I. Pověsti dávných časů

CLICK! 3/2006
Myslil jsem na dni staré …
Žalm 76.(77.)
Poj te a poslyšte pov sti dávných as . Slyšte co dochovalo se z temnoty v k , co z stalo z báje ných
vypravování p ešlých pokolení, jež klan la se mainfram m v p ísvitu zá ivek eskoslovenské výroby a jež
ob tovala b žk m, d rným štítk m i minipo íta m v tichých zakou ených pracovnách. Pomn me na asy t ch
prvních let i na to, jaká byla tenkráte tvá nost naší vlasti i p edk našich programátorských. Aj, po n me o nich
tu pov st.
Dle Aloise Jiráska
Použité prameny:
Zkazky, historky, legendy a p íhody, vypráv né na programátorských sešlostech, seminá ích, školeních a
zejména v hospodách.
Sborníky ze seminá e „Programování“ v Ostrav (od roku 1975 podnes).
Softwarové noviny od . 1 až do roku 2005, poté CLICK!.
Jirásek, A. (Il. erný, V.): Staré pov sti eské. Jos. R. Vilímek, Praha 1913.
erný, P.: Historie informatiky. Diplomová práce VŠE, Praha 2003.
Bébr, R,: Pti estva. Esprit, Ostrava 1993.
Technický magazín . 12/81 a 12/94.
Osobní zážitky, uchované v mlžné pam ti autorov .
I. Pov sti dávných as
Nyní si povíme o po átku v k , kdy se rodily ty podivné v ci, které ješt nem ly definitivní pojmenování.
Po ínaly však sloužit lidem, což iní v dosp lejší podob dodnes. N kdy se jim íká po íta e.
O radaru a staniolu
Za neme v období druhé sv tové války. Bombardovací letouny, pronikající nad nep átelská území, byly
smrteln ohrožovány jednak stíha kami a jednak palbou protiletadlových kanón , které byly ízeny nedávno
vyvinutými radary.
Stíha kám se bombardéry bránily palubními zbran mi. Protiletecké kanóny nep ítele se snažily zmást
vypoušt ním mra en drobných staniolových proužk (ší ka n kolik mm, délka rovná p lvln pracovní frekvence
radaru). Staniolky se pomalou ku snášely k zemi, radary je zam ily a kanóny vesele pálily do t chto klamných
cíl . Ty proužky, které dopadly na zem, sbírali a obdivovali malí kluci.
V té dob vznikala kybernetika jako v dní disciplína, praktických aplikací bylo zatím pomálu. Jeden
z nejslavn jších sv tových kybernetik (pracující od roku 1943 v Radiation Laboratory v Massachusetts Institute
of Technology) však velice pomohl p i obran proti n meckým nálet m. Bylo mu líto st eliva, vyplýtvaného na
staniolky a tak p emýšlel zp sobem, který bychom dnes nazvali systémovým p ístupem. Jaký je rozdíl mezi
letadlem a staniolovým mra nem z hlediska radaru? Jediný: staniolky se po vypušt ní ve vzduchu zastaví,
letadlo není schopno tak náhle zabrzdit.
Po íta e ješt neexistovaly, ale pro kybernetika nebyl problém vytvo it chytrý elektronický dopln k radaru.
Fungovalo to jednoduše: radar zachytil letadlo, pr b žn vyhodnocoval parametry letu a údaje si pamatoval.
Jakmile letadlo vypustilo staniolky, rychlost sledovaného objektu byla rázem nulová. Radar poznal, že už to není
letadlo, zablokoval st elbu a spirálovým kroužením v p edpokládaném sm ru letu hledal objekt, který by m l
podobnou rychlost, jako p edtím sledované letadlo. A když n co takového našel, spustil na to palbu.
1
Takže n mecké kanóny st ílely do anglických staniolk , kdežto anglické kanóny st ílely jen do letadel a
n mecký staniol ignorovaly.
Tato elegantní kybernetická story má dv pointy: V N mecku byl spušt n d kladný výzkum rozdílu mezi
anglickým a n meckým staniolem. A ten slavný kybernetik byl eský docent Antonín Svoboda.
O matematických strojích
Po válce se doc. Svoboda vrátil do vlasti, v Úst edním matematickém ústavu vytvo il v roce 1950 odd lení
matematických stroj (v USA leccos vid l) a navrhl reléový po íta , zvaný SAPO (SAmo inný PO íta ). Ale
postavit po íta v zemi, která prohlásila kybernetiku za pav du, byla práce pro vraha a ne pro v dce. Sou ástky
se získávaly v tzv. inkurantu, což byly zbytky z vále ných p ístroj (kluci si tam kupovali kompasy, doc.
Svoboda relátka). Díky strašlivému úsilí byl SAPO zdárn dokon en (obr. 1) a uveden do provozu. Pak se pustil
doc. Svoboda se svou partou do stavby elektronkového po íta e EPOS (Elektronkový PO ítací Stroj), který byl
také zdárn dokon en, po n jaké dob však zni ehož nic najednou sho el. íkalo se, že spáchal sebevraždu,
nebo i po íta e trp ly v komunistické zemi t žkými depresemi.
Na ež pana docenta p estalo bavit klan ní
soudruh m, ponižující prošení o každou
korunu, poslouchání e í o zavád ní
úpadkových kapitalistických výmysl a o
ohlupování pracujících mas. Sebral se a
odešel do USA.
I tato story má dv pointy. Doc. Svoboda
hned po válce vymyslel a publikoval ideu
po íta e, pracujícího s vnit ním cyklickým
kódem. Takový stroj by sice nem l
praktické uplatn ní, ale dalo by se na n m
OBR. 1 – SAPO
ov it mnoho zajímavých a užite ných
princip . Když pak náš v dec emigroval,
bylo mu v USA sv eno významné odd lení, vybavené absolutn vším. Hned po v elém a slavnostním uvítání
byl uveden do sálu, kde stál po íta s cyklickými kódy, chodivý a p ipravený k výzkumné práci. Do té doby
nebyl používán, protože obsahoval n kolik Svobodových patent a byl postaven vlastn na erno. Ale
Ameri ané si byli zcela jistí, že taková osobnost v bolševické zemi nevydrží a p ipravili opravdu úpln všechno,
aby kolega mohl pohodln za ít pracovat.
Pointa druhá spo ívá v tom, že pan docent napsal
svým spolupracovník m do ech pozdravné psaní, ve
kterém je ujistil, že i pro každého z nich by se v USA
našel docela solidní job. A jeho dvanáct asistent
z Prahy v krátké dob emigrovalo za ním. Moc se jim
tam líbilo. Zbylý t ináctý docent v muž u il na VUT,
soukrom vykládal student m o Velmistru Svobodovi
a po n jakém ase to nevydržel a zmiznul za ním také.
O nikom z této party se za komunist nesm lo mluvit,
veškeré jejich dílo bylo zni eno a dáno do klatby.
Zbylo tu po nich v soukromí jen pár knížek, kterými se
pyšní sta í pam tníci a dodnes si v nich tou.
Odborník opouští zemi,
která na po íta e uvalila klatbu
Ani dnes se o eských sv tov známých osobnostech u nás mnoho neví. Je tu až p íliš mnoho lidí, kte í by
strašn cht li vejít slavn do historie a tak systematicky likvidují památku skute n skv lých ech , aby s nimi
nemohli být srovnáváni.
O prvním po íta i
Všelijaké experimenty jsou krásná v c, lidem však slouží až rutinní provoz. V kronice v k se tudíž sluší
p ipomenout mýtické výro í, které poslalo fungující po íta do služeb spole nosti.
Zlí imperialisté nev d li, že kybernetika je pav da a tak se jí dost v novali. Prohnilý kapitalismus tušil, že
po ítací mašiny by mohly být v budoucnosti p edm tem lukrativního kšeftu. Možná i p edpokládal, že jednou
budou i po íta ové hry sloužit k ohlupování mas. Historické režimy, které se samy ozna ovaly jako
2
nejpokrokov jší, však vždy d razn odmítaly po íta ové hrátky prokletých intelektuál (tu židovských, tu
kapitalistických, n kdy i obojích).
V roce 1943 dostali John Prosper Eckert, John William Mauchly a H.H. Goldstine z Pensylvánské university od
americké vlády dotaci tehdejších $400000 na vývoj elektronkového za ízení pro výpo et d lost eleckých
balistických tabulek. V téže dob n mecká vláda zamítla projekt po íta e od Konrada Zuseho a Helmuta
Schreyera s 1500 elektronkami jako p íliš nákladný. V SSSR bylo o kybernetice v bec zakázáno mluvit i psát.
Na svatého Valentina p esn p ed 60 léty (únor 1946) byl
na Moore School of Electrical Engineering Pennsylvánské
univerzity ve Philadelphii slavnostn p edstaven noviná m
v hlasný Electronic Numerical Integrator and Computer –
ENIAC (obr. 2). Tehdy nebyly ani transistory, natož
integrované obvody. V Eniacu pracovalo 18 000 žhavených
elektronek, 7200 diod a 1500 relé. Pro zájemce uve me
základní parametry ( t te pozorn a pak b žte pohladit sv j
placatý notebook):
Rozm ry: 2,5×1×30 metr , váha: 30 tun, p íkon: 140 kW,
chlazení: proud vzduchu, hnaného vrtulemi dvou leteckých
motor , cena: $484 804. Taktovací frekvence 100 kHz.
5000 sou t nebo 357 sou in nebo 35 d lení / sec.
Opera ní pam : 100 slov. Další pam : d rné štítky.
OBR. 2 – ENIAC
Odstaven byl v íjnu 1955 a do té doby provedl více
výpo t než kdy spo ítalo celé lidstvo p ed jeho existencí.
Vypráví se, že zlí imperialisté vynalezli po íta schváln , aby uvedli soudruhy p edstavitele i pracující lid ve
zmatek a tak o n co oddálili dobu, kdy budou socialistickým blokem dohnáni a p edehnáni.
O výpo etním výkonu
Po íta e se rychle zdokonalovaly a zvládaly ím dál víc práce. Brzy se vyskytla pot eba n jak hodnotit jejich
výkon – jako u jiných stroj , sloužících lov ku. Nejprve se o to pokusili básníci a spisovatelé, pozd ji se do
v ci vložili ohavn st ízliví v dci a obchodníci.
První povídky a románky o po íta ích byly roztomilé, p vabné a vtipné. Jedny z nejkrásn jších psal polský autor
Stanislaw Lem. V knize Vzpomínky Ijona Tichého (polsky 1961, esky v edici Kapka, MF, 1964 – cena K s 5,slovy: p t) je i zmínka o po íta ovém výkonu. Lem vyšel z toho, že mechanické stroje hodnotíme ko skými
silami a železnou logikou odvodil, že výkon po íta e je tedy nutno m it jednotkou „parní duše“.
V dci bez fantazie se pak zmohli jen na nezáživné flopsy a mipsy. Nanejvýš k tomu p idávají mega- a giga- na
zp sob supermarket a film na Nov .
Já mám doma PC o výkonu 1200 parních duší.
CLICK! 4/2006
II. Pov sti a vypráv ní o dob komunistické
Dialekticko-historický materialismus, marxismus, v decký komunismus a podobné v dy se dnes
p ednášejí jen na n kterých západních univerzitách. Pro mladé eské tená e tedy p ipomeneme d ležité
základní pojmy pro lepší pochopení životních a pracovních podmínek prav kých programátor .
O marxismu
Jeden z význa ných soudruh kdysi prohlásil: „Komunisté jsou lidé zvláštního ražení“. M l pravdu. Genetiku
ozna ili za nesmysl a jedinou pravdu m l pan Lysenko (kdo snad o tom zapochyboval, byl p evychován pomocí
šibenice). Einstein byl lstivý sionista, který cht l zni it hmotu jen proto, aby urazil samého Marxe. Teorie
relativity byla tudíž dána do klatby. Kybernetiku považovali soudruzi za buržoasní pav du, ur enou
k ohlupování mas, takže bylo moc t žké a n kdy i nebezpe né zabývat se po íta i.
3
Je známo, že vždy se našli u enci a um lci, kte í r zné bolševické nápady podpo ili a op vovali. Potíž byla
v tom, že to d lali bu podlézaví patolízalové nebo chyt í recesisté, a soudruzi to neum li rozpoznat. Posu te
sami – v eském odborném asopise MAA . 3, rok 1985 psal autor „-el-“:
„Poté, co sov tští v dci nau ili po íta logicky myslet, mluvit a slyšet, darovali mu nyní i zrak. Tuto ideu, která
se ješt nedávno zdála být fantastickou, realizovali v dci n kolika v deckých ústav v hlavním m st B loruska
– Minsku. Poda ilo se jim uvést do provozu komplex sestávající z po íta e a analyzátoru, syntetizátoru e i a
jednotky elektrického vid ní. Cestu k ešení tohoto problému ukázala v dc m sama p íroda. Aby mohl po íta
vid t, byl dopln n za ízením, které imituje zrakové orgány elektrického rejnoka.Tento mo ský dravec pozoruje
své okolí nikoliv o ima, ale pomocí zá ení. Vyvinout za ízení, které by takovéto signály zp ístupnilo po íta i,
nebylo již tak složité, protože se nejprve p evedly na frekven ní rozsah lidského hlasu a e i již po íta rozum l.
Zaznamenané skute nosti se p evád jí do po íta e a po íta hlasem íká, co vidí.“
Tak kouzeln šílený text m že zplodit bu d sledná aplikace leninských pou ek nebo ohromný smysl pro
humor. Dlužno poznamenat, že tento veselý láne ek nám soudruzi agitáto i s vážnou tvá í i myslí p ed ítali na
ranních desetiminutovkách pod heslem „Sov tský svaz náš vzor!“.
O soudruzích a bolševicích
K dokreslení pom r u po íta v zašlých asech je nutno poznat i mentalitu soudruh , kte í vše ídili
v intencích stranické moudrosti. Ukažme si p íklady.
OBR.2 – OVLÁDACÍ KONZOLE
CELLATRONU
OBR. 1 – CELLATRON C8205
V létech normalizace (po r. 1969) byli ze svých post vyhozeni (v dobové terminologii: vymíst ni) odborníci a
nahradili je kádrov spolehliví soudruzi bolševici. Tak nap íklad v jednom výpo etním st edisku na jihu ech se
ujal moci len lidových milicí (to byla „ozbrojená p st d lnické
t ídy“), íkejme mu t eba Ivan. Krom n kolika podez elých
programátorských oportunist šéfoval i roztomilému po íta i
Cellatron z NDR (o kterém bude asem ješt e ). Tenhle stroj
(obr. 1) m l malý pultík se žárovkami, ukazujícími stav registru
(obr. 2). Byly to oby ejné žhavené žárovky, n co jako LED ješt
nebylo vynalezeno.
Vládce Ivan p išel k po íta i, který zrovna šrotil náro ný v decký
výpo et. Procesor d lal sice jen pár tisíc operací za vte inu, ale
žárov i ky už nesta ily takový fofr sledovat a tudíž jen mdle ží ily.
Ivánek to pozorn sledoval a pak pravil svým svérázným jazykem:
„Tie žiarovky akosi málo svieti, dajte je opravi !“. Ubozí
programáto i tiše trp li, nebo smát se straníkovi by bylo
považováno za t žký h ích s vážnými následky a udržet poker face
p i šéfových promluvách šlo jen velmi t žko. A to platilo nejen pro
žárovi ky.
Jiný bolševik, nazývaný všeobecn R žák, byl ná elníkem jakéhosi
pražského st ediska. Vysokou školu absolvoval p es výkonnostní
volejbal, odpov dného místa dosáhl pomocí vstupu do Strany.
O po íta ích nem l nejmenší pon tí, ostatn nerozum l absolutn
ni emu. Každou chvíli si zavolal n koho z pod ízených a nechal si
od n j vysv tlit n jaký elementární pojem. Pak mu na ídil, aby se o
4
Výb r staveništ :
Vysoce postavení soudruzi ur ují
místo pro výpo etní st edisko
tom nikde nezmi oval, sic bude Stranou krut ztrestán. Pov stný je jeho p íkaz jednomu z programátor : „Te
mi stru n vysv tlete, co je to ta databanka. Za 5 minut povedu poradu o ešení databanky pro náš výzkumný
ústav!“.
Jednou se R žák ptal, cože to je ten hardware a software. Pod ízený odborník s vážnou tvá í nazna il, že je to
n co jako bundesware, v jehož výzbroji je i mašinkware. Podep el svá tvrzení argumentací, že všechno souvisí
se vším, ve všem je rozpor, všechno se vyvíjí a kvantita se m ní skokem v kvalitu.
Po 20 minutách R žák nev d l zase nic, ale neprotestoval, nebo výklad byl op en o 4 základní pou ky
z marxistických u ebnic a s t mi nebylo radno polemizovat. Dodnes tento bájný gambussino dumá i nad slovy
heware a seware.
M žeme shrnout jeden ze základních princip bolševického vládnutí: rozhoduje ten, kdo tomu nejmén rozumí.
To umožnilo komunist m obsadit všechna vedoucí místa. Pokud se n kdo domnívá, že tento princip p ežil
leckde dodnes, bohužel se nemýlí.
O provokaci
Již v první polovin padesátých let byl vytvo en jazyk FORTRAN. Tiskové formáty byly jednoduché: kdo cht l
tisknout t eba celé íslo na 4 tiskové pozice, zadal FORMAT (I4). Jestliže ale p i výpo tu m lo íslo v tší
hodnotu než 9999, nevešlo se do 4 míst a formát tak íkajíc p etekl. V tom p ípad FORTRAN automaticky
v tisku vyplnil vyhrazené pozice znaky $ (v našem p ípad se vytisklo $$$$). Tento znak je totiž opticky velmi
„hustý“, na sestav byla takto ozna ená místa na první pohled patrná a mohla se promptn hledat p í ina chyby.
Aby bylo jasno: popsaný fígl byl nedílnou a nem nnou sou ástí formátovacích p íkaz .
Jednou se tiskly sestavy pro jakési ministerstvo a na nešt stí se v nich vyskytlo n kolik p ete ení. A byl malér.
Ministerští soudruzi ú edníci si po stranické linii st žovali na programátory, kte í zám rn , po ouchle a
provokativn propašovali do tisku ohavný znak imperialistické m ny, ímž pohoršili stranicky vysp lé
hodnostá e. Našt stí se (díky jednomu slušnému soudruhovi – i tací tenkrát byli) nikomu nic nestalo a p íšt se
výstupy lépe kontrolovaly.
P itom straníky v bec nezajímalo, o co vlastn šlo. Jak bylo dodate n zjišt no, výpo ty se provád ly jen proto,
aby se soudruzi mohli chlubit, jak využívají výpo etní techniku. Obsáhlé balíky potišt ného papíru se po
p edvedení vrchním bolševik m vkládaly do p edem p ipravených krabic a umístily do skladu, k tomu ú elu
ur eného. Odtud pak byly as od asu odváženy do Sb rných surovin, ímž ministerští ú edníci splnili a
p ekro ili své závazky na sb r starého papíru. Jiný ú el agenda nem la.
O akronymech a zkratkách
Další problémy byly s akronymy. Prav cí programáto i romantici vymýšleli názvy program i celých systém
tak, aby n co vyjad ovaly a p itom byly vyslovitelné, jednoduché, tivé, líbivé a t eba i veselé. Ono to za alo
vlastn u programovacích jazyk
P íklady programátorských akronym :
(BASIC, FORTRAN, COBOL), pro
BASIC = Beginners’ All-purpose Symbolic Instruction Code.
systémy a programy se pak vybírala
COBOL = Common Business Oriented Language.
r zná zvu ná jména (NORA,
EROS = Evidence rozpo t staveb.
SATAN apod.). Naproti tomu
FORTRAN = Formula Translation.
stranické orgány milovaly
KUVAJT = Ku**y, vopice a jiné tisky.
nevyslovitelné výrazy jako CSPI,
MAGDA = Mezisystémová analýza geostacionárních družic.
RVHP, KV , MŠMTV a tak
MARTEL = Mechanizace a racionalizace telefonních poplatk .
podobn . Navíc Strana (jako všechny
METAX = Mezinárodní tarifikace Telexu.
totalitní systémy) se napovrch tvá ila
NORA = Network Optimization Radio.
velice mravn a cudn . Když tedy
PALLAS = Právní a legislativní lingvistický automatizovaný systém.
resortní soudruzi zjistili, že oborové
PRTEL = Plánování rozhlasu a televize.
výpo etní st edisko zhotovilo systém
SAFARI = Sledování a fakturace rozpo t investic.
EROS, dotklo se to jejich stranické
SATAN = Satellite Antenna.
morálky. Potom však následovaly
systémy METAX a MARTEL a to už
jeden úst ední editel (odborný, soustavný a zasloužilý konzument lihovin) nevydržel a vydal písemný „Zákaz
používání zkratek v názvech program v resortu XY“ (originál se bohužel nedochoval). Je pozoruhodné, že
projekt PRTEL mravokárc m nevadil.
Puritánské p ístupy bolševik (v soukromí se sice ádn opíjeli a milovali prasárni ky, ale o tom se nesm lo
mluvit) komplikovaly život i tam, kde by to nikdo ne ekal. Jeden kolega programoval personalistiku a na
5
výstupní sestav bylo plno sloupe k a málo místa. Ve sloupci POHLAVÍ se tisklo jen M nebo Ž, ale podle
nadpisu zabral sloupec 7 znak , což bylo nejen zbyte né, ale i ohavné. Nic zlého netuše vyrobil tedy nadpis SEX
na 3 znaky, ale se zlou se potázal. Pracovnice personálního (tehdy kádrového) odd lení byly zvlášt vybrané
horlivé stranicky mravné soudružky a tak povolaly programátora na koberec a musel se kát, poko it a omluvit.
Sloupe ek se pak jmenoval POHL. Bylo to dost ošklivé, le stranicky správné ešení.
Poznámka: pro bolševiky bylo slovo „sex“ tabu, nesm lo se psát ani vyslovovat. I u itelky n m iny se p i
probírání íslovek musely u šestky povinn za ervenat.
CLICK! 5/2006
III. Báje a byliny o železném zboží
Popsali jsme historické i spole enské podmínky po íta ové evoluce. K poznání a dokreslení dobového
koloritu musíme ješt pojednat o n kterých dávných strojích, podivuhodných mašinériích a kuriózních
aparátech, pro n ž by se asi nejlépe hodilo anglické ozna ení „contraption“.
O samo inných strojích
P vodn se používal název „samo inný po íta “. Nebylo to špatné, ale vzhledem k leninské logice vrchních
soudruh se pojmenování muselo posléze zm nit. Bolševik totiž sem tam n jaký computer koupil a nechal
instalovat, ale pak prohlásil: „Ten po íta je samo inný, tak a tedy sám iní. Nevím, pro by u samo inného
stroje m li být n jací analytici, programáto i, operáto i a další potm šilí intelektuálové!“. A povolil i k velkému
mainframu jen pár bídn placených fand .
Našt stí jeden chytrý pán prosadil do názvoslovné normy prostý termín „po íta “ (nesamo inný) a byl pokoj.
Sta í pam tníci a znalci dodnes neuroticky odmítají jiné než p esné, správné a korektní názvy. V dí totiž, jaké
škody m že napáchat nedomyšlený termín v rukou a ústech ideov vysp lých blb (kte í jsou v ní, i když se
ideologie a stranické p íslušnosti všelijak m ní a st ídají).
O vlastní cest
NDR = N mecká demokratická republika = východní ást N mecka, odd lená od Západu mohutnou zdí, aby se
zabránilo út k m zoufalých pracujících z kapitalistické západní bídy do socialistického východního ráje.
„Socialistický tábor“ si dal za hlavní úkol „dohnat a p edehnat kapitalisty“. Se vším byl totiž pozadu,
s proklatou kybernetikou hodn moc. Na Západ leccos
vymysleli (a patentovali), u nás nebyly peníze ani na
nákupy, ani na licence, ani na platy chytrých lidí.
Zjednaní propagandisté vyrobili tudíž heslo „nebudeme
se opi it po prohnilém kapitalismu, p jdeme vlastní
cestou!“. Ministr pr myslu oznámil, že u nás nebudou
polovodi e, ale celovodi e. První tajemník komunist &
prezident republiky (to byla jedna osoba) se nadchnul
tandelem a pravil, že to bude perspektivní socialistická
sou ástka, která p ekoná zahrani ní odpory a
kondensátory, ba možná i diody.
OBR. 1 – CELLATRON SER2D
Soudruzi výzkumníci z NDR (viz též H ebejkovy
„Pelíšky“) prohlásili, že nepot ebujeme a odmítáme
úpadkové oportunistické feritové pam ti. Vyvinuli
rotující buben a používali ho jako opera ní pam (!).
Nejd íve vyrobili po íta Cellatron SER2d (obr. 1).
V bubnové pam ti bylo možno uložit až 128 údaj a 384
instrukcí! Rychlost práce (pár set sou t za vte inu) byla limitována otá kami bubnu. Programovalo se v istém
strojovém kódu s absolutními adresami. Jako velkokapacitní pam sloužila d rná páska. Sníma e byly
mechanické – dírky v pásce detekovaly kovové kartá ky.
Jeden takový stroj d kladn istila po ádná uklíze ka a p itom zajela mokrým hadrem i do sníma e. P ivolaný
technik musel pak zohýbané kartá ky pracn vym nit. Objednal je z NDR, ale porucha sníma e nebyla
6
plánována a neplánované sou ástky se nedodávaly. Nakonec byl problém vy ešen družbou s n meckými
odborá i (výklad pojmu „družba“ vzhledem k jeho surreální absurdit nelze pro nedostatek místa uvést).
O ú etním programu
Kterýsi programátor-dobrodruh zpracovával na Cellatronu i agendu finan ní ú tárny. Ve 128 slovech pam ti se
toho moc ud lat nedalo. Data se tedy vyd rovala do velmi dlouhé d rné pásky a ta se slepila do smy ky.
V místnosti Cellatronu byly na strop a na podlaze p ipevn ny kladky, páska se do nich navlékla (jako
v Edisonov kinetoskopu), protáhla sníma em a jelo se. Páska probíhala stále dokola (rychlostí 10 znak /sec),
data se p i ítala do p íslušných ú t , mezivýsledky se d rovaly do další pásky … …
Trvalo to dva dny a dv noci, programátor u toho spal na matraci. Nakonec se tiskly výsledky a do sestav se
ru n dopisovaly hlavi ky (Cellatron SER2d neum l písmenka).
To bylo v šedesátých létech, kdy ve sv t už b haly IBM 360 s diskovým OS i r zné chytré minipo íta e,
agendy se programovaly v Cobolu a bajkám o Cellatronech tam nikdo nev il.
O vysokorychlostní pam ti
Pak p išel na trh elegantní Cellatron 8205 (obr. 2). Jako opera ní pam fungoval též buben, avšak high-speed
s mnoha tisíci otá kami za minutu. Rozbíhal se 20 minut a svišt l programátorovi p ímo u nohou. Míval jsem
vždy strach, že se zad e ložisko a utržený buben mi urazí nohu. Stroj d lal pár tisíc instrukcí za vte inu a buben
pojal 4K slov.
Programovalo se ve strojovém kódu, ale soudruzi výzkumníci z NDR
vymysleli jakýsi programovací systém, který prý usnad oval
programování daleko více, než pobloudilé imperialistické
programovací jazyky. Byl to d s. Rad ji jsem si pro ten div techniky
napsal ve strojovém kódu jednoduchý assembler, kolega ud lal loader
ili linker a tak jsme získali mimo jiné i p epych relativních adres.
OBR. 2 –
ATRAKTIVNÍ C8205
Tisk provád l velice masivní a t žký psací stroj ( íkalo se mu
„psa ka“), který se každou chvíli rozsypal a musel ho opravit technik
dodavatelské firmy. Ten ale p ijížd l jen jednou za as. Proto byly ke
každému po íta i dodávány psa ky dv , vadnou v p ípad pot eby
programáto i vym nili (museli k tomu být dva a každý si p itom
p isk ípl nejmén 4 prsty) a mohlo se pokra ovat v práci.
O hromadách dat
Používaly se ovšem také v tší stroje a vznikaly n které pozoruhodné a z dnešního hlediska kuriózn monstrózní
agendy.
P íklad: Bolševik zásadn odmítal bezhotovostní p evody pen z a tak se platby všech druh posílaly poštovními
poukázkami ili složenkami. V eskoslovenské republice se ro n takto uskute nilo asi 140 milion plateb, které
bylo nutno po íta ov zpracovat a data se tudíž musela zapsat na d rné štítky. Používal se devadesátisloupcový
kód Aritma a na jeden štítek se vešly 2 poukázky. V poštovním výpo etním st edisku za rok prošlo sníma i a
d rova i 70 000 000 štítk (nikdo si neumí p edstavit, jak se z nich prášilo). Kdyby se položily za sebou,
vytvo ily by hada dlouhého 13 000 km.
Kdosi tenkrát p išel s nápadem, aby pen žní p epážky na všech poštách byly vybaveny speciálními stroji na
p íjem poukázek. P epážková pracovnice by údaje z poukázky vyd rovala do d rné pásky. M sí n by se data
posílala do Prahy ke zpracování. Pak n kdo spo ítal, že každý m síc by do výpo etního centra p išlo 1100 km
d rné pásky v cancourech od pár metr do pár kilometr . Co by to všechno stálo a jak by se to asi organizovalo
si nikdo netroufl ani odhadnout. Nakonec se bolševici mezi sebou servali o to, kdo pojede ast ji na Západ
komplexn studovat nastín ný problém, jezdili a jezdili, a ešení se pon kud až úpln odložilo.
O st edním proudu
Koncem šedesátých let se leckde vyskytly po íta e Univac, získané pomocí r zných fígl a achr . Typ 1005
byl – jak by se dnes eklo – „kompakt“: procesor, tiskárna i sníma štítk v jedné robustní bedn (obr. 3).
P vodn ho Ameri ané montovali do atomových ponorek. Pam 4 kila šestibitových byt , pozd ji byly
7
dobastleny 4 magnetopáskové jednotky. Když se to n jak porouchalo, m l technik d ev nou ty , kterou mlátil do
boku po íta e tak dlouho, dokud se to nerozb hlo. O pár desítek let pozd ji p edvedl tento osv d ený zp sob
opravy ruský molod c v americkém filmu „Armageddon“.
OBR. 3 – UNIVAC 1005
Sta i ký programátor-d chodce
vypráví studentkám a student m
o pradávném po íta i Univac 1005
Do eskoslovenska se také hojn dovážely po íta e Minsk z Bílé Rusi. Žijí tam velice hodní, milí a šikovní lidé,
neustále (až dodnes) sužovaní r znými surovými režimy. Ruské po íta e se podobaly ruským aut m. Pár díl ,
okopírovaných n kde v USA, pár p íšerných ruských sou ástek,
v zoufalé bíd velice chyt e sestaveno dohromady. V porovnání se
sv tem nic moc, ale nastartovali jste to i v -30° C, mohli jste jezdit
cestou necestou nebo t eba jinudy, ízení jednoduché bez
posilova e. K opravám se používaly výše zmín né klacky. eši na
kated e u Koní k k tomu ud lali Fortran a jiný software. Minsky
u nás sešrotily p knou hromadu dat.
Se smutkem v srdci budu vždycky vzpomínat na vynikající
b loruské p átele. Rádi k nám jezdili, rádi pili pivo a milovali
eské hospody i
. Jednou mi v novali po íta ovou
hru, kterou tehdy ve volných chvílích perfektn naprogramovali.
Byla to hra Reversi, dnes populární, o které tenkrát ješt sv t nic
nev d l.
V létech sedmdesátých se objevily po íta e jednotné socialistické
ady RJAD (neboli EC, což neznamenalo Electronic Computer, ale
), v jejichž sestav byly i „velkokapacitní“
diskové jednotky. Ze sou asného pohledu to bylo období úsm vné.
Ve slušném písí ku mám dnes na harddisku t eba 120 GB. Tato
kapacita by tenkrát pot ebovala cca 16000 bulharských diskových
jednotek, z nichž každá velikostí odpovídala solidní pra ce.
Postaveny vedle sebe by vytvo ily adu dlouhou skoro 12 km.
P ístupové asy byly hodn dlouhé a p i tení i zápisu se asto
vyskytovaly chyby.
e eno voln podle Jaroslava Žáka: disky EC pracovaly pomalu, ale zato blb .
8
Technik hledá závadu
v po íta i Minsk 22
CLICK! 6/2006
IV. Morytáty a legendy z po íta ového trhu
tená s ekonomickým vzd láním nech laskav pro tuto chvíli zapomene vše, co se kdy nau il. Pono íme
se do socialistické ekonomiky, postavené na principech nikdy p ed tím (ani potom) nevídaných a
neslýchaných. Byly od základu šílené, recesistické, komické, n kdy i zábavné a romantické.
O valutách a devizách
eskoslovenská koruna m la ke každé cizí m n množinu r zných kurz . US$ stál n co mezi 5 a 40 K s,
mnohdy i více. N kdy platilo n kolik kurz najednou. Bolševické výpo etní metody i zp soby jejich výuky
popsal výstižn George Orwell.
„Kolik je dv a dv , Winstone?“ „ ty i.“ Slovo zaniklo v záchvatu bolesti. Ru i ka na íselníku ukázala padesát
p t. O’Brien ho pozoroval: „Kolik je 2 a 2?“ „ ty i.“ Ru i ka vysko ila na 60. „Kolik je 2+2, Winstone?“
„ ty i. Co jiného m žu íct? ty i“. Ru i ka stoupla. „Kolik?“ „ ty i! P esta s tím, proboha! ty i! P t! Co
chceš! Jen to zastav!“ Bolest se valila Winstonovi do t la. „Znova!“ „ ty i? P t? T i? Jak mám odpov d t?“
„N kdy, Winstone, je to p t. A n kdy t i. N kdy všechno dohromady. Naráz. Musíš se víc snažit. Znova.
Kolik?“ Ru i ka se octla snad na devadesáti. „ estné slovo, nevím! Je to tolik, kolik ekne Strana!?!“ „To už je
lepší,“ kývl O’Brien. Bolest zmizela.
George Orwell: 1984.
S financemi v cizích m nách hospoda il výhradn stát, který prost ednictvím ú edník r zných druh , úrovní,
t íd, skupin a kategorií p id loval „devizové prost edky“ podnik m podle záhadných, tajuplných a nejasných
klí . Dostal-li podnik náhodou devizový p íd l, byl povinen utratit ho do konce téhož kalendá ního roku.
Pro nákup po íta p es 30 000 US$ muselo být – krom devizového p íd lu – ud leno mimo ádné povolení
speciální všemocnou nejvyšší po íta ovou komisí.
O cizích kupcích
Laskavý eský tená si snad ud lal alespo p ibližný obrázek zahrani n tržního Absurdistanu. Ne tak západní
firmy. Jejich zástupci se usilovn snažili být solidní, kvalitní a korektní, protože nepochopili obchodní principy
vysp lého socialismu. P itom vznikaly roztomilé a nezapomenutelné situace, dramata, komedie, romance i
horrory.
V sedmdesátých létech si leckdo zbožn p ál mít n jaký ten
západní po íta ový idol. I byl jednou v kterémsi podniku vybrán
mimo ádn zdatný šuhaj, aby šel „sehnat dolary“ na nákup
minipo íta e. Byl to zkušený seladon, který um l okouzlit dámy
st edního a staršího v ku (takové mívaly dolárky na starosti).
Vybavil se kravatou, kyticí, kloboukem, bonboniérou a vyrazil.
V d ležité kancelá i se vznešenými soudružkami sonorním
hlasem pohovo il, ú esy, kostýmky i kafe pochválil, na úsp chy
dítek se poptal, pozorné naslouchání zdárn p edstíral, semtam i
ru ku po buržoasním zp sobu stranickým dámám políbil.
Navrátiv se do svého podniku suše oznámil, že b hem 14 dn
dostaneme mimo ádn 30000 US$ a musíme je do konce roku
utratit. To bylo v zá í.
Navštívili jsme zastoupení špi kové US firmy a žádali známý
populární minipo íta (obr. 1). Zd raznili jsme, že cena nesmí
p esáhnout 30 tisíc US$. Cizáci byli d siv pe liví, piln jak
OBR. 1 - LÁKAVÝ ZÁPADNÍ MINIPO ÍTA
v elky pracovali a zakrátko p išla d kladná Pro Forma Invoice:
krásná chytrá sestava, výte ná technika, cena 30025 US$! Snažili
jsme se jim íci, že je to špatn , že to nejde, že máme jen 30 tisíc (navíc by to kv li cen muselo p ed komisi a ta
nikdy nic prostému lidu nepovolí). Nechápající prodejci bádali, kde je chyba, vždy jejich produkty jsou velice
kvalitní. Cenová odchylka je nenapadla: tak malé ástky jsou pro normálního rozumného finan níka
zanedbatelné. Oby ejný ech nebyl v angli tin schopen v rohodn vysv tlit, že strani tí orgánové nejsou ani
finan níci, ani rozumní a ani normální.
9
Situaci zachránil eský koumák, který navrhl vypustit z dodávky košík na odpad d rné pásky a jeden balík
tabela ního papíru a cena byla hned pod žádanou mezí. Pak ale p išel další šok: firma slíbila, že od podpisu
objednávky bude dodávka uskute n na již za 6 m síc . Jsou solidní podnik, budou v novat dodávce p íslušnou
pé i a pozornost, ta doba se nem že zkrátit. Ani státn zkoušený znalec obchodní angli tiny si netroufl
gentleman m vysv tlit, pro peníze musí být za každou cenu utraceny do t í m síc . Nabídku, že zaplatíme
p edem, firma s mírným pohoršením odmítla, neb je hrda na svou
dobrou pov st. Z celé transakce tedy nakonec sešlo a minipo íta
byl zakoupen o rok pozd ji s použitím jiného magického triku.
Poznámka: popisy všech tehdejších fígl a eskamotáží
v zahrani ním obchodu by p esáhly celý rozsah asopisu CLICK!
Se svými cash dolary jsme tedy kontaktovali jinou západní firmu,
která m la také zajímavý sortiment. Zam stnávala však pár
bývalých ech a um la tudíž se socialismem kšeftovat. Rychle
byla podepsána kupní smlouva s tím, že dodávka bude v SSR do
konce roku, jak žádá bolševický zákon a mrav. Soukrom jsme se
ptali, jak to stihnou. Šarmantní obchodníci nazna ili, že to pro n
není problém.
Zástupce zahrani ní firmy p edvádí
nový hardwarový prvek
31.12. v poledne p išel z celnice telegram, že kamion p ekro il
hranice. Okamžit byla vy ízena platba, dolary utraceny v as,
p edpisy dodrženy. V lednu dorazily na místo ur ení bedny
s lákavým logem. Technici je otev eli a podivili se: bedny byly
prázdné. Právníci vyhotovili reklamaci, nechali ji p eložit do
n m iny a angli tiny, poslali dodavateli. V p im eném ase
pošta p inesla zdvo ilý kajícný dopis, kde se dodavatel kv tnat
omluvil a p islíbil nápravu. Text byl p eložen do eštiny. Omluva
byla s pochopením p ijata.
Hned na to (po více než šesti m sících od objednávky) došly správné bedny, obsahující opravdu žádaný
hardware. Všichni byli spokojeni.
O lupi ích a zlod jích
Hardware se kupoval, software se kradl. Jinak to ani nešlo. Bolševik odmítal dávat prost edky na n co, co není
vid t a na co nejde nalepit inventární íslo. Nikdo netrp l vý itkami. Sama podstata spole nosti byla totiž
vystav na na krádeži (zvané tu znárodn ní, tu rozvíjení pokrokových idejí, tu v decký výzkum, tu zvyšování
životní úrovn pracujících). Obchodníci zahrani ních firem marn nabízeli krásný, levný a výkonný software.
Naši programáto i jen zbožn naslouchali, ale nekupovali.
Vysoce byli hodnoceni pracovníci, kte í ze služební cesty na
Západ p ivezli n jaký ten uloupený prográmek. S tím pak
souvisely i rozkošné p ípady, kdy oficiální náplní resortního
výzkumného úkolu bylo studium ukradeného programu,
nalezení jeho funkcí a zhotovení dokumentace, kterou se ukrást
nepoda ilo.
Osobn jsem byl sv dkem charakteristické p íhody: P ijel na
konzultaci kolega z kapitálie a obdivoval u nás jeden velice
zajímavý prográmek (který jsme kdesi poctiv zcizili). Tak
jsme mu nabídli, aby si okopíroval všechno, co se mu líbí, na
jejich trhu to p ece stojí stovky jednotek tamní dosti tvrdé
Obchodní manažer kapitalistické firmy
m ny. Podíval se na nás tak n jak zvláštn a prohlásil, že to by
vypráví eským programátor m
p ece byla krádež. Zdvo ile odmítl, pravil, že si to doma koupí a
o novém softwaru
za al mluvit o n em jiném. Ješt dnes je mi hanba a tak jsem si
te jako pokání pro sv j domácí PC ádn koupil Word i Total Commander.
10
O dálné cizin
Naproti tomu nákup v zahrani í byl zážitkem jiného druhu. Sám výjezd na Západ byl žádaným artiklem, o který
m li velký zájem i superkomunisté. Z dobových zápisk ocitujme, jak nákup probíhal: Podnik dostal dolary a
rozhodl se opat it si jakýsi p ekrásný systémek, který se nedal ukrást. Do NSR služebn vyrazil bolševický šéf
typu blb a jest nám pouze litovati, že nikde nejsou zaznamenány hovory, které p i nákupu byly vedeny. Bolševik
totiž neznal p íslušný jazyk (neznal ostatn v bec žádný) a p id lený tlumo ník byl odborníkem na botaniku
(softwarový p ekladatel nebyl pro výjezd prokádrován). Kapitalista to rychle vystihl a s perfektní úslužností
snadno, rychle a velice bolševika od el, vsugerovav mu sou asn v domí mimo ádn výhodného nákupu.
Ke konci jednání byl soudruh díky zadarmo nabízenému ko aku siln podroušen, takže jen tiše bzu el,
namáhav udržoval na tvá i k e ovitý úsm v a podepisoval cokoliv. Po návratu do vlasti byl odm n n za
obtížnou mezinárodní transakci v oblasti špi kové v dy. Tlumo ník botanik byl potrestán za n kolik nemilých
bod kupní smlouvy zákazem dalších výjezd do kapitalistických stát .
Programátor m soudruh šéf pak na ídil, aby do 14 dn systém zavedli,využívali a nahlašovali dosažené úspory.
Na zahrani ní školení se nejelo, žádný z programátor nebyl k výjezdu na Západ uschopn n. Problémy
p ibývaly. Nakonec se rad ji p išlo na to, že systém vlastn není v bec pot eba. Tudíž se nadále nepoužíval, ale
nikomu to nevadilo.
Jen jeden tichý hodný programátor se z fandovství za dlouhých zimních ve er nau il systém jakžtakž ovládat.
Mládenec byl pak používán v p ípad zavítání initel a p edstavitel , pro které vytvá el na obrazovce r zná
barevná mlna, náznaky u en vyhlížejících schémat a sloupce ísel i ady ni emu nepodobných hieroglyf (za
což bývali jeho nad ízení hostujícím hodnostá em pochváleni).
Ostatní práce b žely jako d íve a nebyly jakýmisi zh v ilými kapitalistickými produkty nikterak narušeny ani
ohroženy.
CLICK! 7/2006
V. Vypráv nky o excentrických centrech
V dnešní dob pat í k bontonu mít po íta v práci, doma i všude jinde (zejména tam, kde slouží jako
okrasa a jinak není k ni emu). Po íta malý, levný, le výkonný. Jen na n kolika ve ejnosti neznámých
místech žijí obrovské supermainframy, pracující na jakýchsi záhadných superúlohách. V dávných dobách
však byly po íta e p st ny jiným zp sobem.
O VS
N které technické zázraky se vývojem zmenšují, zlev ují a p ibližují prostým lidem. Motory i hodiny byly zprvu
velké a drahé a tak lidé používali na cestování vlá ky a na kostelních v žích m li jediné hodiny pro celé m sto.
Až se motory i hodiny zmenšily a zlevnily, lidé dostali vlastní auta a hodinky. Nejinak tomu bylo s po íta i.
V prav ku existovaly jen velikánské po íta e a kolem každého z nich se vytvá el fenomén, zvaný v dobovém
slangu „výpo etní st edisko“ ili VS. Z lidského hlediska to bylo n co mezi etnikem a komunitou. Skládalo se to
z programátor , operátor , sm na a šéf r zných úrovní (to vše v mužském i ženském provedení). Pat ily sem
i po izovny dat (kde zna né množství d v at datlovalo údaje na po íta ová média), vstupní a výstupní kontroly a
pomocný personál.
Výpo etní st ediska byla v dobové odborné literatu e charakterizována pomocí známých aforism , nap íklad:
Pot ebuješ-li skute ný zmatek, vezmi na pomoc po íta .
Tatínku, co je to programátor? To je ten velký knoflík u pra ky, synu!
Je ú elné, aby v každé skupin zam stnanc byl aspo jeden pracovník.
Nemusíš být cvok, abys zde mohl pracovat, ale pomáhá to.
Výpo etní st edisko bylo autonomní a ve všem sob sta né. Jeho programáto i ešili r zné úkoly bez ohledu na
to, jestli už to je hotovo n kde jinde. Neznal jsem v té dob programátora, který by alespo jednou v život
neprogramoval evidenci základních prost edk .
11
O zav eném krámu
Po íta byl umíst n v p ekrásném klimatizovaném sále (obr. 1, obr. 2). V dávných dobách se tu neustále
potulovali programáto i, besedovali se sm na i, poplácávali operátorky a magnetopáskové jednotky, slídili
kolem tiskáren, hrabali se v d rných štítcích a mezitím ladili své záhadné programy. N kdy se na sál p išli
podívat i uživatelé. To byly asy romantické, zvané open shop.
OBR. 1 – SÁL PO ÍTA E (ARITMA)
OBR. 2 – P EDSÁLÍ
S p íchodem v decky podep ených organiza ních objev byl pracovní režim utužen. Jmenovalo se to close shop,
vstoupit do svatyn bylo dovoleno pouze operátor m. Uživatelé se nesm li k po íta ovému sálu ani p iblížit,
programáto i se tam dostali jen v ase, kdy se nezpracovávaly agendy. Tu a tam ve er, p edevším však v noci.
Romantiku lad ní v no ních sm nách by vyjád ila snad jen lyrická
báse . Všude tma, jen v sále a p ilehlých místn stkách blikotaly a n kdy
i zá ily s zá ivky. Venku tichá noc, uvnit teskn hu ela klimatizace.
Parta mladých programátor a programátorek (sta í tehdy ješt
neexistovali) tvrd pracovala. Podle dohodnutého po ádku n kdo byl u
po íta e, kompiloval, linkoval, tiskl a p ípadn i dumpoval pam .
Ostatní zatím d rovali programy a opravy a se azovali rozsypané štítky.
Kdo už m l vyjeté sestavy, v noval se studiu pr švih a bug a pomocí
barevných fix vyzna oval opravy. A tak se to po ád st ídalo.
P ibližn v hodin Býka (dv hodiny po p lnoci – viz „ti pchi jü chou“
v ínsko-ruském slovníku biskupa Innokentije) dostavila se všeobecná
vy erpanost a touha po relaxu.
Va ila se káva, vypráv ly vtipy a
n kdy došlo i ke sportovn
zábavným hrám.
Velké po íta e ješt nem ly disky,
data byla na magnetických páskách
a ty pásky se zakládaly do
V režimu close-shop nesm l
magnetopáskových jednotek. Cívka
uživatel vstoupit do sálu po íta
se nasadila na trn a páska se protáhla
složitou soustavou vodících prvk ,
kanálk a vyrovnávacích smy ek. Automatické zavád ní pod sklem (obr. 3)
byl p epych, v echách nep stovaný. P itom u st edního po íta e bylo 10 i
více páskových jednotek. Závodilo se tedy na as, kdo d íve nasadí, zavede a
na load point nastaví magnetické pásky ve všech jednotkách.
12
OBR. 3 – M AGNETOPÁSKOVÉ
JEDNOTKY (UNIVAC )
Sport to byl náro ný. Už jen váha desítky páskových kotou , navle ených na jedné ruce, p edstavovala
p kných pár kilogram . Úkony s páskou musely pak být rychlé, le nikoliv zbrklé. Sportovci, vytrénovaní
v no ních šichtách, osl ovali ob as ukázkami svých výkon sli né operátorky rutinního provozu, které (a to
bylo jejich denním chlebem) zdaleka nedosahovaly tak efektních, elegantních a tak ka sexy výkon .
O šéfstvu, vládcích a vlada ích
Ve st edisku byly r zné útvary, které m ly své vedoucí. A protože šlo o velmi odborné práce, ešil se odv ký
problém: má být šéfem specialista na ízení nebo profesní expert? V dobové literatu e byla nap íklad pro
základní typy programátorských ná elník publikována tato charakteristika:
„Vytvo me dvoubitové ozna ení šéfa XY (X = znalost ízení, Y = znalost programování; za X a Y dosazujeme
0 = ne, 1 = ano) a máme 4 typy šéf :
Typ 01 není vhodný pro vyšší úrovn ízení, protože se neustále vrací k programování (které však léty sezení na
šéfovské židli zapomíná), trapn š ourá do program a místo aby se staral o chod útvaru, tajn si v šuplíku prtá
soukromé prográmky, ze kterých iší nostalgie a asem i fuše ina. Šéf 01 si sám ud lá roztodivný program pro
výpo et prémií, p i emž mu nezbyde as na vyhádání dostate n vysoké ástky odm n pro útvar.
Typ 10 je vynikající a lze ho všude doporu it. Stará se o pod ízené, promptn eší jakýkoliv problém a nezdržuje
programátory zasahováním do jejich práce. Dovede odhadnout odvedenou práci a vybírá si kvalitní
spolupracovníky, kterým d v uje a za kterými vždy stojí.
Typ 11 se vyskytuje vzácn . M l by být používán na špi kové ízení špi kových úkol . Díky vyšším šéf m typu
00 se to však zpravidla ned je. Vedoucích typu 11 se nad ízení bojí a tak je rad ji izolují a uklidí na místa, kde
se nemohou projevit.
Typ 00 každý dob e zná. Nic neumí a sám sebe považuje za typ 11. Podv dom však svou kvalifikaci 00 cítí a
z toho se u n j vytvá í komplex, který kompenzuje usilovným p edvád ním svých ‚schopností‘ vždy a všude.
To vede k debakl m, které komplex prohlubují a šéf 00 se ocitá ve zp tnovazební smy ce, ze které není úniku.“
Ve žhavé sou asnosti se vysoce kvalifikovaní teoreticky vzd laní personalisté snaží vybírat pouze typy 10 a 11.
Jak všichni víme, asto se netrefí.
Kterého typu je váš šéf?
O vlku za humny
Bolševici m li k ruce tak zvaný Výbor lidové kontroly neboli VLK. Ob as jeho pracovníci houfn vyrazili na
kontrolu n eho – a pak se káralo a trestalo. Vlka se zprvu bála i výpo etní st ediska. Vyžadoval totiž podivné
údaje, jako: procento poklesu výrobních náklad
podniku na jeden podprogram, návratnost firemních
investic vzhledem k množství archivních magnetických
pásek, po et ádk všech program v p epo tu na
mzdové náklady podniku, úspora d lník a ú edník na
sto program , po et minut, které po íta denn ušet í
editeli podniku na m2 výpo etního st ediska apod.
Výbor lidové kontroly zahajuje
revizi hospoda ení výpo etních st edisek
asem se ukázalo, že je možno vykázat v podstat
jakékoliv údaje, nebo je nikdo stejn nebyl schopen
ov it. Byla tudíž vlk m prezentována náhodná ísla,
mírn p evyšující hodnoty, považované za p kné. Pro
zdání pravdivosti se jedna i dv položky vyrobily jako
nep íliš dobré a ur ené ke zlepšení. Celý tento komplex
údaj byl pohodln vyprodukován jednoduchým
prográmkem. Tak se vlk napapal a st edisko z stalo
celé.
O p íchodu nového v ku
Když se objevily první prostoduché stolní po íta e, vypukl nez ízený jásot v adách po íta ových hochštapler .
Salónní systémoví kouzelníci prosazovali okamžitou likvidaci stávající „velké techniky“ s tím, že se po ídí pár
desítek PC. Na trhu však byly jen primitivní a p itom absurdn drahé stroje ky, slušná písí ka se teprve
13
vynalézala. Koupila se tedy dv podivná „PC“ po ítadla podez elé provenience. Takové divy se vyráb ly
nap íklad i v jednotném zem d lském družstvu (kde tehdy p sobil soudruh vynálezce rovné dan ), nem ly
harddisky, v pam ti pár kilobyt , cena astronomická.
Programátor m, kte í se k nim neproz eteln p iblížili, bylo uloženo urychlen na tomto vrcholu techniky zavést
zpracování mezd. Když se pon kud ošívali, kázali soudruzi ušt pa n : „spole nost vám umožnila vzd lání, tak
te ukažte, co jste se na t ch vysokých školách nau ili“. Mzdová agenda se samoz ejm nepovedla, byst e se
tedy vyrobil program evidence zlepšovacích návrh , který byl postupn p edvád n vedoucím, initel m a
p edstavitel m, publikován v tisku a prezentován na seminá ích. Tento program pak z stal po dlouhou dobu
jedinou jakž takž chodící agendou na progresivní stolní technice. Ostatní agendy se d laly ru n .
V temných skrýších se však už p ipravovala k útoku po ádná (a levná) PC, která o pár let pozd ji bájná
výpo etní st ediska rozvrátila a posléze (v sou innosti s „ekonomy“ prof. Klause) zcela zlikvidovala.
Vy azené minipo íta e ady SMEP
Sm na ka od mainframu
v ští svým operátorkám p íchod písí ek
CLICK! 8/2006
VI. Báje a pohádky o programátorech
Živo ich z eledi programátor se nevyvinul ani z opice ani z ehokoliv jiného. Svou podstatou popírá
teorie o vzniku druh p irozeným výb rem. Liší se od b žných pozemských tvor v mnoha parametrech.
Jeho innost se podobá sm si aktivit luštitel hádanek, ú edník , krotitel , ernokn žník , podvodník ,
mravenc , vynálezc i gambler .
O písa ích program
Ješt v sedmdesátých létech se v hospodách vypráv lo, že se jakýsi starý pán p edstavil „jsem programátor
d chodce“. Všichni se strašn smáli. Byl to totiž vtip, žert, fór. Nejstarším programátor m bylo v té dob kolem
OBR. 2 – PROGRAMÁTORKY
OBR. 1 – PROGRAMÁTOR D CHODCE
D CHODKYN
14
45 let a ti byli považováni za velebné starce. Dnes již tato legrácka ztratila smysl. Jak lze zjistit na webu, máme
spoustu programátor d chodc (obr. 1) a dokonce i programátorky d chodkyn (obr. 2).
V pradávných asech bylo programování kombinací
d iny, emesla, um ní, v dy, logiky a fantazie. Usp li
jenom duševn i t lesn odolní fandové, kterým
jedinou odm nou byla poslušnost stroje. ada slabších
jedinc po nedlouhé dob kon ila v lé ebných
ústavech. Programovalo se p evážn v assembleru,
n kdy i ve strojovém kódu.
Na Západ programáto i pracovali takto: obdrželi
zadání a ekli, jaký po íta na to pot ebují. Podle toho
se pak po ídil hardware s pot ebnou pam tí, rychlostí,
disky, periferiemi, displeji, ímkoliv. U nás se
Psaní programu v assembleru trvalo dlouhý as
programátorovi eklo: máme tady tenhle nevyužitý
po íta , tak na n j ud lej … … t eba personalistiku.
A byli jste nuceni vejít se do dané pam ti, optimalizovat sled instrukcí, aby pomalý procesor nezdržoval výkon,
oželet disky, páskami to it co nejúsporn ji a tak dál. V programu jste si museli ud lat úpln všechno, t eba
logaritmus nebo odmocninu, n kdy i t íd ní ili sort.
Namátkou vzpomínám na moduly trojité integer aritmetiky, které vznikly koncem šedesátých let v Praze a byly
posléze za azeny do základních knihoven minipo íta Hewlett-Packard. Vymýšlel je známý Ing. D dek, který
byl chytrý a dovedný (a m l proto pozd ji za as normalizace velké potíže).
Naši praprogramáto i byli prost nuceni být velice šikovní, byst í, d vtipní a mazaní. I sv toví znalci se tehdy
v zahrani ním odborném tisku rozplývali chválou na vysokou úrove eskoslovenských programátor .
Obecn to platilo pro celý divoký Východ a zejména ruští programáto i si tu zvláštní pozoruhodnou kvalitu
udrželi dodnes. Sv d í o tom skute nost, že nejlepší hacke i pocházejí z Ruska a že programáto i v Rusku
vymysleli tak d myslné v ci, jako je Tetris a Arkanoid. Také nap íklad stvo ili matematický jazyk pro popis
právních norem, chytrý jazyk pro analýzu podnikových systém a cht li ješt dál. Brzy jim to ovšem zarazili
strani tí funkcioná i. Nejlepším odborníkem na veškeré jazyky byl p ece soudruh Stalin (viz Stalin, J.V.: Otázky
jazykov dy) a n jací podez elí intelektuálové mu nesm li lézt do zelí.
O vývoji kádr
Práce s po íta i se asem stala módním povoláním. Mezi analytiky a programátory se prodrali chasníci, kte í
nem li valné znalosti, zato tím více hovo ili o systémech a sepisovali systémové koncepce. Aby se vyhnuli
namáhavé práci, stávali se posléze šéfy, konzultanty a experty. K nim se p i adila protek ní dítka, kterým hodní
strýcové dali do vínku akademické a v decké tituly.
Na principu zhoubného bujení vznikla i rozsáhlá grupa
vychytralých hochštapler , kte í se shodou okolností
nedostali mezi kapitány našeho software. Ti pak vzhledem
k neschopnosti programovat stali se metodiky. N kde tyto
p ístupy vídáme dodnes.
Rozšafnými, neodbornými a slabomyslnými e mi o
systémovém p ístupu nebo o nesystémovosti odedávna
osl ovali prostý lid vysoce postavení soudruzi initelé.
Tento oby ej p ežil mnohá desetiletí: podobnými
systémovými plky osl ují prostý lid i dnešní vysoce
postavení páni initelé.
Programátor zvoral program
V minulém i sou asném režimu jsem si ze zv davosti zjiš oval u r zných koncep n hovo ících celebrit
v domosti o základních principech systém . Mohu zodpov dn konstatovat, že na b žné normální škole by tito
systémoví šuhajové nem li nárok ani na zápo et.
Lingvistická poznámka: initelé (v tšinou „p ední“) i p edstavitelé (nejlépe „ elní“) nemluví, ale hovo í;
nevidí, ale vnímají signály; nep ijeli, ale p ibyli nebo zavítali; b ek jim sice chutnal, ale p edevším je oslovil
atd.
S p íchodem PC se v echách vyno ily zajímavé úkazy a fenomény. Podle zásady „každý na svém písí ku“
vznikla v jednom každém podniku p ehršle (slovensky k del) agend, které m ly jediný spole ný rys: naprostou
15
vzájemnou nekompatibilitu. Situaci komplikovali zdivo elí ú ta i a ú edníci, kte í se letmo nau ili základy
Basicu a jali se psát programy pro podnikové agendy. Jásajíce p edvád li své výtvory profesionálním
programátor m a vysmívali se jim.
Odborník m nezbylo než se nad diletantskými hororovými výplody pon kud zasmušit a jít se osv žit jedním až
osmi fernety. Kritizovat amatérskou tvorbu bylo zakázáno, nebo šlo o iniciativu pracujících.
V sedmdesátých létech dokonce Strana propagovala a ší ila heslo „nepot ebujeme programátory – každý
pracující se nau í programovat“. Pro soudruhy se po ádaly kurzy jazyka Basic a p íkaz DOS. Bolševici
v hloubi duše doufali, že se jim takto povede zlikvidovat programátory jako t ídu. Odjakživa smrteln nenávid li
elitní skupiny inteligentních lidí, kte í se zabývali n ím, emu Straníci v bec nerozum li. Vždy m li dojem, že
takoví fachmani si z nich d lají legraci, v emž se ostatn ani moc nemýlili.
O psýše programátor
Autor t chto Pov stí formuloval na základ dlouhodobých výzkum všeobecn platný tzv. Bébr v zákon.
Poprvé byl publikován v Ostrav r.1988 a v decky ho analyzovaly Softwarové noviny . 2 z roku 1991.
P ipome me si p vodní zn ní zákona: Eroticky zdatný programátor je vždy dobrý programátor.
Zákon prý platil statisticky pro p ibližn 93.8 % celé populace programátor , platil stejn pro muže i ženy.
Nebylo možno ho aplikovat zp tn (dobrý programátor nemusel být eroticky zdatný), ale platila negace: špatný
programátor nebyl nikdy dobrý v erotice. Pro erotiku i programování byly totiž pot eba stejné p edpoklady:
p edstavivost, fantazie, p esná kombinace n hy a násilí, um ní vcítit se do skrytých pot eb partnera (partnerem
býval po íta , program, ale i uživatel).
Pro mladého tená e dopl me, že pojem „erotika“ byl tehdy chápán v p vodním širokém významu. Nebyl tudíž
– jak je zvykem dnes – omezen jen na mechanický, umolousaný, p isprostlý bigbrotherský sex.
Programování bývalo zcela specifickou kombinací fantazie a pe livosti, tv r ího rozletu a p ízemního prtání,
neustálého dodržování a sou asného porušování ádu v cí. Programátor musel být v jedné osob bohém a
pedantský ú edník. Kdo neum l soustavn st ídat obrazotvornost Isaaca Asimova s po ítáním písmenek, ádek a
sloupc , nebyl dobrým programátorem.
Z Bébrova zákona vyplývalo, že všechny p ístupy, které užívá muž, když si podma uje ženu a všechny p ístupy,
které aplikuje žena pro svedení muže, byly vždy v programování p ínosem. Tyto p ístupy bývaly vždy založeny
na imaginaci celkové koncepce a na pe livém provedení detail .
Zda i dnes platí n jaké podobné zákony, nevím. To je otev ené pole p sobnosti pro mladší badatele.
O fraucimoru
Výpo etní st ediska obsahovala zna né množství dam a dívek r zného v ku i letory. Pro ilustraci: jedno
z v tších VS v Praze zam stnávalo cca 600 žen a 60 muž . Pánové slabší t lesné i duševní konstituce zde
neobstáli a v bázni i hr ze prchali. Ostr vek muž tak
p irozeným výb rem krystalizoval. Z stali jen odolní, otužilí,
houževnatí, pohodoví a tudíž velmi úsp šní pracovníci.
Nás zajímá, jak vypadala v t ch historických dobách
koedukace programátorská. ekn me si hned, že byla
obrovským stimulem a p inášela velice hodnotné výsledky.
Muž totiž vytvá í nejlepší díla, když se chce vytahovat p ed
ženou. Parádním programem se ovšem m že chlubit pouze
p ed kvalifikovanou specialistkou (o jednodušší to mají
um lci, stavitelé most , lovci, sportovci …). Už jen tato
zásluha programátorek oprav ovala jejich existenci.
eskoslovenská federativní republika:
slovenský analytik konzultuje s eskou
programátorkou
Dív iny však také zvládaly n které úlohy – t eba design
dialog a menu – lépe než muži. Krom toho zdárn plnily
r zné strategické úkoly. Bývaly nap íklad vysílány na
zdivo elé uživatele, které snadno zkrotily záhadným
kuku em nebo nemén záhadnou minisukní.
Programátorský kolektiv, složený ze samých muž ,
psychicky strádal, což mohlo vést k celkovému poklesu úrovn . Kolektiv složený ze samých programátorek
nebylo ovšem radno ani si p edstavovat. Proto vhodný mix býval v programátorské profesi neocenitelný.
16
Dodejme ješt , že v t ch dávných dobách panovaly nádherné a vynikající vztahy i mezi eskými a slovenskými
programátory. Nemalý podíl na jejich v elosti m ly programátorky obou zú astn ných stran. Na pracovní
setkání, spole ná školení, seminá e i další „akce“ mají – v dnešní pon kud nevrlé dob – eští i slovenští
pam tníci p ekrásné vzpomínky.
CLICK! 9/2006
VII. Vypráv ní o programátorském ná iní
Programátorství je innost, spo ívající v krocení a ovládání neposlušného a asto zdivo elého stroje.
P itom však nelze použít ani cukroví, ani bi e. K po íta i nutno d razn i konejšiv promlouvat jeho
svérázným jazykem. Le programáto i hovo í prazvláštním jazykem dokonce i mezi sebou.
O programátorském jazyce
Od po íta e pochytili programáto i výrazivo, jinde neslýchané. Vytvá el se osobitý slang (by badatel Stalin
Josif Vissarionovi tvrdil, že nic takového neexistuje), který byl silnou kávou i pro vysp lé lingvisty.
ím více se ur itá skupina odlišuje formou komunikace od obecné normy, tím se stává výlu n jší se všemi
dopady v etn negativních. Když se v hospod baví o své práci šofé i, fotbalisté, stavitelé most nebo t eba
herci, dá se to poslouchat. Jakmile za nou programáto i, lidé s hr zou a nevolí odsedají.
V prav kém plátku MAA .8, 1988 byl uveden tento p íklad: „Pan Programátor jedná s jakýmsi hostem
(nap íklad uživatelem) a tu vstoupí n žná dívenka s dotazem, co že se má d lat s programem – ekn me – EROS
(evidence rozpo t staveb). Host zbyst í sluch a Programátor plynn pronese: ‚V era prolezla syntax, tak to
naloudujte, zlinkujte a exekn te a kdyby se to zkenslovalo, vydampujte bednu!‘ Host se psychicky hroutí,
dívenka zá í nad jasnými pokyny a sp chá je provést. Tolik modelová situace“.
Znalosti angli tiny byly v dob komunistického temna v eském národ obecn nevalné. Po íta e byly svou
výlu nou angli tinou pro lid prostý záhadné a interesantní. Leckterý programátorský gambussino, zvládnuv
základy Negro English, p edvád l svou vzd lanost na výstupních sestavách. Nutno zajisté uznat, že TOTL SUM
je mnohem oslniv jší než prosté CELKEM. Dotaz typu „SUBMIT (ANO-NE)?“ je efektní, jasný autorovi, ne
ovšem uživateli. Ubozí laici nesm le reptali, programáto i tedy po eš ovali výstupy. Zkratky tvo ili anglickou
metodou – vypoušt ním samohlásek. Vznikaly rozkošné pojmy jako SCT, PRMRN, PLZK, RCNVVJ, PCTPRC,
PRDJ, ZVTL. Málokdo tušil pravý význam: sou et, pr m rn , položka, ro ní vývoj, po et pracovník , prodej,
uživatel.
O programovacím jazyce
Na po átku programování byl strojový kód, pak nastoupil assembler
(obr. 1). Instrukce m ly p íznaky, p ívlastky, dopl ky, flag-bity a
jiná kouzla. Když programátor zapomn l napsat na konci programu
p íslušn opentlený HALT, stroj vb hl do dat a za al je interpretovat
jako instrukce, což za asté vedlo k žertovným scénám a jev m.
Program nikdy nespadl do systému z toho prostého d vodu, že
žádný opera ní systém nebyl.
OBR. 1: UKÁZKA ASSEMBLERU
HEWLETT-PACKARD
Pro v decké výpo ty byl týmem Johna Backuse (obr. 2)
vymyšlen v r. 1957 jazyk FORTRAN (obr. 3) a použit
poprvé pro po íta IBM 704.
OBR. 2 – JOHN BACKUS
A PRVNÍ MANUÁL FORTRANU
17
OBR. 3 – UKÁZKA FORTRANU II
OBR. 4 – UKÁZKA JAZYKA BASIC
Dva profeso i na Stanfordské univerzit – typi tí Ameri ané Kurtz a Kemeny – vytvo ili jazyk BASIC (obr. 4).
Dodnes se doporu uje žá k m za áte ní k m startovat s Basicem. Již po n kolika minutách výuky napíší sv j
první chodivý program:
10 PRINT "VOLE!"
V jednom zastr eném odd lení Pentagonu známá Grace Hopper (viz CLICK! 5/2005) se svým týmem pracovala
na jazyku Cobol. Specifikace byly hotovy v dubnu 1960.
Mladíci, odpus te si opovržlivý škleb nad prajazykem:
v roce 1997 bylo na celém sv t 80% agendových
program v Cobolu. V roce 2000 bylo v Cobolu
zpracováváno 95% finan nických úloh. Ješt v létech
2004÷2005 bylo 15% ze všech nových aplikací napsáno
v tomto jazyce. Cobol je silný, jednoduchý, strukturovaný,
dnes i objektov orientovaný a integrovaný s webem.
V rozv sti z katedry informa ních technologií
p inášejí eskému národu jazyk Cobol
Vznikl – pro dnešního programátora nepochopitelný –
babylon: v šedesátých a sedmdesátých létech se vyrojilo
hned n kolik stovek r zných programovacích jazyk .
Programáto i se strašliv hádali, který z nich je nejlepší.
V dobové literatu e se píše:
„P ijdu na jakýsi mejdan, kde probíhá debata o
programovacích jazycích. Rázem se formuje militantní eta
pascalist , se kterými urputn bojují cé ka i, kdosi žádá uzákon ní FoxBASE, z kouta provokativn povykuje
grupa omšelých fortranist . Každý uznává jen ten sv j jazyk a tvrd i ohniv žádá zákaz všech ostatních jazyk
s trestním postihem jejich propagace. Když se tomu za nu smát, vrhnou se na mne všichni a psychickým i
fyzickým nátlakem m nutí, abych jeden jazyk miloval a ostatní proklel“. Vzájemné provokace ústily ve výroky
typu „Pascal je jazyk, který je vhodný jen pro psaní kompilátoru jazyka Pascal“.
Kdysi jsem na jakémsi školení zaslechl, že „marxismus je U ení všech U ení a Um ní všech Um ní“.
Programáto i v dávnov ku hledali Jazyk všech Jazyk . Pozd ji slídili po Systému všech Systém a dnes
fanaticky uctívají Sí všech Sítí. Každému takovému ideálnu se vždycky o pár let pozd ji srde n zasm jeme.
O lidských typech a jazycích
Softwarové noviny . 2, 1991: „Pro objasn ní psýchy programátor studujme chování základních lidských typ
v této branži. Pot ebné p íklady zapíšeme v prokletém jazyku BASIC, na který kdekdo nadává, ale všichni ho
umíme a známe.
V závislosti na hodnot prom nné I má být vykonán ur itý p íkaz. Programátor – flegmatik nehne brvou a píše
10 ON I GOTO 20,30,40 atd
20 p íkazA: GOTO 100
30 p íkazB: GOTO 100 atd
18
Sanguinik s lehkým srdcem napíše pon kud frivoln
10 IF I = 1 THEN p íkazA
20 IF I = 2 THEN p íkazB
30 IF I = 3 THEN p íkazC
atd
Naproti tomu cholerik se na problém obo í
10 IF I > 1 THEN IF I > 2 THEN IF I > 3 THEN
atd
a po chvíli psaní narazí na vlnobití ELS , ve kterých se zcela ztratí. I za ve silným hlasem, roztrhá vše, co dosud
napsal a p ípadn prokopne dve e u sk ín .
Programátor – melancholik dosud nenapsal nic, nebo smutn dumá o tíži úkolu, který na n j dolehl.
I lad ní program je zajímavé: Flegmatik pe liv fajfkuje v tve, které už prozkoumal a pomocí
dvanáctibarevných fix zna í do listingu opravy a úpravy. Sanguinik se nesmírn baví tím, že tiskárnou prolet la
jako blesk celá krabice papíru 1 + 1, aniž by se cokoliv vytisklo (omylem se mu do nulovacího cyklu dostal
p íkaz PAGE). Melancholik sedí s hlavou v dlaních nad pon kud zmatenou sestavou a ujiš uje sám sebe, že
tohle nem že nikdy odladit.
Cholerik p i výskytu první chyby zastaví stroj, vymaže, vynuluje a prokleje všechno, roztrhá listing, vytiskne
nový, zjistí, že zapomn l o jakou chybu vlastn šlo a vy ítí se na chodbu, aby se uklidnil cigaretou. V p li
cigarety na chybu p ijde, zahodí ho ící p lku do krabice s makulaturou, spustí editor, opraví chybu, opravený
source neuloží, kompiluje a linkuje, p i spušt ní vyjede táž chyba a celé divadlo se n kolikrát opakuje. P itom
divý muž stihne ješt uhasit vzniklý požár a založit nový“.
O Ad
Prvním lov kem, který se zabýval programováním, byla žena (!) Ada
Lovelace (obr. 5), dcera lorda George Gordona Byrona. Žila v létech
1815÷1853. Zlé jazyky mluví o tom, že pila, fetovala a nestarala se o své
d ti. A už to je pravda nebo ne, Ada byla nadaná matemati ka
s neoby ejnou fantazií. Dopisovala si s Faradayem, Herschelem a jinými
génii. Seznámila se s Charlesem Babbagem a byla uchvácena jeho ideou
programovatelného po íta e.
Dochoval se tém kompletní program,
ur ený k výpo tu Bernoulliho ísel,
který Ada vytvo ila pro neexistující
Babbage v Analytical Engine. Psala o
cyklech a podprogramech i o možnosti
použití po íta e pro manipulace
s algebraickými výrazy. Zmínila se také
o po íta ovém komponování hudby.
Zajistila si citování svého jména
OBR. 5 – HRAB NKA
v historických p ehledech o vývoji
AUGUSTA ADA LOVELACE
p edstav, spojených s výpo etní
technikou a um lou inteligencí. V jejích
spisech najdeme i slavnou v tu „Analytický stroj nemá žádné p edpoklady na
to, aby byl schopen sám n co vytvo it. Dokáže ud lat cokoliv, o em my víme,
jak to ud lat“.
K uct ní památky slavné první programátorky byl jeden z programovacích
jazyk , vzniklých ve XX. století nazván ADA. Je to jazyk velice komplexní a
náro ný na osvojení.
P ízrak Ady d sí
programátory, popíjející
v kr m
Pro znalce: Havarie rakety Ariane 5 p i prvním startu byla zavin na chybou v programu, napsaném v jazyce
ADA. Konverze 64-bitového integeru na 16-bitový se znaménkem byla aplikována na íslo > 215. Detekce chybu
nezachytila, havaroval program, tudíž i palubní po íta , tudíž i raketa a tudíž i celá mise.
Kdykoliv p emýšlím o krásné Ad , napadne m , jak to s ní asi bylo. Šikovný mladý programátor, žijící n kdy ve
XXIII. století, se stane lenem výpravy do minulosti. Expedice se p esune ve stroji asu (viz Wells, H. G.: The
Time Machine, 1895) o pár stovek let zp t. Mládenec se setká s Adou, samoz ejm se do ní zblázní. Po n kolika
19
mejdanech a romancích se vykašle na zákaz prozrazování budoucnosti. Vypráví Ad o programátorských
fíglech, ta chytrá dáma o tom napíše, mladíka sbalí asová policie (viz Anderson, P.: Strážci asu). Konec je
sentimentální: jinoch sedí v kriminále pro porušení pravidel asové komunikace a smutn i láskypln si te
program pro Bernoulliho ísla, p epsaný do jazyka ADA.
CLICK! 10/2006
VIII. Zkazky a báje o agendách
S po íta i se dá d lat leccos. V dávnov ku to ovšem nebylo tak jednoduché. Po íta e byly sice veliké, ale
m ly malou rychlost i pam a nedostate né periferie. U nás byly ješt navíc omezovány omezenými
bolševiky. Programátorští kouzelníci se potýkali s problémy, které se dnes vymykají i nejbujn jším
p edstavám.
O soust ed ném inkasu plateb obyvatelstva
Už jsme si ekli, že bolševici nep ipoušt li bankovní konta ob an . Ubozí lidé tak b hali každou chvíli na poštu
se složenkami zvláš za telefon, nájem, elekt inu, plyn atd. Strašlivé fronty u pen žních p epážek si už ani
pam tníci nedokážou spolehliv vybavit. I rozhodli se v šedesátých létech elní p edstavitelé Spoj vytvo it
konta na socialistický zp sob. Bude se to jmenovat SIPO a bude to provozovat pošta. V mnohokrát pozm n né a
vylepšené podob funguje SIPO dodnes.
Nejprve úst ední editel Spoj p edal prvnímu tajemníkovi KS „závazek“ v rudých kožených deskách. Na
po est (nevím už eho) se pan soudruh zavázal zavést SIPO k 1. lednu. To bylo t sn p ed Vánoci. Šéf výpo etní
úst edny spoj si hned zavolal programátory – kte í ješt o ni em nev d li – a sd lil jim, že 1.ledna to prost
musí chodit. Mládenci tedy trávili Vánoce a zbylou ást prosince v práci (24 hodin denn jen o chlebí cích a
ko alce) a na Nový rok se agenda skute n rozb hla. Celá byla napsána v assembleru a dnes už si neumíme
p edstavit, jak to bylo v bec možné ud lat.
Metoda „na poslední chvíli“ m la ovšem i své výhody. Kdyby se totiž za alo v as, rojily by se b hem
zpracování p ipomínky, požadavky, žádosti a nároky. Vše by se po ád m nilo, dopl ovalo, p epracovávalo.
Nakonec by se to stejn muselo celé ud lat až v posledních dnech p ed termínem. Leckde to tak funguje i dnes.
Když se pak SIPO n kolikrát reengineeringovalo (to slovo tenkrát ješt nebylo vynalezeno a íkalo se normáln
„p ekopávalo“), programáto i p i své t žké práci p li po zp sobu burlak ponuré i jímavé písn . Zapamatoval
jsem si po áte ní a koncové verše songu, který v mnoha slokách op voval baladický ráz programování inkasa.
M. Robbins / F. Prückner: El Inkaso
úryvky
Byla to krása, když projekt inkasa
jsem za átkem února zadanej m l.
Já zívl jen lín a v tiché kantýn
na n j do podzimka ák zapomn l.
Ve dve ích bíbratý Dicky stojí,
kterej svý sm rnice má ááááá,
mý klidný ve ery, jsou, zdá se, v p***li
lopotná maka ka mi za íná.
………
………
Však bíbratý Dicky, ten ovládá triky,
já sta il jsem íct jen: Prémie good by!
O telefonních ú tech
B žela i agenda telefonních poplatk pro pražské ú astníky. Kontrola plateb se provád la svérázným zp sobem:
vyú tování bylo natišt no a sou asn vyd rováno na speciální d rný štítek s alonží. Štítky byly rozeslány
plátc m a ti na pošt odevzdali štítek, zaplatili a odnesli si alonž jako potvrzení platby. Odevzdané štítky byly
po íta em konfrontovány s platebními p edpisy a tak se tiskly (a d rovaly) upomínky.
20
eský národ kupodivu se štítky zacházel šetrn (nep ehýbal, nep ekládal), ale – jak je v kraji zvykem – snažil se
ten systém n jak oblafnout. Ne snad ze ziskuchtivosti, ale jen jako zvláštní druh eského kutilství. Jeden
ú astník si p išel st žovat, že má na štítku jen 34 dírek, ale na pošt cht jí 50 korun. Jiný doveda pomocí
konduktérských klešti ek p id lal do štítku další dírky a t šil se, jak ty divné elektronkové mozky obelstil.
Kontrola plateb samoz ejm platbu nep e etla a po íta poslal upomínku. Dot ený um lec pak p ib hl do
výpo etního st ediska reklamovat zlov li zlých stroj .
O AS
Agendy vznikaly a úsp šn b haly na mainframech i minipo íta ích (obr. 1, obr. 2). Pak p išla historická
pohroma, která se u en nazývala AS – Automatizované systémy ízení.
OBR. 1 – OBLÍBENÝ MAINFRAME UNIVAC
OBR. 2 – POPULÁRNÍ MINIPO ÍTA PDP
Na Západ vznikaly MIS (Management Information Systems), v SSSR to byly ACY (Avtomati eskije sist mi
upravlenija). Když naše na alstvo zjistilo, že v Sojuzu (našem vzoru) mají ACY, zachovalo se po svém: soudruzi
ú edníci na ídili zavést AS za každou cenu všude. Co není AS , je mén cenné a podez elé! Drahá výpo etní
technika musí zpracovávat jen pokrokové AS ! Pro agendy je jí škoda! Je nutno zrušit úlohy, které se do AS
nehodí! Tak byly operativn odstran ny p ekážky a vytvo eny p edpoklady k provedení opat ení k zajišt ní
rozší ení plánování, ízení, velení, vedení a rozhodování.
AS bylo p íkazem rozd leno na AS P, AS S , AS O, AS TP a svázáno p edpisy, sm rnicemi, direktivami,
metodikami a pokyny. Programáto i byli nuceni vytvá et krkolomné vstupy i nepot ebné, absurdní a pošetilé
výstupy.
Tady se buduje AS , cizin e.
Tady si užijete srandy, až se budete t ást d sem !
Metodiky a sm rnice byly nez ízen obsáhlé. Projekty velkých komplexních systém také (subsystémy byly
považovány za ohavné agendy a nesm ly se tudíž samostatn d lat). P íprava AS trvala velice dlouho. Mezitím
technika pokro ila a tlustospisy byly v den schválení zastaralé a nepoužitelné. S dojetím vzpomínám na jeden
z dávných seminá , kde jsem se zmínil o terminálové síti. Okamžit jsem byl metodiky ok iknut „dejte pokoj
s terminály, my d láme po ádné AS !!!“.
Jeden z ú edník jistého ministerstva byl pov stný jako nelítostný na izovatel AS . Práv se dokon ovala velmi
užite ná agenda, ekn me t eba evidence rádiových mobilních stanic. Bá uška oficer na ídil úlohu zastavit,
programy vymazat, výpisy zahodit, prémie nevyplatit, data zni it. Musí se prý systémov pojmout, p ipravit,
rozpracovat a propracovat AS , kde bude ošet eno vše, v etn té evidence. AS ovšem nikdy nebylo a není ani
do dneška. Po ase byl našt stí ministerský soudruh ministerskými soudruhy náhle vymíst n do výzkumu. Pak se
ta evidence (znovu a pracn ) ud lala jako užite ná agenda.
O bezpe nosti
I v dávnov ku se lidé pokoušeli po íta m ubližovat. U nás se první v tší p ípad datové kriminality odehrál
v prvé polovin sedmdesátých let. Pov st vypráví, jak to bylo:
Ú ad d chodového zabezpe ení zpracovával d chody pro celou republiku na prastarém po íta i Leo Marconi.
Data byla na magnetických páskách (disky ješt neexistovaly). A najednou se za aly objevovat obrovské gapy –
spousta dat byla vymazána. Technici n kolikrát rozebrali sta i ký po íta do šroubku, testovali co se dalo, žádná
21
závada se nenašla. A gapy se objevovaly dál. D chody ale musí být vypláceny v termínech a se d je co d je.
Byla tudíž najata spousta brigádník , kte í d lali všechno ru n .
Když už škody dosahovaly milionových ástek, byl p ípad p edán policii. Dostavil se starší pán, rozvážný
inspektor jak vyst ižený z apkových povídek. Hoši mu za ali nesm le vysv tlovat principy po íta e, ale pan
detektiv je p erušil: „To po ká, nejd ív mi p ineste
rozpis sm n a data, kdy se havárie staly“. Chvíli cosi
fajfkoval a pak si nechal zavolat dva operátory (kte í
vždy sloužili t sn p ed tím, než se gapy objevily).
Požádal, aby byl s t mi chasníky ponechán o samot .
Za chvíli m l podepsané doznání: dovedové mazali
pásky magnetem jako pomstu p ísnému vedoucímu
sm ny.
System security: Personální zabezpe ení systému
(vlevo vzadu polapený hacker)
Zákony na ochranu dat tenkrát nebyly. Prokurátor
v d l, že pokud nezajistí p ísný trest, vyrojí se
takových p ípad spousty. I vy íslil finan ní a morální
ztráty a zažaloval causu jako sabotáž. Mládenci
vyfasovali každý n co kolem deseti let natvrdo. To se
rychle v branži rozk iklo a pro p íští léta nebyla
v eskoslovensku data nijak ohrožována.
O heslech
V osmdesátých létech za ínaly p enosy dat a práce s terminály. Jednu z d ležitých agend zpracovával po íta
v Praze, terminály byly i v Bratislav . Když se systém vyprojektoval a odzkoušel, nastalo školení uživatel .
Tehdy se uživatelé na systém t šili a školení se zú astnili s velkým nadšením.
Vstup do systému samoz ejm chránilo heslo. Inicia ní slova byla pro jednoduchost „Praha“ a „Bratislava“.
Uživatel m to bylo vysv tleno s pou ením, aby hned po nastartování vložili svou vlastní znakovou kombinaci.
Nutno poznamenat, že tenkrát se heslo p i vkládání objevovalo na obrazovce.
Krásná, atraktivní a velice chytrá slovenská dáma se vrátila na své pracovišt . Neproz eteln zavolala editele a
nám stky na slavnostní zahájení provozu. Když bylo publikum kompletní, zapnula terminál a zbledla. Asi
nedávala v Praze pozor a te si neum la vybavit inicia ní heslo. Protože však dob e znala pražské programátory,
zkusila jejich oblíbená hesla.
Jelikož CLICK! vychází p ed 22. hodinou, m žeme další show jen nazna it. Jako první vy ukala nebohá
uživatelka synonymum pro trus (s dvojitým w), potom název lidského pozadí s LL na konci, pak pokra ovala
dalšími ím dál tím neslušn jšími slovy. editel, nám stci a další initelé to se zájmem pozorovali. Nev d li o
co jde, jen vid li, jak krásná elegantní dáma píše na obrazovku neuv itelné série spíše pánských výraz . Podle
letory žasli nebo se královsky bavili.
Nakonec komusi napadlo zatelefonovat do Prahy správci systému. Po ad nemravností napsala pak sli ná lady
prosté „Bratislava“ a systém se rozb hl. Sympati tí hodnostá i se neodvážili zeptat, co to vlastn bylo. Obecn se
soudí, že o tom i dnes stále p emítají.
CLICK! 11/2006
IX. Zajímavosti z r zných kout historie
Ješt se zmíníme o rozmanitých podivuhodných úkazech, které se nejednou objevují v bájích a pov stech.
Tyto barevné st ípky nám pomohou doplnit mozaiku starobylých mýt . Umožní též lépe pochopit
atmosféru dávných po íta ových as .
O jedné kalkula ce
Ve školách se dnes p echází na nové zp soby výuky. Biflování a memorování musí ze školy zmizet a moderní
d ti se budou jen u it, jak pot ebné informace vyhledávat. Budu jist nadšen spat iv studentíka, který na
Internetu pátrá, kolik je sedmkrát osm. Chudým d tem prý pomohou i programovatelné kalkula ky.
22
První použitelnou programovatelnou kalkula ku vyrobila firma Hewlett-Packard koncem šedesátých let a
nazvala ji HP 9100 (obr. 1). Byla sice pon kud v tší než je dnes obvyklé, le ve své dob byla zázrakem
z nebes.
OBR. 1: HP 9100
Aritmetické výrazy vkládal uživatel v „reverzní polské notaci“ (rusky
POLIZ – Polskaja inverznaja zapis). Metoda byla inspirována
polskými a ruskými teoretiky. Nap íklad výraz (a+b)*(c–d) se v Polizu
zapíše a b + c d – *. Závorky neexistují. ísla vkládáte do zásobníku
(FiLo – first in, last out) a ve vhodný okamžik provedete s nejvrchn jší
dvojicí aritmetický úkon. Výsledek z stane naho e a jede se dál. A to
vypadá prapodivn a neuv iteln , po troše praxe pracujete v Polizu
rychle a snadno.
Pozd ji p ešly kalkula ky na závorkovou notaci. Uvnit kalkula ek, ba
i v po íta ovém systémovém softwaru se však dodnes výrazy (nejen matematické!) na POLIZ p evád jí. Jen
v tšinou nevíme, že se to tak jmenuje.
O v deckých výpo tech
Z programovatelných kalkula ek se vyvinuly další divy. Takový stolní po íta í ek HP 9830 (obr. 2) spojený
s parádním plotterem (obr. 3) umožnil ve sv t v deckých výpo t úplné kouzelnictví. A když byl k dispozici
ješt po ádný minipo íta (obr. 4), to se to bádalo, zkoumalo a objevovalo!
OBR. 3: HP PLOT ÍK
OBR. 2: PO ÍTÁ EK HP 9830
Programátor eší výpo et parametr
vysílacího svazku telekomunika ní družice
OBR. 4: MINIPO ÍTA HP2100S
S V DÁTOREM (NEBYL SOU ÁSTÍ DODÁVKY)
V roce 1977 se konala v Ženev sv tová správní konference
(WARC 77), která p id lovala kmito tová pásma
geostacionárním družicím. Malá parta výzkumník z Prahy
vy ešila pár d ležitých úloh. Byla vedena znamenitým
manažerem a dobrým par ákem (v jedné osob ), který jako
jeden z mála pochopil roli po íta ve výzkumnickém
sv t .
Slavným se stal program pro optimalizaci vysílacího svazku družice. Teoretický základ (jak opsat
mnohoúhelníku nejmenší elipsu) vymyslel vynikající doc. Ko andrle z Matematicko-fyzikální fakulty UK.
Programy napsali ko koboyové a ko ky ze Spoj . Ve sv tovém srovnání pak dával eský systém nejlepší
výsledky.
23
Zadání výpo tu parametr družicového svazku:
Na zemském povrchu je vymezeno teritorium a na geostacionární ob žné dráze je dána družice na ur ité pozici.
Družice vysílá k Zemi svazek obecn eliptického pr ezu (eliptický kužel). Najd te takové parametry vysílacího
svazku, aby teritorium bylo pln ozá eno a p esahy ozá ení za hranice teritoria byly minimální.
Parametry svazku:
* bod zamí ení – boresight (pr se ík osy svazku s povrchem Zem )
* úhly rozev ení svazku nad velkou i malou osou pr ezové elipsy
* nato ení velké osy elipsy vzhledem k zemskému rovníku.
Teritorium je území na zemském povrchu, popsané mnohoúhelníkem.
Subsatelitní bod je pr se ík spojnice „družice – st ed Zem “ s rovníkem. Jeho zem pisná délka je „pozice“
družice.
asem si ovšem úsp chy p isvojili r zní mlamojové, kte í je využívali jako pom cku k zahrani nímu kariérnímu
r stu. To ale z hlediska historického není zajímavé.
O p enosech dat
Na konferenci WARC 77 v Ženev vedl jednu pracovní skupinu kolega z naší delegace. Pot eboval ke své práci
výpo ty, které um ly jen pražské po íta e. Navrhli jsme z ídit p ímý spoj do Ženevy (pro resort Spoj žádný
problém) a výpo ty provád t on-line. Systém m l uživatelsky orientovaný interface, takže ho mohl obsluhovat i
po íta ový laik. Západní firma, od které pocházely po íta e, by byla bývala ráda pomohla.
N kte í vrchní soudruzi se tomu d sn smáli, považovali to za dobrý vtip. Jiní se t ásli vztekem nebo d sem.
Vždy to mohla být špionážní akce CIA, maskovaná jakousi podez elou v dou!
eské hlavy našly ešení. Kolega v Ženev ve er po skon ení jednání telefonicky p edal do Prahy vstupní data
pro výpo ty. Po íta se rozjel, pracoval až do kurop ní. Vytišt né výsledky odvezl n kdo z po íta ové party na
letišt do Ruzyn , tam je p edal pilotovi ranního spoje. Náš lov k v Ženev ekal na letišti, p evzal výstupy a
dopoledne se jimi pochlubil plénu. Specialisté z celého sv ta žasli.
V rámci programu Interkosmos se jezdilo do Moskvy. I tam byly k jednání pot ebné pražské výpo ty. Z Prahy
jsme tedy ve er zavolali našim do hotelu (pozvonit z Moskvy do Prahy bylo vylou eno). Hoši nám do telefonu
p e etli vstupní data – série ísel v p edem domluveném formátu, žádné e i. V noci jely po íta e. Ráno jsme
op t cvrnkli do Moskvy a p e etli z displej ady výstupních ísel. Ani jsme si neuv domili, že zahrani ní
hovory se tehdá v SSSR piln odposlouchávaly.
Nic se nestalo. Zdá se, že kryptoanalytici moskevské KGB naše telefonáty luští dodnes.
O um ní
Filma m se po íta e v dávnov ku jevily nezajímavé, neb se nehýbaly. Pro noviná e byly nudné: nikoho
nezabíjely a nep sobily žádné katastrofy (navíc byly žurnalist m zcela nepochopitelné).
Po íta e byly široké ve ejnosti prezentovány v médiích jako žertovná za ízení, zp sobující trapné situace i
zneužívaná šarlatány k pochybným ú el m. Nebo byl naopak p íslušný redaktor uveden po íta em v nekritický
úžas. I jal se barvit popisovat vizi úspory stovek lidí a náhradu celé administrativy „kompjútrem“. P itom
p isuzoval po íta m vlastnosti a schopnosti, které nikdy nem ly a ani necht ly mít.
Kdysi vyráb li filma i celove erní dílo, založené na myšlence výb ru partner po íta em. Odmítli skute ný
po íta jako nefotogenický a nechali si vyrobit ni emu nepodobné monstrum, obsluhované p íslušn šíleným
v dcem nevábného zevn jšku. Jiné veledílo p edvád lo scénu, kdy n žní milenci rukopisem vyplnili klasické
d rné štítky, které pak vhazovali do sníma e v podob poštovní schránky.
Pam tníci jist vzpomenou na líbivý film z NDR, který vysílala i naše televize. Sasíci pláli vášní jak k pokroku,
tak i k socialistickému sexu, a tak to zkombinovali. Jakýsi mládežník-elektriká vymyslel po íta , p ekonávající
ve všech ohledech bídné kapitalistické strojky. Nenalezl pochopení u zakuklených oportunist v podniku, tak
stav l divotvorný stroj doma jako hobby. Krásná matemati ka je milovala (toho elektriká e i to po ítadlo) a
vymýšlela pro n zázra ný opera ní systém.
Kouzelné byly scény z mládencovy ložnice. U postele bastlšasi, aby mladý génius mohl i v noci realizovat
okamžité nápady. Na posteli poodhalená matemati ka s rozdivo elým vynálezcem v cudném náznakovém sexu.
Když nastala milovací pauza, nedali si panáka ani cigaretu. On vzal kulmu a letoval drátky, ona psala jakési
podivné ady instrukcí. N co takového se jen tak nevidí.
24
asem filma i zjistili, že po íta hezky bliká, umí vyrobit pohyblivé barevné mouhy a lze ho využít jako
p knou dekoraci od hororu až po erotické dusno. Noviná i sice nemají dodnes o po íta ích pon tí, ale vyráb jí
efektní slova a vymýšlejí si o computerech, elektronkových mozcích, výpo etních strojích a myslících
automatech r zné absurdní nesmysly.
O lidové tvo ivosti
Programáto i mívávali duše romantické a um nímilovné. Programátorská poezie byla a je dosti známá, o písních
se toho ví mén . Ukážeme si tedy úryvky z lidových programátorských písni ek, jak jsem si je co sb ratel
folkových projev útržkovit zapsal.
eská národní 1
Ukázky z programátorských písní let sedmdesátých a osmdesátých
eská národní 2
Lidová „Byla panna, m la pána“
M j milá ek byl v cizin
u il se C+ a já ne
te používá OOP
všechno to umí a já ne
Holka modroo ka nesedávej u písí ka
holka modroo ka nesedávej tam
v programu se cykly to í
houby platný jsou tvý o i
Podívej, tys m systéme k srdci nep irost
jen jeden p íkaz – a mám t víc než dost
back slash napadal na tu cesti ku [path]
co jsi po mn cht l na tom písí ku
podívej, tys m systéme k srdci nep irost
jen tu manuál – a mám t víc než dost !!
Pražská lidová „Když jsem p išla k Vonáskov m do sálu“:
Když jsem p išla k po íta m do sálu
sed l tam m j programátor u stolu
vedle n ho kolegyn sed la
a já na to p eneš astná hled t mušela.
Jó – takovýho frajera se lov k muší bát
kterej umí objektov programírovat
kterej píše dowhile cykly jak to muší bejt
a mašina z jeho díla nad lá vždy prejt.
Když tiskárna za la v sále jeden dlouhej tisk
p išel ke mn cizí divoch a siln m stisk
já povídám – milej pane, to nem že bejt
támhle jede ten m j program a vytiskne prejt!
Že ten lov k velkej, silnej, ramenatej byl
nic se nad tím mým programem nepozastavil
p i lad ní m pak smáznul, protože jsem kus
a když jsem to vyjížd la, vytisknul se trus.
Lyriku nové doby nesbírám, a jsem ji na webu zahlédl. Jsem bohužel velice starý a pošetile dbám na to, emu
se kdysi íkalo dobré mravy. Také už nemám žaludek v nejlepším stavu.
25
CLICK! 12/2006
X. Konec starých as
Na záv r historických text uvedeme báje a pov sti, které mají blízký vztah k dnešku. Nevyhneme se ani
legendám o p echodu k nové buržoasn demokratické dob . Podivnou h í kou jazyka m žeme konec
starých as zapsat iniciálami KS . P ipomíná to nám všem, že mnoho starých bolševických zvyk a
oby ej zdaleka nezaniklo.
O programování bez GO TO
Extrémové – ti jsou naši (heslo eských byrokrat ). Kdysi se nap íklad vytvo ila mezinárodní soustava
fyzikálních jednotek, definující sekundu jako jednotku asu. Zb silí metodici po ali ihned mýtit hezkou eskou
vte inu ze všech písemných i ústních projev . Waldemar Matuška musel p ezpívat známou píse na „sekundo,
st j“. Branky, body, vte iny se m nily na B-B-Sekundy, lidé museli na sebe volat „poj sem na sekundi ku“ a
podobn . Zrovna tak se direktivn rušilo slovo „váha“: boxe i m li tíhové kategorie, brambory se prodávaly na
tíži, kupoval jsem bonbony o tíži 10 deka. V jedné odborné
knížce opravil horlivý cenzor i matematické pojmy a museli jste
dlouho bádat, co to je „tíhová funkce“.
Programátor odjíždí ze školení
v Dom techniky S VTS
Velekn z programování pan Dijkstra svého asu napsal, že
v dob e ud laných programech se neobjevuje p íliš mnoho
GO TO. Samoz ejm v d l, že to je obecná idea a musí se brát s
rozumem. U nás se ale ihned všude zavád l nekompromisní
zákaz t ch 4 písmenek. Ve školách, na kurzech i na školeních se
opakovalo, že program s GO TO je ohavný, plzký, nezákonný a
škodlivý pro po íta . Studenti, kterým za jedno GO TO hrozil
vyhazov od zkoušky, zareagovali eským d myslem a psali
t eba IF 1=1 THEN label. Jako všechny pumprdence i ta
„nonGOTO mánie“ asem tiše vymizela.
O GUI
Obecn se soudí, že GUI ili grafický uživatelský interface ( esky „meziksicht“) p išel až s pozdními PC. Není
tomu tak. Již v šedesátých létech vymýšlel Doug Engelbart myší ovlada (obr. 1) a p kná okéne ka. U Xerox
vznikl tým PARC, který kodifikoval rozhraní WIMP (windows, icons, menus and pointers – viz obr. 2). Nápady
se zkoušely na experimentálním po íta i Xerox Alto, komer n byly využity v systému Xerox 8010 („Star“)
v roce 1981. MS wokna p išla až pozd ji.
OBR. 1: HISTORICKÁ MYŠ
OBR. 2: XEROX: P VODNÍ IDEA OKEN S IKONAMI
(WIMP)
26
O po íta ových hrách
Reprezentanti totalitních režim bývali tvorové ponu í a sucharští. Nesnášeli hry, zábavy, humor a intelekt.
V dobách rozvinutého socialismu každý národní um lec nebo zasloužilý reportér po návratu ze západní ciziny
horliv tepal kapitalistické zlo ády – coca-colu, striptýz, jazz a také hry a zábavy. Zárove komunisté vynikali
odporem k po íta m. Po íta ové hry byly tedy pro bolševika d sivou kombinací dvou nenávid ných pojm a
proto jakákoliv zmínka o této sfé e lidské innosti byla p ísn tabu.
V roce 1981 se však na ostravském seminá i objevil referát o po íta ových hrách (byl pak p etišt n i
v odvážném Technickém magazínu 12/81). Je charakteristické, že odborné publikum se tehdy rozd lilo na dva
tábory. Jedni byli referátem nadšeni a v kuloárních diskusích žádali další podrobnosti. Jiní popuzen
prohlašovali, že takový referát na seriózní seminá nepat í a hrub spílali autorovi za znevážení informatiky. Jak
to nakonec s po íta ovými hrami dopadlo, víme všichni.
O názorech
V roce osmdesátém devátém odešel komunismus do Návi a
komunisté p evlékli kabáty. Byl zaveden pon kud primitivní
gründerský kapitalismus. Pokud jde o po íta e, vyvíjela se
technologie, ale myšlenky panstva se v podstat nezm nily.
Na balkonech se rozhodovalo
o sv tlých zít cích kapitalismu
Bolševici kdysi ozna ili kybernetiku za buržoasní pav du a
po íta e prokleli. Za átkem tržních let se nechal slyšet tatí ek
nové eské ekonomie: „po íta e jsou jen hra ka pro ú edníky, to
mi do mé vlády netahejte“. Skeptický až sve epý p ístup
k informatice byl v nejst edn jší Evrop nadlouho potvrzen.
I studentka na p elomu tisíciletí, byvši vyhozena od zápo tu
z Wordu a Ecelu, pravila mi vy ítav : „Ve som prišla študova
ekonómiu, nie dajaké po íta e!“
V komunistických asech jsme nebyli schopni kapitalistickým expert m
vysv tlit principy socialistického hospodá ství. V novém tržním úd lu
nastal op t problém objasnit západním host m speciální eské
ekonomické pojmy, nap íklad „vlivná skupina kontroverzních
podnikatel “.
Již bible (Kazatel I, 9) praví: „… aniž jest co nového pod sluncem“.
O podnikavém mlamojovi
MLAMOJ = Mladý moderní jinoch (Softwarové noviny . 1, 1995)
Klasickou ukázkou moderního podnikatelského šantaly byl jistý
výzkumný ú edník, krátký as též vedoucí jednoho výpo etního
st ediska. Šuhaj trp l zajímavou vadou charakteru: každou chvíli n koho
schváln , d mysln , sprost a hrub urazil. Kupodivu mu to celkem
procházelo. Jeden starší moudrý a ušlechtilý pán však na jeho chorobu
nalezl prostý lék. Jakmile mládenec pronesl n jakou nechutnost,
osvícený pán k n mu soucitn p istoupil a rozvážn mu dal pár ádných
eských facek. Chasník se zvedl ze zem , zasmušil se, a pár dn se pak
choval slušn . Tolik osobní charakteristika.
Kontroverzní podnikatel
uniká eské justici
Na po átku kapitalismu bez lidské tvá e získal náš hrdina post
p id lova e homologací na nová telekomunika ní za ízení. erství podnikatelé cht li telefonovat, faxovat,
používat modemy. Ú edník je upozornil, že taková homologace trvá dlouho, p edlouho. Jedin snad kdyby tomu
v noval sv j volný as, šlo by to možná urychlit. Zájemce pochopil, dal bakšiš, homologace byla tak ka ihned a
všichni byli spokojeni. Informa ní, komunika ní i jiná zajímavá technika se v R ut šen rozvíjela.
O vábení kundšoftu
Z dalších historických zajímavostí p ipome me reklamy z po átku devadesátých let. Z angli tiny p ekládal
každý, kdo m l doma jakýkoliv slovní ek, a podle toho to vypadalo. Odnesly to nap íklad produkty firmy Casio.
27
„Psací stroj Daisy Wheel. Rozsáhlá pam umí podržet až 50 koresponden ních složek a 1000 typ .
Automatický návrat nosi e a automatické p emís ování vám umožní psát, zatímco stroj bude odvád t svou práci.
Daisy Wheel vám zajistí nejlepší od všeho!
Kalkula ky Casio Graphic Scientific jsou prost úžasné. Podíváte se na sv j vzorec v podob grafu. Stroj má 169
funkcí v etn matri ních operací. Má též funkce pro zm nu ohniskové vzdálenosti.
Digitální diá SF 9500 spolu s rozvinutým archem. Štítek umož uje ohromné možnosti rozvinutého archu. te
a píše Lotus a zakládá Lucid 3D“ (doslovný p epis reklamy).
Rozvinutý arch = n kdy se psalo též spreadshit.
O systémech a všemocném trhu
Zastoupení zahrani ních firem obsadili eští mlamojové s fialovými saky a bílými ponožkami. Než byli pro
neschopnost vyhozeni, bývalo s nimi veselo. Za jednoho takového „konzultanta“ jste zaplatili nejmén 1 milion
K m sí n . Po p l roce intenzivní práce vám pak p inesl pár líbivých schémat, obkreslených z 15 let staré
u ebnice AS .
Jako ukázku dobového hospoda ení zmíníme tzv. „Právní
informa ní online systém“ (causa zvaná East Side Story,
viz Softwarové noviny 10/93): Podle státního úkolu se
nakoupil hardware a vypracovaly programy. Sbírka
zákon od roku 1945 se p evedla do digitální podoby.
Dojednala se dodávka aktualizací na médiích od
Ministerstva vnitra. Vytvo ila se rada špi kových
právník pro odborné konzultace. Spustil se zkušební
provoz s p ímým vytá eným p ipojením a také
s p ístupem p es Internet (v r. 1994!). Utratilo se 20
milion K .
St ední podnikatelé a neviditelná ruka trhu
Pak byl ešitelský tým elegantn rozehnán, celý projekt
zrušen, fungující systém zastaven, digitalizované právní
normy zlikvidovány. Komusi se to n jak nelíbilo.
Oficiáln se tomu íkalo „neviditelná ruka trhu“.
V jiném velkoú ad se rozhodli zakoupit d ležitý systém pro správu jakéhosi spektra. eský dodavatel byl
schopen programy ud lat – dob e a lacino. Intenzivn se však zkoumaly výtvory zahrani ní: sice pro eské
pot eby nevyhovovaly, ale kynuly z toho atraktivní služební cesty. Státních pen z byl dostatek. Stejn se
nepo ítalo s tím, že by se systém n kdy rozchodil.
Záv r
Další p íb hy novov ku ponecháme budoucím historik m. On by se n kdo mohl urazit. V kypícím kvasu na
po átku devadesátých let naše Staré pov sti rad ji uzav eme.
eští p edstavitelé, soudruzi, noviná i, politici, vyvolení, um lci, marxisté, celebrity, myslitelé a jiní
kontroverzní duchové stav li se vždy k informatice pon kud pohrdav , p ezírav , n kdy až nep átelsky. Le i
p es p íko í od initel a osobností (kterými se naše ubohá zem vždy hemžila) se po íta m u nás celkem da í.
Jak jsme se snažili ukázat, od po átku v k až po dnešek rodili se v zemích Koruny eské chrab í po íta ovníci,
kte í si z r zné zlov le dokázali vždy d lat znamenitou legraci. Nehrbili se p ed despoty a chránili své bezbranné
milá ky p ed vším bezprávím. Budiž jim vzdána est a sláva!
Toto byly pov sti dávných let a staré báje o profesi naší.
Š astná bu , ó informatiko milá, síliž se pokolení tvé, a p emáhá všechna protivenství, a zachová svaté
d dictví: mate ský jazyk humoru a romantiky i staré, dobré právo své.
Mohutniž pokolení tvé prací a nadšením, aby pevno bylo jako skály a vždy plno síly.
Tak ka beze zm ny p evzato z Aloise Jiráska
28