Rating obcí - Czech Credit Bureau

Komentáře

Transkript

Rating obcí - Czech Credit Bureau
Rating obcí
Rating poskytuje hodnocení subjektů, např. státu, podniku, obcí či krajů, které odráží míru
rizika, zda daný subjekt splní své závazky vyplývající zejména z přijetí půjčky. Pro
potenciálního věřitele tedy přináší informaci o důvěryhodnosti jeho klienta, zároveň klientů
poskytuje informaci o jeho finanční situaci.
Rating může být výsledkem buď automatizovaného přístupu, nebo expertního posouzení.
V prvním případě je hodnocení založeno na modelových či bodovacích přístupech
a hodnocení lze provést poměrně rychle a pro velkou skupinu subjektů najednou. Podkladem
jsou údaje o minulém vývoji a hodnotitel do průběhu výpočtu ratingu nijak nezasahuje.
Expertní posouzení je založeno na hlubším hodnocení daného subjektu a hodnotitel při něm
bere v úvahu specifika hodnoceného subjektu, a to i ta, která se obtížně kvantifikují. Tento
proces trvá déle a je samozřejmě finančně náročnější.
Systém iRating pro hodnocení obcí, který je zde použit, vychází z veřejně dostupných údajů
o podmínkách, za jakých obce hospodaří, a tudíž umožňuje vyhodnotit velké množství obcí
v relativně krátkém čase.
Přidělení jednoho z ratingových stupňů obcí z odstupňované škály sedmi stupňů (nejlepší je
A+ a nejhorší C-) závisí na vyhodnocení 20 finančních a 7 nefinančních ukazatelů.
K nejdůležitějším finančním ukazatelům patří dluh, a to jak v přepočtu na obyvatele, tak ve
vztahu k hodnotě pasiv, saldo rozpočtu, zejména běžných příjmů a výdajů, výše dluhové
služby, vypovídající o schopnosti obce splácet půjčky, a likvidita odrážející schopnost obce
dostát svým závazkům. Do skupiny nefinančních ukazatelů se řadí základní informace
o vybavenosti či infrastruktuře obce nebo věková skladba obyvatel, která ovlivňuje řadu
výdajů obce.
Proč je znalost ratingu obce důležitá? Původní smyslem ratingu bylo přinést věřiteli základní
informaci o finanční situaci dlužníka, a tím nastavit podmínky dluhu tak, aby se
minimalizovalo riziko nesplacení půjčky. Časem se rating stal i ukazatelem pro souhrnné
hodnocení obcí. Může přinést významnou informaci nejen věřitelům, ale i obyvatelům obce,
o tom, jak s obecními penězi hospodaří jimi zvolení zastupitelé, dále také poskytovatelům
dotací, či podnikatelům, kteří s obcí hodlají spolupracovat či ji poskytnout své výrobky
a služby. I jim může znalost toho, jak je na tom obec, pomoci při rozhodování tak, aby
minimalizovali riziko, že obec svým závazkům nedostojí včas a řádně.
Internetový rating si může pořídit nejen starosta a zastupitelé, ale řada dalších zájemců. Jeho
výpočet je nezávislý na spolupráci s obcí, nevyžaduje žádné dodatečné informace nad rámec
těch, které jsou veřejně dostupné. Přiřazení konkrétního ratingového stupně doplňuje i výčet
silných a slabých stránek obecního hospodaření. Může být tudíž i námětem, jak nakládání
s penězi v rozpočtu obce zlepšit a případně předejít finančním obtížím v budoucnosti.
Špatná finanční situace obce může vést až k obstavení jejích účtů, k nedobrovolnému prodeji
obecního majetku (s mnohem nižším výnosem, než když se obec k prodeji rozhoduje podle
situace na trhu), či k výraznému omezení poskytovaných služeb obyvatelstvu. Přitom tato
situace nemusí být jen důsledkem protiprávního jednání, ale např. i špatného odhadu situace
©2014, CRIF – Czech Credit Bureau, a. s.
1
www.crif.cz
na trhu, volby nevhodného partnera pro investiční projekt, či přecenění schopností
a možností obce.
Riziko selhání obce může pramenit z několika faktorů. Některé platí obecně, některé jsou
výsledkem podmínek, ve kterých české obce fungují. České obce se vyznačují poměrně
vysokým podílem kapitálových výdajů na celkových. Naprostá většina těchto projektů
neumožňuje splatit půjčku, spojenou s jejich financováním, výnosy z projektů. Spíše naopak,
tyto investice zatíží budoucí výdaje obce vyššími provozními náklady. Jejich splacení se pak
uskuteční na úkor jiných výdajů obce. To platí i pro projekty spolufinancované z evropských
fondů.
Dalším faktorem je skutečnost, že české obce mají velmi limitovaný prostor pro zvýšení svých
příjmů, třeba na splacení dluhu. Naprostou většinu příjmů získává obec v rámci
rozpočtového určení daní a v podobě dotací. Jediným zdrojem dodatečných příjmů může být
jen zvýšení sazby daně z nemovitosti, prodej majetku, či zvýšení příjmů z vlastní činnosti. A to
nejsou zdroje slibující výrazné zvýšení příjmů. Z toho vyplývá, že obec musí být velmi
obezřetná při přijetí půjčky s ohledem na budoucí možnosti jejího řádného splácení.
V neposlední řadě hraje roli i poměrně velký počet malých a velmi malých obcí. Malé obce
jsou vesměs zranitelnější při splácení dluhu než obce velké. Objem jejich rozpočtu se může
i meziročně výrazně měnit, což znesnadňuje nastavení vhodných parametrů splácení půjčky.
Patrně by se našly i další okolnosti, které znalost toho, jak na tom obec je, činí užitečnou.
Podívejme se nyní, jak na tom obce ve svém souhrnu jsou. Vývoj ratingového hodnocení
v posledních pěti letech zobrazuje graf 1. Ukazuje rozložení obcí podle přiděleného
ratingového stupně v letech 2008 až 2012.
Graf 1: Vývoj iRatingu obcí
iRating obcí
2008
2009
2010
2011
2012
podíl obcí ve skupině
40%
35%
30%
25%
20%
15%
10%
5%
0%
A
B+
B
B-
C+
C+
C-
Pramen: ÚFIS, CRIF – Czech Credit Bureau, a. s.
Zhruba třetina všech obcí získala v období let 2008 až 2012 stupeň B-, který signalizuje nízké
riziko. Bez rizika bylo v průměru 6 % obcí, jejich počet se však v čase mírně snižoval. Necelých
©2014, CRIF – Czech Credit Bureau, a. s.
2
www.crif.cz
6 % obcí bylo podle zařazení do příslušného ratingového stupně označeno jako vysoce
rizikových. Dvě třetiny obcí patřily do skupiny maximálně s nízkým rizikem a pouze jednu
třetinu z nich lze označit jako rizikové.
Z grafu 1 je vidět, že podíl obcí v jednotlivých ratingových stupních se v čase měnil, zejména
pokud jde o některé ratingové stupně, jako např. B+, či C-. Souhrnný pohled umožňuje
ukazatel průměrný rating obcí v daném období, přičemž platí, čím je hodnota průměrného
ratingu nižší, tím je lepší i výsledek.
Průměrný rating obcí se v období let 2008 až 2012 pohyboval v rozmezí od nejlepšího
výsledku 3,7 v roce 2008 až po nejhorší výsledek 4,035 v roce 2010, jak je vidět z grafu 2.
Platí ovšem, že souhrnný výsledek za obce byl lepší v první polovině daného období (2005 až
2008) a poté se zhoršil. Vývoj v posledních dvou letech však naznačuje mírné zlepšení. Ve
srovnání s rokem 2008 se v roce 2012 výrazně zvýšil počet obcí se středním rizikem a snížil se
počet obcí bez rizika.
V posledních letech se zvýšila meziroční fluktuace příjmů obcí, daná jednak poklesem dotací,
jednak výkyvy ve výnosech sdílených daní v rámci rozpočtového určení daní. Svůj vliv měly
také evropské dotace se systémem spoluúčasti obcí, která je mnohdy financována dluhem.
Graf 2: Průměrný iRating obcí v roce 2012
Vývoj průměrného iRatingu obcí
ratingový stupeň
4,10
4,00
4,03
3,90
3,94
3,80
3,70
4,03
3,98
3,87
3,78
3,78
3,70
3,60
3,50
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
Pramen: ÚFIS, CRIF – Czech Credit Bureau, a. s.
V roce 2012 obdrželo necelých 30 % obcí ratingový stupeň B- (nízké riziko). Je to o něco
méně než v předchozím roce. Naopak, o něco více obcí získalo stupeň B (velmi nízké riziko).
Meziročně se také zvýšil počet obcí bez rizika, ale na druhé straně i počet obcí s vysokým
rizikem.
Graf 3 ukazuje, jaký byl v roce 2012 rating obcí podle krajů. Kraje jsou seřazeny podle
hodnoty průměrného ratingu. Nejlépe dopadly obce Středočeského kraje, jejichž průměrný
rating dosáhl výše 3,53, druhý v pořadí Jihočeský kraj měl 3,73. Na opačném konci žebříčku
skončil Olomoucký kraj (průměrný rating 4,59) a Ústecký kraj (průměrný rating (4,50).
©2014, CRIF – Czech Credit Bureau, a. s.
3
www.crif.cz
Graf 3: iRating obcí podle krajů v roce 2012
iRating obcí v roce 2012
A, B+
B,B-,C+
C, C-
90%
podíl obcí v kraji
80%
70%
60%
50%
40%
30%
20%
10%
0%
STČ
JHČ
VYS
HK
PL
PA
JHM
LI
KV
MSK
ZL
UL
OL
Pramen: ÚFIS, CRIF – Czech Credit Bureau, a. s.
Středočeský kraj se může pochlubit nejvyšším podílem obcí s ratingovým stupněm A. Tvoří
11 % ze všech obcí v daném kraji. Do skupiny obcí bez rizika či téměř bez rizika se v tomto
kraji dostalo 30 % obcí. Je to mnohem více než u druhého kraje v pořadí – Jihočeského, který
měl v této skupině necelých 20 %. V případě Olomouckého kraje to však byla pouhá 4 %
a u dvou dalších, tj. Ústeckého a Moravskoslezského to bylo shodně po 8 %. Největší podíl
obcí ve skupině s vyšším a vysokým rizikem vykázal Ústecký kraj, patřila sem celá čtvrtina
obcí. Jen o něco menší podíl měla tato skupina v Olomouckém kraji (24 %).
Nejvyšší podíl průměrně hodnocených obcí (zařazených do středních skupin v ratingové
škále, tj. do skupiny B, B- a C+) dosáhl Moravskoslezský kraj, a to téměř 80 % obcí. Hned za
ním se se 77 % umístil Královéhradecký kraj. Obce Středočeského kraje nejenže dosáhly
nejvyššího podílu ve skupině nejlepších, ale i nejnižšího zastoupení ve skupině nejhorších.
Proto obce tohoto kraje vykázaly nejlepší průměrný rating. Dalším krajem v pořadí z hlediska
průměrného ratingu je Jihočeský kraj s druhým nejvyšším podílem obcí v nejméně rizikové
skupině a třetím nejnižším zastoupením v nejhorší skupině. Naproti tomu Olomoucký kraj,
jehož obce vykázaly nejhorší průměrný rating, se vyznačoval nejnižší podílem obcí v nejlepší
skupině a druhým nejhorším podílem ve skupině těch rizikových.
Graf 4 přináší informaci o rozložení ratingových stupňů v roce 2013 mezi skupiny obcí
rozdělených podle počtu obyvatel. Nejvyšší průměrný ratingový stupeň získaly největší obce,
tedy obce s více než 5 000 obyvateli. Největší obce měly nejvyšší podíl méně rizikových obcí
a nejnižší podíl obcí velmi rizikových.
Nejnižší průměrný rating vykázaly obce od 1 000 do 4 999 obyvatel. Tato skupina obcí se
vyznačuje nejnižšími daňovými příjmy v přepočtu na obyvatele, které dosud nezměnila žádná
novela rozpočtového určení daní, což ovlivňuje i nízkou hladinu celkových příjmů.
©2014, CRIF – Czech Credit Bureau, a. s.
4
www.crif.cz
Graf 4: Rozložení iRatingových stupňů mezi obce podle velikosti v roce 2012
iRating v roce 2012 podle velikosti obcí
A, B+
B, B-, C+
C, C-
80%
70%
60%
50%
40%
30%
20%
10%
0%
5 000 a více
1-199
200 - 499
500 - 999
1 000- 4 999
Pramen: ÚFIS, CRIF – Czech Credit Bureau, a. s.
A konečně graf 5 ukazuje, jak se meziročně změnil průměrný rating obcí. Víme, že průměrný
rating za všechny obce se meziročně zlepšil, i když stále nedosahuje hodnot z let 2005 až
2009. Na zlepšení se nejvíce podílely největší a nejmenší obce. U další velikostních skupin
došlo naopak k meziročnímu zhoršení průměrného ratingu, nejmenší zhoršení vykázaly obce
s počtem obyvatel od 1 000 do 4 999, jejichž průměrný rating byl v obou letech nejhorší.
Graf 5: Změna iRatingu obcí podle jejich velikosti mezi lety 2011 a 2012
iRating obcí
průměr v dané kategorii
2011
2012
4,40
4,20
4,00
3,95 4,02
3,99
4,06 4,14
4,16
4,18
3,69
4,03
3,57
3,80
3,60
3,40
3,20
1-199
200-499
500-999
1 000- 4 999
5 000 a více
počet obyvatel
Pramen: ÚFIS, CRIF – Czech Credit Bureau, a. s.
Autor: Věra Kameníčková, CRIF – Czech Credit Bureau, a.s., leden 2014
©2014, CRIF – Czech Credit Bureau, a. s.
5
www.crif.cz

Podobné dokumenty

Prohlížet - Hospodářská komora hlavního města Prahy

Prohlížet - Hospodářská komora hlavního města Prahy však stále co zlepšovat. Druhou stránkou problému je legislativní oblast. Podnikatele považuji za naprosto svéprávné, a proto je pro ně podle mého názoru ideální co nejširší prostor bez zásahů stát...

Více

Ovocné sady 2012 - Ovocnářské unie České republiky

Ovocné sady 2012 - Ovocnářské unie České republiky 89,1 % výměry sledovaných ovocných sadů, byly převzaty z Registru sadů vedeného Ústředním kontrolním a zkušebním ústavem zemědělským (ÚKZÚZ). Šetřením prostřednictvím standardního statistického výk...

Více

Potřebujete více informací?

Potřebujete více informací? trhu 12 finančních institucí (údaj k lednu 2015). Mimo bank ho využívá například i státní správa, zejména při rozdělování dotací nebo Hospodářská komora hl. m. Prahy, která na základě ratingového m...

Více

Když se řekne WACC aneb kolik musíte nejméně

Když se řekne WACC aneb kolik musíte nejméně důležitý, protože i při výpočtu WACC se používá celá řada vstupů, které se v čase mohou rychle měnit. Nejsou to přitom jen úroky, které z půjčeného kapitálu vyžadují věřitelé a z vloženého vlastníc...

Více

Průvodce žadatele

Průvodce žadatele iRating je založen na hodnocení finančních a nefinančních parametrů a v jeho rámci je vždy rovněž zohledněna specifická oblast podnikání společnosti. Výstupem z modelu je kromě ratingového stupně i...

Více