ŠVP G - ZŠ TGM a gymnázium Česká Kamenice

Transkript

ŠVP G - ZŠ TGM a gymnázium Česká Kamenice
Školní vzdělávací program pro osmileté gymnázium
„Otvíráme dveře do světa“
„Učitelé otvírají dveře, ale vyjít už musíš sám.“
Čínské přísloví
Zpracovaný podle RVP ZV a RVP G
Základní škola T. G. Masaryka a gymnázium
Česká Kamenice
1
Obsah
1
IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE ......................................................................................................................... 4
2
CHARAKTERISTIKA ŠKOLY ................................................................................................................ 5
CHARAKTERISTIKA PEDAGOGICKÉHO SBORU ........................................................................................ 5
DLOUHODOBÉ PROJEKTY, MEZINÁRODNÍ SPOLUPRÁCE, SPOLUPRÁCE SE ZÁKONNÝMI ZÁSTUPCI A
JINÝMI SUBJEKTY .............................................................................................................................................. 6
2.1
2.2
3
CHARAKTERISTIKA ŠKOLNÍHO VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU .............................................. 8
3.1 ZAMĚŘENÍ ŠKOLY .................................................................................................................................... 8
3.2 PROFIL ABSOLVENTA ............................................................................................................................... 8
3.3 ORGANIZACE PŘIJÍMACÍHO ŘÍZENÍ ......................................................................................................... 9
3.4 ORGANIZACE MATURIT ........................................................................................................................... 9
3.4.1
Termíny konání zkoušek společné a profilové části maturitní zkoušky ........................................ 9
3.4.2
Přihlašování k maturitní zkoušce ................................................................................................ 10
3.4.3
Společná část maturitní zkoušky .................................................................................................. 11
3.4.4
Profilová část ................................................................................................................................ 11
3.4.5
Celkové hodnocení maturitní zkoušky ......................................................................................... 12
3.4.6
Odlišnosti konání maturitní zkoušky pro žáky s přiznaným uzpůsobením podmínek pro konání
maturitní zkoušky ....................................................................................................................................... 12
3.5 KLÍČOVÉ KOMPETENCE ......................................................................................................................... 13
3.5.1
Kompetence k učení...................................................................................................................... 14
3.5.2
Kompetence k řešení problémů .................................................................................................... 14
3.5.3
Kompetence komunikativní .......................................................................................................... 15
3.5.4
Kompetence sociální a personální ............................................................................................... 15
3.5.5
Kompetence občanské .................................................................................................................. 15
3.5.6
Kompetence pracovní ................................................................................................................... 16
3.5.7
Kompetence k podnikavosti .......................................................................................................... 16
3.6 VÝCHOVNĚ VZDĚLÁVACÍ STRATEGIE.................................................................................................... 17
3.7 ZABEZPEČENÍ VÝUKY PRO ŽÁKY SE SPECIÁLNÍMI POTŘEBAMI............................................................ 17
3.7.1
Péče školy o žáky se speciálními vzdělávacími potřebami ........................................................... 19
3.7.2
Zabezpečení výuky žáků se sociálním znevýhodněním ............................................................... 20
3.8 ZABEZPEČENÍ VÝUKY ŽÁKŮ MIMOŘÁDNĚ NADANÝCH ......................................................................... 20
3.8.1
Projevy mimořádně nadaných žáků ............................................................................................. 20
3.8.2
Péče školy o rozvoj nadání žáků .................................................................................................. 22
3.9
PRŮŘEZOVÁ TÉMATA ........................................................................................................................ 23
3.9.1
Osobnostní a sociální výchova ..................................................................................................... 23
3.9.2
Výchova demokratického občana ................................................................................................ 23
3.9.3
Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech ...................................................... 24
3.9.4
Multikulturní výchova .................................................................................................................. 24
3.9.5
Environmentální výchova ............................................................................................................ 24
3.9.6
Mediální výchova.......................................................................................................................... 24
3.9.7
Realizace průřezových témat ........................................................................................................ 25
4
UČEBNÍ PLÁN .......................................................................................................................................... 29
4.1
4.2
5
UČEBNÍ PLÁN NIŽŠÍHO GYMNÁZIA......................................................................................................... 29
UČEBNÍ PLÁN VYŠŠÍHO GYMNÁZIA ........................................................................................................ 31
UČEBNÍ OSNOVY ................................................................................................................................... 34
5.1 JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE........................................................................................................ 34
5.1.1
Český jazyk a literatura ................................................................................................................ 36
5.1.2
Anglický jazyk ............................................................................................................................... 57
5.1.3
Cvičení z anglického jazyka ......................................................................................................... 60
5.1.4
Konverzace v anglickém jazyce ................................................................................................. 62
5.1.5
Německý jazyk .............................................................................................................................. 83
5.1.6
Konverzace v německém jazyce.................................................................................................... 85
5.1.7
Cvičení v cizím jazyce ................................................................................................................. 87
5.2 MATEMATIKA A JEJÍ APLIKACE .......................................................................................................... 107
2
5.2.1
Matematika ................................................................................................................................. 108
5.2.2
Seminář a cvičení z matematiky ................................................................................................. 111
5.2.3
Šachy ........................................................................................................................................... 112
5.3 INFORMATIKA A INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE ........................................................ 139
5.3.1
Informatika a výpočetní technika .............................................................................................. 139
5.4 ČLOVĚK A SPOLEČNOST....................................................................................................................... 155
5.4.1
Občanská a etická výchova ........................................................................................................ 156
5.4.2
Základy společenských věd ........................................................................................................ 158
5.4.3
Společenskovědní seminář ......................................................................................................... 160
5.4.4
Dějepis ........................................................................................................................................ 186
5.4.5
Historický seminář ..................................................................................................................... 188
5.5 ČLOVĚK A PŘÍRODA ............................................................................................................................. 207
5.5.1
Fyzika.......................................................................................................................................... 208
5.5.2
Seminář z fyziky .......................................................................................................................... 211
5.5.3
Seminář laboratorní techniky .................................................................................................... 212
5.5.4
Chemie ........................................................................................................................................ 237
5.5.5
Seminář z chemie ....................................................................................................................... 242
5.5.6
Přírodopis ................................................................................................................................... 258
5.5.7
Biologie ....................................................................................................................................... 260
5.5.8
Zeměpis ....................................................................................................................................... 276
5.5.9
Geografie .................................................................................................................................... 277
5.5.10 Geografický seminář .................................................................................................................. 279
5.6 UMĚNÍ A KULTURA ............................................................................................................................... 289
5.6.1
Hudební výchova ........................................................................................................................ 290
5.6.2
Výtvarná výchova ....................................................................................................................... 296
5.6.3
Dějiny umění .............................................................................................................................. 297
5.6.4
Kreativní činnosti ....................................................................................................................... 299
5.7 ČLOVĚK A ZDRAVÍ ............................................................................................................................... 305
5.7.1
Tělesná výchova.......................................................................................................................... 306
6
HODNOCENÍ ŽÁKŮ ............................................................................................................................ 318
6.1 HODNOCENÍ ŽÁKŮ................................................................................................................................ 318
6.1.1
Způsoby hodnocení : .................................................................................................................. 318
6.1.2
Kritéria hodnocení ...................................................................................................................... 319
6.1.3
Získávání podkladů pro hodnocení a klasifikaci....................................................................... 321
6.1.4
Klasifikace .................................................................................................................................. 321
6.1.5
Komisionální zkoušky................................................................................................................. 322
6.1.6
Opravné zkoušky ........................................................................................................................ 323
6.1.7
Klasifikace chování .................................................................................................................... 324
6.1.8
Výchovná opatření ...................................................................................................................... 325
6.1.9
Studium podle individuálního vzdělávacího plánu (IVP) ......................................................... 325
6.1.10 Postup do vyššího ročníku a opakování ročníku ....................................................................... 326
3
1
Identifikační údaje
Název ŠVP
„Otvíráme dveře do světa“
zpracovaný podle RVP ZV a RVP G
Vzdělávací program
Osmiletý vzdělávací program
79-41-K/81 Gymnázium
Forma vzdělávání
Denní studium
Údaje o škole
Název školy
Základní škola T. G. Masaryka a gymnázium
Česká Kamenice
Adresa školy
Palackého 535,
407 21 Česká Kamenice
IČO
472 74 735
Jméno ředitele
Mgr. Daniel Preisler
412584468, 605291982
[email protected]
[email protected]
Kontakty
Zřizovatel
Název zřizovatele
Město Česká Kamenice
Adresa zřizovatele
Náměstí Míru 219, 407 21 Česká Kamenice
Kontakty
412 582 432, [email protected]
od 8. 9. 2014 nižší stupeň gymnázia
od 8. 9. 2014 vyšší stupeň gymnázia
Datum platnosti
8. 9. 2014
Mgr. Daniel Preisler
ředitel školy
4
2
Charakteristika školy
Gymnázium je jednou ze škol v této oblasti, která má ve své náplni soustavnou a
systematickou přípravu ke studiu na vysokých příp. vyšších odborných školách, čímž přispívá
ke zvyšování problematické vzdělanostní úrovně obyvatelstva v tomto regionu.
Pozn.: současná situace představuje jednu z nejnižších úrovní vzdělanosti v České
republice. Ve statistikách je v regionu konstatován velmi nízký podíl populace
s vysokoškolským vzděláním, což v této příhraniční oblasti znamená jisté omezení
konkurenceschopnosti pracovní síly na trhu práce v EU.
Škola s menším počtem žáků umožňuje individuální přístup jak k mimořádně
nadaným žákům, tak k žákům s vývojovými poruchami učení i tělesně postiženým žákům.
Vzhledem ke specifickým geografickým podmínkám a dopravní obslužnosti je
gymnázium školou spádovou. Nabídka možnosti studia a získání maturity v místě bydliště
nebo nedaleko od něj pozitivem zejména proto, že v regionu je vysoká nezaměstnanost a
ekonomické podmínky řady rodin nejsou dobré.
Škola od svého založení sídlila v Domě kultury v České Kamenici. V roce 2014
došlo k přestěhování gymnázia na „horní budovu školy“ (ulice Palackého 535).
Spádová oblast školy
Děčínský region
Mikroregion Českokamenicko
Ústecký a Liberecký kraj
̶
̶
̶
2.1 Charakteristika pedagogického sboru
Interní pedagogičtí pracovníci
Na škole nyní působí celkem 15 plně kvalifikovaných interních pedagogů a 1
externista. V současné době se početně menší pedagogický sbor jeví jako kompaktní a
poměrně stabilní kolektiv s převažujícími přátelskými vztahy.
5
2.2 Dlouhodobé projekty, mezinárodní spolupráce, spolupráce
se zákonnými zástupci a jinými subjekty
Projektová činnost
Zapojením do projektu OP VK oblast podpory 1.5 – Zlepšení podmínek pro
vzdělávání na středních školách bylo 5 kmenových učeben vybaveno dataprojektory
k zajištění multimediální výuky.
Projektové dny
Jednou z forem výuky jsou projektové dny. V průběhu školního roku jsou zařazeny dvakrát
v rozsahu dvou až pěti vyučovacích dnů. První projektové dny jsou zařazeny před vánočními
prázdninami, další před závěrem školního roku.
První projektové dny jsou určeny k realizaci průřezových témat mediální výchova,
multikulturní výchova, environmentální výchova, výchova k myšlení v evropských a
globálních souvislostech. Námět projektu je volen tak, aby se na něm mohli podílet kromě
oktávy všichni žáci. Práce na projektu je dlouhodobá, námět je vyhlášen s dostatečným
předstihem.
Práce na projektech je orientovaná na různé vzdělávací oblasti, jsou zdůrazňovány
mezipředmětové vztahy, je kladen důraz na samostatnou tvůrčí práci žáků. Konkrétní zadání
projektů je voleno tak, aby v průběhu studia žák absolvoval všechna vybraná témata.
Silnou motivací pro žáky je cena pro vítězný tým – den na třídou zvolenou exkurzi
s příspěvkem na dopravu.
Kompetence, které má forma projektového vyučování pomoci utvářet jsou hlavně:
kompetence k řešení problémů
- uplatňování různých postupů a metod při řešení úkolů v projektovém týdnu
- kritické hodnocení různých variant řešení, hledání optimálního způsobu
komunikativní kompetence
- uplatnění různých postupů a metod při práci v projektovém týdnu
- grafické vyjádření informací různého typu, přihlížet k estetické úrovni grafického vyjádření
sociální a personální kompetence
- rozvíjení práce ve skupinách při plnění úkolů
Průřezová témata, na jejichž rozvoj se vyučující v průběhu projektového týdne
soustřeďují jsou:
osobnostní a sociální výchova
- vzájemná spolupráce při plnění úkolů
- rozvoj kreativity žáků
- přesná komunikace při práci ve skupině
-zapojení všech členů skupiny do plnění úkolů, rozdělení rolí při skupinové práci
výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech
- hodnotit a využívat odlišnosti a shodu kultury a životního stylu v Evropě a ve světě (vánoční
tradice a zvyky)
- uvědomovat si jazykové a kulturní okruhy, shody a rozdíly v životním stylu
- poznávat a respektovat odlišné názory a hodnotová měřítka
6
environmentální výchova
- zdůrazňovat ekologický aspekt při laboratorních pracích z chemie a biologie
mediální výchova
- uplatňovat při prezentování výsledků práce na různých tématech
- zdůraznit shodu mezi obsahovou a formální stránkou při práci v jednotlivých vzdělávacích
oblastech
- získávat potřebné informace s využitím internetu a odborné literatury v humanitních i
přírodovědných předmětech
Projektové dny na konci školního roku jsou tematicky zaměřeny tak, že jsou spojeny
s výjezdy žáků na různá místa v ČR i v cizině. Náplní projektů v tomto týdnu je ekologie,
sportovní činnosti, turistika, rozšiřování zeměpisných, biologických, historických i
jazykových znalostí, získávání praktických zkušeností při práci s fotoaparátem, kamerou a
počítačovým zpracováním těchto materiálů. Nedílnou součástí je i tvorba mediálních sdělení
(články, kronika, prezentace a podobně). Tyto dny jsou zakončeny prezentací činnosti všech
skupin.
Spolupráce se zákonnými zástupci a dalšími sociálními partnery
Informace o chování a prospěchu žáků podávají jednotlivý vyučující zákonným
zástupcům pravidelně na dvou čtvrtletních schůzkách, nebo v případě potřeby individuálně.
Od září školního roku 2007 – 2008 byl rodičům umožněn přístup k aktuálním
informacím o prospěchu a chování žáka přes webové rozhraní. Informace jsou zabezpečeny
heslem. Pravidelná aktualizace prospěchu a chování žáka je prováděna nejméně dvakrát
měsíčně. O aktuálním dění ve škole jsou zákonní zástupci informováni nejen prostřednictvím
webových stránek, ale i formou emailových zpráv.
7
Od školního roku 2005 – 2006 vykonává svou činnost Školská rada, ustanovená
podle nového školského zákona.
Na pomoc při řešení problémů je žákům k dispozici výchovný a studijní poradce,
metodik integrovaných žáků a metodik protidrogové prevence.
V jednotlivých případech škola doporučuje a zprostředkovává zákonným zástupcům
kontakt s pedagogicko - psychologickou poradnou pro řešení individuálních problémů žáků.
Spolupráci vedení školy a žáků by měla usnadnit Studentská rada, která byla zvolena
v prvním pololetí školního roku 2007 – 2008. Členové rady by měli být mluvčími všech žáků
školy.
Prostřednictvím Studentské rady žáci organizují různé aktivity, z nichž nejvýraznější
je každoročně žákovský majáles.
3
Charakteristika školního vzdělávacího programu
3.1 Zaměření školy
Osmiletý vzdělávací program " Otvíráme dveře do světa" klade důraz na všestranný
rozvoj osobnosti každého žáka. Cílem školy je pomoci žákům využít maximálně všechny
předpoklady, které mají k tomu, aby byli schopni samostatně myslet a rozhodovat se, chápat
globální vztahy ve společnosti i v přírodě, uznávat mravní hodnoty a demokratické principy.
Tomu je podřízen obsah, formy i metody výuky.
Program vychází z koncepce, která vznikala trvalou snahou o modernizaci
vyučovacího procesu, diferencovaný přístup k žákům a úzkou spolupráci se zákonnými
zástupci. Jeho cílem je otevřít každému dítěti ty správné dveře na cestě do života.
3.2 Profil absolventa
Cílem školního vzdělávacího programu „Otvíráme dveře do světa“ je pomoci
každému žákovi v tom, aby plně využil své schopnosti a vlohy, rozvíjel své nadání a vytvářel
si vlastní hodnotová měřítka důležitá pro jeho pozitivní osobní rozvoj. K tomu směřují cílové
kompetence naplňované v jednotlivých vzdělávacích oblastech.
Všichni absolventi gymnázia by měli:
 získat všeobecný přehled, který je základem pro jejich další studium
 mít schopnost komunikovat ústně, písemně i pomocí ICT v mateřském jazyce a
v angličtině a němčině
 mít pozitivní vztah ke vzdělání, chápat jeho význam a být schopni se samostatně
vzdělávat
8
 umět si nabyté vědomosti dávat do souvislostí a v praxi je využívat k řešení problémů
a konkrétních situací
 plánovat svou profesní kariéru, volit efektivní metody práce, umět pracovat jako člen
týmu i samostatně
 uvědomovat si, že jsou občany České republiky, být připraveni plnit povinnosti z toho
plynoucí
 podílet se aktivně na společenském, kulturním nebo politickém dění ve svém regionu,
být si vědomi svých práv a povinností a respektovat demokratické principy ve
společnosti
 mít pozitivní vztah ke světu, chápat důležitost zdravého životního stylu, podílet se na
ochraně životního prostředí a kulturních a společenských hodnot
 být tolerantní, ale i kritičtí k názorům druhých, respektovat odlišné kultury, chápat
potřeby druhých, ale být také schopni hájit svá práva
 nebýt zaměřeni jednostranně, reagovat na změny ve společnosti
 být zodpovědní, ohleduplní a slušní, jednat čestně v každé situaci
Naplnění těchto cílů umožňuje individuální přístup všech vyučujících ke každému
žákovi, respektování osobnosti žáka.
3.3 Organizace přijímacího řízení
Přijímací řízení se řídí příslušnou vyhláškou MŠMT. Jednotná kritéria pro přijetí
stanoví ředitel školy při vyhlášení prvního kola přijímacího řízení do 31. ledna daného
školního roku. Kritéria jsou zveřejněna na veřejně přístupném místě ve škole a současně
způsobem umožňujícím dálkový přístup.
3.4 Organizace maturit
Maturitní zkoušky se řídí vyhláškou ze dne 11. června 2009 o bližších podmínkách
ukončování vzdělávání ve středních školách maturitní zkouškou ve znění pozdějších předpisů.
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy stanoví podle § 81 odst. 11 a § 113a
odst. 2 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a
jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 242/2008 Sb. a
zákona č. 49/2009 Sb. ve znění pozdějších předpisů:
3.4.1 Termíny konání zkoušek společné a profilové části maturitní
zkoušky
V jarním zkušebním období se maturitní zkoušky konají v období od 2. května do 10.
června, v podzimním zkušebním období od 1. září do 20. září.
V jarním zkušebním období se zkoušky a dílčí zkoušky společné části maturitní
zkoušky konané formou didaktického testu a dílčí zkoušky společné části maturitní zkoušky
konané formou písemné práce konají v období od 2. května do 15. května Písemnou práci je
možné konat i v dřívějším termínu, nejdříve však 1. dubna. Dílčí zkoušky společné části
maturitní zkoušky konané formou ústní zkoušky před zkušební maturitní komisí se konají od
16. května do 10. června. Konkrétní termíny konání didaktických testů a písemných prací a
termíny ústních zkoušek společné části určí Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
9
nejpozději do 1. září školního roku, v němž se maturitní zkouška koná. Časový rozvrh konání
didaktických testů a písemných prací určí ministerstvo do 31. prosince školního roku, v němž
se maturitní zkouška koná; údaje ministerstvo zveřejní způsobem umožňujícím dálkový
přístup.
Zkoušky profilové části maturitní zkoušky se v jarním zkušebním období konají
v období od 16. května do 10. června. Zkoušky konané formou písemné zkoušky se konají
nejdříve 1. dubna.
V podzimním zkušebním období se didaktické testy a písemné práce společné části
maturitní zkoušky konají v období od 1. září do 10. září, ústní zkoušky společné části v
období od 11. září do 20. září do druhého týdne měsíce října. Konkrétní termíny konání
didaktických testů a písemných prací a termíny ústních zkoušek společné části určí
ministerstvo nejpozději do 1. února před konáním maturitní zkoušky v následujícím roce.
Jednotné zkušební schéma a místa konání didaktických testů a písemných prací určí
ministerstvo nejpozději do 15. srpna před konáním maturitní zkoušky a zveřejní je způsobem
umožňujícím dálkový přístup.
Zkoušky profilové části maturitní zkoušky se v podzimním zkušebním období konají
v období od 1. září do 20. září.
Konkrétní termíny ústních zkoušek společné části a konkrétní termíny povinných a
nepovinných zkoušek profilové části stanoví ředitel školy nejpozději dva měsíce před jejich
konáním a to tak, aby se nepřekrývaly s jednotným zkušebním schématem.
3.4.2 Přihlašování k maturitní zkoušce
Žák podává k maturitní zkoušce, opravné zkoušce nebo náhradní zkoušce přihlášku
k maturitní zkoušce řediteli školy, a to nejpozději do
a)
b)
1. prosince pro jarní zkušební období,
25. června pro podzimní zkušební období.
V přihlášce žák uvede
a)
b)
c)
d)
e)
f)
jméno, popřípadě jména, a příjmení, třídu a obor vzdělání, rodné číslo, datum
narození a místo narození, státní občanství
názvy zkušebních předmětů a úroveň obtížnosti povinných zkoušek společné
části maturitní zkoušky,
názvy zkušebních předmětů povinných zkoušek profilové části maturitní
zkoušky,
názvy zkušebních předmětů a úroveň obtížnosti nepovinných zkoušek společné
části maturitní zkoušky,
názvy zkušebních předmětů nepovinných zkoušek profilové části maturitní
zkoušky,
zařazení žáka s přiznaným uzpůsobením podmínek pro konání maturitní
zkoušky do kategorie a skupiny uvedené v příloze k vyhlášce za účelem
uzpůsobení podmínek pro konání společné části maturitní zkoušky.
10
3.4.3 Společná část maturitní zkoušky
Zkušebními předměty společné části maturitní zkoušky jsou
a)
b)
c)
český jazyk a literatura,
cizí jazyk, který si žák zvolí z nabídky stanovené prováděcím právním
předpisem; žák může zvolit pouze takový cizí jazyk, který je vyučován ve
škole, jíž je žákem,
matematika.
Společná část maturitní zkoušky se skládá ze zkoušky z českého jazyka a literatury a
druhé zkoušky, pro kterou si žák na přihlášce k maturitní zkoušce zvolí jeden ze
zkušebních předmětů uvedených v písm. b) a c)..
Nepovinné zkoušky
Žák se může ve společné části dále přihlásit až ke dvěma nepovinným zkouškám z
předmětů podle odstavce b) a c).
3.4.4 Profilová část
Profilová část je plně v kompetenci ředitele školy.
Skládá se:


ze 2 povinných zkoušek,
z možnosti konat až 2 nepovinné zkoušky.
Profilové zkoušky se mohou konat formou:




písemnou,
praktické zkoušky,
ústní zkoušky před zkušební maturitní komisí,
maturitní práce s obhajobou před zkušební maturitní komisí.
Jedna zkouška může být rovněž kombinací více uvedených forem (může se skládat z
písemné části a z maturitní práce s obhajobou nebo z praktické zkoušky a ústní zkoušky).
Nabídku povinných i nepovinných zkoušek včetně formy, témat a termínů konání
určí ředitel školy. Skladba i forma profilových zkoušek musí vycházet z profilu daného
studijního oboru. Rozhodnutí o parametrech profilové části musí ředitel školy zveřejnit
nejpozději 7 měsíců před konáním první profilové zkoušky.
11
ROK
SPOLEČNÁ ČÁST
2 povinné zkoušky:
1. český jazyk a literatura
2. matematika nebo cizí
jazyk
PROFILOVÁ ČÁST
2 povinné zkoušky:
volba z předmětů
- cizí jazyk v případě absolvování
společné části státní maturity z
matematiky - ústní zkouška
- matematika, další cizí jazyk, ZSV,
biologie, fyzika, chemie, dějepis,
zeměpis- forma ústní,
ROK 2014
max. 2 nepovinné zkoušky:
cizí jazyk, matematika,
- výtvarná výchova, IVT - forma ústní a
obhajoba maturitní práce
ZSV, biologie, fyzika, chemie, dějepis,
zeměpis - forma ústní
matematika - forma ústní nebo písemná.
výtvarná výchova, IVT - forma ústní a
obhajoba maturitní práce
3.4.5 Celkové hodnocení maturitní zkoušky
Celkové hodnocení maturitní zkoušky se provádí podle stupnice
a) prospěl(a) s vyznamenáním, jestliže žák nekonal žádnou opravnou zkoušku, nebyl z žádné
povinné zkoušky maturitní zkoušky hodnocen stupněm horším než 2 – chvalitebný, a
zároveň prostý aritmetický průměr hodnocení ze všech povinných zkoušek maturitní
zkoušky není horší než 1,50,
b) prospěl(a), jestliže žák nebyl z žádné povinné zkoušky maturitní zkoušky hodnocen
stupněm 5 – nedostatečný,
c) neprospěl(a), jestliže žák byl z některé povinné zkoušky maturitní zkoušky hodnocen
stupněm 5 – nedostatečný nebo ji z jiného důvodu nevykonal úspěšně.
Do celkového hodnocení maturitní zkoušky se nezapočítává hodnocení nepovinných
zkoušek.
3.4.6 Odlišnosti konání maturitní zkoušky pro žáky s přiznaným
uzpůsobením podmínek pro konání maturitní zkoušky
Žák s přiznaným uzpůsobením podmínek pro konání maturitní zkoušky koná maturitní
zkoušku za podmínek odpovídajících jeho zdravotnímu postižení nebo zdravotnímu
znevýhodnění.
12
Posudek žák odevzdá řediteli školy spolu s přihláškou. Posudek obsahuje údaje o
zařazení žáka do příslušné kategorie a skupiny žáků podle druhu zdravotního postižení nebo
zdravotního znevýhodnění, návrh úprav podmínek a způsobu konání maturitní zkoušky, dále
výčet kompenzačních pomůcek a doporučení rozsahu a formy případné asistence,
tlumočnických služeb nebo odlišností hodnocení.
Podmínky pro konání maturitní zkoušky se upraví žákovi vždy, pokud z posudku
vyplývá, že zdravotní postižení nebo zdravotní znevýhodnění trvá k termínu odevzdání
přihlášky déle než jeden rok. V případech, kdy zdravotní postižení nebo zdravotní
znevýhodnění trvá kratší dobu než jeden rok, nebo nastane v době od odevzdání přihlášky do
termínu konání maturitní zkoušky, uzpůsobí podmínky pro konání maturitní zkoušky ředitel
školy v dohodě s daným školským poradenským zařízením s přihlédnutím k pravidlům
uzpůsobení maturitní zkoušky pro žáky se zdravotním postižením nebo zdravotním
znevýhodněním.
Žáci s přiznaným uzpůsobením podmínek pro konání maturitní zkoušky mají podle
závažnosti svého postižení, nebo znevýhodnění právo na úpravu prostředí, navýšení časového
limitu, obsahové a formální úpravy testových materiálů, odlišnosti v hodnocení, použití
kompenzačních pomůcek, tlumočení a technickou nebo speciálně pedagogickou asistenci.
Ředitel školy seznámí žáka s přiznaným uzpůsobením podmínek pro konání maturitní
zkoušky.
Ředitel školy přiděluje asistenta nebo tlumočníka žákovi po předchozím projednání
jeho přidělení s žákem.
3.5 Klíčové kompetence
Klíčové kompetence představují souhrn vědomostí, dovedností, schopností, postojů
a hodnot důležitých pro osobní rozvoj a uplatnění každého člena společnosti. Jejich výběr a
pojetí vychází z hodnot obecně přijímaných ve společnosti a z obecně sdílených představ o
tom, které kompetence jedince přispívají k jeho vzdělávání, spokojenému a úspěšnému životu
a k posilování funkcí občanské společnosti.
Smyslem a cílem vzdělávání je vybavit všechny žáky souborem klíčových
kompetencí na úrovni, která je pro ně dosažitelná, a připravit je tak na další vzdělávání a
uplatnění ve společnosti. Osvojování klíčových kompetencí je proces dlouhodobý a složitý,
který má svůj počátek v předškolním vzdělávání, pokračuje v základním a středním
vzdělávání a postupně se dotváří v dalším průběhu života. Úroveň klíčových kompetencí,
které žáci dosáhnou na konci gymnaziálního vzdělávání, nelze ještě považovat za ukončenou,
ale získané klíčové kompetence tvoří neopomenutelný základ žáka pro celoživotní učení,
vstup do života a do pracovního procesu.
Klíčové kompetence nestojí vedle sebe izolovaně, různými způsoby se prolínají, jsou
multifunkční, mají nadpředmětovou podobu a lze je získat vždy jen jako výsledek celkového
procesu vzdělávání. Proto k jejich utváření a rozvíjení musí směřovat a přispívat veškerý
vzdělávací obsah i aktivity a činnosti, které ve škole probíhají.
13
Ve vzdělávacím obsahu RVP ZV a RVP G je učivo chápáno jako prostředek k
osvojení činnostně zaměřených očekávaných výstupů, které se postupně propojují a vytvářejí
předpoklady k účinnému a komplexnímu využívání získaných schopností a dovedností na
úrovni klíčových kompetencí.
V etapě gymnaziálního vzdělávání jsou za klíčové považovány: kompetence k učení;
kompetence k řešení problémů; kompetence komunikativní; kompetence sociální a
personální; kompetence občanské; kompetence pracovní a kompetence k podnikavosti.
3.5.1 Kompetence k učení
Na konci gymnaziálního vzdělávání žák:

vybírá a využívá pro efektivní učení vhodné způsoby, metody a strategie, plánuje,
organizuje a řídí vlastní učení, projevuje ochotu věnovat se dalšímu studiu a celoživotnímu
učení

vyhledává a třídí informace a na základě jejich pochopení, propojení a systematizace
je efektivně využívá v procesu učení, tvůrčích činnostech a praktickém životě

operuje s obecně užívanými termíny, znaky a symboly, uvádí věci do souvislostí,
propojuje do širších celků poznatky z různých vzdělávacích oblastí a na základě toho si
vytváří komplexnější pohled na matematické, přírodní, společenské a sociokulturní jevy

samostatně pozoruje a experimentuje, získané výsledky porovnává, kriticky posuzuje
a vyvozuje z nich závěry pro využití v budoucnosti

poznává smysl a cíl učení, má pozitivní vztah k učení, posoudí vlastní pokrok a určí
překážky či problémy bránící učení, naplánuje si, jakým způsobem by mohl své učení
zdokonalit, kriticky zhodnotí výsledky svého učení a diskutuje o nich

je schopen tvořivě zpracovávat a využívat při studiu i praxi všechny informace
dostupné z různých zdrojů, nepřijímá je nekriticky
3.5.2 Kompetence k řešení problémů
Na konci gymnaziálního vzdělávání žák:

vnímá nejrůznější problémové situace ve škole i mimo ni, rozpozná a pochopí
problém, přemýšlí o nesrovnalostech a jejich příčinách, promyslí a naplánuje způsob řešení
problémů a využívá k tomu vlastního úsudku a zkušeností

vyhledá informace vhodné k řešení problémů, nachází jejich shodné, podobné a
odlišné znaky, využívá získané vědomosti a dovednosti k objevování různých variant řešení,
nenechá se odradit případným nezdarem a vytrvale hledá konečné řešení problému

samostatně řeší problémy; volí vhodné způsoby řešení; užívá při řešení problémů
logické, matematické a empirické postupy

ověřuje prakticky správnost řešení problémů a osvědčené postupy aplikuje při řešení
obdobných nebo nových problémových situací, sleduje vlastní pokrok při zdolávání problémů

kriticky myslí, zvažuje možné klady a zápory a činí uvážlivá rozhodnutí, je schopen je
obhájit, uvědomuje si zodpovědnost za svá rozhodnutí a výsledky svých činů zhodnotí
14
3.5.3 Kompetence komunikativní
Na konci gymnaziálního vzdělávání žák:

formuluje a vyjadřuje své myšlenky a názory v logickém sledu, vyjadřuje se výstižně,
souvisle a kultivovaně v písemném i ústním projevu

naslouchá promluvám druhých lidí, porozumí jim, vhodně na ně reaguje, účinně se
zapojuje do diskuse, obhajuje svůj názor a vhodně argumentuje

rozumí různým typům textů a záznamů, obrazových materiálů, běžně užívaných gest,
zvuků a jiných informačních a komunikačních prostředků, přemýšlí o nich, reaguje na ně a
tvořivě je využívá ke svému rozvoji a k aktivnímu zapojení se do společenského dění využívá
informační a komunikační prostředky a technologie pro kvalitní a účinnou komunikaci
s okolním světem

odborný jazyk a symbolická a grafická vyjádření informací různého typu
s porozuměním využívá ve všech vhodných situacích

využívá získané komunikativní dovednosti k vytváření vztahů potřebných k
plnohodnotnému soužití a kvalitní spolupráci s ostatními lidmi
3.5.4 Kompetence sociální a personální
Na konci gymnaziálního vzdělávání žák:

účinně spolupracuje ve skupině, podílí se společně s pedagogy na vytváření pravidel
práce v týmu, na základě poznání nebo přijetí nové role v pracovní činnosti pozitivně
ovlivňuje kvalitu společné práce, má na zřeteli vlastní zdraví a zdraví druhých

podílí se na utváření příjemné atmosféry v týmu, na základě ohleduplnosti a úcty při
jednání s druhými lidmi přispívá k upevňování dobrých mezilidských vztahů, v případě
potřeby poskytne pomoc nebo o ni požádá

přispívá k diskusi v malé skupině i k debatě celé třídy, chápe potřebu efektivně
spolupracovat s druhými při řešení daného úkolu, oceňuje zkušenosti druhých lidí, respektuje
různá hlediska a čerpá poučení z toho, co si druzí lidé myslí, říkají a dělají

nepodléhá společenským a mediálním tlakům, pro jeho rozhodování je určující vlastní
úsudek podložený základními znalostmi finanční matematiky při rozhodování o svém
ekonomickém zajištění

vytváří si pozitivní představu o sobě samém, která podporuje jeho sebedůvěru a
samostatný rozvoj; posuzuje, ovládá a řídí svoje jednání a chování tak, aby dosáhl pocitu
sebeuspokojení a sebeúcty
3.5.5 Kompetence občanské
Na konci gymnaziálního vzdělávání žák:

respektuje přesvědčení druhých lidí, váží si jejich vnitřních hodnot, je schopen vcítit
se do situací ostatních lidí, odmítá útlak a hrubé zacházení, uvědomuje si povinnost postavit
se proti fyzickému i psychickému násilí
15

chápe základní principy, na nichž spočívají zákony a společenské normy, je si vědom
svých práv a povinností ve škole i mimo školu

rozhoduje se zodpovědně podle dané situace, poskytne dle svých možností účinnou
pomoc a chová se zodpovědně v krizových situacích i v situacích ohrožujících život a zdraví
člověka

respektuje, chrání a ocení naše tradice a kulturní i historické dědictví, projevuje
pozitivní postoj k uměleckým dílům, smysl pro kulturu a tvořivost, aktivně se zapojuje do
kulturního dění a sportovních aktivit

uvědomuje si, že je občanem České republiky, v případě potřeby je schopen hájit
aktivně její zájmy a zájmy širších společenství, jejichž je Česká republika členem

chápe základní ekologické souvislosti a environmentální problémy, respektuje
požadavky na kvalitní životní prostředí, o společenském dění uvažuje z hlediska udržitelnosti
života
3.5.6 Kompetence pracovní
Na konci základního vzdělávání žák:

používá bezpečně a účinně materiály, nástroje a vybavení, dodržuje vymezená
pravidla, plní povinnosti a závazky, adaptuje se na změněné nebo nové pracovní podmínky

přistupuje k výsledkům pracovní činnosti nejen z hlediska kvality, funkčnosti,
hospodárnosti a společenského významu, ale i z hlediska ochrany svého zdraví i zdraví
druhých, ochrany životního prostředí i ochrany kulturních a společenských hodnot

využívá znalosti a zkušenosti získané v jednotlivých vzdělávacích oblastech v zájmu
vlastního rozvoje i své přípravy na budoucnost, činí podložená rozhodnutí o dalším
vzdělávání a profesním zaměření

orientuje se v základních aktivitách potřebných k uskutečnění podnikatelského záměru
a k jeho realizaci, chápe podstatu, cíl a riziko podnikání, rozvíjí své podnikatelské myšlení
3.5.7 Kompetence k podnikavosti

v průběhu celého studia je schopen posoudit své osobní a profesní předpoklady a
cílevědomě je rozvíjí

své další vzdělávání orientuje tak, aby vyhovovalo nejen jeho zájmům, ale i vedlo
k uplatnění na trhu práce, seznamuje se i s možnostmi studia v zahraničí

uplatňuje aktivní přístup ke vzdělávání vlastní iniciativu a tvořivost a věnuje
pozornost všemu novému v oblasti vzdělávání, využívá dostupné zdroje informací při
plánování a realizaci aktivit

stanovuje si přesné cíle, o jejichž dosažení usiluje, své výsledky průběžně hodnotí a
s přihlédnutím k nim koriguje své další cíle, zahájené aktivity dokončuje

je si vědom všech rizik, která s jeho rozhodováním souvisejí, a je připraven nést
důsledky všech svých rozhodnutí

sleduje společenské a ekonomické dění, získává představy o podstatě a principech
podnikání, seznamuje se s tvorbou podnikatelského záměru a se všemi faktory, které
s podnikáním souvisí

při dosahování svých cílů používá pouze čestné metody, které jsou v souladu se
zákony.
16
3.6 Výchovně vzdělávací strategie
Výchovné a vzdělávací strategie představují postupy, metody a formy práce,
příležitosti a aktivity, jejichž společné uplatňování v rámci vzdělávacího procesu má zajistit
co nejlepší získání klíčových kompetencí pro všechny žáky. Tyto postupy by měly být
uplatňovány všemi pedagogy, měly by být východiskem pro práci v jednotlivých vyučovacích
předmětech. Tvoří vlastně společný postup, kterým chtějí učitelé žáky dovézt k získání
potřebných znalostí, dovedností, návyků a postojů.
Učitel:

se zajímá o názory, náměty a zkušenosti žáků

klade otevřené otázky, zadává problémové úlohy a úlohy rozvíjející tvořivost

zařazuje metody, při kterých docházejí žáci k objevům, řešením a závěrům sami

vede žáky k prozkoumávání pohledů a názorů, lišících se od jejich vlastních

zadává úkoly, při kterých žáci kombinují informace z různých zdrojů

zadává úkoly, při kterých žáci spolupracují, vytváří příležitosti pro vzájemnou
komunikaci žáků k danému úkolu a pro prezentaci výsledku práce žáků ve škole i na
veřejnosti

s chybou žáka pracuje jako s příležití, jak ukázat cestu ke správnému řešení

společně s žáky formuluje cíl činnosti a vytváří kritéria hodnocení

diferencuje úkoly podle individuálních schopností žáků, sleduje úspěšnost
jednotlivých žáků a oceňuje jejich pokrok

ukazuje žákům, jak mají formulovat hypotézy a ověřovat si jejich pravdivost
experimentem, důsledně vyžaduje dodržování pravidel, dokončování práce v dohodnutých
termínech a kvalitě, klade důraz na osobní zodpovědnost žáka

vede žáky k sebehodnocení a k tomu, aby z něj vycházeli při svých dalších činnostech

důsledně uplatňuje seminární formy výuky, pokud je to funkční vytváří studijní
skupiny napříč třídami

rozvíjí verbální i neverbální komunikační schopnosti žáků, podporuje komunikaci
v cizích jazycích

orientuje žáky na zdravý životní styl, učí je respektovat životní prostředí

pomáhá vytvářet takový hodnotový systém žáků, aby byli schopni plně respektovat
různorodé vlastnosti a názory ostatních

vůči každému žákovi projevuje očekávání úspěchu a umožňuje žákům prezentovat
výsledky své práce

zajímá se o to, jak žákům vyhovuje jeho způsob výuky, důsledně rozlišuje procesy
učení a hodnocení
3.7 Zabezpečení výuky pro žáky se speciálními vzdělávacími
potřebami
Dítětem, žákem a studentem se speciálními vzdělávacími potřebami je osoba se
zdravotním postižením, zdravotním znevýhodněním nebo sociálním znevýhodněním.
Zdravotním postižením je mentální, tělesné, zrakové nebo sluchové postižení, vady
řeči, souběžné postižení více vadami, autismus a vývojové poruchy učení nebo chování.
17
Zdravotním znevýhodněním je zdravotní oslabení, dlouhodobá nemoc nebo lehčí
zdravotní poruchy vedoucí k poruchám učení a chování, které vyžadují zohlednění při
vzdělávání.
Sociálním znevýhodněním je:
a) rodinné prostředí s nízkým sociálně kulturním postavením, ohrožení sociálně
patologickými jevy,
b) nařízená ústavní výchova nebo uložená ochranná výchova, nebo
c) postavení azylanta, osoby požívající doplňkové ochrany a účastníka řízení o udělení
mezinárodní ochrany na území České republiky podle zvláštního právního předpisu.
Žákům se speciálními vzdělávacími potřebami by se mělo dostat možnosti speciální
péče zaměřené na odstraňování příčin obtíží. Ve škole musí být jejich poruchy zohledněny a
při hodnocení k němu musí být přistupováno odlišně oproti ostatním žákům.
Škola spolupracuje s pedagogicko-psychologickou poradnou, ovšem přístup
zohledňující obtíže a potřeby žáka může běžně uplatňovat při výuce každý učitel. Učitel by
měl být schopen rozeznat typické poruchy učení a zohledňovat je při hodnocení výkonu žáka.
Jedná se zejména o tyto poruchy:
Dyslexie (porucha čtení)
Žák vynechává nebo přidává písmena, zaměňuje písmena tvarově nebo zvukově
podobná, nesprávně čte délky samohlásek, přesmykuje písmena, čte bez intonace.
Dysgrafie (porucha psaní)
Žák nedodržuje tvar a sklon písma, neudrží řádek, zaměňuje tvarově podobná písmena
(r-z, a-o, m-n), vynechává znaménka, písmo je celkově neupravené a hůře čitelné.
Dysortografie (porucha pravopisu)
Specifické chyby vyplývají z nedostatků v hláskové analýze – vynechávání písmen,
chybějící nebo nesprávně umístěná znaménka. Žák zaměňuje písmena tvarově nebo zvukově
podobná, přesmykuje hlásky, komolí slova, obtížně rozlišuje i/y ve slabikách di, ti, ni/ dy, ty,
ny.
Dyskalkulie (porucha matematických schopností)
Žák zaměňuje tvarově podobná číslice (32/23), posunuje čísla při počítání pod sebou,
má problémy s orientací na číselné ose, není schopen matematického odhadu a úsudku, potíže
má i v geometrii.
18
Hyperaktivita
Projevuje se nápadně zvýšenou aktivitou, často bývá spojena s poruchou pozornosti.
Žáci s ADHD mají sklon neustále povídat, vykřikovat, pošťuchovat spolužáky a rušit je od
práce. Mají tendenci chovat se roztržitě a často také zapomínají nebo ztrácejí základní
pomůcky. Dostávají se do konfliktu s učiteli a spolužáky. Jsou často impulzivní, reagují bez
rozmyšlení, často nepřiměřeně. Nejsou schopni se déle soustředit, bývají nesystematičtí a
nepořádní. Hyperaktivitu provázejí sociální problémy, které jsou důsledkem negativních
reakcí okolí na typické projevy těchto dětí.
3.7.1 Péče školy o žáky se speciálními vzdělávacími potřebami
Žáci, kteří nemohou studovat běžným způsobem, pracují podle individuálního
vzdělávacího plánu. Ten je vytvářen ve spolupráci s pedagogicko-psychologickou poradnou a
vždy přihlíží k možnostem žáka a zároveň se snaží zařadit jej do běžné výuky. Žákům se
speciálními vzdělávacími potřebami je ve škole k dispozici metodik integrovaných žáků,
který vytváří každému jednotlivému žákovi individuální studijní plán, úzce spolupracuje
se zákonnými zástupci i vyučujícími žáka.
Vždy je nutné:
- zohlednit druh a míru postižení nebo znevýhodnění. Všichni pedagogičtí pracovníci
se svým přístupem k žákovi snaží umožnit mu, aby maximálně využil všechny své
schopnosti, a pomáhají mu vyrovnat se s handicapem.
- spolupracovat se zákonnými zástupci a poradenskými organizacemi. Rodiče či
zákonní zástupci žáků se studijními problémy jsou včas informováni, ve vzájemné spolupráci
je hledáno řešení.
Způsoby práce se žáky se speciálními vzdělávacími potřebami
Termínované zkoušení
Žák je přezkušován jakoukoli formou po předchozí domluvě s vyučujícím.
Úlevy z výuky
Kromě termínovaného zkoušení je žákovi povolena absence v přesně stanovených
vyučovacích hodinách. Žák uzavírá klasifikaci v řádném termínu, v předmětech s vyšší
absencí skládá, kromě běžných povinností, doplňující zkoušku před komisí.
Ze závažných zdravotních důvodů může být žák uvolněn z některého vyučovacího
předmětu nebo z provádění určitých činností (zejména tělesná výchova u zdravotních
postižení).
19
Samostatné studium
Žák dochází do školy podle individuálního rozvrhu, termíny zkoušek a uzavírání
klasifikace jsou dohodnuty na individuální termíny.
Speciální pedagog
U žáků s poruchami učení by měly být pod vedením speciálního pedagoga (ve škole
nebo v PP poradně) cvičeny dílčí funkce, jejichž nedostatečná zralost vede k poruchám učení
(např. zrakové vnímání a rozlišování tvarů, sluchové rozlišování hlásek, zraková a sluchová
paměť, smysl pro rytmus, pravolevá a prostorová orientace, koordinace oka a ruky,
posloupnost, koncentrace pozornosti.
3.7.2 Zabezpečení výuky žáků se sociálním znevýhodněním
V rámci možností Gymnázium Česká Kamenice zabezpečuje úspěšné vzdělávání žáků
se sociálním znevýhodněním těmito kroky:

posouzení sociální situace žáka (třídní učitel, výchovný poradce, zákonní zástupci,
sociální odbor)

zapůjčení učebnic, případně jiných školních potřeb zdarma

individuální jazykovou péči žákům s jiným než českým mateřským jazykem (všichni
vyučující)

ve spolupráci se sociálním odborem v místě trvalého bydliště žáka zajistit finanční
podporu při účasti na činnostech souvisejících s výukou

věnovat maximální individuální péči žákům z méně podnětného sociálního prostředí
3.8 Zabezpečení výuky žáků mimořádně nadaných
V rámci možností se všichni vyučující školy snaží zabezpečit optimální podmínky pro
rozvoj nadání mimořádně talentovaných žáků. Všichni vyučující dávají v průběhu výuky
žákům příležitost projevit nadání, motivují je k co nejkvalitnějším výkonům a kladou na ně
nároky, které odpovídají jejich možnostem. Učitel by měl být schopen rozeznat typické rysy
nadaných žáků.
3.8.1 Projevy mimořádně nadaných žáků
Je třeba, aby nadaní žáci byli vzděláváni v souladu se svými schopnostmi, aby
dostávali úlohy a podněty odpovídající jejich rozumovým schopnostem a nadání. Identifikace
žáků s mimořádnými schopnostmi je někdy nesnadná, protože nadaný žák nemusí být
úspěšný ve všech oblastech vzdělávání. Může být i sociálně nekonformní, vstupovat do
konfliktů s vrstevníky i autoritami a být proto i žákem problémovým.
20

Učitel by měl být schopen rozeznat typické rysy nadaných žáků. Při posuzování míry
nadání žáků vyučující věnují pozornost Jednotlivým charakteristickým vlastnostem nadaných
žáků. To jsou:
Schopnost pracovat s abstraktními symboly - jde o schopnost manipulovat se
slovními a matematickými symboly a to mnohem dříve než u dětí stejného věku (normálně
kolem 12-14 let). S tím souvisí:

schopnost vidět a chápat zákonitosti.

dobrý vhled do vztahu příčina - důsledek.

schopnost porozumění složitému materiálu prostřednictvím analytického
zdůvodňování.

schopnost zobecňování, používání metafor.
Motivace - nadané dítě často nepotřebuje výrazně motivovat stupni prospěchu nebo
pochvalami. Rádo se učí, velké potěšení (odměnu) mu přináší právě rozumová činnost (pokud
je mu dopřána).
Schopnost dlouhodobé koncentrace pozornosti - nadané dítě bývá schopno prokázat
vysokou míru dlouhodobé koncentrace pozornosti, zaměřit se na problém po velmi dlouhou
dobu, téměř jako dospělý.
Dobrá paměť - mnohé nadané děti prokazují od útlého věku velkou schopnost
zapamatovat si informace a data, kterým byly vystaveny jen jednou. Jde zejména o paměť
logickou - zrakovou i sluchovou. S tím souvisí:





schopnost vybavovat si rychle naučená, (slyšená, viděná, přečtená) fakta.
znalost velkého množství informací z různých oblastí.
velká zásoba informací o určitých specifických tématech.
pozornost k detailům.
nepotřebují tolik opakování učiva jako ostatní dětí.
Bohatá slovní zásoba, gramatická správnost, časné čtenářství - řada nadprůměrně
nadaných dětí se naučí číst do 4 roků a při vstupu do školy čte již zcela plynně jako dospělý.
Slovní zásoba těchto dětí je velice bohatá, často navíc vytvářejí logicky správné, ale
komplikované větné konstrukce.
Zvídavost - potřeba porozumět tomu, jak věci fungují, jak pracují. Neustálé
dotazování, potřeba objasňování, kterou je nutno nejen tolerovat, ale reagovat na ni. Otázky
typu – Jak vznikl svět? , Proč lidé myslí? , Proč umírají? ... ukazují také na pokročilou úroveň
myšlení.
Preference samostatné práce - výrazná schopnost pracovat samostatně a spoléhat se
na vlastní způsob řešení problémů. Jde o schopnost vytvářet vlastní myšlenková schémata a
21
řešit předložené problémy. Nejde o antisociální způsob chování, jak bývá tato schopnost často
chybně hodnocena.
Schopnost vytvářet originální myšlenky, flexibilita - jejich myšlení je obvykle
přesné, organizované, ale ne rigidní. Vynikají ve schopnosti vnímat a přejímat alternativní
způsoby řešení a ihned je uplatnit v nových situacích. U některých dětí se tato schopnost
projevuje jen v určité oblasti (třeba slovní, nebo matematické) u jiných ji můžeme pozorovat v
řadě oblastí.
Hluboké zájmy nebo mnoho zájmů - v oblasti (oblastech), která je zajímají jsou
schopny shromáždit množství velmi detailních poznatků. Chtějí prostě o tom vědět vše, co se
dá.
Výrazný smysl pro humor - jsou schopni slučovat klíčové myšlenky nebo problémy
humorným způsobem. Vidí vše neobvyklé a vytvářejí nová spojení.1
Při posouzení schopností mimořádně nadaných žáků škola spolupracuje po dohodě
s zákonnými zástupci s Pedagogicko-psychologickou poradnou, která odborně posoudí nadání
žáka a doporučí postup vhodný pro jeho další vzdělávání.
3.8.2 Péče školy o rozvoj nadání žáků
Nadaní žáci se mohou svými projevy a vlastnostmi velmi lišit. Mohou být
bezkonfliktní, poslušní, ale někteří vysoce tvořiví nadaní žáci jsou nepřizpůsobiví, nechtějí se
podřizovat školnímu režimu, mají problémy se sebeovládáním, opravují dospělé, jejich
chování je často konfliktní. Mezi nadanými žáky jsou často i takoví, kteří neprojevují své
nadprůměrné schopnosti, aby byli ostatními spolužáky přijati. Někteří velmi talentovaní žáci
posléze končí jako oponenti proti všemu a proti všem, jejich ztráta motivace se projeví jako
naprosté odmítání veškeré školní činnosti.
Vyučující jsou si vědomi toho, že přehlížení skutečných schopností mimořádně
nadaných dětí může mít dalekosáhlé negativní důsledky pro jejich harmonický psychický
vývoj a celkový životní vztah ke vzdělávání.
Proto se v rámci možností všichni vyučující školy snaží zabezpečit optimální
podmínky pro rozvoj nadání mimořádně talentovaných žáků. Všichni vyučující dávají
v průběhu výuky žákům příležitost projevit nadání, motivují je k co nejkvalitnějším výkonům
a kladou na ně nároky, které odpovídají jejich možnostem.
Způsoby práce s nadanými žáky
Akcelerace- v případě, že znalosti žáka vysoko překračují osnovy příslušného
ročníku, může být na základě žádosti rodičů po úspěšném vykonání rozdílových zkoušek
přeřazen do vyššího ročníku nebo se s vyšším ročníkem účastnit pouze výuky vybraných
předmětů.
Portešová, Šárka (2003). Co by měli učitelé a psychologové vědět o nadaných dětech? Přednáška na MŠMT,
Praha. GA406/02/D143, projekt VaV.
1
22
Obohacování osnov- žák zůstává v běžné třídě, ale probírá značně rozšířenou látku,
doplněnou o poznatky, které odpovídají jeho schopnostem
Péče o nadané děti v rámci běžné třídy- žák se učí podle stejných osnov jako ostatní,
ale má příležitost uplatňovat své schopnosti v soutěžích, olympiádách, středoškolské odborné
činnosti, prezentacích a podobně.
Práci s mimořádně nadanými žáky řídí metodik pro práci se žáky s mimořádnými
potřebami, který ve spolupráci se žákem, jeho zákonnými zástupci, s Pedagogickopsychologickou poradnou a vyučujícími žáka zvolí nejvhodnější způsob práce s žákem,
případně pro něj sestaví individuální plán výuky. Sleduje v průběhu výuky výsledky práce
žáka, podle nich případně dále upravuje program práce se žákem. Pokud by se ukázalo jako
prospěšné pro další rozvoj schopností žáka, může navázat kontakt s VŠ odpovídajícího
zaměření a zajistit žákovi možnost spolupráce s odborníky na této škole.
3.9 Průřezová témata
Průřezová témata tvoří okruhy aktuálních problémů současného světa. Pomáhají
rozvíjet osobnost žáka v oblasti postojů a hodnot. Jsou společná pro všechny vzdělávací
oblasti a umožňují propojení vzdělávacího obsahu jednotlivých předmětů. Mají
významný podíl na komplexnosti vzdělávání žáků a utváření klíčových kompetencí.
3.9.1 Osobnostní a sociální výchova

pomáhá každému žákovi utvářet praktické životní dovednosti, hledat cestu k sobě
samému i k ostatním lidem a světu

rozvíjí vědomosti, dovednosti a schopnosti tím, že vede k porozumění sobě i druhým,
zvládnutí vlastního chování, k dobré komunikaci a schopnosti spolupráce a řešení konfliktů

formuje studijní dovednosti, přináší vědomosti týkající se duševní hygieny

v oblasti osobnostního rozvoje rozvíjí sebepoznání, sebekontrolu, stanovení
osobnostních cílů, učí dovednosti pozitivního naladění, předcházení stresům, hledání pomoci
při potížích

rozvíjí kreativitu, pružnost nápadů, originalitu a schopnost vidět věci z různých
pohledů

v oblasti sociálního rozvoje podporuje komunikační dovednosti, poznávání lidí a
citlivost k odlišnostem

učí zvládání soutěže a konkurence

v oblasti morálního rozvoje vede k analýze postojů a jejich projevů v chování lidí, k
rozhodování z hlediska sociálních rolí a mezilidských vztahů
3.9.2 Výchova demokratického občana

vede ke kritickému myšlení, k vědomí práv a povinností a porozumění
demokratickému uspořádání společnosti

vytváří aktivní postoj k obhajování a dodržování lidských práv a svobod, uvědomění
si významu řádu, pravidel a zákonů pro fungování společnosti

prohlubuje empatii, posiluje smysl pro spravedlnost, toleranci a zodpovědnost
23



vede k otevřenému, aktivnímu a zainteresovanému postoji v životě
vytváří demokratickou atmosféru a vztahy ve škole
zaujímá nesmiřitelný postoj ke korupci a nečestnému jednání
3.9.3 Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech

ukazuje širší horizonty poznání, perspektivy života v evropském a mezinárodním
prostoru, možnosti tohoto prostoru

dává evropskou dimenzi vzdělávání, vytváří vědomí tradičních evropských hodnot

využívá poznatky z historie a politické geografie

vede k pochopení sociálních a kulturních odlišností mezi národy, a tím i k pochopení
významu evropských a celosvětových institucí a jejich dopadu na osobní a občanský život
jednotlivce

upřesňuje obraz Evropy, pomáhá překonávat stereotypy a předsudky, utváří pozitivní
postoje ke kulturní rozmanitosti

je si vědom členství České republiky v nadnárodních společenstvích, je schopen
v situacích, kdy je to třeba, zájmy těchto společenství hájit
3.9.4 Multikulturní výchova

škola jako prostředí, ve kterém se setkávají žáci s různým sociálním a kulturním
zázemím, musí zabezpečit, aby se i žáci menšinových kultur cítili rovnoprávně a bezpečně

dostatečné množství znalostí o etnických a kulturních skupinách, které v naší
společnosti žijí, vede k tomu, že jsou žáci schopni tolerovat odlišnosti druhých, umí rozeznat
projevy rasové nesnášenlivosti a angažují se při jejich potírání, nejsou lhostejní k otázce
lidských práv
3.9.5 Environmentální výchova

učí žáky sledovat a uvědomit si vztahy mezi člověkem a životním prostředím, vede je
k účasti na ochraně životního prostředí

v zájmu udržitelnosti rozvoje lidské civilizace vede žáky k hodnotové orientaci a
utváření životního stylu šetrného k prostředí, v němž žijeme

umožňuje pochopení souvislostí mezi lokálními a globálními problémy a vlastní
odpovědnosti ve vztahu k životnímu prostředí

poskytuje žákům znalosti o ekosystémech, základních podmínkách života, o
souvislostech lidských aktivit a životního prostředí, pomáhá tak formovat vztah každého žáka
k životnímu prostředí
3.9.6 Mediální výchova

seznamuje žáky s vlivem médií na chování jedince i společnosti, na utváření životního
stylu

žáci získávají základní poznatky v oblasti mediální komunikace a práce s médii, učí se
využívat média jako zdroj informací i zábavy

seznamuje žáka se základní úrovní mediální gramotnosti, rozvíjí jeho komunikační
schopnosti při veřejném vystupování

učí žáky rozlišit různé typy a funkci mediálních sdělení a jejich vztah k realitě
24

učí při tvorbě mediálního sdělení uplatnit výrazové prostředky a jejich kombinaci pro
tvorbu mediálních sdělení různého typu
Průřezová témata tvoří povinnou součást základního vzdělání. Jsou všechna zařazena
do ŠVP, budou realizována jako nedílná součást vzdělávacího obsahu vyučovacích
předmětů. Další zařazení průřezových témat jsou semináře, krátkodobé kurzy a
projekty. Plán projektů, seminářů a kurzů i zařazení průřezových témat do výuky je
součástí tematických plánů.
3.9.7 Realizace průřezových témat
Název
tématu
Název tématického
okruhu
Kreativita
Vý
ch
ov
a
de
m
Osobnostní a sociální
ok
výchova
rat
ick
éh
o
ob
ča
na
Poznávání lidí
Mezilidské vztahy
Občanská společnost a
škola
Komunikace
Kooperace
Řešení problémů a
rozhodovací dovednosti
Název
tématu
Název tématického
okruhu
Osobnostní a sociální
výchova
Hodnoty, postoje,
praktická etika
Rozvoj schopností
poznávání
Sebepoznání a sebepojetí
Seberegulace a
sebeorganizace
Psychohygiena
prima
sekunda
tercie
kvarta
F, B, Tv, Z, Č,
M, Aj, Vv
F, B, Tv, Z,
IVT, Č, M,
Nj, Aj, Vv
F, B, Tv, Z,
IVT, Č, Nj, Aj,
Vv
F, B, Tv, Z,
IVT, Č, Nj,
Aj, Vv
F, B, Ov, Tv, Č,
Aj
F, B, Ov, Tv,
Č, Nj, Aj
F, B, Ov, Tv, Č,
Nj, Aj
F, B, Ov, Tv,
Č, Nj, Aj
F, B, Ov, Tv, Z,
Č, Aj
Č, AJ
F,D,
D,Ov,
B, Ov,
Tv,
IVT, Č, AJ, Vv
F, B, Ov, Tv,
Z, Č, Nj, Aj
D, Ov, Č, Nj,
F, D, B,
AJOv,
Tv, IVT, Č,
Ch, Nj, AJ,Vv
F, B, Ov, Tv, Z,
Č, Nj, Aj
D,
Ov,B,Č,Ov,
Nj,Tv,
AJ
F, D,
IVT, Č, Ch, Nj,
AJ, Vv
F, B, Ov, Tv,
Z, Č, Nj, Aj
D, Ov, Č, Nj,
F, D, B,
AJOv,
Tv, IVT, Č,
Nj, AJ, Vv
F, B, Tv, Z,
IVT, M, Č, AJ,
Vv
F, B, Ov, Tv,
IVT, M, Č, AJ
F, D, B, Ov, Tv
Č, AJ
F, B, Tv, Z,
IVT, M, Ch,
Č, Nj, AJ, Vv
F, B, Ov, Tv,
IVT, M, Č,
Nj, AJ
F, D, B, Ov,
Tv, Č, Nj, AJ
F, B, Tv, Z,
IVT, M, Ch, Č,
Nj, AJ, Vv
F, B, Ov, Tv,
IVT, M, Č, Nj,
AJ
F, D, B, Ov, Tv,
IVT, Ch, Č, Nj,
AJ
F, B, Tv, Z,
IVT, M, Ch,
Č, Nj, AJ, Vv
F, B, Ov, Tv,
IVT, M, Č,
Nj, AJ
F, D, B, Ov,
Tv, IVT, Ch,
Č, Nj, AJ
prima
sekunda
tercie
kvarta
F, B, Z, IVT, M,
Č, Aj, Vv
F, B, Z, IVT,
M, Č, Nj, Aj,
Vv
F, B, Z, IVT, M,
Ch, Č, Nj, Aj,
Vv
F, B, Z, IVT,
M, Ch, Č, Nj,
Aj, Vv
F, B, Ov, Č, Vv
F, B, Ov, Č,
Nj, Vv
F, B, Ov, Č, Nj,
Vv
F, B, Ov, Č,
Nj, Vv
Ov, Č, Vv
Ov, Č, Nj, Vv
Ov, Č, Nj, Vv
Ov, Č, Nj, Vv
Ov, Č
Ov, Č, Nj
Ov, Č, Nj
Ov, Č, Nj
25
D, Ov, Č, Nj,
AJ
D, Ov, Č, Nj, AJ
D, Ov, Č, Nj,
AJ
Formy participace občanů
v politickém životě
Ov, Č
Ov, Č, Nj
Ov, Č, Nj
Ov, Č, Nj, AJ
Principy demokracie
jako formy vlády a
způsobu rozhodování
D Ov, Č
D, Ov, Č, Nj
D, Ov , Č, Nj,
Aj
D, Ov , Č, Nj,
Aj
D, Ov, Z, Čj,
Aj, Vv
D, Ov, Z, Č,
Nj, Aj, Vv
D, Ov, Z, Ch Č,
Nj, Aj, Vv
D, Ov, Z Č,
Nj, Aj, Vv
Objevujeme Evropu a
svět
D, Ov, Z, IVT,
Č, Aj
D, Ov, Z, IVT
Č, Nj, Aj
D, Ov, Z, IVT,
Č, Nj, Aj
D, Ov, Z,
IVT, Č, Nj, Aj
Jsme Evropané
F, D, B, Ov, Z,
Č, Aj
F, D, B, Ov,
Z, Č, Nj, Aj
F, D, B, Ov, Z,
Č, Nj, Aj
F, D, B, Ov,
Z, Č, Nj, Aj
D, Ov, Z, Čj,
Aj, Vv
D, Ov, Z, Čj,
Aj, Nj, Vv
D, Ov, Z, Čj,
Aj, Nj, Vv
D, Ov, Z, Čj,
Aj, Nj, Vv
Lidské vztahy
F, D, B, Ov, Z,
Čj, Aj
Etnický původ
D, Ov, Z, Čj, Aj
Multikulturalita
D, Ov, Z, Ov,
Čj, Aj,
F, D, B, Ov,
Z, Čj, Aj, Nj
D, Ov, Z, Čj,
Aj, Nj
D, Ov, Z, Čj,
Aj, Nj, Vv
F, D, B, Ov, Z,
Ch, Čj, Aj, Nj
D, Ov, Z, Čj,
Aj, Nj
D, Ov, Z, Čj,
Aj, Nj, Vv
F, D, B, Ov,
Čj, Aj, Nj ,Z
D, Ov, Z, Čj,
Aj, Nj
D, Ov, Z, Čj,
Aj, Nj, Vv
Ov, Čj, Aj,
Ov, Čj, Aj, Nj
Ov, Čj, Aj, Nj
Ov, Čj, Aj, Nj
Evropa a svět nás
zajímá
Multikulturní výchova
D, Ov, Č, AJ
Výchova k
myšlení v evrop. a
glob. souvislostech
Občan, občanská spol.
a stát
Kulturní diference
Princip sociálního
smíru a solidarity
26
Mediální výchova
Environmentální
výchova
Název
tématu
Název tématického
okruhu
prima
sekunda
tercie
kvarta
B, Z
B, Nj
B, Ch, Aj, Nj
B, Ch, Aj, Nj
F, B
F, B, Ch, Nj
F, B, Ch, Nj
F, B, Ch, Nj
F, B, Z, Aj
F, B, Z, Ch,
Aj, Nj
F, B, Z, Ch, Aj,
Nj
F, B, Z, IVT,
Aj, Vv
F, B, Z, IVT,
Aj, Nj, Vv
F, B, Z, IVT,
Ch, Aj, Nj, Vv
F, D, B, Z, IVT,
Č
F, D, B, Z,
IVT, Č, Nj
F, D, B, Z, IVT,
Č, Ch, Aj, Nj
F, B, Z, Ch,
Aj, Nj
F, B, Z, IVT,
Ch, Aj, Nj,
Vv
F, D, B, Z,
IVT, Č, Ch,
Aj, Nj
B, Č
B, IVT, Č,Nj
B, IVT, Č, Ch,
Nj
B, IVT, Č,
Ch,Nj, Aj
F, Č
F, IVT, Č,Nj
F, IVT, Č,Nj
F, IVT, Č,Nj,
Aj
Č
IVT, Č, Nj
IVT, Č, Nj
IVT, Č, Nj
Č, Aj
IVT, Č, Aj, Nj
IVT, Č, Ch, Aj,
Nj
IVT, Č, Aj, Nj
F, IVT, Č
F, IVT, Č, Nj
F, IVT, Č, Aj,
Nj
F, IVT, Č, Aj,
Nj
F, B, Z, IVT, M,
Č, Aj, Vv
F, B, Z, IVT,
M, Č, Ch, Aj,
Vv, Nj
F, B, Z, IVT,
M, Č, Ch, Aj,
Vv, Nj
F, B, Z, IVT,
M, Č, Ch, Aj,
Vv, Nj
Název tématického
okruhu
kvinta
sexta
septima
oktáva
poznávání a rozvoj
vlastní osobnosti
Nj,Aj,ZSV,
ICT,Tv,Vv,Hv
Nj,Aj, ICT,
Tv,Vv,Hv
Nj,Aj, ICT, Tv
Aj, Tv
seberegulace
Nj,Aj, ZSV,
ICT,Tv,Čj
ICT, Tv,Čj
ICT, Tv ,Čj
ZSV, Tv,Čj
organizační dovednosti a
efektivní řešení
problémů
Nj,Aj,F,M,
ZSV, ICT,
Tv,Vv ,Z,Čj
Nj,Aj,F,M,
ZSV, ICT,
Vv, Z,Čj
Nj,Aj,F,M, ICT,
Tv, Z,Čj
Nj,Aj,F,M,ZS
V, Tv, Z,Čj
sociální komunikace
ICT,Čj
ICT, Z,Čj
ZSV, ICT, Z,Čj
ZSV, Z,Čj
morálka všedního dne
Nj ,Ch,ICT,Čj
Nj,
Ch,ICT,Čj
Nj,
ZSV,Ch,ICT,Čj
Nj,Aj,Čj
spolupráce a soutěž
Nj,Aj,F,M,B,
ZSV, ICT, Tv,
Vv, Z,Hv,Čj
Nj,Aj,F,M,B,
ZSV, ICT,
Tv, Vv,
Z,Hv,Čj
Nj,Aj,F,M,B,
ZSV, ICT, Tv,
Z,Čj
Nj,Aj,F,M,B,
ZSV, Tv,Čj
Ekosystémy
Základní podmínky
života
Lidské aktivity a
problémy životního
prostředí
Vztah člověka
k prostředí
Kritické čtení a
vnímání mediálních
sdělení
Interpetace vztahu
mediálních sdělení a
reality
Stavba mediálních
sdělení
Vnímání autora med.
sdělení
Fungování a vliv
médií ve společnosti
Tvorba mediálního
sdělení
Práce v realizačním
týmu
Osobnostní a sociální výchova
Název
tématu
27
Mediální výchova
Environmentální
výchova
Multikulturní výchova
Výchova k myšlení v evrop. a
glob. souvislostech
Název
tématu
Název tématického
okruhu
kvinta
globalizační a rozvojové
procesy
sexta
septima
oktáva
ZSV
ZSV, Z
Nj, Z
Aj,B, ZSV,
Ch, Z
globální problémy, jejich
příčiny a důsledky
Ch,ICT
ZSV, Ch,ICT,
Z
Nj, Ch,ICT,
Z
humanitární pomoc a
mezinárodní rozvojová
spolupráce
,Hv
ZSV, Z,Hv
ZSV, Z
žijeme v Evropě
Nj,Aj,F,M,D,Hv,Čj
Nj,Aj,F,M,
ZSV, D,Hv,Čj
Nj,Aj,F,M,
ZSV, Z, D,Čj
Nj,Aj,F,M,
Z, D,Čj
vzdělávání v Evropě a ve světě
ICT, Vv
ICT, Vv
ICT, Z
Nj,Aj, ZSV,
Z
základní problémy
sociokulturních rozdílů
Vv, D
ZSV, Vv, Z, D
Aj, Ch, D
Aj, D
psychosociální aspekty
interkulturality
ZSV, D
Z, D
Nj, Ch, D
D
vztah k mnohojazyčné situaci a
ke spolupráci mezi lidmi
z různého kulturního prostředí
Nj,ICT, D,Hv,Čj
ICT, Z,
D,Hv,Čj
ZSV, ICT,
D,Čj
ZSV, D,Čj
problematika vztahů organismů
a prostředí
B, ZSV
B, ZSV,Ch
ZSV, Ch
Aj, B, ZSV
člověk a životní prostředí
F, B, Ch,ICT, Tv,
Vv
F, B, ZSV,
Ch,ICT, Tv,
Vv, Z
Aj,F, Ch,ICT,
Z
F,B, Ch
životní prostředí regionu a
České republiky
Ch,ICT,
Ch,ICT
Ch,ICT, Z
Ch
základní problémy
sociokulturních rozdílů
Vv, D
ZSV, Vv, Z, D
Aj, Ch, D
Aj, D
psychosociální aspekty
interkulturality
ZSV, D
Z, D
Nj, Ch, D
D
média a mediální produkce
M,Nj, B, Ch,ICT,
Vv, Z,Hv
M, B, Ch,ICT,
Vv, Z,Hv
Aj,Nj,M,B,
Ch,ICT, Z
Aj,M,B, Ch,
Z
mediální produkty a jejich
významy
ICT, Vv,Hv,Čj
Aj,Nj,ICT,
Vv,Hv,Čj
Aj,Nj,
Ch,ICT,Čj
Čj
F, ICT
F, ICT
F, ICT
F
ICT, Vv,Hv
ICT, Vv,Hv
ICT, Z
D, Vv,Hv
ZSV,D, Vv,Hv
ZSV,D, Z
uživatelé
účinky mediální produkce a
vliv médií
role médií v moderních
dějinách
28
ZSV,D
4 Učební plán
4.1 Učební plán nižšího gymnázia
Z toho
I
Jazyk a jazyková komunikace
II
III
IV
svět
práce
výchova ke
zdraví
Český jazyk a literatura
4
4
4
3
Anglický jazyk
4
3
3
3
1
13
2
3
3
8
8
2
17
3
6
1
8
Německý jazyk
15
Matematika a její aplikace
Matematika
4
5
4
4
Informační a komunikační
technologie
Informatika a výpočetní technika
1
1
2
2
Dějepis
2
2
2
2
Občanská výchova
2
1
1
1
1
Fyzika
2
3
2
2
1
0,5
2
2
0,5
0,5
0,5
1
Člověk a společnost
Člověk a příroda
Umění a kultura
Člověk a zdraví
Chemie
1
1
5
1,5
9
4
Přírodopis
2
2
2
2
Zeměpis
2
2
2
2
Estetická výchova hudební
1
1
1
1
4
Estetická výchova výtvarná
2
2
1
1
6
Tělesná výchova
2
2
2
2
8
Cvičení z cizího jazyka
Povinně volitelné předměty
celkem
disponibilní hodiny
1
0,5
8
2
8
1
1
2
2
24
122
Šachy
Kreativní činnosti
CELKEM
2
30
29
30
31
31
4
3
Poznámky k učebnímu plánu:
 další cizí jazyk čerpá 8 hodin vázané disponibilní dotace; jako první cizí jazyk
mají všichni žáci od primy angličtinu, v sekundě přibývá druhý cizí jazyk
němčina, třídy s větším počtem žáků jsou rozděleny na skupiny
 vyučovací předmět občanská výchova vychází ze vzdělávacího obsahu oboru
Výchova k občanství; v předmětu je integrován tematický okruh Svět práce ze
vzdělávací oblasti Člověk a svět práce s časovou dotací 1 hodina
 ve vyučovacím předmětu fyzika je integrována část tematického okruhu Práce
s laboratorní technikou ze vzdělávací oblasti Člověk a svět práce s časovou
dotací 1 hodina a část vzdělávacího oboru Výchova ke zdraví s časovou
dotací 0,5 hodiny, fyzika čerpá 1,5 hodiny z vázané disponibilní dotace
 vyučovací předmět přírodopis vychází ze vzdělávacího obsahu oblasti Člověk
a příroda, je v něm integrována část vzdělávacího obsahu oboru Výchova ke
zdraví s časovou dotací 1 hodina; v předmětu přírodopis je integrován
tematický okruh Práce s laboratorní technikou a Pěstitelství, Chovatelství ze
vzdělávací oblasti Člověk a svět práce s časovou dotací 0,5 hodiny. Předmět
přírodopis čerpá 0,5 hodiny vázané disponibilní dotace
 ve vyučovacím předmětu chemie je integrována část tematického okruhu
Práce s laboratorní technikou ze vzdělávací oblasti Člověk a svět práce s
časovou dotací 0,5 hodiny a část vzdělávacího oboru Výchova ke zdraví s
časovou dotací 0,5 hodiny
 vyučovací předmět informatika a výpočetní technika vychází ze vzdělávací
oblasti Informační a komunikační technologie a čerpá 3 hodiny z disponibilní
dotace jako součást je integrována část tematického okruhu Digitální
technologie a Design a konstruování ze vzdělávací oblasti Člověk a svět práce
s časovou dotací 1 hodina a jako další součást je integrována část tematického
okruhu Zdravý způsob života a péče o zdraví a Rizika ohrožující zdraví a
jejich prevence vzdělávacího oboru Výchova ke zdraví s časovou dotací 1
hodina
 vyučovací předmět tělesná výchova vychází ze vzdělávacího obsahu oblasti
Tělesná výchova a výchova ke zdraví; předmět je realizován ve všech
ročnících s časovou dotací 2 hodiny; součástí předmětu je LVVK, sportovní
kurzy a pobyty ve všech ročnících. Pro žáky s omezením tělesné výchovy ze
zdravotních důvodů je ve všech ročnících organizována nepovinná zdravotní
tělesná výchova s časovou dotací 1 hodina týdně
Volitelné vzdělávací aktivity:
 v kvartě je zařazen předmět cvičení z cizího jazyka s disponibilní hodinovou
dotací 1 hodina týdně, kde si žáci volí mezi cvičením z anglického nebo
německého jazyka
 v primě si žáci volí z nabídky předmětu Šachy ze vzdělávací oblasti
Matematika a její aplikace nebo Kreativní činnosti z oblasti Umění a kultura
s hodinovou dotací 2 hodiny
30
4.2 Učební plán vyššího gymnázia
V
VI
VII
VIII
Český jazyk a literatura
4/1p
4/1p
4/2p
Anglický jazyk
3/3p
4/4p
Německý jazyk
3/3p
Matematika a její aplikace
Matematika
Informační a komunikační
technologie
Informatika a výpočetní technika
Jazyk a jazyková komunikace
Člověk a společnost
Člověk a příroda
Umění a kultura
Člověk a zdraví
Povinně volitelné předměty
celkem
3/1p2
4/4p
4/4p
3
15
4/4p
3/3p
3/3p
1
13
4/1p
5/2p
3/1p
4/1p
6
16
2/2p
1/1p
1/1p
Dějepis
2
2
2
2
Základy společenských věd
2
1
2
1
Fyzika
2/1p
2/1p
2/1p
2
Chemie
3/1p
2/1p
Biologie
2/1p
2/1p
2/1p
2
2
8
Geografie
2/1p
2/1p
2
1
1
7
2/2p
2/2p
Tělesná výchova
2/2p
2/2p
Cvičení z cizího jazyka
1/1p
Estetická výchova hudební
Estetická výchova výtvarná
4
2/2p
0,5
0,5
8
6
2
8
2/2p
8
1
Společenskovědní seminář/Laboratorní technika
2/2p
2/2p
Společenskovědní seminář
2/2p
Laboratorní technika
2/2p
31
2
4
2/2p
34
15
5
Seminář z matematiky/Seminář z biologie
CELKEM
p – třída dělená na dvě skupiny
Z toho
výchova ke
zdraví
disponibilní
hodiny
3
Konverzace v cizím jazyce
2
svět
práce
33
2/2p
2/2p
33
32
0,5
0,5
2
1
1
2
1
2
1
3
4
2
3
4
4
26
132
Poznámky k učebnímu plánu:
 český jazyk a literatura
 při větším počtu žáků ve třídě je jedna vyučovací hodina dělená na dvě
skupiny
 předmět čerpá celkem tři disponibilní hodiny a to ve třídách kvinta, sexta
a septima jednu hodinu zaměřenou na komunikační schopnosti žáků a
orientaci v textu
 cizí jazyk
 hlavním cizím jazykem je pro všechny žáky anglický jazyk, dalším cizím
jazykem je německý jazyk
 anglický jazyk čerpá tři disponibilní hodiny a to ve třídě sexta jednu
hodinu konverzace a ve třídách septima, oktáva po jedné hodině na reálie
 německý jazyk čerpá jednu disponibilní hodinu v sextě na konverzaci
 matematika
 při větším počtu žáků ve třídě je jedna vyučovací hodina dělená na dvě
skupiny, v ročníku kvinta jsou dělené dvě vyučovací hodiny
 čerpá šest disponibilní hodiny, 1,5 hodiny v ročníku kvinta a oktáva, 2,5
hodiny v ročníku sexta
 fyzika
 čerpá dvě disponibilní hodiny, po jedné hodině v ročníku septima a
oktáva
 biologie
 čerpá dvě disponibilní hodiny, po jedné hodině v ročníku septima a
oktáva
 geografie
 čerpá jednu disponibilní hodinu v ročníku oktáva
 dějepis
 čerpá dvě disponibilní hodiny, po jedné hodině v ročníku septima a
oktáva
 základy společenských věd
 v rámci předmětu se realizuje vzdělávací oblast člověk a svět práce a
předmět výchova ke zdraví hodinovou dotací 0,5 hodiny ve všech
ročnících
 estetická výchova, hudební nebo výtvarná
 třída dělená na skupiny podle zájmu žáků
 tělesná výchova
 třída dělená na skupiny podle pohlaví
 volitelné vzdělávací aktivity
 v ročníku kvinta si žáci volí mezi cvičením z anglického nebo
německého jazyka
 v ročníku septima si žáci volí tři předměty



matematický nebo biologický seminář, v rámci předmětů se
realizuje vzdělávací oblast člověk a svět práce a předmět výchova
ke zdraví hodinovou dotací 0,5 hodiny
v semináři laboratorní techniky nebo společenskovědním
semináři se realizuje vzdělávací oblast člověk a svět práce a
předmět výchova ke zdraví hodinovou dotací 1 hodina
konverzace z cizího jazyka čerpá dvě disponibilní hodiny
32

v ročníku oktáva si žáci volí čtyři předměty



matematický nebo biologický seminář čerpá dvě disponibilní
hodiny
v semináři laboratorní techniky se realizuje vzdělávací oblast
člověk a svět práce hodinovou dotací 1 hodina v předmětu
společenskovědní seminář předmět výchova ke zdraví hodinovou
dotací 1 hodina
konverzace z cizího jazyka čerpá dvě disponibilní hodiny
33
5 UČEBNÍ OSNOVY
5.1 Jazyk a jazyková komunikace
Charakteristika vzdělávací oblasti
Význam této vzdělávací oblasti spočívá hlavně v rozšiřování vědomého užívání
jazyka jako základního nástroje pro rozvíjení abstraktního myšlení a v prohlubování
vyjadřovacích a komunikačních schopností a dovedností, což je důležité pro další efektivní
vzdělávání.
Jazyková výuka, jejímž cílem je zejména podpora rozvoje komunikačních kompetencí,
vybavuje žáka takovými znalostmi a dovednostmi, které mu umožňují správně vnímat různá jazyková
sdělení, rozumět jim, vhodně se vyjadřovat a účinně uplatňovat i prosazovat výsledky svého
poznávání.
Obsah vzdělávací oblasti Jazyk a jazyková komunikace se realizuje ve vzdělávacích oborech
Český jazyk a literatura, Cizí jazyk a Další cizí jazyk. Kultivace jazykových dovedností a jejich
využívání je nedílnou součástí všech vzdělávacích oblastí.
Jazykové vyučování umožňuje žákům poznávat duchovní bohatství národa a jeho
tradice. Žáci se postupně učí ovládat jazyk v různých komunikačních situacích v mluvené i
psané podobě.
Do této vzdělávací oblasti patří obory Český jazyk a literatura, Cizí jazyk a Další cizí
jazyk.
Ve výuce českého jazyka a literatury žáci získávají teoretické poznatky o jazyku,
které jsou východiskem pro komunikaci v různých typech mluvených i psaných textů. Žáci
tak získají schopnosti pro recepci i produkci různých textů a pro čtení s porozuměním.
Osvojení cizích jazyků navazuje na poznání českého jazyka a má i podobné cíle –
postupné zvládání mluvených i psaných textů a vytváření komunikační kompetence. Jsou tu
však i specifické cíle. V současné době je znalost cizích jazyků nezbytná, neboť přispívá
k lepší mezinárodní komunikaci a usnadňuje přístup k informacím, umožňuje vyšší mobilitu
žáka a jeho orientaci.
Požadavky na vzdělávání v cizích jazycích formulované v RVP ZV vycházejí ze Společného
evropského referenčního rámce pro jazyky, který popisuje různé úrovně ovládání cizího jazyka.
Vzdělávání v Cizím jazyce předpokládá dosažení úrovně A2, vzdělávání v Dalším cizím jazyce
předpokládá dosažení úrovně A1 (podle Společného evropského referenčního rámce pro jazyky).
Dnes je ve výuce cizích jazyků kladen důraz hlavně na zvyšování komunikativní
úrovně, aby žáci v tomto jazyce mohli účinně komunikovat o běžných tématech, aby mohli
navazovat společenské a osobní vztahy a naučili se porozumět kultuře a zvykům jiných lidí a
respektovat je.
34
Vzdělávání v předmětu Cizí jazyk vede na nižším stupni k osvojení jazyka na úrovni
A2 podle Společného evropského referenčního rámce a na vyšším stupni na úrovni B2.
V předmětu Další cizí jazyk mají žáci na nižším stupni dosáhnout úrovně A1 a na
vyšším stupni B1.
Cílové zaměření vzdělávací oblasti
Vzdělávání v oblasti Jazyk a jazyková komunikace směřuje k utváření a rozvíjení
klíčových kompetencí tím, že vede žáka k:
 vnímání a užívání jazyka českého i cizího jako mnohotvárného prostředku ke
zpracování a následnému předávání informací, vědomostí a prožitků
získaných z interakce, k vyjádření vlastních potřeb a názorů i samostatného
řešení problémů a jako prostředek k dalšímu samostatnému celoživotnímu
vzdělávání
 zvládání základních pravidel mezilidské komunikace daného kulturního
prostředí a jejich respektování
 utváření všeobecného přehledu o společensko-historickém vývoji lidské
společnosti, který napomáhá k respektu a toleranci odlišných kulturních
hodnost různých jazykových komunit
 porozumění sobě samému, pochopení své role v různých komunikačních
situacích
 tvořivé práci nejen s věcným, ale i uměleckým textem, která vede
k porozumění výstavbě textu, k jeho posouzení z hlediska stylového,
pozitivně působícího na estetickou, emocionální i etickou stránku žákovi
osobnosti
 vytváření osobitého, objektivně kritického a celkově pozitivního vztahu
k literatuře a k vytváření návyku individuální četby umělecké i neumělecké
literatury, které se později projeví v celoživotní orientaci žáka
 formování hodnotových orientací, preferencí a k citlivému vnímání okolního
světa i sebe sama

pochopení jazyka jako prostředku historického a kulturního vývoje národa a
důležitého sjednocujícího činitele národního společenství


pochopení jazyka a jako důležitého nástroje celoživotního vzdělávání
rozvíjení pozitivního vztahu k mateřskému jazyku a jeho chápání jako zdroje pro
rozvoj osobního i kulturního bohatství

rozvíjení pozitivního vztahu k mnohojazyčnosti a respektování kulturní
rozmanitosti
vnímání a postupnému osvojování jazyka jako prostředku k získávání a předávání
informací, k vyjádření jeho potřeb i prožitků a ke sdělování názorů
zvládnutí pravidel mezilidské komunikace daného kulturního prostředí a rozvíjení
pozitivního vztahu k jazyku v rámci interkulturní komunikace
samostatnému získávání informací z různých zdrojů a k zvládnutí práce s
jazykovými a literárními prameny i s texty různého zaměření
získávání sebedůvěry při vystupování na veřejnosti a ke kultivovanému projevu jako
prostředku prosazení sebe sama




35
5.1.1 Český jazyk a literatura
Charakteristika vyučovacího předmětu
Obsahové, časové a organizační vymezení
Předmět Český jazyk a literatura vzdělávacího programu " Otvíráme dveře do světa "
vychází ze vzdělávací oblasti Jazyk a jazyková komunikace. Při výuce jsou uplatňována
průřezová témata osobnostní a sociální výchova, myšlení v globálních souvislostech a
mediální výchova.
Žáci se na osmiletém gymnáziu opět setkávají s mateřským jazykem a jeho použitím
v konkrétních situacích, která nabízí široká lidská komunikace. Jazykové vzdělání přispívá
také k rozvoji sociálních dovedností.
Český jazyk je dělen na nižším i vyšším stupni gymnázia do tří složek: český jazyk,
literatura, sloh. Na český jazyk připadá 30 hodin týdně, které jsou rozděleny následovně:
prima: 4h, sekunda: 4h, tercie: 4h, kvarta: 3h, kvinta: 4h, sexta: 4h, septima: 4h, oktáva: 3h
(viz. kapitola Učební plán).
Český jazyk poučuje o mluvnici jazyka, o jeho pravidlech a normách.
Sloh poučuje o slohových postupech, které vedou k dovednosti písemného a ústního
vyjadřování.
Literatura rozvíjí u žáků zájem o četbu, zdokonaluje plynulost a správnost čtení, učí
žáka pracovat s textem. Seznamuje žáky s autory textů a tím rozšiřuje také jejich kulturní
obzor.
Všechny tyto tři složky se vzájemně ovlivňují a podílejí se společně na získání
odpovídající komunikativní dovednosti, kterou žák využívá v osobním životě v jakékoli
oblasti lidského společenství.
Důraz je kladen především na témata a tematické celky, pomocí kterých je možné
aktivně rozvíjet vyjadřovací schopnosti žáka např. stylistický výcvik v podobě mluvního či
písemného cvičení na dané aktuální téma.
Jazyk je poté chápán jako nástroj myšlení, který umožňuje žákovi vyjádřit a utvářet
si názor na kulturní, společenské či politické dění ve světě a doma.
Literatura pak plní esteticko-výchovnou funkci, pomocí které si žák osvojí širší
základy literární kultury, které jsou předpokladem celoživotního čtenářství a dalšího
vzdělávání.
Pojetí výuky:
Výuka nesmí být za žádných okolností pouze věcná a nezajímavá. Je nutné
vzbuzovat u žáků zájem formou poutavého výkladu doprovázeného názornými ukázkami,
který bude žáky ke studiu motivovat, a tak rozvíjet jejich sociální kompetence a kladný vztah
k hodnotám a tradicím lidské společnosti.
36
V práci učitele převažují poté aktivizující a motivační metody, které umožňují lepší
zapojení žáka do výuky. Přispívají také k rozvoji samostatnosti žáka, zmenšují stres,
odbourávají bariéry mezi učitelem a žákem. Přispívají k lepší pracovní atmosféře v kolektivu
mezi žáky a učiteli.
Výuka probíhá ve třídě, ale v rámci výuky je možno navštívit divadlo, výstavu …
Cílem učitele je zdokonalit ústní i písemné vyjadřování žáka natolik, aby byl schopen
samostatně řešit složitější jazykové a stylistické úkoly, aby se uměl pohotově, jasně a správně
vyjádřit k daným tématům či problémům.
Učitel vede žáky k tomu, aby za každých okolností využívali vhodných
vyjadřovacích prostředků, dbá tedy na jazykovou kulturu žáků.
Snaží se rozšířit jejich kulturní rozhled upozorňováním na divadelní představení,
filmy, knihy, rozhlasové pořady … Neustále zdůrazňuje nutnost četby a zájmu o kulturu. Sám
se tak stává nositelem kultury.
Předpokládané výsledky vzdělávání:





uplatnění mateřského jazyka v rovině recepce, reprodukce a interpretace
využívání jazykových vědomostí a dovedností v praktickém životě
vyjadřování se srozumitelně a souvisle
formulování a obhajoba vlastních názorů
chápání významu kultury osobního projevu pro společenské a pracovní
uplatnění
 získávání a kritické hodnocení informací z různých zdrojů a předávání je
vhodným
 způsobem s ohledem na okolí
 pochopení jazyka jako jevu, v němž se odráží historický a kulturní vývoj
národa
Výchovně vzdělávací strategie
kompetence k učení – učitel
 rozvíjí schopnost žáků vyhledávat a třídit informace a uvádět do souvislostí
poznatky z různých oborů.
 učí žáky překonávat překážky, hledat vlastní řešení.
kompetence k řešení problémů – učitel
 vede žáky k tomu, že je třeba samostatně hledat různé cesty k řešení, vybírat
si ten způsob řešení, který je nejefektivnější a ověřovat si v průběhu řešení
úlohy jeho správnost
 učit žáky využívat různé cesty a to i výpočetní techniku
37
komunikativní kompetence – učitel
 zadává žákům skupinovou práci a vytváří podmínky pro jejich vzájemnou
komunikaci
 učí žáky ústně i písemně formulovat své myšlenky, získávat informace
z různých zdrojů, stručně a přehledně je zaznamenat a kriticky zhodnotit.
kompetence sociální a personální – učitel
 vede žáky k tomu, aby spolu vzájemně komunikovali, zabývali se názorem
druhých, respektovali různá hlediska
 rozvíjí jejich schopnost argumentace při obhajování hypotéz
 učí je samostatně vystupovat
 pochvalou při vyřešení problému posiluje sebedůvěru žáků a dává jim pocit
uspokojení
kompetencí pracovní – učitel
 vede žáky k běžné komunikaci mezi lidmi
Z hlediska klíčových kompetencí se klade důraz na:




komunikativní dovednosti;
schopnost orientovat se v historických událostech a společenských procesech;
schopnost aplikovat získané vědomosti a poznatky v životě;
schopnost konfrontovat různé pohledy na dějinné i současné národní i světové
události;
 schopnost chápat a oceňovat lidské hodnoty, humanitu, demokracii,
toleranci...;
 schopnost žáka interpretovat verbální, ikonické a kombinované texty
38
Název vyučovacího předmětu: Český jazyk: mluvnice
Ročník: Prima
Vyučující :
Výstup předmětu
prima:
Ž rozlišuje zvukovou a grafickou
podobu slova, zvukovou stránku věty
Učivo a téma
Zvuková stránka jazyka
– hláska a písmeno
- spisovná a nespisovná výslovnost
- zvuková stránka slova a věty
Rozvrstvení národního jazyka
Ž si odůvodňuje a píše správně dané
gramatické jevy
Pravopis - průběžně
I/y po obojetných souhláskách
Vyjmenovaná slova,…
Psaní velkých písmen ve jménech vlastních,
procvičování pravopisu
Ž rozlišuje slovní druhy, umí je určit ve
větě, umí je blíže charakterizovat
Ž používá správné tvary podstatných,
přídavných jmen a sloves, automatizuje
určování mluvnických kategorií
ohebných slovních druhů
Ž si osvojuje psaní některých odlišných
tvarů slovních druhů
Tvarosloví:
- slovní druhy
podstatná jména až slovesa: skloňování,
stupňování, jejich druhy ,…
Odchylné tvary podstatných jmen označujících
části lidského těla
Ž rozezná větu jednoduchou a souvětí,
dokáže graficky znázornit stavbu věty
jednoduché – určí ZSD a RVČ,
graficky znázorní jednoduché souvětí
druhy zájmen, číslovek, podstatných jmen
Skladba
- větné členy
- věta jednoduchá a souvětí - určování,
grafické znázornění,
Žák se dokáže orientovat ve Stručné
mluvnici české, Pravidlech českého
pravopisu, Slovníku spisovné češtiny
Jazykověda a její složky
- používání jazykových příruček
nepravidelné skloňování podstatných jmen po
vzoru píseň, kost, skloňování obecných jmen
39
Školní rok:
Průřezová témata, kontexty a přesahy,
další poznámky
Cizí jazyky:
shody a rozdíly v jazycích
vzájemné ovlivňování jazyků
příklady přejímání slov
z Aj, Nj
internacionalismy
OSV nácvik kázně ve skupině, navazování soc.
kontaktů
MV základy správného verbálního projevu
D
Z
reálie České republiky
zeměpisné oblasti s jazykovými rozdíly u nás
Název vyučovacího předmětu: Český jazyk: sloh
Ročník: Prima
Vyučující:
Výstup předmětu
prima
Ž se postupně seznamuje se slohovými
útvary, pokouší se o samostatný
písemný projev, osvojil si psaní
slohového útvaru v základní i
rozsáhlejší formě
Ž je schopen tvořit osnovu, na základě
osnovy vytváří písemný text či
mluvený projev
Osvojuje si pravidla správné tvorby
textu
Školní rok:
Učivo a téma
Vypravování
Popis: předmětu, osoby, děje,
pracovního postupu, popis uměleckých děl
Zpráva a oznámení
Dopis,
Telefonní a elektronická komunikace,
Žádost,
Pozvánka
-Nácvik tvorby osnovy, její dělení
Slohové práce na daná témata kratšího rozsahu
Krátká mluvnická cvičení na aktuální téma
Rozlišuje podstatné a okrajové
informace v textu
Je schopen obsah textu formulovat
vlastními slovy
Vhodný výběr tématu, tvorba osnovy,
členění textu do odstavců, estetický
vzhled písemného projevu: úprava
Ž je schopen tvořit krátký mluvený
projev na zadané téma
40
Průřezová témata, kontexty a přesahy,
další poznámky
Vv plán bytu, školy
Mv tvorba mediálního sdělení a jeho
vyhodnocení
Název vyučovacího předmětu: ČESKÝ JAZYK A LITERATURA - literatura
Ročník: Prima
Vyučující:
Výstup předmětu
Učivo
 rozlišuje vyjadřování v próze a verších
 vyhledává informace v knihovně
 vyhledává informace v encyklopediích
 uceleně reprodukuje přečtený text
 vyhledává hlavní myšlenky v textu
 charakterizuje základní literární druhy a žánry
 vyjmenuje významné představitele jednotlivých žánrů
 zajímá se o dramatické a filmové ztvárnění literárních
námětů
 napíše literární text podle svých schopností
 výtvarně ztvární daný text
 popíše jazyk
 výrazně čte nebo přednáší vhodný literární text
Průřezová témata, kontexty a přesahy,
další poznámky
osobnostní a sociální výchova (dále
OSV)
Mediální výchova (dále MDV)
Lidová slovesnost (říkadla, přísloví,
Tvorba mediální
pranostiky)
Výchova k myšlení v evropských a
globálních souvislostech (dále EGS)
Pohádky (znaky, lidová a umělá, česká a
Filosofie, výtvarná výchova
světová)
Bajky (znaky, autoři) J.Žáček, Ezop, …
Mýty a báje (biblické, antické,
slovanské)
multikulturní výchova (dále MV)
- mezilidské vztahy
Pověsti (národní, místní)
Příběhy pro děti a o dětech
(J.Turnovská Kamarádi, Edmondo de
Amicis – Ze starého deníku,…)
Dobrodružná literatura ( J. Foglar,
E.Štorch, K.May, R. Kipling, …)
Práce s informacemi
Vlastní literární tvorba
Četba, recitace
41
Environmentální výchova (dále EV)
Přemyslovci a Lucemburkové
Název vyučovacího předmětu: Český jazyk: mluvnice
Ročník: Sekunda
Vyučující :
Výstup předmětu
Ž je schopen určit stavbu slova
Žák s j určuje RVČ, pozná doplněk,
druhy přísudků, přístavek.
Žák se seznamuje s druhy vedlejších
vět, dokáže naznačit stavbu souvětí a
určit VH a VV.
Učivo a téma
Slovotvorba
Slovotvorný základ, přípona, předpona, slova
příbuzná, kořen, slovotvorný rozbor, rozbor
stavby slova
Skladba
charakteristika větných členů, jejich
rozpoznání a určení ve větě
Po, Př, Pt, Pk, Pk , D
Určování věty jednoduché a souvětí, grafické
znázornění věty jednoduché a souvětí, druhy
vedlejších vět
- přístavek
Ž si osvojuje psaní některých odlišných Tvarosloví
tvarů slovních druhů
Odchylné tvary podstatných jmen označujících
části lidského těla
Ž se seznamuje s dalšími mluvnickými Skloňování vztažného zájmena jenž
kategoriemi sloves
Časování obtížnějších slovesných tvarů
Ž si odůvodňuje a píše správně dané
Rod činný, rod trpný
gramatické jevy
Nauka o významu slov
Ž si uvědomuje odlišné významy slov Věcný a gramatický význam slov
Synonyma, antonyma, slova odborná,
homonyma
Metafora, metonymie
42
Školní rok:
Průřezová témata, kontexty a přesahy,
další poznámky
zmapování nářečních oblastí:
Chodsko, Krkonoše, Praha…
charakteristika těchto oblastí
B
vznik hlasu, hlasové orgány
hygiena hlasu
OSV důraz na seberealizaci žáka, práce
s chybou, zodpovědnost za výsledek, dostatek
prostoru na to, aby se žáci dostali ke
zhodnocení vlastní práce
Název vyučovacího předmětu: Český jazyk: sloh
Ročník: Sekunda
Vyučující :
Výstup předmětu
Učivo a téma
Ž je schopen tvořit osnovu, na základě
osnovy vytváří písemný text či
mluvený projev
Osvojuje si pravidla správné tvorby
textu.
Žák je schopen užívat významově
bohatá a působivá slova.
Ž je schopen tvořit krátký mluvený
projev na zadané téma
Vhodný výběr tématu, tvorba osnovy,
členění textu do odstavců, estetický
vzhled písemného projevu: úprava
Rozlišuje podstatné a okrajové
informace v textu
Je schopen obsah textu formulovat
vlastními slovy
Popis- výrobku, uměleckého díla, pracovního
postupu
Charakteristika postav
Líčení
Vypravování
Výtah
Žádost
Životopis
Slohové práce na daná témata kratšího rozsahu
Nácvik tvorby osnovy, její dělení
Krátká mluvnická cvičení na aktuální téma
43
Školní rok:
Průřezová témata, kontexty a přesahy,
další poznámky
Integrace Vv, pracovních činností
Vv plán bytu, školy
Mv tvorba mediálního sdělení a jeho
vyhodnocení
Název vyučovacího předmětu: ČESKÝ JAZYK A LITERATURA - literatura
Ročník: Sekunda
Výstup předmětu
Učivo
 charakterizuje základní literární druhy a žánry
 vyjmenuje významné představitele jednotlivých žánrů
 dokáže samostatně vytvořit jednoduchý literární text
 charakterizuje strukturu díla
 popíše jazyk
 vlastními slovy interpretuje obsah díla
 odlišuje fakta od názorů a hodnocení
 ověřuje fakta pomocí otázek nebo porovnává s
dostupnými zdroji
 vyhledává hlavní myšlenky v textu
 charakterizuje základní literární druhy a žánry
 vyjmenuje významné představitele jednotlivých žánrů
 vyhledá důležité myšlenky
 výtvarně ztvární daný text
 zajímá se o dramatické a filmové ztvárnění literárních
námětů
 pracuje s internetem
 výrazně čte nebo přednáší vhodný literární text
 na základě četby popíše své pocity a dojmy
44
Pohádky (autorská – lidová) J.Drda,
J.Werich, B.Němcová, K.J.Erben, Pavel
Šrut,
Cestopisy- Marco Polo
mýty jednotlivých národů o stvoření
světa-I.Olbracht, E.Petiška, R.Mertlík
povídka – J.Hašek, J.Neruda
bajky – I.A.Krylov, J.Žáček, K.Čapek
Poezie (básnický jazyk, obrazné
pojmenování, rým)
Lyrika – epika
Literatura o dětech a pro děti - Sue
Towsendová, S.Rudolf,…
Práce s informacemi
Vlastní literární tvorba
Četba, recitace
Průřezová témata, kontexty a přesahy,
další poznámky
osobnostní a sociální výchova (dále
OSV)
Mediální výchova (dále MDV)
Tvorba mediální
Výchova k myšlení v evropských a
globálních souvislostech (dále EGS)
Filosofie, výtvarná výchova
Environmentální výchova (dále EV)
multikulturní výchova (dále MV)
- mezilidské vztahy
Název vyučovacího předmětu: Český jazyk: mluvnice
Ročník: Tercie
Vyučující :
Výstup předmětu
Ž si osvojuje způsoby tvoření slov
Učivo a téma
Obohacování slovní zásoby
- Odvozování, skládání, zkracování
slov, slova zkratková
- slova cizího původu
Školní rok:
Průřezová témata, kontexty a přesahy,
další poznámky
Ov
hry rozvíjející mezilidskou komunikaci
zásady komunikace
výchova občana k nutnosti vzájemné
komunikace
Skladba
Ž je schopen provést rozbor stavby věty - charakteristika větných členů, jejich
nácvik verbální a
jednoduché i složitějšího souvětí,
rozpoznání a určení ve větě
nonverbální komunikace
určuje poměry mezi větami a druhy
Po, Př, Pt, Pu, Pk ,D
jazyk jako nezbytný nástroj vedoucí
vedl. vět. S jistotou umístí čárku i do
- určování věty jednoduché a souvětí, grafické k vzájemnému porozumění lidí
složitějšího souvětí a odůvodní své
znázornění věty jednoduché a souvětí, druhy
jazyk jako nástroj k řešení problémů mezi
rozhodnutí.
vedlejších vět
lidmi
- poměry mezi několikanásobnými větnými
členy a mezi souřadně spojenými větami
M rozvoj logického myšlení
- psaní čárek ve složitém souvětí
OSV předvádění získaných dovedností, využití
Ž se seznamuje podrobněji s češtinou - Čeština jako jeden ze slovanských jazyků
soutěžení tam, kde je motivující
mateřským jazykem, s jeho útvary, je
spisovný jazyk a nespisovný jazyk
schopen rozlišovat mezi spisovnou a
zmapování nářečních oblastí:
nespisovnou češtinou a vhodně ji
Chodsko, Krkonoše, Praha…
používat
charakteristika těchto oblastí
Uvědomuje si postavení českého jazyka
mezi ostatními jazyky
MV základy správného verbálního projevu
Tvarosloví
Ž si uvědomuje odlišnosti ve
slovesný vid, skloňování cizích vlastních jmen a
skloňování přejatých slov, dokáže je
M, F,CH, B, IVT
obecných jmen přejatých
zařazovat ke vzorům a následně
používání odborných termínů v praxi
Pravopis i/y v koncovkách, psaní s-,z-,v-,zskloňovat
aktivní rozvoj jazyka
,předložky se/s, ze/z, skupiny bě/bje, pě, vě/vje
Průběžné automatizování daných
pravidel pravopisu.
45
Název vyučovacího předmětu: Český jazyk: sloh
Ročník: Tercie
Vyučující :
Výstup předmětu
tercie
Ž si postupně
osvojuje všechny slohové útvary,
postupně získává obratnost
v písemných projevech po stránce
slohové, lexikální, gramatické
Ž je schopen tvorby rozsáhlejších
slohových prací, je si vědom výstavby
textu a jeho zákonitostí používá
složitější výstavbu textu: složitější
obraty, souvětí …
Učivo a téma
Školní rok:
Průřezová témata, kontexty a přesahy,
další poznámky
charakteristika literárních postav
Integrace Ov, literatura
subjektivně zabarvený popis
Integrace Z, literatura
výklad
Integrace – Př, F, Ch
výtah
úvaha
Integrace Ov, Environmentální výchova
vypravování
Integrace literatury
Ž je schopen souvislého mluveného
projevu, který je správný po stránce
obsahové i gramatické
mluvnická cvičení na dané téma procvičují
schopnost přesného vyjadřování, důraz je
kladen na smysluplný obsah, spisovnost,
samotný projev žáka: tempo, pauzy, síla hlasu
…
vypravování, popis a charakteristika, popis
předmětu, popis děje, tiskopisy, životopis,
výklad, výtah, úvaha, proslov, diskuse,
zpravodajské útvary, publicistické útvary,
úvahové útvary
46
MV: tvorba mediálního sdělení a jeho
vyhodnocení
Název vyučovacího předmětu: ČESKÝ JAZYK A LITERATURA - literatura
Ročník: Tercie
Výstup předmětu
Učivo
Antická literatura - Homér, Publius
Ovidius Naso
Středověká literatura a legenda jako její
 zajímá se o dramatické a filmové ztvárnění literárních
žánr – Jakub de Voragine,…
námětů
Rytířská literatura - M. de Cervantes, …
 zvládá dramatizaci jednoduchého textu
Literatura 19. století – dílo a osobnost
 pracuje s internetem, získané informace třídí a zpracovává B.Němcové, K.J.Erbena,…
Osobnost E.A.Poea jako zakladatele
 výrazně čte nebo přednáší vhodný literární text
moderního hororu
 na základě četby popíše své pocity a dojmy
Cestopisy – charakteristika a autoři ( M.
 charakterizuje a rozlišuje následující literární žánry –
Polo, M.Zikmund, J. Hanzelka,…)
povídka, pověst, báje, balada, cestopis, legenda, román,…
Literatura popisující postavení židů za
války - L. Fuks , L.Aškenazy, J.Škvorecký
Literatura s vánoční tématikou(legendy,
balady, poezie,…) – J.Zahradníček, O.
Preussler, …
Práce s informacemi
Vlastní literární tvorba
Četba, recitace
Průřezová témata, kontexty a přesahy,
další poznámky
Dějepis: Přemyslovci a Lucemburkové
Konflikty středověku
Raný novověk
Středověká společnost
Raný novověk
Baroko
Klasicismus
Umělecké směry II. poloviny 19. století
osobnostní a sociální výchova (dále
OSV)
Mediální výchova (dále MDV)
Tvorba mediální
Výchova k myšlení v evropských a
globálních souvislostech (dále EGS)
Výtvarná výchova
Environmentální výchova (dále
EV)
multikulturní výchova (dále MV)
- mezilidské vztahy
47
Název vyučovacího předmětu: Český jazyk: mluvnice
Ročník: Kvarta
Vyučující :
Výstup předmětu
Učivo a téma
Školní rok:
Průřezová témata, kontexty a přesahy,
další poznámky
Tvarosloví
Ž se seznamuje s dalšími nepravidelnostmi - opakování mluvnicích kategorií ohebných
ve skloňování podstatných jmen, učí se je slovních druhů, neohebné sl. druhy (jejich
používat v praxi
charakteristika, použití,…)
-slovesný vzor, slovesná třída
- přechodníky
Automatizuje se používání osvojených
Pravopis
gramatických pravidel
-procvičování pravopisu formou pravopisných
cvičení a diktátů
cyklické prohlubování získaných vědomostí
teoretických i praktických
Skladba
souvětí souřadné, podřadné
Ž je schopen provádět rozbor souvětí, určit druhy vedlejších vět
jeho druh, určit druh vět vedlejších
významový poměr mezi větami hlavními, mezi
souřadně spojenými větami vedlejšími
MV: prohlubování formování verbálního projevu
grafický záznam souvětí i věty jednoduché
-skladební dvojice: řízenost, shoda, přimykání,
vztah přístavkový, samostatný větný člen,
Ž je veden ke stálému procvičování
osamostatněný větný člen, elipsa
nabytých vědomostí v jednotlivých
- mluvnický zápor
ročnících
Obecné výklady o jazyce
vývoj českého jazyka a jeho útvary
zvuková stránka jazyka
stavba slova a tvoření slov
Slovní zásoba a její obohacování, význam slova
- slova jednoznačná a mnohoznačná
synonyma, antonyma, homonyma, slovo a sousloví
48
Název vyučovacího předmětu: Český jazyk: sloh
Ročník: Kvarta
Vyučující :
Výstup předmětu
Učivo a téma
Ž je schopen tvorby rozsáhlejších
slohových prací, je si vědom výstavby
textu a jeho zákonitostí
výklad
Ž je schopen souvislého mluveného
projevu, který je správný po stránce
obsahové i gramatické
používá složitější výstavbu textu:
složitější obraty, souvětí …
Prohlubování a procvičování nabytých
znalostí
Školní rok:
Průřezová témata, kontexty a přesahy,
další poznámky
Environmentální výchova
Integrace – Př, F, Ch
popis pracovního postupu
Integrace – Př, Vv, Prac. Činnosti
popis uměleckého díla
Integrace Vv, literatura
subjektivně zabarvený popis
Integrace Z, literatura
charakteristika
Integrace Ov, literatura
úvaha
Environmentální výchova
Integrace Ov
Integrace literatury
vypravování
diskuze
proslov
fejeton
funkční styly
Prevence sociálně patologických jevů
Utváření dobrých mezilidských vztahů
Práce s médii (internet, denní tisk, časopisy)
MV: tvorba mediálního sdělení a jeho
vyhodnocení
49
Název vyučovacího předmětu: ČESKÝ JAZYK A LITERATURA - literatura
Ročník: Kvarta
Výstup předmětu
Učivo
 charakterizuje literární směry ve 14.-20. století, uvede
jejich představitele
 podle svých možností porovnává jednotlivá ztvárnění
 pracuje s internetem
 získané informace třídí, porovnává a zpracovává
 charakterizuje odlišnost autora a jeho vyjadřování
 uvede konkrétního představitele výrazného individuálního
stylu
 doloží konkrétní díla
 zajímá se o dramatické a filmové ztvárnění literárních
námětů
 tvoří literární text podle svých schopností
 zvládá dramatizaci jednoduchého textu
 objasní svůj názor na přečtené dílo
Renesance a humanismus:
G.Boccaccio
W. Shakespeare,
F. Villon
Baroko J.A.Komenský
Klasicismus v literatuře J.W.Goethe
Průřezová témata, kontexty a přesahy,
další poznámky
Dějepis (9. ročník):Renesance
Baroko
Klasicismus
Společnost v 19. století
Společnost na přelomu století
První světová válka
Realismus: H. de Balzac, J.Neruda,
Dostojevskij,
Svět po I. světové válce
Moderna: Prokletí básníci, anarchisté
Avantgarda: G.Apollinaire,
Druhá světová válka
Poetismus: V.Nezval
Literatura 20. století: Literatura reagující
na 1. a 2. světovou válku a meziválečná lit. – Osobnostní a sociální výchova (dále
E. M. Remarque, K. Čapek, …
OSV)
Mediální výchova (dále MDV)
Charakteristika individuálního stylu
jednotlivých autorů
Výchova k myšlení v evropských a
globálních souvislostech (dále EGS)
Vlastní literární tvorba
Četba, recitace
Výtvarná výchova (umělecké směry
19. a 1. poloviny 20. století)
Environmentální výchova (dále EV)
Multikulturní výchova (dále MV)
50
název vyučovacího předmětu: český jazyk a literatura
Ročník: kvinta
Výstup předmětu
Učivo
Průřezová témata, kontexty a přesahy,
další poznámky
Mluvnice
Ž si opakuje a prohlubuje znalosti o dělení jazyků zvláště
slovanských, uvědomuje si důležitost mateřského a
národního jazyka, ví, na jaké útvary se dělí čj
Základní pojmy jazykovědy a stylistiky
Národní jazyk, příbuzné jazyky
Získávání a zpracovávání informací
Aj, Nj: shody a rozdíly v jazycích
Ž si opakuje a prohlubuje učivo týkající se zvukové stránky
jazyka, vyjadřuje se foneticky i fonologicky správně
Systém českých hlásek, spodoba hlásek,
slovní přízvuk
Zvuková stránka souvislé řeči
Spisovná výslovnost čj
Hláskosloví
Ž si prohlubuje znalosti o vzniku, vývoji a rozvoji české
jazykovědy
Česká jazykověda od počátků do 17. století
Ž si neustále procvičuje pravidla českého pravopisu,
nedopouští se závažných pravopisných chyb
Psaní i /y. psaní ě, předpon s-, zPsaní délky samohlásek
Psaní zkratek a značek
Psaní slov přejatých
Sloh
Ž se neustále zdokonaluje a procvičuje v písemném a ústním
projevu, osvojuje si další terminologii, seznamuje se s útvary
prostěsdělovacího stylu, které procvičuje v praxi
51
D: historie Českého státu, rozvoj českého
jazyka v různých historických obdobích
Z: reálie České republiky, zmapování
nářečních oblastí
B: vznik hlasu, hygiena hlasu
Ov: komunikace, hry rozvíjející lidskou
komunikaci
M: rozvoj logického myšlení
Ivt: ovládání výpočetní techniky, která
doplňuje práci v hodinách čj
Ostatní předměty: využití termínů v praxi
informační slohový postup, kuchařský recept,
+ aktivní rozvoj řečových a jazykových
dopis, dialog, žádost
dovedností
představování se, telefonický, rozhovor,
zpráva a oznámení, poštovní poukázky,
MV: tvorba mediálního sdělení a jeho
dotazník, pozvánka, inzerát …
vyhodnocení +
prohlubování formování verbálního
projevu
název vyučovacího předmětu: český jazyk a literatura
Ročník: kvinta
Výstup předmětu
Učivo
Literatura
Ž se orientuje v literárněvědných pojmech, rozlišuje literární
žánry
Slovesné umění a jiné druhy umění
Základní literárněvědné pojmy
Průřezová témata, kontexty a přesahy,
další poznámky
viz. předešlá strana
Ž rozlišuje orientální kultury, orientuje se v Bibli, rozlišuje
Starý a Nový zákon
Ž se seznámil s Homérskými eposy, orientuje se v řecké a
římské literatuře
Čína, Persie, literatura předního východu
Homérské eposy, řecká tragedie a komedie,
římská literatura doby klasické i císařské
EV: umění: přehled
D: historie evropských států
Hrdinská a rytířská epika
Z: reálie evropských států
Ž si uvědomuje pohled tehdejšího člověka na svět, orientuje
se v literatuře tohoto období
Ž si uvědomuje učení a důležitost mistra Jana Husa
Život a dílo mistra Jana Husa
Jeho pokračovatelé
Ž chápe důležitost reformačního hnutí ve společnosti
v průběhu 15. století, vysvětlí smysl a význam renesanční
kultury a základy kultury a vzdělanosti
Ž vysvětlí rozdíl mezi latinsky a česky psanou literaturou,
seznámí se s životem a dílem J. A. Komenského, uvědomuje
si jeho význam
Renesanční literatura italská, francouzská,
španělská, anglická
Encyklopedisté
Dobrovský, Jungmann, Palacký
Ž vysvětlí klasicistní pojetí kultury
Česká literatura 17.- 18. století
52
+
název vyučovacího předmětu: český jazyk a literatura
Ročník: sexta
Výstup předmětu
Učivo
Mluvnice
Ž se podrobněji seznamuje jazykovědnou disciplinou:
lexikologií, uvědomuje si důležitost slovní zásoby, její
používání a obohacování, rozlišuje významy slov, rozlišuje
lexikální jednotky, je schopen pracovat s jaz. příručkami
Význam pojmenování, druhy
Aj, Nj: shody a rozdíly v jazycích
pojmenování podle stylistické platnosti a
podle významu
D: historie Českého státu, rozvoj českého
jazyka v různých historických obdobích
Přenášení pojmenování, obraznost
Slovní zásoba, slovníky
Ž rozumí základním principům tvorby slova, je schopen
provést slovotvorný a morfematický rozbor slova
Slovotvorná a morfémová stavba slova,
slovotvorný a morfematický rozbor slova
Ž ovládá pravidla českého pravopisu, je schopen si pravopis
bez potíží odůvodnit, pracuje často s jazykovými příručkami Psaní velkých písmen
Interpunkční znaménka
Hranice slov v písmu
Ž dokonale ovládá problematiku slovních druhů
Funkční tvarosloví: problematika slovních
druhů
Průřezová témata, kontexty a přesahy,
další poznámky
Z: reálie České republiky, zmapování
nářečních oblastí
B: vznik hlasu, hygiena hlasu
Ov: komunikace, hry rozvíjející lidskou
komunikaci
M: rozvoj logického myšlení
Ivt: ovládání výpočetní techniky, která
doplňuje práci v hodinách čj
Ž si prohlubuje a rozšiřuje znalosti o vzniku, vývoji a rozvoji
české jazykovědy
Česká jazykověda na konci 19.století a na
počátku 20. století
Ostatní předměty: využití termínů v praxi
+ aktivní rozvoj řečových a jazykových
dovedností
Sloh
Ž se seznamuje s jednotlivými útvary publicistického stylu,
umí je rozlišit, je schopen napsat (sám zpracovat) jakýkoliv
útvar publicistického stylu
MV: tvorba mediálního sdělení a jeho
vyhodnocení +
prohlubování formování verbálního
projevu
53
Zpráva, referát, komuniké, úvodník,
komentář, polemika, recenze, kritika,
fejeton, sloupek, glosa, reportáž, interview,
črta …
název vyučovacího předmětu: český jazyk a literatura
Ročník: sexta
Výstup předmětu
Literatura
Ž vysvětlí hlavní myšlenky preromantismu
Ž vysvětlí základní rysy romantismu, interpretuje díla
světových a českých romantiků
Ž vysvětlí základní rysy realismu, interpretuje díla májovců,
ruchovců, lumírovců, vysvětlí základní prvky venkovského
realismu, porovná realismus s venkovskou a městskou
tematikou, interpretuje vybraná díla českých a světových
autorů
Učivo
Průřezová témata, kontexty a přesahy,
další poznámky
Francouzský a anglický preromantismus
Německý Sturm und Drang
Aj, Nj: shody a rozdíly v jazycích
Francouzský, anglický, ruský romantismus
Český romantismus
Světový realismus
Český realismus a naturalismus
D: historie Českého státu, rozvoj českého
jazyka v různých historických obdobích
Z: reálie České republiky, zmapování
nářečních oblastí
B: vznik hlasu, hygiena hlasu
Ov: komunikace, hry rozvíjející lidskou
komunikaci
M: rozvoj logického myšlení
Ž umí rozlišit základní umělecké směry literatury přelomu 19. Nové tendence a směry v české literatuře
a 20. století, zná základní tendence ve vývoji české
meziválečné prózy, poezie, dramatu, rozlišuje díla a autory
tohoto období
Ivt: ovládání výpočetní techniky, která
doplňuje práci v hodinách čj
Ostatní předměty: využití termínů v praxi
+ aktivní rozvoj řečových a jazykových
dovedností
MV: tvorba mediálního sdělení a jeho
vyhodnocení +
prohlubování formování verbálního
projevu
54
název vyučovacího předmětu: český jazyk a literatura
Ročník: septima
Výstup předmětu
Mluvnice
Ž si prohlubuje znalosti o skladbě
Ž ovládá pravidla českého pravopisu, je schopen si pravopis
bez obtíží odůvodnit, pracuje samostatně s jaz. příručkami
Ž si prohlubuje znalosti o vzniku a rozvoji české jazykovědy
Učivo
Průřezová témata, kontexty a přesahy,
další poznámky
Skladební vztahy, valence, skladební
rozbory, skladební jevy v textové výstavbě
Aj, Nj: shody a rozdíly v jazycích
Pravopis, interpunkce
D: historie Českého státu, rozvoj českého
jazyka v různých historických obdobích
česká jazykověda 1.pol. 20. stol
Pražský lingvistický kroužek
Z: reálie České republiky, zmapování
nářečních oblastí
B: vznik hlasu, hygiena hlasu
Ov: komunikace, hry rozvíjející lidskou
komunikaci
Sloh
Ž se seznamuje blíže s odborným stylem
Ž se vrací i k ostatním slohovým útvarům
Odborný styl
Ž je schopen napsat sloh v daném slohovém
útvaru ( vypr., úvaha, fejeton, …)
Literatura
Ž rozlišuje zákl. umel. směry lit. přel. 19. – 20. st. A jejich
představitele
Ž se seznamuje s lit. předválečného období a v době 1.sv.
války ve světě a v Čechách
Ž se seznamuje s lit. za okupace, seznamuje se s divadlem a
dramatem : Osvobozené divadlo, D 34- 41
55
M: rozvoj logického myšlení
Ivt: ovládání výpočetní techniky, která
doplňuje práci v hodinách čj
Futurismus, expresionismus, dadaismus,
surrealismus …
Franc. lit., amer. lit., něm. psaná lit., ruská
lit., česká lit.
Česká a evr. poezie, próza, lit. za okupace,
meziválečné drama a divadlo
Ostatní předměty: využití termínů v praxi
+ aktivní rozvoj řečových a jazykových
dovedností
MV: tvorba mediálního sdělení a jeho
vyhodnocení +
prohlubování formování verbálního
projevu
název vyučovacího předmětu: český jazyk a literatura
Ročník: oktáva
Výstup předmětu
Učivo
Mluvnice
Ž je teoreticky poučen o jazyku a vědě, která se jím zabývá. Je Obecná jazykověda
seznámen s vývojem jazyka, orientuje se v typologii jazyků a Mluvnická typologie jazyků
v historickém vývoji českého jazyka
Historický vývoj češtiny
sloh
Ž je schopen tvořit různé slohové útvary, orientuje se
v jednotlivých funkčních stylech, je schopen tvořit různé
druhy textů, rozsáhlejší slohové práce: oznámení, zpráva,
telegram, charakteristika, životopis, dopis, úvaha, kritika,
fejeton, úvaha, reportáž, výklad, výpisky, výtah …
Literatura
Ž se seznamuje s vývojem kultury po roce 1945 až do
současnosti
Administrativní styl, umělecký styl
řečnický styl, esejistický styl
Průřezová témata, kontexty a přesahy,
další poznámky
Aj, Nj: shody a rozdíly v jazycích
D: historie Českého státu, rozvoj českého
jazyka v různých historických obdobích
Z: reálie České republiky, zmapování
nářečních oblastí
B: vznik hlasu, hygiena hlasu
Komunikace a text
Ov: komunikace, hry rozvíjející lidskou
komunikaci
Světová kultura po roce 1945
Vývoj české kultury po roce 1945
Poezie od konce války do současnosti
Próza od konce sv. války do současnosti
Vývoj dramatu v české kultuře po sv. válce
M: rozvoj logického myšlení
Ivt: ovládání výpočetní techniky, která
doplňuje práci v hodinách čj
Ostatní předměty: využití termínů v praxi
Orientace v lit. časopisech, práce se slovníky, + aktivní rozvoj řečových a jazykových
encyklopediemi …
dovedností
Ž je schopen samostatné práce
Ž rozezná umělecký text od neuměleckého, vystihne
charakteristické znaky různých lit. textů, je schopen
interpretace lit. textu
56
Základy literární vědy
MV: tvorba mediálního sdělení a jeho
vyhodnocení +
prohlubování formování verbálního
projevu
5.1.2 Anglický jazyk
Nižší stupeň gymnázia
Charakteristika vyučovacího předmětu
Obsahové, časové a organizační vymezení
Vyučovací předmět Anglický jazyk vzdělávacího programu "Otvíráme dveře do
světa" vychází ze vzdělávací oblasti Jazyk a jazyková komunikace, vzdělávacího oboru Cizí
jazyk z RVP ZV nižší stupeň gymnázia.
Základem při výuce je učebnice zvolená podle pestrosti obsahu, efektivity a míry
doplňujících materiálů, jako jsou například komixy, hry, obrázky, křížovky, soutěže, testy
apod. Učebnice jsou opatřeny pracovním sešitem, zvukovými popř. videonahrávkami.
Kromě těchto kosterních materiálů jsou používány i doplňkové materiály a pomůcky
jako například plakáty, úryvky z knih, filmy, hudba, časopisy,
Mimoto se žáci počátkem třídy kvarta účastní týdenního jazykového kurzu mimo
bydliště a školu, kde komunikují s rodilými mluvčími v přirozené atmosféře a prostředí. Dále
všechny třídy absolvují tzv. projektové týdny vždy v prosinci a červnu, kde vytvářejí vlastní
projektové práce dlouhodobějšího charakteru zakončené prezentací.
Hlavním cílem je :





uplatnění cizího jazyka v rovině recepce, reprodukce a interpretace
využívání jazykových vědomostí a dovedností v praktickém životě
vyjadřování se srozumitelně a souvisle v komunikaci s cizincem
formulování a obhajoba vlastních názorů v cizím jazyce
chápání významu kultury osobního projevu pro společenské a pracovní
uplatnění
 rozvíjení dostatečně srozumitelné výslovnosti
 schopnosti rozlišovat sluchem prvky fonologického systému jazyka, slovní a
větný přízvuk, intonace, ovládání pravopisu slov osvojené slovní zásoby
 rozvíjení dostačující slovní zásoby k ústní i písemné komunikaci
 rozvíjení používání gramatických jevů k realizaci komunikačního záměru žáka
Časové a organizační vymezení
Anglický jazyk je vyučován na nižším stupni gymnázia od primy do kvarty. Časová
dotace v primě je 4 hodiny, v sekundě, tercii a kvartě 3 hodiny.
Třída je pro předmět dělena na skupiny, kromě málo početných tříd ( do 20 žáků ),
kde zůstává spojena. Výuka probíhá v učebně, v jazykové učebně a v minimální míře i
v terénu.
57
Do předmětu jsou v rámci projektových týdnů integrovány mj. tematické okruhy:
 Lidé, Komunikace, Rodinné vztahy z průřezového tématu Osobnost a sociální
výchova
 Evropa z průřezového tématu Výchova k myšlení v evropských a globálních
souvislostech
 kulturní rozdíly z průřezového tématu Multikulturní výchova
 Životní prostředí z tématu Environmentální výchova
Výchovné a vzdělávací strategie
Učitelé používají metody, postupy a formy, které vedou ve vyučovacím předmětu
Anglický jazyk k utváření a rozvíjení klíčových kompetencí.
Kompetence k učení  učitel
 při výuce nechává vyučující prostor pro vlastní postup práce( prac. sešity,
dotazníky apod.)
 obvykle v každé lekci zadává žákům určité téma formou projektu.
 podporuje samostatnou práci se slovníky, encyklopediemi a internetem
Kompetence k řešení problémů  učitel
 vede žáky uplatňování osvojené slovní zásoby při odvozování neznámých
výrazů z kontextu a ke tvoření jiných slovních druhů.
 navozuje autentické situace vedoucí k řešení problémů(zjistit, určit, zeptat se)
 zadává náročnější úkoly projektového charakteru
Kompetence komunikativní  učitel
 vede žáky ke komunikaci ve dvojici či skupinách
 používá nahrávky simulující standardní komunikační situace, jejichž je žák
účastníkem
 umožní žákům, aby si přirozenou komunikaci s rodilým mluvčím vyzkoušeli
mj. na jazykovém kurzu
Kompetence sociální a personální  učitel
 často využívá práci ve skupinách
 podporuje diskusi na různá témata
 mimo vlastní jazyk seznamuje žáky se zvyky a obyčeji anglicky mluvících
zemí a upozorňuje je na rozdíly kulturní, společenské a geografické
Vyšší stupeň gymnázia
Charakteristika vyučovacího předmětu
Vyučovací předmět Anglický jazyk je vychází ze vzdělávací oblasti Jazyk a jazyková
komunikace předmětu Cizí jazyk RVP G.
58
Plynule navazuje na předchozí vzdělávání podle oboru Cizí jazyk 1 RVP ZV. Od
úrovně jazykových znalostí a dovedností A2 směřuje k pokročilé úrovni B2 podle Společného
evropského rámce jazyků a k osvojení poznatků potřebných pro získání mezinárodně
uznávaných zkoušek FCE.
Průběžně jsou do předmětu integrovány tematické okruhy průřezových témat
Osobnostní a sociální výchova, Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech,
Environmentální výchova, Mediální výchova a Multikulturní výchova RVP G.
Časové a organizační vymezení
Výuka probíhá ve třídách podle počtu žáků dělených na skupiny.
V kvintě se jedná o 3 povinné hodiny jazyka, v sextě povinné 4 hodiny jazyka z toho
1 hodina konverzace, v septimě povinné 4 hodiny jazyka z toho 1 hodina psaní v anglickém
jazyce, v oktávě povinné 4 hodiny jazyka z toho 1 hodina reálií v anglickém jazyce. Základem
je práce s učebnicí, pracovním sešitem, autentickými materiály a nahrávkami. Hodiny jsou
doplněny výukou v multimediální učebně, intenzivním týdenním kurzem komunikace
v anglickém jazyce s rodilými mluvčími (pro žáky septimy), návštěvami anglických
divadelních představení, odběrem a četbou anglického časopisu a literatury (k dispozici i ve
školní knihovně).
Výchovné a vzdělávací strategie
Kompetence k učení  učitel
 při řešení úkolů nechává žákům prostor pro vlastní postup práce ( práce s pracovním
sešitem, tvorba a zpracování dotazníků nedokončené příběhy, problémové situace:
zjisti, najdi, objednej…)
 vede žáky k tomu, aby zpracovávali úkoly do podoby referátů, zpráv, prezentací a
přednášeli je před spolužáky (využití různých zdrojů informací – internet, cizojazyčné
časopisy, cizojazyčná literatura, využití pomůcek, obrázků, videotechniky a
audiotechniky
 zařazuje do hodin práci se slovníky
Kompetence k řešení problémů  učitel
 vede žáky k uplatňování osvojené slovní zásoby při odvozování neznámých výrazů
z kontextu a ke tvoření jiných slovních druhů.
 navozuje autentické situace vedoucí k řešení problémů (získat určitou informaci, zjistit
čas, domluvit schůzku).
 zadává žákům náročnější úkoly, kde uplatňují znalosti z jiných předmětů a znalost
práce s počítačem (výukové jazykové programy, řízené vyhledávání informací na
internetu).
59
Kompetence komunikativní  učitel
 vede žáky ke komunikaci ve dvojici i ve skupině (nácvik konkrétních dialogův hotelu, na letišti, v obchodě, na poště – fiktivní role ve skupině, hádka, plánování
dovolené, víkendu…
 vede žáky k aktivní komunikaci s rodilými mluvčími (diskuse s hosty, spolupráce
s lektory, besedy).
Kompetence sociální a personální  učitel
 zařazuje práci ve dvojicích i ve skupinách (seřazování rozstříhaného textu, běhavé
diktáty, dotazníky, soutěže)
 procvičuje s žáky vyjadřování stanovisek a názorů (v diskusi, rozhovoru, přidělí
konkrétní role)
 zařazuje hry a soutěže.
Kompetence občanské  učitel
 zadává žákům úkoly, ve kterých srovnávají způsob života, zvyky a obyčeje u nás a
v anglicky mluvících zemích a zaujímají stanoviska ke společenským, kulturním
geografickým a ekologickým odlišnostem.
 zorganizuje setkání s rodilými mluvčími a tím konfrontuje žáka se životem, zvyky a
hodnotami jiné země.
 diskutuje se žáky o odlišném způsobu života v jiných zemí
Kompetence k podnikavosti  učitel
 vede žáky k samostatnosti
 rozvíjí jejich organizační schopnosti
 učí žáky pohybovat se v cizojazyčném prostředí, vyhledávat si spoje, získávat
informace o ubytování
 seznamuje žáky s možnostmi profesního využití znalosti anglického jazyka
5.1.3 Cvičení z anglického jazyka
Charakteristika vyučovacího předmětu
Obsahové, časové a organizační vymezení
Vyučovací předmět Cvičení v cizím jazyce vychází ze vzdělávací oblasti Cizí
jazyk a jazyková komunikace RVP ZV a RVP G. Vzdělávací obsah je zaměřen na
předepsané tematické okruhy průřezových témat Osobnostní a sociální výchova, Výchova
k myšlení v evropských a globálních souvislostech, Environmentální výchova, Mediální
výchova a Multikulturní výchova RVP ZV a RVP G.
Předmět je pro třídu kvarta a kvinta volitelný s časovou dotací 1 hodina týdně.
60
Výuka probíhá ve kmenových, jazykových a multimediálních učebnách. Je zaměřena
na intenzivní procvičování všech základních jazykových dovedností s využitím různých
procvičovacích materiálů, pomůcek, her, anglických časopisů případně jednoduché
adaptované četby anglické literatury na požadované úrovni.
Výchovné a vzdělávací strategie
Kompetence k učení  učitel
 nechává žáky samostatně pracovat a nacházet souvislosti, pravidla, „aha“ efekt
 učí žáky samostatně pracovat s monolingvním slovníkem, seznamovat se i se
způsobem práce s bilingvním slovníkem
Kompetence k řešení problémů  učitel
 podporuje žáky při hledání různých postupů řešení zadaných úloh
 připravuje situace vedoucí k řešení problémů ( texty a cvičení k vyhledávání chyb..)
 zadává žákům náročnější úkoly kde uplatňují znalosti z jiných předmětů
(adaptovaná četba, srovnání české a anglické gramatiky …)
Kompetence komunikativní  učitel
 vede žáky ke komunikaci ve dvojici i ve skupině ( porovnávání, vyjádření svých
názorů…)
Kompetence sociální a personální  učitel

zařazuje práci ve dvojicích, skupinách, různé hry a soutěže
Kompetence občanské  učitel
 umožňuje žákům objevit a porovnat rozdíly ve způsobu života v anglicky
mluvících zemích a u nás
Kompetence pracovní  učitel
 podporuje žáky, aby stanovili vlastní postup práce, kontrolu výsledků a výsledky sami
zhodnotili
Kompetence k podnikavosti
 do výuky zařazuje aktivity, které žákům pomáhají odhalit a rozvíjet jejich schopnosti
(např. soutěže )
61
5.1.4 Konverzace v anglickém jazyce
Charakteristika vyučovacího předmětu
Obsahové, časové a organizační vymezení
Vyučovací předmět Konverzace v anglickém jazyce vychází ze vzdělávací
oblasti Cizí jazyk a jazyková komunikace RVP GV. Vzdělávací obsah je zaměřen na
předepsané tematické okruhy průřezových témat Osobnostní a sociální výchova, Výchova
k myšlení v evropských a globálních souvislostech, Environmentální výchova, Mediální
výchova a Multikulturní výchova RVP GV
Předmět je pro třídy septima a oktáva volitelný s časovou dotací 2 hodiny týdně.
Výuka probíhá ve kmenových, jazykových a multimediálních učebnách. Třídy se
podle potřeby dělí na skupiny. Výuka je doplňována intenzivním jazykovým kurzem
komunikace v s rodilými mluvčími/lektory ( pro žáky septimy), návštěvami divadelních
představení, odběrem a četbou anglického časopisu a literatury ( školní knihovna).
Příležitostně je studium obohaceno o poznávací zájezdy do Velké Británie, kde jsou
žáci ubytováni v hostitelských rodinách
Výchovné a vzdělávací strategie
Kompetence k učení  učitel
 nechává žákům prostor pro vlastní postup práce (práce s ilustracemi a
fotografiemi, nedokončené příběhy, problémové situace.... )
 vede žáky, aby zpracovávali úkoly do podoby referátů, zpráv, prezentací a
přednášeli je před spolužáky ( využití různých zdrojů informací - internet,
cizojazyčné časopisy a literatura, využití pomůcek, obrázků, video a
audiotechniky )
 žák samostatně pracuje s mono i bilingvním slovníkem
Kompetence k řešení problémů  učitel
 podporuje žáky při hledání různých postupů řešení zadaných úloh
 navozuje autentické situace vedoucí k řešení problémů (porovnávání a hledání
rozdílů, řízené dialogy)
 zadává žákům náročnější úkoly, kde uplatňují znalosti z jiných předmětů a
využívá znalosti práce s počítačem ( řízené vyhledávání informací na Internetu,
na mapě )
Kompetence komunikativní  učitel
 vede žáky ke komunikaci ve dvojici i ve skupině ( dialogy, fiktivní role
ve skupině, pro a proti, plánování, diskuse, nákupy apod. )
 vede žáky k aktivní komunikaci s rodilými mluvčími ( spolupráce s lektory,
turistické informace, besedy )
62
Kompetence sociální a personální  učitel




zařazuje práci ve dvojicích i ve skupinách
procvičuje s žáky vyjadřování stanovisek a názorů ( v diskuzi, rozhovoru,
přiděluje konkrétní role )
zařazuje různé hry a soutěže
Kompetence občanská  učitel
 učitel zadává žákům úkoly, ve kterých srovnávají způsob života, zvyky a
obyčeje u nás a v anglicky mluvících zemích a zaujímají stanoviska ke
společenským, kulturním, historickým, geografickým a ekologickým odlišnostem
 organizuje setkání s rodilými mluvčími, studijní nebo poznávací pobyt a tím
konfrontuje žáka se životem, zvyky a hodnotami jiné země
 vede žáky k zamyšlení a srovnání odlišného způsobu života v jiných zemích
Kompetence pracovní  učitel
 učitel podporuje žáky, aby stanovili vlastní postup práce, kontrolu výsledků a
výsledky sami zhodnotili
 seznamuje žáky se světem práce ( přehled zaměstnání, pracovní kariéra, hledání
zaměstnání, vstupní pohovor…)
Kompetence k podnikavosti  učitel
 nabízí žákům možnost zvolit si, který jazyk budou studovat na vyšší úrovni
 zapojuje žáky do skupinových projektů
 zařazuje do výuky aktivity, které žáka seznamují s pracovními příležitostmi
63
Název vyučovacího předmětu: ANGLICKÝ JAZYK
Ročník: Prima
Vyučující:
Výstup předmětu
Učivo
Školní rok
Téma
Přítomný čas prostý, předložky
s časem
ROUTINES
Přítomný čas průběhový,
předložky místa
EXCURSIONS
Způsobové sloveso MUST/
MUSTN´T
WILDLIFE
Minulý čas slovesa BE, názvy
měsíců, řadové číslovky, data
MEMORIES
žák :
1) Mluvení
 adekvátně reaguje na jednoduché pokyny a věty
 používá slovní zásobu z okruhů rodina, škola, místo, kde
žije, sporty a volný čas
2) Psaní
 osvojil si základní aspekty písemné podoby jazyka
64
Minulý čas prostý, pravidelná a
nepravidelná slovesa,
ACCIDENTS
stupňování adjektiv
Průřezová témata, kontexty a
přesahy, další poznámky
OSV – důraz na seberealizaci
žáků,, dostatek prostoru ke
zhodnocení své práce
Čj – rozdíly v gramatice
Z – vhodná místa pro turistiku
OSV – schopnost žádat a
podávat informace –
telefonický rozhovor
Čj – rozdíly v gramatice
B – znalosti zvířat, ohrožené
druhy
Z – výskyt různých druhů
zvířat ve světě
OSV – ekologie a ochrana
zvěře
ČJ,Nj – rozdíly v gramatice
OSV – formování správného
verbálního projevu – souvislé
vyprávění o minulosti
ČJ – rozdíly v gramatice
B – části lidského těla, zranění
a první pomoc
OSV – jak pomoci při nehodě,
znalost telefonních čísel pro
přivolání pomoci
MV – porovnání čísel a
poskytování první pomoci
Název vyučovacího předmětu: ANGLICKÝ JAZYK
Ročník: Prima
Vyučující:
Výstup předmětu
Učivo
Téma
Školní rok
Průřezová témata, kontexty
a přesahy, další poznámky
Žák:
Hláskování, fonetika,abeceda,
pozdravy
HELLO
3) Porozumění a poslech
 rozumí jednoduchým pokynům a větám
FAMILY
Sloveso BE, osobní zájmena,
neurčitý člen, přivlastňování
HOME
Sloveso HAVE, určitý člen,
základní číslovky
4) Čtení
Ukazovací zájmena, jednotné
a množné číslo podstatných
jmen
 rozlišuje grafickou a mluvenou podobu slova
 čte foneticky správně jednoduchý text
 rozumí obsahu a smyslu jednoduchých materiálů
i vizuální podpora
65
Čj, Nj- shody, rozdíly
(abeceda, výslovnost)
Z – angl. mluvící země,
hlavní města, národnosti
MV – nácvik fonetik
ČJ – překlad textu
MV – poznávání rozmanitostí
kultur
VV – výtvarné zpracování
daného tématu
OSV – nácvik kázně ve
skupině, navazování
sociálních kontaktů
SCHOOL
Neurčitá zájmena SOME,
ANY, imperativ, zájmena
předmětná
TOWN
Způsobové sloveso
CAN/CAN´T, vazba THERE
IS/ARE
SPORTS, FREE
TIME
CJ, Nj – shody a rozdíly
v názvech školních předmětů
OSV – sdílení zkušeností ve
skupině
Čj – shody a rozdíly
v gramatice, formování
základů správného verbálního
projevu - rozhovor
OSV – práce s chybou,
zodpovědnost za výsledek
ČJ, NJ – shody, rozdíly
v názvech sportů, překlad
textu, psaní dopisu
MV – porovnání trávení
volného času
OSV – různé koníčky –
správný krok ke zdravému
formování osobnosti
Název vyučovacího předmětu: ANGLICKÝ JAZYK
Ročník: Sekunda
Vyučující:
Výstup předmětu
Učivo
Žák:
1)
 reaguje na podněty z oblastí běžných
komunikačních situací
 pochopí smysl jednoduché, pomalé a pečlivě
vyslovované konverzace
 rozumí jednoduchým instrukcím, týkajícím
se organizaci výuky
2)
 čte nahlas, plynule a foneticky správně
jednoduchý text se známou slovní zásobou
 v jednoduchém textu vyhledá informaci
 odpovídá na otázky související s textem
 využívá slovník v učebnici
3)
 tvoří a obměňuje jednoduché věty
 dbá na gramatickou správnost
 odpovídá na otázky týkající se známých jevů
a skutečností
 zapojuje se do jednoduchého rozhovoru na
předem známé téma
4)
 osvojil si základní aspekty písemné podoby
jazyka
 tvoří a obměňuje jednoduché věty
Napíše krátký souvislý text
Téma
GOING TO pro budoucnost,
způsobové Must opisem HAVE
TO
PARTY TIME
Přítomný čas prostý a postavení
frekvenčních příslovcí
MAKING FRIENDS
PLACES
Vazba THERE IS / ARE,
přivlastňování
HISTORY
Minulý čas prostý, nepravidelná
slovesa
TELLING STORIES
Předložky, spojky a spojovací
výrazy
HEALTH / SPORTS
Počitatelná a nepočitatelná
podstatná jména, výrazy množství,
způsobová slovesa
Předložky, spojky a spojovací
výrazy
66
Školní rok
Průřezová témata, kontexty a
přesahy, další poznámky
MV – tvorba kvízu a dotazníku
OSV – mezilidské vztahy – hry ve
skupině
VV – tvorba plakátu, pozvánky
ČJ, Nj – porovnání gramatiky
IVT – použití IT pro dopisování
Čj – rozdíly – stažené výrazy
Z – reálie anglicky mluvících zemí
OSV – komunikace, získávání a
dávání informací
IVT – získávání turistických informací
z internetu
D, MV – historické Velké Británie
Čj – převyprávění obsahu, různé typy
příběhů
OSV – samostatná práce s textem,
důraz na zpětnou vazbu
B,TV – předpoklad pro zdraví, zdravá
výživa, pohyb
OSV – výchova ke zdravému způsobu
život – správné návyky a postoje
Název vyučovacího předmětu: ANGLICKÝ JAZYK
Ročník: Tercie
Vyučující:
Výstup předmětu
Učivo
Žák :
1)
 Běžně rozumí výrazům a větám vztahujícím se
k osvojovaným tématům
 rozumí jednoduché, zřetelné promluvě, instrukcím
a požadavkům k organizaci výuky
2)
 aktivně užívá slovník
 čte foneticky správně přiměřený text
 rozumí obsahu textů i autentických materiálů,
odpovídá na vztahující se otázky
 vyhledává určité
 informace, výrazy a fráze
 odvozuje pravděpodobný význam slov z kontextu
 čte jednoduchý text v časopise i adaptované
literární dílo
3)
 tvoří jednoduché sdělení na probírané okruhy
 reprodukuje text s aktivním použitím probrané
slovní zásoby
 adekvátně reaguje a účastní se komunikačních
situací na známé téma
4)
 sestaví jednoduché sdělení na probírané téma
 napíše krátký dopis, vyprávění i jednoduchý popis
67
Opakování přítomných časů,
interpunkce
Téma
CULTURES
IMAGE
Ustálená spojení pro návrhy,
spojovací výrazy, Vazba
GOING TO
Budoucí WILL / WON´T
SHOPPING
Předpřítomný čas
COMPUTERS
LIFESTYLES
HOMES
Přítomný čas prostý a
průběhový, výrazy času
HEROES
Školní rok
Průřezová témata, kontexty a přesahy,
další poznámky
Čj – porovnání gramatiky
MV – kultura jiných zemí – porovnání
IVT – práce s e–mailem – rezervace pobytu
Čj – využití znalostí za slohu – CV
OSV – spolupráce při sestavování popisu
hledané osoby – zhodnocení úspěšnosti
Čj,Nj – rozdíly ve tvarech a vyjadřování
budoucnosti
OSV – interakce v obchodě, důraz na slušné
vystupování
MV – porovnání nakupování v obchodech
IVT – nákup přes internet
ČJ – využití znalostí slohu – psaní stížnosti
IVT – webové stránky – čtení novinových
článků
Čj – porovnání tzv. „Good a False Friends
Hv – práce s písní
MV – různé styly života
Čj – sloh – psaní osobního dopisu
OSV – život v kosmu , mezilidské vztahy
v uzavřené skupině, vyrovnávání se
s různými omezeními
Čj – rozdíly v gramatice
Čj – literatura – William Shakespeare
Název vyučovacího předmětu: ANGLICKÝ JAZYK
Ročník: Kvarta
Výstup předmětu
Vyučující:
Učivo
1.
 běžně rozumí zřetelné promluvě, odvozuje význam
méně známých slov z kontextu
 abstrahuje informaci z jednoduché a zřetelné promluvy
 rozumí instrukcím, známým výrazům a větám se
vztahem k osvojovanému tématu
 osvojil si základy práce s definičním slovníkem
2.
 čte foneticky správně přiměřený text
 rozumí obsahu jednoduchých autentických materiálů i
s využitím vizuální podpory
 čte i text s předem neznámým tématem
 v textu vyhledá informaci, s kterou dále pracuje
 čte přiměřené texty v časopise i adaptované literární
dílo
3.
 seznámil se s různými technikami čtení
 aktivně využívá jak bilingvní tak i monolingvní slovník
 tvoří jednoduchá sdělení na probíraná témata
s aktivním použitím známé slovní zásoby
 reprodukuje jednoduchý text
 účastní se rozhovoru na známé téma, dbá na jazykovou
správnost
v komunikačních situacích reaguje adekvátně, umí si
vyžádat jednoduchou informaci
68
Téma
Školní rok
Průřezová témata, kontexty a
přesahy, další poznámky
Předpřítomný čas, slovesné
CHALLENGE
vazby s DO / HAVE / MAKE
/ GET
Minulý čas prostý a
průběhový, větný přízvuk
CELEBRATION
OSV – příprava pro diskusi,
sdílení nebo oponování názorů,
rozvíjení správné komunikace ve
skupině
Čj, Nj – porovnání způsobových
sloves
MV – různé zvyky při oslavách
OSV – mezilidské vztahy,
gratulace
Čas minulý prostý a
předpřítomný, frázová slovesa
HV – píseň
Čj – literatura – John Steinbeck
FOOD / MONEY
Způsobová slovesa
OSV – nácvik zdvořilostních frází
pro žádosti a vyjádření překvapení
Čj – porovnání interpunkce,
zkrácené tvary
Stupňování adjektiv, neurčitá
zájmena, výrazy množství,
frázová slovesa
Budoucí WILL a GOING TO,
užívání členů, adjektiva na –
ed, -ing
INVENTIONS /
GADGETS
COMMUNICATION
Čj – sloh – práce a psaní reklamy /
inzerátu na výrobek
Čj – rozdíl v pravidlech o
podmínkových větách
IVT – počítač jako nezbytná
součást komunikace dnešního
člověka
Název vyučovacího předmětu: ANGLICKÝ JAZYK
Ročník: Kvarta
Výstup předmětu
Vyučující:
Učivo
Téma
4)
 sestaví jednoduché sdělení týkající se probíraného
tématu, dbá na jazykovou i fonetickou správnost
 .napíše krátkou reklamu na výrobek, formální dopis,
popíše dům
 používá vhodnou formu
 užívá vhodné spojovací výrazy
Žák:
Porozumění a poslech
. rozumí zřetelné promluvě
. rozumí instrukcím a požadavkům týkajících se
organizace jazykové výuky
. běžně rozumí známým výrazům a větám se vztahem
k osvojovaným tématům
. odvodí význam méně známých slov z kontextu
Čtení
. v textu vyhledá určitou informaci a dále s ní pracuje
. orientuje se v jednoduchém textu
Mluvení
. vytvoří jednoduché sdělení
. dbá na jazykovou správnost
. reprodukuje jednoduchý text
Psaní
. sestaví jednoduché věty nebo texty
. dbá na jazykovou správnost
69
Nulový, první a druhý
typ podmínkových vět,
frázová slovesa
Předpřítomný čas, frázová
slovesa, pasivum
Jazykové prostředky
. Fonetika
. Pravopis
. Gramatika – opakování
a procvičování
podle
aktuálních potřeby
. Lexikologie
Tematické okruhy a
Komunikační situace podle aktuálně
probíraných materiálů
THE SEA /
MOUNTAINS
Školní rok
Průřezová témata, kontexty a přesahy,
další poznámky
OSV – seznamování se a dodržování
zásad a pravidel pro různé typy
komunikace
ČJ – shody, rozdíly v gramatice
Čj – literatura – E.A.Poe
Čj – sloh –psaní formálního dopisu
HV – píseň
Z – orientace v mapě světa
VMEGS – třídění a spojování
Osobnostní a sociální výchova
. Sociální komunikace
. Spolupráce a soutěž
Název vyučovacího předmětu:
Ročník: Kvinta
Výstup předmětu
Anglický jazyk
Vyučující
Učivo
Žák:
Porozumění a poslech
. rozumí hlavním myšlenkám poslechu na známé téma
. pochopí hlavní smysl autentické konverzace, pomalu
a zřetelně vyslovované
. pochopí hlavní smysl textu v učebnici, jednoduššího
autentického materiálu (i při využití vizuální nebo
slovníkové podpory)
. rozumí pokynům a instrukcím týkajícím se
organizace
jazykového vyučování
. adekvátně reaguje v běžných komunikačních
situacích
. pro práci využívá různé typy slovníků
Čtení
. čte srozumitelně kratší či delší texty za účelem
sdělení obsahu nebo nějaké informace
. vyhledá v textu hlavní myšlenky nebo detailní
informace
. orientuje se v textu z učebnice nebo časopisu
. přečte adaptované dílo z anglo-americké literatury
Mluvení
. stručně vyjádří svůj názor na předem známé téma
nebo jednodušší problematiku.
reprodukuje přečtený či vyslechnutý text
. sestaví souvislé sdělení související s probíranými
tematickými okruhy
. adekvátně reaguje v běžných komunikačních
situacích
. zapojí se do jednoduché konverzace a udržuje ji
70
Jazykové prostředky
. Fonetika
. Pravopis
. Gramatika
- jednoduché slovesné časy
- činný a trpný rod
- předpřítomný a předminulý čas
- vyjadřování budoucnosti
- tázací dovětky
- pořádek slov ve větách
- předložkové vazby
- vztažná zájmena
- vztažné věty
- jednoduchá nepřímá řeč
- frázová a nepravidelná slovesa
. Lexikologie
- synonyma, antonyma
- opisné vyjadřování
Tematické okruhy
. Osobní a společenský život
- já a moje rodina
- domov, bydlení
- volný čas, společenské aktivity, komunikace
. Každodenní život
- život doma
. Svět kolem nás
- příroda a životní prostředí, počasí
- tradice a zvyky
- cestování
kulturní události
Školní rok
Průřezová témata, kontexty a přesahy,
další poznámky
Osobnostní a sociální výchova
Výchova k myšlení v evropských a
globálních souvislostech
Název vyučovacího předmětu:
Anglický jazyk
Ročník: Kvinta
Vyučující
Výstup předmětu
Učivo
Psaní
. sestaví souvislý, jednoduše členěný text týkající se
známého tématu
. spojí řadu kratších úseků do lineárního sledu
. osvojí si rozdíly mezi formálními a neformálními
jazykovými prostředky
. osvojí si základní rozdíly mezi jazykovými prostředky
popisu a vyprávění
Porozumění a poslech
Čtení
Mluvení
Psaní
. žák si prohlubuje znalosti z hodin anglického jazyka,
procvičuje gramatické jevy, probíranou slovní zásobu,
produktivní řečové dovednosti a písemný projev
71
Školní rok
Průřezová témata, kontexty a přesahy,
další poznámky
Komunikační situace
pozdrav, představení a rozloučení se,
Osobnostní a sociální výchova
poděkování
. Sociální komunikace
telefonování, blahopřání, omluva, žádost, prosba . Kooperace a kompetice
odmítnutí
orientace v místě, popis domu, místnosti
Jazykové prostředky
. Fonetika
. Pravopis
. Gramatika – opakování a procvičování
podle aktuálních potřeb
. Lexikologie
Tematické okruhy a Komunikační situace podle aktuálně probíraných materiálů
Název vyučovacího předmětu:
Ročník: Kvinta
Výstup předmětu
Cvičení v cizím jazyce
Vyučující
Žák:
Porozumění a poslech
. rozumí hlavním myšlenkám poslechu na známé téma
. pochopí hlavní smysl autentické konverzace, pomalu a zřetelně
vyslovované
. pochopí hlavní smysl textu v učebnici, jednoduššího autentického
materiálu (i při využití vizuální nebo slovníkové podpory)
. rozumí pokynům a instrukcím týkajícím se organizace jazykového
vyučování
. adekvátně reaguje v běžných komunikačních situacích
. pro práci využívá různé typy slovníků
Čtení
. čte srozumitelně kratší či delší texty za účelem sdělení obsahu nebo
nějaké informace
. vyhledá v textu hlavní myšlenky nebo detailní informace
. orientuje se v textu z učebnice nebo časopisu
. přečte adaptované dílo z anglo-americké literatury
Mluvení
. stručně vyjádří svůj názor na předem známé téma nebo jednodušší
problematiku
. reprodukuje přečtený či vyslechnutý text
. sestaví souvislé sdělení související s probíranými tematickými
okruhy
. adekvátně reaguje v běžných komunikačních situacích
. zapojí se do jednoduché konverzace a udržuje ji
Psaní
. sestaví souvislý, jednoduše členěný text týkající se známého tématu
. spojí řadu kratších úseků do lineárního sledu
. osvojí si rozdíly mezi formálními a neformálními jazykovými
prostředky
. osvojí si základní rozdíly mezi jazykovými prostředky popisu a
vyprávění
72
Školní rok
Učivo
Průřezová témata, kontexty a
přesahy, další poznámky
Jazykové prostředky
. Fonetika
. Pravopis
. Gramatika – opakování a procvičování
podle aktuální potřeby
. Lexikologie
Tematické okruhy a Komunikační situace podle aktuálně probíraných materiálů
Osobnostní a sociální výchova
. Sociální komunikace
. Spolupráce a soutěž
Název vyučovacího předmětu: Anglický jazyk
Ročník: Sexta
Výstup předmětu
Vyučující
Učivo
Žák:
Porozumění a poslech
. rozumí hlavním myšlenkám poslechu na známé téma
. chápe hlavní smysl autentické konverzace nebo textu
. rozumí pokynům a instrukcím týkajícím se organizace
jazykového vyučování
. adekvátně reaguje v běžných komunikačních situacích
. využívá dvojjazyčný i výkladový slovník
Čtení
. čte kratší či delší texty za účelem sdělení obsahu nebo
nějaké informace
. vyhledá v textu hlavní myšlenky i detailní informace
. přečte text v časopise, vyhledá nebo odvodí neznámé
výrazy
. přečte adaptované dílo z anglo-americké literatury
Mluvení
. vyjádří svůj názor na předem známé nebo zajímavé téma
. reprodukuje přečtený či vyslechnutý text
. sestaví souvislé sdělení na dané téma
. zapojí se a udržuje konverzaci, diskutuje o obrázku
. dbá o gramatickou správnost s dopomocí
Psaní
. sestaví jednoduchý, souvisle členěný text na dané téma
. rozlišuje formální a neformální jazykové prostředky
. napíše zprávu, recenzi na film, osobní dopis
. popíše objekt, zážitek, příhodu
73
Jazykové prostředky
. Fonetika
. Pravopis
. Gramatika
- prosté a průběhové slovesné časy
- předminulý čas
- zájmena
- výrazy množství
- podstatná jména, počitatelnost
- způsobová slovesa
- podmínkové věty třetího typu
- nepřímá řeč, otázka
- přací věty
- frázová slovesa
- infinitiv/gerundium
. Lexikologie
- odvozování
- slovní druhy
- opisné vyjadřování
Tematické okruhy
. Osobní a společenský život
- vztahy a komunikace
- osobní charakteristika
. Každodenní život
- nakupování, reklamy
- vzdělávání
- životní styl
. Svět kolem nás
zajímavá místa, přírodní lokality
Školní rok
Průřezová témata, kontexty a přesahy,
další poznámky
Osobnostní a sociální výchova
. Poznávání a rozvoj vlastní osobnosti
. Organizační dovednosti a efektivní
řešení problémů
. Sociální komunikace
. Morálka všedního dne
. Spolupráce a soutěž
Výchova k myšlení v evropských
a globálních souvislostech.
Žijeme v Evropě
Mediální výchova
. Mediální produkty a jejich význam
Název vyučovacího předmětu: Anglický jazyk
Ročník: Sexta
Výstup předmětu
Vyučující
Učivo
. seznámí se s jednoduššími formuláři a správně je vyplní
74
- doprava, cestování, služby
- život v jiných zemích, zvyky, tradice
. Komunikační situace
. souhlas, nesouhlas
. navázání, přerušení dialogu
. turistické informace
. návrhy, odmítnutí
Školní rok
Průřezová témata, kontexty a přesahy,
další poznámky
Název vyučovacího předmětu: Anglický jazyk - konverzace v anglickém jazyce
Ročník: Sexta
Vyučující
Výstup předmětu
Učivo
Žák:
Ústní interakce
. zjistí, předá, ověří si a potvrdí informace
. zahájí, udržuje a ukončí rozhovor
. vymění si informace, rady
. efektivně se střídá s partnerem v komunikaci
. diskutuje o problému, napomáhá vývoji diskuze
. shrne, kam diskuze dospěla
. vyvíjí iniciativu
. účinně, pohotově klade otázky a reaguje na ně
. klade doplňující otázky
. komentuje a dále rozvíjí sdělení a závěry partnera
. komentuje a posuzuje názor partnera
. hodnotí alternativní názory
. reaguje na argumentaci, názor, hypotézu
. reaguje na vyjádřené pocity, projeví účast
. reaguje na vzniklý problém, situaci, podá k nim
vysvětlení
. uvádí důvody ke stížnosti
. stanovuje, jaké ústupky musí on nebo partner udělat
. získá objasnění formulací, kterými si není jist
Základní konverzační fráze a okruhy
. pozdravy, oslovení, představování
. dorozumívání, domlouvání
. pozvání, poděkování
. omluvy
. souhlas, nesouhlas
. váhání
. překvapení
. spokojenost, nespokojenost
. rozhořčení
. omyl, chyba
. úzkost, strach
. lítost
. sliby
. rady
. gratulace, blahopřání
. přerušení konverzace
. základní krátké zjišťovací a doplňovací
otázky
Konverzační situace
. telefonní rozhovor
. v obchodě
. v restauraci
. na nádraží
. na letišti
. na večírku
. diskuze a rozhovory na daná témata
Čtení z časopisu – převyprávění, otázky
75
Školní rok
Průřezová témata, kontexty a přesahy,
další poznámky
Osobnostní a sociální výchova
. Poznávání a rozvoj vlastní osobnosti
. Seberegulace
. Organizační dovednosti a efektivní
řešení problémů
. Sociální komunikace
. Morálka všedního dne
. Spolupráce a soutěž
Název vyučovacího předmětu:
Ročník: Septima
Výstup předmětu
Anglický jazyk
Vyučující
Učivo
Žák:
Porozumění a poslech
. rozumí hlavním myšlenkám delšího poslechu
. chápe hlavní smysl autentické konverzace nebo textu
. pochopí hlavní smysl autentického materiálu ( i při
využití vizuální nebo slovníkové podpory )
. rozlišuje různé mluvčí, různé názory a stanoviska
. využívá různé typy slovníků
Čtení
. čte srozumitelně a plynule i delší texty za účelem
sdělení obsahu nebo nějaké informace
. v textu vyhledá hlavní myšlenky i detailní informace
. přečte text v časopise, vyhledá nebo odvodí neznámé
výrazy, orientuje se ve struktuře textů
. přečte adaptované dílo z anglo-americké literatury
Mluvení
. vyjádří svůj názor na známé nebo méně známé téma
. reprodukuje přečtený či vyslechnutý text
. sestaví souvislé sdělení na dané téma
. zapojí se a udržuje konverzaci, prosadí své stanovisko
. v případě potřeby si vyžádá potřebnou informaci
Psaní
. sestaví souvislý členěný text na dané téma
. rozlišuje formální a neformální jazykové styly
. logicky strukturuje text
. užívá složitější spojovací výrazy
. napíše žádost, osobní dopis, životopis, jednoduchou
úvahu
. podrobně popíše místo, své pocity
76
Jazykové prostředky
. Fonetika
. Pravopis
. Gramatika
- základní zásady při užívání členů
- přídavná jména, příslovce, míra
vlastnosti
- jednoduché i složené slovesné časy
- protiklad prostých a průběhových tvarů
- otázka zjišťovací a doplňovací
- otázka podmětná, předmětná
- složité souvětí
- podmínkové a časové věty
- účelové a účinkové věty
- přací věty
- záměr, spekulace, předpověď
- slovesné konstrukce, gerundia
. Lexikologie
- ustálené kolokace
- jednoduché idiomy
- frázová slovesa
- opisné vyjadřování
- synonyma, antonyma, homonyma
- slovotvorba
Tematické okruhy
. Osobní a společenský život
- bydlení, plány do budoucna, povolání
- volný čas, společenské aktivity
. Každodenní život
život doma, povinnosti, vzdělávání
Školní rok
Průřezová témata, kontexty a přesahy,
další poznámky
Osobnostní a sociální výchova
. Poznávání a rozvoj vlastní osobnosti
. Organizační dovednosti a efektivní
řešení problémů
. Sociální komunikace
. Morálka všedního dne
. Spolupráce a soutěž
Výchova k myšlení v evropských
a globálních souvislostech
. Žijeme v Evropě
Multikulturní výchova
. Základní problémy sociokulturních
rozdílů
Environmentální výchova
. Člověk a životní prostředí
Mediální výchova
. Media a mediální produkce
. Mediální produkty a jejich významy
Název vyučovacího předmětu:
Ročník: Septima
Výstup předmětu
Anglický jazyk
Vyučující
Učivo
. Svět kolem nás
- lidé a společnost, problémy
- regiony, příroda, památky
- významné osobnosti anglicky
mluvících zemí
Komunikační situace
. vyjádření lítosti a porozumění
. orientace v místě
. sdělení stanoviska
. zjišťování názoru
. argumentace, přesvědčování
77
Školní rok
Průřezová témata, kontexty a přesahy,
další poznámky
Název vyučovacího předmětu: Anglický jazyk - reálie v anglickém jazyce
Ročník:
Septima
Vyučující
Výstup předmětu
Učivo
Žák:
Poslech a porozumění
. pochopí smysl textu, autentického materiálu ( i při
využití vizuální a slovníkové podpory )
Čtení
. orientuje se v různých typech textů, mapě
. vyhledá nebo odvodí neznámé výrazy
. vyhledá v textu, mapě detailní informace
Mluvení
. reprodukuje přečtený nebo vyslechnutý text
. dbá na správnou výslovnost zeměpisných názvů
. přednáší souvislé strukturované sdělení
78
Zeměpis, historie, politický a vzdělávací
systém, svátky, život a literatura anglicky
mluvících zemí
. Velká Británie
. USA
. Kanada
. Austrálie
. Nový Zéland
. ( Irsko )
-
adaptovaná četba
Školní rok
Průřezová témata, kontexty a přesahy,
další poznámky
Osobnostní a sociální výchov
.Organizační dovednosti a efektivní
řešení problémů
Výchova k myšlení v evropských
a globálních souvislostech
. Žijeme v Evropě
. Vzdělávání v Evropě a ve světě
Multikulturní výchova
Název vyučovacího předmětu: Konverzace v anglickém jazyce
Ročník: Septima
Vyučující
Výstup předmětu
Učivo
Žák:
Ústní interakce
. popíše podrobně osobu, místo, věc, skutečné nebo
smyšlené události, zážitky apod.
. poskytne podrobné informace
. shrne a skloubí informace a argumenty z různých
zdrojů
. porovná různé alternativy
. vyjádří vztahy mezi věcmi, osobami, myšlenkami,
událostmi apod.
. vyjádří myšlenky, názory,přesvědčení, různou
míru
emocí apod.
. rozvede své myšlenky, názory a podpoří je
argumenty,
příklady
. zdůvodní svůj názor, přesvědčení apod. pomocí
vhodných argumentů
. vyjádří a zdůvodní svůj souhlas nebo nesouhlas
s určitým
názorem, jednáním apod.
. získá objasnění formulací, kterými si není jist
. souvisle a logicky diskutuje a hovoří o daném
tématu
Školní rok
Průřezová témata, kontexty a přesahy, další
poznámky
Základní konverzační fráze a konverzační Osobnostní a sociální výchova
. Organizační dovednosti a efektivní
situace
řešení problémů
. Sociální komunikace
Témata
. Rodina, rodinné vztahy
. Práce, zaměstnání
Výchova k myšlení v evropských
. Mé město a jeho okolí
a globálních souvislostech
. Doprava, cestování
. Globalizační a rozvojové procesy
. Počasí, klima, příroda, roční období
. Globální problémy, jejich příčiny a
. Škola, vzdělání, studium jazyků
důsledky
. Nakupování
. Žijeme v Evropě
. Odívání, móda
. Celosvětová témata a problémy
Multikulturní výchova
. Tradice a svátky
. Základní problémy sociokulturních
rozdílů
. Vztah k mnohojazyčné situaci a ke
spolupráci mezi lidmi z různého
kulturního prostředí
Environmentální výchova
. Problematika vztahů organismů a
prostředí
. Člověk a životní prostředí
Mediální výchova
. Media a mediální produkce
. Mediální produkty a jejich významy
79
Název vyučovacího předmětu:
Ročník:
Oktáva
Výstup předmětu
Anglický jazyk
Vyučující
Učivo
Žák:
Porozumění a poslech
. rozumí hlavním myšlenkám delšího poslechu
. rozumí smyslu autentické konverzace
. pochopí hlavní smysl autentického materiálu ( i při
využití vizuální nebo slovníkové podpory )
. rozlišuje různé mluvčí, různé názory, stanoviska
. identifikuje citové zabarvení
. pochopí hlavní smysl textu, který obsahuje novou slovní
zásobu, odvodí význam neznámých slov z kontextu
Čtení
. využívá různé techniky čtení
. orientuje se ve struktuře delších i odborných textů
. vyhledá nebo odvodí neznámé výrazy
. přečte adaptované dílo z anglo-americké literatury
. při studiu využívá cizojazyčnou informativní
literaturu, média
Mluvení
. reprodukuje přečtený či vyslechnutý text
. sestaví souvislé sdělení na dané téma
. zapojí se a udržuje konverzaci
. v případě potřeby prosadí svá stanoviska, argumenty
. vyjádří a zdůvodní svůj názor
. komunikuje s rodilým mluvčím
Psaní
. logicky strukturuje text
. užívá složitější spojovací výrazy
. sestaví souvislý členěný text na známé téma
. napíše formální i neformální dopis
. napíše článek do novin, krátkou esej
80
Jazykové prostředky
. Fonetika
- intonace
- slovní a větný přízvuk
. Pravopis
. Gramatika
- slovesné časy
- vyjadřování budoucnosti
- otázka a zápor
- tázací dovětky, echo otázky
- složitá souvětí, transformace
- kondicionály
- přípustkové věty
- činný a trpný rod
- infinitivní vazby
. Lexikologie
- idiomy, frázová slovesa
- kolokace
- ustálené větné rámce
- odborné výrazy a fráze
Tematické okruhy
. Osobní a společenský život
- já a moje rodina, členové, vztahy
- volný čas, koníčky, sport
. Každodenní život
- stravování
- zdraví, hygiena, vzhled, životní styl
. Svět kolem nás
- služby
- světové události a témata
literatura anglicky mluvících zemí
Školní rok
Průřezová témata, kontexty a přesahy,
další poznámky
Osobnostní a sociální výchova
. Poznávání a rozvoj vlastní osobnosti
. Organizační dovednosti a efektivní
řešení problémů
.Sociální komunikace
. Morálka všedního dne
. Spolupráce a soutěž
Výchova k myšlení v evropských
a globálních souvislostech
. Globální problémy, jejich příčiny a
důsledky
. Žijeme v Evropě
. Vzdělávání v Evropě a ve světě
Multikulturní výchova
. Základní problémy sociokulturních
rozdílů
Environmentální výchova
. Problematika vztahů organismů a
Prostředí
Mediální výchova
. Média a mediální produkce
Název vyučovacího předmětu:
Ročník:
Oktáva
Výstup předmětu
Anglický jazyk - psaní v anglickém jazyce
Vyučující
Učivo
Žák:
Psaní
. popíše podrobně osobu, místo, věc, skutečné nebo
smyšlené události, zážitky
. popíše podrobně pracovní postup
. sdělí informace, zprávy a reaguje na ně
. zformuluje dotaz a reaguje na něj
. vyjádří myšlenky, vztahy mezi nimi, uvede potřebné
detaily
. sepíše žádost, nabídku, stížnost, reklamaci
. vyjádří svůj názor, reaguje na názory jiných
. uvádí důvody pro a proti
. porovnává výhody, nevýhody různých možností.
postupů
. vysvětlí běžné problémy, navrhne řešení
. zhodnotí různé návrhy řešení problému
. zdůrazní důležité myšlenky
. zdůrazní důležitost událostí a zážitků z osobního
hlediska
. vyjádří míru pocitu
. rozvine hlavní kompoziční složku, doloží podrobnosti,
příklady
. shrne a skloubí informace a argumenty ( i z více zdrojů )
. systematicky rozvine argumentaci
. kriticky posoudí film, knihu, divadelní hru
81
Slohové útvary
. formální, neformální dopis
. e-mail, semi-formální dopis
. vzkaz
. životopis, strukturovaný životopis
. vyprávění
. referát
. článek
. kritika
. úvaha
. recenze
. smyšlený příběh
Školní rok
Průřezová témata, kontexty a přesahy,
další poznámky
Osobnostní a sociální výchova
Název vyučovacího předmětu: Konverzace v anglickém jazyce
Ročník: Oktáva
Vyučující
Výstup předmětu
Učivo
Žák:
Ústní interakce
. uvede potřebné podrobnosti
. vystaví a systematicky rozvine jasnou argumentaci
. vyjádří, v čem jsou pro něj věci, místa, události, zážitky
apod. důležité
. rozvine hlavní body, doloží je příklady, podrobnostmi
. zdůrazní hlavní body, hlavní myšlenky
. vysvětlí problém
. zváží možné příčiny nebo následky problému
. zhodnotí různé návrhy řešení problému
. zformuluje hypotézy
. požádá o ujištění, že výraz, který užil, je správný
. přirozeně, plynule a spontánně diskutuje a hovoří o
daném tématu
82
Základní konverzační fráze a
konverzační situace
Témata
. Domov, bydlení
. Média
. Kultura a zábava
. Jídlo, nápoje, stravování
. Sport, Olympijské hry
. Zdraví a nemoci, zdravý životní styl
. Zločin a trest
Školní rok
Průřezová témata, kontexty a přesahy,
další poznámky
Osobnostní a sociální výchova
Výchova k myšlení v evropských a
globálních souvislostech
Environmentální výchova
Mediální výchova
5.1.5 Německý jazyk
Charakteristika vyučovacího předmětu
Obsahové, časové a organizační vymezení
Předmět Německý jazyk vychází ze vzdělávací oblasti Jazyk a jazyková komunikace
RVP ZV a RVP G, na našem gymnáziu je vyučován jako Další cizí jazyk. Cílem je příprava
na státní maturitu základní úrovně B1.
Německý jazyk je zaměřen na zvládnutí jazykových dovedností, rozvoj gramatiky a
slovní zásoby daného jazyka.
Hlavním cílem výuky zůstává získání schopnosti dorozumět se s cizinci v běžných
situacích. Cílem jazykového vyučování je tedy rozvoj komunikace, poslechu s porozuměním,
čtení s porozuměním a psaní.
Výuka je dělena do menších celků, lekcí s jednotnou tematikou, ve kterých žák
získává vedle teoretických znalostí také konverzační obratnost, tu procvičuje v rámci
jednotlivých témat, kterým jsou lekce věnovány. Témata jsou řazena od jednodušších po
složitější s ohledem na gramatiku a slovní zásobu žáka.
Součástí výuky je také práce s textem a jeho porozumění, což opět prohlubuje
jazykovou dovednost a obratnost vyjádřit se v cizím jazyce. Žák se seznamuje také s kulturou
a reáliemi německy mluvících zemí a tím si utváří svůj vlastní pohled na ně. Má možnost
srovnání života v Čechách a v konkrétní německy mluvící zemi, jejíž jazyk právě studuje.
V kvartě a septimě má žák možnost absolvovat jazykový kurz a ověřit si své jazykové
znalosti v praxi. Jazykový kurz má dvě části, první je intenzivní výuka jazyka na německém
gymnázium Wilthen ve spolupráci s rodilými mluvčími. Na to navazuje návštěva německých
žáků na naší škole a spolupráce s nimi.
Hlavním cílem je :





uplatnění německého jazyka v rovině recepce, reprodukce a interpretace
využívání jazykových vědomostí a dovedností v praktickém životě
vyjadřování se srozumitelně a souvisle v komunikaci s cizincem
formulování a obhajoba vlastních názorů v německém jazyce
chápání významu kultury osobního projevu pro společenské a pracovní
uplatnění. Učitel vede žáky k tomu, aby za každých okolností využívali
vhodných vyjadřovacích prostředků, dbá tedy na jazykovou kulturu žáků
 učitel výuku německého jazyka propojuje s průřezovými tématy – osobnostní
a sociální výchova, výchova k myšlení v globálních souvislostech,
multikulturní výchova a mediální výchova
 při výuce německého jazyka může poukazovat na shody a rozdíly s dalšími
jazyky, kterým se žáci ve škole učí. Nejčastěji uvádí tedy rozdíly mezi
německým, anglickým a českým jazykem
 výuka německého jazyka seznamuje žáky nejen s gramatikou a pravidly, ale
také je seznamuje s reáliemi německy mluvících zemí, žáci se postupně
83
zamýšlejí nad česko – německými vztahy, které by měly být během výuky
taktéž zmiňovány
 nutné je propojení německého jazyka s dalšími předměty, které se zabývají
danou problematikou. Jedná se hlavně o dějepis a zeměpis a geografii
Časové a organizační vymezení
Německý jazyk je vyučován na nižším stupni gymnázia od sekundy do kvarty s
hodinovou dotací dvě hodiny týdně v sekundě a tři hodiny v tercii a kvartě.
Na vyšším stupni gymnázia se předmět vyučuje v kvintě, septimě a oktávě tři hodiny
týdně, v sextě 4 hodiny týdně, z toho jedna hodina konverzace
Podle počtu žáků ve třídě je třída dělena na skupiny.
Výuka probíhá v jazykové učebně, která je vybavena pomůckami, jež se během
výuky běžně používají. Dále je žákům k dispozici multimediální jazyková učebna s
výukovým systémem pro výuku cizích jazyků a interaktivní tabulí.
V rámci výuky je možno navštívit cizojazyčné divadelní představení, přednášky na
téma života v německy mluvících zemích apod.
Výchovné a vzdělávací strategie:
Kompetence k učení  učitel
 při řešení úkolů nechává prostor pro vlastní postup práce
 zařazuje do výuky práci se slovníky, jazykovými příručkami a dalšími
informačními zdroji
 zadává žákům testy, ve kterých prokáží osvojené znalosti
kompetence k řešení problému  učitel
 zařazuje do výuky motivační úkoly, při kterých mohou žáci využít získaných
vědomostí a individuálně se projevit
Kompetence komunikativní  učitel
 vede žáky ke komunikaci ve dvojici i ve skupině
 vede žáky k aktivní komunikaci s rodilými mluvčími
Kompetence sociální a personální  učitel
 dává žákům možnost prezentovat svou práci před spolužáky a svá stanoviska
obhajovat
 zadáváním týmové práce vede žáky ke spolupráci a zodpovědnosti za svou
činnost
84
Kompetence občanské  učitel
 zadává úkoly, ve kterých srovnávají žáci způsob života , zvyky a obyčeje u
nás a v německy mluvících zemích
 zorganizuje setkání s rodilými mluvčími, výměnný pobyt
Pojetí výuky:
 ve výuce cizích jazyků je pozornost zaměřena především na komunikaci, ať
už ve směru žák x učitel, učitel x žák, tak komunikaci skupinovou, během
které si všichni účastníci vzájemně naslouchají
 na základě srovnávání dospívá žák k určitému stupni sebehodnocení a snaží
se postupně o podávání lepších výkonů za podpory učitele
 výuka nesmí být za žádných okolností pouze věcná a nezajímavá, v práci
učitele převažují aktivizující a motivační metody, které umožňují lepší
zapojení žáka do výuky
 použité metody přispívají k rozvoji samostatnosti žáka, vytvářejí lepší
pracovní atmosféru mezi žáky a učitelem
5.1.6 Konverzace v německém jazyce
Charakteristika vyučovacího předmětu
Předmět Konverzace v německém jazyce vychází ze vzdělávací oblasti Jazyk a
jazyková komunikace - Další cizí jazyk RVP G.
Německá konverzace je zaměřena především na rozvoj komunikačních dovedností
žáka v cizím jazyce. V tomto předmětu se procvičuje zvládání reakcí v různých životních
situacích, procvičuje a rozšiřuje se slovní zásoba k daným tématům. Výuka je zaměřena na
aktivní používání jazyka v situacích všedního dne. V hodinách převažují rozhovory žáků a
práce s textem slyšené či čtené podoby.
Hlavním cílem výuky zůstává získání schopnosti dorozumět se s cizinci v běžných
situacích.
Časové a organizační vymezení
Konverzace v německém jazyce je zařazena v septimě a oktávě jako volitelný
předmět, časová dotace je dvě hodiny týdně.
Smyslem tohoto předmětu je především příprava žáků na maturitu.
Výchovné a vzdělávací strategie
Kompetence k učení  učitel
 při řešení úkolů nechává žákům prostor pro vlastní postup práce
 zařazuje do výuky práci se slovníky a dalšími informačními zdroji, což jsou
audionahrávky a cizojazyčný tisk
85
 zadává žákům modelové situace, ve kterých prokáží osvojené dovednosti
Kompetence k řešení problému  učitel
 zařazuje do výuky problémové situace, při kterých mohou žáci využít
získaných vědomostí
Kompetence komunikativní  učitel
 vede žáky ke komunikaci ve dvojici i ve skupině
 vede žáky k aktivní komunikaci s rodilými mluvčími
 vede žáky ke srozumitelnému a přiměřenému mluvenému i psanému projevu
podle dané situace
Kompetence sociální a personální  učitel
 zadává skupinovou a párovou práci, která vede ke spolupráci a zodpovědnosti
 poskytuje žákovi možnost prezentovat svou práci před spolužáky a svá
stanoviska obhajovat vhodnými argumenty
 vede žáka k vytváření a udržování mezilidských vztahů, toleranci a empatii
Kompetence občanské  učitel
 zadává úkoly, ve kterých srovnávají žáci způsob života , zvyky a obyčeje u
nás a v německy mluvících zemích, vede žáky k respektování odlišných
kultur a názorů ostatních lidí
 organizuje setkání s rodilými mluvčími, výměnný pobyt
Kompetence k podnikavosti  učitel
 orientuje jazykové vzdělání žáka tak, aby vyhovovalo nejen jeho zájmům, ale
i uplatnění na trhu práce
 motivuje žáka k všestrannému rozvoji osobnosti, což žák využije ve svém
profesním i osobním životě
Při výuce jazyka uplatňuje aktivní přístup, vlastní iniciativu a tvořivost
Projekty:
Na konci každého pololetí je plánován tzv. projektový týden, v němž si žáci ověřují a
prohlubují v praxi již získané znalosti a dovednosti.
86
5.1.7 Cvičení v cizím jazyce
Charakteristika vyučovacího předmětu
Obsahové, časové a organizační vymezení
Vyučovací předmět Cvičení v cizím jazyce vychází ze vzdělávací oblasti Cizí
jazyk a jazyková komunikace RVP ZV a RVP G. Vzdělávací obsah je zaměřen na
předepsané tematické okruhy průřezových témat Osobnostní a sociální výchova, Výchova
k myšlení v evropských a globálních souvislostech, Environmentální výchova, Mediální
výchova a Multikulturní výchova RVP G
Předmět je pro třídu kvarta a kvinta volitelný s časovou dotací 1 hodina týdně.
Výuka probíhá ve kmenových, jazykových a multimediálních učebnách. je zaměřena
na intenzivní procvičování všech základních jazykových dovedností s využitím různých
procvičovacích materiálů, pomůcek, her.
Výchovné a vzdělávací strategie k osvojení a rozvíjení klíčových kompetencí
vycházejí ze strategií popsaných v úvodu pro předmět Německý jazyk
Výchovné a vzdělávací strategie
kompetence k učení  učitel
 využívá metody a strategie, kterou vedou žáka k účelnému učení
 zařazuje do výuky práci se slovníky a jazykovými příručkami
 různými způsoby si průběžně ověřuje znalosti žáků
kompetence k řešení problému  učitel
 vede žáka k rozpoznání problému a k jeho následné korekci
kompetence komunikativní  učitel
 vede žáky ke komunikaci ve dvojici i při objasňování gramatických jevů
kompetence sociální a personální  učitel
 zadává úkoly, které žáka aktivují ke spolupráci při určování a dosahování
společných cílů
Kompetence občanské  učitel
 vede žáka k vzájemné pomoci při učení a řešení problémů
87
Kompetence k podnikavosti  učitel
 důsledně vede žáka k dosažení daných cílů
 průběžně kontroluje dosažené výsledky žáků s ohledem na stanovený cíl
Při výuce jazyka uplatňuje aktivní přístup, vlastní iniciativu a tvořivost.
88
Název vyučovacího předmětu: NĚMECKÝ JAZYK
Ročník: sekunda
Výstup předmětu
Učivo
Ž rozlišuje grafickou a
mluvenou podobu slova
německy mluvící země- hlavní města
Ž zvládl správnou výslovnost
Uvědomuje si rozdíly mezi
mluvenou a psanou podobou
slov
Ž rozumí jednoduchým
pokynům a větám
Ž reaguje na základní otázky a
povely
Ž rozumí složitější konverzaci
mezi 2 osobami
Ž si osvojí plynulé čtení
Ž čte nahlas plynule texty se
známou slovní zásobou
Gramatika: Odlišné hláskynácvik fonetiky
Téma
0. Lektion
Průřezová témata, kontexty a přesahy,
další poznámky
Čj + Aj: shody a rozdíly- např. abeceda, výslovnost,
jména a příjmení
Erste Schritte
MV:základy správného verbálního projevu –
fonetika
MKV: poznávání rozmanitostí kultur
OSV: nácvik kázně ve skupině, navazování
sociálních kontaktů, sdílení zkušeností
Pozdravy
Gramatika: člen, osobní
zájmena, časování sloves,
pořádek slov ve větě
1. Lektion
Gramatika: silné skloňování
podst.jm., vynechávání členů
u podst.jm., časování slovesa
haben, zápor, příd.jm.
v přísudku, základní číslovky
2. Lektion
Auf der Party
Kennen Sie schon
meine Familie?
Ž je schopen orientace v textu
Ž vyhledává v textu odpovědi na
dané otázky, je schopen
porozumět obsahu daného textu
Ž si osvojil základy písemného
projevu
Ž je schopen sestavit gramaticky
jednodušší text
89
Čj: překlad textu
Hv: nácvik písně Guten Tag
Vv: výtvarné zpracování daných témat
OSV: předvádění získaných dovedností, využití
soutěžení tam, kde je motivující
Vztahy v rodině, záliby, hra Lotto, u zápisu
v jazykové škole
OSV: důraz na seberealizaci žáků, práce s chybou,
zodpovědnost za výsledek, dostatek prostoru na to,
aby se žáci dostali ke zhodnocení vlastní práce
B: zvíře jako domácí mazlíček
Čj: shody a rozdíly ve skloňování a časování
MV: formování základů správného verbálního
projevu – rozhovor
Název vyučovacího předmětu: NĚMECKÝ JAZYK
Ročník: Tercie
Výstup předmětu
Učivo
Téma
Ž rozumí jednoduchým i Gramatika: předložky s 3. pádem, 3. Lektion
složitějším výzvám,
s 4.pádem, skloňování osob zajmen,
Ein Geschenk für
povelům, otázkám
nepřímý pořádek slov ve větě,
Manfred
skloňování tázacích wer, was
Ž si osvojil pohotovou
(Einkaufen)
reakci na otázky, povely Gramatika: přivlastňovací zájm.,
časování sloves se změnou kmene, 4. Lektion
Ž se aktivně zapojuje do rozkazovací zp., určování času
Was isst Familie
komunikace
Tetzlaff ?
Ž je schopen tvořit
rozhovory bez daného
vzoru
Je schopen pohovořit na
dané téma bez větší
5. Lektion
přípravy
Gramatika: slabé skloňování
Piepenbrocks Umzug
podst.jm., množné číslo, předložky
Ž rozumí složitějším
se 3. a 4. pádem. Vazba „es gibt“
pokynům a větám
Ž tvoří rozhovor dle
daného vzoru, který je
Gramatika: skloňování zájmena
6. Lektion
schopen obměňovat
90iesel, jeder, způsobová slovesa,
Die Geburtstagsfeier
označení míry hmotnosti a množství,
Ž je schopen pohovořit
záporná předpona un
na složitější téma
90
Průřezová témata, kontexty a přesahy,
další poznámky
MV: tvorba mediálního sdělení a jeho
vyhodnocení:
anketa: kapesné, umět vyjádřit blahopřání
k narozeninám
Hv:nácvik písně „O Tannenbaum“Čj: shody a
rozdíly v gramatice
MKV: česká a německá kuchyně, jídelní lístek
OSV: osvojování sociálních rolí – v menze,
v restauraci, v hospodě, stolování, chování
Vv: Plán bytu
MV: počítač jako nezbytná součást komunikace
moderního člověka
Čj: využití získaných dovedností ze slohu –
popis
OSV: mezilidské vztahy
MV: tvorba mediálního sdělení – blahopřání,
rozhovor – na trhu
? příprava jednoduchého jídla –pracovní postup
Název vyučovacího předmětu: NĚMECKÝ JAZYK
Ročník: Kvarta
Výstup předmětu
Učivo
Ž se naučil pracovat
s textem s
porozuměním
Je schopen jeho
interpretace
Ž rozumí přiměřeně
obtížným textům
rozlišuje podstatné a
okrajové informace
je schopen
zodpovědět otázky,
jež se k textu pojí
odvodí
pravděpodobný
význam neznámých
slov
je schopen
formulovat hlavní
myšlenky textu,
vytvářet krátká
vypravování o jeho
obsahu
Téma
Gramatika: opakovací lekce bez
gramatiky, opakování frází, více
konverzace
7. Lektion
Gramatika: slovesa s neodlučitelnými
předponami, s odluč. Předponami,
zvratná slovesa, časové údaje
8. Lektion
Gramatika: stupňování přídavných
jmen a příslovcí, zeměpisná jména,
souřadící spojky a bezespojkové věty
9. Lektion
Im Fernsehstudio
Im Fitnesscenter
Natur und Wetter
Bekleidung
Wohin fahren wir in
Urlaub ?
Gramatika: časování slovesa werden,
minulý čas-préteritum, zájmeno jemand, 10.Lektion
zápor nichts, niemand, nie
Eine Klassenarbeit:
mein Lebenslauf
Ž je schopen shrnout Gramatika: Min.čas-perfektum, podmět
obsah textu
man a es, použití allein a selbst
11. Lektion
Leute und ihre
Hobbys
91
Průřezová témata, kontexty a přesahy,
další poznámky
OSV: různé koníčky – správný krok ke
zdravému formování osobnosti
Hv: píseň-RAP
MV: seznamovací inzeráty, anketa: bydlení
v Berlíně
MKV: porovnání bydlení s ČR
OSV: mezilidské vztahy – jak a komu
pomáhámeOSV: mezilidské vztahy, poznávání
druhých lidí
Čj: shody a rozdíly v gramatice, porovnání
rozvrhů
Čj: shody a rozdíly v gramatice
VMEGS: cestování, vzájemná propojenost států
EU, multikulturní pohled na život v EU
Z: poloha jednotlivých států, práce s mapou
Čj: využití znalostí ze slohu – CV
OSV: formování osobnosti – plány do budoucna
OSV: účelné využití volného času, výchova
k hodnotám a postojům
Hv: nácvik písně: Nenechte si zakazovat
koníčky
MV: telefonický rozhovor
Název vyučovacího předmětu: CVIČENÍ Z NĚMECKÉHO JAZYKA
Ročník: Kvarta
Výstup předmětu
Učivo
Téma
Žák si prohlubuje
znalosti z hodin
Německého jazyka,
procvičuje
gramatické jevy,
které umí použít
v praxi.
Gramatika: slovesa s neodlučitelnými
předponami, s odluč. Předponami,
zvratná slovesa, časové údaje
8. Lektion
Gramatika: stupňování přídavných
jmen a příslovcí, zeměpisná jména,
souřadící spojky a bezespojkové věty
9. Lektion
Průřezová témata, kontexty a přesahy,
další poznámky
Čj: shody a rozdíly v gramatice, porovnání
rozvrhů
Im Fitnesscenter
Čj: shody a rozdíly v gramatice
Wohin fahren wir in
Urlaub ?
Gramatika: časování slovesa werden,
minulý čas-préteritum, zájmeno jemand, 10.Lektion
zápor nichts, niemand, nie
Eine Klassenarbeit:
mein Lebenslauf
Gramatika: Min.čas-perfektum, podmět 11. Lektion
man a es, použití allein a selbst
Leute und ihre
Hobbys
92
Čj: využití znalostí ze slohu – CV
Čj – porovnání časů
Název vyučovacího předmětu: NĚMECKÝ JAZYK
Ročník: KVINTA
Výstup předmětu
Vyučující
Učivo
Školní rok
Průřezová témata, kontexty a přesahy,
další poznámky
Ž dovede popsat lidské tělo, charakterizovat základní
nemoci a postup jejich léčení.
Ž je schopen vést rozhovor u lékaře, vyjádřit své zdravotní
potíže.
Ž umí používat budoucí čas a vedlejší věty.
12. LEKCE
Čj, Aj – rozdíly ve shodě přísudku s
Beim Arzt
podmětem
- části lidského těla, nemoci, úrazy, návštěva B- lidské tělo
lékaře
Gramatika: budoucí čas, vedlejší věty,
perfektum způsobových sloves, shoda
přísudku s podmětem, sloveso tun
Ž se umí zeptat na cestu a zároveň popsat průběh cesty.
Ž dovede charakterizovat výhody a nevýhody základních
dopravních prostředků a porovnat je mezi sebou.
Ž je schopen vést rozhovor zaměřený na koupi jízdenky.
Ž zná základní reálie Švýcarska.
Čj – rozdíly ve valenci některých sloves,
13. LEKCE
podst. a příd. jmen
Pavels Reise
- cestování, dopravní prostředky, popis cesty, Z – reálie Švýcarska
Švýcarsko
Gramatika: vazby sloves, příd. a podst. jmen,
zájmenná příslovce, vlastní jména osob,
přímý slovosled v otázce zjišťovací, použití
wie a als
Ž vede rozhovory na téma rodina, zaměstnání, dovolená.
Ž rozumí inzerátům s pracovními nabídkami a dokáže
sestavit vlastní inzerát.
Ž umí napsat formální dopis – žádost o místo a sestavit
krátký životopis.
Ž zná literární postavu Till Eulenspiegel a umí ji krátce
charakterizovat.
14. LEKCE
In der Kneipe
- zaměstnání, koníčky, charakteristika osob,
dovolená, pracovní nabídky, žádost o místo,
Till Eulenspiegel
Gramatika: opakování 8. – 13. lekce
93
Čj – využití znalostí o literární postavě
Entspiegl
- formální náležitosti dopisu
Název vyučovacího předmětu: NĚMECKÝ JAZYK
Ročník: KVINTA
Výstup předmětu
Ž umí popsat svůj volný čas, kulturní zájmy.
Ž je schopen vést konstruktivní hádku na téma trávení
volného času (výhody a nevýhody jednotlivých činností).
Ž je schopen dohodnout se s kamarádem na formě trávení
volného času.
Ž umí napsat jednoduchou kritiku knihy či filmu.
Vyučující
Učivo
Školní rok
Průřezová témata, kontexty a přesahy,
další poznámky
1. LEKCE (Sprechen Sie Deutsch? 2)
Interview mit der Schauspielerin Juliane
Eschholz
- kulturní koníčky – kino, film, divadlo,
výstavy; volný čas
Gramatika: opakování préterita a perfekta a
slovosledu, souvětí souřadná a podřadná
94
OSV – vhodné a nevhodné trávení
volného času, vliv PC a TV
MV – vliv PC a TV na člověka
Čj – česká kultura X německá kultura
(kino, film, divadlo)
Název vyučovacího předmětu: CVIČENÍ Z NĚMECKÉHO JAZYKA
Ročník: KVINTA
Vyučující
Výstup předmětu
Učivo
Žák si prohlubuje znalosti z hodin Německého jazyka,
procvičuje gramatické jevy, které umí použít v praxi.
12. LEKCE
Beim Arzt
Gramatika: budoucí čas, vedlejší věty,
perfektum způsobových sloves, shoda
přísudku s podmětem, sloveso tun
Školní rok
Průřezová témata, kontexty a přesahy,
další poznámky
Čj, Aj – rozdíly ve shodě přísudku s
podmětem
B- lidské tělo
13. LEKCE
Pavels Reise
Gramatika: vazby sloves, příd. a podst. jmen, Čj – rozdíly ve valenci některých sloves,
zájmenná příslovce, vlastní jména osob,
podst. a příd. jmen
přímý slovosled v otázce zjišťovací, použití
wie a als
14. LEKCE
In der Kneipe
Gramatika: opakování 8. – 13. lekce
Čj - formální náležitosti dopisu
Čj – rozdíly v systému souvětí
1. LEKCE (Sprechen Sie Deutsch? 2)
Interview mit der Schauspielerin Juliane
Eschholz
Gramatika: opakování préterita a perfekta
a slovosledu, souvětí souřadná a podřadná
95
Název vyučovacího předmětu: NĚMECKÝ JAZYK
Ročník: SEXTA
Výstup předmětu
Ž umí popsat oblečení vhodné na různé příležitosti, umí
správně používat přídavná jména v postavení před
podstatnými jmény.
Ž je schopen vést rozhovor v obchodě při nakupování
oblečení.
Ž dokáže porovnat výhody a nevýhody jednotlivých typů
obchodů, včetně nakupování přes internet.
Ž dokáže popsat obchodní dům, jednotlivá oddělení.
Ž vede rozhovor prodavač – zákazník při nakupování.
Ž je schopen vyreklamovat vadné zboží, konstruktivně
argumentovat, napsat reklamační dopis a odpověď na něj.
Ž umí popsat základní kulturní památky Prahy.
Ž je schopen převyprávět pověst o Golemovi.
Ž umí popsat jednotlivé typy bydlení (vesnice / město,
dům / byt, s zákonnými zástupci / na koleji, …) a
porovnat je mezi sebou.
Vyučující
Učivo
Školní rok
Průřezová témata, kontexty a přesahy,
další poznámky
2. LEKCE
Auf der Modenschau
- oblečení na jednotlivé příležitosti, popis
obličeje a postavy, nakupování oblečení
v různých typech obchodů
Gramatika: opakování deklinace podstatných
jmen a přivlastňovacích zájmen, skloňování
přídavných jmen, tázací zájmena
3. LEKCE
Der Kaufhausdetektiv und der Ladendieb
- práce detektiva v obchodním domě,
oddělení OD, nakupování, reklamace)
Gramatika: opakování osobních zájmen,
neurčitá zájmena, zápor, zájmena einer,
meiner, keiner, překlad ještě ne – už ne
4. LEKCE
Ein Stadtrundgang durch Prag
- popis památek Prahy, popis cesty, pověst
o Golemovi
Gramatika: opakování předložek, řadové
číslovky, směrová příslovce
5. LEKCE
Und Ihre Meinung?
- možnosti bydlení – výhody, nevýhody
Gramatika: opakování časování sloves,
infinitiv závislý, podmět man a es, překlad
českého slova místo
96
Vv – malování postavy dle diktátu
Čj – slohový útvar formální dopis
OSV – komunikační dovednosti, věcná
argumentace
Z, D – reálie Prahy, orientace v plánku
města
D – pověst o Golemovi
Název vyučovacího předmětu: KONVERZACE V NĚMECKÉM JAZYCE (součást náplně nj v sextě)
Ročník: SEXTA
Vyučující
Školní rok
Výstup předmětu
Učivo
Průřezová témata, kontexty a přesahy,
další poznámky
Ž dokáže popsat svoji rodinu a charakterizovat jednotlivé
členy.
Ž umí napsat strukturovaný životopis.
Ž je schopen vyprávět o sobě – své minulosti a svých
plánech do budoucna.
Ž je schopen shrnout své dosavadní vzdělávání i naznačit
možný další vývoj.
Ž umí popsat svoji školu – prostředí, učitelé, spolužáci,…
Ž dokáže popsat český systém školství.
Ž dokáže zhodnotit klady i zápory jeho školy.
Ž je schopen pohovořit o běžných profesích.
Ž dokáže napsat jednoduchý obchodní dopis.
Ž umí popsat postup práce (např. při vaření).
Ž zná základní německy píšící autory a jejich díla.
Ž umí pohovořit o svém oblíbeném autorovi či knize
Ž je schopen napsat referát o autorovi či díle.
Čj – životopis
Meine Familie, CV
- popis členů rodiny, jejich charakteristika,
Zsv – rodina a její význam
příbuzní
OSV – sebepoznání a poznávání
- životopis (osobní údaje, vzdělání, koníčky,
druhých
plány do budoucna)
Schule
- popis školy (učebny, učitelé, vybavení,
významné školní dny a události, výuka,
OSV - sebepoznání
předměty,…)
- další vzdělávání
- typy škol
- partnerství se školami – pozvání partnerské
školy na návštěvu (dopis), tvorba
programu pro žáky z partnerské školy
Beruf
- běžné profese, běžné podniky, běžné
vybavení pracoviště, obchodní
administrativa, obchodní dopis, jednoduchý
návod a popis práce
Čj – obchodní dopis a jeho náležitosti
Člověk a svět práce – trh práce a
profesní volba
Literatur, Beletrie
- seznámení se základními autory a díly
německy psané literatury
- práce s ukázkami literárních děl
- můj oblíbený autor (život a dílo)
- moje oblíbená kniha (obsah, rozbor)
Čj – literatura
- slohový útvar referát
97
Název vyučovacího předmětu: NĚMECKÝ JAZYK
Ročník: SEPTIMA
Výstup předmětu
Vyučující
Učivo
Školní rok
Průřezová témata, kontexty a přesahy,
další poznámky
Ž umí popsat vztahy v rodině, s kamarády.
Ž je schopen charakterizovat vlastnosti blízkých osob.
Ž dokáže popsat ideálního partnera
6. LEKCE
Zu Gast bei Ronnie
- mezilidské vztahy, vlastnosti, ideální
partner, charakteristika osob
Gramatika: opakování ukazovacích zájmen,
zvratných sloves a rozkazu, zájmeno
einander, předložky s 2. pádem, použití
Ende / Schluss a endlich / schließlich
OSV – sebepoznání a poznání druhých
Ž umí převyprávět obsah ukázky díla Remarqua „Tři
kamarádi“.
Ž umí zařadit autora a vyjmenovat jeho známá díla.
Ž je schopen vést rozhovor na téma volný čas a domluvit
se s kamarádem na společné formě trávení VČ.
Ž dokáže napsat krátký text na téma „PC v dnešním světě“
Ž umí shrnout zážitky osob z návštěvy Českého Krumlova
a napsat krátký dopis – stížnost - cestovní kanceláři a
odpověď CK zákazníkovi.
Ž je schopen napsat recenzi knihy.
Ž se umí vyjádřit k přísloví „Šaty dělají člověka“.
7. LEKCE
Erich Maria Remarque: Drei Kameraden
- dílo Remarqua, trávení volného času,
návštěva Českého Krumlova, kritika knihy,
anketa – džíny, vzhled
Gramatika: opakování 1. – 6. lekce
Čj – Remarque a jeho dílo
MV – vliv PC na člověka
Z, D - Český Krumlov
ČJ – náležitosti formálního dopisu
- recenze knihy
OSV – formulace vlastních názorů na
téma důležitost vzhledu a jeho vlivu
na názor okolí
98
Název vyučovacího předmětu: NĚMECKÝ JAZYK
Ročník: SEPTIMA
Výstup předmětu
Vyučující
Učivo
Školní rok
Průřezová témata, kontexty a přesahy,
další poznámky
Ž umí vyjmenovat jednotlivá sportovní odvětví.
Ž je schopen vyjádřit se k důležitosti sportu, jeho vlivu na
lidské zdraví.
Ž umí popsat jeho vztah ke sportu.
Ž rozumí poslechu sportovních zpráv a dokáže
postřehnout důležité informace.
8. LEKCE
Die Welt des Sports
- druhy sportu, pravidla, sport a já
Gramatika: opakování časových údajů a
zájmenných příslovcí, nepřímé otázky,
přirovnávací způsobové věty, vedlejší věty
účinkové, vztažné věty
Ž umí vyjmenovat různá poranění.
Ž dokáže popsat okolnosti, při nichž se zranil a následný
způsob ošetření a léčení.
Ž je schopen popsat základní příznaky a léčbu dětských
nemocí (příušnice, zarděnky, neštovice), alergií a AIDS.
Ž dokáže napsat krátký text na téma “ AIDS – nebezpečí
dnešní doby“.
B – lidské tělo, nemoci
9. LEKCE
Bein in Gips
- zranění a nemoci, u lékaře, dětské nemoci,
alergie, AIDS
Gramatika: opakování stupňování příd. jmen
a příslovcí, porušování větného rámce po wie
a als, příslovce na – (e)stens, -st, sloveso tun,
použití tun a machen
99
Tv – druhy sportu, jejich pravidla
OSV – důležitost sportu pro rozvoj
osobnosti
Název vyučovacího předmětu: NĚMECKÝ JAZYK
Ročník: OKTÁVA
Výstup předmětu
Vyučující
Učivo
Školní rok
Průřezová témata, kontexty a přesahy,
další poznámky
Ž dokáže pomocí grafu popsat německý systém školství a
porovnat ho s českým.
Ž dokáže popsat výhody a nevýhody jednotlivých forem
škol (učební obor, SOŠ, gymnázium).
Ž umí popsat svoji školní minulost, současnost a
budoucnost a vyjádřit se k tomu, proč se rozhodl pro tuto
školu / školy.
10. LEKCE
Im Abteil
- český a německý školský systém, povolání
Gramatika: opakování slovesa werden,
určování rodu podstatných jmen, infinitivní
konstrukce s zu, um…zu, modální částice,
synonymní slovesa
Ž zná základní reálie Rakouska (památky hl. města,
kulturní, zeměpisné zajímavosti, osobnosti, politická
forma, …).
Ž dokáže pomocí grafu popsat rakouský školský systém a
porovnat ho s českým.
11. LEKCE
Die Republik Österreich stellt sich vor
- reálie Rakouska, rakouské školství
Gramatika: opakování zeměpisných názvů a
slabého skloňování podstatných jmen,
příčestí přítomné a minulé, zpodstatnělá
přídavná jména a příčestí
Ž se umí orientovat v německém jídelním lístku.
Ž umí vést rozhovor v restauraci – objednání, zaplacení.
Ž dokáže porovnat různá restaurační zařízení (restaurace,
sklípek, rychlé občerstvení, hospoda,…).
Ž umí vytvořit reklamu na restaurační zařízení.
VMEGS – školství v ČR a SRN,
studium v zahraničí
OSV – sebepoznání
Z, D – reálie Rakouska
Hv- Mozart (život a dílo)
VMGES – studium v zahraničí
12. LEKCE
MV - reklama
Im Restaurant „Zur lustigen Witwe“
- jídlo, stolování, návštěva restaurace,
porovnání stravovacích zařízení
Gramatika: konjunktiv, označení míry a
množství, skloňování přídavných jmen po
členu nulovém, zpodstatnělá přídavná jména
a příčestí ve spojení s neurčitými zájmeny,
nulový člen u podstatných jmen
100
Název vyučovacího předmětu: NĚMECKÝ JAZYK
Ročník: OKTÁVA
Výstup předmětu
Ž zná základní reálie Německa (důležitá města a jejich
význam, politické rozdělení, zeměpisné zajímavosti,
známé osobnosti).
Ž umí převyprávět pohádku „Brémští muzikanti“.
Vyučující
Učivo
Školní rok
Průřezová témata, kontexty a přesahy,
další poznámky
13. LEKCE
Per Anhalter durch Deutschland
- reálie Německa, pohádka Die Bremer
Stadtmusikanten
Gramatika: opakování sloves s předponami,
vazby sloves a podstatných jmen, zlomky,
desetinná čísla a procenta, tvoření slov
101
Z – reálie Německa
Čj - rozdíly ve valenci sloves,
podstatných a přídavných jmen
Název vyučovacího předmětu: REÁLIE V NĚMECKÉM JAZYCE (součást náplně nj v oktávě)
Ročník: OKTÁVA
Vyučující
Výstup předmětu
Učivo
Školní rok
Průřezová témata, kontexty a přesahy,
další poznámky
Ž je schopen napsat slohovou práci na dané téma, při čemž Trénování psaní slohových prací na různá Čj – znalosti ze slohu
dbá na dodržení tématu, všech částí zadání, rozsahu a
témata i různých slohových útvarů.
pravidel daných pro jednotlivé slohové útvary.
Témata: rodina, přátelé a domov
cestování
bydlení
zábava a sport
škola, profese
prázdniny, dovolená, volný čas
obchod, nakupování, reklamace
kultura
moje město, okolní krajina
příroda, životní prostředí
Útvary: pozdrav, vzkaz, přání, blahopřání,
formulář, pozvání, odpověď, neformální i
formální dopis, e-mail, žádost, inzerát,
vyprávění, popis, životopis
102
Název vyučovacího předmětu: KONVERZACE V NĚMECKÉM JAZYCE (volitelné)
Ročník: SEPTIMA - OKTÁVA
Vyučující
Výstup předmětu
Učivo
Ž umí k daným tématům vést rozhovory;
dokáže rychle reagovat, klást otázky a odpovídat na ně;
má dostatečnou slovní zásobu, aby vyjádřil své názory a
myšlenky a postoje;
je schopen reagovat na zadanou situaci;
dokáže vést kratší monolog na známé téma;
umí popsat obrázek a porovnat jej s jiným obrázkem
stejného tématu;
orientuje se v neznámém textu – slyšeném i čteném;
dokáže odhadnout význam neznámých slov podle
kontextu;
dokáže určit téma textu;
umí shrnout podstatné informace z textu;
dokáže se zaměřit na konkrétní informace v textu;
umí účelně pracovat se slovníkem;
orientuje se v mapě či plánku města a dokáže je použít
jako pomůcku při popisu.
Školní rok
Průřezová témata, kontexty a přesahy,
další poznámky
Freizeit, Hobbys
- formy trávení volného času, porovnání,
klady a zápory jednotlivých činností
- popis obrázků
- práce s textem
OSV – vhodné a nevhodné formy trávení
volného času
Kultur
- návštěva kina, divadla, výstavy, koncertu
- kulturní možnosti v okolí
- práce s textem – program, leták
- popis obrázků
Hv- koncerty, hudební styly
Vv - výstavy
Reisen, Urlaub, Ferien
- porovnání cestování v ČR a do zahraničí
- porovnání cestování s CK či individuálně
- plánování dovolené (cesta, ubytování,
výlety, …)
- rozhovor v CK, na recepci hotelu
- práce s textem
- popis obrázků
Z – turisticky zajímavé země a oblasti
Sport
- jednotlivá sportovní odvětví, pravidla
- význam sportu
- sport a já
- sport jako povolání
- práce s textem
- popis obrázků
Tv- sportovní odvětví a jejich pravidla
OSV – význam sportu pro člověka
103
Název vyučovacího předmětu: KONVERZACE V NĚMECKÉM JAZYCE (volitelné)
Ročník: SEPTIMA - OKTÁVA
Vyučující
Výstup předmětu
Učivo
Školní rok
Průřezová témata, kontexty a přesahy,
další poznámky
Gesundheit und Krankheit
- návštěva lékaře – rozhovor
- jednotlivé nemoci – symptomy, léčba
- HIV, AIDS
- jak se chovat zdravě, co dělám pro své
zdraví
- práce s textem
- popis obrázků
B – nemoci, zdravý životní styl
B, Zsv – prevence AIDS
Essen, Gastronomie
- zásady správného stravování
- jídelní lístek, návštěva restaurace
- porovnání různých stravovacích zařízení
- práce s textem, popis obrázků
Zsv- zásady správného stravování
Verkehr
- výhody a nevýhody jednotlivých
dopravních prostředků
- jízdní řády
- rozhovor u přepážky
- práce s textem, popis obrázků
Z - doprava
Feste und Bräuche
- svátky a zvyky v ČR i německy mluvících
zemích
- práce s textem, popis obrázků
Zsv – české svátky a tradice
MKV – tradice německy mluvících zemí
104
Název vyučovacího předmětu: KONVERZACE V NĚMECKÉM JAZYCE (volitelné)
Ročník: SEPTIMA - OKTÁVA
Vyučující
Výstup předmětu
Učivo
Školní rok
Průřezová témata, kontexty a přesahy,
další poznámky
Wohnen
- popis vlastního bydlení
- různé typy bydlení – výhody, nevýhody
- rozhovor v realitní kanceláři, mezi
pronajímatelem a nájemcem bytu
- porovnání bydlení v různých lokalitách
(vesnice, město – okraj, centrum)
- práce s textem, popis obrázků
Einkaufen
- obchody a jejich sortiment
- rozhovor v obchodě (prodavač / zákazník)
- nakupování přes internet
- práce s textem, popis obrázků
Ivt – nakupování přes internet
Kleidung und Mode
- oblečení na různé příležitosti, doplňky
- můj módní styl a vztah k módě
- práce s textem, popis obrázků
Wetter, Jahreszeiten
- popis počasí v jednotlivých roč. obdobích
- předpověď počasí
- práce s textem, popis obrázků
105
Z – klima, počasí
Název vyučovacího předmětu: KONVERZACE V NĚMECKÉM JAZYCE (volitelné)
Ročník: SEPTIMA - OKTÁVA
Vyučující
Výstup předmětu
Učivo
Školní rok
Průřezová témata, kontexty a přesahy,
další poznámky
Die Tschechische Republik
- základní zeměpisné a historické údaje
- místa zajímavá pro turisty – naplánování
poznávací cesty pro cizince
- významné osobnosti
- práce s textem a mapou
Z, D – reálie ČR, práce s mapou
Deutschland
- základní zeměpisné a historické údaje
- významné osobnosti
- práce s textem a mapou
Z,D – reálie Německa, práce s mapou
Österreich
- základní zeměpisné a historické údaje
- významné osobnosti
- práce s textem a mapou
Z,D – reálie Rakouska, práce s mapou
Die Schweiz
- základní zeměpisné a historické údaje
- významné osobnosti
- práce s textem a mapou
Z, D – reálie Švýcarska, práce s mapou
106
5.2 Matematika a její aplikace
Charakteristika vzdělávací oblasti
Výuka matematiky na gymnáziu navazuje na předchozí vzdělávání žáků. Ve třídách
prima, sekunda, tercie, kvarta pokračuje ve vzdělávání žáků z prvního stupně základní školy,
na vyšším stupni gymnázia rozvíjí a upevňuje poznatky ze stupně nižšího.
Výuka matematiky je zaměřena na to, aby ovládnutím požadovaného matematického
aparátu a prvků matematického myšlení žáci dospěli ke schopnosti samostatně vytvářet a
ověřovat hypotézy, byli ukáznění v myšlenkovém procesu, naučili se propojovat jednotlivé
poznatky do celistvé struktury.
Nepominutelnou součástí výuky je zaměření na rozvoj abstraktního, analytického
myšlení, logického usuzování, sebekontroly.
Přesná formulace problému a strategie jeho řešení, schopnost věcné argumentace při
obhajování vlastního postupu řešení se samozřejmě uplatňuje nejen v matematice, ale
v mnoha dalších oborech (ekonomika, přírodní vědy, technické obory, společenské vědy…)
Cílem je, aby žáci získali k matematice kladný vztah, chápali ji jako součást naší
kultury, jako výsledek dlouhodobého historického vývoje spojeného s mnoha významnými
osobnostmi a propojujícího různé země a kultury.
Do vzdělávací oblasti Matematika a její aplikace je od školního 2013/2014 zařazen
předmět Šachy, který svým charakterem rozšiřuje obdobné dovednosti jako předmět
matematika.
Cílové zaměření vzdělávací oblasti
Základní cíle vzdělávací oblasti matematika a její aplikace jsou :
 postupná abstrakce a zobecňování, práce s charakteristickými vlastnostmi
objektů; celý tento proces musí být vždy v souladu s věkem a schopnostmi
žáků, nesmí být nad jejich síly a nesmí je od matematického poznání
odrazovat
 přesná formulace poznatků, používání matematické symboliky, vytváření
systému matematických pojmů a vztahů, poznávání algoritmů a metod řešení
úloh; nutnou součástí tohoto procesu je dostatečné procvičení získaných
dovedností, které umožňuje žákům tyto vědomosti prakticky využívat
 poznávání matematických modelů jako způsobu poznávání reality a
formulování exaktních vztahů a zákonů platných v nejrůznějších oblastech
lidského poznání
 rozvíjení geometrického vidění, prostorové představivosti, zdokonalování
grafického projevu, schopnost využívat grafické znázornění jako prostředek
k analyzování problému
 využívat k řešení úloh a prezentaci výsledků výpočetní techniku, pracovat
nejen s kalkulátorem, ale i s počítačovými programy, které to umožňují
107
 vést žáky k tomu, aby matematiku přijali jako jednu z možností poznávání
světa v nejrůznějších oblastech
5.2.1 Matematika
Charakteristika vyučovacího předmětu
Předmět matematika vzdělávacího programu „Otvíráme dveře do světa“ pro osmileté
gymnázium vychází ze vzdělávací oblasti Matematika a její aplikace z RVP ZV a RVP G.
Obsah učiva a rozsah poznatků v jednotlivých tématech na nižším i vyšším stupni gymnázia
bere v úvahu to, že učitelé pracují s vybranými žáky, mohou proto volit rychlejší tempo
výuky a prohlubovat poznatky žáků.
Výuka matematiky směřuje k tomu, aby žáci v návaznosti na předchozí stupeň
vzdělávání získali základní vědomosti a dovednosti v aritmetice, algebře a geometrii
 chápali kvantitativní vztahy v přírodních a společenských procesech
 porozuměli funkčním vztahům a souvislostem mezi kvantitativně měřitelnými
jevy
 byli schopni aplikovat získané vědomosti a dovednosti
 dovedli řešit přiměřeně obtížné úkoly problémového charakteru a byli schopni
používat nejen kapesní kalkulátor, ale i další výpočetní techniku
 dovedli řešit úkoly vyžadující plošnou i prostorovou geometrickou
představivost, zdokonalili svůj grafický projev
 uměli získávat a třídit informace, číst a rozumět údajům sestaveným do
tabulek a grafů a interpretovat je v praxi
 získali vědomosti a dovednosti z tematických celků uvedených v učebních
osnovách a rozvinuli na základě obsahu a metod matematika své abstraktní a
logické myšlení
 naučili se samostatně analyzovat text úloh a řešit je, odhadovat, hodnotit a
zdůvodňovat výsledky, porovnávat různé způsoby řešení a hledat řešení
optimální
 ovládli jazyk matematiky a matematickou symboliku, naučili se přesně a
srozumitelně vyjadřovat
 pochopili roli induktivních a deduktivních postupů, získali schopnost používat
logickou strukturu matematiky a osvojili si některé metody vědeckého
myšlení
 porozuměli vzájemným vztahům mezi jednotlivými tematickými celky, uměli
matematizovat reálné situace a aplikovat své znalosti a dovednosti i mimo
matematiku
 naučili se vyhledávat, sdělovat a využívat informace z oblasti matematiky
 v souvislosti s uplatňováním mezipředmětových vztahů a aplikací,
připomenutím významných osobností a historie vědy přijali matematiku jako
součást kultury
108
 spolu s předcházejícími cíli získali nebo posílili pozitivní rysy své osobnosti
( pracovitost, přesnost, důslednost, sebekontrolu a odpovědnost, vytrvalost a
schopnost překonávat překážky) a byli tak připraveni na intelektuální a volní
nároky dalšího studia
Časové a organizační vymezení
Předmět matematika se vyučuje na nižším gymnáziu v primě 4 hodiny v sekundě 5
hodin v tercii až kvartě 4 hodiny týdně. Na vyšším gymnáziu jsou zařazeny v kvintě 4 hodiny
výuky matematiky, v sextě 5 hodin, v septimě 3 hodiny a v oktávě 4 hodiny jako povinná
výuka pro všechny žáky. Ve třídách prima až sexta je v případě vyššího počtu žáků jedna
hodina týdně dělená na skupiny. Kromě povinné výuky matematiky si mohou žáci septimy a
oktávy volit předmět Seminář a cvičení z matematiky ( SCM ), který se vyučuje 2 hodiny
týdně.
Kromě výuky v jednotlivých hodinách žáci zpracovávají v průběhu roku seminární
práce, připravují si prezentace k vybraným tématům. Vybraní žáci řeší úlohy různých
matematických soutěží (Pythagoriády, Matematické olympiády…)
Rozvržení učiva do jednotlivých ročníků vyššího gymnázia zahrnuje základní učivo
dané RVP G, které je povinné pro všechny žáky. Rozšiřující učivo je náplní seminářů
v septimě a oktávě.
Výchovně vzdělávací strategie
Výchovně vzdělávací postupy směřující k utváření klíčových kompetencí vycházejí
ze strategií popsaných na úrovni školy. Důsledně respektují věkové zvláštnosti žáků,
vyučující přihlížejí i k individuálním schopnostem jednotlivých žáků.
Kompetence k učení – učitel
 systematizuje učivo podle rozumových schopností žáků
 používané metody a formy výuky jsou motivační, mají vést žáky ke
schopnosti třídit informace a spojovat je do schémat s jasnou strukturou
otevřenou k dalšímu dotváření
 trvá na přesnosti, vytrvalosti, je důsledný, netoleruje ledabylost v písemném
ani ústním projevu žáků
 zadáváním seminárních prací nad rámec učiva vede žáky k rozšiřování
znalostí a samostatnosti v učení
 pečuje o rozvoj matematicky nadaných žáků tím, že je vede k účasti
v matematických soutěžích a ostatních mimoškolních aktivitách
Kompetence k řešení problémů - učitel
 vede žáky k algoritmizaci postupů řešení problémů
 při řešení úloh uplatňuje zpětnou vazbu
 vede žáky k různým variantám řešení problémů, oceňuje netradiční postupy
109
 metodou problémového rozhovoru vede žáky ke kladení otázek a hledání
souvislostí, využívá všech příležitostí k tomu, aby ukázal, že matematika
slouží k poznávání a řešení problémů každodenního života a slouží jako
účinný aparát pro práci v dalších předmětech
 ve spolupráci s předmětem Informatika a výpočetní technika vede žáky
k využívání matematického softwaru při získávání a prezentaci výsledků
Kompetence komunikativní - učitel
 učí žáky komunikovat při frontální i skupinové výuce, vede je k přesné a
jazykově správné argumentaci při uplatňování vlastních názorů a originálních
řešení
 zadáváním týmových projektů vede žáky ke spolupráci při jejich řešení
 užívá a vyžaduje i od žáků přesné, srozumitelné vyjadřování, vede žáky
k osvojování a používání symbolického jazyka matematiky
 vyžaduje od žáků veřejnou prezentaci výsledků své práce
Kompetence sociální a občanské – učitel
 zadáváním týmové práce vede žáky ke spolupráci a odpovědnosti za výsledky
své práce
 vede žáky k objektivnímu oceňování práce druhých, k sebekritičnosti a
k toleranci
 důsledně trvá na zodpovědnosti žáka za plnění povinností
Kompetence pracovní a k podnikavosti – učitel
 svým přístupem k výuce posiluje zájem žáků o matematiku a vede je k tomu,
aby neměli obavy z toho, volit si jako další vzdělání obor, který znalosti
matematiky předpokládá, v průběhu výuky je s těmito obory seznamuje
 vede žáky k získání vlastností, které jsou potřebné nejen k úspěšnému
dalšímu studiu, ale i k tomu, aby mohli dobře vykonávat budoucí povolání
 schopnost samostatně získávat nové poznatky je velmi důležitá pro další
celoživotní vzdělávání, které je při současných měnících se podmínkách na
trhu práce nutným předpokladem pro přizpůsobení se požadavkům tohoto
trhu
 analýza podmínek pro podnikání, přesný rozbor a důsledné vyvození závěrů
z tohoto rozboru je nutným předpokladem pro jakékoli podnikání, matematika
by měla pomoci žákům tyto dovednosti v průběhu vzdělávání na gymnáziu
postupně získávat
110
5.2.2 Seminář a cvičení z matematiky
Charakteristika vyučovacího předmětu
Předmět Seminář a cvičení z matematiky vzdělávacího programu pro osmileté
gymnázium vychází ze vzdělávací oblasti Matematika a její aplikace z RVP G. Je zařazen
jako volitelný předmět v septimě a oktávě, jeho obsah je přizpůsoben tomu, že vyučující
pracuje se skupinou žáků, kteří se pro tento předmět rozhodli, protože mají o matematiku
hlubší zájem a většina z nich bude z tohoto předmětu maturovat, nebo se připravuje ke studiu
na VŠ, kde je matematika nutným předpokladem pro úspěšné zvládnutí požadavků.
Obsahem tohoto předmětu je rozšiřující učivo k jednotlivým tématům a užití
teoretických poznatků při řešení složitějších úloh.
Časové a organizační vymezení
Předmět Seminář a cvičení z matematiky se vyučuje dvě hodiny týdně v septimě a
oktávě jako volitelný předmět. Třída je rozdělena do více seminářů, proto je počet žáků ve
skupině menší, učitel se jim proto může individuálně věnovat, je možné pracovat ve skupině
a volit různé způsoby týmové práce, využívat ve značné míře počítač, prezentace výsledků
práce jednotlivých žáků nebo skupin je nedílnou součástí výuky .
Tyto semináře jsou zaměřeny na žáky s hlubším zájmem o matematiku, kterým
umožňují získání širšího okruhu vědomostí, na které mohou lépe navázat při dalším studiu
zvoleného oboru na VŠ. Menší počet žáků v těchto seminářích umožňuje jejich aktivní
zapojení do práce v průběhu každé hodiny a individuální přístup vyučujících ke každému
z nich. V oktávě jsou semináře také zaměřeny na přípravu k maturitní zkoušce, případně
k přijímacím zkouškám na vysoké školy.
Výchovně vzdělávací strategie
Výchovně vzdělávací strategie vycházejí ze strategií popsaných v úvodu k předmětu
„Matematika“, jsou přizpůsobeny individuálním schopnostem žáků a zaměřeny na rozvoj
jejich abstraktního myšlení, tvůrčího přístupu k řešení problémů, přesného vyjadřování,
plošné i prostorové představivosti, zdokonalování grafického projevu, systém v zápisu
poznámek i řešení příkladů.
Z průřezových témat je kladen důraz na osobnostní a sociální výchovu – rozvoj
sebedůvěry a zodpovědnosti, posilování umění spolupráce, hledání cesty jak se vyrovnávat se
zátěží, jak posilovat kreativitu skupiny i jednotlivců, věnovat pozornost morálnímu jednání
(poctivost při zpracování úkolů, seminárních prací a prezentací, nepoužívat cizí práci bez
uvedení pramenů. Klást důraz na kvalitní mezilidské vztahy ve skupině, rozvíjet sociální,
interakční a vztahové dovednosti pro spolupráci ve skupině.
V oblasti mediální výchovy vytvářet kritický pohled na mediální sdělení (využívat
poznatky získané v oblasti matematické statistiky), v oblasti dovedností se učit přesvědčivým
způsobem prezentovat své poznatky a výsledky práce a to písemnou i ústní formou, využívat
111
v plné míře výpočetní techniku, volit matematický jazyk, ale formu dostatečně srozumitelnou
všem.
5.2.3 Šachy
Charakteristika vyučovacího předmětu
Předmět Šachy vzdělávacího programu „Otvíráme dveře do světa“ pro osmileté
gymnázium vychází ze vzdělávací oblasti Matematika a její aplikace z RVP ZV. Projekt
Šachy do škol vznikl za podpory Šachového svazu ČR a dotace MŠMT. Cílem projektu je
podpořit zavedení šachu do vyučování ve školách. Šachy jsou součástí kurikula ve více než
třiceti zemích. Cílem projektu není výchova šachových mistrů, ale snaha nabídnout žákům
možnost, aby formou hry rozvíjeli své mentální schopnosti, které uplatní nejen během školní
docházky, ale i v dalším životě.
Časové a organizační vymezení
Předmět Šachy je ve třídě prima povinně volitelným předmětem s dvouhodinovou
týdenní dotací. Stejná časová dotace bude i v sekundě. Výuka probíhá v učebně ke hře
přizpůsobené, s použitím šachového materiálu a za pomoci multimediální techniky.
Výchovně vzdělávací strategie
Výchovně vzdělávací strategie jsou zaměřeny k dosahování klíčových kompetencí a
vycházejí ze strategií stejných jako u předmětu matematika. Jsou přizpůsobeny individuálním
schopnostem žáků. Cílem je:
 posílit dovednosti potřebné při řešení problému, naučit jak nezávisle a
zodpovědně dělat obtížná a abstraktní rozhodnutí
 zvýšit matematické a paměťové schopnosti
 pěstovat kritické, kreativní a originální myšlení
 učit žáky rozhodovat se rychle a přesně i pod časovým tlakem, vybírat
nejlepší variantu z velkého množství možností
Z průřezových témat je kladen důraz na osobnostní a sociální výchovu – rozvoj
schopností poznávání, cvičení smyslového vnímání, pozornosti a soustředění; cvičení
dovedností zapamatování, řešení problémů.
Učitel vede žáky k sebepoznání a sebepojetí, rozvíjí zdravé a vyrovnané vztahy
k sobě i jiným lidem.
Učí žáky sebekontrole a sebeovládání, vede je ke stanovování osobních cílů i dílčích
kroků k jejich dosažení.
Učí žáky předcházet stresům v mezilidských vztazích, rozumově zvládat problém,
hledat pomoc při potížích, vede je k dobré organizaci času a k tomu, aby si uvědomili nutnost
uvolnění a relaxace.
112
Učí žáky analyzovat vlastní i cizí postoje, hodnotit chování lidí, chovat se
zodpovědně a spolehlivě, rozhodovat se eticky v problematických situacích, a umět i prohrát.
113
Název vyučovacího předmětu: MATEMATIKA
Ročník: Prima
Výstup předmětu
Učivo
- zaokrouhlovat desetinná čísla na daný
řád;
- násobit a dělit desetinná čísla 10, 100,
1 000;
- převádět jednotky délky a hmotnosti;
- písemně sčítat, odčítat, násobit a dělit
desetinná čísla;
- užívat kapesní kalkulátor;
- řešit slovní úlohy z praxe vedoucí k
výpočtům s desetinnými čísly, a to
včetně úloh na výpočet obvodů a
obsahů čtverce a obdélníka a povrchů
kvádru a krychle;
- provádět odhad a kontrolu výsledků
řešení úloh
- rozeznat prvočíslo a číslo složené;
- provést rozklad přirozeného čísla na
prvočinitele;
- určit čísla soudělná a nesoudělná;
- určit největší společný dělitel dvou až
tří přirozených čísel;
- určit nejmenší společný násobek dvou
až tří přirozených čísel;
- řešit jednoduché slovní úlohy vedoucí
k určení nejmenšího společného
násobku 2 až 3 přirozených čísel, nebo
největšího společného dělitele 2 až 3
přirozených čísel
Vyučující:
Téma
Přirozená čísla a jejich zápis v
desítkové soustavě. Zobrazení
přirozených čísel na číselné ose.
Porovnávání a zaokrouhlování
přirozených čísel.
Sčítání, odčítání, násobení a dělení
přirozených čísel
Zlomek jako část celku. Sčítání zlomků
se stejným jmenovatelem. Desetinná
čísla řádu desetin a setin, jejich sčítání
a odčítání.
Tisíciny, desetitisíciny, stotisíciny,
miliontiny
Sčítání a odčítání desetinných čísel
Násobení desetinného čísla přirozeným
číslem Násobení desetinného čísla
desetinným číslem
Dělení desetinného čísla přirozeným
číslem
Dělení desetinného čísla desetinným
číslem
Dělitel, násobek
Dělitelnost deseti a pěti, dělitelnost
dvěma, dělitelnost třemi
Prvočísla a složená čísla
Společní dělitelé
Společné násobky
Slovní úlohy
114
Přirozená, desetinná
čísla
Dělitelnost
přirozených čísel
Školní rok
Průřezová témata, kontexty a
přesahy, další poznámky
ROZŠIŘUJÍCÍ UČIVO
- užití paměti kalkulátoru;
- sčítání více sčítanců, odčítání více
menšitelů;
- násobení desetinných čísel, v nichž
jsou až čtyři číslice různé od nuly;
- dělení troj a čtyřciferným dělitelem;
- složitější slovní úlohy
Rozšíření
- znaky dělitelnosti čtyřmi, šesti, osmi,
devíti;
- řešení náročnějších slovních úloh
vedoucích k využití vlastností
dělitelnosti přirozených čísel
Název vyučovacího předmětu: MATEMATIKA
Ročník: Prima
Výstup předmětu
Učivo
Vyučující:
Téma
narýsovat úhel dané velikosti
určené ve stupních;
- změřit velikost úhlu pomocí
úhloměru;
- užívat jednotky stupeň a minuta;
- odhadnout velikost úhlu;
- graficky sčítat a odčítat úhly;
- sčítat a odčítat velikosti úhlů
udané ve stupních a minutách
- násobit a dělit úhel a jeho velikost
dvěma;
- vyznačit vrcholové, vedlejší úhly,
určit jejich velikost
Úhel.
Osa úhlu.
Velikost úhlu.
Ostrý a tupý úhel.
Vrcholové a vedlejší úhly.
Sčítání a odčítání úhlů.
- třídit a popsat trojúhelníky;
- sestrojit výšky a těžnice
trojúhelníku;
- sestrojit kružnici opsanou a
vepsanou trojúhelníku;
- určit velikost vnitřního úhlu
trojúhelníku, jsou-li dány
velikosti dalších dvou vnitřních
úhlů trojúhelníku
Popis různých trojúhelníků a jejich
vlastností. Vnější a vnitřní úhly
trojúhelníku. Výšky trojúhelníku.
Těžnice trojúhelníku a těžiště.
Konstrukce trojúhelníku ze tří
stran. Trojúhelníková nerovnost.
Kružnice trojúhelníku vepsaná a
opsaná.
Úhel a jeho velikost
Školní rok
Průřezová témata, kontexty a
přesahy, další poznámky
ROZŠIŘUJÍCÍ UČIVO
- souhlasné a střídavé úhly
- jednotka úhlu vteřina a její užití
- násobení uhlu přirozeným číslem
graficky
- dělení úhlu dvěma, čtyřma, osmi
graficky
- konstrukce pomocí kružítka (bez
úhloměru) úhlů velikostí
60;45;30;15 stupňů
-počet os souměrnosti daného
rovinného obrazce;
-rovinová souměrnost, rovina
souměrnosti
Trojúhelník
115
- těžiště trojúhelníku a jeho
vlastnosti;
- střední příčky trojúhelníku;
- mnohoúhelníky
Název vyučovacího předmětu: MATEMATIKA
Ročník: Prima
Výstup předmětu
Učivo
Vyučující:
Téma
Školní rok
Průřezová témata, kontexty a
přesahy, další poznámky
- sestrojit obraz kvádru, krychle ve
volném rovnoběžném promítání;
- vypočítat objem a povrch kvádru a
krychle;
- znát a umět převádět jednotky
objemu;
- sestrojit síť kvádru, krychle;
- řešit úlohy z praxe na výpočty
objemů a povrchů kvádru, krychle
Zobrazování kvádru a krychle ve
Objem povrchu kvádru,
volném rovnoběžném promítání a krychle
krychlové síti. Sestrojování sítě
kvádru a krychle. Výpočty objemu
a povrchu kvádru a krychle ve
slovních úlohách. Jednotky objemu
a převádění jednotek objemu.
ROZŠIŘUJÍCÍ UČIVO
- složitější slovní úlohy na výpočty
objemů kvádru a krychle;
- pravoúhlé promítání kvádru,
krychle na dvě k sobě kolmé
průmětny
Dovede zapsat a znázornit na
číselné ose čísla kladná i záporná.
Porovná dvě celá i desetinná čísla,
určí a ukáže na číselné ose číslo
opačné k danému číslu.
Určí absolutní hodnotu čísel
pomocí číselné osy.
Celá čísla
číselná osa
absolutní hodnota čísla
uspořádání celých čísel
- algebraické pojetí absolutní
hodnoty čísla, užití absolutní
hodnoty;
Celá čísla
116
Název vyučovacího předmětu: MATEMATIKA
Ročník: Sekunda
Výstup předmětu
Učivo
Vyučující:
Téma
1A. Operace s celými čísly
Sčítá, odčítá, násobí a dělí dvě celá
čísla.
převede zlomek na desetinné číslo a
naopak.
Uvede daný zlomek na základní tvar.
Upraví smíšené číslo na zlomek a
nepravý zlomek na smíšené číslo.
Porovná dva zlomky.
Zobrazí daný zlomek na číselné ose.
Sčítá a odčítá zlomky. Násobí a dělí
zlomky.
Řeší slovní úlohy vedoucí
k základním operacím se zlomky.
Řeší složený zlomek převodem na
dělení zlomků
Zobrazí racionální číslo na číselné
ose, porovnává racionální čísla.
Sčítá, odčítá, násobí a dělí racionální
čísla.
Využívá vlastností početních operací
s racionálními čísly.
Řeší slovní úlohy na užití racionálních
čísel.
Školní rok
Průřezová témata, kontexty a
přesahy, další poznámky
ROZŠIŘUJÍCÍ UČIVO
součet celých čísel
rozdíl celých čísel
součin celých čísel
podíl celých čísel
2A. Zlomky a racionální
čísla
Zlomky
celek a jeho část
číselná osa
rozšiřování a krácení zlomků
porovnávání (uspořádání)
smíšená čísla, periodická čísla
součet a rozdíl zlomků
součet a rozdíl zlomků
součin zlomků
podíl zlomků
složené zlomky.
Racionální čísla
záporná des. čísla a zlomky
uspořádání rac. čís. Číselná osa.
součet a rozdíl + vlastnosti
součin a podíl + vlastnosti
řešení slovních úloh v Q
117
sčítání a odčítání smíšených čísel;
- sčítání a odčítání více než tří
zlomků;
- úprava složených zlomků;
- řešení slovních úloh vedoucích k
provádění dvou až tří operací se
zlomky
- řešení složitějších početních výkonů
s více než dvěma racionálními čísly;
- vlastnosti početních výkonů s
racionálními čísly;
- periodická čísla;
Název vyučovacího předmětu: MATEMATIKA
Ročník: Sekunda
Výstup předmětu
Učivo
Porovná dvě veličiny poměrem. Poměr
krátí. Zvětší (zmenší) danou hodnotu
v daném poměru. Rozdělí celek na části
v daném poměru.
Je schopen užít měřítko plánu a mapy.
Rozlišuje, zda daná závislost je nebo není
přímá (nepřímá) úměrnost a své tvrzení
zdůvodní. Zapíše tabulku, zakreslí graf
přímé (nepřímé) úměrnosti
Orientuje se v pravoúhlé soustavě
souřadnic.
Řeší slovní úlohy s využitím vztahů přímé
a nepřímé úměrnosti.
Řeší slovní úlohy pomocí trojčlenky nebo
rovnice přímé a nepřímé úměrnosti.
Zná a umí používat pojmy procento, část,
celek
Poznatky využívá k řešení slovních úloh
Orientuje se v diagramech a grafech.
Řeší jednoduché příklady na výpočet
úroků.
Zná základy finanční gramotnosti
Vyučující:
Téma
Poměr
- definice a vlastnosti
- rozšiřování a krácení poměru
- početní operace s poměry
- postupný poměr
- měřítko plánu a mapy
Úměrnost
- přímá úměrnost, trojčlenka
- nepřímá úměrnost
- pravoúhlá soust. souř. v rovině
- graf přímé úměrnosti
- graf nepřímé úměrnosti
- procento, základ,proc. část
- užití trojčlenky
- úlohy z praxe
- úroková míra, úrok
- promile
118
3A. Poměr. Přímá a
nepřímá úměrnost
4A. Procenta. Úrok
Školní rok
Průřezová témata, kontexty a
přesahy, další poznámky
ROZŠIŘUJÍCÍ UČIVO
- využití poměru více než tří
veličin;
- náročnější úlohy na trojčlenku
- promile;
- užití pojmu promile ve slovních
úlohách;
- sestavování a čtení různých
diagramů a grafů, v nichž jsou
jednotlivé položky vyjádřené v
procentech;
Název vyučovacího předmětu: MATEMATIKA
Ročník: Sekunda
Výstup předmětu
Učivo
Určí shodné útvary, užívá věty o
shodnosti útvarů sss, sus, usu, Ssu i
ke konstrukcím.
Řeší praktické úlohy na užití
znalostí o n – úhelnících.
Určí shodné útvary, užívá věty o
shodnosti útvarů sss, sus, usu, Ssu i
ke konstrukcím.
Řeší praktické úlohy na užití
znalostí o n – úhelnících.
Vyučující:
Téma
Shodné útvary
Osová souměrnost
Konstrukce obrazu v osové
souměrnosti
Osově souměrné útvary
Určování osy osově souměrných
útvarů
1G. Osová souměrnost,
středová souměrnost
- osová souměrnost
- středová souměrnost
Shodnost trojúhelníků
- shodnost geometrických útvarů
- shodnost trojúhelníků
- věta sss
- věta sus
- věta usu
- věta Ssu
obvod, obsah
čtyřúhelníky
- rozdělení
- konstrukce
obvod, obsah
2G. Shodnost. Shodná
zobrazení
3G. Čtyřúhelníky
119
Školní rok
Průřezová témata, kontexty a
přesahy, další poznámky
-počet os souměrnosti daného
rovinného obrazce;
-rovinová souměrnost, rovina
souměrnosti
Rozšíření
- posunutí;
- otočení;
- konstrukce obrazu v posunutí;
- konstrukce obrazu v otočení v
kladném i záporném smyslu;
- konstrukce obrazu útvaru ve
shodném zobrazení s užitím
soustavy souřadnic
Název vyučovacího předmětu: MATEMATIKA
Ročník: Tercie
Výstup předmětu
Učivo
- určovat druhou mocninu a druhou
odmocninu pomocí tabulek a kapesního
kalkulátoru;
- znát Pythagorovu větu;
- užívat Pythagorovu větu v praxi;
- řešit slovní úlohy vedoucí k užití
Pythagorovy věty
určovat mocniny s přirozeným mocnitelem;
- provádět základní početní operace s
mocninami;
- zapsat dané číslo v desítkové soustavě
pomocí mocnin deseti a ve tvaru a.10n, kde
1 < a < 10
- určit hodnotu daného číselného výrazu;
- zapsat slovní text pomocí výrazů s
proměnnými v jednoduchých případech;
- sčítat a odčítat celistvé výrazy, násobit
výraz jednočlenem, upravit výraz
vytýkáním před závorkou, násobit dvojčlen
dvojčlenem, trojčlenem, užívat vzorce
(a ± b)2 , a2 - b2 ke zjednodušení výrazů
- řešit lineární rovnice pomocí
ekvivalentních úprav, provádět zkoušku
správnosti svého řešení;
- vypočítat hodnotu neznámé ze vzorce
po dosazení číselných hodnot všech
daných veličin,
- řešit slovní úlohy vedoucí k řešení
lineární rovnice;
- užít řešení lineární rovnice v praxi;
Vyučující:
Téma
- druhá mocnina - def
- druhá mocnina zpaměti
- výpočet druhé mocniny
- druhá odmocnina
- druhá odmocnina zpaměti
- výpočet druhé odmocniny
- důkaz
- Pythagorova věta v rovině
- Pythagorova věta v prostoru
- konstrukce iracionálních čísel
- třetí mocnina
- mocnina s přir. mocnitelem
- pravidla pro počítání s
mocninami
- zápis čísla v desítkové soustavě
pomocí mocniny čísla 10
- číselné výrazy
- výrazy s proměnnými
- užití výrazů
- mnohočlen
- sčítání a odčítání mnohočlenů
- násobení mnohočlenů
- dělení mnohočlenů jednočlenem
- rozklad mnohočlenu na součin
- ekvivalentní úpravy rovnic
- řešení rovnic
- postup řešení
- slovní úlohy řešené rovnicemi
- výpočet neznámé ze vzorce
120
1A. Druhá mocnina a
odmocnina
2A. Pythagorova věta
4A. Výrazy
5A. Lineární rovnice
Školní rok
Průřezová témata, kontexty a
přesahy, další poznámky
ROZŠIŘUJÍCÍ UČIVO
- iracionální čísla
- reálná čísla, osa reálných čísel
- mocniny se záporným celým
mocnitelem;
- určování třetí a vyšších
mocnin pomocí kapesního
kalkulátoru;
- geometrické sestrojování
odmocnin
- dělení mnohočlenu jedno a
dvojčlenem;
- užití vzorců (a +- b)3 , a3 - b3 ,
a3 + b3 ;
rozklad výrazu na součin
kořenových činitelů;
- geometrická znázornění úprav
výrazů
- diskuse řešení lineární rovnice;
- řešení náročnějších slovních
úloh;
Název vyučovacího předmětu: MATEMATIKA
Ročník: Tercie
Výstup předmětu
Učivo
Vyučující:
Téma
Školní rok
Průřezová témata, kontexty a
přesahy, další poznámky
6A. Základy statistiky a
finanční matematiky
úlohy z praxe budou řešeny v
IVT (Excel)
- provádět jednoduchá statistická
šetření a zapisovat jeho výsledky
formou tabulky nebo je vyjadřovat
sloupkovým (případně kruhovým)
diagramem;
- číst tabulky a grafy a umět je
interpretovat v praxi;
- určit četnost jednotlivých hodnot a
zapsat ji do tabulky;
- vypočítat aritmetický průměr;
- určit z dané tabulky modus i medián;
- číst a sestrojovat různé diagramy a
grafy s údaji uvedenými v procentech
- statisticky porovnávat produkty
finančního trhu pro investování a pro
získávání prostředků;
- statické šetření
- diagramy
- aritmetický průměr
- modus, medián
- množina bodů dané vlastnosti
- kružnice a přímka
- dvě kružnice
- Thaletova věta
- Konstrukce pomocí Pythagorovy
věty
- oblouk kružnice, kruhová výseč,
úseč
- délka kružnice, obvod kruhu
- obsah kruhu
- obsah kruhové výseče, mezikruží
odvození π (plechovka, provázek,
pravítko )
- sestrojit obraz hranolu, válce ve
volném rovnoběžném promítání;
- vypočítat objem a povrch hranolu a
válce;
- znát a umět převádět jednotky
objemu;
- sestrojit síť hranolu, válce;
- řešit úlohy z praxe na výpočty
objemů a povrchů hranolu, válce
- hranol, síť hranolu, válec, síť válce 2G. Hranoly, Válec
- povrch a objem hranolu
- objem a povrch válce
ROZŠIŘUJÍCÍ UČIVO
- složitější slovní úlohy na
výpočty objemů hranolu a
válce;
- pravoúhlé promítání hranolu
na dvě k sobě kolmé průmětny
1G. Kružnice a kruh
- množiny bodů v rovině
- tečna z bodu ke kružnici
- trojúhelníky
- čtyřúhelníky
3G. Konstrukční úlohy
121
Název vyučovacího předmětu: MATEMATIKA
Ročník: kvarta
Výstup předmětu
Učivo
- určovat podmínky, za kterých má daný
lomený výraz smysl, krátit a rozšiřovat lomené
výrazy, sčítat a odčítat dva až tři lomené výrazy,
násobit a dělit dva lomené výrazy, převést
složený lomený výraz na násobení dvou
lomených výrazů;
- řešit jednoduché lineární rovnice s
neznámou ve jmenovateli;
- řešit slovní úlohy vedoucí k jednoduchým
lineárním rovnicím s neznámou ve jmenovateli
- řešit soustavu dvou lineárních rovnic se
dvěma neznámými dosazovací metodou;
- provádět zkoušku řešení;
- řešit soustavu dvou lineárních rovnic se
dvěma neznámými sčítací metodou v
jednoduchých případech;
- řešit slovní úlohy pomocí soustav dvou
lineárních rovnic se dvěma neznámými
- určit definiční obor funkce a množinu hodnot
funkce;
- sestrojit graf lineární funkce, kvadratické
funkce y = ax2 , nepřímé úměrnosti y = k/x
- řešit graficky soustavu dvou lineárních rovnic;
- užívat probrané funkce při řešení úloh z praxe
Vyučující:
Téma
- lomený výraz
- krácení a rozšiřování lomených výrazů
- sčítání a odčítání lomených výrazů
- násobení a dělení lomených výrazů
- složené lomené výrazy a jejich úpravy
- řešení lineárních rovnic s jednou
neznámou
- soustavy dvou lineárních rovnic se
dvěma neznámými
- intervaly
- lineární nerovnice
- soustavy dvou lineárních nerovnic s
jednou neznámou
- grafické řešení soustav rovnic a
nerovnic
- slovní úlohy
- pojem funkce, graf funkce
- lineární funkce a její vlastnosti
- kvadratická funkce a její vlastnosti
- kvadratická rovnice, řešení
- Úrok, jistina, úroková doba, úrokové
- vypočítat úrok z dané jistiny za určité období období, úroková míra. Jednoduché
při dané úrokové míře;
úrokování. Složené úrokování. Daň z
- určit hledanou jistinu;
úroku. Úlohy z praxe.
- provádět jednoduché a složené úrokování;
- Valuty, devizy, převody měn. Řešení
- vypočítat úrok z úroku
jednoduchých úloh kombinovaného
úrokování.
122
1A. Operace
s algebraickými výrazy
– lomený výraz
2A. Rovnice, nerovnice
a jejich soustavy
Školní rok
Průřezová témata, kontexty a
přesahy, další poznámky
ROZŠIŘUJÍCÍ UČIVO
- kvadratická funkce y = ax2 +
bx + c a její graf;
- vlastnosti kvadratické funkce;
- lineární lomená funkce y = k /
x + a a její graf
- funkce y = | x | a její graf
Příklady dalších elementárních
funkcí, např. funkce druhá
odmocnina.
Rozklad kvadratického
trojčlenu v oboru racionálních
čísel.
3.A. Funkce
4A. Finanční
matematika
- valuty, devizy, převody měn;
- řešení úloh kombinovaného
úrokování
Název vyučovacího předmětu: MATEMATIKA
Ročník: Kvarta
Výstup předmětu
Učivo
- určit podobné útvary v rovině;
- určit a použít poměr podobnosti;
- sestrojit rovinný obraz podobný danému;
- rozdělit úsečku dané délky v daném
poměru;
- užívat poměr podobnosti při práci s plány a
mapami;
- sestrojovat grafy funkcí sinus a tangens pro
hodnoty úhlů v intervalu <0o: 90o >;
- užívat goniometrické funkce sinus a tangens
ostrého úhlu z praxe;
Vyučující:
Téma
- pojem podobnosti, podobnost
trojúhelníků
- věty o podobnosti
- úlohy z praxe
1G. Podobné zobrazení
- pravoúhlý trojúhelník – odvození
vztahů mezi odvěsnami a přeponou
- tangens úhlu, odvození, vlastnosti
- sinus, kosinus a kotangens úhlu,
odvození, vlastnosti
- slovní úlohy
2G. Trigonometrie
pravoúhlého
trojúhelníka
Školní rok :
Průřezová témata, kontexty a
přesahy, další poznámky
ROZŠIŘUJÍCÍ UČIVO
- vztahy mezi goniometrickými
funkcemi;
Náročnější úlohy na podobnost.
Objem a povrch komolého
jehlanu a kužele. Stejnolehlost,
obraz útvaru ve stejnolehlosti,
koeficient stejnolehlosti. Vztahy
mezi goniometrickými funkcemi
v pravoúhlém trojúhelníku.
- goniometrické funkce v
intervalu <0o; 360o >
- užívat goniometrické funkce sinus a
tangens při výpočtech objemů a povrchů
těles;
- určit hodnoty těchto funkcí pomocí
tabulek nebo kalkulátoru
- sestrojit síť jehlanu;
- vypočítat objem a povrch jehlanu v
jednoduchých případech;
- vypočítat objem a povrch kužele;
- užít goniometrické funkce sinus a tangens
při výpočtu povrchu a objemu jehlanu a
kužele v jednoduchých případech;
- vypočítat objem a povrch koule
- jehlan, kužel
- komolý jehlan, komolý kužel
- kulová plocha, koule
- úlohy z praxe
123
3G. Objemy a povrchy
těles
- sestrojit síť kužele;
- řešit náročnější úlohy z praxe
na výpočty povrchů a objemů
jehlanu, kužele a koule;
- komolý jehlan, komolý kužel;
jejich sítě, povrch a objem ; užití
v praxi
Název vyučovacího předmětu: MATEMATIKA
Ročník: KVINTA
Výstup předmětu
Vyučující
Školní rok
Průřezová témata, kontexty a přesahy,
další poznámky
Učivo
Žák
- čte a zapisuje tvrzení v symbolickém jazyce
matematiky
užívá správně logické spojky a kvantifikátory
ZÁKLADNÍ POZNATKY Z MATEMATIKY
1.Číselné obory
- druhy čísel
- obor N,Z,Q,R
- absolutní hodnota
- rozliší definici a větu, rozliší předpoklad a závěr - druhá a třetí odmocnina
věty
2.Množiny a zobrazení
- základní množinové pojmy
- vytváří hypotézy, zdůvodňuje jejich pravdivost a - vztahy mezi množinami
nepravdivost, vyvrací nesprávná tvrzení
- operace s množinami
- Vennovy diagramy
- zdůvodňuje svůj postup a ověřuje správnost řešení - intervaly, operace s nimi
problému
3. Základní poučení o výrocích
- výrok a jeho negace
Žák
- složené výroky a jejich negace
- užívá vlastnosti dělitelnosti přirozených čísel
- definice, věty, důkazy
4. Elementární teorie čísel
- operuje s intervaly, aplikuje geometrický význam - zápisy přirozených čísel, násobek a dělitel čísla
absolutní hodnoty
- znaky dělitelnosti
- prvočísla a složená čísla
- provádí operace s mocninami a odmocninami,
- největší společný dělitel a nejmenší společný
upravuje číselné výrazy
násobek
5. Mocniny s přirozeným a celočíselným
- odhaduje výsledky numerických výpočtů a
mocnitelem
efektivně je provádí, účelně využívá kalkulátor
- přirozený exponent
- celočíselný exponent
- rozkládá mnohočleny na součin vytýkáním a
6. Mnohočleny
užitím vzorců, aplikuje tuto dovednost při řešení
- výrazy
rovnic a nerovnic
- početní operace s mnohočleny, rozklad
mnohočlenů
124
Osobnostní a sociální výchova
- osvojování si myšlenkových postupů,
rozvoj kreativity, spolupráce při řešení
problémů
Výroková logika
-užití při matematizaci slovních úloh,
přesné vyjadřování
Tabulky pravdivostních hodnotformalizace zápisu řešení
Historie zápisu čísel a poznatků o
dělitelnosti
- poziční a nepoziční zápis čísla, římské
číslice
- Eratosthenovo síto, Euklidův
algoritmus, diofantské rovnice
Práce s chybou
- sebekontrola, nalezení chyby ve
vlastním řešení i v řešení spolužáka,
kritičnost při posuzování řešení
- hledání optimální ho řešení při úpravě
výrazů
- kontrola dosazením vhodných čísel za
proměnné
Název vyučovacího předmětu: MATEMATIKA
Ročník: KVINTA
Výstup předmětu
Žák
- řeší lineární a kvadratické rovnice a nerovnice,
řeší soustavy rovnic, v jednodušších případech
diskutuje řešitelnost, nebo počet řešení
- rozlišuje ekvivalentní a neekvivalentní úpravy
rovnic a nerovnic
- geometricky interpretuje číselné, algebraické a
funkční vztahy, graficky znázorňuje řešení
lineárních a kvadratických rovnic a jejich soustav
Vyučující
Školní rok
Průřezová témata, kontexty a přesahy,
další poznámky
Učivo
7. Lomené výrazy
- krácení a rozšiřování lomených výrazů
- sčítání a násobení lomených výrazů
- dělení lomených výrazů
ROVNICE A NEROVNICE
1.Lineární rovnice
- rovnice ax+b=cx+d; řešení rovnice v daném oboru,
zkouška řešení
- grafické řešení rovnice ax+b=cx+d
-lineární rovnice s neznámou ve jmenovateli
2. Kvadratické rovnice
- rovnice (ax+b).(cx+d) = 0
- ryze kvadratická rovnice
- obecná kvadratická rovnice
- vlastnosti kořenů kvadratické rovnice
- grafické řešení kvadratické rovnice
- umocňování rovnice
3. Soustavy rovnic
- soustavy rovnic o dvou neznámých
- soustava kvadratické a lineární rovnice
- soustavy rovnic o třech proměnných
- grafické řešení soustavy dvou rovnic
4. Nerovnice
- lineární nerovnice
- rovnice a nerovnice s neznámou v absolutní
hodnotě.
5. Rovnice s parametrem
-lineární rovnice s parametrem
- kvadratická rovnice s parametrem
- nerovnice s parametrem
125
Osobnostní a sociální výchova
-systematičnost jako nutný předpoklad
k získání potřebných dovedností při
řešení rovnic a nerovnic a jejich soustav
- formování vlastností potřebných pro
úspěšnou spolupráci i soutěž (využití
různých forem skupinové, týmové práce
a soutěží při získávání potřebných
dovedností při řešení rovnic a nerovnic )
- sebehodnocení, uvědomění si
důležitosti domácí přípravy pro dosažení
dobrých výsledků ( k získání potřebných
dovedností je nutno vyřešit dostatečné
množství úloh, počet úloh je zcela
individuální a je nutno kriticky posoudit
vlastní možnosti
Řešení slovních úloh
- matematizace dané, úlohy, řešení
rovnice (nerovnice, soustavy rovnic),
nutnost provádět zkoušku -rozvoj
schopnosti řešit problém,
Grafické řešení rovnic a jejich soustav
- přesnost jako nezbytný předpoklad
správného řešení
Název vyučovacího předmětu: MATEMATIKA
Ročník: KVINTA
Výstup předmětu
Vyučující
Učivo
Žák
- určuje geometrické pojmy a využívá vlastností
geometrických útvarů v rovině, na základě vlastností třídí
útvary
PLANIMETRIE
1. Rovinné útvary
- přímka a její části
- polorovina, úhel, dvojice úhlů
- dvě přímky, rovnoběžnost, kolmost
- určuje vzájemnou polohu lineárních útvarů, vzdálenosti a - trojúhelník, shodnost, podobnost
odchylky
- čtyřúhelníky, mnohoúhelníky
- Euklidovy věty, Pythagorova věta
- využívá náčrt při řešení rovinného problému
- kružnice, kruh, úhly v kružnici
v úlohách početní geometrie aplikuje funkční vztahy,
- obvody a obsahy rovinných obrazců
trigonometrii a úpravy výrazů, pracuje s proměnnými a
2. Konstrukční úlohy
iracionálními čísly
- množiny bodů dané vlastnosti, jednoduché
konstrukce
- řeší polohové a nepolohové konstrukční úlohy užitím
- konstrukční úlohy řešení užitím množin
množin bodů dané vlastnosti, pomocí shodných zobrazení a bodů
pomocí konstrukce na základě výpočtu
- konstrukce trojúhelníků, čtyřúhelníků
- konstrukce na základě výpočtu
3. Zobrazení v rovině
-shodná zobrazení, osová a středová
souměrnost
- posunutí, otočení
- stejnolehlost, základní úlohy užití
stejnolehlosti
- podobné zobrazeni
- konstrukční úlohy řešené užitím zobrazení
126
Školní rok
Průřezová témata, kontexty a přesahy,
další poznámky
Při řešení konstrukčních úloh budou žáci
často pracovat ve dvojicích nebo
v početnějších skupinách, při diskuzi o
postupu konstrukce se učí komunikaci,
porovnávají různá řešení a rozhodují o
jejich správnosti.
Učitel vede žáky k přesnému rýsování,
pokud je úloha k tomu vhodná
porovnává výsledek konstrukce a
výpočtu, vede žáky k tomu, aby si
uvědomili dosažitelnou přesnost
konstrukčního řešení a odchylku tohoto
řešení.
Žáci se seznámí s grafickým
programem CABRI GEOMETRIE a
naučí se ho používat při řešení
konstrukčních úloh
Jako seminární práce je vhodné zadat
rozšiřující učivo- úlohy na tečnový a
tětivový čtyřúhelník, mocnost bodu ke
kružnice, skládání shodných zobrazení,
Apolloniovy úlohy, seminární práce žáci
vypracují ve skupinách a s výsledkem
své práce seznámí celou třídu. Ke
zpracování úloh mohou využít CABRI
GEOMETRII
Název vyučovacího předmětu: MATEMATIKA
Ročník: SEXTA
Výstup předmětu
Učivo
Vyučující
Žák
- načrtne grafy požadovaných funkcí, které
jsou zadané funkčním předpisem a určí
jejich vlastnosti
FUNKCE
1. Funkce a její graf. Základní druhy funkcí
- pojem funkce, definiční obor a obor hodnot
funkce, graf funkce
- konstantní funkce, lineární funkce, přímá
- formuluje a zdůvodňuje vlastnosti
úměrnost, lineární lomená funkce
známých funkcí
- funkce s absolutními hodnotami
- kvadratická funkce a její užití při řešení
- využívá poznatky o funkcích při řešení
kvadratický rovnic a nerovnic
rovnic a nerovnic a při určování
- rovnost funkcí
kvantitativních vztahů
- Funkce monotónní, funkce prostá, funkce
omezená, funkce sudá a lichá, maximum a
- aplikuje vztahy mezi hodnotami
minimum funkce
exponenciálních, logaritmických funkcí a
- periodická funkce, složená funkce
vztahy mezi těmito funkcemi
2. Mocninné funkce
- mocninná funkce s přirozeným a celočíselným
- modeluje závislosti reálných dějů pomocí mocnitelem
známých funkcí
- inverzní funkce
- funkce druhá a třetí odmocnina
- řeší aplikační úlohy s využitím poznatků o - definice n-té odmocniny, operace
funkcích
s odmocninami
- mocniny s racionálním a reálným exponentem
- úpravy algebraických výrazů s mocninami a
odmocninami
3. Exponenciální a logaritmická funkce
- exponenciální a logaritmická funkce
- logaritmus, věty o logaritmech, logaritmy o
různých základech, přirozený logaritmus
- jednoduché exponenciální a logaritmické
rovnice a nerovnice
127
Školní rok
Průřezová témata, kontexty a přesahy,
další poznámky
Kompetence k učení
- učitel motivuje žáky k získávání poznatků o
funkcích ukázkami využití učiva v praxi
- rozvíjí schopnost žáků pracovat s počítačem (
kreslení grafů funkcí, vyšetřování vlastností
funkcí…)
Mezipředmětové vztahy
- kinematika, děje v plynech, časový průběh
jaderných přeměn a další zákonitost vyjádřené
pomocí funkčních závislostí
- role matematiky jako aparátu nezbytného pro
zpracování dat a hledání závislostí mezi
veličinami
Graf jako prostředek k řešení úloh
s praktickou tématikou
- úlohy optimalizačního charakteru
- grafické řešení rovnic, které jiným způsobem
žáci řešit neumí
- grafy jako prostředek přehledného vyjádření
skutečností, vhodný při prezentaci těchto
poznatků
Analogie jako způsob řešení úloh
- konstrukce grafu funkce y=a.f(bx+c)+d
z grafu funkce y=f(x)
parametrické systémy funkcí
Seminární práce
zadaná jako skupinová práce, jejímž tématem
jsou grafy složitějších exponenciálních a
logaritmických funkcí a řešení
exponenciálních a log. rovnic
Název vyučovacího předmětu: MATEMATIKA
Ročník: SEXTA
Výstup předmětu
Žák
- chápe definici goniometrických funkcí definovaných
na množině reálných čísel
- periodicita goniometrických funkcí a jejich další
vlastnosti
- grafy goniometrických funkcí i složených
goniometrických funkcí, jejich užití při řešení
goniometrických rovnic a nerovnic
- řeší planimetrické úlohy užitím trigonometrie, při
řešení využívá náčrt
Žák
- určuje vzájemnou polohu lineárních útvarů
- zobrazí ve volném rovnoběžném promítání hranol a
jehlan, sestrojí a zobrazí rovinný řez těchto těles, nebo
jejich průnik s přímkou
- určuje vzdálenosti a odchylky, zdůvodňuje své
postupy
- řeší stereometrické problémy motivované praxí, při
řešení aplikuje poznatky z planimetrie ve stereometrii
Vyučující
Učivo
4. Goniometrické funkce
- velikost úhlu v míře stupňové a obloukové
- orientovaný úhel
- funkce sinus, kosinus, tangens a kotangens
- vztahy mezi goniometrickými funkcemi
- součtové vzorce, další vzorce
- úpravy goniometrických výrazů
- goniometrické rovnice a nerovnice
TRIGONOMETRIE
1. Řešení pravoúhlého trojúhelníka
- užití goniometrických funkcí a Pythagorovy
věty a vět Euklidových
2. Sinová a kosinová věta
- odvození sinové a kosinové věty
- řešení obecného trojúhelníka
STEREOMETRIE
1. Základní pojmy
- bod, přímka, rovina, tělesa, volné rovnoběžné
promítání
2. Polohové vlastnosti
- vzájemná poloha dvou přímek, přímky a
roviny, dvou rovin, tří rovin
rovnoběžnost přímek a rovin, polohové
konstrukční úlohy
3. Metrické vlastnosti
- odchylka přímek, kolmost přímek a rovin
- vzdálenost bodu od přímky a od roviny,
vzdálenost přímek a rovin
- úlohy řešené konstrukcí a výpočtem užitím
trigonometrie a vět o pravoúhlém trojúhelníku
128
Školní rok
Průřezová témata, kontexty a přesahy,
další poznámky
PROJEKT „KMITÁNÍ A VLNĚNÍ“
ITEGRACE PŘEDMĚTŮ
MATEMATIKA A FYZIKA
- kinematika a dynamika harmonického
pohybu kmitavého, GRAFY
- vlnění jako periodický pohyb pružného
prostředí
- PRAKTICKÉ VYUŽITÍ
MATEMATICKÝCH POZNATKŮ VE
FYZICE
ŘEŠENÍ STEROMETRICKÝCH
ÚLOH VE VOLNÉM
ROVNOBĚŽNÉM PROMÍTÁNÍ A
VÝPOČTEM
- seminární práce, série úloh na
sestrojení průniku těles přímkou a
rovinou a na určení vzdáleností a
odchylek zadaná jako seminární práce,
s důrazem na přesnost rýsování,
porovnání výsledků získaných různými
matematickými metodami, možnost
využít CABRI GEOMETRII
Název vyučovacího předmětu: MATEMATIKA
Ročník: SEXTA
Výstup předmětu
Vyučující
Učivo
4. Tělesa
- hranoly, jehlany, rotační tělesa
- objem a povrch tělesa
Žák
- chápe posloupnost jako zvláštní případ funkce
- určí posloupnost vzorcem pro n-tý člen, rekurentně,
výčtem prvků, graficky
- rozlišuje aritmetickou a geometrickou posloupnost
- chápe a umí použít vztahy pro aritmetickou a
geometrickou posloupnost při řešení úloh
- chápe pojem limita a nevlastní limita posloupnosti,
zná věty o limitách posloupností a umí je použít při
výpočtu limit posloupností
POSLOUPNOSTI
1. Posloupnost a její určení
- pojem posloupnosti, určení posloupnosti
výčtem prvků, vzorec pro n-tý člen,
rekurentní určení posloupnost
- matematická indukce
- graf posloupnosti, vlastnosti posloupnosti
- aritmetické posloupnost
- geometrická posloupnost
2. Limita posloupnosti
- definice limity posloupnosti
věty o limitách, užití limit posloupností
- konvergentní posloupnost
- je schopen použít limity posloupností při řešení úloh
129
Školní rok
Průřezová témata, kontexty a přesahy,
další poznámky
Tělesa jako předměty kolem nás a
praktické užití výpočtů objemů a
povrchů
UŽITÍ POSLOUPNOSTÍ VE
FINANČNÍ MATEMATICE
- naučit žáky interpretovat z funkčního
hlediska složené úrokování, aplikovat
exponenciální funkci a geometrickou
posloupnost ve finanční matematice
- seznámit žáky se základními pojmy
finanční matematiky a naučit je
orientovat se v různých způsobech
uložení peněz i výpůjček
Seminární práce
získat potřebné informace (internet,
propagační materiály, rozhovor se
zaměstnanci) o různých bankách,
porovnat je z hlediska uložení kapitálu i
výpůjček, porovnat i různé možnosti
v jednom finančním ústavu, zaměřit se i
na internetové bankovnictví
- práci budou vypracovávat studenti ve
skupině, zadání bude dlouhodobější, aby
na získání a rozbor potřebných informací
měli žáci dostatek času
Název vyučovacího předmětu: MATEMATIKA
Ročník: SEPTIMA
Vyučující
Výstup předmětu
Žák
- aktivně ovládá zavedení soustavy souřadnic na
přímce a v rovině
- umí přesně definice vektoru, souřadnic vektoru a
operací s vektory a je mu jasná geometrická
interpretace těchto operací
- umí určit velikost úhlu vektorů
- zná a umí aplikovat pojmy směrový úhel přímky,
normálový vektor přímky, aktivně ovládá různé
způsoby analytického vyjádření přímky, umí
analyticky vyjádřit polopřímku a úsečku
- umí určit vzájemnou polohu přímek, odchylku
přímek, vzdálenost bodu od přímky
- zná definice kuželoseček a umí je na základě
definice sestrojit
Školní rok
Průřezová témata, kontexty a přesahy,
další poznámky
Učivo
ANALYTICKÁ GEOMETRIE V
ROVINĚ
Strategie směřující ke kompetenci k řešení
problémů
1. Souřadnice
- souřadnice bodů v rovině, vzdálenost
bodů, střed úsečky
2. Vektory
- orientované úsečky, vektory, velikost
vektoru, definice součtu vektorů, součinu
reálného čísla a vektoru, skalární součin
3. Analytické vyjádření přímky v rovině
- parametrické vyjádření, obecná rovnice
přímky, směrnicový tvar rovnice přímky
- vzájemná poloha přímek
- odchylka přímek
4. Kuželosečky
- kružnice, elipsa, hyperbola, parabola
- vzájemná poloha kuželosečky a přímky
- rozvíjení zkušeností s matematickým
modelováním, nalézání matematického popisu
geometrických objektů, vyhodnocování
matematického modelu, porovnávání výsledků
získaných konstrukcí a analytickou cestou
- poznávání mezí použití různých interpretací
situace
Strategie směřující ke kompetenci k učení
- opakování maximálně využít k zařazování
pojmů, k analýze a zobecňování jejich
vlastností, k vybudování ucelené struktury
poznatků (vytváření přehledů učiva, hledání
oblastí, v nichž jsou využívány matematické
pojmy a postupy)
Strategie směřující k rozvoji
komunikativních kompetencí
- opakování organizovat tak, aby se při něm
uplatňovala co nejvíce samostatná práce žáků
ve skupině, vést žáky k vzájemné spolupráci,
nechat je prezentovat poznatky a řešení úloh
před třídou, rozvíjet jejich vyjadřovací
schopnosti
- umí z daných prvků určit rovnici kuželosečky a
naopak z dané rovnice kuželosečky určit její
charakteristické údaje
- umí rozhodnout o vzájemné poloze kuželosečky a
přímky, umí určit tečnu kuželosečky
130
Název vyučovacího předmětu: MATEMATIKA
Ročník: SEPTIMA
Výstup předmětu
Vyučující
Učivo
Žák
- řeší reálné problémy s kombinatorickou tématikou,
charakterizuje možné případy, vytváří model pomocí
kombinatorických skupin a určuje jejich počet
KOMBINATORIKA,
PRAVDĚPODOBNOST, PRÁCE
S DATY
1. Kombinatorika
- elementární kombinatorické úlohy
- upravuje výrazy s faktoriály a kombinačními čísly
- variace, permutace a kombinace bez
s využitím vlastností těchto matematických objektů
opakování
- binomická věta
- využívá kombinatorické postupy při výpočtu
- Pascalovo schéma
pravděpodobnosti
2. Pravděpodobnost
- chápe pojmy náhodný jev, jev jistý, jev opačný,
- náhodný jev a jeho pravděpodobnost
sjednocení a průnik jevů, vzájemně se vylučující jevy a
- pravděpodobnost sjednocení a průniku jevů
umí vztahy mezi těmito jevy aplikovat
- nezávislost jevů
3. Práce s daty
- chápe základní vzorec pro výpočet pravděpodobnosti a - analýza zpracování dat v různých
umí ho aplikovat
reprezentacích
- statistický soubor, a jeho charakteristiky
- diskutuje a kriticky hodnotí statistické informace a daná (vážený aritmetický průměr, medián, modus,
statistická sdělení, bezpečně chápe základní pojmy
percentil, kvartil, směrodatná odchylka,
statistický soubor, rozsah souboru, statistická jednotka,
mezikvartilová odchylka)
statistický znak absolutní a relativní četnost znaku
- umí sestavit tabulku četností a rozdělení četností umí
znázornit graficky, volí a užívá vhodné statistické metody
k analýze a zpracování dat, využívá výpočetní techniku
- reprezentuje graficky soubory dat, čte a interpretuje
tabulky, diagramy a grafy rozlišuje rozdíly v zobrazení
obdobných souborů vzhledem k jejich odlišným
charakteristikám
131
Školní rok
Průřezová témata, kontexty a přesahy,
další poznámky
Strategie směřující ke kompetenci
k učení
- učitel bude motivovat žáky k tomu, aby
řešili situace s využitím kombinatoriky,
umožní jim při zadávání domácích cvičení
volbu z několika úkolů, bude od žáků
důsledně požadovat prezentaci výsledků
domácích cvičení, která povede k diskuzi
nad způsobem řešení a k posouzení
správnosti výsledků
Strategie směřující ke kompetenci
k řešení problémů
- učitel bude při práci s daty vytvářet pro
žáky praktické problémové úlohy a
situace, při nichž je nutné řešit praktické
problémy
PROJEKT „STATISTICKÝ
VÝZKUM“
- učitel nabídne žákům k řešení úkoly,
které vyžadují propojení znalostí z více
oborů (sociologie, biologie,
ekonomika…), při řešení žáci využijí
výpočetní techniku, výstupem bude
prezentace výsledků (důraz na projev
žáků v průběhu prezentace)
Název vyučovacího předmětu: MATEMATIKA
Ročník: OKTÁVA
Výstup předmětu
Žák
 chápe pojem elementární funkce, definiční obor a
obor hodnot funkce a umí přesně definovat vlastnosti
funkce a tyto definice použít při popisu průběhu
funkce
 rozumí pojmu okolí bodu, spojitost a nespojitost
funkce
 umí vyslovit definici limity funkce a chápe ji, zná
základní věty o limitách a umí vypočítat základní
limity funkcí
 chápe pojem derivace funkce, její geometrický a
fyzikální význam, zná základní věty o derivacích a o
derivaci složené funkce a umí je použít při výpočtu
derivací
- je schopen užít znalosti o derivaci funkce
k vyšetření průběhu funkce
- dovede na základě vyšetření průběhu funkce
načrtnout její graf
Vyučující
Učivo
ZÁKLADY DIFERENCIÁLNÍHO
POČTU
1. Elementární funkce
vlastnosti a grafy základních funkcí
2.Definice limity funkce, vlastnosti limit
okolí bodu, definice limity funkce
věty o limitách, výpočet limit
vlastní limita funkce v nevlastním bodě
nevlastní limita funkce
3.Spojitost funkce
definice funkce spojité v bodě, spojitost
v intervalu, vlastnosti spojitosti
Školní rok
Průřezová témata, kontexty a přesahy,
další poznámky
Limita funkce
 pojem limity jako matematické vyjádření
geometrické nebo fyzikální situace
Význam přesného vyjadřování
v matematice
 přesná formulace definice limity vět pro
počítání limit
4.Derivace funkce
 geometrický význam derivace
definice derivace funkce, geometrický
význam první derivace funkce
-derivace elementárních funkcí, věty o
derivaci součtu, součinu a podílu funkcí
-derivace složené funkce
-užití první derivace funkce k určení rovnice
tečny ke grafu funkce
-průběh funkce
132
Název vyučovacího předmětu: MATEMATIKA
Ročník: OKTÁVA
Výstup předmětu
Žák
- zná pojem primitivní funkce
- je schopen vypočítat neurčitý integrál přímou
integrací i metodou per partes, nebo vhodnou
substitucí
- chápe definici určitého integrálu, je schopen užít
určitý integrál k výpočtu obsahu obrazce a objemu
rotačního těles
Žák
- opakováním maturitních témat získává ucelený
přehled středoškolské matematiky
- k řešení příkladů je třeba užití většího počtu
pojmů a vztahů, žák tím posiluje svou schopnost
tvůrčím způsobem řešit problémy
- musí dodržovat časový rozvrh opakování, jeho
znalosti jsou průběžně hodnoceny
Vyučující
Učivo
Školní rok
Průřezová témata, kontexty a přesahy,
další poznámky
ZÁKLADY INTEGRÁLNÍHO POČTU
1. Primitivní funkce
- pojem primitivní funkce, neurčitý integrál
- primitivní funkce k základním funkcím
Učivo tématu základy integrálního počtu
- vlastnosti primitivních funkcí
-je vhodným tématem ke shrnutí poznatků o
- přímá integrace
funkcích
- vysoká míra abstrakce vede žáky k
hlubšímu pochopení matematických struktur
3. Určitý integrál
- definice určitého integrálu
- praktické využití geometrické a fyzikální
- výpočet určitých integrálů přímou
posiluje mezipředmětové vztahy
integrací,
- téma je možné využít k vlastnímu
- užití určitého integrálu k výpočtu obsahu tvůrčímu přístupu žáků k řešení úloh
rovinného obrazce a objemu základních
- je vhodným tématem pro práci ve
rotačních těles
dvojicích, případně trojicích, vede k debatě
- fyzikální užití určitých integrálů
žáků o způsobu řešení a získaných
výsledcích
- vyžaduje přesné vyjadřování, přesné
OPAKOVÁNÍ
chápání pojmů, určování definičních oborů,
- opakování základního učiva vyššího
vyšetřování průběhů funkcí, je proto velmi
gymnázia, zaměřené na strukturování
důležitou kapitolou pro žáky, kteří se o
poznatků, vazby mezi matematikou a
matematiku více zajímají
dalšími obory
Příprava na státní maturitní zkoušku
z matematiky
- příprava bude zaměřena na základní
úroveň maturitní zkoušky
- žáci si budou moci své znalosti průběžně
ověřovat formou testů
133
Název vyučovacího předmětu: SEMINÁŘ A CVIČENÍ Z MATEMATIKY
Ročník: SEPTIMA - OKTÁVA
Vyučující
Výstup předmětu
Učivo
Žák
- chápe pojem nekonečná geometrická
řada a umí geometrickou řadu použít
při řešení úloh
Žák
- ovládá operace s vektory algebraicky,
zná i jejich geometrický význam
v trojrozměrném prostoru
- aktivně ovládá analytické vyjádření
přímky, polopřímky a úsečky a různé
způsoby analytického vyjádření roviny
v trojrozměrném prostoru
LIMITA POSLOUPNOSTI
1. Výpočet limit
- výpočet složitějších limit posloupností
ŘADY
1. Nekonečné řady
- nekonečná řada
- posloupnost částečných součtů, součet
nekonečné řady
- nekonečná geometrická řada a její součet
ANALYTICKÁ GEOMETRIE V PROSTORU
1. Souřadnice bodů a vektorů v trojrozměrném
prostoru, operace s vektory
- souřadnice bodů a souřadnice vektorů
v trojrozměrném prostoru
- operace s vektory, vektorový součin a jeho užití
2. Přímka v trojrozměrném prostoru
- analytické vyjádření přímky v trojrozměrném
prostoru
- vzájemná poloha přímek trojrozměrném prostoru
3. Vektorový a smíšený součin
- definice vektorového součinu, výpočet užitím
souřadnic, vlastnosti vektorového součinu,
smíšený součin a jeho vlastnosti
- užití skalárního, vektorového a smíšeného
součinu
134
Školní rok
Průřezová témata, kontexty a přesahy,
další poznámky
Strategie rozvíjející kompetenci k řešení
problémů
- výpočet limit jako možnost uplatnit
nealgoritmické řešení úlohy, hledání řešení a
odhad, zda zvolená cesta je nebo není
perspektivní
- procvičení uprav výrazů s odmocninami při
výpočtu limit posloupností
Téma analytická geometrie v prostoru
- prohlubuje analytickou geometrii v rovině
- rozvíjí prostorovou představivost, umožňuje
porovnat konstrukční řešení stereometrické a
výsledky získané analyticky
- procvičuje řešení soustav rovnic
- vede k přehlednému zápisu řešení
- zobecňuje pojem operace s matematickými
objekty ( součin skalární, vektorový, smíšený)
SEMINÁRNÍ PRÁCE
Stereometrické úlohy řešené konstrukcí,
užitím trigonometrie a analytickou metodou
-vhodnou volbou úloh umožnit srovnání všech
tří metod řešení a zopakování a prohloubení
těchto témat
Název vyučovacího předmětu: SEMINÁŘ A CVÍČENÍ Z MATEMATIKY
Ročník: SEPTIMA - OKTÁVA
Vyučující
Výstup předmětu
Učivo
Žák
- umí určit vzájemnou polohu přímek, odchylku
přímek, vzdálenost bodu od přímky a bodu od
roviny
Školní rok
Průřezová témata, kontexty a přesahy,
další poznámky
4. Vyjádření roviny v trojrozměrném prostoruparametrické vyjádření roviny, obecná rovnice
roviny
- vzájemná poloha přímky a roviny
- vzájemná poloha dvou rovin
5. Odchylky a vzdálenosti v trojrozměrném
prostoru
- odchylka přímek, odchylka přímky od roviny,
odchylka dvou rovin
- vzdálenost bodu od roviny, vzdálenost bodu od
přímky, vzdálenost dvou rovnoběžných rovin
KOMBINATORIKA, PRÁCE S DATY,
Žák
PRAVDĚPODOBNOST
- pozná reálnou situaci, při jejímž řešení se
1. Variace a permutace s opakováním
uplatní skupiny s opakováním prvků, umí
- definice variací s opakování
k numerickému řešení použít vztahy pro počet
- počet k-prvkových variací s opakováním z n
variací, permutací a kombinací s opakováním
prvků
- žák je schopen vymezit soubor, určit statistický - permutace s opakováním
znak,
2. Kombinace s opakováním
vymezit statistický jev, provést statistické šetření - definice kombinací s opakováním, odvození
a vyvodit závěr z jeho výsledků
počtu k-prvkových kombinací
- při zpracování výsledků statistického šetření
3. Binomická věta
využívá počítač , umí pracovat s programem
- složitější úlohy na užití binomické věty
EXCEL
4. Práce s daty a pravděpodobnost
- umí umí různými způsoby graficky znázornit
- užití kombinatoriky při určení pravděpodobnosti
výsledky statistického šetření
jevu
- pravděpodobnost jevu a jeho relativní četnost
135
Skupiny s opakováním
odvození vztahů pro počet skupin
s opakováním jako možnost, jak
posilovat tvůrčí myšlení žáků
Vztah mezi pravděpodobností jevu a
jeho relativní četností
- porovnání výsledků experimentu(
házení mincí, hod kostkami, karty…)a
vypočtené pravděpodobnosti
-historie kombinatoriky a statistiky
- počítačové zpracování výsledků
statistického průzkumu
-význam statistických šetření a
posouzení jejich věrohodnosti
Název vyučovacího předmětu: SEMINÁŘ A CVIČENÍ Z MATEMATIKY
Ročník: SEPTIMA - OKTÁVA
Vyučující
Výstup předmětu
Učivo
Žák
 umí vyjádřit komplexní číslo ve tvaru
uspořádané dvojice, v algebraickém i
goniometrickém tvaru
 umí počítat s komplexními čísly
v algebraickém i goniometrickém tvaru
 umí znázornit komplexní čísla v Gaussově
rovině komplexních čísel
 umí použít Moivreovu větu k určení nté
mocniny komplexního čísla a k řešení
binomických rovnic
Žák
- umí použít geometrickou interpretaci operací
s komplexními čísly k řešení úloh
Školní rok
Průřezová témata, kontexty a přesahy,
další poznámky
KOMPLEXNÍ ČÍSLA
Rozšíření číselných oborů o množinu
komplexních čísel
1.Obor komplexních čísel
 informace o rozšíření oboru racionálních
 definice komplexního čísla, operace
čísel na obor čísel komplexních žáci
s komplexními čísly, algebraický tvar
získají sami v literatuře, nebo užitím
komplexních čísel
internetu, úvodem k tématu bude debata o
 zobrazení komplexních čísel v Gaussově
příčinách rozvoje matematiky, matematika
rovině komplexních čísel
jako aparát pro ostatní vědní obory
goniometrický tvar komplexního čísla,
 důvody k zavedení oboru komplexních
Moivreova věta, počítaní s komplexními čísly čísel
v goniometrickém tvaru
 řešení rovnic v oboru komplexních čísel,
diskuze řešení kvadratické rovnice v oboru
2. Řešení rovnic v oboru komplexních čísel komplexních čísel
 kvadratická rovnice s reálnými koeficienty  seznámení s historickým vývojem
 binomické rovnice
číselných oborů
3. Geometrický význam operací v množině
komplexních čísel
- absolutní hodnota
- umí využít definici rovnosti komplexních čísel - součet a rozdíl komplexních čísel
při řešení rovnic s komplexními čísly
- násobení komplexního čísla reálným číslem
- umí řešit kvadratické rovnice v oboru
- násobení komplexního čísla komplexní
komplexních čísel
jednotkou, součin komplexních čísel
4. Řešení rovnic vyššího stupně v množině
- umí řešit některé rovnice vyšších stupňů
komplexních čísel
v oboru komplexních čísel
- řešení kvadratické rovnice s komplexními
koeficienty
- řešení rovnic vyššího stupně v oboru
komplexních čísel, užití vhodné substituce
136
Gaussova rovina komplexních čísel
- geometrický model komplexních čísel,
porovnání výsledků získaných konstrukcí a
výpočtem
- porovnání přesnosti konstrukce a výpočtu
Skupinová práce
- uplatnění tvůrčího přístupu k řešení
problému při řešení rovnic, práce ve
skupině jako způsob řešení složitějších
problémů
- posuzování vhodnosti zvoleného postupu
v průběhu řešení
Název vyučovacího předmětu: SEMINÁŘ A CVIČENÍ Z MATEMATIKY
Ročník: SEPTIMA - OKTÁVA
Vyučující
Školní rok
Výstup předmětu
Učivo
Průřezová témata, kontexty a přesahy,
další poznámky
OPAKOVÁNÍ
Žák
- opakování základního učiva vyššího
Matematika jako aparát při řešení problémů
- má přehled o matematice v celém gymnázia , zaměřené na strukturování
- samostatné vyhledávání informací užitím internetu a jejich
rozsahu látky probrané na vyšším
poznatků, matematizaci reálných situací, zpracování
gymnáziu a je schopen své poznatky vazby mezi matematikou a dalšími obory - matematizace reálných situací
prezentovat ústně, řešení úloh umí
vysvětlit použitím přesně
formulovaných vět a definic
- umí si potřebné informace vyhledat
v matematických tabulkách
Žák
- je schopen úspěšně řešit úlohy
vzorových testů zadávaných jako
příprava na státní maturitní zkoušku
z matematiky
PŘÍPRAVA NA MATURITNÍ
ZKOUŠKU
- příprava na vyšší úroveň státní
maturitní zkoušky z matematiky
137
Opakování k maturitní zkoušce přispívá k rozvíjení několika
cílových kompetencí a je v něm zařazeno více průřezových
témat
- prezentací řešení úloh rozvíjí schopnost přesného vyjadřování
- vypracováváním přehledů některých tematických celků se učí
používat přehlednou grafickou úpravu, která odpovídá
logickému členění látky
- při práci ve skupině tím, že vykládá látku spolužákům,
prohlubuje a systematizuje své vědomosti
Název vyučovacího předmětu: ŠACHY
Ročník: PRIMA
Výstup předmětu
Vyučující :Otakar Mareš
Učivo
Září – vznik a historie šachu, orientace na







posílit dovednosti potřebné při řešení
problémů, naučit, jak nezávisle a
zodpovědně dělat obtížná a abstraktní
rozhodnutí;
zvýšit jazykové, matematické,
paměťové schopnosti a schopnost číst;
pěstovat kritické, kreativní a originální
myšlení;
poskytovat praxi/cvičení v dělání
přesných a rychlých rozhodnutí pod
časovým tlakem, což je dovednost,
která může pomoci zlepšit školní
známky;
učit, jak myslet logicky a efektivně,
učí vybrat „nejlepší“ volbu z velkého
množství možností;
být výzvou pro nadané děti, přičemž
účinně pomáhají odhalit ty nadané
žáky, kteří svým skutečným
schopnostem zůstávají hodně dlužni
naučit děti nejprve myslet a až potom
konat.
šachovnici, šachová notace, hodnota a pohyb
jednotlivých kamenů
Říjen – šach, mat, pat, matové vedení, etiketa
Listopad – obecné zásady zahájení partie
Prosinec – některé kombinace a strategie
Leden – kombinace a léčky, psychologie šachu
Únor – pěšcové koncovky, cesty k výhře
Březen – figurové koncovky, gambity
Duben – silné a slabé body pozice, jejich obrana a
útok na ně
Květen – volná řada a sloupec, sedmá a druhá řada
šachovnice
Červen - hlavní druhy zahájení a jejich studium
138
Školní rok 2013/14
Průřezová témata, kontexty a přesahy,
další poznámky
Matematika a její aplikace
Vede k rozvíjení kombinatorického a
logického myšlení, srozumitelné a věcné argumentaci
prostřednictvím řešení algoritmických problémů.
Rozvíjení důvěry ve vlastní schopnosti a
možnosti při řešení úloh, k soustavné sebekontrole při
každém kroku postupu řešení. K vytváření dovednosti
vyslovovat hypotézy na základě zkušenosti, nebo
pokusu a k jejich ověřování nebo vyvracení.
Umění a kultura
Uvědomování si sebe samého jako
svobodného jedince, k tvořivému přístupu ke světu, k
možnosti aktivního překonávání životních stereotypů
a k obohacování emocionálního života
Osobnostní a morální rozvoj
Rozvoj schopností poznávání, pozornosti a
soustředění a řešení problémů.
Hodnoty, postoje, praktická etika,
odpovědnost, spolehlivost, spravedlivost, dovednosti
rozhodování v eticky problematických situacích
všedního dne a v neposlední řadě umění prohrát
5.3 Informatika a informační a komunikační technologie
Charakteristika vzdělávací oblasti
Oblast Informatika a informační a komunikační technologie vzdělávacího programu
"Otvíráme dveře do světa" vychází ze vzdělávacího oboru Informační a komunikační
technologie z RVP ZV. Realizuje tematický okruh Využití digitálních technologií ze
vzdělávacího oboru Člověk a svět práce a tematické okruhy Zdravý způsob života a péče o
zdraví, Rizika ohrožující zdraví a jejich prevence ze vzdělávacího oboru Výchova ke zdraví,
které se realizují v průběhu všech vyučovacích bloků. Rozvíjí průřezová témata Osobnostní a
sociální výchova, Environmentální výchova a Mediální výchova z RVP ZV.
Vzdělávací oblast informační a komunikační technologie (dále jen ICT) na vyšším
gymnáziu vychází ze vzdělávacího oboru Informační a komunikační technologie RVP GV,
navazuje na oblast IVT v základním vzdělávání zaměřenou na zvládnutí základní úrovně
informační gramotnosti, tj. na dosažení znalostí a dovedností nezbytných k využití výpočetní
techniky pro komunikaci a práci s informacemi v digitální podobě.
Cílové zaměření vzdělávací oblasti
Oblast ICT prohlubuje u žáka schopnost využívat informační technologie,
informační zdroje a aplikační i výukový software s cílem dosáhnout lepší orientace
v množství informací, posiluje schopnost využívat výpočetní techniku při řešení úloh
s využitím pokročilých funkcí k přípravě na vyučování a k dalšímu vzdělávání a má tak
usnadnit transformaci dosažených poznatků v systematicky uspořádané vědomosti.
Výpočetní technika a moderní technologie zkvalitňují a urychlují dostupnost časově i
prostorově rozptýlených informací a umožňují získané informace dále obsahově i graficky
zpracovávat. Usnadňují komunikaci mezi jednotlivci a institucemi, zvyšují dostupnost
vzdělávání žákům a usnadňují orientaci v dynamicky se rozvíjejícím digitálním světě.
5.3.1 Informatika a výpočetní technika
Charakteristika vyučovacího předmětu
Obsahové, časové a organizační vymezení
Informatika a výpočetní technika je vyučována v primě a sekundě 1 hodinu týdně a v
tercii a kvartě 2 hodiny týdně. Na vyšším stupni gymnázia se vyučuje pod názvem informační
a komunikační technologie a to v kvintě 2 hodiny týdně, v sextě a septimě 1 hodinu týdně.
Výuka probíhá ve dvou specializovaných učebnách vybavených potřebným
hardwarem a softwarem.
Pro výuku předmětu je třída dělena na dvě skupiny, každý žák má k dispozici vlastní
pracoviště.
139
Hlavním cílem výuky na nižším stupni osmiletého gymnázia je aby :
 se žáci seznámili se základními pojmy informatiky, vyznali se v nejvýznamnějších
informačních zdrojích, naučili se odpovědnosti v přístupu k informacím a dovedli
odlišit podstatné informace od nepodstatných;
 si žáci osvojili a rozvíjeli algoritmické myšlení a systematický přístup k řešení
problémů, pochopili význam týmové práce
 se žáci naučili používat počítač jako pracovní nástroj, osvojili si obecně užívané
programové nástroje, uměli si poradit v základních případech selhání výpočetní
techniky
 žáci získali dovednost v tvorbě multimediálních prezentací a publikací
 si žáci uvědomovali problémy spojené s autorskými právy, zásadami etiky, výhody
registrování programů, dodržovali základní pravidla při práci s informacemi
Vzdělávání v dané vzdělávací oblasti na vyšším stupni osmiletého gymnázia směřuje
k utváření a rozvíjení klíčových kompetencí tím, že vede žáka k:
 vytváření pozitivních postojů k potřebám informační společnosti
 tvořivé využívání spektra možností komunikačních technologií a jejich kombinací
k rychlé a efektivní komunikaci
 porozumění principům práce jednotlivých skupin aplikačního programového vybavení
a tím ke schopnosti vytvářet a upravovat dokumenty v různých aplikacích z určité
skupiny programů
 znalosti základních věcných souvislostí a vazeb jednotlivých skupin aplikačního
programového vybavení
 využívání výpočetní techniky ke zvýšení efektivnosti své činnosti, k dokonalejší
organizaci práce a k týmové spolupráci na úrovni školní, republikové a mezinárodní
 využívání moderních informačních technologií ke vzdělávání (on-line vzdělávání,
spolupráce na různých projektech i zahraničních)
 získávání údajů z většího počtu alternativních zdrojů a odlišování informačních zdrojů
věrohodných a kvalitních od nespolehlivých a nekvalitních
 poznání nejdůležitějších zákonů a norem týkajících se práce s informacemi a
výpočetní techniky, respektování duševního vlastnictví, copyrightu, zásad správného
citování článků a publikací přečtených autorů
 uvědomění si a respektování negativních vlivů moderních informačních a
komunikačních technologií na společnost a na zdraví člověka
 znalosti bezpečnostních rizik vyplývajících z možnosti odcizení nebo ztráty dat
pomocí počítačových technologií a k aktivní ochraně před těmito riziky
Vzdělávací obsah
Gymnázium nižší
Základní pojmy z informatiky
 informace, informační činnost, zdroje, instituce, etika
 právní ochrana informací
140
Základy práce s počítačem
 seznámení s počítačem, základy práce s počítačem, péče o počítač
 operační systém, manager OS, antivirový software
 základní hardware a software počítače
Vytváření a zpracování informací pomocí počítačových aplikací





základy práce s grafickými editory, rastrová, vektorová a 3D grafika
základy práce s textovými editory, formátování, tabulky v textovém editoru
tabulkové kalkulátory, základní výpočty, funkce, grafy
základy databázových systémů
prezentační software
Počítačové sítě a internet
 základy práce v síti, princip přenosu informací
 internet, vyhledávání informací, struktura internetové adresy, možnosti internetu,
pošta
 nástroje pro tvorbu www stránek
Algoritmizace a programování
 algoritmizace postupu řešení úlohy či problémů z denního života a příkladů z
aritmetiky a geometrie
 počítačové programy, jejich různé druhy
Gymnázium vyšší
Digitální technologie
Učivo
 funkce počítače, jeho částí a periferií, podstata reprezentace dat, digitální záznam
informací, další běžná digitální zařízení – Von Neumannova koncepce počítače,
(vnější) funkce počítačových dílů, tiskárny, skenery, digitální fotoaparáty…
 orientace v principech, možnostech a praktickém využití počítačových sítí a sítí GSM
– sítě peer to peer a klient–server, LAN a WAN, výhody sítí, práce v síti (přihlášení,
bezpečné heslo, síťové disky a práva k nim), princip fungování buňkové sítě
mobilních telefonů a její služby
 Internet – struktura, fungování, služby a protokoly – servery, datové spoje, směrovače,
klientské počítače, paketový princip přenosu dat, IP adresa, URL, doména, DNS
 aplikační programy, programovací jazyky, formáty datových souborů a problematika
jejich standardizace
 bezpečnostní pravidla při používání počítače a internetu – aktualizace operačního
systému, funkce firewallu a jeho používání, problematika počítačových virů a červů,
antivirový program, nebezpečí hrozící z internetu (SPAM, sledování, odcizení dat,
odcizení identity) a použití prostředků jejich eliminace
141
 ergonomie a hygiena práce s výpočetní technikou, využívání výpočetní techniky v
podobě vhodné pro tělesně postižené – ergonomické parametry, rozvržení pracoviště,
kompenzační cvičení, přizpůsobení ovládání počítače, využití VT osobami
s handicapem
Zdroje a vyhledávání informací, komunikace
Učivo
 informace, její charakter a zpracování, informační zdroje a jejich kvalita,
metainformace – odborná literatura, knihy a knihovny, relevance a způsoby hodnocení
kvality informačních zdrojů, životnost informace, rozptyl informací, dopadový faktor
 právní normy a etické zásady související s informatikou – ochrana autorských práv a
osobních údajů, citování, svobodný přístup k informacím, etické zásady při práci s
informacemi
 pojem hypertext, služba WWW, práce s prohlížečem webu, rozpoznání
zabezpečeného připojení
 hledání informací na webu – princip fungování vyhledávače, tzv. rozšířené
vyhledávání, orientace ve výsledcích vyhledávání, ověření věrohodnosti, kvality a
relevance informací získaných pomocí Internetu
 elektronická pošta – princip a využívání klienta elektronické pošty a webového
rozhraní
 princip elektronické konference, diskusního fóra a chatu
 nástroje on-line komunikace textové i hlasové, princip IP telefonie
 princip používání bezpečnostních certifikátů a elektronického podpisu
Zpracování a prezentace informací
Učivo
 textový editor – orientace v prostředí programu a jeho nastavení, způsoby zobrazení,
zásady pořizování textu, použití a nastavení tabulátorů, struktura textu (přiřazení stylu,
význam a výhody důsledného používání stylů a pravidla pro jejich používání),
používání šablon (skupin stylů), změna základních vlastností písma, formátování
odstavce včetně určení toku textu, změna stylu odstavce, dodržování typografických
pravidel a estetických zásad, vkládání dalších objektů do textu, jejich vlastnosti a
pravidla pro umístění, hypertextové odkazy, pomocné funkce a nástroje textového
editoru, export a import dat a problematika jejich standardizace, vlastnosti, výhody a
možnosti využití formátu PDF
 tabulkový procesor – princip funkce a oblasti využití, struktura tabulky, zadání vzorce
(funkce) odkazující se na jiné buňky, priorita operátorů, zadávání a výběr argumentů
funkcí, relativní a absolutní adresace buněk, plnění vzorců, práce s buňkami, řádky a
sloupci, změna formátu čísla v buňce, formátování celkového vzhledu tabulky, změna
formátu (oblasti) buněk, grafy, jejich prvky, vytváření a úpravy, pojmy záznam, pole a
jeho označení, řazení a filtrování záznamů, podmínky a podmíněné formátování,
ochrana buněk a sešitu
142
 počítačová grafika a digitální fotografie – rastry a vektory, 3D grafika, barevné
modely RGB a CMYK, rozlišení (DPI), barevná hloubka, grafické formáty, jejich
vlastnosti a konverze, prohlížení fotografií, vyhledávání fotografií na Internetu,
skenování fotografií, používání digitálního fotoaparátu, zásady kompozice obrazu,
základní úpravy fotografií (otočení a oříznutí, jas a kontrast, úprava histogramu,
úprava barevnosti, doostření, lokální úpravy chyb a skvrn, odstranění červených očí)
 vektorové kresby, jejich tvorba a použití – základní objekty, nastavení jejich
vlastností, zarovnání a uspořádání objektů, text ve vektorovém editoru, základní
zásady správné úpravy grafiky (zarovnání, kontrast, blízkost, opakování, zásady
používání barev, barevný a tonální kontrast)
 prezentace informací s využitím VT – zásady úspěšné prezentace, podklady pro
prezentaci, možnosti prezentování informací pomocí počítačových technologií,
technické vybavení, zpracování počítačové prezentace a jeho pravidla
 tvorba webových stránek s využitím připravených šablon a redakčních systémů a
s orientační znalostí značkovacích jazyků – provázání dokumentů odkazy, struktura
webu, struktura XHTML dokumentu a jeho vazba na externí soubory, publikování
webu, použití a přizpůsobení redakčního systému, zásady přístupnosti a použitelnosti
webových stránek
 multimédia – digitální záznam zvuku a obrazu, princip komprese multimediálních
souborů, kodek, datový tok, streamování audio a videosouborů, řízení autorských
práv, moderní formáty a nosiče dat
 principy, význam a používání relačních databází – databáze, tabulka, pole a jeho
vlastnosti, primární index, propojení tabulek, význam databázových aplikací pro
firemní sféru a jejich propojení v informačním systému podniku, databáze typu klient–
server, práce s databázovou aplikací, propojení tabulek pomocí relací, vyhledávání a
filtrování záznamů podle zadaných kritérií s využitím logických operátorů
 algoritmizace, postup vzniku počítačového programu a makra – myšlenková mapa,
pojem algoritmus a jeho vlastnosti (hromadnost, podmíněnost, opakovatelnost,
konečnost), algoritmizace jednoduché úlohy (bez použití počítače), možné způsoby
návrhu programu (strukturované, objektové a vizuální programování), pojem makro,
záznam, pojmenování a spuštění makra
Výuka předmětu probíhá převážně formou krátkodobých a dlouhodobých individuálních i
týmových projektů, které poskytují prostředky k uplatnění znalostí ve výuce ostatních
předmětů .
Jazyky
jazykový software vyžaduje od každého žáka určité znalosti v ovládání výpočetní
techniky a libovolného softwaru.
Matematika
Ke zvýšení popularitu a atraktivnost tohoto oboru, je potřeba naučit žáky pracovat s
matematickým softwarem se kterým se setkají na vysoké škole a posléze i v praxi. Práce
s matematickým softwarem u žáků zvyšuje míru jejich abstraktního myšlení, napomáhá
porozumění probírané tématiky.
143
Biologie
Biologie je jedním z oborů, ve kterých v dnešní době dochází k rychlému nárůstu
nových informací. Těžiště využití znalostí je zejména při použití projekční techniky, a to
v následujících směrech:




zdroje z internetu,
napojení mikroskopu na počítač,
fotoarchiv,
výchovně-ekologické prezentace, zaměřené zejména na ekologické zpracování
odpadu.
Fyzika
Vzhledem k charakteru poznatků může fyzika velice dobře využívat metod
modelování reálných jevů. Často je to i metoda názornější. Tvorba programů umožňující tuto
činnost je vhodná i pro nadanější žáky školy. Dále využijí žáci své znalosti v oblastech :
 zdroje z internetu - demonstrace fyzikálních jevů a zákonitostí,
 vlastní prezentace vytvořené žáky – astronomie, vesmír, akustika,
 výchovně-ekologické prezentace, zaměřené zejména na šetrné využívání zdrojů
energií.
Výchovně vzdělávací strategie
Výchovně vzdělávací postupy směřující k utváření klíčových kompetencí vycházejí ze
strategií popsaných na úrovni školy.
Kompetence k učení - učitel
 vede žáky k systematickému zpracovávání a vyhodnocování informací, k rozlišení
informací podstatných od nepodstatných.
Kompetence k řešení problémů - učitel
 vede žáky k samostatnému nalezení řešení problémů
 zadáváním projektů vede žáky k různým alternativám řešení problémů
Kompetence komunikativní - učitel
 zadává týmové projekty s jasným určením rolí a pravidel
 vyžaduje od žáků stručné, logické vyjádření
 podporuje živou komunikaci při práci v týmu i individuální komunikaci elektronickou
Kompetence sociální - učitel
 zadáváním týmové práce vede žáky ke spolupráci a odpovědnosti za svou činnost
 odhalováním rizik spojených s prací s ICT vede žáky k péči o své zdraví
144
Kompetence pracovní a k podnikavosti - učitel
 vede žáky k dodržování bezpečnosti práce
 dbá na znalost základního hardwarového vybavení a jeho nejčastějšího selhání
 trvá na dodržování ergonomie počítačového pracoviště
Kompetence občanské - učitel
 vede žáky k uvědomění si problémů spojených s autorskými právy, zásadami etiky
 učí je chápat společenskou nebezpečnost některých informací z komerčních zdrojů
Začlenění průřezových témat do výuky informatiky a výpočetní techniky
Osobnostní a sociální výchova
 rozvoj schopností poznávání - zařazeno ve všech ročnících v kapitolách seznámení a
prohloubení práce s počítačem, hardware a hardware podrobně
 kreativita a její rozvoj - realizováno především v oblasti počítačová grafika, tvorba
webových stránek, praktických činnostech v textovém editoru
 komunikace - prolíná celou výuku formou výkladu, řízenou diskuzí, tvořením referátů
a prezentací
 kooperace, řešení problémů a rozhodovací dovednosti- během osmi let studia si žáci
vyzkouší různé role při skupinové práci na dílčích projektech. posílí se jejich
schopnost řešení problémů i rozhodovací dovednosti
 hodnoty, postoje, praktická etika – toto téma je rozvíjeno zejména v kapitolách
nevhodné stránky a ochrana před jejich spouštěním, právní ochrana informací.
Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech
 objevujeme Evropu a svět – zařazeno každoročně v tématu internet, žáci si uvědomují
celosvětovost internetové sítě, účastní se internetových diskuzí.
Environmentální výchova
 vztah člověka k prostředí – v kapitolách zásady hygieny práce s počítačem, hardware
počítače, žák si vytváří představu o negativních vlivech výpočetní techniky na člověka
a okolní prostředí, dopadu výroby a likvidace hardwaru na životní prostředí.
Mediální výchova
 kritické čtení a vnímání mediálních sdělení, interpretace vztahu mediálních sdělení a
reality, fungování a vliv médií ve společnosti – žáci si ověřují závažnost, důležitost;
právní platnost získaných informací na internetu, v odborném časopise, učebnici. Učí
se vybrat to nejpodstatnější, to čemu sami rozumí nebo se snaží porozumět
 stavba a tvorba mediálního sdělení, práce v realizačním týmu, vnímání autora
mediálních sdělení – v průběhu všech čtyř let je zařazena tvorba prezentací v různých
formách, jejich předvedení před skupinou, diskuze o různých typech, formách a
úrovních prezentací.
145
Ročník: PRIMA
Výstup předmětu
Zná základní pojmy informatiky,
sdělování a využívání informací.
Vyzná se v nejvýznamějších
informačních zdrojích a umí odlišit
podstatné informace od
nepodstatných.
Název vyučovacího předmětu: INFORMATIKA A VÝPOČETNÍ TECHNIKA
Vyučující :
Školní rok :
Učivo
Téma
Průřezová témata, kontexty a
přesahy, další poznámky
- informace a informační činnost
Praktická činnost
Základní pojmy z informatiky
- informační zdroje a informační instituce
- Základy ovládání počítače
- informační etika
- hry výukové programy
Orientuje se v druzích PC, umí popsat
základní periferie počítače.
Zná negativní vlivy práce s PC na
zdraví, řídí se správnými zásadami při
práci na PC.
- co je počítač
- k čemu slouží
- základní sestava
- jednotlivé komponenty
- periferní zařízení
- péče o počítač, zásady hygieny práce s
počítačem
Rozlišuje soubory, adresáře, chápe
- pracovní plocha
jejich strukturovanost, bezpečně užívá - práce s nápovědou
základní ovládání operačního systému - struktura souborů
- adresáře a složky
Vysvětlí princip počítačové sítě a
fungování internetu. Zná různé
možnosti připojení k internetu. Umí
vyhledávat zadané pojmy.
Seznámení s počítačem
Praktická činnost
- Práce s grafickým editorem
- Práce s textovým editorem
- Práce s editorem prezentací
Seznámení s operačním systémem Praktická činnost
- Práce s grafickým editorem
- Práce s textovým editorem
- Práce s editorem prezentací
- základy práce v síti
Počítačové sitě a internet
- princip přenosu informací v počítačové síti
- vyhledávání informací na internetu
- elektronická pošta, elektronický podpis
146
Praktická činnost
Konkrétní projekt s využitím
znalostí práce s jednotlivými
editory, využití internetu
Ročník: SEKUNDA
Výstup předmětu
Název vyučovacího předmětu: INFORMATIKA A VÝPOČETNÍ TECHNIKA
Vyučující :
Školní rok :
Učivo
Téma
Průřezová témata, kontexty
a přesahy, další poznámky
Zná nejpoužívanější typy operačních - Operační systém a jeho základní fce
systémů, jejich základní funkce.
- manager OS
Využívá podobnosti ovládání
- viry a antivirové programy
programů pro OS a některé klávesové
zkratky. Poradí si v základních
případech selhání OS. Dokáže chránit
svůj počítač před viry, dodržuje
pravidla preventivní ochrany před
viry, zná nejrozšířenější antivirové
programy a umí s nimi pracovat.
Rozlišuje grafiku bitmapovou a
vektorovou, zpracovává informace
získané z různých zdrojů v textovém
editoru, upravuje vlastnosti textu,
stránky, dokumentu, uplatňuje
základní estetická a typografická
pravidla, vytvoří a upraví tabulky
s využitím součtů, průměrů a vytvoří
k nim odpovídající typ grafu, vytvoří
jednoduchou prezentaci v programu
pro tvorbu prezentací.
Je schopen zapsat jednoduchý
algoritmus postupu řešení školních
úloh i úloh z praktického života
-Základy práce s počítačem
- základní funkce grafického editoru
-Vytváření a zpracování Informací
- bitmapové a vektorové editory
- tvorba a zpracování obrázku
- standardní funkce textového editoru
- zápis a úprava a tisk jednoduchého
dokumentu
- standardní funkce tabulkového
kalkulátoru
- vkládání dat,editace buňky
- úprava tabulky
- tvorba grafu
- základní vzorce
--vytváření
multimediálních
souborů
algoritmizace
postupu řešení
úlohy či - Algoritmizace a programování
problému
- algoritmizace úloh z denního života a
příkladů z aritmetiky a geometrie
- počítačové programy a jejich různé
druhy
147
Praktická činnost
- Základy práce s pamětí
( uložení na disk, disketu, na
CD ROM )
- Kontrola médií pomocí
antivirových programů
Rozšiřující téma :
- historie výpočetní techniky
Praktická činnost
- Práce s grafickým editorem
- Práce s textovým editorem
- Práce s tabulkovým
kalkulátorem
- Práce s editorem prezentací
Praktická činnost
Konkrétní projekt s využitím
znalostí práce s jednotlivými
editory
Název vyučovacího předmětu: INFORMATIKA A VÝPOČETNÍ TECHNIKA
Ročník: TERCIE
Vyučující :
Výstup předmětu
Učivo
Téma
Uvědomuje si problémy spojené
s autorskými právy, zásadami etiky,
výhody registrování programů, dodržuje
základní pravidla při práci s
informacemi.
- právní ochrana informací
- legální kopie
- typy programů ke stažení ( např. z
Internetu )
- pirátství
Ovládá základní nastavení počítače,
rozeznává jednoduché závady a poruchy
počítače, umí používat komprimační
program, ví co znamená pojem
komprimace a dekomprimace.
základní nastavení počítače ( zvuk,
grafika ..)
- závady a poruchy počítače
- komprimace a dekomprimace
souborů
Upravuje vlastnosti textu, stránky,
- textové editory, korespondence,
dokumentu, umí zařadit do textu další makra, vkládání grafů, obrázků,
objekty – obrázky, tabulky, grafy
šablony, styly...
apod.Uplatňuje základní estetická a
- typografické zásady při psaní
typografická pravidla, vytváří různé typy dokumentů
dokumentů – formuláře, životopis,
- tabulkové kalkulátory-fce, práce s
přihlášky, dopisy. Zná princip
více tabulkami
tabulkového kalkulátoru - zadání,
- princip OLE techniky, propojování
úprava, výpočty, grafy, třídění, logická aplikací
pravidla pro zadání podmínek.
Standardní funkce.Je schopen využít
tabulkového procesoru ke statistickým a
matematickým výpočtům v matematice,
fyzice apod.
148
Školní rok :
Průřezová témata, kontexty
a přesahy, další poznámky
-Základní pojmy z Informatiky Praktická činnost
- vyhledání informací v
autorském zákoně
-vyhledání a následné stažení
legálních kopií z Internetu
- Prohloubení práce s
počítačem
Praktická činnost
- provádění základních
nastavení
Praktická činnost
-Vytváření a zpracování
Informací pomocí počítačových - práce s grafickým editorem
- práce s textovým editorem
aplikací
- práce s tabulkovým
kalkulátorem
Název vyučovacího předmětu: INFORMATIKA A VÝPOČETNÍ TECHNIKA
Ročník: TERCIE
Vyučující :
Školní rok :
Výstup předmětu
Učivo
Téma
Průřezová témata, kontexty
a přesahy, další poznámky
Zná výhody a nevýhody
- model sítě LAN
Praktická činnost
Počítačové sítě a Internet
jednotlivých topologií sítí, umí
- klient server
- Internet
načrtne základní strukturu školní - PEER-TO-PEER
sítě. Zná strukturu rozlehlé sítě. - model sítě WAN
Umí vyhledat potřebné informace - historie vzniku Internetu
s užitím WWW vyhledávačů,
- rozdíly mezi jednotlivými typy
zřídit si mailovou schránku,
rozsáhlých sítí
odpovědně přistupovat
- prohlížeče
k nevhodným obsahům na
- zásady vyhledávání hesel
stránkách
- nevhodné stránky a ochrana před
jejich spouštěním
- ochrana před viry
149
Název vyučovacího předmětu: INFORMATIKA A VÝPOČETNÍ TECHNIKA
Ročník: KVARTA
Vyučující :
Výstup předmětu
Učivo
Téma
Školní rok :
Průřezová témata, kontexty
a přesahy, další poznámky
Využívá znalostí z předchozího ročníku,
rozšíření znalostí práce s tabulkovými -Vytváření a zpracování
Praktická činnost
aplikuje své vědomosti z matematiky.
kalkulátory - složitější vzorce z
Informací pomocí počítačových - práce v tabulkovém editoru
Pracuje s prezentačními nástroji - digitální finanční matematiky a statistiky
EXCEL
aplikací
fotoaparát, kamera, projektor. Ovládá na prezentace výsledků své činnosti s
- práce s prezentačními
rozšířené úrovni software pro tvorbu
využitím běžných programů a
nástroji, konkrétní projekty
prezentací, organizaci a plánování včetně technických prostředků ( projektor,
- práce s databázemi,
tvorby organizačních diagramů. Rozumí počítač
konkrétní projekty (týmová
prostředí databázového systému, vytváří - funkce některého programu pro
práce )
databáze pomocí průvodce, umí
organizaci a plánování ( adresář,
vyhledávat konkrétní údaje z databáze.
kalendář, plánování…)
- standardní prostředí databázového
programu
-elektronická
vytváření databáze
Rozeznává pojmy diskuze, chat,
konference
Praktická činnost
-Počítačové sítě a internet
konference. Zná princip elektronického
- elektronický podpis
- zapojení se do určené
podpisu. Ovládá práci se softwarem pro
- služba FTP
elektronické konference,
tvorbu www stránek.Zná základní tagy
- struktura internetové adresy
zpracovat z této konference
HTML jazyka. Používá estetická a
nástroje Pro tvorbu www stránek
výstup ve formě prezentace
typografická pravidla. Dodržuje netiketu - Vytváření vlastní www stránky
( týmová práce )
- práce s editorem pro tvorbu
www stránek
150
Název vyučovacího předmětu: INFORMATIKA A VÝPOČETNÍ TECHNIKA
Ročník: KVARTA
Vyučující :
Výstup předmětu
Učivo
Téma
Využívá své znalosti z
předchozích ročníků, z fyziky a
chemie. Získává manuální
zručnost při práci s malými
předměty. Zná technické
parametry jednotlivých částí
počítače, jejich princip a
vlastnosti.
přední a zadní stěna skříně počítače
Hardware - podrobně
- Motherboard
- procesor
- paměť-zpr. dat
- operační paměť
- pevný disk(struktura, kapacita, zápis dat,
čtení dat )
- FD( konstrukce, disk.jedn.,uchování FD)
zápis dat,čtení dat,
Zná dopady na životní prostřední --CDROM(konstruk.,
klávesnice(konstr., komun.,význam
při nesprávné likvidaci hardwaru, kláves)
zná principy správné likvidace
- myš( konstr.-druhy)
nebezpečných odpadů
- scanner(konstr., komunikace,soft)
- monitor(konstr.,zobr. mód, velikost,LCD)
- tiskárna(konstr.-druhy
- modem(konstr., komun.)
- faxový modem( konstr., komun.)
- propojení komponent
- ekologická likvidace hardwaru
Ovládá základní hardwarové a
softwarové vybavení počítače.
Rozlišuje výhody a nevýhody
různých operačních systémů.
- zobrazení informací o hardwaru a
softwaru v počítači
- dvojková soustava v počítači
- operační systémy( MS DOS, Unix,
Windows, Mac ), porovnání z hlediska
uživatele
151
- Prohloubení práce
s počítačem
Školní rok :
Průřezová témata, kontexty
a přesahy, další poznámky
Praktická činnost
- sestavení cvičného počítače
z jednotlivých komponent
- pripojení periferií a jejich
přizpůsobení konkrétním
- údržba hardwaru
Praktická činnost
- dokončení projektů
Název vyučovacího předmětu: Informační a komunikační technologie
Ročník:
kvinta
Vyučující
Výstup předmětu
Učivo
Žákpři práci s výpočetní technikou
využívá teoretické poznatky o
funkcích jednotlivých složek
hardwaru a softwaru
posuzuje tvůrčím způsobem
aktuálnost, relevanci a
věrohodnost informačních zdrojů
a informací
využívá informační a komunikační
služby v souladu se stávajícími
etickými, bezpečnostními a
legislativními požadavky
zpracovává a prezentuje výsledky
své práce s využitím pokročilých
funkcí aplikačního softwaru a
multimediálních technologií
Téma
-funkce, grafy, filtrování záznamů, podmínky a
podmíněné formátování,
tabulkový procesor
- principy, význam a používání databází,
vyhledávání a filtrování záznamů
databáze
- počítačová grafika a digitální fotografie – rastry multimédia
a vektory, používání digitálního fotoaparátu,
základní úpravy fotografií, vektorové kresby,
jejich tvorba a použití
-bezpečnostní pravidla při používání
počítače a Internetu, problematika
počítačových virů a červů, antivirový
program, nebezpečí hrozící z internetu
(SPAM, sledování, odcizení dat, odcizení
identity) a použití prostředků jejich
eliminace, ergonomie a hygiena práce s
výpočetní technikou
152
etika
Školní rok
Průřezová témata, kontexty a
přesahy, další poznámky
Název vyučovacího předmětu: Informační a komunikační technologie
Ročník
sexta
Vyučující
Výstup předmětu
Učivo
Žákovládá a využívá dostupnou
výpočetní techniku, software a
hardware
-pokročilé funkce datové, textové, časové,
Téma
tabulkový procesor
kontingenční tabulky
multimedia
využívá nabídku informačních a
vzdělávacích portálů,
encyklopedií, knihoven, databází
a výukových programů
zpracovává a prezentuje výsledky
své práce s využitím pokročilých
funkcí aplikačního softwaru a
multimediálních technologií
-práce s kamerou, úprava a střih filmu, práce
se zvukem
- prezentace formou webových stránek s
prezentace
využitím programů pro web a s orientační
znalostí jazyků HTML
- používání relačních databází všech typů,
vyhledávání a filtrování záznamů s využitím databáze
logických operátorů
153
Školní rok
Průřezová témata, kontexty a
přesahy, další poznámky
Název vyučovacího předmětu: Informační a komunikační technologie
Ročník:
septima
Vyučující
Výstup předmětu
Učivo
Žákovládá a využívá dostupnou
výpočetní techniku, software a
hardware
řeší efektivně problémové situace
využívá nabídku informačních a
vzdělávacích portálů,
encyklopedií, knihoven, databází
a výukových programů
aplikuje algoritmický přístup
k řešení problémů
-myšlenková mapa, pojem algoritmus a
Téma
algoritmizace úlohy
jeho vlastnosti, algoritmizace jednoduché
úlohy bez použití počítače, možné
způsoby návrhu programu
(strukturované, objektové a vizuální
programování)
- pojem makro, záznam, pojmenování a
makra
spuštění makra
-tvorba programu ve vybraném
programovacím jazyku (Visual Basic)
154
programování
Školní rok
Průřezová témata, kontexty a
přesahy, další poznámky
5.4 Člověk a společnost
Charakteristika vzdělávací oblasti
Vzdělávací oblast Člověk a společnost vybavuje žáka znalostmi a dovednostmi
k zapojení do demokratické společnosti.
Tato komplexní oblast vymezuje vzdělávací obsah týkající se člověka, rodiny,
společnosti, vlasti, přírody, kultury, techniky, zdraví, bezpečí a dalších témat.
Žáci by měli poznat dějinné, sociální, a kulturně historické souvislosti života lidí.
Učitel v rámci oblasti seznamuje žáky se společenským vývojem každodenním životem,
společenskými jevy a procesy. Rozvíjí občanské postoje, vědomí evropského kulturního
kontextu, vychovává k prevenci proti rasismu, xenofobii a extremismu, vychovává k toleranci
a k protikorupčnímu jednání. Učí se vnímat lidi, vztahy mezi nimi, všímat si podstatných
věcných stránek lidských výtvorů a přírodních jevů, soustředěně je pozorovat, přemýšlet o
nich a chránit je. Přibližuje žákům úkoly důležitých politických institucí a orgánů včetně
činnosti armády.
Na základě poznání sebe, svých potřeb a porozumění světu kolem sebe se žáci učí
vnímat základní vztahy ve společnosti, porozumět soudobému způsobu života, jeho
přednostem i problémům (včetně situací ohrožení a mimořádných událostí) včetně
kolektivní obrany. Seznamují se se základními právy a povinnostmi, se světem financí.
Nedílnou součástí je vytváření dovedností a postojů v oblasti mezilidských vztahů.
Vzhledem k tomu, že se jedná o společenské vědy, dochází často ke střetům odlišných
pohledů a názorů a je tudíž nezbytné, aby žáci dokázali prezentovat svůj názor, vhodně
argumentovat, formulovat společenské problémy minulosti i současnosti, vyvozovat závěry a
aplikovat je v reálném životě. Cílem je rozvíjet komunikační schopnosti žáka.
Vzdělávací oblast Člověk a společnost zahrnuje vzdělávací obory Dějepis a Výchova
k občanství, nedílně se propojuje se zeměpisem, výtvarnou výchovou a českým jazykem a
literaturou. Tím by mělo dojít k vytvoření strukturovaných vědomostí a propojování znalostí.
Cílové zaměření vzdělávací oblasti
Cílem je :
 rozvoj komunikace a vyjadřování vlastních myšlenek, rozpoznávání názorů a postojů,
tolerance k odlišným názorům, vytváření schopností využívat jako zdroj informací
verbální i neverbální texty
 osobnostní rozvoj, schopnost sebereflexe, sebehodnocení a tolerance
 úcta k vlastnímu i jiným národům
 orientace ve společenském, politickém, hospodářském i kulturním vývoji lidstva a tím
vytvářet pozitivní hodnotový systém na základě historické zkušenosti
 hledání souvislostí mezi minulými a současnými událostmi a jejich porovnání s jevy a
procesy v evropském a celosvětovém měřítku
155
 orientaci v problematice peněz a cen a k odpovědnému spravování osobního
(rodinného) rozpočtu s ohledem na měnící se životní situaci
 uplatňování aktivního přístupu k ochraně zdraví, života, majetku při běžných, rizikových
i mimořádných událostech i poznávání otázek obrany státu
 získávání orientace v aktuálním dění v ČR, EU, NATO a ve světě, k rozvíjení zájmu o veřejné
záležitosti

5.4.1 Občanská a etická výchova
Charakteristika vyučovacího předmětu
Obsahové, časové a organizační vymezení
Předmět občanská a etická výchova vychází ze vzdělávací oblasti Člověk a
společnost (vzdělávací obor Výchova k občanství) a Člověk a svět práce, částečně zahrnuje i
vzdělávací oblast Člověk a zdraví. Obsahuje všechna průřezová témata-Osobnostní a sociální
výchovu, Výchovu k myšlení v evropských a globálních souvislostech, Multikulturní
výchovu, Mediální výchovu, Environmentální výchovu a především Výchovu
demokratického občana.
Hlavním cílem je :










pomoci žákům orientovat se ve společnosti
poznat její multikulturní charakter
uvědomit si postavení jednotlivce ve společnosti
vést žáky k mravně odpovědnému jednání, připravit je na odpovědný život
v demokratické společnosti, naučit je k odpovědnému chování v oblasti sexu
připravit žáky řešit problematiku financí užitím základních znalostí z finanční
gramotnosti
vést žáky k sociální dovednosti, které jsou zaměřeny nejen na vlastní
prospěch, ale také na prospěch ostatní lidí a celé společnosti
uvědomit si správné způsoby komunikace, respekt k hodnotám a názorům
druhých lidí
poznat hodnotovou orientaci, morální úsudek, úvahy nad mravními zásadami
a hodnotami, ctnosti, svědomí a jeho rozvoj
uvědomovat si, že jsou občany České republiky, být připraveni plnit
povinnosti z toho plynoucí
orientovat se v krizových situacích, zachovat klid a rozvahu při jejich řešení
Občanská a etická výchova má mezioborové vztahy s dějepisem, českým jazykem,
výtvarnou výchovou aj.
Žáci se podílejí na vyučovacím procesu, aktivně se zapojují do výuky, připravují si
referáty, projekty, soutěže, prezentují své vlastní i skupinové práce.
156
Časové a organizační vymezení
Hodinová dotace předmětu je 2 hodiny týdně v primě a 1 hodina týdně v sekundě,
tercii a kvartě.
Součástí výuky je projektový týden zaměřený na zážitkové učení,, je orientován
především na mezilidské vztahy, vytvoření pozitivního pracovního prostředí ve skupině,
odbourávání bariér, rozvoj týmové spolupráce a utváření hodnotového žebříčku žáků, je
kladen důraz na rozvoj praktických dovedností (lidská práva, první pomoc atd.)
Výchovně vzdělávací strategie
Kompetence k učení – učitel
 organizuje podíl žáků na obsahu výuky – aktuální témata, referáty
 motivuje žáky k samostatnému získávání informací, sledování aktuální
politické a společenské situace
 vede žáky k osvojování základních pracovních dovedností a návyků
Kompetence k řešení problémů – učitel
 vytváří modelové situace – scénky, dramatická výchova
 organizuje diskuse o problémech – hledání nejvhodnějších a nejúčinnějších
postupů řešení
 rozvíjí schopností tvořivého myšlení
 vede žáky k řešení standardních i náročných životních situací
Kompetence komunikativní – učitel
 klade velký důraz na komunikaci, osvojení pravidel mezilidské komunikace,
umění prezentovat své názory a vyslechnout názory druhých,
 učí žáky vystupovat na veřejnosti, dbá na srozumitelné a kultivované
vyjadřování – prezentaci vlastních prací
Kompetence sociální a personální – učitel
 učí žáky pracovat ve skupině, osvojit si základy spolupráce, schopnost
přijmout roli a plnit ji
 vede k toleranci odlišných názorů
 podporuje soutěživost
 vede k sebepoznání, sebehodnocení, hodnocení druhých – nepřímo, formou
her
 rozlišuje manipulační působení médií
 aplikuje postoje a způsobilosti, které rozvíjí mezilidské vztahy
 analyzuje a aplikuje empatii v kolektivu
 učí žáky asertivnímu jednání
157
 učí žáky objevovat vlastní jedinečnost a identitu a vytvářet si zdravé
sebevědomí
Kompetence občanské – učitel
 přispívá k orientace ve společnosti, v základních společenských problémech
 umožňuje žákům uvědomit si svou roli ve společnosti
 učí je uvědomit si a přijmout odpovědnost za své chování
Kompetence pracovní – učitel
 organizuje zapojení do soutěží a dalších akcí (talentové soutěže, majáles)
 zapojuje žáky do tvorby projektů, pomůcek na výuku
5.4.2 Základy společenských věd
Charakteristika vyučovacího předmětu
Předmět Základy společenských věd vychází ze vzdělávací oblasti Člověk a
společnost a Člověk a svět práce, částečně integruje obor Výchova ke zdraví vzdělávací
oblasti Člověk a zdraví. Obsahuje všechna průřezová témata.
Hlavním cílem je:
 přinést žákům základní informace z různých humanitních oborů –
psychologie, sociologie, ekonomie, politologie, právo a filozofie
 klást důraz na propojení s dalšími vzdělávacími obory
 aby žáci na základě teoretických znalostí získali také praktické dovednosti,
které usnadňují život ve společnosti (základy právního vědomí, orientace na
trhu práce apod.)
 aby se žáci podíleli na výuce, řešili praktické úkoly, pracovali samostatně i ve
skupině, zpracovávali projekty
Výuka je zpestřována přednáškami, besedami s odborníky a tematickými exkurzemi
– prevence kriminality, protidrogová prevence, soudní přelíčení (Okresní soud Děčín) apod.
Časové a organizační vymezení
Hodinová dotace předmětu je 2 hodiny týdně v kvintě, septimě a oktávě a 1 hodina
týdně v sextě.
Součástí výuky je projektový týden zaměřený na rozvoj praktických dovedností, žáci
se věnují aktuálním otázkám, vytváří se prostor pro zájmové zaměření jednotlivých žáků.
Výchovně vzdělávací strategie
Kompetence k učení – učitel
 klade důraz na samostatnost v učení – samostatnou práci
158
 motivuje žáky k vyhledávání, třídění, zpracovávaní, využívání a porovnávání
informací, zadává referáty, organizuje diskuse
 vede žáky ke sledování aktuální společenské a politické situace,
k porovnávání zdrojů informací a vytvoření vlastního názoru
Kompetence k řešení problémů – učitel
 rozvíjí schopnosti tvořivého myšlení i logického uvažování
 učí řešit konfliktní situace
 vede žáky k řešení aktuálních společenských problémů
Kompetence komunikativní - učitel
 klade důraz na srozumitelné a kultivované vyjadřování v ústním i písemném
projevu, na prezentaci žákovských prací
 učí žáky vést dialog, naslouchat druhým, vhodně reagovat, věcně
argumentovat, formulovat otázky
 vede k toleranci odlišných názorů a podporuje ochotu ke kompromisům
 vytváří modelové situace a vede žáky k jejich řešení
 organizuje diskuze a umožňuje žákům vyzkoušet si různé role v diskuzi
Kompetence sociální a personální – učitel




učí žáky pracovat ve skupině a vhodným způsobem prosazovat své zájmy
podporuje dodržování morálních zásad a pravidel chování
rozvíjí u žáků schopnost empatie a tolerance
vede žáky ke kultivovanému projevování citů a vztahů k lidem, k přírodě…
Kompetence občanské – učitel




vysvětluje principy a fungování demokracie
rozvíjí u žáků základy právního vědomí
vede k porozumění odlišnému způsobu života lidí jiných kultur
učí žáky orientovat se ve společnosti, seznamuje je se soc.organizacemi,
politikou, médii
 učí je uvědomit si práva a povinnosti občana ve státě
Kompetence k podnikavosti – učitel
 zapojuje žáky do soutěží a projektů
 využívá při výuce moderní techniku
 podporuje žáky v užívání moderních informačních technologií
159
5.4.3 Společenskovědní seminář
Charakteristika vyučovacího předmětu
Obsahové, časové a organizační vymezení
Seminář ze základů společenských věd vychází ze stejných vzdělávacích oborů jako
předmět Základy společenských věd, tedy Člověk a společnost a Člověk a svět práce, částečně
integruje obor Výchova ke zdraví vzdělávací oblasti Člověk a zdraví. Obsahuje všechna
průřezová témata.
Hlavním cílem je:
 rozšířit a prohloubit znalosti žáků v oblasti společenských věd
 vést žáky k praktickému využití získaných znalostí, aby se podíleli nejen na
vyučovacím procesu, ale také na obsahu výuky
 otevřít prostor pro zájmové zaměření jednotlivých žáků v rámci humanitních
oborů
 věnovat se aktuálním společenským, politickým a ekonomickým otázkám a
rozšířit tak žákům historický, politický a kulturní obzor
 klást důraz na komunikaci mezi učitelem a žáky a mezi žáky samotnými,
rozvíjet jejich komunikační schopnosti, vést je k tomu aby diskutovali o
sporných společenských otázkách a tabu, kultivovaně se vyjadřovali, dokázali
jasně formulovat své názory a uměli je obhájit, věcně argumentovat a přiznat
chybu
 dbát aby žáci vypracovávali seminární práce a měli možnost individuálního
výběru témat dle svých zájmů a potřeb v rámci humanitních věd
Hodinová dotace předmětu je 2 hodiny týdně v septimě a 1 hodina týdně v oktávě.
Výchovně vzdělávací strategie
Kompetence k učení – učitel
 klade důraz na samostatnost v učení – samostatnou práci
 motivuje žáky k vyhledávání, třídění, zpracovávaní, využívání a porovnávání
informací, zadává referáty, organizuje diskuse
 vede žáky ke sledování aktuální společenské a politické situace,
k porovnávání zdrojů informací a vytvoření vlastního názoru
 klade důraz na přípravu k testům a přijímacím zkouškám na vysokou školu
Kompetence k řešení problémů – učitel




rozvíjí schopnosti tvořivého myšlení i logického uvažování
učí řešit konfliktní situace
vede žáky k řešení aktuálních společenských problémů
zapojuje žáky do soutěží a projektů, nechává prostor pro kreativní řešení
160
Kompetence komunikativní - učitel
 klade důraz na srozumitelné a kultivované vyjadřování v ústním i písemném
projevu, na prezentaci žákovských prací
 učí žáky vést dialog, naslouchat druhým, vhodně reagovat, věcně
argumentovat, formulovat otázky
 vede k toleranci odlišných názorů a podporuje ochotu ke kompromisům
 vytváří modelové situace a vede žáky k jejich řešení
 organizuje diskuze a umožňuje žákům vyzkoušet si různé role v diskuzi
Kompetence sociální a personální – učitel




učí žáky pracovat ve skupině a vhodným způsobem prosazovat své zájmy
podporuje dodržování morálních zásad a pravidel chování
rozvíjí u žáků schopnost empatie a tolerance
vede žáky ke kultivovanému projevování citů a vztahů k lidem, k přírodě…
Kompetence občanské – učitel




vysvětluje principy a fungování demokracie
rozvíjí u žáků základy právního vědomí
vede k porozumění odlišnému způsobu života lidí jiných kultur
učí žáky orientovat se ve společnosti, seznamuje je se soc.organizacemi,
politikou, médii
 učí je uvědomit si práva a povinnosti občana ve státě
Kompetence k podnikavosti – učitel




zapojuje žáky do soutěží a projektů
využívá při výuce moderní techniku
podporuje žáky v užívání moderních informačních technologií
vede žáky k tomu, aby zvažovali své možnosti, uvědomovali si své přednosti
a dokázali je využít
 pomáhá žákům orientovat se na trhu práce, motivuje při přípravě na přijímací
řízení a pohovory
 rozvíjí podnikatelské myšlení žáků
161
Název vyučovacího předmětu: občanská a etická výchova
Ročník: prima
Vyučující
Výstup předmětu
Učivo
 Vysvětlí pojmy občan, občanství,
národ, vlast
 Zná různé metody měření času,
vnímá relativnost času
 Aktivně se podílí na obsahu
vyučování
 Aktuality, referáty
Úvod do OV- občan, občanství, národ
Člověk v rytmu času
 Cyklus přírody-člověk jako součást
přírody, orientace v čase
 Měření času (1.)
Rodinný život
 Chápe význam rolí v rodině
 Rodina a příbuzenské vztahy
 Je schopen přijmout roli a plnit ji
 Manželství
 Přijímá odpovědnost za své chování
 Funkce rodiny
 Osvojuje si pravidla rodinného
 Provoz a údržba domácnosti (2.)
soužití i života
 Sestaví jednoduchý rozpočet
domácnosti a seznámí se
s potřebnými pojmy
 Toleruje odlišné názory
 Vyjmenuje funkce rodiny a náhradní
rodinné péče
 Chápe důležitou funkci rodiny
v životě člověka
 Rozvíjí své komunikační dovednosti, Rodina a širší sociální prostředí
 Komunikace v rodině, mezi vrstevníky, ve
navazuje a pěstuje přátelské vztahy
společnosti dospělých
Sexuální výchova
 Proměny člověka v období dospívání
 Vztahy mezi chlapci a děvčaty
162
Školní rok
Průřezová témata, kontexty a přesahy,
další poznámky
Z-Planety, rovnodennost
F-jednotky času
VDO
Učebnice Z,: Fraus
Cvičení: tvorba pomůcek –mapa slunečního cyklu
Člověk a svět práce
( 1 hod)
OSV
Osobnostní hry
Čítanka k OV
Dramatizace různých modelových situací
Člověk a svět práce
( 1 hod)
Název vyučovacího předmětu: občanská a etická výchova
Ročník: prima
Vyučující
Výstup předmětu
Učivo
První pomoc (3.)
 Poskytne první pomoc
 Zástava dýchání
 Předvede, jak bude reagovat ve složitých
 Poskytnutí pomoci při ohrožení života
situacích
 Prudké krvácení
 Zná systém varovných signálů a jiných způsobů
 Zástava srdce
varování
Péče o zdraví
 Zná důležitá telefonní čísla
 Osobní hygiena, odívání
 Aktivně tráví svůj volný čas, chápe důležitost
pohybových aktivit
 Je seznámen s návykovými látkami, zná rizika
jejich užívání
 Odůvodní důležitost pravidel ve škole a v životě
 Podílí se na činnosti žákovského parlamentu
 Diskutuje o problémech
 Konflikty řeší bez použití násilí
 Plánuje učení, sám se učí
 Zná dětská krizová centra, dokáže komunikovat
se specializovanými službami (záchranka, linka
důvěry)
163
Školní rok
Průřezová témata, kontexty a přesahy,
další poznámky
Tv, EV, Př
OČ
Aktivní nácvik
Beseda se zdravotníky nebo hasiči
Člověk a svět práce
( 2 hod)
Režim dne
 Trávení volného času
Zdravá výživa, zdravý životní styl
 Výživová hodnota, energetická spotřeba,
 Sestavování jídelníčku (4.)
 Prevence zneužívání návykových látek
Život ve škole
 Systém vzdělávání
 Pravidla školního života
 Školní řád a parlament
 Metody učení (5.)
 Odpočinek
 Práva a povinnosti žáků
 Vklad vzdělání pro život
ČJ, D
VDO, OSV
Diskuse na téma: Školní docházka,
Pravidla
Účast v soutěžích
Reprezentace školy
Osobní bezpečí
Chování v krizových situacích, šikana, havárie (6.) Beseda
Název vyučovacího předmětu: občanská a etická výchova
Ročník: prima
Vyučující
Výstup předmětu
Učivo
 Samostatně vyhledává informace, orientuje se v
knihovně
 Sleduje aktuální politickou situaci
 Zná jména představitelů města
 Prezentuje své vlastní názory a práce
 Orientuje se v problematice třídění odpadů
 Respektuje kulturní zvláštnosti
 Je tolerantní k odlišným kulturám
 Rozeznává odlišnosti života v regionech
 Pozná nářečí
 Rozezná a popíše státní symboly
 Objasní pojem demokracie a vlastenectví
 Popíše situace, kdy je třeba bránit stát
 Popíše důležité pražské památky
 Orientuje se v mapě
 Získá vztah a dokáže ocenit kulturní historii
národa
 Vysvětlí důležitost historie a znalosti historie
 Vyjmenuje české prezidenty a další významné
osobnosti
 Rozpozná hodnotu jejich činů
 Chová úctu k druhému člověku
 Přiměřeně uplatňuje svá práva a respektuje
práva druhých
 Vysvětlí pojmy: svoboda, tolerance, solidarita
164
Můj domov
 Podíl občana na životě své obce
 Obecní úřad
 Obecní zastupitelstvo
 Obecní rozpočet
 Životní prostředí (7.)
Má vlast
 Život v regionech
 Významní rodáci
 ČR – demokratický stát
 Státní symboly
 Státní moc
 Obrana státu
 Státní svátky
 Naši prezidenti
 Významné české osobnosti-umělci, vynálezci,
známé české výrobky (8.)
 Hlavní město
 Co nás proslavilo
Lidská práva
 Práva a povinnosti
 Řešení konfliktů
 Důležité dokumenty
Školní rok
Průřezová témata, kontexty a přesahy,
další poznámky
VDO, EV, MuV, D, ČJ, Př
HV – skladatelé
MeV
ČJ – literární texty
Návštěva MěÚ
Beseda se starostou
Spolupráce a beseda s kronikářem obce
Návštěva knihovny
Projekty
Vycházka do přírody
Akce:Ukliďme Zemi
Exkurze Praha
Tvorba referátů
Práce s mapou
Práce s encyklopediemi
Internet (vyhledávání informací)
Referáty
Dokument (Praha, T.G. Masaryk)
Úvahy
Řešení modelových situací
Název vyučovacího předmětu: občanská a etická výchova
Ročník: Sekunda
Vyučující
Výstup předmětu
Učivo
 Pracuje ve skupině
 Vysvětlí důležitost spolupráce
 Toleruje odlišné názory
 Hodnotí sebe a druhé
 Srozumitelně a kultivovaně se vyjadřuje
 Dokáže řešit konflikty, přiměřeně reaguje
Život mezi lidmi
 Život v rodině
 Problémy těhotenství a rodičovství
mladistvých
 Práva a povinnosti členů rodiny
 Bydlení, ekonomika domácnosti (1.)
 Život ve škole a mezi vrstevníky (2.)
 Komunikace a média
 Konflikty v mezilidských vztazích
 Rozpoznává různé umělecké směry a slohy
 Vysvětlí úlohu náboženství v lidském životě
 Toleruje odlišné kultury a názory
 Odůvodní rovnocennou hodnotu různých kultur
 Řídí se pravidly slušného chování
 Orientuje se v problematice životního prostředí
 Aktivně se podílí na ochraně životního prostředí
 Zná instituce a organizace zabývající se
ochranou životního prostředí
 Chová se zodpovědně k životnímu prostředí
 Pracuje s mapou, orientuje se v mapě
165
Člověk a kultura
 Umění
 Náboženství
 Slohy
 Pravidla slušného chování
 Kulturní instituce
 Kulturní tradice
 Kulturní hodnoty- kulturní památky (3.)
Přírodní a kulturní bohatství
 Ochrana životního prostředí (4.)
 Krásy naší země
 CHKO
 NP
Školní rok
Průřezová témata, kontexty a přesahy,
další poznámky
D, ČJ, OSV, MeV
Skupinové práce
Dramatizace
Mluvní cvičení
Člověk a svět práce (2 hod)
VV, ČJ, D, OSV, MuV, VMEGS
Návštěva divadla, kina, výstavy
Tvorba uměleckých předmětů
Bible (dětská)
Odkaz minulosti
Valenta, M.: OV pro 7. ročník
Práce s encyklopediemi
Člověk a svět práce (1 hod)
D, ČJ, Z, OSV, VDO,
Př - chránění živočichové
Mapa ČR
Turistický průvodce
Den Země
Člověk a svět práce (1 hod)
Název vyučovacího předmětu: občanská a etická výchova
Ročník: Sekunda
Vyučující
Výstup předmětu
Učivo
 Vyjmenuje hlavní politické strany a vysvětlí jejich úlohu
 Popíše, jak probíhají volby v praxi
 Objasní, jak je důležitý podíl občana na životě ve státě
 Správně používá pojmy demokracie, diktatura, monarchie
 Kriticky hodnotí aktuální situaci
 Prezentuje své názory
 Rozlišuje, ze kterých zdrojů pocházejí příjmy státu a do
kterých oblastí stát směřuje své výdaje, uvede příklady dávek a
příspěvků, které ze státního rozpočtu získávají občané
 uvede a porovná nejobvyklejší způsoby nakládání s volnými
prostředky a způsoby krytí deficitu
 Orientuje se v národnostních menšinách v ČR
 Toleruje jejich odlišnosti
 Rozpoznává rasistické projevy lidí
 Usměrňuje své jednání a chování
 Zaujímá aktivní postoj proti všem projevům lidské
nesnášenlivosti
 Vysvětlí význam a funkci mezinárodních organizací
 Na příkladech objasní národní i mezinárodní úlohu Armády
ČR
 Uvede příklady vlastnictví a objasní zásady jeho ochrany
včetně ochrany duševního vlastnictví
 Vysvětlí hodnotu peněz
 Hospodaří zodpovědně se svými penězi, zná základy finanční
gramotnosti
 Orientuje se v různých způsobech hotovostního i
bezhotovostního platebního styku, je schopen posoudit jejich
rizika/výhody v konkrétní situaci
 Přiměřeně šetří
 Projevuje zodpovědný vztah ke svěřenému majetku, k majetku
školy
 Pozná a uvede znaky konzumní společnosti
166
Řízení společnosti
 Stát, znaky státu
 Formy státu
 Principy demokracie
 Volby (5.)
 Význam a formy voleb
 Začlenění do veřejného života
 Ústava ČR
 Státní občanství ČR
 Státní rozpočet
Svět kolem nás
 EU
 Členské země
 Národnostní menšiny
 Nadnárodní organizace, OSN, Nato
 Ochrana obyvatel za mimořádných
událostí (6.)
Majetek, vlastnictví
 Druhy majetku
 Formy vlastnictví
 Peníze a jejich funkce, banky a jejich
služby
 Hospodaření s penězi (7.)
 Životní úroveň
 Konzumní společnost
Školní rok
Průřezová témata, kontexty a přesahy,
další poznámky
D, VV, MeV, VDO, VMEGS
Aktuality z domova a ze světa
Volby v praxi
Tvorba a příprava materiálu př.: volební
urna (5.)
Plakáty
Volební programy
Letáky
Člověk a svět práce (1 hod)
D, Z, ČJ, Informatika, VDO,
VMEGS, MuV, MeV
Projekty EU
Atlasy Z, D
Internet
Tisk
Televize a rozhlas
Člověk a svět práce (1 hod)
D, ČJ, VDO
Tvorba rodinného rozpočtu
Moliére,: Lakomec
Tisk (gamblerství)
Internet
Žebříček hodnot a diskuze
Člověk a svět práce (1 hod)
Název vyučovacího předmětu: občanská a etická výchova
Ročník: Sekunda
Vyučující
Výstup předmětu
Učivo
 Rozpozná porušování lidských práv
 Rozpozná šikanu, diskriminaci
 Stručně uvede obsah dokumentů př.: Všeobecná
deklarace lidských práv
 Vysvětlí termíny: Rovnost
Nerovnost
 Popíše, kam se může obrátit o pomoc (telefonní čísla,
linka bezpečí)
 Není lhostejný k projevům nesnášenlivosti
 Vystupuje na veřejnosti a obhajuje své postoje
 Rozliší protiprávní jednání
 Bojuje proti předsudkům
167
Lidská práva
 Dokumenty (8.)
 Svoboda
 Morálka
 Diskriminace
Školní rok
Průřezová témata, kontexty a přesahy,
další poznámky
D, OSV, MuV, MeV, VDO, VMEGS
Dramatizace
Práce s dokumenty (8.)
Tisk
Beseda s představitelem menšiny
Zapojení žáků jiných kultur
Úmluva o právech dítěte
Práce s denním tiskem
Diskuze
Člověk a svět práce (1 hod)
Název vyučovacího předmětu: občanská a etická výchova
Ročník: tercie
Vyučující
Výstup předmětu
Učivo
 Rozvíjí své osobní přednosti
 Překonává nedostatky
 Rozpoznává charakterové vlastnosti u sebe i u druhých
 Toleruje odlišné názory a zájmy
 Objektivně hodnotí svoji práci
 Využívá vlastní schopnosti v týmové práci
 Přemýšlí o své budoucnosti a chápe odlišné etapy
vývoje člověka (puberta, dospělost, stáří)
 Dokáže kriticky ohodnotit své nadání a schopnosti
 Rozumí procesu vnímání
 Rozpozná smyslové klamy
 Snaží se vcítit do druhých
 Najde správný způsob řešení problémů
 Je kreativní při řešení problémů
 Užívá různých myšlenkových postupů (dedukce,
syntéza, srovnávání)
 Procvičuje pozornost a paměť
 Osvojuje si metody učení
 Umí si naplánovat učivo – samostudium
 Dodržuje pravidla hry a chápe jejich nutnost
 Rozlišuje fyzickou a duševní práci
 Zná své vlastní pocity a dává je najevo
 Ovládá své afekty a nálady
168
Osobnost
 Rozdíly mezi lidmi
 Vývojové etapy člověka-puberta,
adolescence
 Sebepojetí
 Sebepoznání
 Sexuální identita
 Představy o budoucnosti, o povolání (1.)
 Temperament a charakter
 Zájmy, hodnoty
 Vlohy, schopnosti, dovednosti a nadání
(2.)
Psychické procesy a stavy
 Smyslové vnímání
 Představivost
 Myšlení
 Paměť
 Pozornost
 Hra, učení, práce (3.)
 City
Školní rok
Průřezová témata, kontexty a přesahy,
další poznámky
ČJ – charakteristika, OSV, EV
Různé osobnostní hry
Spolupráce ve skupině (příznivá
atmosféra ve třídě)
Slohová práce (charakteristika)
Člověk a svět práce
( 2 hod)
ČJ (líčení), HV (nálada v hudbě)
VV (impresionismus), OSV, EV
Hry na paměť a pozornost
Scénky
Různá cvičení na verbální komunikaci
Osobnostní hry
Kimovy hry
Člověk a svět práce
( 1 hod)
Název vyučovacího předmětu: občanská a etická výchova
Ročník: tercie
Vyučující
Výstup předmětu
Učivo
Člověk v sociálních vztazích
 Přiměřeně se prosazuje ve společnosti
 Asertivita
 Jasně formuluje své názory a požadavky
 Náročné životní situace- stres, metody
 Dokáže říct „ne“ a chápe, jak je důležité říci „ne“
jak se vyrovnat se stresem (4.)
 Přiměřeně reaguje na pochvalu i výtku
 Zdravý životní styl
 Dokáže pochválit i pokárat
 Relaxace
 Obstojí v těžkých situacích
 Ví, jak bojovat se stresem
 Řeší problémy a konflikty
 Pečuje o své psychické i tělesné zdraví
 Ví, jak relaxovat
 Chápe důležitost tělesné aktivity a aktivního odpočinku
 Věnuje se svým zájmům a zálibám
Hospodaření
 Dělba práce (5.)
 Výrobní a nevýrobní odvětví
 Trh – nabídka, poptávka, cena
 Trh práce (6.)
 Orientuje se na trhu práce
 Chápe dělbu práce
 Pracuje efektivně a svědomitě
 Rozlišuje výrobní a nevýrobní činnosti
 Zná cenu peněz
 Umí šetřit, hospodaří s vlastními penězi
 Nakupuje a orientuje se v nabídce
 Kriticky přistupuje k reklamě
169
Školní rok
Průřezová témata, kontexty a přesahy,
další poznámky
OSV, EV, MeV, Mimoškolní zájmové
kroužky
Prezentace svých zájmů a kroužků
Dramatizace
Přednáška (protidrogová prevence)
Osobnostní hry
Člověk a svět práce
( 1 hod)
D – vývoj peněz, dělba práce
Z – měna různých států, výrobky,
továrny, atd.
OSV, EV, MuV, VMEGS
Návštěva ÚP Česká Lípa
Projekt na téma: Různá povolání (6.)
Reklama – scénky, (prodat neprodejné)
Scénky: orientace na trhu, nakupování,
chování v obchodě
Člověk a svět práce
( 2 hod)
Název vyučovacího předmětu: občanská a etická výchova
Ročník: tercie
Vyučující
Výstup předmětu
Učivo
 Rozlišuje protiprávní jednání, přestupek a trestný čin
 Uvede příklady korupčního jednání
 Uplatňuje svá práva a respektuje práva druhých
 Chápe důležitost rozdělení státní moci
 Zná pravomoci parlamentní vlády a soudů
 Zná politické strany
 Rozliší pravici a levici
 Ví, jak vznikají zákony
 Zná významné politické osobnosti (prezident, premiér,
ministři)
 Zná orgány EU a jejich sídla
 Zná evropské finanční instituce
 Ví, do kterého euroregionu patříme
170
Právní minimum
 Normy právní a morální
 Právní řád, odvětví práva
 Dodržování noremve škole, na
pracovišti (7.)
 Ústava ČR
 Státní moc: Zákonodárná
Výkonná
Soudní
 Základní práva a svobody
 Politické strany
 EU
Školní rok
Průřezová témata, kontexty a přesahy,
další poznámky
Z – EU, země Evropy
D – státní zřízení v dějinách
HV – hymny
VV – vlajky
VDO, VMEGS, MuV, Mev
Projekty – Země EU
Sledování aktuální politické situace
doma i v Evropě
Vyhledávání informací o evropských
institucích (8.)
Scénky: soudní proces, volby – zkusit,
jak probíhají, hlasování
Vhodné hry, cvičení, modelové situace
Mediální sdělení různého typu (tisk,
televize, rozhlas,…)
Referáty: EU
Člověk a svět práce
( 2 hod)
Název vyučovacího předmětu: občanská a etická výchova
Ročník: kvarta
Vyučující
Výstup předmětu
Učivo
 Orientuje se na úřadech
 Obstojí ve styku s úředníky
 Zná doklady totožnosti
 Zvládne vyplnit žádost o vydání OP
 Ví, jak reagovat v případě ztráty, kam se obrátit o
pomoc
 Zná práva a povinnosti občana ČR i EU
- Je schopen uvést povinnosti občana při obraně státu
v konkrétní situaci
 Zná obsah právního řádu
Zná svá práva a povinnosti včetně práv spotřebitele
 Zná základní lidská práva
 Rozumí pojmu vlastnictví a povinnosti vlastníka
 Ví, jak lze získat majetek a ochránit ho
 Chápe důležitost autorských práv
 Chápe důležitost smlouvy, práva a povinnosti, které z ní
vyplývají
 Diskutuje o příčinách, důsledcích a řešení korupčního
jednání v konkrétních situacích
 Rozliší protiprávní jednání, přestupek a trestný čin a
uvádí příklady
 Dodržuje právní zákony, které se na něj vztahují
 Ví, jak probíhá soudní řízení: soudce, advokát, žalobce,
atd.
 Zná trestní odpovědnost mladistvých a nezletilých
 Zná hranice trestní odpovědnosti
 Rozpozná šikanu a týrání
 Ví, kam se obrátit o pomoc
171
Občan
 Obecní úřad
 Odbory
 Jednání na úřadech
 Občanství ČR
 Doklady totožnosti
 Občan EU
Školní rok
Průřezová témata, kontexty a přesahy,
další poznámky
D, Z, VDO, VMEGS, MuV, MeV
Vytvořit informační leták o právech
v EU (1.)
Návštěva městského úřadu
Beseda se starostou (zástupcem OÚ)
Vyplňování formulářů
Člověk a svět práce
( 1 hod)
Občan a právo
 Právní řád
 Občanské právní vztahy
 Vlastnictví a majetek (2.)
 Smlouvy
D, Z, VDO, VMEGS, MeV
Sepsání smlouvy
Orientace a práce s ústavou ČR
Internet
Základní listina práv a svobod
Diskuse a její principy
Člověk a svět práce
( 1 hod)
Právní ochrana
 Sankce
 Soudní řízení
 Trestní právo
 Děti a paragrafy
VDO, OSV
Dramatizace – jak probíhá soud, soudní
řízení
Vyhledávání příkladů z médií (3.)
Beseda na téma Paragrafy
Soutěž „Paragrafy“
Brožura Malá policejní akademie – př.:
pohlavní zneužití, znásilnění, sprejerství,
drogy, atd.
Název vyučovacího předmětu: občanská a etická výchova
Ročník: kvarta
Vyučující
Výstup předmětu
Učivo
 Zvažuje své předpoklady pro budoucí studium
 Zná své přednosti a schopnosti a dokáže je uplatnit ve svém
životě
 Sám vyplní přihlášku na SŠ
 Ví, kde hledat a získat brigádu
 Zvládne telefonický rozhovor
 Sjedná si osobní schůzku
 Napíše svůj vlastní životopis
 Zná základní pojmy: Zákoník práce – výpověď (druhy)
 Zná podmínky pro zaměstnávání mladistvých
Výběr povolání
 Volba povolání (4.)
 Brigády
 Zaměstnání
 Zná podmínky pro uzavření sňatku
Rodina a zákony
 Rodina
 Rodiče a děti
 Toleruje alternativy rodinného soužití
 Uznává rovnost mezi mužem a ženou v právech a povinnostech
 Zná svá práva a povinnosti v rodině
 Vyjmenuje funkce rodiny
 Váží si rodiny, citového zázemí
 Uvědomuje si, že je její součástí
 Řeší konflikty v rodině rozumnou cestou
 Linka bezpečí a důvěry
 Fond ohrožených dětí
 Nadace „Naše dítě“
 Zná pojmy: Statky, služby, monopol
 Rozumí fungování trhu, nabídka, poptávka, utváření ceny
 Rozlišuje příjmy a výdaje státního rozpočtu  uvádí příklady
 Vysvětlí, jakou funkci plní banky a co občanům nabízejí
 Zná peněžní ústavy
 Dokáže vyplnit složenku či bezhotovostní příkaz k úhradě
172
Hospodaření
 Národní hospodářství
 Státní rozpočet
 Peněžní ústavy
 Podnikání (6.)
 Sociální politika státu
Školní rok
Průřezová témata, kontexty a přesahy,
další poznámky
ČJ – životopis, ústní pracovní pohovor
OSV, MeV
Spolupráce s úřadem práce
Instruktážní filmy
Referát
Internet – hledání pracovních příležitostí
Člověk a svět práce
( 1 hod)
Z – svatba v jiných zemích
D – historie sňatků
ČJ – úvaha
OSV, MeV
Projekt – příprava svatebního obřadu –
včetně pozvánky, svatební tabule, atd. (5.)
Referáty: Svatební obřady
Svatební rituály a zvyky
Scénky z běžného rodinného života
Člověk a svět práce ( 1 hod)
Z, D, VDO, EV
Různé tiskopisy a složenky, příklady
smluv
Internet – sociální politika státu ( výše
příspěvků, mateřská dovolená, životní
minimum, min. mzda)
Různé tiskopisy (bankovní, poštovní
poukázky, bezhotovostní platba)(7.)
Člověk a svět práce ( 2 hod)
Název vyučovacího předmětu: občanská a etická výchova
Ročník: kvarta
Vyučující
Výstup předmětu
Učivo
Školní rok
Průřezová témata, kontexty a přesahy,
další poznámky
 Zná podmínky pro podnikání
 Živnostenský list
 Zná druhy živností
 Odhaduje své schopnosti pro podnikání
 Vidí souvislosti lokálních a globálních problémů
 Uvádí příklady způsobů řešení
 Vytváří si svůj osobní názor
 Rozumí pojmu „globalizace“
 Porovná její klady a zápory
 Objevuje příčiny problémů
 Sám se účastní akcí na ochranu životního prostředí
 Uvědomuje si svoji roli
 Zná nadnárodní organizace (OSN, Unicef, Greenpeace)
173
Globální problémy
 Problémy současného světa
 Životní prostředí (8.)
D – průmysl. revoluce
Z – oblasti světa
Př – živ. prostředí
VV – plakáty, ochrana živ. prostředí
EV, MuV, VMEGS, MeV
Projekt „Den Země“
„Ukliďme svět“(brigády – úklid
odpadků)
Internet
Novinové výstřižky
Projekt: Uspořádání sbírky oblečení,
hraček, knih
Adopce na dálku
Název vyučovacího předmětu: základy společenských věd
Vyučující:
Téma
Ročník: kvinta
Výstup předmětu
Učivo
Orientovat se ve společenských
vědách, charakterizovat jednotlivé
vědy a znát jejich předmět zkoumání
Společenské vědy-filozofie, ekonomie, Psychologie jako věda
sociologie, politologie, historie,
antropologie, psychologie
Rozlišovat teoretické a praktické
disciplíny
Vývoj psychologie
Znát a umět použít metody
psychologie
Školní rok
Průřezová témata, kontexty a přesahy,
další poznámky
Připravit a realizovat psych.výzkum,
Seznámit se s významnými osobnostmi
psychologie
Psychologické směry-vznik,
strukturalismus, behaviorismus,
hlubinná psychologie, kognitivní
psychologie
Psychologické disciplíny-teoretické,
aplikované
Metody psychologie-pozorování,
experiment, rozhovor, testy, dotazníky
Obecná psychologie
Zvládnout základní psychologické
pojmy, chápat obecné principy
fungování lidské psychiky
Skladba lidské psychiky
Spolupráce s biologií-centrální nervová
Psychické procesy, stavy a vlastnosti
soustava, reflexy, reflexní oblouk
Čití, vnímání-smyslové klamy
Myšlení, vztah myšlení a řeči
Paměť
Emoce a vůle
174
Ročník: Kvinta
Výstup předmětu
Učivo
Název vyučovacího předmětu: základy společenských věd
Vyučující:
Téma
Školní rok
Průřezová témata, kontexty a přesahy,
další poznámky
Psychické stavy.pozornost
Psychologie činnosti-hra, učení, práce
Uvědomit si odlišnosti mezi lidmi, co
je způsobuje
Objevit své psychické vlastnosti
pomocí psychologických testů
Pojem osobnost
Psychologie osobnosti
Osobnostní výchova
Psychické vlastnosti-rysy osobnosti,
temperament, charakter, inteligence
Sebepoznání
Zvládat náročné životní situace,
ovládnout základy asertivity
Vztahy a postoje
Náročné životní situace, frustrace,
stres
Duševní poruchy
Vývojová psychologie
charakterizovat
Etapy vývoje člověka, vývoj lidské
psychiky
175
Spolupráce s biologií-vývoj člověka
Ročník: Sexta
Výstup předmětu
Charakterizovat sociologii jako vědu,
zvládnou základní pojmy, znát
významné osobnosti české a světové
sociologie
Učivo
Název vyučovacího předmětu: Základy společenských věd
Vyučující:
Téma
Vznik a vývoj sociologie, její vztah
k ostatním vědám
Školní rok
Průřezová témata, kontexty a přesahy,
další poznámky
Sociologie jako věda
Vztah sociologie a psychologie
Seznámení se sociologickou literaturou
Vývoj společnosti, vztah
společnosti a přírody
Environmentální výchova
Spolupráce s biologií a chemií
Světová a česká sociologie
Problémy sociologie
Sociologické disciplíny
Charakterizovat proměny společnosti, Historický pohled na společnost,
uvědomit si vliv člověka a společnosti archaická, tradiční, moderní a
na přírodu, zamyslet se nad globálními postmoderní společnost
problémy lidstva
Lidská činnost, vytváření druhé
přírody
Globální problémy
Seznámit se se základními problémy
sociologie a s odlišnými přístupy
k jejich řešení
Problém přežití v prostředí
Problém legitimace soc.nerovnosti
Problém orientace ve světě
Problém socializace a soc.kontroly
176
Základní problémy
společnosti
Ročník: Sexta
Výstup předmětu
Učivo
Název vyučovacího předmětu: Základy společenských věd
Vyučující:
Téma
Charakterizovat průběh socializace,
uvědomit si vliv společnosti na vývoj
člověka
Socializace
Umět rozlišit jednotlivé společenské
skupiny, vysvětlit jejich roli
v socializaci člověka,
Umět vyjádřit, jak nás ovlivňuje
členství v soc.skupinách
Sociální skupiny, jejich charakteristika Sociální skupiny
a dělení
Ovládat základní pojmy, popsat
strukturu společnosti, vysvětlit
problém soc.nerovnosti a znát
jednotlivé přístupy k problému
Stratifikace společnosti
Socializace
Školní rok
Průřezová témata, kontexty a přesahy,
další poznámky
Spolupráce s psychologií
Osobnostní a sociální výchova
Sociální učení
Rodina jako základní socializační
prostředí
Diferenciace společnosti
Mediální výchova-práce s denním
tiskem, internetem
Spolupráce se zeměpisem-spol.struktury
konkrétních států
Organizace společnosti
Mediální výchova
Soc.normy a deviace
Osobnostní a sociální výchova
Spolupráce s psychologiípsychopatologie
Problém sociální nerovnosti a různé
způsoby jeho řešení
Sociální mobilita
Sociální status
Umět charakterizovat instituce ,
vysvětli jejich význam pro fungování
společnosti
Soc.instituce a organizace
Rozlišit normy, uvést možné příčiny
jejich porušování
Soc.normy
Byrokracie
Sociálně patologické jevyvandalismus, kriminalita, sebevražda,
toxikománie, rasismus
177
Ročník: Sexta
Výstup předmětu
Charakterizovat znaky kultury
Rozlišit výhody a nevýhody masové kultury
Uvědomit si odlišnosti různých kultur
Název vyučovacího předmětu: Základy společenských věd
Vyučující:
Učivo
Téma
Pojem kultura
Materiální a duchovní kultura
Normativní kultura
Masová kultura, masmédia
Komunikace
178
Kultura
Školní rok
Průřezová témata, kontexty a
přesahy, další poznámky
Mediální výchova
Multikulturní výchova
Diskuse, zásady mezilidské
komunikace
Ročník: Septima
Výstup předmětu
Rozlišit jednotlivé typy států, umět objasnit
pojmy politika a demokracie, vysvětlit jednotlivé
ideologie a jejich vliv na společnost
Vysvětlit smysl voleb, orientovat se
v politickém životě ČR, vnímat důležitost
podílu občana na politické moci, orientovat
se v politickém spektru, nebát se vyjádřit
svůj názor, umět vhodně argumentovat
Název vyučovacího předmětu: Základy společenských věd
Vyučující:
Učivo
Téma
Politologie jako věda, její předmět
a disciplíny
Základy teorie státu
Politologie
Školní rok
Průřezová témata, kontexty a
přesahy, další poznámky
Spolupráce s dějepisem-proměny státních
zřízení
Politika
Stát, jeho vznik a formy
Politické ideologie
Občan a stát
Spolupráce se zeměpisem-státní
zřízení v jednotlivých zemích
Výchova demokratického občana
Mediální výchova-práce s médii,
diskuse
Demokracie, ústava, Ústava ČR
Politické strany a hnutí, pluralita
Volby a volební systémy
Předmět ekonomie,
Základy ekonomie a
mikroekonomie, makroekonomie, ekonomiky
typy ekonomik-zvyková plánovaná
Porovnat výhody a nevýhody ekonomických tržní
systémů, vysvětlit fungování trhu, uvědomit
si vliv ekonomiky na společnost, vztahy
Trh, jeho fungování,subjekty trhu
ekonomie a politiky,sledovat ekonomiku ČR Peníze v tržní ekonomice,právní
subjekty v tržní ekonomice, úloha
státu v tržní ekonomice,státní
rozpočet, daně
Magický čtyřúhelníknezaměstnanost, inflace, HDP,
vztahy ekonomiky zahraničí
179
Spolupráce se zeměpisem-hospodářství
konkrétních států
Multikulturní výchova
Mediální výchova
Ročník septima
Výstup předmětu
Orientovat se v právním řádu, znát prameny
práva, seznámit se s jednotlivými zákoníky,
vyjmenovat soustavu soudů v ČR, vysvětlit
průběh soudního líčení
Dodržovat právní předpisy, uvědomovat si
rizika jejich porušování, rozpoznat protiprávní
jednání, uplatňovat svá práva, respektovat
práva ostatních
Název vyučovacího předmětu Základy společenských věd
Vyučující:
Učivo
Téma
Právo a jeho vývoj
Právní řád
Normy a sankce
Právní předpisy
Právní vztahy-právnické a fyzické
osoby
Právní skutečnosti-objektivní a
subjektivní
Veřejné právo
Ústavní právo-Ústava ČR
Správní právo
Trestní právo-trestní odpovědnost,
polehčující okolnosti, trestné činy
Přestupkové právo
Soukromé právo
Občanské právo-majetkové vztahy,
reklamace
Rodinné právo
Obchodní a pracovní právo
180
Základy teorie práva
Školní rok
Průřezová témata, kontexty a
přesahy, další poznámky
Spolupráce s dějepisem-soudy
v historii
Výchova demokratického občana
Multikulturní výchova-práva národ.
Menšin
Exkurze-Okresní soud Děčín
Ročník: Oktáva
Výstup předmětu
Vyjádřit, co zkoumá filozofie, chápat její
význam pro ostatní vědy
Název vyučovacího předmětu: Základy společenských věd
Vyučující:
Učivo
Téma
Předmět filozofie, vztah k vědám,
Školní rok
Průřezová témata, kontexty a
přesahy, další poznámky
Filozofie jako věda
Diskuse
Filozofické disciplíny
Východní filozofie
Multikulturní výchova
Filozofie staré Číny-taoismus
Filozofie staré Indie- budhismus,
jóga
Řecká filozofie
Spolupráce s přírodními vědamivztah filozofie a matematiky
Spolupráce s dějepisem-antické
Řecko
Osobnostní výchova
Spolupráce s českým jazykem a
literaturou-práce s texty
Filozofie středověku
Multikulturní výchova-náboženská
tolerance
Spolupráce s dějepisem-církev v
dějinách
k náboženství, umění
Hlavní filozofické problémy
Vysvětlit základní myšlenky jednotlivých
filozofií a chápat vliv východních kultur na
evropskou
Charakterizovat jednotlivé školy a filozofy,
vyjádřit vlastní myšlenky a názory na
probíraní fil.otázky, doložit vliv filozofie na
praktický život člověka
Porozumět filozofickým textům
Předsokratovská filozofie-přírodní
filozofie, hledání pralátky, Mílétská
škola, Pythágorás, Hérakleitos
Sofisté-Sokrates, Aristoteles, Platón
Helénská filozofie-Epikureismis,
Vysvětlit vliv křesťanství na filozofii,
skepticismus, stoicismus
respektovat rozdílnost názorů filozofických i
náboženských
Vzestup křesťanství
Křesťanská filozofie-patristikaAugustin, scholastika-Tomáš
Akvinský
Arabská a židovská filozofie
181
Ročník: oktáva
Výstup předmětu
Název vyučovacího předmětu: Základy společenských věd
Vyučující:
Učivo
Téma
Rozlišit renesanční myšlení od středověkého, Renesance a reformace
Uvědomit si a prokázat vztah filozofie a
politologie
Přírodní vědy, vynálezy
Školní rok
Průřezová témata, kontexty a
přesahy, další poznámky
Renesanční filozofie
Spolupráce s dějepisem-vznik
státu
Spolupráce s přírodními
vědami-metody
Filozofie osvícenství
Spolupráce s dějepisem-VFR
Filozofie 19.století
Spolupráce s literaturou-konec
století, s dějepisem – politická
filozofie, , sociologií
Politická filozofie-stát a právo
Vysvětlit rozdíl mezi fil.myšlením Anglie a
Francie, vysvětlit potřebu nové fil.metody
Vysvětlit hlavní myšlenky Kantovy filozofie,
jeho kategorický imperativ, etiku a vliv na
další generaci filozofů
Osvícenství v Anglii- empirismus
Locke, Berkeley, Hume
Osvícenství ve Francii – Montesquieu,
Voltaire,Rousseau
Německá klasická filozofie – I.Kant
Vysvětlit myšlenky jednotlivých filozofů,
Charakterizovat dialektickou metodu Hegela,
porovnat jeho filozofii dějin s předchozími
teoriemi
Doložit vliv fil.teorií na společnost, na
historický vývoj,
Německá poklasická filozofie- Fichte,
Schelling, Hegel
2linie poklasického myšlení-scientismus a
iracionalismus
Pozitivismus-A.Comte, H. Spencer,
Materialismus-K Marx
Schopenhauer, Nietzsche
182
Ročník: Oktáva
Výstup předmětu
Uvědomit si význam filozofie v moderní
době, charakterizovat změny ve fil.myšlení
Název vyučovacího předmětu: Základy společenských věd
Vyučující:
Učivo
Téma
Pragmatismus
Fenomenologie
Filozofie života
Filozofie existence- Heidegger, Camus,
Sartre
183
Filozofie 20.století
Školní rok :
Průřezová témata, kontexty
a přesahy, další poznámky
Spolupráce s literaturouexistencionalismus v literatuře
Název vyučovacího předmětu: Společenskovědní seminář
Ročník: Oktáva
Vyučující:
Výstup předmětu
Učivo
Umět charakterizovat základní problémy,
navrhnout řešení
Světové konflikty
Téma
Sociologie
Školní rok:
Průřezová témata, kontexty a
přesahy, další poznámky
Výchova k myšlení v evropských
a globálních souvislostech
Globalizace
Umět charakterizovat dané problémy, odhadnout
příčiny vzniku, umět navrhnout řešení, znát práva
menšin
Diskuze, modelové příběhy,
multikulturní výchova
Sociologie pohlaví – gender
Xenofobie, rasismus
Umět vysvětlit pojem světové náboženství, umět
jednotlivá náboženství charakterizovat,
vystihnout společné znaky
Světová náboženství
Hinduismus
Buddhismus
Judaismus
Islám
Šamanismus
Orientovat se v textu, umět vystihnout jeho
podstatu a vyhledat odpovědi na otázky
Ekonomické a politické teorie a
jejich vztah k filozofickým školám
Filozofie
Práce s texty, diskuze –
spolupráce s dějepisem,
literaturou
Politologie
Spolupráce se zeměpisem a
cizími jazyky (anglický,
německý, ruský)
Studium textů, práce s texty
Orientovat se v mezinárodních politických
otázkách, seznámit se s fungováním diplomacie,
znát politické představitele světových mocností
Zahraniční politika
Seznámit se s ekonomickými školami a jejich
představiteli, uvědomit si souvislosti mezi
ekonomickými a politickými ideologiemi
Historický vývoj ekonomie
Ekonomie
Spolupráce se zeměpisem,
dějepisem
Klasické i moderní ekonomické
školy a přístupy
Právo v praxi
Právo
Využití mediálního programu
Právo pro každého
Aplikace již získaných znalostí z oblasti práva na
modelové situace
184
Mezinárodní vztahy a diplomacie
Název vyučovacího předmětu: Společenskovědní seminář
Ročník: Oktáva
Vyučující:
Výstup předmětu
Učivo
Téma
Školní rok:
Průřezová témata, kontexty a
přesahy, další poznámky
Diskuse, dramika (soudní proces)
Uvědomit si důležitost nezávislosti soudů
Seznámit se s pojmy, justiční omyl, justiční
vražda
Politické procesy v 50.letech 20.
století
Zvládnutí pohovoru
Tvorba životopisu
Získat praktické znalosti- pracovní smlouva,
výpověď….
Pracovní právo
Umět si vyhledat pracovní příležitosti a uplatnit
své schopnosti
Předpoklady pro jednotlivá povolání
Spolupráce s dějepisem
Orientace na trhu Osobnostní a sociální výchova
práce
Vyhledávání pracovních míst
Úřady práce
Umět aplikovat poznatky teoretické psychologie
do jiných oborů
185
Sociální psychologie
Pedagogická psychologie
Psychologie reklamy
Soudní psychologie
Psychologie
Obsahová analýza reklam, studie
manipulace
Průřezové téma – mediální
výchova
5.4.4 Dějepis
Charakteristika vyučovacího předmětu
Předmět Dějepis vzdělávacího programu "Otvíráme dveře do světa" vychází ze
vzdělávací oblasti Člověk a společnost, vzdělávací obor Dějepis RVP ZV a RVP G . Zároveň
však byla vzata v úvahu skutečnost, že v gymnáziích učitelé pracují s vybranými žáky, a
proto mohou postupovat ve výuce rychleji a učivo více prohlubovat.
Výuka dějepisu na gymnáziu se uskutečňuje ve dvou cyklech, na vyšším stupni
rozšiřuje a rozvíjí poznatky stupně nižšího.
Výuka dějepisu zachovává chronologickou posloupnost a je nutno vždy za všech
okolností počítat se základními faktografickými poznatky. Jejich osvojováním by měli žáci
dospět k vytvoření časoprostorových souvislostí, vědomostního aparátu a tím dospět
k pochopení základních momentů dějinného vývoje. Součástí výuky je zaměření na rozvoj
abstraktního, analytického a logického myšlení.
Přesná formulace problému, schopnost vyjádření vlastního názoru , možnost jeho
obhajoby je též nedílnou součástí výuky dějepisu.
Cílem je , aby žáci získali kladný vztah k historii jako oboru, k minulosti vlastního
národa a živě se zajímali o aktuální i historický vývoj.
Hlavním cílem je :
 přispět k výchově kultivovaného, odpovědného občana, který získává zdroj
poučení v minulosti, v dominantních komponentech historického vývoje
 z historického vývoje si uvědomit důležitost zapojení České republiky do
nadnárodních společenství
 seznámit se s výsledky lidstva v boji za svobodu a lidská práva
 znát národní dějiny ve vztazích a souvislostech s dějinami ostatních národů
 znát regionální dějiny
 samostatně získávat poznatky z různých zdrojů, hodnotit je, aplikovat a
začleňovat do stávajícího poznatkového systému
 mít úctu ke kulturnímu dědictví vlastního národa, smysl pro toleranci ve
vztahu k odlišným civilizačním soustavám
 vést k vlastenectví, modernímu občanství, k hledání lidské důstojnosti
 seznámit žáky s faktografií
 naučit žáky orientaci v čase a prostoru, poukázat na základní problematiku,
 vést žáky k zaujímání vlastního stanoviska na základě poznání, ke schopnosti
rozumové argumentace, či vedení konstruktivního dialogu
 přesně osvojovat fakta
 vytvářet souvislosti prostorové a časové
 rozvíjet abstraktní představy
 propojovat kontext obecných dějin s historií vlastního národa a jeho
kulturnímu dědictví
 utvářet hodnotový postoj a orientaci
 rozvíjet práci s knihou, historickým atlasem a mapou
186




umět zpracovávat fakta získaná studiem pramenů hmotných i písemných
využívat práci s pamětníky dobových událostí
utvářet obsah pojmu evropanství
utvářet postoj k menšinám a jiným etnikům
Časové a organizační vymezení
Předmět dějepis je koncipován jako dvouhodinový od primy do kvarty. Hlavním
rysem je chronologická posloupnost, v primě pravěk a starověk, v sekundě středověk, v tercii
novověk a v kvartě dějin doby nejnovější.
Na vyšším stupni na základě zkušeností došlo k rozvržení učiva do 4 ročníků:
Dvě vyučovací hodiny jsou v kvintě, sextě a oktávě, v septimě se vyučuje jedna
hodina dějepisu. Ve třídě oktáva jsou zařazeny dvě hodiny historického semináře.
Preferovanou formou výuky je samostatná práce žáků pod vedením učitele,
skupinová, nebo jednotlivců. Do výuky jsou zařazena průřezová témata: Výchova
demokratického občana, Výchova k myšlení v evropských souvislostech, Multikulturní
výchova ale i osobnostní výchova.
Výuka je doplněna exkurzemi / Pražský Hrad, Zámek v Benešově n. Ploučnicí, místní
památky…/. Nedílnou součástí je projektové vyučování, které vede především k poznání
regionálních dějin a místních zajímavostí, organizované ve dvou projektových týdnech, na
podzim a na jaře: Historie vánočních zvyků, Historie regionu, Život v našem městě v různých
staletích, Práce s pamětníky/ řazeno od primy po kvartu/. Dále se žáci účastní historických
soutěží, exkurzí a návštěv, čtou historické časopisy a pracují s prameny……
Výchovně vzdělávací strategie:
Vycházejí ze strategií popsaných na úrovni školy, respektují zvláštnosti žáků a jejich
individuální schopnosti
Kompetence k učení - učitel:
 zadává referáty, k nimž žáci sbírají, třídí a hodnotí získaný materiál, pracují
s prameny, pamětníky, pomáhají si internetem, encyklopediemi, odbornými
časopisy. Získané poznatky propojují se získanými poznatky v hodinách, a
tak si vytvářejí časové a prostorové představy a souvislosti
 na historické exkurzi umožňuje praktické ověření
 v jednotlivých projektech pomáhá řešit konkrétní historické problémy
 rozvíjí rozumové schopnosti žáků
 učí žáky třídit informace
 trvá na přesnosti
 rozšiřuje znalosti
Kompetence komunikativní - učitel:
 pomáhá rozvíjet samostatný ústní projev prezentací jejich prací
187




učí vyjadřovat vlastní názor
používá správné argumenty
rozvíjí týmovou spolupráci
vyžaduje prezentaci práce
Kompetence sociální a občanské - učitel
 vede žáky k tomu, aby se prostřednictvím historických témat seznamovali
s růzností kultur
 trvá na zodpovědnosti
 vede žáky k objektivnímu ocenění práce druhých a tolerování ostatních
Kompetence k řešení problémů - učitel
 vede k pochopení souvislostí
 oceňuje vlastní názor žáka
 vede ve třídě řízené rozhovory
Kompetence pracovní a k podnikavosti - učitel




vede k práci s prameny, pamětníky…
učí zpracovávat informace
učí informace třídit podle důležitosti na základě analýzy
nabízí žákům dostatek možností v řízené diskusi naslouchat promluvám
druhých a vhodně na ně reagovat.
 vybízí žáky, aby kladli věcné otázky.
 vytváří příležitosti pro vzájemnou komunikaci žáků k danému tématu.
 směřuje žáky k výstižnému a logickému vyjadřování například při referátech,
aktualitách apod.
5.4.5 Historický seminář
Je zařazen jako volitelný předmět v septimě a je uzpůsoben k tomu ,že vyučující
pracuje se skupinou žáků , proto je možno pracovat individuálně. U těchto žáků je
předpokládaná maturita z dějepisu a hlubší zájem o obor, případně pokračování ve studiu
humanitních oborů.
Časové a organizační rozvržení:
Předmět je zařazen do septimy jako jednohodinový. Pro větší efektivitu bývá
vyučován jednou za 14 dní , tím je dána možnost prezentací, exkurzí…
Výchovně vzdělávací strategie vychází ze strategií popsaných v úvodu do předmětu
dějepis.
V daném semináři je kladen důraz na práci s prameny, vlastní historické bádání, účast
v projektech , týmovou práci , ale především na regionální dějiny, osobnosti daného regionu.
Tím jsou posilována průřezová témata a mezipředmětové vztahy, především se zeměpisem,
geografií, literaturou, výtvarnou výchovou. Je možno využít mediální výchovy a prezentace
vlastních prací na základě získaných dovedností.
188
Kompetence k učení - učitel:




rozšiřuje znalosti
trvá na přesnosti
učí získávat fakta, zpracovávat je a třídit
rozvíjí rozumové schopnosti žáků
Kompetence k řešení problému  učitel
 vede k vyjadřování vlastního názoru
 vede k řešení problému
Kompetence komunikativní  učitel
 rozvíjí argumentaci žáků
 učí žáky obhajovat vlastní názor
 rozvíjí týmovou spolupráci
Kompetence sociální a občanské  učitel
 trvá na zodpovědnosti a přesnosti žáků
 vede žáky k ocenění práce druhých
 učí žáky uvědomovat si svá práva a povinnosti
Kompetence k podnikavosti  učitel
 rozvíjí žákův odborný potenciál
 vede žáka k uplatnění tvořivosti a iniciativy
189
Ročník: Prima
Výstup předmětu
Učivo
Název vyučovacího předmětu: Dějepis
Vyučující:
Téma
charakterizuje život
pravěkých sběračů a
lovců, jejich materiální
a duchovní kulturu
objasní význam
zemědělství,
dobytkářství a
zpracování kovů pro
lidskou společnost
- popíše výrobu kamenných nástrojů
- najde rozdíly a shody mezi pravěkým a dnešním člověkem
- uvede důkazy o životě lidí starší doby kamenné na našem
území
- vysvětlí, jak přechod k zemědělství změnil život lidí
- popíše s pomocí mapy šíření zemědělství do Evropy
- popíše vlastními slovy život zemědělců
- uvede výhody využití tažné síly dobytka
- zdůvodní rozvoj řemesel
- popíše způsoby zpracování mědi
- zdůvodní, proč byl bronz vhodnější k výrobě nástrojů než
kámen a měď
- popíše výrobu bronzových nástrojů
- uvede příklady nálezů bronzových předmětů
- zdůvodní výhody železných nástrojů oproti bronzovým a
kamenným
uvede příklady
- vyjmenuje příklady archeologických kultur
archeologických kultur - diskutuje s využitím obrázků o životě lidí v pozdní době
na našem území
kamenné
- popíše život Keltů na našem území
rozpozná souvislosti
- objasní, jak Nil ovlivňoval život Egypťanů
mezi přírodními
- posoudí, proč řeku Nil Egypťané uctívali
podmínkami a vznikem - vyjmenuje možnosti využití papyru
prvních velkých
- popíše přeměnu krajiny v Mezopotámii v úrodnou oblast
zemědělských
- objasni, jak poloha Foinikie napomohla rozvoji této země
civilizací
- zdůvodní, proč Číňané tajili výrobu hedvábí
- vysvětlí, jak ovlivňovaly přírodní podmínky oblasti život
kočovníků
190
Školní rok :
Průřezová témata, kontexty a přesahy,
další poznámky
rod Homo, pravěký Multikulturní vv
člověk, kamenné
nástroje, sošky,
obydlí, obživa
počátky
Fyzika, biologie, ekologická v.
zemědělství,
řemesla, tkalcovství,
zpracování mědi,
výroba bronzu,
oradlo, výroba
železa
archeologické
kultury, Keltové,
Bójové
Multikulturní v.
Egypt, papyrus, Nil, Zeměpis, výtvarná v.
zavlažovací kanály,
kočovníci
Název vyučovacího předmětu: Dějepis
Vyučující:
Ročník: Prima
Školní rok :
Výstup předmětu
Učivo
Téma
uvede konkrétní příklady
důležitosti a potřebnosti
dějepisných
poznatků
- objasní důležitost historického poznání
- uvede dějepisné poznatky z místa svého bydliště
historie, dějepis
Průřezová témata, kontexty
a přesahy, další poznámky
uvede příklady zdrojů informací o - popíše čím se zabývá archeolog a archeologie
minulosti; pojmenuje instituce, kde - uvede příklady hmotných pramenů
jsou tyto zdroje shromažďovány
- vysvětlí význam muzeí pro příští generace
- popíše, co je úkolem archivů
- uvede příklady archiválií
- vyjmenuje instituce, které slouží k ukládání písemností
- shrne odkud pocházejí informace o historii
hmotné prameny,
archeologie, muzea,
archivy, knihovny
literatura
orientuje se na časové ose a
v historické mapě, řadí hlavní
historické epochy
v chronologickém sledu
historický čas a
prostor, kalendáře,
časová přímka
Zeměpis, fyzika, matematika
-
popíše vliv jevů na obloze na měření času
uvede různé druhy kalendářů
uspořádá hlavní historické epochy
používá časovou přímku
191
Ročník: Prima
Výstup předmětu
Učivo
Název vyučovacího předmětu: Dějepis
Vyučující:
uvede nejvýznamnější
typy památek, které se
staly součástí
světového kulturního
dědictví
- dá do souvislostí touhu Egypťanů po nesmrtelnosti se stavební činností a
s mumifikací
- uvede nejvýznamnější památky starověkého Egypta
- zdůvodní vliv písma a používání číslic na rozvoj společnosti
- objasní, proč Číňané dodnes používají znakové písmo
- zaujme stanovisko k vybraným myšlenkám hinduismu nebo budhismu
- uvede příklady památek starověkého Řecka
- vyhledá příklady památek starověké římské kultury
demonstruje na
- porovná, čím se lišila náboženská víra Židů od víry ostatních národů
konkrétních příkladech - vybere základní myšlenky spojené s judaismem
přínos antické kultury - vyjmenuje odlišnosti mezi starověkým a současným Řeckem
a uvede osobnosti
- připraví vyprávění o vybraném hrdinovi z dějin starověkého Řecka
antiky důležité pro
- navrhne za pomoci učebnice rodokmen olympských bohů
evropskou civilizaci,
- popíše na příkladech druhy antických sloupů
zrod křesťanství a
- vysvětlí aktuálnost vybraných myšlenek antické filozofie pro dnešního
souvislost s judaismem člověka
- uvede důkazy o vyspělosti Etrusků
- posoudí, jak řecká kultura ovlivnila kulturu římskou
- zdůvodní, proč nacházíme římské stavební památky nejen v dnešní Itálii ale
i v jiných zemích Evropy
- dá do souvislostí antickou a evropskou kulturu
- posoudí, proč se křesťanství stalo nejrozšířenějším náboženstvím v Evropě
porovná formy vlády a - popíše za pomoci obrázků jednotlivé vrstvy egyptské společnosti ve
postavení
starověku
společenských skupin - posoudí z pohledu dnešního člověka Chammurapiho zákoník
v jednotlivých státech - popíše s pomocí učebnice rozdělení starověké indické společnosti do kast
a vysvětlí podstatu
- vysvětlí, jak Řekové řešili přelidněnost městských států
antické demokracie
- rozhodne, které události vedly k oslabení starověkého Řecka
- popíše vlastními slovy zrod demokracie v Athénách
- vyhledá rozdíly mezi Spartou a Athénami
192
Téma
Školní rok :
Průřezová témata,
kontexty a přesahy,
další poznámky
Stavby, pyramidy,
náboženství,
balzamování, písmo,
číslice
Náboženství.
Židovství,
křesťanství, vědy,
stavitelství
Občanská v
Multikulturní v..
Zákoník,
Občanská v .,
společenské
literatura
skupiny,
Osobnostní v.
demokracie, městské
státy, římská
republika
Ročník: Prima
Výstup předmětu
Učivo
Název vyučovacího předmětu: Dějepis
Vyučující:
- uvede příklady práv a povinností římského občana v době republiky
- vyhledá rozdíly mezi demokracií a samovládou
- vybere z učebnice myšlenky a činy římských císařů, které hodnotí kladně a
které naopak odmítá
- popíše příčiny, které urychlily zánik římské říše
193
Téma
Školní rok :
Průřezová témata,
kontexty a přesahy,
další poznámky
Ročník: Sekunda
Název vyučovacího předmětu: Dějepis
Vyučující:
Výstup předmětu
Učivo
popíše podstatnou změnu
evropské situace, která
nastala
v důsledku příchodu nových
etnik, christianizace a vzniku
států
- vysvětlí důsledky rozpadu římské říše
- vyjmenuje nová evropská etnika
- zdokonalí dovednost čtení z mapy při vysvětlování pohybu nového
Téma
Školní rok :
Franská říše
nový etnický obraz
Evropy,
utváření států a
jejich specifický
vývoj,
Průřezová témata,
kontexty a přesahy,
další poznámky
Zeměpis, občasnká
výchova, multikulturní
výchova
obyvatelstva
- porovná odlišnosti způsobu organizace života nových obyvatel
evropského regionu s uspořádáním v římské říši říší
- charakterizuje úlohu církve v souvislosti s utvářením nových státních
útvarů
- posoudí vliv Vikingů na utváření raně středověkých státních útvarů
- zhodnotí podíl církve na utváření Franské říše
- konkretizuje přínos karolinské kultury
porovná základní rysy
islám a islámské říše Zeměpis, OV
- shrne hlavní etapy vývoje Byzantské říše
západoevropské, byzantsko- - objasní základní znaky byzantské kultury na konkrétních příkladech ovlivňující Evropu
slovanské a islámské
- popíše vliv byzantské kultury na okolní země
kulturní oblasti
- objasní pojmy spojené s islámskou vírou a arabskou kulturou
- porovná shodné a odlišné rysy islámu a křesťanství
- zhodnotí přínos arabské kultury pro kulturu evropskou
objasní situaci
Velkomoravské říše a vnitřní
vývoj českého státu a
postavení těchto státních
útvarů v evropských
souvislostech
vyjmenuje slovanské národy a přiřadí je k jednotlivým slovanským
větvím
shrne poznatky o Sámové říši a zhodnotí její význam
dá do souvislostí sjednocení slovanských kmenů s nutností obrany
před kočovnými kmeny
- vyhodnotí důležitost příchodu Cyrila a Metoděje pro další vývoj
našeho národa
- popíše kulturní přínos velké Moravy
194
- Velká Morava a
český stát, jejich
vnitřní vývoj a
postavení v Evropě
Multikulturní výchova
Ročník: Sekunda
Výstup předmětu
Učivo
Název vyučovacího předmětu: Dějepis
Vyučující:
Téma
Školní rok :
Průřezová témata,
kontexty a přesahy, další
poznámky
- reprodukuje nejznámější pověsti a báje o prvních
vymezí úlohu křesťanství a víry
v životě středověkého člověka,
konflikty mezi světskou a církevní mocí, vztah křesťanství ke kacířství
a jiným věroukám
ilustruje postavení jednotlivých
vrstev středověké společnosti,
uvede příklady románské a gotické
kultury
-
vysvětlí znovuobjevení antického
ideálu člověka, nové myšlenky
žádající reformu církve včetně
reakce církve na tyto požadavky
-
Přemyslovcích
rozliší legendy a historická fakta
objasní vnitřní vývoj českého státu v evropských
souvislostech a dopady jeho christianizace
charakterizuje výjimečnost osoby Svatého Václava
posoudí vliv církve na každodenní život tehdejších lidí
popíše organizaci světské a církevní moci
zhodnotí důvody a důsledky křížových výprav do
Svaté země posoudí události stoleté války a vyhledá
souvislosti s naší historií
uvede znaky románského slohu a příklady stavebních
památek ( i regionálních)
popíše změny v zemědělské výrobě
popíše život ve středověkém městě (obchod, práva,
řemesla)
zhodnotí přínos vlády Karla IV.
rozpozná znaky gotiky na příkladech významných
gotických památek
zhodnotí vliv Jana Husa na počátky reformace
uvede příklady reformních hnutí (reformátoři a místa
jejich působení)
objasní propojenost antiky s renesancí a humanismem
a jejich projevy v kultuře, myšlení a životě lidí
195
křesťanství, papežství,
Osobnostní výchova
císařství, křížové výpravy
struktura středověké
Výtvarná výchova,
společnosti,
ekologická výchova
kultura středověké
společnosti,
románské a gotické umění
a vzdělanost
renesance, humanismus,
husitství, reformace a
jejich šíření Evropou
Literatura, český jazyk,
osobnostní výchova
Ročník: Sekunda
Výstup předmětu
Učivo
vymezí význam husitské tradice pro český politický a kulturní život
Název vyučovacího předmětu: Dějepis
Vyučující:
Téma
Školní rok :
popíše vliv panovníků a velitelů na výsledky
husitských válek
popíše způsob boje (taktiku) husitů
zdůvodní výsledky husitských válek
husitské války
popíše a demonstruje průběh
zámořských objevů, jejich příčiny a důsledky
-
uvede důvody zámořských plaveb
ukáže na mapě důležité zámořské výpravy
shrne význam objevných plaveb a jejich důsledky
zámořské objevy
objasní postavení českého státu
v podmínkách Evropy rozdělené do
řady mocenských a náboženských center a jeho postavení uvnitř
habsburské monarchie
popíše český stát v období poděbradském a
jagellonském v evropských souvislostech
uvede důvody nástupu Habsburků na český trůn
objasní pojem absolutní monarchie
uvede významné osobnosti rudolfínské doby
český stát a velmoci
objasní příčiny a důsledky vzniku
třicetileté války a posoudí její
důsledky
vysvětlí úlohu českých stavů
popíše průběh a důsledky stavovského povstání
uvede zlomové události třicetileté války
zhodnotí osobnost J. A. Komenského a význam jeho
díla
český stát a velmoci v 17.
století
-
-
196
Průřezová témata,
kontexty a přesahy, další
poznámky
Osobnostní výchova
Multikulturní výchova
Ročník: Tercie
Název vyučovacího předmětu: Dějepis
Vyučující:
Výstup předmětu
Učivo
rozpozná základní znaky
jednotlivých kulturních stylů
a uvede jejich jednotlivé
představitele a příklady
významných
kulturních památek
- vymezí oblasti vzniku a šíření barokní kultury
- rozpozná projevy barokní kultury
- zhodnotí nové myšlenky doby a jejich hlavní
-
na příkladech evropských
dějin konkretizuje absolutismus,
konstituční monarchie,
parlamentarismus
-
objasní souvislosti mezi událostmi
francouzské revoluce a
napoleonských válek na jedné
straně a rozbitím starých
společenských struktur v Evropě
na straně druhé
-
představitele
uvede významné památky a osobnosti baroka a
českého baroka
aplikuje poznatky o baroku na české baroko
jmenuje barokní památky z okolí svého bydliště
vysvětlí rozdíl mezi pojmy absolutismus, konstituční
monarchie a parlamentarismus
popíše situaci v českých zemích po třicetileté válce
porovná vývoj v českých zemích a vybraných
evropských zemí
zhodnotí vliv osvícenství na politický vývoj v českých
zemích, v Evropě a na americkém kontinentu
objasní pojem osvícenský absolutismus
popíše vliv osvícenství na rozvoj vzdělanosti, vědy,
techniky a umění
uvede příklad boje za nezávislost, který vedl ke vzniku
občanské společnosti
vyhledá příčiny vzniku francouzské revoluce
popíše stručně průběh francouzské revoluce
zhodnotí význam a důsledky francouzské revoluce a
napoleonských válek na evropský vývoj
popíše uspořádání Evropy po Vídeňském kongresu
197
Téma
-
Školní rok :
baroko a životní styl
české
baroko(malířství,
sochařství, literatura,
hudba, školství,…)
Průřezová témata,
kontexty a přesahy, další
poznámky
Výtvarná výchova,
hudební výchova
- občanská válka v Anglii Občanská výchova,
- reformy Marie Terezie a přírodní vědy
Josefa II.
- osvícenství
- vznik USA
zeměpis
-
francouzská revoluce a
napoleonské války
vznik Belgie
Ročník: Tercie
Výstup předmětu
Učivo
vysvětlí podstatné ekonomické,
sociální, politické a kulturní změny ve
vybraných zemích a u nás, které
charakterizují modernizaci společnosti
-
porovná jednotlivé fáze utváření
novodobého českého národa
v souvislosti s národními hnutími
vybraných evropských národů
Název vyučovacího předmětu: Dějepis
Vyučující:
porovná hospodářskou vyspělost států
uvede příklady nerovnoměrného vývoje států
zhodnotí různé způsoby řešení sociálních otázek
popíše vliv rozvoje průmyslu na změny ve společnosti
analyzuje dopad rozvoje průmyslu na životní prostředí
popíše příčiny a průběh českého národního obrození
jmenuje některé významné obrozenecké osobnosti
posoudí souvislost mezi emancipačním hnutím
českého národa a obecnými rysy dané doby
Téma
-
charakterizuje emancipační hnutí
významných sociálních skupin; uvede
požadavky formované ve vybraných
evropských revolucích
na vybraných příkladech demonstruje
základní politické proudy
vysvětlí rozdílné tempo modernizace a
prohloubení nerovnoměrnosti vývoje
jednotlivých částí Evropy a světa včetně
důsledků, ke kterým tato
nerovnoměrnost vedla; charakterizuje
soupeření mezi velmocemi a vymezí
význam kolonií
vysvětlí podstatné ekonomické,
sociální, politické a kulturní změny ve
vybraných zemích a u nás, které
charakterizují modernizaci společnosti
Školní rok :
průmyslová revoluce
socialismus,
kapitalismus
romantismus
Průřezová témata,
kontexty a přesahy,
další poznámky
Přírodní vědy,
ekologická výchova
národní a obrozenecké Osobnostní výchova,
hnutí v Evropě
multikulturní
české národní
výchova
obrození
Palacký
-
rozliší politické programy a cíle v jednotlivých zemích určí příčiny neúspěchu snah o sjednocení Německa a
Itálie v roce 1848
rok 1848 v Evropě a
v Čechách
(Metternich)
-
porovná Havlíčka a Palackého jako představitele
politických proudů
politické proudy,
politické strany
občanská práva
občanská válka v USA zeměpis
vznik Německa a
Itálie
kolonialismus
-
-
určí příčiny vzniku občanské války v USA
analyzuje její výsledky a vliv na další vývoj USA
zhodnotí význam sjednocení Německa a Itálie
popíše vztahy mezi velmocemi
vyhledá rozpory a lokální střety mezi velmocemi
uvede příklady sociálních dopadů kolonialismu
-
uvede příklady emancipace žen
jmenuje některé vědecké a technické vynálezy 19. a počátku 20.století
popíše charakteristické znaky secese
jmenuje hlavní představitele klasicismu a secese
-
zdůvodní kulturní různorodost doby
198
-
secese
věda a technika
rozvoj tělovýchovy
(novodobé OH)
Osobnostní výchova,
výtvarná výchova
Ročník: Tercie
Výstup předmětu
Učivo
vysvětlí podstatné ekonomické,
sociální, politické a kulturní změny ve
vybraných zemích a u nás, které
charakterizují modernizaci společnosti
-
porovná jednotlivé fáze utváření
novodobého českého národa
v souvislosti s národními hnutími
vybraných evropských národů
Název vyučovacího předmětu: Dějepis
Vyučující:
porovná hospodářskou vyspělost států
uvede příklady nerovnoměrného vývoje států
zhodnotí různé způsoby řešení sociálních otázek
popíše vliv rozvoje průmyslu na změny ve společnosti
analyzuje dopad rozvoje průmyslu na životní prostředí
popíše příčiny a průběh českého národního obrození
jmenuje některé významné obrozenecké osobnosti
posoudí souvislost mezi emancipačním hnutím
českého národa a obecnými rysy dané doby
Téma
-
charakterizuje emancipační hnutí
významných sociálních skupin; uvede
požadavky formované ve vybraných
evropských revolucích
na vybraných příkladech demonstruje
základní politické proudy
vysvětlí rozdílné tempo modernizace a
prohloubení nerovnoměrnosti vývoje
jednotlivých částí Evropy a světa včetně
důsledků, ke kterým tato
nerovnoměrnost vedla; charakterizuje
soupeření mezi velmocemi a vymezí
význam kolonií
vysvětlí podstatné ekonomické,
sociální, politické a kulturní změny ve
vybraných zemích a u nás, které
charakterizují modernizaci společnosti
Školní rok :
průmyslová revoluce
socialismus,
kapitalismus
romantismus
Průřezová témata,
kontexty a přesahy,
další poznámky
Přírodní vědy,
ekologická výchova
národní a obrozenecké Osobnostní výchova,
hnutí v Evropě
multikulturní
české národní
výchova
obrození
Palacký
-
rozliší politické programy a cíle v jednotlivých zemích určí příčiny neúspěchu snah o sjednocení Německa a
Itálie v roce 1848
rok 1848 v Evropě a
v Čechách
(Metternich)
-
porovná Havlíčka a Palackého jako představitele
politických proudů
politické proudy,
politické strany
občanská práva
občanská válka v USA zeměpis
vznik Německa a
Itálie
kolonialismus
-
-
určí příčiny vzniku občanské války v USA
analyzuje její výsledky a vliv na další vývoj USA
zhodnotí význam sjednocení Německa a Itálie
popíše vztahy mezi velmocemi
vyhledá rozpory a lokální střety mezi velmocemi
uvede příklady sociálních dopadů kolonialismu
-
uvede příklady emancipace žen
jmenuje některé vědecké a technické vynálezy 19. a počátku 20.století
popíše charakteristické znaky secese
jmenuje hlavní představitele klasicismu a secese
-
zdůvodní kulturní různorodost doby
199
-
secese
věda a technika
rozvoj tělovýchovy
(novodobé OH)
Osobnostní výchova,
výtvarná výchova
Ročník: Kvarta
Výstup předmětu
Učivo
rozpozná klady a nedostatky
demokratických systémů
-
charakterizuje jednotlivé totalitní
systémy, příčiny jejich nastolení
v širších ekonom. a polit. souvislostech a důsledky jejich existence pro svět;
rozpozná destruktivní sílu totalitarismu
a vypjatého nacionalismu
-
Název vyučovacího předmětu: Dějepis
Vyučující:
Téma
zhodnotí vývoj v Československu ve 20. a
30.letech
porovná vývoj v Československu s vývojem
v Evropě
popíše vývoj kultury, vědy a umění
vyhledá příčiny nastolení totalitních systémů
v politických a ekonomických souvislostech
rozpoznává znaky totalitní společnosti
jmenuje zlomové události let 1945-1948
v Československu
popíše na příkladech období totality u nás
-
Školní rok :
Průřezová témata,
kontexty a přesahy,
další poznámky
evropské
Občanská výchova,
demokratické systémy přírodní vědy
První republika
-
Itálie, Německo,
Španělsko, Habeš,
SSSR, Třetí říše
komunismus
fašismus, nacismus
Zeměpis,
multikulturní a
osobnostní výchova,
multimediální
výchova
-
na příkladech vyloží antisemitismus,
rasismus a jejich nepřijatelnost
z hlediska
lidských práv
-
uvede příklady antisemitismu a rasismu v historii
porovná projevy rasismu v historii a v dnešním
světě
-
druhá světová válka
Norimberské zákony
Křišťálová noc
holocaust
Multimediální,
osobnostní a
multikulturní
výchova
zhodnotí postavení Československa
v evropských
souvislostech a jeho vnitřní sociální,
politické, hospodářské a kulturní
prostředí
-
posoudí závislost Československa na SSSR a
vyhledá důsledky této závislosti
zdokumentuje na příkladech situaci
v Československu v roce 1968
sestaví přehled hlavních událostí a doloží důsledky
těchto událostí
-
Druhá republika
Washingtonská
deklarace
Malá dohoda
poválečný vývoj
Občanská výchova,
zeměpis
-
200
-
Název vyučovacího předmětu: Dějepis
Vyučující:
Ročník: Kvarta
Učivo
vysvětlí příčiny a důsledky vzniku
bipolárního světa; uvede příklady
střetávání obou bloků
-
vysvětlí pojem studená válka
uvede příklady střetávání v oblasti kulturní a
sportovní
-
vysvětlí a na příkladech doloží
mocenské a politické důvody
euroatlantické
hospodářské a vojenské spolupráce
-
posoudí důvody začlenění ČR do integračního
procesu
uvede možnosti předcházení hrozbám terorismu
- NATO, RVHP,
posoudí postavení rozvojových zemí
-
s pomocí mapy uvede změny související
s rozpadem koloniálního systému po světových
válkách
vyhledá odlišnosti rozvojových zemí od
ekonomicky vyspělých
prokáže na příkladech propojenost jejich problémů
s okolním světem
popíše globální problémy lidstva
vyhledá příčiny jejich vzniku
propojuje poznatky z jiných předmětů
navrhne možné způsoby řešení
-
-
prokáže základní orientace
v problémech současného světa
-
201
Téma
Školní rok :
Výstup předmětu
studená válka
supervelmoci
znárodňování
sametová revoluce
Průřezová témata,
kontexty a přesahy,
další poznámky
Studená válka
Evropská unie
-
kolonie
Afrika, Asie
třetí svět
- globální problémy
lidstva
- terorismus
- integrace
Zeměpis, ekologická
výchova,
multikulturní
výchova
Zeměpis, ekologická
výchova,
multikulturní
výchova
Název vyučovacího předmětu: DĚJEPIS
Ročník: kvinta
Výstup předmětu
Učivo
Vyučující:
Umět vysvětlit význam studia historie
Úvod do historie
Umět vysvětlit důležitost PVH
Pomocné vědy historické
Umět charakterizovat období pravěku
v dějinách
Pravěk
Umět charakterizovat období starověku
v dějinném vývoji na základě vývoje
hospodářského , společenského a
kulturního
Starověk
Umět charakterizovat antiku jako základ
evropské civilizace na základě poznání
hospodářského, společenského,
politického a kulturního vývoje
Starověké Řecko
Téma
Historické prameny
Dělení historie
Jednotlivé disciplíny PVH
Vývoj člověka
Paleolit
Mezolit
Neolit
Nejstarší staroorientální
státy/ Mezopotámie,
Egypt, Čína, Indie,
Egejská oblast,
Syropalestinská oblast…./
Archaické období
Klasické období
Helénistické období
Kulturní vývoj
v jednotlivých etapách
Řím za republiky
Řím za císařství
Starověký Řím
Umět vysvětlit období středověku na
základě hospodářského, společenského ,
politického a kulturního vývoje
Obecné dějiny evropských zemí
v raném středověku
202
Byzantská říše
Franská říše
Arabská říše
Počátky dějin evropských
států
Křížové výpravy
Vikingové
Školní rok
Průřezová témata, kontexty a
přesahy, další poznámky
Přesah přírodovědný, kulturní
Přesah kulturní, literární , VV
Rozvoj multikulturních vztahů,
přesah etnografický,
přírodovědný, geografický
Mezipředmětové vztahy
geografické, VV, literární,
Přesah etnografický, rozvoj
multikulturních vztahů…
Mezipředmět. Vztahy
geografické, literární, VV
Multikulturní výchova
Mezipředmětové vztahy geogr.
Literární, osobnostní výchova,
výchova demokrat. Občana
Mezipředmětové vztahy
geografické, etnografické,
literární, výtvarné
Multikulturní výchova
Název vyučovacího předmětu: Dějepis
Ročník: Sexta
Výstup předmětu
Vyučující:
Učivo
Téma
Umět vysvětlit počátky a vznik českého
státu
Český stát v raném středověku
Sámova říše,
Velkomoravská ř.
Český stát v 9. -12-stol.
Umět charakterizovat období Vrch.
středověku
Utváření evropských
monarchiíí ve 12. -15.stol.
Dějiny Anglie, Francie,
stoletá v., Německo, Itálie,
Rusko………
Umět vysvětlit rozdílnosti zemí Evropy
v 16. stol.
České země za posledních
Přemyslovců a
Lucemburků
Reformace v Německých
zemích, renesance, Angie ,
Francie, Rusko, španělsko,
zámořské plavby
Český stát za Jagellovců
nástup Habsburků
Země Evropy v 16. stol.
Školní rok
Průřezová témata, kontexty a
přesahy, další poznámky
Rozvoj výtvarného umění
Kontezt zeměpisný,
společenskovědní
Kulturní
Osobnostní výchova, přesah
zeměpisný, kulturní ,
společenskovědní,přírodovědný
Umět vysvětlit příčiny, průběh a
důsledky 30- tileté války
Třicetiletá válka
České země za třicetileté v.
Země Evropy v období 30tileté v.
203
Název vyučovacího předmětu:
Ročník: septima
Výstup předmětu
Vyučující:
Učivo
Téma
Umět charakterizovat rozdílnosti zemí
Evropy a světa v 17.a18.stol.
Země Evropy v 17. a 18. stol.
Osvícenství
Dějiny Francie,
Anglie,Ruska, Vznik USA,
Rozpad Polska, Prusko
Umět charakterizovat hospodářský,
společenský, politický a kulturní vývoj
v českých zemích v 17. a 18. stol.
České země v 17. a 18. stol.
Politický vývoj
Hospodářská situace
Sociální kontext
204arokní kultura
Umět vysvětlit příčiny, průběh a důsledky Revoluce v jednotlivých zemích Průmyslová revoluce
revolučního procesu na přelomu 18. a19.
Národněosvobozenecké
století v jednotlivých zemích
hnutí
Národní obrození
v českých zemích
Francouzská revoluce
Nová vlna revolucí
v evropských zemích
v 1.pol.19.stol
Revoluce 1848 v Evropě a
v českých zemích
Umět vysvětlit přeměnu zemí světa
Země Evropy a světa v 2. pol.
Velká Británie
v moderní kapitalistické mocnosti na
19.stol
Francie
pozadí hospodářských změn,
OV v USA
společenského a kulturního vývoje
Japonsko
Rusko
Vznik Itálie
Sjednocení Německa
204
Školní rok
Průřezová témata, kontexty a
přesahy, další poznámky
Osobnostní výchova, přesah
filosofický, dějiny vědy a
techniky
Osobnostní výchova,
multikulturní vztahy
Kontext výtvarný a literární
Společenskopolitický přesah,
osobnostní výchova, výchova
demokratického občana
Mezipředmětové vztahy/
zeměpis, VV, literatura….
Výchova dem. občana
Název vyučovacího předmětu: Dějepis
Ročník: Septima
Výstup předmětu
Vyučující:
Učivo
Téma
Školní rok
Průřezová témata, kontexty a
přesahy, další poznámky
Rakouská monarchie
v 2.pol.19.stol
Umět vysvětlit příčiny, průběh a důsledky 1. světová válka
prvního vekého válečného konfliktu ve
20.stol na pozadí politického
společenského a hospodářského vývoje
Obecný průběh 1.světové
války
1.světová válka a utváření
československé státnosti
205
Dějiny vědy a techniky,
mezipředmětové vztahy/ zeměpis/
Kontext mezinárodněpolitický
Název vyučovacího předmětu: Dějepisný seminář
Ročník oktáva
Výstup předmětu
Učivo
Vyučující:
Téma
školní rok:
Průřezová témata, kontexty a
přesahy, další poznámky
Přesah literární
Kontext kulturní
Rozšířit učivo vyššího stupně
Pomocné vědy historické
gymnázia,klást důraz na regionální
dějiny, badatelskou práci a rozvíjet zájem
o historii, především regionální na
základě praktického poznání
Paleografie
Diplomatika
Sfragistika
Kodikologie
Heraldika
Epigrafika……..
Seznámit se s dějinami regionu
Konkrétní exkurze
Mariánská kaple
Oblastní archiv a dále dle
podnínek a zájmu studentů
vše s ohledem na konkrétní
situaci
Kontext společenskokulturní,
geografický, hospodářský,rozvoj
mezipředmětových vztahů
v oblasti VV, lit….
Umět zpracovat písemné prameny do
historické eseje
Vlastní práce
Prezentace vlastní práce
Rozvoj komunikačních
dovedností.
Umět pracovat s pamětníky historických
událostí
Badatelská práce
Prezentace vlastního úkolu
Komunikativní dovednosti,
osobnostní výchova
206
5.5 Člověk a příroda
Charakteristika vzdělávací oblasti
Vzdělávací oblast člověk a příroda pomáhá žákům při získávání znalostí o přírodních
procesech, učí je chápat systémový charakter přírody, analyzovat pozorovaný děj, vytvářet
hypotézy o průběhu a podstatě procesů, které v přírodě probíhají a pravdivost těchto hypotéz
ověřovat teoreticky i experimentálně. Získané znalosti mají žákům pomoci při řešení
konkrétních problémů z běžného života.
Protože v přírodovědných předmětech jsou žáci vedeni k tomu, aby jako způsob
poznání používali empirické metody (pozorování, pokus, laboratorní měření), rozvíjí se
v těchto předmětech nejen schopnost abstraktního myšlení žáků, ale i jejich manuální zručnost
a schopnost zacházet s různými měřícími přístroji.
Důležité je i naučit žáky aby při vyhodnocování výsledků měření v žádném případě
získané výsledky nezkreslovali. Pokud data, která získali, nejsou v souladu
s předpokládanými výsledky, je nutné, aby se tuto neshodu snažili racionálně zdůvodnit,
odhalit příčiny rozdílu mezi teorií a praxí.
Získávání přehledu o současných vědeckých poznatcích z okruhu přírodních věd
umožňuje žákům objektivně zhodnotit informace, neakceptovat ty, které jsou z oblasti
pseudověd. Žáci také umí rozeznat chování, které by vedlo k poškozování zdraví lidí
nebo narušování přírodního případně sociálního prostředí, dokážou odpovídajícím
způsobem na toto chování upozornit a podle svých možností mu zabránit.
Žáci jsou vedeni k vytváření strukturovaných vědomostí, k propojování znalostí
z různých vědních oborů- biologie, chemie, fyzika, zeměpis, geografie, ekologie a k používání
matematického aparátu. Při výuce jsou používány důsledně aktivující metody práce, formy,
které posilují sebevědomí žáků, přispívají k utváření vlastních názorů a k volbě správného
rozhodnutí, Těmito metodami jsou diskuze, praktická cvičení, simulace, využití audiovizuální
techniky a internetu, přednášky odborníků.
Přírodní vědy jsou nedílnou součástí lidské kultury, jsou cestou k pochopení filozofie
i historie.
Cílové zaměření vzdělávací oblasti
Tato vzdělávací oblast se podstatnou měrou podílí na utváření většiny klíčových
kompetencí. Získávání poznatků z přírodních věd vede od formulace přírodovědných
problémů, hledání jejich řešení až k tvorbě modelu přírodního děje (objektu) a odhadu toho,
jak tento děj působí na přírodní prostředí i na lidi samotné.
Vede žáky k potřebě klást si otázky o průběhu a příčinách různých přírodních
procesů, které mají vliv i na ochranu zdraví, životů, životního prostředí a majetku,
správně tyto otázky formulovat a hledat na ně adekvátní odpovědi.
Při práci na řešení úkolů je cílem naučit žáky pracovat s odpovídajícími
matematickými a grafickými prostředky, s vhodnými modely, využívat všechny dostupné
zdroje informací.
207
Pro osvojení si potřebných poznatků a dovedností v této oblasti je třeba
spolupracovat, neuzavírat se před žádnými zdroji poznání a poznávání chápat jako celoživotní
proces.
5.5.1 Fyzika
Charakteristika vyučovacího předmětu
Předmět fyzika vzdělávacího programu „Otvíráme dveře do světa“ pro osmileté
gymnázium vychází ze vzdělávací oblasti Člověk a příroda z RVP ZV a RVPG. Obsah učiva,
vyučovací metody a rozsah poznatků na nižším stupni gymnázia je volen tak, aby žáky
připravil ke studiu fyziky na vyšším stupni, cílem výuky na vyšším stupni je aby žáci získali
potřebné předpoklady pro úspěšné vykonání maturitní zkoušky a pro případné další studium
na VŠ.
Fyzika pomáhá žákům při získávání znalostí o přírodních procesech, učí je chápat
zákonitosti vzájemného působení těles a polí, vstupuje do mikrosvěta i kosmu. Učí žáka
analyzovat pozorovaný děj, vytvářet si hypotézy o průběhu a podstatě dějů a jejich pravdivost
si ověřovat experimentálně i teoreticky.
Protože používá jako způsob poznávání pozorování, experiment a laboratorní práce,
teoretická odvození, rozvíjí nejen abstraktní myšlení žáků, ale i schopnost pracovat s měřicími
přístroji a další manuální dovednosti. Vede k vytváření strukturovaných vědomostí, propojuje
znalosti z různých vědních oborů (matematika, chemie, zeměpis, geografie, biologie,
ekologie). Používá při výuce aktivizující metody a formy práce, které posilují sebevědomí
žáků, přispívají k utváření jejich vlastních názorů a k volbě správného rozhodnutí. Je to
například diskuze, praktická cvičení, laboratorní cvičení, exkurze, diskuze s odborníky. Při
získávání informací, zpracování výsledků měření a prezentaci získaných poznatků využívají
žáci ve značné míře výpočetní techniku a audiovizuální techniku.
Časové a organizační vymezení
Předmět fyzika se vyučuje na nižším gymnáziu ve třídách prima, tercie a kvarta 2
hodiny týdně, ve třídě sekunda tři hodiny týdně. Na vyšším gymnáziu jsou zařazeny 2 hodiny
fyziky ve všech ročnících. Na laboratorní práce a teoretická cvičení se třída dělí v kvintě,
sextě a septimě na dvě skupiny.
Žáci si mohou kromě povinné výuky fyziky, jejímž obsahem je základní učivo určené RVPG,
zvolit předmět Seminář a cvičení z fyziky, který je zaměřen na rozšiřující učivo. Hodinová
dotace je 2 hodiny v septimě a 2 hodiny v oktávě.
Kromě výuky v hodinách fyziky a laboratorních prací zpracovávají žáci v jednotlivých
ročnících seminární práce, připravují si prezentace ke zvoleným tématům, provádějí (zejména
v nižších ročnících) jednoduché domácí experimenty a měření. Vybraní žáci řeší úlohy
různých soutěží, zejména Fyzikální olympiády. Rozvržení učiva do jednotlivých ročníků
předmětu fyzika zahrnuje základní učivo, které je dáno RVP ZV a RVP G.
Výchovně vzdělávací strategie
Výchovně vzdělávací postupy v předmětu fyzika jsou dány strategiemi, které jsou
uvedeny na úrovni školy. Fyzika pouze specifikuje jejich formy tak, aby byly respektovány
zvláštnosti předmětu a byly maximálně využity možnosti, které tento předmět poskytuje pro
208
získávání cílových kompetencí, a v maximálním rozsahu byla vhodně zařazována průřezová
témata.
Strategie směřující k rozvoji kompetence k učení
 při výuce fyziky učitel rozvíjí schopnost žáků vyhledávat a třídit informace,
uvádět do souvislosti poznatky z různých vědních oborů i z praktického
života
 učitel je si vědom toho, že fyzika je svým obsahem velmi náročný obor, při
získávání fyzikálních poznatků učí žáky překonávat obtíže
 učitel vede žáky k tomu, aby jejich příprava byla soustavná, nejasnosti musí
žáci v průběhu studia ihned odstraňovat, aby jim nepochopení některých
skutečností nebránilo v pochopení další látky, tím přispívá k získávání
důležitých studijní návyků žáků
 protože se poznatky fyziky rychle prohlubují a mění, vede učitel žáky k tomu,
že je třeba vývoj poznatků neustále sledovat, zejména v oblasti mikrosvěta a
kosmických výzkumů, to přispívá k přípravě žáků na celoživotní vzdělávání
 vhodným přístupem k výuce učitel přispívá i k naplňování průřezového
tématu environmentální výchovy, jestliže žáci chápou všechny výsledky
lidské činnosti v souvislosti s jejich dopadem na životní prostředí
Strategie podporující rozvoj kompetence k řešení problémů
 učitel zadává v průběhu výuky takové úlohy, aby se žáci učili samostatně
hledat různé cesty k řešení, vybírat si ten způsob řešení, který je
nejefektivnější, ověřovat si v průběhu řešení úlohy správnost postupu,
využívat různé cesty k vyřešení problému a to i experiment, i výpočetní
techniku
 laboratorní úlohy zadává učitel tak, že často vyžadují navržení postupu,
kterým si žáci ověří platnost vztahu mezi fyzikálními veličinami, případně
z výsledků měření tento vztah vyvodí, to je vede k samostatnému, tvůrčímu
přístupu k problémům, k ověřování pravdivosti závěrů, ke kterým dospěli
 učitel při řešení fyzikálních úloh vede žáky k používání odpovídajících
matematických a grafických prostředků k vyjadřování fyzikálních vztahů a
zákonů, tím rozvíjí jejich abstraktní myšlení
 učitel vede žáky v rámci možností materiálního vybavení školy k využívání
prostředků moderních technologií v průběhu fyzikální poznávací činnosti
 využíváním médii k získávání informací vede učitel žáky k tomu, aby si
uvědomili roli médií ve společnosti a to nejen jako zdroje fyzikálních
poznatků
 v rámci výuky žáci získávají i dovednost medializovat své poznatky vlastní
(prezentace projektů a seminárních prací), uvědomují si význam formy
projevu pro to, jak budou ostatní jejich sdělení vnímat
209
Strategie směřující k získávání kompetence komunikativní
 učitel vede žáky k tomu, aby používali vyváženě běžný jazyk i fyzikální
terminologii, symboliku i odpovídající matematické a grafické prostředky
k vyjadřování fyzikálních vztahů a zákonů, k popisu fyzikálních jevů i
k vyhodnocování kvalitativních a kvantitativních experimentů
 učitel vede žáky k tomu, aby dovedli ústně i písemně formulovat své
myšlenky, získávat informace z různých zdrojů, stručně a přehledně je
zaznamenat a kriticky zhodnotit, nepřipustí pasivní přebírání informací
z internetu
 učitel často volí práci ve skupině, při ní se žáci učí spolu vzájemně
komunikovat, zabývat se názorem druhých, respektovat různá hlediska,
získávají schopnost argumentace při obhajování hypotéz, učí se samostatně
vystupovat
 práce ve skupině vytváří velmi mnoho příležitostí k zařazení průřezového
tématu osobnostní a sociální výchova, přispívá k rozvoji osobnostních
individuálních předpokladů, posiluje umění spolupracovat, posiluje
sebeovládání, vytváří komunikační dovednosti
Strategie směřující k vytváření kompetencí sociálních a občanských
 učitel vede žáky k tomu, aby při frontální a skupinové výuce aktivně
spolupracovali, vede je k zodpovědnosti za výsledky své práce
 úspěšné vyřešení problému při individuální i skupinové činnosti posiluje
sebedůvěru žáků a dává jim pocit uspokojení, učitel ale musí pracovat i
s chybou, naučit žáky aby z chybných výsledků vycházeli při dalším
uvažování a uměli objektivně ocenit práci vlastní i práci druhých, vede žáky
k sebekritičnosti a toleranci, k aktivní spolupráci při stanovování a
dosahování společných cílů
 soustavnou kontrolou učitel vede žáky k zodpovědnosti za plnění povinností
 učitel se snaží o vytváření dobrých vztahů mezi žáky ve třídě, vede je k tomu,
aby si vzájemně pomáhali při procesu výuky, při práci na projektech i při
laboratorních pracích
 žáky je třeba vést k tomu, aby chápali vývoj fyziky v evropském a světovém
kontextu, jejich získané vědomosti a zkušenosti by jim měly umožnit
případné studium i život v evropském prostoru, což je jedním z cílů
průřezového tématu výchovy k myšlení v evropských a globálních
souvislostech
Strategie vytvářející kompetence pracovní a kompetence k podnikavosti
 učitel svým přístupem směřuje k tomu, aby využití fyzikálních poznatků při
laboratorních pracích rozvíjelo zručnost při používání měřících přístrojů a
různých nástrojů
 poznávání různých fyzikálních procesů a jejich využití v technické praxi vede
k zájmu o různé technické obory a výrazně ovlivňuje volbu dalšího studia
nebo zaměstnání
210
 důležitým motivačním faktorem pro volbu povolání jsou exkurze, které
umožňují žákům poznat různá pracovní prostředí a získat zájem o studium na
VŠ technického charakteru
 v průběhu studia vede učitel žáky k tomu, aby byli schopni samostatně
získávat nové poznatky, tato schopnost je velmi důležitá pro úspěšné
uplatnění se v pracovním procesu nebo pro případnou rekvalifikaci
 konstruktivní a analytické myšlení, k němuž dobře vedená výuka fyziky
přispívá, je důležitým předpokladem pro podnikání v jakémkoli oboru
5.5.2 Seminář z fyziky
Charakteristika vyučovacího předmětu
Předmět Seminář z fyziky vzdělávacího programu „Otvíráme dveře do světa“ pro
osmileté gymnázium vychází ze vzdělávací oblasti Člověk a příroda RVP G, částečně
integruje obor Výchova ke zdraví vzdělávací oblasti Člověk a zdraví. Obsahem předmětu je
rozšiřující učivo k jednotlivým tématům základního učiva a témata, která nebyla mezi
základní učivo zařazena a prohlubují fyzikální obraz světa, který by měli získat žáci s hlubším
zájmem o fyziku jako přípravu na maturitní zkoušku, případně jako předpoklad pro úspěšné
studium na VŠ technického typu.
Časové a organizační vymezení
Předmět je zařazen jako dvouhodinový volitelný předmět v septimě a dvouhodinový
volitelný předmět v oktávě. Třída je rozdělena do více seminářů, proto je počet žáků
fyzikálního semináře menší. Předmět Seminář a cvičení z fyziky volí žáci s hlubším zájmem o
fyziku. Těmto žákům seminář umožňuje získat rozsáhlejší okruh vědomostí, na který mohou
dobře navázat při dalším studiu na zvolené vysoké škole.
Učitel může volit formy a metody práce vyžadující individuální přístup k žákům.
Nedílnou součástí práce v tomto předmětu jsou laboratorní práce, seminární práce, projekty,
skupinová práce.
V oktávě je seminář zaměřen také na přípravu k maturitní zkoušce z fyziky, případně
na přípravu k přijímacím zkouškám.
Výchovně vzdělávací strategie
Výchovně vzdělávací strategie vycházejí ze strategií popsaných v úvodu
k vyučovacímu předmětu „Fyzika“, jsou přizpůsobeny tomu, že žáci, kteří si zvolili fyzikální
seminář, mají dobré předpoklady ke studiu fyziky ve větším rozsahu a do větší hloubky.
Učitel se zaměřuje na rozvoj logického myšlení žáků, na posilování jejich tvůrčího přístupu
k řešení problémů a samostatného získávání a třídění informací.
Důležitou součástí semináře jsou laboratorní práce kvalitativního i kvantitativního
charakteru a zpracování výsledků těchto prací jednak formou písemného protokolu o
provedeném pozorování nebo měření, ale i formou prezentace výsledků. Při tom bude
211
vyučujícím kladen důraz na obsah i formu zpracování, při kterém bude v maximální míře
využívána výpočetní technika.
I v tomto předmětu budou v maximální míře zařazována průřezová témata, zejména
osobnostní a sociální výchova- posilování morálně-volních vlastností nutných k úspěšnému
studiu-vytrvalost, zdravé sebevědomí, umění spolupracovat, kreativita při řešení úkolů,
poctivost při zpracování seminárních prací a domácích úloh. Menší počet žáků ve skupině
umožní klást důraz na vztahy mezi nimi, podporovat jejich vzájemnou spolupráci.
Důraz bude kladen i na environmentální výchovu, součástí přístupu k jednotlivým
tématům bude i posouzení, jakým způsobem se poznávané skutečnosti dají využít při ochraně
životního prostředí a které faktory životní prostředí poškozují.
Rozvoj fyziky je podmíněn mezinárodní spoluprací, je proto důležité, aby si žáci
uvědomovali význam této spolupráce a aby poznávali vzdělávací politiku EU a aby získali
takové znalosti a osobní vlastnosti, které by jim v budoucnu umožnili využít možnosti studia
v zahraničí (výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech).
5.5.3 Seminář laboratorní techniky
Charakteristika vyučovacího předmětu
Předmět Seminář laboratorní techniky vzdělávacího programu „Otvíráme dveře do
světa“ pro osmileté gymnázium vychází ze vzdělávací oblasti Člověk a příroda RVP G. Je
integrovaným předmětem z předmětů Fyzika a Chemie, částečně integruje obor Výchova ke
zdraví vzdělávací oblasti Člověk a zdraví. Obsahem předmětu jsou poznatky fyzikální
chemie, doplňující základní učivo a další témata, která nejsou v základním učivu zahrnuta.
Seminář je určen žákům s hlubším zájmem o chemii a fyziku jako příprava pro
maturitní zkoušku z těchto předmětů a jako motivace pro studium VŠ technického zaměření,
fyzikálních a chemických oborů, farmacie a medicíny.
Časové a organizační vymezení
Předmět je zařazen jako dvouhodinový volitelný předmět v septimě a v oktávě.
Omezený počet žáků umožňuje volit formy práce, které vyžadují úzkou spolupráci
vyučujících se žáky. Kromě laboratorních prací jsou zařazeny i seminární práce, projekty a
počítačové modelování.
Učitel může volit formy a metody práce vyžadující individuální přístup k žákům.
Nedílnou součástí práce v tomto předmětu jsou laboratorní práce, seminární práce, projekty,
skupinová práce.
Výchovně vzdělávací strategie
Výchovně vzdělávací strategie vycházejí ze strategií popsaných v úvodu
k vyučovacímu předmětu „Fyzika“ a „Chemie“, jsou přizpůsobeny tomu, že žáci, kteří si
zvolili tento seminář, mají dobré předpoklady k samostatné tvůrčí práci. Umí získávat
informace z různých zdrojů a využít je při řešení problémů. Hlavní náplní semináře jsou
212
laboratorní práce, jejichž cílem je, aby žáci získali zručnost v zacházení s laboratorní
technikou a měřicími přístroji.
K ověření teoretických poznatků využívají žáci kvalitativní pozorování jevů i
kvantitativní měření. Učí se výsledky měření matematicky zpracovávat, posuzovat přesnost
měření a porovnávat výsledky s teoretickými poznatky.
Důležitou součástí je grafické znázornění výsledků měření s využitím prostředků
výpočetní techniky.
Součástí semináře budou exkurze na odborná a vědecká pracoviště.
Začlenění průřezových témat do výuky fyziky
Osobnostní a sociální výchova










rozvoj schopností poznávání zařazen formou cvičení pozornosti, soustředění a
dovedností pro učení
seberegulace a sebeorganizace je rozvíjena plánováním cílů a kroků k jejich
dosažení
kreativita je podporována uplatněním pružnosti nápadů a originality při řešení
problémů, při přípravě laboratorních prací, při řešení problémů, při řešení
složitějších úloh, vypracovávání seminárních prací a prezentací
vzájemné poznávání žáků a vyučujících při různých formách skupinové a
týmové práce
prohlubování mezilidských vtahů, chování podporující dobré vztahy při práci
ve skupině
komunikace, aktivní naslouchání při práci v rámci vyučovacích hodin i při
mimoškolní spolupráci, komunikace v různých situacích, vedení dialogu, řešení
konfliktů, obrana proti agresi a manipulaci
sebeovládání v situaci nesouhlasu, schopnost odstoupit od vlastního nápadu,
navazovat na druhé, rozvíjet jejich myšlenky
schopnost zvládat soutěž a konkurenci, orientovat se v krizových situacích za
mimořádných událostí
v oblasti morálního rozvoje rozhodování z hlediska různých typů problémů a
sociálních rolí, vytváření odpovědnosti, spolehlivosti, vzájemné respektování členů
skupiny
posilování smyslu pro spravedlnost při hodnocení a sebehodnocení práce ve
skupině
Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech
 dějiny fyziky v evropských a celosvětových souvislostech, kontinuita vývoje
fyzikálního poznání
 význam evropských a celosvětových institucí a norem (soustava SI) pro vývoj
fyziky a technika
213
Environmentální výchova




základní podmínky života- voda, ovzduší, klima- propojenost světa
doprava, energetické zdroje jako ekologická zátěž
radioaktivní látky a jejich vliv na životní prostředí
využití alternativních zdrojů energie
Mediální výchova
 rozvíjení komunikačních schopností při vystupování ve třídě
 využití médií jako zdroje informací, tvorba mediálního sdělení, vhodný výběr
výrazových prostředků a jejich kombinací
 maximální využití technologických možností při vypracování prezentací a
seminárních prací
 práce v realizačním týmu (projektové týdny, seminární práce, prezentace)
214
Název vyučovacího předmětu: FYZIKA
Ročník: Prima
Výstup předmětu
Učivo
Vyučující:
Téma
Žák
- uvede konkrétní příklady jevů
dokazujících, že částice látek se
neustále pohybují a vzájemně na sebe
působí
- chápe rozdíl mezi látkou a tělesem
-uvědomuje si rozdíl mezi různými
skupenstvími látky
Co nás obklopuje
Z čeho se tělesa skládají
Skupenství látek
Atomy, molekuly
Vlastnosti atomů a molekul
-chápe vztahy mezi veličinou a
jednotkou
- oceňuje význam soustavy SI
- změří vhodně zvolenými měřidly
některé důležité fyzikální veličiny
charakterizující látku a těleso
- využívá s porozuměním při řešení
problémů a úloh vztah mezi rychlostí a
drahou
- chápe vztah mezi hmotností a objemem
a umí ho vhodně použít
- umí znázornit sílu, popsat její účinky na
těleso, chápe pojem silové pole
Fyzikální veličiny
VELIČINY A JEJICH
rozměry těles, délka, měření
MĚŘENÍ
délky, chyby a přesnost měření
určení polohy tělesa, pohyb těles,
rychlost
souvislost rychlosti, dráhy a času,
měření rychlosti
objem a jeho měření
roztažnost těles a látek
teplota, měření teploty
hustota a její měření
síla a její měření
LÁTKA A TĚLESO
215
Školní rok
Průřezová témata, kontexty a
přesahy, další poznámky
- základy skupinové práce
- fyzikální a chemické děje
- zápis poznámek, návaznost
mezi grafickou úpravou a
logickou strukturou látky
LP1 - měření délky těles
LP2 - určení objemu pevného
tělesa a kapaliny
LP3 - určení hustoty pevného
tělesa a kapaliny
- jednoduché experimenty jako
způsob ověření fyzikálních
poznatků
- grafický přehled poznaných
veličin a jednotek
Domácí LP- sledování teploty
vzduchu v průběhu týdne, určení
průměrné teploty,porovnání
s předpovědí počasí
Název vyučovacího předmětu: FYZIKA
Ročník: Prima
Výstup předmětu
Vyučující:
Učivo
Téma
- chápe elektrování tělesa jako děj
odehrávající se v elektronovém obalu
atomu
- získává představu o silovém poli –
elektrické pole
Elektrování třením, dva druhy
elektrického náboje.
Model atomu
Elektroskop, elektrometr a zdroje
elektrického náboje .
Elektrické vodiče a nevodiče
Elektrické pole, tělesa v el. poli
Elektrický výboj, blesk a ochrana proti
němu
ELEKTRICKÉ
VLASTNOSTI
TĚLES
Žák
- umí popsat magnetické pole pomocí
indukčních čar
- chápe vlastnosti permanentních
magnetů
Magnety a jejich vlastnosti
Působení magnetů na
Magnety a jejich vlastnosti
Působení magnetů na tělesa z různých
látek
Magnetická indukce a magnetování
Žák
- sestaví správně elektrický obvod a
analyzuje správně schéma el. obvodu
- změří el. proud a napětí
- rozliší vodič, izolant a polovodič na
základě analýzy jejich vlastností
- umí prakticky využít poznatky o
působení magnetického pole na magnet
a na cívku s proudem
- umí popsat činnost el. zařízení (zvonku)
a je schopen nakreslit přehledný náčrt
Elektrický proud, elektrické napětí
Zdroje el. napětí.
Účinky elektrického proudu
Elektrické spotřebiče
Elektrický obvod, jeho schéma
Jednoduchý elektrický obvod
Složitější elektrické obvody
Elektrický proud v kapalinách a plynech
Bezpečnost při práci s elektřinou
Zkrat
Magnetické vlastnosti el. proudu
Magnetické pole cívky,
elektromagnet
216
MAGNETISMUS
ELEKTRICKÝ
OBVOD
Školní rok
Průřezová témata, kontexty a
přesahy, další poznámky
- použití videokazet
- jednoduché experimenty
z elektrostatiky formou frontální
práce
- kvalitativní pozorování a jeho
přesný popis
- kresba jako prostředek
znázornění pokusu
- VV,CH
- indukční čáry magnetického
pole, pilinové obrazce
- magnetické vlastnosti látek
Využití videokazety, zápis
získaných poznatků (zdroje el.
napětí)
Bezpečnost při práci s el.
proudem
LP4 – elektrický obvod, měření
el. proudu a napětí
1. seminární práceelektrospotřebiče v domácnostipopis, fyzikální princip a historiezpracovat s využitím informací
z internetu
LP5- sériové a paralelní zapojení
Název vyučovacího předmětu: FYZIKA
Ročník: Sekunda
Výstup předmětu
Žák
- rozhodne, jaký druh pohybu koná
těleso
vzhledem k jinému tělesu
 využívá s porozuměním při řešení
problémů a úloh vztah s=v.t
Žák
 změří velikost působící síly
 určí v jednoduché situaci druhy sil
působících na těleso, jejich velikosti a
výslednici
 využívá Newtonovy pohybové zákony
pro objasňování či předvídání změn
pohybu těles
 aplikuje poznatky o otáčivých
účincích síly při řešení úloh
 chápe vznik a vlastnosti třecí síly při
smykovém tření
Vyučující:
Učivo
Téma
Co je pohyb
posuvný a otáčivý pohyb
Okamžitá rychlost
Měření rychlosti
Rovnoměrný a nerovnoměrný
pohyb
Kreslíme grafy
Dráha rovnoměrného pohybu
Dráha nerovnoměrného pohybu
Výpočet doby nerovnoměrného
pohybu
POHYB TĚLESA
Vzájemné působení těles
Síla, skládání rovnoběžných sil
Skládání různoběžných sil
Tíhová síla a těžiště
Setrvačnost
Síla a změna pohybu
Akce a reakce
SÍLY A JEJICH
VLASTNOSTI
Otáčivý účinek síly
Tlak, tlaková síla
smykové tření, valivé tření
Odpor prostředí
217
Školní rok
Průřezová témata, kontexty a
přesahy, další poznámky
- porovnání rychlostí zvířat
biologie
LP1 měření průměrné
rychlosti
nerovnoměrného pohybu
Tachometr popis (internet
nebo
odborná literatura).Nákres
LP2 měření síly siloměrem,
skládání sil
Práce ve skupině
Reaktivní a raketové motory
Jednoduché strojehistorie
(zdroj informací internet)
Kvalitativní pozorování
Měření závislosti třecí síly na
jakosti styčných plochfrontální
práce
Název vyučovacího předmětu: FYZIKA
Ročník: Sekunda
Výstup předmětu
Žák
- umí určit tlak z tlakové síly a plochy, na níž
síla působí
- využívá základní poznatky o
zákonitostech tlaku v klidných
tekutinách pro řešení konkrétních
praktických úkolů
- předpoví z analýzy sil působících na
těleso v klidné tekutině chování
tělesa v ní
Žák
- chápe vznik atmosférického tlaku
- souvislost atmosférického tlaku s některými
procesy v atmosféře
Žák
- využíván zákona o přímočarém šíření
světla ve stejnorodém optickém
prostředí a zákona o odrazu světla při
řešení konkrétních problémů a úloh
- rozhodne ze znalosti rychlostí světla ve
dvou různých prostředích, zda se světlo
bude lámat ke kolmici či od kolmice
- má představu o průchodu světelných paprsků
čočkou spojkou, rozptylkou
- chápe princip jednoduchých optických
přístrojů
Vyučující:
Učivo
Téma
Vlastnosti kapalin, povrchové napětí
Závislost hustoty kapaliny na teplotě
Kapilární jevy
Hydrostatický tlak
Spojené nádoby
Archimédův zákon
Plavání těles
Pascalův zákon
KAPALINY
PLYNY
Vlastnosti plynů
Atmosférický tlak a jeho měření
Atmosféra Země
Základy meteorologie
Archimédův zákon pro plyny
Přetlak, podtlak, vakuum
Proudění vzduchu
Přímočaré šíření světla, rychlost světla
Stín a polostín, zatmění slunce a měsíce
Odraz světla na rovinném zrcadle
Kulová zrcadla
Čočky
Zobrazení předmětů čočkami
Oko
Optické klamy
Optické přístroje
Užití čoček v praxi
Rozklad světla hranolem, barvy
218
SVĚTELNÉ
JEVY
Školní rok
Průřezová témata, kontexty a
přesahy, další poznámky
Skupinová práce- kapilarita
Měření tlaku v kapalině
Ověření Pascalova zákona
LP3- určení hustoty tělesa užitím
Archimedova zákona
- Složení atmosféry-chemie
- Různé typy barometrů i
historické
- Dějepis-historie balonového
létání
- informace z internetu
1.SEMINÁRNÍ PRÁCE
základní meteorologické pojmy
-Skupinová práce- zobrazení
rovinným, dutým a vypuklým
zrcadlem
LP4- ověření ohniskové
vzdálenosti čočky
Biologie- oko jako smyslový
orgán, optický přístroj
Vady oka a jejich korekce
Péče o zrak
Chemie
Využití rozkladu světla při
spektrální analýze
2.SEMINÁRNÍ PRÁCE
Optické přístroje
Název vyučovacího předmětu: FYZIKA
Ročník: Tercie
Výstup předmětu
Vyučující:
Učivo
Téma
Žák
 určí v jednoduchých případech práci
vykonanou silou, z ní určí změnu
energie tělesa
 využívá s porozuměním vztah mezi
výkonem, vykonanou prací a časem
 využívá poznatky o vzájemných
přeměnách různých forem energie a
jejich přenosu při řešení konkrétních
problémů a úloh
Práce
Výkon
Energie
Polohová energie
Pohybová energie
Přeměny energie
Zákon zachování energie
Perpetuum mobile
Účinnost
Páka jednozvratná a dvojzvratná
Kladka a kolo na hřídeli
Nakloněná rovina a šroub
PRÁCE A ENERGIE
Žák
 určí v jednoduchých případech teplo
přijaté či odevzdané tělesem
 kvantitativně popíše změnu vnitřní
energie tělesa při změně skupenství
Vnitřní energie tělesa
TEPELNÉ JEVY
Teplo
Změna vnitřní energie konáním
práce
Kalorimetrická rovnice
Vedení tepla
Šíření tepla prouděním a zářením
Tepelné motory
Skupenské přeměny
Tání a tuhnutí
Vypařování a kapalnění
Var
Sublimace a desublimace
219
Školní rok
Průřezová témata, kontexty a
přesahy, další poznámky
Dějepis
 jednoduché stroje z hlediska
technického rozvoje společnosti
Matematika
 převody jednotek práce a
výkonu, historické jednotky
výkonu
1.SEMINÁRNÍ PRÁCE
A. Užití jednoduchých strojů
B. Tepelné stroje
Forma: prezentace na
dataprojektoru
Skupinová práce experimentální
porovnání různých způsobů
tepelné výměny
LP1Teplo odevzdané a přijaté
při tepelné výměně mezi
kovovým tělesem a vodou
Skupinová práce experimentální
ověření bodu tání thiosíranu
sodného
Název vyučovacího předmětu: FYZIKA
Ročník: Tercie
Výstup předmětu
Vyučující:
Učivo
Téma
Žák
- rozpozná ve svém okolí zdroje zvuku
- analyzuje příhodnost daného prostředí
pro šíření zvuku
- posoudí možnost zmenšování vlivu
nadměrného hluku na životní prostředí
Vlastnosti pružných těles
Kmitavý pohyb
Kmitání pružných těles
Vlnění
Vlnění příčné a podélné
Zvuk, zdroje zvuku
Ultrazvuk, infrazvuk
Vnímání zvuku, hlasitost
Záznam a reprodukce zvuku
ZVUKOVÉ JEVY
Žák
- chápe elektrické vlastnosti látek jako
důsledek struktury atomů a molekul
látky
- využívá Ohmův zákon pro řešení
praktických úloh
- zhodnotí výhody a nevýhody využívání
různých energetických zdrojů z hlediska
vlivu na životní prostředí
Elektrický náboj
Elektrický proud a jeho příčiny
Měření elektrického proudu
Ohmův zákon
Elektrický odpor
Závislost odporu na teplotě
Zapojování rezistorů
Reostat, potenciometr
Vnitřní odpor zdroje
Zapojování zdrojů elektrického
proudu
Elektrická energie
Jak pracují elektrické spotřebiče
Výroba elektrické energie
ELEKTRICKÝ PROUD
Příklady FO
Závěrečné opakování a
shrnutí
Žák
- je schopen uplatnit získané poznatky při
řešení komplexních úloh
220
Školní rok
Průřezová témata, kontexty a
přesahy, další poznámky
Akustika- videokazeta, práce ve
dvojicích
Hudební akustika- hudební
nástroje
2.SEMINÁRNÍ PRÁCE
Hudební nástroje
Skupinová prácePraktické ověření vlastností
vodičů a izolantů, náboj
vytvořený elektrostatickou
indukcí a polarizací popis pozorovaných jevů,
přesnost vyjadřování ČJ
LP2- měření elektrického proudu
a napětí, charakteristika rezistoru
a žárovky
VIDEOKAZETA-demonstrace
závislosti odporu na vlastnostech
vodiče
LP3- ověření vztahu pro výsledný
odpor sériově a paralelně
spojených vodičů
Název vyučovacího předmětu: FYZIKA
Ročník: Kvarta
Výstup předmětu
Učivo
Vyučující:
Školní rok
Téma
Průřezová témata, kontexty a
přesahy, další poznámky
Žák
Působení magnetického pole na
ELEKTRODYNAMIKA
 Historický vývoj poznatků
 využívá prakticky poznatky o působení vodič s proudem a pohybující se
 Významní fyzici 19. a20.
ELEKTROMAGNETICKÉ
magnetického pole na cívku s proudem nabitou částici
století,
Vzájemné působení vodičů,
JEVY
a o vlivu magnetického pole v okolí
kteří se podíleli na rozvoji
kterými
protéká
proud
cívky
elektrodynamiky
Magnetická indukce
na vznik indukovaného napětí v cívce
Zeměpis – elektrárny zakreslit do
mapy ČR
 rozliší stejnosměrný proud od
Elektromagnetická indukce
střídavého
LP1 obvod střídavého proudu,
Vlastnosti
střídavého
proudu
 změří hodnoty proudu a napětí
měření střídavého proudu a
Generátory el. proudu
napětí
 chápe pojmy efektivní hodnota
Transformátory
a
přenos
1.SEMINÁRNÍ
střídavého proudu a napětí
elektrické
energie
PRÁCEelektrické stroje
 umí vysvětlit princip činnosti
Vznik
a
vlastnosti
třífázové
generátorů el. proudu, transformátorů a
Dějepis význam elektrifikace
proudové soustavy
elektromotorů
pro rozvoj společnosti
Tlumené elektrické kmity
Evropská energetická síť –
Proměnné elektromagnetické pole
ekonomika, ekologie
a elektromagnetické vlny
 Bezpečnost při práci s el.
Elektrické motory
proudem, první pomoc při
Zásady bezpečnosti práce s el.
zasažení proudem
spotřebiči a postup při úrazu el.
 jističe,, nulový vodič
proudem
221
Název vyučovacího předmětu: FYZIKA
Ročník: Kvarta
Výstup předmětu
Učivo
- rozliší vodič, izolant a polovodič na
základě jejich vlastností
- umí vysvětlit funkci PN přechodu
Vyučující:
Školní rok
Téma
Průřezová témata, kontexty a
přesahy, další poznámky
LP2závislost odporu polovodiče
VEDENÍ ELEKTRICKÉHO
na teplotě a osvětlení
PROUDU
LP3- charakteristika
V POLOVODIČÍCH
polovodičové diody
- technické využití polovodičů
Elektrony a díry
Vliv příměsí v polovodičích
PN přechod
Diody a světlo
Integrované obvody
Využití polovodičových
součástek
Jak pracuje rádio a televize
Žák
- má základní představy o rozměrech a
struktuře atomu a atomového jádra
- umí odlišit chemickou a jadernou reakci
- chápe pojem poločas rozpadu
Žák
- chápe princip řetězové reakce
- umí popsat vznik energie při jaderných
reakcích
Historie objevu atomu a jeho
struktury
Bohrův model atomu
Záření z elektronového obalu
Jádro atomu, jaderné síly
Radioaktivita
Využití radioaktivity
Bezpečnost při práci
s radioaktivními materiály
Jaderné reakce
Řetězová reakce
Jaderný reaktor
Jaderná elektrárna
Termonukleární reakce
ATOMY A ZÁŘENÍ
JADERNÁ ENERGIE
222
Struktura jádra a el. obalu-chemie
Videokazeta – Užití radioizotopů
Rozpadové řady
Porovnání poločasů rozpadu –
užití MF tabulek
Vliv záření na živé organizmy
Skupinová práce-jaderná
elektrárna- získání informací
z různých zdrojů- podklad ke
společné diskuzi o jaderné
energetice-vytvoření panelu
k danému tématu
Název vyučovacího předmětu: FYZIKA
Ročník: Kvarta
Výstup předmětu
Učivo
Vyučující:
Téma
Žák
- objasní (kvalitativně) pomocí
poznatků o gravitačních silách pohyb
planet kolem slunce a měsíců kolem
planet
- odliší hvězdu od planety na základě
jejich vlastností
Slunce
Planety a malá tělesa
Keplerovy zákony
Vznik a vývoj hvězd
Zánik hvězd
Galaxie
Sluneční a hvězdný čas
Souhvězdí
VESMÍR
Žák
- chápe nutnost stálého fyzikálního
vzdělávání a získávání fyzikálního
obrazu světa
Vývoj fyziky v 19. a 20. století
Perspektivy fyziky
KAM SMĚŘUJE FYZIKA
223
Školní rok
Průřezová témata, kontexty a
přesahy, další poznámky
2.SEMINÁRNÍ PRÁCE
Témata: Vesmír, Sluneční
soustava, Kosmonautika, Užití
družic
Grafické zpracování přehledu
základních fyzikálních poznatků
Název vyučovacího předmětu: FYZIKA
Ročník: KVINTA
Výstup předmětu
Žák
- měří vybrané fyzikální veličiny vhodnými metodami,
zpracuje a vyhodnotí výsledky měření
- rozliší skalární veličiny od vektorových a využívá je při
řešení fyzikálních problémů a úloh
Vyučující
Učivo
FYZIKÁLNÍ VELIČINY A JEJICH
MĚŘENÍ
1. Soustava fyzikálních veličin jednotek
- základní a odvozené fyzikální veličiny
- skalární a vektorové veličiny
- soustava SI, hlavní jednotky odvozených
veličin- fyzikální konstanty
2. Absolutní a relativní odchylka měření
Žák
- užívá základní kinematické vztahy při řešení problémů a
úloh o pohybech rovnoměrných a rovnoměrně zrychlených
(zpomalených)
POHYB TĚLES A JEJICH VZÁJEMNÉ
PŮSOBENÍ
1. Kinematika hmotného bodu
- vztažná soustava
- poloha a změna polohy tělesa
- určit veličiny popisující pohyb tělesa po kružnici
- rychlost pohybu, zrychlení
(periodu, frekvenci, úhlovou rychlost, rychlost, dostředivé - úhlová rychlost, dostředivé zrychlení
zrychlení)
2. Dynamika pohybu
- hmotnost, síla a její jednotka
-určí v konkrétních situacích síly působící na těleso a jejich - první, druhý a třetí pohybový zákon
momenty, určí výslednice sil a výsledný moment
- inerciální a neinerciální vztažné soustavy
- hybnost tělesa
- využívá Newtonovy pohybové zákony k předvídání
- třecí síla
pohybu těles
- moment síly
3. Gravitační síla, gravitační pole
- využívá zákony zachování některých fyzikálních veličin
- gravitační zákon, gravitační a tíhová síla
při řešení problémů a úloh
- gravitační pole, pohyby těles
v homogenním gravitačním poli Země
- centrální gravitační pole
- Sluneční soustava, Keplerovy zákony
224
Školní rok
Průřezová témata, kontexty a přesahy,
další poznámky
Vztah mezi experimentální a
teoretickou fyzikou
- přímé nebo nepřímé měření veličin
(délky, rovinného úhlu, obsahu, objemu,
hmotnosti, času, síly…)
1. LABORATORNÍ PRÁCE
- určení rozměrů tělesa, jeho povrchu a
objemu, měření posuvným měřítkem
(mikrometrem)
- průměrná hodnota veličiny, odchylky
jednotlivých měření, průměrná
odchylka, relativní odchylka
Grafické znázornění závislosti mezi
fyzikálními veličinami
- sestrojení grafů závislosti dráhy,
rychlosti a zrychlení na čase
- řešení úloh o pohybu užitím grafického
znázornění
2. LABORATORNÍ PRÁCE
- určení průměrné rychlosti pohybu
tělesa
TEORETICKÉ CVIČENÍ
- určení polohy a rychlosti hmotného
bodu ze známých počátečních podmínek
pro vrh svislý, vodorovný a šikmý
výpočtem
- grafické znázornění trajektorie
Název vyučovacího předmětu: FYZIKA
Ročník: KVINTA
Výstup předmětu
Vyučující
Učivo
Žák
- umí vypočítat práci vykonanou konstantní silou i
v případě, že tato síla nepůsobí ve směru pohybu
4. Mechanická práce, energie, výkon
- mechanická práce a její jednotka
- kinetická a potenciální energie, souvislost
změn mechanické energie s prací
- vypočítat změnu polohové energie a určit pohybovou
- zákon zachování mechanické energie
energii tělesa vzhledem ke zvolené vztažné soustavě a určit - přeměna mechanické energie na vnitřní
celkovou mechanickou energii
energii soustavy těles
5. Mechanika tuhých těles
- uplatnit při řešení úloh zákon zachování energie
- model dokonale tuhého tělesa, posuvný a
rotační pohyb
- vypočítat výkon, vypočítat účinnost
-skládání a rozklad sil působících na tuhé
těleso
- moment síly, momentová věta
- moment setrvačnosti, kinetická energie
rotačního pohybu
6. Mechanika tekutin
- tlak v tekutině vyvolaný vnější silou
působící na povrch tekutiny, Pascalův zákon
- hydrostatický a atmosférický tlak
- Archimédův zákon
- dynamika kapalin, Bernoulliho rovnice a
její užití
- odpor prostředí
Školní rok
Průřezová témata, kontexty a přesahy,
další poznámky
SEMINÁRNÍ PRÁCE
Sluneční soustava
- jednotlivé objekty sluneční soustavy,
zpracovat formou prezentace, s důrazem
na vlastní mluvený projev žáků,
seznámení žáků se zásadami platnými
při tvorbě prezentace
Uplatnit vztah mezi fyzikou a
zeměpisem a mezi fyzikou a dějepisem
- využít předchozí znalosti žáků o
sluneční soustavě, připomenout
historický vývoj představ o vesmíru
3. LABORATORNÍ PRÁCE
Určení těžiště tělesa
-porovnání výsledků experimentálního a
grafického určení těžiště
4. LABORATORNÍ PRÁCE
Určení hustoty tělesa užitím
Archimédova zákona
- porovnání různých způsobů určení
hustoty kapalných a pevných látek
Seznámení s historií mechaniky,
osobnosti, které se podílely na jejím
rozvoji
- souvislost s názvy jednotek některých
fyzikálních veličin
225
Název vyučovacího předmětu FYZIKA
Ročník: SEXTA
Výstup předmětu
Vyučující
Školní rok
Učivo
Průřezová témata, kontexty a přesahy,
další poznámky
Žák
- objasní souvislost mezi vlastnostmi látek různého
skupenství a jejich vnitřní strukturou
STAVBA A VLASTNOSTI LÁTEK
1. Kinetická teorie látek
- charakter pohybu a vzájemných interakcí
části v látkách různých skupenství
- aplikuje s porozuměním termodynamické zákony při - rovnovážný stav, termodynamická teplota
řešení konkrétních fyzikálních úloh
2. Vnitřní energie a teplo
- vnitřní energie tělesa a její změny
- využívá stavovou rovnice ideálního plynu stálé
- různé způsoby přenosu vnitřní energie
hmotnosti při předvídání stavových změn plynu
-teplo, měrná tepelná kapacita, kalorimetrická
rovnice
- analyzuje vznik a průběh pružné deformace pevných -první termodynamický zákon
těles
3. Plynné skupenství
- ideální plyn
- umí použít zákonitosti teplotní roztažnosti pevných - střední kvadratická rychlost molekul
těles, porovná zákonitosti roztažnosti pevných těles a - teplota plynu, tlak plynu, stavová rovnice
kapalin
ideálního plynu
- stavové změny plnu
- kruhový děj, druhý termodynamický zákon
4. Pevné látky
- krystalické a amorfní látky
- normálové napětí
- druhy deformace, Hookův zákon
- délková a objemová roztažnost pevných těles
226
VELIČINY CHARAKTERIZUJÍCÍ
ČÁSTICOVOU STRUKTURU LÁTEK
Skupinová práce žáků při řešení soustavy
úloh
- využít znalosti žáků z chemie- zopakovat
pojmy relativní atomová a molekulová
hmotnost, hmotnostní konstanta, látkové
množství, molární hmotnost a molární
objem
- řešit úlohy zaměřené na hmotnost částic,
počet částic, hustotu látek
1. LABORATORNÍ PRÁCE
- určit tepelnou kapacitu kalorimetru, určit
měrnou tepelnou kapacitu pevné látky a
kapaliny
SEMINÁRNÍ PRÁCE „ TEPELNÉ
STROJE“
- prohloubení znalostí o kruhovém ději,
Carnottův cyklus jako základ činnosti
tepelných strojů
- užití tepelných strojů, vliv na společnost
(využít znalostí z dějepisu a rozšířit je)
Název vyučovacího předmětu: FYZIKA
Ročník: SEXTA
Výstup předmětu
Žák
- umí popsat jednotlivé změny skupenství látek a vysvětlit
je z hlediska kinetické teorie látek
Žák
- rozhodne, je-li dané kmitání harmonické, umí popsat
přeměny energie v mechanickém oscilátoru
- objasní procesy vzniku vlnění, umí popsat šíření vlnění
pomocí vlnové rovnice
- chápe odraz, interferenci a ohyb mechanického vlnění
- umí vysvětlit vznik zvuku, popsat zvuk pomocí jeho
výšky, hlasitosti a intenzity
Vyučující
Učivo
5. Kapaliny
- povrchové napětí kapaliny
- kapilární jevy
- teplotní objemová roztažnost kapalin
6. Změny skupenství látek
- změny skupenství, skupenské teplo a měrné
skupenské teplo
- vlhkost vzduchu, meteorologické pojmy
MECHANICKÉ KMITÁNÍ A VLNĚNÍ
1. Mechanický oscilátor
- kmitání mechanického oscilátoru, jeho
perioda a frekvence
- síla pružnosti
- matematické kyvadlo, kmitání tělesa na
pružině
- změny energie při vlastních kmitech
oscilátoru, tlumené a vynucené kmitání
2. Mechanické vlnění
- vznik příčného a podélného vlnění postupné a stojaté vlnění
- vlnová délka a rychlost vlnění, vlnová
rovnice
- interference vlnění, odraz, lom a ohyb
vlnění
- základy fyzikální akustiky, zvuk, jeho
hlasitost a intenzita
227
Školní rok
Průřezová témata, kontexty a přesahy,
další poznámky
2. LABORATORNÍ PRÁCE
-kapilární jevy, určení povrchového
napětí různých kapalin
3. LABORATORNÍ PRÁCE
- určení měrného skupenského tepla
pevné látky a kapaliny, porovnání
výsledků měření tabulkovými hodnotami
4. LABORATORNÍ PRÁCE
- určení periody a frekvence
mechanických oscilátorů (matematické
kyvadlo, závaží na pružině), porovnání
výsledků měření s hodnotami určenými
na základě parametrů oscilátoru
UPLATŇOVÁMÍ VÝCHOVNĚ
VZDĚLÁVACÍCH STRATEGIÍ
Při měření LP věnovat pozornost práci
ve skupině, posilovat uplatňování
průřezových témat uvedených v úvodu
k předmětu „Fyzika“. Zaměřit se na
porovnání výsledků měření a výpočtů
provedených užitím fyzikálních vztahů.
Vést žáky ke kritickému hodnocení
výsledků měření, ověřovat
nepravděpodobné výsledky porovnáním
s jinými skupinami, zopakovat měření
- Posilovat mezipředmětové vztahy
fyzika- matematika, fyzika- chemie
Název vyučovacího předmětu: FYZIKA
Ročník: SEPTIMA
Výstup předmětu
Vyučující
Učivo
Školní rok
Průřezová témata, kontexty a přesahy,
další poznámky
Žák
ELEKTROMAGNETICKÉ JEVY,
Zobecnění pojmu silové pole
- porovnání gravitačního pole a pole
SVĚTLO
- porovná účinky elektrického pole na vodič a izolant
elektrického a magnetického, siločáry jako
1. Elektrický náboj a elektrické pole
- elektrický náboj a jeho zachování
model silového pole ( intenzita
- umí kvantitativně popsat elektrické pole
- vodič a izolant v elektrickém poli
gravitačního a elektrického pole,
- Coulombův zákon
magnetická indukce)
- využívá Ohmův zákon při řešení praktických úloh
- elektrické pole, intenzita elektrického pole
- pole homogenní a radiální jako obecné
- elektrické napětí
pojmy
- aplikuje poznatky o mechanismech vedení
- kapacita, kondenzátory
- schopnost používat při řešení problémů
elektrického proudu v kovech, polovodičích, kapalinách 2. Elektrický proud v kovech
analogické úvahy, s přesným vymezením
a plynech při analýze chování těles z těchto látek
- proud jako veličina
podmínek jejich platnosti
v elektrických obvodech
- Ohmův zákon pro část obvodu i pro uzavřený TEORETICKÉ CVIČENÍ
obvod
- pohyb elektricky nabité částice
- Využívá zákon elektromagnetické indukce k řešení
- elektrický odpor
v elektrickém poli
problémů a k objasnění funkce elektrických zařízení
- spojování vodičů
1. LABORATORNÍ PRÁCE
- sestrojit voltampérovou charakteristiku
3. Elektrická energie
- elektrická energie, tepelné účinky proudu
spotřebiče na základě výsledků měření,
- výkon stejnosměrného proudu
určit odpor spotřebiče z hodnot
odečtených z voltampérové charakteristiky
4. Elektrický proud v polovodičích
- vlastí a příměsová vodivost polovodičů,
2.LABORATORNÍ PRÁCE
polovodičová dioda
- voltampérová charakteristika
5. Elektrický proud v kapalinách a plynech polovodičové diody, užití polovodičové
- elektrolyt, zákony elektrolýzy, užití
diody jako usměrňovače
elektrolýzy
3. LABORATORNÍ PRÁCE
- primární a sekundární galvanické články
- elektrický proud v elektrolytech
- výboj v plynech a jeho užití
- galvanické články a akumulátory
6. Magnetické pole
- pole magnetů a vodičů s proudem
4. LABORATORNÍ PRÁCE
- elektromagnetická indukce, indukované
- elektromagnetická indukce, vlastní
napětí
indukce
228
Název vyučovacího předmětu: FYZIKA
Ročník: SEPTIMA
Výstup předmětu
Žák
- porovnává šíření různých druhů
elektromagnetického vlnění v různých prostředích
Vyučující
Učivo
7. Střídavý proud
-harmonické střídavé napětí a proud, jejich
frekvence a časový průběh
- obvod střídavého proudu, výkon střídavého
proudu
- generátory, elektromotory, transformátory
8. Elektromagnetické záření
- oscilační obvod, elektromagnetické kmitání
- elektromagnetická vlna
- spektrum elektromagnetického záření
229
Školní rok
Průřezová témata, kontexty a přesahy,
další poznámky
5. LABORATORNÍ PRÁCE
- cívka v obvodu střídavého proudu, určení
impedance cívky a její indukčnosti
Název vyučovacího předmětu: FYZIKA
Ročník OKTÁVA
Výstup předmětu
Vyučující
Učivo
Žák
9. Vlnové vlastnosti světla
- šíření a rychlost světla v různých prostředích
- využívá zákony šíření světla v prostředí
- zákony odrazu a lomu světla
k určování vlastností zobrazení předmětů
- index lomu, optické spektrum (hranol)
jednoduchými optickými systémy
- interference světla
10. Optické zobrazování
- umí popsat oko jako optickou soustavu,
- zobrazení odrazem na rovinném a kulovém zrcadle
vysvětlit podstatu vad oka a jejich korekci
- zobrazení lomem na tenkých čočkách
- zorný úhel
- popsat princip základních optických přístrojů - oko jako optický systém
- využívá poznatky o kvantování energie záření - lupa, mikroskop, dalekohled
a mikročástic k řešení fyzikálních problémů
MIKROSVĚT
1. Kvanta a vlny
- posoudí jadernou přeměnu z hlediska
- foton a jeho energie
vstupních a výstupních částic i energetické
- Einsteinova rovnice vnějšího fotoelektrického jevu
bilance
- korpuskulárně vlnová povaha záření a mikročástic,
de Broglieho vztah
- využívá zákon radioaktivní přeměny
2. Atomy
k předvídání chování radioaktivních látek
- kvantování energie elektronů v atomu
- spontánní a stimulovaná emise, laser
- navrhne možné způsoby ochrany člověka
- vazebná energie jádra atomu
před nebezpečnými druhy záření
- jaderné reakce, syntéza a štěpení jader atomů
- časový průběh radioaktivních přeměn, poločas
rozpadu
- řetězová reakce, jaderný reaktor
230
Školní rok
Průřezová témata, kontexty a přesahy,
další poznámky
6. LABORATORNÍ PRÁCE
- určit experimentálně ohniskovou
vzdálenost spojné čočky
SEMINÁRNÍ PRÁCE
OPTICKÉ PŘÍSTROJE
- zobrazení chodu paprsků, určení
úhlového zvětšení u subjektivních
optických přístrojů a zvětšení přístroji
objektivními
- časově zařadit konstrukci příslušných
optických přístrojů
- návaznost na biologii (oko, lupa,
mikroskop) a dějepis- opatřit si informace
o vynálezech jednotlivých optických
přístrojů
- výstupem této seminární práce je
prezentace teoretických poznatků,
praktické předvedení optických přístrojů a
řešení vhodně zvolených příkladů
Název vyučovacího předmětu: FYZIKA
Ročník OKTÁVA
Výstup předmětu
Vyučující
Školní rok
Průřezová témata, kontexty a přesahy,
další poznámky
Učivo
OPAKOVÁNÍ ZÁKLADNÍCH FYZIKÁLNÍCH
POZNATKŮ
Sjednocení poznatků chemie a fyziky,
- shrnutí a strukturalizace základních poznatků z fyziky fyziky a dějepisu
- využít poznatků o stavbě atomu,
elektronové obalu a atomovém jádru
k lepšímu pochopení fyzikálních poznatků
fyziky mikrosvěta
- vývoj představ o struktuře látek a stavbě
atomů od řeckých atomistů po současnost
- základní informace o subnukleárních
částicích
SEMINÁRNÍ PRÁCE
- nejdůležitější témata středoškolské
fyziky zpracovat formou seminárních
prací, s výsledky seminární práce seznámit
formou prezentace, důsledně dodržet
samostatnost při ústním projevu
231
Název vyučovacího předmětu: SEMINÁŘ A CVIČENÍ Z FYZIKY
Ročník: SEPTIMA
Vyučující
Výstup předmětu
Učivo
Školní rok
Průřezová témata, kontexty a přesahy,
další poznámky
Žák
1. Kirchhoffovy zákony a jejich užití
- umí použít Kirchhoffových zákonů pro základní
- elektrická síť, větev, uzel
typy elektrických obvodů (sériové a paralelní spojení) - znění prvního a druhého Kirchhoffova zákona,
znaménkové dohody
- řešení jednoduchých elektrických sítí
- postup při řešení elektrické sítě
2. Elektrické kmity a elektromagnetické vlnění
Žák
- oscilační obvod, perioda vlastních kmitů,
- vysvětlí vznik tlumených a netlumených elektrických přeměny energie elektrického a magnetického
kmitů, umí určit periodu a frekvenci kmitů v závislosti pole v oscilačním obvodu
na parametrech obvodu
- vznik elektromagnetického vlnění otevřený
oscilační obvod
- chápe vazbu mezi oscilačními obvody, umí vysvětlit - šíření elektromagnetického vlnění
rezonanci
- přenos informací elektromagnetickým vlněním,
vysílač a přijímač
- umí vysvětlit přenos informací prostřednictví
3. Fotometrie
elektromagnetického vlnění
- základní radiometrické a fotometrické pojmy
- fotometrická rovnice
Žák
4. Záření dokonale černého tělesa
- má přehled o základních fotometrických veličinách - dokonale černé těleso
a jejich jednotkách, jejich užitím umí řešit reálné
- závislost vlnových délek vyzařovaných
situace
dokonale černým tělesem na jeho
termodynamické teplotě
- popíše záření dokonale černého tělesa, umí určit
- intenzita vyzařování a její závislost na
teplotu zářícího tělesa z intenzity vyzařování,
termodynamické teplotě
vypočítat energii vyzářenou tělesem
5. Vlnová povaha světla
- interference a ohyb světla, polarizace a její užití
- určit kdy vzniknou interferenční maxima (minima)
při interferenci na tenké vrstvě i při interferenčních
jevech způsobených ohybem
232
Výchovně vzdělávací strategie
- základním přístupem při výuce semináře
je co nejvíce využívat skupinovou práci
žáků, samostatné získávání a třídění
informací, řízená debata na dané téma
- žáci jsou vedeni k samostatnému řešení
fyzikálních úloh, i těch složitějších
- ve vztahu k tématům probíraným při
základním kurzu fyziky budou zařazovány
co nejvíce experimenty a laboratorní úlohy
PROJEKT
- TÉMA PROJEKTU: Elektromagnetické
záření
-žáci si zvolí jednotlivé problémy spojené
s elektromagnetickým zářením, jejich
úkolem bude zpracovat přehled základních
informací k danému tématu, zvolit vhodné
příklady a seznámit s jejich řešením ostatní
a pokud to bude v rámci zvoleného tématu
možné, předvést experimentálně, případně
uvést technické využití
- při zpracování tématu mohou žáci
v maximální míře uplatnit počítač při
získávání informací i při jejich zpracování
Název vyučovacího předmětu: SEMINÁŘ A CVIČENÍ Z FYZIKY
Ročník: OKTÁVA
Vyučující
Výstup předmětu
Učivo
Žák
- umí rozhodnout, zda v daném problému lze
použít zákonů Newtonovy mechaniky, nebo zda
je nutné použít mechaniku relativistickou
- umí vysvětlit základní relativistické pojmy a
používat je při řešení úloh
- je schopen vysvětlit význam veličin ve vztahu
mezi relativistickou energií a hmotností a použít
ho při určení energie reakce
Žák
- umí popsat složení atomů, vysvětlit vznik iontu
z atomu
- vysvětlit vznik emise resp. absorpce záření
atomem přechodem atomu ze stavu s danou
energií do stavu s jinou energií
- matematicky popsat časový průběh jaderných
přeměn, řešit úlohy na určení poločasu rozpadu a
aktivity zářiče
- vysvětlit princip řízené řetězové reakce, funkci
jaderného reaktoru a jaderné elektrárny
- vysvětlit princip detekce a urychlení částic
Školní rok
Průřezová témata, kontexty a přesahy,
další poznámky
ZÁKLADY SPECIÁLNÍ TEORIE
RELATIVITY
1. Relativistická kinematika
- prostor a čas v klasické mechanice
- vznik a hlavní myšlenky speciální teorie relativity
- relativnost současnosti a dilatace času
- kontrakce délek
- relativistické skládání rychlostí
2. Relativistická dynamika
- klidová a relativistická hmotnost těles
- relativistická hybnost tělesa
3. Vztah mezi energií a hmotností
- klidová a relativistická hmotnost tělesa
- zákon zachování energie v relativistické mechanice
ATOM
1. Vývoj představ o atomu
- Bohrův model
- fyzika elektronového obalu
2. Jaderná fyzika
- přehled jaderných reakcí a jejich energetické
bilance
- radioizotopy a jejich užití
- jaderné záření alfa, beta a gama
- urychlovače částic
3. Přehled částic mikrosvěta
- jaderné síly
- současná představa o elementárních částicích
4. Přehled fyzikálních interakcí
- systém fyzikálních interakcí
233
Výchovně vzdělávací strategie
- převažující formou práce bude práce ve
skupině
- cílem je nejen získávat nové poznatky, ale i
to, aby se rozvíjela schopnost žáků
spolupracovat, přijímat svou zodpovědnost za
práci skupiny, vzájemně hodnotit své
výsledky
- při práci na plnění daných úkolů budou žáci
v maximální míře využívat výpočetní
techniku jako zdroj informací, budou ji
využívat při zpracování získaných informací
- práce žáků bude soustavně kontrolována
formou kontrolních prací, testů i ústního
zkoušení, termíny zkoušení budou vždy
s předstihem oznámeny, aby se žáci mohli
připravit
Název vyučovacího předmětu: SEMINÁŘ A CVIČENÍ Z FYZIKY
Ročník: OKTÁVA
Vyučující
Výstup předmětu
Učivo
Žák
-dovede vysvětlit fyzikální poznatek svými slovy i
s použitím odborné terminologie
- umí analyzovat fyzikální fakta, rozpoznat jejich
příčiny, porovnat a uspořádat je podle určitého
kritéria, určit vztahy mezi nimi
- je schopen popsat vztah mezi fyzikálními
veličinami slovně a matematickým vztahem
- řešit formálně správně fyzikální úlohy
- vysvětlit význam fyzikálního poznatku pro
praxi, vysvětlit fyzikální principy činnosti
vybraných technických zařízení
- vysvětlit podstatu nejdůležitějších fyzikálních
teorií, o které se opírá vývoj fyzikálního obrazu
světa
- používá fyzikální poznatky při řešení fyzikálních
úloh a problémů i při řešení konkrétních situací
z praxe
- umí posoudit vliv lidské činnosti na životní
prostředí a způsoby, jimiž se může fyzika na
ochraně životního prostředí podílet
- dovede pozorovat fyzikální děj, zaznamenat jeho
průběh a z pozorování vyvodit závěry
- umí pracovat s tabulkami, grafy vyhledávat
informace v literatuře i pomocí PC a samostatně
je zpracovávat
Školní rok
Průřezová témata, kontexty a přesahy,
další poznámky
OPAKOVÁNÍ LÁTKY A PŘÍPRAVA
K MATURITNÍ ZKOUŠCE
- MECHANIKA
- MOLEKULOVÁ FYZIKA A
TERMIKA
- KMITÁNÍ A VLNĚNÍ
- NAUKA O ELEKTŘINĚ A
MAGNETIZMU
- ELEKTROMAGNETICKÉ KMITÁNÍ
A VLNĚNÍ
- OPTIKA
- FYZIKA MIKROSVĚTA
234
Výchovně vzdělávací strategie
- všechna témata budou zpracována s maximálním
možným důrazem na experimentální činnost žáků
- ke každému tématu bude zařazen dostatečný počet
příkladů, jejichž řešení i kontrola správnosti budou
realizovány formou skupinové práce
- žáci budou prezentovat výsledky své práce formou
ústního projevu, písemnou a grafickou formou i
formou prezentace na diaprojektoru
- Každý žák bude zpracovávat maturitní témata jako
vlastní portfolio, do kterého bude zařazovat vlastní
písemně zpracovaný přehled tématu, protokoly o
provedené laboratorní práci (i z předchozích
ročníků), případně popis experimentu, který
k danému tématu patří, řešení zadaných příkladů,
kontrolní práci k danému tématu
- v průběhu opakování bude maximálně využívána
vazba na předměty matematika- využití
matematického aparátu k popisu fyzikálních dějů i
řešení úloh, chemie – vlastnosti látek, elektrolýza,
biologie- vliv fyzikálních podnětů na smyslové
orgány, vliv vnějšího prostředí na lidský organizmus
dějepis- historie fyzikálního poznání a techniky
český jazyk- uplatňovat jazykové znalosti při
písemném i ústním projevu, výtvarná výchovatechnická estetika, grafická úprava portfolia
Název vyučovacího předmětu: Laboratorní technika1
Ročník: SEPTIMA,OKTÁVA
Výstup předmětu
Vyučující
Učivo
Školní rok
Průřezová témata, kontexty
a přesahy,
další poznámky
Vymezí entalpii, rozděluje děje podle změn entalpie a Gibbs.
energie, vypočítá lehčí příklady na spalná a slučovací tepla.
Pochopení veličin z pohledu chemického a fyzikálního. Rozděluje
látku podle charakteru veličin. Dokáže popsat vlastnosti látky. Zná
základy kvantové fyziky.
1.Termodynamika, fázové rovnováhy
Entalpie - spalná a slučovací tepla
Entropie – Gibbs. energie
Tepelná zabarvení dějů
Kinetická teorie plynů a stavba látky, model
atomu
Rozlišuje kvalitu a kvantitu, popř. skupinové, selektivní a specifické
reakce. Orientuje se v analýze anorg. látek pomocí tabulek a
analytických pavouků. Zná princip titrace pomocí acidobazických
indikátorů, metody gravimetrie a volumetrie.
Rozlišuje: centrální atom, ligand a koordinační číslo, pojmenuje i
napíše vzorec libovolných komplexních látek s anorganickými
ligandy. Vysvětlí teorii hybridizace, rozlišuje hybridní stavy :
sp,sp2,sp3 a určuje jejich prostorový tvar.
2.Analytická chemie a komplexní látky
Úvod do analyt. chemie
Kvalitativní a kvantitavní analýza
Komplexní sloučeniny – struktura, názvosloví
Teorie hybridizace – tvary molekul
Ovládá přepočty pH a koncentrací H3O+ a OH-, koncentrace iontů
nad sraženinou, stupně , Kdis,Zapisuje konstanty rovnováhy
libovolných zvratných dějů.
Tok
Chápe princip laboratorních přístrojů. Učí se realizovat vlastní
experiment.
3.Chemické rovnováhy
pH a pufry
disociační konstanty, stupeň
součin rozpustnosti
4. Laboratorní cvičení z fyziky
Optické soustavy, elektronika, mechanika
235
Pohled chemický a fyzikální
Mediální výchova
Animace chem. molekul.
Aplikace matem. poznatků –
log a exp. fce
Název vyučovacího předmětu: Laboratorní technika 2
Ročník: SEPTIMA, OKTÁVA
Výstup předmětu
Ovládá rozdělení organismu podle: zdroje E, zdroje C,
akceptoru H a společné znaky metabolismu.
Na schématu vysvětlí Citrátový cyklus,
– oxidaci mastných kyselin
a metabolismus aminokyselin. Vysvětluje pojmy: glykolýza,
dýchací řetězec, oxidační fosforylace. Používá zkratky
ATP,FAD,NADP. Vysvětlí i s náležitostmi z biologie
fotosyntézu. Zná principy laboratorních přístrojů pro
zkoumání optických a magnetických vlastností látek
Vyučující
Učivo
1. Metabolické dráhy:
Základní znaky metabolismu,
Klasifikace organismu podle typů
metabolismu
Metabolismus cukrů
Fotosyntéza
Metabolismus tuků
Metabolismus bílkovin
Optické vlastnosti látek, magnetické
vlastnosti látek, princip laboratorních
přístrojů.
2. Nukleové kyseliny a významné aminy
Vysvětluje rozdíly ve složení, struktuře a funkci NK. Používá DNA,RNA a mutace
v biolog. souvislotech pojmu: mutace, transkripce, translace GMO
a replikace. Ovládá strukturu A,T,C,G,U.
Isoprenoidy
Dává příklad isoprenoidů a alkaloidů i s fyziologickým
Alkaloidy
účinkem; začleňuje tyto kategorie látek do metabolismu a
Vazebné síly, vliv solventů.
přesně je definuje. Má základní představu o podstatě
vazebných sil a vlivu solventu. Konformace molekul.
Orientuje se a komentuje schéma planetárních látkových
toků
3.Planetární cykly N,P,S,C
Planetární cykly N,P,S,C
Atmosférické jevy. Kinetická teorie plynů, tok
látky.
236
Školní rok
Průřezová témata, kontexty a přesahy,
další poznámky
Člověk a zdraví
Osmóza; trávicí soustava - výživa,
ekologie a buňka (B)
Člověk a příroda:
energetika dějů (F)
Člověk a zdraví:
Osmóza; trávicí soustava - výživa,
ekologie a buňka (B)
Člověk a příroda:
energetika dějů (F)
Člověk a příroda:
Ekologie, globální problémy –
znečištění, emise, zdroje, SE, Noxy
Člověk a zdraví:
Potraviny, xenobiotika, zdroje dusíku
5.5.4 Chemie
Nižší stupeň gymnázia
Charakteristika vyučovacího předmětu
Předmět Chemie vzdělávacího programu "Otvíráme dveře do světa" vychází ze
vzdělávací oblasti Člověk a příroda, vzdělávacího oboru Chemie a dále z tematického okruhu
Rizika ohrožující zdraví a jejich prevence vzdělávací oblasti Výchova ke zdraví, vzdělávací
oblasti Člověk a svět práce, práce s laboratorní technikou (RVP ZV).
Chemie pro nižší stupeň gymnázia má umožnit žákům vytvoření základních představ
o stavbě látek a jejich přeměnách, zároveň i aplikaci v běžném životě.
Žáci získají také praktické dovednosti a zručnost při práci v chemické laboratoři, jsou
seznámeni se základními bezpečnostními pravidly a striktně je dodržují.
Základní formou výuky je výklad často doplňovaný demonstračními pokusy. To vše
je zpřesňováno ukázkami z internetu, videem, referáty a prezentacemi s případnými
exkurzemi.
Hlavním cílem je aby:
 získávali základní poznatky z obecné, anorganické a organické chemie
 osvojovali si elementární dovednosti spojené s pozorováním vlastností látek
a jednoduchých chemických reakcí, s prováděním jednoduchých pokusu a
učili se nacházet vysvětlení chemických jevů, zdůvodňovat (na elementární
úrovni) vyvozené závěry a uvádět je do širších souvislostí s praktickým
využitím
 poznávali zásady bezpečné práce s chemikáliemi (zejména s běžně
prodávanými hořlavinami, žíravinami, zdraví škodlivými a jedovatými
látkami) a uměli poskytnout první pomoc při úrazech způsobených těmito
látkami
Vyučovací předmět chemie má poskytovat žákům co nejvíce příležitostí k tomu,
aby začali chápat, že bez základních znalostí o chemických látkách a jejich reakcích se dnes
člověk neobejde téměř v žádné oblasti své činnosti, a aby poznali nezbytnost ochrany
životního prostředí i vlastního zdraví.
Stálou součástí výuky chemie (tak jako ostatních přírodovědných předmětů) by
mělo být průběžné osvojování správného používání pojmů, experimentálních činností a
vysvětlování pozorovaných jevů, hledání příčinných
souvislostí a řešení problémů
souvisejících s poznáváním přírody a s praktickým životem.
Časové a organizační vymezení
Chemie se vyučuje od tercie do kvarty s týdenní časovou dotací 2 hodiny, v kvintě 3
hodiny, a v sextě 2hodiny.
237
Část hodin chemie probíhá v kmenových třídách jednotlivých ročníků, část ve
specializované učebně, která je vybavena videem, projektorem a počítačem s přístupem na
internet. Pro laboratorní práce jsou k dispozici pomůcky kabinetu Chemie, který je celkem
dobře vybaven jak laboratorními pomůckami tak i chemikáliemi.
Realizace výstupů tematického okruhu Práce s laboratorní technikou vzdělávací
oblasti Člověk a svět práce probíhá formou laboratorních prací a týdenních projektů.
Výchovně vzdělávací strategie
Výchovně vzdělávací postupy směřující k utváření klíčových kompetencí vycházejí
ze strategií popsaných na úrovni školy.
Kompetence k učení – učitel




klade žákům jasně formulované otázky
vede žáky k používání správné terminologie a symboliky
vede žáky k využívání odborné literatury, internetu,....
vede žáky k prezentaci své práce ( za použití různých informačních zdrojů –
viz předchozí bod )
Kompetence k řešení problémů - učitel




klade důkaz na argumentaci podloženou důkazy
podporuje řešení problémů s mezioborovým přesahem
zadává žákům problémové úlohy a důsledně dohlíží na jejich řešení
pomáhá žáky směrovat ke správným zdrojům informací potřebných k řešení
zadaných problémů
Kompetence komunikativní - učitel
 v průběhu hodin ( i laboratorních cvičení ) vytváří podmínky pro vzájemnou
komunikaci ( otevřeně s žáky komunikuje )
 vede žáky k souvislému a dobře formulovanému projevu
 problémové úlohy zadává tak, aby žáci museli při jejich plnění kombinovat
různé komunikační zdroje ( např. Internet,... )
Kompetence sociální – učitel
 zadává žákům skupinou práci a dohlíží, aby se každý zodpovědně a
konstruktivně zapojil do řešení
 veřejně kritizuje a potírá jakékoli náznaky neúcty, nadřazenosti či snahy o
zneužívání odlišného temperamentu, sebevědomí nebo postavení jednotlivce
v rámci pracovní skupiny nebo třídy
 skupinovou diskusí o výsledcích práce jednotlivce nebo skupiny rozvíjí
schopnost žáků v sociálním kontextu sebekriticky hodnotit sama sebe
238
Kompetence občanské - učitel
 vede žáky k ekologickému myšlení ( př. třídění odpadu,... )
 je pro žáky příkladem ve vztahu k přírodě
 opakovaně upozorňuje žáky na pravidla bezpečnosti při zacházení s
chemickými látkami
 vede žáky k odmítavému postoji k drogám a návykovým látkám
 důsledně dohlíží na slušné chování žáků nejen ve škole a při školních akcích,
ale i mimo ně
Kompetence pracovní - učitel
 vede žáky k využívání získaných znalostí a zkušeností v zájmu přípravy na
budoucí studium ( resp. povolání )
 vede žáky k bezpečnému ovládání laboratorní techniky při práci v chem.
laboratoři
 důsledně dohlíží na dodržování zásad bezpečnosti při práci v laboratoři
Vyšší stupeň gymnázia
Charakteristika vyučovacího předmětu
Předmět Chemie vzdělávacího programu "Otvíráme dveře do světa" vychází ze
vzdělávací oblasti Člověk a příroda vzdělávacího oboru Chemie (RVP G).
V tomto předmětu je kladen velký důraz na rozvoj Environmentální výchovy.
Okrajově rozvíjí průřezová témata Osobnostní a sociální výchova, Mediální výchova z RVP
G. Předmět tvoří jeden kompaktní celek s dalšími předměty: Cvičení z chemie a Seminář
z chemie.
Obsah předmětu je členěn tak, aby žák postupně získal poznatky a dovednosti
z oborů obecné, anorganické a organické chemie. Organická chemie je následně rozšířena o
část týkající se biochemie.
V prvních dvou letech studia na vyšším gymnáziu je náplní předmětu učivo dané
RVP G, v dalších dvou ročnících je látka prohloubena o rozšiřující kapitoly. S množstvím
nových poznatků roste vetší kauzální propojenost a proto jsou snadněji pochopitelné i
zapamatovatelné. Výsledek tvoří jeden kompaktnější celek bližší skutečnosti.
Hlavním cílem je aby :
 se žáci seznámili se základními pojmy, názvoslovím a kategorizací chemických látek a
dějů
 si žáci osvojili pravidla bezpečného zacházení s chemikáliemi, jejich značení a zásady
poskytování první pomoci v případech ohrožení těmito látkami
 žáci získali kvalitní poznatky o technickém využití a výrobě hlavní průmyslově
vyráběných chemikálií a to převážně u těch látek, s kterými jsou v každodenním styku
 žáci získali kvalitní poznatky o vlastnostech a strukturách organických látek a tyto
získané poznatky dokázali kvalitně využít v hodinách biologie;
239
 si žáci uvědomovali a dokázali vysvětlit problémy spojené životním prostředím a
jejich kauzalitu
Časové a organizační vymezení
Chemie je vyučována v kvintě 3 hodiny týdně, z toho jedna hodina cvičení, která
slouží k procvičení názvosloví a výpočtů, které žák následně používá během celého dalšího
studia. V sextě je časová dotace 2 vyučovací hodiny týdně. V septimě a oktávě je zařazen
předmět Seminář z chemie, s časovou dotací 1 hodina týdně v septimě a 2 hodiny týdně v
oktávě, který má za cíl prohloubit a doplnit základní učivo dané RVP G. Předmět je vhodný
zvláště pro žáky, kteří se následně chtějí věnovat studiu chemie nebo příbuzných oborů na VŠ
nebo se rozhodly s tohoto předmětu maturovat či mají učivo gymnaziální chemie
v požadavcích pro přijímací řízeni na VŠ.
Výuka probíhá v jednotlivých třídách nebo učebnách uzpůsobených pro mediální
výuku.
Škola bohužel nedisponuje technicky způsobilou učebnou zařízenou jako laboratoř.
Přesto jsou do výuku nárazově začleněna laboratorní cvičení s cílem dokreslení teoretických
poznatků z klasických hodin a získání základních manuálních dovedností v laboratořích.
Integrace chemie a ostatních předmětů
Zeměpis
Poznatky z chemie aplikované v předmětu Zeměpis úzce souvisí s environmentálními
problémy planety. Okrajově je zmíněna lokalizace některých zdrojů surovin.
Matematika
Matematika kontinuálně prostupuje studiem a to ve formě vyčíslování rovnic,
chemických výpočtů, výpočtu z chemických rovnic ( poměr), teorii hybridizace ( tělesa) či při
studiu chemických rovnováh ( log, exponenciální funkce).
Biologie
Biologie je jedním z příbuzných oborů. Po konzultacích s kolegy byl nalezen
kompromis, kdy učivo chemie vhodně doplňuje poznatky z biologie v oblasti životního
prostředí ( skleníkový efekt, ozónová vrstva, recyklace atd.), metabolismu a složení živých
soustav.
Fyzika
Vzhledem ke stejnému předmětu studia ( hmota) je chemie úzce propojena
s fyzikou. Při sestavování ŠVP byl brán zřetel na překrývání látky v obou předmětech. Tyto
překryvy byly odstraněny a informace uzpůsobeny tak, aby lépe zapadly do proudu učiva,
jenž má žák absolvovat. Jednalo se o tyto oblasti: atomistika, radioaktivita a elektrické děje
v kapalinách.
240
Výpočetní technika
Výpočetní technika má v chemii okrajový význam, přesto hojně využíváme internet
jako zdroj informací a videopokusů (youtube.com; experimente.de atd.) Omezeně je dán
prostor pro předvedení editace rovnic v programu Word a tvorba organického názvosloví
v programu ChemSketch.
Začlenění průřezových témat do výuky chemie
Osobnostní a sociální výchova
 rozvoj schopností pozorování při provádění chemických pokusů a snahy verbalizovat
jejich kauzalitu
 výuka je v maximální míře orientovaná na chemii v každodenním životě tak, aby žák
lépe pochopil jevy ve svém okolí a snadno aplikoval své poznatky
 komunikace - prolíná celou výuku formou výkladu, řízenou diskuzí, tvořením referátů
a prezentací
 získání dovedností z oboru bezpečnosti práce a nakládání s chemikáliemi
 zdůraznění nebezpečí užívání alkaloidů a další psychotropních látek včetně alkoholu
 hodnoty, postoje, praktická etika – toto téma je rozvíjeno zejména v kapitolách dopadů
lidské činnosti na životní prostředí, testování látek atp.
Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech
 zahrnuto a hlouběji rozebráno v problematice globálního oteplování, ozónové vrstvy a
xenobiotik popř. při lokalizaci nalezišť přírodních zdrojů
Environmentální výchova
 vztah člověka k prostředí je významnou organickou součástí studia chemie a to ať na
úrovni planetární ( skl.efekt, zdroje, freony atd.) tak na úrovni jedince ( metabolismus,
alkaloidy, léčiva apod.) Významnou část při studiu jednotlivých skupin chemikálií
mají zásady bezpečného zacházení s chemikáliemi, včetně bezpečnosti práce a jejich
nebezpečných vlastností. Žáci znají pravidla první pomoci při práci s žíravinami.
Mediální výchova
 žáci jsou vedeni ke kritickému hodnocení informací získaných z internetu popř.
odborného textu, učí se vybrat to nejpodstatnější, to čemu sami rozumí, v případech
neznalosti významu jednotlivých termínů hledá jejich obsah a diskutuje nad ním
 výuka je vhodně doplněna komentovanými videopokusy z vlastní tvorby či internetu
pedagog používá prezentace a pracovní listy s přehlednými schématy chem. procesů
 žák se veden k odhalení klamné reklamy a mediální manipulace
 nadstandardně je zařazeno editování rovnic ve Wordu nebo práce s ChemSketch.
241
5.5.5 Seminář z chemie
Charakteristika vyučovacího předmětu
Předmět Seminář z chemie vzdělávacího programu "Otvíráme dveře do světa"
vychází ze vzdělávacího oboru Člověk a příroda, částečně integruje obor Výchova ke zdraví
vzdělávací oblasti Člověk a zdraví resp. obor Člověk a svět práce RVP G. V tomto předmětu
je kladen velký důraz na rozvoj Environmentální výchovy
Obsah předmětu je členěn do dvouletého cyklu tak, aby žák postupně získal poznatky
a dovednosti z oborů anorganické chemie a biochemie. Látka je doplněna kapitolami
z fyzikální chemie a chemie životního prostředí.
Cílem zavedení tohoto předmětu je rozšíření studia chemie pro přijímací řízeni na
VŠ a upevnění poznatků pro případnou maturitní zkoušku.
Hlavním cílem je aby :
 žáci získali kvalitní poznatky o technickém využití a výrobě hlavní průmyslově
vyráběných chemikálií a to převážně u těch látek, s kterými jsou v každodenním styku
 žáci získali kvalitní poznatky o vlastnostech a strukturách organických látek a tyto
získané poznatky dokázali kvalitně využít v hodinách biologie
 si žáci uvědomovali a dokázali vysvětlit problémy spojené životním prostředím a
jejich kauzalitu
Časové a organizační vymezení
Seminář z chemie je vyučován v septimě pod názvem seminář biologickochemický
s jednohodinovou dotací a oktávě jako chemický seminář s časovou dotací 2 vyuč.hodiny
týdně.
Výuka probíhá v jednotlivých třídách nebo učebnách uzpůsobených pro mediální
výuku manuálních dovedností v laboratořích.
Integrace chemie a ostatních předmětů
Zeměpis
Poznatky z chemie aplikované v předmětu Zeměpis úzce souvisí
s environmentálními problémy planety resp. planetárními cykly prvků..
Matematika
Matematika kontinuálně prostupuje studiem a to ve formě vyčíslování rovnic, chem.
výpočtů, výpočtu z chemických rovnic ( poměr), teorii hybridizace ( tělesa) či při studiu
chemických rovnováh ( log, exponent.funkce).
242
Biologie
Biologie je jedním z příbuzných oborů. Po konzultacích s kolegy, byl nalezen
kompromis, kdy učivo chemie vhodně doplňuje poznatky z biologie v oblasti životního
prostředí ( Skleníkový efekt, ozónová vrstva, recyklace atd.), metabolismu a složení živých
soustav.
Fyzika
Vzhledem ke stejnému předmětu studia ( hmota) je chemie úzce propojena
s fyzikou. Při sestavování ŠVP byl brán zřetel na překrývání látky v obou předmětech. Tyto
překryvy byly odstraněny a informace uzpůsobeny tak, aby lépe zapadly do proudu učiva,
jenž má žák absolvovat. Jednalo se o tyto oblasti: atomistika, radioaktivita a elektrické děje
v kapalinách.
Začlenění průřezových témat do výuky chemie







Osobnostní a sociální výchova
rozvoj schopností pozorování při provádění chemických pokusů a snahy verbalizovat
jejich kauzalitu
výuka je v maximální míře orientovaná na chemii v každodenním životě tak, aby žák
lépe pochopil jevy ve svém okolí a snadno aplikoval své poznatky
schopnost zvládat soutěž a konkurenci, orientovat se v krizových situacích za
mimořádných událostí
komunikace - prolíná celou výuku formou výkladu, řízenou diskuzí, tvořením referátů
a prezentací
získání dovedností z oboru bezpečnosti práce a nakládání s chemikáliemi
zdůraznění nebezpečí užívání alkaloidů a další psychotropních látek
hodnoty, postoje, praktická etika – toto téma je rozvíjeno zejména v kapitolách dopadů
lidské činnosti na životní prostředí, testování látek atp.
Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech
 zahrnuto a hlouběji rozebráno v problematice globálního oteplování, ozónové vrstvy a
xenobiotik popř. při lokalizaci nalezišť přírodních zdrojů
Environmentální výchova
 vztah člověka k prostředí je významnou organickou součástí studia chemie a to ať na
úrovni planetární ( skl. efekt, zdroje, freony atd.) tak na úrovni jedince (
metabolismus, alkaloidy, léčiva apod.), významnou část při studiu jednotlivých skupin
chemikálií mají zásady bezpečného zacházení s chemikáliemi, včetně bezpečnosti
práce a jejich nebezpečných vlastností, žáci znají pravidla první pomoci při práci
s žíravinami.
Mediální výchova
 pedagog používá prezentace a pracovní listy s přehlednými schématy chem. procesů
 žák je veden k odhalení klamné reklamy a mediální manipulace
243
Ročník: TERCIE
Výstup předmětu
Žák rozlišuje mezi pokusem a pozorováním a uvede
příklady pozorování
Na příkladech demonstruje fyz.vlastnosti látek
Název vyučovacího předmětu: CHEMIE
Vyučující:
Učivo
Téma
MOTIVACE ke studiu CH
Pozorování a pokus – metody práce
v CH
Fyzikální vlastnosti – skupenství, hustota,
vodivost, rozpustnost
Zná výstražné symboly, rozlišuje S-, a R- věty, uvádí
příklady nebezpečných látek. U některých vět
vysvětluje význam.
Nebezpečné vlastnosti látek –R,S věty a
symboly
Rozlišuje kategorie směs a složka – uvádí příklady
Klasifikuje směsi podle velikosti částic a skupenství,
uvádí příklady.
Objasňuje princip usazování, filtrace a destilace.
Zná další metody – krystalizace, extrakce, sublimace
Směs a složky směsi
Dělení směsí
Školní rok
Průřezová témata,
kontexty a přesahy,
další poznámky
Vlastnosti látek
Fyzika – vodivost,
hustota…
Výchova ke zdraví
Laboratorní cvičení –
BOZP v hodinách CH
Směsi a separační
metody
Separační metody
F – teplota varu,změny
skupenství
B – krystalizace
Svět práce
Laboratorní cvičení –
Dělení směsí
Definuje atom jako stavební jednotku hmoty, zná jeho
složení a symboliku pro částice
Vysvětluje pojem valenční elektron,
Definuje prvek, chem.vazbu a molekulu
Objasní slovo molekula, rozlišuje atomy a molekuly na
modelech i na zápisech
Atom – obal a jádro, symbolika
Stavba atomu
Elektronový obal - prvek
Pojem vazby – molekula
Příklady molekul, sloučenina
Chemická vazba
Podle rozdílu elektronegativity rozděluje typy vazeb ve
sloučeninách
Vysvětluje pojmy ion,kation a anion.
Rozlišuje mezi těmito kategoriemi, zvládá symboliku
Zná znění Period.zákona
V PTP nalezne protonová čísla prvků a určuje jaké
informace se z něj nechají vyčíst
Typy vazeb – elektronegativita
Svět práce
Laboratorní cvičení –
Práce se stavebnicí –
modely molekul
B – krystaly, nerosty
Ionty
Periodický zákon, Protonové číslo
244
Period.soustava prvků
Ročník: TERCIE
Výstup předmětu
Ovládá pojmy – perioda, třída, skupina
Zná některé typické znaky kovů a nekovů,
Pojem recyklace a třídění,
Rozlišuje fyz. a chem.děj a uvádí jejich příklady
Název vyučovacího předmětu: CHEMIE
Vyučující:
Učivo
Téma
Dělení tabulky – údaje v tab.
Kovy, nekovy, polokovy
Fyzikální děj a chem.reakce
Chemický děj
Školní rok
Průřezová témata,
kontexty a přesahy,
další poznámky
Fy – vlastnosti látek,
el.proud
Svět práce
Laboratorní cvičení –
Chem.děj
Zná hlavní atmosférické plyny a jejich vlastnosti;
význam dusíku a kyslíku, včetně použití
Orientuje se v problematice ozónu – význam,vrstva
Ovládá výpočty spojené s hmotnostním zlomkem.
Určuje složení roztoku, pojem rozpouštědlo.
Uvádí některé základní informace o vodíku
Zná vlastnosti a význam vody
Zná fyzikální vlastnosti halogenů a jejich význam –
chlór a jód
Zná použití a význam některých halogenidů,
oxidační číslo a koncovky
Ovládá názvosloví halogenidů
Vysvětlí pojem kyselina ( látka odštěpující H+)
Identifikuje kyselinu podle UIP
Ovládá bezpečnost práce s kyselinami
Význam HF,HCl
Zná vzorec ,název a význam následujících látek:
Kys. sírová; dusičná; uhličitá; siřičitá, fosforečná a
chlorná
Zákon zachování hmoty
Vzduch
Dusík a kyslík
Vzduch
Dusík a kyslík
Z,B - atmosféra
B – význam kyslíku a CO2
Z,B - ozón
M - procenta
Složení vzduchu
Zavedení: Hmotnostní zlomek
Výskyt, vlastnosti a použití – palivo
Voda – význam a použití
Znečistění vody -ČOV
Složení vzduchu
Hmotnostní zlomek
Vodík
(PROJEKTY – VODA)
Halogeny
Halogeny
Laboratorní cvičení –
Vodík a kyslík
B – opakování BOZP
Halogenvodíky
Halogenidy
Halogenvodíky
Halogenidy
B – nerosty, sůl
Bezkyslíkaté kyseliny
Výchova ke zdraví
Svět práce
BOZP a OOPP
Kyslíkaté kyseliny – vzorce a význam
245
Kyslíkaté kyseliny
Ročník: TERCIE
Výstup předmětu
Vysvětlí pojem hydroxid ( látka odštěpující OH-)
Ovládá názvosloví hydroxidů a BOZP
Název vyučovacího předmětu: CHEMIE
Vyučující:
Učivo
Téma
Hydroxidy a jejich názvosloví
Školní rok
Průřezová témata,
kontexty a přesahy,
další poznámky
Hydroxidy
Výchova ke zdraví
BOZP a OOPP
Amoniak
Svět práce
Identifikuje kyselinu podle UIP a indikátorů
Definuje pH jako míra kyselosti roztoku, určí
neutralizaci jako typ reakce
pH a neutralizace
Míra kyselosti a neutralizace
Uvádí spojitost mezi strukturou a vlastnostmi modifikací
C
Grafit a diamant
Uhlík
Laboratorní cvičení – pH
roztoků – indikátory
F – tvrdost, vodivost
Svět práce
Rozlišuje vlastnosti a použití hnědého a černého uhlí
Zná ekologické aspekty těžby uhlí a biologické
souvislosti spojené s methanem
Zná vzorce, vlastnosti a použití C1-C4
Uhlí a zemní plyn
Methan a alkany
Alkeny a alkiny
Násobné vazby
Methan a alkany C1-C4
Zná symboliku Kekulého vzorce benzenu,
Použití toluenu a naftalenu
Pojem karcinogen
Benzen – jádro
Toluen, naftalen
Areny
Vysvětluje význam ropy a způsob získávání nafty a
benzínu.
Výskyt a význam ropy
Zpracování ropy – benzín, nafta,…
Ropa
(PROJEKTY)
Zná vzorce a význam ethenu a ethanu.
Definuje pojem oxid
Ovládá názvosloví oxidů
Rozděluje na příkladu oxidy podle reakce s vodou a
vyčísluje reakce
Orientuje se v problematice kyselých dešťů – zná
pojmy emise a imise, smog
Vysvětluje pojem Globální oteplování jako důsledek
nadměrného množství CO2
B – methan, tlení, trávení,
Zuhelnatění
Z – těžba uhlí
Alkeny a alkiny
Výchova ke zdraví
Nebezpečí návykových
látek
Z – lokalizace těžby
B – ekologické aspekty
těžby
F – motor, destilace
Definice
Názvosloví
M – krácení, poměr
Oxidy
Výchova ke zdraví
- znečištění atmosféry
Dělí oxidů podle reakce s vodou
246
B – emise a imise,
Z –Skleníkový efekt
Ročník: TERCIE
Výstup předmětu
Význam: CO2; SiO2; CaO;TiO2, Fe2O3
Zná fyzikální vlastnosti síry a sulfanu
Ovládá názvosloví sulfidů
Vysvětluje pojmy, rozlišuje tyto kategorie v konkrétních
reakcí
Princip zápisu a úpravy,
Zvládá vyčíslení jednoduchých rovnic
Žák rozlišuje energetické zabarvení reakce a uvádí
příklady na exo- a endotermní děje
Definuje katalyzátor a uvádí příklady,
Rozlišuje mezi katalyzátorem a reaktantem
Uvádí způsoby, jak ovlivnit průběh reakce
Definuje veličiny a mol jako číslo ; ovládá základní
výpočty podle vzorců a určení molární hmotnosti
pomocí period.tabulky
Název vyučovacího předmětu: CHEMIE
Vyučující:
Učivo
Téma
Významné oxidy
Síra a sulfan
Sulfidy – názvosloví a význam
Sulfidy
Názvosloví kyslíkatých kyselin
Názvosloví kyslíkatých
kyselin
Opakování základních pojmů:
Chemické reakce, reaktanty a
produkty, chemická rovnice a
Zákonu zachování hmotnosti.
exotermické a endotermické
reakce
Školní rok
Průřezová témata, kontexty a
přesahy,
další poznámky
B – dýchání, fotosyntéza, nerosty
B – trávení
B – nerosty
CHEMICKÉ REAKCE
VÝPOČTY
a molární veličiny
Opakování uhlovodíků
katalyzátory
Podmínky ovlivňující rychlost
chemické reakce
B, Z – Ozónová vrstva
Výchova ke zdraví
alkoholismus
Svět práce
mol,látkové množství
molární hmotnost
molární koncentrace
Vysvětluje problematiku freónů
Vymezuje alkoholy, zná kvašení jako příklad výroby, je
si vědom nebezpečí spojeného s konzumací alkoholu
Zná použití a vzorce formaldehydu, acetonu a etheru
Žák je schopen poznat karboxylovou kyselinu podle
funkční skupiny, ovládá názvy a vzorce uvedených
kyselin a zná jejich použití
Halogenderiváty uhlovodíků
Dusíkaté deriváty uhlovodíků
Alkoholy
Ostatní kyslíkaté deriváty
Karboxylové kyseliny – vymezení,
Reakce kys.mravenčí a octové,
Význam kys. stearové a
palmitové; benzoové; citrónové
247
Laboratorní cvičení – Kvašení
cukrů, destilace
Výchova ke zdraví
PÉČE O ZDRAVÍ – poštípání
hmyzem, kyselina šťavelová…
B - hmyz
B –tuky a oleje, výživa; vosky
Výchova ke zdraví
Tuky v potravě, kosmetika
Ročník: TERCIE
Název vyučovacího předmětu: CHEMIE
Vyučující:
Výstup předmětu
Učivo
Téma
Charakterizuje esterifikace, zná biologický i technický
význam tuků, olejů a vosků
Popř. kys.acetylsalicylové a nitroglycerinu
Estery – vznik; esterifikace
Významné estery : tuky a oleje, vosky
Deriváty uhlovodíků
Školní rok
Průřezová témata, kontexty a
přesahy,
další poznámky
Výchova ke zdraví
B – aditiva v potravinách
F – povrchové napětí, praní
B – tvrdost vody,sinice
Zná vlastnosti a použití vybraných solí org.kyselin
Definuje mýdla
Zná biolog.účinky štavelanu
Objasňuje princip praní
Rozlišuje druhy tvrdosti vody a vysvětluje způsoby
jejich odstranění
Soli karboxylových kyselin
Vznik a vlastnosti octanu sodného a
hlinitého
Benzoan a glutaman sodný – potraviny
Šťavelan vápenatý
Mýdla –složení a vlastnosti
Tenzidy a detergenty
Dokáže napsat vzorec a název aniontu odvozeného od Vymezení a vlastnosti
libovolné jednosytné kyseliny a použít jej k tvorbě
Prací prášky a změkčovače vody
vzorce soli
Tvrdost vody
Chápe smysl ox.čísla
Prací prášky a vodní kámen,fosfáty
Svět práce
Laboratorní cvičení – Tvrdost
vody, tenzidy
Svět práce
Dokáže napsat vzorec a název aniontu odvozeného od
libovolné vícesytné kyseliny a použít jej k tvorbě vzorce
soli
Chápe smysl ox.čísla a odvozuje jej podle počtu
odtržených vodíkových kationtů
Uvede významné vlastnosti a názvy vybraných solí
V souvislostech předkládá prezentaci na vybrané téma,
je schopen reagovat na dotazy spolužáků a vysvětlovat
kauzality základních jevů spojených s danými solemi
Opakování pojmů a soli
halogenvodíkových kyselin
Soli jednosytných
Soli vícesytných kyselin
Význam a využití solí
Ekologické aspekty některých solí
- uhličitan vápenatý (vápno a organismy))
- krasové jevy
- hnojiva
- fosfáty kyselin
248
Soli anorg.kyselin
VÝZNAMNÉ SOLI
(projekty)
Upevňování učiva tercie
Laboratorní cvičení – Reakce
solí
B – organismy, stavba těl,
znečištění vod, nerosty
Z – nerosty, těžba
Název vyučovacího předmětu: CHEMIE
Ročník: KVARTA
Výstup předmětu
Vyučující:
Učivo
Studenti jsou schopni orientovat se v chem.rovnici;
zvládají názvosloví kyselina solí.
Téma
Opakování učiva sekundy se zaměřením
na soli anorg.kyselin, výpočty a rovnice
Opakování učiva
tercie
Určují molární hmotnosti a zvládají výpočty koncentrací
BOZP v chemii
roztoků
BOZP-chem.nádobí, práce se základními
chemikáliemi, pravidla chování v laboratoři, první
pomoc pří kontaktu s chemikáliemi (jedovaté, žíravé,
hořlavé)
Výchova ke zdraví
hygiena, péče o zdraví
Svět práce
Zná příklady alkoholů a karboxylových kyselin,
Definuje ester a sůl
Opakování alkoholů a karboxyl.kyselin
Včetně esterů a solí
Lipidy – tuky a mýdla
NOVĚ:
Význam a funkce lipidů
Rozšiřující opakování
učiva tercie - lipidy
Rozlišuje monosacharidy a disacharidy, zná souborné
vzorce
Monosacharidy a disacharidy
( Fru, GLu, Ga) – jejich význam využití
Sacharidy
Zná struktur a význam látek včetně použití
Polysacharidy – škrob a celulóza
význam a využití
Zná rovnici fotosyntézy včetně faktorů, které tento děj
ovlivňují
Definuje aminokyselinu, určí podle vzorce příslušnost
látky k aminokyselinám
Vysvětlí pojem bílkovina a denaturace+ uvádí způsoby
denaturace a její využití
Jmenuje funkce bílkovin
Zná význam a vlastnosti vitamínů
Objasňuje pojem enzym a kvašení
Zná žlázy s vnitřní sekrecí a příklady hormonů
Školní rok
Průřezová témata, kontexty a
přesahy,
další poznámky
-práce s chemickými látkami
-požár
B – stavba organismů, výživa
Svět práce
-Laboratorní cvičení – Cukry
B – rostliny a stavba těl
Výchova ke zdraví
výživa
Papír
Fotosyntéza
Fotosyntéza
B – rostliny
Aminokyseliny a vznik peptidické vazby
Bílkoviny
B – stavba těl, výživa, …
Bílkoviny a denaturace
Svět práce
-Laboratorní cvičení – Bílkoviny
Dělení bílkovin podle funkce
DNA a RNA
Vitaminy – význam a funkce
Dělení, hypo- a hypervitaminóza
Enzymy jako biokatalyzátory
Využití enzymů – prací prášky a kvašení
Hormony
249
Nukleové kyseliny
Biokatalyzátory a
látky řídící
Výchova ke zdraví
Výživa
Biologie – buňka, tělo…
Název vyučovacího předmětu: CHEMIE
Ročník: KVARTA
Výstup předmětu
Vyučující:
Učivo
Rozliší oxidaci a redukci
Dokáže vyčíslit jednoduší redox.rovnice
Objasní způsob výroby Fe a strategie ochrany kovů
Definuje elektrolýzu a na schématu vysvětlí princip
elektrodových dějů
Téma
Znaky
Dýchání a respirace
ATP jako palivo pro buňku
Vysvětlení pojmů oxidace a redukce
Přenos elektronů
Vyčíslování redox.rovnice
Hoření a výroba železa
Koroze – ochrana proti korozi
Elektrolýza solanky
Metabolismus
Školní rok
Průřezová témata, kontexty a
přesahy, další poznámky
rozšiřující
Redoxní děje
Elektrolýza
F – vedení proudu v kapalinách
Svět práce
-Laboratorní cvičení –
Elektrolýza solanky
Pomocí řady kovů určí průběh reakce
Rozlišuje galvanický článek a akumulátor
Řada napětí kovů – rozdělení
kovů a využití
Galvanické články
Řada napětí kovů
Rozlišuje typy probíraných chem. rovnic
Klasifikace chem.reakcí
Ovládá výpočty hmotností reaktantů a produktů
z jednodušších chem.rovnic
Výpočty z chem.rovnic
Klasifikace
chem.reakcí
Výpočty
z chem.rovnic
Plasty
(projekty)
Zadání úloh a teoretická hodina
Svět práce
-Laboratorní cvičení –
Vytěsňování kovů
F – galv.články
M - rovnice
M – poměr a rovnice
Z – zdroje
Ov – zdroje
Souborné opakování učiva CH základní školy
Zadaní úloh a teoretická hodina
250
Energetika
(Projekty)
F – energie, elektřina
Z – zdroje
Ov - zdroje
Název vyučovacího předmětu: CHEMIE
Ročník: KVINTA
Vyučující
Školní rok
Výstup předmětu
Učivo
Průřezová témata, kontexty a přesahy, další
poznámky
Student představí chemii v systému věd, dá
příklady aplikování chemie a jejích dílčích věd.
Vysvětluje rozdíly mezi fyzikálními a chemickými
vlastnostmi látek resp. mezi pozorováním a
pokusem
Klasifikuje směsi podle skupenství a velikosti
částic včetně příkladů; vysvětluje principy
separačních technik.
Ovládá vymezení pojmů: atom, molekula, vazba,
prvek, sloučenina, chemické individuum
Rozdělí atom na jádro a obal, zná částice obalu i
jádra a používá jejich značení.
OBECNÁ CHEMIE
1.ÚVOD DO STUDIA
Vymezení chemie jako vědy, včetně
obsahu a metod zkoumání
Historie chemie
Osobnostní výchova:
Teorie vědy ( OV, D)
2. KLASIFIKACE LÁTEK
Směsi a chemická individua
Separační metody
3. SLOŽENÍ A STRUKTURA
CHEMICKÁCH LÁTEK
Složení a struktura atomu –jádro a
Zná a vysvětluje znění a význam PZ.
obal
Orientuje se v PTP, pojmenovává významní třídy a Periodická soustava prvků a
periody, člení PTP.
periodický zákon.
Zná významy a značení z a A. Vysvětluje a na
Protonové a nukleonové číslo
příkladech poznává izobary a izotopy.
Jádro : izotopy a nuklidy.
Vysvětluje pojem radioaktivní látky, zná
Radioaktivita.
nebezpečí, využití i ochranu těmito látkami.
Dělí radioaktivní záření;
Historický vývoj představ o atomech
aplikuje na konkrétním příkladě posunové zákony. – modely atomů.
Orbital a hladina
Vysvětlí pojem orbital; ovládá značení a význam
Kvantová čísla
kvantových čísel, zapisuje elektronové konfigurace Pravidla o zaplňování elektron.obalů.
atomů i iontů včetně zápisu pomocí vzácného
plynu.
Typické vlastnosti prvků na základě
Podle obsazení atom.obalu odvozuje vlastnosti
postavení v PSP – elektron.oktet
prvků.
Klasifikace prvků
251
Člověk a příroda:
F – velikost částic, Tyndalův efekt, separační
metody
M – zápisy a.10n
Člověk a svět práce:
radioaktivita, účinky na organismus, využití
(F,B ); exponenciální rce (M)
Osobnostní výchova:
etika jaderné energie, teorie poznání (OV)
vývoj pojmu atom (D)
Název vyučovacího předmětu: CHEMIE
Ročník: KVINTA
Vyučující
Školní rok
Výstup předmětu
Učivo
Průřezová témata, kontexty a
přesahy, další poznámky
Definuje chem.vazbu.
Objasní podmínky vzniku chem.vazby kovalentní i koordinačně
kovalentní.V návaznosti na učivo CH předešlých let vysvětlí
elektronegativitu, polaritu vazby a iontovou vazbu.
, zakreslí rozložení vazebných elektronů na
spojnici jader vazebných partnerů.Vysvětlí vznik kovové vazby a
odvozuje od ní typické vlastnosti kovů.Na základě přítomnosti vazby
určuje vlastnosti látky
Vymezí princip vzniku vazeb.interakcí,nakreslí vodíkové můstky u
vyhraných molekul.
4. CHEMICKÁ VAZBA
Vznik kovalentní vazby.
Dativní vazba
Váznost
Excitované stavy
Elektronegativita a polarita chemické
vazby.
Typy a druhy vazeb
Kovová vazba – vlastnosti kovů
Slabé a vazebné interakce.
Struktura a vlastnosti sloučenin plynoucí
z přítomnosti určitého typu vazeb v
molekule
Člověk a příroda:
vlastnosti kovů (F)
Definuje chemické děje a chemické rovnice, rozlišuje mezi dějem
fyzikálním a chemických, zná terminologii a zápisy chemických rovnic.
5. CHEMICKÉ ROVNICE
Dává příklady faktorů ovlivňujících průběh chemických dějů.
Aplikuje zákony zachování, tedy vyčísluje chemické rovnice včetně
Chemické reakce a chemické rovnice.
těch redoxních.
Zápis chem.rovnic.
Klasifikace chemických reakcí.
Srážková teorie a teorie aktiv.komplexu.
Popisuje a vysvětluje atomovou strukturu vodíku a kyslíku resp. vody Faktory ovlivňující průběh chemických
a peroxidu vodíku, jejich typické fyzikální i chemické vlastnosti,
reakcí.
přípravu, výrobu a použití.
6. ROZTOKY
Podle struktury molekuly vody odvozuje možnost jejího použití jako
rozpouštědla, princip čistění vod a odstranění tvrdosti vody.
Vodík a kyslík, vlastnosti vodíku, kyslíku
a jejich sloučenin.
Vysvětluje obecně i na konkrétním příkladě Arrheniovu, Broenstedovu Voda a peroxid vodíku.
a Lewisovu teorii.
Struktura vody a její vlastnosti.
Napíše rovnicí disociaci libovolné soli, kyseliny či hydroxidu, vysvětluje Tvrdost vody.
autoprotolýzu vody.
Voda jako rozpouštědlo.
Disociace - Iontové rovnice.
Protolytická reakce.
Teorie kyselin a zásad
Hydrolýza solí
252
Environmentální výchova:
atmosféra, ozón (B, Z)
ekologie vody ( B )
environmentální etika (OV)
Název vyučovacího předmětu: CHEMIE
Ročník: KVINTA
Vyučující
Výstup předmětu
Školní rok
Učivo
Vysvětluje fyzikální i chemické vlastnosti prvků, jejich elektor.strukturu ZÁKLADY ANORG. CHEMIE
7. p - PRVKY
a vlastnosti plynoucí z vysoké elektronegativity, výskyt a princip
získávání těchto prvku. Nakreslí schéma a objasní rozdíly v metodách Halogeny.
elektrolýzy solanky. Zná důležité sloučeniny halogenů zvláště pak
jejich kyseliny a jejich soli, freóny a biologický význam bromu a jodu.
Síra
Vysvětluje vyšší elektron.stavy a váznost u atomů síry s různým
ox.číslem, zná její modifikace. Popíše způsob výroby kyseliny sírové a
dá příklad její ho použití, zná použití některých síranů a princip
odsíření elektráren a spaloven.
Dusík a fosfor
Zná fyzikální i chemické vlastnosti dusíku,
výskyt a princip získávání.
Objasňuje význam a výrobu čpavku, k.dusičné a hnojiv.
Zná problematiku NOx a kyselých dešťů
U fosforu jmenuje alotropické modifikaci, zná biologický i
technologický význam kyseliny trihydrogenfosforečné a problematiku
tenzidů a organofosfátů.
Zná fyzikální i chemické vlastnosti alotr.modifikací a vlastnosti z nich
plynoucí.
Objasňuje jejich schopnosti se řetězit, význam jejich kyselin a solí.
Vysvětluje kauzalitu fenoménů: Krasové jevy a Skleníkový efekt
Vymezí skupinu S-prvků, odvozuje jejich vlastnosti na základě
elektronové konfigurace.
Průřezová témata, kontexty a
přesahy, další poznámky
Člověk a zdraví:
BOZP při nakládání s chemickými
látkami
Envirometální výchova:
Freóny, biogenní prvky
Skleníkový efekt
krasové jevy, eutrofizace vod
(B,Z)
environmentální etika (OV)
Člověk a příroda:
Fyzikální vlastnosti látek, alotropie
Surovinové zdroje (Z, OV)
Uhlík a křemík.
8. s – PRVKY
Charakteristika prvků I.A a II.A
Vlastnosti sodíku, draslíku, hořčíku,
vápníku a jejich sloučenin
9. d – PRVKY
Elektrolýza jako typický způsob výroby těchto kovů, použití a BOZP
hydroxidů, zná výrobu NaOH a problematiku stavebnictví – sloučeniny Obecná charakteristika d- a f- prvků.
Ca,biologický význam Mg,Ca,K,Na
Výroba a použití významných kovů
Vymezí skupinu d-prvků, odvozuje jejich vlastnosti na základě
elektronové konfigurace
Rozděluje kovy do skupin podle jejich technologického významu,
objasní výrobu : Fe a oceli, Pb, Al, W, Au
253
Člověk a svět práce:
Technologie výroby významných
látek – ocel, kys.sírová, hydroxid
sodný atd.
Mediální výchova
videopokusy, diskuze nad
mediální manipulací reklam.spotů,
práce s informačními zdroji na
webu
Název vyučovacího předmětu: CHEMIE
Ročník: SEXTA
Výstup předmětu
Vyučující
Školní rok
Učivo
ORGANICKÁ CHEMIE
10. UHLOVODÍKY
Vlastnosti atomu uhlíku, typy vzorců a názvosloví
,chemické reakce v org.chemii – A,E,S,P, krakování
Klasifikace organických sloučenin a základní
principy názvosloví organických sloučenin.
Surovinové zdroje organických sloučenin zpracování uhlí, ropy a zemního plynu.
Uhlovodíky:
Vymezuje pojem uhlovodík, alkan,alken,alkin, cykloalkan a aren, izomerie. Uvádí
příklady izomerů řetězových, polohových, cis,trans-, tautomerů. Ovládá názvosloví. Alkany a cykloalkany
Píše rovnice hydrogenace, dehydrogenace, halogenace, vysvětluje Markovníkovo Alkeny a alkadieny. Alkiny
pravidlo u adice halogenvodíku na násobnou vazbu
Aromatické uhlovodíky.
Zná vzorce benzenu,naftalenu,antracenu a fenantrenu; dokáže vysvětlit a nakreslit Efekty substituentů
Používá sumární, funkční a strukturní vzorec při psaní chemických
vzorců,odvozuje prostorové uspořádání molekuly z hybridních stavu atomů C.Zná
vázanosti C,S,N,H, a Hal v organických látkách
Dělí org.látky podle řetězce, přítomnosti atomů dalších prvků v řetězci a podle
nasycenosti vazeb. Orientuje se v oblasti zdrojů, zná problematiku Skleníkového
efektu a kyselých dešťů (emise, imise). Rozlišuje adici, substituci, přesmyk a
eliminaci, píše rovnici hoření u libovolné org.látky
Vysvětluje způsoby zpracování ropy a uhlí
rozložení elektronů v benzenovém jádře
Zná vlastnosti, použití a toxicitu kondenzovaných aromátů
Vysvětluje mechanismy substituce radikálové a elektrofilní a popisuje efekty
substituentů.
Uvede nebezpečí použití freónů a vysvětlí problematiku ozónové vrstvy.Aplikuje
názvosloví.
Používá triviální i systematické názvosloví alkoholů a fenolů, dokáže objasnit
biotechnologickou výrobu lihu a pomocí Wurtzovy syntézy napsat rovnici vzniku
libovolného etheru, zná zásady BOZP s těmito látkami a vliv ethanolu a methanolu
na lidský organismus. Klasifikuje karbonylové látky, zná využití acetaldehydu,
formaldehydu, benzaldehydu a acetonu
Používá triviální i systematické názvosloví vybraných látek včetně dělení kyselin
podle počtu skupina řetězce.
BOZP a výskyt a význam těchto látek.
Píše rovnice oxidace, neutralizace a esterifikace.
Vysvětlí pojmy recyklace, polymerace, polymer, kopolymer, monomer, PES,PAD.
Pojmenuje základní MML, použije jejich písmenkového kódování a u vybraných
látek zapíše rovnici jejich polymerace.
11. DERIVÁTY UHLOVODÍKŮ
Halogenderiváty
Alkoholy, fenoly, ethery
Aldehydy a ketony
Karboxylové kyseliny
12. SUBSTITUČNÍ A FUNKČNÍ DERIVÁTY
KARBOXYL.KYS
Aminokyseliny
Soli, a estery
13. PLASTY
Polymerace. Recyklace a odpadové hospodářství.
PE,PP,PVC,PS, kaučuk,
PES a PAD
254
Průřezová témata,
kontexty a přesahy, další
poznámky
Osobnostní výchova:
Problematika
surovin.zdrojů (OV,Z)
Člověk a zdraví:
BOZP při nakládání
s chemickými látkami
Nebezpečné vlastnosti
látek : karcinogenita,
mutagenita atp.
Envirometální výchova:
Skleníkový efekt
environmentální etika (OV)
Člověk a svět práce:
Technologie zpracování
ropy
Osobnostní výchova:
Problematika
alkohol.závislosti (OV,B)
Člověk a zdraví:
BOZP při nakládání
s chemickými látkami
Envirometální výchova:
Ozón.vrstva
Název vyučovacího předmětu: CHEMIE
Ročník: SEXTA
Výstup předmětu
Vyučující
Učivo
Vysvětlí pojmy recyklace, polymerace, polymer, kopolymer, monomer,
PES,PAD.
Pojmenuje základní MML, použije jejich písmenkového kódování a u
vybraných látek zapíše rovnici jejich polymerace.
Rozlišuje skupinu i podskupiny látek, včetně jejich typických znaků a
vlastností a zná jejich biologický význam. Používá chemické vzorce a
rovnice k vysvětlení vzniku lipidu, ztužování tuků a kyselé i zásadité
hydrolýzu esterů. Správně používá pojmy detergent a tenzid, včetně
jejich klasifikace a použití.
Klasifikuje cukry podle počtu atomů C, podle koncové skupiny a podle
počtů atomů v cyklu. Orientuje se v základních vlastnostech a
biologickém významu vybranách mono- (Fru,Glu), di- ( Sach, Lakt,
Malt) a polysacharidů ( Cell, škrob, glykogen, pektiny, agar a chitin).
Z vybraných vzorců AMK sestaví libovolný peptidový řetězec. Vysvětlí
pojmy denaturace, nativní bílkovina, struktura bílkoviny. Zná biologický
i technologický význam bílkovin.
14. PŘÍRODNÍ LÁTKY BIOCHEMIE
Lipidy
Cukry
Envirometální výchova:
recyklace
environmentální etika (OV)
Člověk a svět práce:
Technologie zpracování odpadů
Environmentální výchova:
Alkaloidy,
GMO, xenobiotika
Člověk a zdraví:
Alkaloidy - zneužívání drog, léčiva,
hormony, vitaminy a enzymy
Bílkoviny
Člověk a příroda:
Fyzikální vlastnosti látek, alotropie
Surovinové zdroje (Z, OV)
Biokatalyzátory
Biologický význam a rozdíly mezi enzymy a vitamíny Hyper- a
hypovitaminóza. Orientuje se v hormonálním řízení homestázy
organismu, zná žlázy s vnitřní sekrecí a příklady jejich hormonů i
s jejich účinky na organismus. Technologický význam enzymů a „éček“
v potravinách
Nukleové kyseliny a heterocykly.
Pojmenuje vybrané pěti- a šestičetné heterocykly s N,S a O a několik
příkladů dvoucyklých heterocyklů. Kapitola o NK zde slouží spíše jako
rozšiřující a konkretizující učivo biologie.Vysvětlí rozdíly ve struktuře
RNA a DNA.
Školní rok
Průřezová témata, kontexty a přesahy,
další poznámky
Léčiva, pesticidy, barviva
Schopen vysvětlit rozdíl: lék a léčiva, pojem dávka a xenobiotikum.
Zná některá označení pro speciální typy léčiv a pesticidů.
255
Člověk a svět práce:
Technologie výroby piva, papíru a
získávání cukru
Mediální výchova
Animace biochemických procesů v
buňce, práce s informačními zdroji na
webu.
Název vyučovacího předmětu: Biologicko-chemický seminář
Ročník: SEPTIMA
Vyučující
Výstup předmětu
Učivo
Rozlišuje kvalitu a kvantitu, popř. skupinové, selektivní a
specifické reakce. Orientuje se v analýze anorg.látek pomocí
tabulek a analytických pavouků. Zná princip titrace pomocí
acidobazických indikátorů, metody gravimetrie a volumetrie.
Rozlišuje: centrální atom, ligand a koordinační číslo,
pojmenuje i napíše vzorec libovolných komplexních látek
s anorganickými ligandy. Vysvětlí teorii hybridizace, rozlišuje
hybridní stavy : sp,sp2,sp3 a určuje jejich prostorový tvar.
Školní rok
Průřezová témata, kontexty a přesahy,
další poznámky
1.Analytická chemie a komplexní látky
Úvod do analyt.chemie
Kvalitativní a kvantitavní analýza
Komplexní sloučeniny – struktura,
názvosloví
Teorie hybridizace – tvary molekul
Člověk a zdraví:
Alkaloidy - zneužívání drog, léčiva
BOZP
2.Chemické rovnováhy
Ovládá přepočty pH a koncentrací H3O+ a OH-, koncentrace
, Kdis,Zapisuje konstanty
rovnováhy libovolných zvratných dějů.
Dá příklad názvosloví aminů, objasní problematiku nitrolátek
z hlediska karcinogenity a výbušnosti. Ovládá názvosloví
anhydridů, amidů esterů, nitrátů.
Zná důležité deriváty kyseliny uhličité.
Napíše vzorec isoprenu a steranu.
Vymezí a rozdělí skupinu těchto látek na podskupiny a
uvede příklad z ekologie člověka ke každé skupině. Zná
využití u vybraných alkaloidů včetně biologických účinků. U
těchto látek zná i rizika jejich používání a jejich rozdělení
podle účinků.
pH a pufry
Člověk a příroda:
Struktura látek - komplexy a chaláty
(M,B)
součin rozpustnosti
3.Dusíkaté deriváty uhlovodíků
Aminy
Amino – a nitroderiváty
Další významné dusíkaté deriváty
Isoprenoidy
Alkaloidy
256
Mediální výchova
Animace chem.molekul.
Aplikace matem.poznatků – log a
exp.fce
Název vyučovacího předmětu: SEMINÁŘ Z CHEMIE
Ročník: OKTÁVA
Výstup předmětu
Vymezí entalpii, rozděluje děje podle změn entalpie a
Gibbs.energie, vypočítá lehčí příklady na spalná a slučovací
tepla.Vysvětlí osmotický tlak včetně biologického významu.
Ovládá principy vybraných separačních metod včetně
průmyslového využití.
Ovládá rozdělení organismu podle: zdroje E, zdroje C,
akceptoru H a společné znaky metabolismu
Na schématu vysvětlí Citrátový cyklus,
– oxidaci mastných kyselin
a metabolismus aminokyselin
Orientuje se a komentuje schéma planetárních látkových
toků
Vyučující
Učivo
Školní rok
Průřezová témata, kontexty a přesahy,
další poznámky
4.Termodynamika, fázové rovnováhy
Entalpie - spalná a slučovací tepla
Entropie – Gibbs.energie
Osmotický tlak
Destilace, extrakce, další děl.metody
5.Metabolické dráhy
Základní znaky metabolismu,
Klasifikace organismu podle typů
metabolismu
Metabolismus cukrů
Metabolismus tuků
Metabolismus bílkovin
Člověk a zdraví:
Osmóza; trávicí soustava - výživa,
ekologie a buňka (B)
Člověk a příroda:
energetika dějů (F)
6.Planetární cykly N,P,S,C
Planetární cykly N,P,S,C
257
5.5.6
Přírodopis
Charakteristika vyučovacího předmětu
Předmět Přírodopis vzdělávacího programu "Otvíráme dveře do světa" zahrnuje
kromě tematického okruhu Neživá příroda (integrován do ŠVP osmiletého studia
vzdělávacího oboru Geografie, předmětu zeměpis a geografie) celý obsah vzdělávacího oboru
Přírodopis (RVP ZV, vzdělávací oblast Člověk a příroda), tematické okruhy Ekosystémy a
Základní podmínky života z průřezového tématu Environmentální výchova v RVP ZV; kromě
toho naplňuje očekávané výstupy RVP ZV tematických okruhů Zdravý způsob života a péče o
zdraví, Rizika ohrožující zdraví a jejich prevence a Změny v životě člověka a jejich reflexe ze
vzdělávacího oboru Výchova ke zdraví vzdělávací oblasti Člověk a zdraví, ze vzdělávacího
oboru Člověk a svět práce, vzdělávací oblasti práce s laboratorní technikou.
Hlavním cílem je aby žáci :
 získali přehled o vzniku a vývoji Země a života, o podmíněném
přizpůsobování organismů vnějším podmínkám a o jejich vzájemných
vztazích
 získali základní poznatky o stavbě těl a životě vybraných organismů
včetně člověka, o nerostech, horninách, vesmíru a Zemi
 uvědomili si důležitost citlivého vztahu k okolnímu prostředí, odpovědnost
člověka za zachování života na Zemi i svého zdraví a v souvislosti s tím i
význam biologických věd
 osvojili si takové poznatky, dovednosti a metody pozorování živé a
neživé přírody, jichž by mohli využívat jak ve svém dalším vzdělávání,
tak ve svém praktickém denním životě
K dosažení těchto cílů je třeba, aby (si) žáci:
 vytvořili dovednosti pozorovat lupou i mikroskopem, využívat dostupné
literatury a ze získaných poznatků vyvozovat závěry
 pracovali aktivně s přírodninami, všímali si podmínek jejich existence a
respektovali je
 hodnotili kriticky jednání své i jiných lidí ve vztahu k životnímu prostředí
jako celku i k druhým lidem a naučili se odstraňovat negativní vlivy
ohrožující zdravý tělesný i duševní vývoj lidí
Časové a organizační vymezení
Předmět se vyučuje ve třídě prima až kvarta s časovou dotací dvě hodiny týdně.
Část hodin přírodopisu probíhá v kmenových třídách jednotlivých ročníků, část ve
specializované učebně, která je vybavena videem, projektorem a počítačem s přístupem na
internet. Pro laboratorní práce jsou k dispozici mikroskopy, vzorky přírodnin, preparáty,
CCD kamera s televizí.
Realizace výstupů tematického okruhu Práce s laboratorní technikou vzdělávací
oblasti Člověk a svět práce probíhá formou laboratorních prací.
258
Výchovně vzdělávací strategie
Výchovně vzdělávací postupy směřující k utváření klíčových kompetencí vycházejí
ze strategií popsaných na úrovni školy.
Kompetence k učení  učitel
 na základě výkladu učí žáky pracovat s lupou, mikroskopem, pozorovat
přírodniny v laboratorním i přirozeném prostředí, zaznamenávat výsledky a
vyhodnocovat je
 vede žáky k poznávání vztahů a zákonitostí v přírodě
 učí žáky používat odborné pojmy, pracovat s klíčem rostlin, atlasy, atd.
Kompetence k řešení problémů  učitel
 zadává testové otázky tak, aby žáci využili k řešení různé postupy
Kompetence sociální  učitel

organizuje výuku tak, že při řešení některých úkolů pracují žáci ve skupině a
vzájemně se procvičují
Kompetence občanské  učitel
 při výkladu zdůrazňuje význam sepětí člověka s přírodou, nutnost stálé
ochrany životního prostředí, nutnost řešení ekologických problémů
Kompetence pracovní  učitel
 důsledně dbá na to, aby žáci používali základní pomůcky pro biologická
pozorování a výzkum
 během projektových týdnů prohlubuje dovednosti žáků při práci
s mikroskopem, učí je připravovat si nativní preparáty
 organizuje besedy s pracovníky CHKO Labské Pískovce a Českého
Středohoří
 zajišťuje kurz první pomoci
Začlenění průřezových témat do výuky přírodopisu
 rozvoj schopností poznávání zařazen formou práce s mikroskopem, lupou,
pozorování v přírodě
 získání poznatků o vlastním těle, sexuálním dospívání a zdraví reprodukční
soustavy, psychice, temperamentu
 chápání sexuality jako součásti formování osobnosti, uvědomit si negativní
vliv předčasné sexuální zkušenosti a promiskuity
 seberegulace a sebeorganizace je rozvíjena plánováním učení, stanovováním
osobních cílů
 uplatňování vlastních nápadů při laboratorních pracích
259
 vzájemné poznávání žáků ve třídě, vytváření pozitivních vztahů, komunikace
v různých situacích
 spolupráce při plnění úkolů, schopnost zvládat konkurenci a situaci soutěže
 zodpovědnost při plnění úkolů, respektování ostatních v běžných denních
situacích
 vnímání Evropy jako světadílu z hlediska ekosystémů, evropské instituce jako
možnost ochrany životního prostředí, význam mezinárodních organizací
 uplatňovat poznání rozdílů mezi kulturami při odstraňování konfliktů, které
vyplývají z jejich rozdílnost, základní informace o etnických skupinách
žijících v české a evropské společnosti jsou základem pro odstranění projevů
rasové nesnášenlivosti
 znalost ekosystémů jako základ pochopení hlubokého ovlivnění přírody od
vzniku civilizace až po dnešek
 uchování podmínek života na Zemi–vody, půdy, ovzduší jako nutnost dalšího
života na Zemi
 negativní vliv lidských činností na životní prostředí a možnosti jak je
minimalizovat
 jak mohou žáci pozitivně ovlivnit životní prostředí ve svém nejbližším okolí
( třídění odpadu, životní styl, ochrana rostlin a živočichů)
 vlastní názor na zpravodajství a reklamu, ověřování si pravdivosti obsahu
mediálních sdělení, vliv medií na životní styl společnosti
 rozdíl mezi reklamou a zprávou
 skupinová práce při plnění úkolů v projektových týdnech, seminární práce,
prezentace
5.5.7 Biologie
Charakteristika vyučovacího předmětu
Vyučovací předmět zahrnuje celý vzdělávací obsah oboru Biologie z RVP G a
integruje některé výstupy ze vzdělávacího oboru Výchova ke zdraví z RVP G. V programu
jsou integrována průřezová téma Environmentální výchova a Člověk a svět práce z RVP G.
Časové a organizační vymezení
Předmět Biologie je vyučován v kvintě až septimě se základní časovou dotací 2
hodiny týdně, v oktávě s časovou dotací 1 hodina týdně.
Biologie je koncipována jako předmět, který má absolventům poskytnout ucelený
přehled znalostí a vědomostí o přírodě a živých organismech v ní. Akcentována jsou témata
fyziologická, obecně biologická, ekologická. Naopak témata taxonomická jsou zredukována
do rozsahu, který podmiňuje úspěšné pochopení složitosti přírody a komplexnosti vztahů v ní.
Člověk je součástí přírody, je na ní existenčně závislý, a proto by se měl snažit jí
porozumět, pochopit základní přírodní zákony a respektovat je.
Výuka je prokládána diskusí, testy, prohlídkou sbírek přírodnin, samostatnými
vystoupeními žáků a odbornými exkurzemi. Část hodin je realizována v učebně vybavené
260
projekční technikou. Součástí výuky jsou laboratorní práce, vycházky do přírody a projektové
týdny.
Výchovně vzdělávací strategie
Kompetence k učení  učitel
 vede žáky k tomu, aby na základě získaných informací uváděli vlastní příklady,
diskutovali a snažili se najít správné odpovědi na zadané otázky
 zadává samostatnou práci, např. referáty, seminární práce, problémové úkoly,
doporučuje další studijní zdroje tím nutí žáky k samostatnosti, žák pak kriticky
hodnotí věrohodnost jednotlivých informačních zdrojů (např. tisk televize,
internet)
 volí formy výuky při nichž si žáci osvojí schopnost tvořivého myšlení při
získávání poznatků, dovedností a návyků a vede je k tomu, aby byli schopni je
využívat v praxi denního života
Kompetence k řešení problémů  učitel
 testové otázky zadává tak, aby při jejich řešení žáci používali různé postupy
(třídění přírodnin, přiřazování, vysvětlování pojmů), žák si při hodinách
biologie vyzkouší různé možnosti řešení problémů
Kompetence komunikativní  učitel
 na základě výkladu zadává některé úkoly tak, aby žáci jako zdroj informace
využili vizuálních zdrojů, např. klíčů, atlasů, sbírek, dovedli zpracovávat a
samostatně hodnotit informace z literatury, dovedli sdělovat a obhajovat
výsledky své práce
 vyjadřuje se jasně, srozumitelně, věcně a gramaticky správně, totéž vyžaduje
od žáků
 zadává úlohy, při jejichž řešení musí žáci kombinovat různé komunikační
technologie ( tisk, televize, internet)
Kompetence sociální  učitel
 organizuje práci tak, že při skupinové práci určování přírodnin připraví skupina
úkoly pro spolužáky a následně je vyhodnocuje
 zadává žákům skupinovou práci a dohlíží, aby se každý zodpovědně a
konstruktivně zapojil do řešení, veřejně kritizuje a potírá jakékoliv náznaky
neúcty, nadřazenosti či snahy či snahy o zneužívání odlišného temperamentu,
sebevědomí nebo postavení jednotlivce v rámci pracovní skupiny nebo třídy
Kompetence občanské  učitel
 směřuje výklad k pochopení sepětí člověka s přírodou
 vede žáky k tomu, aby zaujímali stanoviska ke konkrétním environmentálním a
ekologickým problémům a chápali nutnost ochrany životního prostředí a
přírody jako svou občanskou povinnost
261
 na modelech konkrétních situací demonstruje žákům možná ohrožení lidského
života a zdraví a nacvičuje poskytnutí účinné pomoci
 je svým vztahem k přírodě a lidem pro žáky příkladem.
Kompetence k podnikavosti
 během projektových týdnů se žáky procvičuje práci s mikroskopem, učí je
zhotovovat nativní preparáty, pozorovat živočichy a rostliny v přírodě,
pracovat na samostatných úkolech
 nacvičuje se žáky poskytnutí první pomoci
 organizuje besedy o životním prostředí
 vede žáky k samostatnému řešení zadaných projektů
5.5.8 Seminář z biologie
Charakteristika vyučovacího předmětu
Předmět Seminář z biologie vzdělávacího programu „Otvíráme dveře do světa“ pro
osmileté gymnázium vychází ze vzdělávací oblasti Člověk a příroda RVP G, částečně
integruje obor Výchova ke zdraví vzdělávací oblasti Člověk a zdraví. Obsahem předmětu je
rozšiřující učivo k jednotlivým tématům základního učiva a témata, která nebyla mezi
základní učivo zařazena a prohlubují poznávání a využívání přírodních zákonitostí, které by
měli získat žáci s hlubším zájmem o biologii jako přípravu na maturitní zkoušku, případně
jako předpoklad pro úspěšné studium na VŠ přírodovědného typu.
Časové a organizační vymezení
Předmět je zařazen jako dvouhodinový volitelný předmět v septimě a dvouhodinový
volitelný předmět v oktávě. Třída je rozdělena do více seminářů, proto je počet žáků
biologického semináře menší. Předmět Seminář z biologie si volí žáci s hlubším zájmem o
biologii. Těmto žákům seminář umožňuje získat rozsáhlejší okruh vědomostí, na který mohou
dobře navázat při dalším studiu na zvolené vysoké škole.
Učitel může volit formy a metody práce vyžadující individuální přístup k žákům.
Nedílnou součástí práce v tomto předmětu jsou laboratorní práce, seminární práce, projekty,
skupinová práce.
V oktávě je seminář zaměřen také na přípravu k maturitní zkoušce z biologie,
případně na přípravu k přijímacím zkouškám.
Výchovně vzdělávací strategie
Výchovně vzdělávací strategie vycházejí ze strategií popsaných v úvodu
k vyučovacímu předmětu „Biologie“, jsou přizpůsobeny tomu, že žáci, kteří si zvolili
biologický seminář, mají hlubší zájem o zkoumání, chtějí poznávat řád okolního světa a
systémový charakter přírody. Důležitou součástí semináře jsou laboratorní práce
262
kvalitativního i kvantitativního charakteru a zpracování výsledků těchto prací jednak formou
písemného protokolu o provedeném pozorování nebo měření, ale i formou prezentace
výsledků. Při tom bude vyučujícím kladen důraz na obsah i formu zpracování, při kterém
bude v maximální míře využívána výpočetní technika.
I v tomto předmětu budou v maximální míře zařazována průřezová témata, zejména
osobnostní a sociální výchova- posilování morálně-volních vlastností nutných k úspěšnému
studiu-vytrvalost, zdravé sebevědomí, umění spolupracovat, kreativita při řešení úkolů,
poctivost při zpracování seminárních prací a domácích úloh. Menší počet žáků ve skupině
umožní klást důraz na vztahy mezi nimi, podporovat jejich vzájemnou spolupráci.
Důraz bude kladen i na environmentální výchovu, součástí přístupu k jednotlivým
tématům bude i posouzení, jakým způsobem se poznávané skutečnosti dají využít při ochraně
životního prostředí a které faktory životní prostředí poškozují.
Rozvoj biologie je podmíněn mezinárodní spoluprací, je proto důležité, aby si žáci
uvědomovali význam této spolupráce a aby poznávali vzdělávací politiku EU a aby získali
takové znalosti a osobní vlastnosti, které by jim v budoucnu umožnili využít možnosti studia
v zahraničí (výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech).
263
Název vyučovacího předmětu: PŘÍRODOPIS
Ročník: Prima
Výstup předmětu
orientovat se v názorech na vznik Země i života
(stvoření, vývoj);
- odlišit atmosféru, hydrosféru, vysvětlit funkci
ozonosféry pro trvání života organismů na Zemi;
- zacházet s lupou a mikroskopem (připravit
mikroskopický preparát), nakreslit jednoduché schéma
živočišné a rostlinné buňky, popsat je a vysvětlit jejich
různý způsob výživy;
- vysvětlit základní projevy života (v jednobuněčných
organismech) a doložit je příklady;
- popsat stavbu těla a život zrněnky, (včetně principu
fotosyntézy), trepky, krásnoočka zeleného, bakterií
(půdní, hnilobné, cizopasné), kvasinky (v pečivu,
víně; objasnit pojmy prvok, cizopasník,
jednobuněčný organismus, rozlišovat jednobuněčné a
mnohobuněčné organismy, popsat stavbu a život nižších
rostlin - řas, z nich některé druhy poznat (např.
šroubatka, zrněnka, zelenivka);
mořská medúza), ploštěnců (např. tasemnice),
kroužkovců (např. pijavka lékařská, pijavka koňská,
nítěnka obecná), měkkýšů (např. hlemýžď zahradní,
plovatka bahenní, slimáček polní, perlotvorka mořská,
sepie mořská);
- popsat (nakreslit) stavbu těla a rozmnožování hub, z
nich poznat několik vybraných druhů (např.
muchomůrka červená, závojenka olovová, hřib dubový,
bedla vysoká, holubinka nazelenalá, klouzek obecný,
liška obecná, křemenáč osikový, kozák březový, hřib
hořký, hřib satan);
- charakterizovat postupy vzniku ekosystémů (vody,
souš);
- vysvětlit pojem soužití na příkladu lišejníků;
Vyučující:
Učivo
Téma
Země a život, vznik hydrosféry,
1.1
Země a
atmosféry, vznik a vývoj živé
život
hmoty, Slunce- zdroj energie, vznik
ozonosféry a biosféry
Buňka, fotosyntéza, dýchání,
třídění organizmů
Viry, bakterie, sinice
Jednobuněčné
organismy
- rozsivky, sinice, viry;
- biosféra;
- možnosti přeměny soužití
v cizopasnictví při
zhoršených životních
podmínkách (u bakterií)
Jednobuněčné rostliny, houby
Prvoci, nižší rostliny- řasy
houby vřeckovýtrusné,
stopkovýtrusné, lišejníky
Mnohobuněční živočichové žahavci, ploštěnci, hlísti
Měkkýši – plži, mlži, hlavonožci
Laboratorní práce č.3- video –
Hlavonožci
Roztoči, korýši, hmyz- stavba těla
264
Školní rok
Průřezová témata, kontexty
a přesahy,
další poznámky
ROZŠIŘUJÍCÍ UČIVO
- další látky na Zemi
- orientovat se na vznik Země
a života;
- rozlišovat vybrané
organické a anorganické
látky.
Mnohobuněčné
organismy
- hnědé a červené řasy;
- měkkýši v dávných dobách;
- ploštěnci, hlísti, buchanky,
perloočky, mořští korýši;
- stavba těla členovců ve
srovnání s korýši a
kroužkovci; entomologie;
-zařazování organismů do
systému
Název vyučovacího předmětu: PŘÍRODOPIS
Ročník: Prima
Výstup předmětu
vysvětlit pojmy predátor, vnější a vnitřní
cizopasník na konkrétních příkladech
(např. nezmar, pijavka, tasemnice);
- charakterizovat stručně znaky,
stavbu a život vybraných žahavce,
ploštěnců (např. tasemnice), kroužkovců
(např. pijavka lékařská, pijavka koňská,
nítěnka obecná), měkkýšů (např.
hlemýžď zahradní, plovatka bahenní,
slimáček polní, perlotvorka mořská, sepie
mořská);
- vysvětlit pojmy tkáň, orgán,
orgánová soustava, zkamenělina,
trilobit, vnější kostra, článkované tělo,
potravní řetězec,potravní
pyramida,biologická ochrana (např.
mandelinka - mšice);
- popsat vnější a vnitřní stavbu těla
členovců (rozdělení na korýše,
pavoukovce, hmyz), některé druhy z
nich určit (při respektování regionálního
principu);
- pozorovat projevy života členovců;
Vyučující:
Učivo
Hmyz - stejnokřídlí, síťokřídlí,
blanokřídlí, brouci
Dvoukřídlí, motýli
265
Téma
Mnohobuněčné
organismy
Školní rok
Průřezová témata,
kontexty a přesahy,
další poznámky
ROZŠIŘUJÍCÍ UČIVO
Název vyučovacího předmětu: PŘÍRODOPIS
Ročník: Sekunda
Výstup předmětu
- vysvětlit rozdíl mezi strunatci (struna
hřbetní), a obratlovci (obratle);
- nakreslit jednoduchý náčrt těla ryby,
popsat stavbu a funkci vnitřních
orgánových soustav ryb a srovnat je s
bezobratlými; vysvětlit přizpůsobení ryb
prostředí;
- určit některé z našich i mořských ryb
porovnat obojživelníky s plazy (vnější
a vnitřní stavba);
poskytnout první pomoc při uštknutí
hadem
- určit běžné ptáky, zejména žijící v
regionu;
- pozorovat, kreslit a popisovat ptačí
pera, skořápky vajec ptáků, popsat
stavbu těl ptáků (vnější a vnitřní), zdroje
potravy ptáků (potravní řetězce, potravní
pyramidy);
- vysvětlit nebezpečí škodlivých látek
pro ptáky, objasnit principy biologické
rovnováhy a cesty jejího narušování;
- charakterizovat výrazné etologické
rysy ptáků (komunikace, sociální
chování; ptačí tahy);
- vysvětlit pojmy ekologie a etologie,
biologická rovnováhy
Vyučující:
Učivo
Téma
Ostnokožci, strunatci, pláštěnci, První skupiny strunatců
bezlebeční, obratlovci –
kruhoústí, paryby, ryby
Obojživelníci, ještěři, hadi,
želvy, krokodýli, ptáci
Ptáci
Ptáci – pokračování,
Školní rok
Průřezová témata, kontexty a
přesahy, další poznámky
ROZŠIŘUJÍCÍ UČIVO
- pravěké ryby, lalokoploutvé
ryby, dvojdyšné ryby (možnost
obojího dýchání); první
obojživelníci;
- dávní plazi;
- další druhy ryb, obojživelníků,
plazů (při použití klíče k určování
nebo atlasů);
- naše rybníkářství;
- cizokrajní plazi
- srovnávat dikaritické znaky
různých druhů ryb;
- znaky jednotlivých řádů savců a
jejich postavení ve vývoji;
- savci a rostliny jednotlivých
světadílů a ekosystémů v nich;
- celkový přehled o4 vývoji
obratlovců
266
Název vyučovacího předmětu: PŘÍRODOPIS
Ročník: Sekunda
Výstup předmětu
- pozorovat lupou a mikroskopem
mechy a jeho části (např. náznaky
cévních svazků);
- rozlišit základní orgány vyšších
rostlin - mechů (lodyžka s lístky),
kapradin (kořen, podzemní stonek,
list), rozlišovat dřevní a lýkovou část
jejich cévních svazků, objasnit pojem
vyšší rostliny (v porovnání s nižšími
rostlinami);
- vysvětlit význam prvohorních
ekosystémů pro vývoj dalšího života
i pro dnešek (černé uhlí, zkameněliny)
- popsat květ (okvětí, kalich, koruna,
tyčinky, pestík);
- rozlišovat některá květenství (např.
klas, úbor, okolík);
- vysvětlit pojem krytosemenné,
jednoděložné, dvouděložné (uvést
charakteristické příklady);
- určit některé druhy bylin a dřevin
krytosemenných rostlin ze svého
okolí, rozlišovat druhy stonků (stéblo,
stvol,lodyha, kmen), vysvětlit, které
látky rostlina přijímá a které
vznikají při fotosyntéze a dýchání;
- vysvětlit funkci zoologických a
botanických zahrad;
- zdůvodnit (případně i doložit) nutnost
ochrany přírody
Vyučující:
Učivo
Přechod rostlin na souš, vyšší
rostliny, mechorosty, kapradiny,
přesličky, plavuně, jehličnany
Téma
Vyšší rostliny
preparátů mechu měříku,
porostnice , řezu oddenkem
kapraďorostu, letorostu lípy
Stavba rostlinného těla,
rozmnožování, opylení, oplození,
plody a semena
Krytosemenné a
nahosemenné rostliny
Krytosemenné rostliny,
dvouděložné rostliny
Dvouděložné rostliny –
pokračování, jednoděložné rostliny
další jednoděložné rostliny
267
Školní rok
Průřezová témata, kontexty a
přesahy,
další poznámky
ROZŠIŘUJÍCÍ UČIVO
- plavuně, přesličky a kapradiny v
prvohorách;
- různé druhy kapradin, léčivých
rostlin a chráněných rostlin a jejich
význam
- kreslit a popisovat mechy;
- určit několik druhů mechů,
kapradin;
- přeměny stonku (úponky, trny);
- rostliny cizích zemí ( např.
bambus, cukrovník lékařský);
- další hospodářsky důležité
rostliny (regionální přístup)
- pracovat s atlasy k určování rostlin;
- rozlišovat některá semena a plody
nahosemenných rostlin;
Název vyučovacího předmětu: PŘÍRODOPIS
Ročník: Tercie
Výstup předmětu
popsat kostru, orgány a orgánové soustavy
vybraných savců;
- porovnat kostry, orgány a orgánové soustavy
ostatních tříd obratlovců se savci, vytknout
rozdíly;
- určit vybrané typické zástupce savců z
jednotlivých ekosystémů u nás (především
žijících v regionu) i ve světě ;objasnit pojmy
predátor, reducent, zoologie, paleontologie;
uvést příklady názorů na vznik člověka a
stručně charakterizovat hlavní etapy jeho vývoje
- popsat stručně stavbu a funkci těla člověka
popsat zásady hygieny jednotlivých
orgánových soustav; prevence chorob a
realizovat je ve svém životě;
- objasnit pojmy imunita, transfuze, prevence,
infarkt, alergie, racionální výživa, přeměna
látek a energií, zdravý životní styl;
- vysvětlit možné vlivy emisí, imisí, kyselých
dešťů, narušování ozonosféry a stresu na zdraví
člověka;
- rozlišovat vstupní brány nemoci, zachovávat
zásady prevence;
- poskytnout předlékařskou první pomoc v
běžných situacích, včetně transportu
postiženého;
- objasnit pojmy infekce, epidemie, karanténa
- zaujímat stanoviska k ekologickým problémům
současného světa, případně přispívat podle svých
možností k jejich řešení, hodnotit získané
poznatky o přírodě a životním prostředí z
jiných než školních zdrojů,
- objasnit pojmy chromozóm, proměnlivost,
pohlavní aktivita, gen, genetika
- zná problémy sexuálního dospívání,
- zná základní přenosné pohlavní choroby a je
seznámen se způsobem jejich prevence
Vyučující:
Učivo
Téma
savci – ptakořitní, vačnatci,
Savci
šelmy psovité, kočkovité
Šelmy lasicovité, medvědovité,
ploutvonožci, zajícovci,
hlodavci, sudokopytníci
Lichokopytníci, chobotnatci,
kytovci, letouni, hmyzožravci,
primáti
Člověk
Původ a vývoj člověka, lidské
rasy
 Soustava opěrná,
 Soustava pohybová, tělní
tekutiny
 Soustava oběhová, krevní
oběh, cévy
 Krevní tlak, nakažlivé
choroby,
 soustava dýchací
 Soustava trávicí,
metabolismus
 Výživa, soustava vylučovací,
kůže, soustava nervová
 Mozek a mícha, soustava
žláz s vnitřní sekrecí,
toxikománie
 Smyslová ústrojí – zrak,
sluch, chuť, čich, hmat
 Soustava rozmnožovací,
268
vývin jedince,

Základy
Stavba těla a funkce
jednotlivých orgánů
člověka
Poškození lidského
organismu
Školní rok
Průřezová témata, kontexty a
přesahy,
další poznámky
ROZŠIŘUJÍCÍ UČIVO
- historie vývoje člověka, jeho
pokusy o ovládnutí přírody
(člověk sběratel, lovec,
zemědělec; počátky výroby,
indrustrializace, zásahy do
přírody, urbanizace - návaznost na
dějepis
- první pomoc při různých dalších
poškozeních těla;
- alergie a ochrana před ní
- jednoduché cviky proti únavě a
bolestem páteře;
- shromažďovat samostatné údaje o
problematice životního stylu a
zpracovávat je
- pandemie (v souvislosti s AIDS);
- improvizovaná předlékařská
první pomoc;
- dárcovství krve;
- zdravý životní styl
- genofond, genové inženýrství;
Rozmnožování
Název vyučovacího předmětu: PŘÍRODOPIS
Ročník: Kvarta
Výstup předmětu
- diskutovat o názorech na vznik Země a
složení vesmíru, shrnout poznatky o
geologických obdobích,
naznačit pohyb alespoň jednoho prvku v
přírodě;
- určit a stručně popsat běžné horniny a
nerosty (zejména ze svého regionu) a
vysvětlit jejich původ;
- rozlišit některé typy půd a objasnit jejich
vznik;
- vysvětlit původ sopečné činnosti a
zemětřesení a vyhledávat o nich potřebné
údaje;
- orientovat se v geologickém složení České
republiky;
- objasnit pojmy: hornina - nerost, vyvřelé
horniny, zvětrávání, usazené horniny,
přeměněné horniny, zlomy, vrásnění,
poklesy, geologické éry, geologické vědy
- popsat změny v přírodě vyvolané
člověkem, objasnit jejich důsledky pro
kvalitu životního prostředí;
- vysvětlit, jakým způsobem se může každý
člověk aktivně podílet na zhoršování či
zlepšování životního prostředí
- uvede význam vlivu podnebí a počasí na
rozvoj různých ekosystémů a charakterizuje
mimořádné události způsobené výkyvy počasí
a dalšími přírodními jevy, jejich doprovodné
jevy a možné dopady i ochranu před nimi
Vyučující:
Učivo
Země ve vesmíru, vznik a stavba země,
geologické děje vnitřní, vnější
Vznik a vývoj života na Zemi, éry vývoje
Země
Mineralogie, krystalové soustavy
Fyzikální a chemické vlastnosti nerostů,
třídění nerostů
Třídění nerostů – pokračování, geologie,
vyvřeliny, sedimenty
Přeměněné horniny, půdy
Podzemní voda a prameny, geografický
vývoj a stavba ČR
Ekologie - neživé složky ŽP, živé složky
prostředí
Ekosystémy, člověk a biosféra, opakování
Podnebí a počasí ve vztahu k životu –
význam vody a teploty prostředí pro život,
ochrana a využití přírodních zdrojů, význam
jednotlivých vrstev ovzduší pro život, vlivy
znečištěného ovzduší a klimatických změn na
živé organismy a na člověka
mimořádné události způsobené přírodními
vlivy – příčiny vzniku mimořádných
událostí, přírodní světové katastrofy,
nejčastější mimořádné přírodní události v ČR
(povodně, větrné bouře, sněhové kalamity,
laviny, náledí) a ochrana před nimi
269
Téma
Neživá příroda
Školní rok
Průřezová témata, kontexty a
přesahy,
další poznámky
- limitující faktory jednotlivých látek
pro organismy;
- krystalová struktura nerostů
(jejich dělení), krystalové soustavy;
- plutonity, vulkanity;
- geologické složení regionu (místní
krajiny)
- vliv radioaktivních látek na
organismy;
- stav životního prostředí v ČR, v
okrese;
- chráněná území v nejbližším okolí
Název vyučovacího předmětu: BIOLOGIE
Ročník: Kvinta
Výstup předmětu
porovná z hlediska hypotéz význačné teorie o vzniku a
vývoji živých soustav ( organismů) na Zemi
objasní chemické složení, strukturu a funkci organel
eukaryotních a prokaryotních buněk a jejich projevy
(způsob rozmnožování, příjem a výdej látek a energetickou
bilanci)
analyzuje význam diferenciace a specializace buněk pro
mnohobuněčné organismy
analyzuje vnitřní a vnější stavbu těl rostlin, stavbu
rostlinných orgánů a jejich funkci
objasní principy rozmnožování rostlin a jejich praktické
využití
porovná společné a rozdílné vlastnosti nižších a vyšších
rostlin
vymezí funkce rostlin nezbytné pro jejich život
Vymezí společné a rozdílné znaky mezi říší rostlin,
živočichů a hub
Rozliší význačné zástupce hub a lišejníků a zhodnotí je
z ekologického hlediska
Vyučující:
Učivo
Život a jeho poznávání, obecné vlastnosti
organizmů, stavba buňky
Prokaryota, eukaryota
Rozmnožování buněk, mitóza, mióza
Školní rok:
Průřezová témata, kontexty a přesahy,
další poznámky
Rozdělení bakterií, jejich pohlavní
rozmnožování, riketsie, mykoplasma,
plasmidy
Význam enzymů, metabolismusanabolismus-katabolismus, dýchání,
fotosyntéza, biosyntéza nukleové
kyseliny- schopnost replikace,
Saprofyti, symbionti, paraziti,modelové
organismy
Stavba a funkce rostlin, stavba a funkce
rostlinných orgánů
Stavba listu, rozmnožovací orgány
semenných rostlin, opylování, oplození
Plody a jejich rozdělení, látkové slžení
rostlin, fotosyntéza
Dýchání, kvašení
Rozmnožování rostlin
Klasifikace rostlin
Rostliny krytosemenné
Endosymbiotická teorie původu organel
Houby
Životní cykly zástupců hub zvláště
parazitických, mykorrhiza a symbióza
270
Cukry-metabolicky významné látky a
primární zdroj energie
Kolerace, polarita
Další hospodářsky významné druhy
jednoděložných a dvouděložných rostlin
Název vyučovacího předmětu: BIOLOGIE
Ročník: Sexta
Výstup předmětu
Vyučující:
Rozpozná jednobuněčné živočichy a jejich význačné
zástupce a zhodnotí možné negativní působení těchto
organismů na člověka
Rozpozná významné kmeny bezobratlých a podkmeny a
třídy strunatců a jejich význačné zástupce
Objasní evoluci orgánů a orgánových soustav živočichů
Porovnává základní typy rozmnožování živočichů a typy
jejich chování
Posoudí možnosti uplatnění živočichů v různých odvětvích
lidské činnosti a ve výživě člověka
Školní rok :
Průřezová témata, kontexty a přesahy,
další poznámky
Učivo
Systém a evoluce živočichů, prvoci,
Další významné živočišné kmeny ve
bičíkovci, kořenonožci, výtrusovci, nálevníci fylogenezi
Mnohobuněční, vločkovci, houby, žahavce
Korálovci, žebernatky, ploštěnci
Hlísti, měkkýši, kroužkovci, drápkovci,
členovci
Klepítkatci, žebernatí, vzdušnicovci, hmyz
Hospodářsky využitelní zástupci
živočichů
Chapadlovci, ostnokožci, polostrunatci,
strunatci
Další významné živočišné kmeny ve
fylogenezi
Pláštěnci, bezlebeční, ryby, obojživelníci,
plazi, ptáci, savci
271
Seznámení s ohroženými živočichy a
možnosti jejich záchrany na naší planetě
Název vyučovacího předmětu: BIOLOGIE
Ročník: Septima
Výstup předmětu
Vyučující:
Učivo
Vysvětlí fylogenetický vývoj člověka
Využívá pro pochopení procesů probíhajících ve vlastním
těle znalosti o orgánových soustavách, soustavách látkové
přeměny, soustavách regulačních a rozmnožovacích
Porovnává individuální vývoj člověka před a po narození a
posoudí faktory ovlivňující prenatální a postnatální vývoj
člověka jak v pozitivním, tak i v negativním směru
Analyzuje nejčastější příčiny vzniku civilizačních chorob a
možné způsoby ochrany před nimi
Zhodnotí důležitost jednotlivých složek potravy, vitamínů
a minerálních látek pro člověka a projevy jejich nadbytku/
nedostatku
Školní rok :
Průřezová témata, kontexty a přesahy,
další poznámky
Původ a vývoj člověka, lidské rasy
Základy první pomoci
Soustava opěrná, soustava pohybová
Pohlavní choroby – prevence
Tělní tekutiny, soustava oběhová
Civilizační choroby – prevence
Krevní oběh, cévy, krevní tlak, nakažlivé
choroby
Chemické složení enzymů a hormonů
Soustava dýchací, soustava trávicí
Metabolismus, výživa, soustava vylučovací,
kůže
Soustava nervová, mozek, mícha, soustava
žláz s vnitřní sekrecí
Smyslová ústrojí – zrak, sluch, chuť. Čich,
hmat
Soustava rozmnožovací, nitroděložní vývin
jedince
Vývin jedince po narození
272
Název vyučovacího předmětu: Biologicko-chemický seminář
Ročník: Septima
Vyučující:
Výstup předmětu
Učivo
-dokáže charakterizovat civilizační nemoci, jejich příčiny a
prevenci proti nim
-dokáže popsat a na příkladech zdůvodnit fylogenezi
orgánových soustav živočichů
Školní rok :
Průřezová témata, kontexty a přesahy,
další poznámky
Civilizační choroby – ICHS, hypertenze,
zhoubné nádory, stres
Škodlivost kouření
Alkoholismus a jeho dopad na zdraví
člověka
Toxikománie – přehled drog a jejich
účinků na člověka
Zdravá výživa, výživa budoucnosti
Práce s literaturou
Odborná exkurze
Seminární práce
Fylogeneze soustavy trávící
Fylogeneze soustavy vylučovací
Metabolismus živočichů, termoregulace
Fylogeneze soustavy dýchací
Tělní tekutiny a fylogeneze oběhové
soustavy
Pohyb živočichů a fylogeneze opěrné
soustavy
Fylog. soustavy nervové, imunita, fylog.
soustavy hormonální
Fylogeneze soustavy rozmnožovací ,
ontogeneze živočichů
273
Název vyučovacího předmětu: BIOLOGIE
Ročník: Oktáva
Výstup předmětu
Využívá znalosti o genetických zákonitostech pro
pochopení rozmanitosti organismů
Vyučující:
Učivo
Školní rok:
Průřezová témata, kontexty a přesahy,
další poznámky
Základy nauky o dědičnosti, genetika
populací
Příklady z genetiky
Nemoci geneticky podmíněné
Analyzuje možnosti využití znalostí v oblasti genetiky
v běžném životě a hodnotí etické a morální aspekty
používání technologií založených na genetických
transformacích organismů
Živočichové a prostředí, živé systémy
Populační ekologie, rozšíření živočichů
Analyzuje nejčastější příčiny vzniku civilizačních chorob a Areály výskytu živočišných druhů, ekologie
možné způsoby ochrany před nimi
rozmnožování
Porovná z hlediska vývojových hypotéz význačné teorie o
vzniku a vývoji živých soustav na Zemi
Srovnání rostlinných a živočišných
společenstev, druhová rozmanitost,
pásmovitost, stupňovitost
Biosféra a člověk
Biologické rytmy, etologie živočichů
Ekologické problémy v rámci
udržitelného rozvoje společnosti
Vrozené chování, získané chování
Globální problémy lidstva
Je schopen vysvětlit a zhodnotit vliv prostředí na člověku
Člověk a prostředí, vztah člověka a prostředí
Růst lidské populace, problémy ekologické
274
Název vyučovacího předmětu: Seminář a cvičení z biologie
Ročník: SEPTIMA - OKTÁVA
Výstup předmětu
Učivo
Vyučující :
Školní rok:
Průřezová témata, kontexty a přesahy,
další poznámky
Metody soustavné zoologie
-specifikuje problematiku prokaryotních organismů
Prokaryotní organismy a viry
-orientuje se v problematice anatomie a fyziologie rostlin
- objasní antropologické metody studia lidského těla
-orientuje se v hlavních evolučních teoriích
Tvorba samostatných studentských prací
a jejich prezentace před spolužáky
Stavba prokaryotní buňky, viry a jejich
význam
Eukaryotní buňka
Práce s odbornou literaturou
Bioenergetika
Dýchání a kvašení
Fotosyntéza
Exkurze na odborná biologická
pracoviště
Rostlinné buňky a rostlinné tělo
Organel
Rostlinná pletiv
Rostlinné orgány
Minerální výživa rostlin
Rozmnožování rostlin
Metody soustavné zoologie
Antropologické metody studia lidského těla
Stavba lidské kostry
Svalstvo a krev
Dýchací ústrojí a smysly
Živočichové a člověk
Vývoj organismů
Vývojové zákonitosti – Darwinova teorie
275
5.5.9 Zeměpis
Charakteristika vyučovacího předmětu
Předmět Zeměpis vzdělávacího programu "Otvíráme dveře do světa" vychází ze
vzdělávací oblasti Člověk a příroda vzdělávacího oboru Zeměpis (RVP ZV). Ve vyučovacím
předmětu zeměpis si žáci osvojují určitý systém vybraných poznatků z různých geografických
oborů. Výuka zeměpisu obohacuje v návaznosti na prvouku a na vlastivědu celkový
vzdělanostní rozhled žáků uvedením do hlavních přírodních, sociálních, a do hospodářských
podmínek a faktorů života lidí v blízkém území místní krajiny, místní oblasti (regionu), na
území České republiky, v Evropě a v dalších světadílech. Umožňuje žákům orientovat se v
současném světě a v problémech současného lidstva i vlastní spoluzodpovědnost za kvalitu
života na Zemi a vztahů lidí k přírodnímu i společenskému prostředí.
Hlavním cílem je :
 získání základních poznatků o Zemi a vesmíru, o krajinné sféře a o jejích
hlavních složkách
 vytvoření představy o některých geografických objektech a jevech v krajinné
sféře i o jejich určitých pravidelnostech, zákonitostech a vzájemných
podmíněnostech a souvislostech
 schopnost základní orientace v zeměpise světadílů
 získání obrazu přírodních, hospodářských a sociálních poměrů v naší vlasti a
v jednotlivých jejích oblastech
 uvědomit si postavení naší země v Evropě a ve světě, pochopit význam
obrany státu a účasti v zahraničních misích
 dovednost samostatně pracovat s různými druhy map
 schopnost posuzovat a srovnávat sociální a hospodářské jevy ve vlastní zemi s
obdobnými či odlišnými jevy v evropském a celosvětovém měřítku
 poznat kulturní i mentální zvláštnosti různých lidských ras, národů a kultur,
vážit si jejich přínosu pro všelidský myšlenkový, mravní i hospodářský rozvoj
lidské společnosti
 schopnost prezentovat své poznatky a názory
časové a organizační vymezení :
Hodinová dotace zeměpisu nižšího gymnázia –2 hodiny týdně od primy do kvarty.
Výuka probíhá v kmenových učebnách a také v multimediální učebně s
dataprojektorem.
Součástí výuky je projektový týden , který přináší pro žáky nové formy výuky
(skupinová, hromadná) a nové možnosti poznání. Jednotlivé práce v tomto týdnu jsou
směřovány k práci s počítačem, počítačovými programy, mapami a spolupráci mezi školami
v České Kamenici.
V průběhu roku je do studia zeměpisu přiřazena exkurze, která rozvíjí znalosti žáka
v daném předmětu.
276
Výchovně vzdělávací strategie
Kompetence k učení – učitel
 rozvíjí schopnost žáků vyhledávat a třídit informace
 rozvíjí schopnost žáků kombinovat možnosti učení (atlas, sešit, učebnice,
internet, vlastní poznatky)
Kompetence k řešení problémů – učitel
 učí žáky samostatně řešit úkoly
 vede žáky k tomu, že dokáží využívat výpočetní techniky k řešení problémů
 rozvíjí schopnost žáků řešit problémy se spolužáky
Kompetence komunikativní – učitel
 rozvíjí schopnost žáků verbálně komunikovat
 vede žáky k využívání správné geografické terminologie
 učí žáky ústně i písemně formulovat své myšlenky
Kompetence sociální a personální – učitel
 vytváří a upevňuje schopnost vzájemné komunikace
 klade důraz na to, že žáci dokáží spolupracovat ve skupině
 rozvíjí schopnost žáků zapojovat se do debaty v rámci celé třídy
Kompetence pracovní – učitel
 dbá na to, aby žáci rozvíjeli svou zručnost v měření na mapách
 organizuje výuku tak, že žáci dokáží experimentovat a využívat své fantazie
5.5.10 Geografie
Charakteristika vyučovacího předmětu
V předmětu žáci dosahují části očekávaných výstupů vymezených v Rámcovém
vzdělávacím programu gymnaziálního vzdělávání (dále jen RVP G) ve vzdělávací oblasti
Člověk a příroda. Předmět plně pokrývá v této oblasti zahrnutý vzdělávací obor Geografie, a
téměř celý vzdělávací obor Geologie (pouze nepatrná část kompetencí je naplňována v
předmětu chemie). Předmět slouží žákům k nabývání klíčových kompetencí vymezených
RVP G tím, že si v něm osvojují vybrané poznatky a metodické postupy věd o Zemi.
V obecné rovině se jedná zejména o:
 pochopení přírodních a společenských jevů na planetě Zemi v prostorových
souvislostech
 rozpoznávání jednotlivých vazeb mezi geografickými částmi

277
Předmět vykazuje významný integrační potenciál. Vedle zcela specifického
vzdělávacího obsahu vycházejícího z řady přírodních a sociálních věd vzájemně propojuje
znalosti a dovednosti nabývané v jiných předmětech a začleňuje je do jednotlivých sfér Země.
Proto významným způsobem přispívá k dosažení řady kompetencí žáka vymezených v
průřezových tématech RVP G – Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech,
Environmentální výchova a Multikulturní výchova.
Předmět se vyznačuje tím, že dává možnost žákovi objevovat nové geografické
pojmy a souvislosti, které budou v průběhu jeho života důležité.
Časové a organizační vymezení
Předmět geografie se vyučuje na vyšším gymnáziu ve třídách kvinta, sexta, septima 2
hodiny týdně. Ve třídách kvinta a sexta je z těchto dvou hodin jedna dělená na dvě skupiny.
V předmětu se realizuje obsah vzdělávacího oboru Zeměpis RVP G ve vzdělávací
oblasti Člověk a příroda. V této vzdělávací oblasti předmět plně pokrývá vzdělávací obor
Geografie (Zeměpis). V geografii jsou začleněny tematické okruhy těchto průřezových témat
RVP G: Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech, Environmentální
výchova, Multikulturní výchova a Osobnostní a sociální výchova.
Při výuce se často využívá powerpointová projekce a DVD video.
Z hlediska klíčových dovedností se klade důraz na:
 získání základní vědomosti o Zemi jako vesmírném tělese, o krajinné sféře a o
jejích hlavních složkách a aby se uvědomovali význam přírodních podmínek
pro existenci lidské společnosti
 získání představy o jedinečnosti některých geografických objektů, jevů a
procesů v krajinné sféře i o jejich určitých pravidelnostech, zákonitostech a
vzájemných podmíněnostech a souvislostech
 schopnost orientovat se v zeměpise světadílů, ve zvláštnostech jejich
obyvatelstva a získání informací o významných státech, jejich politickém
zřízení, hospodářském a kulturním významu
 získání uceleného obrazu přírodních, hospodářských a sociálních poměrů v
naší vlasti a v jednotlivých jejích oblastech a v souvislosti s tím si uvědomovat
postavení naší země v Evropě a ve světě
 dovednost samostatně pracovat s různými druhy map, s grafy, se statistickými
materiály, vysvětlovat údaje v nich obsažené, spojovat poznatky z výuky s
dalšími informacemi získanými v tisku, rozhlasových a televizních relacích, v
populárně naučných časopisech a zároveň i používat získané vědomosti v
praktických situacích
 dovednost posuzovat a srovnávat sociální a hospodářské jevy ve vlastní zemi s
obdobnými či odlišnými jevy v evropském a celosvětovém měřítku, chápat
kulturní i mentální zvláštnosti různých lidských ras, národů a kultur, vážit si
jejich přínosu pro všelidský myšlenkový, mravní i hospodářský rozvoj lidské
společnosti
 získání smyslu pro jedinečnost a krásu přírodních objektů a jevů i lidských
výtvorů, trvalý zájem o poznávání různých zemí a regionů, života, tradic,
zvyků jejich obyvatel
278
Výchovně vzdělávací strategie
Výchovně vzdělávací postupy směřující k utváření klíčových kompetencí vycházejí ze
strategií popsaných na úrovni školy
Kompetence k učení  učitel
 rozvíjí schopnost žáků vyhledávat a třídit informace
 rozvíjí schopnost žáků kombinovat možnosti učení (atlas, sešit, učebnice,
internet, vlastní poznatky)
Kompetence k řešení problémů  učitel
 vede žáky k tomu, že řeší problémy ve skupině
 učí žáky samostatně řešit úkoly
 organizuje výuku tak, že žáci dokáží využívat výpočetní techniky k řešení
problémů
 rozvíjí schopnost žáků řešit problémy se spolužáky
Kompetence komunikativní
 zaměřuje se na to, aby žáci dokázali verbálně komunikovat na vysoké úrovni
 učí žáky využívat správnou geografickou terminologii, ústně i písemně
formulovat své myšlenky
Kompetence sociální a personální
 podporuje schopnost vzájemné komunikace žáků a schopnost spolupracovat
ve skupině
 rozvíjí schopnost žáků zapojovat se do debaty v rámci celé třídy
Kompetence k podnikavosti
 ve výuce geografie využívá vědomosti, které žáci získali při jiných činnostech
 vede žáky k rozvíjení se v daném oboru a k tomu, aby o tomto oboru získali
co nejvíce informací
 seznamuje žáky s profesemi, pro které jsou znalosti geografie nutným
předpokladem
 při různých aktivitách vede žáky k samostatnosti při organizačních činnostech
5.5.11 Geografický seminář
Charakteristika vyučovacího předmětu
V předmětu žáci dosahují části očekávaných výstupů vymezených v Rámcovém
vzdělávacím programu gymnaziálního vzdělávání (dále jen RVP G) ve vzdělávací oblasti
Člověk a příroda.
279
Předmět navazuje na učivo geografie a prohlubuje ho, dále pak se zabývá
jednotlivými detaily a praktickými činnostmi.
Předmět se vyznačuje tím, že dává možnost žákovi objevovat nové geografické
pojmy a souvislosti, které budou v průběhu jeho života důležité.
Časové, obsahové a organizační vymezení
Předmět geografický seminář se vyučuje jako volitelný předmět ve třídě oktáva
s časovou dotací dvě hodiny týdně.
V předmětu se realizuje obsah vzdělávacího oboru Zeměpis RVP G ve vzdělávací
oblasti Člověk a příroda. V této vzdělávací oblasti předmět plně pokrývá vzdělávací obor
Geografie (Zeměpis). V geografii jsou začleněny tematické okruhy těchto průřezových témat
RVP G: Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech, Environmentální
výchova, Multikulturní výchova a Osobnostní a sociální výchova.
Při výuce se často využívá powerpointová projekce a DVD video.
Výchovně vzdělávací strategie
Výchovně vzdělávací strategie vycházejí ze strategií popsaných v úvodu
k vyučovacímu předmětu „Geografie“, jsou přizpůsobeny tomu, že žáci, kteří si zvolili
geografický seminář, mají dobré předpoklady ke studiu geografie ve větším rozsahu a do větší
hloubky. Učitel se zaměřuje na posilování jejich tvůrčího přístupu k řešení problémů a
samostatného získávání a třídění informací.
Důležitou součástí semináře jsou seminární práce kvalitativního i kvantitativního
charakteru a zpracování výsledků těchto prací jednak formou písemnou, ale i formou
prezentace výsledků. Při tom bude vyučujícím kladen důraz na obsah i formu zpracování, při
kterém bude v maximální míře využívána výpočetní technika.
I v tomto předmětu budou v maximální míře zařazována průřezová témata, zejména
osobnostní a sociální výchova- posilování morálně-volních vlastností nutných k úspěšnému
studiu-vytrvalost, zdravé sebevědomí, umění spolupracovat, kreativita při řešení úkolů,
poctivost při zpracování seminárních prací a domácích úloh. Menší počet žáků ve skupině
umožní klást důraz na vztahy mezi nimi, podporovat jejich vzájemnou spolupráci.
Důraz bude kladen i na environmentální výchovu, součástí přístupu k jednotlivým
tématům bude i posouzení, jakým způsobem se poznávané skutečnosti dají využít při ochraně
životního prostředí a které faktory životní prostředí poškozují.
Velká pozornost bude věnována průřezovému tématu „ Výchova k myšlení
v evropských a globálních souvislostech“, zejména globálním problémům, jejich příčinám a
důsledkům.
280
Název vyučovacího předmětu: ZEMĚPIS
Ročník: PRIMA
Výstup předmětu
Učivo
Znát základní
informace o Vesmíru
Umět porovnat Zemi
s ostatními tělesy
Sluneční soustavy
Znát pohyby Země a
těles pohybujících se
kolem
Vyučující:
Téma
Vesmír
Sluneční soustava a její planety
Měsíc
1. VESMÍR
Otáčení Země kolem své osy
2. ZEMĚ JAKO VESMÍRNÉ
TĚLESO
Určit vazby a
souvislosti mezi
jednotlivými sférami
Umět charakterizovat
fyzickogeografické
sféry Země
Historie Vesmíru
Skupinová práce – znázornění Sluneční
soustavy
Fyzika – rychlost světla
Prezentace – objevování Měsíce
Pohyb Měsíce
Oběh Země kolem Slunce
Další pohyby Země a Měsíce
Znát základní údaje o Historie určování velikosti a tvaru Země
Zemi
Modely Země
Umět porovnat velikost Základní údaje o Zemi
s ostatními tělesy
Geografická síť
Znát sféry Země
Školní rok
Průřezová témata, kontexty a přesahy,
další poznámky
Slapové jevy – působení sil - Fyzika
Dějepis – názory na tvar a rozměry Země
Kartografie – měřítka map
Mapy a měřítka
Přírodní sféra a její složky
Litosféra
Atmosféra
Hydrosféra
Pedosféra
Biosféra
Kryosféra
281
3. KRAJINNÁ SFÉRA ZEMĚ
Matematické výpočty vzdáleností na mapě
- Matematika
Nejstarší mapy a glóby
Skupinová práce – časová pásma
Pohyby litosférický desek - geologie
Seminární práce – podrobné studium
některých částí sfér
Biologie
Ledovcová problematika – globální
problémy – skupinová prezentace – tání
ledovců
Antarktida a Arktida – chemické a fyzikální
znalosti - Chemie + Fyzika
Název vyučovacího předmětu: ZEMĚPIS
Ročník: SEKUNDA
Výstup předmětu
Znát původ kontinentů a základní
členění
Znát oceány a velká okrajová moře
Umět odlišit vlastnosti jednotlivých
oceánů a porovnat je
Znát pohyby m. vody
Znát oblasti SA a umět je s pomocí
mapy charakterizovat
Umět porovnat SA s ostatními
kontinenty, či oblastmi světa
Umět lokalizovat na mapě základní
pojmy SA
Znát oblasti JA a umět je
charakterizovat
Umět porovnat s ostatními kontinenty
Umět lokalizovat na m mapě základní
pojmy JA
Umět porovnat s ostatními kontinenty
Umět charakterizovat
regiony Afriky s mapou
Znát současné největší problémy Afr.
Umět porovnat s ostatními kontinenty
Umět charakterizovat a pracovat
s mapou
Umět charakterizovat polární oblasti
Vyučující:
Učivo
Vývoj kontinentů a oceánů
Dělení světového oceánu
Pohyby mořské vody
Školní rok
Téma
1. ZEMĚPIS SVĚTADÍLŮ A
OCEÁNŮ - úvod
2. SVĚTOVÝ OCEÁN
Průřezová témata, kontexty a přesahy,
další poznámky
Projekt – Voda v oceánu
SKUPINOVÁ PRÁCE – znázornění mořský
proudů – vliv na klima - meteorologie
Planetární geografie – působení Měsíce
Fyzika, Chemie
Vymezení SA, Angloameriky
Přírodní podmínky SA
Kanada
USA
NAFTA versus svět
3. SEVERNÍ AMERIKA Angloamerika
Vymezení hranic Latinské Ameriky
Charakteristika Střední Ameriky
Mexiko
Přírodní podmínky JA
Regiony JA
Amazonský prales
4. LATINSKÁ AMERIKA
Vymezení Afriky
Přírodní podmínky Afriky
Regiony Afriky a jejich SE
charakteristika
5. AFRIKA
SEMINÁRNÍ PRÁCE – prezentace .
pozvánka do africké země
PPT prezentace – Hlad a nemoci Afriky
Vybrané státy
Problémy afrického kontinentu
6. AUSTRÁLIE A OCEÁNIE
Přírodní podmínky Austrálie
Hospodářství Austrálie
Arktida a Antarktida
282
Projekt – ppt prezentace – Kácení a pálení
Amazonie, Hledání pramene Amazonky,
Sopky Latinské Ameriky
Koloniální výboje
Dějepis, OV, Biologie
PPT – Ayers Rock
7. POLÁRNÍ OBLASTI
Název vyučovacího předmětu: ZEMĚPIS
Ročník: TERCIE
Výstup předmětu
Umět popsat vývoj
kontinentů a jejich
tendence
Znát hranice Evropy
Znát historické mezníky
Evropy
Umět Evropu
charakterizovat
fyzickogeograficky i
socioekonomicky
Umět porovnat jednotlivé
regiony
Lokalizovat pojmy
Znát evropské integrace
Umět porovnat Evropu
s ostatními oblastmi
Znát hranici Eurasie
Znát ruskou
charakteristiku
Umět porovnat a určit
regiony Ruska
Znát Euroasijské hranice a
umět je ukázat na mapě
Umět charakterizovat
jednotlivé regiony, znát
vybrané státy a důležité
oblasti
Umět porovnat s ostatními
oblastmi světa
Vyučující:
Učivo
Opakování členění kontinentů a oceánů
Školní rok
Téma
1. ČLENĚNÍ SVĚTADÍLŮ
Evropa
10 nej Evropy
Přírodní podmínky Evropy
Obyvatelstvo a sídla Evropy
Hospodářství Evropy
Evropské regiony
Evropská Unie
Vymezení evropské a asijské části Ruska
Charakteristika Ruska
Regiony Ruska
Rusko a okolní svět
Asie – uvedení světadílu
Regionalizace Asie
Východní Asie
Jihovýchodní Asie
Jižní Asie
Jihozápadní Asie
Střední Asie
Porovnání regionů
283
2. EVROPA
Průřezová témata, kontexty a přesahy,
další poznámky
Projekt – ppt prezentace – Poznávání pólů,
Antarktida, Tání ledovců
Globální problémy světa
Chemie
PRÁCE s mapou Evropy – kartografie
SEMINÁRNÍ PRÁCE – Evropská
velkoměsta
Dějepis – dějiny Evropy, Geologie
3. EVROPSKÁ UNIE
4. RUSKO
5. ASIE
SKUPINOVÁ PRÁCE – porovnání regionů
Evropy – Hospodářství světa
PREZENTACE – ppt prezentace – EU
Světové integrace
Ekonomie
SEMINÁRNÍ PRÁCE – Historie Aljašky,
SSSR, Vládci Ruska
Asie, Regionální zeměpis
PREZENTACE – ppt – Asijští tygři,
Japonsko a Čína
SKUPINOVÁ PRÁCE – Izrael, Irák a boje
o Kuvajt
Problematika budoucnosti v těžbě ropy
Hospodářský zeměpis
Název vyučovacího předmětu: ZEMĚPIS
Ročník: KVARTA
Školní rok
Vyučující:
Výstup předmětu
Znát charakteristiku ČR
Znát hraniční body
Umět porovnat a na mapě
lokalizovat vybrané regiony ČR
Znát začlenění ČR do EU a vztahy
mezi jejími členskými zeměmi
Učivo
Geografická poloha ČR
Přírodní poměry ČR
Obyvatelstvo a sídla ČR
Průmysl ČR
Zemědělství ČR
Oblasti ČR – kraje
ČR a integrace
Téma
1. ČESKÁ REPUBLIKA
ovládá základy praktické topografie
a orientace v terénu
aplikuje v terénu praktické postupy
při pozorování, zobrazování a
hodnocení krajiny
uplatňuje v praxi zásady
bezpečného pohybu a pobytu ve
volné přírodě v krajině, uplatňuje v
modelových situacích zásady
bezpečného chování a jednání při
mimořádných událostech
Cvičení a pozorování v terénu místní krajiny, 2. TERÉNNÍ GEOGRAFIE
geografické exkurze
Umět charakterizovat lidskou
společnost a její vliv na přírodu
Umět lokalizovat státy a města
Zemědělství
Průmysl
Doprava a služby
Průřezová témata, kontexty a přesahy,
další poznámky
Historie ČR - Dějepis
OV
EU a ČR – SEMINÁRNÍ PRÁCE
SEZNAM STÁTŮ A MĚST
MAPA SVĚTA
Ochrana člověka při ohrožení zdraví a života
Člověk a jeho vliv
Demografie
Porovnání států
3. ANTROPOSFÉRA
PREZENTACE – ppt – Bohatý Sever a
chudý Jih
4. HOSPODÁŘSTVÍ
SKUPINOVÁ PRÁCE – Globální problémy
– PPT či referát
Znát dělení hospodářství
Video
Změny klimatu
Válečné konflikty
Katastrofy
5. GLOBÁLNÍ PROBLÉMY
Umět charakterizovat globální
problémy
Znát dělení
Znát současné problémy
284
Název vyučovacího předmětu: GEOGRAFIE
Vyučující:
Téma
Ročník: KVINTA
Výstup předmětu
Učivo
Znát objekt a předmět geografie
Znát základní informace o
Vesmíru
Úvod do geografie
Vesmír
Sluneční soustava a její planety
Umět porovnat Zemi s ostatními
tělesy Sluneční soustavy
Měsíc
Znát pohyby Země a těles
pohybujících se kolem
Znát slapové jevy
Znát základní údaje o Zemi
Umět porovnat velikost
s ostatními tělesy
Znát sféry Země
Umět charakterizovat
fyzickogeografické sféry Země
1. VESMÍR
Historie Vesmíru
Opakování látky
Fyzika – rychlost světla
Prezentace – objevování Měsíce
Pohyb Měsíce
Otáčení Země kolem své osy
Oběh Země kolem Slunce
Další pohyby Země a Měsíce
Historie určování velikosti a tvaru Země
Modely Země
Základní údaje o Zemi
Geografická síť
Mapy a měřítka
Přírodní sféra a její složky
Určit vazby a souvislosti mezi
jednotlivými sférami
1. GEOGRAFIE
Školní rok
Průřezová témata, kontexty a
přesahy, další poznámky
Litosféra
Atmosféra
Hydrosféra
Pedosféra
Biosféra
2. ZEMĚ JAKO VESMÍRNÉ
TĚLESO
Slapové jevy – působení sil - Fyzika
Světový oceán
Dějepis – názory na tvar a rozměry
Země
Kartografie – měřítka map
Opakování látky
Matematické
výpočty vzdáleností na
mapě - Matematika
Nejstarší mapy a glóby
Skupinová práce – časová pásma
3. KRAJINNÁ SFÉRA
Pohyby litosférický desek - geologie
ZEMĚ
Seminární práce – podrobné studium
některých částí sfér
Biologie
Opakování látky
Kryosféra
Umět popsat globální problémy a
hrozby
Znát problémy našeho okolí
Prostředí, ve kterém žijeme
Globální problémy
Životní prostředí našeho regionu
285
4. ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
ZEMĚ
Projekt – PREZENTACE – globální
problémy, problémy dané oblasti
Chemie, OV
Název vyučovacího předmětu: GEOGRAFIE
Vyučující
Téma
Ročník: SEXTA
Výstup předmětu
Učivo
Znát a umět porovnat regiony
světa
Orientovat se v současné i
historické politické mapě světa
Opakování oblastí
Asijské regiony
Historický vývoj
Koloniální území
Znát základní údaje o
obyvatelstvu světa
Znát charakteristiku světového
průmyslu
Umět lokalizovat na mapě
Znát charakteristiku světového
zemědělství
Umět lokalizovat na mapě
Znát charakteristiku světové
dopravy
Umět popsat a přiřadit největší
zástupce jednotlivých doprav
2. POLITICKÁ MAPA SVĚTA
SKUPINOVÁ PRÁCE – projekt – nově
vzniklé státy světa
Koloniální výboje, Dějepis
3. OBYVATELSTVO SVĚTA
SKUPINOVÁ PRÁCE – tvorba tabulek
– statistika, matematika
Regionální zeměpis
PPT PREZENTACE – problémy
spojené s národnostmi, rasami , jazyky
a náboženstvím
4. SVĚTOVÝ PRŮMYSL
SEMINÁRNÍ PRÁCE – vyznačení
těžebních oblastí v mapě
PPT PREZENTACE – jaderná
energetika
Fyzika – radiace
Hospodářský zeměpis
Globální problémy
Regionální zeměpis
SKUPINOVÁ PRÁCE – pěstitelské a
chovatelské oblasti
Hospodářský zeměpis
Podnebné pásy – biosféra
Biologie
PREZENTACE – světové dopravní
koridory
Práce s mapou – lokalizace
SEMINÁRNÍ PRÁCE – dopravní
prostředky
Světový průmysl
Současná politická mapa
Demografické údaje
Znát národnosti, ras. strukturu,
jazyky a náboženství světa
1. REGIONY SVĚTA
Národnostní a rasová struktura
Jazyky světa
Kulturní geografie – náboženství
světa
Základní dělení průmyslu
Těžební průmysl
Výroba elektřiny a plynu
Zpracovatelský průmysl
Nejvyspělejší a nejchudší oblasti
světa
Základní
dělení zemědělství
Rostlinná výroba
Živočišná výroba
Rybolov
5. SVĚTOVÉ ZEMĚDĚLSTVÍ
Základní dělení světové dopravy
Silniční aaželezniční
Letecká
vodní
Potrubní
Jednotlivé výhody
6. DOPRAVA
286
Školní rok
Průřezová témata, kontexty a
přesahy, další poznámky
Regionální geografie
SEMINÁRNÍ PRÁCE – zpracování
mapy světa
Ročník: SEPTIMA/OKTÁVA
Výstup předmětu
Název vyučovacího předmětu: GEOGRAFIE
Vyučující:
Téma
Učivo
Znát základní problémy ohrožující Globální problémy současnosti
současný svět
Znečištění vody
Odpady
Nemoci světa
Znát možnosti nápravy a možné
rekultivace krajiny
1. ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
(opak+ČR)
2.
SKUPINOVÁ PRÁCE – čističky
odpadních vod
Chemie, Fyzika, Biologie
Ozonosféra – atmosféra
Energetika – jaderná
SEMINÁRNÍ PRÁCE – ppt prezentace
– rekultivace krajiny, možnosti nápravy,
Projekt
– ŽP našeho okolí
třídění odpadu
Ozónová díra a globální oteplování
Jaké je řešení?
Summit a jednání
Znát dělení organizací
Umět charakterizovat činnosti a
náplň vybraných organizací
Školní rok
Průřezová témata, kontexty a
přesahy, další poznámky
Světová seskupení
EU
NATO
OSN
Další organizace
2. SVĚTOVÉ INTEGRACE
SEMINÁRNÍ PRÁCE – jedna
z organizací
Ekonomika
Evropa a její SE charakteristika
Světové organizace – např. NAFTA
Jednání a vstup ČR do EU
Vliv EU na ČR
Pohled do budoucnosti
3. EU A ČR
Znát postavení ČR v Evropské
unii
EU, ČR – charakteristika hospodářství
Projekt – SKUPINOVÁ PRÁCE –
Pohled na ČR a další desetiletí
Znát jednotlivé regiony
Umět porovnat regiony
Oblasti světa
Státy světa
4. SVĚTOVÉ REGIONY
Ekonomika
Dějepis
Projekt – SKUPINOVÁ PRÁCE Evropa
Umět charakterizovat vybrané
státy regionů
287
Ročník: SEPTIMA/OKTÁVA
Výstup předmětu
Znát základní charakteristiku
jednotlivých regionů světa
Umět porovnat regiony světa
Učivo
Název vyučovacího předmětu: GEOGRAFICKÝ SEMINÁŘ
Vyučující
Téma
1. REGIONY SVĚTA
SKUPINOVÁ PRÁCE – porovnání
ekonomických faktorů v regionech
Dějepis, Ekonomie, ZSV
Globální problémy, jejich příčiny a
důsledky
Evropa, žijeme v Evropě, vzdělávání
v Evropě
2. LOKALIZACE
Projekt – Vypracování slepé mapy
Sever x Jih
Nejvyspělejší regiony
Nejchudší regiony
Umět přidělit státy do regionů a
určit jejich fyzickogeografický i
socioekonomický charakter i
vývoj do budoucna
Umět začlenit geografické pojmy
do mapy
Pojmy do slepé mapy
Fyzickogeografické pojmy
Socioekonomické pojmy
Orientovat se v současné situaci
v rámci světa
Znát dělení organizací
Umět charakterizovat činnosti a
náplň vybraných organizací
Znát internetové odkazy, které
nabídnou zprávy z
„geografického“ světa
Problematické oblasti světa
Souboje mezi světovými organizacemi opakování
Války, nepokoje a další problémy
Nové státy světa – politická mapa
současnosti
Budoucnost?
Školní rok
Průřezová témata, kontexty a
přesahy, další poznámky
Pojmy z regionální geografie
3. SOUČASNÁ SITUACE
SVĚTA
PPT prezentace – války, nepokoje
SEMINÁRNÍ PRÁCE – novinky ze světa
Ekonomika, Dějepis, ZSV
Globalizační a rozvojové procesy
Orientace v internetovém světě
Projekt – Gogole Earth
Média a mediální produkce
Umět reagovat na všechny
maturitní otázky z geografie
Opakování maturitních otázek
Témata k probrání
288
3. MATURITNÍ OTÁZKY
SEMINÁRNÍ PRÁCE – vybrané
maturitní téma
Projekt – SKUPINOVÁ PRÁCE – tvorba
otázek
Ekonomika
Dějepis
Projekt – SKUPINOVÁ PRÁCE Evropa
5.6 Umění a kultura
Charakteristika vzdělávací oblasti
Vzdělávací oblast Umění a kultura zahrnuje uměleckou tvorbu a komunikaci ve dvou
oborech- hudebním a výtvarném.
Jejím cílem v hudebním oboru je naučit žáky poslouchat hudbu, hudebně se
projevovat a seznamovat se s různými funkcemi hudby, chápat hudbu a pronikat do její
podstaty. Výtvarný obor učí žáky využívat výtvarné prostředky, vnímat různé formy
výtvarného projevu, nejen obrazy, ale i skulptury, design, vzhled krajiny, architekturu, styl
oblečení, film a další oblasti výtvarné kultury.
Vzdělávací obsah je uskutečňován formou tvůrčích činností, jejichž výstupem je
propojení tvorby, recepce i interpretace. Tyto činnosti rozvíjejí smyslovou citlivost, vedou
žáky k uplatnění subjektivních pocitů a učí je využívat komunikační účinky hudby a
výtvarného umění. K rozvíjení obraznosti hudební i výtvarný obor využívají literaturu,
dramatické obory.
Vzdělávání v oblasti kultury a umění svým integrativním charakterem umožňuje
žákům pochopit základní principy umělecké tvorby a umělecké komunikace, vytváří
schopnost vnímat umění a kulturu jako celek, chápat umělecké projevy ve vzájemných
vazbách.
Na nižším stupni gymnázia se každý žák seznámí s oběma obory této vzdělávací
oblasti, na vyšším stupni si volí ten z oborů, který je mu bližší a ve kterém chce získávat
hlubší znalosti.
Cílové zaměření vzdělávací oblasti
Vzdělávací oblast pomáhá žákům při naplňování klíčových kompetencí.
Žák
 poznává umění a učí se ho chápat prostřednictvím soustředěného vnímání
hudby a výtvarného umění i prostřednictvím vlastní tvorby
 sleduje a hodnotí umění v kontextu s historií i technologickými změnami
 chápe umění jako nezastupitelnou formu komunikace mezi lidmi
 užívá jazyk umění k popisu skutečnosti, k vyjadřování vlastních prožitků,
vztahů, emocí a představ
 umí porovnávat a hodnotit různé druhy umění, svůj názor je schopen
vhodnou formou sdělit ostatním
 poznáváním kulturních hodnot a porozuměním těmto hodnotám se učí být
tolerantní, ale i kritický
 je schopen podílet se na vytváření vstřícné a inspirující atmosféry pro
poznávání kulturních hodnot, chápe projevy a potřeby různorodých sociálních
skupin, etnik a národů
289
 má pozitivní vztah ke kulturnímu bohatství společnosti v minulosti i
v současné době, je si vědom významu vzdělání v tomto směru a chápe ho
jako celoživotní proces
5.6.1 Hudební výchova
Charakteristika vyučovacího předmětu
Předmět Hudební výchova vychází z obsahu vzdělávacího oboru Hudební výchova
RVP ZV a RVP G. Realizují se tématické okruhy průřezových témat Osobnostní a sociální
výchova, Multikulturní, Mediální, Environmentální výchova a výchova k myšlení
v evropských a globálních souvislostech RVP ZV a RVP G.
Hudební výchova na nižším stupni gymnázia vychází z dosažené úrovně hudebního
rozvoje žáků a plynule navazuje na cíle, obsah a charakter hudební výchovy ze základní
školy. Hudební výchova na vyšším stupni gymnázia uplatňuje zásady hlasové hygieny v
běžném životě, využívá indiv. pěv. a interpr. potenciál žáků, učí žáky využívat nástroje
individuálně či ve skupině, vede žáky k tomu, aby reagovali na hudbu pohybem. Učí je
orientovat se v zápise jednoduchých skladeb a realizovat tyto skladby.
Původně hravé přístupy k pěveckým, poslechovým, instrumentálním a hudebně
pohybovým činnostem se postupně proměňují v tvořivou a cílevědomou práci žáků
s hudebním materiálem (písně, poslechové skladby, hudebně pohybové hry, prvky tanců
apod.). Hudební výchova by měla umožnit žákům uvolnění od napětí a radostné prožitky.
Hudbu žáci nejen citově prožívají, ale učí se chápat i její společenské funkce a na
úrovni svého dosaženého individuálního hudebního rozvoje ji také hodnotit. Podstatným
přínosem hudební výchovy je poznávání harmonie a rytmu, které nejsou jen vlastnostmi
kultury, ale života vůbec.
Hlavním cílem je :
 prohloubení sociální citlivosti a vytváření konstruktivních forem
mezilidské sounáležitosti a spolupráce
 rozvíjení schopnosti a potřeby estetického vnímání, výběru a hodnocení
 rozvíjet kreativní přístup k úkolům a otázkám a učit je zvládat jak
připraveností k individuálnímu nasazení a sebeukáznění, tak ochotou k
týmové součinnosti v pracovní skupině, třídě nebo sboru.
Časové a organizační vymezení
Hudební výchova se vyučuje jednu vyučovací hodinu týdně ve všech třídách od
primy do kvarty na nižším stupni gymnázia. Na vyšším stupni gymnázia si žáci volí mezi
hudební výchovou a výtvarnou výchovou. V kvintě a sextě je hodinová dotace dvě hodiny
týdně.
290
Výchovně vzdělávací strategie
Kompetence komunikativní, kompetence sociální a personální – učitel
 klade důraz zejména na individuální přístup k žákům a na rozvoj jejich
vlastních schopností
 organizuje žákům práci formou větších společných projektů, rozvíjí tak jejich
schopnosti týmové spolupráce a zodpovědnost jedince za společné dílo žáci
mohou zpracovat projekt s hudební tématikou
 vede žáka k rozvíjení tvůrčího potenciálu a kultivování projevů a potřeb, k
utváření hierarchie hodnot
 vede žáky k chápání hudby jako neoddělitelné součásti lidské existence
 vytváří podmínky pro pochopení a poznání uměleckých hodnot v širších
sociálních a kulturních souvislostech a k tolerantnímu přístupu k různorodým
kulturním projevům a potřebám různých skupin, národů a národností
Kompetence občanské - učitel
 organizuje návštěvy výstav, koncertů a divadelních představení podle
aktuálních možností, formuje tak postoje žáků k emotivním a pocitovým
prožitkům a formuje jejich vztah k hudbě, rozvíjí tak jejich kulturní rozhled
Kompetence k řešení problémů – učitel
 v projektových týdnech zadává žákům skupinovou práci na konkrétní téma,
která je následně prezentována na závěr projektového týdne
 zadává žákům referáty k samostatnému či skupinovému zpracování a
prezentaci.
Kompetence pracovní a k podnikavosti  učitel
 při výuce posiluje zájem žáků o hudbu
 seznamuje je s obory, které znalosti hudby předpokládají a vede je k tomu,
aby neměli obavy si některý z těchto oborů volit
 vede žáky k tomu, aby měli schopnost samostatně rozvíjet své hudební
vzdělání a využívat toto v zájmové nebo profesionální činnosti
Z hlediska klíčových dovedností učitel klade důraz na:





zpěv a schopnost poslechu
provádění pěvecké dovednosti v běžném životě
kompenzování negativních vlivů způsobu života
spolupráci při skupinovém zpěvu
znalost hudební historie
291
Název vyučovacího předmětu: Hudební výchova
Ročník: Prima
Výstup předmětu
Vokální:
 využívá své individuální hudební schopnosti a
dovednosti při hudebních aktivitách
 intonačně a rytmicky správně zazpívá jednohlas
 dokáže ocenit hudební vokální projev druhého
Instrumentální:
 realizuje (hrou, tancem, doprovodem) jednoduchou
zapsanou melodii
 využívá Orffovy nástroje
Hudebně pohybové:
 ztvárňuje hudbu pohybem
292
Vyučující:
Učivo





Školní rok:
Průřezová témata, kontexty a přesahy,
další poznámky
opakování tónu, základy pěv.dýchání,
 Osobní a sociální výchova (dále
tvorby tónu, hlavová rezonance
OSV)
rozezpívání, lidové písně, koledy,
 Mediální výchova (dále MDV)
jednoduché písně
 Výchova k myšlení v evropských
jednoduchý dvojhlas
a globálních souvislostech (dále
rytmus řeč, verš a rytmus
EGS)
rytmická cvičení
 Filosofie, výtvarná výchova
hudební nástroje
 Environmentální výchova (dále
EV)
 Multikulturní výchova (dále MV)
 Průběžné nahrávání
 Ilja Hurník- Umění poslouchat
hudbu
 Zenkl: ABC hudební nauky
 J.Ryba: Česká mše vánoční
 Vánoční minikoncert
 B.Voborník- Představujeme
hudební nástroje
Název vyučovacího předmětu: Hudební výchova
Ročník: Sekunda
Výstup předmětu
Vokální:
 využívá své individuální hudební schopnosti a
dovednosti při hudebních aktivitách
 intonačně a rytmicky správně zazpívá jednohlas,
dvojhlas
 realizuje podle svých individuálních schopností a
dovedností písně a skladby různých stylů a žánrů
Instrumentální:
 realizuje (hrou, tancem, doprovodem) jednoduchou
zapsanou melodii
 využívá nástroje k reprodukci motivů skladeb
 rozlišuje základní hudební pojmy
293
Vyučující:
Učivo
 rozvíjení učiva primy
 česká orffova škola, Jurkovič – Živá
hudba minulosti
 rytmické doprovody
k charakteristickým skladbám,
improvizace
 intervaly, opera
 renesance až klasicismus
 kánon
 taktování
 hudební nástroje
Školní rok:
Průřezová témata, kontexty a přesahy,
další poznámky
 OSV
 MDV
 EGS
 Filosofie, výtvarná
 výchova
 EV
 I.Hurník Umění poslouchat
hudbu
 Zenkl: ABC hudební nauky
 B.Voborník- Představujeme
hudební nástroje
Název vyučovacího předmětu: Hudební výchova
Ročník: Tercie
Výstup předmětu
Vokální:
 intonačně a rytmicky správně zazpívá jednohlas
 využívá základy pěveckých dovedností
Instrumentální:
 realizuje (hrou, tancem, doprovodem) jednoduchou
zapsanou melodii
 využívá nástroje k reprodukci motivů skladeb
 rozpozná v proudu znějící hudby výrazové
prostředky
 česká tradice
 rozlišuje základní hudební pojmy
 umění a filosofie
Hudebně pohybové:
 ztvárňuje hudbu pohybem
294
Vyučující:
Učivo
 rozvíjení učiva primy a sekundy
(stupnicové postupy v dur a moll,
lidovky, koledy, kánony,
charakteristické jednoduché písně)
 česká orffova škola, Jurkovič – Živá
hudba minulosti
 symf.báseň, programy
 klasicismus až hudba 20.století
 národní hudba, vlastenectví
vs.nacionalismus
 vliv krajiny a jazyka
 hudba a totality
 hudební nástroje
Školní rok:
Průřezová témata, kontexty a přesahy,
další poznámky
 OSV
 MDV
 EGS
 Filosofie, výtvarná výchova
 EV
 I.Hurník Umění poslouchat
hudbu
 Průběžné nahrávání
 Bernstein: pro mladé publikum
 Zenkl: ABC hudební nauky 7.
 Vánoční a jiné koncerty
 R.Wagner. výběr z oper
 B.Voborník- Představujeme
hudební nástroje
Název vyučovacího předmětu: Hudební výchova
Ročník: Kvarta
Výstup předmětu
Vokální:
 intonačně a rytmicky správně zazpívá jednohlas
 využívá základy pěveckých dovedností
Instrumentální:
 realizuje (hrou, tancem, doprovodem) jednoduchou
zapsanou melodii
 využívá nástroje k reprodukci motivů skladeb
 rozpozná v proudu znějící hudby výrazové
prostředky /tempové, dynamické, harmonické
změny)
295
Vyučující:
Učivo







Školní rok:
Průřezová témata, kontexty a přesahy,
další poznámky
sluchová analýza, procvičování
 OSV
intonace sluchové analýzy, hraní ve
 MDV
skupině
 EGS
rytmická cvičení
 filosofie, výtvarná výchova
příprava vystoupení Vánoční aj.) –
 EV
výběr materiálu a zkoušky a nácvik
 I.Hurník Umění poslouchat
hudební nauka v rozsahu ABC
hudbu
hudební nauky
 B.Voborník- Představujeme
hudební jazyk soudobé hudby
hudební nástroje
různé druhy taneční hudby
hudební nástroje
5.6.2 Výtvarná výchova
Charakteristika vyučovacího předmětu
Výtvarná výchova vychází ze vzdělávacího oblasti Umění a kultura vzdělávacího
oboru Výtvarná výchova RVP ZV a RVP G, navazuje na dovednosti a znalosti žáků z nižších
ročníků ZŠ. Spojuje v sobě průřezová témata – osobnostní a soc. výchova, environmentální
výchova a mediální výchova. Důraz je kladen především na osobnostní kvality žáka, jeho
schopnost poznávat, učit se a vnímat souvislosti, porovnávat, kriticky a kultivovaně hodnotit a
zastávat osobní postoj k činnosti své i ostatních, schopnost spolupracovat.
Předmět výtvarná výchova rozvíjí tvořivost, zejména zrakovou představivost, paměť,
fantazii a kultivuje smyslové vnímání. Obohacuje schopnost symbolického vyjadřování a
komunikace. Poskytuje žákům prostředky (zejména výtvarné) k objevování komplexních
hodnot jako je harmonie, uměřenost a integrita. Vytváří podmínky pro psychosociální
poznávání a sebepoznávání, motivuje k objevování a zkvalitňování hodnotných vztahů
k lidem, sobě samému, přírodě, umění a věcem. Aktivizuje a rozvíjí zájem o umění, zvláště
výtvarné, a prohlubuje kulturní rozhled.
Prostředkem realizace cílů výtvarné výchovy je projektové a experimentální
vyučování, jehož záměrem je získání informací, zkušeností a dovedností vlastním
objevitelským a experimentálním přičiněním žáka a to ve spolupráci s ostatními členy
kolektivu. Výchovně vzdělávacím cílem předmětu Výtvarná výchova je rozvoj všeobecných
znalostí žáka v oblasti výtvarného umění a v oblastech, které tyto znalosti využívají.
Především jde o schopnost posuzování estetiky životního a pracovního prostředí, životního
stylu, vlastních kulturních projevů a projevů ostatních členů společenstva multikulturní
společnosti.
Časové a organizační vymezení
Výtvarná výchova je vyučována v primě a sekundě 2 hodiny týdně, v současné době
je k výuce využíván prostor ZUŠ, který nabízí daleko širší spektrum činností. Třídy
s vysokým počtem žáků jsou dle možností dělené na dvě skupiny. V tercii a kvartě probíhá
výuka 1x za dva týdny, vždy dvě hodiny. Kromě samotné výtvarné činnosti, žáci pravidelně
navštěvují výstavy v okolí, muzea a zajímavé umělecké památky. Součástí výuky jsou i
besedy týkající se výtvarného umění.
Na vyšším stupni gymnázia si žáci vybírají výtvarný, či hudební obor, předmět VV je
vyučován ve třídě kvinta a sexta a dotován 2 hodinami týdně. Vychází ze znalostí a
dovedností, které žáci získali na nižším stupni gymnázia. Ve vyšších ročnících je převážná
část výuky zaměřena na osvojování znalostí z oblasti dějin výtvarného umění, porovnávání
různých znakových systémů, rozboru a charakteristice jednotlivých uměleckých děl a jejich
výkladu.
Výchovně vzdělávací strategie
Kompetence k učení  učitel
 motivuje žáky k učení ukázkami vlastní tvorby a zadáváním projektů, které
řeší praktické využití učiva
296
 doporučuje žákům další aktivity ( návštěvy výstav, kulturních památek,
sledování televize, internet)
Kompetence k řešení problémů  učitel
 vede žáky při hledání vlastních postupů při řešení daného výtvarného
problému
 vede žáky ke kritickému hodnocení vlastní tvorby a k hledání jiných variant
řešení výtvarného problému
Kompetence komunikativní  učitel
 vede žáky ke schopnosti vyjádřit své mínění a subjektivní pocity při
hodnocení výsledků své práce a práce ostatních žáků
Kompetence sociální a personální  učitel
 vede žáky ke kooperaci při hledání výtvarného řešení tématu a k přijetí
dílčích úkolů při realizaci skupinové práce
Kompetence pracovní  učitel
 umožní prezentovat vlastní práce (výzdoba třídy, školy, výstavy)
 při práci ve skupinách žáky vede ke společnému hledání efektivního řešení
problému
Kompetence občanská  učitel
 seznamuje žáky s uměním a kulturou v cizích zemích, vede k toleranci a
pozitivnímu přijímání odlišných kulturních hodnot
Kompetence k podnikavosti  učitel
 motivuje žáky k účasti v uměleckých soutěžích - fotografických, výtvarných,
vědomostních
 učí žáky realizovat se ve výtvarném oboru prostřednictvím svobodné,
individuální a tvůrčí činnosti
5.6.3 Dějiny umění
Charakteristika vyučovacího předmětu
Obsahem vyučovacího předmětu dějiny umění jsou kulturně historické souvislosti
vzniku a vývoje architektury, výtvarného a užitého umění od pravěku až po současnost.
Hlavním cílem je naučit žáky vnímat souvislost mezi vývojem umění a vývojem
společenského života. Základním metodologickým východiskem je propojení teoretického
výkladu a konkrétní obrazové dokumentace.
297
Součástí výuky jsou exkurze a návštěvy výstav, stálých výstav umění a uměleckých
galerií.
Předmět staví na kompetencích a dovednostech získávaných průběžně v předmětech
- literatura, dějepis, základy společenských věd, estetika aj. Snaží se rozvíjet kreativitu žáka a
vytvořit schopnost bránit se proti manipulaci ve vztahu k osobním hodnotám a postojům a
otázkám vkusu a módním trendům.
Vzhledem k charakteru předmětu se pozornost soustřeďuje převážně na vazby mezi
jednotlivými druhy umění a mezioborové přesahy.
Organizační vymezení
Předmět Dějiny umění je volitelný předmět, určený žákům osmého ročníku
osmiletého gymnázia.
Hodinová dotace je stanovena na jednu hodinu týdně. Předmět realizuje vzdělávací
obsah tématu Lidé a kultura RVP G.
Vyučování probíhá převážně ve třídách, případně v jiných kulturních zařízeních
(galerie, výstavní sály, učebna IVT a dalších).
Výchovně vzdělávací strategie
Postupy využívané při rozvíjení, vytváření a prohlubování klíčových kompetencí
vymezených v předmětu výtvarná výchova:
 seznámení s dalšími obory umění (film, umělecká fotografie, architektura,
experimenty na pomezí uměleckých oborů), a tím motivuje žáky k vlastní
tvorbě.
 organizuje pro žáky návštěvy kin, divadel, muzeí a galerií výstav, seminářů a
besed s uměleckou tematikou, diskusí nad uměleckou problematikou; učitel
vede žáky k tomu, aby si vytvářeli a rozvíjeli svůj vlastní názor na umění a
kulturu a dokázali ho logicky obhájit. Zároveň by měli být schopni přijímat a
tolerovat názory ostatních.
 upozorňuje žáky na aktuality vztahující se k jednotlivým druhům umění, a
vede žáky k získávání údajů z různých zdrojů, jejich třídění a kritickému
vyhodnocování.

kultuře a
umění a dokázali ho reflektovat.
 organizuje práci žáků tak, aby se uplatnily jejich schopnosti, kreativita a
fantazie, zároveň klade důraz i na práci v týmu.
 seznamuje žáky se světovým uměním a kulturou, vede je k
toleranci a pozitivnímu přijímání odlišných kulturních hodnot.
298
5.6.4 Kreativní činnosti
Charakteristika vyučovacího předmětu
Kreativní činnosti (Dále Kč) vycházejí ze vzdělávací oblasti Umění a kultura
vzdělávacího oboru Výtvarná výchova. Navazují na znalosti a dovednosti z nižších ročníků
ZŠ.
Důraz je kladen na rozvoj osobnosti žáků – učí se poznávat, porovnávat, kriticky a
kultivovaně hodnotit a zastávat osobní postoj k činnosti své i druhých.
V hodinách Kč se společně snažíme o rozvoj fantazie, tvořivosti, kultivaci
smyslového vnímání. Žákům jsou nabízeny hudební, literární, výtvarné ,…prostředky
k objevování dalších hodnot.
Časové rozvržení
Kreativní činnosti jsou vyučovány ve třídě PRIMA 2 hodiny týdně s tím, že se
počítá s jejich výukou i v sekundě. Tento předmět je fakultativní, druhou možností výběru
jsou ŠACHY.
Cíle
Vytváří podmínky pro psychosociální poznávání a sebepoznávání, motivuje
k vytváření hodnotných vztahů k lidem, přírodě, umění. Prohlubuje kulturní přehled.
Prostředkem k naplnění těchto cílů je projektové a experimentální vyučování, jehož záměrem
je získat zkušenosti a dovednosti skrze vlastní aktivity i spolupráci s ostatními ve skupině.
Výchovně vzdělávací strategie
Kompetence k učení

Učitel motivuje žáka k učení ukázkami vlastní tvorby i tvorby renomovaných
umělců a zadáváním projektů, které řeší praktické využití učiva. Pedagog doporučuje
a organizuje další aktivity – návštěvy výstav, kulturních památek, sledování televize,
internetu,..
Kompetence komunikativní

Žáci jsou vedeni k ohleduplné, konstruktivní a smysluplné komunikace nejen
ve směru učitel a žák, ale i ve směru žák a žák.
Kompetence sociální a personální

Žáci se učí spolupracovat ve skupině, přijímají určité role a snaží se pozitivně
ovlivňovat kvalitu společné práce.
299
Kompetence k řešení problémů

Učitel nabízí žákům úkoly, které mají různorodé možnosti řešení. Podněcuje
žáka k hledání vhodných postupů.
Kompetence pracovní

Žáci jsou vedeni k bezpečnému a účinnému používání materiálu, pomůcek,
nástrojů a dalšího vybavení. Učí se dodržovat pravidla , plní povinnosti a závazky,
adaptuje se na nové pracovní podmínky, dokáže zhodnotit výsledky své práce i její
průběh.
Kompetence občanské

Usilujeme o rozvíjení takových vlastností, dovedností, schopností, znalostí a
postojů, které žákům umožní plnohodnotně se zapojit do života občanské
společnosti. Snažíme se vytvářet pravidla pro jednotlivé činnosti a následně je i
dodržovat. Důležitá je spolupráce a vzájemná pomoc při řešení jednotlivých úkolů.
300
Název vyučovacího předmětu: VÝTVARNÁ VÝCHOVA
Ročník: PRIMA, SEKUNDA, TERCIE, KVARTA
Vyučující:
Výstup předmětu
Variuje různé vlastnosti prvků a jejich
vztahů pro získání osobitých výsledků
Učivo
Prvky vizuálně obrazného
vyjádření
Užívá vizuálně obrazná vyjádření
k zaznamenání vizuálních zkušeností
Uspořádání objektů do celků
v ploše, objemu, prostoru a
časovém průběhu
Užívá prostředky pro zachycení jevů a
procesů v proměnách a vztazích
K tvorbě užívá některé metody
uplatňované v současném výtvarném
umění a digitálních médiích
Školní rok
Téma
1. ROZVÍJENÍ SMYSLOVÉ
CITLIVOSTI
Průřezová témata, kontexty a přesahy,
další poznámky
počítačová grafika, fotografie, video,
animace
reflexe ostatních uměleckých druhů –
hudební výchova
Reflexe a vztahy zrakového
vnímání k vnímání ostatními
smysly
SAMOSTATNÁ PRÁCE – tvorba
vlastního prožitku, vlastního snu
Smyslové účinky vizuálně
obrazných vyjádření
umělecká výtvarná tvorba, fotografie,
film, tiskoviny, televize
Vybírá, kombinuje a vytváří prostředky Prostředky pro vyjádření emocí,
pro vlastní osobité vyjádření
pocitů, nálad, fantazie, představ
a osobních zkušeností
Rozliší působení vizuálně obrazného
vyjádření v rovině smyslového účinku
Typy vizuálně obrazných
vyjádření
Interpretuje umělecká vizuálně
obrazná vyjádření současnosti
Přístupy k vizuálně obrazným
i minulosti
vyjádřením
Ověřuje komunikační účinky
vybraných, upravených či samostatně
vytvořených vizuálně obrazných
vyjádření v sociálních vztazích
Osobní postoj v komunikaci
Nalézá vhodnou formu pro jejich
prezentaci
Proměny komunikačního obsahu
Komunikační obsah vizuálně
obrazných vyjádření
2. UPLATŇOVÁNÍ
SUBJEKTIVITY
Emoční náplň – Zsv
Představivost – matematika – prostorová
představivost
Plastika, animovaný film, comics,
fotografie, elektronický obraz – IVT
3. OVĚŘOVÁNÍ
KOMUNIKAČNÍCH ÚČINKŮ
SKUPINOVÁ PRÁCE – spolupráce ve
společnosti
Prezentace vhodné práce
Český jazyk, OV
301
Název vyučovacího předmětu: Výtvarná výchova
Ročník: Kvinta/Sexta
Výstup předmětu
Učivo
Studenti by se měli orientovat
v základních prostředcích a znacích
příslušných stylů.Ty budou dle možností
prakticky aplikovány v jejich samostatné
tvorbě.
Studenti by si měli uvědomovat
provázanost jednotlivých uměleckých
stylů a technik,společenského
prostředí,přírody,atd…
V neposlední řadě je snaha o podporu
rozvoje vlastní osobnosti a jejích volních
vlastností,fantazie a kreativity.
Vyučující:
Téma
1./malířství,sochařství,architektura,životní 1./PRAVÉK
styl: práce s přírodními
,materiály;stylizace
2./malířství,sochařství,architektura,písmo: 2./MEZOPOTÁMIE
grafika,teorie písma
3./malířství,sochařství,architektura,písmo: 3./EGYPT
textilní tvorba
4./malířství,sochařství,architektura,
keramika
4./ŔECKO
5./malířství,sochařství,architektura,
životní styl:modelování
5./ŘÍM
6./malířství,sochařství,architektura:
teorie kresby
6./ROMÁNSKÉ U.
7./malířství,sochařství,architektura:
kompozice
7./GOTIKA
8./malířství,sochařství,architektura:
malba,teorie barvy
8./RENESANCE
9./malířství , sochařství,architektura:
9./BAROKO/ROKOKO/
10./malířství,sochařství,architektura
10./KLASICISMUS
EMPÍR
302
Školní rok
Průřezová témata,
kontexty a přesahy,
6
Srovnáváme
další
poznámky
s poznatky dějepisu,
zeměpisu,fyziky,chemie,
jazyků.
Veškeré vědomosti si
6
budeme dle možnosti
ověřovat návštěvami
výstav i praktickými
6 činnostmi vycházejícími
s charakteristiky
příslušné dějinné
6
etapy.
6
6
6
6
6
6
Název vyučovacího předmětu: Kreativní činnosti
Ročník: Prima
Výstup předmětu
Žák umí vnímat a ocenit krásu nejen uměleckých děl
(výtvarných, dramatických, hudebních,…), ale i běžných
předmětů a ocenit půvab každodennosti.
Vyučující: Edita Gergelová
Učivo
Identita a identifikace- zamyšlení se nad
sebou, svojí osobností, co mě činí odlišným,
zajímavým
Školní rok: 2013-2014
Průřezová témata, kontexty a přesahy,
další poznámky
-Osobnostní a sociální výchova (dále
OSV)
- Dramatická výchova
- JMÉNO jako výtvarný objekt
Vybírá a kombinuje materiál, pomůcky, nástroje a další
vybavení pro vlastní vyjádření. Následně nalézá vhodnou
formu pro prezentaci svého vyjádření.
- OTISKY
K tvorbě užívá metody uplatňované v současném umění a
digitálních médiích.
- BODY ART
- ŠPERKY
Příroda jako objekt nejen výtvarného zájmu
Také je schopen příslušný materiál, pomůcky, vybavení a
nástroje účinně a bezpečně používat a zároveň dodržovat
stanovená pravidla.
Dokáže pracovat ve skupině, přijímat vymezené role a
pozitivně ovlivňovat kvalitu společné práce.
Následně je schopen objektivně zhodnotit práci svoji a svých
kolegů.
- její PROMĚNY nejen v průběhu času
- OTISKY v umění výtvarném, hudbě,
literatuře
tvorba mediálního sdělení (využití
fotografie, videa)
-Výchova k myšlení v evropských a
globálních souvislostech (dále EGS)
-Filosofie
- její MÍSTO v lidském životě
-Environmentální výchova (dále EV)
Člověk, jeho prožitky a emoce, zvyky,
tradice, kultura,…
- VÁNOCE, VELIKONOCE, SVÁTKY SVATÝCH,
….
- SNY
- POHÁDKY a jiné PŘÍBĚHY -jejich výtvarné i
303
-Mediální výchova (dále MDV)
-Multikulturní výchova (dále MV)
-Čj -práce s jazykem, kultivace
mluveného projevu
dramatické zpracování
Do kontextu začleňuje poznatky
z přírodopisu, dějepisu a zeměpisu
304
5.7 Člověk a zdraví
Charakteristika vzdělávací oblasti
Vzdělávací oblast člověk a zdraví vede žáka k respektování pravidel soužití mezi
vrstevníky a partnery a pozitivní komunikaci. Přispívá k utváření dobrých mezilidských
vztahů. Chápe role členů komunity a pozitivní a negativní vlivy na kvalitu sociálního klimatu.
Chápe přímou souvislost mezi tělesným, duševním a sociálním zdravím. V rámci svých
možností a zkušeností usiluje o aktivní podporu zdraví. Osvojí si preventivní způsoby
osvojování v chování a jednání v souvislosti s běžnými přenosnými civilizačními a jinými
chorobami. Dokáže vyhledat odbornou pomoc. Je odpovědný ve vztahu k sobě samému a
dodržuje pravidla zdravého životního stylu. Reaguje na fyziologické změny v období
dospívání a kultivovaně se chová k opačnému pohlaví. V souvislosti s tím chápe zdravotní a
psychosociální rizika spojená s užíváním návykových látek. Dokáže rozpoznat možný
manipulační vliv vrstevníků, médií, sekt a učí se jím bránit.
V tělesné výchově je velmi důležité motivační hodnocení žáků, které vychází ze
somatotypu žáka a je postaveno na posuzování osobních výkonů každého jednotlivce a
jejich zlepšování – bez paušálního porovnávání žáků podle výkonových norem (tabulky,
grafy aj.), které neberou v úvahu růstové a genetické předpoklady a aktuální zdravotní
stav žáků.
Cílové zaměření vzdělávací oblasti
Vzdělávání v oboru člověk a zdraví směřuje k:
 pochopení tělesných, fyziologických a psychických změn spojených
s dospíváním a ke zvládání vlastních problémů
 spoluvytváření vhodných vztahů v rodině a v širším společenství
 utváření a upevňování základů odpovědného chování a rozhodování
 v otázkách partnerství a rodičovství
 získávání orientace v základních otázkách sexuality a uplatňování
odpovědného sexuálního chování v souvislosti s ochranou zdraví, etikou,
morálkou a vírou
 poznávání zdravotních a psychosociálních rizik návykových látek osvojování
způsobu jejich odmítání
 pochopení významu životního a pracovního prostředí v souvislosti s ochranou
zdraví
 upevnění návyků poskytovat základní první pomoc

poznávání zdraví jako důležité hodnoty v kontextu dalších životních hodnot

ochraně zdraví a životů při každodenních rizikových situacích i mimořádných
událostech a k využívání osvojených postupů spojených s řešením jednotlivých
mimořádných událostí
305
5.7.1 Tělesná výchova
Nižší stupeň gymnázia
Charakteristika a cíle předmětu
Předmět Tělesná výchova na nižším stupni gymnázia vychází ze vzdělávací oblasti
Člověk a zdraví, oboru tělesná výchova a výchova ke zdraví, výchova ke zdravému životnímu
stylu RVP ZV. Tělesná výchova představuje pohyb, formu učení pohybových dovedností,
vytváří pohybovou kulturu žáků a je hlavním zdrojem poznatků pro sportovní vyžití v režimu
školy i mimo ni.
Při výuce předmětu jsou uplatňována průřezová témata osobnostní a sociální
výchova (poznávání a sebepoznávání, rozvoj osobnosti, organizační dovednosti a řešení
problémů, spolupráci a soutěž), výchova demokratického občana a multikulturní výchova.
Časové a organizační vymezení
Tělesná výchova je ve všech ročnících ( prima – kvarta) vyučována 2 hodiny týdně.
Třídy jsou děleny na skupinu chlapců a dívek, při nižším počtu žáků jsou některé třídy
spojeny (například dívky 3. a 4. ročníku a podobně). Výuka probíhá střídavě v tělocvičně
základní školy, sportovní hale, ve sportovním areálu v blízkosti školy a v přírodě. Během
výuky bývají vhodně zařazovány i diskuse týkající se témat – zdravý životní styl, zdravá
výživa, zlepšování fyzické kondice a její vliv na psychickou kondici apod.
Během školního roku se žáci pravidelně zúčastňují soutěží pořádaných Asociací
školních sportovních klubů. V sekundě probíhá lyžařský výcvikový kurz, který zahrnuje
výcvik sjezdařský, běžecký a snowboardingu
V projektovém týdnu je do výuky začleněn kurz „základy první pomoci“ úzce
související s předmětem tělesná výchova a jiné sportovní aktivity podle náplní jednotlivých
projektů.
Výchovně vzdělávací strategie
Výchovně vzdělávací postupy směřují k utváření klíčových kompetencí vycházející
ze strategií popsaných na úrovní školy. Z nich se ve výuce předmětu tělesná výchova
nejčastěji uplatňují následující:
Kompetence k učení  učitel
 pomocí vlastních ukázek vede žáka k samostatnému provedení nástupu a
rozcvičení.
 upozorňuje žáka na chyby při cvičení a dbá na správné provádění cviků.
Kompetence k řešení problémů  učitel
 rozborem herních situací vede učitel žáky k rychlému a pohotovému řešení
situací ve hře.
306
Kompetence komunikativní  učitel
 instruuje žáky jak komunikovat při hře s ostatními spoluhráči.
 rozvíjí komunikaci při rozboru herních situací.
Kompetence sociální a personální  učitel
 cíleným střídáním žáků ve skupinách učitel podporuje zařazení žáků do
kolektivu.
 dodržováním pravidel učitel vede žáky ctít zásady fair play.
Vyšší stupeň gymnázia
Charakteristika a cíle předmětu
Vyučovací předmět Tělesná výchova vychází ze vzdělávací oblasti Člověk a zdraví
a vzdělávacího oboru Tělesná výchova z RVP G.
Vyučovací předmět tělesná výchova vede žáky k upevňování hygienických a
zdravotně preventivních návyků, k předcházení úrazům a rozvíjí dovednost odmítat škodlivé
látky. Tělesná výchova usiluje o optimální rozvoj tělesné, duševní a sociální zdatnosti.
Vychází z motivující atmosféry, zájmu žáků a jejich individuálních předpokladů.
Cílem výuky je na základě radosti z pohybu si osvojovat pohybové dovednosti,
uvědomovat si význam zdraví, rozvíjet schopnosti komunikace, navazovat dobré vztahy a
vytvořit trvalý vztah k pohybovým činnostem. Vede k poznání vlastních pohybových
možností, zájmů a umožňuje poznat účinky pohybových činností na tělesnou zdatnost,
duševní a sociální pohodu.
Časové a organizační vymezení
Tělesná výchova je ve všech ročnících (kvinta - oktáva) vyučována 2 hodiny týdně.
Třídy jsou děleny na skupinu chlapců a dívek, při nižším počtu žáků jsou některé třídy
spojeny (například dívky 5. a 6. ročníku a podobně). Výuka probíhá střídavě v tělocvičně
základní školy, sportovní hale, ve sportovním areálu v blízkosti školy a v přírodě. Během
výuky bývají vhodně zařazovány i diskuse týkající se témat – zdravý životní styl, zdravá
výživa, zlepšování fyzické kondice a její vliv na psychickou kondici apod.
Během školního roku se žáci pravidelně zúčastňují soutěží pořádaných Asociací
školních sportovních klubů. V kvintě probíhá lyžařský výcvikový kurz, který zahrnuje
sjezdařský a běžecký výcvik, základy snowboardingu.
V projektovém týdnu je do výuky začleněn kurz „základy první pomoci“ úzce
související s předmětem tělesná výchova a jiné sportovní aktivity podle náplní jednotlivých
projektů.
Žáci, kteří nejsou zdravotně způsobilí, mají možnost navštěvovat zdravotní tělesnou
výchovu, kde jsou podle potřeby preventivně využívána speciální vyrovnávací cvičení.
307
Podle zájmu žáků škola nabízí také nepovinný předmět nebo zájmový útvar
Sportovní hry 2 hod týdně.
V předmětu jsou zařazena tato průřezová témata:
 osobnostní a sociální výchova
 mediální výchova
 výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech
Výchovně vzdělávací strategie
Výchovně vzdělávací postupy směřují k utváření klíčových kompetencí vycházející
ze strategií popsaných na úrovní školy. Z nich se ve výuce předmětu tělesná výchova
nejčastěji uplatňují následující:
Kompetence k učení  učitel
 pomocí vlastních ukázek vede žáka k samostatnému provedení nástupu a
rozcvičení.
 upozorňuje žáka na chyby při cvičení a dbá na správné provádění cviků.
Kompetence k řešení problémů  učitel
 rozborem herních situací vede učitel žáky k rychlému a pohotovému řešení
situací ve hře.
Kompetence komunikativní  učitel
 instruuje žáky jak komunikovat při hře s ostatními spoluhráči.
 rozvíjí komunikaci při rozboru herních situací.
Kompetence sociální a personální  učitel
 cíleným střídáním žáků ve skupinách učitel podporuje zařazení žáků do
kolektivu.
 dodržováním pravidel učitel vede žáky ctít zásady fair play.
Kompetence k podnikavosti  učitel
 rozvíjí vlastní iniciativu a tvořivost žáků
 učí žáky organizovat různé soutěže a závody nejen pro spolužáky, ale i pro
žáky škol s nimiž gymnázium spolupracuje
 vede žáky k využívání dostupných zdrojů informací při plánování a realizaci
aktivit
 hodnocení výsledků žáků využívá k jejich pozitivní motivaci pro další
aktivity
308
Další informace
V určených ročnících se žáci účastní sportovně zaměřených kurzů. Naše škola
pořádá pro sekundu a kvintu povinný lyžařský kurz (sjezdové lyžování, běžky a
snowboarding), pro sextu vodácký kurz (základní výuka sjíždění tekoucí vody), pro ostatní
ročníky jsou organizovány turistické kurzy a sportovně herní kurzy.
309
Název vyučovacího předmětu: TĚLESNÁ VÝCHOVA – CHLAPCI
Ročník: PRIMA + SEKUNDA
Vyučující
Výstup předmětu
Školní rok
Učivo
Téma
Průřezová témata, kontexty a přesahy,
další poznámky
Správné držení těla
1. PÉČE O ZDRAVÍ
Výstup – první pomoc
Dokáže charakterizovat nesprávné
držení těla a nemoci, které jsou jím
zapříčiněné
Zná základní cviky pro udržení si
správného držení těla a rovnovážnosti
svalů
Umí první pomoc
Znají čísla tísňového volání a správný
způsob volání do integrovaného
záchranného systému
Zásady při různých poranění
Strečink, Spinální cviky
První pomoc
Biologie, OV – etapy vývoje člověka
Zdravá výživa a správný pitný
režim
Hygiena a bezpečnost v TV
Zná základní pohybové činnosti
rozvíjející pohybové schopnosti
Silové, rychlostní a vytrvalostní
předpoklady
Dokáže splnit dané hodnoty
v pohybových disciplínách
Rozvíjení pohybové dovedností
Zapojení pohybových testů
Měření základních tělesných
parametrů
Biologické předpoklady – biologie
Somatotyp
Umí uplatňovat zásady sportovního
tréninku
2. KONDIČNÍ PRŮPRAVA
SKUPINOVÉ POJETÍ – měření časů a
hodnot jednotlivých disciplín
Měření pohybových výkonů
Dovede rozvíjet svalovou sílu, rychlost,
vytrvalost, obratnost a pohyblivost
Dovede praktikovat základní hry ve
skupinách mimo „školní půdu“
Honičky, štafety a hry ve
skupinách
3. POHYBOVÉ HRY
OV – seznámení žáků, vytvoření vztahů
mezi žáky
Zná a ovládá atletickou abecedu
Atletická abeceda
4. ATLETIKA – BĚŽECKÉ
DISCIPLÍNY
Olympijské atletické disciplíny – ppt
prezentace
Splní limity pro jednotlivé disciplíny a
technicky je ovládá
Běžecké disciplíny – starty, 60m,
100m, 1500m
310
Správné dechové rozvržení, pitný režim
Název vyučovacího předmětu: TĚLESNÁ VÝCHOVA – CHLAPCI
Ročník: PRIMA + SEKUNDA
Vyučující
Školní rok
Téma
Průřezová témata, kontexty a přesahy,
další poznámky
Výstup předmětu
Učivo
Zná předepsaná pravidla vybraných
her
Seznámení s pravidly vybraných 5. SPORTOVNÍ HRY
míčových her, „fair play“
SEMINÁRNÍ PRÁCE – oblíbená míčová
hra, její historie a současnost
Dovede předvést vybrané herní
činnosti jednotlivce v určených
míčových hrách
Základy fotbalu, futsalu
Dějepis
Zeměpis
Florbal
Rychlostně silové a obratnostní
schopnosti
Dovede se začlenit do hry a být její
součástí
Sociální vztahy – OV
Zvládají základy těchto pohybových
aktivit
Plavání
Jízda na kole, běžkování,
bruslení
Zvládají bezpečné chování v silničním
provozu
Znají dopravní značky
Dokáží předcházet rizikovým situacím
v dopravě a dopravních prostředcích
Používají bezpečnostní prvky
311
6. DODATKOVÉ ČINNOSTI
Vodní pólo
Lední hokej
Název vyučovacího předmětu: TĚLESNÁ VÝCHOVA CHLAPCI
Ročník: TERCIE + KVARTA
Vyučující:
Výstup předmětu
Učivo
Dokáže splnit dané hodnoty
v pohybových disciplínách
Téma
Rozvíjení pohybové dovedností
Sportovní trénink
Školní rok
Průřezová témata, kontexty a přesahy,
další poznámky
SKUPINOVÉ POJETÍ – měření časů a
hodnot jednotlivých disciplín
1. KONDIČNÍ PRŮPRAVA
Umí uplatňovat zásady sportovního
tréninku
Zapojení pohybových testů
Vývoj jedince – pokrok díky věku - OV
Dovede rozvíjet svalovou sílu, rychlost, Měření pohybových výkonů
vytrvalost, obratnost a pohyblivost
Dokáže plnit limity v jednotlivých
atletických disciplínách
Běhy – krátké, střední i dlouhé
tratě
Technicky zvládá běhy, skoky i hody
Skoky – skok daleký, skok
vysoký
2. ATLETIKA
Testování – 100 m běh, skok daleký, hod
granátem
Fyzika – základní úhle odhodu, skoku
Průprava startů z předchozích ročníků
Hody – hod granátem, vrh koulí
Čeští atleti
Dokáže splnit základní obratnostní
cviky
Obratnostní prvky začleněné do
gymnastiky
Zná systém kruhového tréninku a
posilování
Gymnastický trénink, rytmická
gymnastika
Technicky správně provede vybrané
gymnastické prvky
Posilování – kruhový trénink
3. ZÁKLADY GYMNASTIKY
Testování – prostné – kotouly, stojky
SKUPINOVÉ POJETÍ – vytvoření
gymnastické sestavy
Silové schopnosti jedince
Čeští gymnasti
Základní prvky gymnastiky –
prostné, trampolína, výmyk na
hrazdě
312
Název vyučovacího předmětu: TĚLESNÁ VÝCHOVA CHLAPCI
Ročník: TERCIE + KVARTA
Vyučující:
Výstup předmětu
Učivo
Zná základní pojetí jednotlivých her
Pravidla míčových her
Dovede se začlenit do hry – fotbal,
florbal
Basketbal – herní činnosti
jednotlivce
Splní požadované limity a technickou
znalost předepsaných her
Fotbal – herní systémy
Téma
4. SPORTOVNÍ HRY
Školní rok
Průřezová témata, kontexty a přesahy,
další poznámky
Prezentace utkání – videokazeta
Turnajový dvojboj – fotbal + florbal
Vytrvalostní schopnosti
Pálkovací hry – baseball, softball
Volejbal – herní činnosti
jednotlivce
Zvládají základy těchto pohybových
aktivit
Streetball
5. DODATKOVÉ ČINNOSTI
Plavání
Jízda na kole, běžkování,
bruslení
313
Vodní pólo
Lední hokej
Název vyučovacího předmětu: TĚLESNÁ VÝCHOVA dívky
Ročník: PRIMA + SEKUNDA
Vyučující:
Výstup předmětu
Učivo
Dokáže charakterizovat nesprávné držení
těla a nemoci, které jsou jím zapříčiněné
Zná základní cviky pro udržení si
správného držení těla a rovnovážnosti
svalů
Umí první pomoc
Zná čísla tísňového volání a správný
způsob volání do integrovaného
záchranného systému
Zná základní pohybové činnosti rozvíjející
pohybové schopnosti
Dokáže splnit dané hodnoty v pohybových
disciplínách
Umí uplatňovat zásady sportovního
tréninku
Dovede rozvíjet svalovou sílu, rychlost,
vytrvalost, obratnost a pohyblivost
Dovede praktikovat základní hry ve
skupinách mimo „školní půdu“
Zná a ovládá atletickou abecedu
Splní limity pro jednotlivé disciplíny a
technicky je ovládá
Zná předepsaná pravidla vybraných her
Dovede předvést vybrané herní činnosti
jednotlivce v určených míčových hrách
Dovede se začlenit do hry a být její
součástí
Zvládají základy těchto pohybových aktivit
Zvládají bezpečné chování v silničním
provozu
Znají dopravní značky
Dokáží předcházet rizikovým situacím
v dopravě a dopravních prostředcích
Používají bezpečnostní prvky
Téma
Správné držení těla
1. PÉČE O ZDRAVÍ
Zásady při různých poranění
První pomoc
Zdravá výživa a správný pitný režim
Hygiena a bezpečnost v TV
Silové, rychlostní a vytrvalostní
2. KONDIČNÍ PRŮPRAVA
předpoklady
Rozvíjení pohybové dovedností
Měření základních tělesných
parametrů
Měření pohybových výkonů
Honičky, štafety a hry ve skupinách
Atletická abeceda
Běžecké disciplíny – starty, 60m,
100m, 1500m
Seznámení s pravidly vybraných
míčových her, „fair play“
Přehazovaná,zákl.nácvik na
odbíjenou
Florbal
Plavání
Jízda na kole, bruslení,běh na
lyžích,cvičení s hudbou
314
3. POHYBOVÉ HRY
4. ATLETIKA – BĚŽECKÉ
DISCIPLÍNY
5. SPORTOVNÍ HRY
6. DODATKOVÉ ČINNOSTI
Školní rok
Průřezová témata, kontexty a přesahy,
další poznámky
Výstup – první pomoc
Strečink, Spinální cviky
Biologie, OV – etapy vývoje člověka
SKUPINOVÉ POJETÍ – měření časů a hodnot
jednotlivých disciplín
Zapojení pohybových testů
Biologické předpoklady – biologie
Somatotyp
OV – seznámení žáků, vytvoření vztahů mezi
žáky
Olympijské atletické disciplíny – ppt
prezentace
Správné dechové rozvržení, pitný režim
SEMINÁRNÍ PRÁCE – oblíbená pohyb.hra,
její historie a současnost
Dějepis,biologie,hudební vých.
Zeměpis
Rychlostně silové a obratnostní schopnosti
Sociální vztahy – OV
Hudba a taneční průprava,aerobik
Název vyučovacího předmětu: TĚLESNÁ VÝCHOVA dívky
Ročník: TERCIE + KVARTA
Výstup předmětu
Dokáže splnit dané hodnoty v pohybových
disciplínách
Umí uplatňovat zásady sportovního
tréninku
Dovede rozvíjet svalovou sílu, rychlost,
vytrvalost, obratnost a pohyblivost
Dokáže plnit limity v jednotlivých atletických
disciplínách
Technicky zvládá běhy, skoky i hody
Dokáže splnit základní obratnostní cviky
Zná systém kruhového tréninku a
posilování
Technicky správně provede vybrané
gymnastické prvky
Zná zákl.názvosloví aerobiku,dokáže
samost.vytvořit jednoduchý blok cvič.prvků
Zná základní pojetí jednotlivých her
Dovede se začlenit do hry – fotbal, florbal
Splní požadované limity a technickou
znalost předepsaných her
Zvládají základy těchto pohybových aktivit
Vyučující:
Učivo
Téma
Rozvíjení pohybové dovedností
Sportovní trénink
Měření pohybových výkonů
1. KONDIČNÍ PRŮPRAVA
Běhy – krátké, střední i dlouhé tratě 2. ATLETIKA
Skoky – skok daleký, skok vysoký
Hody – hod granátem, vrh koulí
Obratnostní prvky začleněné do
gymnastiky
Gymnastický trénink, rytmická
gymnastika
Posilování – kruhový trénink
Základní prvky gymnastiky –
prostné, trampolína, výmyk na
hrazdě
Aerobik-spojování jednotl. prvků do
složitějších celků
Pravidla míčových her
Basketbal – herní činnosti
jednotlivce
Florbal – herní systémy
Volejbal – herní činnosti jednotlivce
Plavání
Jízda na kole, bruslení, běh na
lyžích, snowboard, sjezd na lyžích
315
3. ZÁKLADY GYMNASTIKY
Školní rok
Průřezová témata, kontexty a přesahy,
další poznámky
SKUPINOVÉ POJETÍ – měření časů a hodnot
jednotlivých disciplín
Zapojení pohybových testů
Vývoj jedince – pokrok díky věku - OV
Testování – 100 m běh, skok daleký, hod
granátem
Fyzika – základní úhle odhodu, skoku
Průprava startů z předchozích ročníků
Čeští atleti
Testování – prostné – kotouly, stojky
SKUPINOVÉ POJETÍ – vytvoření gymnastické
sestavy
4. SPORTOVNÍ HRY
Obratnost jedince
Čeští gymnasti
Prezentace utkání – videokazeta
Turnaj-přehazovaná,odbíjená
Vytrvalostní schopnosti
5. DODATKOVÉ ČINNOSTI
Cvičení ve skupině – vlastní pohyb.sestava dle
vybrané hudby
Název vyučovacího předmětu: TĚLESNÁ VÝCHOVA
Ročník: KVINTA + SEXTA
Výstup předmětu
Dokáže charakterizovat nesprávné držení těla a nemoci,
které jsou jím zapříčiněné
Vyučující:
Učivo
Téma
Školní rok
Průřezová témata, kontexty a přesahy,
další poznámky
1. PÉČE O ZDRAVÍ
Výstup – první pomoc - opakování
Strečink, Spinální cviky
Biologie, OV – etapy vývoje člověka
Zná základní cviky pro udržení si správného držení těla a
rovnovážnosti svalů
Správné držení těla
Zásady při různých poranění
První pomoc
Zdravá výživa a správný pitný režim
Hygiena a bezpečnost v TV
Umí první pomoc
Rozvíjení pohybové dovedností
2. SPORTOVNÍ TRÉNINK
Dokáže splnit dané hodnoty ve sportovních disciplínách
Sportovní trénink - cyklus
Umí uplatňovat zásady sportovního tréninku
Kondiční testy – běhy na různé
vzdálenosti
SKUPINOVÉ POJETÍ – měření časů a hodnot
jednotlivých disciplín, vytvoření skupin a
uspořádání závodů
Zapojení pohybových testů
Vývoj jedince – pokrok díky věku – OV
Dovede rozvíjet svalovou sílu, rychlost, vytrvalost, obratnost
a pohyblivost
Opakování atletických disciplín
z minulých ročníků
3. ATLETIKA
Dokáže plnit limity v jednotlivých atletických disciplínách
Zná systém kruhového tréninku a posilování
Běhy na dlouhé vzdálenosti (1500m,
3000m)
Vrh koulí
Gymnastický trénink
Posilování – kruhový trénink
Technicky správně provede vybrané gymnastické prvky
Dovede se začlenit do hry
Základní prvky gymnastiky – prostné,
hrazda, kruhy, trampolína
Splní požadované limity a technickou znalost předepsaných
her
Herní systémy – fotbal, florbal,
basketbal, volejbal
Rozhodování ve hře
Technicky zvládá běhy, skoky i hody
Dokáže splnit základní obratnostní cviky
Házená
316
Testování –vrh koulí, 1500m
Fyzika – základní úhle vrhu koulí
Obratnost – gymnastika
Průprava základních technik běhu
Přednáška – světové atletické velmoci
3. GYMNASTICKÁ PRŮPRAVA
Testování – prostné, kruhy, hrazda, trampolína
Salto vpřed, vzad, přemety, rondáty
Silové schopnosti jedince
4. SPORTOVNÍ HRY
Prezentace utkání – DVD
Turnajový trojboj – fotbal + florbal – hodnocení,
ceny
Pálkovací hry – baseball, softball
Streetball, Vodní pólo, lední hokej
Název vyučovacího předmětu: TĚLESNÁ VÝCHOVA
Ročník: SEPTIMA + OKTÁVA
Výstup předmětu
Učivo
Vyučující:
Téma
Ovládá většinu atletických disciplín
Běhy krátkých a dlouhých vzdáleností
Splňuje kritéria pro atletickou soutěž
Testování
Účastní se víceboje
Atletický víceboj
Ovládá gymnastické prvky a dovede je
prokázat na závodech na nejvyšší možné
úrovni
Opakování gymnastiky
Ovládá určené sportovní hry
Účastní se závodů a spolurozhoduje o
jednotlivých zápasech
Zná základní druhy úkolových sportů a umí
používat základní hmaty, chvaty a pády
Dovede provádět určené sporty a zná jejich
stručná pravidla
Školní rok
Průřezová témata, kontexty a přesahy,
další poznámky
1.ATLETICKÁ A KONDIČNÍ
PRŮPRAVA
SKUPINOVÝ VÝSTUP - organizace závodů ve skupinách
2. GYMNASTICKÉ ZÁVODY
SKUPINOVÝ VÝSTUP – organizace gymnastických závodů
Gymnastický čtyřboj
Běžecké disciplíny
Skoky a vrhy
Obratnostní schopnosti
Herní kombinace a hra
Herní trojboj – fotbal, florbal, basketbal
3. MÍČOVÉ HRY
Seznámení se základními druhy
bojových sportů
4. ÚPOLY
SKUPINOVÝ VÝSTUP – organizace závodů
Sportovní hry
Rozhodování
SEMINÁRNÍ PRÁCE – bojový sport
Pády
Dějepis – historie bojových sportů
Filozofie – poznání těla a duše, vnímání sama sebe
5. DALŠÍ ČINNOSTI
Bruslení
Jízda na kole
Netradiční sporty – ringo, frisbee
317
Netradiční disciplíny jako součást sportovního tréninku
6 Hodnocení žáků
6.1 Hodnocení žáků
K úspěšnému procesu učení je nutné, aby žáci v jeho průběhu získávali informace,
jak danou problematiku zvládají, aby hodnocení žáků přispívalo k získání cílových
kompetencí, stanovili jsme si základní pravidla, která budou používána v průběhu výuky
všemi pedagogy.
6.1.1 Způsoby hodnocení :
 K hodnocení žáků na konci klasifikačního období bude používána klasifikace
stupni prospěchu, ale v průběhu vyučovacího procesu budou učitelé využívat
také slovní hodnocení, zejména při hodnocení individuálních pokroků žáků,
hodnocení bodové, případně vyjádření, jaké procento požadavků v daném
tématu žák splňuje.
 Pro žáky by nemělo byt konečným cílem získání dobrého stupně prospěchu,
měli by si postupně uvědomovat význam učení pro dosažení cílů
dlouhodobých, nahrazovat vnější motivaci stupni prospěchu motivací vnitřní.
 Pravidla pro hodnocení budou stanovena jasně, srozumitelně a pokud možno
přesně. Na jejich tvorbě se budou podílet učitelé i žáci.
 Hodnocení bude vždy pozitivní, bude vycházet z toho, co žák umí a umožní
každému žákovi pracovat s chybou a nedostatky odstraňovat.
 Žáci budou vědět, kdy, jakým způsobem a podle jakých pravidel budou
v určité fázi vzdělávacího procesu hodnoceni.
 Celkové hodnocení žáka na závěr klasifikačního období bude vycházet
z dostatečného množství podkladů, nebude je zásadně ovlivňovat jedna
známka (například čtvrtletní písemná práce).
 Hodnocení skupinové práce nebude vždy jednotné pro celou skupinu, bude
vycházet z individuálního podílu jednotlivých žáků na tom, jak celá skupina
splnila zadaný úkol.
 Písemné práce budou rovnoměrně rozloženy v jednotlivých klasifikačních
obdobích. Souhrnné písemné práce v rozsahu 20 minut a více budou
naplánovány tak, aby každý den psali žáci maximálně jednu takovouto práci,
jejich přehled bude ve třídní knize. Do tohoto přehledu se nezaznamenávají
kratší kontrolní práce. Pro tyto práce také neplatí omezení na jednu práci za
den.
 Nedílnou součástí hodnocení žáka je jeho sebehodnocení, které je jednou
z významných kompetencí, které by měli žáci získat.
 Vyučující budou omezovat zkoušení jednoho žáka před třídou. Tato forma
zkoušení je málo efektivní pro práci ostatních žáků ve třídě a pro zkoušeného
žáka může být velmi frustrující.
 Do hodnocení žáka ve vyučovacím předmětu se nepromítá hodnocení žákova
chování
 Jakékoli hodnocení práce žáka by ho mělo kladně motivovat pro další
studium a nemělo by snižovat jeho sebevědomí . Musí působit jako kladný
stimul i pro žáky, kteří mají pro studium daného předmětu horší předpoklady.
318
Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků
Úvod
Pravidla hodnocení a klasifikace žáka střední školy se řídí vyhl.
MŠMT ČR č. 13/2005 Sb. ze dne 11.1.2005 ve znění pozdějších
předpisů, konkrétně zněním § 9 - 12. Uvedená vyhláška je
nadřazena "Metodickému pokynu pro hodnocení a klasifikaci na
SŠ", který je pomůckou pro učitele (vzor vysvědčení, získávání
podkladů pro hodnocení a klasifikaci, klasifikace chování). Metodický pokyn řídí postup při
hodnocení a klasifikaci žáků a uvádí požadavky na vědomosti, dovednosti a návyky pro
určené stupně hodnocení a klasifikace ve vyučovacích předmětech i v chování včetně
výchovných opatření.
1
2
3
4
5
výborný
chvalitebný
dobrý
dostatečný
nedostatečný
6.1.2 Kritéria hodnocení
Při hodnocení a při průběžné i celkové klasifikaci pedagogický pracovník (dále jen
"učitel") uplatňuje přiměřenou náročnost a pedagogický takt vůči žákovi.
2. Při celkové klasifikaci přihlíží učitel k věkovým zvláštnostem žáka i k tomu, že žák mohl
v průběhu klasifikačního období zakolísat v učebních výkonech pro určitou indispozici.
3. Pro potřeby klasifikace se předměty dělí do tří skupin - předměty s převahou teoretického
zaměření, předměty s převahou praktických činností a předměty s převahou výchovného a
uměleckého odborného zaměření.
4. Kritéria pro jednotlivé klasifikační stupně jsou formulována především pro celkovou
klasifikaci. Učitel však nepřeceňuje žádné z uvedených kritérií, posuzuje žákovy výkony
komplexně, v souladu se specifikou předmětu.
1.
Stupně hodnocení a klasifikace
a) Prospěch
Stupeň 1 (výborný)
Žák ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti uceleně, přesně a úplně
a chápe vztahy mezi nimi. Pohotově vykonává požadované intelektuální a motorické činnosti.
Samostatně a tvořivě uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a
praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí. Myslí logicky správně,
zřetelně se u něho projevuje samostatnost a tvořivost. Jeho ústní a písemný projev je správný,
přesný a výstižný. Grafický projev je přesný a estetický. Výsledky jeho činnosti jsou kvalitní,
pouze s menšími nedostatky. Je schopen samostatně studovat vhodné texty.
Stupeň 2 (chvalitebný)
Žák ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti v podstatě uceleně,
přesně a úplně. Pohotově vykonává požadované intelektuální a motorické činnosti.
Samostatně a produktivně nebo podle menších podnětů učitele uplatňuje osvojené poznatky a
dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů a
zákonitostí. Myslí správně, v jeho myšlení se projevuje logika a tvořivost. Ústní a písemný
projev mívá menší nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. Kvalita výsledků činnosti
je zpravidla bez podstatných nedostatků. Grafický projev je estetický, bez větších nepřesností.
Je schopen samostatně nebo s menší pomocí studovat vhodné texty.
Stupeň 3 (dobrý)
Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení si požadovaných poznatků, faktů, pojmů,
definic a zákonitostí nepodstatné mezery. Při vykonávání požadovaných intelektuálních a
319
motorických činností projevuje nedostatky. Podstatnější nepřesnosti a chyby dovede za
pomoci učitele korigovat. V uplatňování osvojených poznatků a dovedností při řešení
teoretických a praktických úkolů se dopouští chyb. Uplatňuje poznatky a provádí hodnocení
jevů a zákonitostí podle podnětů učitele. Jeho myšlení je vcelku správné, ale málo tvořivé,
v jeho logice se vyskytují chyby. V ústním a písemném projevu má nedostatky ve správnosti,
přesnosti a výstižnosti. V kvalitě výsledků jeho činnosti se projevují častější nedostatky,
grafický projev je méně estetický a má menší nedostatky. Je schopen samostatně studovat
podle návodu učitele.
Stupeň 4 (dostatečný)
Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení si požadovaných poznatků závažné mezery.
Při provádění požadovaných intelektuálních a motorických činností je málo pohotový a má
větší nedostatky. V uplatňování osvojených poznatků a dovedností při řešení teoretických a
praktických úkolů se vyskytují závažné chyby. Při využívání poznatků pro výklad a
hodnocení jevů je nesamostatný. V logice myšlení se vyskytují závažné chyby, myšlení není
tvořivé. Jeho ústní a písemný projev má vážné nedostatky ve správnosti, přesnosti a
výstižnosti. V kvalitě výsledků jeho činnosti a v grafickém projevu se projevují nedostatky,
grafický projev je málo estetický. Závažné nedostatky a chyby dovede žák s pomocí učitele
opravit. Při samostatném studiu má velké těžkosti.
Stupeň 5 (nedostatečný)
Žák si požadované poznatky neosvojil uceleně, přesně a úplně, má v nich závažné a značné
mezery. Jeho dovednost vykonávat požadované intelektuální a motorické činnosti má velmi
podstatné nedostatky. V uplatňování osvojených vědomostí a dovedností při řešení
teoretických a praktických úkolů se vyskytují velmi závažné chyby. Při výkladu a hodnocení
jevů a zákonitostí nedovede své vědomosti uplatnit ani s podněty učitele. Neprojevuje
samostatnost v myšlení, vyskytují se u něho časté logické nedostatky. V ústním a písemném
projevu má závažné nedostatky ve správnosti, přesnosti i výstižnosti. Kvalita výsledků jeho
činnosti a grafický projev mají vážné nedostatky. Závažné nedostatky a chyby nedovede
opravit ani s pomocí učitele. Nedovede samostatně studovat.
b) Hodnocení výsledků vzdělávání
a)
prospěl s vyznamenáním
Žák prospěl s vyznamenáním, nemá-li v žádném předmětu prospěch horší než
chvalitebný, průměrný prospěch horší než 1.50 a jeho chování je velmi dobré.
b)
prospěl
Žák prospěl, není-li v žádném z povinných předmětů hodnocen při celkové
klasifikaci stupněm nedostatečný.
c)
neprospěl
Žák neprospěl, má-li z některého vyučovacího předmětu prospěch nedostatečný.
 Za první pololetí se žákovi vydává výpis z vysvědčení, za druhé pololetí vysvědčení
 Hodnocení výsledků vzdělávání žáka na vysvědčení nebo výpisu z vysvědčení je
vyjádřeno klasifikací
 Má-li zletilý žák nebo zákonný zástupce nezletilého žáka pochybnosti o správnosti
hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí, může do 3 pracovních dnů od
oznámení klasifikace, nejpozději však do 3 pracovních dnů od vydání vysvědčení
nebo výpisu z vysvědčení, požádat ředitele školy o komisionální přezkoušení žáka.
Komisionální přezkoušení se konán nejpozději do 14 dnů od doručení žádosti nebo
v termínu dohodnutém se zletilým žákem nebo zákonným zástupcem nezletilého žáka.
320
6.1.3 Získávání podkladů pro hodnocení a klasifikaci
 Podklady pro hodnocení a klasifikaci výchovně vzdělávacích výsledků a chování žáka
získává učitel zejména těmito metodami, formami a prostředky:
 soustavným diagnostickým pozorováním žáka
 soustavným sledováním výkonů žáka a jeho připravenosti na vyučování
 různými druhy zkoušek (písemné, ústní, grafické, praktické, pohybové),
didaktickými testy
 kontrolními písemnými pracemi a praktickými zkouškami
 analýzou výsledků činnosti žáka
 konzultacemi s ostatními učiteli a podle potřeby i s pracovníky pedagogickopsychologických poraden a zdravotnických služeb, zejména u žáka
s trvalejšími psychickými a zdravotními obtížemi a poruchami
 rozhovory se žákem a zákonnými zástupci
 Žák musí být z předmětu vyzkoušen nejméně pětkrát za pololetí z jednohodinového
předmětu, sedmkrát z dvouhodinového předmětu, devětkrát z tříhodinového předmětu
a desetkrát ze čtyřhodinového předmětu. Formu hodnocení zvolí vyučující
s přihlédnutím k typu vyučovacího předmětu a věku žáků. Formy hodnocení musí být
pro každého žáka ve třídě stejné (s výjimkou žáků s vývojovými vadami), jasně
definované a všichni žáci s nimi musí být seznámeni.
 Učitel oznamuje žákovi výsledek každé klasifikace a poukazuje na klady a nedostatky
hodnocených projevů, výkonů, výtvorů. Při ústním vyzkoušení oznámí učitel žákovi
výsledek hodnocení okamžitě. Výsledky hodnocení písemných zkoušek a prací a
praktických činností oznámí žákovi nejpozději do 14 dnů.
Žákům nižších tříd osmiletého gymnázia je klasifikace neprodleně zapisována
vyučujícím do žákovských knížek. Žáci vyšších tříd osmiletého studia si zapisují
stupně prospěchu do studijního průkazu sami.
 Kontrolní písemné práce a další druhy zkoušek rozvrhne učitel rovnoměrně na celý
školní rok, aby se nadměrně nenahromadily v určitých obdobích.
 V jednom dni mohou žáci konat pouze jednu kontrolní práci. Termín konání musí být
zapsán v poznámce v třídní knize alespoň týden předem.
 Učitel je povinen vést soustavnou evidenci o každé klasifikaci žáka.
 Podklady pro klasifikaci (písemné práce, seminární práce, protokoly, grafické
práce,...) uchovává učitel po celé klasifikační období včetně doby, po kterou se mohou
zákonní zástupci, popř. zletilý žák, odvolat proti klasifikaci.
6.1.4 Klasifikace
1. Žáci jsou klasifikováni ve všech povinných a nepovinných předmětech uvedených
v učebním plánu příslušného ročníku.
2. Klasifikační stupeň určí učitel, který vyučuje příslušnému předmětu.
3. V předmětu, ve kterém vyučuje více učitelů, určí výsledný stupeň za klasifikační období
příslušní učitelé po vzájemné dohodě. Nedojde-li ke shodě, stanoví výsledný klasifikační
stupeň ředitel školy.
4. Při určování stupně prospěchu v jednotlivých předmětech na konci klasifikačního období
se hodnotí kvalita práce a učební výsledky, jichž žák dosáhl za celé klasifikační období.
321
Přitom se přihlíží k systematičnosti v práci žáka po celé klasifikační období. Stupeň
prospěchu se neurčuje na základě průměru z klasifikace za příslušné období.
5. Při určování klasifikačního stupně posuzuje učitel výsledky práce žáka objektivně, nesmí
podléhat žádnému vlivu subjektivnímu ani vnějšímu.
6. Ředitelka školy určí způsob, jakým budou třídní učitelé a vedení školy informováni
o stavu klasifikace ve třídě.
7. Případy zaostávání žáků v učení a nedostatky v jejich chování se projednají v pedagogické
radě, a to zpravidla k 15. listopadu a 15. dubnu daného školního roku.
8. V případě, že nepřítomnost žáka překročí 20 % z celkového počtu hodin daného předmětu
za pololetí, oznámí toto vyučující prostřednictvím třídního učitele řediteli školy, který
rozhodne o jeho případném doplnění klasifikace formou komisionální zkoušky.
9. Nelze-li žáka hodnotit na konci prvního pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení
náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za první pololetí bylo provedeno nejpozději do
dvou měsíců po skončení prvního pololetí. Není-li možné žáka hodnotit ani v náhradním
termínu, žák se za první pololetí nehodnotí.
10. Nelze-li žáka hodnotit na konci druhého pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení
náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za druhé pololetí bylo provedeno nejpozději do
konce září následujícího školního roku. Do doby hodnocení navštěvuje žák nejbližší vyšší
ročník, popřípadě poslední ročník nižšího stupně osmiletého gymnázia.
11. Na konci klasifikačního období, v termínu, který určí ředitel školy, nejpozději však 48
hodin před jednáním pedagogické rady o klasifikaci, zapíši vyučující příslušných
předmětů číslicí výsledky celkové klasifikace do třídního výkazu a programu Bakalář a
připraví návrhy na umožnění opravných zkoušek, na hodnocení v náhradním termínu a
další.
6.1.5 Komisionální zkoušky
Komisionální zkoušku koná žák v těchto případech:
a) při zkoušce z odborných předmětů, které stanoví rámcový vzdělávací program v
uměleckých oborech vzdělání,
b) koná-li opravné zkoušky,
c) koná-li komisionální přezkoušení, viz 6.1.4 Klasifikace odstavec 8
(2) Komisionální zkoušku podle odstavce 1 písm. b) a c) může žák konat v jednom dni
nejvýše jednu.
(3) Komisionální zkoušku z důvodu uvedeného v odstavci 1 písm. b) může žák ve druhém
pololetí konat nejdříve v měsíci srpnu příslušného školního roku, pokud zletilý žák nebo
zákonný zástupce nezletilého žáka nedohodne s ředitelem školy dřívější termín; v případě
žáka posledního ročníku vzdělávání vyhoví ředitel školy žádosti o dřívější termín vždy.
(4) Podrobnosti týkající se konání komisionální zkoušky včetně složení komise pro
komisionální zkoušky, termínu konání zkoušky a způsobu vyrozumění žáka a zákonného
zástupce nezletilého žáka o výsledcích zkoušky stanoví ředitel školy a zveřejní je na
přístupném místě ve škole.“
1. Odstavec 1 stanoví případy, ve kterých žák vždy koná určitou zkoušku či přezkoušení
formou komisionální zkoušky. V těchto případech tedy není na rozhodnutí školy, zda se daná
zkouška či přezkoušení bude konat formou komisionální zkoušky či nikoliv. Forma
komisionální zkoušky je zde vždy povinná z důvodu zvýšeného veřejného zájmu na
objektivitě jejího průběhu.
322
Jedná se o tyto případy:
- žák koná zkoušku z odborných předmětů, které stanoví rámcový vzdělávací program
v uměleckých oborech vzdělání – viz § 69 odst. 4 zákona č. 561/2004 Sb. Do vydání
příslušných rámcových vzdělávacích programů je nutné při stanovení příslušných odborných
předmětů vycházet ze stávajících učebních dokumentů.
- žák koná opravné zkoušky – viz § 69 odst. 7 zákona č. 561/2004 Sb.
- žák koná komisionální přezkoušení – viz § 69 odst. 9 zákona č. 561/2004 Sb.
V případě, že žák koná opravné zkoušky nebo komisionální přezkoušení, může konat
v jednom dni nejvýše jednu komisionální zkoušku (tedy z jednoho předmětu či jiné
ucelené části učiva).
V souladu s § 69 odst. 7 a 8 zákona č. 561/2004 Sb. se opravná zkouška za druhé
pololetí koná nejpozději do konce příslušného školního roku (v případě náhradního termínu
opravné zkoušky, který lze stanovit v případě, že se žák ze závažných důvodů nemůže
k opravné zkoušce v řádném termínu dostavit, nejpozději do konce září následujícího školního
roku) v termínu stanoveném ředitelem školy. Novým odstavcem 3 § 6 vyhlášky č. 13/2005
Sb. je pravomoc ředitele školy ke stanovení termínu konání opravné zkoušky za druhé
pololetí na základě praktických zkušeností upřesněna tak, že ředitel může stanovit termín
konání opravné zkoušky nejdříve na měsíc srpen příslušného školního roku, pokud
nedojde k výslovné dohodě se zletilým žákem nebo zákonným zástupcem nezletilého žáka na
dřívějším termínu konání opravné zkoušky. Žádosti zletilého žáka posledního ročníku o
dřívější termín konání opravné zkoušky je pak ředitel školy povinen vyhovět vždy.
podrobnosti týkající se konání komisionální zkoušky včetně složení komise pro komisionální
zkoušky, termínu konání zkoušky a způsobu vyrozumění žáka a zákonného zástupce
nezletilého žáka o výsledcích zkoušky stanoví ředitel školy a zveřejní je na přístupném
místě ve škole.
2. Vymezení případů, kdy se vždy koná komisionální zkouška, v § 6 vyhlášky č.
13/2005 Sb. ve znění pozdějších předpisů však neznamená, že v jiných případech nelze
komisionální zkoušku konat.
6.1.6 Opravné zkoušky
1. Žák, který na konci druhého pololetí neprospěl nejvýše ze dvou povinných předmětů,
nebo žák, který neprospěl na konci prvního pololetí nejvýše ze dvou povinných předmětů
vyučovaných pouze v prvním pololetí, koná z těchto předmětů opravnou zkoušku
nejpozději do konce příslušného školního roku, tzn. do konce srpna, v termínu
stanoveném ředitelem školy. Žáci nižšího stupně osmiletého gymnázia mohou v jednom
dni skládat pouze jednu opravnou zkoušku.
2. Žák, který nevykoná opravnou zkoušku úspěšně nebo se k jejímu konání nedostaví,
neprospěl. Ze závažných důvodů může ředitel školy stanovit náhradní termín opravné
zkoušky tak, aby tato byla žákem nižšího stupně osmiletého gymnázia vykonána do 15.
září následujícího školního roku a žákem čtyřletého gymnázia nebo vyššího stupně
osmiletého gymnázia vykonána nejpozději do konce září následujícího školního roku. Žák
nižšího stupně osmiletého gymnázia je do doby vykonání opravné zkoušky zařazen do
nejbližšího vyššího ročníku, popř. znovu do čtvrtého ročníku.
3. Žák, který se bez vážných důvodů ke zkoušce nedostaví, je klasifikován stupněm
nedostatečný.
323
6.1.7 Klasifikace chování
1. Klasifikaci chování žáků navrhuje třídní učitel po projednání s učiteli, kteří ve třídě
vyučují, a s ostatními učiteli a rozhoduje o ní ředitel po projednání v pedagogické radě.
2. Kritériem pro klasifikaci chování je dodržování pravidel chování uvedených ve Školním
řádu.
3. Při klasifikaci chování se přihlíží k věku, morální a rozumové vyspělosti žáka.
k uděleným opatřením k posílení kázně se přihlíží pouze tehdy, jestliže tato opatření byla
neúčinná.
4. Postihování chování žáka mimo školu
Rodiče je třeba vést k tomu, aby plně odpovídali za své děti v oblasti výchovné. Škola
hodnotí a klasifikuje žáky především za jejich chování ve škole. Jsou-li však závažné a
prokazatelné důvody udělit žákovi výchovné opatření vedoucí k posílení kázně, jeví se
objektivní hodnotit žáka za chování zejména ve škole, ale ve vážných případech
přihlédnout k chování i mimo školu, jedná-li se o případy, jejichž projednávání se škola
přímo účastní.
Kritéria pro jednotlivé stupně klasifikace chování jsou následující:
Stupeň 1 (velmi dobré)
Žák uvědoměle dodržuje pravidla chování a aktivně prosazuje ustanovení vnitřního řádu
školy. Má kladný vztah ke kolektivu třídy a školy, přispívá k jeho upevňování a k utváření
pracovních podmínek pro vyučování a pro výchovu mimo vyučování. Méně závažných
přestupků se dopouští ojediněle.
Stupeň 2 (uspokojivé)
Chování žáka je v podstatě v souladu s pravidly chování a s ustanoveními vnitřního řádu
školy. Dopouští se závažnějšího přestupku, nebo se opakovaně dopustí méně závažných
přestupků. Nepřispívá aktivně k upevňování kolektivu. Žák je však přístupný výchovnému
působení a snaží se své chyby napravit.
Stupeň 3 (neuspokojivé)
Žák se dopustí závažného přestupku proti pravidlům chování nebo vnitřního řádu školy;
zpravidla se přes důtku ředitele školy dopouští dalších přestupků, narušuje činnost kolektivu
nebo se dopouští poklesků v mravném chování.
Do hodnocení chování žáka se promítají zejména:
-
pozdní příchody do školy
neomluvené hodiny
opakované neplnění studijních povinností a domácích úkolů
zdlouhavé omlouvání absence
neoznámení plánované absence třídnímu učiteli
kouření, požívání alkoholu nebo drog ve škole, na školních akcích, v okolí školy
324
6.1.8 Výchovná opatření
Výchovná opatření jsou pochvaly a jiná ocenění a opatření k posílení kázně.
1. Třídní učitel, ředitel školy, zástupce Krajského odboru školství, mládeže a sportu může
žákovi po projednání v pedagogické radě udělit za mimořádný projev humánnosti,
občanské a školní iniciativy, za záslužný nebo statečný čin, za dlouhodobou úspěšnou
práci pochvalu nebo jiné ocenění (dále jen "pochvala").
2. Podle závažnosti provinění mohou být žákovi udělena některá z těchto výchovných
opatření k posílení kázně: napomenutí třídního učitele, důtka třídního učitele, důtka
ředitele školy, podmíněné vyloučení ze studia nebo vyloučení ze studia.
3. Ředitelka školy může v případě závažného zaviněného porušení povinností stanovených
Školským zákonem nebo Školním řádem rozhodnout o podmíněném vyloučení nebo
vyloučení ze studia. Podmíněné vyloučení a vyloučení mají pro žáka právní důsledky a
ředitel školy o nich rozhodne do 2 měsíců ode dne, kdy se o provinění dověděl, nejpozději
však do jednoho roku, s výjimkou případu, kdy provinění je klasifikováno jako trestný čin
podle zvláštního právního předpisu. v rozhodnutí o podmíněném vyloučení ze studia
stanoví ředitel školy zkušební lhůtu, a to nejdéle na dobu jednoho roku. Jestliže se žák
dopustí v průběhu zkušební lhůty dalšího zaviněného porušení povinností stanovených
Školským zákonem nebo Školním řádem, může ředitel školy rozhodnout o jeho
vyloučení.
4. Zvláště hrubé slovní a úmyslné fyzické útoky žáka vůči pracovníkům školy se vždy
považují za závažné zaviněné porušení povinností stanovených Školským zákonem.
5. Žáka lze podmíněně vyloučit nebo vyloučit ze studia pouze v případě, že splnil povinnou
školní docházku.
6. O rozhodnutí o podmíněném vyloučení nebo vyloučení ze studia informuje ředitel školy
pedagogickou radu.
7. Žák přestává být žákem školy dnem následujícím po dni nabytí právní moci rozhodnutí
o vyloučení, nestanoví-li toto rozhodnutí den pozdější.
8. Důvody udělení výchovného opatření jsou prokazatelným způsobem oznámeny
zákonnému zástupci nezletilého žáka nebo zletilému žákovi.
9. Třídní učitel zaznamenává udělení výchovného opatření do třídního výkazu.
10. U žáků nižšího stupně osmiletého gymnázia jsou kázeňské přestupky zaznamenávány
vyučujícími do sešitu v třídní knize a do žákovské knížky.
11. Za jeden přestupek se uděluje žákovi pouze jedno opatření k posílení kázně.
6.1.9 Studium podle individuálního vzdělávacího plánu (IVP)
1. Individuální vzdělávací plán bude povolován vždy na jedno pololetí pouze mimořádně
sportovně talentovaným žákům-reprezentantům se studijním průměrem za předchozí
pololetí do 2,00 na základě písemné žádosti zákonného zástupce nezletilého žáka nebo
žádosti zletilého žáka s přiloženým vyjádřením sportovního oddílu. Rozhodující pro
udělení IVP bude vyjádření třídního učitele.
2. Ředitel školy může umožnit žákovi ze závažných důvodů (zdravotní postižení, úraz,
dlouhodobá nemoc apod.) studium dle individuálního vzdělávacího plánu. Rozhoduje
přitom v souladu se správním řádem.
3. IP se v posledním ročníku studia poskytuje pouze výjimečně.
325
6.1.10 Postup do vyššího ročníku a opakování ročníku
1. Do vyššího ročníku postupuje žák, který na konci druhého pololetí prospěl ze všech
povinných předmětů.
2. Žák, který plní povinnou školní docházku (žák nižšího stupně osmiletého gymnázia) a
dosud neopakoval ročník a neprospěl na konci druhého pololetí nejvýše ze dvou
povinných předmětů s výjimkou předmětů výchovného zaměření, koná opravné zkoušky.
v případě, že žák nepostoupí do vyššího ročníku, přechází na základní školu.
3. Žák, který splnil povinnou devítiletou školní docházku (žák čtyřletého gymnázia nebo
vyššího stupně osmiletého gymnázia) a na konci druhého pololetí neprospěl nejvýše ze
dvou povinných předmětů, koná z těchto předmětů opravné zkoušky. v případě, že žák
nepostoupí do vyššího ročníku, může ředitel školy povolit opakování ročníku. Opakování
ročníku povoluje ředitel na návrh pedagogické rady.
326

Podobné dokumenty

chemie ii - Studijní opory s převažujícími distančními prvky pro

chemie ii - Studijní opory s převažujícími distančními prvky pro obrany v Brně a Technická univerzita v Liberci. Projekt byl zahájen 5.1.2006 a bude ukončen

Více

Časopis Mensa 2/2012

Časopis Mensa 2/2012 zprávy. Jak se Vaše Mensa rozvíjí, stále se něco děje a  je o čem informovat. Krom administrativních informací přinášíme pozvánky na devět speciálních akcí a ještě více reakcí na akce již proběhlé....

Více

Školní vzdělávací program osmiletého gymnázia

Školní vzdělávací program osmiletého gymnázia Charakteristika školního vzdělávacího programu ....................................................... 9 3.1 Zaměření školy ............................................................................

Více

Školní vzdělávací program osmiletého gymnázia 5.1.

Školní vzdělávací program osmiletého gymnázia 5.1. Charakteristika školního vzdělávacího programu ....................................................... 9 3.1 Zaměření školy ............................................................................

Více