Prezentace z přednášky ČJ

„Využití interkulturní mediace ve
veřejných službách – inspirace ze
Španělska“
Praha, 26. května 2014
Carlos Giménez Romero
Profesor sociální antropologie
Ředitel IMEDES
Autonomní univerzita v Madridu (UAM)
[email protected]
1
INTERKULTURNÍ MEDIACE A
VEŘEJNÉ SLUŽBY:
SITUACE VE ŠPANĚLSKU
• PRVNÍ ČÁST:
INTERKULTUNÍ MEDIACE: VZNIK, VÝCHODISKA A
METODOLOGIE
• DRUHÁ ČÁST:
ZPŮSOB MEDIACE VE VÝZKUMNÉM INSTITUTU V
OBLASTECH
MIGRACE,
ETNIKY
ROZVOJE (IMEDES): 1994 – 2014
A
SOCIÁLNÍHO
PRVNÍ ČÁST
NUTNOST INTERKULTURNÍ MEDIACE V MEZINÁRODNÍM MĚŘÍTKU
PROCESY SOUVISEJÍCÍ S VÝZVAMI
(s poptávkou a strukturami)
PROCESY SPOJENÉ S ODPOVĚĎMI
(se strategiemi a subjekty)
1.- Častější kontakt mezi
jednotlivými kulturami v
globalizovaném světě
1.- Zralost hnutí a zkušenosti z
Alternativních řešení konfliktů
(ADR)
2.- Migrace a její dopad na
sociokulturní diverzifikaci
2.- Nutnost interkulturní
perspektivy
3.- Pokroky v uznání a
3.- Omezení, neúspěchy a/nebo
přítomnosti původních etnických nedostačující výsledky v
minorit
některých aspektech sociální
intervence
4.- Rozkvět kulturních identit
4.- Nedostatečnost a omezení tzv.
„přirozené“ mediace
Carlos Giménez Romero (2004) Primer Congreso Internacional de Mediación Intercultural. Madrid.
4
NĚKTERÉ CHARAKTERISTIKY ZRODU INTERKULTURNÍ
MEDIACE VE ŠPANĚLSKU
Sociální kontext
Výrazné propojení (ačkoli ne výhradní)
interkulturní mediace a imigrace
Aktéři a veřejné subjekty
Rozmanitost zúčastněných subjektů,
převážně městských částí (obcí)
Nedostatek profesionálů a subjektů
mediace jako takové (ne interkulturní) mezi
zmíněnými
subjekty
Propojení teorie a praxe
Převažuje praxe nad teoretickou bází a
vzděláním
Vzdělání
Vysokoškolské i mimoškolské vzdělávací
programy
Nesoulad mezi praxí a teorií
Carlos Giménez Romero (2004) Primer Congreso Internacional de Mediación Intercultural. Madrid, y (2008) ¿Cómo hemos llegado y por qué estamos
5
aquí? Centro de Estudios de la Inmigración /Generalitat Valenciana
INTERKULTURNÍ MEDIACE VE ŠPANĚLSKU - SOUČASNÝ STAV
SWOT ANALÝZA (špan. DAFO)
SILNÉ STRÁNKY
SLABÉ STRÁNKY
1.- Rozmanitost kolektivu
2.- Inovace
3.- Různorodost sponzorů
4.- Rozmanitost forem
5.- Vynikající výsledky
6.- První spolupracující sítě
1.- Na počátku různorodý teoretický
a metodologický základ
2.- Málo rozvinutý a neformální
profesionální statut
3.- Nedostatečné vzdělání
4.- Neschopnost spolupráce
5.- Nedostatečné profesionální,
společenské a institucionální uznání
HROZBY
PŘÍLEŽITOSTI
1.- Nebezpečí neexistující mediace
2.- Nebezpečí kulturalismu
3.- Nebezpečí nespecifičnosti
4.- Nebezpečí podřazenosti či
vyčlenění
5.- Nebezpečí roztříštěnosti a
nejednoty
1.- Příležitost obohatit oblast
sociálního působení z pohledu
profesionála
2.- Příležitost přispět ke zlepšení
demokratické společnosti z pohledu
občana
3.- Příležitost přispět k míru z
etického hlediska
6
Vlastní zpracování
TEORETICKO-METODOLOGICKÝ ZÁKLAD
INTERKULTURNÍ MEDIACE
ZPŮSOBY MEDIACE
I.- MEDIACE OBECNĚ A INTERKULTURNÍ MEDIACE
II.- SPECIFIKA INTERKULTURNÍ MEDIACE
III.- MULTIFAKTORIÁLNÍ METODOLOGIE
Elaboración: Carlos Giménez Romero. Dpto. Antropología Social y Pensamiento Filosófico Español. UAM
I.- MEDIACE OBECNĚ A INTERKULTURNÍ MEDIACE
1.- Mediace přesahující hranice konfliktu
2.- Aplikace všeobecných modelů mediace v
multikulturním prostředí
3.- Potřeba založit ji na všeobecných principech mediace
4.- Interkulturní mediace jako modalita všeobecné
mediace - ne jako oblast, nýbrž jako specifické hledisko
Idem
PRINCIPY MEDIACE
DOBROVOLNOST
DŮVĚRA
OCHOTA POMOCI ZÚČASTNĚNÝM STRANÁM
NEUTRALITA
(Stejná vztahová vzdálenost/Nestrannost)
ZÚČASTNĚNÉ STRANY MAJÍ STEJNÝ
PROSTOR K ÚČASTI
VŠICHNI VÍTĚZÍ
LEGITIMITA
9
Vlastní zpracování
ZÁKLADNÍ MODELY MEDIACE
MODELY
KATEGORIE
HARVARDSKÝ,
respektive
LINEÁRNÍ
Problémy
Zájmy
Možnosti
Dohody
Uznání
TRANSFORMATIVNÍ
CIRKULÁRNĚ-NARATIVNÍ
Zhodnocení
Kruhovost
Narativnost
Alternativní historie
10
Zdroje: Carlos Giménez Romero. Oddělení Sociální antropologie a filozofického myšlení, Španělsko. UAM.
NĚKTERÉ TECHNIKY V MEDIACI
AKTIVNÍ NASLOUCHÁNÍ
OTÁZKA
PARAFRÁZOVÁNÍ
POZITIVNÍ KONOTACE
KONTEXTUALIZACE
ALTERNATIVNÍ HISTORIE
KO-MEDIACE
REFLEXIVNÍ TÝM
11
Vlastní zpracování
DEFINICE INTERKULTURNÍ MEDIACE
„Interkulturní mediaci chápeme jako způsob
intervence třetích stran především v
takových situacích, ve kterých se výrazně
projevuje multikulturalita. Cílem mediace je
pak uznání druhého, sblížení obou stran,
komunikace a vzájemné porozumění,
pochopení a rozvíjení schopnosti soužití,
regulace konfliktu a adekvátnost institucí ve
vztahu k sociálním aktérům jiného etnického
a kulturního původu"
Giménez Romero, Carlos (1997) "La naturaleza de la mediación intercultural" Migraciones nº 2, Universidad Pontificia de Comillas, Madrid.
DEFINICE INTERKULTURNÍ MEDIACE
Interkulturní mediace je prostředek, který mají
k dispozici lidé pocházejících z různých kultur a
který funguje jako most, jejím cílem je podnítit
konstruktivní změnu v jejich vztahu. Mediace
mezi osobami z různých kultur slouží především
k zabránění konfliktů mezi kulturami, přispívá k
uznání toho druhého, jenž je odlišný, k přiblížení
zúčastněných stran, ke komunikaci a
vzájemnému porozumění, pochopení a rozvíjení
schopnosti soužití, hledání alternativních
strategií k řešení kulturních konfliktů a
komunitní účasti.
Equipo de mediación intercultural de Desenvolupament Comunitari. Kira Bermudez, Genisa Prats, Elizabeth Uribe (2000):
La mediación intercultural, un puente para el diálogo.
13
DEFINICE INTERKULTURNÍ MEDIACE
Interkulturní mediaci chápeme jako nástroj,
který mají k dispozici osoby patřící k odlišným
kulturám, mediace je jakýsi most a jejím
cílem je usnadnit vztahy, podporovat
komunikaci a propagovat integraci mezi
osobami či skupinami, které patří jiné či jiným
kulturám. Tento proces zprostředkovává
osoba, skupina osob či instituce, a to
nestranným způsobem a pomocí určité
metodologie a funkcí.
Andalucía Acoge y Desenvolupament Comunitari: Mediación Intercultural. Una propuesta para la formación. (2002)
14
DEFINICE INTERKULTURNÍ MEDIACE
Interkulturní mediace je proces, jenž přispívá
ke zlepšení komunikace, vztahů a
interkulturní integraci mezi osobami či
skupinami, které se nacházejí na určitém
území a patří k jiné či jiným kulturám.
Grupo Triángulo: Guía para la Mediación Intercultural Marco, proceso e instrumento de evaluación. (2007)
15
Typy interkulturní mediace
PREVENTIVNÍ mediace
hledá cesty, jak usnadnit
vzájemné přiblížení, komunikaci a
porozumění mezi
osobami/skupinami s různými
kulturními kódy
REHABILITAČNÍ mediace
TRANSFORMAČNÍ
mediace
podílí se na regulaci a řešení
konfliktů a mezikulturních tlaků
předpokládá otevření kreativního
procesu prostřednictvím překonání norem,
zvyků a jedinečných úhlů pohledu, a to v
situacích multikulturního soužití, aby tak
bylo dosaženo nových norem a způsobů
sdíleného vztahu
16
M. Cohen-Emerique. Guía para la Mediación Intercultural- Grupo Triángulo
II.- SPECIFIKA INTERKULTURNÍ MEDIACE
1.- Kulturní rozlišnost zúčastněných stran
Kulturní faktory: vzorce chování, poznání, etnicita, jazyk, rasa,
původ, národnost
Antropologické pojetí kultury: důraz na interní heterogenitu a
dynamičnost
2.- Efektivní relevance této diferenciace v dané problematice
Koncepce situací s významným faktorem multikulturality
Nevykonávat mediaci, nelze-li pozorovat pokrok
3.- Relevance kulturního zázemí mediátora/-ky
Z jaké kultury by měl mediátor pocházet? Důležité je
být dobrým mediátorem
V každém případě je důležité sebepoznání a kulturní
odstup
4.- Interkulturalita jako způsob řízení kulturní diverzity
Interkulturní perspektiva jako kritický doplněk multikulturality
Nejen rovnost a respekt vůči odlišnosti, ale také pozitivní interakce a důraz
na to společné
Idem
PRINCIPY MEDIACE A JEJICH APLIKACE NA INTERKULTURNÍ MEDIACI
APLIKACE NA MULTIKULTURNÍ PROSTŘEDÍ
VŠEOBECNÉ PRINCIPY
DOBROVOLNOST
Běžné podmínky asymetrie a nerovnosti v interetnických vztazích
Potřeba, aby nejslabší článek (strana) vyjádřila spokojenost s procesem mediace
Riziko nesplnění
Potřeba objasnit, že mediátoři mají jiné funkce než sociální pracovník, lékař,
profesor atd.
DŮVĚRA
Je těžké, avšak důležité získat si důvěru v prostředí plném zaujatosti, předsudků,
klišé, stereotypů, otřepaných frází
Hlavní úkol: pomoci překonat tyto postoje
OCHOTA POMOCI
NEUTRALITA,
NESTRANNOST
STEJNÝ PROSTOR
ZÚČASTNĚNÝCH
STRAN
ŽÁDNÍ VÍTĚZOVÉ,
ŽÁDNÍ PORAŽENÍ,
VYHRÁVAJÍ VŠICHNI
OPRÁVNĚNÍ
Ujistit se, že zúčastněné strany považují „to, co se dělá“ za pomoc
Běžná asymetrie ve vztahu a význam emočních a sociálně-afektivních
komponentů
Diskuze pouze na bázi nestrannosti
Odmítnutí běžně přijímané dominantní role majoritní skupiny.
Úsilí navíc, které musí mediátor učinit v tomto směru (uznání a posílení)
Věnovat zvláštní pozornost případům, ve kterých jde o vztah veřejných institucí s
„minoritními“ jedinci či skupinami
Otevřít prostor pro vyjádření názoru a uznání pro všechna zúčastněná kulturní
zázemí
18
Elaboración propia
Funkce a role interkulturního mediátora
Umožnit komunikaci mezi osobami/skupinami pocházejících z
různých kultur
Poradit sociálním subjektům ohledně vztahů s minoritními
skupinami v oblasti interkulturality, kulturní odlišnosti (kultura,
imigrace) a interkomunitními vztahy
Poradit minoritním osobám i skupinám s jejich vztahem vůči
majoritní společnosti
Propagovat přístup k veřejným i soukromým službám a zdrojům
Umožnit vznik občanské angažovanosti a provázet aktivně při
osobním procesu integrace
Podporovat sociální a komunitní účast
*Všechny tyto funkce lze provádět v jakékoli oblasti: vzdělávací, zdravotnické, pracovní, právní, sociální,
komunitní…
19
Guía para la Mediación Intercultural- Grupo Triángulo
Profil interkulturního mediátora
Jsou to profesionálové s(e):
Vzděláním
Národností/Kulturou
Zkušeností
Jazykem
Prostředím, kde
působí
se znalostí, schopnostmi a postoji, které vyžaduje interkulturní mediace,
imigrace a interkulturalita, interkulturní komunikace, jazykové a sociokulturní tlumočení, vyjednávání a mediace pro prevenci a řešení
kulturních konfliktů a oblastech, kde se zasahuje
přednostně, ne však vždy, členové skupin, jejichž situace se řeší
sociální angažovanosti
majoritní společnosti i komunity, kde pracují, také ovládající svůj původní
jazyk a/či komunikační pracovní jazyk
různorodé, s tendencí ke specializaci
Osobní dráhou
v interkulturalitě, tedy osoby pracující v prostředí se dvěma kulturními
kódy a hledající kompromisy a interní vyjednávání
Osobní schopností
flexibilitou, emocionální rovnováhou, humorem a schopností interakce,
začlenění se i schopností být nestranný, vzdálit se
Studiem
vzděláním odpovídajícím schopnostem a znalostem vysokoškolského
vzdělání
20
Guía para la Mediación Intercultural- Grupo Triángulo
III.- MULTIFAKTORIÁLNÍ METODOLOGIE
1.- Diverzita faktorů vůči vztahu a procesu
SITUAČNÍ
FAKTORY
OSOBNÍ FAKTORY
PROCES
INTERKULTUR
NÍ MEDIACE
KULTURNÍ FAKTORY
2.- Všudypřítomnost a vliv osobních faktorů
3.- Uvědomění si situace a jejího řízení v interkulturní mediaci
4.- Odpovídající důraz na kulturní zázemí a adekvátní zacházení s kulturními
faktory
5.- Vzájemná propojenost faktorů
6.- Odpovídající zacházení s těmito faktory a jejich vzájemnou provázaností při
mediaci
Idem
PŘÍTOMNÉ FAKTORY
SITUAČNÍ
FAKTORY
OSOBNÍ FAKTORY
PROCES
INTERKULTURNÍ
MEDIACE
KULTURNÍ FAKTORY
Giménez, C. 2003 "Planteamiento Multifactorial para la mediación e intervención en contextos multiculturales: una propuesta metodológica de superación del
multiculturalismo". En: F.J. Castaño y C. Muriel (eds): Vol. II del III Congreso sobre la Inmigración en España. Granada: Laboratorio de Estudios Interculturales
POHLED NA MULTIFAKTORIÁLNÍ METODOLOGII V INTERKULTURNÍ MEDIACI
INTERAKCE FAKTORŮ
OSOBNÍ
SITUAČNÍ
KULTURNÍ
Idem
PŘÍKLADY NĚKTERÝCH PŘEVAŽUJÍCÍCH* OSOBNÍCH FAKTORŮ
1.- Sebevnímání či uvědomění si sebe sama
2.- Vzorce jak vnímáme druhého a neznámé
3.- Základní postoje jedince
4.- Běžné návyky chování
5.- Nálada: agresivita /usmíření
6.- Sociální schopnosti
7.- Pocity a afektivní struktura a emociální stránka
8.- Axiologie čili „žebříček hodnot” dané osoby
9.- Vlastní životní filozofie
*Poznámka: Všechny faktory mají dimenzi osobní, situační i kulturní
Idem
PŘÍKLADY NĚKTERÝCH PŘEVAŽUJÍCÍCH SITUAČNÍCH* FAKTORŮ
(Pro případ individuálních subjektů, nikoli pro skupiny či instituce)
1.- Rodinná situace
2.- Ekonomická situace
3.- Bydlení (Pobyt)
4.- Pracovní situace
5.- Pohlaví
6.- Věk
7.- Společenská třída
8.- Společenská prestiž
9.- Moc či vliv
*Poznámka: Všechny faktory mají dimenzi osobní, situační i kulturní
Idem
PŘÍKLADY NĚKTERÝCH PŘEVAŽUJÍCÍCH SITUAČNÍCH* FAKTORŮ TÝKAJÍCÍCH SE
IMIGRANTŮ
1.- Právní statut: nelegální, nejistý, ve fázi vyřizování atd.
2.- Výše příjmů dané osoby a rodiny
3.- Ekonomický závazek vůči rodinným příslušníkům či jiným osobám
4.- Pracovní podmínky (pracovní doba, na základě smlouvy či bez ní, vykořisťování….)
5.- Životní podmínky (pronájem, ubytovna, neobyvatelný byt atd.)
6.- Přístup ke vzdělání („performance”)
7.- Zdravotní stav a přístup ke zdravotnickému systému
8.- Migrační projekt, strategie a očekávání
*Poznámka: Všechny faktory mají dimenzi osobní, situační i kulturní
Idem
IDENTIFIKACE NĚKTERÝCH PŘEVAŽUJÍCÍCH KULTURNÍCH* FAKTORŮ
A.- Normy; zákazy a nařízení (strava, stravovací návyky, způsob oblékání, oslavy atd.)
B.- Struktura a žebříček hodnot
1.- Role a stereotypy týkají se věku
2.- Role a stereotypy týkající se pohlaví
3.- Systém příbuzenských vztahů, rodina a dědičnost
4.- Koncepce a praxe v rámci vzájemné výměny, redistribuce atd.
5.- Systém hierarchie, autority a prestiže
6.- Jazyk a návody na verbální a neverbální komunikaci
7.- Víra a náboženství (spiritualita)
8.- Jiné koncepty a vyznání (prostor, čas atd.)
9.- Rituály a oslavy
10.- Etnická identita
*Poznámka: Všechny faktory mají dimenzi osobní, situační i kulturní
Idem
DRUHÁ ČÁST
1989-2009
PROGRAM: MIGRACE A
MULTIKULTURALITA
OBLASTI PRÁCE INSTITUTU IMEDES
1989-2009
I.-VÝZKUM A DOKUMENTACE
II.-VZDĚLÁVÁNÍ
III.-PROBÍHAJÍCÍ PROJEKTY
IV.-VĚDECKÁ SETKÁNÍ A SCHŮZE
V.-PUBLIKACE
Elaboración: Carlos Giménez Romero. Dpto. Antropología Social y Pensamiento Filosófico Español. UAM
I.- STUDIE O
KONFLIKTECH A
MEDIACI
II.- VZDĚLÁVACÍ
PROGRAMY V OBLASTI
V.- PUBLIKACE
INTERKULTURNÍ
MEDIACE
LÍNEA DE MEDIACIÓN
IV.- SETKÁNÍ A SPOLUPRÁCE
III.- ŘÍZENÍ SLUŽEB MEDIACE
MEDIACE
I.- STUDIE O KONFLIKTECH A MEDIACI
- Konflikt a jeho mediace v různých kulturách
- Konflikt a imigrace v místním prostředí
- Dostupné dokumenty
Idem
ZPŮSOBY MEDIACE
II.- VZDĚLÁVACÍ PROGRAMY VINTERKULTURNÍ MEDIACI
- Škola sociální interkulturní mediace EMSI (1995-1997)
- Postgraduální studium sociální interkulturní mediace (1999-2009)
- Vzdělávací kurz celoživotního vzdělávání v oblasti sociální interkulturní
mediace v autonomní oblasti Castilla-La Mancha (2002-2007)
- Účast na kurzech
- Pravidelné semináře
ZPŮSOBY MEDIACE
III.- SUBJEKTY POSKYTUJÍCÍ MEDIACI
- Sociální interkulturní mediace SEMSI (Madrid)
- Mediace s mladými cizího původu SerJoven
(Madrid, Alcobendas a San
Sebastián de los Reyes)
- Interkultuní mediace v obcích v autonomní oblasti Madrid: Villalba,
Torrejón, Colmenar Viejo, společenství Sierra Norte de Madrid
- Interkulturní mediace v komarce Sagra Alta v Kastilii-La Mancha
ZPŮSOBY MEDIACE
IV.- SETKÁNÍ A SPOLUPRÁCE
- Skupina Triángulo
- Síť mediátorů nadace La Caixa
- Síť mediátorů ve Španělsku
Idem
ZPŮSOBY MEDIACE
V.- PUBLIKACE
- El Servicio de Mediación Social Intercultural SEMSI. “Una experiencia de
mediación comunitaria en el ámbito de las migraciones y la convivencia intercultural”.
Ayuntamiento de Madrid. 2003
Knihy
- Social Linkworking and Inter-Cultural Mediation in Europe. De Parnersskap för
Multiesnisk Integración PFMI de la Universidad de Umeå, Sweden
- Guía para la Mediación Intercultural. Marco – Proceso e Instrumento de
Evaluación. 2007 ( con Grupo Triangulo)
- “La naturaleza de la mediación intercultural”. Revista Migraciones, nº 2. Universidad
Pontificia de Comillas (UPC), Madrid.
- “Modelos de mediación y su aplicación en mediación intercultural”. Migraciones.
Número 10. Universidad Pontificia de Comillas. Madrid
Články
- “Planteamiento multifactorial para la mediación e intervención en contextos
multiculturales. Una propuesta metodológica de superación del culturalismo”, en F. J.
García Castaño y C. Muriel(editores) La inmigración en España: contextos y
alternativas.
- “Mediació familiar en contextos multiculturals. L’experiència del servei de mediació
social intercultural”. La mediació familiar. Generalitat de Catalunya. Departament de
Justicia, Centre d’Estudis Jurídics i Formació Especialitzada. Barcelona
- “Por qué la mediación intercultural”. Boletín de la Oficina Regional de Inmigración
(OFRIM) nº 3, Madrid
ZPŮSOBY MEDIACE
Sociální interkulturní mediace – SEMSI
červen 1997 - leden 2009
Radnice v Madridu
Autonomní univerzita v Madridu (UAM)
Vládní odbor pro rodinu a sociální služby
Generální nadace Autonomní univerzity v
Madridu - FGUAM
Generální vedení imigrace, spolupráce a
dobrovolnictví
IMEDES
Imigrační oddělení
Způsoby mediace
Sociální služby
Distritos
Technické zázemí
+
Mediátoři/-rky
ZPŮSOBY MEDIACE
SEMSI
(Počet mediátorů)
SEMSI 1997-2009
60
50
52
52
52
año
2007
año
2008
año
2009
46
39
40
20
30
30
año
2001
año
2002
año
2003
32
(a Enero 2009)
30
29
17
10
10
año
1997
año
1998
12
10
0
Idem
año
1999
año
2000
año
2004
año
2005
año
2006
ZPŮSOBY MEDIACE
SEMSI (1997-2009)
Nástin pracovních postupů
I.
Přístup ke zdrojům
II. Podpora profesionálů
III. Účast společnosti a občanů
IV. Interkulturní soužití
Idem