stáhnout e-knihu

michal matzenauer
ostrovy v hlave
ostrovy v hlavě
michal matzenauer
ostrovy v hlave
praha 2013
Tato kniha vyšla za finančního přispění těchto institucí:
Nadace Český literární fond
OSTROVY V HLAVĚ
Copyright © Michal Matzenauer, 2013
Photo © Marcel Rozhoň, 2013
Czech edition © dybbuk, 2013
ISBN 978-80-7438-087-7
Olince
část první
Bůh a harlemská tanečnice
B ů h a h a r l e m s k á ta n e č n i c e
I.
Červen byl špatný měsíc
Nevím jestli jsem si půjčil
nebo jsem ho znal
Bože, ze kterého si lidé udělali tolik bohů
že by jimi vydláždili 150 milionů Václavských náměstí
co naděláš se svými nesmiřitelnými dětmi
Co uděláš s těmi nádhernými těly a tvářemi
Co uděláš s úsměvy všech dob
s těmi strašnými vizemi hrůz
s těmi odsouzeníhodnými skutky
Co všechny ty nevěry a intriky
které zaplnily naše svatyně
Kde budou přebývat všechny ty symboly
které už nám nemají co říct
A co s těmi, které nám stále ještě něco říkají
ale my už jim nerozumíme
Jak asi matky svým potomkům vysvětlí všechny ty vlajky
a pokrmy tupě řezaných tváří z vítězných oblouků
Je to tak svaté a pravěké
13
II.
Bůh jako trenýrky od košile
Bůh jako obrácený návrat
Bůh jako vibrace předčasně narozených dětí
Bůh jako pevně zelené světýlko
Bůh jako portrét přestárlé vlečky
Bůh jako když tě míjí tvůj vlastní původ
Bůh jako když dravec volá svou samičku
která je dvakrát větší než on
14
III.
Harlemská tanečnice má překrásná taneční stehna
a úžasný harlemský hrudník
a oči které roztančí svět
A když se usměje
tak ani Oscar Peterson snad netuší
co mu dělají prsty na klávesnici
a ona se točí a směje se
a diváci litují svých skutků
a výdělků a obchodů
které jen ochudily svět
a ona se točí a směje se
a zmarněné a zbytečné se mění v sliz
stékající se v kanále
který však není kanálem zapomnění
jak by si všichni přáli
Ano to všechno je pryč
Místo tanečnic
máme tabletky a přepínací mašinky
a hudbu nám doplní skřípání za krkem
Objeví se činorodí lidé
a objasní nám budoucnost dětí
a sdělí nám
že naše živočišné schránky jsou přežitek
15
Svět je rychlejší a radostnější jako vždy
a my jim nemůžeme ani říci
že si pamatujeme alegorické vozy
Vždyť všichni ti lidé jsou tady naposled
Proč by se neoslavovali
Nemají víc šancí
Tak tedy radost z pobývání
Vytáhnout všechno co můžeš
a protančit se na věčnost
16
IV.
Anebo ani to ne
Ale tak jak
Jakoby někdy
To snad ne
Tak ne
Ale snad přece
Alespoň někdy
Jak chceš
Mně je to jedno
Tak jo
Já to věděl
No jo
A tak je to pořád
19
V.
Házet hrách na stěnu
je někdy
jako když házíte hrách na stěnu
A neházejte nepřátele do jednoho pytle
20
VI.
V letech
kdy udělali komunisté z Picassa holubáře
nosil jsem kalhoty s kšandičkama
a lidé v mém okolí se snažili
vytvořit si nové mimikry
které by jim umožnily přežít
Netušili že už se ho nezbaví
a že jejich potomci
ponesou znamení ještě dlouho
Znamení se kterým si celé generace
nebudou vědět rady
Prdět zaživa do hlíny budou
Parodie na hrdinství to bude
a taky melodie na hrdinství to bude
Výskající bufety
a odhalené prdele
Vše důležité
a pornografie jako odborná otázka
a doktorát z masturbace
Každý týden
korunovace jedné záložní pokladny na semeno
Výška 190 cm (94, 60, 93)
a šťastné matky
a hrdí otcové
že mají kundu v Itálii
A hlavně demarkační čára na všechno
co není světové
23
VII.
Svět
Na co svět
Svět ti vokážu
Světová událost
Světová kočka
Svět jako vědomí a nic
Svět Karolíny Světlé
(Světla ramp)
Světová válka
Svět antracitu
Světe div se
Svět povalečů
Svět polovodičů
Burzovní svět
Vnitřní svět – svět vnější
To je povrchní svět
Na co svět
Svět
24
VIII.
Bubny sračky činely
zpívající bestselery
Jen houšť
jste očekáváni
Rychle
zítra už jsou na řadě další oběti vášní
Střelba do živých terčů příště
Poloměr rozpadu je stále kratší a kratší
Co hledáš
Maminku
Ta vítězí nad duchy
Nelze to sledovat
Hlavně že jsme tu chvilku
Zapomněl jsem si zuby
Máš je mít nastřelené
A co láska
Jaká láska vole
Láska je symbol
Symbol čeho
Symbol čeho
Symbol je symbol
Láska je symbol lásky
To je samizdat v čenichu
25
Váhavý nenápadný pozdě kopulující
Svéhlavá masařka tam naklade vajíčka
a pak se diví
Nebudu to stále opakovat
Co nebudeš opakovat
Ty vajíčka
Ty vajíčka
26
IX.
Kdepak jsou ty uštěpačné paprsky stáří
které se dotýkají tváří
Tváře poddajné
Tváře zlolajné
Tak se ještě nadechni starče
a znetvoř tvář
Nemysli si že ti někdo smění korunu
27
X.
Vstup do mě jako do řeky
vstup a neodcházej dokud poteču
neboť až vítr změní můj směr
uháčkuju ti vestu
na dlouhou nekonečnou cestu
28
Sen
Procházím se po parku
a ptám se lidí
jestli neviděli
zelenýho psa s červenými fleky
Někteří se smějí
jiní se na mě dívají jako na blbce
Jdu domů
dívám se do zrcadla
a opravdu se musím strašně smát
31
* * *
Snad takový dědeček
mi jednou povídal příběh jako pohádku
a dodnes nevím jestli tomu věřím nebo ne
A taky říkal že vyrostl mezi popelníky
Vůbec nevím
co tím myslel
……………………
Sehrajte mi divadlo
vždyť já už dávno nerozeznám realitu a sen
Jen ticho
Jen ticho se tam zapomnělo
nebo jen tak čekalo
32
Vážně
Řečeno chtěl bych Vás totiž uvítat
Vítám Vás
Vážně
Váááááážně
Nežeňte se tak
35
N i k o la j o v i
A já mu říkám
Andreji, neříkej mi co jsi tím myslel
A on zase
No já ti chci jen jak to bylo
A já zase
Ale já si to domyslím anebo si to vytvořím jak to cítím
A on že mi chtěl jen co se tam stalo a jak ho napadlo……
A já už z toho měl maglajz
a kolem všichni hulákali
a vykřikovali
taky někteří ty Nikolaji
a jiní Andreji
A tak jsem si to přečetl až druhý den doma
a moc jsem se nasmál
a taky co no
a pobavil no
a taky jsem něčemu asi vůbec nerozuměl
36
Jak se osvobodit
Jednou jsem si k sobě v restauraci přisedl
dal jsem si pivko, panáka a kafe
a tak jsem do sebe hučel
až jsem se pohádal a vyhodil se (přímo vykopl)
z hospody na dlažbu
kde se mi zalíbilo
Tady můžu počítat hvězdy
nebavit se s cizími lidmi
pomáhat nebohým opilcům
dostat se nějak domů
a vítězit nad vlastními myšlenkami
Zde nepodá ti ruku nejbližší
39
P u b e rta
Dřív zemřu než se narodím
S bolestí s kterou se probudím
A nad ní krouží
A nad ní krouží
Hejno černých havranů
40
Jen
My leželi jsme jak
ptáci na vejcích
ukrytí ve větvích
vyděšeně pozorovali
jak lámali nám nohy
a ukusovali lesk očí
Též obhospodařovali jsme vích
a do jejich hysterických křiků
jsme líbali křehké duše milenek
které nám připomínaly
že jsme jen…
43
Něco jako sen
Ta osoba držela mléko
ale to mléko bylo v lahvi
takže to bylo dřív
A když mluvila
bylo to tak intenzivní
jako by se zároveň ptala
jenže nebylo jasné
ani o čem mluvila
ani na co se ptala
Byla to naše situace
ve které jsme se narodili
a která nás celý život
na rozdíl od naděje neopustila
44
Peníze
Duše nepotřebuje peníze
H. D. Thoreau
Byl tu Jan B.
pan Blanc
Maurice s kuřetem
blažené roky trestu
a svátek díkůvzdání
Jenže byl tu Jan B. a už tu není
Taky tu byla naděje
Naděje na peníze
Na peníze ano
Jenže Jan B. tu už není
Bude hodně peněz
Kde jsou ty peníze
Jó leží všude
Všude na zemi
Jen je umět zvednout
Jó v parlamentu taky jsou
Běž do parlamentu a do vlády
A privatizuj
Hodně privatizuj
Do předsednictva běž a nebuď hloupej
Hloupej je každej kdo peníze nemá
Jen nesmíš propást příležitost
47
Jenže Jan B. tu už není
a podívej ty peníze jsou všechny stejné
a když se ošoupají natisknou se nové
Papírové kovové
Kulaté kulaťoučké
Jen musíš příležitost chytit za pačesy
Rodiče z tebe budou mít radost
Maminka z tebe bude mít radost
a bude hrdá
a bude se chlubit před sousedkami
a bude hrdá
jak ten náš kluk to přece jen někam dotáh
Jan B. tu už není
pan Blanc už taky ne
ale ty peníze dokážou všechno vyřešit
Všechno
Všechny problémy jsou z nedostatku peněz
a kdo je má nemá problémy
Manželství – no problem
Děti – no problem
Rodiče – no problem
Nemoci – no problem
Práce – no problem
Průmysl – no problem
Zdraví – no problem
Odposlechy – no problem
Důchodci – no problem
48
Vzdělání – no problem
Kdo má problem je hlupák
Každý si své problémy zaviní sám
Láska – no problem
Drogy – no problem
Války – no problem
Všechno se dá vyřešit když jsou peníze
Hodně peněz
Ještě víc
Co s nima
Nic
Řešit problémy
Nebo co
Jan B. tu není – no problem
pan Blanc tu taky není
Maurice s kuřetem je pryč – no problem
Blažené roky trestu plné naděje
Andělé nás opustili pro peníze
Že by taky prali špinavé peníze?
Vždyť špinavé nejsou
Vždyť ty peníze jsou všude
Jen si je vzít
Jen blbec se pro ně neohne
Vždyť jsme tady pro peníze
A práce je poslední možnost
jak vydělat peníze
a peníze jsou špatné jen když je jich málo
49
Kolik těch peněz vlastně je
Co s nima
To je jedno
a hlupáci
co říkají penězům že jsou nutné zlo
ti ať se jdou přivázat ke stromům
nebo k atomovým elektrárnám
nebo ať si hrají
Kdo si hraje nezlobí
Jenže tu byl Jan B. a už tu není
a taky tu byl pan Blanc a není tu
a Maurice s kuřetem taky zmizel
a blažené roky trestu
Kde ty jsou
Blažené roky trestu nejsou už plné naděje
a andělé se svými křídly jsou kdovíkde
nebo o ty křídla přišli
A co svátky díkůvzdání
Díky za všechny peníze
Já se nemodlím už ani pro peníze
Mám jich dost
Vždyť peníze dělají zase jen peníze
Zašukám si pro peníze nebo za peníze
To je jedno
Starý svět je pro staré
a kdo má peníze starý není
protože má peníze
50
Sláva penězům které jsou peníze
Jak jen se má ten kdo má peníze
ještě víc peněz než ten kdo má hodně peněz
A hodně peněz má jen ten
kdo má víc peněz než hodně peněz
a něco znamená jen ten kdo má ještě víc peněz
než ten kdo má víc než víc než hodně peněz
a peníze se nekradou
protože peníze se dělají
Poctivě dělají
protože život jsou peníze
láska jsou peníze
sex jsou peníze
Peníze jsou dech života
Ženy jsou peníze
Muži jsou peníze
Děti jsou peníze
Koňaková špička jsou peníze
Budoucnost jsou peníze
Krize jsou peníze
Strašidlo krize jsou peníze
Soutěžení jsou peníze
Výdaje jsou peníze
Prosperita jsou peníze
Daně jsou peníze
Finanční škrty jsou peníze
53
Finanční zisk jsou peníze
Ekonomika jsou peníze
Burzy jsou peníze
Burzovní index jsou peníze
Boháči jsou peníze
Chudáci bez peněz jsou peníze
Političtí devianti jsou peníze
Banky peníze banky peníze
Umění jsou peníze
Staří jsou peníze
Mladí jsou peníze
Bůh jsou peníze
ale peníze nejsou Bůh
Kravaťáci navonění diorem
se sbíhají u golfových kuliček
kde si ho navzájem vyhulí
a pak ho ještě narvou do malých holčiček
které se usmívají blahem
protože jsou z toho peníze
Někomu smrdí čerstvě vytištěné peníze
a jinému nesmrdí ani peníze
vytažené mrtvému z řiti
Takoví se mohou stát i prezidenty
protože z toho jsou peníze
a peníze jsou čas
54
A kde je svátek díkůvzdání
neboť čas jsou peníze
onanie jsou peníze
a církev jsou peníze
a církve jsou peníze
Peníze jsou měřítkem
a věřící a nevěřící
se o ně tahají a perou
Byl tu Jan B.
ale už tu není
a kam zmizel pan Blanc
a kde je Maurice s kuřetem
kam se poděly ty blažené roky trestu
a o svátcích díkůvzdání se dovídáme
zatímco naše svátky díkuvzdání
zatracujeme za peníze
55
P la k át
Ta žena na plakátě
má přivřené černě orámované oči
v pootevřených smyslných rtech
svírá v zubech špičku s cigaretou
Šaty má z třicátých let dvacátého století
na nohou punčochy
s krásně rovnými švy
přes vytvarovaná lýtka
a červené střevíce na vysokých podpatcích
takže není vůbec poznat
že má ploché nohy
56
* * *
A. N. Stankovičovi
Zdál se mi sen
Sen senovič senovjev
Potkal jsem Nikolaje
Nezajdem na jedno k Zelený lípě?
Jenže tam prodávají Rusáci český křišťál
Tak ke Svitákům
Tam je teď Bořek Šípek
Polévka tam stojí přes devět stovek
A co k Týnu
Ten už tedy neexistuje hodně dlouho
Tak já jdu k Rakvím. Stavíš se tam?
Říkám mu tak jo. Tam já se za tebou určitě zastavím
Díval jsem se ještě dlouho
jak se v tom snu a darovaném saku vzdaluje
59
Ob c h o d n í k s v e j c i
Jednoho dne se u nás objevil
Křičel a rozkládal rukama
No
Ale stejně
Zima byla dlouhá
60
N í z k é d at u m
(aneb hysterie změny)
Malá jsou čísla
k nízkému datumu
K nízkému datumu
aby se neřeklo
Jako by paběrky
aby se neřeklo
Kdopak by se pral
s tak nízkým datumem
Snad jenom ženy
ho trochu milují
Snad jako děti
ho trochu milují
Právě jen muži
do boje kráčejí
Huby trhají
na plné pecky
A sny opouštějí
na plné pecky
63
Už zase je ráno
Už zase táhnou
dva osmimilimetroví červi do boje
Už zase bojují
Nevím který z nich je ten lepší
Který má větší pravdu
Barevně jsou stejní
Nebo je ten jeden barevnější?
Snad má pod bradou víc chlupů
Chlup sem chlup tam
Hlavně že jsme zdraví maminko
To se tak říká aby se neřeklo
Jenže ti červi to myslí opět vážně
a já už se na to nemůžu dívat
Tečou z nich nějaké sračky
a je to jako všude kolem
Ještě že nemluví a neřvou
Mám to bez zvuku
ale stejně se musím ovládat
Jako Heine se musím ovládat
na nohách pavoučích
64
Vypaličkovaný obraz
Na tom obraze
jsou vypaličkovaní ptáci
Také vycházející slunce je vypaličkované
a stromy a hory
a taky přátelé a nepřátelé na koních
A tam je máma s tátou
a taky kravka s telátkem
a koza s kůzlátkem
a tam jsou slepice a kohout
a tam se právě vylíhlo kuře ze skořápky
a všechno je to tak krásně a mistrovsky vypaličkované
a chybí jen podpis
67
N
A
P
S
A
T
okleknu v klidu
etni mne zezadu
ť se mi hlavička
am někam skutálí
68
* * *
Dvě papírové dečky
na špatně utřeném stole
71
Hnus
Matičko matičko
dávej si pozor na Mongola
Je zákeřný a zlý
Olomouc, L. P. 1236
Já se vás bojím
I mí synové se vás bojí
a taky má žena se vás bojí
Teda jak jste řekl to pro mě
a taky pro vás
nebo pro národ
anebo jak jste řekl pro stát
tak se vás moc bojím
Všude vás vidím
a přitom nevím jak vypadáte
Všude vás slyším
a nevím jak se jmenujete
Visíte na kdejakém rohu
jste na kdejakém plakátě
Mluvíte na mě z rozhlasu a televize
jenže mé děti se vás bojí
Já z vás mám strach
Proč nevím jak vypadáte
a jak se jmenujete
Proč si měníte jméno
72
Někdy z vás jde mrtvolný puch
jindy zase smrtelný odér
Nikdo vás nechce popsat
a přitom jste všude
Máte své obdivovatele
ale i ti se vás bojí a štítí
Nikdo se vás neumí zbavit
Jste z nás?
My nechceme vás
ale vy bez nás nemůžete být
Jste jako to vejce a slepice?
Byl jste tu dřív
nebo jsme si vás vytvořili
Proklatě
73
Hra
Kráva žere prase
Lev pase se
Vrah pláče znenadání
že jeho oběť neustále
honí ho po lese
74
Fotografování
Naučil jsem se fotit
a koupil jsem si fotoaparát
Jednoho dne jsem se vydal do hor
ale nikdo tam na mě nečekal
Stejně mi ale zbylo pár fotografií
Mnoho lidí chodí sem tam
jen já zůstávám tady
Jak ale může být člověk užitečný
když všude jen šlape po havěti
a ta havěť za nic nemůže
Třeba jednou odejdu
kvůli nějaké ženě
se kterou si vyměním fotky
Možná mě něco naučí
K fotografování to určitě potřebovat nebudu
ale třeba se to bude na něco hodit
77
* * *
Stále potkávám víc lidí
kteří mluví sami se sebou
78
* * *
Jsou lidé kteří si myslí
že potřebují něco pochopit
79
část druhá
Ostrovy
OSTRO V Y
Ostrovan je člověk dobrý
já ostrovanů věrný syn
I.
Byl jsem na ostrově
a ten byl na ostrově
který byl ještě na větším ostrově
a ten ještě na větším
Na tom ostrově
na kterém jsem byl
jsem se schoval
85
II.
Některé ostrovy jsou si něčím podobné
Jako třeba ptáci
Rychle přeletí
a vy víte jen
že to byla vlaštovka
86
III.
Na jednom ostrově
jsem si vůbec nepřipadal jako ostrovan
Nohy jsem měl studené
ruce gramlavé
bolela mě hlava
a měl jsem chuť
s někým si něco povídat
i když tam nikdo nebyl
87
IV.
Vyprávěl mi námořník
že vysadili na ostrově
kde nic nebylo prase
s tím že se pro něj zastaví
na zpáteční cestě
Shodou okolností
jeli tamtudy až po deseti letech
a na tom ostrově byly stovky prasat
88
V.
Jsou ostrovy
na které se ještě nikdo nedostal
protože je tam silný příboj
a okolo jsou samé skály
a pak jsou ostrovy
které jsou v naprosté pohodě
a když kolem nich někdo jede
říká si tak tady bych chtěl jednou žít
ale buď na to zapomene
nebo zabloudí
prostě nikdy už se tam nedostane
89
VI.
Do ouška mi hrály vlny
na ostrově
a já myslel na tvá slova
Nemohl jsem zapomenout
co odpovím moři v láhvi
co odpovím na otázky
odpovědi
které smyly v písku vlny
90
VII.
Nejlépe je na ostrovech
kde nic není
a kde nic neroste
Člověk nemá výčitky
že nic nedělá
a jen si tak odpočívá
zaplave si a pak pospává
a dbá na svou důstojnost
93
VIII.
Některé ostrovy zalidňuju
i když tam žádní lidé nejsou
Můžu jim tak dávat různé charaktery
barvy pleti velikosti pohlaví
jak se mi to právě hodí
Běloši jsou nejnudnější
takže černá hnědá žlutá červená
taky by se mi líbila fialková a zelená
ale to bych chtěl moc
94
IX.
Někdy jsou na těch ostrovech
stejní pitomci jako u nás v hospodě
ve městě nebo na vesnici
a tak když už to s nimi dál nejde
jdu se z toho vyspat
95
X.
Jednou jsem se probudil
na tak malém ostrově
že jsem na něm mohl stát
jen na jedné noze
a všude kolem hluboké moře
96
XI.
Pustil jsem si rádio
a zrovna hráli Dunajevského pochody
Vzpomněl jsem si na film
který natočili Rusové podle Julese Verna
Děti kapitána Granta
jehož děj se odehrával většinou na ostrově
a jednu z hlavních postav
potrhlého profesora
hrál Nikolaj Čerkasov
Možná natočili i Poklad na ostrově
ale ten jsem neviděl
Ten film jsem ale viděl dvanáctkrát
Dříve bylo jen málo filmů
a já chodil do biografu každou neděli
99
XII.
Na jednom ostrově
byli samí ptáčci
a ti se pořád milovali a množili
Radost pohledět
Říkal jsem jim ptáčci nemilujte se tak
a jindy ptáčkové nemnožte se tak moc
Ten ostrov není tak velký
Za chvíli nebudete mít co jíst
ale oni se radovali a množili
Co mohli to sezobali
a bylo jich čím dál víc
a najednou chodili s hlavičkama u země
hladoví smutní
že jsem se na to nemohl dívat
Láska je láska
ale komu není rady tomu není pomoci
Raději jsem odjel pryč
100
XIII.
V jedné úzké uličce jsem narazil na Tàpiese
Prohlížel si tam zdi skoro jako Boudník
Nemohu si ovšem vzpomenout
na kterém ostrově to bylo
Ženy tam nosily dlouhé černé sukně a černé šátky
Ovšemže jen ve městě nebo ve vsi
jak bych to nazval
a na plážích žádné ženy nebyly
jen děti které honili racci
101
XIV.
Když jsem byl na Capri
chtěl jsem navštívit vilu
ve které internoval Mussolini za války Malaparteho
Nikdo nevěděl ani neznal
Všude jen Axel Munthe
Nakonec jsem ji našel
krásnou na krásném místě
Ptal jsem se později
jak je možné
že nikdo v Neapoli nezná Malaparteho
Bylo mi řečeno že ho znají
ale nemluví o něm
protože psal
jak prodávali za války
z hladu své děti
I já si myslím
že by se děti neměly prodávat
i když je to na sex
a ne k jídlu
102
XV.
To jednou jsem se probudil na ostrovech Tralala
a tam kvetly děti Tralala
a rostli muži Tralala a ženy Tralala
a dědečci a babičky Tralala
a já se probudil taky Tralala
103
XVI.
Nejde to vždycky
ale někdy se taky rozhoduju
na jakém ostrově se probudím
Vstávám a slyším zpívat ptáky
I ty jsi můj ostrov
a jako ostrov tě obejmu
Jindy vstávám s výkřikem
S výkřikem se budím
Nevím kde jsem
Vím že se musím jednou za měsíc
zastavit na poště U botanické zahrady
pro důchod
Je tam asi pět milých žen
Taky jedna opravdu nesnesitelná
a jeden sympatický
homosexuálně orientovaný poštmistr
104
XVII.
Přinesl jsem si v tašce
pět dobře nakrájených ostrovů
Doma jsem je zase sestavil
a zalidnil domorodci
Taky jsem tam poslal nějaké piráty
a na jednom jsem vysadil námořníky z lodi Baunty
Dokonce jsem s nimi uzavíral sázky
jak to dopadne
Lítali tam papoušci
no a krásné domorodky lovily ryby
a úplně jsem to prožíval
Jako ve skutečnosti
Pak jednou přišla nečekaná návštěva
a tak jsem to všechno rozházel
a zlikvidoval
107
XVIII.
Některé ostrovy se hodně mění
Dokonce i během dne se změní k nepoznání
a já tím pádem měním svou roli
Musím se přiznat
že ne vždycky to dopadne
jak bych chtěl
ale taky nejsem úplný otrok
svých ostrovů
108
XIX.
Svinstvo svinstvo svinstvo
Každou chvíli musím uklízet to svinstvo
které vyvrhne moře
na pláže mých ostrovů
A zdá se
že už to nikdy nebude lepší
109
XX.
Na jednom ostrově
jsem našel děsně velký rohlík
No byl jsem z toho opravdu paf
Kde se tu vzal
To mě opravdu vyvedlo z míry
a pokud mi to někdo nevěří
ať se tam něj na aspoň jednou
zajede podívat
110
XXI.
Přijel jsem na ten ostrov
shodou okolností
právě v době voleb
Bylo tam předvolební bujné veselí
Zajímavé však bylo
že všichni měli jen jednoho kandidáta
Rozdělili se na dva tábory
a hádali se a hádali
a když ho zvolili
zjistili
že zvolili špatně
a dokonce křičeli
že to není on
Raději jsem odjel
113
XXII.
Jednou jsem potkal ostrovanku
a ta si byla velmi podobná
Celý jsem se pobláznil tak
až jsem ztratil pojem času
Ten ostrov byl hodně členitý
a za každým útesem
na nás čekalo nějaké nebezpečí
Museli jsme se pořád schovávat
a milovat se
Bylo nám báječně
Jednoho dne jsem se probudil
a ostrovanka byla pryč
a taky ostrov byl fuč
Všechno zmizelo –
i já
114
XXIII.
Jako chlapec jsem za velkou louží
pod obrovským kamenem
našel poklad
Od té doby jsem se bál Černého psa
a hlavně slepého Pewa
aby mi nepřinesl černou známku
Doufal jsem
že mi to snad Dlouhý John Silver odpustí
a že se nade mnou slituje
Když jsem šel do hospody
poslouchal jsem
jestli tam náhodou nezpívají píseň
„Patnáct nás pilo rum ze všech sil,
jednoho na truhle nebožtíka.
Čert a chlast ostatní dorazil,
jednoho na truhle nebožtíka.“
Ten poklad mám dodnes
ale už se nebojím
Ani černé známky ne
115
XXIV. (Epilog)
1.
Z malého ostrova jsem dneska
ale zítra snad
k zrůdným zítřkům vstříc
mě odnesou mé sny a vidiny
v lepší budoucnost
116
2.
O kolik kostek ledu
o kolik kostek ledu
o tolik
o tolik
Kostka za kostkou
a svět bude čtverhranný
Lidé si zvyknou
Čtverhranné budou sny
Čtverhranné budou myšlenky
Hudba bude čtverhranná
Čtverhranné čtverhranné
no to mě dostane
I radost bude čtverhranná
Smutek už pomalu čtverhranný je
Už nebudou mít lidé jen ploché nohy
Budou mít čtverhranné ploché nohy
a budou si vyznávat čtverhrannou lásku
117
3.
Jak myslíš
Čtverhranně
Sláva – ale čtverhranná
A všechno se rozpustí
118
část třetí
Kalendář spánků
Žil klidně
Žil klidně
V poklidu žil
Ráno když vstával
budil se výkřikem
Ona mu říkala poklade
ale tak nějak sklesle
A taky ty známky
na zadní straně desek
Kdopak by se v tom vyznal
Třeba jít ale ještě dál
Dál jako vítr a nezastavit se
123
M otá k j a k o š i f r a
Procházím se po Mariánském příkopu
se žvýkačkou
jenže ona je to vlastně milenka Jamese Bonda
z pátého filmu o agentu 007
a kolem nás jezdí a rotují námořníci
ze Zemanova Vynálezu zkázy
na kolečkových bruslích
které honí rozzuřená Maria Callas
protože ji vyrušili když prala pleny
pro svého nastávajícího manžela rejdaře
zatímco Carlo Ponti si vzal lučinu s pažitkou
Sofia Loren myslivecký salám
a to už vůbec nemluvím
o pohlavním zneužívání Olivera Cromwella
madam Pompadoure-Sklodowskou
A já to luštit nebudu a nebudu
i když mám modrou knížku
124
Nicméně
Nicméně
stejně jsme tam zašli……
Nicméně
když se to vezme kolem a kolem……
Nicméně
měl vždycky vylízanou……
Nicméně
jak jsem říkal není blesku……
Nicméně
je mi úplně jedno co se……
Nicméně
William Blake byl……
Nicméně
kdo když ne……
Nicméně
není už potřeba aby tam……
Nicméně
i celé království nestojí……
127
Nicméně
ani ministerský předseda by neměl……
Nicméně
se to stalo ale každý je soudný……
Nicméně
to člověku nedodá ani……
Nicméně
vaše žena se tu objevila asi tak……
Nicméně
věrohodnosti na tom není ani……
128
* * *
Starý muž nenechá
jedinou myšlenku
v klidu
131
Ze zápisníku
Poznal jsem jednoho houslistu
který když si vyměnil zuby a obarvil vlasy
začal hrát falešně
Ale lidi to poznali
Jedině tak Paganini
by mu ty jeho stradivárky omlátil o hlavu
132
* * *
Někdy tak nějak žiju
Jak básník
se sobě směju
135
* * *
Jeden starý muž
prodával květy sakury
přivezené z Japonska
136
Někdy
Nastaly chvíle
Nastaly chvíle
Kdy ani vítr
Kdy ani vítr
Se nezastavil
Se nezastavil
V tom našem kraji
Opuštěném kraji
Tam neslyšíš polonézu
Tam zimomřiví hroši
Mívali svá kolokvia
A neposedné veverky
Líbaly lískové oříšky
A někdy
A někdy
Tam není
Tam není
Ani život
Ani život
139
Dopisy
Než usnu píšu dopisy
Píšu je jen tak
V hlavě
A píšu je různým lidem
I těm které neznám
Oni je většinou nedostanou
A pokud by je telepaticky dostali
tak nebudou vědět od koho jsou
Stejně si ale dávám pozor
abych je neurazil
a jen ojediněle
si pouštím ústa na špacír
140
* * *
Na Vsetíně
což je hlavní město Valašska
mám dva kamarády
Ludvu Schmidtového řečeného Betóven
a Mirka Dvořáčka zvaného Mirda
A když tam přijedu
tak si otevřeme flašku slivovice
a pak jsme hodně chytří
a paměť se rozsvítí jako po LSD
Ráno žízeň
Nejlepší ale je
že si zazpíváme
Krásně zpíváme
Jak se říká až se hory zelenají
Minule opadalo okolo
všechno listí ze stromů
Byl podzim
143
Z e z á p i s n í k u II .
Oči lidí
kteří přežili nacistické
nebo komunistické koncentráky
mi dávají určitou naději
že život má asi nějaký smysl
144
* * *
Neutíkej
Neutečeš
Jenom rychlej
se to vleče
147
Pokus o poctu a vzpomínku
n a D a n i I la C h a r m s e
Alexej Ivanyč seděl u stolu a jedl boršč. Tu přišel jeho soused Tverďjakov
a ptal se – Alexeji Ivanyči, co to jíš, a Alexej Ivanyč odpověděl po pravdě –
boršč holoubku, boršč, a Tverďjakov vyskočil z okna. Po chvíli přišla Tverďjakovova žena a ptala se, jestli tam nebyl její muž. Alexej Ivanyč pravil, že právě vyskočil z okna. Žena se rozběhla a vyskočila z okna taky. Za chvíli přišel
soused Tverďjakovových Osip Osipovič a ptal, se jestli tam náhodou nebyl
soused. Když mu Alexej Ivanyč řekl, že právě i se ženou vyskočil z okna, vyskočil za nimi. Hned nato vešel domovník s tím, že mu Tverďjakovovi dluží
nájem za tři měsíce, a rovněž vyskočil z okna. Alexej Ivanyč dojedl konečně
v klidu boršč a vyskočil z okna.
148
* * *
O čem snít
na stará kolena
když není válka
151
Jak něco jasně vysvětlit
Například láska a poesie
je jako sto tisíc Titaniků
a pořád je to málo
152
S a m ota
Žiju v tomto domě
který stojí v tomto městě
a to je v tomto státě
a tento stát je na tomto kontinentu
a tento kontinent je na této planetě
ale co si o tom všem myslím
to v tuhle chvíli nikoho
ale vůbec nikoho
nezajímá
155
Už se blížím domů
Už se blížím domů
Už se těším
Nějaká ta vzpomínka
Ale jaká
Jdu stále blíž
Ale co
Já teprve vycházím
156
Ferlinghettimu
Hudba slov
když se rozezní
je krásné být u toho
líbat si nohy
utírat růžky od spermatu
Nahrazovat významy za významy
a vytřít si z koutků ospalky
Jen bláhový člověk by však věřil tomu
že mu čas přišije knoflíky
k červenýmu saku tatrmana
Ferlinghetti žije
a bude žít nafurt
159
Mé ženě
Mám ženu – baculatou flétnu
a rád na ni hraju
Ona na mě též
No na nervy mi hraje
Někdy jen tak preluduje
a já když už to nemůžu vydržet
ze všech sil zaduju
Když se však dlouho nechytá
svého nástroje
pustím se do svých milovaných sonatin
160
MELANCHOLICKÁ h u d b a
Odněkud do pokoje doléhala hudba
Moc houslí
Moc houslí najednou
Moc houslí najednou tiše a z dálky
Prostě melancholická hudba
163
Z e z á p i s n í k u III .
Víte já opravdu nevím
proč se mi všichni klanějí
Nejsem žádný prezident
ani ministr
ani jeho náměstek
prostě nic
Obyčejný člověk
jako každý druhý
Normálně platím nájem
elektriku plyn
jednou za měsíc dostanu důchod
Občas zajdu na jedno pivo
nebo dvojku červeného vína
a přesto jak vyjdu z domu
už každý koho potkám zbystří
a hned se mi uklánějí
a hned mi říkají
že ten kabát co mám
že to nejde
to že se už nenosí
a převlečou mě
a taky přezujou
a sako a motýlka
i ponožky
164
a že bych se měl stavit na policii
prostě když se vrátím domů
tak jsem úplně někdo jiný
a než se z toho dostanu
tak to trvá nejmíň týden
165
Při zhudebněné Lermontově básni
Tvá a má duše se prolínají tady a teď
na tomto místě a v tomto čase
a já cítím něco co nelze pojmenovat
o čem nelze mluvit
ale co nám dává možnost žít
a nemít ty zasrané zatracující myšlenky
166
* * *
Včera byl den
na který nezapomenu
Pohladil mě vítr
169
Seznam vyobrazení
Souboj básníků ❚ 4
z cyklu „Hlavy“ ❚ 11
Kuřák ❚ 17
z cyklu „Domácí úkoly“ ❚ 21
Bojovníci ❚ 29
z cyklu „Domácí úkoly“ ❚ 33
z cyklu „Nohy“ ❚ 37
z cyklu „Domácí úkoly“ ❚ 41
z cyklu „Domácí úkoly“ ❚ 45
z cyklu „Domácí úkoly“ ❚ 51
Anděl I. ❚ 57
z cyklu „Domácí úkoly“ ❚ 61
z cyklu „Domácí úkoly“ ❚ 65
z cyklu „Domácí úkoly“ ❚ 69
z cyklu „Dopisy“ ❚ 75
Argos ❚ 83
z cyklu „Domácí úkoly“ ❚ 91
z cyklu „Domácí úkoly“ ❚ 97
z cyklu „Domácí úkoly“ ❚ 105
z cyklu „Domácí úkoly“ ❚ 111
z cyklu „Domácí úkoly“ ❚ 119
Anděl II. ❚ 125
Krajina ❚ 129
z cyklu „Dopisy“ ❚ 133
z cyklu „Hlavy“ ❚ 137
z cyklu „Dopisy“ ❚ 141
z cyklu „Domácí úkoly“ ❚ 145
z cyklu „Domácí úkoly“ ❚ 149
Kůže z Andy ❚ 153
z cyklu „Nohy“ ❚ 157
z cyklu „Domácí úkoly“ ❚ 161
Vítězný hrdina ❚ 167
z cyklu „Domácí úkoly“ ❚ 175
obsah
část první ❚ Bůh a harlemská tanečnice
Bůh a harlemská tanečnice ❚ 13
Sen ❚ 31
* * * (Snad takový dědeček) ❚ 32
Vážně ❚ 35
Nikolajovi ❚ 36
Jak se osvobodit ❚ 39
Puberta ❚ 40
Jen ❚ 43
Něco jako sen ❚ 44
Peníze ❚ 47
Plakát ❚ 56
* * * (Zdál se mi sen) ❚ 59
Obchodník s vejci ❚ 60
Nízké datum ❚ 63
Už zase je ráno ❚ 64
Vypaličkovaný obraz ❚ 67
Napsat ❚ 68
* * * (Dvě papírové dečky) ❚ 71
Hnus ❚ 72
Hra ❚ 74
Fotografování ❚ 77
* * * (Stále potkávám) ❚ 78
* * * (Jsou lidé) ❚ 79
část druhá ❚ Ostrovy
Ostrovy ❚ 85
část třetí ❚ Kalendář spánků
Žil klidně ❚ 123
Moták jako šifra ❚ 124
Nicméně ❚ 127
* * * (Starý muž) ❚ 131
Ze zápisníku ❚ 132
* * * (Někdy tak) ❚ 135
* * * (Jeden starý) ❚ 136
Někdy ❚ 139
Dopisy ❚ 140
* * * (Na Vsetíně) ❚ 143
Ze zápisníku II. ❚ 144
* * * (Neutíkej) ❚ 147
Pokus o poctu a vzpomínku na DaniIla Charmse ❚ 148
* * * (O čem snít) ❚ 151
Jak něco jasně vysvětlit ❚ 152
Samota ❚ 155
Už se blížím domů ❚ 156
Ferlinghettimu ❚ 159
Mé ženě ❚ 160
Melancholická hudba ❚ 163
Ze zápisníku III. ❚ 164
Při zhudebněné Lermontově básni ❚ 166
* * * (Včera byl den) ❚ 169
Michal Matzenauer ❚ OSTROVY V HLAVĚ
Korektura Pavla Vašíčková
Grafická úprava Jan d’Nan
Fotografie obrazů Marcel Rozhoň
Tisk Akcent, tiskárna Vimperk, s. r. o.
Vydalo nakladatelství dybbuk,
Jan Šavrda, Lamačova 840/18, Praha 5,
www.dybbuk.cz,
roku 2013 jako svou 197. publikaci.
Vydání první
ISBN 978-80-7438-087-7
www.dybbuk.cz