Co je normální váha, nadváha, obezita

Noviny pro prevenci a léčbu obezity
15. března 2007
2/2007
Co je normální váha, nadváha, obezita
Obezita – slovo, které je v posledním desetiletí skloňované snad ve všech pádech.
Mnozí z nás si však pod pojmem „obézní“ představí něco jiného. Pacientky s poruchami příjmu potravy si pod pojmem „obézní“ představí 60kilového člověka, naopak pro jiné začíná obezita až hmotností daleko přes 100 kg.
Jak to tedy je?
K určení, zda je člověk obézní, se používá několik metod. Dnes nejrozšířenější
a nejlehčí metodou je určení tzv. body
mass indexu (BMI) – hmotnost/výška
v m² - tzn., že pokud měřím 160 cm
a vážím 54 kg, pak se tento index počítá:
54/1,6 ². Podváha je pod 17,5 kg/ m², normální hmotnost je mezi 17,5–25 kg/ m²,
nadváha mezi 26–30 kg/ m². Obezitu poté dělíme do několika stupňů:
1. stupeň BMI mezi 30–35 kg/ m²,
2. stupeň BMI mezi 35–40 kg/ m²
a 3. stupeň BMI nad 40 kg/ m².
Avšak pozor – ne každý s vyšším BMI
je obézní. Jako příklad uveďme kulturisty či jiné sportovce. Jejich BMI je někdy
v oblasti nadváhy až obezity, ale to neznamená, že tito lidé jsou obézní. Vyšší hmotnosti je u těchto jedinců způsobena vyšším
zastoupením svalové hmoty.
Z tohoto důvodu někdy stanovení BMI
k posouzení, zda je jedinec obézní či ne,
nestačí. Doplňujeme ho tedy stanove-
ním množství tuku v těle (viz tabulka).
Toto měření se provádí např. pomocí
tzv. bioimpedance (velmi často se s tímto
měřením můžeme setkat např. v lékárnách
či na ulicích). Zde je ale nutné zdůraznit,
že měření pomocí bioimpedance je spíše
orientační. Daleko přesnější je stanovení
procenta tělesného tuku pomocí kaliperu
(v ordinacích obezitologů, ale i praktických lékařů). Úplně nejpřesnější je pak
stanovení procenta tělesného tuku pomocí
magnetické rezonance. To se však v běžné
praxi neužívá z několika důvodů – takovéto vyšetření je relativně drahé, jsou na
něj dlouhé čekací doby, ale hlavně toto
vyšetření trvá asi 30 min, pacient je v relativně úzkém tunelu, což rozhodně není nic
příjemného pro obézního pacienta, který
v tomto „tunelu“ má málo místa. Množství
tělesného tuku kolísá přes den. V důsledku
tohoto kolísání může docházet v různou
denní dobu k rozdílným výsledkům, proto
by se procento tělesného tuku mělo měřit
vždy ve stejnou denní dobu, aby nedocházelo ke zkreslení výsledků vyšetření.
To platí i pro vážení hmotnosti. Hmotnost
se během dne postupně mění v závislosti
na příjmu tekutin. Nemá smysl vážit se
3x denně, neboť zcela jistě dostaneme
3 různé výsledky, což může mít u některých pacientů demotivační dopad (váha
většinou během dne roste a pacienti si poté
Tělesný tuk – % ženy
Tělesný tuk – % muži
věk
výborný
dobrý
průměrný
vysoký
výborný
dobrý
průměrný
vysoký
20-24
18,2
22,0
25,0
29,6
10,8
14,9
19,0
23,3
25-29
18,9
22,1
25,4
29,8
12,8
16,5
20,3
24,3
30-34
19,7
22,7
26,4
30,5
14,5
18,0
21,5
25,2
35-39
21,0
24,0
27,7
31,5
16,1
19,3
22,6
26,1
40-44
22,6
25,6
29,3
32,8
17,5
20,5
23,6
26,9
45-49
24,3
27,3
30,9
34,1
18,6
21,5
24,5
27,6
50-59
26,6
29,7
33,1
36,2
19,8
22,7
25,6
28,7
>60
27,4
30,7
34,0
37,3
20,2
23,7
26,2
29,3
myslí, že během dne přibrali, a že je tedy
jejich dieta neúčinná). Doporučuje se vážit
se asi 2x týdně ve stejnou denní dobu, nejlépe po ránu.
Ženy mají „od přírody“ asi o 5 %
tělesného tuku více než muži. Toto vyšší
zastoupení tělesného tuku je způsobeno
pohlavními hormony - estrogeny a progesteronem. O něco vyšší množství tělesného tuku u žen je důležité k nastartování
menstruačního cyklu a následné možnosti
otěhotnění.
Co tedy říci na závěr?
S nadváhou a obezitou má smysl vždy
bojovat, neboť každý zredukovaný kilogram je „investicí do Vás“. Jako první
krok si právě můžete stanovit body mass
index a zjistit, zda jste opravdu obézní či
ne, zda redukci hmotnosti opravdu potřebujete, nebo zda Vám chybí „pouze“ pravidelná pohybová aktivita. Jako druhý krok
je nutné Vámi kriticky zhodnotit, zda jste
schopni redukovat hmotnost sami doma,
bez pomoci, nebo zda je pro Vás výhodnější redukce hmotnosti pod odborným
dohledem obezitologa, který by se měl stát
Vaším rádcem při možných počátečních
nezdarech.
MUDr. Jitka Housová, Ph.D.
III. interní klinika 1. LF UK a VFN
2 – ROZHOVOR
2/2007
Marie Kunešová: Na epidemii obezity mají hlavní podíl vnější faktory, tedy nezdravý životní styl
Ať už člověk má nebo nemá genetické vlohy k přibírání na váze, vždy musí dbát na energetickou rovnováhu, tedy na vyrovnaný poměr mezi příjmem a výdejem energie. Pokud toto člověk dodržuje, nemusí se obávat striktních omezení v jídle.
Všimla jsem si, že Endokrinologický
ústav má oddělení obezitologie, které
se zabývá problematikou obezity. Co je
jeho hlavní úkol, na co se zaměřuje především?
Na tuto otázku bych odpověděla
trochu ze široka. Obezitologické centrum
v Endokrinologickém ústavu je součástí
sítě obezitologických center, která vznikají z popudu České obezitologické společnosti v každém kraji České republiky.
Nyní tato centra fungují v Praze, Hradci
Králové, Plzni, Brně, Ostravě, Olomouci
a centrum by se mělo objevit i v Českých
Budějovicích, zahrnují velkou spádovou
oblast pacientů. Úkolem těchto center je
péče o pacienty s těžkým stupněm obezity. Pacienti sem přicházejí na doporučení
svého praktického lékaře nebo lékaře specialisty (diabetolog, endokrinolog, kardiolog, ortoped apod.). V rámci léčby obezity
jsou používány všechny dostupné metody,
tedy kombinace diety, kontrolované fyzické aktivity a změny chování, doplněné dle
potřeby farmakoterapií, popřípadě chirurgickou léčbou ve spolupráci s pracovišti
specializovanými na bariatrickou chirurgii. Česká obezitologická společnost má
vytvořenou koncepci péče o pacienty
s nadváhou. Pro nejtěžší formy obezity
jsou k dispozici výše zmíněná obezitologická centra. Pro závažnější pacienty
s obezitou jsou postupně budovány obezitologické ambulance na úrovni okresu.
V tuto chvíli nejsou ambulance všude tam,
kde bychom chtěli, ale situace se zlepšuje.
Probíhá postgraduální školení lékařů, kteří
se chtějí věnovat léčbě obezity. Lehčí stupně obezity by měl monitorovat praktický
lékař a pacienty posílat do Zdravotních
ústavů, které pracují v každém kraji a zřizují nutriční poradny, nebo nasměrovat do
sítě redukčních klubů na kvalitní komerční
aktivity v oblasti redukce hmotnosti (např.
STOB – společnost Stop obezitě paní doktorky Málkové).
Můžete mi říci, jaké jsou úkoly a cíle
České obezitologické společnosti, jejíž
jste předsedkyní?
Česká obezitologická společnost České
lékařské společnosti JEP vznikla v roce
1994 z obezitologické sekce Endokrinologické společnosti ŠLS JEP. Společnost
sdružuje lékaře se zájmem o téma obezitologie. Jelikož je obezita široký problém
společenský i zdravotní, zahrnuje nejrůznější medicínské obory. Členy společnosti
jsou proto internisté, kardiologové, diabetologové, pediatři, praktičtí lékaři a mnoho
dalších. Mezi členy společnosti patří i psychologové, dietologové, dietní a zdravotní
sestry. Hlavním cílem společnosti je tedy
mezioborová spolupráce. Při léčbě obezity
se uplatňuje otázka výživy, fyzické aktivity, ale i psychologické pomoci pacientovi.
Dnes se stále více v léčbě obezity používá
bariatrická chirurgie, což je chirurgická
metoda léčby obezity (pomocí chirurgické
operace). Česká obezitologická společnost
má proto sekci bariatrické chirurgie, která
je společná s Chirurgickou společností.
Spolupráce obezitologů a bariatrických
chirurgů je v České republice na vysoké
úrovni a Česká obezitologická společnost
ji považuje za prioritní.
Myslíte si, že opravdu za všechno můžou
geny? Tedy jednoduše, kdo má obézní
rodiče, nemá šanci být štíhlý?
Ne, rozhodně to tak není. Genotyp člověka (genetické vybavení) se mění velmi
pozvolna a pomalu, přesto výskyt obezity
ve společnosti v posledních několika málo
letech velmi vzrostl. Na epidemii obezity mají hlavní podíl vnější faktory, tedy
nezdravý životní styl – nevhodné stravování, sedavý způsob života. Ať už člověk
má nebo nemá genetické vlohy k přibírání na váze, vždy musí dbát na energetickou rovnováhu, tedy na vyrovnaný poměr
mezi příjmem a výdejem energie. Pokud
toto člověk dodržuje, nemusí se obávat
striktních omezení v jídle. Pokud ale člo-
věk dopustí velkou nadváhu a má k tomu
ještě genetické sklony k přibírání na váze,
tak v případě, že se rozhodne pro redukci
hmotnosti, musí počítat s přísným režimem
a omezením.
Jaké jsou největší omyly mezi veřejností
v léčbě obezity?
Největším omylem je chtít zhubnout velmi rychle. V takovém případě lidé užívají
extrémních prostředků k redukci hmotnosti, hladoví nebo nadměrně cvičí. Toto nasazení jim nemůže dlouho vydržet, po čase
se vracejí ke starým návykům a hmotnost
opět roste. Není důležité rychle zhubnout,
ale pozvolna měnit své stravovací a pohybové návyky a udržet si dosaženou váhu.
Kde získávají vaši pacienti informace
o možnostech hubnutí?
Ještě před první návštěvou ambulance
Obezitologického centra pacient vyplní jídelníček a dotazník. Toto vše lékař
vyhodnotí. Na základě toho, jak vypadají
stravovací návyky pacienta, vytvoříme
adekvátní jídelníček, jídelníček „na míru“.
Pacienti dále dostanou návrhy jídelníčků,
jídelníčky pro inspiraci. Vždy se snažíme
vycházet z finančních možností pacienta,
z místa bydliště, jeho pracovní aktivity.
Náš přístup k pacientovi je hodně individuální.
Co byste ráda vzkázala čtenářům na
závěr?
Ať nepoužívají extrémní metody, pokud
chtějí zhubnout. Vždy je lepší zamyslet se
nad svým jídelníčkem a sedavým způsobem života a své návyky měnit v rozumné míře. Pokud již trpí vysokým stupněm
obezity nebo mají nejrůznější zdravotní
problémy v důsledku nadváhy, ať vyhledají pomoc odborníka, který jim poradí
a pomůže zredukovat váhu bez dalších
zdravotních rizik.
Paní docentko, děkuji Vám za rozhovor
a přeji mnoho pracovních úspěchů.
Dana Fragnerová
Doc. MUDr. Marie Kunešová, CSc., vedoucí oddělení obezitologie Endokrinologického ústavu v Praze a předsedkyně České
obezitologické společnosti
Vystudovala Lékařskou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, poté se věnovala internímu lékařství. Od počátku 80. let se věnuje léčbě
obezity. Tento profesní zájem ji přivedl až k atestaci z endokrinologie, z oboru, který velmi úzce ovlivňuje léčbu obezity. Do roku 2002
pracovala postupně na IV. a III. interní klinice Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, kde se zabývala dietní i medikamentózní léčbou
obezity, epidemiologií ve vztahu k výskytu obezity v České republice. Od roku 2002 je vedoucí Obezitologického centra v Endokrinologickém ústavu v Praze, které poskytuje ambulantní péči pacientům s těžkou obezitou, učí na 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy.
2/2007
HISTORIE OBEZITY – 3
Obezita a starověk
Starověkem rozumíme období od 4 tisíc let před naším letopočtem až do roku 476
našeho letopočtu, kdy zanikla Západořímská říše. Toto období je typické velkými
zvraty a vznikem pradávných civilizací - v oblasti předního východu je to Mezopotámie, v oblasti řeky Nilu Egyptská říše. Na území Evropy to pak bylo starodávné
Řecko a Řím.
Život ve starověku doznal velké změny od života v pravěku. Pravěcí lidé, kteří neznali zemědělství a živili se zejména
lovem a sběrem plodů, velmi často putovali za potravou. Starověk je typický objevem zemědělství a pěstování obilí. První
zmínky o pěstování obilí pocházejí z období mezi 12 000 - 5000 lety př. Kr. Pěstované druhy obilí se různily podle oblastí,
kde byly pěstovány. Z dochovaných zpráv
víme, že starověkými lidmi byla pěstována
pšenice, ale i ječmen, planý oves. V Asii
a jihovýchodní Indii pak byla pěstována
rýže. Objev zemědělství umožnil starověkým lidem usadit se „na jednom místě“
a zemědělství svými pravidelnými výnosy v neposlední řadě umožnilo populační
explozi, neboť uživilo více lidí než lov
a sběr plodin. Předpokládá se, že v důsledku zemědělství se starověká populace
zdvojnásobila. Prodloužila se též střední
délka života. Kromě obilí znali lidé ve
starověku též luštěniny, sezónně pak jedli
ovoce a zeleninu. Maso konzumovali čerstvé nebo sušené. Ve starověku na rozdíl
od pravěku lidé též začali chovat zvířata.
Mléčné výrobky (mléko, máslo, sýr a tvaroh) se proto staly pravidelnou součástí
jídelníčku starověkého člověka.
Starověký Egypt
Obezita nebyla starým Egypťanům úplně
cizí. Studium královských mumií odhalilo
kypré tvary nejen u žen (královny HenutTawy a Inhapy), ale i u mužů. Obezita byla
mezi staroegyptskou „vyšší třídou“ poměrně častým jevem, ačkoliv na ni bylo obecně nahlíženo jako na něco nepatřičného.
I výzkum kožních řas u mumií egyptských faraónů Amenophise III. a Ramsese
III. prokázal, že oba panovníci byli tlustí.
Že se jednalo zejména o vládnoucí či bohaté vrstvy obyvatelstva, je zřejmé z tehdejšího jídelníčku prostých lidí, ze kterého se
opravdu příliš ztloustnout moc nedalo.
Nejdůležitější potravinou ve starém
Egyptě byl chléb. Ten byl pečený převážně z pšenice. Co je velmi zajímavé, je to,
že mouka na tento chléb nebyla mletá tak
najemno, jako je tomu dnes, ale obsahovala i mikroskopické částečky křemene a dalších nerostů, které se do mouky dostávaly
při mletí obilí. Těsto na chléb se výrazněji
nelišilo od dnešního těsta – obsahovalo
mouku, kvasnice, sůl, vodu, mléko, koření a někdy i vejce a máslo. Občas byl do
chleba přidáván i med nebo různé druhy
ovoce. Již v této době znali Egypťané na
50 druhů chleba. Chléb byl pečen v podobě bochníků, tak jak ho známe dnes my,
ale i v podobě různých figurek, placek
apod. Kromě chleba byly ve starověkém
Egyptě velmi oblíbeným pečivem koláče.
Ty byly slazené medem a bývaly ochucené sezamem nebo ovocem. Neodmyslitelnou
součástí jídelníčku byly luštěniny – hrách,
čočka, dále zelenina – cibule, česnek,
ale i okurky, pórek. Z ovoce to pak byly
datle a fíky, později vodní meloun a broskve. Staří Egypťané také nebyli vegetariáni.
Maso, stejně jako např. ve středověku bylo
spíše výsadou bohatých, chudí Egypťané si maso dopřáli o svátcích. Z mas
Egypťané požívali jak hovězí, tak vepřové, skopové, kozí a ryby. Jakým způsobem
Egypťané maso upravovali, moc nevíme. Podle dochovaných zpráv ale pouze
víme, že ryby grilovali nebo sušili. Z tuků
Egypťané používali jednak živočišné,
ale i rostlinné – sezamový, lněný, ricinový, olivový. Z koření to byl např. kmín,
kopr, hořčice, majoránka, fenykl, anýz
a tymián. V Egyptě bylo velmi rozšířeným
nápojem pivo, které se vyrábělo z pšenice.
Víno bylo výsadou bohatých vrstev. Rozdíl v sociální třídě samozřejmě znamenal
i rozdíl v jídelníčku a jeho četnosti. Chudí
jedli pouze ráno a večer, zatímco bohatší
si dopřáli jedno hlavní jídlo navíc. Strava
bohatších byla mnohem pestřejší, což při
MUDr. Jitka Housová, Ph.D. * 1976
V roce 2001 zakončila studium na 1. lékařské
fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Poté nastoupila na III. interní kliniku Všeobecné fakultní
nemocnice, kde se věnuje svojí specializaci obezitologie a diabetologie, zejména pak bariatrické
léčbě obezity (léčbě obezity pomocí chirurgických
metod). V roce 2005 úspěšně zakončila postgraduální studium. Nyní je na mateřské dovolené.
Puntská královna
nedostatku fyzické námahy velmi často
vedlo k obezitě.
O obezitě nám vypovídají i umělecké
památky – třeba vyobrazení kuchaře v hrobce vezíra Ankhmahora, vyobrazení tlustého muže v hrobce vezíra Mereruka znatelně se těšícího z jídla, které mu přinášejí
jeho sluhové, obézní harfista hrající před
princem Akim nebo třeba proslulé vyobrazení Puntské královny (lokalita mýtického
Puntu není doposud známa a uvažuje se
o Jemenu, Somálsku, Etiopii nebo Súdánu) z chrámu královny Hatšepsovet v Deir
el‑Bahri, kde je vyobrazena žena s depozity tuku na končetinách, hýždích, stehnech
a trupu a navíc s divně zvlněnou kůží na
trupu a krátkými končetinami. Vědci se
doposud přou o to, zda tato žena trpěla
achondoplázií (trpaslictvím) nebo některým z jiných genetických onemocnění. V příštím pokračování seriálu z historie
obezity se podíváme do Mezopotámie.
Slovníček pojmů
Obezita – otylost, nadměrné nahromadění tukové tkáně.
Gen – základní jednotka dědičné informace tvořená úsekem DNA a uložená
na chromozómu.
Genetické onemocnění – choroba,
která je děděna nebo jsou děděny dispozice k chorobě. Střední délka života
počet let, kterých má osoba určitého
věku šanci se dožít.
Kožní řasa – užívá se při měření procenta tělesného tuku. Vznikne, pokud
vezmeme kůži mezi dva prsty.
MUDr. Daniel Housa * 1975
V roce 1999 absolvoval studium na 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Praze.
Od 1999 pracuje jako patolog. Nyní je
zaměstnán na 3. lékařské fakultě UK Fakultní
nemocnice Královské Vinohrady. Zabývá se
problematikou hormonů tukové tkáně.
2/2007
4 – JÍDELNÍČEK
Rozvržení jídla během dne
Režim jídla je jedním ze základních pilířů úspěšného redukčního režimu. U řady
obézních pacientů bylo na základě mnoha studií zjištěno, že chyby v jídelním chování jsou hlavní příčinou jejich nadváhy a obezity. Typickým nedostatkem je vynechávání snídaní, svačin, někdy dokonce i obědů a přesouvání maximálních porcí jídla
do večerních hodin.
Je prokázáno, že obézní lidé nemusí nutně mít vyšší energetický příjem ve
srovnání se štíhlými osobami, ale chybou
je právě nevhodné rozložení stravy během
dne. Dysfunkční jídelní chování se u obézních pacientů také projevuje v rychlejším
jedení bez dostatečně vědomé kontroly
a s větší vnímavostí k vnějším pobídkám
než k vnitřním (fyziologickým) signálům. U mnohých pacientů také nacházíme
v anamnéze epizody nočního přejídání
(night eating syndrome), uždibování (nibbling) nebo záchvatovitého přejídání mimo
hlavní chody.
Nepravidelný jídelní režim je spojen
s mnoha riziky, která zhoršují prognózu
úspěšné redukce tělesné hmotnosti. Mezi
hlavní následky nepravidelného stravování patří častější a výraznější pocity hladu a
vznik metabolické úspornosti.
S rozvržením jídla během dne úzce souvisí i rychlost jedení. Pocit hladu je spojen
s rychlou konzumací většího množství jídla. Pomalejší jedení vede ke zmenšení velikosti porce tím, že se pocit sytosti dostaví
dříve, tedy v ideálním případě ještě před
dojedením.
Zapisování jídelníčku, důležitá doporučení
Řešením, jak upravit stávající jídelní
chování, je v první řadě zápis jídelníčku.
Záznamy pomáhají zmapovat jídelní chování a odhalit jeho případné nedostatky.
Z těchto důvodů je nutné zapisovat nejen
množství a druh snědeného jídla, ale také
čas jídla, dobu, po kterou je daná potravina konzumována, činnost, která je přitom
vykonávána (čtení, sledování televize)
a místo jídla (kuchyně, kantýna apod.).
Důležité je také dodržovat následující
doporučení:
•Nechoďte nakupovat hladový/á.
•Potraviny nakupujte podle předem připraveného seznamu.
•Vyhýbejte se nákupu potravin, které
můžete sníst již cestou domů.
•Celkový energetický příjem si rozdělte do
5 – 6 porcí.
•Jezte v pravidelných intervalech; ideálně
po 2,5 - 3 hodinách.
•Noste si do práce nebo do školy předem
připravené svačiny, případně i obědy.
•Plánujte, co budete jíst druhý den.
•Při jídle nečtěte, nesledujte televizi, ale
soustřeďte se na jídlo.
•Mezi jednotlivými sousty odkládejte příbor.
•Pečlivě kousejte a žvýkejte.
•Pokud víte, že jíte rychle, snažte se dojídat jako poslední u stolu.
•Zapisujte si jídelníček.
hladovění. Zpočátku se sice může dostavit
pocit uspokojení z kontroly nad příjmem
jídla, ale později přibývá podrážděnost,
nervozita, úzkost, stupňuje se potřeba
sebekontroly a myšlení se stále zaměřuje
k jídlu. Pokud dojde k porušení stanoveného přísného režimu, dostaví se pocit
frustrace s výčitkami svědomí. Mnozí pak
situaci řeší nadměrným příjmem jídla, protože to „stejně už nemá cenu“, a opět od
pondělí začínají s přísnou dietou.
Dalším závažným důsledkem vynechávání jednotlivých jídel a hladovění je pokles
bazálního výdeje energie a rychlejší adaptace na nízkoenergetickou dietu. Ze stejných
důvodů se nedoporučuje ani zařazování
ovocných, zeleninových dnů v průběhu
týdne nebo půstů. Pouze u pacientů s BMI
nad 35, před chirurgickými zákroky nebo
se závažnějšími metabolickými komplikacemi (diabetes 2. typu, kardiovaskulární
komplikace) se užívá tzv. modifikovaného
hladovění. Modifikované hladovění spočívá v podávání VLCD (dieta s velmi nízkou energetickou hodnotou) jako jediného
zdroje výživy a to během hospitalizace.
Tyto diety mají definovaný obsah energie
(obvykle mezi 1600 – 3200 kJ) a obsahují
doporučené denní dávky minerálů, vitamínů a vlákniny.
Hladovění rozhodně NE
Zcela nevhodným prostředkem k hubnutí je výrazné omezení příjmu potravy až
Příklad nízkotučného jídelníčku o 5000 kJ
B 65 g, T 28 g, S 181 g, vláknina 20 g
Snídaně
50 g dalamánku
80 g tvarohové
pomazánky
Svačina
100 g pomeranče
Oběd
Svačina
Rybí filé na zelenině 100 g jahod
80 g rýže natural
200 ml nízkotučného
mléka
50 g bílého jogurtu
Klasik
10 g cukru
Večeře
250 g zeleninového
salátu
50 g sýru Balkán
50 g tmavého rohlíku
Mgr. Karolína Hlavatá
Na Lékařské fakultě Masarykovy univerzity v Brně vystudovala obor Výživa člověka. Od roku 2003 pracuje jako
dietolog v Endokrinologickém ústavu v Praze. Zároveň se věnuje postgraduálnímu studiu v oboru Fyziologie
a patofyziologie člověka. Publikuje v domácích i zahraničních časopisech, aktivně se účastní kongresů a konferencí,
spolupracuje na několika studiích.
2/2007
POHYBOVÁ AKTIVITA – 5
Chůze
Chůze je nejpřirozenější způsob pohybu, a pokud se nenecháme odradit počasím, lze ji provádět téměř kdykoliv a kdekoliv.
Hned na úvod je třeba zdůraznit, že
důvody, proč pěstovat chůzi jako pravidelnou pohybovou aktivitu, jsou různé. A od
toho se odvíjí také způsob provádění chůze, délka úseků a frekvence „procházek“.
Zastavme se u slova „procházka“, jež je
často v mnoha médiích zmiňováno jako
ideální způsob pohybové aktivity. Ano na
procházce není nic špatného, jen je třeba
počítat s tím, že pokud chceme provádět
chůzi za účelem snižování hmotnosti nebo
zvyšování kondice, má způsob chození
svá pravidla, o kterých by se zájemce měl
poradit s odborným lékařem (obezitologem) nebo s instruktorem pohybové aktivity v rekondičním centru.
Obecně lze doporučit následující pravidla
• Provádět chůzi optimálně 3x týdně (tzv.
frekvence pohybové aktivity).
• Doba trvání by měla být od 20 – 45
minut (záleží na vaši
současné
fyzické
kondici, zdravotním
stavu, předchozí trénovanosti) a měla
by se postupně zvyšovat – to už je ale
záležitost individuálního plánu pohybové
aktivity.
• Intenzita provádění chůze – dosažení
a udržení určité výše
srdeční
frekvence (počtu tepů za
minutu) je rovněž
velmi
individuální záležitost a pro
úspěšné zvládnutí tréninku v závislosti na
cíli, kterého chceme
dosáhnout, je nutné
znát optimální rozpětí srdeční frekvence,
ve kterém by měl být
trénink prováděn. Je
tedy znovu na místě
doporučit konzultaci s odborníkem.
• Zařadit vždy úvodní a závěrečné protažení nejen dolních končetin, ale i svalů
paží, svalů pletence ramenního a krční
páteře.
Kde chodit
Aby pro vás byla chůze co nejzdravější,
je dobré vybrat si pro její provádění také
příjemné prostředí. Tím myslíme park, nábřeží či klidnou ulici. Nejlépe bez přítomnosti motorových vozidel. Pokud máte to
štěstí a bydlíte v blízkosti přírody, vydejte
se lesní pěšinou či polní cestou bez asfaltu a betonu. Pro účely pravidelné chůze
je dobré vyměřit si určitý úsek, nejlépe
okruh, podle kterého se pak můžete i lépe
orientovat, zda a jak se zlepšujete.
Co si obléci a obout
Nepodceňujte správou obuv a vhodné
oblečení. Správná chodecká bota by měla
být pružná. Měla by se ohýbat tam, kde
se ohýbá vaše chodidlo, a to je v bříšku
za špičkou, nikoliv uprostřed. Důležitý je
dostatečný prostor ve špičce boty. Sebelepší bota nám nebude nic platná, pokud
budeme mít nevhodné ponožky. Ty musí
na noze držet, nesesouvat se, neměly by
„škrtit“ a rovněž by neměly být příliš těsné ve špičce.
Oblečení volte pohodlné, vždy raději
více slabších vrstev než jednu nebo dvě
silné. Vše v závislosti na počasí. Pamatujte na to, že u silných osob dochází ke
tření (např. v oblasti stehen), a je proto
dobré natřít si tato místa například obyčejnou indulonou. S tím, že se člověk
potí, je třeba počítat, však je to taky účel.
Nestyďte se za to. Je ale dobré mít po
skončení takové pohybové aktivity možnost okamžitého osprchování se a hlavně
převlečení se do suchého oblečení. Především v zimním období je dobré mít
u sebe vždy lehkou šusťákovou bundu,
kterou oblečete při protažení, při každém
zastavení se a na konci tréninku, kdy už
vaše rychlost pohybu bude pomalejší.
A to nejlépe i v případě, že nepociťujete
chlad. V době, kdy ji nemáte oblečenou,
ji neste např. v ledvince nebo v lehkém
batůžku společně s lahví tekutiny (nejlépe málo sycené minerálky), a pokud se
vejdou, tak i s náhradními ponožkami
a třeba i s mobilním telefonem, odcházíte-li na delší dobu (pro případ úrazu).
I přes tento výčet doporučení ohledně
materiálních nároků je chůze snad nejméně finančně náročná pohybová aktivita. Nemusíte mít značkové oblečení. Jen
obuv není dobré vybírat na tržnici.
Znovu apeluji na to, abyste se nestyděli za svůj vzhled. Jistě si nebudeme
namlouvat, že obéznímu člověku to ve
sportovním oblečení sluší, ale vy jste se
rozhodli se svou obezitou bojovat, nejste
k ní lhostejní a zasloužíte si podporu
okolí.
Mgr. Iva Fábinová
Vystudovala Univerzitu Palackého v Olomouci, Fakultu tělesné kultury, obor rekreologie, specializaci Podporu
zdraví a outdoor educations. V letech 2001 – 2002 pracovala v Lázních Dolní Lipová jako instruktor řízených
pohybových aktivit obézních pacientů, především obézních dětí a mládeže v rámci lázeňské léčby. Na toto
téma také obhájila diplomovou práci. V roce 2003 pracovala na pozici Instruktor fitness pro HELP CZ, s. r. o. V témže roce získala místo na pozici „certified massage therapist“ pro firmu HEALthy Self Wellness Center,
Washington DC v USA. Od roku 2004 externě spolupracuje s Rekondičním centrem VŠTJ MEDICINA Praha,
především na rekondičních pobytech a dále jako redaktorka MediSpo magazínu – průvodce zdravým životním
stylem. Od dětství se aktivně věnuje sportům v přírodě, především orientačnímu běhu a horolezectví. Je příznivcem zážitkové pedagogiky a jejího uplatnění v širokém spektru lidských činností. Je maminkou dvou synů,
2,5 roku a 3 měsíce.
2/2007
6 – OSTEOPORÓZA
Rizika osteoporózy a možnosti její prevence
Osteoporóze je v posledních letech věnováno hodně pozornosti jak na poli medicíny, tak i v oblasti veřejného zájmu. Není
divu. Osteoporóza patří k jedné z nejčastějších chorob západní civilizace, postihuje 7 – 8 % populace, více než jednu třetinu žen
starších 55 let.
Osteoporóza je onemocnění skeletu
(kostí těla), které je charakterizováno úbytkem kostního minerálu, poklesem kostní
hustoty a změnou mikroarchitektury kostí.
V důsledku těchto změn se snižuje kvalita kostní tkáně a roste riziko zlomenin.
A právě zvýšené riziko zlomenin je hlavním problémem, který pacienta ohrožuje.
Osteoporóza bývá někdy označována
jako tichý zloděj kostí. Myslí se tím, že
vznik a rozvoj této choroby je pomalý a ne
vždy úplně rozpoznatelný. U části nemocných se osteoporóza skutečně nemusí
projevit žádnými těžkostmi a zdravotními
problémy. Choroba přitom může pokračovat a jejím prvním projevem je až osteoporotická zlomenina, která se objeví náhle
jako „blesk z čistého nebe“ po působení
i nepatrného násilí.
Koho tato choroba nejvíce postihuje?
Všeobecně se dá říci, že osteoporózou
může trpět každý. Vyskytují se však skupiny, které jsou ohroženy více. Nejčastěji postihuje ženy v postklimakterickém
období, tedy několik let po přechodu.
Ženské pohlavní hormony, především
estrogeny, totiž mají na kostní tkáň a její
metabolismus velmi dobrý ochranný efekt.
Pokles jejich tvorby po přechodu tak snadno vyústí ve vznik osteoporózy. K rozvoji
osteoporózy mohou přispět ale i jiné faktory. Literatura uvádí, že ze 2/3 je osteoporóza podmíněna geneticky. Jestli se ale tyto
vlohy u nás projeví, můžeme velmi výraz-
ně ovlivnit výživou a vhodnou pohybovou
aktivitou. Onemocnění vzniká, mimo jiné,
z nedostatku látek, které jsou potřebné pro
stavbu kostí. Je to hlavně vápník, fosfor
a vitamín D, který se podílí na stavbě kostí. Nedostatkem pohybu dochází k narušení výživy kostí, bez
opakovaného zatěžování kostí
pohybem nedojde k udržení
a výstavbě kostní hmoty. Proces řídnutí kostí, ale může začít
i v průběhu některých chronických zánětlivých nemocnění
jako např. u revmatoidní artritidy, u závažných onemocnění
žláz s vnitřní sekrecí (štítná žláza, nadledvinky), u onemocnění trávicího traktu, ledvin, jater,
u nádorového onemocnění, po
operacích žaludku, vaječníků
a další. Rozvoj osteoporózy
mohou podporovat bohužel
i některé léky, jako například kortikoidy či antiepileptika. Více ohroženy jsou
i osoby, které kouří, požívají alkohol, pijí
větší množství kávy a nápojů s vysokým
obsahem fosforečnanů (barevné limonády
s kofeinem), i osoby, které mají nedostatek
vitamínu D v potravě (přehnané dodržování diety bez tuků, vegani, makrobiotici).
Naopak jen velmi sporadicky osteoporóza postihuje lidi s nadváhou a obezitou.
Je to dáno především tím, že v tukové tkáni
vznikají z mužských pohlavních hormonů,
které tvoří každá žena ve svých nadledvinkách i v menopause, estrogeny. Ty, jak již
bylo řečeno, účinně brání vzniku a rozvoji
osteoporózy. Osteoporóza je tedy prakticky jediné onemocnění, které je u obézních
pacientů méně časté. I proto u žen v menopauze často akceptujeme vyšší BMI – tzn.
okolo 25 – 26 kg/m2. Při tomto vyšším
BMI a současně vyšším podílu tukové
tkáně se osteoporóza vyskytuje méně často a při tom se ještě příliš nezvyšují rizika,
která s sebou obezita nese (rozvoj cukrovky, vysokého krevního tlaku a jiných
komplikacích nadváhy a obezity). Pokud
se však přeci jenom vyskytne osteoporóza
u pacientů s obezitou, je nutné bedlivě pátrat po příčině (většinou dlouhodobé užívání některých léků, porucha trávicího traktu, či onemocnění ledvin a jiné).
Rozhodně onemocnění osteoporózou nepodceňujte! Každá osteoporóza,
vzniklá z jakékoliv příčiny, je velmi
nebezpečná choroba, a to hlavně díky
vznikajícím zdravotním komplikacím.
Nejzávažnějšími komplikacemi jsou již
výše zmíněné zlomeniny, které často
vznikají i po naprosto banálních úrazech, pádech či prudších nárazech.
Pohybová aktivita a osteoporóza?
Tomuto tématu věnujeme příště celý
článek. Přesto pro ty, kteří nechtějí čekat
do dalšího vydání časopisu, máme tip.
Navštivte některou ze cvičebních lekcí
určených pro lidi s osteoporózou, které pro
Vás připravuje Rekondiční centrum VŠTJ
Medicina Praha.
Mgr. Renata Šupová (1981)
Vystudovala Univerzitu Karlovu v Praze, bakalářské studium fyzioterapie na lékařské fakultě a následné magisterské
studium na FTVS. Nyní studuje 4. ročník oboru tělesná a pracovní výchova zdravotně postižených na FTVS UK. Během
svého studia na lékařské fakultě se věnovala rehabilitaci pacientů po srdečních operacích. Poslední tři roky je náplní její
práce pohybová aktivita osob s nadváhou a obezitou, pracuje jako instruktor v Rekondičním centru VŠTJ MEDICINA
Praha. Dále se zabývá pohybovými programy pro seniory, konkrétně pro osoby s osteoporózou. Od dětství se věnuje
různým druhům sportu. Hraje závodně stolní tenis, cvičí aerobik a miluje sporty v přírodě, jako je lyžování, cyklistika,
kanoistika a další.
2/2007
REGIONY – 7
Skupinové cvičení určené pro lidi
s osteoporózou
Kde: Rekondiční centrum GVP, VŠTJ
Medicina Praha
Gymnázium Na Vítězné pláni 1160, Praha 4 Stanice metra C – „Vyšehrad“
Kdy: Pondělí 17.00 – 18.00 hod (max. 20
lidí – 2 cvičitelky)
Skupinové cvičení ve vodě
Kde:
Poliklinika Budějovická – rehabilitační
bazén
Stanice metra C – „Budějovická“
Kdy: Úterý 15.00 – 15.30 hod
15.30 – 16.00 hod
Zdravotní cvičení určené pro lidi s osteoporózou
Kde: Tělocvična A3, budova ČVUT, přední trakt komplexů budov
Karlovo náměstí 13, Praha 2
Stanice metra B – „Karlovo náměstí“
Kdy: Středa 12.45 – 13.30 hod
13.30 – 14.15 hod
Posilovací cvičení určené pro lidi
s osteoporózou
Pouze po doporučení lékaře či fyzioterapeuta!!!
Kde: Rekondiční centrum VŠTJ Medicina
Praha
Salmovská 5, Praha 2
Stanice tramvaje č. 4, 6, 10, 16, 22, 23
– „Štěpánská“
Kdy: Čtvrtek 10.00 – 11.00 hod (5 lidí)
10.30 – 11.30 hod (5 lidí)
11.00 – 12.00 hod (5 lidí)
11.30 – 12.30 hod (5 lidí)
12.00 – 13.00 hod (5 lidí)
Konzultace
Kde: Rekondiční centrum VŠTJ Medicina
Praha
Salmovská 5, Praha 2
Stanice tramvaje č. 4, 6, 10, 16, 22, 23
– „Štěpánská“
Kdy: Čtvrtek 14.00 – 15.00 hod
Všechna cvičení probíhají pod vedením zkušených instruktorů Rekondičního centra VŠTJ Medicina Praha.
Rekondiční pobyty a jejich význam
Rekondiční pobyty v přírodě probíhají ve sportovním areálu v Roudnici nad
Labem. Ubytování je zajištěno ve čtyřlůžkových chatičkách se sociálním zařízením,
stravování je přizpůsobeno rekondičnímu
charakteru akce, sportuje se v přírodě,
v tělocvičně a v bazénu. Součástí pobytu
je vstupní a výstupní diagnostika, konzultace a přednášky lékaře a odborníků přes
pohybovou aktivitu.
Rekondiční pobyty pořádané VŠTJ
MEDICINA PRAHA probíhají již několik
let a navazují na tradiční „Otylky“, které
v 70. a 80. letech minulého století velmi
úspěšně organizovat ČEDOK za odborné garance prof. MUDr. J. Šonky, DrSc.
Přesto po mnoha letech došlo ke změně.
Již není hlavní náplní redukce hmotnosti.
Hlavním cílem těchto pobytů je osvojit
si co nejvíce správné pohybové aktivity,
prakticky si vyzkoušet, co je vhodné, která pohybová aktivita může být i zábavná.
Důležité je i zamyslet se nad svým jídelníčkem a uvědomit si, že důležitější než
přísná dieta je pravidelná strava v kombinaci s pohybovou aktivitou. Stejně tak
užitečné je strávit příjemné chvíle s lidmi
s podobnými problémy a zjištění, že na
problém s váhou nejste sami a že ve skupině se dá lépe bojovat.
Z našich výsledků vyplývá, že průměrný hmotnostní úbytek za sedmidenní kurz
je okolo 1,5 kg. K tomu je třeba ovšem
přičíst další cca 3 kg v následujících týdnech, jak ukazují grafy.
Program rekondičních pobytů
• vstupní a výstupní diagnostika – tedy
především se zaměřením na léky, které
frekventanti užívají a na přidružená onemocnění.
• aerobní cvičení v přírodě nebo v tělocvičně
• posilovací cvičení, kruhové tréninky
• aqua aerobic v krytém nebo venkovním
bazénu
• pohybové hry, soutěže
• pěší turistika, cykloturistika, výlety po
okolí
• společenské večery
Více informací o rekondičních pobytech
získáte na www.medispo.net nebo na
adrese
VŠTJ MEDICINA PRAHA Rekondiční centrum
Salmovská 5
120 00 Praha 2
tel.: 224 965 721, 777 715 622
e-mail: [email protected]
Termíny
Víkendové pobyty – Roudnice nad Labem
• květen 11. 5. – 13. 5. 2007
• červen 1. 6. – 3. 6. 2007
• září 7. 9. – 9. 9. 2007
• říjen 12. 10. – 14. 10. 2007
Týdenní pobyty – Roudnice nad Labem
• duben 21. 4. – 28. 4. 2007
• červenec/srpen 28. 7. – 4. 8. 2007
• srpen 4. 8. – 11. 8. 2007
Průměrný obvod pasu a boků v cm
Průměrná hmotnost v kg
100
125
122,2
120
98,4
94,9
96
117,3
115
97,1
98
Průměrné množství tělesného tuku v %
119,2
94
110
109,1
41
107,3
105
102,8
100
92
42
40,2
40
38,9
39
38
90
36,5
37
p ed
rek. pobytem
po
rek. pobytu
po
1/2 roce
p ed
rek. pobytem
po
rek. pobytu
po
1/2 roce
36
35
p ed
rek. pobytem
po
rek. pobytu
po
1/2 roce
2/2007
8 – AKTUALITY
HEALTH PLUS
Budoucnost zdravého životního stylu
Health Plus je
evropský projekt
zaměřený na vytvoření softwaru pro
semiautomatické
zpracování informací o životním stylu (především stravovacích návycích), který by měl pomoci řešit možnosti jeho ovlivnění.
Projektu se účastní odborníci z řady
evropských zemí – ČR, Itálie, Maďarska,
Malty, Polska, Rakouska a Řecka. Na prvních společných setkání byly definovány
požadavky z hlediska uživatelů, podmínky
pro rozhodování a tzv. funkcionalita, která
jsou rozhodující pro to, aby byl software
nejen účinný, ale především využívaný
v praxi.
Cílem projektu Health Plus je podpora
zdravého životního stylu a prevence obezity. Hlavním úkolem projektu je ovlivnit
přístup k životosprávě v populaci dostatečně včas, než je nezbytné vyhledat lékaře.
Důraz je tedy kladen na prevenci obezity
pomocí informací o zdravé výživě a pohybové aktivitě. U složitějších pacientů, např.
diabetiků na inzulinu, však nebude možné
tímto novým softwarem nahradit osobu
lékaře a potenciál osobních konzultací.
Správná životospráva přes počítač
V roce 2007 se do projektu aktivně zapojí i VŠTJ MEDICINA PRAHA. V rámci rekondičních center v Praze a v Plzni
bude software testován na dobrovolnících,
vesměs členech VŠTJ. Lidé s nadváhou (ale
nejen oni) si tak budou moci sami řídit svůj
životní styl. Software Health Plus nabídne
každému uživateli oproti vloženým datům
optimální nastavení životosprávy.
a aktuálním vývoji naleznete na webových
stránkách www.medispo.net
MUDr. Martin Matoulek, Ph.D.
III. interní klinika 1. LF UK a VFN v Praze
Brzy již z domova
Postupný technický a technologický
vývoj projektu Health Plus počítá v brzké
budoucnosti s tím, že bude plně k dispozici
na webových stránkách. Každý se tak bude
moci zapojit ze svého domova, a komunikovat tak třeba i se svým lékařem.
Více informací o projektu, o jeho testování
Banding klub – Klub pacientů s bandáží žaludku
V dnešní době není problém získat
informace o možnostech bariatrické chirurgie v léčbě obezity. Nicméně ne každý pacient po přečtení informací z letáku
o bariatrické léčbě obezity si dokáže přesně představit, co pro něj bude chirurgický
zákrok znamenat, jak bude muset upravit
životní styl, stravování, jaký může očekávat váhový úbytek.
Banding klub vznikl v roce 2005 pro
pacienty s bandáží žaludku. Jeho hlavním
cílem je umožnit setkání všem pacientům,
kteří podstoupili bandáž žaludku nebo jiný
bariatrický výkon, nebo o této metodě léčby obezity uvažují. Tento klub je místem,
kde se neformálně setkávají pacienti s obezitology, psychology a chirurgy, ale i mezi
sebou navzájem. Volně a bez obav diskutují o výhodách, nevýhodách, ale i vlastních
zkušenostech nebo problémech spojených
s bariatrickými výkony. Pacienti se mohou
neformálně poradit s odborníky ohledně
léčby obezity a problému s ní spojené. Na
základě přání pacientů jsou do klubu zváni
odborníci i z jiných oblastí medicíny (plastičtí chirurgové, dermatologové), aby zodpověděli dotazy pacientů.
Dalším cílem banding klubu jsou organizované cvičebně-redukční pobyty pacientů
s bandáží žaludku v Roudnici nad Labem,
kde se pacienti učí, že pohyb by měl být
trvalou součástí jejich životního stylu, tedy
úspěšné redukce hmotnosti a udržení si
dosažené váhy.
V dalších číslech Obesity News vám
nabídneme podrobnější informace o mož-
nostech bariatrické chirurgie v léčbě obezity, seznámíme vás podrobněji s jednotlivými metodami bariatrické chirurgie,
dozvíte se, kdy a za jakých podmínek je
chirurgický zákrok doporučen pacientovi
s obezitou, jaké změny v životním stylu ho
čekají, představíme vám lékaře – bariatrické chirurgy.
Účast v klubu je nezávazná a zdarma.
Všichni pacienti a zájemci jsou srdečně
zváni a vítáni. Návštěvu klubu lze doporučit každému jako vhodný zdroj informací o možnostech léčby obezity, ale i jako
místo, kde je možné navázat nové kontakty
a přátelství.
Setkání banding klubu se konají pravidelně každý první čtvrtek v měsíci od
16 hodin v Rekondičním centru VŠTJ
MEDICINA PRAHA, Salmovská 5,
Praha 2, tel.: 224 965 721, 777 715 622.
Více informací na www.medispo.net
Noviny Obesity NEWS vydává NOL – nakladatelství odborné literatury s.r.o., Mírové nám. 98, 550 01 Broumov. e-mailová adresa
redakce je: [email protected], tel.č. 224 943 068, FAX 224 943 065. Tištěná verze Obesity NEWS je evidována Ministerstvem
kultury ČR ev.č. MK ČR E 17352.
Tisková práva: © NOL – nakladatelství odborné literatury s.r.o., © Copyright MediSpo, s.r.o. Publikování nebo další šíření obsahu
novin Obesity NEWS je bez písemného souhlasu společnosti NOL – nakladatelství odborné literatury s.r.o. zakázáno.