Ekonomické výsledky firmy Fatra, a.s. za rok 2009 Odpovídá GŘ Ivo

Transkript

Ekonomické výsledky firmy Fatra, a.s. za rok 2009 Odpovídá GŘ Ivo
CMYK
4
strana
z agrofertu
□ □ Nov ý šé f n á k u p u
V říjnu 2009 byl Štěpán Košík jmenován ředitelem centrálního nákupu ve
společnosti AGROFERT HOLDING,
a.s. Předchozí zkušenosti získal ve společnosti Technistone, a.s., kde působil
v letech 2001-2009 na pozicích obchodní a marketingový ředitel, ředitel
pro nákup a logistiku a také jako finanční ředitel. V letech 1998-2001 byl
zaměstnán ve společnostech Perníkář
Pardubice, a.s. jako finanční ředitel a
Perníkář Slovensko, s.r.o. jako jednatel
společnosti. V letech 1995-1998 působil
v Komerční bance, a.s. jako pracovník
aktivních obchodů.
Štěpán Košík vystudoval Univerzitu
Pardubice- Fakultu chemicko-technologickou, obor Ekonomika a management chemického a potravinářského
průmyslu. Je svobodný. Ve volném čase
se věnuje především sportu – lyžování
a cyklistice.
Agrofert holding
AGROFERT HOLDING, A.S.
Bezalergení a bezlepkové výrobk y
Společnost Vodňanská drůbež se chystá v průběhu roku
oslovit nejen zákazníky, kteří se chtějí stravovat chutně,
lehce a zdravě, ale i zákazníky, které drůbeží maso méně
oslovuje a dále takové zákazníky, kteří mají nějaké zdravotní problémy a drůbeží maso jim může pomoci při jejich
speciálních dietách např. u
bezlepkové a bezalergení diety.
specielní bezlepkový a bezalergení
program. Seznam přirozeně bezlepkových a bezalergeních výrobků naleznete na internetových stránkách
www.vodnanskekure.cz. Kuřecí maso se v posledních letech stalo pravidelnou součástí našich jídelníčků,
protože je velice vhodné pro zdravý
životní styl. Je velmi mladé, a tím
je v něm nashromážděno mnohem
menší množství škodlivých látek
než např. v mase vepřovém či ho-
Kuřecí maso je vhodné pro bezlepkovou dietu, která se dodržuje při
nemocech nesnášenlivosti lepku,
jako jsou celiakie nebo Duhringův
syndrom (Duhringova dermatitida).
Nesnášenlivost lepku je při těchto
onemocněních trvalá a nelze ji v
současné době vyléčit. Základní terapií je celoživotní úplné vyloučení
lepku ze stravy. Pro takové zákazníky značka Vodňanské kuře připravila
vězím. Zároveň obsahuje pouze minimální množství vaziva a tuků, což
zaručuje jeho mnohem snadnější
stravitelnost, než jakou mají tmavé
druhy masa. Právě pro svůj nízký
obsah tuku a lehkou stravitelnost je
kuřecí maso doporučováno při různých dietologických obtížích a také
pro stravování dětí, rekonvalescentů
a starších osob. Kuřecí maso je dále
velmi významným zdrojem vitaminů, zejména skupiny B, kdy důležitý
je především vitamin B12, který se
vyskytuje výhradně v potravinách
živočišného původu.
Kuře je rovněž významným zdrojem
draslíku, vápníku, hořčíku, železa a
dalších důležitých stopových prvků.
Ke stále větší oblibě a významnému
nárůstu spotřeby kuřecího masa přispívá zejména jeho snadná a velice
rychlá příprava a nekonečné množství chuťových variant jeho úprav.
SYNTHESIA, A.S. / Mar tin Pém
Plasty z výroby – už ne odpad, ale
druhotná surovina
Ing. Štěpán Košík
společenská
dipl omacie
□□ Jak správně telefonovat
·Vždy se představujte celým jménem
a uveďte název firmy. Stejně tak oslovujte i osobu na druhé straně: jménem,
případně titulem, navážete tak osobnější kontakt.
·Po pozdravu je vhodné vznést dotaz,
zda nerušíte. Pokud vám někdo zavolá
nevhod, sdělte mu, kdy může zavolat.
·Do telefonu mluvte pomalu a zřetelně,
u telefonátu nejezte, nemějte v ústech
žvýkačku či bonbon a nemluvte při
něm s dalšími osobami.
·Před důležitým rozhovorem si udělejte poznámky o tom, co dotyčnému
chcete sdělit a zkuste mluvit stručně a
výstižně.
·Pokud se hovor přeruší, měl by zpět
vždy zavolat volající.
·Mobilní telefon nemějte zapnutý: na
důležité návštěvě, na jednání, u lékaře, v nemocnici, na kulturních akcích,
v letadle apod.
·Ve všední dny veďte pracovní telefonování ideálně mezi 9.00 hod. až
11.30 hod. a 14.00 hod. až 18.00 hod.,
max. do 21.00 hod.
·Do telefonu se usmívejte. Možná se
budete divit, ale váš úsměv a dobrá
nálada je i přes sluchátko dobře slyšet
a volající jej vycítí.
·Telefonní hovor vždy zakončete krátkou rekapitulací jeho výsledku. Jen
tak se ujistíte, že jste si s partnerem
dobře porozuměl.
tiráž
Noviny Fatra,
noviny zaměstnanců
společnosti Fatra, a.s.
Neprodejné, 800 ks
Vydává: Fatra, a.s.
personální odbor
763 61 Napajedla
Telefon: 577 502 216
Fax: 577 502 555
e-mail: [email protected]
Evidenční číslo: 0304/2010
Grafické zpracování: Adam Hrňa
Korektura: Andrea Plichtová
Za všechno se musí platit, na to jsme zvyklí. I za
odvoz odpadu – stále nic
překvapivého. Když se ale
z odpadu stane surovina,
karta se obrátí – nebudeme platit, ale prodávat.
Za tímto účelem byla v rámci
skupiny navázána spolupráce
s e s pole č nos tí Fa tra , a. s., r enomova ným produc e nt em pl astovýc h ma te riá lů. Fa tr a m á t otiž zájem některé naše odpadní
pla s ty využ íva t ja ko sur ovi nu
pro své potřeby.
Řeč je o plastech, ne však
z komunálního odpadu; ten je
v Synthe s ii třídě n a odvá ž e n již
dlouho. V našem případě jde
o pla s ty vz nika jíc í na provozech a skladovém hospodářství.
Za je dnu tunu na bíz í někol i k set
korun. O dvoz je dné tuny pl astů jako odpadu nás přitom stojí
v průměru 4000 Kč. Lze tedy
uš e třit ne ma lé pros tře d ky, ber e-
N O V I N Y
NOVINY fatra
NAŠE VÝROBKY
5 důvodů proč máme
doma LINO
□ LINO nezatočí s Vašimi úsporami
Před časem jsme koupili byt a po
platbě za plastová okna, omítky, vymalování a základního nábytku nám
z úspor zůstalo necelých 10 tisíc na
podlahy. Bezradně jsem probírala katalogy podlah a ne a ne se dopočítat.
Pak jsem objevila webové stránky
Fatrafloor.cz s nabídkou vzorů PVC
podlah LINO Fatra a s potěšením.
zjistila, že tudy cesta ke krásné nové
podlaze povede a ještě něco ušetříme.
□ Vypadá to jako dřevo, ale není to
dřevo
Nejspokojenější jsem byla s nabídkou vzorů LINO. Na první pohled žádná návštěva nepoznala, že
se jedná o PVC. Naopak příbuzní
chválili naši zručnost, že se nám
podařilo lamely dokonale seskládat. Po chvíli jsem jim s úsměvem
prozradila, že to, co měli za pravou dřevěnou podlahu, je LINO
Fatra.
□ LINO je pevné a odolné
Revitalizace panelových domů s použitím
našich pigmentů ve fasádách
Jistě jste si všimli, že již
většina panelových domů
prošla takzvanou revitalizací. Pojem revitalizace v sobě skrývá několik
významných úkonů vedoucích nejen k úspoře
energie, ale i ke zlepšení estetického vzhledu a
funkčnosti celého domu.
Nejčastěji dochází k výměně starých oken, zateplení domu, opravě či výměně střechy, výměně
různých rozvodů (např. vody a
plynu) a všechny tyto změny by
v podstatě nebyly tak patrné,
kdyby zároveň nedošlo k obnově
fasády. K tomuto účelu se nejčastěji využívají probarvené pastovité omítkoviny na bázi křemičitanů, které jsou použitelné ve
vnějších i vnitřních prostorech na
nové a staré minerální podklady i
na tepelné izolační systémy. Obvykle omítkoviny obsahují okolo
čtyř hmotnostních procent TiO 2 a
lze je běžně barevně tónovat například železitými pigmenty Fepren. Nejvhodnějšími typy titanové běloby k tomuto účelu jsou
RG18 a RGZW se speciálními
povrchovými úpravami, protože
vykazují nejvyšší povětrnostní
odolnost. Železité pigmenty se
sice vyznačují skvělými povětrnostními vlastnostmi, ale nevykazují tak vysokou odstínovou
variabilitu jako organické, pro-
to se k tónování těchto omítkovin používají speciální pigmenty
vyrobené kombinacemi organických a anorganických pigmentů.
Revitalizace a úspora
energie
Jistě mi dáte za pravdu, že každého z nás při pomyšlení na zateplení a výměnu oken napadne
úspora tepelné energie, čili peněz. Je tomu ale opravdu tak?
Z údajů pro náš panelový dům
(32 bytů, 7 pater) jsem si spočítal, že cena tepla nám tak závratně roste, že uspořit nějaké
náklady lze jen těžko. Ale rozhodně neproděláme, protože pokud cena 1GJ tepelné energie
za posledních 5 let stoupla o 62%
a my jsme 30% tepelné energie
ušetřili zateplením a výměnou
oken, stouply nám náklady pouze
o 32%. Takže se dá říci, že například za náš dům díky revitalizaci
platíme za teplo o 111 tisíc Kč
za rok méně, nebo nám díky revitalizaci náklady na teplo stouply
pouze o 142 tisíc Kč za rok. Často slýchám názor, že cena tepla
extrémně roste pouze díky nám
(lépe řečeno naší klesající spotřebě). Zajímal by mě tedy vývoj
cen, pokud by k žádným revitalizacím nedocházelo, no bůh ví.
Závěrem nás, kteří jsme už investovali do revitalizace, tedy můžou těšit tyto dvě věci:
1. Ti, co ještě nestihli provést revitalizaci, platí daleko více než my (asi o 30%).
2.
Jsme
ekologicky
šetrní
k našemu životnímu prostředí.
No a vlastně ještě jedna pozitivní věc, naše chemička je téměř tepelně nezávislá a celých
80% potřebného tepla získává
z technologie výroby kyseliny sírové, pouze 20% tepla nám
dodává Dalkia-Teplárna Přerov.
modernizace
zásobovací větve
comeria II.
Koncem roku 2008 jsme zahájili intenzivní
přípravné práce na investiční akci.
Když nám LINO přivezli domů, bylo toho v jedné roli 16 metrů. Museli
jsme zavolat souseda, aby nám pomohl roli odnést. Trošku nás to zarazilo,
protože PVC, které je běžně k dostání v hobby marketech, je lehoučké.
Ale brzy jsem pochopila rozdíl. LINO z Fatry jen tak něčím neprorazíte
a nepoškodíte. Větší hmotnost a úsilí
při pokládání vám LINO vrátí svou
pevností a trvanlivostí.
□ Ušetříte čas při úklidu
Pokud svůj čas trávíte raději zábavou
než úklidem, pak si LINO zamilujete jako já. Máme doma čtyřnohého
chlupatého mazlíka, v době kdy ztrácí
srst, musíme byt uklízet i několikrát
denně. Když se vrátí z procházky špinavý, vběhne nám i přes náš hlasitý
protest přímo do bytu a zanechává po
sobě na podlaze mokré šmouhy. Ty
tam jsou časy, kdy nás to vzrušovalo.
Vlhký mop to vyřeší za půl minuty.
Kompletní úklid LINA nám nezabere
více jak pět minut
□ Věřím českým výrobkům
Poslední důvod, proč jsme se
rozhodli pro LINO je dlouholetá tradice značky Fatra. LINO
se vyrábí u nás a možná proto
mi přijde „poctivější“. Přestože jsme neměli moc peněz nazbyt,nesvedlo nás to ke koupi
nejlacinější podlahoviny z „východu“. Řídili jsme se poměrem cena/výkon. V tom je LINO
podle mého názoru nepřekonatelné. Pěkně vypadá, je za přijatelnou cenu, snadno se udržuje
a dobře odolává všem možným
i nemožným přesunům nábytku
v domácnosti. K nákupu LINA
se u nás inspirovali naši sousedi a dokonce i tchyně. Na LINO
FATRA zkrátka nedáme dopustit.
, č l e n a
s k u p i n y ROČNÍK xViI/březen, duben 2010
Základní organizace
odborového svazu
ECHO
A N K E TA P R O N O V É
ZAMĚSTNANCE
Jaké jsou
Vaše první
dojmy v novém
zaměstnání?
Jiří
brokl
stř. 2600
dělník
„Práce ve Fatře
je pro mě první
zaměstnání
po
střední škole a
tudíž se seznamuji s chodem podniku, konkrétně mám možnost poznat
provoz PPF, výrobní linky a naučit
se novým věcem.“
Kamil
RAKVICA
stř. 7113
prodejce
„Za těch několik málo dní,
co jsem u Fatry
mám ze všeho
zatím jednoznačně pozitivní pocit. Zdá se mi, že
Fatra má dobře propracovaný systém zaškolování zaměstnanců, což
u jiných zaměstnavatelů není vždy
pravidlem. Také mí kolegové se
zdají být příjemní a přátelští lidé,
takže doufám, že do svého nového
kolektivu dobře zapadnu a brzy se
spřátelíme.“
Petr
MATULA
stř. 2600
dělník
„Práce ve Fatře
mě baví a výhodou je, že to mám
v místě bydliště. Věřím, že se mi
postupně podaří dosáhnout takových podmínek, které jsem měl ve
svém minulém zaměstnání.“
Ing. Richard
ROTHBAUER
stř. 7113
technik
„Po prvních několika
dnech
jsem nabyl základního dojmu,
že Fatra, a.s. nyní
prochází procesem určitých změn,
které zřejmě vychází ze zkušeností
z nedávné minulosti.“
revitalizace
panelových bytů
K tomuto účelu se nejčastěji využívají
probarvené pastovité omítkoviny.
Byla letošní konference v něčem jiná, než
ty v minulých letech?
strana 2
Jiří
HRDINA
stř. 2600
dělník
Že nesmí být kontaminovány
chem i kál i em i , ani j i nak zneči št ěné, j e sam ozř ej m ost í . Tvr dé
plasty (PVC trubky, desky, sudy
atd.) budou nadále likvidovány
j ako odpad.
s p o l e č nosti
NOVINY FATRA
„Po nástupu do
Fatry jsem spokojený, je zde
dobrý
kolektiv
a
mám
možnost
získat
nové
zkušenosti
v oblasti plastikářské výroby, konkrétně u výrobků PPF.“
m e- l i v úvahu cca 50 t un pl ast ového odpadu ročně. Fatra hodlá
vykupovat pouze m ěkké pl ast y,
př edevší m obal ový m at er i ál , použité PE pytle, smršťovací fólie,
obal ový PE a PET f ol i e.
SYNTHESIA, A.S. / Jiř í Valent a
Z A M Ě S T N A N C Ů
strana 3
strana 4
Hlavní téma
Ekonomické výsledky firmy
Fatra, a.s. za rok 2 0 0 9
Zeptali jsme se Ing. Pavla
Čechmánka, finančního ředitele společnosti.
společnost od 2. pololetí roku 2008
a rok 2009 byl zasažen poptávkovou
krizí již od svého začátku.
Jaké výsledky dosáhla společnost
Fatra, a.s. v roce 2009? Byl splněn
plán ?
Dne 8.3.2010 byla podepsána auditovaná účetní závěrka společnosti
za rok 2009. Hlavní údaje z výkazu
zisků a ztrát společnosti jsou následující: tržby 2 142,7 mil. Kč, přidaná hodnota 594,8 mil. Kč, EBITDA
188,7 mil. Kč a zisk před zdaněním
82,5 mil. Kč.
Plán ve tvorbě zisku byl splněn, ale
pouze díky nižším odpisům majetku
o 23 mil. Kč (nepřevzetí linky HIF
II.) a výrazně lepšímu finančnímu
výsledku hospodaření, který není
přímo ovlivňován samotnou výrobní činností. Po očištění těchto dvou
vlivů je plnění zisku pouze na necelých 70 %. Hlavní příčinou je propad
v tržbách o 295 mil. Kč, což následně ovlivňuje všechny ostatní provozní výkonové ukazatele. Přidaná
hodnota nebyla splněna o 73 mil. Kč
(plnění na 89 %) a EBITDA o 45 mil.
Kč (plnění na 81 %).
Jak si vedly jednotlivé segmenty a
SBU ?
SBU Polymery splnilo plánované
výkonové ukazatele, a to hlavně díky historicky nejlepšímu výsledku
segmentu IKEA a také pozitivnímu
vývoji v segmentu BOPET. Segment
PPFaL po výborném 1. pololetí roku
doplatil na ztrátu dvou klíčových zákazníků a plán roku nenaplnil. SBU
PVC prošlo těžkým rokem, protože
její produkty jsou významně navázány na stavební průmysl, který byl
spolu s automobilovým průmyslem
nejvíce zasažen krizí. Nejvýznamnější propady v tržbách byly zaznamenány v segmentu HIF a TF. Segment
podlahových krytin si udržel i přes
dílčí pokles v tržbách velmi dobré
výsledky a stále je segmentem, který
generuje největší podíl zisku.
A jaké je porovnání s předešlým
rokem 2008 ?
Proti roku 2008 je propad mnohem
výraznější. Tržby poklesly o 1/4 (o
734 mil. Kč). Zisk před zdaněním dosáhl úrovně 78 % hodnoty zisku roku
2008 očištěného o významné prodeje
majetku (segment SU a zámek Napajedla). Při porovnání výsledků roku
2009 k dosaženým hodnotám roku
2008 je potřeba připomenout, že finanční krize začala ovlivňovat naši
Jaké vidíte hlavní pozitiva a negativa roku 2009 ?
Rok 2009 byl specifickým rokem,
který byl poznamenán velmi hlubokou celosvětovou finanční krizí. Každá krize sebou přináší spoustu nepříjemných věcí. Pro podnik typu Fatry
je to úbytek zakázek a boj o samotné
přežití. Jde však také o úhel pohledu.
Jednoznačně negativní z pohledu jednotlivce je např. skutečnost, že může
doplatit na krizi ztrátou zaměstnání
či poklesem příjmu vlivem prostojů.
Z globálního pohledu je krize očistným procesem, který zbavuje ekonomiku všeho nepotřebného a vytváří
nový prostor. Krizi přežijí pouze
silné, flexibilní, dobře připravené
a řízené společnosti. Z tohoto úhlu
pohledu vidím rok 2009 velmi pozitivně, protože Fatra dokázala přestát
rok krize bez jakýchkoliv finančních
(cashových) problémů a zároveň se
stala konkurenceschopnější firmou,
což je klíčové pro její budoucí vývoj.
Jaký je tedy plán společnosti pro
rok 2010 ?
Tvorba plánu je vždy náročný, složitý a dlouhotrvající proces, ve kterém
dochází k postupnému sbližování
představ majitele společnosti a managementu. Finální verze plánu byla schválena na únorovém zasedání
představenstva společnosti a následně potvrzena rozhodnutím jediného
akcionáře společnosti. Plánovaná
výše zisku před zdaněním je 94 mil.
Kč, což je nárůst oproti skutečnosti
roku 2009 o 15 %. Jako rozhodující
ukazatel pro hodnocení výkonnosti
společnosti byl stanoven parametr
nazývaný Bilanční cash flow (BCF).
Zjednodušeně jde o výši volných peněz, kterou společnost vytvoří svou
činností v daném roce. Podrobněji
o ukazateli BCF se můžete dočíst na
jiném místě těchto novin. Samotná
výše plánu je pro nás výzvou. Plán
je stanoven ambiciózně, ale je splnitelný. Dosažené výsledky v 1.Q/2010
jsou pozitivní a mnohem lepší než
v minulém roce. Klíčové období, které rozhodne o splnění plánu je však
teprve před námi. Věřím, že je firma
dobře připravená a všichni zaměstnanci pomohou každý svým dílem
ke splnění náročného plánu roku
2010.
KRÁTCE
□ FATRASOL
V průběhu měsíce dubna a května
bude Fatra realizovat svou první fotovoltaickou střechu z fólie Fatrasol.
Fatrasol se skládá z TPO podkladní
vrstvy jež vyrábíme ve Fatře a fotovoltaické vrstvy dodávané americkou
společností UNISOLAR.
□ WEBOVÉ STRÁNKY FATRY
V měsíci květnu zaznamenají naše webové stránky www.fatra.cz významnou změnu v designu a funkcionalitě. Budou pro naše zákazníky
atraktivnější a přehlednější. V podobném stylu již najdete naše stránky
www.fatrafol.cz a www.fatrafloor.cz.
□ Rekonstrukce linky „B“ na BOPETu
V současné době se na segmentu
BOPET provádí dokončovací práce,
týkající se částečné rekonstrukce linky
„B“, na které by se měly už od 2. pololetí letošního roku začít vyrábět polotovary PET desek pro segment IKEA.
V tomto týdnu již probíhají na lince
zkoušky materiálu, včetně školení personálu a následují garanční zkoušky.
Doposud nám tento polotovar dodávala
Synthesia, a.s. Pardubice, od července
2010 však bychom měli tento objem
dodávek nahradit již vlastní výrobou.
Nejčastěji se PET desky využívají jako ochranná podložka proti poškrábání
podlahy např. kancelářskou (kolečkovou) židlí.
děkuji za rozhovor /lk/
Odpovídá GŘ Ivo Hanáček
Finanční ředitel ing. Pavel
Čechmánek zhodnotil uplynulý rok, Vás se pane generální řediteli ptáme: „Co
nás čeká v letošním roce?“
Rozhodně letos nemůžeme očekávat, že dojde k výraznému oživení trhu a problémy se vyřeší samy.
Naopak. Například ve stavebnictví se u nás a na Slovensku počítá
s významným poklesem zakázek,
což souvisí s pokračováním projevů krize a omezováním investic ve státní správě a samosprávě.
V případě podlahových krytin a
hydroizolačních fólií budeme muset
tvrdě bojovat o udržení prodejů na
domácím trhu, ale zároveň musíme
hledat vhodné partnery v zahraničí,
kteří nám umožní vstoupit na tamní trhy. Hledáme cesty, jak se vrátit
na ruský trh, ale ani od toho nemůžeme příliš očekávat, neboť ten se
z krizového šoku ještě nevzpamatoval a už očekává další. Navíc místní
firmy v časech ekonomického růstu
mohutně zainventovaly do nových
technologií a netrpělivě čekají, až
je budou moci spustit. Na trhu HIF
v Evropě zuří tvrdý konkurenční boj
a cenová válka. Letošní rok bude pro
výrobce kritický a výhodu získá ten,
komu se podaří snížit náklady. My
bychom rádi letos zahájili výrobu
na nové lince HIF 2. Od nové linky
očekáváme vyšší produktivitu a vyšší
podíl použitých vratných materiálů,
což by v konečném důsledku mělo
snížit cenu vyráběných fólií. Vše ale
závisí na tom, zda se rozumně dohodneme s dodavatelem technologie.
To nezní moc optimisticky, máte
něco pozitivního?
V segmentu PPFaL se podařilo získat nové zákazníky a naplnit kapacity. Dnes je však výroba omezovaná
technickým stavem technologií. Zařízení musíme co nejdříve opravit a
rychle navýšit výrobu. Vše teď závisí
na dodacích lhůtách náhradních dílů. Do rozvoje speciálních výrobků
budeme letos hodně investovat. Pro
zefektivnění výroby podložek Kolon připravujeme na lince B BOPET
zahájení výroby vlastních polotovarů a následně investici do automatického balení hotových výrobků.
V polovině roku plánujeme také nainstalovat tři nové vstřikovací lisy.
Na přelomu roku došlo k převodu
části majetku Fatry do Energetiky Chropyně a teď se mluví o jejím prodeji. Jak se tedy věci mají?
Máte pravdu. Správa areálu přešla od nového roku pod Energetiku
a počátkem roku bylo rozhodnuto
najít pro Energetiku strategického
partnera, který by zajistil její rozvoj.
V současnosti probíhá výběrové řízení a pokud se potkají zájmy potenciálního investora a akcionáře, může
dojít k prodeji. Nicméně bez ohledu na
probíhající proces výběrového řízení
Energetika pokračuje v přípravě projektu výstavby nového energetického
zdroje, který by měl v budoucnu snížit
náklady na teplo nájemníkům v areálu, ale i obyvatelům Chropyně.
Vidíte reálně splnění plánu?
Nebude to procházka růžovým sadem, ale pokud splníme vše, co
jsme si předsevzali a nestane se nic
mimořádného, je splnění plánu reálné. Bude záležet na každém z nás.
graf měsíce
□ Věková struktura - 28.2.2010 - průměrný věk 45 let
250
197
200
159
149
150
132
116
97
100
60
50
37
12
15
0
18- 21- 26- 31- 36- 41- 46- 51- 56- 6120 25 30 35 40 45 50 55 60 63
CMYK
2
události
strana
napsali o nás
Hračky z Fatry se
zřejmě vrátí na trh
Společnost Fatra z Napajedel,
která patří k největším tuzemským producentům plastových
výrobků, uvažuje o obnovení
tradice výroby hraček. Reaguje
tak na úspěšnou a stále aktuální
výstavu nafukovacích hraček návrhářky Libuše Niklové, která je
k vidění ve zlínském Domě umění. Plastové hračky Fatra přestala vyrábět v 90. letech minulého
století. Libuše Niklová pro něj
hračky navrhovala 20 let, zemřela v roce 1981. Společnost zatím
nemá vybrány druhy hraček, které by chtěla v limitované edici
zájemcům nabídnout.
NOVINY fatra
R O Z H O V O R / o tázky pr o Ing. V ladimír a L uk a v s k é ho
Mohl byste nám přiblížit obsah ukazatelů
EBITDA a bilanční CF? Ptám se proto, že
v roce 2009 byl ukazatel EBITDA klíčový
pro hodnocení úspěšnosti podniků a jejich
managementu ve skupině Agrofert a pro
rok 2010 je to bilanční cash-flow?
Ukazatel EBITDA tvoří počáteční písmena
anglických slov Earnings Before Interest,
Taxes, Depreciation and Amortization. Česky je to zisk před odečtením odpisů, úroků a
daní. Tento ukazatel slouží především k vyjádření schopnosti firmy generovat peníze.
Jdeme-li „z druhé strany“ než od samotného názvu ukazatele, je to přidaná hodnota snížená o osobní náklady
(tj. mzdy, sociální a zdravotní pojištění a
ostatní osobní náklady), dále o daně, poplatky a nakonec upravená o rozdíl mezi ostatními provozními výnosy a náklady. EBITDA
tedy v podstatě vyjadřuje, kolik korun jsme
svou činností přidali k hodnotě toho, co jsme
nakoupili, po odečtení našich požitků (mezd
a jejich náležitostí). Je jasné, že čím je toho
více, tím lépe pro firmu a jejího majitele.
Bilanční CF (CF = cash-flow, česky peněžní
tok) je součet čistého zisku a odpisů, snížený
o hodnotu investic. Hodnocení podle tohoto
ukazatele vede firmu k odpovědnému financování své provozní a investiční činnosti.
Nevytvoří-li firma totiž plánovaný čistý zisk
(např. o 10 mil. Kč), nemůže investovat tolik, kolik plánovala, musí oněch 10 mil.
Kč, na které si zdroje nevytvořila, z investic
vyškrtnout. A naopak: vytvoří-li vyšší čistý
zisk než plánovala, může investovat více. Jeli plán nastaven správně, pak tento ukazatel
hraje významnou regulační a motivační roli.
Jaký je váš názor na vhodnost těchto ukazatelů pro hodnocení managementu a pro
rozhodování o výši výplaty kolektivní prémie?
Každý ukazatel má v ekonomice své výhody
a nevýhody. Nikdo ještě nevymyslel jediný,
komplexní a správný parametr pro hodnocení firmy. Podle mého názoru půjde vždy o
soubor ukazatelů, jejichž význam se ovšem
v čase může měnit. Některé vystoupí do popředí, význam jiných se může dočasně snížit.
Evidentní je to v době krize. V ní je nutno
dbát především o to, aby se firma chovala
odpovědně při vynakládání peněz, aby neutrácela víc, než vytvoří. „Mít zisk“ je mnohdy
něco zcela jiného než „mít peníze“.
Žít na dluh je krátkozraké a nebezpečné, to platí pro domácnosti, pro firmy
i pro státy. Z tohoto pohledu jsou současné
změny v prioritách ukazatelů v rámci skupiny Agrofert logické a já se s nimi osobně
ztotožňuji.
Mladá fronta DNES
Toho čer veného
buvola z galerie
ještě nežužlejte
Už jste někdy plavali mezi červenými
nafukovacími buvoly? Máte možnost.
Na výstavě v pražském Uměleckoprůmyslovém muzeu nazvané Hračky
Libuše Niklové, která zítra začíná, to
je možné. Maminka Petra Nikla totiž
vytvářela nádherně hravá stvoření, jež
podle jejího návrhu vyráběli ve firmě
Fatra Napajedla. Řadu z nich výstava
vzkřísila. Dnes už ovšem Fatra hračky nevyrábí, specializuje se na PVC
podlahy, umělohmotný granulát, fólie
a plastové komponenty. Designové
kousky, které byly výzvou jak pro svoji
autorku, tak pro dětskou fantazii, převálcovala velkovýroba z Číny na jedné straně a móda dřevěných hraček na
straně druhé. Plasty jsou sice v dnešním
světě všude, ale dětem na hraní je raději
příliš nedáváme. Hračky Libuše Niklové z šedesátých let totiž obsahovaly ftaláty. Tenkrát se o tom nevědělo. Žužlali
jsme je všichni, starší generace plastové kočičky, mladší nafukovací žirafy.
K výstavě nechali kurátoři vyrobit limitovanou edici červených buvolů a kromě toho, že je možné se mezi ně přímo
na výstavě ponořit, je lze i koupit. Zatím
ovšem ne jako hračky, ale pod cedulkou „upomínkový předmět z výstavy“.
Ve Fatře sice použili plasty bez ftalátů,
na certifikát o zdravotní nezávadnosti
však ještě čekají. Červeného buvola je tedy prozatím zakázáno žužlat.
Mladá fronta DNES
Segment Speciální výrobky / Ing. Lenka Hromadníková, vedoucí prodeje
V letošním srpnu rozšíříme objem výroby
vstřikovaných výrobků o dalších téměř 40%
Vstřikované výrobky začala Fatra dodávat do Ikea před pěti lety. Tenkrát jsme
spolupracovali s firmou Hanhartplast a
francouzskou firmou ERCE, kde byly
vstřikovány první výrobky pro našeho
významného zákazníka Ikea. Vlastní
výroba ve Fatře byla zahájena v roce
2007 na lisech Selex a Demag s celkovou kapacitou 2.000 tun/rok. Mezi první výrobky patřil koš Fnis a boxy Slugis.
Objem jejich výroby byl však podstatně
nižší než bylo očekáváno. Podařilo se
nám získat několik drobných zakázek
pro obchodní partnery v našem regionu.
Jednalo se ale jen o malé objemy, které
nově pořízené stroje vytížily jen zčásti.
Trvalo přibližně dva roky než se nám
podařilo vyplnit celou kapacitu vstřikování. Během této doby visel nad technologií vstřikování ve Fatře otazník, zda se
vyplatí vůbec tuto poloprázdnou a tudíž
nerentabilní výrobu udržovat. Bylo ale
jasné, že vstřikování je pro rozvoj spolupráce s Ikea důležité. Ve výrobě extruzních výrobků, ke kterým patří na prvním
místě Rationell a následuje Kolon, je
Fatra suverénně na prvním místě mezi
extruzními dodavateli. Bohužel, sortiment plastových doplňků pro domácnost
vyráběných extruzí je velmi omezený a
jediná možná cesta, jak rozšiřovat spo-
lupráci s největším zákazníkem Fatry je
růst ve vstřikování. Navíc optimální kombinací „těžkých“ extruzních a „lehkých“
vstřikovaných výrobků v dopravním
prostředku dojde k jeho plnému využití
hmotnostně i objemově a tím ke snížení
přepravních nákladů.
Abychom se stali konkurenceschopnými
výrobci ve vstřikování pro Ikea, museli
jsme nejprve vybavit všechny vstřikolisy roboty. Postupně se sortiment výroby
rozšířil o Bygel a o další velikosti boxů
Slugis. Velkým úspěchem bylo to, že se
Fatra ve výběrovém řízení dostala mezi
TOP dodavatele vstřikovaných výrobků.
Stalo se tak díky silné pozici v extruzi
a strategickým plánům Fatry na rozvoj
vstřikování. Tím, že jsme se dostali mezi elitní dodavatele vstřikování, budeme
mít možnost v následujících měsících a
letech získat úplně nové projekty nebo
některé z „bulky“ výrobků (tzn. výrobků, u který je vysoký podíl transportních
nákladů v ceně výrobků, takže je důležitá
lokace dodavatele ) .
Díky vysoké aktivitě členů Ikea týmu
jsme dosáhli na podzim loňského roku
konečně plného vytížení kapacit a kladného hospodářského výsledku střediska
vstřikování. Stroje byly zaplněny díky
výrobě loading ledgů ( tzn. přepravních
podložek, které Ikea používá místo dřevěných palet) a díky velké sezónní zakázce
výroby plastových dílů na autochladničky pro Kalttech.
Navíc jsme získali v prosinci loňského
roku velmi zajímavou výrobu plastových
sedáků a opěrek na židle JEFF v objemu
2,4 mil. kusů za rok. Montáž na kovový
skelet bude provádět společnost Kovona z Českého Těšína. Na tuto výrobu by
nám ale naše současné kapacity nestačily, proto představenstvo Fatry schválilo
investici do tří nových lisů.
V následujících měsících nás čeká hodně práce. Nejprve musíme zahájit výrobu
nových výrobků - příborníku a poličky.
Současně jednáme o umístění výroby
dalšího boxu Gles a ramínek Hemlis do
Fatry. Zahájení výroby vstřikovaných
dílů pro JEFF letos v srpnu patří k náročnějším projektům a je spojený s nákupem nových strojů i forem a se stavebními úpravami. Věříme, že náš Ikea tým
společně s kolegy z obslužných úseků
zvládne i tuto investici na výbornou.
výrobní a logistický
areál chropyně
V našem pravidelném sloupku se kromě událostí v provozu areálu a službách budeme věnovat také klientům
areálu, představíme výrobní program
a nabídku služeb využitelnou ostatními uživateli areálu.
Ke stávajícím třiatřiceti firmám a živnostníkům působícím ve Výrobním
a logistickém areálu Chropyně se ve
druhé polovině dubna připojil náš
nový klient, společnost ALM servis
s.r.o., která má pracoviště v jedné z
hal budovy kompresorovny (objekt
č.420). ALM servis se zabývá čištěním povrchů znečištěných chemickými látkami pomocí metody CRYONOMIC® - čištění suchým ledem,
což je účinná, rychlá a ekologicky
nezávadná alternativa čištění, vhodná
pro jakýkoliv druh materiálu v široké škále technologických zařízení.
Suché čištění je tryskací technika
podobná pískování. Výhoda použití
pevného CO2 nebo pelet jako tryskacího materiálu je dvojí.
1. Velmi nízká teplota pelet způsobí
zmrazení nečistoty a smrštěním se
nečistota snadno oddělí od povrchu
čištěného materiálu.
2. Suchý led se vysublimuje na plynný kysličník uhličitý, což znamená,
že jako odpad zůstane jen původní
nečistota. Toto přirozené vysublimování suchého ledu je hlavní výhodou
této metody čištění.
V praxi se čištění suchým ledem
využívá pro běžnou údržbu strojů a
výrobních linek, svářecí automaty,
řetězové a pásové dopravní systémy,
čištění injektorů, extruzních a licích
forem, nádrží, pecí, odstranění lepidel, pryskyřic, maziv, nánosů uhlíku,
azbestu.
Dalším předmětem podnikání společnosti ALM servis je realizace staveb
(montáže sádrokartonu a minerálních
podhledů; průmyslové epoxidové
podlahy, nátěry; prodej a pokládka
podlahových krytin; malířské, natěračské a dekoratérské práce v bytových i nebytových prostorách a
v průmyslových provozech).
V příštím vydání FATRA NOVIN
opět představíme nového klienta, pro
jehož výrobní provoz připravujeme
vysokou halu v budově č.110 (dříve
příprava polymerů) a rovněž přiblížíme výhody pojištění poskytovaného
společností RESPECT INSURANCE
BROKERS, jejíž služby nyní zařazujeme do komplexní nabídky našeho
areálu.
Vladan Kocourek, manažer Správy
výrobního a logistického areálu
Chropyně
oD b or inv e stic / I n g . K a r e l H o l á s e k , t e c h n i k i n v e s t i c
Modernizace zásobovací větve válcovací linky Comerio II
Koncem roku 2008 jsme zahájili intenzivní přípravné práce na
investiční akci.
Modernizace zásobovací větve linky Comerio II“ pro výrobu fólií z měkčeného
PVC, budova č. 24 (válcovna), která byla
zařazena do plánu investic na rok 2009
s plánovaným ukončením I/Q 2010. Jen
ten, kdo zná práci realizace investic si
dokáže představit, jak těžkým a složitým
úkolem je skloubit část nového technologického zařízení se stávajícím a zastaralým technologickým vybavením, jakým
je válcovací linka Comerio II, která byla
vyrobena v roce 1966. V těchto případech
hrozí celá řada problémů se zastaralým
zařízením, u kterého dopředu nevíme, jaké další nepředvídané problémy se ve fázi
přípravy a realizace vyskytnou (technické,
softwarové, bezpečnostní ap.).
Stávající technologický postup výroby
se skládal z navážení, dávkování, míchání sypkých komponent měkčené PVC
směsi v kuželových míchačkách, nadávkování kapalných komponent přímo do
kuželových míchaček resp. do želimatu.
Želatinace a homogenizace PVC směsi
probíhala v želimatu, dále na dvouválci
k vytvoření zásoby a udržení zpracovatelské teploty směsi. Následuje válcování
fólie na čtyřválci, odtah fólie, povrchová
úprava dezénem, chlazení a navíjení fólie. Důsledkem dané přípravy materiálové směsi byla různá kvalita vyráběné
fólie, ale i zvýšená spotřeba materiálu.
Proto bylo cílem této investice a naším
úkolem všechny komponenty, které tvoří recepturu v předepsaných poměrech
přesně odvažovat, dávkovat a zpracovávat v jednotlivých zařízeních zásobovací
větve linky.
Splnění tohoto úkolu spočívalo v realizaci tří hlavních fází této investice:
1. Demontáž stávajícího zařízení – navažování práškových komponent, želimatu,
stávajících nefunkčních potrubních rozvodů, elektroinstalací a stavebních prací
v 1.NP až 5.NP.
2. Úpravy a generální opravy stávajícího
zařízení – kuželových míchaček, zásobníků změkčovadel, KO-hnětiče BUSS,
temperančních zařízení TOOL-TEMP
atd.
3. Nákup a instalace nových technologických celků – navažovací systém práškových a kapalných komponent, fluidní míchačka COMBIMIX, dopravníků, chladící
jednotky TRANE, vzduchotechnických
jednotek, dopravních systémů atd. Všem
přípravám předcházelo důsledné výběrové
řízení, které bylo několikakolové a závěrem byla prezentace technického řešení
před výběrovou komisí. S tímto přísným
výběrem se nejlépe vypořádala firma
MEZSERVIS, s.r.o. Vsetín, která prezentovala nejlepší a nejlevnější řešení zadání
této investice a s touto firmou byla uzavřena smlouva na vlastní realizaci, jako
s generálním dodavatelem. Následovala
dílčí výběrová řízení na dodávku fluidní míchačky, chladícího zařízení a taky
generální oprava KO-hnětiče, temperačních agregátů. Ve 41. týdnu začala I. etapa
stavebních prací betonového základu pro
KO-hnětič v 1.NP.
Hlavní fáze realizace byla zahájena odstavením výroby na lince Comerio II
dne 14.11.2009, po kterém následovaly
demontážní práce stávající technologie
a stavební práce II. etapy. Po zajištění
všech těchto přípravných činností jsme
zahájili vlastní instalaci technologií zásobovací větve po jednotlivých patrech
budovy č. 24, která byla zahájena na počátku měsíce prosince 2009 a ukončena
oživením linky dne 7.2.2010. Následovalo
zprovoznění celé zásobovací větve linky
a technologické zkoušky s materiálem.
Vzhledem k tomu, že všechny technologické celky, jejich vzájemná synergie,
v celém systému zásobovací větve byly
a pracovaly v pořádku, přistoupili jsme
k vlastním garančním zkouškám, které proběhly: Všechny garanční zkoušky proběhly
úspěšně Úspěšným provedením garančních zkoušek byl zahájen proces předávání
a přebírání celé investice do zkušebního
provozu. Předání do provozu bylo realizováno podpisem předávacího protokolu dne
1.3.2010. Závěrem je třeba konstatovat, že
takto složitá investice se na výsost zdařila a
příprava materiálu, jeho dávkování i zpracování je plně modernizováno a pracuje
v režimu, který jsme si předsevzali a spolu
s výrobou vytýčili. Velkým úspěchem bylo
i to, že jsme celou investici pořídili v přesně vymezeném časovém harmonogramu a
NOVINY FATRA
FATRA a my
sko vykazuje 10,6 % a celý Zlínský kraj pak průměrně 11,7 %.
Snad i má osobní setkání s předsedou představenstva ing. Cingrem
přispěla k tomu, že jsou již připraveny některé konkrétní záměry pro nové technologie a vytváření pracovních míst v Chropyni.
ODBORY INF ORMUJÍ
K jarním aktivitám Základní organizace odborového svazu ECHO Fatra,
a.s. patří každoročně konference obou odborových
organizací. Jak probíhala
ta letošní v Chropyni jsme
se zeptali předsedkyně
ZO OS ECHO Fatra, a.s.
paní Zdeňky Mekyskové.
Na konferencích bývá většinou
i bohatá diskuze. Jak to bylo
v Chropyni?
Byla letošní konference v něčem
jiná, než ty v minulých letech?
Určitě! Především v tom, že bylo nutné zhodnotit loňský rok,
což bylo hodně nelehké s ohledem na to, že to byl rok krizový
a pro všechny velmi náročný. Pro
předsedkyni odborové organizace z provozu, kde se propustila
asi čtvrtina zaměstnanců o to víc,
protože jsem musela řešit řadu výpovědí při hromadném propouštění – zrušení hasičského sboru a
uzavření výroby ve válcovně. Za
svou 15-ti letou práci ve funkci
předsedkyně ZO jsem tak psychicky náročný rok ještě nezažila.
Protože jsem však optimista a
ve všem se snažím najít něco
pozitivního, snažila jsem se ve
zprávě o činnosti za rok 2009
nejen kriticky zhodnotit loňský rok, ale zmínit i pozitiva.
formace o stavu a situaci v obou
provozovnách a vyslechne názory i normálních řadových zaměstnanců, čímž samozřejmě nemám na mysli pomluvy, donášení
a podobně. A dokáže prosadit
takové změny a opatření, které
povedou k opravdovému naplnění Strategie Fatry ze které cituji:
„K zaměstnancům se vždy chováme s úctou a dle etických norem.
Uvědomujeme si, že spokojení,
vysoce kvalifikovaní a motivovaní zaměstnanci jsou základem
našeho úspěchu.“ (konec citátu).
K t erá pozi t iva konkrétn ě má t e na m ysl i ?
Co ještě obsahovala Vaše „Zpráva o činnosti ZO za rok 2009?“
Možná, že se budete bát to otisknout, ale pozitivní byly především personální změny ve funkci personálního ředitele, kde
ing. Gojšovou vystřídal Dr. Leoš Klofáč, a především změna
na nejvyšším postu vedení této
společnosti, kdy za ing. Tamchynu nastoupil ing. Ivo Hanáček.
V novém řediteli vidím člověka
zkušeného, objektivního, slušného a rovného v řečech i skutcích.
Vím, že naskočil do hodně rozjetého rychlíku a některém krokům
již nemohl zabránit, ale věřím,
že si dokáže zjistit objektivní in-
Zpráva o činnosti byla velmi
dlouhá, četla jsem ji víc než půl
hodiny a obávala jsem se, že se
budou odboráři nudit, ale musím
říct, že jak odboráři, tak naši milí hosté GŘ ing. Hanáček a personální ředitel dr. Klofáč ji velmi pozorně vyslechli a odboráři
potleskem a hosté slovem velmi
pozitivně zhodnotili. Zpráva byla průřezem všech událostí za
rok 2009 nejen z odborářské činnosti, ale i z událostí v podniku.
Z odborářských činností to byl
především
souhrn
informací
z jednání Výboru ZO, co jsme
projednávali, jaké akce jsme
během roku organizovali a především podpora našich odborářů v nezaměstnanosti finanční
výpomocí z Podpůrného fondu OS ECHO. Z tohoto fondu
je vyplácena finanční pomoc
odborářům již od roku 2004 a
podpora je vyplácena po dobu
nezaměstnanosti a rekvalifikace
maximálně ve výši 1.200,- Kč
měsíčně po dobu až 7 měsíců.
V loňském roce byla tato podpora vyplacena 32 našim bývalým
zaměstnancům, v současné době dostává tuto podporu 43 našich bývalých spolupracovníků.
Z událostí v podniku to byla kritická slova na zrušení hasičského sboru v Chropyni, ukončení
výroby tvrdých folií ve válcovně, převod správy majetku a poštovních služeb pod Energetiku
Chropyně, nový mzdový systém
nastavený od 1. července, kdy
ukazatel EBITDA pro výplatu pozastavené nadtarifní složky se za rok 2009 splnil jen na
81%. A v neposlední řadě především propouštění pracovníků.
Nezaměstnanost na Kroměřížsku
dosahuje už 13,7 %, přitom velkou „zásluhu“ na tom má i Fatra.
Při srovnání v rámci Zlínského
kraje je toto číslo nejvyšší, zlín-
Diskuze byla věcná a konkrétní. Odboráři se znepokojovali
nad snižováním mzdy v důsledku krize, kdy průměrná mzda
„D“ byla za rok 2009 téměř na
úrovni roku 2006, což vyplynulo ze zprávy o plnění KS za rok
2009, kterou přednesl dr. Klofáč.
Na tuto skutečnost jsme již diskutovali s GŘ a v současné době se připravuje Dodatek ke kolektivní smlouvě, kde je snaha
změnit ukazatel pro výplatu pozastavené části nadtarifní složky
mzdy EBITDA na ukazatel Bilanční cash flow. Kritická slova
padla i na převod správy majetku pod Energetiku Chropyně,která je připravovaná k prodeji,
nařizování čerpání ŘD pracovnicím z výroby IKEA v případech, kdy není práce z důvodu
nedodání materiálu, prodlužování pracovních smluv na dobu
určitou a pod. Na přednesené
připomínky
střídavě
odpovídali GŘ a personální ředitel.
A celkový dojem z konference?
N e j s e m n a s vé m m í s t ě ž á d n á
začát ečn i ce, al e z l et o š n í j arn í
ko n f e r e n c e j s e m m ě l a o p r av d u
o b av y, p řed ev š í m z reak ce o d borářů na uplynulý rok a jak se
k t o m u p o s t av í ve d e n í . M u s í m
ří ct , že n aš e ko n feren ce p ro b ěh l a ve l m i ko n s t r u k t iv n ě , k l i d n ě
a p ř í j e m n ě . P o d ě ková n í t o u t o
ces t o u p at ří GŘ , p ers o n ál n í m u
řed i t el i , v š em ak t iv n í m o d b o rářům a členům výboru ZO, kterým
d ě k u j i z a o c h o t u p o m á h a t v ž d y,
k d y ž j e j ej i ch p o m o ci p o t řeb a.
rozhovor / I van J u ř e na , p ř e d s e d a P R O – Z O O S E C H O
Na počátku března se uskutečnila
odborová konference v Napajedlích, jak hodnotíte její průběh?
Konferenci jsme měli 9.3. 2010.
Její delegáti a hosté ing. Ivo Hanáček a Leoš Klofáč, si vyslechli dost kritickou zprávu o činnosti
podnikové rady za rok 2009, kterou
jsme na žádost delegátů dali k dispozici ostatním členům organizace
a zveřejnili ji také na naší vývěsce.
V čem byla zpráva předsedy podnikové rady, jak říkáte „dost kritická“?
Především byl zdůrazněn problém
výrazného poklesu mezd u dělníků
v roce 2009 ve srovnání s obdobím
let 2007 – 2008. V roce 2007 byla
průměrná mzda dělníka 17.032 Kč,
v roce 2008 to bylo 18.116 Kč a za
rok 2009 to je 16.802. Ptáme se proč
došlo k takovému propadu průměrné
mzdy, vždyť v daném období a konkrétně v roce 2009 se výrazně snížil
počet dělníků z 925 v roce 2008 na
769 v roce 2009. Ptám se, kam se
poděly ušetřené mzdové prostředky
za propuštěné zaměstnance a za situace, kdy se po dva roky nenavyšovaly mzdy? Možná jen některým
vyvoleným! Ve Zlínském kraji jsme
se dostali na chvost v porovnání
průměrného platu na zaměstnance.
Jak si tedy představujete situaci
řešit?
Pokles reálné mzdy nemůžeme jen
tak přehlížet a proto jsme napsali otevřený dopis panu GŘ ing. Ivo
Hanáčkovi, kde jej žádáme aby projednal s panem ing. Petrem Cingrem
předsedou představenstva Fatra, a.s.
požadavek obou odborových organizací OS ECHO navýšit mzdy
o 2% od měsíce června. Věříme
Z LEP Š O V A C Í N Á V R H Y / I n g . A d a m H r ň a , p r o c e s n í i n ž e n ý r
tudíž výroba mohla plně najet v předem
plánovaném termínu. Za tento úspěch je
třeba v první řadě poděkovat realizační
firmě MEZSERVIS Vsetín v zastoupení
V. Kumbárem, která k vlastní realizaci přistoupila mimořádně zodpovědně a profesionálně. Jejím vysokým úsilím a nasazením byla celá investice zdárně dokončena.
Garantem firmy MEZSERVIS Vsetín byl
bývalý zaměstnanec Fatry Ing. J. Dostál,
který za firmu MEZSERVIS Vsetín celou
investici zajišťoval. Je nutné vysoko ocenit spolupráci s pracovníky výroby a to s
vedoucím V. Růžičkou, za technologický
úsek s T. Marčíkem, za strojní část s Ing.
J. Popovským, za eletro část s V. Šebestů,
kteří cíleně sekundovali při zajišťování
jednotlivých prací a tím se mimořádně podíleli na společném úspěchu.
strana
v kladné vyjednání. V případě, že
se nedohodneme jsme nuceni tento
náš požadavek projednat přímo s
majitelem ing. Andrejem Babišem.
Našim přáním je spokojený zaměstnanec, který rád chodí do
práce za kterou má slušnou mzdu.
„ Všude kolem nás vidíme, kolik energie a času lidé věnují
svým kariérám, ale málo který
z nich obětuje alespoň špetku
toho snažení, aby se stal dobrým člověkem. Začíná
chybět
to nejcennější v nás, totiž lidské sounáležitosti a soucit.“
Odměňování nápadů a námětů
Odměňování zlepšovacích nám ě t ů j e v e l m i d ů l e ž i t ý, a l e
na druhou stranu velmi citlivý bod v systémů neustálého
zlepšování a celkové motivační politiky každé společnosti,
která se chce udržet v těžkém
konkurenčním boji na trhu.
Pokud není systém hodnocení
zlepšovacích návrhů dostatečně průhledný a stává se,
že dochází k subjektivnímu
posuzování některých podaných návrhů, může to velmi
citlivě zasáhnout do mezilidských vztahů. A i když přesto
takové riziko vždy existuje,
je nutné, aby finanční hodnocení úspěšně zrealizovaných
zlepšení bylo dost motivační a
adekvátní k dosažené úspoře.
Hodnotící kritéria, stejně jako
systém odměňování, je v každé společnosti jiný stejně jako
motivační požadavky zaměstnanců, na které je třeba stále
nahlížet, aby nenastala situace, kdy celý proces zlepšování
začne pomalu upadat na nezájmu podavatelů.
V současné době probíhá zveřejňování podaných námětu
na místech dostupných každé-
mu zaměstnanci v jedotlivých
provozec spolu s prezentací
jednoho úspěšně realizovaného zlepšovacícho návrhu.
A to ve snaze předejít různým
fámám a netransparentnosti a
neobjektivitě.
Nikdy totiž nesmíme zapomínat na skutečnost, že největším bohatstvím firmy jsou
její zaměstnanci, jejich vědomosti a zkušenosti. A tito jsou zároveň největšími
nositeli nápadů a zlepšování
v činnostech, se kterými se
každodenně potkávají.
3
jubilea
Pracovní jubilea
v měsících březnu a dubnu 2010
15 odpracovaných let
Kolomazník Jiří
Samsonek Stanislav
Svobodová Lenka
Svozílek Jaroslav
Ulman Jaroslav
Veselý Antonín
Vrzala Vlastimil
Zámečník Zdeněk
stř. 2600
stř. 1700
stř. 2050
stř. 0120
stř. 1150
stř. 7133
stř. 5500
stř. 1021
20 odpracovaných let
Hlobilová Zdeňka
Novotná Dagmar
Žochová Pavla
stř. 2050
stř. 2300
stř. 6900
25 odpracovaných let
Stránský Miroslav
Ševčík Dalibor
stř. 1150
stř. 1150
30 odpracovaných let
Macková Dana
Rybecká Jiřina
Tunysová Jindřiška
stř. 1200
stř. 5300
stř. 7141
35 odpracovaných let
Sedlák Miloslav
stř. 7161
Odchod do důchodu
Poděkování za vykonanou práci pro
akciovou společnost s přáním, aby
jejich další léta byla prožita v klidu,
spokojenosti a v dobré životní pohodě,
patří zaměstnancům, kteří v měsíci
březnu ukončili pracovní poměr z důvodu
odchodu do důchodu.
Kadlecová Jana
Hrbek Štefan
stř. 0420
stř. 7125
personální úsek
□ Fatra se zapojí do projektu
SCHP
Svaz chemického průmyslu ČR
získal finanční podporu z Operačního programu Lidské zdroje
a zaměstnanost na realizaci grantového projektu „Vzděláváním ke
konkurenceschopnosti chemického průmyslu v ČR“ (výzva č. 52).
Přidělená finanční podpora je ve
výši 49 mil. Kč. Prostředky budou využity na školení zaměstnanců členských firem SCHP
ČR, mezi které Fatra taktéž patří.
Klíčovými
vzdělávacími
aktivitami budou tyto kurzy:
a) legislativa v chemickém průmyslu;
b) udržitelný rozvoj a společenská odpovědnost podniků
CHP;
c) odborné vzdělávání v CHP obchod, marketing, logistika;
d) odborné vzdělávání v oblasti
personalistiky a efektivního
řízení LZ;
e) odborné jazykové vzdělávání
pracovníků CHP;
f) koučing a mentoring;
g) odborné vzdělávání pro projektové řízení v CHP;
Projekt bude realizován od září
2010 v průběhu nastávajících tří
let a bude mít regionální členění. Centrální kancelář projektu
bude v sídle SCHP ČR v Praze,
školení v regionech severozápad, severovýchod, jihovýchod,
střední a jižní Čechy a severomoravský region budou koordinovat regionální manažeři.
Personální úsek zpracuje do
konce dubna 2010 detailnější
nabídku vzdělávacích akcí, kterou poskytne jednotlivým ředitelům SBU a úseků, aby se
mohli zaměstnanci přihlásit na
konkrétní kurzy. Věřím, že už
tento článek přispěje k podnícení zájmu o nabízená školení.
Leoš Klofáč