iPilot_Forbes

100 | FORBES listopad 2013
forbes
TECHNOLOGIE
letectví
Wolfram
vám dává křídla
V Praze se rodí miliardový podnik, který baví
děti arabských šejků, ruské partnery Petra
Kellnera i profesory London Business School.
Jiří Nádoba, foto Jan Poncelet
listopad 2013 FORBES | 101
forbes
TECHNOLOGIE — letectví
T
en nápad přišel kolem třetí ráno, v zapadlé chodbě na letišti
Heathrow.
Wolfram Schleuter tehdy žil v Londýně a od kolegů
v práci dostal neobvyklý dárek – poukaz na trenažér British Airways. Přes
den na něm trénovali profesionální
piloti, v noci tu bylo volno pro amatéry. Za 800 liber na hodinu.
Obskurní hodina ani místo Schleutera neodradily. Už tehdy měl pilotní
průkaz na malé letadlo a dárek přijal s nadšením. Pilotovat jumbo – třebaže jen nanečisto – je prostě zážitek.
„Hned mě napadlo, že něco takového si bude chtít vyzkoušet spousta
lidí. Zvlášť když se nebudou muset trmácet v noci někam na periferii a platit tolik peněz,“ vzpomíná Schleuter.
Historka z Heathrow je stará čtyři
a půl roku a dnes je z ní slibně rozjetý
peripetiích objevil i způsob, jak ji zaplnit. Pronajímá lidem pilotní trenažéry jako zábavu, což je úplně jiný
obor než autoškola pro profesionální
piloty. Jeho zařízení nejsou tak dokonalá a drahá, protože se na nich
neučíte létat. Nejde o život, ale jen
o zážitek, na který natrefíte vedle
kina v obchodním centru.
Zavřete se do temné místnosti
vybavené jako skutečná pilotní kabina, posadíte se mezi všechnu tu
spoustu tlačítek a pák a před sebe si
necháte promítnout libovolné letiště
světa. K ruce máte opravdového pilota, který vám říká co a jak. Za hodinu až dvě stihnete obkroužit Prahu,
přistát u pláže na karibském ostrově
Svatý Martin, přeletět Alpy na trase
Mnichov–Innsbruck a možná i obletět Hongkong. Ten patří mezi největší
libůstky – na staré, dnes už uzavřené
hongkongské letiště Kai Tak se nalé-
hned mě napadlo, že pilotování si bude
chtít vyzkoušet spousta lidí. Zvlášť když
za to nebudou muset platit tolik peněz.
podnik jménem iPilot. Schleuter ho
řídí se svojí českou manželkou Markétou z centra Prahy a jejich největší
starostí momentálně je, jak z firmy
udělat něco velkého dřív, než jim vyroste konkurence.
Na svůj věk (43) a na to, že prací
žije ( jak říká) 24 hodin denně, vypadá
Schleuter odpočatě a svěže. Když
mluví, každou druhou třetí větu zakončí bezelstným úsměvem. Jeho
angličtina říznutá německým přízvukem zní roztomile, takže podnikání
v jeho podání vypadá jako ta nejpřirozenější věc na světě, kde se nemůže
nic pokazit.
Schleuter má tu výhodu, že našel díru na trhu a po počátečních
102 | FORBES listopad 2013
tává ostrou zatáčkou mezi paneláky,
kde vám do kabiny mávají Číňanky
z kuchyně.
Hodina létání v Praze stojí 3999
korun, což není málo, ale funguje to.
Schleuterova firma iPilot má dnes pobočky v šesti městech Evropy plus
jednu v Dubaji, v největším obchodním domě světa pod mrakodrapem
Burdž Khalífa. Všude chodí z 90 procent létat muži, ale většinou to platí
ženy čili osvědčený obchodní model
z kategorie „toys for boys“. Tržby
mají letos překročit 1,8 milionu
eur, z toho 30 procent je hrubý zisk.
Pravda, nejsou to ještě peníze, které
by člověka zajistily až do penze. Ale
marže je slušná, zvlášť když se vezme
v úvahu, že iPilot pořádně funguje
teprve krátce a to nejlepší má podle
všeho teprve před sebou.
„Když všechno dobře půjde, do pěti
let by poboček mohlo být padesát sedmdesát, možná sto. Tomu říkám
turbo scénář, ale podle mě to není nereálné. Jsme jediní na trhu, takže jde
jen o to, expandovat dost rychle,“ plánuje Schleuter.
To, co dnes vypadá jako jasná
trefa, ale na začátku spotřebovalo
dost nervů, energie i peněz. Jak už
bylo řečeno, v iPilotu se létá hlavně
pro zábavu. A na to bylo potřeba vyvinout zbrusu nový typ trenažéru, který
splní svůj účel a nebude tak drahý.
Zařízení, na nichž se školí profesionální piloti, stojí až deset milionů
dolarů a Schleuter si správně spočítal, že takový luxus není pro amatéry
potřeba. Začal proto obcházet výrobce a poptávat jednodušší verzi, ve
které si začátečník bude připadat jako
v opravdovém letadle, ale která nebude stát víc než sto tisíc eur za kus.
Dodavatele našel ve Frankfurtu,
místo pro první stánek si dohodl
v jednom z větších nákupních center
v Kentu na okraji Londýna. Vše bylo
připraveno, úkoly rozdány, a tak novomanželé Schleuterovi vyrazili v létě
2009 na čtvrtletní svatební cestu kolem světa, po níž měl byznys odstartovat. „Létali jsme z místa na místo
a díky jet lagu jsem měl dost času.
Brzy ráno, nebo pozdě v noci jsem
stihl dost práce, aniž bych si kazil dovolenou,“ přibližuje Schleuter.
Po návratu ale zjistil, že simulátor
z Frankfurtu nefunguje podle představ a jeho vývoj ještě zabere spoustu
času. Navíc se brzy ukázalo, že obchoďák v Kentu je spíš místem pro
důchodce a milovníky výprodejů, tedy
nic pro ty, kdo by hledali rozptýlení
ve stovkách liber za hodinu. Schleuter
měl štěstí v tom, že na začátku mohl
spalovat rezervy z minula (před iPilotem provozoval v Londýně úspěšnou
cestovku specializovanou na německé
forbes
TECHNOLOGIE — letectví
erthnčřtuighščřtbv
šguzščb rtgtv bščtvgščrt
ščtv čšbntvghščt t
bnthvščrtbn čšvghrš
bnrvvghščt vštv
turisty). Každopádně start nové firmy
ho stál mnohem víc, než původně čekal – vstupní investice se dohromady
vyšplhaly na 1,5 milionu eur, což je
prý z dnešního pohledu zhruba dvakrát víc, než by bývalo bylo třeba.
Polovina z 1,5 milionu eur, to v přepočtu na koruny vychází na 20 milionů vyhozených do vzduchu. „Kdo
chce být průkopník, musí něco obětovat. Ti, kdo vyjeli jako první na Divoký západ, zaplatili životem,“ říká
k začátkům iPilotu John Bates, profesor London Business School,
u kterého dnes Schleuter studuje
management v rámci programu pro
pokročilé byznysmeny se zkušeností z praxe. Bates si mezi jejich příběhy vybral iPilot jako materiál pro
vlastní výzkum, což se prý mezi studenty bere jako velká pocta. „Líbilo se
mi, že šlo o nový nápad, který má po
všech těch počátečních problémech
zajímavou budoucnost,“ říká Bates.
I když iPilot na začátku prodělával,
Schleuter neuhnul a rychle otevřel
druhou londýnskou pobočku. Tentokrát poblíž Notting Hillu, kde lidé
utrácejí o poznání víc než na periferii. Další trh se přihlásil sám – letiště v Mnichově Schleuterovi nabídlo,
jestli nechce zkusit štěstí i v rodném
Německu. Tam už nasadil nové simulátory, které si objednal u jiného výrobce v Kanadě. Z
ajímavější lokality a lepší stroje konečně vytáhly firmu do plusu. Dnes je
iPilot kromě Mnichova také v Hamburku a Düsseldorfu, jednu pobočku
má v Curychu, další letos přidá v Basileji a v katarském hlavním městě
Dauhá.
Na Dubaj a Dauhá je Schleuter
pyšný nejvíc. Blízký východ považuje
za nejlepší trh a „ráj pro byznys“. Jak
už to s rájem bývá, není lehké tam
proniknout, ale jakmile se to někomu povede, má vyhráno. Schleuterovi se vstup podařil díky tomu, že
v Londýně na jeho trenažér zabloudil jeden z mladších členů katarské
INZERCE
Objevte
Managed
Futures
www.fei.bm
listopad 2013 FORBES | 103
forbes
TECHNOLOGIE — letectví
královské rodiny a rozhodl se iPilotu
pomoci i ve svojí zemi. Schleuter má
díky tomu dnes na výběr mezi třemi
arabskými partnery, kteří s ním chtějí
spojit síly. Plán je oddělit z firmy blízkovýchodní větev, prodat v ní jednomu z partnerů 35 procent a obsadit
perspektivní region tak rychle, jak jen
to bude možné. V první vlně se počítá
s expanzí do Abú Dhabi, Bahrajnu,
Saúdské Arábie, Turecka a Egypta,
postupně chce v tomto koutě světa
(kde je mimochodem poměrně těžké
získat privátní pilotní průkaz a na
vlastní pěst létat) postavit 20 až 25
poboček.
„Místa jako Dubaj jsou pro byznys požehnání. Pracuje se šest dnů
v týdnu, neplatíte DPH ani korporátní
daň a zákazníci mají spoustu peněz,“
libuje si Schleuter a vytahuje tabulku,
podle které mu Dubaj vynáší čtyřikrát
víc než Praha.
Centrála iPilotu ale zůstává
v Česku – v činžáku na protějším
břehu Vltavy od Národního divadla,
Další dva nové trhy, na které má
Schleuter momentálně spadeno, jsou
Spojené státy a Rusko. V Moskvě má
už dohodu s firmou LBS, která spolu
s PPF staví na severozápadě města
obchodní centrum Mitino a chce
v něm mít rovnou čtyři trenažéry.
„Věří, že jim to pomůže odlišit se. Otvírat máme v polovině roku 2015, a pokud všechno vyjde, počítají s námi
i v dalších svých obchodech,“ prozrazuje Schleuter.
I v Rusku přitom uplatňuje princip, kdy po obchodních centrech požaduje exkluzivitu – tedy slib, že
nebudou pronajímat prostor nikomu
s podobnou nabídkou. Tím si chce
udržet náskok a zabránit tomu, aby
jeho zlatý důl začal okupovat někdo
větší a bohatší, kdo zvládne expanzi
rychleji.
I proto chce v arabském světě partnera, který mu pomůže růst zrychlit.
„Všichni mi říkají, že si v podnikání
kde má Schleuter v suterénu kancemusím vybrat – buď budu ,king‘, nebo
láře, v přízemí pobočku a v patře byt.
budu ,rich‘,“ bilancuje Schleuter.
Druhý pražský simulátor stojí v klubu „King or rich“ jinými slovy znamená,
Sasazu (obojí je výjimka, ve světě se
že buď bude svým pánem, nebo pustí
do firmy někoho cizího (výměnou za
velké peníze), jemuž se ale bude muset osobně zodpovídat. „Já bych se ale
Všichni říkají, že si
svojí svobody nerad vzdával. Takže
doufám, že se mi povede udělat něco
musím vybrat.
mezi.“
Buď zůstanu svým
Tabulka, kterou dal dohromady
s profesorem Batesem, hovoří jasně
pánem, nebo kus
– hrubý zisk (EBITDA) za poslední
firmy prodám
rok činí 540 tisíc eur. Bude-li firma
do pěti let desetkrát větší než dnes,
a zbohatnu.
pak Schleuter věří, že může vstoupit
do další fáze a prodat ji na burze za
sedmi- až desetinásobek zisku. To už
iPilot snaží obsazovat hlavně nákupní by z něj dělalo korunového miliardáře.
centra a letiště). Oba dohromady za
A jestli se povede uvést do života něco
poslední rok vydělaly přes milion koz nových nápadů, jako je pohyblivý
run před zdaněním. Většinu peněz se
trenažér, simulátor největšího letatu utratily jako všude po světě ženy za dla světa A380 anebo něco na způdárkové poukazy pro svoje muže, na
sob letů do vesmíru, pak tenhle napůl
druhém místě jsou pak firmy, které si
český byznys může dobudoucna vytrenažér objednávají na komorní firůst v něco mnohem většího, než se
remní večírky.
dnes zdá.
Jedním z pramenů článku je odborný text Olivera Riverse a Johna Batese, který o iPilot napsali pro London Business School letos v září.
104 | FORBES listopad 2013