Stručně o České republice, armádě a výcvikových

Transkript

Stručně
o České republice, armádě
a výcvikových zařízeních
vojenského újezdu
[© Ministerstvo obrany ČR – Agentura vojenských informací a služeb, 2005]
[ Česká republika ]
[ Armáda České republiky ]
[ Výcviková zařízení vojenského újezdu ]
Velký státní znak
Malý státní znak
Státní vlajka
Státní barvy
Státní pečeť
Vlajka prezidenta republiky
4
Česká Česká
republika
republika
Česká republika je nezávislý, jednotný a demokratický právní stát. Jako samostatný státní útvar
vznikla 1. 1. 1993 rozdělením České a Slovenské Federativní Republiky (ČSFR), historicky navazuje
na Československou republiku. Skládá se z historických zemí Čechy, Morava a jihovýchodní části
Slezska. Hlavním městem České republiky je Praha.
Oficiální název: Česká republika
Státní zřízení: republika v čele s prezidentem, volený dvoukomorový parlament
Nezávislost/vznik státu: 28. 10. 1918 – vznik Československa (státní svátek)
1. 1. 1993 – vznik České republiky (státní svátek)
Správní rozdělení: územní samospráva
Územní samosprávné celky: 14 krajů (vyšší územní samosprávné celky)
6 258 obcí (základní územní jednotky)
Rozloha území: 78 866 km2
Geografická poloha: střední Evropa
Počet obyvatel: 10,2 milionu
Hlavní město: Praha (496 km2, 1,2 milionu obyvatel) – http://www.praha-mesto.cz
Úřední jazyk: čeština
Měna: česká koruna (Kč, CZK) = 100 haléřů
Mezinárodní zkratka: CZE
Státní poznávací značka: CZ
Podnebí: mírné
Časové pásmo: GMT + 1 hodina
Česká republika
[Základní údaje]
5
Celková délka státních hranic: 2 290 km
Sousedící země (délka společné státní hranice): Německo (810,3 km)
Polsko
(761,8 km)
Rakousko (466,3 km)
Slovensko (251,8 km)
Státní symboly: velký státní znak
malý státní znak
státní vlajka
státní barvy
státní pečeť
vlajka prezidenta republiky
státní hymna (Kde domov můj – píseň od Františka Škroupa a Josefa Kajetána
Tyla ze zpěvohry Fidlovačka z roku 1834)
Důležité adresy na Internetu: http://www.czech.cz
http://www.vlada.cz
http://www.army.cz
[ Zapojení České republiky do mezinárodních organizací (výběr)]
Organizace
Členství České republiky
Organizace spojených národů (OSN)
Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE)
Organizace Severoatlantické smlouvy (NATO)
Evropská unie (EU)
od 19. 1. 1993*
od 19. 1. 1995
od 12. 3. 1999
od 1. 5. 2004
* Československo bylo jedním ze zakládajících členských států OSN dne 26. 6. 1945.
Středočeská krajina
6
Česká republika
]
Pražský hrad – národní kulturní památka
Státní zřízení]
Česká republika je unitárním státem v čele s prezidentem. Ústavněprávní vztahy, státní zřízení
a práva a povinnosti občanů upravuje Ústava České republiky ze dne 16. 12. 1992. Součástí
ústavního pořádku republiky je i Listina základních práv a svobod.
Státní moc je v České republice vykonávána prostřednictvím orgánů moci zákonodárné, výkonné
a soudní.
[Orgány státní moci]
Moc zákonodárná
Parlament České republiky
— nejvyšší zákonodárný orgán; tvoří ho dvě komory:
Poslanecká sněmovna (200 poslanců, funkční období je čtyřleté)
Senát (81 senátorů, funkční období je šestileté; každé dva roky se volí třetina senátorů)
Moc výkonná
Prezident republiky
— hlava státu, funkční období je pětileté
— volí ho Parlament ČR na společné schůzi obou komor
Vláda
— vrcholný orgán moci výkonné
— je odpovědná Poslanecké sněmovně
— skládá se z předsedy vlády, místopředsedů vlády a ministrů
Moc soudní
— vykonávají ji jménem republiky nezávislé soudy prostřednictvím nezávislých soudců
— působnost a organizace soudů je stanovena zákonem
7
Sídlo vlády České republiky
Pražský hrad – sídlo prezidenta republiky
8
Česká republika
Budova Senátu
Budova Poslanecké sněmovny
]
Systém veřejné správy]
Principy veřejné správy rovněž vycházejí z Ústavy České republiky. Veřejná správa se dělí na státní
správu a samosprávu. Státní správa je výkonem státní moci.
[Orgány státní správy]
Stát – ústřední orgány státní správy: a) ministerstva
b) další ústřední orgány státní správy
Kraje – krajské úřady – vykonávají státní správu v rozsahu stanoveném zákonem
– jsou nadřízeným orgánem pověřených obecních úřadů a obcí
s rozšířenou působností na úseku státní správy
Obce – obecní úřady – vykonávají státní správu v přenesené působnosti v rozsahu daném
zákonem
Podle Ústavy České republiky jsou základními územními jednotkami samosprávy obce a vyššími
samosprávnými celky kraje. V současnosti existuje v České republice 6 258 obcí a 14 krajů.
Kraje se řídí samostatným zákonem o krajích. Jsou veřejnoprávními korporacemi, které mají vlastní
majetek a příjmy a hospodaří podle vlastního rozpočtu za podmínek stanovených zákonem. Kraj
je samostatně spravován zastupitelstvem kraje; dalšími orgány jsou rada kraje, hejtman a krajský
úřad.
Obce jsou z hlediska jejich samosprávné funkce nezávislé a řídí svou činnost příslušnými zákony,
mimo jiné i samostatným zákonem o obcích. Státní moc může intervenovat pouze tehdy,
porušuje-li obec zákon. Podle Ústavy České republiky jsou obce veřejnoprávními korporacemi,
které mohou mít vlastní majetek, s nímž pak hospodaří podle vlastního rozpočtu. Zároveň mají
své vlastní finanční prostředky a zdroje a hospodaří s nimi nezávisle při respektování podmínek
daných zákonem. Obec je samostatně spravována zastupitelstvem obce; jejími dalšími orgány jsou
starosta, rada obce, obecní úřad a zvláštní orgány obce.
9
Město je obec, která jím byla v historickém slova smyslu před schválením zákona o obcích.
Statutární města (České Budějovice, Karlovy Vary, Plzeň, Ústí nad Labem, Liberec, Hradec Králové,
Pardubice, Brno, Zlín, Olomouc, Ostrava, Opava a Havířov) mají právo uspořádat si své poměry
vlastním statutem, na jehož základě si mohou rozdělit svá území na městské části a čtvrti. Město
je samostatně spravováno zastupitelstvem města; dále jsou jeho orgány starosta (v případě
statutárního města primátor), rada města, městský úřad (u statutárního města magistrát)
a zvláštní orgány města. Městská část má obdobné orgány jako obec.
Hlavní město Praha je současně krajem a je spravováno na základě samostatného zákona.
[Kraje – vyšší územně správní celky České republiky – od 1. 1. 2000]
Název kraje
Hlavní město Praha
Středočeský
Jihočeský
Plzeňský
Karlovarský
Ústecký
Liberecký
10
Zkratka
PHA
STČ
JHČ
PLK
KVK
ULK
LBK
Název kraje
Královéhradecký
Pardubický
Vysočina
Jihomoravský
Olomoucký
Zlínský
Moravskoslezský
Zkratka
HKK
PAK
VYS
JHM
OLK
ZLK
MSK
Česká republika
]
Obyvatelstvo a charakter osídlení]
Česká republika se vyznačuje relativně rovnoměrnou hustotou osídlení a poměrně hustou sítí
malých a středních měst. Pro velikostní strukturu obcí je charakteristický velký podíl malých obcí
do 2 000 obyvatel. V některých regionech (zejména v západních a jižních Čechách a na západní
Moravě) se však nachází značné množství obcí s 500 a méně obyvateli. Tato roztříštěnost pak
přináší určité problémy z hlediska profesionalizace jejich veřejné správy i z hlediska jejich
financování.
[Největší města – pořadí podle počtu obyvatel]
1. Praha, hlavní město 1 170 571 obyvatel
2. Brno
3. Ostrava
4. Plzeň
5. Olomouc
6. Liberec
7. České Budějovice
(k 30. 12. 2004)
6
9
14
8. Hradec Králové
9. Ústí nad Labem
10. Pardubice
11. Havířov
12. Zlín
13. Kladno
14. Most
15. Karviná
16. Opava
8
13
1
10
16
4
5
2
3 15
11
12
7
11
Demografický vývoj je v České republice obdobný jako ve vyspělých evropských státech
– vyznačuje se stárnutím populace, prodlužováním střední délky života, poklesem porodnosti
a záporným přirozeným přírůstkem (tj. úbytkem) obyvatelstva.
Počet obyvatel: 10 220 577 (k 30. 12. 2004)
Průměrná hustota osídlení: cca 130 obyvatel na km2
Průměrná délka života: muži 72 let, ženy 79 let
Národnostní složení: Češi (81 %)
Moravané (13 %)
Slováci (3 %)
Poláci, Němci, Slezané, Romové a ostatní (3 %)
Náboženské vyznání obyvatelstva:
44 % věřících – převážně římští katolíci (zhruba 40 %),
– evangelíci (příslušníci různých protestantských církví 4 %),
– pravoslavní aj. (0,2 %)
40 % bez vyznání
16 % obyvatelstva se nevyjádřilo
Nejvýše položené obydlí: meteorologická stanice na Pradědu (Hrubý Jeseník) – 1 491 m nad mořem
Nejníže položené sídlo: Hřensko (region Děčín) – 130 m nad mořem
Nejvýše položené sídlo: Filipova Huť (Modrava, region Klatovy) – 1 093 m nad mořem
Největší obec: Praha (hlavní město – 1,2 milionu obyvatel)
Nejmenší obec: Rubakov (region Mladá Boleslav – 17 obyvatel)
12
Česká republika
Kostel sv. Mikuláše na Malostranském náměstí je skvělou ukázkou
českého baroka
Čertovka – rameno Vltavy vytváří v okolí ostrova Kampa idylická zákoutí
]
Hlavní město České republiky Praha]
Letecký snímek Prahy s pohledem na Pražský hrad, Malou Stranu a Vltavu s Karlovým mostem
13
Staroměstský orloj byl vytvořen kolem roku 1410, zdokonalen
mistrem Hanušem okolo roku 1490
Vitráže v katedrále sv. Víta navrhovali přední čeští malíři: Max Švabinský,
Karel Svolinský, Alfons Mucha a další
Rudolfinum – novorenesanční stavba dvojice architektů Zítek-Schulz byla zbudována v letech 1874-1885;
za první Československé republiky zde zasedal parlament, dnes slouží svému původnímu účelu jako centrum kultury
14
Česká republika
Budova Národního divadla postavená podle projektu architekta Josefa Zítka v letech 1868–1883 a dokončená architektem
Josefem Schulzem je skvělou ukázkou novorenesanční české architektury 19. století
Královský letohrádek založený v roce 1538 je nejčistším projevem italské renesanční architektury na sever od Alp
15
Staronová synagoga zbudovaná na Starém Městě v druhé
polovině 13. století připomíná bohatou a pohnutou
historii židovského obyvatelstva na území Prahy
Horní část Václavského náměstí je uzavřena novorenesanční budovou Národního muzea,
která byla postavena v letech 1885–1890 podle projektu architekta Josefa Schulze;
jezdecká socha sv. Václava se čtyřmi patrony českého národa je dílem sochaře J. V. Myslbeka
Dům U Zvonu na Staroměstském náměstí je gotickou stavbou ze 14. století, která prošla mnoha přestavbami,
s ním sousedící palác Golz-Kinských, nejkrásnější architektura pražského rokoka, pochází z let 1755–1766
a je v něm umístěna grafická sbírka Národní galerie
16
Česká republika
]
Geografická charakteristika a přírodní podmínky]
Česká republika je vnitrozemským státem ležícím v západní části euroasijského kontinentu,
ve střední Evropě. Nachází se v klimaticky příznivé poloze mírného pásu severní zemské polokoule –
mezi 48°33‘ a 53°03‘ severní zeměpisné šířky, východně od 0° poledníku mezi 12°06' a 18°52'
východní zeměpisné délky.
[
[Maximální vzdálenosti na ploše České republiky
spojnice nejsevernějšího a nejjižnějšího bodu je 278 km
spojnice nejzápadnějšího a nejvýchodnějšího bodu je 493 km
spojnice maximálně odlehlých bodů je 493 km
maximální rozměr (délka) ve směru poledníku je 276 km
maximální rozměr (délka) ve směru rovnoběžek je 452 km
Povrch České republiky je tvarově i výškově rozmanitý. Z hlediska fyzicko-geografického leží její
území na rozhraní dvou různých horských soustav, systému Hercynského a Alpsko-Himalájského,
které se od sebe liší stářím i geologickým a geomorfologickým vývojem.
Západní a střední část republiky (Čechy) lemuje a pokrývá Česká vysočina, která vznikla v podstatě
koncem prvohor a má převážně ráz pahorkatin a středohor. Vnitřní část tohoto území tvoří
především vrchoviny a pahorkatiny Českého masivu a nížiny a roviny České tabule. Ohraničují je
horské masivy a hraniční pohoří Šumava, Český les, Krušné hory, Krkonoše, Orlické hory, Jeseníky
a Českomoravská vrchovina.
Do východní části státu (Morava, Slezsko) zasahují Západní Karpaty (s pohořím Beskydy, Javorníky
a Bílé Karpaty), které nabyly své nynější podoby v třetihorách. Rozhraní mezi Českou vysočinou
a Západními Karpaty vyplňuje pásmo úvalů a povodí řeky Moravy. Sníženina mezi oběma horskými
systémy se nazývá Moravská brána.
17
[Nejvyšší hory v pohořích České republiky]
Pohoří
Nejvyšší hora
Výška (v m nad mořem)
Krkonoše
Jeseníky
Sněžka
Praděd
Králický Sněžník
Plechý
Boubín
Lysá hora
Klínovec
1 602 m nad mořem
1 492 m
1 422 m
1 378 m
1 362 m
1 324 m
1 244 m
Šumava
Moravskoslezské Beskydy
Krušné hory
Šumava
Nejvyšší hora České republiky Sněžka
Nejvyšší bod: Sněžka (v pohoří Krkonoše) – 1 602 m nad mořem
Nejnižší bod: hladina Labe u Hřenska – 115 m nad mořem
Nejrozsáhlejší horopisný celek: Českomoravská vrchovina (nevysoké pohoří na rozhraní Čech
a Moravy) – asi 13 500 km2
18
Podnebí České republiky je mírné a vlhké. Odpovídá její poloze v severním mírném pásmu, kde
se střetávají a střídají vlivy oceánické od západu (malé sezónní i denní rozdíly teplot vzduchu,
hojnost srážek) s vlivy kontinentálními od východu (velké teplotní rozdíly, málo srážek). Přímořský
vliv se projevuje hlavně v Čechách; na Moravě a ve Slezsku přibývá kontinentálních podnebních
vlivů. Kromě toho má velký vliv na podnebí republiky nadmořská výška a reliéf zemského povrchu.
Srážky přinášejí především západní větry. Množství srážek ovlivňuje zejména nadmořská výška
a v horách i orientace svahů vůči větrům. (Vlivem silných dešťů se na území České republiky
vyskytly také rozsáhlé povodně – například v roce 1997 v povodí řeky Moravy a v roce 2002
v povodí řek Vltavy a Labe; povodně na Vltavě v některých místech dokonce překročily tisíciletou
vodu.)
Česká republika
Katastrofální povodně v roce 2002
Průměrné roční teploty vzduchu: nejvyšší 9,5 °C / nejnižší 0,1 °C
Nejchladnější měsíc roku: leden (průměrné teploty kolem 2 °C)
Nejteplejší měsíc roku: červenec (průměrné nejvyšší teploty v horských oblastech 8 až 12 °C,
v nížinách 18 až 21 °C)
Průměrné roční srážky: v horách od 900 do 1 700 mm,
v nízkých polohách od 450 do 650 mm
Vodstvo České republiky představují hlavně řeky, jen v malé míře vodní nádrže, rybníky a jezera.
Územím České republiky procházejí hlavní evropská rozvodí, která ji rozdělují do tří úmoří
– Severního, Černého a Baltského moře. Rozvodním uzlem těchto tří moří je Králický Sněžník
(1 423 m nad mořem). Hlavními říčními osami jsou v Čechách Labe (370 km) s Vltavou (433 km),
na Moravě především Morava (246 km) s Dyjí (306 km) a na severu Moravy a ve Slezsku Odra
(135 km) s Opavou (131 km).
V zemi se také nachází množství minerálních pramenů, které jsou často využívány k léčebným
účelům (nejvýznamnějšími lázněmi v Čechách jsou Karlovy Vary a Mariánské Lázně, na Moravě
Luhačovice).
Největší plocha povodí: Labe – 51 104 km2 (jen na území ČR)
Nejvodnatější tok: Labe – průměrný průtok u Hřenska 308 m3.s-1
Největší objem vody ve vodní nádrži: Orlická přehrada (na řece Vltavě) – 720 mil m3 vody
Nejteplejší minerální pramen: Vřídlo v Karlových Varech – 72 °C
Nejkratší vzdálenost od moře: 326 km (Šluknov–Štětínský záliv v Baltském moři)
19
[Nejdelší řeky]
Úmoří *
Délka v km Průtok v m3.s-1
Vltava (ústí do Labe)
Labe (státní hranice)
Dyje (ústí do Moravy)
Ohře (ústí do Labe)
Morava (soutok s Dyjí)
Berounka (ústí do Vltavy)
Sázava (ústí do Vltavy)
433
370
306
291
283
246
225
149
308
44
38
109
36
25
Severní moře
Severní moře
Černé moře
Severní moře
Černé moře
Severní moře
Severní moře
* Do Baltského moře odvádí vody z Hrubého a Nízkého Jeseníku řeka Odra, která má na území České republiky pouze svůj
horní tok.
[Největší vodní plochy]
Plocha v ha Maximální hloubka v m
Přehradní nádrže (na řekách)
Lipno (na Vltavě)
Orlík (na Vltavě)
Švihov (na Želivce)
Nové Mlýny III (na Dyji)
Slapy (na Vltavě)
Rybníky (v jižních Čechách)
Rožmberský (u Třeboně)
Horusický (u Veselí nad Lužnicí)
Bezdrev (u Hluboké nad Vltavou)
Jezera (na Šumavě)
Černé
Čertovo
Plešné
20
4 870
2 732
1 670
1 668
1 392
489
416
394
18,4
10,3
7,5
22
74
56
8
58
6,2
6
5
40
37
18
Přehradní nádrž Orlík a Žďákovský most
s největším rozpětím ocelového oblouku
v republice
Česká republika
Půdy, rostlinstvo a zvířena úzce závisí na různosti jednotlivých složek zeměpisného prostředí
(klimatických podmínkách, výškové členitosti povrchu) a jejich vzájemném působení.
Půdní pokryv České republiky se vyznačuje značnou variabilitou – a to jak zrnitostním složením
půd, tak i rozšířením jednotlivých půdních typů. Nejběžnějším typem půd jsou hnědé půdy.
Zemědělská půda nejvyšší bonity se vyskytuje v říčních úvalech zejména v Polabí v Čechách
a v Hornomoravském, Dolnomoravském a Dyjsko-svrateckém úvalu na Moravě.
Flora a fauna vyskytující se na území České republiky svědčí o vzájemném pronikání hlavních
směrů, kterými se v Evropě šířilo rostlinstvo a živočišstvo.
V prehistorické době pokrývaly více než 90 % území České republiky lesy. Šlo převážně o lesy
smíšené, v jejichž skladbě se projevovalo uspořádání do výškových stupňů. V současné kulturní
krajině je lesní pokryv výsledkem lidské činnosti, původní porosty se zachovaly jen vzácně
v odlehlých a nepřístupných místech. Lesy dnes zaujímají pouze zhruba 30 % celkové rozlohy
republiky – jedná se hlavně o uměle pěstované lesy jehličnaté s převahou smrku a borovice.
Květena České republiky zahrnuje více než 3 000 druhů cévnatých rostlin.
Podle polohy státu rozlišujeme tři oblasti květeny:
Česká vysočina patří svou polohou do oblasti středoevropské lesní květeny.
Nížiny s teplým podnebím jsou oblastí stepní panonské květeny.
V karpatských pohořích se setkáváme s karpatskou květenou.
Podle výškové členitosti vytváří květena na území České republiky šest výškových vegetačních
pásem:
pásmo nížinné s teplomilnou květenou,
pásmo pahorkatin a vrchovin,
pásmo lesostepí s listnatými lesy,
pásmo podhorské s převládajícími smrkovými monokulturami,
pásmo horské se smrkem a bukem, pásmo subalpinské.
21
Zvířena České republiky patří ke dvěma podoblastem paleoarktické oblasti:
zóně hájů,
zóně stepní (na jižní Moravě).
Původní složení zvířeny se postupně změnilo vlivem hospodářské činnosti člověka – ať už
vyhubením některých druhů, nebo umělým chovem lovné zvěře a domácího zvířectva. V současné
době žije na území státu zhruba 40 000 živočichů, z toho 75 % hmyzu. Typickými zástupci zvířectva
nejrozšířenějšího ve volné přírodě jsou například: srnec, daněk, muflon, jelen, divoké prase, liška,
zajíc, tchoř, veverka, kuna lesní, sysel, křeček, ježek, krtek, holub, datel, žluva, káně lesní, jestřáb,
kukačka, koroptev, křepelka, skřivan, sýkorka, stehlík, drozd, tetřev, užovka, zmije, ještěrka...
]
Nerostné bohatství]
Pokud jde o nerostné bohatství, surovinové zdroje České republiky jsou poměrně omezené
a s výjimkou uhlí a stavebních surovin i značně vyčerpané.
Nejvýznamnější nerostnou surovinou a zároveň i největším energetickým zdrojem republiky je uhlí,
ačkoliv jeho těžba za posledních deset let značně poklesla a útlumový program stále pokračuje.
Hlavní zásoby černého uhlí se nacházejí na severovýchodě Moravy (v ostravsko-karvinském revíru).
Velké zdroje hnědého uhlí (těžitelné povrchově) jsou uloženy v podkrušnohorských hnědouhelných
pánvích – především v Mostecké a Sokolovské. Při okraji ostravsko-karvinského revíru a na jižní
Moravě při ložiscích ropy (mezi Hodonínem a Břeclaví) se v malém množství těží rovněž zemní
plyn. Dále má stát také poměrně značné zásoby keramických, žáruvzdorných a sklářských surovin,
stavebního kamene, štěrků, cihlářských hlín a vápence. Ložiska kvalitního kaolínu jsou v západních
Čechách na Karlovarsku a Plzeňsku. Kvalitní sklářské písky se nacházejí v severních Čechách
na Broumovsku, Turnovsku a Jičínsku. Významná je těžba vápence v Českém krasu a Moravském
krasu, žuly v Jeseníkách a na Českomoravské vysočině a říčních štěrkopísků na středních tocích
řek Moravy a Labe. V útlumu je dnes kdysi velmi významná těžba uranových rud – v současné
době se v České republice již netěží.
]
Úroveň životního prostředí]
V období centrálně řízené ekonomiky bylo životní prostředí značně poškozeno. Hlavním faktorem
poškození bylo znečištění ovzduší kysličníkem siřičitým (a to nejen z elektráren v severních
Čechách, ale i v důsledku imisí z elektráren ve východním Německu a jižním Polsku). Nejvíce byly
postiženy severní Čechy, kde došlo k rozsáhlému poškození jehličnatých lesů. Oblast Severočeské
hnědouhelné pánve byla navíc citelně postižena rozsáhlou devastací území v důsledku povrchové
těžby. Vysoké bylo také znečištění řek, které vzniklo vypouštěním průmyslových odpadů
a nedostatečnou kapacitou (někdy i absencí) čistíren odpadních vod. Týkalo se to zejména řek
Labe, Ohře, Vltavy, Odry a Moravy.
Od roku 1990 se úroveň životního prostředí ve všech ukazatelích zlepšuje. Je to jednak z důvodu
omezování těžby černého i hnědého uhlí, hutnictví a některých odvětví těžkého průmyslu, jednak
v důsledku uplatňování aktivní politiky zlepšování životního prostředí, aplikace odsiřovacích
zařízení v hnědouhelných elektrárnách a výstavby čistíren odpadních vod na řekách. Rostou ale
negativní dopady vyplývající z růstu automobilové dopravy (hluk, exhalace apod.).
22
Česká republika
Kladenská průmyslová oblast – v minulosti hrála významnou roli v hospodářství země
]
Národní hospodářství]
Česká republika je již tradičně průmyslovou zemí – už v období Rakousko-Uherska byly Čechy
a Morava hospodářsky nejrozvinutější částí monarchie, která produkovala zhruba 75 % její
průmyslové produkce.
V letech 1948–1989 byla ekonomika České republiky orientována ve shodě s celkovou politikou
zemí východního bloku na rozvoj energetiky, hutnictví a těžkého průmyslu. Důsledkem bylo
poškozování životního prostředí a vysoká energetická náročnost výroby.
Po roce 1990 dochází k útlumu některých odvětví těžkého průmyslu (hutnictví železa, výroby
lokomotiv a zbrojní výroby) a rozvíjí se naopak průmysl lehký (elektrotechnika a dřevozpracující,
chemický a potravinářský průmysl). Ekonomika České republiky se stává integrální součástí
ekonomiky světové s těsnými vazbami na státy Evropské unie, zejména na Německo. Dalším jevem
je rozvoj služeb a s ním související přesun zaměstnanců ze sekundárního do terciérního sektoru.
Ten je však doprovázen i strukturálními problémy a růstem nezaměstnanosti.
Energetická síť České republiky je zapojena do evropské energetické sítě, energetického systému
(výměny energie) sousedních států.
Největší podíl vyrobené elektrické energie připadá stále na spalování uhlí v tepelných elektrárnách.
Jejich provoz se však omezuje, protože jsou jedním z hlavních znečišťovatelů životního prostředí.
Největší tepelné elektrárny se nacházejí v Mostecké pánvi při dolech s povrchovou těžbou
málo kvalitního hnědého uhlí (Tušimice, Prunéřov). Značná část tepelné energie se také získává
spalováním zemního plynu a ropy, přepravovaných na území republiky plynovody a ropovody
z Ruska. V budoucnu budou zřejmě největšími výrobci elektrické energie jaderné elektrárny.
První česká jaderná elektrárna byla vybudována v Dukovanech na Třebíčsku, další u Temelína
v jižních Čechách. Vodní elektrárny mají význam pouze doplňkový – vzhledem k nedostatku
vody jsou využívány jen v době největšího zatížení energetické rozvodné sítě. Nejvýznamnější je
kaskáda vodních elektráren na Vltavě, kde byly k jejich výstavbě nejlepší podmínky (Lipno, Orlík,
Slapy). V malém množství a spíše výjimečně jsou elektrická energie a teplo získávány i z takzvaně
netradičních zdrojů (větrných elektráren, slunečních kolektorů apod.).
23
Průmysl je soustředěn nejvíce v severní části Čech, zatímco jižní Čechy a pomezí s Moravou (kraj
Vysočina) jsou především zemědělské oblasti. Morava má své průmyslové regiony jak na severu,
tak i na jihu svého území. Hlavními středisky průmyslu jsou samozřejmě velká města a jejich okolí:
Praha, Brno, Plzeň, Ostrava, Hradec Králové, Liberec, Olomouc, Zlín…
K rozhodujícím průmyslovým odvětvím České republiky patří například průmysl strojírenský, a to
hlavně výroba vozidel a zařízení pro potravinářský průmysl; dále průmysl kovodělný, chemický,
elektrotechnický, textilní, oděvní, kožedělný, obuvnický, polygrafický či potravinářský. Tradiční je
výroba skla, porcelánu, keramiky a bižutérie i průmysl dřevozpracující (včetně výroby hudebních
nástrojů, tužek a zápalek).
[Nejvýznamnější průmyslové metropolitní (městské) aglomerace a regiony]
24
Pražská středočeská aglomerace (cca 1,5 mil. obyvatel) soustřeďuje hlavně centrální funkce,
školství, služby a vyspělý průmysl
Ostravská aglomerace
(cca 1 mil. obyvatel) ekonomika regionu byla založena
zejména na těžbě černého uhlí a hutnictví železa,
v současnosti prochází výraznou restrukturalizací
Brněnská aglomerace
(cca 0,5 mil. obyvatel) soustřeďuje školství, služby
a strojírenský průmysl
Hradecko-pardubická aglomerace (cca 0,3 mil. obyvatel) soustřeďuje průmysl chemický,
elektrotechnický, strojírenský a potravinářský
Severočeská aglomerace
zahrnuje města Chomutov, Most, Ústí nad Labem a Teplice,
ekonomika regionu je založena především na těžbě hnědého
uhlí a chemickém průmyslu
Liberecko-jablonecká aglomerace soustřeďuje textilní, sklářský a strojírenský průmysl
Plzeňská aglomerace
převažuje zde strojírenský a potravinářský průmysl
Středomoravská aglomerace
zahrnuje města Olomouc, Prostějov a Přerov, má průmyslový
charakter, ale je také významným centrem školství
Zlínská aglomerace
soustřeďuje obuvnický, gumárenský a strojírenský průmysl
Česká republika
Zemědělství disponuje zhruba 4 280 000 ha zemědělské půdy (zaujímá 55 % rozlohy státu) a je
bezprostředně ovlivňováno přírodním prostředím republiky.
Rostlinná výroba se zaměřuje na produkci obilovin (zejména pšenice, ječmene a žita), pícnin
a krmných plodin (ovsa, kukuřice, řepy), technických kultur (cukrovka, řepka) a brambor nebo
na pěstování luštěnin, zeleniny a ovoce. Na jihu Moravy se daří vinné révě, ve středních Čechách
se pěstuje chmel.
Živočišná výroba mírně převažuje nad rostlinou a jejím rozhodujícím odvětvím je chov skotu,
prasat, drůbeže, ovcí a koní. Dlouholetou tradici má také chov ryb.
Vedle přímé spotřeby je rostlinná a živočišná výroba důležitým dodavatelem surovin
pro potravinářský průmysl, kde má významnou roli pivovarnictví.
]
Dovoz a vývoz]
Vzhledem k omezené surovinové základně má pro hospodářství České republiky velký význam
dovoz surovin – především ropy a zemního plynu (z Ruska), železné a manganové rudy (z Ruska,
Brazílie a Indie), soli a síry (z Polska). Dále se dovážejí hlavně krmiva, vlna a bavlna, kaučuk, surové
kůže, léky, různé průmyslové a potravinářské výrobky či tropické ovoce.
Ve vývozu republiky zaujímá rozhodující postavení průmyslové a potravinářské zboží: stroje
a strojní zařízení, automobily, traktory, válcovaný materiál, železo, ocel, chemikálie, bižutérie,
keramika, sklo, textil, pivo, maso, chmel, sladovnický ječmen a pšenice...
25
]
Dopravní systém]
Díky své poloze je Česká republika křižovatkou důležitých dopravních cest. Hustota jak silniční,
tak železniční sítě je v České republice poměrně vysoká, je však nutné zlepšit jejich technické
parametry. Ve srovnání s vyspělou Evropou jsou totiž obě dopravní sítě zastaralé, s nedostatkem
moderních kapacitních komunikací.
Nejdelší tunel: silniční – 2 002 m Praha-Strahov
železniční – 1 747 m na železniční trati Klatovy–Železná Ruda
Nejvýše položená železniční stanice: Kubova Huť na Šumavě – 995 m nad mořem
Nejdelší most: Žďákovský most (541 m)
První delší železniční trať (v Čechách i Evropě): vedla z Českých Budějovic do Lince, postavil ji
v letech 1824–1832 inženýr František Antonín Gerstner pro koněspřežní železnici,
byla dlouhá zhruba 129 km a měla rozchod 112 cm
První elektrická úzkorozchodná železnice: byla vybudována z Tábora do Bechyně, projektoval ji
inženýr František Křižík v roce 1902 a je dosud v provozu
Železniční doprava České republiky je prostřednictvím sousedních států zapojena do evropského
železničního systému. Mezistátní rychlíkové spoje vedou z České republiky přes Slovensko
na Ukrajinu a do Ruska; mezistátní expresy (eurocity a intercity) napojují české území
prostřednictvím německých a rakouských železnic na západoevropský železniční systém.
Do budoucna se počítá s dalším rozšířením průjezdních (tranzitních) spojů rychlovlaků přes
české území a modernizací tranzitních železničních koridorů (vysokorychlostní železnice). Cílem
je zajistit kvalitní mezinárodní spojení České republiky s Berlínem, Vídní, Bratislavou, Varšavou,
Norimberkem a Lincem i mezi jednotlivými regiony ČR.
Silniční doprava České republiky má poměrně hustou síť, která se v současné době modernizuje
– staví se silniční obchvaty, objezdy a dálnice, hlavní silnice se „napřimují“ a rozšiřují. Dálniční
síť ČR by se měla v budoucnu stát součástí evropského dálničního dopravního systému. Zcela
dokončena je však zatím pouze dálnice D2 z Brna na Slovensko, na níž navazuje hlavní česká
silniční magistrála – dálnice D1. Ta směřuje napříč republikou z Prahy do Brna a pak do Lipníku
nad Bečvou. Zde by na ni měla navazovat dálnice D47, která odtud povede na hranici s Polskem.
Další významná dopravní osa, plánovaná trasa dálnice D3 by měla vést z Prahy přes jižní Čechy
do Rakouska. Směrem na západ je již kromě obchvatu Plzně téměř dokončena dálnice D5 z Prahy
přes Plzeň do Německa. Dokončení dálnice D8, vedoucí z Prahy do Německa přes severní Čechy,
zase naráží na problémy ochrany přírody spojené s průchodem chráněnou krajinnou oblastí
Českého středohoří. Do prostoru hradecko-pardubické aglomerace a do Polska směřuje pak
z Prahy dálnice D11.
26
Česká republika
Mezinárodní letiště Praha-Ruzyně
Železniční most u Horního Tanvaldu
[
[Dálnice České republiky
Dálnice Trasa
(včetně hraničních přechodů – českého/sousední země)
D1
D2
D3
D5
D8
D11
D47
Návaznost, další směr
Praha–Brno–Vyškov–Hulín–Přerov–Lipník nad Bečvou
D47 – Ostrava, Polsko
Brno–Břeclav/Brodské–Slovensko
Bratislava, Maďarsko
Praha–Tábor–České Budějovice–Dolní Dvořiště/Wullowitz–Rakousko
Linec
Praha–Plzeň–Rozvadov/Waidhaus–Německo
Norimberk
Praha–Lovosice–Ústí nad Labem–Petrovice/Breitenau–Německo
Drážďany
Praha–Poděbrady–Hradec Králové–Trutnov–Královec/Lubawka–Polsko
Štětín
Lipník nad Bečvou–Ostrava–Polsko
Katovice, Varšava
Letecká doprava České republiky má mezinárodní letiště v Praze-Ruzyni a české i zahraniční
aerolinie spojují republiku s významnými městy Evropy i ostatních světadílů. Letiště pravidelných
linek a aerotaxi vnitrostátní letecké dopravy jsou také například v Ostravě, Brně a Karlových
Varech.
Říční doprava je provozována hlavně na dolním toku Vltavy (nákladní po Prahu a osobní
po Slapskou přehradu) a na splavné části Labe (do Chvaletic).
Potrubní doprava slouží zejména k dovozu ropy a zemního plynu z Ruska a rozvádí plyn
do jednotlivých měst.
Mimořádný význam mají v současné době spoje (instituce provozující a zajišťující spojové služby),
které se starají o přenos televize a rozhlasu, o propojení telefonní a faxové sítě nebo o přenos
různých druhů informací po celosvětových datových sítích (Internet).
27
Pražský hrad
Zlatá ulička v Praze na Hradčanech
]
Cestovní ruch, rekreace a lázeňství]
Díky většinou půvabné krajině, proslulým léčivým a minerálním pramenům (léčebné lázně),
bohatství lesů a přírodně chráněných území i množství historických a kulturních památek je
Česká republika stále více vyhledávanou rekreační a kulturní oblastí, atraktivní pro zahraniční
návštěvníky.
[Nejvyhledávanější oblasti cestovního ruchu]
Přírodní oblasti s národními parky, chráněnými krajinnými oblastmi a přírodními rezervacemi
Krkonoše, Šumava, Beskydy, Jeseníky, Orlické hory
Oblasti s přírodními zajímavostmi a zvláštnostmi
krasové jevy: Moravský kras, Český kras–Berounsko
skalní města: Český ráj–Turnovsko, České Švýcarsko–Děčínsko, Adršpašsko-teplické skály–Broumovsko
Krajiny s vodními plochami
jižní Čechy s rybníky (Třeboňsko) a velkými vodními nádržemi na Vltavě (Lipno, Orlík, Slapy)
Máchovo jezero u Doks
jižní Morava s vodními nádržemi na Dyji (Nové Mlýny, Vranov)
Velká města a městské památkové rezervace s kulturněhistorickými památkami
Praha, Brno, Plzeň, České Budějovice, Cheb, Olomouc, Ostrava, Tábor, Hradec Králové, Jindřichův
Hradec, Liberec, Pardubice
(zvláštní postavení z mezinárodních hledisek mají městské památkové rezervace vybrané mezinárodní
organizací UNESCO jako světové kulturní památky – Praha, Český Krumlov, Telč a Kutná Hora)
28
Lázně s léčivými a minerálními prameny
nejznámější je západočeská lázeňská oblast – Karlovy Vary, Mariánské Lázně, Jáchymov,
Františkovy Lázně
Česká republika
Šumavské hřebeny v okolí Srní
Lázeňská kolonáda v Karlových Varech
]
Nejnavštěvovanější lázeňská města]
Západní Čechy
Karlovy Vary
– největší a nejvyhledávanější lázně České republiky
– s termálními prameny (72 °C teplé Vřídlo)
– léčí se zde nemoci trávicího ústrojí, cukrovka aj.
Františkovy Lázně – se studenými minerálními prameny a slatinami
– léčí se zde nemoci oběhového ústrojí, srdeční a ženské choroby
Mariánské Lázně – se studenými minerálními prameny v krásné lesnaté krajině
– léčí se zde nemoci trávicího a pohybového ústrojí, výměny látkové aj.
Jáchymov
– s termálními radioaktivními prameny
– léčí se zde zejména nemoci pohybového ústrojí
Teplice
– léčí se zde hlavně nemoci pohybového ústrojí
Severní Čechy
Janské Lázně
– nacházejí se v lesnaté krajině Krkonoš
– napravují se zde stavy po obrně
Střední Čechy
Poděbrady
– léčí se zde srdeční choroby
Jižní Čechy
Třeboň
– léčí se zde hlavně nemoci pohybového ústrojí
Morava
Luhačovice
– největší moravské lázně
– léčí se zde především nemoci dýchacích cest
29
]
Ochrana přírody a kulturněhistorických památek]
Ochrana přírody má v České republice dávnou tradici a patří k nejvyspělejším na světě. Původní
přírodní prostředí je chráněno v přírodních rezervacích a národních parcích.
Ochrana kulturněhistorických památek zahrnuje nejvýznamnější objekty a výtvory lidské činnosti
spjaté s historií území a jeho obyvatelstva. Jedná se tedy například o hrady, zámky, kostely a další
architektonické a stavební památky, části měst chráněné jako městské památkové rezervace,
umělecké (výtvarné, literární, hudební) i technické výtvory.
Mezi místa, kde jsou soustředěny zvláště lidové stavební památky, patří muzea v přírodě
– skanzeny. Další doklady o přírodě a historii lidské společnosti jsou uchovávány a opatrovány
v muzeích, galeriích i knihovnách.
[Národní parky České republiky]
Národní park Šumava
Krkonošský národní park
České Švýcarsko
Národní park Podyjí
Rozloha v km2
Rok vyhlášení
683
359
78
61
1991
1963
2000
1978
Národní park Šumava
[Největší chráněné krajinné oblasti]
Beskydy
České středohoří
Šumava
Jeseníky
Bílé Karpaty
30
Rozloha v km2
Rok zřízení
1 197
1 065
999
745
745
1973
1976
1963
1969
1980
Nejstarší přírodní rezervace, chráněná území: pralesní rezervace Žofínský prales a Hojná voda
(v Novohradských horách), Boubínský prales
(na Šumavě)
Nejdelší jeskynní systém: Amatérská jeskyně – Punkevní jeskyně v Moravském krasu v délce
34 900 m
Nejhlubší propast: Hranická propast – Hranice na Moravě, okres Přerov (hloubka 244,5 m)
Nejznámější nejrozlehlejší propast: Macocha (hloubka 168 m)
Česká republika
[Památky na území České republiky zapsané
do Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví
Organizace Spojených národů pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO)]
1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
8.
9.
10.
11.
12.
Praha
Český Krumlov
Telč
Žďár nad Sázavou
Kutná Hora
Lednice, Valtice
Holašovice (obec Jankov)
Kroměříž
Litomyšl
Olomouc
Brno
Třebíč
historické jádro
historické jádro
historické jádro
kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře
historické jádro s chrámem sv. Barbory
a katedrála Panny Marie v Sedlci
kulturní krajina (Lednicko-valtický areál)
barokní náves
arcibiskupský zámek a zahrady
zámecký areál
sousoší Nejsvětější Trojice
vila Tugendhat
bazilika sv. Prokopa, židovská čtvť a hřbitov
1992
1992
1992
1994
1995
1996
1998
1998
1999
2000
2001
2003
[Muzea lidové architektury v přírodě – skanzeny (výběr)]
Muzeum vesnice v Kouřimi
Muzeum lidové architektury v Kadově na Českomoravské vrchovině
Polabské národopisné muzeum pro okruh dřevěného domu lidového středních Čech v Přerově
nad Labem
Muzeum lidové architektury v Třebízi
Expozice zemědělských staveb jihovýchodní Moravy ve Strážnici na Moravě
Valašské muzeum v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm
Valašské muzeum v přírodě – vystoupení souboru Ondráš
Historické centrum Českého Krumlova
31
Pražský hrad
Národní divadlo
[Nejznámější městské památkové rezervace a národní kulturní památky]
Památkové rezervace
Praha
Hlavní město Praha
(historické jádro města)
Střední Čechy
Kutná Hora
Jižní Čechy
Tábor
České Budějovice
Český Krumlov
Jindřichův Hradec
Třeboň
32
Západní Čechy
Domažlice
Horšovský Týn
Františkovy Lázně
Cheb
Národní kulturní památky
Pražský hrad
Vyšehrad
Karlův most
Karolinum
Národní divadlo
Národní muzeum
Staroměstské náměstí
Anežský areál
Bílá hora (bojiště s letohrádkem Hvězda a oborou)
Památník protifašistického odboje v Kobylisích
Vlašský dvůr v Kutné Hoře
hrad Karlštejn
slovanské hradiště Budeč
Lidice
Sázavský klášter
Tábor (historické jádro města)
Kozí hrádek u Tábora
hrad Zvíkov
hrad Přimda
hrad Rabí
slovanské hradiště Hůrka ve Starém Plzenci
Česká republika
Severní Čechy
Terezín
Kadaň
Litoměřice
Žatec
Východní Čechy
Pardubice
Litomyšl
Hradec Králové
Jičín
Josefov
Kuks a Betlém
Jižní Morava
Znojmo
Mikulov
Jihlava
Telč
Kroměříž
Malá pevnost se hřbitovem v Terezíně
hora Říp s rotundou sv. Jiří
hrad Bezděz
pietní území „Zámeček“ v Pardubicích
zámek v Litomyšli
Babiččino údolí v Ratibořicích
znojemská hradní rotunda
hrad a pevnost Špilberk v Brně
slovanské hradiště v Mikulčicích
velkomoravské archeologické památky
ve Starém Městě a okolí
Průčelí katedrály sv. Víta na Pražském hradě
Severní Morava
Olomouc
Nový Jičín
Štramberk
Přemyslovský palác v Olomouci
Bratrský sbor ve Fulneku (Památník Jana Ámose Komenského)
Hrad Rabí
Karlštejn – hrad českých králů
33
]
Historický přehled]
Doklady o nejstarším osídlení území České republiky jsou datovány do starší doby kamenné.
Prvním historicky doloženým etnikem byly od 4. století před naším letopočtem keltské kmeny
(např. Bójové). Na přelomu letopočtu Kelty vytlačily a zemi ovládly kmeny germánské (Markomané,
Hermundurové, Kvádové aj.). Od 6. století pronikají na území Čech a Moravy z východu Slované
a Avaři.
V první polovině 7. století se na obranu proti rozpínavosti Avarů spojili západní Slované v kmenový
svaz známý jako Sámova říše. Nejstarší doložený státní útvar, Velkomoravská říše, vznikl
na Moravě v první polovině 9. století. Ve stejné době se na naše území také šíří z východofranské
říše křesťanství. Po zániku Velkomoravské říše se centrum vytváření státnosti přesunulo do Čech,
kde do té doby (8.–10. století) existovalo jen několik kmenových uskupení. Sjednocení těchto
kmenových společenství a vytvoření českého státu (knížectví) se podařilo až koncem 10. století
rodu Přemyslovců z kmene Čechů, když vyvraždili většinu členů dalšího významného a jim
politicky konkurujícího rodu Slavníkovců. V kontaktech se sousedy, zejména pak německou říší,
se český přemyslovský stát postupně stává významným mocenským faktorem ve střední Evropě.
Detail opevnění Vyšehradu
Románská rotunda sv. Martina
na Vyšehradě v Praze
[Český stát ve 14. století ]
34
Česká republika
Od 12. do 14. století – tedy jak za vlády Přemyslovců (především Vladislava II., Přemysla Otakara I.
a jeho vnuka Přemysla Otakara II.), tak i později v době panování Lucemburků (zejména českého
krále a římského císaře Karla IV.) – zažívají České a Moravské země značný politický, hospodářský
a kulturní rozmach. Český stát se vnitřně upevnil, hospodářsky zesílil a zaujal přední místo mezi
středoevropskými zeměmi, zároveň pak i dosáhl největšího územního rozsahu v celé své historii.
V rámci kolonizace v té době přichází také velké množství Němců.
První třetina 15. století byla obdobím husitských válek, které vypukly po upálení náboženského
reformátora Jana Husa († 1415). Jejich příčinou byla především již delší dobu trvající hluboká
společenská krize. Toto masové hnutí však s sebou přineslo značný hospodářský úpadek.
Středověký hrad Velhartice
35
Obležení Prahy Švédy roku 1648
Roku 1526 získali českou korunu Habsburkové a země Koruny české se staly součástí habsburské
říše (jejich státoprávní statut se fakticky nezměnil až do 17. století a formálně ještě ani o století
později, od roku 1867 se však staly součástí Předlitavska).
Již na začátku roku 1547 vypukl první stavovský odboj proti nastupující habsburské centralizaci
a absolutismu. Skončil však porážkou a oslabením moci nekatolické šlechty a měst. Po dalším
neúspěšném povstání českých stavů v letech 1618 až 1620 (impulzem k němu byla pražská
defenestrace 23. 5. 1618 a skončilo roku 1620 bitvou na Bílé hoře) a následné třicetileté válce
(1618–1648) nastalo období upevňování habsburské moci. Oslabení české státnosti v rámci
habsburské říše provázel proces rekatolizace (bylo povoleno pouze katolické vyznání) a postupné
poněmčování českých zemí, prosadil se absolutismus na úkor stavovského uspořádání státu.
Koncem 18. století přichází spolu s nástupem kapitalismu a dalšími změnami obrození českého
jazyka a kultury, začíná se formovat novodobé národní cítění, české národní uvědomění
a v první polovině 19. století i moderní nacionalismus.
Hlavní loď katedrály sv. Víta na Pražském hradě
Památník národního písemnictví v Praze
36
Česká republika
Na začátku 20. století, zejména pak během 1. světové války (1914–1918), se objevily i první
koncepce na rakouské monarchii nezávislého českého (později československého) státu. Oficiálním
orgánem tehdejšího zahraničního protirakouského odboje se stala Česká (později Československá)
národní rada v Paříži v čele s T. G. Masarykem. Po porážce a rozpadu rakousko-uherské
monarchie došlo roku 1918 ke spojení historických českých zemí s částmi Uherského království
(Slovenskem a Podkarpatskou Rusí) a k vytvoření samostatné Československé republiky, jednoho
z následnických států Rakousko-Uherska.
[Československo v roce 1920]
Převrat roku 1918 v Brně
První prezident Československé republiky
T. G. Masaryk
Nejmladší obránci vlasti
37
[Československo v roce 1939]
Vývoj samostatného Československa násilně přerušily mnichovská dohoda a následná okupace
fašistickým Německem. Separatistické tendence německé menšiny v českém pohraničí,
podporované z nacistického Německa, vedly roku 1938 k přijetí mnichovské dohody a okleštění
československého území Německem. V březnu 1939 Hitler obsadil i zbytek českých zemí a vznikl
Protektorát Čechy a Morava (1939–1945). Na Slovensku byl v té době vyhlášen samostatný
stát (za 2. světové války satelit Německa). K aktivní spolupráci získali okupanti jen malou část
českého národa, naopak velmi brzy začala pracovat řada odbojových organizací. V roce 1940 byla
vytvořena i exilová vláda v Londýně v čele s Edvardem Benešem.
Po ukončení 2. světové války v roce 1945 došlo k obnovení Československa, ale bez Podkarpatské
Rusi (podle smlouvy se SSSR z 29. 6. 1945 byla pod názvem Zakarpatská Ukrajina připojena
k Ukrajinské SSR a přeměněna na Zakarpatskou oblast). Zároveň byly v letech 1945–1946
na základě takzvaných Benešových dekretů vysídleny ze země zhruba tři miliony etnických Němců.
Pražské povstání v květnu 1945
38
Chrám sv. Mikuláše na Malé Straně v Praze
Česká republika
Poválečný demokratický vývoj Československa byl však zmařen komunistickým převratem v únoru
1948. Republika se stala součástí sovětského bloku a komunistická strana zde zavedla totalitní
režim. V politických procesech probíhajících zhruba od roku 1949 do roku 1957 bylo popraveno
nebo odsouzeno k dlouholetým trestům vězení mnoho představitelů opozice a církevních
hodnostářů.
V letech 1960–1990 nesla země název Československá socialistická republika (ČSSR). Samotná
60. léta pak přinesla i určité reformy a liberalizaci kulturního a společenského života. Tento
demokratizační proces vyvrcholil takzvaným Pražským jarem 1968, které ukončila v srpnu téhož
roku vojenská intervence států Varšavské smlouvy a následná sovětská okupace. Dne 27. 10. 1968
přijalo Národní shromáždění zákon o federaci, který zakotvil rovnoprávné postavení českých
zemí a Slovenska. V platnost však tento zákon vstoupil až na začátku roku 1969, tedy již ve zcela
jiné politické situaci. V 70. a 80. letech probíhající normalizace znamenala stagnaci politického,
hospodářského i sociálního života.
39
Česká republika
Panoráma Prahy
Procesy ve východní Evropě spojené s rozpadem sovětského bloku a „sametová revoluce“ (masové
demonstrace po brutálním zásahu proti studentské demonstraci v Praze) v listopadu 1989 vedly
ke svržení komunistického režimu a následné demokratizaci politického života.
V roce 1990 se uskutečnily pluralitní volby a stát byl přejmenován na Českou a Slovenskou
Federativní Republiku (ČSFR). Další návrhy slovenské reprezentace na volnou konfederaci však
vyústily v roce 1992 v rozdělení Československa na dva samostatné státy.
Dne 1. 1. 1993 se tedy Česká republika a Slovenská republika vydaly již jako suverénní státy
na cestu návratu k demokratickému systému a tržní ekonomice.
Reprezentační prostory Pražského hradu
40
Obrana České republiky je souhrn opatření k zajištění státní svrchovanosti, územní celistvosti,
principů demokracie a právního státu, ochrany života obyvatel a jejich majetku před vnějším
napadením. Zahrnuje výstavbu systému obrany státu, přípravu a použití odpovídajících sil
a prostředků a účast v kolektivním obranném systému.
Obrana republiky je záležitostí celé společnosti, každého jejího občana. Na jejím zajištění
se společně, v součinnosti se státními orgány, orgány územních samosprávných celků a dalšími
právnickými a fyzickými osobami podílejí ozbrojené síly i ozbrojené bezpečnostní sbory, záchranné
sbory a havarijní služby. Za plánování a řízení obrany České republiky je odpovědná vláda a podílejí
se na něm i ostatní ústavní orgány, činitelé a instituce, které k tomu mají příslušnými zákony
vymezeny své úkoly.
Vojenská obrana České republiky je založena na použití vlastních sil a prostředků
a na bezpečnostních zárukách vyplývajících z členství v Severoatlantické alianci (NATO) a Evropské
unii (EU).
Působnost Ministerstva obrany České republiky (MO ČR) definuje § 16 zákona číslo 2/1969 Sb.,
o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy ČSR, ve znění pozdějších
předpisů. Podle tohoto zákona je Ministerstvo obrany ČR ústředním orgánem státní správy pro
zabezpečování obrany České republiky, řídí Armádu České republiky a spravuje vojenské újezdy.
Jako orgán pro zabezpečování obrany se MO ČR podílí na zpracování návrhu vojenské obranné
politiky státu, připravuje koncepci operační přípravy státního území, navrhuje potřebná opatření
Armáda České republiky
41
k zajištění obrany státu vládě, Radě obrany a prezidentovi České republiky a koordinuje činnost
ústředních orgánů, správních orgánů i orgánů samosprávy a právnických osob důležitých pro
obranu státu při přípravě k obraně. Řídí vojenskou zpravodajskou službu a vojenské obranné
zpravodajství. Zabezpečuje nedotknutelnost vzdušného prostoru České republiky a koordinaci
vojenského letového provozu s civilním letovým provozem. Organizuje a provádí opatření
k mobilizaci Armády České republiky, k vedení evidence občanů podléhajících branné povinnosti
a k vedení evidence věcných prostředků, které budou za branné pohotovosti poskytnuty pro
potřeby Armády České republiky. Kromě výše uvedených povinností také povolává občany České
republiky k plnění branné povinnosti, v rámci evropských bezpečnostních struktur organizuje
součinnost s armádami jiných států a vykonává státní dozor nad radiační ochranou ve vojenských
objektech.
Ozbrojené síly mají za úkol připravovat se k obraně České republiky a bránit ji proti vnějšímu
napadení – tj. co nejefektivněji a nejlépe zabezpečit obranu jejího území s využitím zásad kolektivní
obrany podle článku 5 Washingtonské úmluvy.
Hlavní složkou ozbrojených sil je Armáda České republiky (AČR). Od 12. 3. 1999, kdy Česká
republika vstoupila do Severoatlantické aliance, je její armáda zapojena do integrované
vojenské struktury NATO, do systému obranného, operačního a civilního nouzového plánování,
do procedurálních a organizačních aspektů jaderných konzultací i do společných cvičení a operací.
Jednotlivé druhy vojsk české armády jsou budovány v souladu s jejími závazky vyplývajícími
z členství v NATO a ze zapojení do obranné a bezpečnostní politiky Evropské unie.
V posledních letech bylo pak kromě mnoha změn vyplývajících z rozsáhlé reorganizace
a modernizace ozbrojených sil významným mezníkem v životě Armády České republiky zejména
ukončení základní vojenské služby (k 22. 12. 2004) a den, kdy se stala plně profesionální armádou
(1. 1. 2005).
42
Budova Generálního štábu AČR
Budova Ministerstva obrany ČR
[Organizační struktura ozbrojených sil České republiky]
Ministerstvo obrany České republiky
Generální štáb Armády České republiky
Společné síly
Velitelství společných sil
pozemní síly
vzdušné síly
podpůrný komplet
Přímo podřízené vojenské útvary a zařízení
Síly podpory a výcviku
Velitelství sil podpory a výcviku
Ředitelství logistické a zdravotnické podpory
Ředitelství výcviku a doktrín
Ředitelství personální podpory
Přímo podřízené vojenské útvary a zařízení
Jednotlivé prvky struktury AČR jsou zařazeny z hlediska připravenosti k operačnímu použití do tří
stupňů pohotovosti ve vazbě na jejich předurčení pro operace v rámci České republiky, NATO,
EU, případně jiných koaličních nebo účelových uskupení. Jejich členění dále respektuje princip
stupňované pohotovosti a bere do úvahy jejich dislokaci a schopnost mobility.
[Základní členění sil AČR podle stupňů pohotovosti]
Síly vysoké připravenosti (budou připraveny do 90 dnů) – jejich součástí jsou jednotky
vyčleněné do sil rychlé reakce nebo sil rychlé reakce EU (ty budou připraveny do 5 až 30 dnů).
Síly nižší připravenosti (budou připraveny do 365 dnů) – mimo jiné budou využívány i pro
rotaci sil s vyšší pohotovostí (ty budou v tomto případě připraveny do 6 měsíců).
Síly dlouhodobě budované (budou vytvářeny mobilizačně a připraveny k použití nejdříve
za 365 dnů).
43
]
Společné síly]
Vznikly dne 1. 12. 2003 sloučením pozemních, vzdušných a specializovaných sil. Jsou určeny
k zajištění vytváření, přípravy, rotace a rozpouštění úkolových uskupení určených pro řešení
taktických nebo operačně-taktických úkolů na území České republiky i mimo ně a k plnění dalších,
zákony stanovených úkolů na teritoriu České republiky. Společné síly tvoří Velitelství společných
sil, svazky a útvary pozemních sil, svazky, útvary a zařízení vzdušných sil a svazky a útvary
podpůrného kompletu zabezpečujícího všechny druhy sil.
[Velitelství společných sil]
Je určeno k zabezpečení plánování a řízení výstavby, přípravy, výcviku a vyčleňování podřízených
sil a prostředků do úkolových uskupení k zajištění politicko-vojenských ambicí ČR a plnění z toho
vyplývajících úkolů. Velitelství společných sil je členěno jako společné velitelství se stacionárním
umístěním, jednotlivé sekce a odbory jsou společnými prvky pro všechny podřízené síly.
44
Bitevní letoun L-159 ALCA
Protiletadlový raketový prostředek KUB
Bojové vozidlo pěchoty (BVP-2)
45
[Pozemní síly]
46
V současné době představují nejpočetnější součást Armády České republiky. V součinnosti
s ostatními druhy vojsk jsou určeny k obraně územní celistvosti a suverenity České republiky,
k vedení obranné i útočné bojové činnosti, k ochraně komunikací, objektů a prostorů mimo oblast
přímé bojové činnosti, k monitorování situace v přiděleném prostoru, k udržování klidu a pořádku
a ochraně civilního obyvatelstva při mírových nebo jiných nestandardních operacích na území
České republiky i jiných států, k posílení ochrany státní hranice, ke střežení důležitých objektů
a k plnění úkolů ve prospěch Policie ČR. Dále jsou také předurčeny k plnění závazků plynoucích
z mezinárodních smluv. Jejich organizace umožňuje vytváření potřebných úkolových uskupení
pro řešení taktických úkolů a operací částí nebo všemi silami pozemních sil, a to jak samostatně,
tak v sestavě aliančního uskupení na území České republiky i mimo ně. Za krizové situace
a ve válečném stavu tvoří základ operačního uskupení, stávají se součástí spojeneckého uskupení
a jsou doplňovány mobilizovanými jednotkami a útvary.
Kromě toho se příslušníci pozemních sil podílejí na významných projektech a akcích určených
široké veřejnosti, spolupracují s orgány státní správy i místní samosprávy, s představiteli
hospodářských subjektů, školami, organizacemi, sdruženími a různými dalšími institucemi.
Například při povodních, které v červenci 1997 a v srpnu 2002 zasáhly značnou část území České
republiky, se významnou měrou podíleli na záchraně lidských životů i majetku a na následné
likvidaci škod způsobených záplavami. K největším prezentacím pozemních sil pak patří od roku
1990 Den pozemního vojska „Bahna“, který je každoročně pořádán v prostoru vojenského cvičiště
u Strašic. Jeho cílem je předvést civilní veřejnosti a zahraničním zájemcům současnou vojenskou
techniku a praktickými ukázkami demonstrovat profesní připravenost příslušníků pozemních sil.
Příslušníci pozemních sil také tvořili základ jednotek působících v letech 1992 až 2004
v zahraničních mírových operacích – zejména UNPROFOR, UNCRO, IFOR, SFOR, SFOR II a KFOR
na území bývalé Jugoslávie a ESSENTIAL HARVEST na území Makedonie – a rovněž se podíleli
na výstavbě kontingentů Vojenské policie v misi IZ SFOR na území Iráku v letech 2003 a 2004.
V současné době plní úkoly v misích KFOR na území Kosova, ISAF na území Afghánistánu, EUFOR
na území Bosny a Hercegoviny a v kontingentu Vojenské policie na území Iráku. V dalších letech
se pak počítá s postupným zapojením všech útvarů pozemních sil do mírových operací NATO
a EU na Balkáně i v Afghánistánu – tj. do operace KFOR (JOINT GUARDIAN) na území Kosova,
operace EUFOR (ALTHEA) na území Bosny a Hercegoviny a operace ISAF (EOD, METEO, provinční
rekonstrukční tým) na území Afghánistánu.
[Organizační struktura pozemních sil ]
Velitelství společných sil – pozemní síly
4. brigáda rychlého nasazení
41. mechanizovaný prapor
43. výsadkový mechanizovaný prapor
7. mechanizovaná brigáda
73. tankový prapor
13. dělostřelecká brigáda
131. smíšený dělostřelecký oddíl
132. smíšený dělostřelecký oddíl
102. průzkumný prapor
47
Stíhací letoun JAS-39 Gripen
[Vzdušné síly]
48
Společně s pozemními silami jsou hlavní bojovou složkou AČR. Jejich prvořadým úkolem
je zabezpečit suverenitu vzdušného prostoru České republiky. Tento úkol zajišťují v rámci
integrovaného systému protivzdušné obrany Severoatlantické aliance (NATINEADS – NATO
Integrated Extended Air Defence System) a v případě potřeby i prostředky národního posilového
systému protivzdušné obrany. V mírových podmínkách se vzdušné síly podílejí na plnění úkolů
vyplývajících z přijatých zákonů a meziresortních dohod. Zabezpečují a provádějí letecký výcvik,
řídí letový provoz vojenského letectva a koordinují ho s ostatním letovým provozem ve vzdušném
prostoru České republiky. Plní součinnostní úkoly ve prospěch pozemních sil, zajišťují leteckou
přepravu (přepravní lety) materiálu a osob, včetně ústavních činitelů. V případě živelních katastrof
nebo havárií jsou připraveny plnit úkoly pro civilní ochranu. Zabezpečují leteckou záchrannou
službu, leteckou pátrací a záchrannou službu SAR (Search and Rescue – Pátrání a záchrana)
a letecké měřické snímkování a dálkový průzkum území republiky pro potřeby armády.
[Organizační struktura vzdušných sil]
Velitelství společných sil – vzdušné síly
Operační základny
21. základna taktického letectva
22. základna letectva
23. základna vrtulníkového letectva
24. základna dopravního letectva
25. protiletadlová raketová brigáda
251. protiletadlová raketová skupina KUB
252. protiletadlová raketová skupina SHORAD
253. prapor zabezpečení
26. brigáda velení, řízení a průzkumu
Středisko řízení a uvědomování (CRC)
Řízení letového provozu (MACC)
Národní středisko řízení a velení (ANCE)
Letecké základny
Správa letiště
Opravárenská základna letectva
49
[Podpůrný komplet společných sil ]
Je určen k podpoře a zabezpečení činnosti zejména pozemních a vzdušných sil v operacích,
ve kterých budou působit.
[Organizační struktura podpůrného kompletu]
50
Velitelství společných sil – podpůrný komplet
14. brigáda logistické podpory
velitelství a štáb
141. zásobovací prapor
142. prapor oprav
15. ženijní záchranná brigáda
velitelství a štáb
151. ženijní prapor
152. záchranný prapor
31. brigáda chemické a biologické ochrany
101. spojovací prapor
103. středisko civilně-vojenských operací a psychologických operací (CIMIC/PSYOPS)
104. zabezpečovací prapor
53. centrum pasivních systémů a elektronického boje
Vojenský technický ústav ochrany
52. ústřední vojenský zdravotní ústav
[Hlavní úkoly podpůrného kompletu]
14. brigáda logistické podpory – zajišťuje plnění dopravních úkolů, údržbu, opravy, metrologii
a technický dozor ve prospěch útvarů společných sil a další.
15. ženijní záchranná brigáda – plní úkoly ženijního zabezpečení úkolových uskupení, v rámci
podpory hostitelskou zemí zajišťuje pyrotechnickou asanaci území České republiky a provádí
záchranné práce.
31. brigáda chemické a biologické ochrany – shromažďuje, zpracovává, distribuuje a zevšeobecňuje
informace o použití zbraní hromadného ničení.
101. spojovací prapor – zabezpečuje rozvinutí spojovací soustavy a provoz operačně-taktického
systému velení a řízení mobilních prvků Velitelství společných sil a Společného operačního centra
Ministerstva obrany.
103. středisko civilně-vojenské spolupráce a psychologických operací – zajišťuje spolupráci
s místními orgány státní správy, místními obyvateli a vládními i nevládními organizacemi
v prostoru nasazení úkolového uskupení v zahraničí.
104. prapor zabezpečení – je zabezpečovacím útvarem Velitelství společných sil.
53. centrum pasivních systémů a elektronického boje – vede nepřetržitý skrytý rádiový
a radiotechnický průzkum.
Vojenský technický ústav ochrany – provádí a koordinuje výzkum, vývoj, zkoušky a školení
v oborech vojenské chemie a pasivních sledovacích systémů.
52. ústřední vojenský zdravotní ústav – provádí detekci a identifikaci biologických látek,
jejich identifikaci a verifikaci.
51
]
Síly podpory a výcviku]
Jsou určeny především k poskytování personální, finanční, logistické, zdravotnické, veterinární,
komunikační a informační podpory všem součástem resortu Ministerstva obrany ČR a v rámci
plnění úkolů zabezpečení ozbrojených sil hostitelskou zemí (HNS) i spojeneckým silám NATO
nacházejícím se dočasně na českém území. Síly podpory a výcviku zabezpečují také spolupráci
s civilními územními správními úřady i právnickými a fyzickými osobami na teritoriu České
republiky, případně i mimo ně. Dále jsou rovněž zodpovědné za rozvoj doktrinální soustavy
Armády České republiky a výcvik a odbornou přípravu profesionálů i záloh ozbrojených sil. Výše
uvedené úkoly plní jak v době míru, tak i za válečného stavu nebo ohrožení státu.
52
53
[Organizační struktura sil podpory a výcviku]
Velitelství sil podpory a výcviku
Ředitelství logistické a zdravotnické podpory
– přímo podřízené útvary a zařízení
Ředitelství výcviku a doktrín
Ředitelství personální podpory
Přímo podřízené útvary a zařízení
Krajská vojenská velitelství (KVV; celkem 14)*
KVV hlavní město Praha
(pro hlavní město)
KVV Praha
(pro Středočeský kraj)
KVV Hradec Králové
(pro Královéhradecký kraj)
KVV Liberec
(pro Liberecký kraj)
KVV Ústí nad Labem
(pro Ústecký kraj)
KVV Karlovy Vary
(pro Karlovarský kraj)
KVV Plzeň
(pro Plzeňský kraj)
KVV České Budějovice
(pro Jihočeský kraj)
KVV Jihlava
(pro kraj Vysočina)
KVV Pardubice
(pro Pardubický kraj)
KVV Ostrava
(pro Moravskoslezský kraj)
KVV Olomouc
(pro Olomoucký kraj)
KVV Zlín
(pro Zlínský kraj)
KVV Brno
(pro Jihomoravský kraj)
34. základna komunikačních a informačních systémů
Středisko bezpečnosti informací
Regionální finanční odbory (9)
Prapor zabezpečení
Posádkové hudby (3)
Posádková hudba Praha
Posádková hudba Olomouc
Posádková hudba Hradec Králové
Ústřední hudba AČR
Vojenský umělecký soubor Ondráš
*Krajské vojenské velitelství (KVV) je vojenským územním správním úřadem l. stupně, který vykonává ve stanoveném
54
územním obvodu státní správu v rozsahu vymezeném branným zákonem a zvláštními zákony. Současně je i orgánem
pro zabezpečení obrany stanoveného teritoria a koordinaci úkolů při řešení krizových situací ve stanoveném obvodu
působnosti. Plánuje a zabezpečuje mobilizační přípravy a provádění mobilizace ve stanoveném rozsahu a projednává je
s územními orgány státní správy a samosprávy, plánuje doplňování ozbrojených sil ČR mobilizačními zálohami, zabezpečuje
péči o vojenské veterány, vojenské důchodce a rehabilitované, včetně podpory činnosti vojenských zájmových sdružení
na krajské úrovni. Dále krajská vojenská velitelství vedou evidenci aktivních záloh, provádějí jejich výběr a zařazení
do jednotek aktivních záloh na volná systemizovaná místa, vedou přehled o uzavřených dohodách. Přijímají a řeší žádosti
o dobrovolném převzetí výkonu branné povinnosti a prodloužení branné povinnosti občanů, konají-li mimořádnou službu
po dobu ohrožení státu nebo válečného stavu.
[Velitelství sil podpory a výcviku]
Je určeno k zabezpečení plánování a řízení výstavby a přípravy jednotlivých podřízených ředitelství
a samostatných útvarů. Ve spolupráci s nimi pak organizuje a zajišťuje všestrannou podporu
všem součástem resortu Ministerstva obrany a podílí se i na úkolech zabezpečení ozbrojených sil
hostitelskou zemí (HNS). Velitelství sil podpory a výcviku tedy není klasickým prvkem určeným
k velení taktickým operacím; velitel, štáb a ředitelé jednotlivých ředitelství jsou spíše manažery
lidských, věcných a finančních zdrojů a služeb pro potřeby resortu. Prostřednictvím podřízených
regionálních finančních orgánů velitelství také spravuje komplexní problematiku finančních toků
v resortu, vedení účetnictví a výkaznictví a zajištění plnění daňových povinností.
[Hlavní úkoly Velitelství sil podpory a výcviku]
Plánuje a řídí výstavbu a přípravu sil podpory a výcviku.
Plánuje a řídí poskytování personální, finanční, logistické, zdravotnické, veterinární, komunikační
a informační podpory součástem resortu Ministerstva obrany ČR a při zabezpečení ozbrojených sil
hostitelskou zemí.
Plánuje a řídí poskytování podpory součástem resortu Ministerstva obrany ČR v oblasti výcviku.
Řídí spolupráci s civilními orgány prostřednictvím krajských vojenských velitelství.
Prostřednictvím regionálních finančních orgánů zabezpečuje financování součástí resortu
Ministerstva obrany ČR formou bezhotovostního, popřípadě hotovostního platebního styku,
spravuje zřízené bankovní účty a vede podvojné účetnictví a výkaznictví, zajišťuje zpracování
platů, výpočty, výběry a odvody záloh na daň, pojistného na sociální zabezpečení a všeobecného
zdravotního pojištění a zabezpečuje výkon finanční, respektive řídící kontroly z pozice hlavních
účetních.
55
[Ředitelství logistické a zdravotnické podpory]
Je výkonným prvkem sil podpory a výcviku určeným k zabezpečení všestranné logistické
a zdravotnické podpory ozbrojených sil České republiky v době míru i krize. Jeho úkolem je zajistit
efektivní a účinné naplnění logistických koncepcí, plánování a řízení výkonné logistiky s cílem
poskytovat logistickou podporu, zdravotnické a veterinární zabezpečení podle požadavků útvarů
a zařízení ozbrojených sil na území ČR i mimo ně. Síly a prostředky ředitelství musí být rovněž
schopny zajistit poskytnutí logistické, zdravotnické a veterinární podpory aliančním silám na území
České republiky v rámci plnění úkolů HNS (podpora hostitelskou zemí).
[Útvary a zařízení podřízené Ředitelství logistické a zdravotnické podpory]
Základna opravovaného materiálu
Základna neopravovaného materiálu
Základna munice
Základna oprav
Distribuční centrum
Regionální úřady Centra vojenské dopravy (3)
Ústřední vojenský zdravotní ústav
Ústřední zdravotnická základna
Nemocniční základna
Centrum letecké záchranné služby
Oddělení zdravotnického zabezpečení armádního
vrcholového sportu
Posádkové ošetřovny (32)
Veterinární základna
Ústřední vojenský veterinární ústav
56
[Hlavní úkoly Ředitelství logistické a zdravotnické podpory]
Zabezpečuje logistickou, zdravotnickou i veterinární podporu jednotek AČR na území České
republiky i v zahraničí.
Zabývá se pořizováním majetku a služeb.
Spravuje jednotlivá majetková uskupení a provádí kontrolní a revizní činnost.
Plánuje, koordinuje, řídí a zabezpečuje vojenské přepravy a přesuny.
Řídí ochranu životního prostředí, požární prevenci a bezpečnost a ochranu zdraví při práci
(BOZP).
Prostřednictvím podřízených prvků poskytuje příslušníkům ozbrojených sil ČR a armád
členských států NATO při činnosti na území České republiky primární i specializovanou lékařskou
péči.
Vyhodnocuje a klasifikuje zdravotní stav příslušníků AČR z hlediska jejich způsobilosti pro výkon
služby.
Organizuje a řídí akce v oblasti preventivní medicíny.
Vykonává státní správu v oblasti veterinárního zabezpečení ve vojenských výcvikových
zařízeních a u útvarů Armády České republiky.
Organizuje a řídí vojenskou kynologii a výcvik kynologických odborností.
Odborně řídí leteckou záchrannou službu.
57
[Ředitelství výcviku a doktrín]
Je jedním ze tří ředitelství sil podpory a výcviku, které se dále vnitřně člení na Odbor výcviku,
Odbor zabezpečení výcviku a učebně-výcvikové základny a Správu doktrín.
[Útvary a zařízení podřízené Ředitelství výcviku a doktrín]
Vojenská akademie
Centrum odborné přípravy chemického vojska
Zabezpečovací základna
Výcviková základna
Centrum simulačních a trenažérových technologií (řídí 2 střediska)
Ústav jazykové přípravy
Středisko pro samostudium anglického jazyka
Výcvikové středisko
Výcvikové středisko logistiky (bude reorganizováno k 1. 1. 2006)
Střediska obsluhy výcvikových zařízení (SOVZ, celkem 5)
SOVZ Boletice
SOVZ Brdy
SOVZ Březina
SOVZ Hradiště
SOVZ Libavá
[Hlavní úkoly Ředitelství výcviku a doktrín]
Odbor výcviku
Zodpovídá za zajištění základního a specializovaného výcviku vojenských profesionálů a jejich
další odborné a kariérové vzdělávání.
Je řídícím a koncepčním orgánem v oblasti základní, odborné i speciální přípravy vojenských
profesionálů, jejich odborného a kariérového vzdělávání a základní přípravy záloh v rámci celé
AČR.
Připravuje a realizuje koncepci rozvoje výcviku a vzdělávání ve výcvikovém středisku, výcvikové
základně a resortní škole.
Odborně a metodicky řídí Vojenskou akademii (resortní vzdělávací zařízení AČR), výcvikovou
základnu a výcviková střediska podřízená Ředitelství výcviku a doktrín.
Odbor zabezpečení výcviku a učebně-výcvikové základny
Koncepčně i exekutivně řídí zabezpečení učebně-výcvikové základny pro vojska společných sil.
Koordinuje výcvik ve vojenských újezdech, výcvikových zařízeních a Centru simulačních
a trenažérových technologií pro jednotky a útvary ozbrojených sil České republiky i armád NATO.
Koncepčně řídí rozvoj, modernizaci, distribuci a rušení simulační a trenažérové techniky.
Správa doktrín
Je odborně-teoretickým prvkem Ředitelství výcviku a doktrín s operačně-taktickým významem.
Řídí tvorbu doktrín, předpisů a pomůcek pro armádu s využitím analýz vývoje vojenského umění
a použití nových vojenských technologií.
Zároveň je i výkonným prvkem Armády České republiky, jehož úkolem je rozvoj vojenské teorie,
58
zpracování, revize a novelizace doktrín, předpisů a pomůcek v oblasti operačního a bojového
použití vojsk i v oblasti výcviku.
[Ředitelství personální podpory]
Je dalším ze tří ředitelství sil podpory a výcviku, prvkem určeným k poskytování všestranné
personální podpory součástem resortu Ministerstva obrany se zaměřením především na praktické
každodenní úkoly spojené s činností vojsk. Ředitelství je mimo jiné podřízena i Agentura pro nábor
a profesionalizaci ozbrojených sil a Vojenský historický ústav.
[Organizační struktura Ředitelství personální podpory]
Ředitel Ředitelství personální podpory
Zástupce ředitele
Náčelník štábu
Oddělení vnitřní správy
Odbor řízení kariér
Odbor personálních informací
Odbor vzdělávání
Odbor podpory kvality života
Agentura pro nábor a profesionalizaci ozbrojených sil
Vojenský historický ústav
[Hlavní úkoly Ředitelství personální podpory]
Zabezpečuje nábor a profesionalizaci ozbrojených sil, získává a vybírá vojenský personál
a zajišťuje jeho povolávání do služebního poměru.
Řídí personální práci a služební kariéry vojáků AČR i občanských zaměstnanců resortu
Ministerstva obrany.
Zpracovává statistiky a personální agendy zaměstnanců resortu MO, plní funkci centrálního
personálního orgánu při vedení personální evidence, provádí personální analýzy, zpracovává
statistické výstupy a podobně.
Zabezpečuje realizaci vzdělávacích aktivit v České republice i v zahraničí, připravuje standardy
pro vzdělávací programy, organizaci a administrativu potřebnou k vysílání vojáků ke studiu
i rekvalifikace pro vojáky na konci jejich kariéry.
Realizuje program prevence sociálně nežádoucích jevů.
Pečuje o veterány a vojenské důchodce.
Vytváří podmínky pro realizaci sportovních a kulturních programů a stimulaci jejich tvorby,
organizuje zájmovou a klubovou činnost.
Zabezpečuje uchování kulturně-historických hodnot ozbrojených sil ČR, včetně odborného
výkladu a zpracování historických informací, muzejní a expertní činnosti, udržování knihovních
fondů a podobně.
59
]
Aktivní záloha ozbrojených sil ČR]
Je součástí zálohy ozbrojených sil České republiky. Vytváří se na základě zákona číslo 585/2004 Sb.,
o branné povinnosti a jejím zajišťování (branný zákon). Využívá se především pro doplňování
ozbrojených sil za stavu ohrožení státu, za válečného stavu nebo při vzniku nevojenských krizových
situací – zejména k pomoci při živelních a ekologických pohromách.
Oficiálně aktivní záloha vznikla na základě potřeb Armády České republiky a zájmu vojáků v záloze
o zařazení do jejích jednotek k 1. 1. 2004; jejímu zrodu však předcházel už od roku 1999 výcvik
záloh na tzv. dobrovolných vojenských cvičeních.
V souladu s novelizací branného zákona se příslušníkem aktivní zálohy může stát občan České
republiky (muž, žena, voják v povinné záloze), který již dosáhl 18 let, ale ještě nepřesáhl věk
60 let a písemně požádal příslušné krajské vojenské velitelství podle místa svého trvalého pobytu
o dobrovolné převzetí výkonu branné povinnosti a o zařazení do aktivní zálohy. Další podmínky pro
zařazení občana do aktivní zálohy jsou jeho zdravotní způsobilost, trestní bezúhonnost, potřeba
ozbrojených sil a uzavření dohody o zařazení do aktivní zálohy. Dohodu o zařazení do aktivní
zálohy s občanem uzavírá krajské vojenské velitelství na dobu tří let. V dohodě se rovněž uvádí
vojenský útvar, pro který je voják připravován, jeho služební zařazení, rozsah vojenských cvičení
a předběžný souhlas s povoláním do služebního poměru vojáka z povolání na dobu dvou let.
60
]
Vojenská kancelář prezidenta republiky]
Je vojenským útvarem ozbrojených sil České republiky, který plní úkoly související s výkonem
pravomocí prezidenta republiky jako vrchního velitele ozbrojených sil a úkoly související s řízením
Hradní stráže (HS). Ve své činnosti se Vojenská kancelář prezidenta republiky (VKPR) řídí
jednak Ústavou a zákony České republiky, rozkazy a nařízeními prezidenta republiky a vlastním
organizačním řádem schváleným prezidentem, jednak vojenskými řády a předpisy, rozkazy
a nařízeními ministra obrany České republiky, které obecně stanovují (upravují) činnost a povinnosti
vojenských institucí a vojenských osob z povolání v ozbrojených silách České republiky.
[Hlavní úkoly Vojenské kanceláře prezidenta republiky]
Zabezpečuje úkoly související s funkcí a činností prezidenta republiky jako vrchního velitele
ozbrojených sil.
Zpracovává návrhy rozkazů prezidenta republiky a v součinnosti s Ministerstvem obrany ČR
i návrhy dopisů, které prezident republiky odesílá z titulu funkce vrchního velitele ozbrojených
sil.
Vyřizuje žádosti, oznámení, stížnosti a podněty příslušníků ozbrojených sil i ostatních občanů
a organizací České republiky, případně i cizích státních příslušníků, s nimiž se obracejí
na prezidenta republiky jako vrchního velitele ozbrojených sil nebo na VKPR.
Zabezpečuje úkoly související s ústavními pravomocemi prezidenta republiky:
– při udělování amnestie, promíjení či zmírnění trestů ve vztahu k příslušníkům ozbrojených
sil České republiky,
– při jmenování nových generálů, rektorů a profesorů vysokých vojenských škol,
– při propůjčování a udělování státních vyznamenání.
V součinnosti s příslušnými odbory Kanceláře prezidenta republiky organizačně připravuje
přijetí vojenských představitelů prezidentem republiky a návštěvy prezidenta republiky u útvarů
a zařízení Armády České republiky.
Zabezpečuje úkoly související s řízením Hradní stráže.
61
]
Hradní stráž]
Podobně jako Vojenská kancelář prezidenta republiky zabezpečuje úkoly související s výkonem
ústavních pravomocí prezidenta republiky a jeho pravomocemi jako vrchního velitele ozbrojených
sil České republiky. Hradní stráž je plně profesionální složkou ozbrojených sil České republiky,
vojenský útvar brigádní struktury. Služba jejích příslušníků podléhá standardnímu kariérnímu řádu
vojáků z povolání.
[Hlavní úkoly Hradní stráže]
Provádí a zabezpečuje vnější i vnitřní ostrahu a obranu sídel prezidenta republiky: Pražského
hradu a zámku Lány, který prezident využívá pro regeneraci a odpočinek, i dalších objektů,
které jsou dočasným sídlem prezidenta republiky a jeho hostů.
Organizuje a zajišťuje vojenské pocty, zejména při oficiálních návštěvách představitelů jiných
států nebo při přijetí vedoucích zastupitelských misí u prezidenta republiky, a plní úkoly
k reprezentaci jeho úřadu na veřejnosti.
[Organizační struktura Hradní stráže]
62
Velitelství HS
– štáb HS
– osobní štáb
– logistika
1. prapor
– velitelství praporu
– strážní roty (3)
2. prapor
– velitelství praporu
– strážní roty (3)
Hudba Hradní stráže
Rota zabezpečení
– motocyklová četa
– četa psovodů
– dopravní četa
– četa skladů
Strážní roty 1. a 2. praporu jsou předurčeny k provádění vnější ostrahy areálu Pražského hradu,
areálu zámku Lány a dalších objektů, které jsou dočasnými sídly prezidenta republiky a jeho
hostů, a k zabezpečování jejich obrany při krizových situacích. Dále zabezpečují reprezentační
a protokolární akce.
Hudba Hradní stráže doprovází vojenské pocty při protokolárních a reprezentačních akcích
a pietních aktech i slavnostní střídání stráží na prvním nádvoří Pražského hradu. Hudební produkcí
také zahajuje každodenní otevírání zahrad Pražského hradu.
Rota zabezpečení je speciální jednotkou, která plní úkoly jak ve prospěch prezidenta republiky
a jeho hostů, tak ve prospěch Hradní stráže:
– Četa psovodů provádí bezpečnostní prohlídky a vnější ostrahu areálu Pražského hradu, zámku
Lány a dalších objektů.
– Motocyklová četa ve spolupráci s Ochrannou službou Policie ČR zajišťuje čestný doprovod
prezidenta republiky a nejvyšších státních představitelů cizích států, kteří jsou přijati prezidentem
republiky nebo předsedou vlády.
– Dopravní četa a četa skladů zajišťují logistickou podporu Hradní stráže.
]
Vojenská policie]
V rozsahu vymezeném zákonem plní úkoly policejní ochrany ozbrojených sil, vojenských objektů,
vojenského materiálu a ostatního majetku státu, s nímž hospodaří Ministerstvo obrany České
republiky. Byla zřízena 21. 1. 1991 a je plně profesionální složkou ozbrojených sil. Její činnost
upravuje zákon číslo 124/1992 Sb., o Vojenské policii, ve znění pozdějších předpisů. Kromě tohoto
se její činnost řídí i dalšími právními předpisy branného zákonodárství České republiky, a to
zejména trestním zákonem, trestním řádem a zákonem o přestupcích. Vztahy Vojenské policie
k velitelským orgánům a příslušníkům ozbrojených sil jsou konkretizovány interními normativními
akty Ministerstva obrany České republiky. V čele Vojenské policie stojí náčelník Vojenská policie,
který je přímo podřízen ministru obrany České republiky. Expozitury (pobočky) Vojenské policie
jsou rozmístěny u většiny útvarů Armády České republiky a vojenští policisté působí také
u kontingentů AČR v zahraničních mírových misích.
[Organizační struktura a teritoriální působnost Vojenské policie]
Hlavní velitelství Vojenské policie Praha
Útvar speciálních operací Vojenské policie Praha
Velitelství ochranné služby Vojenské policie Praha
Velitelství Vojenské policie Stará Boleslav
Velitelství Vojenské policie Tábor
Velitelství Vojenské policie Olomouc
Odborná škola Vojenské policie
Skupiny Vojenské policie v zahraničních misích
(jednotky Vojenské policie vyslané do zahraničí s jednotkami ozbrojených sil České republiky
nebo vyslané k výkonu služby v mnohonárodních ozbrojených silách)
63
[Hlavní úkoly Vojenské policie]
Podílí se na zabezpečování kázně a pořádku ve vojenských objektech i mezi vojáky
na veřejnosti.
Odhaluje trestné činy, zjišťuje jejich pachatele a činí opatření k předcházení trestné činnosti.
Působí v řízení o trestných činech jako policejní orgán a šetří přestupky vojáků.
Pátrá po vojácích a vojenském materiálu nebo dalších věcech v majetku státu, s nímž hospodaří
Ministerstvo obrany ČR.
Podílí se na ochraně vojenského materiálu a ostatního majetku státu, s nímž hospodaří
Ministerstvo obrany ČR.
Podílí se na ochraně utajovaných skutečností.
Dohlíží na bezpečnost provozu vozidel ozbrojených sil a na bezpečnost provozu ostatních
dopravních prostředků ve vojenských objektech.
Řídí provoz vozidel ozbrojených sil na pozemních komunikacích.
Vykonává dohled nad výcvikem a zdokonalováním odborné způsobilosti řidičů vozidel
ozbrojených sil.
Vede evidenci vozidel ozbrojených sil a schvaluje jejich technickou způsobilost.
Vede evidenci a statistiky potřebné k plnění svých úkolů.
Zajišťuje ochranu důležitých vojenských objektů.
Plní úkoly policejní ochrany a doprovodu určených osob, vojenského materiálu a vojenských
dopravních letadel vyčleněných pro přepravu ústavních činitelů nebo určených osob.
Plní další úkoly, pokud tak stanoví zvláštní zákon nebo mezinárodní smlouva, kterou je Česká
republika vázána.
64
Profesionální přípravu vojenských policistů pro výkon základních rotmistrovských, praporčických
a důstojnických funkcí zajišťuje Odborná škola Vojenské policie Vojenské akademie ve Vyškově.
Škola se také aktivně podílí na přípravě vojenských policistů před jejich vysláním do jednotek
mírových misí v zahraničí.
Vnitřně se Vojenská policie člení na dvě hlavní odborné složky: službu odhalování a dokumentace
trestné činnosti a dopravní, pořádkovou a ochrannou službu.
Služba odhalování a dokumentace trestné činnosti odhaluje a šetří trestné činy a závažné
případy protiprávního jednání vojáků; zjišťuje jejich pachatele a činí opatření k předcházení
trestné činnosti v resortu obrany; pátrá po vojácích a vojenském materiálu; určení příslušníci
bezpečnostní služby působí v řízení o trestných činech jako policejní orgány.
Dopravní, pořádková a ochranná služba řídí provoz vojenských vozidel na pozemních
komunikacích, dohlíží na bezpečnost provozu vozidel ozbrojených sil i ostatních dopravních
prostředků ve vojenských objektech, dohlíží na výcvik a zdokonalování odborné způsobilosti
řidičů, řídí vojenské zkušební komisaře, zabezpečuje dopravně správní činnosti, vydává vojenské
řidičské a technické průkazy, vede evidenci řidičů a vozidel ozbrojených sil, evidenci spáchaných
přestupků v dopravě a evidenci dopravních nehod; podílí se na zabezpečování kázně a pořádku
ve vojenských objektech i mezi vojáky na veřejnosti; realizuje doprovody a ochranu vojenského
materiálu, určených osob a peněžních hotovostí; zajišťuje ochranu vojenských letadel důležitých
vojenských objektů a střežení vybraných muničních základen; podílí se na zabezpečení
významných akcí celoarmádního i celostátního charakteru a mezinárodních vojenských cvičení
ve vojenských výcvikových prostorech na území České republiky.
Součástí Vojenské policie jsou také specializovaná pracoviště, která odpovídají za odborné
úseky činnosti – například pracoviště kriminalistické techniky a expertiz; analyticko-informační
pracoviště; automatizace řízení; pracoviště pro výběr, výchovu a vzdělávání vojenských policistů;
logistické zabezpečení. Neustále se také prohlubuje součinnost Vojenské policie se specializovanými
službami Policie ČR, spolupracuje s vojenskými policiemi zahraničních armád a útvary Policie České
republiky.
65
]
Vojenské zdravotnictví]
Vojenská zdravotnická služba Armády České republiky je určena ke komplexnímu zdravotnickému
zabezpečení příslušníků ozbrojených sil. Jejím hlavním úkolem je na základě nejnovějších vědeckých
poznatků zajišťovat kvalitní léčebnou i preventivní zdravotní péči a tak dosáhnout maximální
ochrany zdraví vojáků. Dále vychovává a všestranně připravuje vojenský zdravotnický personál
pro plnění úkolů v míru i za války. Odpovídá za vyškolení vojsk k poskytování zdravotnické pomoci.
Zajišťuje připravenost vojenského zdravotnictví k plnění úkolů při řešení krizových situací. Účastní
se mezinárodních mírových a humanitárních misí. Řídí a organizuje hygienicko-protiepidemické
a veterinární zabezpečení v Armádě České republiky. V případě potřeby posiluje i zdravotnickou
infrastrukturu státu.
66
[Hlavní vojenská zdravotnická zařízení ]
V podřízenosti sekce podpory Ministerstva obrany ČR:
Ústřední vojenská nemocnice Praha
Vojenská nemocnice Brno
Vojenská nemocnice Olomouc
Ústav leteckého zdravotnictví
V podřízenosti Ředitelství logistické a zdravotnické podpory:
Ústřední zdravotnická základna
Nemocniční základna
Oddělení zdravotnického zabezpečení armádního vrcholového sportu
Centrum letecké záchranné služby
Posádkové ošetřovny (32)
67
]
Vojenské akreditované školství]
Vojenské školy vždy měly a budou mít nezastupitelné místo v systému českých škol. Svým
studentům poskytují kvalitní všeobecné a odborné vzdělání plně srovnatelné se vzděláním, které
lze získat na ostatních, civilních středních a vysokých školách v České republice nebo na stejných
školách v zahraničí.
Budova Univerzity obrany v Brně
[Organizační struktura vojenských škol]
Vojenské střední školy
Střední technická škola Ministerstva obrany v Moravské Třebové
Typy studia
Získané vzdělání
čtyřleté denní studium
– pro absolventy základních škol
tříleté dálkové nástavbové studium – pro vyučené vojáky z povolání
a občanské zaměstnance
jazykové kurzy
kurzy výpočetní techniky
– pro vojáky z povolání
a občanské zaměstnance
maturitní zkouška
maturitní zkouška
zkouška STANAG 6001
zkouška EDDO
Vojenské vysoké školy
Univerzita obrany v Brně
Fakulta ekonomiky a managementu
Fakulta vojenských technologií
Fakulta vojenského zdravotnictví
Ústav strategických studií
Ústav operačně-taktických studií
Ústav ochrany proti zbraním hromadného ničení
Typy studia
Akademický titul (zkratka)
bakalářské
navazující magisterské
magisterské
bakalář (Bc. – uváděno před jménem)
3 a 4 roky
inženýr (Ing. – uváděno před jménem)
2 roky
magistr (Mgr. – uváděno před jménem)
5 a 6 let
doktor medicíny (MUDr. – uváděno před jménem)
doktor (Ph.D. – uváděno za jménem)
3 roky
doktorské
Doba studia
Vojenský obor Univerzity Karlovy Fakulty tělesné výchovy a sportu Praha
68
[Střední technická škola Ministerstva obrany]
Byla zřízena v Moravské Třebové v roce 1996 a od roku 1997 nese čestný název „Škola
Československé obce legionářské“. Historie školy však sahá až do roku 1935, kdy bylo v Moravské
Třebové rozhodnutím vlády Československé republiky zřízeno Státní vojenské reformní reálné
gymnázium. V jeho tradici zde po skončení druhé světové války pokračovala Vojenská škola
a později (až do roku 1996) i Vojenské gymnázium Jana Žižky z Trocnova.
Hlavním posláním školy je příprava studentů (absolventů 9. třídy základních škol, vojáků z povolání
i občanských zaměstnanců) na povolání profesionálního vojáka Armády České republiky.
Absolventi čtyřletého denního studia nebo tříletého dálkového nástavbového studia získávají úplné
středoškolské vzdělání zakončené maturitní zkouškou, vysvědčení o složení jazykové zkoušky podle
normy STANAG 6001, doklad o počítačové gramotnosti (certifikát ECDL) a řidičské oprávnění
skupiny „B“. Pak mají možnost studovat na Univerzitě obrany, nebo jsou po absolvování tříměsíční
základní přípravy ustanoveni do funkce pro vojenského profesionála v praporčické hodnosti.
Dále škola připravuje příslušníky útvarů a složek AČR v kurzech anglického a německého jazyka
na jazykové zkoušky podle normy STANAG 6001 a v kurzech výpočetní techniky na vykonání
zkoušek ECDL (European Computer Driving Licence).
69
[Univerzita obrany]
70
Vznikla dnem 1. 9. 2004 sloučením tří původně samostatně působících vzdělávacích zařízení
– Vojenské akademie v Brně, Vysoké vojenské školy pozemního vojska ve Vyškově a Vojenské
lékařské akademie Jana Evangelisty Purkyně v Hradci Králové. Na Univerzitu obrany přešla veškerá
práva a povinnosti těchto bývalých vojenských vysokých škol a akreditované vysokoškolské
studium uskutečňuje v souladu se zákonem číslo 111/98 Sb., o vysokých školách.
Univerzita připravuje vojenské profesionály a další odborníky působící ve sféře bezpečnosti
a obrany státu na základě potřeb Armády České republiky, státní správy a smluvních závazků
s ostatními demokratickými státy. Vedle vojenských profesionálů na ní mohou tedy studovat
i civilisté, nevojáci a zahraniční studenti, kteří jsou školeni na základě smluv uzavřených příslušnými
státními orgány. Příprava probíhá na bázi nejnovějších poznatků z vojenství, výzkumu a vývoje
v národním i mezinárodním měřítku a vlastního vědeckého bádání. Vzdělávání je směrováno
k širšímu zaměření odborného profilu absolventů, což umožňuje jejich lepší uplatnitelnost
a kariérní růst v měnících se armádních podmínkách.
Jednotlivé bakalářské a na ně navazující magisterské a doktorské studijní programy tří fakult
Univerzity obrany mají vojenské, vojensko-manažerské, ekonomické, technické nebo zdravotnické
zaměření. Důraz je kladen zejména na přípravu v oborech, které česká armáda deklarovala
Severoatlantické alianci jako oblasti své specializace – tedy na vojenské zdravotnictví, chemii,
biologii a pasivní sledovací systémy. Tímto směrem se ubírá také vědecká činnost fakult a ústavů
univerzity.
Kromě toho je Univerzita obrany centrem celoživotního vzdělávání resortu Ministerstva obrany
ČR a v neakreditovaných studijních programech, formou kvalifikačních kurzů realizuje nejvyšší
resortní vzdělávání pro vyšší důstojníky a občanské zaměstnance ve vedoucích funkcích. Dále
samozřejmě rovněž provádí expertní a zpracovatelskou činnost ve prospěch Ministerstva obrany
ČR, Generálního štábu AČR i dalších institucí.
[Součásti Univerzity obrany]
Fakulta ekonomiky a managementu (FEM)
Připravuje vojenské profesionály – kariérní důstojníky Armády České republiky v rámci
akreditovaného studijního programu „Ekonomika a management“. Vzdělávací a vědecká činnost
tohoto programu zahrnuje zejména takové disciplíny, jako je například management, ekonomie,
právo, matematika, statistika nebo informatika – tedy obory, které vytvářejí předpoklady
ke zvládnutí manažerských procesů na poznatkové platformě. Studijní program odpovídá
nejen platným zákonům a zvyklostem České republiky, ale i doporučením Evropské unie, OECD
a dalších mezinárodních organizací. Jeho absolventovi proto zaručuje získání vzdělání, které je
srovnatelné se vzděláním na vojenských nebo civilních školách v zahraničí, a tím i uplatnění jak
v rámci ČR, tak Evropské unie.
Fakulta vojenských technologií (FVT)
Připravuje vojenské profesionály i civilní odborníky pro ozbrojené síly a obranný průmysl České
republiky i ze zahraničí v rámci akreditovaného studijního programu „Vojenské technologie“.
Vzdělávací a vědecká činnost tohoto programu zahrnuje zejména inženýrské a vojensko-technické oblasti strojní, elektrotechnické, stavební, geodetické, kartografické a oblast
informatiky. Po ukončení studia absolventi nacházejí uplatnění na nejrůznějších velitelských,
technických i technicko-manažerských funkcích.
Fakulta vojenského zdravotnictví (FVZ)
Působí jako vzdělávací a vědecké centrum zdravotnictví Armády České republiky. Zabezpečuje
výuku a přípravu studentů v akreditovaných bakalářských, magisterských a doktorských
studijních programech. Zajišťuje celoživotní vzdělávání lékařů, farmaceutů a dalších pracovníků
vojenské zdravotnické služby, včetně nástavbových atestací ve vymezených oborech. Je také
jediným školicím centrem AČR v oblasti neodkladné péče v polních podmínkách (BATLS/BARTS
– Battlefield Advanced Trauma Life Support/Battlefield Advanced Resuscitations Techniques
and Skills).
Ústav operačně taktických studií (ÚOTS)
Má za úkol rozvíjet teorii vojenské vědy a podílet se na řešení problémů výstavby a použití vojsk
na vojensko-strategické a operačně-taktické úrovni.
Ústav strategických studií (ÚSS)
Svou působnost naplňuje v oblastech základního a aplikovaného výzkumu, pedagogické činnosti,
vědecko-informační činnosti, koordinace výzkumů, poradenských a expertizních aktivit.
Ústav ochrany proti zbraním hromadného ničení (ÚOPZHN)
Je samostatnou součástí Univerzity obrany s působností v oblasti základního a aplikovaného
výzkumu, pedagogické činnosti a vědecko-výzkumných služeb.
71
]
Armádní vrcholový sport]
Je reprezentován Armádním sportovním centrem DUKLA, které je odborným, servisním
a výkonným pracovištěm pro zabezpečení a realizaci úkolů ke státní a resortní sportovní
reprezentaci a závazků vyplývajících z členství Armády České republiky v Mezinárodní radě
vojenského sportu (CISM). Jeho hlavním úkolem je vytvářet podmínky pro sportovní přípravu
na vrcholné světové soutěže – olympijské hry, mistrovství světa, mistrovství Evropy a další
významné mezinárodní akce, a to v oblasti organizační, metodické, materiální, finanční
i personální.
[Přehled sportovních oddílů DUKLA]
Místo
Sportovní odvětví
Praha
atletika
stíhací cyklistika
veslování
rychlostní kanoistika
moderní pětiboj
Liberec
běžecké lyžování
skoky
severská kombinace
alpské disciplíny
akrobatické lyžování
snowboarding
Plzeň
sportovní střelba kulová
Hradec Králové
sportovní střelba broková
Prostějov
parašutismus
Brno
cyklistika – sprint
Brandýs nad Labem vodní slalom
72
73
[ Stejnokroje AČR užívané při služební činnosti
a v polních podmínkách (výběr)]
[Stejnokroj vzor 95]
74
75
[Stejnokroj vzor 95 – do extrémních klimatických podmínek]
76
77
Vojenské újezdy a výcviková zařízení ]
]
Vojenský újezd (VÚ) je vymezená část území státu, územní správní jednotka, určená k zajišťování
obrany státu a k výcviku ozbrojených sil. V současné době Armáda České republiky využívá pět
vojenských újezdů (viz přehled).
Státní správu na území vojenského újezdu vykonává újezdní úřad vojenského újezdu (ÚÚřVÚ).
V jeho čele stojí přednosta újezdního úřadu, který je podřízen řediteli sekce rozvoje druhů sil
– operační sekce Ministerstva obrany ČR a odpovídá za vojenskohospodářské využití na území
vojenského újezdu.
Státní podnik Vojenské lesy a statky České republiky se stará o krajinu vojenských újezdů a svou
hospodářskou činností podstatně přispívá k udržování ekologické a biologické rovnováhy na území
vojenského újezdu v souladu s potřebami výcviku vojsk.
Výcviková zařízení (VZ) jsou zřizována na území vojenského újezdu pro zabezpečení polního
výcviku AČR, Policie ČR, složek Integrovaného záchranného systému apod., případně i ozbrojených
sil států Severoatlantické aliance. Výcviková zařízení vojenských újezdů mají důležitou funkci
v rámci taktické a operační přípravy vojsk, proto zaujímají větší souvislá území téměř nepřístupná
veřejnosti. Pro krajinu všech vojenských újezdů je charakteristický rozsáhlý lesní porost a speciální
výcvikové plochy (tankové, pěchotní a dělostřelecké střelnice, cvičiště řízení bojových vozidel,
vodní a ženijní cvičiště aj.). Lesy mají nejen funkci ochrannou, aby při výcviku nedošlo k ohrožení
veřejnosti, ale slouží i k výcviku vojsk v polních podmínkách a jako kryt vojenským objektům
podléhajícím určitému stupni utajení.
Vrch Chlum – jedna z dominant
vojenského újezdu Boletice
78
[Přehled vojenských újezdů a středisek obsluhy vojenských zařízení]
4
2
5
3
1
Vojenský újezd
Středisko obsluhy výcvikových zařízení
Region
1
Boletice
Český Krumlov (kraj Jihočeský)
cvičiště pro výcvik tankových, mechanizovaných a speciálních jednotek v těžkém hornatém
a zalesněném terénu, výcvik na vodním a ženijním cvičišti a výcvik jednotek pro zahraniční mise
2
Brdy
Příbram (kraj Středočeský)
cvičiště se specializovanou dělostřeleckou a leteckou střelnicí, je zde i zařízení pro výcvik
řidičů, pistolová a pěchotní střelnice
3
Březina
Vyškov (kraj Jihomoravský)
cvičiště se zařízením pro výcvik žáků a posluchačů vojenských škol
4
Hradiště
Karlovy Vary (kraj Karlovarský)
vševojskové cvičiště s největším taktickým prostorem, je vhodné i k výcviku protivzdušné
obrany
5
Libavá
Olomouc (kraj Olomoucký)
vševojskové cvičiště s leteckou, tankovou, dělostřeleckou, ženijní a pěší střelnicí, vodním
cvičištěm, cvičištěm pro řízení bojových vozidel a cvičištěm s ostrou municí
79
[Adresář újezdních úřadů vojenských újezdů ]
Újezdní úřad vojenského újezdu Boletice
úřední dny: pondělí a středa
úřední hodiny: 8.00–12.00, 13.00–17.00
telefon: 973 326 893, 973 326 793
fax: 380 739 290, 973 326 888
e-mail: [email protected]
adresa: Boletice 3, 382 29 Boletice u Českého Krumlova
Újezdní úřad vojenského újezdu Brdy
úřední hodiny: 8.00–12.00, 13.00–17.00
telefon: 973 225 870, 973 225 871
fax: 973 225 877
adresa: Brdy 1, 262 23 Jince
Újezdní úřad vojenského újezdu Březina
úřední hodiny: 8.00–12.00, 13.00–17.00
telefon: 517 348 404, 973 453 162
fax: 973 453 160
adresa: Dědická 29A, 682 03 Vyškov
Újezdní úřad vojenského újezdu Hradiště
úřední hodiny: 8.00–12.00, 13.00–17.00
telefon: 353 563 366, 973 349 105,
973 349 115, 973 349 125
fax: 973 349 108
adresa: 1. máje 3, 360 06 Karlovy Vary-Dvory
Újezdní úřad vojenského újezdu Libavá
úřední hodiny: 8.00–12.00, 13.00–17.00
telefon: 585 043 013, 973 423 151, 973 423 171
fax: 973 423 156
adresa: Náměstí 2, 783 07 Město Libavá
80
I v prostorech zatížených
vojenskou činností lze spatřit
zajímavé přírodní scenérie
]
Vojenský újezd Brdy]
Vojenský újezd Brdy se nachází ve Středočeském kraji, 60 km jihozápadně od hlavního města
České republiky Prahy; část jeho hranice kopíruje hranici Středočeského kraje s krajem Plzeňským.
Byl zřízen na základě zákona číslo 169/1949 Sb., o vojenských újezdech, na místě dělostřelecké
střelnice založené v roce 1927. Rozloha vojenského újezdu Brdy je 26 009 ha (260,09 km2). Pro
vnitřní potřebu vojsk Armády České republiky a k zabezpečení hospodářských úkolů státního
podniku Vojenské lesy a statky je půdní fond vojenského újezdu zařazen do dvou kategorií:
I. kategorie – plochy určené pro vojenské využití (3 217 ha),
II. kategorie – plochy určené pro hospodářské využití (22 792 ha).
Současné hranice újezdu byly vytyčeny v roce 2002 – v souladu se zákonem číslo 222/1999 Sb.
Katastrální mapy a listy vlastníků, včetně digitálního zpracování, jsou součástí veřejného katastru
Katastrálního úřadu Příbram.
Výcviková zařízení vojenského újezdu Brdy
Výcviková Armáda
zařízení vojenského
České republiky
újezdu Brdy
81
82
Výcviková Armáda
České republiky
újezdu Brdy
[ Mapa vojenského újezdu Brdy]
83
[ JINCE ]
84
Výcviková Armáda
České republiky
újezdu Brdy
Újezdní úřad vojenského újezdu Brdy i Středisko obsluh výcvikových zařízení Brdy jsou dislokovány v posádce Jince.
Tato vojenská posádka se nachází ve stejnojmenné obci Jince na okraji vojenského újezdu Brdy, zhruba 14 km severně
od města Příbrami, správního centra regionu. V historii posádky je zapsána celá řada vojenských útvarů různých
„zbraní“, dominantní pozici zde však vždy měly útvary dělostřelectva a raketového vojska – v současné době je
domovem 13. dělostřelecké brigády.
85
86
Výcviková Armáda
České republiky
újezdu Brdy
Jince jsou obec starého původu; první písemná zmínka o zdejším osídlení je datována počátkem 14. století. V roce
1900 byly Jince rozhodnutím císaře Františka Josefa I. povýšeny na městys a o dva roky později (1902) obdržely
i městský znak. Osudy obce od konce 14. až do druhé poloviny 19. století ovlivňovala zejména těžba a zpracování
železné rudy. Po první světové válce její další rozvoj výrazně poznamenalo zřízení vojenské posádky a vybudování
rozsáhlé dělostřelecké střelnice v brdských lesích.
87
Pro výcvik ozbrojených sil jsou na území újezdu zřízeny a udržovány v provozuschopném
stavu vojenské výcvikové prostory (VVP) a výcviková zařízení (VZ) – tj. soubory střelnic, cvičišť,
ubytovacích objektů, tankových cest, pozemních komunikací a ostatních vojenských účelových
zařízení. Výcviková zařízení se nacházejí ve výškách 600–800 metrů nad mořem; nejvyšším
zdejším vrcholem je Tok – 864 metrů nad mořem. Cvičící vojska bývají ubytována v areálu Valdek.
Vojenskou techniku je možné přepravovat vlakem do železniční stanice Jince, kde je vybudována
asi 80 metrů dlouhá boční nakládací a vykládací rampa. Pro leteckou přepravu lze využít letiště
v Praze.
Pro zabezpečení výcviku vojsk je na území újezdu zřízeno Středisko obsluh výcvikových zařízení
(SOVZ) Brdy. Středisko je v přímé podřízenosti ředitele Ředitelství výcviku a doktrín, který plánuje
a řídí rozvoj tohoto území. Využívání prostoru pro výcvik vojsk a jeho údržba jsou prováděny
na základě Plánu přidělení učebně výcvikové základny na příslušný rok. Činnost na výcvikových
zařízeních ve vojenském újezdu řídí v souladu s ročním plánem činnosti a v souladu s rozkazem
ministra obrany (RMO) číslo 24/2002 velitel SOVZ. Ten zpracovává Plán přidělení učebně
výcvikové základny na daný rok, v souladu s plány jemu nadřízeného ředitelství uskutečňuje
koordinační porady se zástupci cvičících vojsk k jeho upřesnění na následující měsíc s důrazem
na sladění výcviku a řídí jemu podřízené jednotky výcvikových zařízení, které provádějí přípravu
těchto zařízení pro zabezpečení výcviku vojsk. Jednotlivá výcviková zařízení a činnost samotných
jednotek řídí jejich velitelé.
[Specifikace vojenského využívání]
88
Potřebná šířka a hloubka vojenského újezdu jsou předpokladem pro kvalitní výcvik ozbrojených sil,
včetně bojových (ostrých) střeleb. Velikost újezdu ovšem není dána jen účinným dostřelem zbraní,
ale i rozměry prostorů ohrožených střelbou, v nichž nelze vyloučit dopad muničních elementů.
Výcviková Armáda
České republiky
újezdu Brdy
[Význačné orientační body ve vojenském újezdu Brdy]
Na základě analýzy potřeb výcviku Armády České republiky v cílovém stavu je vojenský újezd Brdy
podle svých specifik využíván takto:
výcvik jednotek dělostřelectva, včetně bojových ostrých střeleb;
výcvik jednotek AČR a ozbrojených složek ČR ve střelbě z ručních zbraní;
výcvik jednotek pasivních sledovacích systémů a elektronického boje;
plnění úkolů výzkumné a zkušební činnosti;
výcvik aktivních záloh;
plnění úkolů bojového stmelení rozvinovaných a vytvářených jednotek;
výcvik složek integrovaného záchranného systému;
komerční využití zahraničními jednotkami.
Jedinečností vojenského újezdu Brdy je systém palebných a pozorovacích stanovišť pro střelbu
dělostřelectva na maximální vzdálenosti a střelnice pro zkušební činnost letectva. Od roku 1989 je
ve vojenském újezdu již tradičně pořádána akce Bahna – Den pozemního vojska AČR.
89
90
Výcviková Armáda
České republiky
újezdu Brdy
]
Charakteristika a možnosti výcvikových a logistických zařízení]
[Přehled výcvikových zařízení]
1. Dělostřelecké střelnice Brda, Jordán a Tok (s maximálním dostřelem do 21 km)
2. Střelnice bojových vozidel Bahna
3. Protitanková střelnice Kolvín a Padrť
4. Pěchotní střelnice Bahna a Velcí
5. Letecká zkušební střelnice Jordán
6. Házeliště ručních granátů a trhací jáma Brda
7. Cvičiště řízení bojových vozidel Zadní Bahna
8. Výcvikové zařízení Valdek
91
[Dělostřelecká střelnice (DS)]
Určení
– Jsou zde prováděny pozemní bojové střelby dělostřeleckých jednotek, útvarů a svazků, trhání
ostré ženijní munice, ničení nevybuchlé dělostřelecké munice a na cílové ploše Jordán také
bombardování letectva.
– Na střelnici nelze realizovat součinnostní taktické cvičení dělostřelectva s tankovými
a mechanizovanými jednotkami.
Charakteristika
– Bojové střelby dělostřelectva na cílovou plochu Brda, Palcíř a Kolvín-jih (na pevné i pohyblivé
cíle) je možné provádět z odkrytých palebných postavení: Brda skruže, „Z“ lesík, dráha, Kolvín-sever, Kolvín-jih.
– Bojové střelby dělostřelectva na cílovou plochu Brda, Jordán a Tok lze provádět ze zakrytých
palebných postavení: Felbabka pravá, Felbabka levá, Podluhy, Hrachoviště, Sýkorka pravá,
Sýkorka levá 1, Sýkorka levá 2, Krejčovka, Malý Jeskřipec, Velký Jeskřipec, Brda skruže,
Zahrádky, Královky vpravo, Královky vlevo, Stará Hora, Kuřkovská louka, Kolvín-sever, Kolvín-jih, Palcíř, Padrť-jih, Padrť-střed, Padrť-sever, Přední Záběhlá, Chocholatá skála.
92
Výcviková Armáda
České republiky
újezdu Brdy
– Cílové plochy:
Brda, Tok, Jordán
– Hlavní směry střelby: Felbabka, Stará Baština, Tok (37–00 až 30–00 dílců)
Královka, Brda, Tok
(42–00 až 37–00 dílců)
Kolvín, Tok, Jordán
(09–00 až 15–00 dílců)
Padrť, Tok, Jordán, Brda
(07–00 až 12–00 dílců)
– Maximální dostřel:
21 km
– Pro ostré střelby se v prostoru dělostřelecké střelnice mohou
používat tyto zbraně:
• 7,62 UK vzor 59;
• 12,7mm NSV;
• pancéřovka 27A Nh, RPG-7, RPG-7V, RPG Nh-75, RPG Cv-75;
• PTŘS 9M14M, 9M11M, 9M113;
• ZUBR-M Cv, ZUBR-M 7,62 VH;
• 82mm minomet;
• 120mm minomet;
• 122mm H;
• 122mm RM vzor 70;
• 152mm ShKH vzor 77;
• 155mm ShH AS-90;
• letecké kanony, rakety a bomby (do 100 kg);
• munice (výbušniny) k trhání (ničení).
Je zakázáno používat chemické a zápalné střely, miny, rakety a bomby.
– Dále jsou na dělostřelecké střelnici vybudována tato zařízení:
• řídící věž Hřebeny – Orlí hnízdo;
• kontrolně-pozorovací stanoviště Hřebeny, Hejlák, Černá skála a Beran;
• dělostřelecké pozorovatelny zákopového typu v prostorech Hřebeny, Černá skála, Beran a Hejlák;
• dělostřelecká pozorovatelna s odolností pro ráže 152 mm v prostoru Hřebeny;
• vodní protipožární nádrže Velcí, Valdek, Alianka, Padrť, Kolvín a Jedlina.
93
[Střelnice bojových
vozidel (SBV) Bahna]
Určení
– Je možné zde provádět cvičení střeleb z tanků, bojových vozidel pěchoty (BVP), jejich
lafetovaných zbraní a protitankových řízených střel (PTŘS).
Charakteristika
– Na střelnici bojových vozidel jsou vybudovány tři 700 m dlouhé pojezdové dráhy, které
jsou od sebe vzdáleny asi 100 m (jejich povrch je štěrkový, točny mají zpevněny žulovými
kostkami).
– Střelnice je plně elektrifikována, vybavená čelními a bočními terčovými kolejovými drahami
a automatickými zvedáky mizivých cílů. Střelbu lze provádět z místa, během krátkých zastávek
a za jízdy na pevný nebo pohyblivý terč.
– Maximální dostřel: na pevný terč
1 800 m
na pohyblivý terč 1 300 m
– V týlové části střelnice se nachází řídící věž, sklad terčů, dílna pro drobné opravy a ubytovací
prostor pro obsluhu.
94
SBV Bahna je v současné době zakonzervována a nevyužívá se.
Výcviková Armáda
České republiky
újezdu Brdy
95
[Protitanková střelnice (PTS)
Kolvín a Padrť ]
Určení
– Lze zde provádět cvičení střeleb z tankových a protitankových zbraní – tj. střelbu z tanků,
bojových vozidel pěchoty, děl, houfnic, protitankových řízených střel a lafetovaných zbraní.
Charakteristika
– Protitankovou střelnici tvoří tři relativně samostatné střelnice:
• Padrť
– má 9 pojezdových drah pro terče,
– je elektrifikována – řízena z řídící věže,
– maximální dostřel do 2 500 m.
• Kolvín-sever – má 4 pojezdové dráhy pro terče,
– není elektrifikovaná – je využito PV3S (vlasec se čtyřmi navijáky),
– maximální dostřel 1 200 m.
• Kolvín-jih – má 9 pojezdových drah pro terče,
– je elektrifikována – řízena z řídící věže,
– maximální dostřel do 2 500 m.
– Součástí PTS Kolvín-jih je také pěchotní střelnice Kolvín-jih. Její určení je stejné jako
u pěchotní střelnice Bahna. Je plně elektrifikována a ovládána z řídící věže.
96
Protitanková střelnice Kolvín a Padrť je v současné době zakonzervována, využívá se pouze
pěchotní střelnice Kolvín-jih.
Výcviková Armáda
České republiky
újezdu Brdy
97
[Pěchotní střelnice (PS)
Bahna]
Určení
– Jedná se o pěchotní střelnici pro druhy vojsk ke cvičení střeleb z ručních zbraní, pěchotních
zbraní jednotlivců, jednotek druhů vojsk a speciálních vojsk – je možné zde cvičit střelbu
z pistole do ráže 9 mm, z malorážky, samopalu, univerzálního kulometu, odstřelovací pušky
a ruční protitankové zbraně ZUBR-M 7,62 VH.
Charakteristika
98
– Šířka střelnice je zhruba 50 m, střelba se provádí na vzdálenost maximálně 300 m.
– Na střelnici jsou vybudována tři stanoviště pro střelbu z pistole a dvě stanoviště pro střelbu
ze samopalu.
– Pěchotní střelnice je plně elektrifikována – ovládána z řídící věže.
– V týlové části se nachází řídící věž, dílna pro drobné opravy, ubytovna pro provozní jednotku,
místo pro čištění zbraní a příjezdová komunikace s parkovištěm.
Výcviková Armáda
České republiky
újezdu Brdy
99
[Pěchotní střelnice (PS)
Velcí ]
Určení
– Jedná se o pěchotní střelnici pro druhy vojsk ke cvičení střeleb z ručních zbraní, pěchotních
zbraní jednotlivců, jednotek druhů vojsk, speciálních vojsk i ostatních ozbrojených složek
České republiky – je možné zde provádět střelbu z pistolí a revolverů všech ráží, z malorážky,
samopalu, univerzálního kulometu, ruční protitankové zbraně ZUBR-M 7,62 VH a odstřelovací
pušky.
Charakteristika
100
– Šířka střelnice je zhruba 25 m, střelbu lze provádět na vzdálenosti do 350 m.
– Při cvičení střeleb na pevné cíle může najednou střílet 6 osob, na mizivé cíle pouze 3 osoby.
– Pěchotní střelnice je plně elektrifikována – ovládána z řídící věže.
– V týlové části se nachází řídící věž, dílna pro drobné opravy, místo pro čištění zbraní
a příjezdová komunikace s parkovištěm.
Výcviková Armáda
České republiky
újezdu Brdy
101
[ Letecká zkušební
střelnice (LZS) Jordán]
Určení
– Je možné zde provádět činnosti letectva proti pozemním cílům a zkoušky nově vyvíjených
pum, neřízených leteckých raket a kanonů.
– Na střelnici je povolena ostrá střelba z palubních zbraní, raketami vzduch–země a výcvik
v bombardování do ráže pumy 100 kg.
Charakteristika
– Prostor letecké zkušební střelnice je ohraničen těmito body: Hořovice–Hluboš–Rožmitál pod
Třemšínem–Mirošov–Hořovice.
102
Výcviková Armáda
České republiky
újezdu Brdy
Dopadová plocha Jordán
– Je určena k provádění zkoušek nově vyvíjených leteckých pum, neřízených leteckých raket
a kanonů. Na dopadové ploše je povolena ostrá střelba z leteckých kanonů a neřízenými
raketami vzduch–zem, bombardování ostrými pumami do ráže 100 kg, střelba a bombardování
cvičnou municí a pozemní střelba z lafetovaných leteckých zbraní (kanony, raketomety) zem–zem.
– Nadmořská výška cíle: 762 m
Souřadnicová poloha středu terče (betonový jehlan na cílové ploše Jordán): x = 34 17 500
y = 55 12 200
– Terče pro střelbu kanonovou, neřízenou raketovou výzbrojí a bombardování jsou umístěny
dle výše uvedených souřadnic a tvoří je soustředěné kruhy o průměru 40 m, 60 m a 120 m.
Ve směru náletové osy 210° je vyznačena linie do středu terče o délce 70 m. Okraje terčů jsou
vytyčeny pneumatikami natřenými bílou barvou, v zimním období se používají pneumatiky
nebarvené. Střed terče tvoří bílý betonový jehlan.
– Pozemní střelba lafetovanými leteckými zbraněmi (rakety, kanony) je prováděna z prostoru
krytu (Dlouhá louka). Terč je umístěn zhruba 400 m ve směru střelby 305°.
– Při střelbě kanonovou a raketovou výzbrojí na pozemní cíle a bombardování cvičnými
pumami se jako stanoviště řídícího střelby používá betonový kryt na kótě 793,4 m Houpák.
Při bombardování ostrými pumami je stanovištěm řídícího střelby pozorovatelna na kótě
689,5 m Hejlák.
Dopadová plocha Tok
– Je určena k ověřování vlastností zbraňově navigačního palubního kompletu letounů. Na dopadové
ploše je povoleno bombardování cvičnou municí ze stoupání (toss bombing).
Souřadnicová poloha terčové situace na cílové ploše Tok:
x = 34 19 500
y = 55 10 000
Souřadnicová poloha vztažného bodu (paseka jižně od hájovny Krejčovka): x = 34 22 000
y = 55 16 550
– Terče jsou umístěny do cílové plochy vždy před zahájením zkoušek. Terč pro bombardování
ze stoupání (kříž z látky dlouhý 40 m a široký 20 m s delší stranou v ose náletu) se pokládá
250 m severně od kóty 793,8 m. Terč pro předběžné zamíření – vztažný bod (kříž oranžové
barvy o rozměrech 20 x 20 m s vyznačenou osou náletu) je umisťován na paseku 500 m jižně
od hájovny Krejčovka.
– Při bombardování ze stoupání je jako stanoviště řídícího střelby používána pozorovatelna na kótě
689,5 m Hejlák.
103
[Házeliště ručních
granátů (HRG)
a trhací jáma (TJ) Brda]
Určení
– Na HRG Brda mohou vyvedená vojska, vojska posádky nebo jiných složek ozbrojených sil
České republiky provádět výcvik v házení cvičných, útočných, obranných a univerzálních
ručních granátů – je zde povoleno házet ruční granát útočný (RG-4), ruční časový obranný
granát (RG-F1), univerzální ruční granát vzor 86 (URG 86) nebo cvičné a redukované granáty
výše uvedených typů.
– Na TJ Brda je likvidována dělostřelecká munice pomocí ženijního náloživa.
Charakteristika
104
– Na házelišti ručních granátů jsou vybudovány tyto objekty:
• tanková pozorovací věž,
• kryt pro cvičící,
• kryt výdejny ručních granátů,
• kryt dozorčího lékaře a zapisovatele,
• dopadová plocha s figurami,
• zděná stěna pro házení útočných ručních granátů (RG-4),
• okopy pro řídícího na úseku a házejícího,
• spojovací zákopy.
– Činnost na stálé trhací jámě musí být prováděna ve smyslu předpisu Vševojsk-16-20.
Podloží trhací jámy je kamenité, průměrná hmotnost trhací nálože a největší dovolené
množství munice, kterou lze ničit jedním výbuchem ve stálých trhacích jamách, jsou uvedeny
v příloze 7 předpisu Vševojsk-16-20. Pokud je to možné, měla by být munice ničena v jámě
pod úrovní terénu a zakrytá sypkou zeminou, aby se utlumil její rozlet a tlaková vlna.
Výcviková Armáda
České republiky
újezdu Brdy
105
[Cvičiště řízení
bojových vozidel (CŘBV)
Zadní Bahna]
Určení
– Slouží k výcviku řidičů a obsluh tanků, bojových vozidel pěchoty, pásových a kolových
obrněných transportérů i dalších druhů vozidel.
– Dále je zde možné provádět výcvik v taktické přípravě čet a rot.
Charakteristika
106
– Výcvikové zařízení sestává z řídící věže s učebnou, výchozí čáry, parkoviště, polního autoparku
a dvou okruhů: jednoho pro pásová vozidla a druhého pro kolová vozidla.
– Kapacita výchozí čáry pro oba okruhy je po jednom vozidle.
– Velitelské stanoviště (řídící věž) je vybaveno spojovacím prostředkem R-123, signálním světlem
pro noc, praporky a popisem jednotlivých cvičení, včetně jejich hodnocení.
– Dále se v areálu cvičiště nachází rozvodna k ovládání jeho elektrických částí, sklad nářadí,
ubytovna obsluhy a kancelář správce cvičiště.
Výcviková Armáda
České republiky
újezdu Brdy
107
[ Výcvikové zařízení (VZ)
Valdek ]
Určení
– Jedná se o výcvikové zařízení (areál) pro ubytování cvičících vojsk (převážně řídící skupiny),
k provádění různých školení a odborných shromáždění a v neposlední řadě i na rekreaci.
Charakteristika
– Výcvikové zařízení má vlastní zdroj pitné vody a samostatný kuchyňský blok. Vojáci jsou
ubytováni ve zděných budovách (s celkovou kapacitou 62 osob). Sociální zařízení je společné
v jedné budově.
– Součástí VZ Valdek je také samostatné rekreační zařízení (hotel) s kapacitou 40 lůžek,
vlastním sociálním zařízením a kuchyní s jídelnou.
– V areálu je možné parkovat, ale pouze omezené množství vozidel.
108
Výcviková Armáda
České republiky
újezdu Brdy
109
Nedílnou součástí vojenských zařízení vojenského
újezdu Brdy jsou kontrolně-pozorovací stanoviště
a dělostřelecké pozorovatelny
110
Výcviková Armáda
České republiky
újezdu Brdy
111
112
Vydalo Ministerstvo obrany České republiky – Agentura vojenských informací a služeb, Rooseveltova 23, 161 05 Praha 6 http://www.army.cz Redakce
účelové tvorby Řízením redakce pověřen: Jaroslav Roušar Odpovědná redaktorka: Jiřina Švarcová Grafická úprava: Jan Brádka Fotografie:
archivy AVIS a ŘeVD, Jiří Hokův, Radko Janata, Marie Křížová, Jan Procházka a Jan, Lukáš a Ondřej Brádkovi Zdroj mapového díla: Geografický
a hydrometeorologický úřad Praha Dáno do tisku: leden 2006 Tisk: AVIS, zakázka číslo 253/06 Kopírovat, překládat a rozmnožovat publikaci
bez souhlasu vydavatele je zakázáno NEPRODEJNÉ
ISBN 80-7278-316-5
ISBN 80-7278-317-3 (angl. vyd.)

Stručně o České republice, armádě a výcvikových

Transkript

Podobné dokumenty

Dny NATO ozdobí obří Ruslan a česko

coming home - Euregio Egrensis