Bisfenol A (BPA) – co byste měli vědět

Bisfenol A (BPA) – co byste měli vědět
____________________________________________________________
Co je bisfenol A?
Bisfenol A (BPA) je chemická látka objevená na konci 19. století. Vzniká
kondenzací fenolu a acetonu, proto ono písmeno A. Masivně se začal
využívat až s nástupem polymerů. Produkuje se v obrovském množství –
přes 3 mil. tun ročně. BPA je látka toxická, která má schopnost narušovat
funkci hormonálního systému.
K čemu se bisfenol A používá?
Bisfenol A se začal masivně využívat od 50 let minulého století. Přes 2/3
celosvětové produkce BPA se používá při výrobě polykarbonátových
plastů. Používá se také na výrobu epoxidových pryskyřic a nátěrů, najdeme
ho i v kancelářských potřebách, elektronice, podlahových krytinách nebo
CD a DVD nosičích. Problematické je především jeho využití v materiálech
přicházejících do styku s potravinami, včetně kojeneckých lahví, ze kterých
se uvolňuje a dostává i lidského organismu.
Kde všude lze bisfenol A najít?
Polykarbonátové
plasty
(65% spotřeby)
Epoxidové
pryskyřice
(30% spotřeby)
Další použití
(5% spotřeby)
Nárazu vzdorné
glazury
Báně pouličního
osvětlení
Součásti domácích
spotřebičů
Komponenty
elektrospotřebičů
CD a DVD
Láhve na více použití
Nádobí do mikrovlnky
Nádoby na potraviny a
nápoje
Součásti automobilů
Jídelní příbory
Sluneční brýle
Police v lednicích
Povrchové úpravy
(potahové nátěry)
Povrchová úprava
konzerv a plechovek
Desky pro tištěné
spoje
Kompozity
Lepidla
Nátěrové hmoty
Laky na nehty
Pesticidní přípravky
Antioxidanty
Zpomalovače hoření
Brzdové kapaliny
Stabilizátory gumy a
PVC
Vodovodní trubky
Zubní plomby
Aditivum termopapírů
Vodovodní filtry
Vyztužené trubky
Podlahové materiály
Elektrická izolace
Může se bisfenol z výrobků dostávat do lidského organismu?
Ano, bisfenol A se uvolňuje z řady výrobků, včetně plastového nádobí a
kojeneckých lahví, a vstupuje do lidského těla. Studie ukazují, že moč až
90% populace v průmyslových státech obsahuje tuto látku. Životní
prostředí kolem nás je BPA doslova zamořeno – běžně ho lze nalézt
například v prachu, vodě, krvi, dokonce byl objeven i v mateřském mléce a
pupečníkové šňůře novorozenců.
Listopad 2010
Je bisfenol A škodlivý pro lidské zdraví?
Během posledních deseti let byly vypracovány stovky peer-reviewed studií, které
poukazují na vážná zdravotní rizika, jakými jsou rakovina prsu, varlat a prostaty či
nárůst vzniku diabetu a řada dalších onemocnění způsobených expozicí nízkým
dávkám bisfenolu A. Důkazy o škodlivosti BPA stále přibývají. Největší obavy vzbuzují
účinky této látky na novorozence a malé děti, protože jejich citlivé organismy nemají
schopnost tuto látku z těla odstranit tak rychle, jako dospělí jedinci.
Regulují státy používaní bisfenolu A?
Jako první zakázala kojenecké lahve a další dětské nádobí s obsahem bisfenolu A
Kanada a nedávno ho dokonce přidala na oficiální seznam toxických látek.
Následovalo ji několik států a měst USA (Chicago, San Francisco, Wisconsin,
Connecticut, Minnesota, Maryland). Kalifornie oznámila záměr přidat BPA na seznam
látek, které způsobují rakovinu nebo vrozené vady. V Evropě zakázalo BPA
v kojeneckých lahvích první Dánsko, podobný zákaz přijal i francouzský parlament.
Švédsko a Rakousko oznámilo, že v případě nepřijetí rychlého zákazu v rámci EU,
podniknou individuální kroky směřující k regulaci této nebezpečné chemikálie na
národní úrovní.
Jaká je situace s bisfenolem A v ČR ?
Greenpeace ČR vyzvalo Ministerstvo zdravotnictví, aby stejně jako jiné státy zakázalo
na základě principu předběžné opatrnosti bisfenol A ve výrobcích pro děti
přicházejících do styku s potravinami. Princip předběžné opatrnosti je jednou
z hlavních zásad ochrany lidského zdraví a životního prostředí Evropské unie. Tato
zásada říká, že vždy, když existuje riziko možného nebezpečí, je třeba jednat tak, jako
by toto nebezpečí bylo skutečné. A to i v případě, že riziko není zcela stoprocentně
ověřené. Jak vyplynulo z jednání mezi Greenpeace a zástupci Ministerstva
zdravotnictví ČR – hlavním hygienikem Michaelem Vítem a ředitelkou státního
zdravotního Ústavu Jitkou Sosnovcouvou – nevidí tito zástupci odpovědných institucí,
na rozdíl od řady vědců a expertů, důvod u BPA princip předběžné opatrnosti použít,
jak ho v tomto případě aplikovalo Dánsko.
Listopad 2010