č. 15 Hradec Králové JIŘÍ TRENKWITZ

2012-2013
115
5
cena
ce
c
ena
na 2
20
0K
Kč
č
POLOČAS
29. kolo Gambrinus ligy
26. května 2013,
18:00 hodin, Eden
SK Slavia Praha vs. FC Hradec Králové
JIŘÍ TRENKWITZ: DVACET LET
VĚRNÝCH SLUŽEB SLAVII
permanentky
POŘIĎTE SI PERMANENTKU NA
SLAVII NA NOVOU SEZONU!
V pátek 24. května odstartoval prodej permanentních vstupenek na
domácí zápasy Slavie v nové sezoně Gambrinus ligy 2013/2014.
Oproti jednorázovým vstupenkám ušetříte peníze a navíc
ještě získáte řadu bonusů
a slev od partnerů Slavie.
na. Při této příležitosti je jeho
motiv vyobrazen na všech permanentních vstupenkách.
Celoroční permanentní vstupenku pořídíte od 1800 korun,
záleží na sektoru, který si vyberete.
Majitelé permanentek z této
sezony budou mít svá stávající místa na stadionu v Edenu rezervovaná do 7. června
2013.
Nadcházející sezona se ponese ve znamení 100. výročí
narození legendárního slávistického kanonýra Josefa Bica-
Rodiny s dětmi mohou opět
využít zvýhodněných balíčků
permanentek (2+2, 1+1, 2+1
nebo 1+2) do sektoru Rodiče
a děti, ve kterém je vstup pro
děti zdarma.
Svou speciální permanentku
mají i nadále fanoušci, kteří
Slavii podporují z Tribuny Sever.
Permanentky jsou k dostání
v předprodeji vstupenek v Edenu u vstupu číslo 4. Kontakt:
e-mail: [email protected],
telefon: +420 731 126 104, adresa: U Slavie 1540/2a, 100 00,
Praha 10.
Fota: Martin Malý
3
Foto: Vojtěch Raiman.
Vlajka Sparty? Ta u mě
na zdi viset nebude!
Těžko byste v současnosti v Edenu našli služebně
staršího slávistu. Masér a fyzioterapeut Jiří Trenkwitz však
po této sezoně sešívané opustí. Stejně jako brankáře
nebo útočníka ho zradilo zdraví. Ve Slavii dosáhl Jiří
Trenkwitz, kterému nikdo neřekne jinak než “Koala”,
všeho - titulů, semifinále Poháru UEFA nebo Ligy mistrů.
První otázka se jasně nabízí - proč
po skončení této sezony Slavii
opustíte?
„Bohužel mě k tomu donutil zdravotní stav. Už to bylo hodně náročné.
I naši doktoři mě k tomu nutili. Ještě
když tady byl primář Fousek, tak mi
nechal udělat vyšetření a poté mi
řekl, že operace je nevyhnutelná.
Snažil jsem se to oddalovat, ale protože se k tomu přidávají další problémy, tak už není zbytí. Podle doktorů
je už za minutu dvanáct. Ale víte jak
to je, pořád na to nějak nebyl čas...“
Jaká konkrétně operace vás čeká?
„Mým největším problémem jsou
záda. Mám pátý obratel vtlačený
dovnitř, ten pak tlačí na nervy. Už
sedm let necítím levou nohu dole
na vnější straně. Navíc se k tomu
přidaly právě i další problémy.“
Váš návrat po operaci je vyloučený?
„Mně už nezbývá moc dlouho
do důchodu. Po operaci budu čtyři
měsíce mimo, termín operace je
připravený na listopad, takže návrat možný nebude.“
Ale Slavii sledovat budete...
„Pokud to můj stav a čas dovolí, tak
určitě. Navíc máme sedm vnoučat,
manželka je na všechno sama, takže jí budu pomáhat.“
Já u áčka Slavie? To by
mě nikdy nenapadlo!
Jak jste se vůbec před dvaceti lety
dostal k fotbalové Slavii?
„Dělal jsem fyzioterapeuta a maséra u reprezentačního výběru v atletice. Tam jsem působil osmnáct
let a v roce 1993, když se rozpadlo Československo, tak ten tým
prakticky zanikl. Nás tam bylo více
a práce nezbyla pro každého. Já
jsem byl velkým kamarádem tchána Ondry Krištofíka a ten mi říkal,
že ve Slavii shánějí fyzioterapeuta
a maséra. Že je tady na to Boby
Zlámal sám. Na podzim 1993 se
domluvila první schůzka, následně
jsem do Edenu docházel ještě při
jiném zaměstnání. Od roku 1994
jsem u fotbalové Slavie začal působit naplno. I když jsem byl slávistou
odmalička, stejně jako celá naše
rodina, tak by mě nenapadlo, že
bych někdy mohl pracovat u fotbalu. U něčeho, co jsme všichni v rodině vždy milovali. A navíc jako člen
realizačního týmu u áčka.“
U fotbalové Slavie jste tedy začal
v roce 1993, ale červenobílá krev
vám v žilách koluje o něco déle...
„Já jsem ve Slavii jako takové
od roku 1963. Tehdy jsem přišel
atletiku provozovat závodně.“
Jakou disciplínu jste konkrétně
dělal?
„Začal jsem se sprinty. Potom se
tady celé středisko v Edenu předělalo a zůstaly tady akorát skoky,
víceboje a vrhy. Na skoky a víceboje jsem byl malej a lehkej, tak mi
zbyly ty vrhy, i když na ně jsem byl
taky malý. Všechno jsem doháněl
výbušností, silou a rychlostí.“
rozhovor
Vy jste svou sportovní kariéru
ukončil ale poměrně brzy...
„Už na vojně. Byl jsem v Bratislavě
u železničního vojska. Tam na seřaďovacím nádraží se zastavovaly
vagóny a jezdili jsme, jak se říkalo,
na brzdě. Já jsem tak v patnácti
kilometrové rychlosti naskakoval
právě na tu brzdu. Naneštěstí ten
schůdek, na který jsem naskakoval, upadl, protože byl celý zrezivělý. Kdybych se tehdy nedržel rukama, tak bych skončil pod vagónem.
Takhle jsem si sedřel obě holeně až
na kost, nějak se to tehdy zahojilo.
Ale když jsem přišel z vojny a začal
jsem zase makat, tak mi odskočila
činka a jen lehce mě do té holeně
klepla. Noha mi otekla, bolela mě.
Po víkendu mě poslali za doktorem,
já už měl čtyřicítky horečky a už to
nebylo dobré. Bylo mi necelých jednadvacet.“
Vyřešil jste to ale šalamounsky,
protože u sportu jste zůstal i nadále...
„Já jsem právě od sportu nechtěl
odejít. Tohle se mi stalo v únoru
a až do konce listopadu jsem se
dával do pořádku. Právě během té
pauzy jsem se přihlásil na školu,
na rehabilitaci, protože jsem nechtěl od sportu odejít. Tenkrát byla
jediná fakulta v Brně, tak jsem tam
studoval čtyři roky dálkově. Potom,
protože jsem ty atlety všechny znal,
mi bylo nabídnuto, jestli bych chtěl
dělat právě u reprezentace.“
K některým ale musíte mít takový
vztah, že se vám v Edenu nebudou
nechávat lehce...
„No tak to určitě. Několik by se
jich našlo. Například AS Řím, památný zápas, kdy tam snižoval
Jirka Vávra na 1:3, což znamenalo
postup. Nebo Ajax Amsterdam. Pro
nás vysněný postup do Ligy mistrů.
Nebo Šachtar Doněck, kdy jsme
na Ukrajině vyhráli 1:0. Kdybych
vzal vlajku po vlajce, tak ke každé
něco najdu...“
Jsou tady i české kluby, ale Spartu
tady nevidíme...
„Ta tady nikdy nevisela a dokud
tady já budu, tak viset nebude!
Sparta tady byla jednou, o což se
postaral masér reprezentace Eda
Poustka. Když jsme to tady v Edenu
jednou přenechali nároďáku a Eda
Poustka zjistil, že tu Sparta není,
tak takové malé vlaječky nalepil
úplně všude. Dát to zase dolů, to
dalo pěknou práci.“
Ve Fulhamu je masérů
devět, v Edenu dva
Vlajka Sparty v Edenu
nevisela a viset nebude!
Máte představu, kolik kluků se vám
vystřídalo na masérském stole?
„Co se hráčů týče, tak to budou
stovky. Nebyl bych schopný dát
všechny dohromady. Samozřejmě
na některé člověk vzpomíná mnohem více. Například na zlatý mančaft z roku 1996, kdy se udělal titul
a postoupilo se do semifinále Poháru UEFA. Navíc to byly moje začátky. To jsou kluci, kteří z paměti
nevypadnou nikdy.“
Jste známý svou unikátní sbírkou
klubových vlajek ve své masérně.
Tu si vezmete s sebou, nebo ji necháte svým následovníkům?
„Asi to tady nechám. Ani tady nejsou všechny, některé jsou ještě
ve skříňce. Vezmu si jedině všechny ty moje slávistické, které jsem si
nakoupil.“
Kteří hráči byli ti nejnáročnější
z pohledu maséra?
„No musím říct, že Pavel Kuka,
když se vrátil z Německa, tak toho
jsem měl na stole pořád (smích).
Ale to je ve srandě. Obecně platí,
že kluci, kteří přijdou ze zahraničí,
tak o své tělo více pečují. Například
Marcel Gecov, když se vrátil z Ful-
6
hamu, tak říkal, že tam bylo devět
fyzioterapeutů. My jsme tady dva
(smích).“
O vás naopak mnoho svěřenců říká,
že v kabině působíte také jako ten,
kdo dokáže vyslechnout nebo poradit...
„Člověk by v této pozici měl být
i psychologem a zároveň i takovou vrbou. Mnoho věcí si při masírování vyslechnu a tím, jak jsem
zkušenější, tak můžu i více poradit.
Komunikuji s klukama, vyslechnu
jejich názor, přidám jim své názory...“
Ať krásná podpora při zápasech vydrží
Vám se vystřídalo i několik parťáků
- masérů, na koho nejvíce vzpomínáte?
„Nejdříve jsem léta letoucí dělal s Boby Zlámalem. To jsme
byli dlouho ve dvou. Potom se to
na žádost právě Pavla Kuky ještě
rozšířilo, přišel Eda Uhlík. Ten kvůli rodině ale odešel. Dále tady byl
Dan Sobotka, ten přišel chvíli před
odchodem Bobyho Zlámala. Dan
poté po dvou letech kvůli rodině
také odešel. Teď jsem tu byl s Radkem Hubinkou. Časová náročnost
této funkce je neuvěřitelná. Rodina
musí mít svatozář. Není to zaměstnání do rodiny.“
Odcházíte po dvaceti letech
ve Slavii. Zažil jste tady vše, takže kdo jiný by měl Slavii popřát
do budoucna... Jak by vaše přání
znělo?
„Aby se v co nejkratší době vrátila
na pohárové pozice, které tady byly
tak dlouho. Samozřejmě můj odchod neznamená, že nadále nebudu slávistou. Fanouškům bych popřál, aby ta jejich krásná podpora,
která tady při zápasech je, vytrvala
a doufejme, že se brzy vrátíme tam,
kam patříme.“
vzpomínky
JIŘÍ TRENKWITZ OČIMA SLÁVISTŮ
le minimálně tak spokojený jako tady
ve Slavii. Jirka nám hráčům pomáhal
od neduhů nejenom svýma rukama,
ale uměl uklidnit i dobrým slovem,
když se někdy nedařilo.“
David Hubáček
„Jirka je takový inventář Slavie. Já
k němu na masáže moc nechodím,
jenom když je opravdu nejhůř, aby
mi protáhnul záda. Jirka má tady ten
svůj kouteček, kde je zalezlý a kde si
luští svoje sudoku. On má rád prostě
pohodičku. Samozřejmě že se také
občas zapojí do nějaké naší debaty a vždycky z něj nějaká zajímavá
hláška vypadne. Společně mu přejeme všechno nejlepší, do toho jeho
důchodu, dá-li se to tak říct... Ale
pro něj je to takový relativní důchod,
protože on stejně bude pracovat dál,
takže to bude takový pracovní důchod. A aby mu všechno šlo stejně
tak dobře jako tady na Slavii.“
Foto: Martin a Jan Malý
Ivo Knoflíček
„Když jsem se vracel z Německa
do Slavie, tak ve stejnou dobu přišel
do Slavie i Jirka. Přezdívku Koala
jsem mu vlastně vymyslel já. Když
jednou masíroval lýtko, tak byl hlavou
o to lýtko opřený tak, že vypadal jako
medvídek koala na stromě. A od té
doby se mu tak už říkalo pořád. Uteklo
to, už je to dvacet let... Myslím si, že
tady zažil ty nejlepší roky, třikrát titul
mistra ligy, evropské poháry... Určitě
se na něj tady bude hodně vzpomínat,
protože vydržet u mužstva tak dlouho,
to je opravdu obdivuhodné. Pracuje
skoro pořád, málokdy chybí a nebo je
nemocný. Je vidět, že Jirka má svoji
práci opravdu rád.“
Daniel Šmejkal
„Já bych chtěl Jirkovi především moc
poděkovat. Myslím si, že ve Slavii
strávil krásných dvacet let. Já jsem ho
poznal ještě jako hráč, s Jirkou jsme
zažili opravdu hodně legrace, je to ten
typ maséra, který do Slavie zkrátka
patří. Nikdy nezapomenu na historky
z různých soustředění, na kterých
proběhla spousta vtípků a spousta
sázek, tyto historky jsou však nepublikovatelné. Po pracovní stránce vnášel
do kolektivu velkou míru profesionality, naopak po té lidské zase dobrou
náladu a atmosféru. Chtěl bych mu
moc popřát, aby se mu dařilo i v té
další životní etapě a aby těch dalších
dvacet let bylo stejně krásných jako
roky strávené ve Slavii.“
Stanislav Vlček
„S Jirkou jsem zažil hodně dobrého,
byl tady ve Slavii po celou dobu mé
fotbalové kariéry. Je to obrovský slávista, ve Slavii je dvacet let, takže to
o něčem vypovídá. Je velkým sběratelem klubových vlajek, které rozvěšuje po stěnách masérny. Vypadá to
opravdu úžasně, což je jeho zásluha.
Chtěl bych mu popřát, aby byl i nadá-
7
Lukáši díky!
LUKÁŠ JAROLÍM SE LOUČÍ SE SLAVIÍ
Lukáš Jarolím ve Slavii:
243 utkání, 144 zápasů v lize, 34 branek, 17 ligových gólů, sezony 1994-1996, 2006-2007, 2010-2013, mistr ligy 1995/1996
Foto: Martin a Jan Malý.
21. května 2007. Slavia porazila Zlín 2:1 a kapitán Lukáš Jarolím si užíval radost pod strahovským kotlem. V posledním zápase
sezony si potom sešívaní zajistili účast v předkole Ligy mistrů a přes Ajax se konečně dostali do vysněné soutěže, u toho ale už
Jarolím nebyl. V létě se stěhoval do Toskánska a stal se hráčem Sieny.
Stejný zápas, stejný moment. Lukáši Jarolímovi přibíhá gratulovat Stanislav Vlček. Ve Slavii spolu byli v letech 2005 až 2007
a od roku 2010.
10. srpna 2005. Ve 21. minutě zápasu předkola Ligy mistrů
proti Anderlechtu vyrovnává Lukáš Jarolím na 1:1, na gól mu
přihrával tehdy sedmnáctiletý Marek Suchý. Spolu s ním se
radují Karel Piták a Stanislav Vlček.
27. února 2006. 26. minuta zápasu s Olomoucí a Lukáš
Jarolím posílá Slavii do vedení! Sešívaní tehdy před 1590 diváky vyhráli na Strahově 2:1.
28. září 2006. Lukáš Jarolím odehrál v sešívaném dresu řadu
zápasů v evropských pohárech, na začátek sezóny 2006/2007
ale nebude vzpomínat v nejlepším. Slavia po dvou prohrách
0:1 vypadla z Poháru UEFA s londýnským Tottenhamem.
8
Lukáši díky!
Lukáš Jarolím – Narozen 29. července 1976
Kariéra: 1994-1997 SK Slavia Praha, 1996 hostování FC Union Cheb, 1997 hostování SK České Budějovice JČE, 1997-2002 FC
Marila Příbram, 1998 hostování FK Mladá Bolelsav, 2003 CS Sedan Ardennes (Francie), 2004 SpVgg Greuther Fürth (Německo),
2004-2005 1.FC Slovácko, 2005-2007 SK Slavia Praha, 2007-2010 AC Siena (Itálie), 2010-2013 SK Slavia Praha
Foto: Martin Malý.
24. září 2006. Skoro osm tisíc diváků bylo v Plzni zvědavo na Slavii,
která ale domácí vyprovodila výsledkem 4:0. Hattrick zaznamenal
Pavel Fořt, čtvrtou branku přidával kapitán Lukáš Jarolím.
15. dubna 2007. Takhle si Lukáše Jarolíma budou pamatovat
všichni fanoušci Slavie – s kapitánskou páskou, ve středu
zálohy, s míčem u nohy. K dirigentským schopnostem přidal
Jarolím ve Slavii i 34 branek, 17 z toho v lize.
19. října 2012. Ve Slavii odehrál celkem 144 ligových zápasů,
ve všech svých angažmá ale nastoupil k více než třem stům
ligovým utkáním. Svůj třístý start si připsal ve vítězném derby
na podzim 2012, ocenění převzal před zápasem s Příbramí.
4. listopadu 2012. Poslední zápas Lukáše Jarolíma před slávistickými fanoušky v Edenu. Proti Plzni odehrál 74 minut, poté
ho vystřídal Karol Kisel.
18. listopadu 2012. Poslední zápas ve slávistickém dresu, možná symbolicky ve smuteční černé. Po 85 minutách nešťastného
zápasu s Hradcem Králové vystřídal Lukáše Jarolíma Martin Dobrotka, který si v několika jarních zápasech navlékl i „jeho“
kapitánskou pásku.
9
S Fanklubem
do Jihlavy!
Pro členy Fanklubu
vstupenka zdarma!
Podrobnosti na www.slavista.cz
soupiska
FC HRADEC KRÁLOVÉ, a.s.
BRANKÁŘI
12
Radim OTTMAR
8.
12.
1983
20
Jiří LINDR
7.
8.
1986
30
Tomáš KOUBEK
6.
8.
1992
OBRÁNCI
FC Hradec Králové, a.s.
Rok založení: 1905
Klubové barvy: bílá a černá
Kapacita stadiónu: 7 000
Adresa: FC Hradec Králové, a.s., Všesportovní stadion,
Úprkova 473, 500 09 Hradec Králové
Telefon: 495 515 531, 495 515 532
Internetová adresa: http://www.fchk.cz
E-mail: [email protected]
REALIZAČNÍ TÝM:
Hlavní trenér: Luboš Prokopec
Asistent trenéra: Karel Podhajský
4
Tomáš HOLEŠ
31.
3.
1993
11
Jaroslav ZELENÝ
20.
8.
1992
15
Peter JÁNOŠÍK
2.
1.
1988
16
Jiří PODĚBRADSKÝ
9.
9.
1982
17
Dominik SIMERSKÝ
29.
9.
1992
18
Tomáš HÁJEK
1.
12.
1992
21
Marián HOCK
27.
2.
1992
23
Jan ŠISLER
24.
4.
1988
24
Michal PÁVEK
13.
2.
1985
25
Marek PLAŠIL
19.
12.
1985
27
Milan FUKAL
16.
5.
1975
1980
ZÁLOŽNÍCI
Do konce ligy zbývají odehrát pouhá dvě utkání a Hradci Králové hrozí, že se s Gambrinus ligou rozloučí.
V průběhu jara dokázali Votroci porazit pouze dva jiné
celky – Teplice a Zbrojovku Brno a celkem si připsali
za jarní část devět bodů. V minulém kole sehráli Hradečtí důležité utkání s Příbramí, která se zatím drží
na posledním nesestupovém místě, rozdíl tří bodů ale
nesmazali, úterní utkání skončilo bezbrankovou remízou. Na Hradec tak čeká obtížný úkol porazit v posledních dvou kolech Slavii a Plzeň a doufat v zaškobrtnutí
ostatních celků.
V posledním vzájemném utkání mezi Hradcem a Slavií sice padlo pět gólů, tři z toho však do slávistické
sítě. Sešívaní vedli, ve druhém poločase se jim podařilo srovnat na 2:2, rozhodující branku ale vstřelili
opět domácí. Slavia si tak v patnáctém kole nepřipsala ani bod.
Tomáš STRNAD
8.
12.
3
Petr SCHWARZ
12.
11.
1991
5
Radek HOCHMEISTER
12.
11.
1982
7
Vojtěch ŠTĚPÁN
8.
6.
1985
13
Jiří JANOUŠEK
17.
11.
1989
14.
7.
1988
4.
11.
1989
20.
6.
1981
19
Haris HARBA
26
Emir HALILOVIČ
28
Filip KLAPKA
ÚTOČNÍCI
6
Tomáš MALINSKÝ
25.
8.
1991
8
Radek VOLTR
28.
11.
1991
1994
9
Asim ZEC
23.
1.
10
Marek KULIČ
11.
10.
1975
14
Pavel DVOŘÁK
19.
2.
1989
21
Dušan UŠKOVIČ
9.
4.
1985
22
Vojtěch HADAŠČOK
8.
1.
1992
Foto: Martin Malý.
FC Hradec Králové – SK Slavia Praha 3:2 (2:1)
Branky: 17., 33. Uškovič, 78. Halilovič – 10. Nitrianský,
64. Kisel
Hradec: Koubek – Holeš, Jánošík, Fukal, Poděbradský
– Strnad, Šisler, Hochmeister, Štěpán – Uškovič (65.
Halilovič), Harba
Slavia: Berkovec – Nitrianský, Latka, Hubáček, Čonka
– Jarolím (85. Dobrotka) – Koreš (88. Dostál), Zmrhal,
Juhar – Kisel – Škoda
ŽK: Šisler – Hubáček, Škoda
Diváci: 5 025
Rozhodčí: Drábek – Vysloužil, Marek
2
11
soupiska
SK SLAVIA PRAHA
Oficiální název klubu: SK Slavia Praha – fotbal a.s.
Prezident klubu: Aleš Řebíček
PŘEDSTAVENSTVO
Předseda představenstva: Adam Řebíček
Místopředseda představenstva: Zbyněk Kusý
Člen představenstva: Miroslav Držmíšek
Generální ředitel: Zbyněk Kusý
Kamil
ČONTOFALSKÝ
brankář
3.6.1978
1
Martin
BERKOVEC
brankář
12.2.1989
29
Milan
NITRIANSKÝ
obránce
13.12.1990
5
Martin
DOBROTKA
obránce
22.1.1985
Rudolf
SKÁCEL
záložník
17.7.1979
8
Ondřej
PETRÁK
záložník
11.3.1992
14
12
Finanční ředitel: Adam Řebíček
Organizačně-provozní ředitel: Jiří Trepeš
Ředitelka komunikace: Soňa Nouzáková
Sportovní ředitel: Miroslav Držmíšek
Manažer pro mládež: Karol Kisel
Obchodní ředitel: Radek Šenk
Manažerka marketingu: Michaela Schejbalová
Matej
RAKOVAN
brankář
14.3.1990
34
Milan
BORTEL
obránce
7.4.1987
6
Matúš
ČONKA
obránce
15.10.1990
19
Martin
JUHAR
záložník
9.3.1988
9
Karol
KISEL
záložník
15.3.1977
Marcel
GECOV
záložník
1.1.1988
15
Jaromír
ZMRHAL
záložník
2.8.1993
3
David
HUBÁČEK
obránce
23.2.1977
4
Martin
DOSTÁL
obránce
23.9.1989
30
Robert
HRUBÝ
záložník
27.4.1994
2
11
Luboš
TUSJAK
záložník
15.2.1992
12
Viktor
ŠIMEČEK
záložník
14.7.1993
13
16
Štěpán
KOREŠ
záložník
14.2.1989
18
Lukáš
JAROLÍM
záložník
29.7.1976
20
soupiska
Martin
HURKA
záložník
20.4.1993
23
Tomáš
MIČOLA
záložník
26.9.1988
25
Martin
FENIN
útočník
16.4.1987
10
Jan
VOŠAHLÍK
útočník
8.3.1989
17
Milan
ŠKODA
útočník
16.1.1986
Dávid
ŠKUTKA
útočník, 25.5.1988
Michal
PETROUŠ
hlavní trenér
Ivo
KNOFLÍČEK
asistent trenéra
Martin
VANIAK
trenér brankářů
Jan
BUDĚJSKÝ
kondiční trenér
Stanislav
VLČEK
vedoucí mužstva
Jiří
STRNAD
hlavní kustod
Petr
BÍLEK
kustod
Jiří
TRENKWITZ
masér
Radek
HUBINKA
fyzioterapeut
33
BRANKY (celkem 34)
8 – Kisel, 4 – Nitrianský, Vošahlík, Škoda, 3 – Juhar, Mičola, 2 – Latka, Gecov,
1 – Zmrhal, Petrák, Dobrotka, Škutka
ČERVENÁ KARTA 1 – JUHAR
ŽLUTÉ KARTY (celkem 74)
8 – Nitrianský, 7 – Petrák, 6 – Juhar,
Škoda, Vošahlík, Mičola, 5 – Hubáček,
Bortel, Kisel, 4 – Latka, 3 – Čontofalský
2 – Jarolím, Tusjak, Gecov, Čonka, 1 –
Zmrhal, Cicman, Dobrotka, Skácel
21
ČISTÁ KONTA (celkem 10)
10 – Čontofalský (Doma: Brno, Teplice,
Sparta, Dukla, Slovácko. Venku: Liberec,
Dukla, Jablonec, Brno, Plzeň)
Pozn.: Statistiky jsou aktuální po zápase 27. kola
Plzeň – Slavia.
Foto: Martin Malý.
Vychází vždy v den utkání na domácím hřišti SK Slavia Praha. Číslo periodika je uvedeno na titulní straně. Evidenční číslo: MK ČR E 12874.
SK Slavia Praha – fotbal a.s.: U Slavie 1540/2a, Praha 10, PSČ 100 00. IČO: 63999609.
Redakce: Soňa Nouzáková (šéfredaktorka), Vojtěch Raiman, Michal Býček, Dana Brzobohatá Korektury: Radmila Štěpánková, Iva Česneková
Redakční e-mail: [email protected]. Fotografie na titulní straně: Jiří Trenkwitz. Foto: Vojtěch Raiman.
© UNIPRINT, s.r.o., Zbuzany 1584, 516 01 Rychnov n. Kn., tel.: 494 542 292, fax: 494 533 045, zlom: Jiří Vrba
13
historie
Slavné góly ve slavných zápasech – pokračování
Foto: Archiv Slavie.
1965. Jan Lála a návrat do první ligy. Zápas Slavia vs Plzeň
4:1. Televize a vyprodaný Eden na zápase 2. ligy.
1966. Josef Kadraba a poslední vítězný gól na „staré
Spartě“. Výhra sešívaných 3:2.
1965. Josef Píša a úvodní gól derby Sparta vs Slavia před rekordní návštěvou 50 105 platících diváků na Strahově. Výsledek
byl smírný 2:2.
1987. Ivo Knoflíček a televizní „gól
roku“ ze zápasu Československo vs
Wales 2:0 z kvalifikace na mistrovství
Evropy.
14
1996. Jiří Vávra na stadionu AS Roma.
Tento gól Slavii poslal až do semifinále
Poháru UEFA.
2007. Stanislav Vlček v zápase
s Ajaxem Amsterdam. Neuvěřitelná
euforie z postupu do Ligy mistrů UEFA,
Slavia poráží čtyřnásobného vítěze
nejslavnější klubové trofeje kontinentu.
odbor přátel
SLÁVISTICKÉ HYMNY – FOTBAL,
HOKEJ I ODBOČKY – pokračování
V první polovině sedmdesátých let kralovala v Edenu melodie
Kluci zlatí, kterou popularizovala tehdy špičková skupina
F. Ringo Čecha a zpěvák Viktor Sodoma, oba velcí slávisté.
Kam hrabou se nejhezčí slečny
Na mou lásku, můj idol věčný,
Na nejhezčí, která mezi námi je!
Tou mou velikou láskou je – Slávie!
Červenobílí, to se mi líbí,
To já mám, to já mám rád!
Červenobílí, to se mi líbí.
Za ty chci do smrti hrát!
Kluci zlatí, kluci zlatí!
Kluci zlatí, jen góly platí!
Kluci zlatí, kluci zlatí!
Žádná kouzla – a jen ukažte jim,
jak se hraje!
Vždycky se mi líbívala
Červená mašle v hlavě,
Za rok se změnily časy
Nosím ji v povijaně!
Až na onen svět budu veden,
rád půjdu, vždyť je tam Eden!
A tam přece léta už domov pravý je
– mé veliké lásky, mé Slavie!!!
Probuzení Slavie, návrat jména, vznik OP. To
byla sezona 1964/1965. Na tomto poli vynikal hlavně slávista až za hrob Milan Neděla.
V památném jaru 1965 zaznělo z rádia:
Když hraje Slávie, tak padaj´góly,
Když hraje Slávie, hezčí je svět!
Příští rok bude hrát zas´hlavní roli,
Jako ji hrávala šedesát let!
A pokračovalo se refrénem, jehož část si
pamatuji takto:
Obrana, ta vůbec starosti nám nedělá,
Protože v ní hraje kdo? No přece Lála!
Lála, Lála, Lálalalala!
Na některých odbočkách se zpívával přizpůsobený třetí a čtvrtý verš
Červenobílí jsou mistry ligy!
Těm budu do smrti přát!
Nástupu internetu v 90. letech dokázaly
využít i naše odbočky a zveřejnily i vlastní
hymny některých odboček. Začněme hlavní
částí rožďalovické hymny:
Je statisticky dokázáno,
že slávisty jsme každé ráno!
A i když je tma jako v ranci
sparťan nemá celkem žádnou šanci
Refrén: Když Slavie vyhraje,
se sparťany nuda je!
Sparta neříká nám nic,
jsme slávisti z Rožďalovic!
V jiném rozhlasovém kabaretu zazněl opět
popěvek Milana Neděly:
Tak vyslyšte to naše přání
Slavie, ta není k mání!
A že by měla vždy jen vyhrát!:
Ať pod kostelíčkem můžem´ zpívat!
Já však jenom pro sport žiji,
musíme jít na Slavii!
Sledovat budeme obrannou hru Lály,
dívat se, jak Píša pěkně střílí z dáli!
My hvězdu máme jen na prsou,
tak soupeři, ať už se třesou!
Pak ať zní do nekonečna:
SLAVIA ZŮSTANE VŽDY VĚČNÁ!
Jestliže však soudruh sudí
spravedlivý hněv v nás vzbudí,
postihne ho jistě, jak už brzy pozná,
postihne ho jistě naše pomsta hrozná:
Pošleme ho do háje,
kde příroda krásná je!
Hymna slávistů z Brandýsa na Orlicí je dána
kulturním tradicemi „městečka maličkého“
i připomínkou posledního pobytu J. A. Komenského na našem území:
Vlajkonoši tehdy používali skandování Heja, heja,
Slavia a na melodii Mělnické polky zpívali: Červenobílý, to se mi líbí, to je ta barva Slávie, Slávie!
Velkým slávistou byl i dirigent Karel Krautgartner a Slavia nastupovala po návratu do ligy
k zápasům za zvuků melodie Babeta z muzikálu Kdyby tisíc klarinetů. Slávisté se však také
plně vrátili i ke kořenům z první republiky, kdy
hymnou slávistů byla píseň Červenobílí:
My jsme ti Brandejští, slávisti od Orlice,
milujem Slavii stále víc a více.
Barva červená a bílá
nás tu dávno sjednotila
a naší láskou je
vždy věčná Slavie.
Městečko maličké
je srdcí labyrint,
v něm se však neztratí
kdo fandí Slavii.
Náš klub je špičkový,
každý to o nás ví,
a tak, kdo rozum má,
s námi si užívá
Kdo může, sportuje…….
a kdo ne , fandí jen……
všichni se bavíme………
a nejen fotbalem……….
A městečko Cvikov z podhůří Lužických
hor? To přišlo s vlastní hymnou i s další
společnou písní poukazující na to, kolik že
je na českém severu slávistů:
1892 událost vskutku královská
Červeno-bílá Slavia,
svojí pouť právě začíná
Refrén: To jsme my, Cvikováci
Milující Slavii
Jsme to my, Cvikováci
Naší pražskou Slavii
To jsme my……
Klubismus ještě nevymřel
V našich srdcích stálé místo má,
Červeno-bílá Slavia
Na severu příznivce svý má
Do Edenu , s láskou chodíme,
Na zápasy dresy nosíme,
Taky šály v barvách klubovejch
Protože MY jsme Slavia…
HYMNA SPOLEČNÁ - SEVERNÍ
Na severu země české,
v horách krásných Lužických,
Nachází se město malé,
Cvikov v názvu mající.
Co se ve Cvikově děje,
vlajky vlají , trubky zní.
Červeno-bílá parta,
do Prahy právě uhání.
Ze Cvikova, z České Lípy
společná síla severní!
Na sobě dresy svého klubu,
Eden pak v peklo promění.
Tak už jsme tady, už se hraje,
rychle pivko, klobásu!
Kluci v dresech sešívanejch
hrajou fotbal na krásu.
Slavia pět gólů vsítí,
v tento krásný podvečer.
Po zápase soupeř šílí,
my vracíme se na sever.
Text připravil RNDr. Michal Dobiáš
– 1. místopředseda OP
15
jubilea
„Šmíca“ slaví čtyřicet!
Slávistické „Štístko“ Vláďa Šmicer,
vítěz ligy mistrů s Liverpoolem,
stříbrný z mistrovství Evropy 1996
a v neposlední řadě i trojnásobný
mistr ligy se Slavií, oslavil v pátek 24. května své čtyřicáté narozeniny. Slavia stála na počátku
i konci jeho profesionální fotbalové kariéry. V jejím průběhu pro-
šel francouzskými týmy RC Lens
a Girondins Bordeaux a již výše
zmiňovaným anglickým Liverpoolem. Slavii však v české lize zůstal
věrný, působil zde mezi lety 1991
a 1996 a zpět se vrátil opět v roce
2007. Celkově v červenobílém
dresu odehrál 212 utkání, z toho
bylo 105 ligových, a soupeřovu síť
rozvlnil šikovný záložník celkem
jedenatřicetkrát. Se Slavií se loučil již na novém stadionu v Edenu a jediné oko nezůstalo suché.
V exhibičním derby slávistických
a sparťanských hvězd vstřelil dvě
branky a ve svém týmu představil
svého nástupce – tehdy šestiletého syna Jiřího.
Foto: Archiv Slavie.
Foto: Martin Malý.
Foto: Martin Malý.
Foto: Martin Malý.
Foto: Martin Malý.
Foto: Archiv Slavie.
16
jubilea
František „Boby“ Zlámal slaví
65. narozeniny
„Slavia je pro mne úplně vším, strávil jsem tu skoro celý život.“
Ve středu 29. května oslaví
své šedesáté páté narozeniny
legendární slávistický brankář František „Boby“ Zlámal.
Boby přišel do Slavie v roce
1969 z druholigové Dukly Tábor a odehrál za ni úctyhodných 537 zápasů, z toho 207
ligových. Společně s Mirosla-
vem Stárkem vytvořili nejdéle
sloužící brankářský tandem
v červenobílé historii – společně hájili slávistickou svatyni ve 265 zápasech. V roce
1977 nastoupil i za československou reprezentaci a je
držitelem ceny fair play Československého olympijského
výboru za rok 1978. Za Slavii
dýchal, každý, kdo ho potkal,
musel ocenit jeho dobráckou
povahu a neustále dobrou náladu. I po ukončení své hráčské kariéry zůstal sešívaným
věrný, působil zde jako asistent, trenér brankářů a také
jako masér až do léta 2007.
Fota: Archiv Slavie.
17
All Stars Cup 2013
V. ročník mezinárodního fotbalového turnaje
•
•
•
•
•
Kategorie: U15 (hráči narození 1998)
Pořadatel: agentura All Stars Team
ve spolupráci s Městskou částí Praha 10
a SK Slavia Praha
Termín: 14.–16. 6. 2013
Místo: areál SK Slavia Praha
Více na www.allstarcup.cz
Zúčastněné kluby
Ajax Amsterdam
Bohemians Praha 1905
CD Chivas Guadalajara
CSKA Moskva
Panathinaikos FC
FC Viktoria Plzeň
FC Zbrojovka Brno
Fenerbahce Istanbul
FK Dukla Praha
Olympique de Marseille
Randers FC
SK Dynamo Č. Budějovice
SK Slavia Praha
Sporting Lisabon
Valencia CF
1. FK Příbram
all stars cup
All Stars Cup 2013
Další ročník mezinárodního žákovského fotbalového turnaje All Stars Cup
se uskuteční za necelý měsíc. Od 14. do 16. června se utkají v areálu SK
Slavia Praha fotbalisté ve věkové kategorii U15. Členem organizačního
výboru turnaje je také manažer mládeže Karol Kisel.
Co od letošního ročníku All Stars
Cupu očekáváte?
„Určitě skvělou atmosféru a výbornou příležitost pro mladé kluky změřit své síly s nejlepšími týmy. V této
věkové kategorii je to i i vzhledem
k výbornému obsazení pro hráče
taková malá Liga mistrů. Letos se
navíc povedla zajistit poprvé účast
neevropského týmu, z Mexika přijede Chivas Guadalajara, kde vyrostl
Chicharito, který hraje momentálně
v Manchesteru United.“
Na jaký tým a herní styl se osobně
nejvíc těšíte?
„Akademie Chivasu je považována
za nejlepší v celém Mexiku, takže
na tento tým jsem velmi zvědavý.
Dále tu bude Valencie, Olympique
Marseille, Ajax Amsterdam, týmy,
které patří v Evropě k nejlepším.
A vidět je hrát na vlastní oči bude
nejen pro naše hráče kategorie U15,
ale i pro další týmy a trenéry skvělá
příležitost naučit se něco nového.“
Je totiž úplně něco jiného hrát finále
na takovém krásném stadionu než
na tréninkových hřištích.“
Jak je podle vás silný náš slávistický tým, který se turnaje účastní?
„Náš tým je podle mě skvělý, zrovna v tomto roce mají velkou šanci
na dobré umístění. To, co potřebují,
je právě mezinárodní konfrontace,
proto jsem velmi rád, že tuto šanci dostanou. Uvidíme, jak na tom
budou ve srovnání s ostatními
týmy, protože v České republice
patří k nejlepším ve své věkové
kategorii. Týden před turnajem jim
končí soutěž, věřím, že ji vyhrají.
Ale i kdyby se to nepovedlo, nevadí, důležité je, že se dobře vyvíjejí
a patří mezi top týmy u nás.“
Když jste byl v tomto věku, vybavujete si, že jste se účastnil nějakého
podobného turnaje?
„Vybavuji si například turnaj, kde
se hrálo finálové utkání na hlavním stadionu v Sunderlandu nebo
Newcastlu a to je pro mě zážitek,
na který vzpomínám dodnes. Kluci
si to určitě budou pamatovat celý
život, navíc ne všichni z nich se
stanou profesionálními fotbalisty,
takže když budou v budoucnu sledovat v televizi Ligu mistrů, budou si
moct říci, že proti tomuto hráči jsem
v patnácti letech hrál... Některým
z nich naopak tento turnaj pomůže
k lepším výkonům, díky kterým to
poté ve fotbale dotáhnou daleko.
Jaké umístění od týmu očekáváte?
„Umístění není to hlavní, důležité je,
aby se v turnaji herně neztratili. Pokud budou na nejvyšších příčkách,
bude to samozřejmě skvělé, ale
kdyby se to nepovedlo a my jsme
viděli, že herně za svými vrstevníky nezaostávají, tak budeme určitě
spokojeni. Pokud se stane, že se jim
turnaj nevydaří, tak je to také zkušenost. Ukáže se, v čem mají v porovnání s jinými týmy rezervy.“
Co byste popřál účastníkům turnaje?
„Všem bych popřál, ať si turnaj
užijí, ať se jim vyhnou zranění a ať
mají ze svých výkonů dobrý pocit.“
Foto: Michal Býček.
V čem tkví Vaše role v organizaci
turnaje?
„Jsem součástí organizačního výboru, každý týden máme pravidelné
schůze s agenturou All Stars Team
a řešíme provoz celého turnaje.
Tento rok se nám povedlo velmi
dobře propojit chod všech oddělení na Slavii, takže turnaj můžeme
považovat v podstatě za slávistický, a to nejen proto, že se hraje
na našich hřištích. Ve Slavii jsme
hrdí, že můžeme turnaj organizovat
ve spolupráci s agenturou All Stars
Team, která vykonala obdivuhodné
množství práce. Rád bych jim podě-
koval za jejich ochotu a ambice takový turnaj vůbec organizovat, jsou
do své práce skutečně zapáleni.“
Finálové zápasy se budou hrát
na hlavním stadionu v Edenu, což
bude pro hráče v tomto věku určitě
velký zážitek...
„Jsem moc rád, že se to povedlo
zařídit. Vlastník stadionu byl v tomto
ohledu velmi vstřícný. Kluci z toho
budou mít vzpomínky na celý život,
ještě jim to umocní zážitek z finále.
19
momenty sezony
Foto: Martin Malý.
První pětigólový příděl sezóny přišel v pátém kole, 28. srpna 2012, a odvezla si ho Zbrojovka Brno. Dvě branky dal kapitán Karol
Kisel, poprvé v áčku se trefil Jaromír Zmrhal, který se po svém letním příchodu úspěšně zapracoval do prvního týmu. Vedle devatenáctiletého Zmrhala se do základní jedenáctky v několika zápasech dostal i tehdy dvacetiletý Luboš Tusjak.
Poslední domácí podzimní zápas, 16. kolo, 23. listopadu 2012.
Soupeř: Baník Ostrava. Hlavní hrdina: Stanislav Vlček. Přesně
po dvaceti letech a dvaceti dvou dnech se střelec, který Slavii
zařídil postup do Ligy mistrů, loučil s profesionální fotbalovou
kariérou, aby v Edenu dále pokračoval jako vedoucí mužstva.
Blahopřát mu přišla i naše nejlepší tenistka Petra Kvitová.
Před chvílí zazněl závěrečný hvizd sudího Příhody a v Edenu
mohou vypuknout vítězné oslavy! Slavia porazila na domácím
stadionu Spartu 1:0, hrdinu zápasu Martina Latku nese na
ramenou směrem ke slávistickému kotli Kamil Čontofalský.
278. derby pražských „S“ je naše!
Fotorafie, která 29. září 2012 obletěla noviny po celé České republice. V 73. minutě si na dlouhý centr Davida Hubáčka naskočil
stoper Martin Latka a hlavou poslal míč do sítě. Slavia vedla v nejsledovanějším zápase ligy 1:0 a náskok už nepustila. Latka se trefil ve druhém derby po sobě, na podzim se stal miláčkem sešívaných fanoušků a jejich skandování „Latka do repre!“ ho nakonec
dostalo až do nominace národního týmu. V zimě odešel do vysněné Bundesligy, do týmu Fortuny Düsseldorf.
20
momenty sezony
Foto: Martin Malý.
Začátek jara, přiznejme si, příliš radosti slávistickým
fanouškům nepřinesl. Výjimkou byl domácí zápas s Libercem,
který Slavia vyhrála 3:1. Všechny tři góly obstarali Slováci: Martin Dobrotka ještě v prvním poločase, Dávid Škutka ve druhém.
Nejvíc si ale svou trefu užil kapitán Karol Kisel, který pod
dresem mohl ukázat jméno novorozeného syna Kaie. Kisel
navíc den před zápasem oslavil své 36. narozeniny.
Porážka 0:2 v Příbrami byla posledním zápasem, který
z lavičky Slavie odkoučovali Petr Rada a Martin Poustka. Tři
dny po zápase je nahradili trenéři juniorky Michal Petrouš
a Ivo Knoflíček. „Kluci potřebují hlavně dodat sebevědomí,“
řekl po svém nástupu Michal Petrouš a hráči to potvrdili hned
v následujícím kole, kdy sebevědomě porazili Jablonec 5:1!
Radost Tomáše Mičoly symbolizuje „znovuzrozenou“ Slavii. Hned v prvním zápase pod staronovým trenérem Michalem
Petroušem nasázeli sešívaní Jablonci pět branek, dvakrát se trefil Martin Juhar, dvakrát právě Tomáš Mičola, gólový účet
zápasu načal přesnou hlavičkou Marcel Gecov.
Že se budou fotbalisté Slavie takto radovat i po zápase 27. kola v Plzni čekal asi jen málokdo. Zápas na půdě lídra tabulky
ale rozhodl už v 15. minutě Milan Škoda krásnou střelou, která byla vyhlášena gólem týdne. Po vyloučení Martina Juhara se
mužstvo i v deseti hráčích semklo k nejbojovnějšímu výkonu v sezóně a vedení udrželo. „Nejtěžší zápas mé trenérské kariéry,“
přiznával po závěrečném hvizdu trenér Michal Petrouš.
21
juniorka
MILAN TITĚRA BOJUJE S JUNIORKOU O TITUL
Rozjetou juniorku převzal po Michalu Petroušovi a z lavičky řídí stíhací
jízdu za brněnskou Zbrojovkou. Na tu Slavia tři kola před koncem
ztrácí jediný bod. „Hrát o možnost být první v prestižní Juniorské lize je
samozřejmě velkou motivací,“ říká trenér Milan Titěra.
Vy jste se stal po Michalu Petroušovi
trenérem juniorky, zůstal jste zároveň
na lavičce U18? Jak se to dá stíhat?
„Jelikož s U21 trénujeme většinou
dopoledne a hrací den je pondělí, tak
jsem první týden po změně působil
u obou týmů. Díky rychlému jednání
se podařilo doplnit realizační tým U18
o A. Petrouše, který zajistil spolu s J.
Roulem bezproblémový chod týmu.
V současnosti tým U18 sleduji v době,
kdy nemám program s U21.“
Jakou roli hraje psychologie ze strany
trenéra u mladých hráčů? Měl by být
trenér spíš „kamarád“ nebo vládnout
tvrdou rukou a udržovat disciplínu?
„Každý trenér má blíže k nějakému
stylu vedení týmu, kterému věří. Záleží vždy hodně na hráčích, zda nezneužívají “kamarádského“ přístupu
trenéra. Já se snažím, aby hráči měli
disciplínu v tréninku i v zápasech
a abychom se v týmu vzájemně respektovali. Zároveň nechávám hráčům možnost vyjádřit se k různým
situacím a pokud přijdou s nějakým
problémem, tak se jim snažím vyhovět.“
Myslíte si, že je velký rozdíl mezi juniorkou a nejstaršími dorosty, třeba
kategoriemi U19 a U18?
„V každém období mají hráči určité
výkyvy nebo problémy, které ovlivňují
jejich výkonnost. Dorostenci fungují
tak, že chodí denně do školy a potom
se přesouvají na odpolední trénink.
Domů se vracejí večer. Rozdělují svůj
čas mezi školu a fotbal. Hráči juniorky
fungují na profesionálnější úrovni a zaměřují se především na fotbal a věci
s tím související. Většina má upravený
studijní plán tak, aby se mohli naplno
věnovat fotbalu. Je kolem nich velký realizační tým, který se stará o jejich rozvoj, a na všechno je více času a klidu.“
Foto: Martin Malý.
A naopak rozdíl mezi juniorskou ligou
a například Divizí, kterou hrál B-tým
Slavie v minulé sezóně?
„Myšlenka juniorské ligy spočívá v tom,
aby se mohli všichni mladí hráči maximálně rozvíjet bez ohledu na výsledky
či postavení v tabulce. V soutěžích
mužů se hraje především o výsledky, postupy, sestupy a herní kvalita
a rozvoj hráčů jde častokrát stranou.
Juniorská liga je více ofenzivní a hodně vyrovnaná. Konfrontaci s dospělým
fotbalem na úrovni divize či ČFL si hráči
vyzkoušeli v obou přípravných obdobích a vedli si velmi dobře.“
Někteří hráči juniorky trénují určité časové úseky s A-týmem. Je to na nich
poznat, když se potom vrátí do juniorky?
„Pokud hráči trénují s áčkem dlouhodobě, tak je vidět, že v zápasech juniorky jsou hlavními osobnostmi. Pro
ty, kteří nahlédnou do áčka na pár
tréninků, tak je to spíše zkušenost.“
Jaký je váš názor na starty starších
hráčů než U21 (nebo hráčů z A-týmu)
v juniorské lize? Nebyla by pro ně přínosnější hra např. v ČFL nebo v Divizi?
„Jestliže se jedná o krátkodobé ro-
22
zehrání, tak v tom nevidím problém.
Zahrát si např. dva zápasy s hráčem
A týmu je zkušenost pro ostatní. Neměli by tam však působit dlouhodobě
a omezovat mladším možnost dostat
se do zápasů. Myslím, že většina
týmů využívá skutečně hráče v juniorském věku a občas některý tým
využije v utkání staršího hráče.“
Ze všech stran je sice slyšet, že v juniorce jde hlavně o výchovu mladých
hráčů, přípravu pro áčko, vnímáte
přesto možnost získat titul? Je pro
hráče velká motivace, že pořád hrají
„o něco“ a ne třeba ve středu tabulky?
„Výstavní skříň každého klubu je A tým
a proto je skutečně prioritou přechod
co největšího počtu hráčů do áčka,
nebo jiného ligového klubu. Zároveň
jsou hráči vychováváni k tomu, aby
se snažili každé utkání vyhrát a z toho
plyne i motivace být dlouhodobě nejlepším týmem soutěže. Hrát o možnost být první v prestižní Juniorské
lize je samozřejmě velkou motivací,
která má však zároveň i opačný efekt
a některé hráče spíše svazuje.“
Jak z vašeho pohledu hodnotíte projekt Juniorské ligy?
„Startovací ročník Juniorské ligy nabídl spoustu kvalitních zápasů a hlavně nabídl atraktivní ofenzivní fotbal,
o kterém svědčí fakt, že jen 7 zápasů
z 270 skončilo bez branek. Běžně se
stává, že v zápasech Juniorské ligy
padne 6 a víc branek. Co mi chybí,
je větší publicita této soutěže v různých médiích. V počátku projektu bylo
v plánu, dávat zápasy v TV, což nemělo dlouhého trvání. Představoval bych
si i větší divácký zájem, vzhledem
k tomu, že všechny kluby v soutěži
mají již svoji základnu fanoušků. Hrát
před více lidmi je vždycky pro hráče
zážitek a zápasy by získaly ještě větší
náboj.“
naši partneři
hlavní partneři
partneři
mediální partneři
23
GAMBRINUS
<ÜCQ <G<JðGN˜FÜLLJ9<AăFÜ@GHGKLMHMN÷JG:Q99HHGMðALÜ
F=BCN9DALFįBïÜ;@ă=KC÷;@KKMJGNAFBBKE=@@J<÷EFGKAL=D=E
;@J˜FįF @GR=EįHAKF @GGRF9ă=FÜĂ
Ă=KC H
HANG