Zkušenosti s virtuálními měnami - Bitcoin měna

Transkript

Zkušenosti s virtuálními měnami Bitcoin měna budoucnosti?
Sborník z konference
Praha 26. března 2014
budoucnosti?
Sborník z konference
Editor:
•• Ing. Gabriela Hujová – Vysoká škola manažerské informatiky, ekonomiky a práva
Recenzent:
•• Prof. Ing. Zdeněk Molnár, CSc. – Vysoká škola ekonomická v Praze, České vysoké
učené technické v Praze
Vystupující na konferenci:
•• Ing. Jaroslav Brychta – ekonom, hlavní analytik společnosti X-Trade Brokers
•• Karel Javůrek – publicista věnující se problematice virtuálních měn, zakladatel
Wealthico.com
•• Ing. Josef Myslín – Katedra informatiky, Vysoká škola manažerské informatiky, ekonomiky a práva
•• Ing. Marek Palatinus – programátor specializující se na problematiku virtuálních
měn
•• PhDr. Ing. Jiří Skuhrovec – doktorand na Katedře mikroekonomie a matematických
metod FSV UK
•• Bc. Martin Stránský - world BTC business, SE, majitel a CEO společnosti poskytující
služby v oblasti obchodování s virtuálními měnami
•• Jiří Táborský - redaktor ekonomické rubriky Lidových novin
•• Mgr. Jiří Tvrdý - vedoucí oddělení mezinárodního a právního FAU, Ministerstvo financí ČR
•• RNDr. Bc. Miroslav Veselý - referent analyticko-vyhledávacího oddělení, Ministerstvo financí ČR
•• Mgr. Lenia Vrbíková – advokátka s dlouholetými zkušenostmi z bankovnictví, aktuálně se věnuje otázkám právního prostředí souvisejícího s užíváním virtuálních měn
•• Jan Vyskočil - ředitel společnosti Aterra Group, daňový poradce věnující se problematice virtuálních měn
budoucnosti?
Datum konání konference: 26. března 2014
Místo konání: Vysoká škola manažerské informatiky, ekonomiky a práva
Webové stránky: http://ekon.konference.vsmie.cz/zkusenosti-s-virtualnimi-menami/
Program konference
08.30 – 09.00 Registrace účastníků
09.00 – 09.15 Zahájení konference a úvodní slovo rektora VŠMIEP
09.15 – 11.00 I. blok konference: „Virtuální měny ve světě“
••
Ing. Jaroslav Brychta
••
Jiří Táborský
••
Ing. Marek Palatinus
••
PhDr. Ing. Jiří Skuhrovec
••
Karel Javůrek
11.00 – 11.30 Přestávka
11.30 – 13.00 II. blok konference: „Virtuální měny v České republice“
••
Mgr. Lenia Vrbíková
••
Jan Vyskočil
••
Bc. Martin Stránský
••
Ing. Josef Myslín
••
Mgr. Jiří Tvrdý
••
RNDr. Bc. Miroslav Veselý
13.30 – 14:00 Závěrečná diskuse a ukončení konference
Zpráva z konference
Vysoká škola manažerské informatiky, ekonomiky a práva uspořádala ve středu 26.
března 2014 konferenci s názvem Zkušenosti s virtuálními měnami – Bitcoin měna budoucnosti? Akce se konala pod záštitou rektora VŠMIEP prof. Ing. Jiřího Dvořáka, DrSc.,
který přednesl úvodní slovo. Dopolední i odpolední částí provázel účastníky Ing. Roman
Kořán, který se ujal moderování konference.
Uspořádáním konference vznikla příležitost pro setkání celé řady odborníků na tuto
problematiku a prezentaci jejich zkušeností a názorů. Z řad účastníků však přijali pozvání také zástupci laické veřejnosti a další zájemci bez omezení věku či profese, přičemž
téma konference aktivně přilákalo celkem 70 účastníků.
Konference byla rozdělena do dvou bloků. V prvním bloku konference pod názvem „Virtuální měny ve světě“ vystoupili tito účastníci:
••
Ing. Jaroslav Brychta
••
Jiří Táborský
••
Ing. Marek Palatinus
••
PhDr. Ing. Jiří Skuhrovec
••
Karel Javůrek
První blok konference byl následně doplněn o bohatou diskusi vystupujících s účastníky
a po krátké pouze se přešlo ke druhému konferenčnímu bloku „Virtuální měny v České
republice“. Odpoledního programu se opět zúčastnilo mnoho zajímavých hostů a svými příspěvky jej podpořili tito vystupující:
••
Mgr. Lenia Vrbíková
••
Ing. Josef Myslín
••
Bc. Martin Stránský
••
Mgr. Jiří Tvrdý
••
RNDr. Bc. Miroslav Veselý
••
Jan Vyskočil
Prostřednictvím přednášek si mezi sebou účastníci konference předali cenné zkušenosti v oblasti kryptoměn a byla zmíněna jak rizika spojená s touto inovací, tak i příležitosti
a výhody, které nabízí. Závěr konference byl věnován diskusi a otázkám směřujícím na
jednotlivé přednášející.
Závěrem lze konstatovat, že konference přinesla mnoho zajímavých názorů i podnětů
týkajících se virtuálních měn a jejich budoucnosti.
Všem vystupujícím i dalším účastníkům konference děkujeme za účast.
Zkušenosti s virtuálními měnami - Bitcoin měna budoucnosti?
OBSAH
Přepis záznamu vystoupení na konferenci.................................................................7
Jaroslav Brychta
Virtuální měny a korupce........................................................................................11
Tereza Čechová Humpolcová
Stručné zásady firemního vzdělávání a virtuální svět..............................................16
Juraj Eisel
Kvalita zdravotní péče a Bitcoin...............................................................................32
Hana Jarošová
Jsou kryptoměny bublinou nebo mají význam pro světové hospodářství?...............43
Jakub Jedlinský
Podnikatelské projekty a Bitcoin.............................................................................59
Milan Kratochvíl
Obecné technické aspekty fungování virtuálních měn............................................70
Josef Myslín
Přepis záznamu vystoupení na konferenci...............................................................79
Marek Palatinus
Vliv ceny Bitcoinu na reálný obchod s ním..............................................................84
Jiří Skuhrovec
Znalostní management, znalostní společnost a Bitcoin............................................89
Michal Sláma
Přepis záznamu vystoupení na konferenci...............................................................96
Martin Stránský
Problematické aspekty BTC ekonomiky.................................................................101
Jiří Táborský
Virtuální měny z pohledu AML/CFT opatření – současnost a očekávaný vývoj.......109
Jiří Tvrdý
Virtuální měny z pohledu rizika daňových úniků...................................................114
Miroslav Veselý
5
Vysoká škola manažerské informatiky, ekonomiky a práva
Vzdělávání a BitCoin..............................................................................................117
Martin Vítek
Mobilita pracovních sil ČR a Bitcoin.......................................................................125
Zdeněk Vrba
Právní a daňové aspekty Bitcoinu..........................................................................136
Lenia Vrbíková, Jan Vyskočil
HR vůdcovství a BitCoin.........................................................................................140
Hana Zmeková
6
Jaroslav Brychta1
(přepis záznamu vystoupení na konferenci)
Úvod
Ještě jednou děkuji za pozvání na tuto konferenci. Stejně jako pan rektor přistupuji
k tomuto tématu s pokorou, protože nejsem informatik. Jsem v podstatě ekonom, pracuji ve společnosti, která se zabývá obchodováním na finančních trzích, a proto bych se
chtěl podívat na tuto problematiku mým pohledem. Technickou stránku této věci tedy
nechám povolanějším vystupujícím, kteří budou hovořit po mně.
Rozhodl jsem se pro krátký příspěvek na téma, proč se domnívám, že je bitcoin opravdu
velká věc a proč si myslím, že by měl uspět. Podívám se na důvody toho, proč by tuto
měnu, která ještě před pár lety nefungovala a neměla oproti dnešku de facto žádnou
hodnotu, měla většina lidí v budoucnu stále více využívat, i když se dnes domnívá, že
ji k ničemu nepotřebuje. Když jsem přemýšlel nad tím, jak se na tuto problematiku
podívat, uvědomil jsem si, že klíčovou otázkou je dle mého názoru zamyslet se nad tím,
proč a jak peníze a vznikly, co jsou to peníze a jaký účel primárně plní v naší společnosti.
1. Historie peněz a jejich vývoj
Peníze jsou komoditou, která má jeden zásadní cíl - usnadnit lidem směnu, protože
v momentě, kdy usnadníte směnu, usnadníte lidem obchod. A když usnadníte obchod,
usnadníte dělbu práce, která vede k vyšší produktivitě, přičemž vyšší produktivita
následně vede k většímu bohatství. Historicky, tedy ještě před tím, než peníze vůbec
vznikly, fungoval samozřejmě barterový systém, který byl velmi neefektivní. Pokud jste
například chtěli směnit obilí za mléko a ten, kdo přijímal mléko, nechtěl obilí a chtěl
maso, tak jste museli vyměnit maso a teprve potom to mléko. Bylo to tedy velmi složité
a relativně to brzdilo rozvoj lidské společnosti. Zcela přirozeně proto vznikl tržní tlak
na to, aby se vyselektovala některá z komodit, která by se využívala k tomu, že nebude
poptávána ke svému bezprostřednímu užitku, ale zejména kvůli tomu, že je vhodným
prostředkem směny. To znamená, že člověk, který komoditu vlastní, ví, že ji bude schopen vyměnit v podstatě za cokoliv jiného, protože ten další, komu ji prodá, ji bude také
schopen vyměnit. To je klíčová úloha peněz.
1) ekonom, hlavní analytik společnosti X-Trade Brokers, email: [email protected]
7
Historicky víme, že se za tisíce let vyvinuly zejména komodity zlato a stříbro, které, když
se nad tím zamyslíme, jsou asi tím nejdokonalejším přírodním materiálem, který byl
nám lidem zanechán. Nic lepšího než toto v podstatě jako peníze fungovat nemohlo.
Zlato i stříbro mají své výhody - jsou relativně dobře dělitelné, relativně přenositelné a vzácné, což jsou pro peníze klíčové charakteristiky. Například zlato je tedy tímto
v podstatě předurčeno k tomu, aby se z něj staly peníze. Trvalo to sice tisíce let, nicméně se tyto komodity staly prvními decentralizovanými penězi, které na naší planetě
vznikly. I zlato však mělo své nedostatky a jedním z hlavních byl ten, že nebylo úplně
snadno převoditelné. Bylo samozřejmě lepší než barter, ale přeci jen bylo stále možné
směňovat a používat prostředky směny o něco efektivněji, a proto také v Číně vznikly
papírové peníze, respektive poukázky na zlato, které bylo někde uloženo. V ten moment bylo mnohem jednodušší vzít poukázku, někomu ji dát a říci, že má v sejfu 5 kg
zlata a kdykoliv si pro ně může přijít. Tímto byly opět výrazně ušetřeny transakční náklady a usnadněna směna, protože byl převod majetku mnohem snazší, než tomu bylo
v případě zlata.
2. Význam bitcoinu
Tímto se dostáváme k bitcoinům, které, jak už zde bylo panem rektorem řečeno, nelze
dlouhodobě ignorovat kvůli výhodám, které jejich používání poskytuje. Zhruba před
měsícem jsem své sestře, která pracuje v Itálii, posílal asi 1000 euro a stálo mě to 750
Kč. To jsou, když se nad tím zamyslíte, obrovské peníze. Ještě před pár lety mi přišlo naprosto běžné, že když někam posílám peníze, trvá to 4 dny, nejde to přes víkend nebo to
stojí spoustu peněz. V dnešní době už mi to normální nepřijde, protože najednou vidím,
že existuje technologie, která umožňuje převod libovolného množství peněz s velmi nízkými náklady a téměř okamžitě, což je obrovská výhoda, kterou nelze dlouhodobě ignorovat. Pokud by dnes někdo v Itálii, kde pracuje má sestra, byl ochotný přijmout ode mě
bitcoiny a dát jí jejich ekvivalent v eurech, přičemž já bych mu třeba například 10 euro,
stále tím ušetřím, čímž vzniká obrovský tržní motiv. Jednoduše se nabízí to, aby bitcoin
začali někteří podnikatelé používat a aby ty nejdražší transakce, které je momentálně
možné provádět, nějakým způsobem snížily náklady a zaručily zisk.
Do nebe volající jsou také poplatky, které platíte v momentě, kdy využíváte služby jako
je například Western Union, kdy lidé pracují v Americe nebo Evropě a standardně posílají peníze do chudších zemí, třeba do Mexika nebo do Číny, Indie do Afriky. Tito lidé
posílají většinou relativně malé obnosy, například 100 - 200 dolarů, a v tomto případě
zaplatíte již 20 dolarů za to, abyste mohli tyto prostředky převést z místa A do místa B.
V tomto případě se jedná o 20% poplatek, který se dá odbourat díky nové technologii.
8
Jsem přesvědčen o tom, že budou postupem času tyto výhody jedním z těch klíčových
motivů, které přispějí tomu, že bude bitcoin pozvolna prostupovat skrze nejvíce prodražené služby do veřejného povědomí. Je tedy velmi jednoduché přemístit peníze z místa
A do B a pak je převést na papírové ekvivalenty, ale není to ale jenom o tomto. Často
využívám internetové bankovnictví, tudíž moc nechodím do banky, ale zjistil jsem, že
české banky stále využívají velmi komplikovaného převodu peněz. To znamená, že do
banky přijdete, napíšete, kolik peněz chcete převést a hodíte to do schránky, kam jednou až dvakrát za den přijde kurýr, který to naloží do auta, odveze do města. Zde to
lidé naťukají do počítače a teprve poté se to dostane do platebního systému. Je 21.
století a my tedy stále vidíme to, že někdo převáží papírky v autě z místa A do místa B,
aby to mohl někdo zadat do systému. V dnešní technologické době, kdy jsou informace
zadarmo a jakákoliv komunikace je okamžitá, vás tedy najednou napadne, že je tento
platební systém svým způsobem zastaralý, bránil inovacím stovky let a najednou je zde
něco, co je mnohem lepší. Toto tedy nelze dlouhodobě ignorovat.
Úspory jsou dle mého názoru obrovské a netýkají se pouze platebního styku. Pan rektor již mluvil o kyperské bance Neo & Bee, což je krásný příklad toho, jak se dá obejít
finanční systém a jak se dá odstranit prostředník, který vám pouze umožňuje transakci.
V době, kdy vznikali Neo & Bee na Kypru, potřebovali peníze a měli skvělý nápad, zpracovanou strategii a přišli mezi bitcoinovou komunitu s tím, že mají nápad a potřebují
na něj peníze. Řekli, že vybírají akcie a prodají je komukoliv za cenu 0,003 bitcoinu.
Kdo tyto akcie chtěl, dostal 3 měsíce, za které si mohl akcie koupit, a za tři měsíce je
bitcoinová komunita zavalila bitcoiny. Bylo vybráno asi 9 – 10 000 bitcoinů (10 milionů dolarů) a najednou měli peníze a opět se jim podařilo krásným způsobem obejít
finanční systém. Pokud by totiž jinak chtěli vydat akcie, museli by realizovat IPO (Initial
Private Offering), při čemž by firmě vznikaly náklady spojené s poplatkem bance. V našem případě žádné náklady s tím spojené nebyly, banka má dostatek peněz, akcionáři
mají o to větší podíly na firmě a všichni jsou spokojeni. Kdo spokojen není, je finanční
systém, který však v tomto procesu, ačkoliv tomu tak vždy bylo, není potřeba. Obzvlášť
dobrá zpráva je to zejména pro menší firmy, které chtějí přijít na akciový trh a půjčit si
peníze. Velké firmy jsou nějakým způsobem schopny poplatky snížit, pro ty malé je to
však velmi drahá záležitost a toto je elegantní způsob, jakým to obejít. Nejde tedy jen
o převod peněz, ale třeba i skutečnost, že můžete vydávat akcie a získávat prostředky
velmi jednoduchou cestou, což je opět prostor, ve kterém se může tato měna velmi
dobře uchytit, protože nabízí velmi vysoké reálné úspory.
9
Dalším způsobem, jakým můžete odstranit prostředníka, je obchodování na finančních
trzích. Již dnes vznikají měny, které umožňují decentralizovanou směnu či burzu, ať už
se jedná o counterparty, což je měna navázaná na protokol bitcoinů, nextcoin či další
měny. Jsem přesvědčen, že bude do několika let možné zcela odstranit roli burzy ve
vzájemných transakcích, ať už v případě akcií či ostatních cenných papírů. To znamená
odstranění instituce, která již nebude zapotřebí, a to zapříčiní relativně velké úspory.
S bitcoiny se dá již dnes obchodovat levněji než s akciemi na burzách, což je pozoruhodné, protože objem bitcoinu je velmi malý v porovnání s tím, jak obrovské objemy se
točí na světových burzách. Už dnes je tedy bitcoin i v tomto efektivnější, a to i přesto,
že jeho burzy provozuje pár lidí.
Domnívám se, že právě tento ekonomický motiv, motiv úspor a snaha zjednodušit platební systém, je jednou z klíčových vlastností, která povede k tomu, že bitcoin či další virtuální měny, které mohou paralelně fungovat právě s bitcoinem, budou v tomto
odvětví do budoucna stále využívány. Dnes je pro obyčejného člověka stále relativně
problematické si za bitcoin něco koupit, ale čím více by bitcoin pronikal do transakcí,
kde má konkurenční výhodu v porovnání s ostatními měnami, tím více bude využíván
a bude s ním nákup věcí a služeb jednodušší. Zde vidím jeho základní výhodu. Můžeme se samozřejmě bavit také o tom, jaké jsou celospolečenské výhody, protože měna
je velmi zvláštní a důležitá komodita, která ovlivňuje životy každého z nás. Současný
finanční systém není dle mého názoru úplně ideální a jsem přesvědčen, že výhody decentralizované měny, která není ovládaná státem, jsou obrovské. Já osobně jsem tedy
velmi optimistický a považuji bitcoin za jednu z největších inovací od vzniku internetu
a velmi se těším na to, jakým způsobem nás do budoucna ještě překvapí.
Děkuji za pozornost a to je ode mě vše.
10
Virtuální měny a korupce
Virtual Currency and Corruption
Tereza Čechová Humpolcová1
Abstrakt: Článek se zabývá specifickými riziky vyplývajícími z přerušení sledovatelných
osobních kontaktů při předávání úplatků, která mohou vést k prohloubení latentnosti,
rozsahu a důsledkům tzv. velké korupce, zejména je-li spojena s financováním politických stran.
Klíčová slova: korupce, politická strana, virtuální měna, financování, podnikatelské prostředí
Abstract: The article deals with the specific risks arising from the interruption of observable personal contacts in the transmission of bribes, which may lead to increased
latency, extent and consequences of the so-called grand corruption, especially when
combined with the financing of political parties.
Keywords: corruption, political party, virtual currency, financing, business environment
1) Politická analytička, studentka doktorandského studia na AMAKu, email:
[email protected]
11
1. České podnikatelské prostředí
Virtuální měny nejsou sice úplnou novinkou, ale pro většinu lidí i z oblasti byznysu jsou
dosud věcí poměrně neznámou. Podíváme-li se na specifické podmínky českého podnikatelského prostředí, zejména vztahů některých firem k vedoucím pracovníkům veřejné správy a politickým stranám, kdy prakticky u všech veřejných zakázek velkého rozsahu existovala podezření na korupci, můžeme na základě dosud známých kauz dovodit,
že jsou mnohdy doprovázeny paralelními nelegálními finančními toky. Donedávna by
se takové tvrzení nepochybně stalo předmětem zpochybňování ze strany dotčených
politických stran a zjevně nikoliv nestranných politiků a úředníků a možná pokud by
mé tvrzení bylo adresné, by padlo i nějaké trestní oznámení. I nu, jak říká lidové přísloví, potrefená husa nejvíce křičí. V posledních dvou letech velké kauzy spjaté s korupcí
významných politiků, které se staly veřejně známými, v nichž padla závažná obvinění
a jejichž aktéři skončili před soudy, však dříve jen tušené souvislosti potvrdily. Je zjevné,
že řada veřejných funkcionářů si prostě žije nad poměry svých legálních příjmů, stejně
jako to, že výdaje některých politických stran zřejmě převyšují jejich příjmy. Je veřejným
tajemstvím, že místa na kandidátkách do voleb jsou občas přidělována na základě výšky
nelegálně obstaraných finančních prostředků. Zatímco u nás se minimálně po dobu
funkčního období dvou bývalých vlád vedly diskuze o dohledu nad financováním politických stran a o tom, jak vylepšit zákon o střetů zájmů, aby přestal být bezzubý, které
nevyústily v přijetí žádné účinné právní regulace, v jiných zemích je tomu poněkud jinak, např. ve Spojených státech amerických je velmi přísně upraven způsob poskytování příspěvku politickým stranám, tedy kdo a v jaké výši, resp. na jakou volební kampaň
je může poskytnout stejně jako to, že politická strana nemůže např. reklamní služby nakupovat za jiné než tržní ceny. Obejít podobně přísné regulace je tedy obtížnější a může
to být spojeno i se značným rizikem pro jeho aktéry. U nás je situace podstatně volnější
a politická strana může nakupovat např. reklamní služby za ceny, které zdaleka neodpovídají reálným cenám na trhu. Můžeme spekulovat, zda poskytovatel takové služby je
opravdu nadšeným přívržencem dané politické strany, nebo zda je rozdíl mezi fakturovanou a v zákulisí ústně dojednanou cenou služby vyplacen jak si bokem. To samozřejmě předpokládá existenci tajných fondů. Podobných příkladů bychom jistě nalezli více
i v jiných oblastech. Například v oblasti zaměstnávání, kdy řada lidí formálně pracuje za
minimální mzdu a zbytek je jim zaměstnavatelem vyplácen cash. Mnozí si jistě vzpomenou na kauzu krabice vína s necinkajícím obsahem, v níž byly místo lahve miliony
v bankovkách, s níž byl policií zadržen jistý hejtman. Co mají všechny tyto případy společné a proč o nich hovořím, je to že se vždy jedná o nějaké peněžní plnění, které nelze
12
v dané chvíli rozumně vysvětlit a budí přinejmenším silné podezření. Protože finanční
toky v bezhotovostním platebním styku přes státem regulované finanční instituce lze
vždy nějakým více či méně složitým a právem regulovaným způsobem dohledat, uchylují se ti, kteří o to nestojí, k předávání těchto finančních plnění z ruky do ruky. V době
kdy u sebe prakticky každý nenosil mobilní telefon a kdy umístění GPS lokalizátoru na
cizí vozidlo nebylo tak jednoduché, že by ho zvládlo i desetileté dítě, byla taková předání pro jejich aktéry v podstatě společenskou událostí a relativně bezpečná, neboť jejich
sledování bylo pro policii časově, personálně, organizačně i kapacitně obtížné. Zjednodušeně se dá říci, že měla-li policie chytit jednu či několik ryb na ostatní ji už nestačily
síly. Tato situace se významně změnila především masivními odposlechy a využíváním
lokalizačních údajů o pohybu mobilních telefonů. Dříve relativně příjemné a nepříliš nebezpečné setkání u skleničky či večeře spojené s předáním finančního plnění za obstarání neoprávněné výhody či nevykonání úřední povinnosti a podobně, což jsou základní
znaky trestného činu úplatkářství, se stalo nadmíru rizikovým podnikem.2
2. Obrovský potenciál virtuální měny v oblasti korupce
Zatímco většina lidí dnes diskutuje o problematice bezpečnosti důvěryhodnosti a stability virtuálních měn, jen pár odborníků zabývajících se problematikou praní špinavých
peněz a financování terorismu si alespoň z části uvědomuje jejich možná rizika vyplývající z anonymity, nebo spíše obtížné dohledatelnosti finančních toků. Protože absolutní anonymita dnes neexistuje, ani ve virtuálním světě. Je evidentní, že právě v oblasti
korupce mají virtuální měny obrovský potenciál. Především tolik nevadí jejich případná
menší bezpečnost či stabilita, protože ten kdo poskytuje neoprávněnou výhodu nebo
nevykonává řádně své povinnosti nemůže na rozdíl od běžného kupce digitální měny
utrpět reálnou ztrátu. Jím směňovaná hodnota je imateriální, z právního hlediska vlastně jakoby neexistuje, pokud se ovšem nechce jít sám udat a tak vlastně očekává proti
plnění za něco co má pro ostatní zůstat skryto. Pokud jej nedostane nebo jej dostane
v menší než očekávané výši, může to být nepříjemné, ale v každém případě se vyhne
nutnosti potenciálně rizikového a kompromitujícího osobního kontaktu, kdy si navíc
nemůže být jist, zda neobdrží policií podstrčené bankovky, jejíž čísla byla pečlivě zaznamenaná a které jsou navíc potřísněny fluorescenčním práškem, aby se dalo dokázat, že
se jich opravdu dotkl. Dá se tedy říci, aniž by mi to činilo jakékoli osobní potěšení, že pro
nejrůznější korupčníky jsou za současné situace virtuální měny dosud nedoceněným
2) ČECHOVÁ HUMPOLCOVÁ, T. Význam výchovy v boji proti korupci. Magisterská práce na Pedagogické
fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Praha 2012.
13
darem z nebes. Zásadní problém pro takového korupčníka nastane teprve v okamžiku,
kdy bude chtít virtuální měnu směnit za standardní platidlo nebo za ní nakoupit nějakou
hmotnou věc.3
Závěr
Pokud si ale představíme situaci, že finálním příjemcem části nebo celého úplatku obstaraném politikem či vedoucím úředníkem veřejné správy je ve skutečnosti politická
strana, která za tuto virtuální měnu nakoupí nějaké nehmotné statky, např. volební poradenství, reklamní kampaň, nikoliv nestranné průzkumy veřejného mínění. Stává se
z takové korupce téměř dokonalý zločin. Domnívám se, že nedojde-li v dohledné době
k rozumné a efektivní regulaci virtuálních měn, může to vést k významnému nárůstu
některých druhů trestné činnosti a zejména v případě korupce, zejména té velké, k její
faktické nepostižitelnosti. Vlastně jediným způsobem jak ji případně bude možné v takovém virtuálním světě bez osobního kontaktu jejich aktérů odhalit, zůstane odposlech
a záznam telefonních rozhovorů a elektronické komunikace. Byť se Česká republika
v hodnocení zemí podle indexu CPI Transparency International každoročně více a více
propadá, od posledního Somálska nás přece jen nějaké příčky dělí. Uvědomí-li si aktéři,
zejména politické korupce možnosti, které jim virtuální měny poskytují, nemusí naše
přiblížení k Somálsku trvat až tak dlouho.4 Tento záměrně sarkastický závěr jsem zvolila
schválně, jako vážně míněné varování.
Reference
[1]
ARENDTOVÁ, H. Krize kultury. Čtyři cvičení v politickém myšlení. Praha: Mladá
fronta, 1993. ISBN 80-204-0424-4.
[2]
ČECHOVÁ HUMPOLCOVÁ, T. Význam výchovy v boji proti korupci. Magisterská
práce na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Praha 2012.
[3]
FRIČ, P. Jak (ne) bojujeme proti korupci. In Literární noviny. 7.10.2010, č. 40.
ISSN: 1210-0021.
[4]
SKUDNOV, R. Bitcoin Clients. Turku (Finsko), 2012. Dostupné z: http://publications.theseus.fi/bitstream/handle/10024/47166/Skudnov_Rostislav.pdf.
3) Litecoin. Bitcoin wiki. [Online] 2013. [Citace: 27. 3. 2014.] https://en.bitcoin.it/wiki/Litecoin.
4) ČECHOVÁ HUMPOLCOVÁ, T. Význam výchovy v boji proti korupci. Magisterská práce na Pedagogické
fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Praha 2012.
14
[5]
Litecoin. Bitcoin wiki. [Online] 2013. [Citace: 27. 3. 2014.] https://en.bitcoin.
it/wiki/Litecoin.
[6]
Buying bitcoins. Bitcoin wiki. [Online] 2013. [Citace: 27. 3. 2014.] https://en.
bitcoin.it/wiki/Buying_bitcoins.
15
Stručné zásady firemního vzdělávání a virtuální svět
Brief principles of corporate education and virtual world
Juraj Eisel1
Abstrakt: Příspěvek obsahuje teoreticko-analytickou studii možného přístupu a postupu v oblasti vzdělávání zaměstnanců. Vzdělávání a rozvoj zaměstnanců je nedílnou součástí řízení lidských zdrojů za účelem zlepšení pracovního výkonu. Zlepšený pracovní
výkon má vliv na výkon firmy, kterého lze dosáhnout jen dobře promyšlenými a propracovanými zásadami firemního vzdělávání a to i s využitím. V příspěvku je prezentován
možný postup s provázaností na psychologické aspekty pracovního výkonu (motivace,
postoje, emoce, odpovědnost).
Klíčová slova: Evaluace, emoce, odpovědnost, motivace, postoj, virtuální svět, vzdělávání.
Abstract: This paper contains theoretical and analytical study of possible access and
progress in the area education employees. Employee training and development is an
integral part of human resource management in order to improve work performance.
Improved job performance affects the performance of the company. Good performance can be achieved elaborated principles corporate education. In article is present possible process with cohesion on psychological aspects of job performance (motivation,
attitudes, emotions, responsibility).
Keywords: Evaluation, emotion, responsibility, motivation, attitude, education.
1) UJAK, AMAK, VŠO, Spálená 14, Praha 1, [email protected], [email protected], [email protected]
16
Úvod
Lektoři a konzultanti se velice často ve své praxi setkávají s tím, že v rámci firemních
workshopů apod. zaměřených na zvýšení pracovního výkonu a efektivity práce, kladou
účastníci (manažeři a personalisté) otázky typu: Jak zvýšit nebo udržet pracovní a výkonovou motivaci svých zaměstnanců? Z jejich vlastní činnosti a z odborné literatury
víme, že motivovat pracovníky finančními odměnami nebo zvýšením mzdy lze jen krátkodobě. Zaměstnanci si ve velice krátké době zvyknou na jakoukoli získanou odměnu.
„Ze závěrů, které vycházejí z Balance Management analýzy dat postojů zaměstnanců
naměřených v letech 2008 – 2011 na vzorku více než 50 000 zaměstnanců v Evropě vyplývá, že zaměstnanci stále silněji prosazují své individuální zájmy, a to i na úkor zájmu
firmy nebo ostatních kolegů. Toto se však týká i manažerů, když zaměřují výrazněji svoji
pozornost na čísla a splnění cílů. Lidé v týmech se pak velmi často cítí pouze jako „stroje
na vydělávání peněz“, což k jejich motivaci nijak nepřispívá“2. Není důvod se domnívat, že od zpracování závěrů uvedené analýzy došlo ke změně postojů zaměstnanců.
Co odpovědět manažerům a personalistům na otázku, aby jejich zaměstnanci podávali
očekávaný pracovní výkon v trvalejším horizontu a nikoliv krátkodobě? Co poradit a doporučit stručně v odpovědi na předešlý dotaz ohledně udržení pracovní a výkonové
motivace, která souvisí s pracovním výkonem?
Péče o zaměstnance a motivace
V řízení lidských zdrojů využíváme proces péče o zaměstnance a stimulace, který vstupuje do tajů motivace. Současně můžeme tvrdit, že motivace patří do uceleného komplexu manažerských dovedností. Přitom je „motivace“ jedna z nejtěžších dovedností
v každodenní činnosti manažera (nejen pro mnohé české manažery je motivace obzvláště mimořádně zapeklitá dovednost). Ve své podstatě, motivace úzce souvisí s celkovým smyslem práce, kterou zaměstnanci vykonávají. Pokud bude práce pro zaměstnance smysluplná, budou ochotní slevovat z finančních požadavků, které jsou často
kompenzací vnitřní výpovědi o neztotožnění se s tím, co dělají.3
2) http://media.engagehill.com/tag/human-resources/
3) PLAMÍNEK, J., Tajemství motivace. 1. vyd. Praha: Grada, 2007, ISBN 978-80-247-1991-7
17
1. Vazba mezi ŘLZ a výkonností firem
Zdroj: DCI – interní materiály (in Eisel, 2005)
Svou významnou roli ve výkonnosti firem sehrává vzdělávání zaměstnanců, které má
správně navazovat na strategii firem a na proces péče o zaměstnance (motivace). Také
organizační změny vytvářejí nové požadavky na vzdělávání zaměstnanců, které by mělo
naplňovat firemní cíle. Hlavním požadavkem na vzdělávání by měla být návratnost investic a vliv na výkon firmy.4 Snad není nutné zdůrazňovat, že vzdělávání by mělo být
schopné vytvořit a sdílet znalosti jako konkurenční výhodu. Pokud se vzdělávání nese-
4) VODÁK,J., KUCHARČÍKOVÁ, A., Efektivní vzdělávání zaměstnanců. Praha: Grada, 2007. ISBN 978-80-2471904-7.
18
tkává se strategií udržení si kompetentních zaměstnanců nebo dokonce tato strategie
chybí a cíle vzdělávání (včetně organizačních jednotek nebo jednotlivců) nebyly stanoveny a správně komunikovány, případně firma neměří výsledky vzdělávání a rozvoje,
potom tyto chyby jsou silné argumenty proti způsobu realizace vzdělávání.5 HR specialisté mají od lektorů a trenérů vyžadovat naplnění didaktického osmiúhelníku a do
vyučovacích forem a metod zakomponovat propojení na motivaci, postoje a emoce.
Personalisté, lektoři, trenéři atd. by si měli dávat pozor na obecně známou věc, že učení
zabezpečuje interakci mezi člověkem a jeho permanentně proměňujícím se prostředím.
Nové znalosti, nové dovednosti a jejich transfer do vlastní práce probíhají v kontextu,
který tvoří především motivace, postoje a emoce. Se starou (původní) motivací a starými (původními) postoji nelze očekávat změnu, která bude mít trvalejší charakter. Tento
vztah dokumentuje i výše uvedená tabulka s uvedením studií a popisem jejich výstupů.6
1.1 Odpovědnost jako postoj
Vymezení odpovědnosti i její pečlivé vymáhání podporované odměnami může svědomitost zaměstnanců při provádění jejich úkolů zvýšit. Odpovědný přístup k práci či
firmě jako celku však většinou neposiluje. „Podle MUDr. Filipa Brodana (společnost
Engage Hill s.r.o.) je skutečná odpovědnost věcí osobního postoje. Osobní odpovědnost se projevuje pracovitostí, sebekázní, vytrvalostí, pečlivostí, ale i ochotou pomáhat
spolupracovníkům apod. Osobní postoj nelze vytvořit pravidly, předpisy, hrozbou nebo
výstrahami. Osobní postoj vychází z vnitřní motivace. Na rozdíl od odpovědnosti posilované stimulací nebo sankcemi se s ní můžeme setkat v situacích, kde se lze obejít bez
postihů apod. (např. zaměstnanci nejsou uloženy úkoly, samotný výkon práce zaměstnance není přímo sledován a kontrolován, nebo to může být výkon práce, kde nelze
získat uznání a ocenění). Nicméně je možné odpovědný postoj do určité míry pěstovat
nebo mu alespoň nebránit. Přispívá k němu důvěra k firmě, důvěra k nadřízenému,
identifikace s firmou, identifikace s vlastní prací, pracovní spokojenost a uspokojení
s účastí ve vzdělávacích a rozvojových programech“.7
5) PLAMÍNEK, J., FIŠER. R. Řízení podle kompetencí. Praha: Grada, 2005. ISBN 80-247-1047-9.
6) HOTÁR, V., PAŠKA, P., PERHÁCS, J.. a kol. Výchova a vzdelávanie dospelých. Andragogika. Bratislava: SPN,
2000. ISBN: 80-08-02814-9.
7) BRODAN, F., Engage Hill s.r.o. https://www.balancemanagement.com/media/trendy-v-populaci/
19
Filip Brodan tvrdí, že důvěra ve firmu je jeden z nejdůležitějších aspektů rozhodujících
o odpovědnosti, se kterou zaměstnanci ke své práci přistupují. Vedoucí pracovník, který
si důvěru svých zaměstnanců nezískal (případně ji ztratil), nemůže očekávat, že se jeho
spolupracovníci se svými úkoly a cíli plně ztotožní nebo že se budou snažit hledat cesty,
jak jich nejlépe dosáhnout a případně stanovené cíle převýšit. Přitom si zaměstnanci
mohou nadále vážit své práce a nadále mohou mít dobré vztahy se svými spolupracovníky. Důvěra většinou vyrůstá z přesvědčení, že firma má správnou vizi, kterou naplňuje
prostřednictvím svých produktů a že vedení firmy svým zaměstnancům neskrývá své
skutečné cíle a zájmy, že hodnoty, které vedení firmy hlásá, skutečně dodržuje, že jejím
vedoucím pracovníkům jde o úspěch firmy, že se vedoucí pracovníci nebrání otevřené
komunikaci se zaměstnanci atd. (říkáme tomu podnikatelská a manažerská etika).8
V tomto textu bylo uvedeno, že podmínkou odpovědného přístupu je mimo jiné i pracovní spokojenost. Vyšší spokojenost zaměstnanců nemusí nutně vést k jejich vyšší odpovědnosti. Vyšší odpovědnost však nelze dosáhnout, jsou-li zaměstnanci dlouhodobě
nespokojeni.
„Nespokojenost vede zaměstnance k tomu, že mají sklon chápat svou práci jako méně
významnou část svého života. Příliš se v práci nebudou snažit, nebudou se namáhat
myslet, budou pracovat pod úrovní svých možností, nebudou mít zájem zvyšovat své
schopnosti, atd. Zdroje nespokojenosti přitom většinou nejsou nezbytné. Hlavní zdroje nespokojenosti souvisí zpravidla s nedostatkem přenesené odpovědnosti, s pocitem
nespravedlivého hodnocení, netečnosti nebo nedůvěry ve schopnosti zaměstnance
apod. Nespokojenost patří mezi silné demotivátory.“ (MUDr. Brodan, 2013).
Obdobně je pro odpovědný postoj každého zaměstnance důležitá identifikace s vlastní
prací. (zlaté pravidlo motivace). Identifikace s vlastní prací vychází zpravidla ze zájmu
a schopností zaměstnance (potřeba dosáhnout úspěchu, rozvíjet své schopnosti). Identifikaci s vlastní prací podporuje větší samostatnost, jasně vymezené odpovědnosti, posilování sebedůvěry zaměstnance, možnost podílet se na rozhodování nebo perspektiva pracovního uplatnění v organizaci a také možnost kariérního růstu.9
Nedostatek odpovědnosti zaměstnanců vede k finančním ztrátám, promarnění obchodních příležitostí nebo poškozování pověsti firmy. Vztah mezi osobní odpovědností
a pracovním výkonem v nejširším slova smyslu (mimo jiné i úspěšným zvládáním školení a tréninků či ochotou k převzetí náročnějších úkolů) je jednoznačný. Na druhou
8) BRODAN, F., Engage Hill s.r.o. https://www.balancemanagement.com/media/trendy-v-populaci/
9) PLAMÍNEK, J., Tajemství motivace. 1. vyd. Praha: Grada, 2007, ISBN 978-80-247-1991-7
20
stranu je potřeba se smířit s tím, že odpovědnost je do značné míry vrozený osobní rys.
Projevuje se totiž nejen ve vztahu k práci či firmě, ale i ke svému okolí a dokonce k sobě
samému.10
Pozornost tomuto osobnímu předpokladu je potřeba věnovat již při výběru a náboru
způsobilých zaměstnanců nebo v rámci adaptačního procesu.
Pokud vedoucí pracovníci chtějí ve svých týmech motivované zaměstnance, je důležité
vzájemně propojit principy: – odpovědnost, pracovní náplň, kariéra a finanční odměna (mzda). Manažer musí vědět, co koho motivuje. Kdybychom např. tenistku Květu
Kvitovou donutili k tomu, aby se zabývala jiným sportem a hrála např. házenou, pravděpodobně by strávila spoustu času na lavici náhradníků a časem by svůj tým opustila.
V případě, že manažer dodrží rovinu všech výše uvedených principů, jeho spolupracovníci mohou až dvojnásobně zvýšit výkonnost a ochotněji akceptovat firemní pravidla.
Kromě toho se u nich objeví zvýšená vnímavost a citlivost na všechny jevy, které jim
budou jejich pracovní výkon narušovat (např. na lenost, lajdačení, nedbalost, šlendrián,
nekvalitu, nepořádek, apod.). Každý se tedy sám sobě i ostatním stane dohlížečem střežícím pracovní výkon a dosahování osobní i týmových cílů. K zaměstnancům je vhodné
individuálně přistupovat za dodržení respektu a lidského zájmu. Zaměstnanci si potom
budou nejen plnit stanovené cíle, ale navíc si takového manažera budou vážit.
Zkušenost lektorů v období recese je mnohdy taková, že nezkušení manažeři se snaží
často orientovat směrem příkazů, pokynů, nařízení a sankcí. Aby zaměstnanci mohli
kvalifikovaně a kvalitně vykonávat svoje činnosti a za svoji práci pro firmu mohli nést
zodpovědnost, musí být permanentně školeni v potřebných znalostech a dovednostech.11 Na co by se měli firmy dávat pozor a jak účelně a efektivně vzdělávat a rozvíjet
zaměstnance?
2. Zásady firemního vzdělávání
Příklad možné struktury obecního vzdělávacího systému zahrnuje:
1) Zásady firemního vzdělávání
ο
vstupní příprava zahrnující vstupní školení a adaptační programy pro
nové zaměstnance,
10) SMÉKAL, V., Pozvání do psychologie osobnosti. Člověk v zrcadle vědomí a jednání. Brno: Barrister &
Principal, 2002. ISBN 80-85947-80-3.
11) PLAMÍNEK, J., FIŠER. R. Řízení podle kompetencí. Praha: Grada, 2005. ISBN 80-247-1047-9.
21
ο
zákonná a periodická doškolování k udržení pracovní způsobilosti určených profesí,
ο
tréninkové programy pro podporu pracovního výkonu manažerů všech
řídicích úrovní a vybraných odborných profesí podle výsledků hodnocení
zaměstnanců,
ο
rekvalifikační programy,
ο
speciální akce pro vybrané zaměstnance k udržení a k rozvoji odbornosti,
ke kontaktu s vývojem v odvětví, v příbuzných oborech a ve společnosti.
(např. účast na konferencích a v odborných společnostech, jazykové kurzy,...),
ο
individuální programy profesního rozvoje pro manažerské rezervy a perspektivní specialisty (plány práce s Talent Managementem, rozvojové
plány a někde firemní „akademie“ pro perspektivní zaměstnance).
Obrázek 1: Struktura obecního vzdělávacího systému
Zdroj: autor příspěvku
22
2) Podkladem pro stanovení požadavků na vzdělávání a plánování vzdělávacích
programů jsou:
ο
rozvojové (modernizační) záměry společnosti (strategie firmy),
ο
personální plány společnosti,
ο
vzdělávací potřeby, vyplývající z informací pro personální úsek z hodnocení zaměstnanců,
ο
doporučení k profesnímu rozvoji zaměstnanců, zpětná vazba z realizovaných vzdělávacích akcí, nástupy nových zaměstnanců a požadavky z popisů pracovních pozic na znalosti a pracovní dovednosti,
ο
zákonná ustanovení o povinném (periodickém) doškolování a zkouškách,
ο
obecně akceptované standardy znalostí a dovedností,
ο
rekvalifikační potřeby společnosti,
ο
vývoj v odvětví a souvisejících oborech,
ο
legislativní změny.
3) Za průběžné udržování pracovní způsobilosti a rozvoj pracovních dovedností
zaměstnanců prostřednictvím jejich vzdělávání a tréninků zodpovídají přímí
nadřízení. Účast zaměstnanců na plánovaných vzdělávacích akcích je součástí
hodnocení vedoucích pracovníků. Personální úsek plní servisní (organizace
akcí), poradenskou (identifikace tréninkových potřeb) a kontrolní (evidence
absolvovaných akcí) funkci podle typu akce.
23
Obrázek 2: Vstupy do firemních plánů vzdělávaní
4) Za realizaci vstupního školení nových zaměstnanců odpovídá personální úsek
a přímý nadřízený.
5) Za průběžné vzdělávání svých zaměstnanců související s udržením pracovní
způsobilosti (zákonná přezkoušení a doškolování) nesou přímou odpovědnost přímí vedoucí pracovníci.
6) Za sestavení a realizaci vzdělávacích programů pro podporu pracovního výkonu podle personálního plánu odpovídá personální úsek.
7) Příprava a organizace rekvalifikačních programů je plně v odpovědnosti personálního úseku.
8) Účast jednotlivých zaměstnanců na speciálních odborných akcích zajišťuje
přímý nadřízený. Personální úsek zajišťuje kontrolní a organizační funkci (evidence absolvovaných akcí).
9) Individuální programy profesního rozvoje plánuje a organizuje personální
úsek.
10) U programů zajišťovaných personálním úsekem na základě schváleného personálního plánu je povinností přímých nadřízených zajistit účast svých zaměstnanců na realizovaných akcích.
24
11) Aby se mohla prokázat účinnost vzdělávacích a rozvojových aktivit je nutný
evaluační proces. Obvykle uznávané přístupy k evaluaci (Kikpatrick, Hamblin):
Přístup vyžaduje shromažďování a evaluaci údajů na čtyřech úrovních:
•
Reakce – reakce účastníka tréninku na trénink samotný
•
Učení – co se účastník během programu naučil
•
Chování – změna chování způsobená vzděláváním
•
Výsledky - pozitivní účinky na změnu chování v podniku
Co může představovat shromažďování evaluačních údajů:
•
je to např. uspokojení z tréninkového prostředí, použití medií a metod
•
cíle – týkají se rozvoje specifických vědomostí, dovedností a postojů účastníků
•
změna pracovního chování a pracovního výkonu
•
zlepšení na úrovni firmy tzn. např. ziskovosti, pružnosti nebo schopnosti organizace přežít.
V praxi to znamená, že hodnocení musí projít přes všechny 4 úrovně a zaměřuje se na
měření skutečného návratu investic. Jestliže chceme evaluovat vzdělávací aktivity, musíme vždy stanovit cíl a to ve všech čtyřech úrovních s tím, že k uspokojení zadavatele
vzdělávací aktivity dochází teprve na základě zlepšeného pracovního výkonu ve firmě.
Činnost zajišťuje pověřený pracovník personální útvaru (nejlépe specialista vzdělávání
a rozvoje) v těsné spolupráci s příslušným vedoucím pracovníkem.12
Ve firmách, kde se pečlivě věnují systematickému zlepšování procesu vzdělávání a rozvoje zaměstnanců, plně se osvědčila realizace sběru dat k provedení evaluace procesu
vzdělávání prostřednictvím vybraného evaluačního nástroje. Sběr dat je možno realizovat např. elektronicky on-line prostřednictvím intranetu nebo dotazníkovou formou
nebo také pohovorem s vybranými jedinci a skupinami zaměstnanců.
Z praxe firem lze dovodit, že se vyplácí personálním útvarům provázat evaluaci v rámci
firmy a vytvořit systém hodnocení vzdělávání a to za použití jednotného evaluačního
nástroje. K tomuto účelu není problémem vytvořit metodiku, jak evaluaci provádět
a jak pracovat s jejími výsledky.
12) VODÁK,J., KUCHARČÍKOVÁ, A., Efektivní vzdělávání zaměstnanců. Praha: Grada, 2007. ISBN 978-80-2471904-7.
25
12) Vytvořit personálním útvarem metodiku pro práci s evaluací pro pracovníky firmy s případným vyškolením konzultantů (odpovědných osob). Vyškolení konzultanti provedou v útvarech (úsecích) firmy realizaci evaluací, budou
spolupracovat s personálním útvarem při následné práci s výsledky evaluace
a pomohou analyzovat výsledky jednotlivých organizačních jednotek. Konzultanti takto se budou podílet na specifikaci správné strategie dalšího rozvoje
firmy. (Lze doporučit, aby se konzultanti zúčastnili supervizních setkání, na
kterých budou prakticky řešit situace vyplývající z výsledků evaluací a sdílet
zkušenosti s konzultanty evaluačních týmů jiných organizačních jednotek.)
13) Vedoucí personálního útvaru vypracuje evaluaci. Evaluaci by měl směřovat
do odborné úrovně v oblastech: efektivita učení, přidaná hodnota v rámci
vzdělávání, návratnost vložených finančních prostředků (výstupy z personálního controllingu), úspěšnost zavádění dovedností a získaných kompetencí
do pracovních rolí, atmosféra vztahů, ohrožení rizikovými jevy, silné a slabé
stránky firmy z hlediska lidských zdrojů, atd.13
Poznámka:
Kdybychom měli navrhnout systém evaluace tréninku pro pracovníka Call centra servisního (prodejního nebo obchodního) úseku. Bylo by správné stanovit cíle pro každou ze
čtyř úrovní, které ředitel servisního úseku odsouhlasí, aby bylo možno hodnotit účinnost daného tréninku. Mnoho trenérů a školitelů opomíjí tuto část evaluace, protože
přináší starosti a někomu i komplikace. Jedinou zvláštní technikou, kterou je možno
hodnotit absolvování tréninku na této pozici je monitoring telefonických hovorů se zákazníky. Takto lze znova evaluovat indikátory, které byly původně použity pro identifikaci tréninkových potřeb, aby bylo možno dokázat, že tyto potřeby byly naplněny.
V procesu systematického rozvoje lidských zdrojů vzniká složitá síť vazeb a vztahů, kterou znázorňuje následující schéma.
13) BIRCH, P. Inspirujte ostatní ke zlepšení výkonu. 1. vyd. Brno: CP Books, 2005, ISBN 80-251-0581-4
26
Obrázek 3: Didaktický osmiúhelník:
Zdroj: Ppt. prezentace, Hodnocení ve vzdělávání, Fiala - pedagog UJAK, 2010, Praha
14) Příklad:
Vzor: Retrospektivní zpětná vazba
27
Popište co nejvýstižněji své 3 úspěšné akce (projekty, aktivity, atd.) za posledních 6
měsíců.
Co nejvýstižněji popište 3 akce (projekty aktivity, atd.), které byly méně zdařilé.
3. Virtuální svět a vzdělávání
Podle Tomáše Boudy trpí u nás vzdělávání především tím, že na málo špatně placených
kvalitních pedagogů připadá větší spousta studentů. Problémem se stávají nevyhovující
nebo malé studijní prostory. I proto se v poslední době setkáváme se zaváděním tzv.
systémů pro řízení vzdělávání (LMS) do škol, především na univerzity. Takový systém
poskytuje možnost doručit kvalitní obsah většímu počtu studentů, kteří k němu mohou
přistupovat odkudkoli, kde je připojení na Internet a kdykoli. Systém umožňuje sdílení
28
dokumentů, prezentací a doplňujících textů, umožňuje vytvářet online testy, za které je
student hodnocen apod. Systém vychází vstříc stále větší poptávce ze strany studentů.
Pokud takovéto prostředí obohatíme o prvek třetí dimenze a implementujeme funkce
LMS do virtuálního světa, můžeme mluvit o tzv. 3D virtuálním vzdělávacím prostředí
(3D VLE).
Virtuální svět není novinkou. Do virtuálního světa začaly pronikat firmy a jiné organizace. Najdeme zde virtuální měnu Bitcoin, společnosti Microsoft, Sony, atd. Výhody,
které může přinést implementace virtuálního světa do konkrétní oblasti vzdělávání.
Především je potřeba zdůraznit, že ve virtuálním světě není vhodné realizovat klasické
vzdělávací aktivity. Vhodné, je to v případě nemožnosti realizace vzdělávacích aktivit
z důvodu finančních nebo bezpečnostních bariér v reálném fyzickém světě. Například
vhodnost využití virtuálního světa při výuce lékařů a speciálních operacích. Můžeme
si také představit, kolik stojí cvičení integrovaného záchranného systému, hasičů a záchranářů, při simulované hromadné havárii a požáru. V oblasti pedagogických věd se
dnes mluví o tzv. konstruktivismu – tedy procesu, při kterém si na základě předešlých
zkušeností a znalostí student osvojuje a konstituuje znalosti nové. Právě možnost prožít
si situaci a projít specifickým prožitkem je výhodou virtuálního světa. V literatuře se
pro takovýto výukový design, učení vlastní zkušeností (leasing by doing), vžil název 3D
zkušenostní vzdělávání (3D Learning Experience) (3DLE). Jedná se např. o tyto aktivity.
Lov informací je typ vzdělávací aktivity, kdy studenti při lovu informací procházejí daným virtuálním světem a lokalizují předem připravené informace, které jsou součástí
objektů nebo prostředí. Na základě lokalizovaných informací si student vytváří komplexní znalost.
Kritická událost umožňuje situovat studenta do kritické situace, ve které musí využít
všechny své osvojené dovednosti a znalosti a vyřešit problém, jenž by měl v reálné
situaci fatální důsledky.
Spolu-tvorba umožňuje dvěma a více studentům spolupracovat na jednom projektu.
Konkrétně se jedná o spolupráci při stavbě objektu, kreativní tvorbě nových produktů
nebo designu.
Práce v malé nebo velké skupině spočívá v nastolení a navození neformálních vazeb
mezi studenty s cílem umožnit neformální výměnu informací, zkušeností, a umožnit tak
vznik nových znalostí. Výhodou může být zapojení expertů mezi studenty a vytvoření
situace, kdy se studenti nevědomky učí od mnohem zkušenějších kolegů, ke kterým by
se jinak v reálném světě dostat nemohli.
29
Závěr
U firem pořád přetrvávají potíže s identifikací tréninkových a rozvojových potřeb. Do
plánů vzdělávaní a rozvoje firem se dostávají požadavky na vzdělávání, které souvisí
se závěry hodnocení pracovního výkonu, avšak jsou spíše přáním zaměstnance nebo
přáním vedoucího pracovníka a neodpovídají všem požadavkům na potřeby vzdělávání.
Celkové souhrny požadavků na vzdělávání jsou zpravidla pro TOP management neúnosné z finančního hlediska. Je obecně povědomé, že pokud firma v období recese má
šetřit, jedna z prvních oblastí kde TOP management směřuje svojí pozornost je vzdělávání a rozvoj zaměstnanců. Jiná situace je, pokud firma získá prostředky z evropských
fondů, ale fokus vzdělávání je vzdálen potřebám vzdělávání na základě evaluace a často
i identifikaci tréninkových potřeb. Je dobré připomínat vedení firem, že vzdělávání zaměstnanců je investice a nikoliv náklad.
V dokumentu uvedený a popsaný možný postup při stavbě systému vzdělávaní s uvedením základních praktických zásad vzdělávacího procesu avšak bez identifikace tréninkových potřeb, který předchází stavbě vzdělávacích a rozvojových programů je podkladem
a součástí plánu vzdělávaní a rozvoje. Tyto plány vytvářejí součást personálních politik
s provázaností na personální strategii. Důležité je poznamenat, že nelze opomenout odpovědnost, postoje, motivaci a emoce zaměstnanců, které jsou hnací sílou k pracovním
výkonům a které je potřeba zohlednit i ve vzdělávacím procesu.
HR profesionálové by neměli zapomenout, že jejich úlohou je nejen tvořit a realizovat
vzdělávací programy a rozvojové systémy, ale také si je vyzkoušet sami na sobě. Měli by
se zapojit do programů, které sami navrhují.
Každá firma a potažmo každý vedoucí pracovník by se měl zamyslet nad výrokem
(anon.):
„Jestliže si myslíte, že trénink je drahý, zamyslete se nad tím, kolik stojí nevědomost:“
Reference
Soupis bibliografických citací:
30
[1]
BIRCH, P. Inspirujte ostatní ke zlepšení výkonu. 1. vyd. Brno: CP Books, 2005,
ISBN 80-251-0581-4.
[2]
HOTÁR, V., PAŠKA, P., PERHÁCS, J.. a kol. Výchova a vzdelávanie dospelých. Andragogika. Bratislava: SPN, 2000. ISBN: 80-08-02814-9.
[3]
NAKONEČNÝ, M. Psychologie osobnosti. Rozšířené a přepracované vydání. Praha: Academia, 2009, ISBN 978-80-2001680-5.
[4]
PLAMÍNEK, J., Tajemství motivace. 1. vyd. Praha: Grada, 2007, ISBN 978-80247-1991-7
[5]
PLAMÍNEK, J., FIŠER. R. Řízení podle kompetencí. Praha: Grada, 2005. ISBN 80247-1047-9.
[6]
SMÉKAL, V., Pozvání do psychologie osobnosti. Člověk v zrcadle vědomí a jednání. Brno: Barrister & Principal, 2002. ISBN 80-85947-80-3.
[7]
VODÁK,J., KUCHARČÍKOVÁ, A., Efektivní vzdělávání zaměstnanců. Praha: Grada, 2007. ISBN 978-80-247-1904-7.
Další informační zdroje:
[8]
BRODAN, F., Engage Hill s.r.o., https://www.balancemanagement.com/media/
trendy-v-populaci/
[9]
Ppt. prezentace, Hodnocení ve vzdělávání, Fiala, 2010, UJAK, Praha
[10] DALGARNO, Barney; LEE, Mark J. W. What are the learning affordances of
3-D virtual environments?. British Journal of Educational Technology [online].
2010, 41, 1, [cit. 2010–11–21]. Dostupný z WWW: <http://online¬library.wiley¬.com/doi/10.1111/j¬.1467–8535.2009.01038¬.x/pdf>. ISSN 1467–8535.
Str. 11.
[11] O‘DRISCOLL, Tony; KAPP, Karl M. Learning in 3D: Adding a New Dimension to
Enterprise Learning and Collaboration. 1. San Francisco: John Wiley and Sons,
2010. 416 s. Dostupné z WWW: <http://books¬.google.com/bo¬oks?id=RgZU-NVRu00C&dq=le-arning+in+3D+kap¬p+o+driscoll&hl=cs&sou¬rce=gbs_navlin¬ks_s>. ISBN 0470504730.
31
Kvalita zdravotní péče a Bitcoin
Quality of health care and Bitcoin
Hana Jarošová1
Abstrakt: Členství ČR v EU s sebou přináší i vyšší úroveň zajištění našich nároků na
poskytování zdravotní péče. Práce se zabývá pohledem na kvalitu zdravotní péče v ČR
a EU, zabývá se otázkou financování zdravotní péče v ČR a věnuje se i problematice
hrazení zdravotní péče pro cizince žijící legálně i nelegálně na území ČR. Dále práce
analyzuje i důvody proč není možné v současné době hradit zdravotní péči v jiné měně,
než je v měně, která je oficiálně uznaná a akceptovaná v rámci monetární politiky.
Klíčová slova: akční plán, cizinci, financování zdravotní péče, EU, kvalita zdravotní péče,
legislativa
Abstract: EU membership also brings a higher level of security of our access to health
care. The work deals with the view of the quality of health care in the Czech Republic
and the EU, dealing with the issue of financing health care in the Czech Republic and
also discusses the issue of payment of health care for foreigners living legally and illegally in the Czech Republic. The thesis also analyzes the reasons why you can not currently pay for health care in a currency other than the currency that is officially recognized
and accepted as part of monetary policy.
Keywords: action plan, foreigners, European Union, financing of health care, quality of
health care, legislation
1) Bioregenerační a rehabilitační centrum, Jaselská 1277/2, 251 01 Říčany [email protected]
Telefon: 739 323 668
32
1. Systém hodnocení kvality a bezpečí
Zavedení systémů hodnocení kvality a bezpečí je standardním nástrojem zajišťujícím
především kvalitu procesů, ke kterým ve zdravotnictví dochází. Doporučení k jeho zavedení na národních úrovních dala již Rada Evropy v roce 1997. Požadavky na zajištění
kvality a bezpečí při poskytování zdravotních služeb naposledy velmi detailně formulovala Rada EU v „Doporučení o bezpečnosti pacientů včetně prevence a kontroly infekcí
spojených se zdravotní péčí“, WHO/ Aliance pro bezpečí pacientů a OECD. Na mezinárodním poli se hodnocení kvality a bezpečí ve zdravotnictví zabývá Mezinárodní společnost pro kvalitu ve zdravotnictví (ISQuA). Mezinárodní akreditační principy definované
ISQuA a WHO, stanovují plnění následujících požadavků:2
•
zaměření na pacienta, respektování jeho práv
•
odpovědnost poskytovatele zdravotních služeb za kvalitu péče, monitorování
a kontinuální zlepšování
•
optimální využívání zdrojů atd.
1.1. Hodnocení kvality a bezpečí zdravotních služeb v ČR
Hodnocení kvality a bezpečí zdravotních služeb je stanoveno v zákoně č. 372/2011 Sb.,
o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (dále jen „zákon č. 372/2011
Sb.“). Tento zákon nabyl účinnosti 1. dubna 2012. Proces interního hodnocení kvality
a bezpečí zdravotních služeb je stanoven v § 47 odst. 3 písm. (b) zákona č. 372/2011
Sb., proces externího hodnocení kvality a bezpečí zdravotních služeb je stanoven v § 98
zákona č. 372/2011Sb., a v jeho prováděcí vyhlášce č. 102/2012 Sb., o hodnocení kvality a bezpečí lůžkové zdravotní péče. Tato vyhláška byla vydána dne 22. března 2012.
Tyto předpisy byly vydány s cílem legislativně ukotvit a přesně stanovit podmínky
a požadavky na zajištění procesu hodnocení kvality a bezpečí v souladu s požadavky
EU, WHO a Mezinárodní společnosti pro kvalitu ve zdravotnictví. Posuzování lékárenské péče z hlediska její kvality a bezpečí upravuje zákon č. 378/2007 Sb., o léčivech
a o změnách některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů a vyhláška č.
84/2008 Sb., o správné lékárenské praxi, bližších podmínkách zacházení s léčivy v lékár-
2) Portál kvality pro odborníky. Ministerstvo zdravotnictví České republiky. [online]. ©2010 [cit. 2014-0329]. Dostupné z: http://www.mzcr.cz/kvalitaabezpeci/obsah/hodnoceni-kvality-a-bezpeci-zdravotnich-sluzeb_2556_15.html
33
nách, zdravotnických zařízeních a u dalších provozovatelů a zařízení vydávajících léčivé
přípravky, kde dozorovou činnost vykonává přímo stát prostřednictvím Státního ústavu
pro kontrolu léčiv. Z tohoto důvodu nebylo hodnocení kvality a bezpečí lékárenské péče
zahrnuto do výše uvedené vyhlášky.
Obecnými cíli hodnocení kvality a bezpečí jsou, kromě trvalého zvyšování kvality a bezpečí zdravotních služeb a posílení důvěry veřejnosti v poskytovatele zdravotních služeb,
také zlepšení systému řízení ve zdravotnictví.
1.2 Specifika interního a externího hodnocení kvality a bezpečí zdravotních služeb
Ve smyslu ustanovení § 47 odst. 3 písm. (b) zákona č. 372/2011 Sb., je poskytovatel
zdravotních služeb rovněž povinen v rámci zajištění kvality a bezpečí poskytovaných
zdravotních služeb zavést interní systém hodnocení kvality a bezpečí. Zavedení systémů interního hodnocení kvality a bezpečí je standardním nástrojem zajišťujícím především kvalitu procesů, ke kterým ve zdravotnictví dochází. Požadavky na zajištění kvality
a bezpečí naposledy velmi detailně formulovala Rada EU v „Doporučení o bezpečnosti
pacientů včetně prevence a kontroly infekcí spojených se zdravotní péčí“ viz. Úřední
Věstník 2009/C 151/01, WHO/ Aliance pro bezpečí pacientů a program WHO/ Nemocnice podporující zdraví.
Interní hodnocení vychází z institucionálního sebehodnocení podle určitých standardů.
Sebehodnocení je komplexní, systematický a pravidelný proces, který posuzuje kvalitu
a bezpečí poskytovaných zdravotních služeb, jehož podstatou je sebekritické vyhodnocení všech oblastí poskytované péče a vyhledání nejslabších míst. Základem sebehodnocení je zachování objektivnosti v sebekritičnosti, kontinuita a sledování dynamiky
vývoje.
Systém interního sebehodnocení neslouží k vystavení certifi kátů kvality a nejedná se
o složení zkoušky, ale cílem je shromažďování údajů, pochopení organizace, minimalizace rizikových činností a odhalení potenciálních možností ke zlepšení kvality a bezpečí
poskytované zdravotní péče. Jde o proces hodnocení sebe sama a zajištění trvalého
zlepšování. Právě na základě výsledku sebehodnocení si poskytovatel zdravotních služeb (dále jen poskytovatel) sestaví svoje individuální plány zvyšování kvality a bezpečí
poskytovaných zdravotních služeb.
Z výsledků sebehodnocení poskytovatel určí oblasti, v nichž si zdravotnické zařízení
vede dobře a ty oblasti, které by bylo třeba zlepšit a které nesplňuje vůbec. Na základě
34
těchto informací by měl být vypracován plán, který bude tyto problémy řešit. Je důležité, aby naplánované aktivity byly přiřazeny k místním prioritám, cílům a k dostupným
zdrojům poskytovatele.3
Proces externího hodnocení kvality a bezpečí zdravotních služeb je stanoven v § 98 zákona č. 372/2011Sb., a v jeho prováděcí vyhlášce č. 102/2012 Sb., o hodnocení kvality
a bezpečí lůžkové zdravotní péče. V dotčené vyhlášce jsou v současné době upraveny
podmínky hodnocení kvality a bezpečí pouze pro lůžkovou zdravotní péči. Předpokládá
se, že požadavky na kvalitu a bezpečí pro další formy případě druhy zdravotní péče
budou stanoveny až na základě dosažení určité míry připravenosti poskytovatelů zdravotních služeb i v těchto oblastech zdravotní péče, která bude adekvátní stávající míře
připravenosti poskytovatelů lůžkové zdravotní péče.
Posuzování lékárenské péče z hlediska její kvality a bezpečí upravuje zákon č. 378/2007
Sb., o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů a vyhláška č. 84/2008 Sb., o správné lékárenské praxi, bližších podmínkách zacházení
s léčivy v lékárnách, zdravotnických zařízeních a u dalších provozovatelů a zařízení vydávajících léčivé přípravky, kde dozorovou činnost vykonává přímo stát prostřednictvím
Státního ústavu pro kontrolu léčiv. Z tohoto důvodu nebylo hodnocení kvality a bezpečí
lékárenské péče zahrnuto do výše uvedené vyhlášky.4
2. Kvalita zdravotní péče v EU
15. listopadu 2012 Evropská komise (dále jen „EK“) na svých webových stránkách vydala dva dokumenty:5
1) ZPRÁVA KOMISE RADĚ na základě zpráv členských států o provádění Doporučení Rady o bezpečnosti pacientů včetně prevence a kontroly infekcí spojených se zdravotní péčí (2009/C 151/01.
2) Doprovodný pracovní dokument EK - Detailed analysis of countries reports
on the implementation of the Council Recommendation (2009/C 151/01) on
patient safety, including the prevention and control of healthcare associated
infections
3) Ministerstvo zdravotnictví ČR. Věstník ministerstva zdravotnictví ČR, částka 5, 2012.Praha.2012
4) Hodnocení kvality a bezpečí zdravotních služeb. Ministerstvo zdravotnictví České republiky. [online].
2010 [cit. 2014-05-06]. Dostupné z: http://www.mzcr.cz/kvalitaabezpeci/obsah/hodnoceni-kvality-a-bezpeci-zdravotnich-sluzeb_2556_15.html
5) European Commission. Patient Safety. [online]. 2014 [cit. 2014-03-29]. Dostupné z: http://ec.europa.
eu/health/patient_safety/latest_updates/index_en.htm
35
Výše uvedené dokumenty vznikly na základě výzvy Rady EU, aby EK vypracovala pro
Radu EU zprávu o provádění Doporučení Rady o bezpečnosti pacientů včetně prevence
a kontroly infekcí spojených se zdravotní péčí“ (dále jen „Doporučení Rady“) do června
2012. V dubnu roku 2011 požádala EK formou standardizovaného dotazníku členské
státy, aby jí podaly zprávu o pokroku v provádění Doporučení Rady. V červnu 2011
členské státy EU včetně Norska zaslaly vyplněné dotazníky. Čtrnáct členských států navíc v červenci 2012 aktualizovalo informace o provádění Doporučení Rady v období
od června 2011 – do července 2012 v části týkající se bezpečnosti pacientů obecně.
EK ve výše uvedených dokumentech zhodnotila míru účinnosti navrhnutých opatření.
Vzhledem k tomu, že opatření v členských státech i na úrovni EU byla přijata teprve nedávno a v některých případech se stále ještě zavádějí, EK navrhuje provést hodnocení
opatření za dva roky. V červnu 2014 EK připraví druhou zprávu o pokroku v provádění
Doporučení Rady.
Evropská komise zveřejnila návrh třetího finančního programu EU s názvem Zdraví pro
růst, který v roce 2014 nahradí 2. akční program Společenství pro veřejné zdraví (20082013). Tento program je, stejně jako jeho předchůdci, jediným finančním programem
EU přímo určeným pro oblast podpory veřejného zdraví. Program je rozdělen na 4 strategické cíle: podporu udržitelných, efektivních a inovativních zdravotnických systémů;
zlepšení přístupu ke kvalitnější a bezpečnější péči pro občany; podporu zdraví a prevenci nemocí a ochranu občanů před přeshraničními zdravotními hrozbami.
3. Kvalita zdravotní péče v ČR
Na základě příkazu ministra Leoše Hegera č. 30/2010 zahájila v listopadu 2010 činnost
Pracovní skupina pro bezpečnost pacientů a kvalitu zdravotní péče (PSBPKZP). Pracovní
skupina je iniciačním a koordinačním orgánem pro bezpečnost pacientů a kvalitu zdravotní péče v ČR. Dokument „Cesta ke kvalitnímu a bezpečnějšímu zdravotnictví“ byl vydán Ministerstvem zdravotnictví ČR v roce 2010. Obsahuje strategii cesty ministerstva
ke zvyšování bezpečí pacientů.
Nastíněná strategie je postupně naplňována projekty a aktivitami za podpory ministerstva a je dále rozpracována v Akčním plánu kvality a bezpečnosti zdravotní péče na
období 2010 - 2012, který je nástrojem dokumentu Doporučení Rady Evropské komise
(2009/C/151/01).6
6) Pacient/Občan. Ministerstvo zdravotnictví České republiky. [online]. 2010 [cit. 2014-03-29]. Dostupné
z: http://www.mzcr.cz/dokumenty/ministerstvo-zdravotnictvi-se-zameruje-na-bezpecnost-pacientu-predstavuje-akcni-plan-kvality-a-bezpecnosti-zdravotni-pece-na-obdobi_3444_1513_1.html
36
Akční plán na období 2010 – 2012 pokrývá tyto oblasti:
•
Zavádění a rozvoj národních politik a programů pro bezpečnost pacientů
a kvalitu zdravotní péče
•
Posílení účasti a informovanosti občanů a pacientů
•
Zavedení nebo posílení nerepresivních systémů podávání zpráv
•
a informací o nežádoucích událostech
•
Vzdělávání a odbornou přípravu zdravotnických pracovníků
•
Zajištění klasifikace a měření bezpečnosti pacientů
•
Rozvoj a prosazování výzkumu v oblasti bezpečnosti pacientů
•
Sdílení znalostí, zkušenosti a osvědčených postupů na úrovni EU
•
Implementaci strategie prevence a kontroly infekcí ve zdravotnických zařízeních, včetně infekcí spojených se zdravotní péčí
3.1 Reformy českého zdravotnictví 2012 -2014
Vláda schválila další část reformy českého zdravotnictví. Jedná se o tři důležité dokumenty: nařízení vlády o časové a místní dostupnosti, věcný záměr zákona o univerzitních nemocnicích a Národní akční plán pro vzácná onemocnění na léta 2012 – 2014.
Nařízení vlády jasně stanovuje maximální lhůty pro poskytnutí stanovených neakutních výkonů a vymezuje minimum pokrytí sítí poskytovatelů z hlediska dojezdové doby.
Představuje tedy významný posun ve vymahatelnosti práv pojištěnců. Zákon o univerzitních nemocnicích odstátní a depolitizuje fakultní nemocnice. Zkvalitní a zmodernizuje kontrolu nemocnic, zároveň nově nastaví partnerský vztah mezi nemocnicemi a lékařskými fakultami.
Národní akční plán pro vzácná onemocnění se věnuje vzácným onemocněním. Pro ty je
charakteristický jejich nízký výskyt v populaci a u většiny z nich bohužel také nemožnost
léčby jejich příčiny. Tam, kde již vhodná léčba existuje, je především důležité co nejdříve
vzácné onemocnění správně diagnostikovat. „Včasnou diagnostikou vzácného onemocnění je možné prodloužit délku i kvalitu života pacienta se vzácným onemocněním,“
uvedl ministr Leoš Heger. Národní akční plán se věnuje i hospodárnosti léčby vzácných
37
chorob. Náměstek ministra pro zdravotní péči Ferdinand Polák uvedl, že „brzkým zachycením choroby je možné uspořit prostředky veřejného zdravotního pojištění, jelikož
nemoci v raných stádiích je možné lépe, účinněji a také levněji léčit.“
4. Financování zdravotní péče
Zdravotnictví se řadí z pohledu členění ekonomických sektorů do oblasti služeb. Svým
rozsahem se dotýká každého člena společnosti. Vzhledem k výši částek, které jsou do
této oblasti směřovány z veřejných i soukromých zdrojů a v ní dále transformovány
a přerozdělovány, se řadí mezi nejvýznamnější odvětví ekonomiky. Systém zdravotnických účtů je nástrojem, který slouží ke komplexnímu vyjádření veškerých výdajů na
zdravotní péči, resp. na zdravotnictví v širším slova smyslu. Jeho hlavním specifickým
rysem je více-rozměrnost členění výdajů. Postup implementace zdravotnických účtů
v České republice se zaměřil převážně na vyhledávání administrativních záznamů přímo
u hlavních zdrojů financování zdravotní péče, které se v našich podmínkách jeví jako
efektivnější, přesnější a současně méně nákladné. V ČR existují tři hlavní zdroje financování zdravotní péče:
•
zdravotní pojišťovny (veřejné zdravotní pojištění),
•
veřejné rozpočty (státní rozpočet, místní rozpočty),
•
domácnosti
V České republice mají klíčové postavení zdravotní pojišťovny, jejichž příjmy plynou
z veřejného zdravotního pojištění, kterého je povinně účastna každá osoba s trvalým
pobytem v České republice. Hlavní zásadou veřejného zdravotního pojištění je solidarita a rovnost přístupu ke zdravotní péči. Veřejné zdravotní pojištění financuje veškerou
zdravotní péči garantovanou zákonem č. 48/1997 Sb. o veřejném zdravotním pojištění (v platném znění). V zásadě lze říci, že zdravotní pojišťovny kryjí většinu výdajů na
zdravotní péči, ostatní zdroje financování mají pak spíše doplňkovou úlohu. Veřejné
rozpočty se dělí na centrální a místní rozpočty. Do centrálních rozpočtů řadíme státní
rozpočet a okresní rozpočty7 jako speciální kapitolu státního rozpočtu. Úloha veřejných
rozpočtů spočívá především ve financování specifických činností, které nejsou hrazeny
z veřejného zdravotního pojištění. Jedná se především o výdaje na vědu a výzkum související se zdravotnictvím, vzdělávání zdravotnických pracovníků, preventivní programy
a kampaně, činnost hygienických stanic a částečně výdaje na investiční projekty.
7) V souvislosti se změnou státoprávního uspořádání a zánikem okresů zaniká i tento zdroj financování
a těžiště se více přesouvá na místní rozpočty (města, obce, kraje).
38
Veřejné rozpočty vystupují též jako zdroj financování v tom směru, že se z nich hradí
provoz institucí státní (zdravotní) správy: Ministerstva zdravotnictví ČR, Státního zdravotního ústavu, Státního ústavu pro kontrolu léčiv a Ústavu zdravotnických informací
a statistiky ČR (dále také „ÚZIS“).
Přímé výdaje domácností jsou též doplňkovým zdrojem financování, jejich význam však
postupně roste. V převážné většině případů si domácnosti platí léky (ať už se jedná
o doplatky u předepsaných léčiv či platby plných cen u volně prodejných léků) a PZT
(prostředky zdravotnické techniky). Významný podíl výdajů domácností představují též
platby za nadstandardní služby u stomatologů. Další byť méně významné jsou platby za
lázně, nadstandardně vybavené pokoje v nemocnicích a platby za různá potvrzení především u praktických lékařů. Od roku 2008 také přibyly regulační poplatky za ošetření
u lékařů, za pobyt v nemocnici, za recepty lékárnách či návštěvu pohotovosti.8
5. Cizinci v ČR – systém zdravotní péče
Členství České republiky v Evropské unii s sebou přináší i vyšší úroveň zajištění našich
nároků na poskytování zdravotní péče při pohybu v rámci zemí Evropské unie. Děje se
tak na základě společných pravidel dohodnutých členskými státy EU v rámci tzv. koordinace systémů sociálního zabezpečení, které kromě nároků na čerpání zdravotní péče
v jiném členském státě EU upravuje např. i čerpání dávek v nemoci, nezaměstnanosti,
starobní důchody apod. Souhrnné praktické informace o právech a povinnostech osob
v oblasti sociálního zabezpečení, včetně zdravotního pojištění, při pohybu po Evropské unii (ať již kvůli práci či z jiného důvodu), resp. státech Evropského hospodářského prostoru (Norsko, Island, Lichtenštejnsko) a Švýcarsku, a o postupech vůči českým
institucím v situacích při odjezdu do zahraničí či návratu zpět do ČR jsou v Příručce
pro migrující osoby, která byla vytvořena Ministerstvem práce a sociálních věcí ČR ve
spolupráci s dalšími věcně příslušnými institucemi. „Velkým problémem se v 90. letech
20. století stala rostoucí nelegální migrace pracovních sil. Práce nelegálních cizinců má
výrazné výhody před prací domácích pracovníků. Cizinec neuplatňuje nárok na dovolenou, pracuje v sobotu i neděli a nežádá příplatky. Nemá vysoké požadavky na byt a stravu, vykonává i práce, na které nebyl původně sjednán, mívá i vyšší pracovní motivaci
8) Zdravotnictví, pracovní neschopnost. Český statistický úřad. [online]. 13.3.2012 [cit. 2014-03-29]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/zdravotnictvi_lide
39
a disciplínu. Zaměstnavatel za své nelegální zaměstnance neplatí pojistné na zdravotní
a sociální pojištění, neodvádí za ně daň z příjmu, nedodržuje podmínky bezpečnosti při
práci.“ (Vrba et al, 2014, s.75)9
Zodpovězení otázky toho, zda a jaký by měli mít nelegální migranti přístup ke zdravotní
péči, závisí na pohledu dané společnosti na nelegální migranty a na tom, jestli se daná
společnost domnívá, že má morální povinnost jim přístup ke zdravotní péči umožnit.
Němec (2014, s.86-87) uvádí: „Vymezení pracovních perspektiv pro zaměstnance znamená jejich budoucnost v organizaci, která je také zpravidla spojena s kvalitou jejich
mimopracovního, osobního života, neboť znamená určitou úroveň materiálního uspokojování člověka a jeho rodiny, určitý společenský status a postavení, které se vnímá
jako úspěšnost nebo neúspěšnost v životě.“10 Např. Veteška (2010) k tomu dále dodává,
že „v tomto kontextu se právě kompetenční přístup ukazuje jako efektivní nástroj rozvoje jedince i společnosti“.11 Totéž by mělo a musí platit i v případě nelegálních cizinců
pracujících na území ČR. Řada z nich vykonává práci, o kterou nikdo z Čechů nemá
zájem a tuto práci obecně vnímáme jako podřadnou. Denně jsme svědky pracovních
úrazů těchto nelegálních pracovníků a řešíme otázku toho, kdo zaplatí případnou zdravotní péči. Zda sami nelegální cizinci, mafie pod kterou zpravidla spadají nebo zda tuto
povinnost má stát. Druhou palčivou otázkou je zařazení cizinců do pracovních týmů
a předsudků s tím spojených. Prunner (2002, s. 308) uvádí: „Hodnota porozumění“ výrazně klesá u těch jedinců, kteří jsou výkonově laděni, a v pracovních týmech vedených
těmito lidmi lze očekávat výskyt řady interpersonálních problémů vznikajících v souvislosti se sníženými předpoklady pro tvorbu vhodného pracovního klimatu“.12
V ČR je také (mimo rámec zdravotního pojištění) na základě bilaterálních mezinárodních
smluv poskytována zdravotní péče cizím státním příslušníkům v případě nutné a neodkladné zdravotní péče. Podle druhu smlouvy pak náklady na zdravotní ošetření platí
buď stát, nebo platba přechází na mateřskou zemi cizinců. Ukazuje se, že se nelegální
migranti obecně vyhýbají návštěv zdravotnických zařízení. Autor specifikuje možné důvody, kterými jsou strach z odhalení, neschopnost platit či kulturní a jazykové bariéry.
9) VRBA, Zd. et al. Rozdíly v přístupu k mobilitě pracovních sil v první generaci od změny režimu v ČR. 1.
vyd. Praha: Educa Service, 2013, ISBN 978-80-87306-12-3.
10) NĚMEC,O. BUCMAN, P., ŠIKÝŘ, M.,: Řízení lidských zdrojů, 1. vydání, Praha, VŠFS, 2014, EUPRESS. ISBN
978-80-7408-083-8
11) VETEŠKA, J. Kompetence ve vzdělávání dospělých: pedagogické, andragogické a asociální aspekty. Praha:
Univerzita Jana Amose Komenského, 2010. 200 s. ISBN 978-80-86723-98-3.
12) PRUNNER,,P.: Výzkum hodnot. 1.vyd.Plzeň: Euroverlag s.r.o.,2002. ISBN 80-7177-710-2
40
Jakým způsobem je tedy hrazena úhrada za poskytnutou lékařské péči? Nejčastější formou je platba v hotovosti, využití pojištění známého, využití zfalšované nebo již neplatné karty pojištěnce, vytvoření splátkového kalendáře. V případě absence prostředků
a nutnosti uhradit velkou částku v hotovosti se zapojuje i mafie a to prostřednictvím
půjček. Problémem je, že nelegálně pracující cizinci dostávají v hotovosti jen částky,
které stačí na to, aby si koupili základní potraviny anebo si zaplatili ubytování. Většinou
nemají ani možnost přeposlat výplatu na bankovní účet. Otázkou je zda by pomohlo
změnit systém plateb za vykonanou práci prostřednictvím virtuálních měn jako je např.
BitCoin.
BitCoin je virtuální platidlo, které je poslední dobou předmětem častých spekulací.
V současné době za tuto měnu lze získat zboží v oblasti IT, využívat právnické služby či
služby grafických studií. Nákup věcí běžného spotřebního koše je nemožný stejně tak
jako úhrada ve zdravotnickém zařízení. Přestože počet obchodníků přijímajících BitCoin
stoupá, využívání této platby za zdravotnickou péči je nemožné a to nejen z důvodu
zdrojů financování zdravotní péče v ČR, ale především neuznání BitCoinu jako oficiální
měny platné v ČR.
Reference
[1]
NĚMEC,O. BUCMAN, P., ŠIKÝŘ, M.,: Řízení lidských zdrojů, 1. vydání, Praha,
VŠFS, 2014, EUPRESS. ISBN 978-80-7408-083-8
[2]
PRUNNER,P.: Výzkum hodnot. 1.vyd.Plzeň: Euroverlag s.r.o.,2002. ISBN 807177-710-2
[3]
VRBA, Zd. et al. Rozdíly v přístupu k mobilitě pracovních sil v první generaci od
změny režimu v ČR. 1. vyd. Praha: Educa Service, 2013, ISBN 978-80-8730612-3
[4]
Zdravotnictví, pracovní neschopnost. Český statistický úřad. [online]. 13.3.2012
[cit. 2014-03-29]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/zdravotnictvi_lide
[5]
Pacient/Občan. Ministerstvo zdravotnictví České republiky. [online]. 2010 [cit.
2014-03-29]. Dostupné z: http://www.mzcr.cz/dokumenty/ministerstvo-zdravotnictvi-se-zameruje-na-bezpecnost-pacientu-predstavuje-akcni-plan-kvality-a-bezpecnosti-zdravotni-pece-na-obdobi_3444_1513_1.html
41
[6]
European Commission. Patient Safety. [online]. 2014 [cit. 2014-03-29]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/health/patient_safety/latest_updates/index_
en.htm
[7]
Portál kvality pro odborníky. Ministerstvo zdravotnictví České republiky. [online]. ©2010 [cit. 2014-03-29]. Dostupné z: http://www.mzcr.cz/kvalitaabezpeci/obsah/hodnoceni-kvality-a-bezpeci-zdravotnich-sluzeb_2556_15.html
[8]
Ministerstvo zdravotnictví ČR. Věstník ministerstva zdravotnictví ČR, částka 5,
2012.Praha.2012
[9]
Hodnocení kvality a bezpečí zdravotních služeb. Ministerstvo zdravotnictví
České republiky. [online]. ©2010 [cit. 2014-03-29]. Dostupné z: http://www.
mzcr.cz/kvalitaabezpeci/obsah/hodnoceni-kvality-a-bezpeci-zdravotnich-sluzeb_2556_15.html
[10] VETEŠKA, J. Kompetence ve vzdělávání dospělých: pedagogické, andragogické
a asociální aspekty. Praha: Univerzita Jana Amose Komenského, 2010. 200 s.
ISBN 978-80-86723-98-3.
42
Jsou kryptoměny bublinou nebo mají význam pro
světové hospodářství?
Are cryptocurrencies an economic bubble or are they
relevant for global economy?
Jakub Jedlinský1
Abstrakt: Světová finanční krize vyvolala otázky na podstatu měn a vhodnost dalšího
používání měn s nuceným oběhem podložených dluhem. Zároveň se v reakci na ni objevil nový typ nestátních měn: kryptoměny, neboli decentralizované elektronické tokeny/známky využívající technologií block chainu, šifrování a distribuovaného výpočtu.
V roce 2013 Bitcoin, nejstarší z těchto měn, získal značnou pozornost veřejnosti, když
prudce posílil jeho kurz vůči státním měnám. V maximu se Bitcoin obchodoval zhruba
za 1200 USD. Tento vývoj vzbudil obavy, že se jedná o spekulativní bublinu. Tato práce
není myšlena jako úvaha o tom, kdy a zda se vyplatí do konkrétních měn investovat. Je
to vážně míněná otázka na podstatu finančního systému a nastavení měn. Cílem je zodpovědět, zda kryptoměny mají hodnotu a zda jsou přínosem pro světové hospodářství.
Klíčová slova: kryptoměna, hodnota, funkce peněz
Abstract: The global financial crisis raised questions concerning the nature of currencies and suitability of use of credit based fiat currencies. At the same time, a new type of
non-governmental currencies appeared: cryptocurrencies, ie. decentralized electronic
tokens using technologies like block chain, encryption and distributed computing. Bitcoin-the oldest of cryptos-gained a lot of attention in 2013 when its exchange rate hit
BTC/USD=1200. The progress made people think Bitcoin was a speculative bubble. This
paper is not supposed to serve as a recommendation whether or when to invest into
cryptos but as a serious attempt to state their inner value and to describe the role they
can play in global economy.
Keywords: cryptocurrency, value, functions of money
1) Katedra světové ekonomiky, Vysoká škola ekonomická v Praze, Nám. W. Churchilla 4, Praha 130 67,
[email protected]
43
1. Úvod
1.1 Technologie a podstata kryptoměn
Pro potřeby této práce je nutné na začátku definovat kryptoměny. Jelikož jde o relativně nový fenomén a drtivá většina vznikajících kryptoměn kopíruje prvotní Bitcoin, tak
se zatím nad definicí neobjevují podstatné rozpory, které by bylo třeba překlenovat.
Kryptoměnou rozumím jakoukoli soustavu jednotek, které jsou kvantifikovatelným vyjádřením hodnoty, pro svůj přenos využívají technologie block chainu a jejích nosičem
je string získaný hašovací funkcí.
Block chain je databáze/veřejná kniha nesoucí záznam všech dosud uskutečněných
transakcí. Na rozdíl například od historických zemských desek není block chain schraňován a spravován jednou autoritou, ale je držen na počítačích libovolného počtu subjektů (tzv. uzlů), kteří se rozhodnou systém udržovat a poskytovat mu svůj výpočetní
výkon. Pro přepsání blockchainu je třeba dosáhnout konsenzu uživatelů, který je definován různě pro jednotlivé kryptoměny. Tito uživatelé zároveň vytváří decentralizovanou síť, která slouží k přenosu dat. Správný chod systému nezaručuje žádný subjekt, ale
předem sepsaný počítačový protokol.
Haš, neboli string získaný hašovací funkcí je řada čísel, která jednoznačně individualizuje proběhnuvší transakci. Na rozdíl od účetního pojetí autorizace hodnoty, kdy vkladatel
ví, kolik má peněz na účtu proto, že to tvrdí jeho finanční ústav, držitel kryptoměny
vyčte hodnotu svých úspor z block chainu. Informaci nepotvrzuje autorita, u níž peníze leží. Peníze jsou ukládány na soukromé, osobní virtuální peněženky a jejich obsah
je určen historicky: matematickým součtem hodnot příchozích transakcí a odečtením
odchozích.
Hašovací funkce je šifrovací funkce, pomocí níž lze dopočítat nové haše ze starých
a z adres peněženek, na které směřovaly transakce. Pro pochopení ekonomické podstaty je důležité vědět jen to, že je třeba, aby uzly poskytovaly svou výpočetní kapacitu,
která v souhrnu slouží k vyřešení rovnice, jejímž výsledkem je nový blok, tedy nový stav
block chainu. Každý uzel může zpětně potvrdit správnost výpočtů a tedy informaci, že
peněženka ABC opravdu obsahuje množství měny XYZ.
44
1.2 Bublina a hodnota
Bitcoin se stal v roce 2013 jedním z nejúspěšnějších aktiv, když posílil svůj kurz k americkému dolaru z BTC/USD = cca 13 na zhruba 750 (s maximálními dosaženými hodnotami dokonce kolem 1200, což odpovídá zhodnocení přes 9 000%). Ne tak impozantně,
přesto dobře se dařilo i dalším kryptoměnám, zejména Litecoinu. Letmý pohled na graf
vývoje kurzu stačí mnoha ekonomickým komentátorům k vytvoření závěru, že Bitcoin
je bublinou, která splaskne. Mezi ekonomy s tímto názorem se zařadili například Alan
Greenspan[15], Robert Schiller[18] nebo Paul Krugman[19].
Tento závěr je podložen zkušenostmi s chováním trhů, jmenovitě s příliš prudkým vývojem cen směrem vzhůru. Bublina je situace, kdy se tržní ceny určitého statku pohybují
vysoko nad vnitřní hodnotou tohoto statku. Klíčová je tedy otázka, zda kryptoměny
mají vnitřní hodnotu a jak ji zjistit.
Tématu, co je hodnota, se věnovalo mnoho významných filozofů a ekonomů. V této
práci budou představeny pohledy několika relevantních myslitelů, načež bude do jejich kontextu zasazen fenomén kryptoměn. Přístupy k teorii hodnoty lze rozdělit do
třech základních myšlenkových proudů. První je orientovaný do budoucnosti a hodnotu
nachází ve využitelnosti statku, v centru zájmu je poptávka. Druhý se zaměřuje do minulosti a hodnotu spatřuje ve výrobním procesu. Zde se tedy pozornost obrací k nabídkové straně. Třetí se na problematiku dívá spíše empiricky a bere v úvahu psychologii
všech tržních aktérů.
Lze ale bez dalšího na měnu vztáhnout stejnou logiku jako na komodity nebo akcie? Aby
vůbec otázka, zda je kryptoměna spekulativní bublinou, dávala smysl, musíme rozlišit
vnější hodnotu měny, tedy směnné relace, a její vnitřní (fundamentální) hodnotu. To
je pochopitelně nezbytné u každého aktiva, neboť bublina je převis vnější hodnoty nad
vnitřní; rozdíl tvoří hodnota spekulativní. U měn je ovšem problém v tom, že jejich podstatou je, že představují kvantifikaci hodnoty něčeho jiného, že hodnotu měří. Islámský
filozof Al-Ghazzálí dokonce tvrdí, že peníze nesmí mít žádnou vnitřní hodnotu, protože
jen tak mohou věrně odrážet hodnotu jiných statků, tak jako čiré, rovné a hladké zrcadlo[6].
Toto by bez dalšího platilo, kdyby měna plnila pouze funkci prostředku směny. V současnosti ale měny plní několik základních funkcí a větší množství funkcí dalších, které se
běžně nezmiňují, ale nepochybně jsou pro ně měny též využívány. Jednotlivé funkce se
mohou navzájem podporovat, mohou ale být i protichůdné. Nejznámějším příkladem
45
protichůdného působení funkcí peněz je nemožnost optimalizace jedné měny pro vykonávání funkcí prostředku směny a uchovatele hodnot zároveň. Tuto skutečnost pojmenovává dokonce Greshamův zákon.
Byť by tedy měna neměla jinou vnitřní hodnotu, tak už to, jak dobře je nastavená pro
plnění jednotlivých funkcí, určitou relevantní vnitřní hodnotu tvoří. Pro tuto práci je
právě tato pointa zásadní, neboť otvírá diskuzi o místě kryptoměn ve světovém finančním systému. V kapitole 2 bude proto největší prostor věnován pojednání o vhodnosti
využití kryptoměn pro plnění jednotlivých funkcí měny.
Prostoru se ale dostane i alternativním teoriím hodnoty. To proto, že i ony mají své zastánce a podílí se na diskursu. Hodnota, přinejmenším hodnota v ekonomickém smyslu,
je částečně hyperreálné podstaty. Vnímání vnitřní hodnoty dodává statku tržní hodnotu. U měn toto tvrzení platí dvojnásob, protože vnímání hodnoty měny zvyšuje přímo
důvěru v ní. A důvěra je kvalita, se kterou každá měna stojí a padá, což empiricky platí
i pro měny s nuceným oběhem.
2. Teorie hodnoty
2.1 Subjektivní teorie hodnoty a funkce měny
Neoklasická subjektivní teorie hodnoty koresponduje zejména s užitkem. Lidé přiznávají hodnotu tomu, co uspokojuje jejich potřeby. Čím vhodnější je statek k uspokojování
potřeby, k jejímuž uspokojení slouží, tím má větší hodnotu. Některé statky, a typicky
právě měny, resp. peníze, jsou navrženy k plnění vícero různých funkcí. Na tento jev
reaguje Hartmanova teorie hodnoty[2]. Podle Hartmanovy teorie hodnoty je statek
tím hodnotnější nebo lepší, čím více jeho atributů plní správně svou funkci. Následuje
stručný rozbor jednotlivých funkcí:
Prostředek směny: Kryptoměny reagují na specifickou díru na trhu spočívající v sílící neschopnosti kreditní fiat currency (měny s nuceným oběhem emitované proti vytvoření
dluhu) zásobit ekonomiku dostatečnou likviditou. Jinými slovy, státní peníze se v současnosti potýkají s problémem dostát své roli prostředku směny usnadňujícího obchod.
Zadlužení, které je integrálně zabudované do tohoto typu měny, přešlo v globální, tedy
všeobecné, předlužení. Tento na první pohled absurdní stav je možný proto, že dluhy
nesměřují k subjektům/věřitelům, nýbrž k rozvahám bank, které peníze vytváří úvěrovou emisí, což je jim umožněno systémem částečných rezerv. Konečný věřitel je tedy
virtuální, neosobní účetní záznam. K těmto ‚dluhům‘ neexistuje ničí pohledávka. Přesto
46
má i tento typ zadlužení silný přesah do reálné ekonomiky, kterou podvazuje, neboť
oslabuje agregátní poptávku, která tak zaostává za potenciálem nabídkové strany. Tento
stav je ještě prohlubován pastí likvidity a pastí produktivity, kdy se přes klesající úrokové míry a zvyšující se efektivitu práce nedaří zásobovat reálnou ekonomiku penězi.
Právě nedostatek koupěschopnosti v ekonomice vytvořil v posledních letech impulz
k vytvoření množství alternativních měn – lokálních měn, směnkoměn, virtuálních měn
a konečně kryptoměn. Podobně vznikaly tisíce lokálních měn ve 30. letech 20. století,
tedy v době zasažené Velkou hospodářskou krizí[9]. Kryptoměny jsou tedy komplementární vůči dominantní měně. Překonávají umělý nedostatek peněz určených pro směnu
už tím, že existují a že jsou dostupné pro kohokoli. Ve světě kryptoměn z podstaty věci
nemůže existovat žádné preferenční zacházení.
Kryptoměny jsou ale především v několika ohledech praktičtějším prostředkem směny než fiat currency: Nabízí úspory, zrychlení a zjednodušení platebního systému. Progresivní médium internetu je pro ně domácí a přirozené prostředí. Bez dalšího se tak
hodí i k stále populárnějším mikrotransakcím, provedení platby je prakticky zdarma
a je rychlé (v řádu minut), přičemž potvrzení je automatické, zabudované do protokolu,
nezávislé na žádné autoritě, která může sledovat vlastní zájmy. Dále jsou kryptograficky
zabezpečené a pseudonymní. Padělání je nemožné bez narušení nadpoloviční většiny
celé aktivní sítě2. Zcela automaticky, zabudovaně dochází k vedení záznamů, statistik,
účetnictví. Skladování je zdarma, neplatí se žádné poplatky za vedení účtu. Soukromé
peněženky jsou samozřejmostí. Kryptoměny lze navíc držet kompletně offline, protože
jde v zásadě ‚pouze‘ o cenná čísla, veřejné a soukromé klíče.
Oproti tomu zásadní výhodou státních měn je jejich nucený oběh, který limitně zvyšuje
likviditu. Zatímco kryptoměny musí dokazovat svou hodnotu a důvěryhodnost anebo
musí dokonce poukazovat na to, že vůbec existují, státní fiat měny mají poptávku zaručenou zákonem. Nucený oběh znamená doslova nucený oběh. § 239 českého trestního
zákoníku označuje za pachatele trestného činu mimo jiné toho, kdo „bez zákonného
důvodu odmítá tuzemské peníze.“3 Na americkém dolaru se píše, že je „zákonným pla-
2) A např. Nxt přišel se systémem kompletního proof of stack a s technologií tzv. transparent forgingu,
které možnost přepsání block chainu (resp. úspěšného forku) a tedy narušení bezpečnosti ještě razantně
snižují
3) Mimochodem stejný paragraf v odstavci 1 zakazuje výrobu, vydávání a dávání do oběhu náhražek tuzemských peněz. Trestní zákon, který platil do roku 2009, trestal dokonce i shromažďování drobných peněz
bez hospodářské potřeby.
47
tidlem pro všechny dluhy, veřejné i soukromé“4. Bylo by nicméně nespravedlivé tvrdit,
že fiat peníze jsou přijímány proto, že to stát vynucuje. Ve skutečnosti samotná existence zákonů a posvěcení státu vzbuzuje důvěru, že budou peníze přijímány a proto
jsou přijímány. Očekávání vytváří skutečnost. Spíše než že „vynucuje“, lze říci, že stát
likviditu měny „garantuje“. Mimoto stát přímo vytváří poptávku po měně tím, že v ní
vybírá daně.
Z kryptoměn lze reálně pro každodenní nákupy využívat pouze Bitcoin. Ten se stává
poměrně běžnou platební metodou, zejména pro internetové platby, kde tak doplňuje
v Česku asi nejpopulárnější systémy PayPal, GoPay a Amazon. Pár z Utahu dokonce
dokázal přežít pouze na Bitcoinu 101 dnů, kdy navíc cestovali po světě. Natočili o tom
dokument Life on Bitcoin[10].
Uchovatel hodnoty: Zde se kryptoměny pokoušejí zaplnit další díru na trhu. Slabinou
fiat currency ve funkci uchovatele hodnoty je jejich inflační potenciál.5 Autority s pravomocí emitovat fiat currency na základě vlastního uvážení bývají sváděny touhou
emitovat jich více, než by odpovídalo ekonomickému potenciálu dané měnové oblasti.
Kreditní model podmiňuje tvorbu nových peněz současnou emisí dlouhodobého dluhu.
Tato pojistka problém nadměrné emise a tedy i inflace částečně řeší, vytváří však právě
problém předlužení rozebraný v minulém bodě.
Jednotek kryptoměn (tedy coinů) je obvykle konečné množství a jsou nastaveny tak, že
počítají s deflačním scénářem. Troufám si tvrdit, že nebýt tohoto jinak kontroverzního
řešení, tak by kryptoměny jen velmi obtížně získávaly popularitu. Prvotní uživatelé byli
technologičtí nadšenci a libertariáni; zásadní druhá vlna uživatelů se ale z velké části
skládala právě z lidí, kteří věřili v do budoucna posilující kurz jednotlivých kryptoměn
vůči USD a euru. Že právě funkce uchovatele hodnoty hrála rozhodující roli pro průlom
v přijetí kryptoměn dokazuje i prudký vzrůst jejich ceny a přítomnosti v médiích během
kyperské krize na začátku roku 2013, kdy došlo dokonce k částečné konfiskaci soukromých vkladů ve státních penězích na účtech bank. Kryptoměny mají sice také banky,
resp. burzy, které mohou prakticky zkonfiskovat/vytunelovat vklady6, na rozdíl od fiat
currency ale umožňují držet elektronické peníze i na osobních peněženkách.
4) „The note is legal tender for all debts, public and private.“
5) Ať už jde o inflaci pozorovatelnou nebo skrytou. Ta skrytá se projevuje třeba nadceněním aktiv na
finančních trzích, což otevírá dveře přelivu inflace do reálné ekonomiky.
6) Což se v nejznámějším případě stalo na japonské burze Mt.Gox.
48
Velmi zajímavé je také to, že coiny mají určitou prahovou hodnotu samy o sobě, mají
i nemonetární využití, podobně jako třeba zlato. Některé kryptoměny umožňují spojit
jakoukoli virtuální informaci s coinem a zahašovat ji do podoby nového coinu. Tomuto mechanismu se říká barvení coinů. Coin, tedy token, si lze pak představit jako trezor, který uchovává libovolnou informaci, a zároveň kolek, který ji jasně individualizuje
7
a ještě k tomu balíček, který umožňuje informaci poslat kamkoli na světě a to téměř
okamžitě a zdarma. Důsledky pro nové možnosti manipulace s duševním vlastnictvím,
cennými papíry, smlouvami nebo třeba tajnými informacemi jsou nedozírné.
Informační funkce: Informační funkcí rozumíme schopnost peněz dávat ekonomickým
subjektům cenové signály: co je podhodnocené, co nadhodnocené, do čeho se vyplatí investovat. Dominantní fiat currency v této funkci značně selhává kvůli masivnímu
ovlivňování a zkreslování cen a kriminální manipulací s benchmarky jako je Libor. Pokus o rozbor manipulace trhů, zneužívání dominantního postavení, kartelových dohod
a dalších protitržních podvodů nepatří do této práce. Podstata toho, proč současný
model fiat currency špatně brání těmto machinacím spočívá v tom, že její peněžní jednotky jsou představovány pouze účetním záznamem. V zásadě neexistuje něco jako
primární emise peněz8, která by byla odlišitelná od úvěrové emise nebo od vytvoření
nových ‚peněz‘ prostým naceněním některého z vyšších měnových agregátů. Proto lze
jen obtížně hádat, kde vlastně kolik peněz je nebo dokonce kolik peněz v dané měně
existuje. Tím spíše, že peníze jsou kvantové podstaty; jejich množství je určeno (podle
kvantitativní rovnice směny) nejen počtem jednotek, ale i oběžnou rychlostí. Proto je
lze záměrně přesouvat na určité parciální trhy a cíleně tak ovlivňovat ceny.
Kryptoměny sice také nemají podklad, ale jednotlivé coiny jsou individualizované
a tedy přirozeně a pro každého vzácné. Fiat peníze jsou vzácné uměle, arbitrárně a jen
pro někoho. Pohyb kryptoměn se navíc automaticky trackuje (sleduje a zaznamenává),
takže není pochyb o tom, na jakém účtu se nachází kolik peněz. Na druhou stranu jsou
účty pseudonymní, takže zachovávají soukromí. Samo o sobě není zřejmé, kdo daným
účtem disponuje.
Přesto ovšem o kryptoměnách nelze říci, že by se v současnosti hodily pro vykonávání
informační funkce. Tuto funkci může totiž vykonávat pouze jedna měna v ekonomice
7) To je přelomový vynález. Dosud virtuální informaci nebylo možné individualizovat, byla vždy kopírovatelná.
8) Natož jakýkoli podklad peněz. S přivřenýma očima můžeme za primární emisi pokládat hotovost, ale
její podíl na celkové peněžní zásobě je jednak irelevantní, jednak je její používání všemožně omezováno a to
i zákony.
49
a to logicky ta dominantní. Kdyby v ostatních měnách probíhala jiná cenotvorba, tak se
otvírají dveře měnové arbitráži.
Alokační funkce: Díky této funkci peníze spojují úspory a investice a plynou tam, kde je
lze nejlépe zužitkovat. Pro kreditní měny tohle ale není pravda, protože úspory obvykle
nepředchází investicím, jak popisuje např. Steve Keen[17]. Naopak úvěrem na investici
vznikají v našem finančním systému nové peníze, které dosud neexistovaly. Správná
alokace tedy není daná trhem, ale rozhodnutím banky, komu se rozhodne půjčit. To
rozhodně nemusí být ekonomicky motivované rozhodnutí; tím spíše, že úrokové sazby
jsou dnes prakticky nulové.
Jakákoli měna, která nevzniká úvěrem a je vzácná, tedy včetně kryptoměn, plní tuto
funkci lépe. Aby si někdo mohl půjčit coiny, tak se musí nejprve někdo jiný uskromnit
a dočasně se jich vzdát. Přesto opět nelze říci, že kryptoměny jsou ideálním instrumentem zajišťujícím správnou alokaci zdrojů. Přinejmenším zatím nejsou, neboť dosud,
pokud je mi známo, neexistuje v jejich světě spořitelna/banka jako taková a jakékoli
peer-to-peer půjčky jsou drahé.
Účetní jednotka: Na tuto funkci se kryptoměny v současnosti nehodí, protože jsou příliš
volatilní. Navíc je nutné vést účetnictví i pro potřeby státu a ten logicky požaduje vlastní měnu. Naopak stabilní, univerzální a státem posvěcená fiat měna je dobrou účetní
jednotkou.
Funkce zákonného platidla: Tato funkce znamená, že věřitel měnu nemůže odmítnout,
pokud se pomocí jí snaží dlužník splatit svůj dluh. Někdy se odlišuje od funkce prostředku směny. Logicky tato funkce přísluší pouze měnám schváleným státem a podloženým
tedy vynucovacími prostředky. Ačkoli existuje několik měn navržených pro státy nebo
národy (AuroraCoin, SpainCoin, MazaCoin, GreeceCoin), tak se nikdy nejedná o státem
posvěcené projekty. Decentralizovaná měna patrně nikdy takovéhle privilegium nezíská, protože se k tomu svým nastavením vládní moci nehodí.
Legalizace výnosů z trestné činnosti: Kryptoměny se často spojují právě s touto funkcí,
protože jsou pseudonymní. Virtuální peněženky nelze snadno přiřadit konkrétním osobám. Přitom na rozdíl od podobně anonymní hotovosti umožňují platby za nelegální
služby nebo výrobky i na dálku. Tato funkce jistě hrála roli při popularizaci Bitcoinu,
zajímavé ovšem je, že poté, co bylo uzavřeno tržiště Silk Road spojované s nelegální
aktivitou, tak cena Bitcoinu klesla jen na několik hodin, aby pak začala naopak růst nad
původní hodnotu.
50
Investiční funkce: Vážně myšlené kryptoměny navzdory možným předsudkům nejsou
vhodné pro spekulaci. Na rozdíl od fiat currency, finanční trh v kryptoměnách nedokážou generovat nové peníze. Počet coinů je konečný a i pokud by vznikla další parazitická nebo úvěrová emise, tak je jasně rozlišitelná od původního agregátu. Spekulace na
pohyb kurzů je tedy hra s nulovým součtem. Na druhou stranu jsou kryptoměny nové,
malé co do kapitalizace, zatím nedostatečně ukotvené do ekonomiky a povědomí lidí
a proto též volatilní. Pro krátkodobou spekulaci lze tak kryptoměny využít velice dobře
a to zejména díky tomu, že do systému stále přibývají noví lidé. Mnohé kryptoměny
jsou přímo vymyšlené pouze za účelem rychlého zbohatnutí těsně po spuštění obchodovatelnosti. Dlouhodobá spekulace na cenu kryptoměn už ovšem musí být podložena
důvěrou v jejich vlastnosti a v jejich zachování, tím spíše, že mezi některými lidmi sílí
obavy z pádu fiat měn. Dlouhodobou spekulaci na posilování kurzů kryptoměn tedy
považuji za využívání funkce uchovatele hodnoty.
Shrnutí: Zde uvedené funkce měn netvoří taxativní výčet9. Demonstrativně však stačí
k podložení tvrzení, že kryptoměny mají jistě potenciál v hodnotě nastavení, který někdy převyšuje současný model měn, tedy fiat currency. Měna jako taková má hodnotu, od ní se pak odvíjí důvěra v ní. Hlavními výhodami kryptoměn jsou technologická
řešení, jiný způsob emise a jiný způsob záznamu. Slovy Christose Vlachose, kvestora
kyperské University of Nicosia: “Jsme si vědomi, že digitální měna je nevyhnutelný technologický pokrok, který povede k významné inovaci.“[16] Ještě obrazněji hovoří bloger
Reggie Middleton o Bitcoinu: „Kdyby Bitcoin byl autem, byl by takové auto, které se
dodává s vlastní silnicí, jede rychleji než všechna ostatní auta a neplatí žádné mýto.“[8]
Tento potenciál ale zatím není naplněn, protože jsou kryptoměny mladé a teprve se
prosazují v konkurenci zaběhnutých fiat měn. Byly by skvělým prostředkem směny, ale
zatím nejsou všeobecně přijímány. Technicky jsou vhodnějším uchovatelem hodnoty
než fiat peníze, ovšem s rizikem zákazu, omezení a dalších kroků proti nim ze strany
státu. Lépe by plnily informační funkci, ale kvůli svému tržnímu postavení musí přejímat ceny tvořené ve světě fiat měn. Naopak z dlouhodobého hlediska se příliš nehodí
pro spekulativní vytváření peněz z peněz bez ekonomického užitku (přidané hodnoty),
zatím ovšem ano, protože se dosud rozvíjí extenzivně.
Kreditní fiat měny zažily maximalizaci potenciálu své vnitřní hodnoty v 70. letech, kdy
byly zavedeny. Od té doby se od tohoto potenciálu fakticky vzdalují, protože sílí jejich
9) Mezi další funkce patří například funkce sociální, mocenské, wergeldu, stabilizační, clearingové jednotky, světové rezervní měny, redistribuční, stimulátora žádoucího chování nebo statutorní.
51
vnitřní chyby, zejména integrované zadlužení. Kryptoměny prochází opačným trendem.
Jejich potenciální vnitřní hodnota teprve může být dosažena. Zároveň je třeba zmínit,
že už i ony, resp. nejstarší Bitcoin, se začínají potýkat s vlastními bytnícími chybami,
jako je třeba náročnost udržování zvětšujícího se block chainu. Hlavní rozdíl je v tom,
že kryptoměny si navzájem svým nastavením konkurují a chyby odstraňují. Západní fiat
měny přejímají všechny stejný vzorec nastavení a v poslední době i stále podobnější,
globalizovanější paradigmata monetárních politik, což jejich aktualizaci de facto brání.
2.2 Nabídkově orientované teorie hodnoty
Ekonomové od klasiků po Marxe odvozovali, každý svým způsobem, hodnotu statku
od hodnoty toho, co do něj bylo vtěleno během výrobního procesu, ať už šlo o práci
nebo kapitál, který je svým způsobem opět vtělená práce. V moderní době tímto směrem přemýšlí především environmentální ekonomové, kteří zkoumají energii a zdroje
vtělené do statků. Komplexně otázku řeší např. Howard T. Odum, který navrhl koncept
tzv. emergie (embodied energy = vtělená energie) s jednotkou emjoul a systémem přepočtů různých typů energie na emergii[5]. Emergie stojí vůči energii podobně jako příkon k výkonu.
Fiat peníze, s výjimkou hotovosti, vznikají účetním záznamem, takže vtělená hodnota
je nulová. Naproti tomu kryptoměny jsou tvořeny a udržovány díky síti počítačů, které
distribuovaně provádí energeticky i výpočetně náročné hašovací operace. Náročnost
výpočtů je záměrná, neboť zajišťuje bezpečnost systému. Tato výpočetní práce ale není
samoúčelná. Díky motivaci těžbou vznikly obrovské výpočetní kapacity (tzv. gridy) použitelné k hašování čehokoli. Například program firmy IBM Computing for Good umožňuje hašovat vzorky pacientů s HIV nebo rakovinou během těžby kryptoměny Ripple.
Výzkumné týmy pak s nimi dokážou pracovat v rámci vlastních výzkumů. Lze si to představit tak, že vstupní informace je obsažena na obrázku, který je rozstřihán do nepoužitelné formy puzzle. Při těžbě dochází ke skládání těchto puzzle. Bitcoin má největší
hašovací kapacitu ze všech informačních systémů na světě[12]. Pro představu, CERN
přímo obsluhuje ‚jenom‘ 17 000 procesorů s 90 000 jádry na cca 10 000 serverech[11].
To jim stačí na analýzu asi 30% dat z urychlovače částic. Zbytek výpočtů outsourcují;
k jejich analýze dochází v jiných výzkumných střediscích a gridech po světě. Díky kryptoměnám prodělává svět skok k daleko vyšším výpočetním možnostem, což umožní
globálně realizovat více náročných vědeckých projektů a provádět je rychleji.
52
2.3 Mocenská teorie hodnoty
Izraelští ekonomové Bichler a Nitzan[4] zavrhují tvrzení, že hodnota statku je utvářena
vtělenou prací nebo užitečností statku a nabízejí představu, že hodnota je mocenské
rozhodnutí zejména silných tržních subjektů. Kapitál představuje vtělenou moc. Radim
Valenčík hovoří o „přeměně majetkové výhody ve výsadu“[7]. Jejich práce je relativně
nová a pro mnohé radikální, nicméně je zbytečné zavírat oči před faktem, že ceny, ale
i hodnotový rámec, jsou často ovlivněny až definovány rozhodnutím zainteresovaného
subjektu s dostatečným vlivem a financemi. U finančních trhů je to nezřejmější, trh je
dělán market makery. Podobně ale funguje cenotvorba i v reálné ekonomice. Příklad
za všechny je „hodnota“ kdysi vzácného diamantu držená dlouhodobě uměle vysoko
firmou De Beers přesto, že diamant lze vytvořit uměle a navíc i levně.
Slovy Paula Krugmana: „Fiat peníze jsou podloženy tím, že se v nich platí daně. Fiat peníze jsou podloženy muži se zbraněmi. Bitcoin ne, tak proč by měl mít nějakou hodnotu?“[19] Bez ohledu na to, jak se díváme na fakt, že držitel Nobelovy ceny Paul Krugman
fakticky obhajuje využívání americké armády k udržení primátu USD jako hlavní světové
rezervní měny, není pochyb o validitě jeho tvrzení. Podle mocenské teorie hodnoty je
vliv autority stojící za měnou přinejmenším stejně podstatný jako jakýkoli jiný zdroj
vnitřní hodnoty. Tento názor je taktéž v souladu s argumentací antropologa Graebera,
který tvrdí, že je to stát, kdo vytváří peníze i trhy[1].
2.4 Shrnutí
Není třeba rozlišovat a rozhodovat se, která teorie je platná. Navzájem se nijak nevylučují a každá z nich vysvětluje část problému. Některé teorie určují hodnotu z pohledu
spíše nabídky, jiné z pohledu spíše poptávky. Poptávka i nabídka jsou tvořeny lidmi, kteří pro své ekonomické kalkulace používají mozek, který funguje biologicky daným způsobem. V každém člověku je kus homo oeconomica, přesto při svých úvahách o cenách
bere v potaz nejen vlastní užitek, ale také vloženou práci, hodnotu materiálu, vzácnost
a konvenční cenu. Ta se v různých státech mění a je široce definovatelná market makery
a reklamním průmyslem.
Konvenční cena vyjadřuje důvěru v hodnotu, je to subjektivní představa o objektivní
spravedlivé ceně. Člověk nosí v hlavě představu o správné ceně tak, jako nosí, podle
filozofie Kantova kategorického imperativu, v hlavě představu o správných vzorcích chování uplatnitelných všeobecně.
53
Tuto hodnotu vnímanou jako konvenci je třeba odlišit od spekulace. Spekulant obchoduje se statkem, protože očekává nějaké chování trhu (směřující k růstu nebo poklesu
ceny statku). V žádnou hodnotu statku věřit nemusí. Navíc dobře ví, že spekulativní
cena není udržitelná všeobecně a dlouhodobě. Ví, že cena neposkytuje informační
zpětnou vazbu pro tržní subjekty. Rozdíl dobře popisuje známý židovský vtip: Kohn koupí od Roubíčka vagon svíček za výhodnou cenu. Po uzavření obchodu zjistí, že svíčky
nemají knoty. Na jeho námitku Roubíček odvětí: „Ale Kohn, chtějí s těmi svíčkami svítit
nebo obchodovat?“
3. Jak zjistit, zda jde o bublinu?
Cena statku roste, když roste poptávka po něm. To platí samozřejmě i u poptávky po
měnách, po penězích. Poptávka roste intenzivně (stávající uživatelé chtějí více peněz
dané měny) nebo extenzivně (do systému vstupují nový uživatelé). Dlouho platilo paradigma, že měny jsou univerzální a výlučné pro danou měnovou oblast. Byly tedy do
jisté míry podloženy výkonem národního hospodářství. Intenzivně poptávka rostla, pokud se zvyšovalo bohatství obyvatel. Extenzivně poptávka po měně rostla, pokud rostla
poptávka po produkci dané ekonomiky nebo pokud měna slibovala vyšší zhodnocení,
protože ekonomika nabízela vyšší úrokové míry - to už je spekulativní důvod a potenciální bublina. Vhodným dokladem tohoto tvrzení je albánská měnová krize. Albánie
v 90. letech 20. století nedokázala nabídnout prakticky žádný produkt atraktivní pro
zahraničí. Přesto zahraniční investoři nakupovali její měnu lek, neboť v ní probíhaly investiční pyramidové hry a spekulace nabízela zhodnocení. Kurz leku tak byl nesmyslně
silný, dokud bublina nepraskla[14].
Pokud dokážeme rozlišit pohyb peněz na burzách od pohybu v reálné ekonomice10,
tak můžeme porovnat vývoj na obou těchto trzích. Roste-li spekulativní obrat rychleji
než obrat při směně, resp. pokud by funkce zobrazující spekulaci vysvětlovala průběh
funkce ceny měny lépe než funkce zobrazující velikost obratu, pak by to bez dalšího
napovídalo, že jde o bublinu. Prakticky u všech kryptoměn toto platí, jak pro příklad
Bitcoinu dokazuje Jiří Skuhrovec[13].
Znamená to tedy automaticky, že kryptoměny jsou bublinou, protože jejich cenu tlačí
nahoru spíše poptávka po jejich funkci spekulativní než po funkci prostředku směny? Ve
skutečnosti ne a to z několika důvodů:
10) To u fiat měn lze dost obtížně. U kryptoměn poměrně snadno, protože záznamy v block chainu (tedy
v reálné ekonomice) jsou automatické a transakce na burzách se naopak v block chainu neevidují, ale burzy
je zpravidla poskytují.
54
Cena kryptoměn se udává jako kurz vůči jiné měně, obvykle USD11. Jenže dolary se
také přesouvají čím dál více z reálné ekonomiky na finanční trhy. Přestože probíhá
kvantitativní uvolňování, tak většina amerických dolarů nekončí v reálné ekonomice,
neslouží k obchodu zbožím a službami. Tento jev vysvětluje fenomén označovaný jako
past likvidity, o čemž už byla řeč. Vnitřní hodnota USD je tak mezi počet jeho jednotek
rozmělňována více, než je tomu u některých kryptoměn, proto může jeho relativní kurz
oslabovat, což pak působí jako růst ceny dané kryptoměny.
I kdyby všechny coiny dané kryptoměny ‚spadly‘ ze spekulativní burzy do reálné ekonomiky, tak by vzhledem k jejich dosud marginální tržní kapitalizaci nezpůsobily žádný
poptávkový šok. Nabídka by bez problémů zareagovala. Obchody, které přijímají kryptoměny (a jde v zásadě pouze o Bitcoin), přijímají vždy ze zákona i standardní měny. Většina objednávek je hrazena ve standardních měnách. Nelze předpokládat, že by nyní,
v době pokračující recese, nebyly obchody schopné uspokojit několikamálonásobně
vyšší poptávku v doplňkové měně. Naopak, pokud rázem přistane do ekonomiky celá
peněžní zásoba fiat měn, které se točí na finančních trzích, tak vzroste poptávka o mnoho řádů a dojde k hyperinflaci a pravděpodobně i kolapsu finančního systému.
Hodnota měny, která spočívá v jejím nastavení a důvěře, se k ní vztahuje jako k celku. Naopak kurz, tedy cena měny, připadá na jednu její jednotku. Když počet jednotek
kryptoměny roste pomaleji než počet třeba USD, tak by to mělo mít vliv na kurz.
Aby fungovala derivace kvantitativní rovnice, tak by muselo platit, že vnitřní hodnota
je alespoň v krátkém období konstantní12. Což je, protože je daná nastavením měny jako
takové. Ale není na potenciálu. S časem se mění povědomí a důvěra, které efektivní
vnitřní hodnotou hýbou, viz shrnutí podkapitoly 2.1. Extenzivní růst poptávky po kryptoměně přímo ovlivňuje její využitelnost.
Tento model nevysvětluje průběh pro všechny myslitelné funkce. Především z podstaty věci ne pro funkci uchovatele hodnoty. Pokud subjekt peníze drží, pak se logicky
nehýbou a nevstupují do kvantitativní rovnice směny, z jejíž derivace je průběh funkcí
odvozován. Bitcoin bývá vnímán jako digitální zlato. A zlato lidé drží právě jako uchovatel hodnoty, protože klesá důvěra ve státní měny. Motiv držení coinů jako uchovatele
hodnoty částečně vysvětluje ten zbytek funkce ceny měny, který nebyl vysvětlen (regresní analýzou) ani jednou ze dvou popsaných funkcí.
11) Nemůže se odvozovat od ceny statků, které se za ni kupují, protože cenotvorbu kryptoměny přejímají
od dominantních měn.
12) Vnitřní hodnota spočívající v nastavení totiž vysvětluje jakousi bazickou část ceny měny, která není
závislá na objemu transakcí.
55
Kryptoměny jsou paralelní k zaběhnutým měnám, nemají vlastní měnovou oblast! Proto nejsou podloženy její ekonomikou. Nejsou ani univerzální. Až trhy lépe porozumí
kryptoměnám, tak se budou některé z nich specializovat, jak o tom píše F. A. Hayek[3].
Proto bude větší část jejich hodnoty odvislá od odlišných funkcí, než na které se dnes
běžně soustředíme a jimiž jsem vysvětlil cenotvorné trendy v této kapitole.
Závěr
Měna je specifický typ statku. Její užitečnost a tedy i hodnota je do značné míry tvořena
důvěrou, která je přirozeně hyperreálné podstaty. Důvěra je autokatalytická. S rostoucí
důvěrou v měnu roste její vnitřní hodnota, tím pádem i užitečnost a následně i zpětně
důvěra. Nestačí tedy říci, že pokud měna nemá nemonetární využití13 a není kolateralizovaná nebo vynucovaná státem, tak nemá hodnotu. Vnější hodnota, tedy kurz měn, je
v zásadě poměr důvěr ve dvě měny připadající na jednu jednotku.
Kryptoměny jako takové bublinou nejsou. Svým nastavením konkurují zaběhnutým kreditním fiat měnám. Pro určité funkce peněz se hodí lépe, z čehož vyplývá, že světové
hospodářství bude fungovat lépe s nimi, než bez nich. To za předpokladu, že bude vedle
sebe koexistovat větší množství paralelních specializovaných měn.
Konkrétní kryptoměny bublinou být mohou a v drtivé většině dokonce jsou. To proto,
že jsou pouhými kopiemi Bitcoinu a nenabízí už prakticky žádnou přidanou hodnotu ve
svém nastavení. Hodí se pak čistě jako spekulativní produkt.
Diskurs nyní stojí tak, že kryptoměny sice pomáhají řešit některé problémy současné
ekonomiky a finančního systému, oproti tomu ale proti nim jako nepřítel stojí nemoderní fiat měny, které ovšem požívají důvěry a podpory státu, díky čemuž v praxi v pomyslném boji vítězí a kryptoměny svou hodnotou převyšují. Přívrženci kryptoměn by
tak nejraději viděli, kdyby jim státní měny postupně v konkurenčním boji vyklízely pole,
aby se tak potenciál kryptoměn mohl naplno rozvinout a projevit. Odpůrci kryptoměn
by je pak naopak nejraději zakázali.
Syntézu vidím v krátkém období v tom, že se legislativně stabilizuje vymezení a postavení kryptoměn tak, aby mohly vhodně spolupůsobit vedle standardních měn. V dlouhém
období pak může nastat situace, že některé státy uchopí příležitost a navrhnou vlastní
13) Což navíc u kryptoměn neplatí, ony ho jakožto tokeny mají, viz podkapitola 2.1, Uchovatel hodnoty.
56
regulované kryptoměny využívající většinu technologických výhod a přitom umožňující
provádět monetární politiku. Tím konečně i po finanční stránce zareagují na proběhnuvší informační revoluci.
Reference
[1]
GRAEBER, David. Debt: The First 5,000 Years. New York: Melville House, 2011.
ISBN: 978-1-933633-86-2.
[2]
HARTMAN, Robert S. The Structure of Value: Foundations of Scientific Axiology. Carbondale: Southern Illinois University Press, 1967.
[3]
HAYEK, F. A. Soukromé peníze - potřebujeme centrální banku? Překlad z anglického originálu (revidované a rozšířené vydání 1978). Praha: Liberální institut,
1999. ISBN: 80-902701-1-5.
[4]
NITZAN, Jonathan a Schimschon BICHLER, Capital as Power: A Study of Order
and Creorder. Abingdon: Routledge, 2009. ISBN: 0415496802.
[5]
ODUM, Howard T. Environmental Accounting: Emergy and Environmental Decision Making. New York: Wiley, 1995. ISBN: 0471114421.
[6]
GHAZANFAR, Shaikh M. The economic thought of Abu Hamid Al-Ghazani and
St. Thomas Aquinas: Some komparative parallels and links. History of political
economy, 32 (4) 2000, str. 857-888. ISSN: 1527-1919.
[7]
VALENČÍK, Radim. „Programové prohlášení FSDL“ není východisko, ale cesta do
slepé uličky. Marathon 4/2005, bod 3. ISSN: 1211-8591.
[8]
MIDDLETON, Reggie. [Interview]. In: Keiser Report, epizoda 551. TV, RT 18. 1.
2014. (volný, neautorizovaný překlad z: „if Bitcoin were a car, it would be one
which also comes with its own road and which can go faster than any other car
on the road and pay no tolls“)
[9]
STILL, Bill. [Interview]. In: Keiser Report, epizoda 538. TV, RT 19. 12. 2013.
[10] AUSTIN, Craig. #LifeonBitcion Update: 3 Months Since. [online]. 13. 2. 2013
[31. 3. 2014]. Dostupné z: http://lifeonbitcoin.com/lifeonbitcion-update-3-months-since/
[11] CERN. Computing [online]. [1. 4. 2014]. Dostupné z: http://home.web.cern.ch/
about/computing.
57
[12] COHEN, Reuven. Global Bitcoin Computing Power Now 256 Times Faster
Than Top 500 Supercomputers, Combined! [online]. 28. 11. 2013, datum
aktualizace [1. 4. 2014]. Dostupné z: http://www.forbes.com/sites/reuvencohen/2013/11/28/global-bitcoin-computing-power-now-256-times-faster-than-top-500-supercomputers-combined/.
[13] FILLNER, Karel. Na VŠMIEP v Praze proběhla zajímavá konference o BTC [online]. 30. 3. 2014, [1. 4. 2014]. Dostupné z: http://btctip.cz/na-vsmiep-v-praze-probehla-zajimava-konference-o-btc/.
[14] JARVIS, Christopher. The Rise and Fall of Albania‘s Pyramid Schemes [online].
1. 3. 2000, [1. 4. 2014]. Dostupné z: http://www.imf.org/external/pubs/ft/fandd/2000/03/jarvis.htm.
[15] KEARNS, Jeff. Greenspan Says Bitcoin a Bubble Without Intrinsic Currency Value. [online]. 4. 12. 2013, 6. 12. 2013 [31. 3. 2014]. Dostupné z: http://www.
bloomberg.com/news/2013-12-04/greenspan-says-bitcoin-a-bubble-without-intrinsic-currency-value.html.
[16] LILJAS, Per. University in Cyprus Becomes First to Accept Bitcoin Payments [online]. 21. 11. 2013, [31. 3. 2014]. Dostupné z: http://world.time.
com/2013/11/21/university-in-cyprus-becomes-first-to-accept-bitcoin-payments/. (volný, neautorizovaný překlad z: „We are acutely aware that digital
currency is an inevitable technical development that will lead to significant
innovation.”)
[17] RT Boom Bust. Steve Keen: „Loans create deposits!“ aka No One Understands
Banking [online]. 22. 3. 2014, [4. 1. 2014]. Dostupné z: http://rt.com/shows/
boom-bust/loans-deposits-banking-us-537/.
[18] RT Business. Bitcoin is a bubble - Nobel Laureate in Economics [online]. 24. 1.
2014, [31. 3. 2014]. Dostupné z: http://rt.com/business/bitcoin-shiller-bubble-davos-127/.
[19] WEISENTHAL, Joe. PAUL KRUGMAN: Bitcoin‘s Value Is Driven By The Fact That
It Sounds Impressive [online]. 9. 12. 2013, [31. 3. 2014]. Dostupné z: http://
www.businessinsider.com/paul-krugman-on-bitcoin-2013-12. (volný, neautorizovaný překlad z: „Fiat money is backed by the fact that you pay taxes in it.
Fiat money is backed by men with guns. Bitcoin is not, so why shoult it have
any value?“)
58
Podnikatelské projekty a Bitcoin
Business projects and Bitcoin
Milan Kratochvíl1
Abstrakt: Zabezpečení prosperity a úspěšného rozvoje podniku v náročných podmínkách tržní ekonomiky není jednoduchou záležitostí. Projekty, resp. podnikatelské záměry či plány, které z nich vyplývají, představují nejen významný nástroj pro řízení rozvoje
podniku, ale také důležitý podkladový materiál, který by měl přesvědčit potenciální
investory (banky aj.) o výhodnosti projektu a tím je přimět k poskytnutí kapitálu na
jeho financování. Práce definuje legislativní vymezení podniku, specifikuje ekonomické
aspekty malých a středních podniků včetně možný ekonomických přínosů a problémů.
Zabývá se podporou podnikatelského prostředí v EU a v rámci možného financování
podnikatelského plánu analyzuje možnost financování prostřednictví měny Bitcoin.
Klíčová slova: Bitcoin, ekonomické aspekty, instituce, legislativa, podnik, podnikatelský
plán, podnikatelské prostředí, malé a střední podniky
Abstract: Security and prosperity of successful business development in challenging
market economy is not a simple matter. Projects, respectively business plans or plans
that follow from them not only represent an important tool for managing business
development, but also important background material that should convince potential
investors (banks, etc.) on the benefits of the project and get them to provide the capital
to finance it. The work defines the legislative definition of the company, specifies the
economic aspects of small and medium-sized enterprises, including the possible economic benefits and problems. It deals with the support of the business environment in
the EU and in the context of possible financing business plan analyzes the possibility of
financing via currency Bitcoin.
Keywords: Bitcoin, economic aspects, institutions, legislation, business, business plan,
business environment, small and medium-sized enterprises
1) Vysoká škola mezinárodních a veřejných vztahů Praha o-p-s, U Santošky 17, 150 00 Praha 5, mikra@
email.cz. SPŠPT a Vyšší odborná škola ekonomických studií, Podskalská 10, 120 00 Praha 2, [email protected]
59
1. Podnik – legislativní vymezení
Podnik můžeme definovat například jako kombinaci výrobních faktorů vlastněných
podnikatelem, nebo jako plánovitě organizovanou hospodářskou jednotku, v níž se
zhotovují a prodávají věcné statky a služby s cílem maximalizace zisku.2 Literatura zaměřená na finanční řízení podniku zdůrazňuje skutečnost, že zisk není vždy jediným
kritériem, který podnik sleduje. Tento přístup nabízí k maximalizaci zisku alternativu
v podobě maximalizace tržní hodnoty podniku3. Obchodní zákoník podnikem rozumí
soubor hmotných a nehmotných složek podnikání, k němuž náleží věci, práva a jiné
majetkové hodnoty. Legislativně je dělení podniků v ČR podle velikosti určeno podle
legislativy Evropského společenství - Nařízení komise (ES) č. 70/2001, která pro potřeby
poskytování státní podpory MSP dělí podniky takto – malý a střední podnik:
•
do 250 zaměstnanců
•
obrat do 40 mil. €, nebo bilanční sumu rozvahy nepřesahující 27 mil. €
•
splňují kritéria nezávislosti4
V případě, že je nutné odlišit malý a střední podnik, je malý podnik ten, který má:
•
méně než 50 zaměstnanců
•
obrat nepřesahuje 7 mil. €, nebo jehož bilanční suma nepřesahuje 5 mil €.
•
splňuje kritéria nezávislosti
1.1 Právní forma podniku
Právní forma je jedním z dlouhodobě působících rozhodnutí. To, jakou právní formu pro
svůj podnik vybereme, pro nás bude mít další legislativní, daňové a ekonomické důsledky. Objektivně nelze zvolit právní formu, s každou jsou svázána jiná legislativní specifika
a každá je účelná pro jinou situaci. V průběhu životního cyklu firmy může být výhodné
kvůli vnějším a vnitřním změnám v podniku změnit právní formu podniku. Právní forma
by měla odrážet právní a ekonomické preference zakladatele.
2) WÖHE, G. Úvod do podnikového hospodářství, 1. vyd. českého překladu. Praha: C. H. Beck, 1995. ISBN
80-7179-014-1, s. 2-3
3) VALACH J. Finanční řízení podniku, Praha: EKOPRESS, 1997. ISBN 80-901991-6-X, s.22
4) Nezávislý podnik mimo uvedené výjimky je podle článku 3, odstavce 1, Přílohy I Nařízení komise (ES)
č. 70/2001 podnik, v nichž 25 % a více základního kapitálu nebo hlasovacích práv nevlastní společně jeden
nebo více podniků nesplňující kritéria zařazení mezi MSP.
60
Kritéria pro volbu právní formy podniku jsou zejména:
•
způsob ručení za závazky podniku
•
způsob řízení a spolurozhodování
•
počet zakládajících osob
•
počáteční kapitál
•
administrativní složitost
•
daňové povinnosti
•
možnosti financování
•
image podniku
Legislativními předpisy týkající se právní formy jsou zejména Zákon č. 455/1991 Sb.,
o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů (Živnostenský zákon) a Zákon
č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů.
2. Ekonomické aspekty malých a středních podniků
Malé a střední podniky se obecně potýkají s nevýhodami a výhodami, které pramení
z jejich velikosti a pozice na trhu.
Mezi výhody malých a středních podniků (MSP) patří5:
•
organizační a řídící – jednoduchá organizační a řídící struktura
•
personální – osobní kontakt, ztráta anonymity a vyšší osobní nasazení
•
výrobní – dodavatelé velkých podniků, větší pružnost a schopnost improvizace
•
obchodní – osobní kontakt se zákazníky, lokální a okrajové trhy, specifický
okruh odběratelů
5) PIROUTEK, L., VOJÍK, V. Podnikání malých a středních firem 2 [online]. 2006 [cit. 2014-03-24]. Dostupné
na WWW: < http://www.frotor.fs.cvut.cz/doc/p7.pdf>
61
Nevýhody můžeme popsat následovně:
•
finanční – nižší ceny velkých podniků, platební nekázeň, nízký tržní podíl
•
výrobní – absence nejmodernější techniky, produkce náročná na živou práci
•
personální – malé sociální výhody, absence podnikových norem, přesčasy,
minimální možnost dalšího vzdělávání
Němec (2014, s.82) uvádí: „Systematické odborné vzdělávání zaměstnanců, stejně jako
koncepční plánování a řízení kariéry zaměstnanců slouží dosahování strategických cílů
organizace (udržitelný rozvoj, dlouhodobá prosperita, trvalá konkurenceschopnost
apod.) i uspokojování specifických potřeb zaměstnanců (perspektivní zaměstnání, odborný rozvoj, funkční postup apod.).“ 6
•
organizační a řídící – špatná orientace v právních a daňových předpisech
•
obchodní – nekalá konkurence, zvýšené náklady při vývozu, menší šance
v boji o veřejné zakázky
Ekonomický význam malých a středních podniků je v ekonomikách EU, i v samotné ČR
značný. Početně tvoří 99 % všech podnikatelských subjektů v EU7. V České republice8
je dokonce 998 podniků z tisíce podnik malý nebo střední a na celkové zaměstnanosti
se podílí téměř 70 %.
Podle Unie malých a středních podniků v ČR se malé a střední podniky podílí ze:
•
35 % na exportu ČR
•
50 % na dovozu
•
33 % na HDP
6) NĚMEC,O.; BUCMAN, P., ŠIKÝŘ, M. Řízení lidských zdrojů, 1. vyd. Praha, VŠFS, EUPRESS, 2014.ISBN 97880-7408-083-8
7) Sdělení komise radě, evropskému parlamentu, evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a výboru regionů, KOM(2005) 551 v konečném znění
8) Vybrané ekonomické výsledky malých a středních subjektů ČR v letech 2002 až 2005, 2006 [online]. ČSÚ, 2007 [cit. 2014-03-24], Dostupné na WWW: <http://www.czso.cz/csu/2007edicniplan.nsf/t/
D60045B4B9/$File/800705a11.pdf >
62
2.2. Ekonomické přínosy MSP (malé a střední podniky)
Malé a střední podniky představují nejflexibilnější prvky ekonomiky. Jejich kapitálová
slabost je předurčuje být zároveň barometrem trhu a musí mnohem více sledovat vývojový trend trhu, kdežto velké podniky často mohou čerpat ze setrvačnosti a pokračovat
svým směrem. Drobné podnikání také sehrává rozhodující roli při zavádění nových technologií a výrobků a s daleko větší pravděpodobností se MSP pokoušejí o skok v inovaci,
nejen o drobné inovace technologie, díky neexistenci restriktivních organizačních prvků
a navíc jsou na uchycení inovace na trhu často existenčně závislé9. Mimo to jsou MSP
hlavním tvůrcem pracovních příležitostí a míra zaměstnanosti v MSP méně následuje
výkyvy ekonomického cyklu, než u velkých podniků, jsou tedy odolnější vůči recesi.
3. Problémy malých a velkých podniků
Malé a střední podniky představují významnou skupinu ekonomických subjektů, jichž
se bezprostředně dotýkají podmínky hospodářské politiky, stanovené státem. Vzhledem k jejich velikosti a kapitálové slabosti se tyto podniky mohou velmi obtížně přizpůsobovat některým zásahům státu a proto každé opatření zasahující ekonomické prostředí může přímo ovlivňovat poptávku po produktech MSP. Konkrétně se může jednat
například o:
•
rostoucí byrokracii státních úřadů – neproduktivní nákladnou činnost
•
vysoké daňové zatížení – brzdící investice, malé podniky si nemohou vždy
dovolit „optimalizaci“
•
stále se měnící legislativu – neproduktivní nákladná činnost, často pod vlivem
lobbingu podniků s vysokou vyjednávací silou
•
vysoké náklady na pracovníky kvůli sociálnímu a zdravotnímu pojištění – skryté daně, způsobují vyšší náklady práce bez vyšší produktivity
•
neodbornost zaměstnanců na manažerských pozicích
Prunner (2002,s.308) uvádí: „ Hodnota „porozumění“ výrazně klesá u těch jedinců,
kteří jsou výkonově laděni, a v pracovních týmech vedených těmito lidmi lze očekávat
9) BARROW, C. Základy drobného podnikání. Praha: Grada Publishing, 1996. ISBN 80-7169-232-8,
s.39
63
výskyt řady interpersonálních problémů vznikajících v souvislosti se sníženými předpoklady pro tvorbu vhodného pracovního klimatu“.10
•
rozdílný přístup státu k velkým a malým firmám – investiční pobídky
•
špatnou vymahatelnost pohledávek – druhotná platební neschopnost
•
státní a mezinárodní regulaci produkce, vývozu a dovozu – např. zemědělské
produkty, potraviny
•
nemotivující přístup státu k nezaměstnaným – nedostatek kvalifikovaných
pracovníků v některých oborech a regionech
Vrba et al (2014, s.226) uvádí: „Investoři v daných regionech si poté často mohou připadat jako v době éry Československé socialistické republiky charakterizovaný trvalým
nedostatek pracovních sil. Přitom je nyní kolem 450 000 lidí v ČR nezaměstnaných,
mnohdy i nezaměstnatelných. Nezaměstnaní často hledají práci jen v místech svého
bydliště. Ta jsou často odlišná, než místa, kde jsou pracovní místa nabízena a na tato
volná místa jsou najímáni zahraniční dělníci bez požadované kvalifikace.“11
Mimo uvedené státní zásahy, regulace a legislativní nedokonalosti se malé a střední
podniky potýkají také s problémy vyplývajícími z jejich ekonomického postavení. V tomto případě je možné navíc jmenovat: omezené možnosti financování rozvojových aktivit, nekalá konkurence ze strany velkých podniků, dumpingové cena, slabá kupní síla
obyvatelstva
4. Podpora podnikatelského prostředí v EU
Téma podpory malých a středních podniků se objevuje v programových prohlášeních
českých vlád již od roku 1990, ovšem v poslední době se tato podpora akcentuje ve
spojitosti s rozvojovými fondy EU, a na samotné úrovni EU jako součást tzv. Lisabonské strategie. Unie se má stát „nejkonkurenceschopnější a nejdynamičtější znalostní
ekonomikou, schopnou udržitelného hospodářského růstu s více a lepšími pracovními
místy a s větší sociální soudržností“12. Evropská unie si v konkrétním naplňování lisabonské strategie vytyčila např. zlepšovat podnikatelské prostředí s akcentem na MSP.
10) PRUNNER,P. Výzkum hodnot. 1.vyd.Plzeň: Euroverlag s.r.o., 2002.ISBN 80-7177-710-2,
11) VRBA, Z. et al. Rozdíly v přístupu k mobilitě pracovních sil v první generaci od změny režimu v ČR.1. vyd.
Praha: Educa Service, 2013. ISBN 978-80-87306-12-3.
12) tzv. lisabonská strategie Evropské unie
64
Mimo zlepšování podnikatelského prostředí je MSP poskytována peněžní podpora ve
formě dotací, zvýhodněných nebo bezúročných úvěrů, ale i vzdělávací cykly a pomoc
při navazování kontaktů v zahraničí.
V České republice existuje mnoho agentur a institucí, které mohou nejen začínajícím
podnikatelům, firmám a podnikům pomoci při řešení problémů z různých oblastí podnikání. Mezi základní poskytované služby patří například:informační podpora a služba
malým a středním podnikům – otázky založení firmy, exportu, technologií, marketingu, financí a zdanění, řízení jakosti – hledání zaměstnanců, dodavatelů, nových prostor
a výcvikových kurzů, poradenství v oblasti využívání existujících podpor z programů
a projektů ministerstev, vlády a organizací podporujících malé a střední podnikání –
např. dotace na zvýšení zaměstnanosti, dotace na získání certifikátu, dotace na náklady
spojené s kapitálovým vstupem, dotace na pořízení pojízdné prodejny, dotace na činnost sdružení, bankovní záruky (cenově zvýhodněné záruky, regionální záruka za bankovní úvěr, záruka za kapitálový vstup), programové úvěry atd.
4.1 Instituce podporující MSP v ČR
V České republice poskytují podporu MSP tyto instituce:
•
Ministerstvo pro místní rozvoj
•
Ministerstvo průmyslu a obchodu
•
CzechInvest – agentura pro podporu podnikání a investic
•
CzechTrade- česká agentura pro podporu obchodu
•
Agentura pro rozvoj podnikání
•
Česká exportní banka, a.s.
•
Exportní a garanční pojišťovací společnost, a.s.
•
Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR
•
Asociace pro poradenství v podnikání
•
Agrární komora ČR
•
Hospodářská komora ČR
•
Svaz průmyslu a dopravy ČR a mnoho dalších.
65
5. Financování podnikatelského plánu
Pro finanční a investiční plánování platí totéž co pro zdůvodnění existence vlastního
podnikatelského plánu. Pomocí plánů stanovujeme cíle a způsoby, jakými je možné daných cílů dosáhnout. I když se reálná situace podniku bude téměř s jistotou od plánovaného stavu lišit, přínos plánů spočívá především v pokusu o kvantifikaci rizik. Plán investice a financování má v podnikatelském plánu výjimečné postavení; zatímco pro např.
komunikační politiku lze najít mnoho přijatelných způsobů realizace a všechny mohou
vést ke kýženému výsledku, výsledek finančního plánování přímo rozhoduje o tom, zda
je ekonomické celý podnikatelský projekt realizovat.13
Rozhodnutí o původu finančních prostředků je základním rozhodnutím ve finanční
oblasti. Rozhodujeme se tedy o poměru mezi vlastním a cizím kapitálem. Vzhledem
k charakteru plánovaného podniku připadají v úvahu tyto varianty financování vlastním
kapitálem:
•
majetek podnikatele
•
zisk po zdanění a zisk minulých účetních období
•
prodej zásob
Při financování cizím kapitálem je možností více:
•
bankovní úvěry
•
půjčky
•
obchodní úvěry
•
účetní rezervy
•
finanční leasing
•
podpora MSP
Plánování finančních toků je důležitým doplňkem plánu rozvahy a plánu výkazu zisku
a ztráty. Jedná se o přehled peněžních toků podniku.
13) FOTR, J. Podnikatelský plán a investiční rozhodování 1.vyd. Praha: Grada publishing, 1995. ISBN 8085623-20-X
66
Tato kritéria zpravidla měří výnosnost nákladů vynaložených na investici – ekonomickou efektivnost. Při jejich aplikaci je třeba dávat pozor na odlišnou dobu životnosti alternativních investic.
Z výše uvedeného je patrné, že v rámci financování podnikatelského plánu máme k dispozici vlastní kapitál či můžeme využít financování prostřednictvím cizího kapitálu.
Otázkou je, zda lze využít jako vlastní kapitál např. virtuální měnu Bitcoin a zda je možné
tuto měnu použít jako finanční prostředky pro realizaci podnikatelského záměru.
5.1 Bitcoin
Bitcoin je decentralizovaná digitální kryptoměna. Decentralizovaná, protože nemá žádnou centrální autoritu. U běžných platidel, může být centrální autoritou banka, která
vyrábí a spravuje tuto měnu. Digitální, protože na Bitcoin nejde nijak fyzicky sáhnout
jako na jiné měny v podobě mincí či bankovek. S Bitcoinem může být obchodováno
pouze v digitálním světě. V dnešní době je obchod s Bitcoinem na vzestupu a jeho použití roste. Bitcoin může být použit jako platidlo za nejrůznější věci.14 Může s ním být
placeno v e-shopech, nakoupeno zlato, pronajmutí serverů, webové hostingy, obchodováno s lidmi, kteří akceptují Bitcoin, obchodováno ve směnárnách. V ČR se tento
způsob platidla zatím moc neuchytil, spíše se zde těží a směňuje. Lidé zřejmě upřednostňují platby v CZK proto, že jim to vyhovuje a nechtějí experimentovat. Před 4 roky
znalo BitCoin pár nadšenců. Dnes je ekonomika Bitcoinu větší než některé menší státy,
s tržní kapitalizací odhadem $5 bilionů.15 Velké i malé firmy projevují zájem integrovat
platformu elektronické měny do svých operací a služeb. Je jen otázkou času, než vlastní
implementaci digitální měny představí velikáni s komparativní výhodou jako Google,
Amazon či EBay. Charakter většiny transakcí (ano, u Bitcoinu existuje historie všech provedených transakcí a je dostupná každému) ukazuje, že s měnou si lidé spíše spekulují,
než aby ji používali pro obchod s reálnými komoditami. Co to znamená? Že vysoká poptávka může odejít stejně rychle, jako přišla.
Autor se domnívá, že největší devizou je absence centrální autority. Tím není myšlena pouhá existenci centrální banky, která by určovala kolik nových Bitcoinů se vytvoří,
i když i to je samozřejmě důležité. Mnohem lákavější na Bitcoinech je nemožnost kon14) Mladá fronta. E15.cz. [online]. 19.4.2012 [cit. 2014-03-24]. Dostupné z: http://zpravy.e15.cz/zahranicni/
ekonomika/virtualni-meny-zazivaji-svuj-boom-bitcoinu-si-uz-zacinaji-vsimat-i-cesi-981247
15) Ihned.cz. Hospodářské noviny. [online]. 6.12.2013 [cit. 2014-03-24]. Dostupné z: http://dialog.ihned.cz/
c1-61408560-penize-musi-slouzit-ne-vladnout-nbsp-nbsp-papez-frantisek-radost-evangelia
67
troly transakcí.16 Vysoce šifrovaný přenos neumožňuje vysledování toku peněz. Kromě
zjevné nevýhody - kterou je horší právní kontrola a tedy obtížná vymahatelnost transakcí - to v praxi to znamená neuvěřitelné lákadlo pro pokoutné obchody nejrůznějšího
druhu. Už dnes v temných zákoutích internetu existuje nepřeberné množství obchodů
s možností nákupů prakticky čehokoliv včetně drog či zbraní. A platí se za ně právě Bitcoiny. Ale nekončí to u drog.17 Pokud se rozvine bitcoinová ekonomika, rozvine se také
možnost neplatit daně. Proč platit daně, když nikdo nemůže zkontrolovat, kdy jsem co
od koho nakoupil a komu jsem to následně prodal.18
Reference
[1]
BARROW, C. Základy drobného podnikání. 1.vyd.Praha: Grada Publishing,
1996. ISBN 80-7169-232-8, s.39
[2]
FOTR, J. Podnikatelský plán a investiční rozhodování 1.vyd. Praha: Grada publishing, 1995. ISBN 80-85623-20-X
[3]
PIROUTEK, L., VOJÍK, V.Podnikání malých a středních firem 2 [online]. 2006 [cit.
2014-03-24]. Dostupné na WWW: < http://www.frotor.fs.cvut.cz/doc/p7.pdf>
[4]
VALACH J.: Finanční řízení podniku, Praha: EKOPRESS, 1997. ISBN 80-9019916-X
[5]
PRUNNER,P.: Výzkum hodnot. 1.vyd.Plzeň: Euroverlag s.r.o., 2002.ISBN 807177-710-2,
[6]
VRBA, Z. et al. Rozdíly v přístupu k mobilitě pracovních sil v první generaci od
změny režimu v ČR.1. vyd. Praha: Educa Service, 2013. ISBN 978-80-87306-123.
[7]
NĚMEC,O.; BUCMAN, P., ŠIKÝŘ, M. Řízení lidských zdrojů, 1. vyd. Praha, VŠFS,
EUPRESS, 2014.ISBN 978-80-7408-083-8
[8]
WÖHE, G. Úvod do podnikového hospodářství, 1. vyd. českého překladu. Praha: C. H. Beck, 1995. ISBN 80-7179-014-1, s. 2-3
16) Bitcoin Miner. Bitcoin. [online]. © 2012 [cit. 2014-03-24]. Dostupné z: http://www.bitcoinminer.cz/cz/
bitcoin/
17) E15.cz. Mladá fronta.[online]. 19.4.2012 [cit. 2014-03-24]. Dostupné z: http://zpravy.e15.cz/zahranicni/
ekonomika/virtualni-meny-zazivaji-svuj-boom-bitcoinu-si-uz-zacinaji-vsimat-i-cesi-981247
18) What is Bitcoin?We Use Coins [online]. ©2010 [cit. 2014-03-24]. Dostupné z: http://www.weusecoins.
com
68
[9]
Vybrané ekonomické výsledky malých a středních subjektů ČR v letech 2002 až
2005, 2006 [online]. ČSÚ, 2007 [cit. 2014-03-24], Dostupné na WWW: <http://
www.czso.cz/csu/2007edicniplan.nsf/t/D60045B4B9/$File/800705a11.pdf >
[10] Sdělení komise radě, evropskému parlamentu, evropskému hospodářskému
a sociálnímu výboru a výboru regionů, KOM(2005) 551 v konečném znění
[11] What is Bitcoin? We Use Coins [online]. ©2010 [cit. 2014-03-24]. Dostupné z:
http://www.weusecoins.com
[12] Bitcoin Miner. Bitcoin. [online]. © 2012 [cit. 2014-03-24]. Dostupné z: http://
www.bitcoinminer.cz/cz/bitcoin/
[13] E15.cz.Mladá fronta. [online]. 19.4.2012 [cit. 2014-03-24]. Dostupné z: http://
zpravy.e15.cz/zahranicni/ekonomika/virtualni-meny-zazivaji-svuj-boom-bitcoinu-si-uz-zacinaji-vsimat-i-cesi-981247
[14] Ihned.cz. Hospodářské noviny. [online]. 6.12.2013 [cit. 2014-03-24]. Dostupné
z: http://dialog.ihned.cz/c1-61408560-penize-musi-slouzit-ne-vladnout-nbsp-nbsp-papez-frantisek-radost-evangelia
69
Obecné technické aspekty fungování virtuálních
měn
General technical aspects of virtual currencies functionality
Josef Myslín1
Abstrakt: Tento článek si klade za cíl prezentovat obecné technické aspekty fungování
virtuálních měn. Není cílem detailně se věnovat matematickým metodám či konkrétním technologiím, ale pouze základním aspektům, které je nutné pro provoz virtuálních
měny a jejich systémů řešit. Jako základní problémy se ukazuje problematika topologie
sítě, emise virtuální měny, evidence prostředků a transakce
Klíčová slova: virtuální měna, bitcoin
Abstract: Goal of this article is to show general technical aspects of virtual currencies
functionality. It is not a goal to deal with mathematical methods or concrete technologies, but only to deal with basic principles for virtual currencies and their systems. We
can identify topology of the network, emission of virtual currency, record keeping of
currency and transaction as main problems.
Keywords: virtual currency, bitcoin
1) Vysoká škola manažerské informatiky, ekonomiky a práva, a.s., katedra informatiky, Vltavská 585/14,
150 00 Praha 5, [email protected]
70
Úvod
Virtuální měny představují jeden z hitů současnosti. Věnuje se jim stále více článků
a stále více lidí objevuje jejich kouzlo. Ačkoliv původně vznikaly pouze jako technologická hračka, která měla ukázat možnosti techniky, případně svého autora pobavit či
proslavit, dnes je jejich postavení diametrálně odlišné. Velké množství lidí vnímá virtuální měny, zejména pak Bitcoin, jako standardní formu investice, případně dokonce jako
platební prostředek.
Pro implementaci systému pro využívání virtuální měny je nutné řešit velký počet otázek, zejména pak těch, které se týkají bezpečnosti všech částí systému. Tento přehledový článek si klade za cíl zamyslet se nad obecnými technickými aspekty fungování
virtuálních měn a identifikovat možné problémy, které mohou ohrozit stabilitu systému
virtuálních měn. Jako příklad virtuální měny pro účely ilustrace jednotlivých aspektů
jsem zvolil měnu Bitcoin – pro jeji rozšířenost a známost.
1. Potřeba bezpečnosti a její zvyšování
Virtuální měny, jak již bylo naznačeno, již dávno přesáhly rámec pouhé nevinné hračky
a staly se pro mnohé občany či instituce reálnou hodnotou, reálnou investicí. Představují tedy reálná aktiva a jako taková vyžadují, aby byla určitým způsobem chráněna
proti zneužití, proti padělání. Do ochrany fyzických bankovek bylo nutno investovat obrovské prostředky, aby se omezila možnost tyto bankovky padělat a tím nezákonným
způsobem vydělat peníze. Dnešní bankovky tak obsahují mnoho technologicky náročných ochranných prvků [1], přesto nelze zajistit situaci, kdy nebude docházet k padělání bankovek, jejich nezákonnému uvádění do oběhu a tedy obohacování podvodníků
a úkor osob a institucí zákony dodržujících. Dle [2] bylo například v roce 2011 na území
České republiky zadrženo 4 541 kusů padělaných a pozměněných českých bankovek
a mincí v celkové hodnotě 2,94 mil. korun. Dle tohoto zdroje byla většina padělků vyrobena na inkoustových tiskárnách, dosahovala nízké kvality a byla tak snadno rozpoznatelná. Přesto se mnoha pachatelům podaří využít místní podmínky (špatné osvětlení,
velké množství lidí, nutnost rychlé reakce) a uvést tyto padělané bankovky do oběhu.
A to vše často bez nutnosti zvláštních znalostí a dovedností.
V posledních několika letech z mnoha důvodů stoupá obliba internetového bankovnictví (důvodem je například úspora času, možnost obsluhovat bankovní produkty i mimo
provozní dobu banky, okamžitý přehled o provedených transakcích atd.). Obliba elek-
71
tronického bankovnictví u nás stoupá přibližně od počátku nového tisíciletí [4], dnes
je elektronické bankovnictví nedílnou součástí života většiny z nás. Ačkoliv původně
provázela internetové bankovnictví nedůvěra v bezpečnost, výhody pro většinu klientů
převládly.
V případě elektronického bankovnictví nedochází k fyzické platbě, tedy k předání fyzické reprezentace peněz, ale pouze k operacím s čísly na příslušných účtech. Zde dochází
k tomu, že na jednu stranu se snižuje pravděpodobnost nekorektního jednání, neboť je
eliminována existence fyzických peněz a jejich fyzické držby (a tím i možnost fyzického
okradení), na druhou stranu však je celý systém citlivější na bezpečnost, protože případný kriminální delikt zcela postrádá nutnost násilné akce a vyžaduje „pouze“ schopnost
protiprávně vniknout do systému elektronického bankovnictví a provést požadovanou
operaci s pouhými čísly. Je tedy zřejmé, že ohrožení elektronického systému je vyhrazeno daleko menšímu okruhu jedinců než možnost fyzické krádeže (loupeže), nicméně
potenciální škoda je daleko vyšší. A to hned z několika důvodů. Jednak fyzicky u sebe
většinou nenosíme až tak velké obnosy peněz, hrozí tedy pouze ztráta té části našeho
majetku, kterou máme fyzicky u sebe. Při narušení integrity elektronických systémů se
však zločinec může dostat například ke všem penězům dotyčného, případně může mít
přístup k mnoha účtům.
My jako uživatelé libovolné měny (libovolného prostředku působící jako měna – tedy
mající funkci peněz [3] – tedy zejména funkci uchování hodnoty, případně funkci všeobecného prostředku směny, očekáváme zvyšující se bezpečnost a důvěryhodnost. Přitom nezáleží na tom, o jakou měnu se jedná. Zatímco bezpečnost fyzických hodnot
(peníze, zlato, drahé kameny) se řeší zejména fyzickou ostrahou, kamerovými systémy a podobnými prostředky, elektronické prostředky, které nemají fyzickou podobu,
je nutné chránit prostředky kybernetické ochrany. Tyto jsou pak většinou založeny na
některém z matematických algoritmů.
2. Topologie systému virtuální měny
Jedním z klíčových aspektů systému je jeho topologie. Zatímco běžné měny jsou zpravidla řízeny centrálně, prostřednictvím centrální banky, u měny virtuální máme možností
více. V ČR plní roli centrální banky Česká národní banka [5], a to na základě příslušných
zákonů. Je to právě ČNB, která má oprávnění emitovat nové bankovky a mince, případně oprávnění provádět další intervence určené k plnění konkrétních cílů monetární
politiky.
72
Ostatní účastníci jsou pouhými uživateli a nemají možnost se na systému nijak podílet.
Mohou měnu pochopitelně využívat k placení, ale nemohou nijak vstoupit do její emise
a nemohou ovlivňovat další aspekty. Topologie s centrální autoritou má zásadní výhodu – je jednoznačně dáno, kdo je autoritou, nedochází k rozmělňování pravomocí, není
nutné řešit problémy s distribuováním informací potřebných pro řízení mezi jednotlivá
centra. Na druhou stranu je zde riziko toho, že centrální autorita nebude naplňovat požadavky dalších účastníků systému. V krajním případě pak hrozí dokonce zneužití pravomocí. Pro ilustraci lze uvést situaci, která vznikla poté, co Česká národní banka zahájila
intervenci směřující ke zhoršení kurzu české koruny vůči euru (a tím zdražení některých
komodit, zejména pak těch, které dovážíme ze zahraničí). Tyto intervence byly uskutečněny jednoznačně na základě zákona, přesto vyvolaly u nemalé části populace značně
negativní vyjádření [6]. Možnosti nespokojených ovlivnit tuto situace byly v podstatě
nulové, což vyvolalo diskusi o možné revizi pravomocí centrální banky. Je však nutno
poznamenat, že v civilizovaných zemích mají tyto diskuse podobu korektního jednání
o legislativě, které jsou zcela v pořádku a jsou naprosto legitimní.
Obrázek 1 - Schéma centrálně orientované topologie systému
Oproti možnosti topologie s centrální autoritou existuje její protipól, což je topologie
P2P. V této topologii neexistují žádné centrální autority, ale pouze navzájem rovnocenní
uživatelé (v některých případech mohou existovat uzly s vyššími možnostmi, ale s pro73
stupností mezi jednotlivými skupinami). Výhody jsou zřejmé – nehrozí snadné zneužití
onou centrální autoritou, autorita se v takové sítí tvoří jako (v nějakém smyslu) konsensus jednotlivých uživatelů. Nastává zde ovšem jiný problém – nutnost komunikace
jednotlivých uzlů a riziko podvržení chování uzlu tak, aby útočník docílil požadovaného
efektu. V některých případech pak dokonce může být snazší ovládnout velké množství
slabě zabezpečených uzlů než jednoho silně zabezpečeného centra.
Obrázek 2 - Topologie P2P
Otázkou je, kterou z topologií zvolit pro virtuální měnu. Je vůbec možno použít centrální autoritu? Existuje vůbec nějaká centrální autorita? V obecném případě pochopitelně
ano. Běžné měny vydávají centrální banky států, případně nadnárodních institucí (EU,
zde je centrální autoritou Evropská centrální banka [7]). Pakliže by se některou virtuální
měnu rozhodla vytvořit instituce s podobnou charakteristikou, pak může tuhle topologii využít. Nicméně virtuální měny jsou často vytvářeny běžnými občany, potažmo
firmami, a to často za účelem právě vyvázání se z prostředí státního dirigismu. Jako
jedna z výhod virtuálních měn je právě nezávislost na centrálních autoritách, kterým
mnoho subjektů nedůvěřuje. Tyto většinou státní či nadnárodní subjekty se nicméně
snaží prostřednictví legislativy získat kontrolu i nad těmito systémy. Je otázkou, na kolik
se jim to podaří.
74
3. Evidence prostředků virtuální měny
Virtuální měny, jak již sám název naznačuje, nemají fyzickou podobu. Nemají žádné
papírové bankovky či kovové mince, existují pouze jako údaj ve virtuálním světě. Není
tedy možné je fyzicky uchopit, spočítat a tímto způsobem evidovat. Elektronické peníze evidované na účtech v elektronickém bankovnictví také nemají fyzickou podobu,
nicméně jsou spravovány centrální autoritou. To v distribuovaném systému není dost
dobře možné. Proto bylo nutno najít jiný, alternativní způsob.
V síti bitcoin proto existují tzv. peněženky. Ty technologicky nejsou ničím jiným než souborem v počítači. Pro použití se běžně používá asymetrické šifrování – veřejný klíč se
využívá pro generování adresy (obdoba čísla účtu), na kterou je možno posílat bitcoiny.
S penězi v peněžence pak může disponovat ten, kdo má k peněžence soukromý klíč.
Jedinec může vlastnit libovolné množství peněženek. Aby se zabránilo překlepům při
opisování adresy, má v sobě vestavěný kontrolní součet (nedá se tedy splést s pravděpodobností 1: 4 mld.). Pokud by se tak přesto stalo (nebo někdo schválně dopočítal kontrolní součet neexistující adrese), peníze na tuto adresu budou navždy ztraceny. Stejně
tak se stane, pokud uživatel ztratí peněženku (smaže ji) a nemá zálohu [8]. Z tohoto
důvodu mnozí lidé své peněženky zálohují, a to i vícekrát. Existují dokonce komerční
produkty, které se o tuto problematiku starají – ať už se jedná o různé verze zabezpečených flashdisků (klíčenek), tak o online úschovny peněženek.
4. Transakce a jejich správa
Veškerá komunikace v síti probíhá pomocí počítačového programu (nebo jiného klienta, např. na mobilu), který přímo komunikuje s dalšími uzly (účastníky). Účastníci jsou
dvojího druhu: koncoví uživatelé a těžaři. Každý účastník může být koncový uživatel,
těžař, anebo obojí [8].
Koncový uživatel je ten, který chce bitcoiny vlastnit a používat pro placení. Pokud chce
uživatel poslat peníze, vezme patřičný obnos svých mincí + případný poplatek (viz dále)
a vytvoří transakci, kterou podepíše soukromým klíčem. Tuto informaci rozešle všem
uzlům (uživatelům), ke kterým je připojen, ti to rozešlou dalším apod. do celé sítě. K příjemci tak informace o platbě probublá téměř ihned (v řádu sekund), transakce však
ještě není tzv. potvrzena [8].
Uživatelé také potřebují vědět, jaká je historie transakcí. Tato historie se nazývá
blockchain [9] a v případě plnohodnotného klienta je neustále udržovaná jako aktuální.
75
To ovšem může představovat značné nároky na kapacitu disku – v současné době se
jedná o gigabyty dat obsahující všechny transakce od počátku systému. S rozšiřujícím
se používáním sítě bitcoin bude toto množství dále narůstat. Z tohoto důvodu existují
alternativní klienti, kteří neudržují komplexní databázi transakcí, ale pouze využívají databázi online. Bezpečnost se tímto nijak nesnižuje.
Pokud uživatel zadá transakci, jak je již výše uvedeno, není tato potvrzena, tudíž není
garance její pravosti pro ostatní uživatele. Potvrzování mají na starosti těžaři, tedy druhá skupina v síti. Těžař seskupí transakce čekající na potvrzení, přidá k nim odkaz na
předchozí potvrzený blok transakcí a údaj zvaný kryptografická nonce. Snaží se najít
takovou nonci, aby se hash nového bloku vešel pod sítí stanovený limit. Limit je nastaven tak, aby se to v celé síti dařilo průměrně jednou za 10 minut, takže nalezení vhodné
nonce je obtížné a to tím více, čím výkonnější celá síť je. Těžař, kterému se nalezení
nonce a tím i vytvoření a potvrzení nového bloku transakcí podaří, si ponechá veškeré
poplatky ze zahrnutých transakcí a odměnu za potvrzení bloku [8].
Je tedy vidět, že každý nový potvrzený blok v sobě zahrnuje i všechny předchozí bloky.
Pokud by tedy někdo chtěl změnit starší blok, musel by přepočítat všechny ostatní bloky
– za nejdůvěryhodnější se bere nejdelší řetězec bloků, protože ten vyžadoval největší
výpočetní úsilí. Přepočítání dalších bloků musí být dost rychlé na to, aby se blok vyrovnal konkurenčnímu férovému řetězci. To by vyžadovalo obrovský výpočetní výkon,
vyšší než součet ostatních těžařů. To není nemožné, nicméně je to výrazně nepravděpodobné. Navíc by si v takovém případě těžaři snížili důvěryhodnost sítě bitcoinu
a tím zcela jistě i jejich vlastní hodnotu. Na rozdíl od centrálních autorit jsou zde těžaři
přímo motivováni k poctivosti, neboť projevená nepoctivost by snížila hodnotu jejich
vlastních aktiv.
5. Emise prostředků virtuální měny
Emise běžných měn je doménou a výsadou centrálních bank. Tyto mají pravomoc
v souladu s příslušnou legislativou emitovat nové měnové prostředky do oběhu. Mají
ovšem právo takto činit značně nekontrolovatelně a například vyvolat inflaci, která není
vždy žádaným efektem. V případě virtuální měny tohle není možné. Jednak neexistuje
centrální autorita a jednak ani není záměrem, aby existoval někdo, kdo by mohl snadno
ovlivnit měnu nezávisle na vůli ostatních uživatelů systému. Je tedy opětovně nutné
vytvořit systém, který by pracoval na distribuovanou topologií.
76
V případě bitcoinů je emise ve skutečnosti velmi jednoduchá a deterministická. Jediným způsobem, jak vyrobit nové bitcoiny, je právě výše uvedené potvrzení bloku transakcí. Jak bylo uvedeno, zda potvrzení bloku (tedy za nalezení vhodné nonce) dostává
těžař odměnu. Právě tato odměna (a případné poplatky) jsou jedinou odměnou těžařů.
Tato odměna je stále nižší, vždy po 210 000 potvrzených blocích se snižuje na polovinu.
Nynější hodnota odměny je 25 BTC. Se snižující se odměnou a narůstající obtížností pro
potvrzení bloku bude patrně stoupat ochota těžařů potvrzovat transakce na základě
poplatku, nyní však transakce bez poplatků nejsou nijak problémové. Potvrzení bloku
je pro jednotlivce velmi vzácným jevem, z tohoto důvodu se těžaři spojují v tzv. pooly
neboli těžební uskupení. Ty fungují tak, že si vzájemně rozdělí práci a případné odměny.
Závěr
V článku byly stručně nastíněny problémy technického charakteru, které je nutno při
provozu systému virtuální měny řešit. Pochopitelně nelze hovořit o vyčerpávajícím popisu. Nejsou uvedeny všechny problémy a ty uvedené jsou popsány pouze rámcově.
Bližší popis by vyžadoval daleko vyšší úroveň technologických informací a také informací z oblasti matematiky, kryptografie atd. Pro případné zájemce existuje dostatek
vhodné literatury.
Reference
[1]
ČNB. Průvodce ochrannými prvky bankovek [online], 2011 [cit. 21.3.2014], dostupné z: http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/o_cnb/
publikace/download/brozura_A5_ochranne_prvky.pdf
[2]
Policie ČR. Padělané bankovky v roce 2011 [online], 2012 [cit. 21.3.2014], dostupné z: http://www.policie.cz/clanek/padelane-bankovky-v-roce-2011.aspx
[3]
Wikipedie. Peníze [online], 2014 [cit. 21.3.2014], dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Pen%C3%ADze
[4]
Peníze.cz. Počet příznivců přímého bankovnictví roste [online], 2003 [cit.
21.3.2014], dostupné z: http://www.penize.cz/bezne-ucty/16321-pocet-priznivcu-primeho-bankovnictvi-roste
[5]
PS PČR. Ústava ČR [online], 1993 [cit. 24.3.2014], dostupné z: http://www.psp.
cz/docs/laws/constitution.html
77
78
[6]
IDNES.CZ, Intervence ČNB přinesla nejistotu podnikatelům, pomůže zavedení eura [online], 2014 2003 [cit. 21.3.2014], dostupné z: http://
ekonomika.idnes.cz/intervence-cnb-a-zavedeni-eura-dk9-/ekonomika.
aspx?c=A140112_202233_ekonomika_ert
[7]
Wikipedie. Euro [online], 2014 [cit. 24.3.2014], dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Euro
[8]
Wikipedie. Bitcoin [online] 2014 [cit. 24.3.2014], dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Bitcoin
[9]
Blockchain.info. BitcoinBlockExplorer online] 2014 [cit. 24.3.2014], dostupné
z http://blockchain.info/
Marek Palatinus1
Úvod
Dobrý den, děkuji za představení a mnoho zajímavých podnětů od mých předřečníků.
Původně jsem se chtěl věnovat praktickým aspektům používání bitcoinů, ale předřečníci, jako například pan rektor, otevřeli mnoho zajímavých otázek, ke kterým bych se rád
vyjádřil. Jak se bitcoiny postupně dostávají do širšího povědomí lidí, začalo se kolem
nich objevovat mnoho a mnoho důvodů, proč to nemůže fungovat. Já osobně se věnuji
bitcoinu již čtvrtým rokem a minulý rok jsem s kolegy založil firmu SatoshiLabs, která se
specializuje přímo na bitcoinové projekty, takže jsem svým způsobem důkazem toho,
že bitcoinová ekonomika funguje.
1. Slabé stránky bitcoinu
Důvodů, proč lidé říkají, že bitcoiny fungovat nemohou, je mnoho. Rád bych se například vyjádřil k případům bitcoinových bank a jejich krachování, kdy je příkladem z nedávné doby kauza s Mt. Goxem, který ztratil asi 750 000 bitcoinů, což jsou neuvěřitelné
peníze.
Největší problém bitcoinu je ten, že od něj lidé očekávají něco jiného, než je. Bitcoin je
naprosto nekompatibilní s aktuálním systémem peněz a bank tak, jak jej známe dnes.
Když za mnou přijde člověk s tím, že chce koupit bitcoiny a chce se začít účastnit bitcoinové ekonomiky, první dotaz je, kam si bitcoiny uložit či kterou banku zvolit. Můžeme
zvolit cokoliv, těchto služeb fungují desítky, a já vždy říkám, že je chyba uvažovat, do
jaké banky svěřit peníze. Bitcoin totiž umožňuje to, že člověk peníze vlastní sám a nemá
je uložené u žádné banky, která může zkrachovat. To znamená, jak říkal pan Táborský,
že je problém se zabezpečením počítačů, ale toto je věc řešitelná. Neřešitelné je však
to, že ve chvíli, kdy uložíte bitcoiny na nějakou burzu, je nevlastníte vy, ale vlastní je
tato služba a dává vám pouze příslib, že bitcoiny u vás eviduje. To znamená, že cestou
k zabezpečení bitcoinu a celého fungování je dostat bitcoiny z centrálních služeb a centrálních bank mezi lidi, aby pochopili, že bitcoin funguje jiným způsobem.
1) programátor specializující se na kryptoměny, SatoshiLabs; e-mail: [email protected]
79
V současné době je obrovským problémem zabezpečení počítačů, kde jsou bitcoiny
uloženy. To se dá řešit několika způsoby. Existují různé možnosti offline počítačů, které
nejsou připojeny k internetu. To je pro běžného člověka samozřejmě velmi složité, proto to nikdo nepoužívá, ale v současnosti se již vyvíjejí nové technologie. My například
vyvíjíme hardwarovou peněženku na bitcoiny, která vypadá asi takto: je to vlastně samostatný počítač, na kterém je specializovaný software, který je open source a auditovatelný, a kde momentálně probíhá bezpečnostní audit. To znamená, že ve chvíli, kdy si
někdo pořídí naši hardwarovou peněženku, která se jmenuje Trezor, a uloží si bitcoiny
do ní, má jistotu, že může zkrachovat jakákoliv burza nebo banka a on o své peníze
nepřijde, protože je fyzicky vlastní. To je fundamentální rozdíl mezi tím, jak prakticky
fungují banky a jak funguje bitcoin.
My se soustředíme na to, aby peněženka byla dostupná pro běžné uživatele a aby nebylo potřeba znát informace o bezpečnosti počítačů a nastavení antivirů či firewallů. Je to
tak, že s Trezorem můžete v podstatě používat bitcoiny na jakémkoliv nezabezpečeném
počítači, protože veškerá bezpečnost je koncentrována do open source kódu, který je
nahraný v zařízení.
Dalším důvodem toho, proč se lidé bojí bitcoinů toho s nimi začít, je legislativní nejistota. Ta souvisí také s otázkou, jak by společnost fungovala, kdyby všichni používali jen
bitcoin, a že by dle některých názorů jistě zkrachovala. Určitě se stane, že státy proti
tomu podniknou určité kroky, bitcoin bude zakázán a skončí. Já osobně si nemyslím, že
to je reálné, protože bitcoin jednoduše zakázat nelze. Bitcoin je v podstatě počítačová
síť, která nemá centrální prvek a není zde tedy prostor pro to, aby stát jeho fungování zakázal. Co samozřejmě stát udělat může, je postavit bitcoin mimo zákon a lidé se
o něm nebudou veřejně bavit, protože se budou bát toho, že je za to někdo zavře. To
samozřejmě může ovlivnit směnnou hodnotu, směnný kurz dolaru za koruny, ale nemyslím si, že lze samotnou technologii jednoduše vypnout.
Tuto skutečnost si dle mého názoru uvědomí i státy. Minulý rok byla například v americkém kongresu diskuse o tom, jestli je bitcoin příležitost nebo hrozba. Já si myslím,
že si státy postupně uvědomí, že pokud něco zakázat nemohou, protože je to technologicky nemožné, pak se mohou pouze pokusit nastavit prostředí takovým způsobem,
aby z těchto transakcí nebo ekonomiky, která bude černá, šedá či standardní, měly
alespoň nějaké daně. Myslím si, že stát, který nejdříve vyjasní legislativu, bude nejvíce profitovat z bitcoinových startupů a ekonomiky, která se kolem toho startuje. Je to
příklad Spojených států amerických, kde existuje mnoho vyjádření finančních institucí
80
o tom, jakým způsobem bitcoin zapadá do systémů, které jsou v některých věcech protichůdné, a stalo se například to, že hodně bitcoinových startupů, které původně byly
v Americe, se přestěhovaly do Panamy, která má bitcoiny „na háku“ a příliš je neřeší.
Myslím si tedy, že rok 2014 bude hodně o tom, jak se k bitcoinu postaví jednotlivé státy
a jakým způsobem nastaví legislativní prostředí tak, aby jednotlivé firmy mohly bitcoin
a jeho vlastnosti využívat.
Rád bych také zareagoval na možnost výběru daní, jak přede mnou zmínil pan Táborský.
Já si nemyslím, že bitcoin činí výběr daní těžší, než v současnosti je. Můžeme si vzpomenout na pana poslance, který byl delší dobu ve vazbě. Ten samozřejmě fungoval
v běžném finančním systému, a přesto měl několik milionů zašitých ve slamníku. Jsem
si jist, že lidé, kteří chtějí, mají už dnes možnost se placení daní vyhnout. To znamená, že
bitcoin je, ačkoliv to z médií nemusí vyplývat, pouze nástroj, a je na lidech, zdali podají
daňové přiznání jako většina z nás, nebo jej nepodají a peníze mají zašité ve slamníku
nebo na virtuálním účtu, který finančnímu úřadu nepřiznali. Já myslím, že bitcoin jako
takový v tomto ohledu nic nemění. Ten, kdo se daním vyhnout chce, má již dnes dostatek nástrojů.
2. Silné stránky bitcoinu
Co se týče naopak možností, jakými státy budou hledat možnost pro zahrnutí bitcoinů
do legislativy a jakými se budou účastnit této ekonomiky, je zde skutečnost, že bitcoin
umožňuje neskutečně rychlé platby. Než jsem se k bitcoinu dostal, neřešil jsem to, že
by mohl být nějaký problém, když budu chtít poslat v neděli večer peníze do Chile, a byl
jsem zvyklý na to, že to tak funguje. Poté, co už ale tři roky užívám bitcoin, při nutnosti
provést mezinárodní platbu doslova fyzicky trpím, a to samé s poplatky, což už zde také
padlo.
Častou kritikou bitcoinu je také to, že neexistuje možnost cenzury transakcí, což se státům samozřejmě hodí, protože mají kontrolu nad současným finančním systémem. Příklad za všechny – WikiLeaks, ať už můžeme souhlasit či nesouhlasit s tím, co dělají, je
demonstrací toho, že když si v USA řekli, že se jim nějaká politická organizace nelíbí a že
si nepřejí její financování, byla od veškerého financování (PayPal, platební karty, bankovní účty) odříznuta. Samozřejmě ale přišel bitcoin a pokud mám aktuální informace,
WikiLeaks poměrně úspěšně žijí z bitcoinových příspěvků jednotlivých lidí. To je praktický příklad toho, jak obejít politickou cenzuru v případě, že si společnost nepřipouští
opačné politické názory nebo je tam finanční represe.
81
S tím souvisí také to, že bitcoin je opravdu prvním globálním platebním systémem. Například PayPal, který je jedním z velkých konkurentů bitcoinu či jeho alternativ, nefunguje v mnoha státech světa a například polovina států Afriky a Asie jej nemůže používat.
Jedná se totiž o americkou firmu a Spojené státy americké si z jistého důvodu nepřejí,
aby občané afrických států měli možnost manipulovat s penězi.
Obrovská výhoda bitcoinu je ta, že dělá banky zbytečnými. Celý systém bank nebyl primárně vymyšlen proto, že by lidé banky potřebovali, ale protože byla technologická
nouze a neexistovalo žádné jiné řešení. Bitcoin to řeší tak, že můžete vlastnit peníze
sami, nemusíte je mít na žádném účtu, nemusíte nikomu věřit a můžete je kdykoli komukoli poslat, aniž byste se museli někoho ptát, čekat na otevírací dobu pobočky či
řešit výpadek internetového bankovnictví. Já si za 4 roky, co bitcoin užívám, pamatuj jeden tříhodinový až čtyřhodinový výpadek, jinak je systém dostupný neustále a je možné provádět transakce 24 hodin denně, 7 dní v týdnu kdekoliv na světě.
3. Bitcoin versus současné alternativy
Nyní se podíváme na porovnání bitcoinu a současných alternativ či hlavních možností
toho, jak lidé využívají platební systémy a převádějí peníze. Většina věcí už zde byla
zmíněna, proto bych se zaměřil zejména na ostatní virtuální měny. K virtuálním měnám
jsem obecně skeptický, málokdo ví, že jich existuje asi sto až dvě stě. Bitcoin proti současnému systému nabízí zásadní změny týkající se toho, co nabízí, jak funguje či kolik to
stojí. Většina ostatních digitálních měn, tedy alternativ bitcoinu, jsou pouze kopie bez
přidaných inovativních prvků, u nichž autoři spoléhají na to, že se svezou na vlně úspěchu podobně jako v případě bitcoinu a dělají tyto měny jako marketingový produkt.
S tímto se neztotožňuji, protože to dle mého názoru velkým způsobem rozmělňuje vývoj, a když se běžný člověk setká s bitcoinem a zjistí, že existuje 150 dalších, vytváří to
spíše chaos ve vnímání virtuálních měn. Existuje pár výjimek, které se snaží přinášet některé inovativní změny, zmínil bych například Zerocoin, který umožňuje zcela anonymní
transakce, jelikož bitcoin není úplně anonymní, ale jedná se spíše o koncepty, které se
prozatím vyvíjejí a nejsou v reálném světě běžně používány.
4. Bitcoin – měna budoucnosti?
Svou přednášku bych ukončil odpovědí na otázku, která je přímo v názvu dnešní konference, tedy zdali si myslím, že bitcoin je měna budoucnosti. Myslím si, že ano, ale
především je to nástroj, podobně jako byl internet v roce 1995, který přinesl nějaké
82
možnosti a umožnil například zobrazení webové stránky. Až několik let poté však lidé
zjistili, že se dá tento nástroj využít mnoha jinými způsoby, než se kterými se seznámili
původně a až po pár letech hledání možností zjistili, co vše jim může internet přinášet.
Internet je tedy v dnešní době tedy něčím úplně jiným, než v roce 1995, kdy jsem si rok
poté zakládal e-mail a nevěděl jsem, k čemu mi bude, protože jej nikdo v okolí neměl.
Dnes kolem internetu vzniklo celé odvětví a služeb, které v té době nikdo nedokázal
vymyslet a myslím, že stejné je to také s bitcoinem. Už teď existuje mnoho konceptů využití systému bitcoinu a technologie s ním spojené i na jiné, třeba nefinanční, operace,
jako například decentralizované kontrakty, smlouvy nejrůznějšího charakteru. Myslím
si, že až následující roky ukážou, jaká je síla bitcoinu a kde je jeho podstata.
83
Vliv ceny Bitcoinu na reálný obchod s ním
On the impact of Bitcoin price on actual business
Jiri Skuhrovec1
Abstrakt: Článek shrnuje některé elementární principy fungování trhu s Bitcoinem
z pohledu klasické teorie peněz. Popisuje jak specifické fungování trhu s bitcoinem
umožňuje jeho použití bez časově významné držby. Tím je eliminován transakční motiv držby peněz, stejně jako kurzová rizika. Současné volatilita kurzu měny tím pádem
nemá zásadní vliv na obchodní praxi, což je doloženo i empiricky.
Klíčová slova: Bitcoin, kvantitativní teorie peněz, transakce, měna
Abstract: The paper reviews basic macroeconomic variables of Bitcoin economy and
contrasts these with classical theory of money. It further illustrates how specific properties of Bitcoin technology enable receiving payments in Bitcoin without holding it
or bearing associated risks. Paper concludes that due to such property, a transaction
motive for holding Bitcoin is strongly dampened. Thus real Bitcoin business may not
be seriously harmed by Bitcoin price volatility, which is also supported by empirical
evidence.
Keywords: Bitcoin, quatity theory of money, transaction, currency
1) Katedra mikroekonomie a matematických metod FSV UK, email: [email protected]
84
Introduction
In this paper we will examine development of several macroeconomic properties of Bitcoin economy, namely of USD exchange rate, number of forex market transactions and
number of real transactions (where exchange for non-monetary assets or services is
likely). We shall try to answer the question “How did the recent turbulent development
of Bitcoin price affect its economy?”, with tentative answer, that real Bitcoin economy
is in short run not strongly affected by upward nor downward trends in exchange rates.
The paper is organized as follows. First we shortly review relevant recent literature on
Bitcoin, and provide brief explanation of necessary technicalities and hypothesis, which
is related to those properties of Bitcoin currency. Subsequently we introduce our data
sources and examined variables, and empirically test the hypothesis.
The question of re-defining currency is raised for example by (Yermack, 2013), who
challenges function of Bitcoin’s function as storage of value. Throu analyses such as
(Dirit Ron, 2013) it may be seen, how majority of currency volume is mostly held by
relatively concentrated group of subjects, who are arguably not the sole users of the
currency – yet they are one of few bearing actual risks connected with exchange rate.
As (Tyler Moore, 2013) concludes, such setting might be efficient, but is also prone to
systemic risks.
1. Bitcoin as pure transaction currency
Facilitating Bitcoin transactions is technically complex, and most likely only handful of
merchants providing goods or services for Bitcoin use their own technology. Typical
case is, that a merchant gets payment system provided by third party – such as Bitpay,
Coindesk or BIPS2, who processes the actual Bitcoin payment and provides the merchant its equivalent based on current Bitcoin exchange rate. This is essential point – the
merchants using these services typically do not need to hold any Bitcoin at all. Their
prices are denoted in USD or other currency, and Bitcoin price is calculated on-the-fly,
thus from their client they receive same payment, regardless of actual Bitcoin exchange
rate. This implies that these merchants do not face exchange rate related risks, and
Bitcoin volatility needs not to have significant effect on their business.
2) These are arguably some of the largest providers of such service. To date of this article, there were no
rigorous statistics to confirm their market shares. See for example (Coindesk, 2013).
85
For the buyer side, the case is typically slightly more complex. Prior to purchase buyer
needs to hold Bitcoin it his wallet, thus we cannot say, he is unaffected by Bitcoin price
shifts. Here we have only modest data, that may prove how long does he typically hold
the currency – which might help us estimate potential harm done to him by Bitcoin depreciation. Risk averse buyer may however purchase the Bitcoin on market just prior to
the transaction, making the risk negligible. Even though this is not necessarily the case
of majority of users, it well demonstrates that risk averse agent may not need to bear
associated risks, if he wants to conduct a purchase using Bitcoin.
2. Empirics
We will now look on how the value of Bitcoin, measured as USD FX rate is determined
by several fundamentals – most notably by number of transactions on FX markets –
which we will use as a proxy for speculative activity3, and by number of real transactions – Bitcoin transfers between individual wallets, as recorded in blockchain. Thus we
have a full dataset of all historical real Bitcoin transactions as well as nearly full dataset
of all trades within markets (these are not recorded into blockchain and take place only
within the markets databases).
By running simple OLS regression we find following results:
Variable
Coefficient (robust standard errors)
Lagged price (t-1)
0.45***
Transaction count - FX (t-1)
0.0001***
Transaction count – blockchain (t-1)
0.00001
N
=
42 (monthly, between 9/2010 and 2/2014)
F (4, 37)
=
173.63
Prob > F
=
0.0000
R-squared
=
0.9464
Root MSE
=
55.42
3) The amount was obtained through extensive mining of Bitcoincharts.com service, which gathers data
from indivivudal FX markets over extensive period of time.
86
The market price has apparently strong autocorrelation term, which was expected. Also, we see that it is strongly related to amount of FX transactions but not the
blockchain transactions. This confirms our hypothesis, that real Bitcoin market is not
overly sensitive to actual FX price. Possible explanation is that users of the currency are
not harmed by the volatility, since they do not hold the currency.
We further present a Figure depicting development of the three variables over examined period. They essentially confirm intuition behind our results. We can also see, that
amount of real transaction (thus the actual use of Bitcoin in real trade) has been rather
affected by introduction of concrete business or gambling services. It has however not
reflected the turbulent upwards and downward development of the market in recent
year.
Figure 1 Development of Bitcoin price and transaction counts, as affected by various
major events in BTC history
Conclusion
We have demonstrated that Bitcoin use in actual business is not sensitive to its actual
price. This finding can be explained through fact, that currency users do not need to
hold Bitcoin for extended periods of time, thus they face only minor associated risks.
This is given by technological properties of Bitcoin, as well as operation of major
transaction facilitating services, which enable retailers to redeem Bitcoin for real cu87
rrency almost immediately after individual trades. Bitcoin thus can work for them
as purely transactional currency, which fulfills the role of exchange medium without
a need for stable value. (Yermack, 2013)
References
88
[1]
(2013, 09 16). Retrieved from Coindesk: http://www.coindesk.com/bitpay-now-10000-merchants-payment-processor-network/
[2]
Dirit Ron, A. S. (2013). Quantitative Analysis of the Full Bitcoin Transaction Graph. Lecture Notes in Computer Science.
[3]
Tyler Moore, N. C. (2013). Beware the Middleman: Empirical Analysis of Bitcoin-Exchange Risk. In A.-R. S. (Ed.), Financial Cryptography and Data Security.
[4]
Yermack, D. (2013). I Bitcoin a Real Currency? NBER Working Papers
Znalostní management, znalostní společnost
a Bitcoin
Knowledge management, knowledge society and Bitcoin
Michal Sláma1
Abstrakt: Úvahy o znalostním managementu (Knowledge Management) předznamenali Tofflerovi, když již v roce 1980 předvídali, že základem tvorby bohatství v nových podmínkách, vyznačujících se turbulencí a chaosem, budou znalosti, jejích řízení
a zhodnocování. Předkládaná práce se zabývá vlivem globalizace na řízení organizace
a jejích procesů, v rámci managementu znalostí specifikuje znalosti a znalostní účty
jako nástroje managementu a jeho využití v praxi. Dále pak analyzuje možné vnímání
Knowledge Managementu jako oboru spadajícímu pod IT a přináší pohled na to, jak nás
ovlivňuje informační revoluce.
Klíčová slova: BitCoin, globalizace, učící se organizace, řízení znalostí, řízení organizace,
procesy organizace, informační technologie
Abstract: Considerations on the Knowledge Management (Knowledge Management)
ushered Toffler, when in 1980 predicted that the basis of wealth creation in the new
conditions, characterized by turbulence and chaos, the knowledge, management and
exploitation. The work deals with the impact of globalization on the management
of the organization and its processes, knowledge management within the specified
knowledge and knowledge management accounts as a tool and its use in practice.
Furthermore, analyzing the possible perception of knowledge management as falling
under the IT field and gives an insight into how we are influenced by the information
revolution.
Keywords: BitCoin, globalization, learning organization, knowledge management, management organization, processes in organization, information technology
1) Univerzita Hradec Králové, Fakulta informatiky a managementu, Rokitanského 62, 500 03 Hradec Králové, [email protected]
89
1. Vliv globalizace na řízení organizace
V současné době existuje řada různých modelů a přístupů, jak je vhodné řídit nebo vést
organizaci. Řada doporučení snese přívlastek více méně „módní“ než opravdu funkční
a účinný. Je tedy skutečně značně obtížné v dnešním globalizovaném světě nalézt univerzální přístup k vybudování zdravé a hlavně konkurenceschopné organizace. To platí
bez ohledu na velikost, tedy zda se jedná o malou firmu či velký podnik.
Eskalace konkurence, stálá liberalizace obchodu, zavádění nových technologií, nezbytnost inovací apod. však zvyšují tento „globalizovaný“ vliv a organizace, které tyto možnosti trvale přehlížejí, se velmi rychle dostávají na vedlejší kolej. Řada podniků, které
se naopak daly touto cestou, však velmi rychle pochopila, že pro naplnění požadavků,
spojených s podmínkami globalizace, musela do svých systémů prioritně zařadit implementaci zcela nových aspektů z oblasti znalostního řízení. Prunner (2002, s. 312)
uvádí: „Sycenost hodnot „aktivnosti“ a „boje s překážkami“ ovlivňuje výběr profesních
pozic (vztahuje se k iniciativnosti k potřebě překonávat vzniklé problémy) a významně
se spolupodílí na zaujetí řídící či „výkonné“ pracovní funkce“.
Pouze tato skutečnost pak může významně pomoci dobře zvládnout dnes již běžně dostupné a v praxi ověřené metody a nástroje, a tím posunout všechny podnikové procesy na vyšší úroveň. Fenomén nástupu nové „informační“, „nehmotné“ – nejčastěji ale
znalostní ekonomiky nabízí prostor pro mnoho smělých úvah o tom, jak krize tradiční
ekonomiky snižuje hodnotu práce, pracovních prostředků i finančního kapitálu.
2. Management znalostí
Petříková (2007, s. 59) uvádí: „Definováním procesů v rámci podnikového managementu znalostí se dostáváme především k definici potřebných zdrojů, ze kterých budou
tyto procesy čerpat své vstupy. Podobně jako v řadě dalších podnikových systémů mají
i v rámci managementu znalostí mezi zdroji výsadní postavení zdroje lidské, ať už jsou
v roli vlastníka, akcionáře, zákazníka, manažera, zaměstnavatele, dodavatele, odběratele apod.“
Budoucnost, v podmínkách stále většího chaosu a turbulence, předvídat nelze, i když
se řada odborníků o to čas od času pokouší. Co je tedy k dispozici? Jaké nástroje lze
využívat? Němec (2014, s.82, kap.7) uvádí: „Systematické odborné vzdělávání zaměstnanců, stejně jako koncepční plánování a řízení kariéry zaměstnanců slouží dosahování
90
strategických cílů organizace (udržitelný rozvoj, dlouhodobá prosperita, trvalá konkurenceschopnost apod.) i uspokojování specifických potřeb zaměstnanců (perspektivní
zaměstnání, odborný rozvoj, funkční postup apod.).“
Vrba et al. Uvádí: „ Česká republika, stejně tak jako některé další evropské země, potřebovala i kvůli zaměření svých investičních pobídek zejména v době ekonomického růstu
zahraniční pracovníky na nízko kvalifikované pozice. Zájem o zaměstnance na pozice
s nižší kvalifikací, kteří budou schopni udržet potřebnou úroveň hospodářské produkce,
však přetrvává, byť v menší míře, i v dobách hospodářské recese“.
2.1 Znalosti
Existuje celá řada definic. Petříková (2007, s. 62) charakterizuje znalosti jako: „ Zpracované (interpretované) informace. Zpracované tak, aby bylo možné se v nich orientovat,
zaujímat k nim stanoviska, analyzovat je, ale především: účelně a inteligentně je kombinovat s cílem nastartovat akci ke zlepšení, k inovaci.“ Znalostní management je pak
o tom, jak znalosti získávat, tvořit, využívat, respektive získávat jejich produktivitu.
Rámcovými podmínkami znalostního managementu jsou:
•
podniková kultura
•
kontinuální vzdělávání všech zaměstnanců
•
podpora širokého rejstříku vzdělávacích forem
•
kompetenční model (formulace typů znalostí a dovedností, nutných k realizaci strategie společnosti
•
přístupnost znalostí tedy jejich otevřené sdílení prostřednictvím podnikové
informační sítě. (Petříková, 2007, s.63)
3. Znalostní účty – nástroj managementu a jeho využití
v praxi
Znalostní účty mohou být vnímány jako odpověď na otázku jak se znalostmi zacházet,
jak je vytvářet, jak s nimi operovat, jak je ekonomicky vyhodnocovat a konečně, jak je
ve firmě institucionalizovat.
91
Petříková (2007, s. 66) uvádí: „ Základním a současně i jednoduchým principem znalostního účtu je kontrola, zda informace, které jedinec získal, se podařilo transformovat
v akci, která přinesla organizaci přidanou hodnotu.“
Jak, ale změřit znalosti? Hodnotíme-li efektivitu vzdělávacích akcí, dokážeme jednoduchými testy ověřit to, jak danou problematiku zaměstnanec pochopil, dokážeme změřit, jak se nabytá znalost v rámci sledovaného období mění, zda roste nebo ne. Znalostní účty jsou o znalostech, které přitáhnout zákazníky, je to firemní kapitál vedoucí
k reálným pozitivním změnám.
Autor se domnívá, že znalostní účtu už nejsou pouze o znalostech, potřebných pro běžný chod organizace, pro běžné zdokonalování procesů, které v ní probíhají.
Ačkoliv se o problematice znalostního managementu poměrně často píše i hovoří,
odborníci se na jeho univerzálně platné definici dosud nedokázali shodnout, proto je
doporučeno nahlížet na problematiku spíše v obecnějším kontextu. Často používaná
definice charakterizuje znalostní management jako disciplínu, která umožňuje rozšíření
individuálních znalostí skrze celou organizaci, čímž vytváří znalost vyšší úrovně – znalost organizace. Většina firem dnes již pracuje se sdílenými informacemi (daty), zvláště
pro potřeby obchodu a kontaktu se zákazníkem. Proto se také uvádí, že znalostní management je rozhodující pro vedení obchodních aktivit.
4. Knowledge management v českém prostředí
V českém prostředí se pro lepší orientaci můžeme též opřít o výklad v terminologické
databázi, která je přístupná ze stránek Národní knihovny. Knowledge Management je
zde vyložen „Jako praktická odborná činnost zaměřená na využití znalostí v rozhodovacích a řídicích procesech za podpory informačních a komunikačních technologií. Zabývá
se navrhováním, implementací a provozem systémů správy znalostí, jež zahrnují procesy získávání, reprezentace a zpracování, ukládání, vyhledávání a odvozování, prezentace, sdílení a distribuce znalostí.“
Z pohledu informační vědy lze pojem znalostního managementu chápat především
jako: „Praktickou odbornou činnost zaměřenou na využití znalostí v rozhodovacích a řídících procesech, a to za výrazné podpory informačních a komunikačních technologií.
Znalostní management se zabývá především navrhováním, implementací a provozem
systémů správy znalostí, jež zahrnují procesy získávání, reprezentace, zpracování, ukládání, vyhledávání a odvozování, prezentace, sdílení a distribuce znalostí. Teoretické
92
zázemí tvoří kognitivní vědy a aplikační obory umělé inteligence (např. znalostní inženýrství), metody a techniky práce jsou odvozeny z praxe informačního management.“(Kučerová, 2004)2
Pokusy o definování knowledge managementu podobné tomuto nám mohou znít
mlhavě, přestože se ve skutečnosti nejedná o nic jiného než o snahu vnést jasno do
nových způsobů obchodování, kde informace jsou specifickým způsobem organizovány, uloženy a doručeny efektivní cestou správným lidem a v pravý čas. Implementace
znalostního managementu v organizaci snižuje rizika vyplývající z migrace pracovníků
a umožňuje soustavný růst zaměstnanců společnosti tím, že jsou jim informace (data)
a znalosti jednoduchým způsobem zpřístupňovány.
Často je znalostní management chápán jako obor spadající pod IT. Není tomu ale tak
a v podstatě se jedná o oddělenou vědní disciplínu. Odlišné chápání problematiky zřejmě vzbuzuje fakt, že v systému řízení znalostí se využívá nejrůznějších technologií. Mezi
nimi se nejčastěji vyskytují následující:
•
Document Management System (DMS) neboli systém pro správu dokumentů
zahrnuje automatizované řízení elektronických dokumentů v průběhu celého
jejich životního cyklu, tedy od jejich vytvoření až po archivaci.
•
Push technologie, jimiž máme na mysli software, jenž uživateli (nebo jeho
počítači) automaticky zprostředkovává informace, které pro něj pokládá za
relevantní; speciálním případem push technologií jsou pak agenti.
•
Helpdesk, jímž rozumíme místo, kam se zákazník obrací se svým problémem,
důležitým zdrojem jsou i databáze často kladených otázek a daných odpovědí
(FAQ).
•
Groupware, tedy software podporující práci ve skupině, zejména pro geograficky vzdálené uživatele.
•
Data warehouse neboli datový sklad můžeme popsat jako databázi optimalizovanou pro dotazy, analýzy dat a tvorbu sestav, která vzniká přenosem,
transformací a často i agregací primárních dat z různých systémů a jejich integrací do jednotné datové základny.
2) KUČEROVÁ, H. 2004a. Znalostní management. In KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha: Národní knihovna České republiky, 2004 [cit. 2013-03-24]. Dostupné
z World Wide Web: <http://sigma.nkp.cz/cze/ktd>.
93
•
Data mining čili dolování dat označují technologie vyhledávání, modelování
a prezentace předem neznámých informací nebo znalostí a vztahů mezi daty
v rozsáhlých databázích a datových skladech; důležité přitom je, že analýzy
nejsou odvozovány na základě hypotéz nebo dotazů uživatelů, nýbrž ze samotného obsahu dat.
•
Specializované znalostní systémy, jejichž součástí mohou být expertní systémy, což jsou systémy, které simulují činnost experta v dané oblasti při řešení
složitých úloh s cílem dosažení kvality rozhodování na odborné úrovni.
•
E-learningové aplikace jsou aplikace podporující výuku za pomoci elektronických prostředků.
Množství uvedených technologií by teoreticky mělo fungovat jako jeden celek, avšak
tento výčet není ani zdaleka úplný. V žádném případě se nelze domnívat, že by kterákoliv z těchto technologií byla sama schopna pokrýt všechny požadavky komplexního
systému pro řízení znalostí. (Polášek, 2007)3
5. Informační revoluce
„Důsledkem vývoje lidstva na této planetě je také nepochybně přirozený pokrok v oblasti obchodování. Myšlenka placení za zboží a služby elektronickou cestou není již dnes
nic nového ani převratného. Všude okolo nás můžeme vidět spoustu obchodních transakcí, při nichž je alespoň část z tohoto procesu přenášena elektronicky. Například zcela
běžný nákup platební kartou či stahování vyzváněcích melodií do mobilních telefonů.
Každou metodu nakupování, ve které se platba uskutečňuje za pomoci elektronické
reprezentace platebních nástrojů - obvykle přes síťové spojení, můžeme nazvat elektronickou platbou.“(Piják, 2003).4
Platíme nejen za služby, výrobky, ale především za informace. Aktuálně nejznámější
bezhotovostní měna BitCoin je podle mého názoru nezamýšleným vedlejším produktem přehnané regulace finančního sektoru. Úporná snaha regulovat za každou cenu
finanční trh ho „zahnala“ do kouta a vyklidila tak nemalý prostor pro lidskou kreativitu.
Jejich nezvratnou výhodou je existence instituce, která tyto peníze vydává a ručí za
3) POLÁŠEK, R.. CIO. IDG. [online]. 15. 6. 2007 [cit. 2014-03-24]. Dostupné z: http://businessworld.cz/aktuality/knowledge-management-jako-novy-zpusob-vyuziti-znalosti-v-obchodnich-procesech-2935
4) PIJÁK, M. Jak platit elektronicky? [online]. © 2003, [cit. 2014-03-24]. Dostupné z: <http://www.mesec.
cz/clanky/jak-platit-elektronicky/
94
jejich směnitelnost (věřitel poslední instance). Holá existence peněz a jejich subjektivní
hodnota v očích spotřebitelů a střadatelů závisí na důvěře v danou instituci – v případě
etablované centrální banky je důvěra velká. BitCoin žádnou zastřešující instituci nemá –
lidé buď věří ve stabilitu a bezpečnost celého systému a v neprolomitelnosti algoritmu
BitCoinů a pak BitCoiny kupují nebo nevěří a BitCoiny si nepořídí. Hluboké zamyšlení
nad zásadním smyslem peněz a chytré využití technologie umožnilo vynálezcům vyvinout elegantní realizaci peněz minimalizující kontakt s hlavními predátory, bankéři
a politiky. Plně využívá univerzální síť internetu k provozu nepolitické kryptoměny, jejíž
krásné matematické detaily jsou nad rámec obecné diskuze. Je otázkou času kdy budeme moci platit za informace a znalosti virtuální měnou jako je BitCoin.
Reference
[1]
KUČEROVÁ, H. 2004a. Znalostní management. In KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha: Národní
knihovna České republiky, 2004 [cit. 2014-03-24]. Dostupné z World Wide
Web: <http://sigma.nkp.cz/cze/ktd>.
[2]
NĚMEC, O. BUCMAN, P., ŠIKÝŘ, M.: Řízení lidských zdrojů, 1. vyd. Praha: VŠFS,
2014. ISBN 978-80-7408-083-8
[3]
PETŘÍKOVÁ, R. a kol.: Lidé v procesech řízení. 1.vyd.Professional Publishing,
2007. ISBN 978-80-86946-28-3
[4]
PIJÁK, M. Jak platit elektronicky? [online]. © 2003, [cit. 2014-03-24]. Dostupné
z: <http://www.mesec.cz/clanky/jak-platit-elektronicky/
[5]
POLÁŠEK, R. CIO. IDG. [online]. 15. 6. 2007 [cit. 2014-03-24]. Dostupné z:
http://businessworld.cz/aktuality/knowledge-management-jako-novy-zpusob-vyuziti-znalosti-v-obchodnich-procesech-2935
[6]
PRUNNER, P.: Výzkum hodnot. Nakladatelství, 1.vyd. Plzeň: Euroverlag s.r.o.,
2002. ISBN 80-7177-710-2
[7]
změny režimu v ČR. 1. vyd. Praha: Educa Service, 2013, ISBN 978-80-8730612-3.
95
Martin Stránský1
Jak jsem se dostal k Bitcoinu?
Dobré odpoledne, proč tady nyní před Vámi stojím se společností World BTC Business,
SE? Je to souhra několika věcí. Jedna z nich začala v roce 2011, kdy jsem byl doma po
operaci s kolenem a jak to tak bývá, tak jsem už v podstatě nevěděl, co dělat. Brouzdal
jsem tedy po webu (něco jsem o virtuální měně věděl) a objevil jsem společnost, která
se jmenovala Mt. Gox. Zde se dalo nějakým způsobem zaregistrovat, věděl jsem, že tam
je nějaký bitcoin, BTC se to jmenovalo a stálo to 5 dolarů. Říkal jsem si, že to vypadá
pěkně, a že zkusím, zdali bych si to nedokázal koupit. Samozřejmě, jak všechny tyto věci
probíhají, to od nápadu k realizaci nedošlo - nedotáhl jsem to do konce a potvrzovací
email z Mt. Goxu jsem měl skoro dva roky u sebe.
Sledovat jsem to začal poté až v době, kdy najednou bylo vidět, jak bitcoin vyletěl na
250 dolarů a já, sedíc doma jako správný spekulant, jsem si říkal, že kdybych to tenkrát
za 5 dolarů koupil a za 250 dolarů prodal, jaké by to bylo pěkné zhodnocení prostředků. A opět jsem to nechal být, protože jsem si říkal, že to nemá význam a že se budu
věnovat své práci, které mám dost. Pak ale nastala zvláštní situace (a tady doporučuji,
abyste chodili všichni cvičit), protože mám kolegu z posilovny z Barrandova, který najednou přišel ke mně do kanceláře a zeptal se mě, zda vím, co je to bitcoin. Řekl mi, že
byl na nějakém kurzu, něco se tam naučil… Já jsem mu odpověděl, že samozřejmě vím.
Vyhledal jsem tedy ten dva roky starý email, který jsem nedávno vymazal, a s Karlem
jsme se dohodli na tom, že mi pomůže s bariérami vstupu na burzy, které byly naprosto neuvěřitelné. Jenom zaregistrovat se do všech burz (obchodovali jsme později na 3
burzách - Mt. Goxu, BTC-e, Bitstampu) bylo velmi náročné.
Začalo tedy období, kdy jsem začal spekulovat. Spekulaci mám v genech a baví mě to,
už od roku 1993, kdy jsem dělal kurz od burzy cenných papírů, u doc. Pavláta jsem
skládal zkoušku z futures. Nějakým způsobem mě to vždy velmi zajímalo. Nejvíc mě to
zajímalo v době, kdy Sati, můj obchodník s cennými papíry, zkrachoval a já jsem do konkurzu přihlásil částku v mnoha milionech korun a mohl jsem si vybrat, jestli budu chud1) World BTC Business, SE, majitel a CEO společnosti poskytující služby v oblasti obchodování s virtuálními
měnami, email: [email protected]
96
ší, nebo chudší s infarktem. Vybral jsem si první možnost, protože infarkt jsem opravdu
nechtěl dostat. Přišlo období, kdy jsem udělal můj první obchod na Mt. Goxu a nakoupil
jsem bitcoin za 115 dolarů. Tak jsem si říkal, že to je pěkné, ale pak přišlo léto a bitcoin
spadl na 80 dolarů. Tak jsem si řekl, že jsem se netrefil a že se nedá nic dělat. Pak ta
doba nicméně byla turbulentní, bitcoin šel nahoru a dalo se na tom nějakým způsobem
profitovat. Já jsem si ale všimnul jiné věci, a to že burza BTC-e, popřípadě Bitstamp, má
rozdílný kurz, a že ten kurz byl v rozdílu opravdu významném. Zde se jednalo zhruba
o 12-14% rozdíl kurzů v určité fázi během dne. Načež jsem si nakreslil krásné schéma, že
jeden den nakoupím bitcoin na BTC-e nebo na Bitstampu, přesunu ho transakcí, která
je velmi rychlá, na Mt. Gox a vydělám. Rozložil jsem si to do dnů, ale narazil jsem na
jednu věc. Přestože jsme u Mt. Goxu udělali pro výběr peněz tzv. apostilu, což znamená,
že jdete k notáři a musíte si u něj nechat ověřit občanku a další věci, stálo to spoustu
peněz a posílali jsme to přímo do Japonska, z Mt. Goxu v té době již téměř vůbec nešly
vybírat peníze. Po zkušenosti se Sati mi zasvítila kontrolka a říkal jsem si, že to je špatně.
Další věc byla ta, že ač mám spekulaci rád, tak se bojím neomezené spekulace, protože
zde vždy přijdete o všechno. V době, kdy se bitcoin začal blížit 350 - 360, tak jsem se
této ceny bál a udělal jsem proto jednu zvláštní operaci. Peníze, které jsme měli na Mt.
Goxu jakoby na výběru, jsme tam vrátili na účet, nakoupili bitcoiny, odešli na jinou burzu, směnili na litecoiny a skončil jsem s obchodováním.
Všech těch burz jsem se bál, protože například burza BTC-e sídlí v Bulharsku, Bitstamp
ve Slovinsku. BTC-e má kolegyně Lenka Vrbíková dokonce zkusila oslovit, že bychom
je koupili a odpověděl nám nějaký Rus, že jede na tři týdny na dovolenou - to jsou
reálné věci, které se nám skutečně staly. Vzal jsem tedy litecoiny, založili jsme litecoinovou peněženku (ta spekulace byla velmi zajímavá), stáhnul jsem celou pozici k sobě
do počítače a šel jsem domů. Přišel jsem druhý den do práce a říkal jsem si, že počítač
v současné době přeci není počítačem, neuvěřitelně se to proměnilo. Mám sice krásný
počítač, ale říkal jsem si, že už to není železo, ale že to má hodnotu z podstaty věci, že
jediný soubor jsou peníze, a trochu jsem zpanikařil. Začal jsem tedy zálohovat, zazálohoval jsem do telefonu, na server, na toto a pak jsem si říkal, přesně jako pan rektor,
co když si nezapamatuji heslo, co s tím budu dělat. Nebo co když kryptovací program,
který používáme, nebude upgradován a já se k tomu nedostanu. A opravdu se jednalo
o zajímavou částku.
V tu chvíli přišla myšlenka na to, že bych se chtěl podívat po nějakých „normálních“
službách. Když to vezmu, tak mě (a v tom se trochu lišíme tady s kolegou), nevadí vzít
soubor a dát ho někam do úschovy, abych se o něj nemusel starat, protože jsem ten
97
lenivý „jakýsi podnikatel“, který nechce mít starost s tím, že nosí peníze u sebe, byť ve
výborném přístroji. Začal jsem se tedy koukat, tyto služby jsem našel, ale roztříštěné. Tu
někde byl Flexcoin, což byla jakási obdoba banky, tu byla zase jiná služba, tu byla burza,
a někde se začalo hovořit o nějakých automatech (Robocoin, Lamassu apod.) V tu chvíli
jsem si udělal filozofický výrok, který samozřejmě není levný, a to, že virtuální měny
jsou a budou. Neumím odpovědět na to, proč to tak cítím, jednoduše jsem se v dané
chvíli rozhodl (možná si to víc přeji, než že to bude skutečně pravda) a řekl si, že virtuální
měny jsou a budou, a dal jsem si za úkol identifikovat rizika. Musí se do toho investovat
peníze, ať už do nákupu přístroje, do vývoje softwaru, nebo do lidí.
Co se stane, když virtuální měny nebudou, nebo když to nevyjde, a jak velké je to riziko.
Já jsem si řekl, že to riziko je absolutní. Vezmu investiční prostředky, nainvestuju je do
projektu a může z nich být nula, protože tam není cesta nazpět. Například jsme objednali Robocoiny, ze kterých, když přijdou a nebudou fungovat, nebo virtuální měny skončí, zbudou tři krásné přístroje a budou sloužit třeba jako květináče. Je ale pravda druhá
věc, že když jsem uvažoval o potenciálu, který jsem si chtěl nakreslit na druhou stranu,
protože na jedné straně jsem měl obrovskou nulu, dal jsem si tam ležatou osmičku,
protože potenciál toho je skutečně nekonečný. Nikdo jej neumí definovat a nikdo neví,
jakým způsobem to v současné době bude fungovat, co se z toho vyvine, jestli to opravdu bude revoluce typu internet a na to pak navázané firmy, nebo nebude.
Pohyboval jsem se ve složitém prostředí, protože jsem si dělal statistiku článků, které
vycházely, dávali jsme si je na EverNote, a skutečně to vycházelo 50 % jako virtuální letadlo a přijdete o peníze a 50 % jako skvělá záležitost, která bude fungovat. Jak se v této
chvíli rozhodnout? Já jsem si jednoduše věřil a říkal jsem si, že mi přijde tento produkt
zajímavý a že bych ho chtěl vyzkoušet. V tu chvíli vznikla myšlenka, že pro to vytvořím
nový start-up, abych se příliš nenudil a abych té práce, kterou mám a které není málo,
měl ještě víc. Udělal jsem si v podstatě takovou radost. Trochu jsem ten start-up udělal
složitější a protože jsem v pokročilejším věku, najal jsem si kolem sebe špičkové lidi
s tím, že mi tady kolega Vyskočil připravil firemní strukturu a to, jakým způsobem to
budeme dělat.
Co s digitální měnou?
Nyní přejdeme ke službám. Já jsem si to vydefinoval tak, že když jsem měl tu pozici, co
mi chybělo. V prvé řadě jsem chtěl, abych si mé virtuální litecoiny někde uložil, někdo
se mi o ně postaral, hlídal mi je, zabezpečil mi je a mohl jsem se k nim kdykoliv dostat
98
a nějakým způsobem s nimi pracovat nebo s nimi něco zaplatit. Podotýkám jednu rovinu, kterou z mého záměru úplně škrtám, a to, že nechci být schován za transakci a že
mi vůbec nevadí, že jsem s ní spojen.
Když jsme nad tím pak uvažovali, říkali jsme si, jak to, co vytvoříme, ten obchod s virtuálními měnami, změnit a koho oslovit. Našimi klienty by, jak jsem již zmínil, neměli
být ti, kdo si v současné době už umí nakoupit přes BTC-e, jdou do toho rizika, že do
Bulharska odešlou peníze. BTC-e jen za dobu mého obchodování třikrát změnilo banku
od anglické, přes německou, po českou. To jsou velmi rizikové záležitosti. Když jsem
všechny tyto věci viděl, řekl jsem si, abychom zkusili vybudovat něco sami. Věděli jsme,
že existují jakési automaty, objevili jsme to a začali jsme vyjednávat s americkým dodavatelem. Mimochodem, kdyby to bývalo vyšlo, tak by Robocoin stál tady a Jordan Kelly,
CEO té firmy, by přiletěl. Bohužel jsme zatím ve Frankfurtu.
První věc, kterou jsme tedy viděli a kterou jsme chtěli vyzkoušet, jsou jakési automaty (schválně neříkám Robocoin, protože to může být cokoliv). Byl jsem v Holešovicích,
zatím se vytvořil jednosměrný automat, a pro někoho, kdo ještě neobchodoval s virtuální měnou, je to hodně podobné automatu banky. Když jsme nad tím uvažovali, tak
jsme přemýšleli, kam ho dáme. Bavili jsme se od letiště přes Nový Smíchov, Abú Dhabí,
Polsko, vymýšleli jsme kde co. Jenže jsem se trochu bál, že v prvopočátku obsluha nebude úplně jednoduchá, protože se musí provádět registrace, kterou jsme samozřejmě
odsouhlasili i americkému partnerovi a chtěli jsme k tomu mít servis. Takže jsme si vymysleli, že půjdeme cestou, kterou klientela, kterou bychom chtěli oslovit, zná. A to je
klientské centrum. Protože jsem trochu megaloman, tak jsem si na interiér klientského
centra najal pana profesora Kroupu, aby vytvořil něco, co by Robocoiny a vůbec virtuální měnu vyjádřilo a bylo to zapamatovatelné. Další věc, kterou bychom k tomu chtěli
dodat, je soubor softwarových nástrojů (pracovně jsme to nazvali jako Virtualcoin) uložíte si, můžete provádět transakce, můžete mít třeba i částečně pojištěno. Jaké další
služby to přinese, to v současné době nevíme, ale mělo by to být přesně tak, jako když
pracujete s klasickými penězi. My bychom nechtěli, aby byl rozdíl mezi tím, jestli pracujete s korunou, dolarem nebo bitcoinem.
To bylo to, co jsme chtěli my, a teď ještě pár věcí k tomu, jak ta cesta byla strastiplná.
22. ledna jsme vydali tiskovou zprávu o tom, že přivážíme tři Robocoiny. Jak jsem zmínil
v zákulisí, 24. ledna mi zavolali z americké ambasády, zdali bych nechtěl přijít na kávu,
že si všimli, že chci obchodovat s virtuálními měnami. Já jsem se z toho vymluvil a poslal
jsem tam svou kolegyni. Samozřejmě jsme zástupce z americké ambasády zvali, aby
99
se přišli podívat, a myslím, že nezareagovali, ani se nám neozvali a nepřišli. Nicméně
opravdu dva dny trvalo, než se nám někdo ozval. Zároveň s Robocoinem jsme udělali
jednu věc, protože společnost, která to převáží sem – společnost Marlyle, požádala
Českou národní banku o směnárenskou licenci. Tu jsme dostali, je tam přesně exaktní
výkaznictví, ale nebyly tam virtuální měny. Dal jsem tedy zpětný dotaz přes datovou
schránku, jakým způsobem mám virtuální měny evidovat, a oni mi odpověděli, že virtuální měny se neevidují, že s tím ČNB nemá nic společného, a že se to týká čistě jen
živnostenského úřadu. Pohádka o kohoutkovi a slepičce. Živnostenský úřad, MPO, Ministerstvo financí, placený dotaz, neplacený dotaz. Nějaká vyjádření jsme dostali.
Reakce na předřečníky
Pak jsem si udělal ještě pár poznámek na to, jak tady vystupovali kolegové. Ztrátu hesla,
tu jsem zmínil. Vytvoření podmínek – my bychom je chtěli vytvořit, vybudovat klientská centra. Chtěli bychom do toho vtáhnout zahraniční partnery. Myslíme si, že je zde
unikátní příležitost, jak i z České republiky vytvořit jakousi globální firmu. Samozřejmě
se mohu mýlit, ale to je mé riziko, které je v té nule, a jestli se nemýlím a podaří se to,
tak je to v tom nekonečnu.
Důležitá poznámka je ta, že bitcoin nevnímám jako náhradu stávajícího systému. Považuji jej za trošku riskantnější nástroj pro někoho, kdo je odvážnější. S kolegou vedeme
diskuze na pozici podobné tomu, jako když si z volných prostředků nakoupíte podílové
listy, čili něco na podobném principu.
V prezentaci pana doktora Skuhrovce se mi dále velmi líbila ta šedá čára na grafu, a to
je to používání. Já jsem přesvědčen o tom, že když trh a klienty dotlačíme do toho, že
nám budou věřit, že je tento produkt bezpečný, důvěryhodný a že v podstatě funguje
tak, jak oni jsou zvyklí, začnou jej více požívat a vznikne zde více transakcí. Jinak si myslím, že důvodem, z jakého se kolem toho všichni v současné době točí, je to, že se jedná
o zajímavou, byť velmi riskantní a spekulativní operaci, protože nárůsty a pohyby, které
tam jsou jak směrem dolů, tak směrem nahoru, jsou v současné době velmi zajímavé.
To je ode mne v tuto chvíli všechno.
Děkuji Vám za pozornost.
100
Problematické aspekty BTC ekonomiky
Problems of BTC economy
Jiří Táborský1
Abstrakt: Čtení o Bitcoinu mnohdy připomíná romány Julese Verna. Technický pokrok
pochopitelně nelze zastavit a je dost možné, že budoucnost ekonomiky se skutečně
bude ubírat cestou digitálních decentralizovaných měn. Ale podobně jako u zmíněných
románů je prakticky jisté, že zatímco některé z vizí ohledně ekonomiky stojící na decentralizovaných měnách budou uvedeny do praxe, u jiných zůstane jen románové zpracování. Zkusili jsme namodelovat ekonomiku, v níž se jako univerzální platidlo používá
Bitcoin, a některé z hlavních tezí kolem Bitcoinu vzaly za své. Například oblíbené tvrzení, že Bitcoin je deflační měna.
Klíčová slova: bitcoin, deflace, inflace, bankovnictví částečných rezerv, penzijní systém,
daně
Abstract: Reading about Bitcoin is similar to reading Jules Verne‘s novels. There is no
question whether the technological development can be stopped. It is entirely possible
that the future will be of decentralized digital currencies. However, the situation of
Bitcoin and the novels by Jules Verne bear some resemblance. Some visions will make
it to the real world, others will stay in the writer‘s imagination. We tried to create an
economy based on Bitcoin as the universal currency. In result, some of the main assertions vanished. For instance the popular claim that Bitcoin is a deflationary currency.
Keywords: bitcoin, deflation, inflation, fractional reserve banking, pension system, taxes
1) Lidové noviny, Karla Engliše 519/11, Praha 5, [email protected]
101
1. Předmluva
Nárůst zájmu o alternativní měny se dal předvídat. Jelikož se prakticky celý západní
svět potýká s bezprecedentním nárůstem zadlužení (navíc nedoprovázeném válkou,
jako tomu bývalo v minulosti), šlo očekávat, že mnohé vlády se pokusí část svého dluhu
“umazat” prostřednictvím znehodnocení měny, tj. inflací. Podobných pokusů proběhla
v posledních letech celá řada a jistě ještě dalších podobných budeme svědky v relativně
krátkém časovém horizontu.
Existuje-li reálné riziko znehodnocení měny, tedy primárně znehodnocení úspor, bude
bezpochyby sílit poptávka po nějaké alternativě, resp. způsobu, jak se tomuto znehodnocení vlastních úspor vyhnout. Bitcoin (BTC) se zdá pro tyto účely ideální - teoreticky
není znehodnotitelný dodatečným tiskem, není padělatelný, nemá centrální autoritu,
která by mohla rozhodnout o nárůstu měnové zásoby, a není pod kontrolou žádné zadlužené vlády [1].
Přestože v dohledné budoucnosti zřejmě není představitelné, že by se v rámci nějaké
země stal BTC majoritním platidlem, není na škodu uvažovat o tom, jak by taková BTC
ekonomika v praxi fungovala.
2. BTC jako deflační měna?
V prvé řadě je nutné definovat, co rozumíme BTC ekonomikou. V našem modelovém
příkladu půjde o zemi s podobným daňovým a sociálním systémem, jaký má Česká
republika. V zemi funguje několik soukromých bank. V této ekonomice se jako hlavní
prostředek směny pro běžné účely (nákup zboží a služeb, výplata mezd, placení daní,
výplata důchodů atd.) používá BTC. Zároveň je BTC zákonným platidlem [2], tj. nemůže
být odmítnut jako prostředek k uhrazení dluhu. Účetnictví je rovněž vedeno v BTC.
Při modelování takovéto ekonomiky jsme nejprve vycházeli z premisy, která se v BTC
komunitě stala již prakticky axiomem, tedy že BTC je měnou deflační. Tento předpoklad
vychází z toho, že konečný počet BTC je předem znám a nové BTC nemohou být vytvořeny, je pouze možné dělit již existující BTC. Rostoucí objem bohatství společnosti spolu
s nenavýšitelnou měnovou zásobou musí nevyhnutelně vést k deflaci.
Problém je, že při bližším pohledu lze s vysokou mírou jistoty tvrdit, že jde o tezi chybnou. Předpokládá totiž, že uživatelé BTC, tedy v případě BTC ekonomiky prakticky kterýkoli běžný občan, budou své BTC uchovávat ve svých počítačích a budou se tím pá-
102
dem starat o veškeré své úspory. Pokud budeme předpokládat stejnou právní úpravu
bankovnictví, dá se čekat, že banky budou nadále nabízet své služby, zejména službu
správy vkladů.
Motivace uživatelů bankovní služby využívat bude dvojího druhu. V prvé řadě jde
o zhodnocení. I kdyby byla mírná deflace, např. 2% p.a., bude banka, která bude svěřené peníze investovat, schopná nabídnout zhodnocení v podobě úroků výrazně vyšší,
např. 6-8% p.a. Je pravděpodobné, že by uživatelé této nabídky rádi využili.
Druhou velmi silnou motivací bude bezpečnost. Banka bude schopná nabídnout uložení BTC ve svém vlastním úložišti obhospodařovaném týmem specialistů. Jelikož je
mizivá šance, že by někdy většinová populace byla schopná zabezpečit své domácí počítače tak, aby byla marginalizována možnost zcizení uložených BTC či nějaká technická
závada, která by nevratně zničila pevný disk počítače, je pravděpodobné, že by lidé své
peníze raději svěřili bance a jejímu týmu specialistů.
3. Částečné rezervy nezmizí
Jelikož součástí úvah BTC komunity není změna bankovní legislativy, není důvod, proč
by banky měly se svěřenými prostředky nakládat jinak, než jak činí nyní. Tj. z uložené
částky si ponechají jen zlomek (částečnou rezervu) a zbytek půjčí zájemci o úvěr. Jedná-li se o běžný účet, z něhož si uživatel může peníze kdykoli vybrat, vzniká situace, že dispoziční právo k jedné a té samé minci mají dva lidé. Člověk, který si BTC do banky uloží,
o tom vůbec nemusí vědět. O svých prostředcích bude mít přehled jen z výpisů z účtu či
internetového bankovnictví. Co se fyzicky děje s mincemi, které svěřil bance, už vědět
nebude. Výpis z účtu pro něho bude představovat jen právo na vyplacení příslušného
objemu BTC na požádání. Jinými slovy, systém částečných rezerv, který známe ze současné doby a který je častým předmětem kritiky [3], BTC umožňují úplně stejně jako
současné měny. BTC by v takovémto systému představoval jen podkladové aktivum.
Úvahu lze případně extrapolovat na již dávno zaniklý standard zlaté devizy [4]. Banky
by mohly emitovat své peníze, např. v podobě známých bankovek a mincí, jejichž vlastnictví by představovalo právo na vyplacení uvedeného objemu BTC. Podobně jako to ve
zmíněném systému bylo se zlatem.
Každopádně schopnost bank emitovat nové (nekryté) peníze by de facto zůstala. Zůstala by rovněž tendence k hospodářským cyklům, protože by nejprve vznikly tzv. úvěrové
bubliny, během jejichž vzniku by banky “napumpovaly” nové peníze do určitého odvět103
ví, které se v danou chvíli jako perspektivní a prosperující (úvěrová expanze) a následně
by přišlo vystřízlivění v podobě řetězové neschopnosti úvěry splácet a prudké snížení
ochoty bank nové úvěry poskytovat (úvěrová kontrakce). Téma hospodářského cyklu
blíže rozbírá např. L. v. Mises, Lidské jednání, pojednání o ekonomii.
Pokud by vláda chtěla systém částečných rezerv odstranit, je možné tak učinit pouze
legislativní cestou. BTC rozhodně není způsobem, jak se této celosvětové praxe zbavit.
4. Systém měny stabilní kupní síly
Bankovnictví v BTC ekonomice by však přece jen mělo jistá specifika. Zejména by nebylo nutné mít centrální banku, protože by odpadla nutnost mít emitenta měny. Tím by
také zmizel dohledový orgán, který by řídil objem peněz v oběhu. Počet BTC je dán a objem elektronických peněz navázaných na BTC by byl v moci bank jako takových. Z toho
může plynout obava, že by banky vyvolaly obrovskou inflaci v touze maximalizovat své
zisky poskytováním co největšího objemu úvěrů.
Nicméně jsme toho názoru, že by nejspíše vznikl systém, který nazýváme systémem
měny stabilní kupní síly. Banky totiž bezpochyby budou rozumět vztahu mezi inflací/deflací a objemem úvěrů a budou jej pečlivě sledovat a analyzovat. Velmi pravděpodobně
by k tomuto účelu vznikla nějaká společná platforma, např. bankovní asociace. Přílišná
inflace či deflace by totiž byly velmi škodlivé jevy i pro banky jako takové.
Vyšší objem úvěrů by skutečně mohl zvýšit zisk bank, ale inflace je tradičně vnímána
velmi negativně. Vztah běžné veřejnosti k inflaci je možné velmi dobře pozorovat v současné době na přestřelce mezi deníkem Blesk a radou České národní banky, zejména
osobou guvernéra ČNB Miroslava Singera, na téma intervencí ČNB, které oslabují korunu a vyvolávají tak inflaci [5]. Pokud by ČNB nebyla, padala by veškerá odpovědnost za
inflaci na banky jako takové. Výsledkem by bylo negativní PR, které by bankám odrazovalo klienty a poškozovalo je.
Deflace je naopak veřejností vítána, ale rozhodně by nebyla v zájmu bank. I mírná deflace by totiž znamenala, že ke zhodnocení úspor není nutné využívat bankovních služeb,
ale je možné mít úspory “ve slamníku”, v tomto případě spíš v externím HDD. Deflaci
tedy banky budou bránit.
Výsledkem by zřejmě byl systém velmi podobný dnešnímu. Růst cen by se pohyboval
kolem dvou procent ročně a nedocházelo by k žádným zásadnějším výkyvům. Kupní síla
104
měny by zůstávala dlouhodobě stabilní (mírný nárůst cen ve většině případů reflektuje
technický, designový či jiný pokrok, tudíž jej lze těžko brát jako zdražování).
5. Když není brzda
Systém, který jsme v předchozím textu nastínili, by měl řadu pozitiv i negativ, přičemž
u některých aspektů není zcela jednoznačné, jestli jsou pozitivní či negativní. Mezi jednoznačné klady by patřily stabilita a předvídatelnost. Pokud by skutečně vznikl systém,
který jsme popsali, zřejmě by se jednalo o systém poměrně stabilní. Sice by v něm docházelo k hospodářskému cyklu, ale i ten má tendenci se postupem času marginalizovat
[4], pokud nedojde k nějaké skutečně zásadní události, za niž lze v novodobých dějinách
považovat kupříkladu pád železné opony, vznik jednotného evropského hospodářského
prostoru atd.
Aspekt, který je rozporuplný, je nemožnost inflačního řešení dluhů. V systému, o němž
hovoříme, by vláda bezpochyby mohla navyšovat objem peněz v oběhu, ale pouze emisí dluhopisů a následným transferem získané hotovosti obyvatelstvu (investiční aktivita
vlády, sociální dávky, mzdy státních zaměstnanců atd.). Ale mohla by tak činit pouze
v mezích, které jí banky dovolí. Nadměrné půjčování by vedlo ke ztrátě bonity vlády,
nárůstu úroků a obecně všem průvodním jevům “dluhové spirály”. Přímý tisk peněz
prostřednictvím centrální banky formou oblíbeného odkupu vládních dluhopisů centrální bankou by v BTC ekonomice dost dobře nešel realizovat.
To je na jednu stranu výborná zpráva. Monetizace dluhů znamená nejen úlevu dlužníkům, ale také prakticky vzato okradení střadatelů. Dlužníkům je umazána část hodnoty
jejich dluhu vyjádřeného v penězích, které ztratily na hodnotě, ale střadatelé mají své
úspory v měně, která může být z ničeho nic bezcenná. Z morálního hlediska lze takový
postup jen těžko schvalovat. BTC ekonomika by tedy obyvatelstvo před takovým krokem ochránila. A vláda by přišla o důležitý mocenský nástroj.
6. Konec penzí
Dvojsečnost tohoto aspektu plyne z toho, že existují případy, v nichž může inflační řešení dluhů být tím nejmenším zlem ze všech možných. Představme si standardní sociální
stát, který se najednou ocitne bez peněz. Výnos daní zdaleka nestačí na pokrytí výdajů,
stát drtí vysoké úroky z půjček a nikdo již není ochoten evidentně bankrotujícímu státu
půjčit.
105
Prakticky u všech západních států hrají prim sociální výdaje, zejména jde o výdaje spojené s penzijním systémem a zdravotním systémem. V České republice se kupříkladu
výše implicitního dluhu penzijního systému (závazky vůči dnešním a budoucím důchodcům) odhaduje někde mezi osmi a dvanácti biliony korun. Většina příjemců státních
peněz (důchodci, zaměstnanci státu atd.) je na tomto příjmu existenčně závislá.
Tvrdý bankrot, během něhož by stát jednoduše třeba v polovině roku oznámil, že na
výplatu penzí nejsou peníze a je zkrátka se vším konec, by v kulisách dnešních sociálních
států znamenal prakticky vzato sociální kataklyzma. V Česku jsou bezmála tři miliony
starobních a invalidních důchodců [6]. Cca 95% jejich příjmů pochází od státu (vychází
ze šetření druhé Bezděkovy komise [7]). Pokud by o tento příjem ze dne na den přišli
a spolu s nimi cca 600 tisíc státních zaměstnanců, budou důsledky katastrofální a nelze
vyloučit ani občanskou válku. Inflace tento problém umožňuje rozložit v čase.
7. Daňová BTC peněženka
Pro státní kasu je inflace vyloženě přínosná. Například důchody se valorizují na základě
roku minulého, zatímco daně a pojistné se vybírají z peněz dnešních. I platy státních
zaměstnanců se odvozují od loňské inflace. Má-li stát nástroj v podobě centrální banky,
s jehož pomocí může inflaci vyvolat, může se tak vyhnout tvrdému bankrotu a zmírnit
následky insolvence. Přičemž je pochopitelné, že se taková akce může vymknout z ruky
a výsledná hyperinflace může mít stejně katastrofální důsledky.
Stávající podoba penzijního systému je prakticky neudržitelná i s běžnou měnou. Nástup BTC ekonomiky by však tento problém ještě výrazně prohloubil a hlavně by likvidace penzijního systému přišla prakticky naráz. Důsledky je těžké odhadnout, ale
bezpochyby by byly dramatické a je velmi nepravděpodobné, že by je jakákoli vláda
dokázala zvládnout.
Jinými slovy, provozování sociálního státu v podobných parametrech, jaké má například
český sociální systém, se v BTC ekonomice jeví jako mimořádně obtížné až nemožné.
Problém není jen na straně výdajů. I příjmová strana rozpočtu by v BTC ekonomice
zřejmě doznala značných změn ve srovnání s budoucím stavem. Efektivní výběr daní
totiž kromě jiného předpokládá pokud možno přehledný trh a kvantifikovatelný objem
zdanitelné ekonomiky.
Jelikož je jedním z hlavních znaků BTC jeho anonymita a nevysledovatelnost transakcí,
bude to při výběru daní znamenat nezanedbatelný problém. Data o transakcích sice
106
jsou dostupná, ale jelikož nelze rozlišit, zda to byla půjčka, dar či zdanitelné plnění, jsou
tyto statistiky pro daňové účely vcelku bezpředmětné.
Samotná anonymita BTC peněženky je řešitelná vcelku triviálně - finanční úřad zřídí
speciální peněženku pro daňové účely a pro potřeby podnikání, při jejímž zřízení se
uživatel autentizuje občanským průkazem podobně jako při zřizování datové schránky.
Nicméně tento postup stojí jen na důvěře finančního úřadu v uživatele, jemuž pochopitelně nic nebrání zřídit si dalších několik anonymních peněženek a daňové povinnosti
obcházet.
Argument, že kdo chce podvádět, bude to dělat v jakémkoli systému, nelze dost dobře
považovat za platný. Je evidentní, že míra podvodů a daňových úniků je nepřímo úměrná nákladům, které musí jednotlivec na spáchání podvodu obětovat. Jelikož založení
anonymní BTC peněženky s vidinou, že doložit, že je skutečně moje, je prakticky nemožné, trvá pár minut, dá se čekat, že oproti dnešnímu stavu by objem šedé ekonomiky
znatelně narostl. Zejména když by se finanční úřady musely při zjišťování skutečných
majetkových poměrů plátce daně opírat prakticky výlučně o nepřímé důkazy - nemovitosti, auta a další majetek evidentně neodpovídající vykázaným příjmům.
8. Daňový crowdfunding
Daňový systém, který by stál na důvěře mezi plátcem a správcem daně, by zřejmě vedl
k tlaku na snížení daňové zátěže. Navíc jakýkoli vládní skandál by se zřejmě obratem
projevil na výši inkasa v důsledku úvahy “tak tohle financovat nebudu”.
Je otázka, jestli by vůbec stávající systém mohl přežít alespoň přibližně v podobě, jakou
známe. Troufáme si odhadnout, že nikoli. Je dost možné, že by se daňový systém omezil
jen na zajištění základního provozu státu (těžko představitelné, protože základní provoz
zahrnuje i sociální systém, což je spolu s provozními výdaji cca 80% výdajů státního rozpočtu [8]). Na rozsáhlejší investiční projekty by stát teoreticky mohl vypisovat něco na
způsob sbírky, jakýsi vládní crowdfunding. Byla by to fakticky obdoba referenda o velkých investičních projektech, které by občané svými penězi buď podpořili, nebo nikoli.
Je však prakticky vyloučené, že by úroveň veřejných služeb zůstala na dnešní výši. Systémem dobrovolnictví by se dala pokrýt jen část nákladů stávajícího systému, přičemž
zbytek by musel být buď zcela zlikvidován, nebo privatizován či svěřen neziskovému
sektoru.
107
Je nesporné, že výhledy uvedené v tomto textu se budou mnohým líbit. Ovšem bude
zde i početná skupina, která bude proti. Proto kdykoli někdo chce ekonomiku decentralizovaných digitálních měn, měl by být schopen odpovědět na dotaz, čeho je ochoten
se vzdát z té dnešní.
Reference
108
[1]
Bitcoin.cz [online]. [cit. 2014-05-19]. Dostupné z: http://blog.bitcoin.cz/
[2]
z. č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů
[3]
ROTHBARD M., Mystery of Banking
[4]
MISES L., Lidské jednání pojednání o ekonomii
[5]
Blesk.cz [online]. [cit. 2014-05-19]. Dostupné z: http://www.blesk.cz/tag/singer/1
[6]
Důchodová statistika. ČESKÁ SPRÁVA SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ [online]. [cit.
2014-05-19]. Dostupné z:http://www.cssz.cz/cz/o-cssz/informace/statistiky/
duchodova-statistika/
[7]
Závěrečná zpráva PES. Ministerstvo práce a sociálních věcí [online]. [cit. 201405-19]. Dostupné z:http://www.mpsv.cz/cs/8895
[8]
Měsíční pokladní plnění státního rozpočtu v roce 2014. Ministerstvo financí
ČR [online]. [cit. 2014-05-19]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cs/verejny-sektor/monitoring/plneni-statniho-rozpoctu/2014/mesicni-pokladni-plneni-2014-16842
Virtuální měny z pohledu AML/CFT opatření –
současnost a očekávaný vývoj
Virtual currency in terms of ALM/CFT measures – present
and expected development
Jiří Tvrdý1
Abstrakt: Příspěvek konstatuje současný pohled českých i evropských regulátorů na virtuální měny z hlediska platného práva. Popisuje opatření přijatá českou finanční zpravodajskou jednotkou ke snížení rizik, která virtuální měny přinášejí. Naznačuje budoucí
předpokládanou regulaci zejména z hlediska opatření proti zneužití k praní peněz či
financování terorismu.
Klíčová slova: praní peněz, financování terorismu, Finanční analytický útvar, AML zákon
Abstract: The paper states the current view of the Czech and European regulators on
the virtual currencies in terms of positive law. It describes the measures adopted by
the Czech Financial Intelligence Unit in order to reduce the risks connected with them.
It indicates the expected future regulation especially the measures to prevent of the
virtual currencies for the purposes of money laundering or terrorist financing.
Keywords: money laundering, terrorist financing, Financial analytical unit, AML act
1) Finanční analytický útvar Ministerstva financí, email: [email protected]
109
Úvodem
Z pohledu české „finanční zpravodajské jednotky“, tedy útvaru, jehož hlavním úkolem
jsou opatření proti praní špinavých peněz a financování terorismu (AML/CFT), je Bitcoin, respektive veškeré virtuální měny, považován za významný rizikový faktor. Opatření proti praní peněz či financování terorismu jsou prakticky založena na zaznamenání
a uchování stop po přesunech finančních prostředků či jakéhokoli majetku, současně
však při identifikaci subjektů, od nichž či ke kterým se majetek přesouvá, a konkrétních
fyzických osob, které takový přesunu majetku iniciují. Například Bitcoin svojí podstatou
poměrně dobře splňuje podmínku uchování stop o přesunech. Ovšem příslušné virtuální peněženky jsou bez jakékoli identifikace a stejně tak i směna Bitcoinů za jiný majetek,
ať již finanční prostředky či zboží jakéhokoli typu, je prakticky zcela anonymní.
Aktuální právo v České republice s virtuálními měnami nepočítá. Například zákon č.
284/2009 Sb., o platebním styku (ZPS), uvádí v § 2 odst. 1 písm. c), že „peněžními prostředky (se rozumí) bankovky, mince, bezhotovostní peněžní prostředky a elektronické
peníze“. Elektronické peníze pak popisuje § 4 uvedeného zákona takto: „(1) Elektronickými penězi je peněžní hodnota, která a) představuje pohledávku vůči tomu, kdo ji
vydal, b) je uchovávaná elektronicky, c) je vydávaná proti přijetí peněžních prostředků
za účelem provádění platebních transakcí a d) je přijímána jinými osobami než tím,
kdo ji vydal. (2) Elektronickými penězi není peněžní hodnota, která nemůže být použita
k provedení jiné platební transakce než platební transakce uvedené v § 3 odst. 3 písm.
c) bodě 4 nebo v § 3 odst. 3 písm. d) bodě 7.“. Virtuální měna není podložena žádným majetkem, nepředstavuje tedy pohledávku vůči vydavateli, jak požaduje citované
ustanovení § 4 odst. 1 písm. a). Obdobně řeší elektronické peníze i EU ve své směrnici 2009/110/EC, o přístupu k činnosti institucí elektronických peněz, o jejím výkonu
a o obezřetnostním dohledu nad touto činností (EMD). Na základě těchto faktů a po
řadě dotazů vydala své stanovisko dne 10. února 2014 i Česká národní banka. V něm se
v podstatě uvádí, že
110
•
Bitcoin nejsou peněžní prostředky dle zákona o platební styku ani elektronické peníze,
•
nejsou ani investiční nástroj,
•
obchodování s Bitcoiny nevyžaduje povolení ČNB a nepodléhá jejímu dohledu,
•
povolení ČNB není potřebné ani k přijímání úhrad zboží a služeb prostřednictvím Bitcoinů.
Tím vlastně ČNB postavila Bitcoin a potažmo obdobné virtuální měny na úroveň běžného zboží.
1. Charakteristika BTC
Bitcoin je v různých zdrojích popisován jako údajně deflační měna, což vyplývá ze způsobu jeho uvolňování do oběhu a konečného omezeného objemu. Jeho hodnota však
není kryta žádným majetkem a je tak vyloženě spekulativní a evidentně i silně podléhá
vlivům trhu. Pro náročnou vystopovatelnost a nemožnost kontroly se jeví jako vhodný
k trestné činnosti, tedy nejen k praní peněz, ale i k financování nezákonných aktivit, ať
už terorismu nebo třeba uplácení. Anonymita přitom není absolutní: nelze nikdy spolehlivě zakrýt, jaké virtuální peníze odkud a kam přišly. Na druhou stranu se zejména
v souvislosti s posledními útoky na směnárenské servery jeví jako velmi riziková dlouhodobá investice, byť svým zázračným zhodnocením v průběhu minulého roku představoval asi nejvýnosnější „investiční nástroj“.
Například i European Banking Authority (EBA) byla nucena konstatovat rizikovost virtuálních měn, o níž svědčí zejména rychlý nárůst uživatelů (během roku 2013 z 45 na
400 tisíc), žádná regulace, rizika pro uživatele (podvodné směnárny, možnost odcizení
z „digitální peněženky“, nulová ochrana při platbách, značné výkyvy hodnoty, relativně
časté zneužití pro kriminální aktivity včetně praní peněz, nevyjasněné daňové povinnosti). Proto i v prosinci 2013 vydala své „varování před riziky virtuálních měn“.
2. BTC v České republice
Státní orgány se ale nemohou vůči virtuálním měnám stavět jako k něčemu, co neexistuje, nebo co po období boomu zase potichu zmizí. Možná tomu tak skutečně bude,
nicméně v současné době je nutné vzít na vědomí, že i v ČR Bitcoin jako platidlo aktuálně přijímá cca 50 obchodů, od 18. února 2014 máme první bankomat (firmy Brmlab)
v Praze Holešovicích, firma oXy Online (Brno) zřejmě jako první v ČR nabídla vyplácet
zaměstnancům část mezd na jejich přání v Bitcoinech. Přitom na internetu lze najít
dalších cca 80 „kryptoměn“, jako jsou Litecoin, Peercoin, Ripples, Namecoin, Primecoin
a další.
111
I Finanční analytický útvar (FAÚ) byl postaven před otázku „co s virtuálními měnami“,
respektive jak by k nim měly přistupovat takzvané „povinné osoby“ podle zákona č.
253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu (AML zákon). Vycházel přitom z faktů, že se nejedná o elektronické
peníze dle ZPS či EMD, z toho titulu nejsou virtuální měny pokryty stávající ani aktuálně
připravovanou směrnicí EU „proti praní špinavých peněz“ a na obchody či směnu se bez
dalšího neuplatní AML zákon. Protože ale současně FAÚ detekoval potencionální rizika
a dokonce už i zaznamenal praktické zneužití k legalizaci výnosu z trestné činnosti, přijal
vlastní nezávislé opatření a na základě AML zákona vydal dne 16. září 2013 „Metodický
pokyn o přístupu povinných osob k digitálním měnám“. V něm je všem povinném osobám uloženo, aby v souvislosti s nákupem/prodejem jakékoli digitální měny, jako je například Bitcoin, byla za velmi rizikovou k posouzení a k rozhodnutí o dalších opatřeních
podle okolností považována každá platba nad hodnotu 1.000 EUR a vždy jako podezřelý
obchod postupem podle § 18 AML zákona oznámena transakce nad hodnotu 15.000
EUR. V této souvislosti FAÚ rovněž doporučuje příručku FATF „Guidance for a risk-based approach - prepaid cards, mobile payments and internet-based payment services“
z června 2013, která se rovněž rizikovostí virtuálních měn zabývá. Metodický pokyn,
stejně jako další související právní předpisy, jsou pro veřejnost dostupné na internetových stránkách www.mfcr.cz/fau.
3. Co můžeme očekávat od budoucnosti?
Na základě našich informací je příští krok na EBA, jako evropském bankovním dozorovém orgánu. Ten již v roce 2013 zřídil zvláštní pracovní skupinu - Taskforce on virtual currencies (ToVC). Od ní se v květnu 2014 očekává stanovisko, které by mělo být základem
pro další vývoj legislativy v EU i/nebo v členských státech. Vzhledem k jednotnému trhu
by podle mého názoru měla zejména EU sjednotit přístup a jednoznačně vyjádřit, za co
mají být virtuální měny považovány. Jsou to elektronické peníze, nebo se jedná o investiční nástroj, ceninu, nebo je máme považovat za jinou komoditu, tedy běžné obchodní
zboží? To je pochopitelně významné například i pro způsob zdanění.
Nehledě na vývoj evropského práva pochopitelně ani FAU nehodlá nečinně přihlížet.
V letošním roce zahajujeme přípravu novely AML zákona, které by měla implementovat
právě finišující nové AML předpisy EU – AML směrnici a nařízení o bezhotovostních převodech. V novele zákona proto předpokládáme promítnout opatření vyplývající z připravovaného stanoviska ToVC, a nejspíše i zahrnutí zprostředkovatelů a poskytovatelů
služeb spojených s virtuálními měnami mezi povinné osoby. Tedy i Bitcoinové směnár112
ny, úschova virtuální měny či provozování příslušných automatů by byly činnosti, které
spadají pod právní regulaci AML/CFT. Obchody s virtuální měnou by tedy v budoucnu
měly být identifikované a záznamy o nich po zákonem stanovenou dobu uchovávané
bez ohledu na to, zda ji postavíme na roveň jiným měnám. Účinnost nového, resp. novelizovaného AML zákona předpokládáme nejpozději ke konci roku 2015.
113
Virtuální měny z pohledu rizika daňových úniků
Cryptocurrency –The Tax Fraud Risk Management Point of
View
Miroslav Veselý1
Abstrakt: Virtuální měny se stávají realitou. Přinášejí nové možnosti, vyžadují nové přístupy. To se týká i správy daní. Nové možnosti placení představují i nové hrozby a nová
rizika pro administraci daní. Zejména rychlost a anonymita operací bude komplikovat
práci daňové kontroly. Nezbytné je i sjednocení přístupu k virtuálním měnám v rámci
EU.
Klíčová slova: Bitcoin, peníze, daně
Abstract: The virtual currencies becomes to reality. They presents new possibilities,
requires new approaches, even in the area of tax administration. The new payment
methods represent new threats and new risks for tax administration. Anonymity and
transaction speed will complicate work of tax auditors. The common approach of all EU
member tax administrations to this subject will be required.
Keywords: BitCoin, money, Tax
1) Analyticko-vyhledávací oddělení, Odbor řízení rizik při správě daní, GFŘ, Lazarská 7, Praha 1, Miroslav.
[email protected]
114
1. BitCoin a Internet
Zrození virtuálních měn v roce 2009 přineslo s sebou mimo jiné také řadu otázek právního charakteru, které tak, jak se virtuální měny typu BitCoin (BTC) prosazují v celosvětově propojeném kyberprostoru, nabývají na palčivosti. A protože se BitCoiny staly
dnes již nedílnou součástí ekonomické činnosti na internetu, některé z těchto otázek
k zodpovězení se týkají i oblasti daní.
Jako vše nové i kyberměny zaplnily dosud nepopsaný prostor internetové ekonomiky
a svým způsobem se vymykají všemu dosud zažitému a kodifikovanému dosavadní praxí. Platné zákony a normy pracují s pojmy PENÍZE, ZBOŽÍ, SLUŽBY, POŘÍZENÍ či DODÁNÍ
a jsou odvozeny od klasického obchodního modelu. Ještě jsme se dokázali vyrovnat
s tím, že se internet jako nový fenomén stal největším tržištěm s nehmotnými produkty typu AUDIO či VIDEO nahrávek, softwaru, telekomunikačních služeb či Cloudových
úložišť dat. Obchodní transakce se zrychlily a pomocí kyberprostoru překračují hranice
států i kontinentů, což výrazně ztěžuje jejich následné prověření z pohledu daňové kontroly. A do tohoto světa přichází BitCoin a spol. jako alternativa platebního prostředku,
která má ve vínku atributy jako RYCHLOST, NEZÁVISLOST, ANONYMITA. Není tedy divu,
že již několik let daňové správy v Evropě i za Atlantikem řeší otázku, jak se vypořádat
s tímto novým fenoménem.
2. BitCoin a daňová kontrola
Výběr daní a daňová kontrola jsou postaveny mimo jiné na principu prokazatelnosti
obchodních transakcí. Při pochybnostech o uskutečněné transakci se často prokazuje její realizace třeba doklady o transportu zboží, souvisejícími náklady například na
montáž, atd. V případě internetového prodeje nehmotných produktů či služeb pak tuto
skutečnost může doložit třeba úhrada prostřednictvím platební karty či on-line převod
z bankovního účtu. Ovšem nic z toho nebude v případě kyberměn k dispozici. Majitelé
elektronických peněženek jsou skryti za svými NICKY, dodávky elektronických služeb
proběhnou mezi anonymizovanými IP adresami, celá transakce proběhne během zlomku vteřiny a obchodní areál má obrazně řečeno plochu 510 miliónů kilometrů čtverečních. Vyhledávání těch, kteří se s touto technologií pokusí vyhnout splnění svých daňových povinností, se stává velmi komplikovaným a časově náročným procesem. A tak
samozřejmě oproti nadšení z nezávislé a nekontrolované kybernetické měny vznikají
i tlaky pro její omezování, určitou formu kontroly či v některých státech dokonce na zásadní restrikce či úplný zákaz používání. A z vývoje v posledním roce je patrné, že tento
problém řeší vládní instituce po celém světě, od Číny či Malajsie přes USA až po Evropu.
115
Pokud jde o naše evropské sousedy, nikdo se zatím nerozhodl používání BitCoinu zcela
zakázat, nicméně zatím se v Evropě projevuje spíše tendence nepovažovat kybernetické
měny za peníze. V důsledku toho se na obchodní transakce s BTC bude pohlížet spíše
jako na nákup či prodej komodity a ve svém důsledku by to pak přineslo i povinnost
vypořádat se u většího objemu nákupu a prodejů s daní z přidané hodnoty. Centrální
banky evropských států se k přijetí BitCoinu za měnu staví vesměs odmítavě, ani daňové správy nejsou dosud jednotné v přístupu k tomuto fenoménu. Prvním krokem
ke sjednocení názorů by mohl být výnos Správy daní a cel Jejího veličenstva ze dne
3.3.2014, kde jsou stanovena základní pravidla pro zdaňování operací s BTC. Přehled
zachycuje všechny dotčené daně a všechny operace související s BitCoiny – od těžby
přes prodej až po směnárenskou činnost. Tento výnos je omezen časově i plošně, neboť
se týká pouze Velké Británie a působí pouze do okamžiku, kdy bude stanovena jednotná
politika na úrovni EU. Definitivní stanovisko v rámci EU se očekává v průběhu května
tohoto roku, nakolik však dojde EU v tomto termínu k úplné shodě není jisté.
Závěr
Jisté však určitě je, že BitCoin je realitou současnosti a že má potenciál v budoucnu
výrazně změnit náš pohled na ekonomiku. Zřejmě se bude muset zříci určité části své
proklamované nezávislosti a my se budeme muset naučit dělat svoji práci ve světě, kde
pojem „za chvíli“ se stává synonymem „historie“.
116
Vzdělávání a BitCoin
Education and BitCoin
Martin Vítek1
Abstrakt: Důsledky celosvětové ekonomické krize se nevyhnuly ani České republice.
Pro zotavení se z krize musí podniky sahat k inovacím výrobních postupů a dalším opatřením, které kladou na pracovníky nové kvalifikační požadavky. Práce se věnuje ekonomické krizi a jejím dopadům na oblast vzdělávání a odborné přípravy. Specifikuje
přístup a nástroje aktivní politiky zaměstnanosti EU. Dále se zabývá otázkou možného
financování vzdělávání využitím strukturálních fondů EU a věnuje se otázce financování
vzdělávání prostřednictvím virtuální měny.
Klíčová slova: Ekonomická krize, Evropská unie, operační programy EU, strukturální
fond, vzdělávání zaměstnanců, financování vzdělávání, virtuální měna BitCoin
Abstract: Text of abstract in English. The consequences of the global economic crisis
has not spared Czech Republic. To recover from the crisis, firms must have to reach to
innovate manufacturing processes and other measures that give workers new skills
requirements. The work deals with the economic crisis and its impact on education and
training. Specifies the access and active employment policy instruments of the EU. It
also considers the potential education funding from the Structural Funds and focuses
on the issue of funding education through virtual currencies.
Keywords: Economic cisis, European Union, EU operational programs, the Structural
funds, education, education funding, virtual currency BitCoin
1) AM Production s.r.o., [email protected]
117
1. Ekonomická krize a její dopady na oblast vzdělávání a odborné přípravy
Ekonomická krize a její dopady jsou na úrovni Evropské unie i v oblasti vzdělávání a odborné přípravy tématem číslo jedna, které velmi významně ovlivnilo mnohé debaty
zejména během českého předsednictví. Hlavní pozornost je věnována otázce, jak může
vzdělávání napomoci ke zvládnutí současné krize a navrácení se k ekonomickému růstu.
Již od zveřejnění první části plánu obnovy Evropskou komisí bylo vždy zdůrazňováno,
že právě v době ekonomického poklesu je nutné zachovat či dokonce zvýšit finanční
prostředky investované do lidských zdrojů, výzkumu a inovací. Zvyšující se nezaměstnanost ve všech zemích EU pak do popředí postavila důraz na rozvoj klíčových kompetencí vedoucích k posílení zaměstnanosti lidí a podporu dalšího (zejména odborného)
vzdělávání.
V únoru 2009 Rada ministrů EU přijala takzvaná klíčová sdělení pro jarní Evropskou
radu, v nichž se ministři shodli na tom, že vzdělávací systémy musí reagovat na požadavky trhu práce, poskytovat potřebné dovednosti a podněcovat otevřenost vzdělávacích
institucí vůči spolupráci se zaměstnavateli a dalšími relevantními aktéry.
Němec et al.(2014, s.8) uvádí: „Systematické odborné vzdělávání zaměstnanců, stejně
jako koncepční plánování a řízení kariéry zaměstnanců slouží dosahování strategických
cílů organizace (udržitelný rozvoj, dlouhodobá prosperita, trvalá konkurenceschopnost
apod.) i uspokojování specifických potřeb zaměstnanců (perspektivní zaměstnání, odborný rozvoj, funkční postup apod.)“2
Výsledkem další debaty na nejvyšší úrovni (22. a 23. března 2009 v Praze) bylo přijetí
tzv. 8 klíčových bodů pro obnovu Evropy z pohledu ministrů odpovědných za vzdělávání.
Z hlediska odborného vzdělávání je nutné zmínit zejména tyto body: rozvoj dovedností
a klíčových kompetencí nutných pro zajištění zaměstnanosti, flexibility a adaptability;
dialog a spolupráce se sociálními partnery; podpora celoživotního učení a dalšího vzdělávání (zejména odborného) a v neposlední řadě i sociální soudržnost a odpovědnost.
Významnou měrou tyto diskuse následně ovlivnily podobu v květnu přijatého Strategického rámce pro evropskou spolupráci ve vzdělávání a odborné přípravě do roku 2020
(ET 2020). Rámec by měl poskytovat tolik potřebnou koordinaci různých iniciativ v ob2) Němec O. Bucman P., Šikýř M.,: Řízení lidských zdrojů, 1. vyd. Praha: VŠFS, 2014. ISBN 978-80-7408083-8
118
lasti vzdělávání a odborné přípravy a zajistit, že věnované prostředky a úsilí povedou
k naplnění strategických cílů, které jsou definovány následovně:
1) uskutečnění celoživotního učení a posílení mobility,
2) podpora efektivity a kvality,
3) zajištění rovného přístupu a sociální inkluze,
4) rozvoj podnikatelského myšlení, kreativity a inovací.
V oblasti dalšího vzdělávání se aktivity na evropské úrovni zaměřují na implementaci Akčního plánu pro vzdělávání dospělých, jak byl schválen Radou ministrů v květnu
2008. Členské státy s podporou Evropské komise se zde zaměřují na zvyšování kvalifikace, uznávání neformálního vzdělávání a informálního učení, monitorování a výměnu
informací a zkušeností o vzdělávání dospělých mezi jednotlivými systémy či zajištění
kvality v dalším vzdělávání. Pro ČR jsou tyto aktivity důležitým zdrojem informací a zkušeností, které mohou přispět k rozvoji vzdělávacího systému a tím i k podpoře vzdělávání dospělých v ČR, jež má jednoznačně pozitivní dopad na kvalitu lidských zdrojů a tím
i na socioekonomickou prosperitu země.
2. Přístup k vybudování zdravé a konkurence schopné organizace
Donedávna stačilo pracovat v tradičně vymezených hranicích a tedy vykonávat předem
stanovené úkoly na základě příkazů a nařízení, prostě dělat věci správně.
Zrychluje se cyklus vývoj, výroba, distribuce. Žijeme v prostředí politické, ekonomické,
sociální, demografické a ekologické nestability. Mezi nejpodstatnější změny vnitřních
podmínek patří změny vlastnických vztahů, charakteru firmy, případně předmětu podnikání.
V současnosti existuje řada různých modelů a přístupů, jak je vhodné řídit nebo vést organizaci. Je značně obtížné v dnešním globalizovaném světě nalézt univerzální přístup
k vybudování zdravé a hlavně konkurenceschopné organizace. To platí bez ohledu na
velikost, tedy zda se jedná o malou firmu či velký podnik.
Úspěch i neúspěch každé organizace závisí pouze a výhradně na lidech v ní pracujících.
Sebelepší technologie, osvědčené metody a techniky budou zcela zbytečné a nevyužité, pokud v této organizaci nebudou schopní lidé. Jedna věc je schopné pracovníky
119
vyhledat a získat, druhá a často daleko těžší skutečnost je však tyto schopné pracovníky
řádně motivovat, odměňovat a tak jejich schopnost, pro kterou byli přijati, budovat
nebo alespoň udržet. Výkonnost každé organizace je přímo podmíněna výkonností lidí,
kteří v ní pracují a klíč k výkonnosti je pouze v lidech samotných (PETŘÍKOVÁ, 2007,
s.1-15).3
Vrba et al. uvádí: „ Česká republika, stejně tak jako některé další evropské země, potřebovala i kvůli zaměření svých investičních pobídek zejména v době ekonomického růstu
zahraniční pracovníky na nízko kvalifikované pozice. Zájem o zaměstnance na pozice
s nižší kvalifikací, kteří budou schopni udržet potřebnou úroveň hospodářské produkce,
však přetrvává, byť v menší míře, i v dobách hospodářské recese“4
3. Financování podnikového vzdělávání – podpora EU
V současné době je velmi rozšířené podnikové vzdělávání v konkrétních oborech, tzv.
specifické vzdělávání nebo vzdělávání obecné. Tyto možnosti jsou v současnosti velmi
efektivně podporovány strukturálními fondy Evropské unie, z nichž mohou zaměstnavatelé získat na podnikové vzdělávání dotace. Finanční podporu lze získat jak na technickou infrastrukturu, nezbytnou pro vzdělávání, tak i pro vlastní vytvoření vzdělávacího programu, případně na nákup výukových materiálů.
Obdobně jako v předchozích programových obdobích 2004 - 2006 a 2007 - 2013 bude
i v období 2014 - 2020 podpora z fondů EU rozdělována prostřednictvím operačních
programů (online, cit. 2014-03-18).5
Jedním z nich je OP Zaměstnanost, jehož řídicím orgánem je Ministerstvo práce a sociálních věcí. Vzhledem k tomu, že zatím není známa výše alokace na operační program,
nejsou v dosavadních verzích vyplněny finanční tabulky a cílové hodnoty indikátorů.
Návrh OP byl vypracován ve vazbě na požadavky relevantní legislativy EU, konkrétně
obecného nařízení k Evropským strukturálním a investičním fondům a nařízení o Evropském sociálním fondu. Struktura, názvy kapitol programu a rozsah uváděných informací
jsou dány Vzorem a pokyny Evropské komise pro obsah operačního programu.
3) PETŘÍKOVÁ R. a kol.: Lidé v procesech řízení, 1.vyd. Praha: Profesional Publishing,2004.ISBN 978-8086946-28-3.
4) VRBA, Zdeněk et al. Rozdíly v přístupu k mobilitě pracovních sil v první generaci od změny režimu v ČR.
1 vyd. Praha: Educa Service, 2013. ISBN 978-80-87306-12-3.
5) Evropský sociální fond. OP zaměstnanost 2014 -2020 [online]. 2013. [cit. 2014-03-18]. ISBN. Dostupné
z: http://www.esfcr.cz/op-zamestnanost-2014-2020
120
OP Zaměstnanost je připravován v rámci Pracovní skupiny pro programování na období
2014 - 2020, kterou tvoří zástupci jednotlivých resortů, regionů, měst a obcí, nestátních
neziskových organizací, sociálních a dalších partnerů. Za účelem zapojení co nejširšího
spektra partnerů do přípravy OP Zaměstnanost a pro umožnění podrobného projednávání věcného zaměření jednotlivých prioritních os a investičních priorit bylo v rámci
této pracovní skupiny dále ustaveno 5 pracovních podskupin. Popis dosavadní přípravy
OP Zaměstnanost je uveden v kapitole 7.2 programu a seznam partnerů zapojených
do přípravy je uveden v příloze OP Zaměstnanost. Celková alokace OP Zaměstnanost
je téměř 70 mld. Kč (konečná částka se ještě může měnit v závislosti na technických
jednáních mezi zástupci MPSV a zástupci Ministerstva pro místní rozvoj, Ministerstva
financí a Evropské komise). Více než polovina této alokace bude věnována na podporu
zaměstnanosti a téměř 1/3 celkové alokace bude věnována na aktivity věnované sociálnímu začleňování a financování sociálních služeb.6
4. Financování podnikového vzdělávání – bez podpory EU
Přestože existuje možnost financování podnikového vzdělávání prostřednictvím operačních programů a Evropského sociálního fondu, mnoha firem tuto možnost nevyužívá. Tento způsob financování je typické pro velké nadnárodní organizace působící v České republice, ale tímto způsobem realizují své vzdělávací aktivity i neziskové organizace
působící na českém trhu. Autor se domnívá, že důvodem nevyužívání možnosti čerpání
je nejen administrativa spojená se získáním možnosti financování, ale i zaměření a velikost společnosti. Autor si klade otázku, jakým způsobem jsou realizována školení u výše
uvedených organizací?
Malé firmy, které chtějí uspět na trhu a obstát v konkurenčním boji, musí projít certifikací ISO. V rámci mezinárodní normy ISO 9001 v kapitole Lidské zdroje jsou specifikovány personální procesy, které musí mít firma nastaveny. Procesy musí být definovány,
využívány a pravidelně sledovány a vyhodnocovány. Funkčnost těchto procesů je pravidelně kontrolována v rámci personálních auditů, zákaznických, interních či certifikačních a recertifikačních auditů. Mezi ně patří i proces rozvoje a vzdělávání zaměstnanců.
Jakým způsobem zajišťuje zaměstnavatel vzdělávání zaměstnanců vedoucích k jejich
rozvoji? Norma specifikuje co musí zaměstnavatel mít. Ať již je to plán vzdělávání, potřebná dokumentace, systém hodnocení efektivity vzdělávání. Bohužel již nezmiňuje,
6) Evropský sociální fond. OP zaměstnanost 2014 -2020 [online]. 2013. [cit. 2014-03-18]. ISBN. Dostupné
z: http://www.esfcr.cz/op-zamestnanost-2014-2020
121
jaké prostředky je nutné vynaložit na vzdělávání a zda nabídka dalšího vzdělávání může
být realizována i formou nefinanční motivace v rámci pravidelného hodnocení zaměstnanců. V celé řadě firem jsou realizována pouze zákonná školení, ať již specifická školení
pro pracovníky oddělení údržby, logistiky atd. Na druhou stranu jsou většinou realizována školení pro řídící pracovníky.
Prunner (2002, s.312) uvádí: „Osoby v manažerských pozicích vykazují výrazně vyšší
sycenost v hodnotách vztahujících se k výkonové ladnosti.“7
Na ostatní školení firmy nemají patřičný rozpočet a v lepším případě se zaměstnanci
školí navzájem. Což je na škodu. Otázkou je jak tuto situaci vyřešit. Možným řešením by
bylo zavedení rozpočtu na vzdělávání formou virtuálního financování.
5. Virtuální financování vzdělávání
Fikce nebo skutečnost? Penězi může být cokoli, čemu jsou lidé ochotni důvěřovat, že
to usnadní obchodování, umožní účtování a udrží hodnotu úspor. Historicky si v různé
míře tuto důvěru vydobyly kousky zlatého plechu, peníze vydávané centrálními bankami, ale třeba i stravenky a slevové kupóny dnes. Dlouhodobá důvěryhodnost je základem úspěchu jakékoliv měny, proto velmi záleží na tom, jak přesvědčivé jsou mechanismy, které ji ochraňují. Centrální banky mají řadu ekonomických i politických nástrojů,
jak udržovat důvěryhodnost měny. BitCoin srovnatelné mechanismy pro získání a udržení důvěryhodnosti nemá. Spoléhá se jen na unikátní decentralizovaný algoritmus se
silnou kryptografickou ochranou. Z pohledu počítačového odborníka to může být robustnější, než co nabízí centrální banky. Ovšem pro běžného uživatele to znamená, že
musí důvěřovat tomu, že programátoři opravdu vymysleli systém, který nelze prolomit,
zneužít a znehodnotit. Musíme si však uvědomit důležitá fakta a souvislosti. Například
kdybychom platili v BitCoinech, zažili bychom v posledních čtyřech letech deflaci v míře
2 milionů procent. Jen mezi dubnem a květnem loňského roku bychom jako pak pro
změnu prošli inflací 200 %. Tedy ekvivalentem nějakých třiceti let středně inflační měny.
Toto není architektonická vada BoitCoinu, ale základní vlastnost konceptu kryptografických měn.
Bitcoin je zcela nezávislá měna, kterou je možné platit v takzvané P2P síti. Základní
vlastností Bitcoinu je fakt, že se nejedná o centrální měnu. Bitcoin byl navržený takovým způsobem, aby nemohlo být s jeho hodnotou nijak spekulováno. Jak jednotlivci,
7) PRUNNER,P.: Výzkum hodnot. 1.vyd. Plzeň: Euroverlag s.r.o., 2002, ISBN 80-7177-710-2
122
tak i vládní organizace ani specializované skupiny lidí se tak nemohou podílet na jeho
devalvování, padělání či něčem podobném. Neexistuje tedy žádný soukromý subjekt,
který by mohl s Bitcoinem pohnout. Platby probíhající v bitcoinové síti jsou také oproštěny od jakýchkoli nákladů. Navíc zatím neexistují žádné signály, že by někdy mohlo
dojít ke znehodnocení této měny.
Zajímavý je postoj některých zemí k Bitcoinu. Třeba takové Thajsko v roce 2013 tuto
virtuální měnu zcela zakázalo. V Německu s Bitcoiny nemají problém, pouze je stát
zdanil. V ostatních zemích se tato měna neustále řeší. Cenu Bitcoinu velmi ovlivňují
fundamentální zprávy. Mezi ty nejdůležitější patří vyjádření jednotlivých států na téma
regulace, či naopak schválení této měny. Dalšími důležité zprávy jsou o přijímání Bitcoinů obchodníky, kterých v poslední době přibývá i v České republice, jako příklad můžu
uvést server DameJidlo či brněnský Starbucks (online, cit.2014.03-21).8 Otázkou je jak
vyčlenit finanční prostředky organizace, nakoupit za ně BitCoiny z pohledu autora není
problém. Problémem je komunikace a spolupráce s poskytovateli vzdělávacích kurzů,
vzdělávacích aktivit, kteří tuto možnost zatím nenabízí.
Závěr
Ekonomická krize a její dopady jsou na úrovni Evropské unie i v oblasti vzdělávání a odborné přípravy tématem číslo jedna. Hlavní pozornost je věnována otázce, jak může
vzdělávání napomoci ke zvládnutí současné krize a navrácení se k ekonomickému růstu.
Evropskou komisí bylo vždy zdůrazňováno, že právě v době ekonomického poklesu je
nutné zachovat či dokonce zvýšit finanční prostředky investované do lidských zdrojů,
výzkumu a inovací. Úspěch i neúspěch každé organizace závisí pouze a výhradně na
lidech, kteří v ní pracující. Sebelepší technologie, osvědčené metody a techniky budou
zcela zbytečné a nevyužité, pokud v této organizaci nebudou schopní lidé. V současné
době je velmi rozšířené podnikové vzdělávání v konkrétních oborech, takzvané specifické vzdělávání nebo vzdělávání obecné. Tyto možnosti jsou v současnosti velmi efektivně podporovány strukturálními fondy Evropské unie, z nichž mohou zaměstnavatelé
získat na podnikové vzdělávání dotace. Přestože existuje možnost financování podnikového vzdělávání prostřednictvím operačních programů a Evropského sociálního fondu,
mnoha firem tuto možnost nevyužívá. Otázkou je jaké prostředky je nutné vynaložit na
8) Petr Mučka. blog.iDnes.cz. iDnes.cz. [online]. 4.3.2014 [cit. 2014-03-21]. Dostupné z: http://stisk.blog.
idnes.cz/c/399408/Za-Bitcoiny-se-uz-da-koupit-kafe-i-pizza.html
123
vzdělávání a zda nabídka dalšího vzdělávání může být realizována i formou nefinanční
motivace v rámci pravidelného hodnocení zaměstnanců a zda je možné realizovat vzdělávací aktivity prostřednictvím virtuálních měn. Což zatím není možné.
Reference
124
[1]
NĚMEC, O. Bucman P., Šikýř M.,: Řízení lidských zdrojů, 1. vydání, Praha: VŠFS,
2014. ISBN 978-80-7408-083-8.
[2]
PETŘÍKOVÁ R. a kol.: Lidé v procesech řízení, 1.vyd. Praha: Profesional Publishing, 2004.ISBN 978-80-86946-28-3.
[3]
PRUNNER,P.: Výzkum hodnot. 1.vyd. Plzeň: Euroverlag s.r.o., 2002. ISBN 807177-710-2.
[4]
VRBA, Zdeněk et al. Rozdíly v přístupu k mobilitě pracovních sil v první generaci
od změny režimu v ČR. 1 vyd. Praha: Educa Service, 2013. ISBN 978-80-8730612-3.
[5]
Evropský sociální fond. OP zaměstnanost 2014 -2020 [online]. 2013. [cit. 201403-18]. ISBN. Dostupné z: http://www.esfcr.cz/op-zamestnanost-2014-2020.
[6]
Petr Mučka. blog.iDnes.cz. iDnes.cz. [online]. 4.3.2014 [cit. 2014-03-21]. Dostupné z: http://stisk.blog.idnes.cz/c/399408/Za-Bitcoiny-se-uz-da-koupit-kafe-i-pizza.html.
Mobilita pracovních sil ČR a Bitcoin
Labor Mobility in the Czech Republic and Bitcoin
Zdeněk Vrba1
Abstrakt: Význam migrace je v populačním vývoji našeho státu neopomenutelný. Práce
se zabývá dopady ekonomické krize a s tím spojenými omezenými možnostmi pracovního uplatnění cizinců na českém trhu práce. Zabývá se příčinami a důsledky mezinárodní
migrace. Analyzuje tvrzení související s vyhlášením České republiky imigračním státem
roku 2009.
Klíčová slova: Cizinci, důsledky mezinárodní migrace, ekonomická krize, Evropská unie,
mezinárodní migrace, příčiny mezinárodní migrace, třetí země, trh práce, virtuální
měna
Abstract: The importance of migration in the population development of our country is
irreplaceable. The work deals with the impact of the economic crisis and the associated
limited opportunities for employment of foreigners in the Czech labor market. It deals
with the causes and consequences of international migration. Analyzes claims related
to the declaration of the Czech Republic as state of immigration 2009.
Keywords: Foreigners, consequences of international migration, economic crisis, European union, international migration, the causes of international migration, third countries, the labor market, virtual currency
1) INTERNATIONAL MARKETING & MANAGEMENT SCHOOL s.r.o. Ve Slatinách 3243/1, 10600 Praha, [email protected]
125
1. Cizinci v ČR
Významnost migrace je v populačním vývoji našeho státu neopomenutelná. Přelomem
se stal rok 1989. Před sametovou revolucí byla migraci silně ovlivněna. Tzv. přirozená
migrace byla popřena a celý stát byl od zemí západního bloku izolován fyzickou bariérou, „železná opona“ tehdejšího Československa vedla v pohraničí Spolkové republiky
Německo a Rakouska. Politické faktory byly tehdy nejdůležitějšími faktory pro formování legálních migračních proudů od konce druhé světové války až do pádu samotného
totalitního režimu v tehdejší ČSSR. Naopak občané ČSSR mohli žádat v okolních zemích
o politický azyl.
V důsledku ekonomické krize a jejích dopadů na situaci na trhu práce v České republice
dochází v posledních dvou letech k stagnaci celkového počtu cizinců legálně pobývajících na území České republiky. I v roce 2010 obdobně jako v roce 2009 byly počty cizinců z třetích zemí (zejména nově příchozích) výrazně ovlivněny dopady ekonomické krize
a s tím spojenými omezenými možnostmi pracovního uplatnění na české trhu práce.
V roce 2010 byl celkový počet cizinců z třetích zemích legálně pobývajících v České republice nadále klesal a tento klesající trend pokračoval i v průběhu roku 2011.Naopak
podíl občanů třetích zemí žijících v České republice trvale se zvyšuje, na konci roku
2010 jich bylo téměř polovina. Početně nejvýznamnější skupiny cizinců z třetích zemích
pobývajících v České republice se dlouhodobě nemění. Cílová skupina integrace cizinců
je ze tří čtvrtin tvořena občany pouze 3 zemí, a to Ukrajiny, Vietnamu a Ruské Federace.
Jednu čtvrtinu tvoří občané Slovenska. S výraznějším odstupem autor uvádí občany
Moldávie a Mongolska.
Ačkoliv dochází ke stagnaci v oblasti nově příchozích cizinců, otázka integrace cizinců,
kteří již na území České republiky pobývajících, stále nabývá na důležitosti. Autor se
domnívá, že právě důsledky ekonomické krize a s tím související opatření, které mají
dopad na celou společnost, ukazují, že je nadále nutné prohlubovat aktivní integrační
politiku, tak aby nedocházelo k sociálnímu napětí a aby sami cizinci byli schopni reagovat adekvátně na změny ve společnosti.2 Vrba et al (2013) uvádí: „V celé EU je nyní
nezaměstnaných 23 milionů lidí, tzn. 10 % ekonomicky aktivního obyvatelstva. Pokud
má naše ekonomika i nadále růst a zůstat konkurenceschopná, je třeba vytvářet více
2) Usnesení vlády České republiky č.6 ze dne 4.ledna 2012, k Postupu při realizaci aktualizované Koncepce
integrace cizinců-společné soužití 2012. Dostupné z : http://www.czso.cz/csu/cizinci.nsf/kapitola/cizinci_uvod
126
pracovních míst. Podíl ekonomicky aktivního obyvatelstva začne v roce 2012 klesat.
To, aby více lidí pracovalo, je tedy nutné i pro zajištění udržitelnosti našeho sociálního
systému.“3
2. Příčiny mezinárodní migrace
Mezinárodní migrace osob může být vyvolána různými příčinami. Mezi neekonomické
příčiny mezinárodní migrace patří kromě rodinných důvodů především důvody politické, náboženské, rasové a národnostní (politicko-bezpečnostní motivy). Impulsem k přesunům obyvatelstva bývají také přírodní katastrofy, které výrazně zhoršují ekonomickou
situaci obyvatelstva (environmentální motivy).
Mnohem početnější skupiny osob se týká ekonomická migrace. Ekonomické důvody
migrace souvisí s nerovnoměrným ekonomickým vývojem v jednotlivých zemích, z něhož plynou rozdíly v životní úrovni a ve výší reálných mezd. Mezinárodní migrace je dále
spojena s pohybem přímých zahraničních investic a se změnami strukturální povahy.
Migrační toky z ekonomických příčin probíhají převážně ze zemí méně rozvinutých do
zemí rozvinutějších. V opačném směr je migrace výrazně slabší. Nicméně lze vyčlenit
několik důvodů pro pohyb pracovníků do zemí s nižší ekonomickou úrovní. K těmto
důvodům zejména patří:
•
přímé zahraniční investice z rozvinuté země do země méně vyspělé, které
doprovází přechod zahraničních odborníků a manažerů,
•
deficit na trhu hostitelských zemí v určitých specializovaných oborech (např.
nedostatek lektorů anglického jazyka u nás v devadesátých letech),
•
nedostatek pracovních příležitostí pro kvalifikované pracovníky v některých
oborech (což však bývá výjimečný důvod).4
Velmi často dochází k maskování pravého důvodu migrace. Ekonomické či sociální důvody jsou maskovány za politické či náboženské. Konkrétně v Evropě za posledních 20
let bylo několik válečných či humanitárních konfliktů, ale přitom emigrovali většinou Ti
ekonomicky nejsilnější a to je vždy spojeno s přesunem majetku. Před pádem železné
opony se objevovaly případy, kdy se zlato či peníze zabudovaly do sportovního náčiní,
3) VRBA, Z.et al. Rozdíly v přístupu k mobilitě pracovních sil v první generaci od změny režimu v ČR. 1.vyd.
Praha: Educa Service, 2013, ISBN 978-80-87306-12-3.
4) HORÁKOVÁ, M. (2006): Mezinárodní pracovní migrace v ČR.Bulletin č.16/2006. Praha: VÚPSV.2006
127
uschovali do komponent železničního vozu atd. V dnešní době tyto metody ztratily na
významu a nejčastěji se využívá metod jako je služba Western Union. Tato služba je sice
dostatečně anonymní (to je většinou stěžejní důvod), ale také velmi drahá. Bankovní
účty již dávno nejsou anonymní a zde se nabízí cesta alternativními měnami či předměty. Zde se kromě drahých kovů nabízí diamanty anebo právě Bitcoin a další podobné
nové měny. Existující služby jako PayPall, PayU a další sice umožňují udělat pohyb, jenž
je maskován platbou za nákup zboží, nejčastěji na nějaké aukci, ale objem přenášených
peněz je limitovaný dle pravidel EU pro praní špinavých peněz sumou 1000 EUR.
3. Důsledky mezinárodní migrace
Důsledky jsou pozitivní i negativní, a to jak pro hostitelské země (země imigrace), tak
pro země vysílající (země emigrace).
Pozitivní důsledky pro hostitelské země:
128
•
příliv zahraničních pracovníků může zaplnit mezery na trhu práce v oblastech,
které nejsou atraktivní pro domácí pracovníky (stavebnictví, pohostinství,
zdravotnictví);
•
příliv migrantů zvyšuje agregátní poptávku po zboží a službách a také agregátní nabídku zboží a služeb, což obojí přispívá k ekonomickému růstu,
•
zahraniční migranti mohou předat domácím pracovníkům nové znalosti
a pracovní dovednosti;
•
příliv kvalifikovaných pracovníků a specialistů může přinést úsporu nákladů
na vzdělání, neboť země získá již vyškolené pracovníky;
•
zahraniční migranti bývají obvykle čistými plátci do veřejných rozpočtů, čímž
pomáhají řešit problémy s financováním sociálního zabezpečení v zemích se
stárnoucí populací;
•
zahraniční migranti mohou hostitelské země obohatit o nové kulturní a jiné
poznatky.
•
mohou být nositeli cizího či vlastního kapitálu, který legálně či nelegálně (častější) převádějí do země hostitelské. Buď daná hostitelská země má zájem
tuto migraci kapitálu potírat a řeší ji za pomocí restriktivních složek, anebo ji
naopak dovoluje. To může být buď z důvodu totálního nedostatku jakéhokoliv
cizího kapitálu (ČR 1990-1995 a slavný citát exprezidenta o čistých a špinavých penězích, dnes většina chudých zemí jihovýchodní Evropy), anebo naopak z důvodu bankovního tajenství, daňových rájů (Švýcarsko, Lucembursko,
Lichtenštejnsko)
Negativní důsledky pro hostitelské země:
•
konkurence zahraniční pracovní síly vyvolává sociální neklid a nespokojenost,
což může vést až ke xenofobii vůči cizincům;
•
na trhu práce může docházet ke skryté diskriminaci cizinců, která působí
v některých případech na snižování mezd;
Němec (2014, s.86-87) uvádí: „Vymezení pracovních perspektiv pro zaměstnance znamená jejich budoucnost v organizaci, která je také zpravidla spojena s kvalitou jejich
mimopracovního, osobního života, neboť znamená určitou úroveň materiálního uspokojování člověka a jeho rodiny, určitý společenský status a postavení, které se vnímá
jako úspěšnost nebo neúspěšnost v životě.“5
•
masové využívání zahraniční pracovní síly může vést k poklesu jejich nároků
na využití své kvalifikace, na pracovní prostředí, úroveň bydlení, stravování
atd., zahraniční pracovní síla se tak stává atraktivní pro podnikatelskou sféru,
méně již pro instituce chránící domácí pracovní trh, což pak vede tyto instituce ke zpřísňování podmínek pro získání pracovního povolení;
•
levná a přizpůsobivá zahraniční pracovní síla vede rovněž k poklesu požadavků zaměstnavatelů na kvalifikaci pracovníků a rostou požadavky na pracovní
výkon, důsledkem je nezájem některých zaměstnavatelů zavádět nové technologie a zvyšovat tak produktivitu práce domácích pracovníků;
•
zvýšený příliv migrantů z jiných regionů s odlišnou mentalitou, náboženstvím,
kulturou a tradicemi může vést až k vyvolání národnostní nebo rasové nesnášenlivosti. (online, cit.2014-03-19)6
Autor se domnívá, že je nutné zmínit i další negativní a pozitivní důsledky pro vysílající země. Za negativní považuje odliv vysoce kvalifikovaných pracovníků s negativním
5) NĚMEC,O. BUCMAN, P., ŠIKÝŘ, M.,: Řízení lidských zdrojů, 1. vydání, Praha, VŠFS, 2014, EUPRESS. ISBN
978-80-7408-083-8
6) Ing.Stanislav Hezcko, Ph..D. Marathon č.81. Časopis Marathon. [online]. 2008 [cit. 2014-03-19]. Dostupné z: http://www.valencik.cz/marathon/08/mar0803.htm
129
dopadem na řadu oborů, především v sektoru služeb (věda, výzkum, zdravotnictví,
školství) a průmyslu, dochází tak ke zpomalení ekonomického růstu a růstu produktivity práce. Dále se ve vysílající zemi se může zvyšovat tlak na růst mezd v odvětvích
a oborech, odkud pracovní síla odchází, je to důsledek vyšší poptávky po deficitních
profesích a také případní reemigranti mívají po návratu domů vyšší mzdové nároky.
Odchodem pracovníků přichází o daně, které by jinak tito pracovníci platili. Jako pozitivní důsledek autor vnímá snižující se nabídku pracovních sil, což může vést k poklesu
míry nezaměstnanosti. Dále pak ve vysílající zemi dochází k růstu devizových zdrojů
použitelných k rozvoji domácí ekonomiky, pokud migranti ze zahraničí podporují své
rodiny ve vysílající zemi. Odchodem migrantů do zahraničí vznikají v cizině zahraniční
komunity (tzv. diaspory), které podporují pohyb zboží, služeb, informací a investic mezi
mateřskou a hostitelskou zemí.
4. Nelegální migrace
Velkým problémem se v 90. letech 20. století stala rostoucí nelegální migrace pracovních sil. Práce nelegálních cizinců má výrazné výhody před prací domácích pracovníků.
Cizinec neuplatňuje nárok na dovolenou, pracuje v sobotu i neděli a nežádá příplatky.
Nemá vysoké požadavky na byt a stravu, vykonává i práce, na které nebyl původně sjednán, mívá i vyšší pracovní motivaci a disciplínu. Zaměstnavatel za své nelegální zaměstnance neplatí pojistné na zdravotní a sociální pojištění, neodvádí za ně daň z příjmu,
nedodržuje podmínky bezpečnosti při práci. Nelegální migrace se často realizuje prostřednictvím pašování lidí a obchodování s lidmi. Výnosy s ilegálního obchodu s lidmi
podle OSN činí ročně kolem 10 mld. USD.
V 90. letech 20. století výrazně vzrostlo také pašování lidí do EU. Mezi hlavní důvody nárůstu nelegální migrace v Evropě patří otevření východní Evropy a odstranění vnitřních
hranic mezi zeměmi EU, které podepsaly Schengenskou dohodu. Cílovou stanicí většiny
nelegálních imigrantů je Německo. Vzhledem k závažnosti problému se problematikou
nelegální migrace zabývají orgány EU. Azylová a přistěhovatelská politika je totiž od 1.
5. 1999 na základě Amsterdamské smlouvy součástí 1. pilíře EU (Ekonomická oblast),
který má tzv. supranacionální neboli nadnárodní charakter, neboť členské země EU zde
delegují na EU část své národní suverenity. Mezinárodní migrace, zejména nelegální,
byla např. jedním z bodů jednání na zasedání Evropské rady ve finském Tampere v říjnu 1999. Evropská rada zde souhlasila s vytvořením Společného evropského azylového systému a přijala rozhodnutí řešit ilegální migraci u zdroje, zejména bojem s těmi,
130
kdo se zapojují do obchodování s lidmi a ekonomického vykořisťování imigrantů. Přes
všechna tato přijatá opatření je nutné vycházet z toho, že nelegální migraci je obtížné
statisticky zachytit. (cit.online 2014-03-19)7
Jednoznačně při nelegální migraci jde o přesuny peněz a to často oběma směry. Je velmi časté, že na emigraci ekonomicky nejsilnější jedinců z daného regionu se finančně
složila celá vesnice, s vidinou, že dané prostředky se jim vrátí a daný jedinec jim tímto
pomůže. Tento problém se nás týká především z oblastí Moldavie, Ukrajiny, Běloruska,
chudých zemí bývalé Jugoslávie. Tito občané poté musí transferovat vydělané prostředky zpět a splatit tímto své dluhy. Vzhledem k často vysokému kurzu to není až takový
problém, protože 100 EUR v ČR znamená tak 14 nocleh na ubytovně. Ale ve výše zmíněných státech, v zaostalejších částech je to příjem celé mnohačlenné rodiny i na 1 měsíc.
Do těchto zemí se transferují prostředky buď již zmíněným Western Union (ne všude je
to možné!), anebo dochází k orientaci na moderní prostředky. Prvním z nich bylo inkaso
přes bankovní účty. To však je neuvěřitelně drahé, suma za poplatky často překračuje
sumu zasílaných prostředků. Běžně totiž nelegální migranti mohou poslat reálnou sumu
kolem 300 – 500 EUR měsíčně.
Zde je možnost právě využití nových virtuálních měn, které se začínají k podobnému
účelu již využívat. V České Republice již najdeme obchodní místa, kam lze dodat CZK,
EUR, USD či jinou další akceptovanou měnu a dojde za pomoci Bitcoin k převodu k jinému obchodníkovi do zahraničí. Jediný problém který ještě aktuálně je, že v zemích, kam
se nejčastěji tyto prostředky posílají, je nedostatek či nemožnost existence podobných
obchodníků. Dochází však k jiné formě transformace těchto peněz. Takto získané Bitcoin se totiž vyberou nikoliv v Moldavii, ale třeba v USA, na zahraniční společnost, kterou skrytě vlastní nějaká osoba v chudé zemi a tato osoba vyplácí příkladně ve zmíněné
Moldavii tyto finanční prostředky v jejich měně. Samozřejmě je to za hranicí šedé či
černé ekonomiky, ale tento proces již existuje a daní zprostředkovatelé díky němu dramaticky bohatnou a zároveň mají svůj majetek přesunut do pro ně „bezpečné“ země.
Pokud by došlo k masivnímu akceptování a rozšíření možnosti konverze Bitcoin či dalších podobných virtuálních měn na dalších místech a v jiných zemích. Autor se daným
problémem zabývá několik let a sám kladl otázku, proč v daných „chudých“ zemích nejde použít alternativ, jako jsou PayPall, který je nyní ve vlastnictví největšího světového
7) Společný evropský azylový systém: lepší ochrana a větší solidarita pro osoby usilující o mezinárodní
ochranu. Evropská komise. [online]. 1.6.2011 [cit. 2014-03-19]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/ceskarepublika/press/press_releases/11_665_cs.htm
131
aukčního portálu Ebay. Problémem je to, že v daných zemích prostě nejde zřídit účet
u této společnosti, protože nemá spolupracující banku, či platební karty jsou zde problematicky akceptovány. Tato situace byla ale i v České Republice do roku cca 1998, protože embosovanou platební kartou, kterou potřebujete pro zřízení tohoto účtu, bylo
možné platit v civilizovaném či neembargovaném světě, ale na internetové transakce
prostě nešly použít. Autor má s tímto problémem osobní i podnikatelské zkušenosti
velkého rozsahu, neboť jeho firmy právě obchodují na podobných obchodních portálech desítky let a z počátku musel pro realizaci transakcí využívat bankovní účet zřízený
v zahraničí, konkrétně v Německu.
Obdobný problém je právě s měnou Bitcoin například v Iránu a dalších podobných zemích, na které je uvalené obchodní embargo či prostě nespolupracují se západním světem svobodnou cestou. Zmíněný problém Iránu je nutno brát vážně už jen z několika
důvodů. Velikostí je tento stát víc jak polovina Evropy. Z hlediska ropy kryje přes 60 %
světové produkce. Z hlediska politického je to ekonomika totálně izolovaná od západních. Vládnoucí režim z důvodu ochrany víry blokuje většinu známých i méně známých
internetových adres. Na komentář, že toto umí jejich občané „nějak“ obejít je bohužel
taky odpověď sankce = trest smrti ukamenováním. V zemi, která je prošpikovaná tajnou
policií to prostě není legrace. Země to vůbec není chudá, mají zde platební karty, několik oficiálních či neoficiálních kurzů měny, ale systémy nejsou se západním či asijským
světem propojeny z důvodu embarga. I to je důvod, že v dané zemi téměř neexistuje
virtuální měna Bitcoin, ale jsou zde jiné. Jejich vzájemná konverze je opravdu problematická, potřebujete prostředníka. A nikdy nevíte, zda to není udavač či zda naopak jej
režim nesleduje.
5. Česká republika – imigrační země roku 2009
Česká republika má další světový primát; stala se imigrační zemí roku 2009. Za posledních dvacet svobodných let se v ní počet cizinců zvýšil třináctkrát. Příliv imigrantů do
ČR je nejrychlejší na světě. Tvrdí Mezinárodní organizace pro migraci. Na celém naší
planetě žije na 200 miliónů imigrantů, tedy asi tři procenta populace, u nás je to ještě
o procento víc. Podle odborníků jsou pro nás cizinci přínosem už třeba proto, že částečně vyrovnávají demografický propad české společnosti. Imigrace je prý skvělá obrana,
nebo spíš asi byla, proti genetické degeneraci. Příliv migrantů ze zahraničí je v Česku
podobně jako v dalších zemích EU hlavním zdrojem přírůstku počtu obyvatel. Příliv imigrantů stojí za populačním růstem celé EU. Zatímco nyní má Unie zhruba 495 milionů
obyvatel, doroku 2035 by měl jejich počet podle čerstvých statistik Eurostatu vzrůst
132
až na 521 milionů. Autor se domnívá, že v této složité ekonomické době pod vedením
neschopných a nemorálních politiků, kteří neumí řešit vnitřní problémy, se stáváme
zaslíbenou zemí pro imigranty. Při velikosti naší republiky se můžeme velmi brzy dožít
velmi nepříjemných důsledků, které si ani všechny nemůžeme domyslet.
V rámci krize na Ukrajině a s ohledem na eskalaci násilí v této postsovětské republice,
se státy EU sousedící s Ukrajinou chystají na možný příliv uprchlíků z východu. Jak se
řeší a bude řešit jejich zaměstnanost, když se uvádí další bankroty firem a tisícové fronty našich lidí před úřady práce? Kdo za ně bude platit soc. a zdrav. pojištění, podpory,
bydlení? Jaký můžeme očekávat nárůst nezaměstnanosti, nárůst sociálně patologických
jevů jako je alkoholismus, užívání drog, zneužívání sociálního systému ve smyslu využívání dávek pro jiné účely než jsou určené. Jaký bude nárůst kriminality spojený s vysokou nezaměstnaností a zneužíváním dávek sociálního systému?
Prunner (2013,s.155) uvádí: „Výzkum zaměřený na objasněné zločiny v období od
1.1.2008 do 31.12. 2010 v jednom policejní služebním obvodě v Praze ukázal, že v případě trestných činů loupeže bylo v tomto období 57,8% motivováno problémy majícími
své vazby na gambling a 29,6% pachatelů bylo dokonce možno považovat za gamblery.“8
Imigranti kromě statistického navýšení počtu obyvatel, žádný jiný kladný přínos zvláště
v době krize nenesou. Možná je to i důvodu, že většina z cizinců pracuje v České republice nelegálně a veškeré finanční prostředky odvádí svým „nadřízeným“. Autor se
domnívá, že jediným možným opatřením je propojení imigrační politiky a s politikou
zaměstnanosti v ČR. Popřípadě přijmout v rámci tohoto možnost vyplácet mzdu prostřednictvím virtuálních měn jakým je např. BitCoin. Bohužel BitCoin není pro masy. BitCoin je něco jako adrenalinový sport nebo adrenalinová investice pro „hráče“, zvědavce
a spekulanty, popřípadě pro ty, co chtějí být „in“. Na začátku to byla hra s „malými“ čísly,
teď už jde o „velká čísla“. Téměř absolutní nekontrolovatelnost toků této bezhotovostní
měny je navíc velkým lákadlem pro ilegální obchod. Virtuální měny jsou nejen příležitostí, ale i velkou hrozbou. Autor zdůrazňuje hrozbu využití virtuálních měn pro praní
špinavých peněz. Zároveň je to ale další možnost, jak mohou nejen migranti transferovat finance z jedné země do druhé.
8)PRUNNER, P.: Gamlerství aneb Ztráta svobody. 1.vyd. Plzeň: Aleš Čeněk s.r.o., 2013. ISBN 978-7380-452-7
133
6. Spekulativní využití virtuálních měn a důvěra
Komunita, která je okolo virtuální měny sdružena, není na tento moment vůbec připravena. Z hlediska masového využití jde o úrocích několik procent populace v ČR,
jenž jsou především techničtí nadšenci. Ale jsou to lidé služní, ochotní platit svoje účty
a i dle výše popsaného klidně zašlou peníze předem, protože očekávají, že se protistrana chová stejně seriózně. Většinou nejde o velké částky, tak nad případnou ztrátou se
dá „mávnout rukou“. Bitcoinová komunita však má zájem na expanzi a je jen otázkou
času, kdy si toho všimnou lidé, kteří nejednají v rukavičkách a naopak půjdou do projektu s cílem jej začít zneužívat. Několik možností, včetně nelegálních transferů peněz
autor již zmínil výše. Je nutné se mít ještě na pozoru před tím hlavním důvodem, jenž
je možné implementovat různě. Platí pravidlo: „Chudák jde banku vykrást, bohatý si ji
založí“. Toto pravidlo pozorujeme na distribuci běžných měn, jenž jsou kryty převážně jen důvěrou obyvatelstva a neustále tisknou další a další nekryté peníze. Probíhají
spekulace, že gigantické dluhy států jde vyřešit pouze inflací nebo válkou. Velmoci jako
Čína se zjevně připravují na obojí. Proto mohou být virtuální měny únikovou možností,
jak transferovat peníze do bezpečnější formy. Vlády si toto všechno samozřejmě uvědomují. Ve svobodném západním světě lze jen stěží aplikovat podobná pravidla jako ve
zmíněném Iránu. Proto se očekává, že opravdu globální mocnosti buď provedou nějakou dohodu s centrálními bankami a institucemi typu FED, ECB a dojde k nějakému propojení virtuálních měn se současnými finančními systémy světa. Anebo že tyto instituce
naopak virtuální měny potlačí. Na svobodu slova, projevu či volného nakládání zapomeňme, oficiálním důvodem bude například nelegální obchod s drogami či zbraněmi,
prostituce a další projevy černé ekonomiky.
Závěr
Migrace je v současnosti považována za jedno z hlavních témat 21. století. Přibližně 192
milionů lidí, teda zhruba 3% světové populace, žije jinde než v místě narození a toto
číslo neustále roste. Je proto přirozené, že tento trend se odráží v ekonomické i sociální sféře každého státu. Dobře řízená migrace přitom může být ku prospěchu jak
jednotlivců, tak celým společnostem. Komplexnost fenoménu migrace proto vyžaduje
koordinovaný přístup řešení problémů nejen na úrovni vládní, ale též na úrovni mezivládní a mezinárodní. S tím spojený transfer peněz a hodnot bude dál podporovat vznik
nových platebních instrumentů a měn, neboť stávající neumožňují přesuny bez drahých
bank či prostředníků. Zde je prostor do budoucna na využití virtuálních měn, jako jsou
Bitcoin a další.
134
Reference
[1]
PRUNNER, P.: Gamlerství aneb Ztráta svobody. 1.vyd. Plzeň: Aleš Čeněk s.r.o.,
2013. ISBN 978-7380-452-7
[2]
HORÁKOVÁ, M. (2006): Mezinárodní pracovní migrace v ČR.Bulletin č.16/2006.
Praha: VÚPSV.2006
[3]
změny režimu v ČR. 1.vyd. Praha: Educa Service, 2013, ISBN 978-80-87306-123.
[4]
Společný evropský azylový systém: lepší ochrana a větší solidarita pro osoby usilující o mezinárodní ochranu. Evropská komise. [online]. 1.6.2011 [cit.
2014-03-19]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/ceskarepublika/press/press_
releases/11_665_cs.htm
[5]
Ing.Stanislav Hezcko, Ph..D. Marathon č.81. Časopis Marathon. [online]. 2008
[cit. 2014-03-19]. Dostupné z: http://www.valencik.cz/marathon/08/mar0803.
htm
[6]
Usnesení vlády České republiky č.6 ze dne 4.ledna 2012, k Postupu při realizaci
aktualizované Koncepce integrace cizinců-společné soužití 2012. Dostupné z:
http://www.czso.cz/csu/cizinci.nsf/kapitola/cizinci_uvod
135
Právní a daňové aspekty Bitcoinu
Legal and tax aspects of Bitcoin
Lenia Vrbíková1, Jan Vyskočil2
Abstrakt: Příspěvek se zabývá stručně právní úpravou bitcoinu v zahraničí, možnou definicí bitcoinu z hlediska práva ČR, státními orgány ČR příslušnými k regulaci, dosavadní
regulací bitcoinu v ČR a hodnocením, co přináší právní úprava/její absence v ČR bitcoinu.
Klíčová slova: Zahraniční regulace BTC, právní podstata BTC, daňový aspekt
Abstract: Contribution describes briefly foreign legal regulations of bitcoin, possible
definition of bitcoin according to the Czech law, state authorities relevant to the regulation in the Czech Republic, up to date regulation of bitcoin in the Czech Republic and
impact of current regulation/its absence on bitcoin in the Czech Republic
Keywords: Foreign legal regulation of BTC, legal nature of BTC, tax aspect
1) Mgr. Lenia Vrbíková, advokát, Praha, email: [email protected]
2) Jan Vyskočil, daňový poradce, Praha, email: vyskoč[email protected]
136
1. Zahraniční právní regulace BTC
Německo regulovalo bitcoin jako účetní jednotku (lokální měnu) s tím, že pro některé
činnosti spojené s transakcemi BTC/měna požaduje licenci obchodníka s cennými papíry. Služby spojené s BTC podléhají dani z obratu. V USA dochází v diskusi o regulaci
k souboji zástupců a odpůrců BTC. Regulováno je v USA i těžení BTC s tím, že i na těžbu
je nutná tzv. Money Transmitting Licence. Daňová úprava v USA byla oznámena v den
konání konference a označila BTC za „majetek“, s tím, že podléhá příslušným majetkovým daním. Rozsáhlou regulaci má Čína. EU zvažuje centrální regulaci v rámci nové
směrnice o platebních službách.
2. Zdroje informací o regulacích
Zpráva pro US Senát „Regulation of BTC in Selected Jurisdiction“:
http://www.loc.gov/law/help/bitcoin-survey/index.php
Analýza pro Evropskou centrální banku „Virtual CurrencySchemes“:
https://www.ecb.europa.eu/pub/pdf/other/virtualcurrencyschemes201210en.pdf
Regulace finančních služeb online, L. Kyncl, V. Týč, MU Brno, 2013
3. Právní a daňová podstata BTC dle práva ČR
3.1 Právní podstata
Co bitcoin je:
•
virtuální měna
•
nehmotná věc
•
cenina sui generis.
Co bitcoin není:
•
Peníze, měna, deviza, valuta
•
Elektronické peníze, el. platební prostředek
•
Cenný papír
•
Derivát nebo jiný investiční nástroj
137
•
Software
•
Komodita
•
Finanční letadlo
Nehmotná věc
Široká definice věci dle § 489 zákona č. 89/2012 Sb. tzv. nového občanského zákoníku (dále jen „NOZ“) vymezuje věc v právním smyslu jako vše, co je rozdílné od osoby
a slouží potřebě lidí. BTC nepochybně slouží potřebě lidí a není osobou, proto lze uzavřít, že je věcí v právním smyslu. §496 NOZ vymezuje hmotnou věc jako ovladatelnou
část vnějšího světa, která má povahu samostatného předmětu a nehmotné věci jako
práva, jejichž povaha to připouští, a jiné věci bez hmotné podstaty. S ohledem na technickou (věcnou) podstatu BTC jako několikamístného čísla, dovozujeme, že se jedná
o věc s nehmotnou podstatou, kterou je možno uchovat zachycenou na hmotném substrátu elektronické povahy.
Cenina sui generis
Ceniny obsahují druhy platebních prostředků nahrazujících peníze, za něž byla při nákupu uhrazena částka odpovídající jejich jmenovité hodnotě. BTC je používán jako platební prostředek nahrazjící peníze. Určení jmenovité hodnoty (pokud neakceptujeme,
že jmenovitá hodnota BTC je 1 BTC) je složitější. Proto cenina sui generis.
Komodita
Otázka, zda, je BTC komoditou, je zásadní. Domníváme se, že s ohledem na skutečnost,
že BTC není možno využít k jiné spotřebě než ke směně, jej vylučuje z definice komodity.
Zdanění BTC jako komodity by vedlo k likvidaci BTC.
3.2 Daňový aspekt
Služby spojené s BTC jsou ve smyslu zákona o DPH službou a budou podléhat DPH,
neboť nejsou dle žádného ustanovení zákona o DPH od daně osvobozeny. Předmětem
DPH bude buď inkasovaný poplatek, nebo marže realizovaná na prodeji BTC. Z hlediska
zákona o dani z příjmů se bude jednat o standardní podnikání, proto bude hospodářský
výsledek podléhat dani z příjmů právnických osob.
138
4 Státní orgány v ČR příslušné k regulaci v souvislosti s BTC
1) ČNB reguluje měnu a platební styk.
2) Ministerstvo financí ČR reguluje podstatu finanční institutů a daňovou problematiku.
3) GFŘ se zabývá praktickou částí daňového aspektu.
4) K zákonné regulaci je příslušný Parlament ČR
5. Je právní úprava v ČR či její absence omezující pro rozvoj
BTC?
Právní regulace definující přímo BTC v ČR neexistuje. Zatím FAU MF vydalo stanovisko
k BTC. Rovněž ČNB zveřejnila na svých stránkách vyjádření k obchodování s BTC datované 10. 2. 2014. Legislativní postavení BTC a služeb s ním spojených však není zcela
jasné, což znesnadňuje postavení podnikatelů i uživatelů BTC.
Autoři příspěvku se domnívají, že by k zpřehlednění právní situace přispělo určení právní povahy BTC jako ceniny sui generis. Bylo by možno rovněž upravit udělování licence
pro služby spojené s virtuálními měnami, respektive transakce virtuální měna/měna
i s tím, že by bylo nutno respektovat AML pravidla.
139
HR vůdcovství a BitCoin
Leadership and BitCoin
Hana Zmeková1
Abstrakt: Vůdcovství je vzájemným vztahem mezi dvěma či více členy skupiny, která
zpravidla zahrnuje strukturování a restrukturování určité situace a také vnímání a očekávání členů. Vůdcové jsou hybnou silou změn, jsou to jedinci, jejichž jednání má na
ostatní podstatně větší vliv než je vliv jednání ostatních lidí na vůdce. Práce se zabývá
definováním pojmu vůdce a to z pohledu HR. Specifikuje faktory vůdcovství, charakteristické rysy vůdce a přináší pohled na vůdcovství v 21.století.
Klíčová slova: BitCoin, lidské zdroje, leadership, management lidských zdrojů, teorie
vedení lidí, vůdce
Abstract: Leadership is a correlation between two or more members of the group,
which usually includes structuring and restructuring the specific situation and the perceptions and expectations of members. The leaders are the driving force for change,
they are individuals whose actions have on others much more than the effect of the
actions of other people on the leader. The work deals with the definition of the term
leader from the perspective of HR. Specifies the factory leadership, characteristics of
leaders, and gives an insight into leadership in the 21st century.
Keywords: BitCoin, human Resources, HR management, leadership, theory of leadership, leader
1) VEREMA, spol. s r.o., Lovosická711/30, 19900 Praha 9, [email protected]
140
1. Vůdcovství
Produktivní vůdce a manažery dnes většina organizací potřebuje ještě naléhavěji než
produktivní zaměstnance. Práce vůdce je především práce s lidmi. Pro všechny vůdcovské role i funkce je společné, že jejich úspěšný výkon vyžaduje znalost základních
principů, metod, pravidel, nástrojů řízení a vedení lidí. Vůdčí osoba je vnímána jako
hybatel skupinových procesů, vyvolává změny a podporuje aktivitu. Vůdce je jednou
z rolí jedince, která se nedá zcela naučit. Někteří jedinci ovládají tuto roli lépe a jen
malá hrstka ji zvládne dokonale, což byli např. slavní diktátoři a vojevůdci. Je důležité si
uvědomit, že vůdce není pasivním držitelem nebo představitelem této role, ale naopak
tvůrcem. Dále vytváří strukturu a vzájemné vztahy mezi prvky, tedy vztahy mezi členy
skupiny či organizace.(Adair, 2005)2
1.1 Servant leadership
Servant leadership (vůdcovství jako služba) je koncept leadershipu pojmenovaný americkým spisovatelem, konzultantem Robertem Greenleafem v eseji The Servant as
Leader, který byl poprvé publikován v roce 1970. Od té doby si koncept servant leadershipu získal obrovské množství přívrženců nejen mezi manažery a jeho popularita
vytrvala až dodnes. Vychází z toho, že lídr je v první řadě služebník pro druhé, kterým
má pomáhat neustále se zlepšovat. Sám Greenleaf napsal, že „takový lídr se pozná,
odpoví-li si kladně na následující otázky: Rostou lidé, jimž sloužím jako osobnosti? Jsou
díky mé službě zdravější, moudřejší, volnější, svobodnější a blíže k tomu, aby se sami
stali služebníky?“3
Deset základních dovedností lídra-služebníka pak zahrnuje:
•
Aktivní naslouchání
•
Empatie
•
„Léčení“ (schopnost zlepšovat svět a lidi kolem sebe)
•
Povědomí o sobě samém i okolí
•
Přesvědčivost
2) ADAIR, J.:Leadership.Učte se od velkých vůdců. 1.vyd.Brno: Computer Press, a.s.2005.ISBN 80-2511256-X
3) What is Servant Leadership. Center for Servant leadership. [online]. [2012] [cit. 2014-03-31]. Dostupné
z: https://greenleaf.org/what-is-servant-leadership/
141
•
Konceptualizace (schopnost nahlížení na problémy z širší perspektivy)
•
Předvídavost
•
Správcovství (péče nejen o instituci, ale také o lidi, kteří ji tvoří)
•
Závazek vůči růstu organizace prostřednictvím rozvoje lidí
•
Budování komunity v organizaci
2. Faktory vůdcovství
Vůdcovství je speciální kombinace osobnostních předpokladů vést druhé. V sociální
psychologii se tak hovoří o faktorech vůdcovství. Podle Halpina a Winera (1952) jsou to
tyto faktory: (Nakonečný, 2002)4
•
Uznávání a chápání potřeb členů skupiny – vůdce se stará, aby všichni měli
všechno
•
Iniciativa a organizační schopnosti a účast na životě skupiny – vůdce chodí
z večírků jako poslední
•
Osobní vztah k motivacím členů skupiny – vůdce si je vědom motivací každého individuálně
•
Sociální citlivost vůči dění ve skupině, tj. vysoká úroveň sociální inteligence –
všímavost, schopnost předcházet a řešit konflikty atd.
•
Způsobilost odměňovat a trestat v psychologickém slova smyslu (předpokládá
emoční závislost na straně ovlivňovaných) – musejí cítit k vůdci úctu a obdiv.
•
Pozici vůdce bezpochyby posílí, pokud bude mít charisma. Současný psychologický přístup nahlíží charisma jako soubor rysů osobnosti, projevující se
v jejím chování.
Vůdčí osobnosti nelze zaměňovat s dobrými organizátory, schopnými manažery nebo
s tvůrci svorných týmů. Vůdčí osobnost zpravidla pracují s vizí, vytváří imaginární budoucnost, pro kterou se ostatní obvykle dlouhodobě nadchnou. Shromažďují kolem
sebe řady příznivců, určují směr budoucího usilování, probouzí kreativitu, dávají lidem
smysl jejich existencí tím, že jim svěřují úkoly, které z nich činí zkušenější lidi s vyšší mírou životnosti,s tendencí k růstu, kteří nestagnují v osobním vývoji.
4) NAKONEČNÝ,M.: Sociální psychologie, 2.vyd. Praha: Academia, 2002. ISBN: 978-80-200-1679-9
142
Vůdčí osobnosti bývají autonomní, tedy původci vlastního jednání, které se úzce váže
na přijaté hodnoty a zájmy. Autonomie však není nezávislost.
Velké osobnosti nelze získat, jsou darem z milosti a pro případ, že by se chtěli někde
ujmout vůdčí role, potřebují k tomu ještě nadání, sociální inteligenci, odvahu a určitý
nadbytek ctností, tedy silných stránek charakteru, které je možné chápat jako schopnost určitým, těžko napodobitelným způsobem se chovat, myslet a prožívat. To jim pak
umožňuje působit autentickým a energetizujícím způsobem, rozvíjet a zlepšovat svůj
výkon a nabývat sebevědomí. Silné stránky osobnosti se projevují již v dětství a často,
pokud je cosi nezničí, přetrvávají celý život. Vzpínají se v různých životních obdobích, na
základě nejrůznějších výzev, v situacích, které to přímo vyžadují nebo v okamžiku, kdy
se naskytne nějaká příležitost.
Po většinu života se tyto osobnosti cítí vitálně, kypí zdravím, občas kladou odpor, mají
svou rychlost a jsou spíše proti někomu než s někým. Bývá obvykle těžké jim stačit.
Prosazují se stejně jako řada nepřehlédnutelných osobností, rušivým způsobem. Bývají
příliš hrdí na spřádání intrik a příliš ctižádostiví, aby se stali kariéristy. Pravděpodobně
jsou to lidé s vyšší mírou prožívaného štěstí, vyšším stupněm autenticity a osobnostní
integrace. Neustále dynamizují svůj život, mají obvykle vyšší produktivitu, která je nevyčerpává, ale naopak posiluje. Na druhé straně potřebují být v osobní pohodě, která
je dána vysokou mírou pozitivních emocí a nízkou mírou emocí negativních. Němec
(2014,s.86-87) uvádí: „Vymezení pracovních perspektiv pro zaměstnance znamená jejich budoucnost v organizaci, která je také zpravidla spojena s kvalitou jejich mimopracovního, osobního života, neboť znamená určitou úroveň materiálního uspokojování
člověka a jeho rodiny, určitý společenský status a postavení, které se vnímá jako úspěšnost nebo neúspěšnost v životě.“5
3. Teorie vedení lidí
Lidé by neměli být povzbuzováni pouze k tomu, aby pracovali, ale aby pracovali ochotně, s nadšením a sebedůvěrou. Vůdce nestojí mimo skupinu, je vpředu skupiny. Snaží
se usnadňovat cestu skupině a inspirovat jí k dosažení podnikových cílů. Odhaduje se,
že přibližně 80% lídrů vděčí za svůj růst zkušenostem a pouze 20% školení a studiu.
Lidé mají snahu následovat toho, kdo je podle jejich názoru schopen uspokojovat jejich
osobní cíle.
5) NĚMEC, O;. BUCMAN, P., ŠIKÝŘ, M.: Řízení lidských zdrojů, 1. vyd.Praha: VŠFS, EUPRESS, 2014.ISBN
978-80-7408-083-8
143
Teorie velkých osobností – do 20.století bylo vedení lidí založeno na paradigmatu velkých osobností, ty jsou hybateli dějin a určují další společenský vývoj; věřilo se, že velkým vůdcem se musí člověk již narodit
Teorie osobnostních rysů - vůdčí osobnost se od ostatních odlišuje určitým souborem
specifických povahových rysů nebo behaviorálních vzorců, které jsou danému jedinci
vrozené (např.schopnost kooperace, asertivita, energie, rozhodnost, dominance, sebedůvěra, odolnost vůči stresu apod.) Problémem této teorie je, že evidentně existují lidé,
kteří požadované charakteristiky mají a přesto vůdčími osobnostmi nejsou
Kontingenční teorie - jádrem je tvrzení, že efektivní styl vedení lidí závisí na situaci Pro
leadery to znamená, aby měli k dispozici pestrou paletu stylů vedení lidí, nebo se při
svém vedení omezili pouze na jeden kontext, ve kterém efektivní jsou.
Behaviorální teorie - je založena na myšlence, že se člověk vůdčí osobností nenarodí,
ale že se vůdcem stává díky seberozvoji a učení – patří sem Teorie rolí a Teorie manažerské mřížky
Teorie rolí – vedení lidí je zde vnímáno jako jedna ze skupinových rolí.Tato role má specifické vzorce chování: jde příkladem, vede, je prostředníkem monitoruje, šíří myšlenky,
je mluvčím skupiny,je podnikatelem, zvládá konflikty, alokuje zdroje a vyjednává.
Transakční teorie – vztah založený na směně něčeho za něco, způsob vedení lidí je založen na systému odměn a trestů, je velmi oblíbený, zejména v podnikání, odpovídá totiž
spíše řídícímu stylu uvažování
Transformační teorie - vůdci motivují a inspirují a pomáhají členům skupiny vidět důležitost a vyšší zájem daného cíle, vyznávají vysoké etické a morální standardy a zaměřují
se jak na dosažení daného cíle, tak na rozvoj plného potenciálu vedených lidí
Participativní teorie - je koncentrována na přínosu ostatních lidí. Teorie tvrdí, že když
se více lidí podílí na rozhodnutí, pak je rozhodnutí lepší než od jedince V rámci participativní teorie se rozšířilo členění stylů vedení lidí dle míry jejich participace na rozhodovacím procesu.6
6) FAERBER, Y;STÖWE,CH.,: Vedení lidí v praxi.1 vyd. Praha: Grada Publishing, a.s., Praha 2007.ISBN
8024720098
144
4. Charakterové rysy vůdce
Vůdce je osobnost, která má schopnost přimět druhé, aby ho následovali. Každý podnik
potřebuje vůdce na všech svých manažerských i jiných pozicích. Prunner (2002, s.312)
uvádí.: „Osoby v manažerských pozicích vykazují výrazně vyšší sycenost v hodnotách
vztahujících se k výkonové laděnosti“.7
Pokud chceme pro svou firmu vůdce najít a vychovávat ho, sledujeme a hledáme u kandidátů vybrané charakterové rysy.
•
Vize
Vůdce by měl mít jasnou a živou představou o vizi společnosti, kam chce směřovat, jak
by měl úspěch firmy vypadat a také jak ho dosáhnout. Jen mít vizi ale nestačí. Vůdce
musí o své vizi komunikovat ostatními a získat si je na svou stranu. Důležitá je také přesná a jasná komunikace, tak aby mu každý rozuměl. Dobrý vůdce by měl mít disciplínu,
aby došel i přes různé komplikace rovnou k cíli, ale také nadšení, aby inspiroval ostatní.
•
Integrita
Integrita je chápána jako propojení vnějších činností s vnitřními hodnotami. To, co vůdce říká a myslí si, se shoduje s jeho činy. To je důležité pro jeho důvěru, ostatní musí
vědět, že nikdy nesleví ze svých zásad. Mezi znaky integrity patří čestné jednání, předvídatelné reakce a dobře kontrolované emoce. To všechno pomáhá k tomu, aby vůdce
ostatní následovali.
•
Oddanost
Vůdce musí vynaložit veškerý potřebný čas i energii pro splnění všech svých úkolů. Svou
činností a oddaností pak inspiruje ostatní, kteří ho následují.
•
Ušlechtilost
Šlechetný vůdce dokáže uznat kvalitní práci a také pochválí za dobře provedenou práci
co nejširšímu okruhu spolupracovníků. Naopak v problémových situacích přebírá osobní zodpovědnost za neúspěch. Ostatním tak pomáhá cítit se dobře, zvyšuje jim sebevědomí a stmeluje pracovní tým.
7) PRUNNER,P.: Výzkum hodnot. 1.vyd.Plzeň: Euroverlag s.r.o., 2002.ISBN 80-7177-710-2
145
•
Skromnost
Vůdci, kteří jsou skromní a pokorní, poznají, že nejsou o nic lepší ani horší než ostatní
členové týmu. Neprosazuje jen sebe, ale snaží se porozumět ostatním a pomáhá jim se
pozvednout.
•
Otevřenost
Tato vlastnost by měla pomoci vůdci naslouchat novým myšlenkám, aniž by je předem
odsuzoval. Měl by také akceptovat jiné nové cesty, které vymyslí jiní.
•
Kreativita
Kreativita je schopnost přemýšlet jinak a hledat nové směry, které ještě nebyly vyzkoušeny. Tato vlastnost pomůže vůdci vidět věci jinak, než je vidí jiní a může pomoci ostatním, vydat se novými směry.
•
Spravedlnost
Spravedlnost znamená zacházet s ostatními stejně a férově. Vůdce se musí zajímat
o všechna fakta a měl by vyslechnout všechny zúčastněné, než dojde k nějakému úsudku. Vše se mu vrátí v podobě uznání a úcty ostatních zaměstnanců.
•
Asertivita
Někdo si myslí, že asertivní znamená agresivní, ale to není pravda. Asertivní vůdce je
schopen jasně říci, co očekává. To pomáhá předcházet nedorozuměním. S asertivitou
je spojena také schopnost pochopit, co od svého vůdce očekávají jeho následovníci.
•
Smysl pro humor
Tato vlastnost vůdce pomůže zmírňovat tlak a nepřátelství na pracovišti a naopak dodávat energii. Efektivní vůdce ví jak dodat jeho podřízeným energii. Humor navíc pomáhá
rozvíjet přátelství a příjemné pracovní prostředí.(Adair, 2005)
5. Vůdcovství v 21.století
Jak bychom mohli vnímat pozici či roli vůdce v 21.století? Opravdový vůdce je charakterizován nikoli tím, čím je, ale tím, co umí a zná, tedy tím, co dělá. Princip vůdce jako
člověka znalého, jako znalostního aktéra-koordinátora, je novodobou reinkarnací vůdcovského principu. Co je tou znalostí, kterou od novodobého vůdce očekáváme? Je to
schopnost přípravy prostředí a koordinace činností tak, aby se všichni členové jím koor146
dinovaného systému dokázali plně a efektivně realizovat jako autonomní jedinci, nikoli
jen jako (za nos) „vedená masa“. Místo abychom seděli v němém obdivu nad vůdcem,
který „hory přenáší“ a vytváří sám sebe s naší němou (nebo ne tak němou) pomocí,
máme nyní princip vůdce, který pomáhá vytvářet nás, slouží nám a koordinuje naše
činnosti v našem vlastním zájmu, ne pouze v zájmu svém. Vůdce-koordinátor je prototypem vůdčích osobností 21. století, tedy vůdců, jejichž čas nyní nadchází. Pomáhá
jedincům k jejich autonomii a jedinečnosti, pozvedává je nejen k sobě, ale i nad sebe.
Ví, že existuje pouze kvůli nim a skrze ně - a službu veřejnosti považuje za privilegium.
5.1 Nadnárodní firmy v ČR
Coca Cola, IBM, Bosch Rexroth či Honeywell. To jsou jen některé nadnárodní společnosti, jejichž regionální sídla nalezneme v České republice. Důvody, proč je v českém
zájmu snažit se přilákat podobné společnosti, nejlépe ilustrují konkrétní čísla. Například
společnost Siemens má v České republice osm výrobních závodů a zaměstnává v nich
10.500 pracovníků, čímž se naše země řadí na osmé místo na světě. Od začátku devadesátých let, kdy se sem tato společnost vrátila, zde navíc investovala přes 22 miliard eur.
Dalším příkladem může být závod na výrobu malých osobních automobilů TPCA v Kolíně, který využívá 80 % součástek pocházejících od českých subdodavatelů. Závod vznikl v roce 2005 jako společná investice francouzské společnosti PSA Peugeot – Citroën
a japonské Toyoty. Největším zahraničním investorem v České republice je Německo.
Je zcela běžné, že zahraniční společnosti vysílají do pozic managementu své zaměstnance. Vrba et al (2014, s.63) uvádí: „V rámci pozic specialistů, kterou tvoří 12% z celkového
počtu evidovaných cizinců na úřadě práce, je 57% z Velké Británie, 30 % pochází z Německa a 27% z Ruska.“8
Společnost Stanton Chase International provedla výzkum, který se týkal odměňování
manažerů. Čeští manažeři patří s 25 až 30násobkem průměrné mzdy ve světě spíše
k těm hůře placeným. Nejvíce vydělávají američtí šéfové. Generální ředitelé 500 největších firem v USA průměrně vydělají 354krát více než jejich běžní podřízení. Nejlépe jsou
na tom tuzemští manažeři ve finančnictví, farmaceutickém a technologickém průmyslu,
uvedl řídící partner Stanton Chase Jozef Papp. Papp dále uvádí: „Generální ředitel české
pobočky mezinárodní IT firmy si může za rok přijít i na pět až deset miliónů korun. Vedle velikosti a obratu firmy záleží také na zkušenostech a osobnosti kandidáta,“ dodal.
8) VRBA, Zdeněk et al. Rozdíly v přístupu k mobilitě pracovních sil v první generaci od změny režimu v ČR.
1. vyd. Praha: Educa Service, ISBN 978-80-87306-12-3
147
K ředitelskému platu naleží také nejrůznější bonusy a benefity. Ročně může jít až o 40
až 50 procent celkového příjmu.V Evropě jsou na tom velice dobře ředitelé v Německu,
kteří berou 148krát vyšší plat, než je tamní průměr. Dokonce i v poměrně rovnostářské
Francii si šéf velké firmy přijde na stodvacetinásobek běžné mzdy, zatímco jeho britský
kolega se musí spokojit s,pouhým‘ 84násobkem.“9 Mzdy manažerů se odvíjí od pozice
v dané zemi. Je tvořena fixní mzdou, bonusy vázanými na zisk, na projekty, na úkoly. Ke
mzdě manažerů patří i benefity a samozřejmostí je i úhrada ubytování včetně služebního vozu. Manažeři si mohou koupit i akcie dané společnosti.
Alternativou pro výplatu mzdy může být i vyplacení mzdy v Bitcoinech. Jako první v ČR
s touto novinkou přichází brněnská společnost oXy Online: „První výplaty v Bitcoinech
obdrží zájemci již za období únor 2014. Na základě přijatých žádostí se bude jednat spíše o menší podíly z jednotlivých výplat, valná část mezd bude vyplácena jako doposud
v korunách“, říká Tomáš Bobek, marketingový ředitel společnosti. K využití možnosti
obdržet část mzdy v Bitcoinech vede pracovníky povětšinou zvědavost a fakt, že takový
způsob nabití digitální peněženky považují za pohodlný a důvěryhodný. Výplaty v Bitcoinech mají svůj horní i doplní limit, je zde i pojistka v podobě možnosti zrušit žádost
o jejich výplatu v případě nevýhodného kurzu. oXy Online navíc ve svých interních metodikách upozorňuje na možná investiční i bezpečnostní rizika, plynoucí z držení digitální měny s nestálým kurzem.10
Vznik digitální měny se datuje podle Wikipedie do roku 2009 a postupně se rozšiřuje.
Platební síť je plně decentralizovaná a navržená tak, aby nikdo nemohl měnu ovlivňovat, padělat, zabavovat účty, ovládat peněžní toky nebo způsobovat inflaci. Konečné
množství BitCoinů je předem známo a jejich uvolňování do oběhu definuje zdrojový
kód sítě. Finanční toky tedy nemohou kontrolovat orgány státních správ, což je jedno
z možných rizik budoucnosti. Otázkou je kdy i ostatní firmy přejdou na možnost úhrady
mzdy nebo její části prostřednictvím virtuálních měn jakou je například BitCoin.
9) Ekonomika. Novinky.cz. [online]. 17.2.2014 [cit. 2014-03-31]. Dostupné z: http://www.novinky.cz/ekonomika/327906-platy-ceskych-manazeru-nejsou-v-porovnani-se-svetem-nijak-zavratne.html
10) Ekonomika. Finanční noviny.cz. [online]. 21.2.2014 [cit. 2014-03-31]. Dostupné z: http://www.financninoviny.cz/kariera/zpravy/vyvojarska-firma-oxy-online-zacne-vyplacet-cast-mezd-v-bitcoinech/1046217
148
Reference
[1]
NĚMEC,O. BUCMAN, P., ŠIKÝŘ, M.,: Řízení lidských zdrojů, 1. vydání, Praha,
VŠFS, 2014, EUPRESS. ISBN 978-80-7408-083-8
[2]
PRUNNER,P.: Výzkum hodnot. 1.vyd.Plzeň: Euroverlag s.r.o.,2002. ISBN 807177-710-2
[3]
VRBA, Zd. et al. Rozdíly v přístupu k mobilitě pracovních sil v první generaci od
změny režimu v ČR. 1. vyd. Praha: Educa Service, 2013, ISBN 978-80-8730612-3
[4]
FAERBER, Y;STÖWE,CH.,: Vedení lidí v praxi.1 vyd. Praha: Grada Publishing, a.s.,
Praha 2007.ISBN 8024720098
[5]
NAKONEČNÝ,M.: Sociální psychologie, 2.vyd. Praha: Academia, 2002. ISBN:
978-80-200-1679-9
[6]
ADAIR, J.:Leadership.Učte se od velkých vůdců. 1.vyd.Brno: Computer Press,
a.s.,2005. ISBN 80-251-1256-X
[7]
Ekonomika. Novinky.cz. [online]. 17.2.2014 [cit. 2014-03-31]. Dostupné z:
http://www.novinky.cz/ekonomika/327906-platy-ceskych-manazeru-nejsou-v-porovnani-se-svetem-nijak-zavratne.html
[8]
Ekonomika. Finanční noviny.cz. [online]. 21.2.2014 [cit. 2014-03-31]. Dostupné
z: http://www.financninoviny.cz/kariera/zpravy/vyvojarska-firma-oxy-online-zacne-vyplacet-cast-mezd-v-bitcoinech/1046217Konec formuláře
[9]
What is Servant Leadership. Center for Servant leadership. [online]. [2012] [cit.
2014-03-31]. Dostupné z: https://greenleaf.org/what-is-servant-leadership/
149
Tiráž
Název:
Autoři teoretických Brychta Jaroslav, Čechová Humpolcová Tereza, Eisel Juraj, Jatextů:
rošová Hana, Jedlinský Jakub, Kratochvíl Milan, Myslín Josef,
Palatinus Marek, Skuhrovec Jiři, Sláma Michal, Stránský Martin, Táborský Jiří, Tvrdý Jiří, Veselý Miroslav, Vítek Martin, Vrba
Zdeněk, Vrbíková Lenia, Vyskočil Jan, Zmeková Jana
Sazba a grafika:
Bc. Pavlína Vorlíčková
Tisk:
Tribun EU s.r.o., Cejl 892/32, 602 00 Brno
Vydavatel:
Vysoká škola manažerské informatiky, ekonomiky a práva, a.s.
Adresa redakce:
Vysoká škola manažerské informatiky, ekonomiky a práva, a.s.,
Vltavská 14/585, 150 00 Praha 5
Fax
270 001 100
Telefon:
270 001 111
www:
www.vsmiep.cz
Počet stran:
150
Vyšlo v roce:
2014
ISBN:
978-80-86847-71-9
Všechna práva vyhrazena. Žádná část publikace nesmí být reprodukována, zařazena do
rešeršního systému nebo šířena jakýmkoliv způsobem včetně elektronického, mechanického, fotografického či jiného záznamu bez předchozího písemného svolení vydavatele. Vydavatel nenese žádnou odpovědnost za případné škody vzniklé použitím informací popisovaných v této publikaci.
ISBN: 978-80-86847-71-9

Zkušenosti s virtuálními měnami - Bitcoin měna

Transkript

Podobné dokumenty

falloutshelter

Den vědy 2016 - Moravská vysoká škola Olomouc

Jakub Mašek – Kybernetická revoluce a vliv na společnost

lifesphere 2015

Trendy a vývoj - European Monitoring Centre for Drugs and Drug

Inovace bakalářského studijního oboru Aplikovaná chemie

company presentation CZ

Výzkum oxygenoterapie

2014 - Soukromá vysoká škola ekonomická Znojmo

BTC