dokumentace projektu (ke stažení ve formátu PDF

Transkript

Protipovodňová ochrana
v citlivých sídelních
oblastech Euroregionu
Elbe/Labe
Hochwasserschutz
in sensiblen
Siedlungsräumen der
Euroregion Elbe/Labe
Projekt města Ústí nad Labem a Centra životního
prostředí Drážďany ve spolupráci a z pověření
Úřadu životního prostředí Zemského hlavního
města Drážďany.
Ein Projekt des Vereins Umweltzentrum Dresden
und der Stadt Ústi nad Labem in Zusammenarbeit
und im Auftrag des Umweltamtes der
Landeshauptstadt Dresden.
1. Workshop am 29.03.2011 in Dresden
1. workshop v Drážďanech, 29.03.2011
Plán prevence proti povodním pro Drážďany –
zkušenosti, stav a perspektivy / Dr. Christian Korndörfer
4
Plan Hochwasservorsorge für Dresden – Erfahrungen, Stand
und Perspektiven / Dr. Christian Korndörfer
Protipovodňová ochrana na Bystřici v Drážďanech
– spolupráce Svobodného státu Sasko a zemského
hlavního města Drážďan / Thomas Jakob
9
Hochwasserschutz an der Vereinigten Weißeritz in Dresden
– Kooperation von Freistaat Sachsen und Landeshauptstadt
Dresden / Thomas Jakob
Účast občanů před projektováním a realizací opatření
na ochranu proti povodním – příklad drážďanské čtvrti
Laubegast / Část 1 – Politické zadání, cíl a organizace /
Frank Frenzel
na ochranu proti povodním – příklad drážďanské čtvrti
Laubegast / Část 2 – Zkušenosti z pohledu občanské
iniciativy jako účastníka řízení / Michael Barth
Exkurze
12
17
21
2. workshop v Ústí nad Labem, 09.06.2011
Bürgerbeteiligung vor der Planung und Realisierung von
Hochwasserschutzmaßnahmen – das Beispiel DresdenLaubegast / Teil 1 – Politischer Auftrag, Anliegen und
Organisation / Frank Frenzel
Bürgerbeteiligung vor der Planung und Realisierung
von Hochwasserschutzmaßnahmen – das Beispiel
Dresden-Laubegast / Teil 2 – Erfahrungen aus Sicht einer
Bürgerinitiative als Prozessbeteiligte / Michael Barth
Exkursion
2. Workshop am 09.06.2011 in Ústí nad Labem
Protipovodňová ochrana města Ústí nad Labem
na řece Labi na pravém labském břehu na Střekově /
Ing. Jindřich Zídek
24
Hochwasserschutz am
rechten Elbufer in Ústí nad Labem-Střekov /
Protipovodňová ochrana města Ústí nad Labem na řece
Labe na pravém labském břehu na Střekově /
Ing. Miroslav Štráchal
26
Hochwasserschutz am rechten Elbufer
in Ústí nad Labem–Střekov /
Protipovodňová ochrana města Ústí nad Labem na
řece Labe na pravém labském břehu na Střekově –
problematika zajišťování vodohospodářského režimu
vnitřních vod a odstraňování vod z přívalových dešťů /
Ing. Martn David
29
Protipovodňová ochrana města Ústí nad Labem – vztah
k územně plánovací dokumentaci města Ústí nad Labem
/ Ing. Luboš Pauer
31
Protipovodňová ochrana města Ústí nad Labem
– základní přehled zkušeností, stávajícího stavu a
perspektiv / Ing. arch. Jan Zadražil
33
Protipovodňová ochrana města Ústí nad Labem na řece
Labi na levém labském břehu – projektová příprava a
problematika zajišťování poměrové efektivnosti investice
/ Ing. Martin David
Seznámení s projektem povodňových hlásičů na
drobných vodních tocích v Ústeckém kraji /
Ing. František Titl
Exkurze
Protipovodňová ochrana v citlivých sídelních oblastech Euroregionu Elbe/Labe
35
38
40
2
Hochwasserschutz am rechten Elbufer in
Ústí nad Labem-Střekov –
wasserwirtschaftliche Maßnahmen für das Binnenwasser und
das Abführen von Wasser nach Starkregen /
Ing. Martin David
Der Hochwasserschutz für die Stadt Ústí nad Labem in
Beziehung zur Bauleitplanung der Stadt Ústí nad Labem /
Ing. Luboš Pauer
Der Hochwasserschutz für die Stadt Ústí nad Labem –
ein Gesamtüberblick über die Erfahrungen,
die aktuelle Situation und die Zukunftsperspektiven /
Ing. arch. Jan Zadražil
Der Hochwasserschutz für die Stadt Ústí nad Labem am
linken Elbufer – Projektvorbereitung und Gewährleistung des
geforderten Nutzen-Kosten-Quotienten für die Investition
/ Ing. Martin David
Vorstellung des Projekts für Hochwassermelde- und
-warnsystheme an kleinen Wasserläufen im Bezirk Ústí /
Exkursion
Hochwasserschutz in sensiblen Siedlungsräumen der Euroregion Elbe/Labe
Úvod
Anliegen
Projekt byl zaměřen na výměnu zkušeností z plánování a
realizace protipovodňových opatření v citlivých městských a
venkovských sídelních oblastech Euroregionu Elbe-Labe, ve
kterých dochází na základě Směrnice EU o vyhodnocování a
zvládání povodňových rizik k vyrovnávání zájmů mezi státními zásahy a participací občanů.
Das Projekt dient dem Erfahrungsaustausch zur Planung
und Realisierung von Hochwasserschutzmaßnahmen in
städtebaulich und landschaftlich sensiblen Siedlungsräumen der Euroregion Elbe-Labe. Insbesondere soll das Spannungsfeld von staatlichem Handeln und der Beteiligung der
Bürger vor dem Hintergrund der Umsetzung der EU-Hochwasserrisikomanagement-Richtlinie beleuchtet werden.
Der Erfahrungsaustausch erfolgte im Rahmen zweier Workshops in Dresden und Ústi nad Labem mit anschließenden
Exkursionen zu realisierten Hochwasserschutzmaßnahmen.
Teilnehmer waren Mitarbeiter aus den zuständigen Dienststellen kommunaler Verwaltungen der Projektpartner und
weiterer elbanliegender Gemeinden innerhalb der Euroregion Elbe-Labe sowie der für Hochwasserschutz an der Elbe
zuständigen Betriebe: Landestalsperrenverwaltung (Freistaat Sachsen) und Povodí Labe (Tschechische Republik).
Mit dem Projekt sollen Wissen vermittelt, die Möglichkeit
weiterführender gemeinsamer Projekte erörtert und die
weitere Zusammenarbeit vorbereitet werden. Das Projekt
leistet einen Beitrag zur Verbesserung der Kommunikation
der Verwaltungen mit Bürgern vor allem in sensiblen Siedlungsräumen an der Elbe.
Výměna zkušeností proběhla formou dvou workshopů v
Drážďanech a Ústí nad Labem s navazujícími prohlídkami
realizovaných protipovodňových opatření. Účastníky byli
spolupracovníci příslušných oddělení městských správ partnerů a dalších obcí ležících při Labi v rámci Euroregionu
Elbe-Labe. Déle pak spolupracovníci dotčených
podniků – Povodí Labe (Česká republika) a Zemská správa
přehrad (Svobodný stát Sasko).
Projektem došlo k přenosu znalostí, byly projednány možnosti dalších společných projektů a další spolupráce. Projekt
přispěl ke zlepšení komunikace správních orgánů s občany,
a to především v citlivých oblastech při Labi.
3
1. workshop v Drážďanech, 29.03.2011
1. Workshop am 29.03.2011 in Dresden
Plán prevence proti povodním
pro Drážďany – zkušenosti,
stav a perspektivy
Dr. Christian Korndörfer
Plan Hochwasservorsorge
für Dresden – Erfahrungen,
Stand und Perspektiven
Dr. Christian Korndörfer
Vedoucí Úřadu životního prostředí města Drážďany
Amtsleiter des Umweltamtes Dresden
Pozadí
Veranlassung
Povodeň v srpnu roku 2002 ukázala v dosud neznámé míře
zranitelnost města Drážďan v případě současné povodně v
různých povodích. Povodeň si vyžádala čtyři mrtvé. Práce
na obnově a přestavbě města, které s úspěchem probíhaly od roku 1990, byly během několika málo dní významně
poškozeny nebo dokonce i zničeny, ohroženy byly soukromé i hospodářské objekty. Poškozeny byly i staleté kulturní
statky. Škody na území města Drážďan byly odhadovány na
více než miliardu EUR.
Kromě okamžité obnovy všech městských funkcí byla zahájena řada opatření na odstranění škod, způsobených touto
povodní. Odbory a podniky města od té doby zrealizovaly
zhruba 770 opatření o celkovém finančním objemu cca 363
milionů EUR.
Die Hochwasserereignisse vom August 2002 hatten in einem bislang nicht bekannten Ausmaß die große Verletzlichkeit der Stadt Dresden bei annähernd zeitgleichem Hochwasser der verschiedenen Gewässersysteme gezeigt. Vier
Tote waren zu beklagen. Die Erfolge der seit 1990 geleisteten Aufbauarbeit wurden in wenigen Tagen erheblich beschädigt oder gar vernichtet, private und wirtschaftliche
Existenzen gefährdet. Jahrhundertealte Kulturgüter wurden
in Mitleidenschaft gezogen. Auf mehr als eine Milliarde EUR
schätzte man die Schäden im Stadtgebiet von Dresden.
Neben der sofortigen Wiederherstellung aller städtischen
Funktionen wurden zahlreiche Maßnahmen zur Beseitigung
der Hochwasserschäden in Angriff genommen. Seitdem
wurden allein durch die städtischen Ämter und Betriebe
etwa 770 Maßnahmen mit einem Finanzvolumen von rund
363 Millionen EUR realisiert.
Povodeň ze srpna 2002 ukázala významné nedostatky v prevenci proti povodním a odvracení povodní, ale i v organizaci
veřejné správy. Události takového rozsahu již nebyly v lidské
paměti. Rozvoj sídel se stále více blížil do blízkosti vody a
zabíral tak plochy ohrožené zaplavením. Na základě vyhodnocení povodně v roce 2002 bylo nutno legislativě vymezit
více než 3.000 hektarů zátopových oblastí. Zastavena byla
realizace 105 regulačních plánů. Pro velké části osídleného
území města to prakticky znamenalo zákaz stavebního plánování.
V květnu roku 2004 tak Rada zemského hlavního města
Drážďany rozhodla o pořízení Plánu prevence proti povodním zaměřeného na současný a budoucí rozvoj města a
zkoordinovaný s dotčenými státními institucemi a podniky
zajišťujícími obslužnost města. Do pořízení tohoto plánu
byly intenzívně zapojeny městské i státní orgány, odborné
instituce, sdružení a veřejnost.
Die Hochwasserereignisse vom August 2002 haben erhebliche Defizite der Hochwasservorsorge und Hochwasserabwehr als auch der Verwaltungsorganisation offenbart. Ereignisse dieses Ausmaßes waren nicht mehr im Bewusstsein
der Menschen. Die Siedlungsentwicklung nahm immer wieder gewässernahe und damit überschwemmungsgefährdete Flächen in Anspruch. In Auswertung der Hochwasserereignisse von 2002 mussten über 3.000 Hektar Überschwemmungsgebiete rechtlich festgesetzt werden. 105 Bebauungspläne konnten nicht weiter geführt werden. Für große
Teile des besiedelten Stadtgebietes bestand damit ein praktisches Bauplanungsverbot.
Der Stadtrat der Landeshauptstadt Dresden beschloss deshalb im Mai 2004, dass ein auf die gegenwärtige und zukünftige Stadtentwicklung ausgerichteter und mit den betroffenen staatlichen Institutionen sowie den Versorgungsund Entsorgungsbetrieben abgestimmter Plan Hochwasservorsorge Dresden (PHD) erarbeitet werden soll. In die Bearbeitung waren städtische und staatliche Behörden, Fachinstitutionen, Verbände und die Öffentlichkeit intensiv einbezogen.
4
Strategické zaměření prevence povodní
v zemském hlavním městě Drážďany
V případě povodně jsou různým způsobem a několika vodotečemi na území města Drážďan ohrožovány osoby a majetek. K tomu přistupuje ohrožení v důsledku přetížení odvodňovacího systému a to i v interakci se skutečnými záplavovými oblastmi povrchových vodotečí a stoupáním hladiny
podzemní vody následující především po povodni na Labi.
Strategický rámec zemského hlavního města Drážďany pro
zlepšení prevence proti povodním je tvořen komplexem
ohrožení vycházejících z celkového systému vod včetně
kanalizace ve vztahu k postiženým částem města a jejich
urbánní charakteristice. Do centra zlepšení prevence proti
povodním se tak dostávají možnosti a restrikce rozvoje území města.
Účinné ochrany území bude dosaženo tehdy, budou-li realizována odpovídající protipovodňová ochranná opatření
na různých povodňových systémech v souladu s cíly ochrany, kterých má být dosaženo podle usnesení Rady města z
června 2008. Ale i poté ještě zbývají rizika v důsledku selhání protipovodňových zařízení nebo v případě povodně přesahující rozsah stanovené povodně. Těmito riziky se bude
muset do budoucna zabývat plán vyhodnocování a zvládání
povodní dle Směrnice (ES) 2007/60.
Strategischer Ansatz der Hochwasservorsorge
in der Landeshauptstadt Dresden
Im Stadtgebiet von Dresden gefährden im Hochwasserfall mehrere Gewässer in jeweils unterschiedlicher Art und
Weise Personen und Vermögenswerte. Hinzu kommen Gefährdungen durch eine partielle Überlastung des Entwässerungssystems, auch in Wechselwirkung und Überlagerung
mit den tatsächlichen Überschwemmungsgebieten der
oberirdischen Gewässer und dem insbesondere auf Hochwasser der Elbe folgenden Anstieg des Grundwassers.
Der strategische Ansatz der Landeshauptstadt Dresden für
die Verbesserung der Hochwasservorsorge ist es, die Gefährdungen durch das gesamte Gewässersystem einschließlich
der Kanalisation gemeinsam zu betrachten und in Bezug zu
setzen zu den betroffenen Stadtteilen mit ihrer jeweiligen
städtebaulichen Charakteristik, den sogenannten Betrachtungsgebieten. Damit werden die Möglichkeiten und Restriktionen stadträumlicher Entwicklung in das Zentrum der
Verbesserung der Hochwasservorsorge gerückt.
Ein wirksamer Gebietsschutz ist dann erreicht, wenn alle
den Hochwassergefahren aus den verschiedenen Gewässersystemen entsprechenden Schutzmaßnahmen mit den
vom Stadtrat im Juni 2008 beschlossenen Schutzzielen realisiert sind. Aber auch dann werden noch Risiken infolge
des Versagens von Hochwasserschutzanlagen oder bei einem Hochwasserereignis größer als dem Bemessungshochwasser verbleiben. Mit diesen Risiken muss sich künftig die
Hochwasserrisikomanagementplanung gemäß Richtlinie
2007/60/EG auseinandersetzen.
Vícečetné ohrožení povodní v řešeném území 1 –
centrum města (Staré město)
Mehrfache Hochwassergefährdung im
Betrachtungsgebiet 1 – Innenstadt (Altstädter Seite)
Důsledky prevence proti povodním pro centrum
města Drážďan
Pro velkou část oblastí v řešeném území 1 – centrum města
(Staré město), mimo jiné tedy i pro historické centrum města, již bylo možno dosáhnout ochrany před stoletou vodou.
Po úpravě (novém stanovení) právně závazného záplavového území Labe je možno z něj tyto plochy vyjmout.
Pro sídla v řešeném území 1, ohrožená povodní na Bystřici
(Weißeritz), bylo již ochrany před stoletou vodou dosaženo.
Cíl ochrany před pětisetletou vodou, schválený Radou měs-
Konsequenzen der Hochwasservorsorge
für die Dresdner Innenstadt
Für den Großteil der durch die Elbe hochwassergefährdeten
Flächen im Betrachtungsgebiet 1 – Innenstadt (Altstädter
Seite), darunter auch das historische Stadtzentrum, konnte
bereits ein Schutzgrad HQ100 erreicht werden. Sie können
5
damit bei der Anpassung (Neufestsetzung) des rechtswirksamen Überschwemmungsgebietes der Elbe aus diesem herausgelöst werden.
Für Siedlungsflächen im Betrachtungsgebiet 1, die von
Hochwasser der Weißeritz gefährdet sind, ist ein Schutzgrad von HQ100 schon erreicht. Das vom Dresdner Stadtrat beschlossene Schutzziel von HQ500 wird erst mit Fertigstellung der umfangreichen Gewässerausbaumaßnahmen
in den benachbarten Betrachtungsgebieten nach 2015 verwirklicht sein.
Den Hochwasserschutz für die Dresdner Innenstadt ergänzen weiterhin Rückhalteanlagen an Ober- und Mittellauf des
Kaitzbaches (Gewässer 2. Ordnung), Grundwasserabsenkanlagen für kulturhistorisch wertvolle Gebäude sowie Maßnahmen im abwassertechnischen System. Letzteres betriff
die Sanierung der Kanalisation und den Bau von Hochwasserpumpwerken, um geschützte Flächen bei Hochwasser
der Elbe – auch bei dann im Stadtgebiet auftreffenden Niederschlägen – entwässern zu können.
Für die Siedlungsflächen, für die keine Verbesserung bestehender Schutzgrade durch Gebietsschutzmaßnahmen erreicht werden kann, müssen sich die Betroffenen auf diese
Situation einstellen und dementsprechende Bauvorsorge
und Objektschutz, aber auch Verhaltens- und Informationsvorsorge betreiben. In diesen Gebieten müssen sich auch
Vorhaben der verbindlichen Bauleitplanung (Bebauungspläne) mit den Hochwassergefahren auseinandersetzen, um
entsprechende Festsetzungen zu Bauvorsorge und Objektschutz gefährdeter Baufelder zu treffen.
Protipovodňové ochranné zařízení na Labi v
centru města, které je postavené na pozůstatcích
historického městekého opatření (stav v létě 2010).
V případě potřeby je možno pro dosažení cíle ochrany
proti stoleté vodě na tyto stacionární části nasadit
mobilní prvky.
Schutzanlage für die Innenstadt vor Hochwasser
der Elbe, errichtet auf den Resten der historischen
Stadtbefestigung (Zustand Sommer 2010). Auf die
stationären Anlagenteile können – sofern erforderlich
– mobile Elemente bis zum Erreichen des Schutzzieles
HQ100 aufgesetzt werden.
ta, bude dosažen po roce 2015 teprve po dokončení rozsáhlých opatření v oblasti výstavby vodních toků v sousedních
řešených územích 2 a 3.
Ochranu proti povodním pro centrum města Drážďan ještě
doplňují retenční zařízení na horním a středním toku vodoteče Kaitzbach (voda druhého řádu), zařízení pro snížení hladiny podzemní vody pro kulturně historicky cenné budovy
a opatření v oblasti technického odvracení ohrožení. To se
týká rekonstrukce kanalizací a výstavby povodňových čerpacích stanic, což by mělo umožnit odvodnění chráněných
ploch i v případě povodně na Labi a to i při výskytu srážek
na území města.
V případě osídlených ploch, u nichž není možno dosáhnout
zvýšení ochrany pomocí plošných opatření, se musí obyvatelstvo na tuto situaci připravit a realizovat nejen odpovídající stavebně preventivní opatření na ochranu jednotlivých
objektů, ale i prevenci v oblasti chování a informovanosti. V těchto částech města se rizikem povodní musí zabývat i směrné stavební plánování (regulační plány) tak, aby
byla přijata odpovídající ustanovení ke stavební prevenci a
ochraně ohrožených objektů.
Zusammenfassung und Ausblick
Der Stadtrat der Landeshauptstadt Dresden hat den PHD
am 12. August 2010 beschlossen und damit die Grundlage für das weitere Handeln im Bereich der Hochwasservorsorge in Dresden geschaffen. Der Plan Hochwasservorsorge
Dresden zeigt, dass seit 2002 viele Maßnahmen zur Verbesserung des Hochwasserschutzes realisiert wurden bzw. zur
Zeit realisiert werden. Für Siedlungsgebiete mit zusammenhängender Bebauung, Industrie oder Gewerbe sowie für die
städtebaulichen Entwicklungsbereiche werden die noch erforderlichen Maßnahmen aufgezeigt, mit denen das grundsätzlich anzustrebende Schutzziel HQ100 sichergestellt werden kann.
An der Elbe wurden im gesamten Stadtgebiet Maßnahmen
mit einem Kostenvolumen von ca. 79,6 Millionen EUR durch
den Freistaat Sachsen und die Landeshauptstadt Dresden
bereits fertig gestellt bzw. befinden sich im Bau oder in der
Planung. Für die Bereiche im linkselbischen Dresdner Osten
ist weiterhin das aktive Handeln der Stadt zur Unterstützung
von Maßnahmen des Freistaates notwendig, wie z. B. für die
Stadtteile Laubegast und Meußlitz/Kleinzschachwitz. Es verbleiben dort allerdings auch elbnah gelegene Bereiche mit
Schutzgraden kleiner HQ100.
Souhrn a výhled
Rada zemského hlavního města Drážďany dne 12. srpna 2010 tento plán prevence proti povodním schválila a
vytvořila tak základ pro další kroky v oblasti prevence proti povodním v Drážďanech. Tento plán ukazuje, že od roku
2002 byla realizována řada opatření pro zlepšení ochrany
proti povodním, případně že jejich realizace aktuálně probíhá. Pro osídlená území se souvislou zástavbou a průmyslem
a pro rozvojové oblasti města jsou definována nutná opat-
An der Weißeritz wird Ende 2011 im Stadtgebiet ein HQ100Schutz gegeben sein, womit das rechtlich festgesetzte
Überschwemmungsgebiet aufgehoben werden kann und
6
eine gesicherte städtebauliche Entwicklung wieder möglich
ist. Perspektivisch wird ein Schutz vor einem HQ500 (Größenordnung vom August 2002) in 2015 erreicht werden. Die
Maßnahmen sind mit Gesamtkosten von ca. 71,9 Millionen
EUR beziffert. Der Kostenanteil der Stadt Dresden an diesen
Maßnahmen beträgt ca. 13,1 Millionen EUR. Zusätzlich hat
die Stadt Dresden mit der hochwassergerechten Sanierung
bzw. dem Neubau mehrerer Brücken weitere 10,9 Millionen
EUR beigetragen.
ření, kterými je v principu možno zajistit ochranu proti stoleté vodě.
Na Labi byly na celém území města dokončeny, případně
se realizují nebo projektují opatření o celkovém finančním
objemu zhruba 79,6 milionů EUR a to buď Svobodným státem Sasko, nebo Zemským hlavním městem Drážďany. Pro
části města ve východní části levého břehu Labe je nadále nutná aktivita města při podpoře opatření Svobodného
státu Sasko, jako například pro čtvrtě Laubegast a Meußlitz/
Kleinzschachwitz. Tam však budou i nadále existovat oblasti
v blízkosti Labe s ochranou nižší, nežli proti stoleté vodě.
Am Lockwitzbach und Niedersedlitzer Flutgraben kann mit
den im Stadtgebiet Dresden abgeschlossenen und noch
laufenden Maßnahmen des Freistaates Sachsen zur Beseitigung von Schwachstellen nur ein Schutz vor einem 25-jährlichen Hochwasser erreicht werden. Der Schutz vor einem
100-jährlichen Hochwasser muss durch den Freistaat mittelfristig mit der Errichtung von Hochwasserrückhaltebecken außerhalb des Stadtgebietes mit Kosten in Höhe von
ca. 23,9 Millionen EUR erreicht werden. Das rechtlich festgesetzte Überschwemmungsgebiet und die daraus resultierenden wasserrechtlichen Restriktionen an die städtebauliche Weiterentwicklung bleiben zwischenzeitlich bestehen.
An den Gewässer zweiter Ordnung, für deren Pflege und
Entwicklung sowie auch den Hochwasserschutz die Stadt
Dresden zuständig ist, wurden vor allem in den Oberläufen Renaturierungen durchgeführt, Geschiebefänge errichtet und eine Vielzahl von Rückhaltebecken gebaut. Maßnahmen in einem Umfang von ca. 12 Millionen EUR wurden fertiggestellt. 26 Maßnahmen mit Kosten von ca. 16,7 Millionen EUR sollen noch bis 2013 umgesetzt werden. Ein wichtiger Bestandteil dieser Praxis ist die Niederschlagswasserbewirtschaftung, die seit 2000 auch in der verbindlichen Bauleitplanung verankert ist. Für fünf Gewässer müssen aufgrund besonderer Gefährdungen noch vertiefende Risikomanagementpläne erstellt werden.
Um die Informationsvorsorge zu verbessern, wurde durch
die Landeshauptstadt Dresden ein Grundwasser-Beobachtungssystem errichtet. Die tagesaktuellen Werte der Grund-
Na Bystřici bude koncem roku 2011 zajištěna ochrana proti stoleté vodě, čímž bude možno zrušit vymezené záplavové území. To umožní další zajištěný rozvoj města. Výhledově, v roce 2015, bude dosaženo ochrany před pětisetletou vodou (řádově rozsah povodně v srpnu 2002). Celkové
náklady těchto opatření byly vyčísleny na zhruba 71,9 milionu EUR. Podíl města Drážďan na nákladech na tato opatření
činí zhruba 13,1 milionu EUR. Dalšími 10,9 miliony EUR musí
město Drážďany přispět k rekonstrukci, případně výstavbě
několika mostů.
Podél vodotečí Lockwitzbach a Niedersedlitzer Flutgraben lze opatřeními dokončenými na území města Drážďan
a dosud realizovanými opatřeními Svobodného státu Sasko pro odstranění problematických míst, dosáhnout pouze
ochrany před pětadvacetiletou vodou. Ochrana před stoletou vodou musí být ze strany Svobodného státu Sasko
dosažena ve střednědobém výhledu zřízením
povodňové retenční nádrže mimo území města. Náklady na
toto opatření dosáhnou výše cca 23,9 milionů EUR. Právně
vymezené záplavové území a z toho vyplývající vodoprávní
omezení dalšího rozvoje města zatím zůstanou v platnosti.
Na vodách druhého řádu, za jejichž údržbu a rozvoj a ochranu proti povodním zodpovídá město Drážďany, byla především na horních tocích provedena revitalizační opatření,
vybudovány lapáky splavenin a řada retenčních nádrží. Celkové náklady dosud dokončených opatření dosáhly zhruba
7
wasserpegel sind über den Internetauftritt der Landeshauptstadt Dresden (www.dresden.de/grundwasser) einsehbar. Jeder Eigentümer ist für den Schutz seiner Gebäude
vor ansteigendem Grundwasser selbst verantwortlich.
Für die Hochwasserschutzmaßnahmen im Kanalnetz wurden mit Stand 31.12. 2008 ca. 5,6 Mio. EUR investiert. Bis
2014 sind weitere Maßnahmen mit einem Investitionsvolumen von ca. 62,4 Mio. EUR geplant. Hinzu kommen bis 2013
Maßnahmen für den Hochwasserschutz der zentralen Kläranlage Kaditz (ca. 4,3 Mio. EUR) sowie kleinerer Kläranlagen
und Pumpwerke (0,95 Mio. EUR).
12 milionů EUR. Do roku 2013 má být realizováno dalších 26
opatření o celkovém objemu cca 16,7 milionu EUR. Důležitou součástí praxe je také regulace srážkové vody, která je
od roku 2000 také součástí závazných stavebních směrnic.
V případě pěti vodotečí bude nutno z důvodů specifického
ohrožení zpracovat detailnější plány vyhodnocování a zvládání povodní.
Pro zlepšení informovanosti zřídilo zemské hlavní město
Drážďany systém sledování podzemní vody. Denně aktualizované hodnoty o hladině podzemní vody jsou zveřejňovány na internetových stránkách zemského hlavního města
Drážďany (www.dresden.de/phd) . Za ochranu své budovy
před stoupající spodní vodou zodpovídá každý vlastník sám.
Mit dem PHD ist der erste Schritt der Umsetzung der EUHochwasserrisikomanagement-Richtlinie – die vorläufige
Bewertung des Hochwasserrisikos – bereits weitestgehend
vollzogen. Der PHD legt außerdem wesentliche Grundlagen
für die nächsten Schritte gemäß dieser Richtlinie (Erstellung
spezifischer Hochwassergefahren- und Hochwasserrisikokarten bis 2013 und Entwicklung von Hochwasserrisikomanagementplänen bis 2015). Dazu ist es erforderlich, die gesamtstädtischen Planungen zur Hochwasservorsorge (PHD)
und Hochwasserabwehr in geeigneter Weise zu integrieren.
Dabei sind alle interessierten Stellen (Organisationen) aktiv
einzubeziehen. Die Öffentlichkeit wird im Rahmen der Umweltberichterstattung laufend über den erreichten Stand
der Hochwasservorsorge informiert und gebietsspezifisch
auch frühzeitig in Planungen eingebunden. Der PHD und
die zu seiner Umsetzung getroffenen Beschlüsse des Stadtrats sind im Internetauftritt der Landeshauptstadt Dresden
unter www.dresden.de/phd verfügbar.
Do opatření na ochranu proti povodním na kanalizační síti
bylo k 31.12.2008 investováno zhruba 5,6 milionů EUR. Do
roku 2014 jsou plánována další opatření o objemu investic ve výši cca 62,4 milionu EUR. K tomu je nutno připočítat
opatření na ochranu proti povodním na centrální čistírně
odpadních vod v části města Kaditz, která budou realizována do roku 2013 (zhruba 4,3 milionu EUR) a na menších čističkách a přečerpávacích stanicích (0,95 milionu EUR).
Prostřednictvím Plánu prevence proti povodním byl naplněn první krok v realizaci evropské směrnice o vyhodnocování a zvládání povodňových rizik - předběžné vyhodnocení rizika povodní. Plán prevence proti povodním kromě
toho vytváří základy pro další kroky v souladu s touto směrnici (zpracování specifických map povodňových nebezpečí
a map povodňových rizik do roku 2013 a zpracování plánů
vyhodnocování a zvládání povodních rizik do roku 2015).
K tomu je nutné vhodným způsobem integrovat celkové městské plány prevence proti povodním (plán prevence proti povodním) a odvracení povodní. Do těchto prací
je nutno aktivně zapojit všechny dotčené orgány a organizace. Prostřednictvím zprávy o životním prostředí bude o
dosaženém stavu protipovodňové prevence informována
veřejnost, která bude do plánovacích prací včas zapojena.
Plán prevence proti povodním a usnesení Rady města k jeho
realizaci jsou zveřejněny na internetových stránkách města
Drážďan .
Mit dem PHD kommt die Landeshauptstadt Dresden ihrer
grundgesetzlichen Verpflichtung nach, als Kommune die
Fragen der Daseinsvorsorge für den Schutz vor Hochwasser
selbst zu regeln. Dabei steht das Recht auf Leben und körperliche Unversehrtheit der Bürger im Mittelpunkt. Die bereits realisierten wie auch die noch erforderlichen Maßnahmen der Hochwasservorsorge und der dafür erforderliche
Zeit- und Kostenaufwand werden nachvollziehbar dargestellt. Damit werden auch wesentliche Grundlagen gelegt
für die Verpflichtung der Landeshauptstadt Dresden als
Träger der Bauleitplanung, ordnungsgemäße Lebens- und
Arbeitsbedingungen bei bzw. infolge von Hochwasser
sicher zu stellen.
Plánem protipovodňové prevence tak město Drážďany plní
své základní zákonné povinnosti, dle kterých zodpovídá
obec sama za zajištění základních prvků protipovodňové
ochrany. Hlavním smyslem je tak naplnění práva na život a
tělesnou nedotknutelnost. Časový harmonogram a náklady, které jsou spojeny s již realizovanými i dalšími potřebnými opatřeními protipovodňové prevence, jsou přitom řádně
podloženy. Zemské hlavní město Drážďany tak vytváří základy pro plnění povinností, které má jakožto subjekt regulující
stavební opatření a zajišťující řádné životní a pracovní podmínky při resp. v důsledku povodní.
Kontakt:
Landeshauptstadt Dresden
Umweltamt
Postfach 12 00 20
01001 Dresden
E-Mail: [email protected]
www.dresden.de/umwelt
Kontakt:
Zemské hlavní město Drážďany (Landeshauptstadt Dresden)
Úřad životního prostředí (Umweltamt)
P. O. Box 12 00 20
D-01001 Dresden
e-mail: [email protected]
www.dresden.de/umwelt
8
Protipovodňová ochrana na
Bystřici v Drážďanech – spolupráce
Svobodného státu Sasko a
zemského hlavního města Drážďan
Thomas Jakob
Hochwasserschutz an der
Vereinigten Weißeritz in Dresden –
Kooperation von Freistaat Sachsen
und Landeshauptstadt Dresden
Thomas Jakob
Vedoucí odborného oddělení,
Úřad životního prostředí města Drážďany
Sachgebietsleiter, Umweltamt Dresden
Der Name Weißeritz ist slawischen Ursprungs (Bystrice –
Wildbach). Die Größe des Einzugsgebietes beträgt 385
km2. Die Quellen liegen in den Kammlagen des Osterzgebirges. In Freital, einer Nachbargemeinde Dresdens, vereinigen sich Rote Weißeritz und Wilde Weißeritz zur Vereinigten Weißeritz
Die Weißeritz ist ein typischer Mittelgebirgsfluss. Insbesondere bei sommerlichen Starkniederschlägen können verheerende Hochwasser entstehen (so geschehen 1897, 1958
und 2002). Die Weißeritz neigt zu Erosion, Sedimentation
und Verlegung ihres Laufes durch Treibgut. Dies kann bei
Hochwasser zu Entwicklungen führen, die – wenn überhaupt – nur aus Kenntnis vorangegangener Hochwasser heraus prognostiziert werden können. Eine Bekämpfung des
Weißeritzhochwassers mit Mitteln der Katastrophenabwehr
ist deshalb kaum möglich. Auch mobile Hochwasserschutzeinrichtungen können wegen fehlender Vorwarnzeiten
nicht eingesetzt werden.
Jméno Bystřice (Weißeritz) je slovanského původu (Bystřice – divoká řeka). Velikost povodí činí 385 km2. Prameny
této řeky se nacházejí na hřebeni východní části Krušných
hor. Ve městě Freital, ležecí v sousedství Drážďan, se spojují Červená a Divoká Bystřice v Bystřici.
Bystřice je typickou středohorskou vodotečí. Především
v důsledku letních přívalových srážek mohou na této řece
vznikat zničující povodně (jako tomu bylo v letech 1897,
1958 a 2002). Bystřice je náchylná k erozi, sedimentaci a
zanášení toku naplaveným materiálem. V případě povodní to může mít důsledky, známé a předpověditelné – pokud
vůbec – pouze na základě informací z dřívějších povodní.
Boj proti povodním na Bystřici není proto pomocí prostředků k odvracení ohrožení téměř možný. V důsledku chybějících lhůt včasného varování nelze nasazovat ani mobilní
prostředky protipovodňové ochrany.
Údolní nádrže slouží k řízení odtoku v horní polovině povo-
9
Drei Talsperren dienen der Steuerung des Abfluss in der
oberen Hälfte des Einzugsgebietes. Bei extremen Niederschlägen können sie allerdings zum Überlauf kommen.
Wenn wie im Jahr 1958 die Starkniederschläge unterhalb
der Talsperren auftreten, gibt es kaum Chancen für eine erfolgreiche Hochwasserabwehr in Dresden. Aus diesen Gründen wird die Weißeritz als der gefährlichste Fluss für die
Stadt Dresden bezeichnet.
dí. V případě extrémních srážek však mohou přetéct. V případě, kdy jako v roce 1958 dojde k výskytu přívalových
srážek v části povodí pod údolními nádržemi, neexistuje
téměř šance na úspěšné odvrácení povodně v Drážďanech.
Z těchto důvodů je Bystřice považována za pro město Drážďany nejnebezpečnější řeku.
Povodeň ze 12. a 13.8.2002 překonala dosavadní zkušenosti. Obyvatelé podél řeky museli zažít, že tato řeka
představuje v případě povodně aktuní ohrožení života a
majetků. V případě, kdy Bystřice opustí své koryto, může
strhnou lidi a zdemolovat budovy. Jen v Drážďanech
dosáhly škody výše více než 250 milionů €.
Statisticky je této události přiřazen interval 500 let (pětisetletá voda). Příčinou této události byly srážky ve
východní části Krušných hor, které překročily veškeré
dosud naměřené hodnoty.
Das Hochwasser am 12. und 13.08.2002 hat den Rahmen
des bis dahin Erlebten gesprengt. Die Anlieger der Weißeritz mussten erleben, dass dieser Fluss im Hochwasserfall eine akute Gefahr für Leib und Leben darstellt. Wenn
die Weißeritz ihr Bett verlässt, können Menschen mitgerissen und Gebäude zum Einsturz gebracht werden. Allein in Dresden entstanden Schäden in Höhe von über
250 Mio. €.
Diesem Ereignis wird statistisch ein Wiederkehrintervall
von 500 Jahren zugeordnet (HQ500). Ursache für dieses
Ereignis waren Niederschläge im Osterzgebirge, die alle
bisher gemessenen Werte überschritten.
Z vodoprávního hlediska je Bystřice vodou prvního řádu; za
údržbu a protipovodňovou ochranu tak zodpovídá Svobodný stát Sasko. Úkoly s tím související jsou zajišťovány podnikem Landestalsperrenverwaltung des Freistaates Sachsen
(Zemská správa přehrad Svobodného státu Sasko). V srpnu
roku 2003 předložil tento podnik koncepci protipovodňové
ochrany. Jako cíl ochrany byla stanovena dvousetletá voda.
V důsledku dramatických zkušeností z povodně v srpnu
roku 2002 však město Drážďany požadovalo vyšší cíl ochrany.
Realizace tak proto probíhá jako společný projekt mezi Zemskou správou přehrad a městem Drážďany. Svobodný stát
Sasko financuje úroveň ochranu pro dvousetletou vodu,
město financuje vícenáklady spojené s realizací cíle ochrany
před pětisetletou vodou.
Die Weißeritz ist wasserrechtlich ein Gewässer 1. Ordnung;
für Gewässerunterhaltung und Hochwasserschutz ist der
Freistaat Sachsen zuständig. Die damit in Zusammenhang
stehenden Aufgaben werden durch die Landestalsperrenverwaltung des Freistaates Sachsen (LTV) wahrgenommen.
Im August 2003 legte die LTV ein Hochwasserschutzkonzept vor. Als Schutzziel wurde das HQ200 festgelegt. Infolge der dramatischen Erfahrungen beim Hochwasser im August 2002 wurde von der Stadt Dresden ein höheres Schutzziel gefordert.
Der Ausbau erfolgt deshalb als Gemeinschaftsprojekt zwischen der Landestalsperrenverwaltung und der Stadt Dresden. Der Freistaat Sachsen finanziert das HQ-200-Schutzniveau, die Stadt trägt den darüber hinaus gehenden Aufwand für die Verwirklichung des Schutzzieles HQ500.
Od roku 2002 bylo dosaženo významných zlepšení v ochraně proti povodním. Bylo postaveno několik nových mostů, které byly konstruovány s ohledem na budoucí úroveň
povodní, byly rekonstruovány poškozené nábřežní zdi a
došlo ke komplexnímu vyčištění řečiště.
Do roku 2009 tak bylo možno dosáhnout ochrany proti
padesátileté vodě.
Seit 2002 wurden bereits gravierende Verbesserungen des
Hochwasserschutzes erreicht. Mehrere Brücken wurden neu
errichtet und bereits für das künftige Hochwasserschutzniveau ausgelegt, schadhafte Ufermauern wurden saniert und
das Flussbett grundhaft beräumt.
Im Ergebnis konnte das Schutzniveau bis 2009 auf HQ50 erhöht werden.
S realizací vodních staveb bylo započato v úseku mezi mosty „Altplauen“ a „Würzburger Straße“. To je nejkritičtější úsek
řeky v Drážďanech, odsud bylo v roce 2002 zaplaceno hlavní nádraží a centrum města. Zde je nutno zvýšit nábřežní
zdi na pravém břehu a prohloubit koryto řeky. Po dokončení tohoto úseku bude na Bystřici na území města Drážďan
vybudována ochrana proti stoleté vodě. Dokončení těchto
prací se předpokládá v polovině roku 2011.
Mit der Verwirklichung wasserbaulicher Maßnahmen wurde
im Abschnitt zwischen den Brücken Altplauen und Würzburger Straße begonnen. Dies ist der kritischste Teil des Flusses in Dresden, von dem 2002 die Flutung von Hautbahnhof
und Innenstadt ausging. Hier sind die rechtsseitigen Ufermauern zu erhöhen sowie das Flussbett einzutiefen. Mit der
Fertigstellung dieses Abschnittes wird der HQ100-Schutz an
der Vereinigten Weißeritz im Stadtgebiet von Dresden hergestellt sein. Dies wird voraussichtlich Mitte des Jahres 2011
der Fall sein.
Od roku 2011 pak budou prováděny další úpravy, především
prohloubení dna řeky, a to i v úseku mezi ústím Bystřice do
Labe a mostem „Wernerstraße“. Přípravné práce pro tyto
úpravy již byly provedeny. Sem patří přestavba kanalizace, která v oblasti ulice Fröbelstraße protíná řeku a zajištění
základů mostní konstrukce.
10
Ab 2011 werden wasserbauliche Maßnahmen, insbesondere die Eintiefung der Gewässersohle, auch im Abschnitt zwischen der Elbmündung und der Brücke Wernerstraße erfolgen. Einige Vorleistungen dafür werden bereits erbracht.
Dazu gehören der Umbau einer den Fluss querenden Abwasserleitung im Bereich Fröbelstraße sowie die Sicherung
der Fundamente eines Brückenbauwerks.
Der Ausbau des Abschnittes zwischen der Brücke Wernerstraße und der Brücke Würzburger Straße wird nach 2015
erfolgen. Hierbei geht es schwerpunktmäßig um den sogenannten „Weißeritzknick“ an der Löbtauer Straße, den zweiten neuralgischen Punkt am Flusslauf in Dresden. Hier wurde die Weißeritz in den Jahren 1891 bis 1893 in Richtung
Cotta umverlegt, der frühere Flusslauf führte geradeaus in
Richtung Friedrichstadt. Der Weißeritzknick weist sehr ungünstige hydraulische Bedingungen auf. Zum scharfen Richtungswechsel kommt ein gravierende Verringerung der
Längsneigung im Unterlauf. Diesen Problemen soll durch
Streckung und Aufweitung des Weißeritzknicks und durch
die bereits erwähnte Sohleintiefung im Unterlauf entgegengewirkt werden.
Stavební práce v úseku mezi mostem „Wernerstraße“ a mostem „Würzburger Straße“ budou probíhat po roce 2015.
V tomto případě se jedná o prudký oblouk řeky v oblasti
ulice Löbtauer Straße, který představuje druhý neuralgický
bod řeky na území Drážďan. Zde bylo v letech 1891 až 1893
řečiště Bystřice přeloženo ve směru na čtvrť Cotta, původní průběh řečiště vedl rovně směrem na čtvrť Friedrichstadt.
Tento prudký oblouk vykazuje velmi nepříznivé hydraulické
podmínky. Kromě ostrého směru toku se jedná o výrazné
snížení podélného sklonu na dolním toku. Tyto problémy
mají být řešeny narovnáním a rozšířením tohoto oblouku a
již zmíněným prohloubením dna řeky na jejím dolním toku.
Mit dem Abschluss des Gesamtpaketes wird ein Kostenvolumen von 31 Mio. € umgesetzt sein. Der städtische
Anteil wird voraussichtlich 13 Mio. € betragen.
Abschließend ist es außerordentlich wichtig, darauf hinzuweisen, dass die Maßnahmen des technischen Hochwasserschutzes und die Veränderung der Talsperrenbewirtschaftung zugunsten des Hochwasserschutzes nicht ausreichen werden, um die von der Weißeritz ausgehenden Risiken vollständig zu beherrschen. Die Weißeritz wird wegen ihrer bereits beschriebenen Charakteristik auch weiterhin eine Gefahr für die Anliegergemeinden darstellen. Die
Analysen des Hochwassers 2002 haben gezeigt, dass es sich
bei diesem Hochwasser nicht um ein Ereignis in der Größenordnung des maximal möglichen Hochwassers gehandelt hat. Für die Zukunft können also größere Ereignisse als
das Hochwasser im August 2002 nicht ausgeschlossen werden, so dass insbesondere an der Vereinigten Weißeritz dem
Hochwasserrisikomanagement eine herausragende Bedeutung zukommt.
Celkové náklady na realizaci celého tohoto balíku opatření
budou činit 31 milionů EUR. Podíl města bude podle předpokladů činit 13 milionů EUR.
Na závěr je mimořádně důležité upozornit na to, že opatření technické ochrany proti povodním a změna režimu údolních nádrží nepostačí k tomu, aby došlo k plnému ovládnutí
rizik vycházejících z Bystřice. Z důvodů své shora popsané
charakteristiky bude Bystřice i nadále představovat ohrožení
obcí ležících na této řece. Analýzy povodně z roku 2002
ukázaly, že se v případě této povodně nejednalo o událost
v řádech maximálně možné povodně. Do budoucna tak nelze vyloučit větší události, nežli byla povodeň v srpnu 2002.
Vyhodnocování a zvládání povodňových rizik zde tak má
mimořádný význam.
Kontakt:
Umweltamt
Postfach 12 00 20
D-01001 Dresden
Kontakt:
P. O. Box 12 00 20
D-01001 Dresden
11
na ochranu proti povodním – příklad drážďanské čtvrti Laubegast
von Hochwasserschutzmaßnahmen – das Beispiel Dresden-Laubegast
Část 1
Politické zadání,
cíl a organizace
Frank Frenzel
Teil 1
Politischer Auftrag, Anliegen
und Organisation
Frank Frenzel
Odborný pracovník, Úřad životního prostředí města Drážďany
Sachbearbeiter, Umweltamt Dresden
K životu v drážďanské čtvrti Laubegast patří odedávna milý
ráz města a příjemná krajina stejně jako povodně na Labi.
Tato část města, nacházející se ve východní části Drážďan,
ve které žije zhruba 12 000 obyvatel, je díky řadě památkově
chráněných budov součásti kulturní krajiny drážďanského
údolí Labe. Z důvodů své topografické situace a polohy je
tato část vystavena ohrožení povodněmi na Labi a v důsledku těchto povodní stoupající hladiny podzemní vody. Po
desetiletích bez povodní ukázaly události ze srpna 2002
mimořádnou zranitelnost této části města. Voda zaplavila rozsáhlé části Laubegastu. Celá tato část města se během
povodně stala téměř nedostupným ostrovem.
In Laubegast gehören ein liebenswertes Stadtbild und ein
besonderes Landschaftserlebnis ebenso wie die Hochwasser der Elbe seit jeher zum Leben mit dem Fluss. Der im Osten der Stadt gelegene, von ca. 12.000 Menschen bewohnte
Stadtteil ist mit seinen vielen denkmalgeschützten Gebäuden Bestandteil der Kulturlandschaft des Dresdner Elbtals.
Auf Grund seiner naturräumlichen und topographischen Situation ist er Gefahren durch Hochwasser der Elbe und dabei ansteigendem Grundwasser ausgesetzt. Nach Jahrzehnten ohne extreme Elbhochwasser offenbarten die Ereignisse
vom August 2002 die besondere Verletzlichkeit dieses Stadtteils. Das Wasser überschwemmte große Bereiche von Laubegast, das während des Hochwasserscheitels zu einer fast
unerreichbaren Insel wurde.
Situace na laubegastském nábřeží
Situation am Laubegaster Ufer
12
Referenční území a právně vymezená
záplavová území
Betrachtungsbereiche und rechtswirksame
Überschwemmungsgebiete
Důvod a politické zadání pro participační proces
Od okamžiku předložení návrhů vedení města k opatřením na ochranu území proti povodním v roce 2007 probíhaly v Laubegastu kontroverzní diskuse. Občané a občanské
iniciativy reagovali na různých akcích a v různých výzvách
na návrhy ochrany území pomocí technických stavebních
objektů na labském břehu kriticky.
V červnu roku 2009 schválila Rada zemského hlavního města Drážďany první rámcové podmínky pro plánování a realizaci opatření na ochranu území, které předpokládaly účast
dotčeného obyvatelstva. Tento záměr byl potvrzen i Plánem
prevence povodní města Drážďan, který byl radou města
Drážďan schválen dne 12.8.2010 (viz www.dresden.de/phd),
který popisuje nutné opatření v oblasti zlepšení ochrany
proti povodním na celém území města.
S ohledem na trvající kontroverze mezi částmi obyvatel a
vedením města bylo usnesením Rady města v září roku 2010
upřesněno politické zadání následujícím způsobem:
„Rada města pověřuje primátorku, prostřednictvím intenzivního participačního procesu definovat cíle ochrany, ... jakož i
vypracovat základní požadavky na umístění, podobu a formu
odpovídajících ochraných zařízení, které se stanou předpokladem pro plánování zlepšení ochrany čtvrti Laubegast před
povodněni na Labi.
Jako výsledek bude Radě města k rozhodnutí předložen akční
Anlass und politischer Auftrag für den
Beteiligungsprozess
Seit dem Vorliegen erster Vorschläge der Stadtverwaltung
zu Maßnahmen des Gebietsschutzes vor Hochwasser der
Elbe im Jahr 2007 wurde in Laubegast kontrovers darüber
diskutiert. Mit Aufrufen und Aktionen haben Bürgerinitiativen auf Vorschläge zum Gebietsschutz durch technische
Bauwerke am Laubegaster Ufer kritisch reagiert.
Im Juni 2009 beschloss der Dresdner Stadtrat erstmals Rahmenbedingungen für die Planung und Realisierung von Gebietsschutzmaßnahmen, die eine Beteiligung der betroffenen Öffentlichkeit vorsehen. Der vom Dresdner Stadtrat mit
Beschluss vom 12.08.2010 bestätigte Plan Hochwasservorsorge Dresden (siehe www.dresden.de/phd), der den Handlungsbedarf zur Verbesserung der Hochwasservorsorge im
gesamten Stadtgebiet beschreibt, bestätigt diese Absicht.
Angesichts andauernder Kontroversen zwischen Teilen der
Bürgerschaft und der Stadtverwaltung wurde mit einem
Stadtratsbeschluss im September 2010 der politische Auftrag wie folgt präzisiert:
„Der Stadtrat beauftragt die Oberbürgermeisterin, als Vor-
13
aussetzung für Planungen zur Verbesserung des Schutzes des
Stadtteils Laubegast vor Hochwasser der Elbe in einem intensiven partizipatorischen Verfahren die Schutzziele zu definieren
sowie grundsätzliche Anforderungen an Lage, Form und Gestalt entsprechender Schutzanlagen ... auszuarbeiten.
Im Ergebnis ist eine den spezifischen Anforderungen entsprechende Aufgabenstellung dem Stadtrat zur Entscheidung über
den Umfang der Hochwasserschutzmaßnahmen ... vorzulegen.“
Auf dieser Grundlage hat das städtische Umweltamt in Kooperation mit weiteren städtischen Ämtern und Betrieben,
externen Fachleuten sowie der für den Hochwasserschutz
an der Elbe zuständigen Landestalsperrenverwaltung des
Freistaates Sachsen einen Beteiligungsprozess zur Vorbereitung von Maßnahmen zum Schutz vor Hochwasser der
Elbe für den gesamten Stadtteil Laubegast veranstaltet. Unter dem programmatischen Titel „Leben mit dem Fluss“ soll
ein hinsichtlich der Beteiligung und der Ergebnisse offener Prozess den interessierten Bürgerinnen und Bürgern
die Gelegenheit geben, ihre Positionen und Empfehlungen,
aber auch Fragen und Befürchtungen einzubringen und aktiv mitzuarbeiten. Vor Abschluss des Beteiligungsprozesses werden weder durch den Freistaat Sachsen noch durch
die Landeshauptstadt Dresden Planungen zu Hochwasserschutzanlagen beauftragt oder Vorentscheidungen zu deren baulich-technischer Ausführung getroffen.
Das in Leipzig ansässige Büro für urbane Projekte (siehe
www.urbaneprojekte.de) wurde mit der Konzeption, Moderation und Dokumentation des Prozesses sowie mit der
Aufbereitung der Ergebnisse in Abstimmung mit den Beteiligten beauftragt.
plán o rozsahu protipovodňových opatření v souladu s daným
specifickými požadavky.“
Na základě toho zorganizoval městský Úřad životního prostředí ve spolupráci s dalšími odbory a podniky, externími odborníky a podnikem Landestalsperrenverwaltung des
Freistaates Sachsen (Zemská správa přehrad Svobodného
státu Sasko), který zodpovídá za protipovodňovou ochranu
na Labi, proces zapojení občanů za účelem přípravy opatření na ochranu před povodní pro celou část Laubegastu. Pod
názvem „Život s řekou“ má z hlediska účasti a výsledků otevřený proces poskytnout zájemcům z řad občanů příležitost,
uplatnit svá stanoviska a doporučení, ale přednést i své
otázky a obavy a aktivně spolupracovat. Před ukončením
procesu nebudou Svobodným státem Sasko ani zemským
hlavním městem Drážďany zadávány práce na projektování protipovodňových opatření nebo přijímána rozhodnutí o
jejich stavebně – technické realizaci.
Koncepcí, moderováním a dokumentací procesu a zpracováním výsledků ve spolupráci se všemi zúčastněnými byla
pověřena kancelář „Büro für urbane Projekte“ (Kancelář pro
urbánní projekty) (viz www.urbaneprojekte.de), sídlící v
Lipsku.
Cíle procesu participace občanů
Obyvatelé Laubegastu a sousedních částí města mají být
informováni o rizikové situaci, dosud navržených cílech
ochrany, možných opatřeních na ochranu před povodněmi
případně zvládání povodňových rizik. To znamená, že je nutno každému srozumitelně zpřístupnit podstatná fakta, perspektivy a důsledky ve své komplexnosti.
Zájemci z řad občanů a iniciativ mají být konzultováni a
aktivně zapojeni do procesu diskusí k cílům ochrany a formulace zadání pro projektanty opatření ochrany území v
oblasti labského břehu v Laubegastu a v oblasti „Altelbarm“.
Přitom má být osloveno spektrum osob a institucí, reprezentujících tuto část města a situaci dotčených subjektů.
Anliegen und Ziele des Beteiligungsprozesses
Die Bewohner von Laubegast und angrenzender Stadtteile sollen über die Gefahrensituationen, bisher vorgeschlagene Schutzziele, mögliche Maßnahmen zum Schutz vor bzw.
zum Umgang mit den Hochwassergefahren informiert werden. Hierzu gehört, dass die wesentlichen Fakten, Perspektiven und Konsequenzen in ihrer Komplexität verständlich
und für jedermann zugänglich vermittelt werden.
Z okruhu zúčastněných mají být vybráni partneři, kteří se
budou dále aktivně podílet na procesu projektování opatření na ochranu území v Laubegastu. Zvláštní význam přitom mají urbanistická hlediska a rozvoj a utváření veřejných
ploch a krajiny. Opatření proti povodním mají tyto zájmy
koncepčně integrovat a vytvořit tak přidanou hodnotu
z hlediska funkčnosti a kvality pobytu.
Interessierte Bürger und Initiativen sollen konsultiert und
aktiv in den Diskussionsprozess zu Schutzzielen sowie in die
Formulierung von Aufgabenstellungen für die Planung von
Gebietsschutzmaßnahmen in den Bereichen „Laubegaster
Ufer“ und „Altelbarm“ einbezogen werden. Dabei soll ein
breites, für den Stadtteil und die Situation der Betroffenen
repräsentatives Spektrum an Personen und Institutionen angesprochen werden.
14
Aus dem Kreis der Beteiligten heraus sollen Partner gefunden werden, die aktiv im weiteren Prozess der Planung von
Gebietsschutzmaßnahmen in Dresden-Laubegast mitwirken. Von besonderer Bedeutung sind dabei städtebauliche
Aspekte sowie Entwicklung und Gestaltung von öffentlichen und Landschaftsräumen. Die Hochwasserschutzmaßnahmen sollen diese Belange bereits konzeptionell integrieren und so einen „Mehrwert“ an Funktionalität und Aufenthaltsqualität schaffen.
Fórum Laubegast
(únor 2011 nebo listopad 2010)
Forum Laubegast
(Februar 2011 oder November 2010)
Auf dem Auftakt-Forum am 25.11.2010 mit über 200 Teilnehmern wurden folgende Prozessziele vereinbart:
1. Die Suche nach einem Konsens zu Maßnahmen zum Umgang mit den Hochwassergefahren für den Stadtteil sowie in Verantwortung gegenüber kommenden Generationen und im Bezug auf die Bedeutung von Laubegast
innerhalb der Stadt Dresden;
2. Die Formulierung einer tragfähigen Übereinkunft über
die Schutzziele vor Hochwasserereignissen der Elbe und
die daraus resultierenden Schutzmaßnahmen in Dresden-Laubegast vor dem Hintergrund der städtebaulichen Situationen sowie landschaftsräumlichen Potenziale und der bestehenden Hochwasserrisiken;
3 Die Formulierung von Aufgabenstellungen für die Integration von Maßnahmen zum Schutz vor Hochwasser der
Elbe in den Bereichen „Laubegaster Ufer“ und „Altelbarm“
als Grundlage für wasserbauliche Fachplanungen und einen ggf. anschließenden interdisziplinären Wettbewerb.
Na zahajovacím fóru, které se konalo 25.11.2010 za účasti
více než 20 účastníků, byly dohodnuty následující cíle procesu:
1. Hledání konsensu k opatřením protipovodňové ochrany
a zvládání povodňových rizik pro tuto část města s ohledem na zodpovědnost vůči budoucím generacím a ve
vztahu na význam Laubegastu v rámci města Drážďan.
2. Formulování nosné dohody o cílech ochrany před
povodněmi na Labi a z toho vyplývajících cílech ochrany
v Drážďanech – Laubegastu na pozadí urbánní situace a
potenciálů krajiny a existujících povodňových rizik.
3. Formulování zadání pro integraci opatření ochrany území
před povodněmi v oblasti labského břehu ve čtvrti Laubegast a v oblasti „Altelbarm“ jako podkladu pro odborné plánování vodních staveb a v daném případě následující interdisciplinární soutěže.
Zu Beginn des Beteiligungsprozesses wurden „Spielregeln“
vereinbart, die im Februar 2011 nach Diskussion mit den
Beteiligten als „Statuten zum Prozess“ präzisiert wurden.
Diese formulieren die Vorgehensweise im Prozess sowie
die damit verbundenen Rechte und Pflichten der Prozessbeteiligten. Die Statuten stellen für die Stadtverwaltung eine Selbstbindung hinsichtlich des Umgangs mit
den Ergebnissen des Prozesses dar. Sie sind mit weiteren Dokumenten und Materialien zum Prozess im städtischen Internet-Auftritt unter www.dresden.de/hochwasser auf der Website „Leben mit dem Fluss – Beteiligungsprozess Laubegast“ verfügbar.
Při zahájení celého procesu byla dohodnuta „pravidla hry“,
která byla v únoru roku 2011 po diskusi s účastníky upřesněna jako „Stanovy procesu“. Tyto stanovy formulují postupy
v rámci procesu a s tím spojená práva a povinnosti účastníků procesu. Tento „Řád“ představuje pro vedení města závazek z hlediska naložení s výsledky procesu. Tyto
stanovy jsou společně s dalšími dokumenty a materiály
k procesu k dispozici na internetových stránkách města na internetové stránce „Leben mit dem Fluss – Beteiligungsprozess Laubegast” („Život s řekou – procesparticipace veřejnosti v Laubegastu).
Das Vorgehen im Beteiligungsprozess
Auf der Grundlage der genannten Stadtratsbeschlüsse wird von der Stadtverwaltung ein informeller und ergebnisoffener Prozess veranstaltet. Das bedeutet jedoch
nicht, dass ein rechtlich verbindlicher Anspruch auf das
Ergebnis besteht. Gleichwohl hat sich die Stadtverwaltung verpflichtet, die Prozessergebnisse unverändert in
die kommunalpolitischen Gremien hineinzutragen. So
wird nach Abschluss des Prozesses eine Beschlussvorlage
für den Stadtrat zum weiteren Vorgehen erarbeitet.
15
Postup v rámci procesu participace
Die Arbeitsschritte, um die Prozessergebnisse – Positionen und Empfehlungen der Beteiligten – zu formulieren,
sind
• die seit Beginn des Prozesses im November 2010 bei der
Stadtverwaltung und dem Moderationsbüro zahlreich
eingegangenen schriftlichen und mündlichen Positionen,
• das „Meinungsbild im Stadtteil“ im Ergebnis von ca. 70
Interviews des Moderationsbüros mit interessierten Personen und Institutionen im Dezember 2010/Januar 2011,
• die „Werkstatt“ einschließlich Vorträgen von Fachexperten – zwei Veranstaltungen mit jeweils ca. 90 Teilnehmern im März 2011 und
• die „Redaktion“, bestehend aus ca. 20 Personen mit Unterstützung durch das Moderationsbüro im April/Mai
2011.
Na základě uvedených usnesení Rady města je vedením
města organizován neformální a z hlediska výsledků otevřený proces. To však neznamená, že by existoval právně závazný nárok na výsledky. Vedení města se současně zavázalo,
přenést výsledky procesu beze změn do komunálně politických grémií. Po ukončení celého procesu tak bude k dalšímu postupu zpracován návrh usnesení pro Radu města.
Jednotlivé kroky pro formulování výsledků procesu – stanovisek a doporučení zúčastněných – jsou:
• Písemná a ústní stanoviska, doručená ve vysokém počtu
od zahájení procesu v listopadu roku 2010 na Úřad města
a do kanceláře pověřené moderováním procesu
• „názor v této městské čtvrti“, který je výsledkem cca 70
interview moderátora se zájemci z řad občanů a institucí
z prosince 2010 / ledna 2011
• „Dílna“ včetně přednášek odborníků – dvě akce, každá za
účasti cca 90 účastníků v březnu 2011 a
• „redakce“, sestávající z cca 20 osob za podpory moderátora v dubnu / květnu 2011.
Für die inhaltliche Diskussion wurden vier Haupt-Themen
identifiziert:
• Fluss und Landschaftsraum Elbe
• Hochwasserschutz im Bereich Laubegaster Ufer/Alttolkewitz
• Landschaftsentwicklung und Hochwasserschutz im
Bereich Altelbarm
• Vorbereitung auf Hochwasserereignisse
Diese Themen waren Gegenstand intensiver Gespräche in
den zwei Werkstatt-Veranstaltungen und werden die Positionen und Empfehlungen im Ergebnis des Beteiligungsprozesses strukturieren.
Neben den Werkstätten hat sich das „Forum Laubegast“ als
Gremium für die Vermittlung von Informationen an ein größeres Publikum sowie für die Diskussion wesentlicher Prozessangelegenheiten (zeitlicher Ablauf, Bestätigung von
Zwischenergebnissen usw.) bewährt.
Pro obsahovou diskusi byla identifikována čtyři hlavní témata:
• Řeka a krajina kolem Labe
• Ochrana proti povodním v oblasti labského břehu v Laubegastu / Alttolkewitz
• Rozvoj krajiny a ochrana proti povodním v oblasti Altelbarm
• Příprava na povodně
Tato témata byla předmětem intenzivních diskusí v rámci
dvou „dílen“ a budou strukturovat stanoviska a doporučení
ve výsledku procesu spoluúčasti občanů.
Kromě „dílen“ se jako grémium pro zprostředkování informací většímu publiku a pro diskusi o významných záležitostech celého procesu (časový průběh, potvrzení dílčích
výsledků atd.) osvědčilo „Fórum Laubegast“.
Perspektiven für die Fortsetzung der
Bürgerbeteiligung
Perspektivy pro pokračování participace občanů
Kromě obsahových stanovisek a doporučení mají být
předkládány rovněž návrhy z hlediska občanů na pokračování participace.
Vedení města má například zajistit, že výsledky procesu a dokumenty k průběhu celého procesu budou trvale přístupné všem zájemcům. Vedení města má v rámci
budoucích plánovacích prací v oblasti vodních staveb a
v rámci dalších řízení (například interdisciplinární soutěž)
pokračovat v nabídce informací, participace a spoluúčasti, vyzkoušené v rámci procesu spoluúčasti občanů a to
v daných, legislativně možných formách.
Neben den inhaltlichen Positionen und Empfehlungen sollen auch Vorschläge zur Fortsetzung der Bürgerbeteiligung
aus Sicht der Bürger unterbreitet werden.
Zum Beispiel soll die Stadtverwaltung sicherstellen, dass die
Ergebnisse des Prozesses sowie Dokumente zum Prozessablauf allen Interessierten dauerhaft zur Verfügung stehen.
Weiterhin soll die Stadtverwaltung die im Beteiligungsprozess erprobten Informations-, Kommunikations- und Beteiligungsangebote im Rahmen der künftigen wasserbaulichen
Fachplanungen und weiterer Verfahren (z. B. interdisziplinärer Wettbewerb) in den jeweils verfahrensrechtlich möglichen Formen fortführen.
Kontakt:
P. O. Box 12 00 20
D-01001 Dresden
Kontakt:
Umweltamt
Postfach 12 00 20
D-01001 Dresden
16
na ochranu proti povodním – příklad drážďanské čtvrti Laubegast
von Hochwasserschutzmaßnahmen – das Beispiel Dresden-Laubegast
Část 2
Zkušenosti z pohledu
občanské iniciativy jako
účastníka řízení
Michael Barth
Teil 2
Erfahrungen aus Sicht
einer Bürgerinitiative als
Prozessbeteiligte
Michael Barth
1. Sdružení „Dresdens Erben“ (Dědici Drážďan)
se zasazuje za větší účast občanů v procesech
plánování
1. Der Verein „Dresdens Erben“ im Einsatz für
mehr Bürgerbeteiligung in Planungsprozessen
Wer sind „Dresdens Erben“?
Kdo je sdružení „Dresdens Erben“?
Dresdens Erben sind wir alle, die in dieser schönen Stadt leben und täglich davon profitieren, dass unsere Vorfahren
es verstanden haben, die auf die Elbe bezogene Siedlungslandschaft behutsam zu entwickeln. Wir sind herausgefordert, mit diesem Erbe sorgsam umzugehen.
2009 haben engagierte Bürger unter dem Namen “Dresdens
Erben” einen gemeinnützigen Verein gegründet, dessen
Hauptziel es ist, eine aktive breite und wirkungsvolle Bürgerbeteiligung in Planungsprozessen anzuregen. Wie diese
aussehen soll, ist von Projekt zu Projekt verschieden. Es geht
nicht nur um schlichten Meinungsaustausch zwischen Verwaltung, Fachleuten und Bürgerschaft. Wir wollen die Bürger zum Mitmachen aktivieren.
Dědici Drážďan jsme my všichni, kteří v tomto krásném městě žijeme a máme každý den užitek z toho, že naši předkové
uměli osídlenou krajinu podél Labe obezřele rozvíjet. Naším
úkolem je, svědomitě s tímto dědictvím zacházet.
V roce 2009 založili angažovaní občané obecně prospěšné sdružení „Dresdens Erben“ (Dědici Drážďan), jehož hlavním cílem je podnítit aktivní širokou a účinnou účast občanů
v procesech plánování. Podoba této účasti se liší projekt od
projektu. Nejde jen o pouhou výměnu názorů mezi veřejnou správou, odborníky a občany. Cheme občany aktivovat
k účasti.
Pracovní skupiny sdružení
Arbeitsgruppen des Vereins
V rámci sdružení se vytvořily pracovní skupiny, které zkoušejí účast občanů, vztaženou k určitému tématu.
V rámci tématu „Vývoj a zachování labského údolí“ má být za
podopory Ústavu architektury krajiny Technické univerzity v
Drážďanech (Institut für Landschaftsarchitektur der Technischen Universität Dresden) v rámci pilotní studie provedena
inventarizace kulturní krajiny za co možná nejširšího zapojení občanů pro rámcový plán „Ochrana labského údolí –
Dědictví a budoucnost Drážďan“.
Pracovní skupina „Městská doprava a kvalita veřejného prostoru“ chce podpořit rozvoj tramvajové sítě pomocí vlastních návrhů a podnítit občany ke spoluúčasti na plánování
ještě předtím, nežli bude k dispozici hotový projekt.
Innerhalb des Vereins haben sich Arbeitsgruppen gebildet,
die versuchen, Bürgerbeteiligung themenbezogen auszuprobieren.
Beim Thema „Bewahrende Entwicklung des Elbtals“ soll die
Kulturlandschaft mit möglichst breiter Einbindung der Bürger in einer Pilotstudie zum Rahmenplan „Das Elbtal schützen – Dresdens Erbe, Dresdens Zukunft“ mit Unterstützung
des Instituts für Landschaftsarchitektur der Technischen
Universität Dresden erfasst werden.
Die Arbeitsgruppe „Stadtgerechter Verkehr und Aufenthaltsqualität von öffentlichen Räumen“ will den Ausbau des Straßenbahnnetzes durch eigene Vorschläge voranbringen und
Bürger zum Mitplanen anregen, bevor dafür eine fertige
Projektplanung vorliegt.
Die Gruppe „Natur-, landschafts- und siedlungsverträglicher Hochwasserschutz“ kann sich in den von der Dresdner
Stadtverwaltung organisierten Bürgerbeteiligungsprozess
einbringen und dabei Erfahrungen sammeln.
Skupina „Protipovodňová ochrana, šetrná k přírodě, krajině a osídlení“ se může zapojit do procesu participace občanů, který je organizován Úřadem zemského hlavního města
Drážďan a nasbírat přitom zkušenosti.
17
2. Naše očekávání od participačního procesu k
protipovodňové ochraně v drážďanské čtvrti
Laubegast
2. Unsere Erwartungen an den
Beteiligungsprozess zum Hochwasserschutz in
Dresden-Laubegast
Formální projednávání s veřejností zapojuje občany a dotčené subjekty do procesů zadání a plánování málo a pozdě.
Naše zkušenost je taková, že plány jsou i přes připomínky
dotčených subjektů a občanů z důvodů pokroku plánovacích prací měněny a upravovány zřídka. Samotný proces plánování zůstává veřejnosti nepřístupný, občané jsou pouze
divákem.
Die formelle Bürgerbeteiligung bindet Bürger und Betroffene zu wenig und zu spät in den Prozess der Planung und die
dieser zugrundeliegenden Aufgabenstellungen ein. Unsere
Erfahrung ist, dass Planungen trotz Betroffenen- oder Bürgerhinweisen aufgrund des Planungsfortschrittes selten geändert oder angepasst werden. Der Planungsprozess selbst
bleibt für die Öffentlichkeit unzugänglich, die Bürgerschaft
bleibt Zuschauer.
Na základě zkušeností z extrémními povodněmi začali občané z drážďanské čtvrti Laubegast vyvíjet vlastní návrhy pro
zlepšení ochrany proti povodním ještě dříve, nežli v srpnu
2002. Těmito návrhy se vzepřeli návrhům Úřadu města, což
nakonec vedlo ke spuštění projednání s veřejností ještě před
zahájením plánovacích prací.
Aus der Erfahrung mit extremen Hochwassern heraus haben die Bürger des Dresdner Stadtteils Laubegast nicht erst
seit August 2002 eigene Vorschläge zur Verbesserung des
Hochwasserschutzes entwickelt und sich den Vorschlägen
der Stadtverwaltung widersetzt, was letztlich Anlass war, vor
Planungsbeginn einen Beteiligungsprozess durchzuführen.
Proces projednání s veřejností s programovým názvem
„Život s řekou“ v Laubegastu je sdružením „Dresdens Erben“
vítán a podporován, protože je koncipován jako skutečná
spoluúčast veřejnosti. Zapojení občanů je komplexní ve
smyslu rovného postavení a bez odborné arogance, což je
pro obě strany sice obtížné, ale lze se tomu naučit.
Výsledky tohoto procesu však nejsou pro rozhodující orgány
bezprostředně závazné a nelze se jich formálně dožadovat.
Z našeho pohledu je proto naléhavě nutné zachovat vedle
formálního projednání s veřejností, zakotvenou v zákoně, i
nyní zahájený proces neformální spoluúčasti občanů a to po
celou dobu plánování a realizace protipovodňových opatření. Trvale vysoká angažovanost občanů nesmí být těmi, kteří rozhodují, zklamána.
Der Beteiligungsprozess mit dem programmatischen Titel
„Leben mit dem Fluss“ in Dresden-Laubegast wird vom Verein „Dresdens Erben“ begrüßt und unterstützt, weil er als
echtes Beteiligungsverfahren konzipiert ist. Die Einbindung
der Bürgerschaft durch die Verwaltung erfolgt umfassend
im Sinne der Gleichberechtigung und ohne fachliche Arroganz, was für beide Seiten schwierig, aber erlernbar ist.
Die Ergebnisse des Beteiligungsprozesses erlangen jedoch
keine unmittelbare Bindungskraft für die Entscheidungsträger und können formell nicht eingefordert werden. So ist es
aus unserer Sicht dringend erforderlich, neben der gesetzlich verankerten formellen Bürgerbeteiligung den nun begonnenen Prozess der informellen Bürgerbeteiligung aufrechtzuerhalten und über das gesamte Verfahren der Planung und Realisierung von Hochwasserschutzanlagen fortzuführen. Das anhaltend hohe und zahlreiche Engagement
der Bürger darf von den Entscheidungsträgern nicht enttäuscht werden.
3. První zkušenosti z procesu participace
Proces participace odkryl problémy v oblasti komunikace.
Jedná se o komunikaci občanů navzájem. Občan je zvyklý,
přednášet své zájmy z defenzivního postavení vůči zdánlivé
„přesile“ veřejné správy. Nejprve bylo potřeba se naučit kulturu diskuse. Pravidla, stanovená nezávislým moderátorem
procesu, byla často porušována.
3. Erste Erfahrungen im Beteiligungsprozess
Der Beteiligungsprozess deckte Kommunikationsschwierigkeiten auf. Da war die Kommunikation der Bürger untereinander. Der Bürger ist es gewohnt, seine Belange aus der
Defensive heraus einer scheinbaren „Übermacht“ der Verwaltung vorzutragen. Diskussionskultur musste erst erlernt
werden. Gegen die von der unabhängigen Prozessmoderation vorgegebenen Regeln wurde häufig verstoßen.
Komunikace občanů s externími odborníky z různých vědních oborů byla pro celý proces nezbytná, jen tak se mohly
jejich znalosti v procesu uplatnit. Když odborníci a zástupci
veřejné správy komunikují svým odborným, případně úřednickým „jazykem”, nastávají v porozumění bariéry, především, když je odpověď na návrhy občanů: „Toto se již hodnotilo a zjistili jsme, že to není proveditelné.“ Bez vysvětlení
a porozumnění proti tomu mohou občané namítat jen málo.
Důležité je, navázat na to, co občany zajímá, to, co je vyjádřeno v jejich otázkách a názorech. Odborníci reagovali
bezprostředně na interview, realizovaná předem s účastníky procesu a na otázky, v něm kladenými – zcela ve smys-
Die Kommunikation der Bürger mit externen Experten verschiedener Fachdisziplinen war für den Beteiligungsprozess
unerlässlich, damit deren Wissen in den Prozess einfließen
kann. Wenn Experten und Vertreter der Verwaltung in ihrer
fachlichen bzw. behördlichen „Sprache“ reden, gibt es Verständnisbarrieren, besonders wenn es zu Bürgervorschlä-
18
gen hieß: „Das wurde schon geprüft und wir haben festgestellt, dass dies nicht umsetzbar ist“. Ohne Erläuterung und
Verständnis können Bürger dem meist wenig entgegensetzen.
Wichtig ist es, an das anzuknüpfen, was Bürger bewegt, was
in ihren Fragen und Meinungen zum Ausdruck kommt. Die
Experten reagierten unmittelbar auf zuvor mit Prozessbeteiligten geführte Interviews (Meinungsbild) und dort gestellte Fragen – ganz im Sinne des deutschen Planungsforschers Klaus Selle: „Fachwissen bleibt wirkungslos, wenn es
sich nicht in Verständigungsprozessen bewährt“. Der gegenseitige Austausch und unmittelbare Kontakt mit Betroffenen
kann auch für Experten Erkenntnisgewinn bedeuten.
Laubegastská dílna, březen 2011
Laubegaster Werkstatt, März 2011.
lu německého badatele v oblasti plánování Klause Selleho:
„Odborné znalosti jsou k ničemu, pokud se neosvědčí v procesu porozumění“. Vzájemná výměna a bezprostřední kontakt s dotčenými může i pro odborníky znamenat nárůst
poznatků.
Nicht zuletzt haben kommunalpolitische Positionen über
längere Zeit Bürgermeinungen beeinflusst und gegensätzliche Positionen vertieft. Im Beteiligungsprozess ist es notwendig, politisch erzeugte Verhärtungen aufzubrechen.
V neposlední řadě ovlivňovala komuálně politická stanoviska po dlouhou dobu názory občanů a prohlubovala protichůdná stanoviska. V rámci procesu participace je nutné
překonat politicky vyvolanou zatvrzelost.
4. Bisherige Ergebnisse aus der Sicht des Vereins
„Dresdens Erben“
4. Dosavadní výsledky z pohledu sdružení
„Dresdens Erben“
Die frühzeitige Einbindung der Bürger in Planungsprozesse ist möglich und effektiv. Eine große Zahl engagierter Laubegaster Bürger fand zusammen, um gemeinsam über Anforderungen an Planung und Realisierung von Hochwasserschutzmaßnahmen sowie über Hochwasservorsorge an der
Elbe zu diskutieren.
Der „ergebnisoffen“ deklarierte Beteiligungsprozess wurde
von der unabhängigen und zielführenden Prozessmoderation als solcher geführt. Die gemeinsam mit den Bürgern entwickelten „Statuten zum Prozess“ haben erste Ergebnisse ermöglicht:
Včasné zapojení občanů do plánovacích procesů je možné
a efektivní. Velká část angažovaných občanů z Laubegastu
se sešla, aby společně diskutovali o požadavcích na projektování a realizaci protipovodňových opatření a prevenci na
Labi.
Celý proces, který byl z hlediska výsledků otevřený, byl
veden nezávislým moderátorem. Společně s občany vypracované „Stanovy procesu“ přinesly první výsledky:
Během interview občanů k cílům procesu se ukázalo, že
hodnota života při řece a urbáně – krajinný ráz zaujímají
celkově vyšší pozici, nežli územní ochrana před extrémními
událostmi.
Během následující fáze informování a kvalifikace občanů
byly zprostředkovány všeobecné a specifické odborné znalosti, byly poskytnuty informace o možnostech a variantách.
To umožnilo, aby si občané mohli lépe zařadit svůj vlastní
pohled do celého procesu a podložit jej odbornými argumenty.
Im durch Interviews erfassten Meinungsbild der Bürger zu
den Prozesszielen wurde deutlich, dass der Wertigkeit des
Lebens am Fluss und der städtebaulich-landschaftlichen Eigenart insgesamt mehrheitlich ein höherer Rang als einem
Gebietsschutz vor Extremereignissen eingeräumt wird.
In der anschließenden Phase der Bürgerinformation und
-qualifizierung wurde allgemeines und projektspezifisches
Expertenwissen vermittelt und über Spielräume der Variantenfindung informiert, was den einzelnen Bürger besser in
die Lage versetzte, seine eigene Sicht in den Gesamtprozesses einzuordnen und mit fachlichen Argumenten zu untersetzen.
Zvláštní a důležitou zkušeností byla spolupráce v rámci „dílny“ s pěti tematickými pracovními skupinami. Tyto debaty
byly podpořeny odborníky a příslušnými pracovníky městských orgánů a podniků. Občané tak měli příležitost, prezentovat svoje pohledy, formulovat požadavky a předkládat varianty řešení. Tyto výsledky pak byly účastníky těchto
Besondere und wichtige Erfahrung war die Mitarbeit in der
„Werkstatt“ mit fünf themenspezifischen Arbeitsgruppen
(„Tischen“). Die Debatten an den „Tischen“ wurden von Experten sowie Verantwortlichen städtischer Ämter und Be-
19
triebe begleitet. Die Bürger erhielten die Gelegenheit, ihre
Sichtweisen darzustellen, Forderungen aufzustellen und
Lösungsvorschläge zu unterbreiten. Die Ergebnisse der „Tische“ wurden von Werkstatt-Teilnehmern selbst im Plenum
vorgestellt. Bürger trafen sich auch außerhalb der Werkstatt
zu weiteren Diskussionen, um ihre Gesprächsergebnisse zu
qualifizieren.
Die Werkstatt zeigte deutlich, dass Bürger in Entscheidungsprozesse eingebunden werden können. Sie gehen mit Entscheidungen und deren Tragweite verantwortungsvoll um,
suchen mehrheitsfähige Lösungen und identifizieren sich
mit Anliegen und Zielen des Prozesses.
Wesentliches Ergebnis der Werkstatt-Arbeit ist die Erkenntnis, dem bestehenden Gefüge aus Stadt- und Landschaftsraum hohen Wert beizumessen und es generell zu erhalten.
Aufgrund der topographischen Situation können stationäre
Gebietsschutzmaßnahmen gegen Extremereignisse mit langen Wiederkehrintervallen (z. B. 100 Jahre) längs des Elbufers nicht realisiert werden, ohne dieses in unverträglicher
Weise zu schädigen und es seiner Eigenart zu berauben. Vor
diesem Hintergrund wurden differenzierte Sichtweisen zu
Schutzzielen und der räumlichen Einordnung von Schutzanlagen entwickelt und Überlegungen zur Ergänzung der Gebietsschutzmaßnahmen durch gebäude- oder quartiersbezogenen Objektschutz angestellt.
„dílen“ představeny v plénu. Občané se scházeli i mimo tyto
„dílny“ k dalším diskusím, ve kterých výsledky svých diskusí
kvalifikovali.
„Dílny“ jasně ukázaly, že zapojit občany do rozhodvacích
procesů možné je. K rozhodnutím a jejich dosahu přistupují
zodpovědně, hledají řešení, která mají většinovou podporu
a identifikují se se záměry a cíly procesu.
Významným výsledkem této práce je poznání, že spojení
mezi městem a krajinou je nutno přikládat vysokou hodnotu a obecně jej zachovat. Z důvodů topografické situace nelze podél Labe realizovat opatření na ochranu před
extrémními událostmi, které mají dlouhý interval výskytu (například 100 let), aniž by přitom došlo k neúnosnému
poškození tohoto území a jeho charakteru. Na pozadí této
skutečnosti byly vyvíjeny diferencované pohledy na cíle
ochrany, na zapojení ochranných opatření do území a úvahy
o doplnění územních ochranných opatření ochranou jednotlivých objektů.
V navazující redakční fázi, na které se podílelo zhruba 20
občanů jako zástupců „dílen“, byly formulovány nosné
požadavky na plánování a realizaci opatření ochrany území před povodněni v oblasti labského břehu ve čtvrti Laubegast a v oblasti „Altelbarm“.
Dosud otevřená je v současné době ještě otázka zhodnocení těchto výsledků. Skepse vládne především s ohledem na
závaznost těchto výsledků pro komunální politiky a pracovníky plánování a stavební realizace. Vedení města se sice
zavázalo, tyto výsledky přenést beze změny jejich obsahu a
z hlediska jejich vzniku transparentně do příslušných politických grémií, nicméně rozhodnutí o dalším postupu je věcí
Rady města. Podle našeho názoru by účast občanů měla
principiálně i nadále provázet plánovací a realizační proces.
O formách této účasti však bude nutno ještě diskutovat
In der anschließenden, von etwa 20 Bürgern als Vertreter
der Werkstatt-Teilnehmer getragenen Redaktionsphase wurden tragfähige Anforderungen an Planung und Realisierung
von Maßnahmen zum Gebietsschutz vor Hochwasser der
Elbe in den Bereichen „Laubegaster Ufer“ und „Altelbarm“
formuliert.
Die Frage nach der Verwertung der Ergebnisse ist zum gegenwärtigen Zeitpunkt noch weitgehend offen. Skepsis besteht hinsichtlich der Verbindlichkeit der Prozessergebnisse für die Kommunalpolitik sowie die Planungs- und Bauverantwortlichen. Die Stadtverwaltung hat sich zwar verpflichtet, die Ergebnisse inhaltlich unverändert und hinsichtlich
der Entstehung transparent in die zuständigen politischen
Gremien hineinzutragen, jedoch obliegt es dem Stadtrat,
über das weitere Vorgehen zu entscheiden. Prinzipiell sollte
unserer Meinung nach die Bürgerbeteiligung den weiteren
Planungs- und Realisierungsprozess begleiten. Über die Formen dieser Beteiligung wird noch zu diskutieren sein.
Kontakt:
Sdružení Dresdens Erben e. V.
Pracovní skupina pro protipovodňovou ochranu, šetrnou
k přírodě, krajině
a osídlení
Paní Jana Knauthová
Judeichstraße 7
D-01099 Dresden
Kontakt:
Dresdens Erben e. V.
Arbeitsgruppe Natur-, landschafts- und
siedlungsverträglicher Hochwasserschutz
Frau Jana Knauth
Judeichstraße 7
D-01099 Dresden
20
Exkurze
Exkursion
Řeky druhého řádu –
retenční nádrž Hugo-Bürkner-Park
Gewässer zweiter Ordnung –
Regenrückhaltebecken Hugo-Bürkner-Park
• zadržování povodní ve městě
• synergie mezi protipovodňovou ochranou a zpracováním odpadových vod
• Hochwasserrückhaltung in der Stadt
• Synergie zwischen Hochwasserschutz und Abwasserbewirtschaftung
21
Řeky prvého řádu – Weißeritz
Gewässer erster Ordnung –Weißeritz
• opatření na zlepšení odtokových podmínek v oblasti tzv.
Weißeritzského zlomu a ve čtvrti Altplauen
• synergie s opatřeními na zlepšení kvality volných prostor
– projekt «Zelený pás Weißeritz»
• Maßnahmen zur Verbesserung der Abflussbedingungen
im Bereich des sogenannten Weißeritz-Knicks und in
Altplauen
• Synergie mit Erhöhung der Freiraumqualität – das
Projekt «Grünzug Weißeritz»
22
Labe
Elbe
• ochranná linie před záplavami na Labi pro čtvrti Altstadt,
Wilsdruffer Vorstadt a Friedrichstadt – prohlídka úseku od Mezinárodního kongresového centra až po ulice
Brühlschen Gasse/Münzgasse
• Schutzlinie für Altstadt, Wilsdruffer Vorstadt und
Friedrichstadt vor Hochwasser der Elbe – Begehung des
Abschnitts vom Internationalem Kongresszentrum bis
zur Brühlschen Gasse/Münzgasse
23
2. workshop v Ústí nad Labem, 09.06.2011
2. Workshop am 09.06.2011 in Ústí nad Labem
Protipovodňová ochrana města Ústí
nad Labem na řece Labe na pravém
labském břehu na Střekově
Povodí Labe státní podnik, ředitel závodu Dolní Labe
Úvodní část:
• organizační členění státních podniků povodí v ČR a
s organizačním a územním členěním státního podniku
Povodí Labe;
• přehled správního území a pozemků ve správě Povodí
Labe s. p., - provozního závodu Dolní Labe, včetně organizační struktury a kompetencí jeho ředitelství a jednotlivých středisek;
• hospodaření závodu Dolní Labe, se strukturou výnosů
(jejichž převážnou část tvoří výnosy za odběry a využívání povrchové vody) i nákladů (jejichž téměř dvě třetiny
tvoří mzdové náklady a odpisy).
Hochwasserschutz am rechten
Elbufer in Ústí nad Labem-Střekov
staatlicher Wasserwirtschaftsbetrieb für das Elbgebiet
„Povodí Labe“, Direktor des Betriebsteils „Dolní Labe“
(Niederelbe)
Druhá část přednášky se zabývala přehledem informací o toku řeky Labe, včetně podrobného popsání profilu
labské vodní cesty, a přehledu povodní na dolním toku řeky
v období mezi roky 1799 a 2011, kdy hranici 11 metrů na
vodočtu Ústí nad Labem překročily povodně v letech 1845
a 2002.
Einleitung:
• organisatorische Gliederung der staatlichen Wasserwirtschaftsbetriebe in der Tschechischen Republik sowie organisatorische und räumliche Gliederung des Staatsbetriebs „Povodí Labe“
• Überblick über das Verwaltungsgebiet und die Liegenschaften, die von Povodí Labe s. p. und dem Betriebsteil
„Dolní Labe“ verwaltet werden, einschl. Organisationsstruktur und Kompetenzen der Direktion und der einzelnen Zentren
• Wirtschaftsführung des Betriebs „Dolní Labe“, Ertragsstruktur (den Hauptanteil bilden Erträge aus der Entnahme und Nutzung von Oberflächenwasser) und Kostenstruktur (knapp zwei Drittel bilden Lohnkosten und Abschreibungen).
• porovnání průtoků na dolním Labi v období mezi léty
1937 a 2011, ze kterých vyplynulo, že v suchých letech
doopravdy nelze zajistit dlouhodobější dotaci průtoků
pod Ústím nad Labem jejich nadlepšováním z vodních
děl Vltavské kaskády, a že při velkých povodních je jedinou možností ochrany obyvatel ohrázování ohrožených
lidských sídel;
• prostřednictvím rozsáhlé fotodokumentace byli přítomní
seznámeni s průběhem srpnové povodně roku 2002 na
dolním Labi, včetně průběhu povodňové vlny od Brandýsa nad Labem – do Neu Darchau a průběhem kulminací povodňové vlny na jednotlivých hlásných profilech.
Na tomto příkladě bylo doloženo, jak významně se podílel povodňový model řeky Labe, který si Povodí Labe s.
p. objednalo již v roce 2001, a který byl již téměř dokončen – těsně před nástupem srpnové povodně – na organizaci povodňové ochrany, i na vlastní ochraně povodní
postižených sídel.
Der zweite Teil des Vortrags bot einen Informationsüberblick über den Flusslauf der Elbe einschließlich einer detaillierten Beschreibung des Profils der Elbe und eines Überblicks über die Hochwasser am Unterlauf des Flusses zwischen 1799 und 2011, wobei die Grenze von 11 Metern am
Pegel Ústí nad Labem von den Hochwassern 1845 und 2002
überschritten wurde.
• Am Vergleich der Durchflussmengen am Unterlauf der
Elbe zwischen 1937 und 2011 ist ablesbar, dass in trocke-
24
nen Jahren tatsächlich keine längerfristige Erhöhung der
Durchflussmenge unterhalb von Ústí nad Labem mithilfe
der Stauanlagen der Moldaukaskade garantiert werden
kann und dass bei großen Hochwassern die einzige Möglichkeit zum Schutz der Bevölkerung die Eindeichung der
bewohnten Siedlungen ist.
• Anhand einer umfangreichen Fotodokumentation wurden die Anwesenden über den Verlauf des Hochwassers
im August 2002 am Unterlauf der Elbe informiert einschließlich des Verlaufs der Flutwelle von Brandýs nad
Labem bis Neu Darchau und des Verlaufs des Hochwasserscheitels an den einzelnen Pegeln. An diesem Beispiel
wurde dargestellt, was für einen großen Anteil das Hochwassermodell der Elbe, das der Betrieb „Povodí Labe“
bereits 2001 in Auftrag gegeben hatte und das kurz vor
dem Beginn des Augusthochwassers bereits fast fertig
war, an der Organisation des Hochwasserschutzes und
am konkreten Schutz der vom Hochwasser betroffenen
Orte hatte.
Povodeň Ústí nad Labem 2002
Hochwasser in Ústí nad Labem 2002
Der dritte Teil des Vortrags war der Vorbereitung der
Hochwasserschutzmaßnahmen an der Elbe im Abschnitt
Mělník–Hřensko gewidmet.
Třetí část přednášky byla věnována přípravě protipovodňových opatření na Labi v úseku Mělník – Hřensko
• Bezprostředně po odeznění povodňových záchranných
prací objednalo Povodí Labe s. p., ve spolupráci s Ústeckým krajem koncepční studii protipovodňových opatření
sídel ohrožených povodněmi na dolním toku řeky Labe
(v úseku Mělník – Hřensko), která řešila protipovodňovou
ochranu celkem 57 ohrožených měst a obcí, včetně návrhu jednotlivých typů opatření PPO. Tato studie se stala
důležitým podkladem pro celou koncepci protipovodňové ochrany na dolním Labi a především: doložila, že i
pokud by se realizovala veškerá opatření k ochraně všech
57 sídel, nedošlo by za povodní k žádnému podstatnému
nárůstu vodní hladiny. Výpočty dokládají, že pro výšku
vodní hladiny jsou určující povodňové průtoky v nejužších místech. Na dolním toku řeky Labe se tak jedná
o zúžení dané železničními mosty v Lovosicích a Ústí nad
Labem. Zvýšení hladiny zátopy nad těmito překážkami
téměř plně kompenzuje zábory zátopového území dané
navrženými protipovodňovými opatřeními jednotlivých
lidských sídel.
• Unmittelbar nach dem Ende der mit dem Hochwasser
verbundenen Rettungsmaßnahmen gab der Betrieb
„Povodí Labe“ in Zusammenarbeit mit dem Bezirk Ústí
eine konzeptionelle Studie für Hochwasserschutzmaßnahmen (HSM) an hochwassergefährdeten Orten am
Unterlauf der Elbe (im Abschnitt Mělník–Hřensko) in
Auftrag, die den Hochwasserschutz von insgesamt 57
gefährdeten Städten und Gemeinden betraf und die
auch ein Konzept für die einzelnen Typen von HSM umfassen sollte. Diese Studie wurde zu einem wichtigen
Dokument für die gesamte Konzeption des Hochwasserschutzes am Unterlauf der Elbe. Vor allem belegte sie,
dass es im Gebiet Hřensko, auch wenn sämtliche Schutzmaßnahmen für alle 57 Orte umgesetzt würden, im
Hochwasserfall zu keiner wesentlichen Erhöhung des
Wasserstandes kommen würde. Die Berechnungen zeigen, dass bei Hochwasser die Engstellen ausschlaggebend für die Erhöhung des Wasserspiegels sind. Am
Unterlauf der Elbe handelt es sich konkret um die Verengungen durch die Eisenbahnbrücken in Lovosice und
Ústí nad Labem. Oberhalb dieser Engstellen kommt es zu
einer verstärkten Rückhaltung des Wassers, womit der
Verlust an Retentionsraum durch die geplante Hochwasserschutzmaßnahmen der einzelnen bewohnten
Siedlungen fast vollständig kompensiert wird.
V závěru pak Ing. Zídek podrobně probral návrhy protipovodňových opatření pro město Děčín, Ústí nad Labem,
(Ústí n.L. – levý břeh a Ústí n.L. – Střekov), pro oblast Lovosicka, obec Křešice, město Roudnice nad Labem, Štětí a
Mělník.
Zum Abschluss beschrieb Ing. Zídek eingehend die
vorgeschlagenen Hochwasserschutzmaßnahmen für die
Städte Děčín und Ústí nad Labem (Ústí n. L. – linkes Elbufer
und Ústí n. L. – Stadtteil Střekov), für das Gebiet um Lovosice,
die Gemeinde Křešice sowie die Städte Roudnice nad Labem,
Štětí und Mělník.
25
Protipovodňová ochrana města Ústí
nad Labem na řece Labe na pravém
labském břehu na Střekově
Elbufer in Ústí nad Labem–Střekov
Městské služby Ústí nad Labem, ředitel
Stadtwerke Ústí nad Labem, Direktor
Správu MPPZ pro Střekovské nábřeží zajišťují na základě
rozhodnutí zřizovatele (Statutárního města Ústí nad Labem)
Městské služby Ústí nad Labem, příspěvková organizace
(MSÚL) od roku 2008.
Für die Administration des mobilen Hochwasserschutzes
am Střekover Ufer sind seit 2008 aufgrund eines Beschlusses des Trägers (der Statutarstadt Ústí nad Labem) die Stadtwerke Ústí nad Labem zuständig.
Základní údaje o MPPZ : délka 981 m, výška 30 – 240 cm,
rozměry hradidel 0,15 x 3 m, počet sloupů 331, počet hradidel 4103, počet šroubů 860, účinnost do výše hladiny max.
cca 10m, předpokládaná doba výstavby 14-15 hodin.
Wichtige Daten zum mobilen Hochwasserschutz:
Länge: 981 m, Höhe: 30–240 cm, Abmessungen der Dammbalken: 0,15 x 3 m, Anzahl der Stützen: 331, Anzahl der
Dammbalken: 4103, Anzahl der Schrauben: 860, wirksam bis
zu einer Wasserhöhe von maximal ca. 10 m, veranschlagte
Aufbauzeit: 14–15 Stunden.
MSÚL mají zpracovaný postup instalace MPPZ, který
vychází z technické dokumentace a poznatků a zkušeností
získaných při výstavbě MPPZ.
Die Stadtwerke haben einen Plan für den Aufbau der
mobilen Hochwasserschutzwände ausgearbeitet, der von
den technischen Unterlagen sowie den Erkenntnissen und
Erfahrungen ausgeht, die beim Aufbau der Schutzwände
gesammelt wurden.
I. Postup instalace MPPZ:
1. Přípravná fáze:
a) zajištění techniky (Střekovské nábřeží: 2x vysokozdvižný vozík, 1 x paletový vozík, 2x nákladní vozidlo; sklad:
1x vysokozdvižný vozík, 2x paletový vozík);
b) zajištění pracovníků – min. 50 lidí (30 pracovníků
MSÚL, 20 dobrovolníků);
c) dále – nákup pracovních pomůcek – rukavice, zajištění občerstvení, zajištění přístřešků v případě vytrvalého deště, přeprava 2 ks elektrocentrál a 2 ks čerpadel
na Střekovské nábřeží, přeprava konstrukcí pro hadice, zajištění součinnosti Městské policie, vyskladnění a
výstavba MPPZ.
2. Příprava Střekovského nábřeží před výstavbou MPPZ:
2 pracovníci očistí patky sloupů, odstraní záslepky z kotvících prvků, promažou závity, demontované prvky uloží
do připravených beden.
Rozdělení pracovníků do 3 skupin pro montáž MPPZ,
zaměstnanci korugují činnost dopravní techniky přivážející MPPZ a manipulační techniky pro složení a rozvoz MPPZ do nábřeží.
3. Vyskladnění MPPZ ze skladu – probíhá dle vyskladňovacího plánu
4. Výstavba MPPZ na Střekovském nábřeží: probíhá dle
postupu instalace MPPZ 3 skupinami pracovníků – po
instalaci sloupů se instalují hradidla s gumovým těsněním (spodní hradidla) a poté ostatní do výšky dle rozhodnutí Povodňové komise města Ústí nad Labem.
5. Instalace čerpadel do čerpacích jímek: Provádí se dle
potřeby až do doby pominutí povodní - instalace 2 čerpadel, propojení čerpadel s elektrocentrálou, postavení
konstrukce pro uchycení hadic přes MPPZ.
I. Plan für den Aufbau der mobilen Schutzwände
1. Vorbereitungsphase:
a) Verfügbarkeit der Technik sicherstellen (Střekover
Ufer: 2 Gabelstapler, 1 Hubwagen, 2 LKW;
Lager: 1 Gabelstapler, 2 Hubwagen);
b) Verfügbarkeit der Arbeitskräfte sicherstellen –
mindestens 50 Personen (30 Mitarbeiter der Stadtwerke, 20 freiwillige Helfer)
c) außerdem Kauf von Arbeitsmitteln – Handschuhe,
Verpflegung, Unterstellmöglichkeit bei Dauerregen,
Transport von 2 Notstromaggregaten und 2 Pumpen
für das Střekover Ufer, Transport der Befestigungskonstruktionen für die Schläuche, Sicherstellung der Zusammenarbeit mit der städtischen Polizei, Verladen
und Aufbau der mobilen Schutzwände.
2. Vorbereitung des Střekover Ufers vor dem Aufbau
der mobilen Schutzwände:
2 Mitarbeiter reinigen die Sockel für die Stützen, beseitigen die Verblendung der Ankerelemente, schmieren die
Gewinde, und legen die demontierten Elemente in die
bereitstehenden Kisten.
Für die Montage der mobilen Schutzwände werden die
Arbeiter in drei Gruppen eingeteilt, die Mitarbeiter der
Stadtwerke überwachen den Transport der mobilen
Schutzwände und die Fördermittel für das Verladen und
den Abtransport der mobilen Schutzwände an das Ufer.
3. Verladung der mobilen Schutzwände – Ablauf nach
Verladeplan
26
Stavba mobilní protipovodňové zdi
Bau der mobilen Hochwasserschutzmauer
II. Zabezpečení funkčnosti MPPZ:
4. Aufbau der mobilen Schutzwände am Střekover Elbfer: erfolgt nach dem Plan für den Aufbau der mobilen
Schutzwände durch 3 Arbeitsgruppen – nach der Installation der Stützpfeiler werden die Dammbalken mit
Gummidichtung (untere Dammbalken) installiert und anschließend die anderen darüber angebracht, bis die von
der Hochwasserkommission der Stadt Ústí nad Labem
beschlossene Höhe erreicht ist.
5. Installation von Pumpen am Pumpenschacht: erfolgt
nach Bedarf, bis das Hochwasser vorüber ist – Installation
von 2 Pumpen, Anschluss der Pumpen an das Notstromaggregat, Aufbau der Konstruktion zum Befestigen der
Schläuche über den mobilen Schutzwänden.
MSÚL provádí pravidelnou kontrolu 1x měsíčně: vizuální
kontrola uskladněných MPPZ, kontrola funkčnosti obou
čerpadel, podpěrných konstrukcí pro propojení hadic,
vizuální kontrola protipovodňového valu (kotvící prvky
vč. záslepek), kontrola 2 ks elektrocentrál.
III. Financování
(ceny bez DPH): zabezpečuje Statutární město Ústí nad
Labem
Náklady na výstavbu MPPZ: 135 tis. Kč, demontáž MPPZ:
85 tis. Kč – celkem 220 tis. Kč
Náklady na uskladnění – pronájem skladu vč. bezp. zabezpečení -320 tis. Kč/rok
Náklady na běžnou údržbu MPPZ – 120 tis. Kč/rok
K celkovým nákladům na protipovodňovou ochranu
levého labského břehu v Ústí nad Labem by bylo ještě
zapotřebí připočítat náklady na stavbu mobilní protipovodňové stěny z pytlů s pískem v Olšinkách v délce 135
m a s náklady 121 tis. Kč.
II. Gewährleistung der Funktionstüchtigkeit der
mobilen Schutzwände:
Die Stadtwerke führen regelmäßig 1 x monatlich eine
Kontrolle durch: Sichtkontrolle der eingelagerten mobilen Schutzwände, Kontrolle der Funktionstüchtigkeit der
beiden Pumpen, der Stützkonstruktionen für die Schläuche, Sichtkontrolle des Hochwasserschutzwalls (Verankerungselemente einschl. Verblendung), Kontrolle der beiden Notstromaggregate
27
IV. Hodnocení MPPZ na základě získaných
zkušeností:
III. Finanzierung
gewährleistet durch die Statutarstadt Ústí nad Labem
(Preise ohne MwSt.):
Kosten für den Aufbau der mobilen Schutzwände:
135 000 CZK, Demontage der mobilen Schutzwände:
85 000 CZK – insgesamt 220 000 CKZ
Kosten für die Lagerung: Lagermiete einschl. Objektsicherung – 320 000 CZK pro Jahr
Wartungskosten – 120 000 CZK pro Jahr
Hochwasserschutz am linken Elbufer in Ústí nad Labem
wären noch die Kosten für den Bau einer mobilen Hochwasserschutzmauer aus Sandsäcken in Olšinky in Länge
von 135m und Kosten von 121 000 CZK hinzuzurechnen.
rychlá a jednoduchá výstavba MPPZ, na výstavbu postačí poučení pracovníci (není třeba zvláštního zaškolení),
max. hmotnost jednotlivých prvků umožňuje práci ve
dvojicích, systém není náročný na skladovací prostory
(jednoduchý sklad, který umožní manipulaci paletových
vozíků), paletový systém umožňuje jednoduché vyskladnění a uskladnění, stavebnicový systém umožňuje
postupné zvyšování MPPZ dle stoupající hladiny, náklady
na údržbu nejsou vysoké.
V. Povodeň – leden 2011:
• Výstavba MPPZ na Střekovském nábřeží se uskutečnila ve
dnech 14.1. - 15. 1. 2011 na základě rozhodnutí povodňové komise ze dne 14. 1. 2011.
• MPPZ byla postavena v celé délce, tzn. 981 m do výšky
max. 1 m – představuje účinnost MPPZ pro výšku povodňové hladiny 9 m na vodočtu Střekov.
• Zúčastnilo se celkem 51 pracovníků (27 lidí – MSÚL, 2
lidé - MSÚL – sklad, 22 dobrovolných hasičů).
• Použitá technika: 3 x vysokozdvižný vozík, 3x paletizační vozík, 2x nákladní automobil, 2x elektrocentrála, 2x
čerpadlo vč. hadic a konstrukce na hadice.
• Časové rozmezí výstavby MPPZ – 14. 1. 2011 – vyskladňování MPPZ ve skladu STZ – 15:00 – 23:00 hod., výstavba MPPZ – 16:00 – 23:00 hod, 15. 1. 2011 dokončení
výstavby MPPZ – 08:00 – 11:00 hod.
• Čerpání 2 drenážních šachet na Střekovském nábřeží ve
dnech 16.1 – 19. 1. 2011: došlo k poruše 1 čerpadla – bylo
nutné zajistit náhradní čerpadlo, dále popraskaly plastové hadice vlivem ledové vody, které byly nahrazeny novými požárními hadicemi.
IV. Einschätzung der mobilen Schutzwände
aufgrund der Erfahrungswerte:
schneller und einfacher Aufbau, für den Aufbau genügt
eine Einweisung der Arbeiter (keine gesonderte Schulung erforderlich), das Maximalgewicht der einzelnen
Elemente ermöglicht es, paarweise zu arbeiten, das System braucht wenig Lagerraum (einfaches Lager, in dem
man mit einem Hubwagen rangieren kann), das Palettensystem ermöglicht eine einfache Ein- und Auslagerung,
durch das Baukastensystem können die mobilen Schutzwände nach Bedarf Stück für Stück erhöht werden, geringe Wartungskosten
V. Hochwasser – Januar 2011:
• Der Aufbau der mobilen Schutzwände am Elbufer in
Střekov erfolgte vom 14.01.–15.01.2011 aufgrund eines Beschlusses der Hochwasserkommission vom
14.01.2011.
• Die mobilen Schutzwände wurden auf der gesamten
Länge, d. h. 981 m, und bis zu einer Höhe von max. 1 m
aufgebaut – das entspricht dem Schutz bei einem Hochwasserpegel von 9 m am Pegel Střekov.
• Es waren insgesamt 51 Arbeiter beteiligt (27 Personen
– Stadtwerke, 2 Personen – Stadtwerke/Lager, 22 Mitglieder der Freiwilligen Feuerwehr)
• eingesetzte Technik: 3 Gabelstapler, 3 Hubwagen, 2
LKW, 2 Notstromaggregat, 2 Pumpen einschl. Schläuche
und Befestigungskonstruktion für die Schläuche
• benötigte Zeit für den Aufbau der mobilen Schutzwände: 14.01.2011 – Verladung im Lager der Firma STZ
– 15.00–23.00 Uhr., Aufbau – 16.00–23.00 Uhr, 15.01.2011
Abschluss der Aufbauarbeiten – 08.00–11.00 Uhr
• Abpumpen von 2 Drainageschächten am Střekover
Ufer im Zeitraum vom 16.01.–19.01.2011: An einer Pumpe trat ein Defekt auf – es musste eine Ersatzpumpe beschafft werden, außerdem wurden die Kunststoffschläuche durch das eisige Wasser rissig, sie wurden durch
neue Feuerwehrschläuche ersetzt.
VI. Demontáž a uskladnění MPPZ:
proběhla ve dnech 9.2. - 10. 2. 2011, akce se zúčastnilo 15
zaměstnanců MSÚL a 15 dobrovolných hasičů.
VI. Demontage und Einlagerung der mobilen
Schutzwände:
erfolgte vom 09.02.–10.02.2011, es waren 15 Mitarbeiter
der Stadtwerke und 15 Feuerwehrleute beteiligt.
28
Protipovodňová ochrana města
Ústí nad Labem na řece Labe
na pravém labském břehu na
Střekově – problematika zajišťování
vodohospodářského režimu
vnitřních vod a odstraňování vod z
přívalových dešťů
Ing. Martin David
Elbufer in Ústí nad Labem–
Střekov – wasserwirtschaftliche
Maßnahmen für das Binnenwasser
und das Abführen von Wasser nach
Starkregen
Ing. Martin David
AZ Consult, projektant PPO
AZ Consult, Projektant von HSM
Řešení vnitřních a dešťových vod při návrhu
podzemních protipovodňových stěn:
Die Berücksichtigung von Binnen- und
Regenwasser bei der Planung unterirdischer
Hochwasserschutzwände:
V úvodu byli přítomní seznámeni s nutností a důležitostí
řešení vnitřních vod při každém návrhu protipovodňových
opatření, při kterém je nutno snížit průsaky povodňových
vod do proti povodním chráněného území lidských sídel,
kdy je zapotřebí zabezpečit:
• V období mimo povodně – přirozený odtok vnitřních
podzemních vod z chráněného území.
• V období povodní pak – nejen odčerpávání průsaků
povodňových vod z chráněného území, ale především i
potřebnou likvidaci splaškových a dešťových vod z tohoto území.
V další části své přednášky Ing. David informoval o konkrétním případu, kdy společnost AZ Consult, na základě
požadavku statutárního města, řešila havárii, kdy došlo k
zátopě komunikací Střekovské nábřeží a částí navazujících
ulic již po nepříliš velkém přívalovém dešti, s úhrnem srážek
33 mm, v období, kdy (4. 7. 2009) pro vyšší stav vody v řece
Labi již byly uzavřeny přepady kanalizačního systému do
řeky Labe.
Postup při zajišťování likvidace vod z přívalových
dešťů, na konkrétním případu – proti povodním
chráněného území městské části města Ústí
nad Labem – Střekov – v úseku mezi podjezdem
železniční trati a železničním mostem trati ČD:
Einleitend wurden die Anwesenden über die Notwendigkeit und Wichtigkeit der Berücksichtigung des Binnenwassers bei der Planung von Hochwasserschutzmaßnahmen informiert, wobei das Durchsickern von Überschwemmungswasser in das gegen Hochwasser geschützte Siedlungsgebiet gesenkt werden muss. Dabei muss Folgendes gewährleistet sein:
• in der hochwasserfreien Zeit: natürlicher Abfluss des
Grundwassers aus dem geschützten Gebiet
• bei Hochwasser: nicht nur Abpumpen des durchsickernden Überschwemmungswassers aus dem geschützten Gebiet, sondern vor allem auch Beseitigung von
Schmutz- und Regenwasser aus dem betreffenden Gebiet
Im nächsten Teil seines Vortrags schilderte Ing. David einen
konkreten Fall, in dem sich die Firma AZ Consult aufgrund
von Vorgaben der Statutarstadt mit einer Havarie beschäftigte, bei der es schon nach einem weniger heftigen Starkregen mit einer Niederschlagsmenge von 33 mm zur Überschwemmung der Straße „Střekovské nábřeží“ und eines
Teils der Anschlussstraßen gekommen war, und dies in einer Zeit (am 04.07.2009), in der wegen des erhöhten Wasserstandes der Elbe bereits die Überläufe des Kanalisationssystems zur Elbe hin verschlossen waren.
Představení zájmového území:
• Zájmová oblast je odvodňována jednotnou kanalizací zakončenou na ČSOV Tomáše ze Štítného s kapacitou
40 l/s, ze které jsou odpadní vody přečerpávány do další části kanalizačního systému města, jehož splaškové
vody jsou odváděny na městskou čistírnu odpadních vod
v Neštěmicích.
Vorgehen beim Abführen des bei Starkregen
anfallenden Wassers am konkreten Beispiel
des gegen Hochwasser geschützten Gebiets im
Stadtteil Střekov (Ústí nad Labem), im Abschnitt
zwischen der Bahnunterführung und der
Eisenbahnbrücke
Charakterisierung des betreffenden Gebiets:
• Das Gebiet wird über eine Mischkanalisation entwässert,
die in die Abwasserpumpstation in der Straße „Tomáše ze
Štítného“ mit einer Kapazität von 40 l/s mündet, wo das
Abwasser in den nächsten Teil des städtischen Kanalsystems gepumpt wird, dessen Abwasser in die städtische
Abwasserkläranlage in Neštěmice abgeleitet wird.
Při zajišťování podkladů pro objektivní
posouzení byly prověřeny následující
skutečnosti:
• Kapacita stávající jednotné kanalizace
• Kapacita stávajících uličních vpustí
• Možnosti úpravy stávající čerpací stanice odpadních vod
ČSOV Tomáše ze Štítného
29
Beim Zusammenstellen der Dokumente für
eine objektive Einschätzung wurden folgende
Tatsachen geprüft:
Kapacita stávající jednotné kanalizace
zájmového povodí
• Kapacita stávající jednotné kanalizace byla posouzena
modelovým prostředkem PC SWMM 2006 (Storm water
management model), který jednoznačně stanovil, že
kapacita stokové sítě před ČSOV je 360 l/s, takže kanalizace je schopna dešťové srážky, o vydatnosti ze dne 4. 7.
2009, bezpečně odvést
• Kapazität der bestehenden Mischkanalisation
• Kapazität der bestehenden Straßenabläufe
• Möglichkeit einer Modifizierung der bestehenden Abwasserpumpstation in der Straße „Tomáše ze Štítného“
Kapazität der bestehenden Mischkanalisation im
betreffenden Einzugsgebiet
Kapacita stávajících uličních vpustí
• Die Kapazität der bestehenden Mischkanalisation wurde mithilfe des Simulationsprogramms PC SWMM 2006
(Storm water management model) beurteilt, das eindeutig ermittelte, dass die Kapazität des Kanalisationsnetzes
vor der Abwasserpumpstation 360 l/s beträgt. Die Kanalisation ist also in der Lage, Regenfälle der Stärke vom
04.07.2009 problemlos abzuleiten.
• Kapacita odvodnění komunikací uličními vpustmi byla
posouzena dle TP 83 (odvodnění pozemních komunikací), a pro dané území byly stanoveny následující limitní
hodnoty: maximální odvodňovaná plocha na 1 vpust 400 m2 a minimální vzdálenost mezi vpustěmi – 50 m
• Z výpočtu a prověření území pak bylo vypočteno, že v
zájmovém území je, pro bezpečné odvedení srážkových
vod, nutno doplnit dalších 23 uličních vpustí.
Kapazität der bestehenden Straßenabläufe
Prověření kapacity a zabezpečení funkčnosti
čerpací stanice odpadních vod (dále jen ČSOV)
v ul. Tomáše ze Štítného:
• Die Kapazität der Straßenentwässerung über die Straßenabläufe wurde gemäß TP 83 (Straßenentwässerung)
eingeschätzt und für das betreffende Gebiet wurden folgende Grenzwerte ermittelt: maximale entwässerte Fläche pro Ablauf – 400 m2, minimale Entfernung zwischen
den Abläufen – 50 m
• Die Berechnungen und die Überprüfung des Gebiets
ergaben, dass im betreffenden Gebiet 23 weitere Straßenabläufe hinzukommen müssen, um die Ableitung des
Niederschlagswassers garantieren zu können.
• Kapacita ČSOV je 40 l/s
Pro případy povodňových stavů na řece Labi a navazujícího uzavření přepadu ČSOV, bude nutno tuto čerpací stanici doplnit o mokrou „povodňovou“ jímku, osazenou čerpadly 3 x 100 l/s, s výtlakem do řeky Labe, která by nahradila
technické provizorní řešení povodňového zkapacitnění této
ČSOV.
Prüfung der Kapazität und Feststellung der
Funktionstüchtigkeit der Abwasserpumpstation
(APS) in der Straße „Tomáše ze Štítného“:
• die Kapazität der APS beträgt 40 l/s
Bei Elbhochwasser und der damit zusammenhängenden
Schließung des Überlaufs der APS muss diese Pumpstation
um ein Nassbecken (Hochwasserbecken) ergänzt werden, das
mit Pumpen für 3 x 100 l/s und einem Überlauf zur Elbe zu
versehen ist und das die provisorische technische Lösung zur
Erhöhung der Kapazität dieser APS bei Hochwasser ersetzt.
Záplavové území na Střekově
v Ústí nad Labem
Hochwasserschutzgebiet –
Ústí nad Labem – Střekov
30
Povodňový model města Ústí nad Labem
Hochwassermodell der Stadt Ústí nad Labem
města Ústí nad Labem –
vztah k územně plánovací
dokumentaci města Ústí nad Labem
Ing. Luboš Pauer
Der Hochwasserschutz für
die Stadt Ústí nad Labem in
Beziehung zur Bauleitplanung
der Stadt Ústí nad Labem
Ing. Luboš Pauer
Magistrát města Ústí nad Labem, vedoucí odboru
územního plánování a správy majetku města
Magistrat der Stadt Usti nad Labem, Leiter des Ressorts
Raumplanung und Verwaltung städtischen Eigentums
Průběh povodní v srpnu roku 2002 patřil svým rozsahem a způsobenými škodami k největším živelným
katastrofám v novodobé historii nejen Ústí nad Labem
ale i celé České republiky. Během relativně krátké doby,
v řádech několika hodin, došlo ke škodám v řádech několika
stovek milionů korun. Fotodokumentace, která je součástí
prezentace, dokládá rozsah zaplaveného území.
Vláda České republiky rozhodla, prostřednictvím Ministerstva pro místní rozvoj, poskytnout dotace obcím a
městům na pořízení změn územních plánů vedoucích
k úpravám funkčního využití území. Cílem změn územních plánu byla především ochrana majetku nacházejícího se v záplavovém území a s tím spojené nesnižování průtočného profilu řeky Labe, Bíliny a Ždírnického potoka. Pro
ochranu hodnot v území byly vytvořeny podmínky umožňující navrhování a umisťování technických protipovodňových
opatření. Nově byly vymezeny záplavové zóny Q20, Q100
a aktivní zóna. Důležitým výsledkem bylo vymezení ploch,
Das Hochwasser im August 2002 gehörte, was das Ausmaß und die Schäden betrifft, zu den größten Naturkatastrophen in der jüngeren Geschichte der Stadt Ústí
nad Labem und der gesamten Tschechischen Republik.
In einem relativ kurzen Zeitraum, binnen weniger Stunden,
kam es zu Schäden in einer Größenordnung von mehreren
hundert Millionen Kronen. Die Fotodokumentation im Rahmen dieser Präsentation zeigt die Größe der überschwemmten Gebiete.
Die Regierung der Tschechischen Republik beschloss,
den Städten und Gemeinden über das Ministerium
für Regionalentwicklung Gelder für eine Änderung ihrer Flächennutzungspläne zur Verfügung zu stellen, so
dass Änderungen bei der Gebietsnutzung vorgenommen werden können. Ziel dieser Änderungen war vor allem der Schutz des Eigentums, das sich im Überschwemmungsgebiet befindet und im Zusammenhang damit die
Beibehaltung des Durchflussprofils der Flüsse Elbe, Bílina
31
und Ždírnický potok. Im Interesse des Schutzes der im Gebiet vorhandenen Werte wurden Bedingungen geschaffen,
die die Planung und Umsetzung technischer Hochwasserschutzmaßnahmen ermöglichten. Neu ausgewiesen wurden die Überschwemmungszonen Q20 und Q100 sowie
eine aktive Zone. Wichtigstes Ergebnis war die Ausweisung
von Flächen, die von Bauland in nicht zu bebauendes Land
zu überführen sind.
Der eigentliche Prozess, der zur Änderung des Flächennutzungsplans im Rahmen des „Neuen Hochwassermodells der Stadt Ústí nad Labem“ führte, wurde im Oktober
2003 eingeleitet. Der Rat der Stadt Ústí nad Labem verabschiedete in seiner Sitzung am 28. März 2006 die Änderung
des Flächennutzungsplans. In der Präsentation wurden Ausschnitte der beschlossenen Planungsunterlagen vorgestellt
Aufgrund der beschlossenen Änderung des Flächennutzungsplans im Rahmen des „Neuen Hochwassermodells der
Stadt Ústí nad Labem“ leitete die Stadt Ústí nad Labem die
vorbereitenden Arbeiten an den Projekten für die einzelnen
Hochwasserschutzmaßnahmen ein.
Eine Maßnahme, die die Verbesserung der Passierbarkeit eines wichtigen Verkehrsknotenpunkts in Ústí nad
Labem zum Ziel hatte, war das Projekt „Hochwasserwanne im Uferbereich – Straße I/30“. Ergebnis des Projekts war
der Bau einer Hochwasserwanne, die den Schutz des betreffenden Gebiets gegen ein fünfjährliches Hochwasser Q5 ermöglicht. Gegenstand des Projekts waren auch Möglichkeiten für die Nutzung und Revitalisierung des Uferbereichs
und die Wiederaufnahme des Schiffsverkehrs am linken
Elbufer.
Eine Maßnahme, deren Hauptziel im Schutz öffentlichen und privaten Eigentums bestand, war der Bau von
„Hochwasserschutzmaßnahmen am rechten Elbufer – Standort Střekov“. Diese inzwischen bereits realisierte Hochwasserschutzmaßnahme schützt das Gebiet mithilfe eines festen
Schutzwalls vor 4-jährlichem Hochwasser. Darüber hinaus
gibt es die Möglichkeit, mobile Schutzwände zum Schutz
vor 20- bis 25-jährlichem Hochwasser aufzubauen. Von dieser Maßnahme wurde bereits beim erhöhten Elbpegel im
Januar 2011 erfolgreich Gebrauch gemacht.
Die Flächennutzungspläne der Städte und Gemeinden haben unter anderem zum Ziel, im Gebiet für günstige Lebensbedingungen zu sorgen und seine Werte zu schützen.
Ústí nad Labem bietet durch seine Lage in einem von Bergen umgebenen Tal und die Morphologie des Geländes einen einmaligen Raum für das Miteinander von Stadt und
Wasser. Gleichzeitig fordert diese Lage dazu heraus, ein so
bedeutendes Landschaftsphänomen europäischen Formats,
wie es die Elbe zweifellos ist, auch zu nutzen. Um so mehr ist
es in den letzten Jahren wichtig geworden, für den Schutz
der Bevölkerung und die effektive Nutzung der Wasserläufe
ein ausgewogenes Maß zu finden.
které vyžadují převedení ze zastavitelného území do nezastavitelného.
Vlastní proces pořizování změny územního plánu „Nový
povodňový model města Ústí nad Labem“ byl zahájen
v říjnu roku 2003. Zastupitelstvo města Ústí nad Labem
na svém zasedání 28. března 2006 schválila vydání změny
územního plánu. V rámci prezentace jsou přiloženy výřezy
schválené dokumentace.
Na základě schválené změny územního plánu „Nový povodňový model města Ústí nad Labem“ město Ústí nad Labem
zahájilo přípravné práce na projektech jednotlivých protipovodňových opatření.
Opatření směřující k zlepšení propustnosti klíčového dopravního uzlu v Ústí nad Labem byl projekt „Protipovodňové vany nábřeží – silnice I/30“. Výsledkem projektu
byla výstavba protipovodňové vany umožňující ochranu v
daném území na 5 letou vodu Q5. Vlastní projekt řešil také
možnost využití a oživení nábřeží a obnovu lodní dopravy
na levém břehu Labe.
Opatření, jehož hlavním cílem byla ochrana a to jak
veřejného tak soukromého majetku byla výstavba „Protipovodňových opatření na pravém břehu Labe v lokalitě Střekova“. Toto, v současné době již realizované, protipovodňové opatření chrání území pevným valem na 4 letou vodu
s možností umístění mobilní ochrany na 20 - 25 letou vodu.
Toto opatření již bylo úspěšně využito při zvýšené hladině
Labe v lednu 2011.
Územní plány měst a obcí mají, kromě jiného, za cíl vytváření podmínek pro příznivý život v území a ochranu jeho hodnot. Ústí nad Labem svoji polohou v údolí sevřeném kopci a morfologii terénu vytváří ojedinělý prostor pro soužití města s vodou. Zároveň vybízí k využití tak významného
krajinného fenoménu evropského formátu jakým řeka Labe
bezesporu je. O to více je v posledních letech důležité nalézt
vyváženou míru ochrany obyvatel a možnost efektivního
využití vodních toků.
32
Der Hochwasserschutz
für die Stadt Ústí nad Labem –
ein Gesamtüberblick über die
Erfahrungen, die aktuelle Situation
und die Zukunftsperspektiven
Magistrat der Stadt Usti nad Labem,
Leiter des Umweltressorts
Die Vorbereitung des Hochwasserschutzprogramms
Nr. 129120 des Landwirtschaftsministeriums der Tschechischen Republik und die damit verbundene Vorbereitung von Projekten für Hochwasserschutzmaßnahmen
(HSM) im Bezirk Ústí in Relation zu den Hochwasserschäden
und zur Notwendigkeit, die Mindestanforderungen an das
Kosten-Nutzen-Verhältnis für HSM-Bauten zu erfüllen
• Das Programm Nr. 129120 des Landwirtschaftsministeriums der Tschechischen Republik (im Folgenden nur
„Programm“ genannt) wurde nach dem katastrophalen
Hochwasser in Mähren und Ostböhmen im Zeitraum von
1997–1998 aufgestellt.
• Nach dem Hochwasser, von dem 2002 der überwiegende
Teil der Tschechischen Republik betroffen war, wurde das
Programm dank eines Kredits der Europäischen Entwicklungsbank ergänzt und territorial auf alle vom Hochwasser betroffenen Gebiete ausgeweitet.
• Das Programm war auf den Hochwasserschutz von Siedlungen ausgerichtet. Bedingung war dabei, dass Träger
der Maßnahmen, die im Rahmen dieses Programms umgesetzt werden, ein staatlicher Wasserwirtschaftsbetrieb
ist. In der Tschechischen Republik sind das die Staatsbetriebe Povodí Labe (Elbe), Povodí Vltavy (Moldau), Povodí Ohře (Eger), Povodí Moravy (March) und Povodí Odry
(Oder). Das Programm räumt aber auch die Möglichkeit
ein, dass sich vom Hochwasser betroffene Städte und
Gemeinden bewerben können, wenn bei den von ihnen vorgeschlagenen Maßnahmen garantiert ist, dass
der Nutzen-Kosten-Quotient (Verhältnis der geschützten
Werte zu den Kosten der HSM) größer ist als 1,0. Die Antragsteller sind des Weiteren verpflichtet, die für die von
ihnen vorgeschlagenen Hochwasserschutzmaßnahmen
notwendigen Grundstücke und einen finanziellen Eigenanteil in Höhe von 5 % der Kosten für die HSM bereitzustellen.
Vodní toky v Ústí nad Labem
Gewässerverhältnisse in Ústí nad Labem
města Ústí nad Labem –
základní přehled zkušeností,
stávajícího stavu a perspektiv
Magistrát města Ústí nad Labem,
vedoucí odboru životního prostředí
Postup přípravy Programu ochrany proti povodním č.
129120 Ministerstva zemědělství ČR a navazující příprava projektů protipovodňových opatření (dále jen PPO)
v Ústeckém kraji, a to ve vztahu k povodňovým škodám a
nutnosti zajištění požadované minimální poměrové efektivnosti staveb PPO.
• Program 129120 Ministerstva zemědělství ČR (dále jen
Program) byl vytvořen po katastrofálních povodních na
Moravě a ve východních Čechách v letech 1997 – 1998.
• Po povodních, které v roce 2002 postihly převážnou
část ČR, byl Program doplněn z půjčky Evropské rozvojové banky a územně rozšířen na všechna povodněmi
postižená území.
• Program byl určen na protipovodňovou ochranu sídel s
tím, že oprávněným investorem opatření realizovaná v
rámci tohoto programu musí být státní podniky povodí.
V ČR se jedná o státní podniky Povodí Labe, Vltavy, Ohře,
Moravy a Odry. Program ale umožňuje, aby se do něj přihlásily i města a obce postižené povodněmi, pokud bude
pro jimi navrhovaná opatření zajištěno, že poměrová
efektivnost (poměr ochráněných hodnot k nákladům realizace PPO) bude větší, než 1,0. Navrhovatelé pak mají za
povinnost zabezpečit pro navrhovaná protipovodňová
opatření potřebné pozemky a finanční spoluúčast ve výši
5% nákladů PPO.
Die Vorbereitungen für das Programm Nr. 129120 liefen im Bezirk Ústí im November 2003 an. Grundlage dafür
war ein Vertrag zwischen dem Generaldirektor des staatlichen Wasserwirtschaftsbetriebs „Povodí Labe“ und dem Bezirkshauptmann des Bezirks Ústí.
• Der Bezirk Ústí ließ eine Machbarkeitsstudie für die 38
am stärksten gefährdeten Städte und Gemeinden auf seinem Gebiet erstellen, und für die acht effektivsten Maßnahmen wurde mit Hilfe von Geldern aus dem Haushalt
der staatlichen Wasserwirtschaftsbetriebe „Povodí Labe“
und „Povodí Ohře“ sowie des Bezirks Ústí die Vorberei-
33
tungsphase der Projekte eingeleitet. Weitere Maßnahmen wurden von den einzelnen Städten und Gemeinden
vorbereitet, die dafür Fördermittel aus dem Wasserwirtschaftsfonds des Bezirks Ústí erhielten.
K zahájení přípravy Programu 129120 v Ústeckém kraji
došlo v listopadu 2003, na základě dohody mezi generálním ředitelem státního podniku Povodí Labe s. p. a hejtmanem Ústeckého kraje.
• Ústecký kraj nechal zpracovat základní studii proveditelnosti pro 38 nejvíce ohrožených měst a obcí ve svém
regionu a pro 8 nejefektivnějších opatření byla zahájena
projektová příprava z rozpočtů státních podniků Povodí
Labe, Povodí Ohře a Ústeckého kraje. Další opatření si připravovala jednotlivá města a obce, které obdržely na tuto
přípravu dotaci z Fondu vodního hospodářství Ústeckého kraje.
Das Hochwasserschutzprojekt der Stadt Ústí nad Labem
„HSM an der Elbe – Ústí nad Labem – linkes Elbufer“:
• Ein großes Problem dieses Projekts (mit einem Investitionsvolumen von insgesamt 362,5 Mio. CZK) war die Gewährleistung des geforderten Nutzen-Kosten-Quotienten. Um einen Quotienten von über 1,0 zu erreichen,
musste nicht nur das Investitionsvolumen gesenkt werden (wodurch auch die Konzeption für den Hochwasserschutz in einem Teil der Stadt geändert werden musste),
sondern die Stadt Ústí nad Labem musste sich auch per
Stadtratsbeschluss dazu verpflichten, in das Programm
einen Betrag in Höhe von 45 Mio. CZK zu investieren.
• Ein weiteres Problem dieses Projekts war die außerordentlich lange Vorbereitungszeit. Damit es nicht zu einem Stillstand der öffentlichen Bauinvestitionen kommt,
war es notwendig, einige Teile der Hochwasserschutzmaßnahmen vorfristig zu realisieren. Man konnte sich
mit dem Programmträger einigen, dass die Stadt Ústí
nad Labem diese Maßnahmen im Rahmen des Eigenanteils der Stadt am Programm (45 Mio. CZK) umsetzen
kann.
• Zur Zeit liegt für das Projekt eine gültige Baugenehmigung vor und der Nutzen-Kosten-Quotient der Maßnahmen wird von einem Experten des Landwirtschaftsministeriums der Tschechischen Republik (Technische Hochschule Prag) auf das Preisniveau des Jahres 2010 umgerechnet.
Projekt protipovodňové ochrany města Ústí n.L.: „PPO
na řece Labi – Ústí nad Labem – levý břeh“:
• Velikým problémem tohoto projektu (s celkovými investiční náklady v hodnotě 362,5 mil. Kč) se stalo zajištění
jeho poměrové efektivnosti, kde – pro zabezpečení koeficientu většího než 1,0 – bylo nejen nutno zajistit snížení
investičních nákladů (ze kterých vyplynula i změna koncepce protipovodňové ochrany v části města), ale kde se
město Ústí nad Labem muselo zavázat usnesením zastupitelstva, že vloží do Programu částku 45 mil. Kč.
• Dalším problémem tohoto projektu se stala jeho velice dlouhá příprava. Aby nedošlo k zastavení investiční výstavby ve městě, bylo nutno některé části protipovodňových opatření realizovat v předstihu. Podařilo se
zde dohodnout se správcem Programu, že tato opatření
může město Ústí nad Labem realizovat v rámci schváleného příspěvku města (45 mil. Kč) do Programu.
· V současné době má projekt vydáno platné stavební povolení a probíhá přepočet poměrové efektivnosti
opatření na cenovou úroveň roku 2010, který zpracovává
pověřený strategický expert Ministerstva zemědělství ČR
(ČVUT Praha).
Der nächste Teil war den Projekten für naturnahe
Hochwasserschutzmaßnahmen in der Tschechischen
Republik gewidmet:
• Informationen über die aktuellen Förderprogramme für
flächenhafte und naturnahe Hochwasserschutzmaßnahmen in der Landschaft einschließlich der Programme
zur Verbesserung des Hochwasserwarnsystems, die vom
Umweltministerium der Tschechischen Republik und im
Rahmen des operationellen Programms „Umwelt“, das
mit EU-Geldern finanziert wird, ausgeschrieben wurden
• Vorstellung des Projekts „Beobachtung der Hochwasserstände an kleinen Wasserläufen“, das vom „Interessenverband nordböhmischer Gemeinden“ (Severočeské
sdružení obcí) im gesamten Bezirk Ústí umgesetzt wurde
und mit dem (aufgrund einer Ausschreibung) die Firma
AQUATEST a. s. beauftragt wurde
• Informationen über gravierende Hochwasserschäden infolge von Starkregen im Einzugsgebiet kleiner Wasserläufe auf dem Gebiet der Stadt Ústí nad Labem, auf deren Grundlage die Stadt Ústí nad Labem eine Machbarkeitsstudie für die Revitalisierung und die Optimierung
des Wasserhaushalts im Einzugsgebiet der Bäche Klíšský
potok, Ždírnický potok und Podhořský potok plant
Další část byla věnována projektům přírodě blízkých protipovodňových opatření v ČR:
• informce o platných dotačních programech pro zajišťování plošných a přírodě blízkých protipovodňových opatření v krajině, včetně programů pro zlepšení povodňového varovného systému, které byly vypsány Ministerstvem
životního prostředí ČR a v rámci Operačního programu
Životní prostředí, dotovaného z fondů EU.
• seznámení s Projektem „Monitoring povodňových hladin
na drobných vodních tocích“, který je realizován Severočeským sdružením obcí v rámci celého Ústeckého kraje,
a jehož zhotovitelem je (na základě výsledků výběrového
řízení) společnost AQUATEST a.s.
• informováni o významných škodách z povodní způsobených přívalovými dešti v povodí drobných vodních toků
města Ústí nad Labem, na základě kterých začíná město
Ústí nad Labem připravovat zpracování studií proveditelnosti revitalizace a zlepšení vodohospodářského režimu
v povodí Klíšského, Ždírnického a Podhořského potoka.
34
Varianty řešení
Lösungsansätze
Protipovodňová ochrana města
Ústí nad Labem na řece Labe na
levém labském břehu – projektová
příprava a problematika zajišťování
poměrové efektivnosti investice
Ing. Martin David
Der Hochwasserschutz für die
Stadt Ústí nad Labem am linken
Elbufer – Projektvorbereitung und
Gewährleistung des geforderten
Nutzen-Kosten-Quotienten für die
Investition
Ing. Martin David
AZ Consult, projektant PPO
AZ Consult, Projektant von HSM
Protipovodňové opatření pro Ústí nad Labem – levý břeh se
skládá ze tří oblastí.
I. Ústí nad Labem – ochrana silničního dopravního uzlu pod
Větruší – ochrana na Q20
II. Ústí nad Labem – levý břeh
• Ústí nad Labem – město, ochrana na Q100
• Ústí nad Labem – Krásné Březno, ochrana na Q100
Die Hochwasserschutzmaßnahmen für Usti nad Labem – linkes Elbufer – bestehen aus drei Bereichen:
I. Ústí nad Labem – Schutz des Verkehrsknotenpunkts „Pod
Větruší“ – Schutz auf HQ20-Niveau
II. Ústí nad Labem – linkes Elbufer
• Ústí nad Labem – Stadt, Schutz auf HQ100-Niveau
• Ústí nad Labem – Stadtteil „Krásné Březno“, Schutz auf
HQ100-Niveau
Akci I. – ochrana dopravního uzlu je možné postavit
samostatně. Akce město a Krásné Březno je nutné postavit
obě najednou, protože jsou provázány problematikou likvidace vnitřních vod, kdy obě lokality spojuje hlavní kanalizační sběrač (stoka „Y“ ) zakončený na centrální ČOV.
Bereich I. – Schutz des Verkehrsknotenpunkts – kann unabhängig gebaut werden. Die Bereiche „Stadt“ und „Krásné Březno“ müssen beide gleichzeitig gebaut werden, weil
sie durch die Problematik der Ableitung des Binnenwassers
miteinander verknüpft sind, wobei beide Standorte durch
den Hauptsammelkanal (Kanal „Y“) verbunden sind, der in
die zentrale Kläranlage mündet.
V části I. protipovodňová opatření řeší ochranu dopravního uzlu Pod Větruší a zajišťují ochranu zajištění průjezdnosti silničního uzlu do úrovně Q20 řeky Labe. Protipovodňová opatření budou tvořena stabilními prvky, které představují podzemní část, jako jsou podzemní injektáž-
35
Mobilní stěna
nadzemní části
Mobilní stěna
nadzemní části
Plocha
mobilní
stěny m2
Převrtávané piloty Ø 880mm
Zemní val
ano
ne
anovetknutá
66,4
Podzemní stěna
a injektáž
ano
anovetknutá
32,0
Podzemní stěna a injektáž
ano
vetknutá a
zapřená
18,0
18,01
ano
anovetknutá
36,0
2
47,50
ano
anovetknutá
88,0
3
93,80
Převrtávané piloty Ø 880 mm
ano
anovetknutá
88,0
4
37,68
Převrtávané piloty Ø 880 mm
ano
anovetknutá
26,4
5
47,31
Mikropiloty a injektáž
ano
anovetknutá
73,6
6
8,48
ano
anovetknutá
19,2
7
41,75
ano
anovetknutá
60,0
8
34,60
ŽB.práh a injektáž
ne
-
0,0
Úsek č.
Délka
úseku v m
1a
72,31
1b
17,91
1c
6,35
1d
Založení spodní stavby
Teil I. der Hochwasserschutzmaßnahmen beinhaltet den
Schutz des Verkehrsknotenpunkts „Pod Větruší“ und
stellt die Passierbarkeit des Verkehrsknotenpunkts auf
HQ20-Niveau (Elbe) sicher. Die Hochwasserschutzmaßnahmen umfassen unterirdisch installierte stabile Elemente,
wie unterirdische Wände mit Injektionsdichtung und Stahlbetonstreifen, und oberirdische mobile Elemente – mobile
Hochwasserschutzwände. Außerdem wurden Maßnahmen
zur Gewährleistung der Ableitung des Binnenwassers vorgeschlagen. Diese Maßnahmen bestehen im Ausbau der bestehenden Kanalisation sowie dem Bau neuer Kanalisationsschächte, Pumpbohrungen und Armaturenkammern.
ní těsnící stěny a železobetonové pasy, a mobilními prvky,
které tvoří nadzemní část - mobilní protipovodňové stěny.
Dále jsou navrhovány opatření k zabezpečení tzv. vnitřních
vod. Tato opatření jsou představována úpravami na stávajících kanalizačních řadech, výstavbou nových kanalizačních
šachet, čerpacích vrtů a armaturních komor.
V části II. protipovodňová opatření řeší ochranu urbanizované části centra města a urbanizované části městského obvodu Krásné Březno na úroveň Q100 řeky Labe,
za využití násypu drážního tělesa trati Děčín – Praha km
516,710 - 518,960. Železniční těleso bude doplněno o těsnící
prvek prováděný v patě tělesa se založením na nepropustné podloží. Podjezdy budou vybaveny mobilními protipovodňovými zábranami se stabilní podzemní těsnící základovou částí. Dále jsou navrhovány opatření k zabezpečení tzv.
vnitřních vod. Tato opatření jsou představována úpravami
na stávajících kanalizačních řadech, výstavbou nových kanalizačních šachet, čerpacích vrtů a armaturních komor.
Teil II der Hochwasserschutzmaßnahmen betrifft den
Schutz der bebauten Teile des Stadtzentrums und des
Stadtteils Krásné Březno auf Q100-Niveau (Elbe) unter
Nutzung der Aufschüttung des Bahnkörpers für die Strecke
Děčín–Prag auf den Kilometern 516,710–518,960. Der Bahnkörper wird um ein Abdichtungselement am Fuß des Bahnkörpers, das in einem wasserdichten Unterbau verankert ist,
ergänzt. Die Unterführungen werden mit mobilen Hochwasserschutzelementen mit einer stabilen unterirdischen wasserdichten Verankerung ausgestattet. Außerdem sind Maßnahmen zur Ableitung des Binnenwassers vorgesehen. Diese Maßnahmen bestehen im Ausbau der bestehenden Kanalisation sowie dem Bau neuer Kanalisationsschächte,
Pumpbohrungen und Armaturenkammern.
Im Zentrum der Stadt Ústí nad Labem werden zur Zeit bzw.
gleichzeitig mit dem Bau der Hochwasserschutzanlagen
Bauarbeiten durchgeführt, die mit den Hochwasserschutzmaßnahmen koordiniert werden müssen.
V současné době probíhají, nebo v době výstavby budou
probíhat, v centru města Ústí nad Labem stavby, které je
nutné koordinovat s akcí protipovodňových opatření.
36
Abschnitt
Nr.
Länge des
Abschnitts
in m
Unterirdische Bauten
Oberirdische mobile
Schutzwand
Typ der mobilen
Schutzwand
Fläche der
Schutzwand
in m2
1a
72,31
Bohrpfähle Ø 880 mm
Erdwall
ja
nein
Stecksystem
66,4
1b
17,91
unterirdische Wand und
Injektionsdichtung
ja
Stecksystem
32,0
1c
6,35
unterirdische Wand und
Injektionsdichtung
ja
Stecksystem
und Rückabstützung
18,0
1d
18,01
unterirdische Wand und Injektionsdichtung / Bohrpfähle Ø 880mm
ja
Stecksystem
36,0
2
47,50
Bohrpfähle Ø 880mm
ja
Stecksystem
88,0
3
93,80
ja
Stecksystem
88,0
4
37,68
ja
Stecksystem
26,4
5
47,31
Mikropfähle und Injektionsdichtung
unterirdische Wand und Injektionsdichtung
ja
Stecksystem
73,6
6
8,48
ja
Stecksystem
19,2
7
41,75
ja
Stecksystem
60,0
8
34,60
Stahlbetonschwelle und
Injektionsdichtung
nein
-
0,0
Jedná se o stavby:
• Revitalizace městského centra II – 1. Stavba
(přednádraží), (pozn. Již dokončeno)
• Revitalizace městského centra II – 2. Stavba (za nádraží),
dokončuje se.
• Revitalizace městského centra II – 3. Stavba (oblast
předmostí Benešova mostu) dokončuje se.
• Protipovodňová vana – zkapacitnění I/30, dokončuje se.
• Dálnice D8, stavba pozastavena.
• OC Fórum, (pozn. již bylo dokončeno)
Es handelt sich um folgende Baumaßnahmen:
• Revitalisierung des Stadtzentrums II – 1. Baumaßnahme
(Bahnhofsvorplatz), bereits abgeschlossen
(hinter dem Bahnhof ), wird gerade abgeschlossen
(Areal an der Beneš-Brücke), wird gerade abgeschlossen
• Hochwasserwanne – Ausbau der Straße I/30, wird gerade
abgeschlossen
• Autobahn D8, Baustopp
• Einkaufszentrum „Fórum“, bereits abgeschlossen
Zajišťování poměrové efektivnosti
Gewährleistung des geforderten Nutzen-KostenQuotienten der HSM
1) Doba návratnosti [roky]
DN = Náklady / [R(bez PPO) – R(s PPO)]
2) Amortisierungszeitraum [Jahre]
AZ = Kosten / [J(ohne HSM) – J(mit HSM)]
2) Poměrová efektivnost [$/$]
PE = [Ra(bez PPO) – Ra(s PPO)] / Náklady
3) Nutzen-Kosten-Quotient [$/$]
NKQ = [Ra(ohne HSM) – Ra(mit HSM)] / Kosten
3) Absolutní efektivnost [$]
AE = Ra(bez PPO) – [Náklady + Ra(s PPO)]
4) Absolute Effizienz [$]
AE = Ra(ohne HSM) – [Kosten + Ra(mit HSM)]
Protipovodňová opatřeni Ústí nad Labem – levý břeh se jako
celek (se započítáním příspěvku města ve výši 45 mil. Kč)
pohybují poměrovou efektivností nad koeficientem 1,0;
to znamená, že výstavba protipovodňových opatření má
ekonomické opodstatnění.
Die Hochwasserschutzmaßnahmen in Ústí nad Labem –
linkes Elbufer weisen als Ganzes (mit einem Anteil der Stadt
in Höhe von 45 Mio. CZK) einen Nutzen-Kosten-Quotienten auf, der größer als 1,0 ist, das heißt, dass der Bau dieser Hochwasserschutzmaßnahmen ökonomisch gerechtfertigt ist.
37
Seznámení s projektem
povodňových hlásičů na drobných
vodních tocích v Ústeckém kraji
Vorstellung des Projekts
für Hochwassermelder an
kleinen Wasserläufen im Bezirk Ústí
Aquatest
Aquatest
Úvahy o projektu „Monitoring pohybu hladin a přenos
dat a informací – protipovodňová opatření na drobných
vodních tocích Ústeckého kraje“ vznikly bezprostředně po katastrofálních povodních v povodí Vltavy a Labe
v roce 2002. Tehdy více než 2 miliardy Kč povodňových
škod z celkových 8 miliard v Ústeckém kraji bylo způsobeno rozvodněnými drobnými vodním toky, větší část (cca 6
mld. Kč) bylo způsobeno rozvodněnou řekou Labe. Vzhledem k rychlosti nástupu povodňových vln na drobných
vodních tocích se ukázalo jako smysluplné zajistit včasné varování obyvatel před povodněmi na těchto malých
potocích a říčkách. Varování není možné zajistit plošně
z úrovně povodňové služby ČHMÚ, ale bylo nutné rozvíjet účinné lokální hlásné a varovné systémy.
Über das Projekt „Beobachtung der Pegelstände und
Übertragung von Daten und Informationen – Hochwasserschutzmaßnahmen an kleinen Wasserläufen im Bezirk Ústí“ begann man unmittelbar nach dem verheerenden Hochwasser von Moldau und Elbe im Jahr 2002
nachzudenken. Damals wurden mehr als 2 Mrd. CZK der
insgesamt 8 Mrd. CZK für Hochwasserschäden im Bezirk Ústí
von kleinen Wasserläufen verursacht, die über die Ufer getreten waren. Der größere Teil (ca. 6 Mrd. CZK) war der Elbe
zuzuschreiben. Da die Flutwellen an kleinen Wasserläufen sehr rasch auftreten, zeigte sich, wie sinnvoll es ist,
die Bevölkerung rechtzeitig vor Hochwasser an diesen
kleinen Bächen und Flüsschen zu warnen. Eine solche
Warnung kann aber nicht flächendeckend auf der Ebene
des Hochwasserdienstes des Tschechischen hydrometeorologischen Instituts (ČHMÚ) erfolgen. Es war notwendig, wirksame lokale Melde- und Warnsysteme zu entwickeln.
Impulsem k rozvoji těchto systémů bylo rozhodnutí bezpečnostní rady Ústeckého kraje z roku 2005 o podpoře
takto lokálně zaměřených systémů.
Impuls für die Entwicklung dieser Systeme war ein Beschluss des Sicherheitsrates des Bezirks Ústí von 2005
über die Förderung solcher lokal ausgerichteter Systeme.
Za těchto podmínek vznikl záměr pokrýt území Ústeckého kraje sítí hlásných stanic varujících obyvatelstvo prostřednictvím povodňových komisí na úrovni samosprávných
obcí. Tento záměr dostal konkrétní podobu v roce 2006,
kdy byl realizován pilotní projekt, v rámci kterého bylo
instalováno prvních jedenáct autonomních stanic schopných při vzestupu hladin varovat prostřednictvím SMS zpráv
orgány samosprávy dotčené obce.
Unter diesen Vorzeichen entstand der Plan, das Gebiet
des Bezirks Ústí mit einem flächendeckenden Netz von
Meldestationen auszustatten, die die Bevölkerung mit
Hilfe der Hochwasserkommissionen auf der Ebene der kommunalen Selbstverwaltungen warnen. Dieser Plan nahm
2006 konkrete Formen an: Es wurde ein Pilotprojekt
durchgeführt, in dessen Rahmen die ersten elf unabhängigen Stationen installiert wurden, die in der Lage sind, bei einem Ansteigen der Pegelstände die Organe der kommunalen Selbstverwaltung des betreffenden Ortes mithilfe von
SMS-Nachrichten zu warnen.
Ein Projekt, das das gesamte Gebiet des Bezirks Ústí abdeckt, entstand 2008 und im darauffolgenden Jahr wurde
im Rahmen einer Ausschreibung nach einem Auftragnehmer für das Projekt gesucht. Nach der Auswertung der Angebote wurde der Ausschreibungssieger verkündet und im
Oktober 2009 begann die Umsetzung des Projekts, das
im September 2012 abgeschlossen wird.
Die Konzeption geht von der grundlegenden Anforderung aus, den Gemeinden ein einfaches (modulares) System zu bieten, das aus zuverlässigen Komponenten besteht,
mit dem Ziel, möglichst vollständige Daten über die Hochwassersituation zu erhalten. Damit das System so billig wie
möglich ist, nutzt es die bestehende Infrastruktur, in diesem
Fall die Kreuzung von Wasserläufen und Straßen und die Befestigung von Wasserläufen.
Projekt pokrývající území celého Ústeckého kraje pak
vznikl v roce 2008 a v následujícím roce bylo vyhlášeno
výběrové řízení na zhotovitele projektu. Po vyhodnocení nabídek byl vyhlášen vítěz tendru a v říjnu 2009 začala
realizace projektu, který bude ukončen v září 2012.
Koncepce řešení se odvíjí od základního požadavku, a to
poskytnout obcím jednoduchou (modulární) konstrukci systému, složeného ze spolehlivých komponent s cílem získat
co možná nejúplnější informaci o povodňové situaci. Aby
bylo řešení co nejlevnější, systém využívá stávající infrastrukturu, v tomto případě křížení vodních toků a pozemních komunikací a opevnění vodních toků.
V systému použité komponenty jsou schopny měřit výšku hladiny, rychlost proudu a srážkové úhrny. Kombinací
znalosti těchto veličin je systém schopen poskytnout veškeré podklady k hodnocení okamžité situace při jednotlivých
srážkových epizodách.
Nejdůležitější částí celého systému je monitorovací centrum, plnící řadu funkcí. Monitorovací centrum systému, které je tvořeno dvěma servery (datovým a webovým)
zajišťuje příjem dat z jednotlivých stanic, jejich vyhodnocení
38
Monitorovací stanice Typ III
Meldestation Typ III
Die im System verwendeten Komponenten sind in der
Lage, den Wasserstand, die Fließgeschwindigkeit und
die Niederschlagsmenge zu messen. Durch die Kombination dieser Größen ist das System in der Lage, bei den einzelnen Niederschlagsereignissen sämtliche Ausgangswerte
für eine Beurteilung der aktuellen Situation zu liefern.
a distribuci, rozesílání varovných zpráv vlastníkům nemovitostí, dále vizualizaci dat a jejich distribuci do informačních
panelů umístěných ve veřejně přístupných prostorách obcí
s rozšířenou působností a v neposlední řadě také dohled
a řízení celého systému. Veškeré softwarové komponenty použité v systému jsou postupně vyvíjeny a nasazovány
v průběhu řešení projektu.
Der wichtigste Teil des Systems ist das Beobachtungszentrum, das eine ganze Reihe von Funktionen erfüllt.
Das Beobachtungszentrum des Systems, das aus zwei Servern (einem Daten- und einem Webserver) besteht, empfängt die Daten von den einzelnen Stationen, wertet sie aus
und gibt sie weiter, indem es an die Eigentümer von Immobilien Warnmeldungen versendet. Außerdem werden dort
die Daten visualisiert, so dass sie an Informationstafeln in öffentlich zugänglichen Räumen der Gemeinden mit erweitertem Wirkungskreis veröffentlicht werden können. Nicht zuletzt erfolgt über das Zentrum auch die Überwachung und
Steuerung des gesamten Systems. Alle Softwarekomponenten, die im System verwendet werden, werden Schritt für
Schritt entwickelt und im Verlauf des Projekts zum Einsatz
gebracht.
V rámci projektu bude zpracováno celkem 90 povodňových plánů obcí ve shodě s legislativními předpisy a 13
obcí s rozšířenou působností obdrží digitální povodňové
plány zpracované podle metodiky Ministerstva životního
prostředí ČR.
Tolik k výčtu aktivit realizovaných v rámci projektu, který
je dnes známý pod názvem DVT SESO a které, jak doufáme, společně vytvoří první regionální systém varování před
povodněmi na úrovni kraje na území České republiky.
Im Rahmen des Projekts werden in Übereinstimmung mit
den gesetzlichen Vorschriften für insgesamt 90 Gemeinden Hochwasserpläne erarbeitet und 13 Gemeinden mit
erweiterten Wirkungskreis erhalten digitale Hochwasserpläne, die anhand der Methodik des Umweltministeriums der
Tschechischen Republik erstellt wurden.
So viel zu den Aktivitäten im Rahmen des Projekts, das heute unter dem Namen DVT SESO bekannt ist und das, so hoffen wir, das erste regionale Hochwasserwarnsystem in der
Tschechischen Republik auf Bezirksebene hervorbringen
wird.
39
Exkurze / Exkursion
Protipovodňová opatření OC Forum
Hochwasserschutzmaßnahmen am
Einkaufszentrum OC Fórum
Protipovodňová opatření v rámci projektů „Revitalizace
městského centra II. etapa, 2. stavba“ a „Protipovodňová
opatření Ústí nad Labem – protipovodňová vana“
Hochwasserschutzmaßnahmen im Rahmen des Projektes „Revitalisierung des Stadtzentrums – II. Etappe, Bauabschnitt 2“ und „Hochwasserschutzmaßnahmen in Aussig
(Ústí nad Labem) – Hochwasserschutzwanne“
40
Prohlídka postaveného úseku mobilní
protipovodňové stěny na Střekově
Besichtigung des fertiggestellten Abschnittes der
mobilen Hochwasserschutzwand am Schreckenstein
41
Povodňová prohlídka dolního toku řeky Labe
v úseku Ústí nad Labem – Křešice
Besichtigung des unteren Abschnittes der Elbe
im Abschnitt Aussig – Kreschitz
(plavidlem státního podniku Povodí Labe s.p.)
(Krešice) (mit einem Schiff des Staatsbetriebes Povodí Labe s.p.)
seznámením s projekty a realizací protipovodňových opatření připravovaných a budovaných na dolním toku řeky
Labe v rámci Programu 129120 Ministerstva zemědělství ČR
(k zajištění průjezdnosti silnice II/261 a k ochraně obcí Dolní
Zálezly, Píšťany, průmyslové zóny Lovosice – včetně průmyslového areálu Lovochemie a obce Křešice u Litoměřic).
Präsentation der Projekte und der durchgeführten Hochwasserschutzmaßnahmen, die am unteren Teil der Elbe im
Rahmen des Programms 129120 des Ministeriums für Landwirtschaft der Tschechischen Republik durchgeführt wurden (zur Sicherung der Durchgängigkeit der Straße der II.
Ordnung Nr. 261 und zum Schutz der Gemeinden Salesel
(Dolní Zálezly), Pistian (Píšťany), des Gewerbegebietes in
Lobositz (Lovosice) – einschließlich des Industriegebietes
Lovochemie und der Gemeinden Kreschitz bei Leitmeritz
(Litoměrice)
42
lead-partner
Centrum životního prostředí Drážďany
Schützengasse 16-18
01067 Drážďany
Leadpartner
Umweltzentrum Dresden e.V.
Schützengasse 16-18
01067 Dresden
kontaktní osoba
Andreas Querfurth
tel.: +49 (0) 179-4816935
fax: +49 351 49 43 440
Ansprechpartner
Andreas Querfurth
Tel.: +49 (0) 179-4816935
Fax: +49 351 49 43 440
projektový partner
město Ústí nad Labem
Projektpartner
Stadt Ústí nad Labem
kontaktní osoba
Martina Šplíchalová
tel. : +420 475 271 674
e-mail : [email protected]
Ansprechpartner
Martina Šplíchalová
Tel. : +420 475 271 674
ve spolupráci s
Úřadem životního prostředí
Zemského hlavního města Drážďany
Grunaerstr. 2
01067 Drážďany
In Zusammenarbeit mit
Umweltamt
der Landeshauptstadt Dresden
Grunaerstr. 2
01067 Dresden
kontaktní osoba
Frank Frenzel
tel.: +49 351 488 61 64
fax: +49 351 488 99 61 64
Ansprechpartner
Frank Frenzel
Tel.: +49 351 488 61 64
Fax: +49 351 488 99 61 64
43
Tiráž / Impressum
Text/ Text: Martina Šplíchalová, Dr. Christian Korndörfer,
Thomas Jakob, Frank Frenzel, Michael Barth, Katrin Steiner
Překlad/ Übersetzung: Marek Liebscher
Redakce/ Redaktion: Katrin Steiner, Frank Frenzel
Layout/ Gestaltung: Thomas Pegel
Obrázky/ Bilder:
Stadtverwaltung Dresden/ Umweltamt 1, 3, 4, 13, 14, 15, 39B, 41B, 44B
Büro für urbane Projekte, Leipzig 9, 10, 11, 12
Stadtverwaltung Ústí nad Labem 2, 25, 26, 27, 28, 29 , 30, 31
Katrin Steiner 16 bis 24, 32 bis 38, 39A, 40, 41A, 42, 43, 44 A
09/2011

dokumentace projektu (ke stažení ve formátu PDF

Transkript

Podobné dokumenty