Zde - Klub sběratelů baleného cukru

CUKŘENKA – časopis pro sběratele hygienicky baleného cukru a všechny další cukromily a
podporovatele.
Vydává Klub sběratelů baleného cukru, občanské sdružení. Elektronická verze http://www.ksbc.cz/
Redakční rada: Pavel Tlustý & Jaroslav Kolín. E-mail: [email protected]
Adresa redakce: Ing. Pavel Tlustý, Olbramovická 712, 142 00 Praha 4, tel. 602 239 858
Toto číslo vyšlo v únoru 2011 v nákladu 75 výtisků. NEPRODEJNÉ!!!
Nevyžádané příspěvky včetně cukrových se s díky nevracejí J
Klubové zprávy
Milí čtenáři!
Od vydání posledního čísla Cukřenky jsme
absolvovali výroční schůzi a s ní spojenou
burzu, oslavili 10. výročí založení našeho klubu, předvánočně vygruntovali a napekli a oslavili vánoční a novoroční svátky. Někteří z nás
se zděsili, když v lednu vstoupili na osobní
váhu, a naše redakce se vrhla na další, již 47.
číslo Cukřenky.
Na rozdíl od předchozích čísel jsme byli tentokrát postaveni před rozhodování, co do čísla
nedat a uložit do redakčního šuplíku na horší
časy. Námětů se nám totiž sešlo až až, takže
jsme dali přednost těm, které by v příštím čísle
už moc aktuální nebyly.
Co tedy v tomto čísle najdete? Samozřejmě
oficiální dokumenty z naší výroční schůze –
zprávu o činnosti, zápis a usnesení. Vřele doporučujeme, abyste si je znovu přečetli, protože z nich budou vycházet další úkoly, které
stojí nejen před výborem, ale také před vámi.
Jak už mnozí z vás vědí z našich webových
stránek, uspořádáme v červnu jarní burzu ve
Slavkově u Brna. Nedivte se, že pozvánku,
přihlášku a návnadu na tuto akci najdete také v
tomto čísle - využijí ji ti, kteří dostávají Cukřenku poštou a na naše stránky nechodí.
Zprávy o nás pronikly i do sdělovacích prostředků. Jsme velice rádi, že naši členové propagují své sladké hobby a nemohli jsme to
opomenout ani v Cukřence, i když technicky to
někdy bylo poněkud komplikované. Něco jsme
nemohli nascanovat a museli jsme to opsat,
obrázky různě upravit a dva dokonce vypitvat
ze záznamu televizního pořadu. Docela se to
povedlo. Nezapomněli jsme ani na zprávy o
našich již tradičních předvánočních setkáních.
Moc místa nám tím pádem v čísle nezbylo,
takže jsme přihodili už jen obligátní křížovku,
článek o drobných rozdílech na notoricky známých cukrech a pár cukrových aktualit, zbytek
čeká v redakčním šuplíku.
A co z něj vytáhneme do příštího čísla, které
v tištěné podobě dostanou všichni účastníci
slavkovské burzy? Ve velkém článku představíme loňskou klubovou velkosérii „Naše mince
I a II“. Kromě cukrových v něm najdete i odborné informace a zajímavosti rázu numismatického a historického.
Přineseme i ukázky sérií, které vydali naši
členové, povídání o méně známých formách
cukru a příspěvek na vážné téma – úvahy a
náměty k celoklubové diskusi na úpravu stanov
klubu. Máte se tedy nač těšit.
Děkujeme všem, kteří nám již tradičně popřáli všechno nejlepší do nového roku, a přejeme jim totéž. Ať se nám daří i letos!
Redakce
Výbor informuje
Členské příspěvky na rok 2011 zaplatilo ve
lhůtě určené stanovami klubu celkem 86 členů.
V souladu s usnesením výroční členské schůze jsme následně přikročili k úpravě seznamu
členů, který je vyvěšen na našich webových
stránkách, a ty, kteří do 1. února 2011 příspěvky nezaplatili, jsme z něj vypustili.
Mají samozřejmě možnost své opomenutí
napravit a zaplatí-li dodatečně, opět se v seznamu objeví, i když to vzhledem k časovým
možnostem správce našich stránek může
chvilku trvat.
Příspěvky posílejte na účet klubu č.
1734682359/0800 u České spořitelny. Jako
variabilní symbol uveďte své členské číslo a do
zprávy pro příjemce uveďte „Příspěvky 2011“ a
své jméno.
Jsme si vědomi toho, že naši kolegové ze
Slovenska mají problémy s peněžními převody do Čech, které navíc nejsou nejlevnější.
Prosíme je proto, aby kontaktovali předsedu
klubu a dohodli se s ním, jak a kdy zaplatit.
Byly vydány nové členské legitimace, protože na ty dosavadní už není kam lepit příspěvkové známky. Členové, kteří zaplatili příspěvky do výroční schůze, už je dostali v Uhříněvsi, ostatním budou předány na slavkovské
burze nebo zaslány poštou.
Klubové cukry za rok 2010 by již měli mít
všichni členové. Pokud jste je někdo nedostal,
kontaktujte Jitku Schovancovou.
***
Děkujeme firmě
za milý dar spočívající v tříkilové bedýnce
prázdných cukrových obalů z její starší produkce. Obaly budou k dispozici na slavkovské
burze a určitě se na každého zájemce dostane. Podívejte se na www.snoty.cz
-2-
Výroční schůze a podzimní burza v Uhříněvsi
Schůzovali jsme a hrabošili
Tak jsme absolvovali druhý vrcholný podnik
našeho klubu. O vlastní výroční schůzi se moc
šířit nebudu, protože mnozí ji máte ještě v
dobré paměti a ti, kteří v Uhříněvsi nebyli, si
mohou o pár stránek dál přečíst oficiální zápis.
Zaměřím se proto spíš na zákulisí a na to, co
našemu setkání předcházelo.
Již krátce po naší jarní burze jsme začali
přemítat, kam se vrtneme na podzim. Pomohl
nám Rudof Bajer řečený Fous, manžel naší
členky Hanky Smutné, který nám dohodil jídelnu základní školy v Uhříněvsi.
svým týmem však nezklamala a už v pátek
hlásila, že je napytlíkováno a že Fous už
všechno odvezl k sobě do Uhříněvsi. Spadl
nám kámen ze srdce.
Rozhodli jsme se, že každý účastník dostane
svůj balíček už u prezence. Klubových tašek
máme dost a nikomu se tak nic neztratí. Tašky
jsme plnili v sobotu ráno a na jejich uskladnění
jsme využili šatnu školní jídelny. Vypadalo to
tam nějak takhle:
V balíčcích byly kromě účastnické série i nové klubové série Naše mince I na hnědém
papíře (ti, kdo nebyli v Litoměřicích, ji dostali i
na bílém papíře) a Naše mince II na bílém
papíře. Slovenští kolegové Jirka Průžek (na
obrázku v pozadí) a Jaro Michalík do nich přidali své dárky od firmy SNOTY a Fous (v popředí) zcela novou Hančinu sérii.
Uhříněves nebyla špatný nápad. Leží kousek
od dálnice D1 a spojení z Prahy je i v sobotu
slušné. V srpnu jsem se tam jel podívat, a
protože i finanční podmínky byly přijatelné,
podepsal jsem nájemní smlouvu. Jen jsem se
v duchu obával, aby nepřijelo víc než 70 sběratelů, abychom se vešli ke stolům.
Na každou burzu necháváme pro účastníky
vyrobit zvláštní sérii. Náramně se hodilo, že
jsme mohli využít přední stranu uhříněveské
série Hanky Smutné, což nám ušetřilo pěkných
pár korun. Stačilo jen navrhnout a zadat do
výroby zadní stranu, kteréhožto úkolu se zhostila Jitka Schovancová. Abychom se odlišili od
předchozích verzí, zadali jsme tisk v barvě
zelené.
A protože jsme pořádali schůzi, dostal každý
účastník klubové tužky a blok (zajistila Jitka
Schovancová), aby si mohl dělat poznámky.
Někteří tak prý i činili. Vlastní fasování s přehledem řídily Alena Kolínová a Saša Vlachovská, k ruce měly tlupu dobrovolnic. Odsýpalo
jim to…
Náš dodavatel – KAMO Částkov – nám poněkud zabrnkal na nervy. I když jsme výrobu
objednali už v září, někde pořád něco vázlo a
dodávku (tři krabice) jsme dostali až ve čtvrtek
před sobotní burzou. Danuška Měsíčková se
-3-
Výroční schůze a podzimní burza v Uhříněvsi
První účastníci se začali trousit ještě před
začátkem prezence. Na jedné straně jsme byli
rádi, protože jsme je mohli odbavit, na druhé
straně nám to poněkud zkomplikovalo život,
protože u prezence jsme měli rozdávat nové
členské průkazky, které obětavě vyrobil Zdeněk Adámek. Při zahájení prezence však byly
ještě v jeho batohu na cestě vlakem z Prahy.
Účastníci postupně zaujímali svá místa a někteří se vrhli na občerstvení, které připravil
podle naší objednávky personál jídelny. Snědlo
se přes 200 obložených žemlí. Na každého
vyšly dvě a komu to bylo málo, mohl se dorazit
v nedalekých osvěžovnách. Ukázalo se, že
jsme podcenili spotřebu kávy a později bylo
nutno přiobjednat ještě jednu bandasku. Kromě toho dodaly naše členky rozličné pamlsky
vlastní výroby, za což jim budiž vzdána chvála.
Horší to bylo s klubovými kalendáříky, které
dodala tiskárna pozdě a na výročku se nedostaly. Nevadí, budou se rozdávat jindy, zatím
se aspoň podívejte na ukázku.
Asi tak kolem půl desáté dorazila dvě auta
Brňáků. Naše kronikářka Katka Pelcová vyrobila se svým přítelem pro každého člena velice
pěkné DVD s klubovou kronikou a další fotodokumentací. Kroniku přivezla i v hmotné podobě a dala ji kolovat. Kromě toho vyzdobila
schůzovní místnost závěsnými nástěnkami s
obrázky z předchozích výročních schůzí.
Agilní Fous dojednal pro zájemce i návštěvu
místního muzea, které je (pro nás stylově)
umístěno v jediné budově, která zbyla ze zrušeného uhříněveského cukrovaru.
Odbila jedenáctá hodina, zájemci se vrátili z
návštěvy muzea a vypukla výroční schůze. O
té se zde šířit nebudu, o kus dál najdete zprávu výboru o činnosti klubu a zápis, který obětavě jako každý rok vyrobila Vlasta Holubová.
O jedné věci se však musím zmínit. Pojal
jsem obavy, jestli nás bude při našich vystoupeních slyšet. Nabízela se sice možnost ozvučení, ale stálo by to 2000 Kč, což se mi zdálo
moc. Konzultoval jsem to předem s Jitkou
Schovancovou a rozhodli jsme se, že nás nějaká absence mikrofonu nemůže rozházet a že
-4-
Výroční schůze a podzimní burza v Uhříněvsi
ně. Ostatně podívejte se na následujících pár
obrázků (a všimněte si, že uvádíme autory).
Zatímco se ostatní s blížícím se soumrakem
rozjížděli domů, vytáhli jsme Brňáky na časnou
večeři do místní pizzerie, kde měli kromě dobrého jídla i vlastní cukry, kterých jsme dostali
celý talíř. A tím to všechno skončilo.
JK
P.S. Asi tak dva týdny po výročce jsem zjistil,
že jeden můj kamarád vlastní megafon, takže
příště už to bude i se zvukem. A zadarmo!
to prostě uřveme. Neuřvali, byť jsme řvali ze
všech sil. Ten sál byl přece jen moc velký.
Na zahájení jsme pozvali i uhříněveského
pana starostu a byli jsme rádi, že přišel, i když
z pracovních důvodů až v průběhu burzy. Popovídali jsme si a on nám slíbil svou podporu v
dalších akcích a krabici cukrů, které rozdával
při své volební kampani. Fous už ji má doma a
při jarní burze se na každého dostane.
Samotná burza proběhla jako obvykle a doufám, že byli všichni spokojeni. Aspoň nám
nikdo nenadával, a to ani na internetové drbár-
Zatímco v předsálí probíhala prezence, odebrali se někteří účastníci do místního muzea.
Hele, předsedo, nech těch plků, stejně tě neslyšíme!
Že neslyšíme? Jak kdo - já si to i píšu!
No sláva, už to skončilo. Tak hurá na to!
-5-
Výroční schůze a podzimní burza v Uhříněvsi
Redakční paparazzo vyhlíží příští oběť.
No, moc už mi toho nezbylo…
Tak oficiálnímu klubu už je 10 let? To to nějak uteklo!
Jak mám jet domů, když nevidím, kde je Kolín?
No, bylo tu fajn, ale počkejte na jaře ve Slavkově!
-6-
Výroční schůze a podzimní burza v Uhříněvsi
A psali o nás i v regionálním tisku, takže jsme byli v každé schránce.
-7-
Dokumenty
Zpráva o činnosti Klubu sběratelů baleného cukru
za období od 21. 11. 2009 do 13. 11. 2010
členské příspěvky na rok 2010. Podle stanov
mají být členské příspěvky zaplaceny do konce
ledna běžného roku. Prvních půl roku jsme
opožděné placení tolerovali a dali jsme neplatičům šanci vyrovnat své závazky na červnové
burze. Protože nechceme nikoho hned vylučovat, i když stanovy klubu jsou v tomto ohledu
velmi striktní, dohodl se výbor, že neplatičům
bude přerušeno členství, hříšníci zmizí ze seznamu členů publikovaného na webu a nebudou mít členská práva. Pokud se dodatečně
rozhodnou zaplatit, jejich členství se obnoví.
Výbor navrhuje, aby toto opatření bylo jako
přechodné schváleno pro léta 2010 a 2011 i
dnešní výroční členskou schůzí jako nejvyšším
orgánem klubu.
Je známo, že náš klub začal neformálně
fungovat v roce 1997 a v roce 1998 měl již 25
členů, z nichž 10 je dodnes v našich řadách. V
počítačové databázi členů, která je vedena od
roku 2001, kdy byl náš klub oficiálně zaregistrován jako občanské sdružení, je evidováno
252 osob. K dnešnímu dni má klub 104 členy,
kteří zaplatili členské příspěvky aspoň na rok
2010.
Údaje, které o vás máme v databázi členů,
však mohou být již zastaralé, protože lidé se
stěhují, mění se telefonní čísla a e-mailové
adresy a rovněž rozsah našich sbírek se zvětšuje. Dostáváte proto jako každý rok změnové
formuláře, v nichž máte možnost zastaralé
údaje opravit. Prosíme o jejich vyplnění, podepsání a odevzdání, a to i v případě, že u vás k
žádným změnám nedošlo.
Seznam členů, který je publikován na našich
webových stránkách, respektuje zákon na
ochranu osobních údajů a jsou v něm proto
uvedeny jen ty údaje, s jejichž zveřejněním
příslušný člen souhlasí. Označte je tedy také v
těchto formulářích, vaše přání budou respektována. Ke všem údajům z databáze členů mají
přístup pouze členové výboru a používají je
výhradně ke klubovým účelům.
Od roku 2011 budou platit nové členské legitimace. Vy, kteří se účastníte této schůze, jste
je již dostali u prezence, ostatním budou zaslány spolu se změnovými formuláři poštou
nebo po spolehlivých poslech.
Sběratelská setkání. Pomineme-li loňskou
výroční členskou schůzi s následnou burzou v
Kouřimi, jíž se zúčastnilo 60 členů a která,
aspoň podle ohlasů, byla velice úspěšná, zorganizoval klub 13. mezinárodní výměnný den v
Litoměřicích. Nebudu zde hodnotit jeho průběh, protože většina z vás se ho zúčastnila a
ostatní si o něm přečetli v Cukřence, rád bych
Vážení kolegové – sběratelé!
Dovolte mi, abych vás jménem výboru seznámil s činností našeho klubu od poslední
výroční schůze, která se konala 21. listopadu
2009 v Kouřimi.
Výbor klubu se po loňských volbách ze 40
% obměnil, a třebaže se jeho členové nesešli
na žádné oficiální schůzi, byli v podstatě neustále ve styku, řešíce nejrůznější problémy
chodu klubu od těch nudně úřednických až po
ty zajímavější. A že jich nebylo málo.
Prvním úkolem bylo převzetí agendy od bývalé předsedkyně Romany Sládečkové. Ta
měla všechno připravené, problémy dělala
pouze Česká spořitelna při převodu dispozičních práv ke klubovému účtu. Úředního šimla
(přesněji šimlu) jsme nakonec zkrotili a Romana dokonce ani nemusela přijet z Havířova do
pražské pobočky, jak po nás bylo původně
požadováno.
Na rozdělení působností se výbor dohodl
hladce. Na nového předsedu spadlo vedení
členské evidence a další úřadování a jednání
jménem klubu, Jitka Schovancová zabezpečila
komunikaci se zahraničními kluby a sběrateli,
Katka Pelcová pokračovala ve vedení kroniky,
Pavel Tlustý se vydováděl při zajišťování výroby klubových sérií a distribuci Cukřenky a Zdeněk Adámek se obětavě staral o naše webové
stránky. Členové výboru se ovšem angažovali i
v dalších činnostech, o nichž bude řeč dále.
Členská základna doznala jako každoročně
určitých změn. V průběhu roku se přihlásili
noví členové, ale někteří stávající o sobě nedali dodnes vědět a hlavně dodnes nezaplatili
-8-
Dokumenty
však opětovně poděkoval Ireně Kundrtové a
její rodině, která měla na úspěšné organizaci
lví podíl. Nejenže zorganizovala ubytování
účastníků a pečovala o nás během našeho
pobytu, ale opatřila i sponzora, který zaplatil
nájem sálu. Jak dopadne dnešní výměnný den,
to se ještě uvidí, mohu však prohlásit, že pro
jeho zdar jsme učinili maximum.
Kromě oficiálních klubových se uskutečnila i
neoficiální setkání našich členů. Láďa Moulis
uspořádal již šesté posezení na kurtech v Nové vsi, parta cukrových nadšenců navštívila
(dokonce dvakrát) Muzeum másla v Máslovicích a uspořádala tam malý výměnný den,
několikrát za rok se sešli členové z Brna a
okolí a proběhly i tradiční sleziny u Míly Žďárské. Škoda jen, že podobná setkání neuspořádali dříve tak agilní členové z Ostravska, ale je
možné, že o tom jenom nevíme.
Je velice sympatické, že si někteří naši členové nechali zhotovit své soukromé cukry a
rozmnožili jimi naše sbírky. Naši členové navštívili i několik mezinárodních burz a přijeli z
nich velice spokojeni.
Je třeba rovněž zmínit významný přínos našich členů Ing. Daniela Froňka, Ing. Zdeňka
Bubníka a Ing. Miloslavy Žďárské k vybudování cukrovarnické expozice muzea v Dobrovici.
Cukřenka vyšla v roce 2010 třikrát. Rádi bychom vydávali čtyři čísla ročně, ale z termínových důvodů to není možné. Je to dáno tím, že
náš mezinárodní výměnný den se koná už v
červnu a na něm se rozdává druhé číslo, tedy
cca 3 měsíce po vydání čísla prvního. Třetí
číslo se objevilo na webových stránkách koncem září a poštou bylo rozesíláno v říjnu. Vydat a distribuovat případné čtvrté číslo bychom
do konce roku nestihli ani náhodou.
Dlužno konstatovat, že v poslední době máme problémy s rozmnožováním Cukřenky.
Naše osvědčená rozmnožovna ukončila činnost a Margareta Tlustá, která množení zajišťovala, musela hledat novou, pokud možno co
nejlevnější.
Klubové cukry byly letos vydány v neobvykle hojném počtu. Výbor se totiž usnesl, že jednak nejsme úplně chudí, jednak že se sluší
důstojně oslavit 10. výročí oficiálního založení
klubu. Byla proto vydána šestnáctikusová série
Naše mince I. na bílém papíře, kterou již obdrželi účastníci výměnného dne v Litoměřicích a
ti, co tam nebyli, ji dostanou dnes nebo jim
bude spolu s ostatními sériemi zaslána v nejbližších měsících poštou. Na dnešní schůzi
jste dostali tutéž sérii na hnědém papíře a další
šestnáctikusovou sérii Naše mince II. na bílém
papíře. Její hnědá varianta bude vydána jako
klubová série v příštím roce.
Kromě těchto cukrů, které dostanou všichni
členové, byly u příležitosti našich letošních
výměnných dnů vydány další dvě série, a to
pro účastníky 13. výměnného dne osmikusová
série Královské město Litoměřice (na bílém a
hnědém papíře) a pro účastníky dnešní schůze
rovněž dvoubarevná osmikusová série Uhříněves. Tyto cukry byly pořízeny v omezeném
množství za peníze vybrané v rámci účastnických poplatků. Pokud nějaké zbudou, budou
nabídnuty k prodeji ostatním zájemcům za
režijní cenu.
Z účastnických poplatků byly hrazeny i další
dárky pro účastníky výměnných dnů – klubové
tužky, bloky a homolky. Naopak všichni členové obdrží CD s klubovou kronikou, která pořídila naše kronikářka Katka Pelcová.
Hospodaření klubu se nevyvíjelo špatně. S
průběžnou zprávou o hospodaření klubu vás
vzápětí seznámí Margareta Tlustá a výsledky
hospodaření za celý rok 2010 budou zveřejněny v prvním čísle Cukřenky. Zdálo by se, že
proti stavu k 1. lednu 2010 se objem prostředků klubu snížil, je však třeba si uvědomit, že
jsme již uhradili podstatnou část výdajů na
dnešní schůzi a že teprve dnes inkasujeme
účastnické poplatky, které tyto výdaje pokryjí.
Dlužno podotknout, že ač výše členských příspěvků byla naposledy stanovena na zakládající schůzi klubu v prosinci 2000 a od té doby
nebyla měněna, neočekáváme ani v příštím
roce žádné problémy v hospodaření klubu,
třebaže ceny se za těch deset let rozhodně
nesnížily.
Co nás čeká v roce 2011?
Tak především to bude 14. mezinárodní výměnný den, který se bude konat ve dnech 18.
a 19. června 2011 ve Slavkově. O datu a místě
konání podzimní výroční členské schůze a
burzy zatím představu nemáme a doufáme, že
se věci vyjasní v průběhu roku. Byli bychom
rádi, kdyby to bylo pokud možno opět na Moravě, ale není to podmínkou.
Cukřenka - vyjdou opět tři čísla v termínech
zhruba jako loni, tj. první číslo v lednu – únoru,
druhé číslo před mezinárodním výměnným
dnem a bude v tištěné formě rozdáváno všem
jeho účastníkům, třetí číslo v září – říjnu 2011.
Zdá se, že našim stanovám, které byly
schváleny již před deseti lety, by neuškodila
určitá revize. Na klubových stránkách a v
Cukřence budou proto zveřejněny v plném
znění a členové budou vyzváni k diskusi a
návrhům na úpravy. Výbor bude o výsledku
informovat výroční členskou schůzi v roce
2011 a v případě potřeby jí předloží ke schválení návrhy na úpravu stanov.
Výbor KSBC
-9-
Dokumenty
Zápis
z výroční členské schůze Klubu sběratelů baleného cukru
konané dne 13.listopadu 2010 v Uhříněvsi.
Z pověření výboru KSBC zahájil schůzi Jarda Kolín. Přivítal přítomné a seznámil je
s návrhem programu schůze.
Program:
1. Zpráva o činnosti
2. Informace o hospodaření KSBC
3. Informace o akcích v roce 2011
4. Diskuse
5. Usnesení a závěr
Navržený program byl všemi přítomnými členy schválen.
1. Zprávu o činnosti KSBC přednesl předseda klubu J. Kolín.
2. Hospodaření KSBC za leden až říjen 2010 v Kč:
Příjmy
Účastnické poplatky - burza Litoměřice
Prodej klubových cukrů a ostatních materiálů
Přijaté úroky
Účastnické poplatky Uhříněves + čl. příspěvky 2011
Členské příspěvky za rok 2010
C e l k e m příjmy
22 850,00
1 804,00
30,78
5 500,00
25 850,00
56 034,78
Výdaje
Poštovné
Kancelářské potřeby
Kopírování Cukřenky
Nájem domény www.ksbc.cz
Drobné výdaje na burzách
Bankovní poplatky
Nájem sálu + občerstvení Uhříněves
Propagační a upomínkové předměty
Výroba klubových cukrů
C e l k e m výdaje
Rozdíl mezi příjmy a výdaji
3 358,00
751,00
9 750,00
1 440,00
5 687,00
2 028,50
8 400,00
7 164,00
10 675,00
49 253,50
6 781,28
Zůstatek pokladny k 31. říjnu 2010
Zůstatek bankovního účtu k 31. říjnu 2010
Zůstatek bankovního účtu k 1. lednu 2010
- 10 -
9 835,35
38 924,47
42 966,86
Dokumenty
Hospodaření klubu ověřila revizní komise dne 13. listopadu 2010 a shledala hospodaření a vedení účetnictví bez závad.
3. Informace o klubových akcích v příštím roce:
Jitka Schovancová informovala o připravovaných celoklubových akcích a burzách.
14. mezinárodní výměnný den se bude konat ve Slavkově ve dnech 18. a 19. června
2011, výroční členská schůze se bude konat v listopadu, místo a termín budou ještě
upřesněny.
4. Diskuse:
• Jitka Schovancová poděkovala aktivním členům, zejména Ireně Kundrtové,
Danušce Měsíčkové, redaktorům Cukřenky Jardovi Kolínovi a Pavlovi Tlustému, Margaretě Tlusté a Zdeňkovi Adámkovi.
• Miluška Žďárská informovala o otevření muzea cukru belgické sběratelky Monique Pirson.
• Jiří Průžek pozdravil zúčastněné za sběratele ze Slovenska. Každý obdržel
balíček slovenských cukrů.
• Karel Stupka navrhl uspořádat mezinárodní výměnný dne v roce 2013
v Uničově v rámci oslav 800. výročí založení města.
5. Usnesení a závěr:
Výroční členská schůze Klubu sběratelů baleného cukru schválila toto usnesení:
Výroční členská schůze
1. bere na vědomí
a) zprávu o činnosti Klubu sběratelů baleného cukru za období od 21.listopadu 2009
do 13.listopadu 2010;
b) informaci o hospodaření klubu za období leden – říjen 2010;
c) informaci o 14. mezinárodním výměnném dni, který se bude konat ve dnech 18. a
19. června 2011 ve Slavkově.
2. schvaluje opatření při opožděném placení členských příspěvků:
Pokud člen nezaplatí členské příspěvky na daný rok v termínu daném stanovami, bude mu přerušeno členství, nebude uveden v seznamu členů publikovaném na webu a nebude mít členská práva. Pokud dodatečně zaplatí, jeho
členství na daný rok se obnoví včetně všech členských práv. Toto opatření platí
jako provizorní pro léta 2010 a 2011, než bude přijata odpovídající úprava stanov
klubu.
3. ukládá výboru
a) publikovat na klubových webových stránkách a v Cukřence úplné znění stávajících
stanov klubu, zorganizovat a vyhodnotit celoklubovou diskusi k nim a předložit o
tom zprávu s případnými návrhy na změnu stanov výroční členské schůzi konané
v roce 2011;
b) připravit volby výboru a revizní komise v roce 2011.
Předseda klubu na závěr poděkoval všem přítomným za účast, jménem výboru jim
popřál pěkné vánoční svátky a mnoho sběratelských i osobních úspěchů v roce
2011.
Zapsala: Vlasta Holubová
- 11 -
Klub sběratelů baleného cukru Vás zve na
14. mezinárodní výměnné den
Slavkov u Brna – Česká republika
sobota 18. června 2011
Místo konání: Slavkov u Brna, sál Bonaparte – Palackého náměstí
Čas konání: sobota 18. 6. prezence 10.00 – 11.30, vlastní burza 11.30 – 15.00
Doprovodný program pro zájemce:
- sobota 18. 6. – prohlídka zámku v 16.00
- sobota 18. 6. – večeře pro sběratele a doprovod v Zámecké vinárně od 19.00
- neděle 19. 6. – návštěva Mohyly míru – 10.00
Kontaktní adresy:
Jitka Schovancová – [email protected], tel. 602 763 683 – písemné přihlášky, informace o akci, ubytování, aj., Jaroslav Kolín – [email protected] – stav plateb
Přihlášky:
Přihlášky zasílejte do 20. května 2011 elektronicky z www.ksbc.cz nebo poštou na adresu
Jitka Schovancová, Palackého 423, 683 52 Křenovice.
Platby:
Účastnický poplatek pro členy KSBC: 250 Kč
Účastnický poplatek pro nečleny: 350 Kč
Účastnický poplatek se účastníkům přihlášeným po 20. květnu 2010 zvyšuje o 100 Kč.
Poplatek pro doprovod: 100 Kč
Společná večeře: 250 Kč – bude vybíráno na místě.
Účastnické poplatky je možné uhradit převodem na účet u České spořitelny č. 1734682359/0800 nebo na
místě. Jako variabilní symbol uveďte své členské číslo a ve zprávě pro příjemce uveďte své příjmení a
Slavkov. Platby převodem zašlete nejpozději do 30. května 2011.
Ubytování: Nabízíme možnost zajistit ubytování těm, kteří se přihlásí do 20. května 2011
1.Ubytovna SKR Stav (www.skrubytovna.cz) – cena cca 220 Kč/noc.
2. Penzion Olga (www.penzionolga.cz).
Po vyčerpání zamluvených kapacit v dalších ubytovacích zařízeních.
Další informace – případná změna programu, seznam přihlášených,
volná místa na ubytování, odpovědi na časté dotazy, informace o
Slavkově a okolí, možnosti parkování – tyto informace budou uveřejňovány průběžně na stránkách klubu www.ksbc.cz. Všem přihlášeným zašleme podrobné informace o akci na e-mail uvedený v přihlášce začátkem června.
Na setkání s Vámi se těší
Jitka Schovancová a ostatní členové výboru klubu
- 12 -
14. mezinárodní výměnné den KSBC
Doprovodné akce - informace
Sobota 18. června 2011
Společná prohlídka slavkovského zámku v 16.00
- Prohlídková trasa – Historické sály.
- Vstupné 90 Kč, důchodci 65 Kč, studenti, žáci 50 Kč.
- Vstupné si hradí každý v pokladně zámku sám.
- Na prohlídku je dobré se přihlásit, abychom věděli přibližný počet zájemců.
- www.zamek-slavkov.cz
Večeře pro sběratele a doprovod
- Zámecká vinárna cca 200 m od místa burzy – v 19.00.
- Internetové stránky nemají.
- Je nutné se přihlásit, 250 Kč – bude vybíráno pouze u prezence.
Neděle 19. června 2011
Společná návštěva Mohyly míru
- Vzdálenost Slavkov – Mohyla míru: cca 9
km.
- Je možné navštívit kapli, multimediální expozici Bitva tří císařů.
- Vstupné expozice a kaple: 86 Kč, důchodci
65 Kč, studenti, žáci 43 Kč.
- Vstupné kaple s průvodcem: 25 Kč, důchodci
19 Kč, studenti, žáci 13 Kč.
- Vstupné si hradí každý v pokladně sám.
- Pokud bude alespoň 25 zájemců bez vlastní
dopravy, bude přistaven autobus za dvacku.
Datum odjezdu bude včas sděleno. Jinak doprava vlastní. Konečné informace na stránkách klubu.
- Prohlídka kaple i expozice stojí za to. Je možná také jen venkovní prohlídka.
- www.mohylamiru.muzeumbrnenska.cz
Jitka Schovancová
- 13 -
Sešli jsme se…
Sladké Vánoce v Brně
Brněnské pravidelné „sleziny“ sběratelů cukrů se staly již tradicí. Alespoň jednou za měsíc se sejdeme v
nějaké kavárně či hospůdce (nejlépe s vlastním reklamním cukrem), povyměňujeme své cukrové přebytky,
popovídáme a jsme spokojení. J
21. prosince 2010 jsme uspořádali, již po několikáté, naše oblíbené vánoční setkání pod stromkem na
Svoboďáku. Této akce se vždy zúčastní velká většina sběratelů i se svými příbuznými. Letos nás bylo krásných dvanáct! Ivan Janda s manželkou, Lenka Černá a její dcerka Viktorka, Katka Pelcová s maminkou a
sestrou, Jitka Schovancová, Olga Kračmarová, Alena Ptáčníková, Soňa Schellerová a Draha Sukupová.
Na Náměstí Svobody je každoročně krásná vánoční atmosféra. Proto i my jsme trochu přispěli – Drahuška
přinesla prskavky, společně jsme si zazpívali koledy a ochutnali speciality, které nabízejí zdejší stánky.
Poté na nás čekalo zahřátí v restauraci U Zlaté mušky v pasáži obchodního domu Rozkvět. Vlastní cukry
sice tato restaurace nemá, ale i tak nás překvapily zajímavé stříbrné vrtulky Rioba– pro mě novinka. Každý
přinesl pěkné dárečky a PFka a vyměnili jsme cukříky. Setkání moc příjemné, krásně jsme se na ty Vánoce
naladili! Škoda, že to tak rychle uteklo…
Další setkání se plánují, takže pokud budete mít cestu do Brna, zastavte se za námi! Rádi vás uvidíme…
Katka
- 14 -
Sešli jsme se…
Předvánoční slezina u Míly
Naposled v roce 2010 jsme se sešli u Míly 11. prosince v počtu větším než malém – bylo nás 14, o psu
nemluvě. Jako obvykle jsme poklábosili, vyměnili si své cukříky a zkonzumovali skoro všechno, co bylo na
stole. Že to bylo prima, dokládají i tyto obrázky, jejichž autory jsou Market, P.T. a JK.
Jedni se bavili, druzí hrabošili…
… a pak se role obrátily.
Ať žije dieta! Kdyby tě tak, Jardo, viděla paní doktorka.
Mílin pejsek sice povyrostl, ale my už jsme se poučili – všechny pamlsky bylo mimo jeho dosah.
- 15 -
Naši členové
Jiří Průžek - slovenský rekordman a mediální hvězda
Dne 13. prosince 2010 vyšel v Trenčianských novinách tento celostránkový článek:
Mužské oko zbystrí pozornosť aj pri pohľade na
obaly s erotickým motívom.
Cukor na všetky možné jazykové varianty.
Gula po indonézsky, seker po turecky, shakar po
uzbecky, sugar po anglicky, sladkor po slovinsky,
či socker po švédsky. To je len malá ukážka „cukrového“ slovníčka, ktorý sa nachádza na vzorne v
šanónoch uložených obaloch. „Nemci majú problém rozlíšiť obaly z Maďarska a zo Slovenska. V
oboch krajinách sa volá rovnako, cukor,“ smeje sa
Průžek. Tisícky exponátov jeho zbierky sú presne
rozdelené podľa štátov a svetadielov a tých pár
kúskov, ktorých štátny pôvod dodnes neidentifikoval, má národnú príslušnosť UFO.
Z niektorých obalov sa takmer ozývajú slávne
hudobné melódie. „Taliani nezabudli ani na svojich majstrov. Portréty Vivaldiho, Donizzettiho,
Pucciniho, Verdiho i Rossiniho vás pri otváraní
obalu s cukrom prevedú históriou hudby,“ prezrádza slovenský rekordér.
Jiří Průžek preslávil Trenčín vo svete. Ani vyobrazenia nášho krajského mesta nechýbajú na
vrecúškových obaloch cukru. Kresby Mestskej
brány, hradu, synagógy, hotelu Tatra, morového
stĺpu či kostola sv. Anny skončili prostredníctvom
zberateľskej záľuby v mnohých štátoch celého
sveta. Aj najlepší slovenský zberateľ zviditeľnil
Trenčín ďaleko za hranicami vlasti.
„V roku 2007 som nakresli na štyri obaly rôzne
výtvarné motívy. Je na nich vyobrazený hrad v
Trenčíne, Čachticiach, Beckove a Bojnický zámok. Boli určené pre desiatu medzinárodnú burzu
v Trenčíne pred troma rokmi a chcel som prezentovať náš kraj,“ vysvetlil tvorca, ktorý nad každou
kresbou strávil niekoľko hodín. Predlohou mu boli
Jiří Průžek si šálku kávy či čaju môže osladiť
výberom cukru z takmer tridsaťtisíc balíčkov zo
109 krajín všetkých svetadielov. Jeho zbierka
obalov obsahujúcich cukor je najväčšia na Slovensku.
Trenčín. Jeden z bytov na Sídlisku Juh možno
označiť prívlastkom najsladší. Neuveriteľných 28
765 exotických obalov cukru pochádza aj z Thajska, Tahiti, Kene, Kambodže, Libanonu, Timoru,
Bahám, Venezuely, ostrova Martinique a množstva iných krajín. Výtvarné zámery na papierových
obaloch tvaru tradičných vrecúšok, ale aj tyčiek,
vrtuliek, kociek či kužeľov sú pastvou aj pre tie
najnáročnejšie oči.
Vysypaný cukor z ojedinelej zbierky miniobalov
by vážil vyše 150 kilogramov. Najľahšie náplne
majú tri gramy, najťažšie desať.
Všetci americkí prezidenti skončili na obaloch. Neskutočná fantázia výrobcov obalov na
cukor je rajom pre ich zberateľov. Päťdesiatštyriročný Jiří Průžek vlastní dokonca kompletnú sérii
cukrov, na ktorých sú vyobrazené čiernobiele
portréty všetkých amerických prezidentov. „Nechýba medzi nimi ani aktuálny Barack Obama. V
sérii je aj Roosevelt, Carter, Reagan, Truman,
Clinton, či Bushovci,“ teší sa zberateľ zo série,
ktorú vyrobili pre cukrovary v Taliansku. Obrovskou radost má Juraj, ktorý žije v Trenčíne od
roku 1957, aj zo série obalov s vyobrazeniami
futbalových klubov talianskej ligy.
Z jednej strany symbol AC Milano, či Interu Milano a na rube fotografia legendy. Aj „sáčkové“
podobizne futbalových superhviezd Del Piera,
Maldiniho, Nedvěda, či Trezegueta mu spríjemňujú chuť lahodne voňajúcej kávy pri otváraní obalu.
- 16 -
Naši členové
pohľadnice. Do obehu vydal dvestopäťdesiat nepredajných sérií obalov, ktoré skončili v rukách
zberateľov z najmenej desiatich štátov.
Obaly plné cukru zbiera od roku 1996. Rád
pije čaj i kávu, a preto si začal vrecúška s cukrom
všímať viac. Zberateľská vášeň ho očarila už pred
mnohými rokmi. Napokon sa stal spoluzakladateľom Klubu sběratelů baleného cukru v Prahe v
roku 2000. „Sme tam dvaja Trenčania. Okrem
mňa ešte Jaro Michalík. Z prvej výmeny s ním
som si odniesol asi dvanásť kilogramov cukru v
troch igelitkách,“ smeje sa Průžek. Odradiť ho
nedokázala ani tridsaťdvadielna strašidelná séria
cukrových obalov, na ktorej boli ilustrácie všetkých zubov človeka od stoličiek až po jednotky.
Nadšenie však neskrýva pri pohľade na obaly v
tvare srdiečok, oválov a šálok. „Najstarší obal
pochádza zo sedemdesiatych rokov, vzácne sú tie
z čias bývalého režimu. Prvú obalenú kocku cukru
mám z Nemecka z roku 1983 z bývalého mesta
Karl-Marx-Stadt,“ spomína. Úplne prvá kocka
cukru však bola vyrobená už v roku 1843 v českých Dačiciach.
Zberatelia cukrových obalov nie sú kšeftári.
Na rozdiel od mnohých zberateľských oborov, kde
sa vo veľkom rozbehol biznis, komunita zberateľov cukrových obalov funguje na vzájomnej pomoci. Aj výmenný obchod je založený na netradičnom princípe. „Na burzu prinesiem svoje prebytky a položím ich na stôl. Tých môže byť sto,
ale aj päť tisíc. Viac sa o ne nestarám a vyberám
si vrecká z ostatnej ponuky. Nikto nikoho neobmedzuje, koľko si vezme. Žiadny kus za kus,“
prekvapuje zberateľ.
Pokusy skomercionalizovať aj tento zberateľský
obor našťastie nevyšli. Nemka Marianne Dumjahn
z Mainz je zapísaná aj v Guinnessovej knihe rekordov. Cukrových obalov má tristotisíc. “Tá sa
snažila na burzách predávať. Po jednom či dvoch
pokusoch skončila. Nikto to od nej nekupoval,“
spomína Juraj.
Veľké problémy sú so severskými krajinami.
Vyše päťtisíc obalov má Juraj z Čiech, takmer
čtyri tisícky pochádzajú z Talianska. Ale aj z exotickej Kolumbie má 108 obalov a Izrael v jeho
zbierke je zastúpený 159 vrecúškami. „Obrovský
problém je so Švédskom, Dánskom i Nórskom.
Ako keby cukor nevyrábali. Aj Poliaci majú veľkú
krajinu a obalov málo,“ konštatuje zberateľ.
Najviac ho vie nahnevať hotel, v ktorom majú na
stoloch iba cukor sypaný zo sklených náplní. Ale
unikáty z Japonska, Číny, Laosu, Bahrajnu, či
Saudskej Arábie sprevádzané nerozlúštiteľným
písmom nechýbajú. Obaly z Maurítiusu však nie
sú tak vzácne hodnotené, ako známky z tohto
ostrova. Raritou sú puzzle z obalov, z ktorých sa
dá vytvoriť obraz Vincenta van Gogha, ale aj Prahy či hradu a podhradia v Trenčíne.
„Špičkou vo výrobe obalov je určite Taliansko,“
uviedol „cukrový“ odborník. V Chorvátsku ho
obalmi s cukrom obdarovali vždy s radosťou, na
Slovensku ho čašníci zvyčajne neodmietnu. Niekedy si ho však obzerajú s úsmevom.
Vzácne obaly mu ľudia nosia z celého sveta.
Kamaráti na jeho vášeň nezabúdajú. „Kolegyňa
bola na dovolenke v Egypte. V hoteli mali občerstvenie v sále a nič odtiaľ nemohli vyniesť. Jej se
podarilo priniesť ri vrecka s cukrom. Je to rarita,“
teší sa Juraj. Špecializuje sa predovšetkým na
obaly z hotelov a leteckých spoločností. Vďaka
majstrovstvám sveta vo futbale v Juhoafrickej
republike sa množstvo cukrových obalov z tejto
krajiny dostalo aj do Európy. „Fanúšikovia podonášali. Mám ich už vo svojej zbierke,“ teší sa.
Štyri exponáty z Kapverdských ostrovov mu priniesol až známy z vojenskej misie, raritou v jeho
zbierke je aj jediný obal z Bahám, Iránu aj Iraku.
Aj ďalší kolega mu každý rok z Číny donesie prírastky. Susedov otec mu dokonca priniesol balíček z kambodžského hotela priamo v PhnomPenhi. Najnovšou raritou je prírastok z nepálskeho hotela vysoko v Himalájach.
Martin Šimovec
Článek jsme pro Cukřenku opsali, v originále bude zdobit klubovou kroniku. Vzbudil pozornost televizní
stanice STV, která s Jiřím ¾ hodiny natáčela a dne 13. ledna 2011 odvysílala asi tak minutový šot v rámci
pořadu Slovensko dnes. Vytáhli jsme z něj dva obrázky a kdo má zájem, může si celou reportáž přehrát na
http://www.stv.sk/online/archiv/slovensko-dnes?id=43738&scroll=0.
- 17 -
Naši členové
27. ledna 2011 vyšel ve zpravodaji Náš region v sekci Osobnost regionu tento článek:
Sbírka s vůní cukru a dálek
když děti všem známým říkaly, že sbírám cukry,
aby mi nějaké přinesly. Když jsem v letech 1976
až 1982 pracovala na podnikovém ředitelství
Pražských cukrovarů v Čakovicích, občas mi
známí přinesli cukrové homolky. Začala jsem ke i
vyrábět. Třeba tahle z roku 1978 je největší, má tři
kila. Z té body jsou i mé první cukříky z cukrovarů
Mělník, Čakovice nebo Modřany.
Tehdy vás asi nenapadlo, že jednou budete
mít takovou sbírku.
Ne, to opravdu ne.
A kolik jich teď máte?
Počkejte, hned to najdu, všechno mám tady zapsané. Je jich dohromady 28 882 kusů, každý jiný
nebo aspoň s malou odchylkou – sbírám sáčky,
tyčky, kostky i vrtulky. Hodně mi jich přibylo za
poslední tři roky. Ale pořád nepatřím k těm největším sběratelům u nás, ti mají přes sto tisíc. A nějvětší sběratelka v Evropě, Němka, jich má dokonce přes tři sta tisíc.
ZADNÍ TŘEBAŇ
Přinesete si s sebou občas z kavárny nebo restaurace balené cukry? A doma je pak hodíte do
misky, protože se vám líbí, nebo je prostě jen tak
sbíráte? Taky jsem to dělala. Než jsem zjistila, že
sbírku cukrů vlastní jedna z obyvatelek naší ulice,
paní Dagmar Pitrová.
Teprve pak jsem pochopila, co je to být opravdová sběratelka. Od té doby všechny balené cukry házím do schránky paní Pitrové. A mám radost,
že tak můžu alespoň trochu přispět do její sbírky,
kterou jsem před pár dny viděla poprvé. Seděly
jsme nad voňavými šanony, prohlížely si české,
slovenské, německé a další cukry a paní Pitrová
vyprávěla. Řeknu vám, sbírání cukrů je úplná
věda.
Klub sběratelů baleného cukru vznikl v naší republice v roce 2000 a má kolem stovky členů.
Dagmar Pitrová do něj patří od roku 2002. Sběratelé pořádají dvakrát do roka burzy, kde si cukry
vyměňují, v listopadu bývá česká burza, ta je spojená s výroční schůzí, a v létě pak mezinárodní,
kam jezdí třeba Francouzi, Němci, Holanďané,
Italové i Španělé. „Ale na výroční schůze se sjíždíme jen Češi a Slováci,“ říká paní Pitrová.
Kromě cukrů sbírá paní Pitrová také kameny a
turistické známky. „Turistika mě moc baví, se
známými chodíme na různé túry a procházky,“
říká paní Pitrová, která také ráda pracuje na zahrádce. Ale my jsme si povídaly hlavně o cukrech.
Do Klubu sběratelů jste se přihlásila v roce
2002. Měla jste už doma nějaké cukry?
Máte jen české, nebo i cizí cukry?
Začala jsem s tím, že budu sbírat jen české a
slovenské. Ale nedalo mi to, když se mi do ruky
dostaly italské, švýcarské nebo francouzské cukry, neodolala jsem a sbírám vše. Mám hodně
německých nebo tady staré holandské cukry. Pak
takové zvláštnosti z různých koutů Země, z Panamy, Izraele, Argentiny. Sbírám i umělá sladidla,
ale ta se moc nedají třídit, a okrajově také vanilkové cukry, obaly od cukru, krabice… Někdy je
složité dát všechny dohromady, už je toho moc a
některé cukry se liší třeba jen malým obrázkem
nebo pár slovy. Pořád to nemám hotové. Ale jednou budu mít.
Když už je cukrů tolik, je těžší najít nějaké
nové?
Je to těžší a hlavně si je už všechny nepamatuji.
Občas něco přinesu, že to nemám – a mám.
Přihlásila jsem se na burze v Klatovech, kam
mě vzala kolegyně z práce a členka klubu, přivezla jsem si odtud svou první plnou igelitovou tašku
cukříků. V té době jsem měla pár cukříků v krabici
s homolkami, takže se tomu nedalo říkat sbírání, i
- 18 -
Naši členové
Vidím, že některé cukry jsou plné a jiné vyItalové jsou hodně akční a hračičky, mají na
sypané.
cukrech různé obrázky a hodně vydávají série,
z jejich burz si člověk hodně přiveze. U nás jsou ty
Nejdřív jsem chtěla vše sbírat plné, ale ti, co už
cukry většinou takové jednotvárné. Někteří sběravěděli, se mi smáli a říkali: Počkej, až budeš mít
telé si vydávají sami, to jsou pak hezké sbírky.
deset tisíc, taky budeš vysypávat. A měli pravdu,
Také bych ráda letos vydala nějakou sérii sama,
vydržela jsem do patnácti tisíc a pak začala vysyale ještě nevím…
pávat. Prázdné cukry se založí mnohem snáz. Z
Jak se tedy dají získat nové cukry, kromě tovysypaného cukru pak vyrábím právě homolky a
ho, když někdo nějaký přinese?
taky ho používám do pečiva.
Cukry dáváte ve speciálních fóliích do šanoObčas dostanu avízo od známých sběratelů, že
nů. Ty fólie se dají sehnat?
je něco nového, a tak sháním, cukříky mi také
vozí dobří známí ze svých cest, jsem vděčná za
Těžko, Kdysi je jedna firma vyrobila, tak jsem si
každý nový přírůstek. Hlavně je ale získávám na
jich dvě stě objednala, ale měla jsem je hned plburzách.
Tam si člověk i popovídá a navazuje
né. Teď ty fólie vyrábí jedna z našich sběratelek,
hezká přátelství.
dělá je pájkou a prodává na zakázku, jak kdo
potřebuje. Jsou různé tvary a druhy.
Text a foto: Lucie Paličková, NÁŠ REGION
Některé jsou moc hezké. Třeba tyto italské.
ÐÐÐÐÐÐÐÐÐÐÐÐÐÐÐÐÐÐÐÐÐÐÐÐÐÐÐÐÐÐÐÐÐÐÐÐÐÐÐÐÐÐÐÐÐÐ
Redakční poznámka:
V jednom článku nemůže být všechno, a protože nám na
téhle stránce zbylo trochu místa, rozhodli jsme se představit
vám několik ukázek z Dášiny cukrové tvorby, o níž se v něm
zmínila jen jednou větou.
Dášiny homolky už jsou pověstné, rozdává je k naší radosti v
různých velikostech při různých příležitostech. Rovněž tak
pověstné jsou její cukříky, které vyrábí z nepotištěných sáčků
tzv. ubrouskovou metodou. Je to metoda dost pracná a co
kus, to unikát. A občas jako sladké přáníčko vytvoří vlastnoručně popsaný cukr…
- 19 -
Vystavujeme a propagujeme
Vůně kávy v Uničově
UNIČOV (mhr) - Vůně kávy je název zajímavé výstavy, kterou mohou nyní spatřit zájemci
v uničovské městské galerii na Masarykově
náměstí. Prostřednictvím exponátů, například
porcelánového nádobí, a textových panelů
přibližuje historii a současnost pití všeobecně
oblíbeného nápoje.
Značnou část výstavy tvoří ukázky z bohaté
a zajímavé sbírky hygienicky balených cukrů,
kterou shromáždil uničovský stomatolog Karel
Stupka. Celá jeho kolekce čítá 51 183 kusů
hygienicky baleného cukru (sypkého i kostkového) ze 115 zemí a přibližně 2900 lžiček ze
72 zemí.
Jako součást doprovodného programu expozice je nyní návštěvníkům servírován každé
úterý a čtvrtek vždy odpoledne šálek osvěžujícího nápoje. Výstava potrvá do 30. listopadu.
Redakční poznámka: Několik našich členů
má možná sbírky větší, ale Karlově sbírce patří
jeden nesporný primát: Je to největší sbírka
plných cukrů, protože prázdné obaly její majitel
zásadně nesbírá.
Je pěkné, když se naši členové pochlubí
ukázkami ze svých sbírek laické veřejnosti.
Jedním z nich byl i náš kolega Karel Stupka.
Poslal nám článek, který byl otištěn v Právu
11. listopadu 2010, a něco obrázků ze své
výstavky.
Součástí výstavky byly nejen ukázky z Karlovy sbírky, ale i pěkné informační tabule o cukru a jeho
historii. Tohle je upravený výřez jedné z nich – krátké povídání o sbírce a jejím majiteli.
- 20 -
Vystavujeme a propagujeme
Cukrem sladí celý svět – výstavka Hanky Smutné
nicky baleného cukru, a tak jsme se odhodlali
a klub navštívili. Od roku 2008 je paní Hana
Smutná členkou tohoto klubu...
Něco o sbírce paní Hany Smutné: Její motto
je „Cukrem sladí celý svět“, a tak je zaměřená
na co největší možné dosažení cukrů z celého
světa. Uvážíme-li, že svět znamená 182 států,
je počet 64 států ve sbírce dosti uspokojivý, ale
ne úplný. Proto jsme vděční i za jeden cukřík
ze států, kde jen tak se nemáme možnost dostat. Máme ale navíc mnoho známých a kamarádů, kteří o naší zálibě ví a snaží se nám
udělat radost. Viď že tenhle nemáš? Dost často se ozývá, když k nám přichází známý s cukry…“
Slavnostního zahájení výstavky se naše kolegyně Hanka nemohla ze zdravotních důvodů
zúčastnit a úvodní slovo pronesl její manžel.
Vybrali jsme pro vás malou ukázku, aby se
nám sem vešly i nějaké obrázky:
„Samostatnou kapitolou je sběratelství paní
Hany Smutné, které se traduje zpět do roku
2003, kdy ze záliby nad pěknými obrázky (a
dáte mi za pravdu, že celá řada jich je velice
podařená) začala tyto shromažďovat doma ve
veliké skleněné váze. A když byla plná, tak nic
jiného na programu nebylo, než se pustit do
třídění. A tak byl zde začátek onoho sběratelství. Zjistili jsme na internetu, že v České republice je již zaběhnutý klub sběratelů hygie-
- 21 -
Cukrové zajímavosti
Znáte tyhle rozdíly na našich cukrech?
Vždycky, když přijdu na cukroslezinu ke Žďárským, se mě Míla ptá: „Tak copak jste zase našli za
nové hnidy, šťouralové?“ Bylo tomu tak i v prosinci a jako pokaždé, i tentokrát jsem odpověděl: „To by
ses divila!“ Vás možná naše objevy z posledních měsíců nepřekvapí, ale co kdyby…
Tyčky z cukrovaru Vrbátky s modrým či
bílým podtiskem jsou natolik běžné, že už
jim skoro nikdo nevěnuje pozornost. Takže
se stalo, že jsme málem přehlédli tenhle
drobný rozdíl – najednou se na nich uvádí
hmotnost pět gramů místo čtyři.
Pětigramové cukříky (jsou to ty napravo)
nám byly přivezeny ze Slovenska. Údaje o
hmotnosti jsou jako vždy uvedeny v češtině
i slovenštině a zbytek cukru je popsán pouze česky, takže by se dalo očekávat, že se
vyskytují i v Čechách. Zatím se nám však
nepodařilo je tu objevit, možná budete
úspěšnější.
O těchto velice známých tyčkách z produkce Hellma Praha jsme psali již v minulém čísle a upozornili
jsme na to, že mohou být číslované. Teď se nám dostal do ruky exemplář, který sice číslovaný není,
ale zato na něm přibyl polský text „cukier“, barva potisku je černá a cukřík je poněkud kratší.
Číslované cukry s hrochem, které nám zhusta
přivážejí naši přátelé z letecké dovolené, nejsou
sice nejžhavější novinkou, ale stojí za to na ně
upozornit. Zatím jsme našli čísla od jedné do
šesti, možná máte i další.
- 22 -
Cukrové zajímavosti
Na 42. kilometru našeho nejdelšího parkoviště – dálnice D1 – se nachází motorest U rybiček, který
se může pochlubit hezkou sérií osmi tyček. Zjistili jsme, že už je ve dvou verzích, z té nové se vytratilo
číslo telefonu. Asi nebylo potřeba, obsluhy se dovoláte i tak. Až pojedete někdy kolem, zastavte se,
dejte si kafe a případně i zažebrejte, servírky jsou vcelku vstřícné.
O umělých sladidlech v Cukřence moc
nepíšeme, o téhle desetikusové sérii s
hudebními nástroji jsme se však už zmínili. Není to sice doslova „naše“ tj. české
sladidlo, protože pochází z Británie, ale
mají je i u nás (dokonce volně vystavené), a to v podnicích řetězce Starbucks.
Když jsme byli v létě v Anglii, usmysleli
jsme si, že si nasbíráme jedno pare pro
kamarády. Když jsme je doma kontrolovali (jistota je jistota), zjistili jsme, že
řádek s internetovou adresou (viz šipčička) je poněkud jiný. A co horšího, že
jsme jedno číslo sebrali dvakrát a jedno
nám chybí. Do Starbucks v Praze jsme
pro ně museli jít dvakrát, protože při
první návštěvě jsme zapomněli, které že
to je, a sebrali jsme jiné.
KAMO kdysi uvádělo
na svých cukrech
hmotnost vč. obalu.
Později už to byl jen
„cukr bílý krupice 5
g“ a posledním hitem
je pouze „cukr krupice 5 g“ nebo dokonce jen „cukr“, aby se
nemusela
měnit
raznice pro hnědý
cukr. Pozor na to!
- 23 -
Zajímavosti
Nový suvenýr z Dobrovických muzeí
Že si od podzimu loňského roku z návštěvy dobrovických muzeí odnesete balený cukřík, o tom informovali redaktoři Cukřenky již v minulém čísle. Novinkou letošního roku jsou pro sběratele kostky cukru s logem muzea, které muzeum vydává jako svůj
suvenýr. Předešlé kostičky, ty s logem dobrovického
cukrovaru, byly prozatímní.
Dozvěděla jsem se to na letošních veletrzích cestovního ruchu GO a Regiontour v Brně, kde se dobrovická muzea prezentovala. Pokud tedy pojedete
přes Dobrovici, zkuste se v muzeu zastavit, určitě
stojí za prohlédnutí nejen kvůli sladkým suvenýrům…
Katka Pelcová
Tříkrálová sbírka 2011
Je tu začátek roku a s ním i svátek Tří králů. Každý rok koledují Tři králové po celém Brně a kromě radosti
pro děti rozdávají i balené cukříky. „Tak to letos nebude jinak,“ říkám si a těším se na nový přírůstek do sbírky.Jenže od svátku Tří králů uteklo už šest dní a oni nikde… Ani v ulicích centra města jsem je nikde neviděla. Nezbývá tedy, než čekat, zdali nenavštívili nějakého známého, který o mém sběratelství ví.
A hle, další den mi přítel přinesl cukříky, že u něj králové zvonili! „Tak jsem si je přivolala,“ raduji se a spokojeně zatřiďuji cukry k ostatním. Doufám, že jste měli také štěstí, jako já.
Katka Pelcová
Tak mě napadlo nad starými cukry…
Statistický úřad se pochlubil, že na osvětu k březnovému sčítání lidu vyčlenil tuším 25 mil. Kč. Možná by
při té příležitosti mohl vydat i HB cukr jako před 31
lety…
Společnost Sazka se potácí v dluzích a naši sportovci od ní dostávají na svou činnost místo očekávaného balíku jen almužnu. Neměla by pro ně vydat
cukříky, aby si aspoň trochu osladili život?
JK
- 24 -
Křížovka o ceny
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
A
B
C
D
E
F
G
H
I
Ve snu (tajenka), přírůstek do sbírky čekati.
VODOROVNĚ: A. Hodně; peněžní částka; milostná schůzka.
B. Gymnastický prvek; odčerpat
sáním; spínací knoflík; chem.
značka osmia. C. Předložka;
obchodník; chodba v dole; výzva
k tichu. D. Plevel v obilí; atribut
mrzáka; svěží. E. TAJENKA. F.
Ohleduplnost; dravý pták; nečekaná událost. G. Osobní zájmeno; praskat; rapidně klesat; ostrovan. H. Římská šestka; okovaná hůl; provést emisi; značka
čisticího prášku. I. Nadezdívka
nad hlavní římsou; tito; konejšit.
SVISLE: 1. Salamandr; patřící
Otovi. 2. Neukončit danění. 3.
Povzdech; hromádka; nebo. 4.
Vydávat hlas jako sova; nátěr. 5.
Vzdor; končetina. 6. Hýkavec;
stékat po kapkách. 7. Citoslovce
úderu; neotesanci; 8. Chem.
značka nitonu; tichá mluva; iniciály básníka Hálka. 9. Ostrá skála; květní prášek. 10. Dohromady; předložka. 11. Kruhy; požadovat. 12. Jež (zast.); býti na
čekané. 13. Předložka; hráč v
košíkové; západočeské město.
14. Dokončiti ochucování cukrem. 15. Člověk s vytříbeným
vkusem; mongolský pastevec.
NÁPOVĚDA:
ARAT; ATA; ATIKA
- 25 -