Leták

Výstavní síň Orlová
Masarykova třída 958, Orlová-Lutyně
tel. 596 531 205, [email protected], www.muzeumct.cz
út–pá 8.00–12.00, 12.30–16.30, so 9.00–13.00, ne 13.00–17.00
Muzeum Těšínska je příspěvkovou organizací zřizovanou Moravskoslezským krajem
Hmotná kultura Těšínska byla odjakživa spojena se zpracováním dřeva.
Rozsáhlé lesní porosty, bohaté na různorodé dřeviny, vytvářely předpoklad
k rozvíjení všech způsobů dřevařské rukodělné práce. Dům, hospodářská
stavení, ohrady, nábytek, domácí nářadí, dopravní prostředky – to byl
v pravém slova smyslu dřevěný svět.
V tradiční rukodělné výrobě se používalo téměř všech druhů dřevin,
lesních i ovocných. Z měkkých a polotvrdých dřev to byly hlavně smrk,
jedle, borovice, modřín, lípa, topol a osika, z tvrdých pak buk, dub, jasan,
javor, třešeň, hruška, švestka a ořech. Dřevo se řezalo, štípalo, stahovalo
z lesa, plavilo po řece.
Z hlediska technologie můžeme tradiční dřevařskou výrobu rozlišit na čtyři
základní, uvnitř ještě diferencované, skupiny: práce z bloku, práce
z podélně děleného bloku, práce z rámu, složité dřevařské konstrukce.
K práci z bloku zahrnujeme předměty vyrobené z jednoho kusu kořene,
kmene nebo větve a tato technologie je nejstarší a nejjednodušší.
Jiné dřevařské práce jsou mnohem složitější a náročnější, proto se také
v dřevovýrobě vyvíjely různé specializace. První, kdo se dřevem zabývali,
byli dřevorubci, kteří kromě kácení stromů dělali také primitivní kadlubové
zásobnice z kmenů stromů.
Dělení dřeva probíhá příčně nebo podélně – rozštěpem. Štípané dřevo
bylo materiálem pro kolaře, bednáře a soustružníky. Složitější dřevařskou
techniku používali tesaři a truhláři, jejichž základním technickým
předpokladem byl rám. Sekerníci se pak zabývali výrobou dřevěných strojů
a soustružníci pomocí soustruhu dovedli ze dřeva vyčarovat snad vše.
Mgr. Wiesława Branna