Daniela červenková

Veselá nemocnice
Asi před 45lety, jsem byla pacientkou ve Vejprtské nemocici. I když jsme, kůdá z pacientek
- mě1a
své. bebíčko'přesto niím na pokoji bylo dobře, veselo' Sešla se tu
iarta-veselých pacientek. Duší
všeho byla, pani Zemanová' r'tipná, veselá paní. Smaly jsme se tak, až ná, .ur"lu
sestřička
napomínat, že nrám popraskají na břiše stehy. Jednoho dne, nastoupil do nemocnice,
fungl nový,
čerstvě promovaný a velice sympatický dokturek. A tento doktor vyřasoval oqý doktoiský
mundůr.
Pňšel se na naš pokoj zeptat, jestli by mu některá z pacientek na plášť, košiý a kalhoty nevyšila
monogram? Paní Zemanová se hned nabídla a šelmovstvíjí hrajev očích.Výsivá monogram,
ale
proč tak velkými písmeny? A dokonce na poklopci u kalhot? Pani Zemanová, (rita*
;q uděl".;t. to.
Dr. se určitě uraz! A teď čekáme všichni s napětím, jak se doktůrek zachovái Určitj se urazí. Ale
nosí plášť rozepjatý - a na poklopci jeho kathot se stkví jméno:', SMÍŠEK" tak se totiŽ jmenuje.
,
Razem si získal sympatie všech, jak pacientek, tak personálu. V nemocnici panuje radostná
atmosféra. Usmívají se sestřiěky, usmívají se pacientky, usmívají se ostatní doktoři a dokonce
i ten
přísný primář se usmívá. A kdyby s t}.to dny přišla do nemocnice inspekce z ministerstva
zdravotnictví, určitě by Vejprtská nemocnice dostala vyznamenání jako: " nejveselejší nemocnice
'' .
3 Krátke příběhy: Babičlly si vyprávějí o vnoučátkóch.
Negativní reklama:
babička Nováková, má vnuka Martina 8 let a wučku Moničku 3 roky. Chystala v kuchyni večeři,
a
děti se Zatím dívaly na televizi v obýváku. Najednou slyšírozčílenýhlás Moničky,
;uk oěko.u
nadává: ''Blbeček j eden ! ! ". Jdu se podívat co j í tam rozčílelo?A na to, televizní reklama
na jogurt.
" Jak se jahůdka těší(kreslená), ď bude velká, že se chce dostat do jogurfu. Proč se tak zlobíš
? Ptá
se jí. Ten príLrr je ošklivý, on tujahůdku snědl. ona si tu jahůdk"
je
ji
jahůdky
a
teď
líto.
1poiiaštla),
Je téžkémalému dítěti vysvětlit, že je to jen reklama, a že jahody jsou r.;iaru. ro
1ě utu".' ,tysiopět tentokrát se zase rozčiloval Martin. Tak ty ošklivénadávky, uois Moniotu ry
! ale uabi' vzayť
v té televizi, ten chlap je debil. on nechá sjet auto do příkopu kvů1i _ Fidorce, ('že má naní
chui).
Jak negativně působíreklama na některé děti, toho důkazem je Monička, i.t..á od této dobv
nesnědla ani 1 jahodu. Tady měla reklama - opačný výsledek.
Nejlepšídort je od babičkE
Babička Zlovorková, vypráví: Náš Martinek byl pozvrín' ke kamarádu Petrovi, ( ze školky na
)
oslavu jeho 5 narozenin. Vrátil se celý nadšený, jaký krásný dort, prý Petr dostal oa uuuioty, ( u"
tvaru k1'tičky ) Brzy bude martínkovi také 5r. Musím mu téŽ upéci dort - ( dumá babička a pozvaÍ
)
téŽjeho kamarády, hlavně Petra. Asi by mu udělalo největší radost dort ve tvaru auta ? ( o áutech
stále mluví ). No jo, ale jak to udělat ? A hned j i napadá, na dort ve tvaru auta přece nemá
formu. A
už vi, když to těsto pak šikor'ně seříznem, snad se mi to povede. Po upečeníse to však autu vůbec
nepodobá, ale r,ynaléavá babička, dort škovně seřízne a různ;funi polevami ho zdobí, dokonce
kola
se povedly ( jsou z čokolády ) - a dortové auto, je na světě' Ňo, ta radost Martínka. Petra
a
kamarádů se nedá popsat. nakonec to mělo ve školce takovou odezvu. Že děti chtělr. k narozeniniím
také dortové auto - obvzlďtě, kdyŽ se Martin i Petr chlubili. Že snědli _ ko]a od u,.,á' Pr.,. paní
dáte
nám také lecept na ten dort? ( ptal1, se maminkv ). No jistě. ale na to ponebujete r.elkou
r,ynďézavost a čas - říká babička.
Daniela červenková
j
Klášterec nad ohří
kategorie DS 89 let
Rodinná tradice. kdo je hodnÝ? kdo ie zIÝ?
Jednou přišla malá Nelinka ze školky a chtěla abych s ní šla do kina, že dávají pohádku, a všechny
děÍi, že už s maminkama byly. ( tenkrát jsme ještě televizi neměli ). Vysvětluju ji, že nemiím čas, Že
musím vďit, uklízet atd. Nelinka se dá do pláče. Ty mě nemáš ráda ! Přemýšlím, jak to udělat nakonec jí říkám - víšco? já udělám jednou studenou večeři a půjdeme' Při1deme do kina, sedíme a
sledujeme děj' Nelinka tenkrát měla lidi roz1išené na hodné a z1é. Proto se každou chvílípta1a, jaký
je ten herec v pohádce: 'Je hodný ?, je zlý.když se ptala asi po čtr.'rté,nevydržel to prín, který sedě_l
před námi ( se svým klukem ), otočil se k Nelince a řiká ji: '' Všichi jsou hodní, jen já budu ten
zlej' jestli nezavřeš zobák. Nelinka se dala do pláče. Ajá, protože se nechtěla hádat, odešly jsme s
Nelinkou domů. Po cestě domů jí říkám : '' nejlepší, jaký kdo je, to poznáš, podte očí:Kdo je zlý
ma zlé oči a obráceně , kdo je hodný máje veselé, a když ho pozdravíšusměje se na tebe. Netrvalo
Ío' ani 2 dny a Nelínka přišla opět s pláčem. Sousedka Cvachová je z1á!! Ja jsem pozdtavi|a - a
koukala jí na oči, a ona mi řekla : ''Co na mě čumíš,Káěo, jedna. Zase nastalo moje sáhodlouhé
vysvětlovríní. Mezitím utek1a léta z Nelinky se stala maminka a ze mně babička. V televizi dávali
seriál ( ulice ) - a ten jsem sledovala denaě, ale pak jsem musela asi na 14 dní do nemocnice. A
kdyŽ jsem se z nemocnice vrátila - sleduji seriál znovu, obj er.ují se nové tváře ( noví herci
). Ptám
se proto dcery Nelinky - Jak se ti jeví tento herec? Jako kladný ? nebo záporný ? Mami, lrytryskne
bouřlivý smích dcery - Nepřipomíná ti to něco?? Proč se neptáš: " Je hodný? je zlý ? A obě doslova
propadáme smíchu, už dávno jsme se tak od srdce nezasmály. Přichazi děda, a ptá se:''Čemu jste se
tak srdečně smály? Nelinka mu pak vesele říká, máš to mamý'' To je rodinné tajemství.