Magazín společnosti New World Resources

Magazín společnosti New World Resources

Magazín společnosti New World Resources
č. 1 2010
téma
4–7
10–14
22
Doly jsou bezpečné
jako nikdy předtím
interview
Marek Jelínek
fotoreportáž
Rekultivace
Editorial
Vážení čtenáři,
před dvěma roky jsme v OKD spustili tři velké investiční
programy, které nám umožní těžit uhlí efektivněji a bezpečněji díky novým důlním technologiím (projekt POP
2010) a novým ochranným pomůckám (projekt SAFETY
2010) a modernizovat naše koksovny. Přínos zmíněných
projektů je podle dosavadních výsledků nad očekávání,
jejich realizace se však pomalu chýlí ke konci. Je tedy čas
bilancovat a také plánovat do budoucích let.
Spoustu užitečné práce v loňském roce odvedla také
naše firemní nadace – pomohla zrealizovat stovky
dalších veřejně prospěšných projektů a kromě toho
usnadnila neziskovým organizacím přístup k dotacím
z evropských fondů. Například novopacká organizace
Život bez bariér získala s pomocí Nadace OKD téměř
30 milionů korun z fondů na regionální rozvoj. V Nové
Pace za ně vybuduje centrum pro hendikepované
a sociálně vyloučené skupiny.
Příjemné čtení
Ján Fabián
provozní ředitel
New World Resources
Open Mine č. 1 I 2010
Vydavatel: New World Resources N. V.
Jachthavenweg 109h
1081 KM Amsterdam, Nizozemsko
Tel.: +31 20 570 2200
Fax: +31 20 570 2222
E-mail: [email protected]
Web: www.newworldresources.eu
Šéfredaktor: Vladislav Sobol
Produkce, výroba a distribuce:
BISON & ROSE
Grafická úprava a sazba: BISON & ROSE
Registrace: MK ČR E 18829
Uzávěrka čísla: 7. 5. 2010
Veškerá práva vyhrazena. Používání
a kopírování obrázků, které jsou obsaženy
v této publikaci, je bez písemného souhlasu
NWR zakázáno. Loga společností, produkty
a služby uvedené v této publikaci jsou
obchodními značkami příslušných firem.
Své případné dotazy, náměty či připomínky
můžete posílat na e-mailovou adresu:
[email protected].
Elektronická verze dokumentu včetně
aktivních odkazů je dostupná na webových
stránkách společnosti:
http://www.newworldresources.eu/openmine
Obsah
2–4aktuality
Hospodářské výsledky
společnosti NWR
5–7
8
téma
Doly jsou bezpečné jako nikdy
předtím
8aktuality
V koksovně Svoboda roste nová
baterie
9aktuality
NWR prodala svá energetická
aktiva
10–14interview
Marek Jelínek
10–14
15příběh
Ochránce hornických památek
a tradic
16–17nadace OKD
Nadace OKD je pro Evropu
18–19těžba ve světě
Krátké zprávy ze světa
20aktuality
NWR je jednou z nejlépe
řízených společností ve střední
Evropě
18–19
21
společenská odpovědnost
22
fotogalerie
Sedm dobrých zpráv
Zelených oáz přibývá
Open Mine 1 I 2010
1
aktuality
Tahle společnost má
velký růstový potenciál
Dne 25. února 2010 zveřejnila uhelná společnost NWR své hospodářské výsledky
za rok 2009. Marek Jelínek, výkonný a finanční ředitel NWR, je okomentoval pro
Investiční web (www.investicniweb.cz).
v našem regionu střední a východní
Evropy. Proto jsme již učinili první
krok a ceny jsme se zákazníky dohodli
pouze na první čtvrtletí, tedy zhruba
na čtvrtinu naší roční produkce. Teď
se chystáme přeceňovat a očekáváme
navýšení cen pro druhý kvartál. Pokud
se nám tato transformace podaří,
budeme schopni použít cenovou úroveň dohodnutou mezi australskými
producenty uhlí a japonskými výrobci
oceli na jaře jako jakési vodítko pro
naše vlastní jednání.
Jaký čekáte vývoj cen na trhu
s uhlím? Na jakou část vaší
produkce máte již pro rok 2010
sjednané kontrakty?
Marek Jelínek: Každá z našich třech
komodit se v roce 2010 chová jinak,
než tomu bylo v historii. Nejjednodušší je to u energetického uhlí, kde
jsme zachovali strukturu a kontrahujeme na kalendářní rok. V kontraktech
je dohodnuta cena i objemy. Trochu
komplikovanější je situace u koksovatelného uhlí. V současné době se
intenzivně snažíme změnit kontraktační strukturu tak, abychom si
s našimi odběrateli dohadovali ceny
podle japonského fiskálního roku – od
dubna do března. (14. dubna 2010
NWR zveřejnila výsledky vyjednávání
se svými zákazníky o cenách pro rok
2010. Více informací o cenách uhlí
na straně 4 – pozn. red.) Důvodem je
zvýšená poptávka po koksovatelném
uhlí a pokračující tlak na zvyšování
cen. A to jak na globální úrovni, tak
A jaká je situace u koksu?
U koksu se nic dramaticky nemění.
Tam i nadále kontrahujeme kvartálně
a dnes máme kontrakty na první
čtvrtletí. Ze stejných důvodů jako
v případě koksovatelného uhlí očekáváme i u koksu navýšení cen pro další
období. (14. dubna 2010 NWR zveřejnila výsledky vyjednávání se svými
zákazníky o cenách pro rok 2010. Více
informací o cenách koksu na straně
4 – pozn. red.)
Jaký je váš pohled na situaci
v ocelářském průmyslu? Jak
moc cítíte známky oživení?
Pokud se podíváte na index využití
ocelářských kapacit našich konkrétních zákazníků, pak zjistíte, že někteří
jsou už dnes na sto procentech a jiní
na pětasedmdesáti až osmdesáti procentech. Takže oživení nastalo,
a to dramaticky. Ostatně to potvrzují
i naše výsledky za čtvrtý kvartál, kdy
jsme dokonce díky oživení dosáhli
zisku, což jsme na začátku loňského
roku opravdu nečekali.
Společnost NWR plánovala
vydání dluhopisů, od kterých
jste nakonec upustili. Jaké jsou
tedy současné finanční potřeby společnosti? Jaké je cílové
zadlužení a jeho struktura
ve střednědobém horizontu?
Zamýšlenou emisí dluhopisů jsme
nechtěli získat další likviditu nebo
finanční prostředky. Cílem bylo refinancování stávajícího dluhu. Chtěli
jsme vyměnit odložení splatnosti dluhu za vyšší náklady na něj. Při spouštění procesu jsme se totiž domnívali,
že dluhopisový trh naší ratingové
kategorie je velice silný. Měli jsme
jasnou představu o ceně. Ovšem
v okamžiku, kdy se kreditní trh
v důsledku problémů řecké ekonomiky značně rozkolísal, bylo jasné, že
požadované ceny nemůžeme dosáhnout. Jelikož firma nebyla pod takovým tlakem podobný krok činit, mohli
jsme si dovolit celou akci odvolat. Ve
chvíli, kdy se kreditní trh opět uklidní,
nevylučuji, že se na něj pokusíme
vrátit. (19. dubna 2010 NWR oznámila emisi seniorních zajištěných
dluhopisů v hodnotě 475 mil. EUR a
o den později potvrdila jejich úspěšný
prodej. Více informací o vydaných
dluhopisech na straně 4 – pozn. red.)
Co plánované investice
v Čechách a v Polsku?
Pro nás zůstává prioritou projekt jihopolského dolu Debiensko. Díky krizi
jsme získali dost času optimalizovat
proces jeho spuštění. Mohu říci, že se
chystáme v průběhu jeho pětiletého
startu proinvestovat 350 milionů
Open Mine 1 I 2010
2
aktuality
EUR. Řádově v druhé polovině roku
se bude projektem zabývat představenstvo NWR. V případě, že dojde ke
schválení realizace, první materiální
investice se rozběhnou na začátku
roku 2011.
A další plánované akvizice?
Nás samozřejmě zajímá polský trh
jako celek. Až na drobné výjimky je
celý tamní těžební sektor ve vlastnictví státu. My se zájmem sledujeme
debaty o možné privatizaci. Potěšil
nás loňský úspěch IPO společnosti
Bogdanka. Doufáme, že právě to
otevře dveře pro další projekty, které
však budou strukturálně zajímavější
než IPO minoritního podílu na varšavské burze.
Jak a kdy se v účetnictví
projeví zisk z prodeje NWR
Energy?
Pokud se bavíme o účetním vyjádření
toho prodeje, tak žádný, protože my
už delší dobu NWR Energy účtujeme
jako „ukončovanou operaci“. Proto
už ve výsledovce stejně není, kromě
jednoho samostatného řádku „zisk
z ukončované operace“. Podstatný
efekt bude, že dostaneme asi
120 milionů EUR v hotovosti, a to
při vypořádání transakce ve druhém
kvartálu letošního roku.
Chystáte se vyplácet dividendy v případě, že bude NWR
v zisku? Kdy o tom budete
rozhodovat?
Naše dividendová politika se nemění.
I nadále chceme vyplácet polovinu
našeho konsolidovaného čistého zisku
v průměru za hospodářský cyklus.
Pochopitelně jsme v několika posledních obdobích kvůli velké ztrátě
žádnou dividendu nevypláceli. Znovu
otázka dividendy přijde na řadu po
pololetních výsledcích roku 2010.
Můj osobní názor je takový, že pokud
nenastanou žádné dramatické změny
v porovnání s naším očekáváním,
mohli bychom se k výplatě dividendy
vrátit.
Hospodářské výsledky společnosti
NWR za 1. čtvrtletí 2010
Hlavní údaje
• Výsledky prvního čtvrtletí roku 2010 odrážejí zvýšení výnosů, které bylo
vyvoláno vyššími objemy prodeje koksovatelného uhlí a koksu ve srovnání
s prvním čtvrtletím roku 2009
– Těžba uhlí 2 747 tis. tun, produkce koksu 251 tis. tun
– Celkové externí prodeje 2 652 tis. tun uhlí a 279 tis. tun koksu
– Nárůst prodeje uhlí o 30 % a prodeje koksu o 171 % díky zlepšeným
podmínkám na trhu
– Konsolidované výnosy z pokračujících činností ve výši 329 milionů EUR,
což znamenalo nárůst o 37 %
– Změna zásob vedla v prvním čtvrtletí 2010 k poklesu EBITDA
o 8 milionů EUR. V prvním čtvrtletí 2009 změna zásob zvýšila hodnotu ukazatele EBITDA o 63 milionů EUR. Celkově tak změna zásob
měla negativní dopad ve výši 71 milionů EUR na hodnotu EBITDA mezi
oběma obdobími
– Hlavní provozní náklady se zvýšily o 2 % při konstantním měnovém
základu a o 8 % včetně započtení kolísání směnných kurzů
– EBITDA z pokračujících činností dosáhla výše 57 milionů EUR, což znamená nárůst o 1 %
• Náklady těžby na tunu činily 72 EUR, což znamená zvýšení o 8 % při
konstantní měnové bázi, především v důsledku 12% poklesu produkce ve
srovnání s prvním čtvrtletím roku 2009. Při konstantním objemu výroby
zůstávají náklady těžby na tunu stabilní
• Přepočtená ztráta na jednu akcii druhu A za první čtvrtletí 2010 činí
0,06 EUR
• Volná hotovost k 31. březnu 2010 ve výši 481 milionů EUR
• Dokončeno dluhové financování ve výši 500 milionů EUR bez významnějších splátek dluhu do roku 2015
• Další zlepšování bezpečnosti: koeficient úrazovosti LTIFR v důlních provozech se v prvním čtvrtletí 2010 snížil ve srovnání s prvním čtvrtletím 2009
o 36 %
• Produkční cíle pro účetní rok 2010 činí 11,5 milionů tun uhlí
a 1 milion tun koksu
• Pro účetní rok 2010 se předpokládají externí prodeje uhlí v objemu 10,5 milionů tun, z toho 5,5 milionů tun koksovatelného uhlí
a 5 milionů tun energetického uhlí
• V dubnu 2010 jsme úspěšně vyjednali nové ceny uhlí a koksu a zajistili si
znatelný nárůst cen včetně těsnějšího přizpůsobení kontraktačního období globálním trhům s uhlím
– Sjednané ceny 80 % celkového očekávaného prodeje koksovatelného
uhlí pro japonský účetní rok 2010 v průměrné výši 163 EUR za tunu pro
všechny jakosti; ceny zbývajících 20 % sjednávané čtvrtletně v průměrné výši 135 EUR za tunu pro druhé čtvrtletí 2010
– Sjednané ceny energetického uhlí pro kalendářní rok 2010 dosahují
průměrné výše 65 EUR za tunu
– Sjednané ceny koksu pro druhé čtvrtletí 2010 ve výši 255 EUR za tunu
• Produktivita v porubech se po realizaci investičního programu POP 2010
zvýšila oproti průměrné výkonnosti v roce 2009 o 16 %
Open Mine 1 I 2010
3
aktuality
Informace o cenách pro rok 2010
NWR dosáhla dohody s odběrateli o dodávkách koksovatelného uhlí
na příštích 12 měsíců a dodávkách koksu na příští 3 měsíce. V souladu
s firemní strategií vycházejí převážně z japonského účetního roku („JFY“),
který trvá od dubna do března. Část odbytu koksovatelného uhlí bude
sjednávána čtvrtletně.
NWR uzavřela dohody o prodeji 5,5 mil. tun koksovatelného uhlí externím
zákazníkům na období od dubna 2010 do března 2011. Ceny pro přibližně
80 % z těchto dodávek jsou stanoveny na období JFY 2010. Průměrná
cena dodávek sjednaných na JFY 2010 je přibližně 163 EUR za tunu,
což představuje nárůst o 66 % v porovnání s průměrnou cenou 98 EUR
za tunu realizovanou v prvním čtvrtletí roku 2010 a o 87 % více než
průměrné ceny v roce 2009. Společnost rovněž dosáhla dohody o podmínkách pro prodej 338 tis. tun koksu v průběhu druhého čtvrtletí 2010
za průměrnou cenu 255 EUR za tunu, což představuje 32% nárůst oproti
průměrné realizované ceně v prvním čtvrtletí (193 EUR) a o 71 % více než
v roce 2009. NWR předpokládá, že vyjednávání cen koksu bude i po zbytek roku 2010 pokračovat na čtvrtletní bázi, tak jak tomu bylo doposud.
„Nárůst ceny koksovatelného uhlí a koksu o 87 %, respektive 71 %
v porovnání s cenami roku 2009, je velice potěšující a je jasnou známkou
zvyšování poptávky po produkci společnosti New World Resources,” uvedl
Mike Salamon, předseda představenstva NWR.
Prodej seniorních zajištěných
dluhopisů v hodnotě 475 mil. EUR
Společnost NWR oznámila 20. dubna prodej seniorních zajištěných
dluhopisů v hodnotě 475 milionů EUR splatných v roce 2018. Dluhopisy budou vydány s 7,875% kuponem. Budou garantované jako seniorní
hlavními provozními dceřinými společnostmi NWR včetně OKD, a.s.,
a budou zajištěné ručením akciemi těchto dceřiných společností. Čistý
výnos z této nabídky společně s částkou přibližně 186 milionů EUR
v hotovosti bude využit k plnému splacení zbývajících částek z nadřazených zajištěných půjček včetně příslušného úroku a poplatků.
Úspěšná emise dluhopisů jen zdůrazňuje důvěru kapitálových trhů v naší
strategii. Naše silná finanční pozice nám rovněž dovolila pružně určit
okamžik vstupu na kapitálové trhy a zajistit si tím efektivitu prodeje,“
uvedl Marek Jelínek, výkonný a finanční ředitel NWR. „Byli jsme velmi
potěšeni poptávkou investorů, která výrazně převýšila nabídku. Vydáním
dluhopisů jsme optimalizovali náš dluhový profil a prodloužili splatnost
našich závazků. Dále jsme tak vylepšili naši kapitálovou strukturu a zajistili NWR lepší dlouhodobou pozici,“ dodal Marek Jelínek.
Rekultivace
Darkovského moře
dokončena
145 hektarů, 5 milionů m3 zeminy
a investice ve výši 630 milionů Kč.
To je ve zkratce největší rekultivační
projekt na Moravě, jehož technickou
část nedávno dokončila společnost
OKD. Následovat bude biologická
rekultivace – výsadba stromů
a zatravnění. Darkovské moře leží
v těsné blízkosti osídlených oblastí
na okraji města Karviné. V budoucnu zde vznikne rekreační areál se
zázemím pro volnočasové aktivity.
OKD plánuje trvalé
zlepšování
Cílem projektu Continuous Improvement je zapojit co největší počet
zaměstnanců k předkládání návrhů
na zefektivnění práce v dolech.
V roce 2009 přinesl těžební firmě
OKD úspory přes sto milionů korun.
„Mnoho návrhů se týkalo i bezpečnosti práce, díky iniciativě zaměstnanců jsme tak dosáhli úspor i vyšší
bezpečnosti práce v důlních provozech,“ shrnul první výsledky provozní
ředitel OKD Leo Bayer.
Kolektivní smlouva
podepsána
Zástupci vedení společnosti OKD
s odboráři podepsali kolektivní
smlouvu na roky 2010 až 2012. Ve
mzdové oblasti se dohodli pro rok
2010 na zachování loňské výše tarifních mezd a vyplacení 22 průměrných denních výdělků jako přídavek
na dovolenou a Vánoce. „Nová kolektivní smlouva zajistí zaměstnancům
stabilní příjmy a firmě umožní vyrovnat se s následky ekonomické krize,“
řekla místopředsedkyně představenstva OKD Miloslava Trgiňová.
Open Mine 1 I 2010
4
téma
Doly jsou bezpečné jako
nikdy předtím
Tříletá úvodní fáze projektu SAFETY 2010, který právě dokončuje společnost
OKD, přinesla kýžené ovoce. Počet evidovaných pracovních úrazů v důlních provozech společnosti klesl v roce 2009 meziročně o 17 %, za uplynulé
tři roky o celou třetinu.
O
masivních investicích do
modernizace provozů (POP
2010) a do zvyšování bezpečnosti (SAFETY 2010) bylo rozhodnuto
na sklonku roku 2007. „Dříve než
jsem do OKD nastoupil, jel jsem se do
ostravských dolů podívat. Zjistil jsem,
že je tu spousta projektů, které bych
mohl navrhnout a následně zrealizovat. Projekt SAFETY 2010 je jedním
z nich,“ ohlíží se nazpět generální
ředitel OKD Klaus-Dieter Beck.
V případě bezpečnostních opatření
se v první fázi jednalo o částku půl
miliardy korun, do nových těžebních
technologií společnost investovala
téměř 9 miliard korun. „Jsou to spojené nádoby. Zavedení nových těžebních komplexů do našich důlních
provozů zvýšilo efektivitu těžby, ale
má také významný vliv na zvyšování
bezpečnosti,“ vysvětluje Leo Bayer,
provozní ředitel OKD.
V rámci SAFETY 2010 horníci obdrželi
za období 2008 až 3/2010 novou,
kvalitnější obuv (celkem 32 044
párů), nová trička a košile s reflexními prvky (celkem 39 462, resp.
78 368 kusů), fáračky (36 000 kusů),
nové ochranné přilby s očními štíty
(14 108 kusů) a také nová osobní
svítidla T1005 včetně nabíjecích
stojanů (10 000 kusů) a K07
(500 kusů), indikační a detekční přístroje Dräger X-am 5000 (195 kusů)
a sebezáchranné přístroje OXY K50
s životností prodlouženou na deset
let (13 000 kusů). Kompletní obměna bude dokončena v průběhu roku
2010.
Stejně jako v jiných odvětvích použitá technika zmenšuje své rozměry
i hmotnost na nezbytné minimum.
Například nová svítidla jsou o polovinu lehčí a podstatně menší. Jak
potvrzují havíři, po dlouhé pracovní
směně je nižší váha opravdu znát.
Díky využití suchých NiMh akumulátorů jsou nová svítidla rovněž
mnohem bezpečnější. Na jejich
Nová technika není všechno. Důležitá je osobní odpovědnost
každého, kdo sestupuje do dolů.
I pro mnoho profesionálů z oboru je
občas těžké představit si rozsah obou
projektů. Nabízíme proto několik
srovnání.
Projekt POP je jedním z největších
projektů svého druhu v Evropě. Pod
projektem SAFETY se zase skrývá
největší nákup pracovních pomůcek, jaký byl kdy realizován v České
republice.
Open Mine 1 I 2010
5
téma
vývoji se podíleli také členové Hlavní
báňské záchranné stanice z Ostravy.
HBZS se o lampovny OKD stará již od
roku 2000 – výsledkem je modernizace svítidel od klasických žárovek
přes halogenové až po současná
nejmodernější svítidla s LED diodami
a suchými články. Výrobce zaručuje jejich dostatečnou svítivost i po
deseti hodinách používání.
Týdeník Horník o nových
osobních svítilnách:
„Kdo je ještě nemá, ten je zoufale chce!“
Jak před nedávnem napsal týdeník
Horník: „Jediný a docela pochopitelný negativní ohlas zaznamenali
v lampovnách šachet našeho revíru
v souvislosti s moderními, malými
a lehkými svítilnami T 1005 – kdo je
ještě nemá, ten je zoufale chce!“
Také detekční přístroje se zmenšily
na velikost mobilního telefonu. Jsou
schopné kontinuálně měřit přítom-
nost všech životu nebezpečných
plynů v čelbách a porubech – oxid
uhelnatý, oxid uhličitý, metan či
oxid dusičitý – a v případě nebezpečí
varují akustickými i vizuálními alarmy. Zaznamenané hodnoty přístroje
ukládají do paměti.
„Není to jen o nových ochranných
a technických pomůckách nebo
o moderních technologiích dodaných v rámci programu POP 2010,“
říká Miroslav Mančař, vedoucí odboru bezpečnosti a ochrany zdraví při
práci společnosti OKD. „Snažíme se
zároveň neustále vyhledávat a hodnotit všechna rizika, identifikovat
možná nebezpečí a stanovovat
stále účinnější bezpečnostní a hygienická opatření. Těmito opatřeními
chceme předcházet nebezpečným
stavům a zvýšit bezpečnost všech
provozů.“
Nastíněný postup je součástí nové
strategie, kterou vedení těžební
společnosti zvolilo v poslední době.
Úvodní velké investiční programy
byly realizovány na základě provedeStejně jako v jiných odvětvích použitá
technika zmenšuje své rozměry
i hmotnost na nezbytné minimum.
6
Díky využití suchých NiMh akumulátorů jsou nová svítidla mnohem bezpečnější.
Řečí čísel
Počet registrovaných úrazů
zaměstnanců OKD i i zaměstnanců dodavatelských firem se
loni ve srovnání s rokem 2008
snížil o 17 % na 346, ze sedmi
na dva poklesl i počet závažných úrazů. Úmrtím skončily tři
úrazy oproti sedmi v předchozím
období. NWR přesto pokračuje
v zlepšování bezpečnostních
podmínek i v roce 2010.
ných auditů a následného rozhodnutí managementu. Do hledání dalších
možností jak zvýšit bezpečnost
a efektivitu práce však chce vedení
v co nejširší míře zapojit také řadové
zaměstnance. „Projekt nazvaný
Continuous Improvement umožní
pracovníkům navrhovat náměty
na zlepšení a následně své nápady
v pracovních týmech zrealizovat.
Očekáváme, že projekt trvalého zlepšování přinese zejména usnadnění
každodenní práce horníků i ostatních
pracovníků a zvýšení bezpečnosti,“
vysvětlil Ján Fabián, místopředseda
představenstva OKD.
OKD rovněž dokončuje detailní audit
za jakých okolností dochází nejčastěji k pracovním úrazům a kde má
firma z hlediska bezpečnosti práce
největší rezervy. Výsledky auditu by
měly být k dispozici v druhém čtvrtletí letošního roku.
„V příštích letech chceme klíčové
ukazatele úrazovosti dále výrazně
snižovat,“ shrnuje generální ředitel
a předseda představenstva OKD
Klaus-Dieter Beck.
Reflexní pruhy na oblečení podstatně
zvyšují bezpečnost horníků v dolech –
jsou lépe vidět.
Přes všechna opatření a investice
však je nutná také zvýšená odpovědnost samotných zaměstnanců.
Nedbalost jednotlivce může ohrozit
všechny, kdo pracují v podzemí
a bez osobní odpovědnosti každého
jednotlivého zaměstnance to prostě
nejde.
Firma nezapomíná na prevenci, a tak
podobné věty nyní slyší horníci na
každé pracovní poradě. Na možné
nedostatky ve výstroji zase upozorňují spoty na TV obrazovkách při
vstupu do dolů.
Přes velmi příznivé výsledky letošního roku je i nadále co zlepšovat.
Open Mine 1 I 2010
7
aktuality
V koksovně Svoboda roste nová baterie
Průměrný věk koksárenských baterií je v Česku více než dvacet let, a tak je výstavba zcela nové baterie v ostravské koksovně Svoboda, kterou provozuje společnost
OKK Koksovny, a.s. (OKK), událostí pro celý tuzemský průmysl a zároveň signálem,
že výroba koksu v Evropě má před sebou stále dobrou perspektivu.
výrobců slévárenského koksu v Evropě. Baterie je projektovaná na výrobu
214 500 tun suchého koksu ročně,
proces koksování bude trvat přibližně
32 hodin.
Stavebnice pro děti, nebo moderní
hutnický provoz?
N
ová baterie roste na místě
původní koksárenské baterie
č. 10, která byla uvedena
do provozu v roce 1973. Vzhledem
ke značnému opotřebení byla po
25 letech nepřetržitého provozu
odstavena a později zdemolována
až po základovou desku. Ta zůstala
zachována pro novou stavbu.
Většina koksárenských baterií v Česku využívá technologické postupy,
u jejichž zrodu stáli němečtí konstruktéři, např. Carl Still, Otto
Hoffman či Heinrich Koppers. Zmíněné technologie si dodnes drží přední
postavení na trhu – v současnosti je
vlastní a dále rozvíjí skupina Thyssen-Krupp.
Nová baterie je typu Still s pěchovanou vsázkou a 56 komorami. Společnost OKK jejím dokončením potvrdí
své postavení jednoho z největších
Pro laika může být obtížné představit
si, o jak specifickou stavbu se vlastně
jedná. V podstatě jde o velkou stavebnici připomínající Lego, kde každá
vrstva cihel má odlišný tvar a musí
do sebe přesně zapadat. Díky tomu je
plynotěsná. Zároveň musí být odolná
vůči vysokým teplotám. Jen pro představu: na stavbu se spotřebuje téměř
11 000 tun žáruvzdorných materiálů
(šamotu, dinasu, žárobetonu). Výtlačný a pěchovací stroj s výškou přes
20 metrů a rozchodem náprav
12 metrů pojíždějící po kolejích váží
bez náplní kolem 630 tun, vodicí vůz
přes 60 tun, převáděcí vůz téměř
53 tun a ocelové výrobní zařízení
samotné baterie pak dalších 1 465 tun.
Silnoproudé rozvody elektrické energie lze měřit na kilometry. Baterie
bude vytápěna vlastním koksárenským plynem.
Na samotnou koksárenskou baterii
navazuje tzv. hrubá kondenzace
a další chemické provozy, kde dochází
k zpracování vedlejších produktů
výroby koksu, například dehtu, benzolu či koksárenského plynu.
Nová koksárenská baterie bude
splňovat všechny ekologické limity
kladené na provoz těchto zařízení.
Veškeré odpady vznikající při stavbě
a následném provozu budou likvido-
vány v souladu se zákonem. V rámci
zkušebního provozu bude provedeno
měření hluku, koncentrace chemických škodlivin a prachu na všech pracovištích. Plnění emisních limitů bude
rovněž ověřeno nezávislým autorizovaným měřením do 3 měsíců od
zahájení zkušebního provozu. Nová
baterie a obsluhovací stroje budou
také vybaveny moderním zařízením
na zachycování exhalátů vznikajících
při výrobě koksu.
Stavba baterie se již blíží do své
závěrečné fáze. V současnosti je
dokončena hrubá stavba baterie včetně montáže vnějšího obložení, ještě
předtím došlo k sanaci základové desky a opěrných zdí a budování nového
kolejiště. 70 metrů vysoký komín
z monolitického betonu v sousedství
baterie je rovněž dokončen. Stavba
a její následné vysušování probíhá
v krytém a vytápěném hangáru.
Současně probíhala výstavba objektu
strojovny hrubé kondenzace a montáž koncových plošin baterie. Montáž
výtlačného a pěchovacího stroje byla
zahájena v srpnu 2009, nyní již probíhá montáž hlavního vybavení stroje.
Ocelová konstrukce vodicího vozu je
od konce roku 2009 montována na
zemi v úrovni terénu, po vybavení
hlavními částmi bude stroj usazen na
kolej do výšky mistrovského ochozu
koksové strany baterie.
K úplnému dokončení stavby
a zahájení zkušebního provozu dojde
v listopadu letošního roku.
Open Mine 1 I 2010
8
aktuality
NWR prodala svá
energetická aktiva
Společnost New World Resources na počátku letošního roku dokončila prodej své dceřinné společnosti
NWR Energy společnosti Dalkia Česká republika za
122 milionů EUR v hotovosti.
„Prodej našeho energetického
byznysu společnosti Dalkia, která je
mezinárodně respektovaným hráčem
v oboru energetiky, je plně v souladu
se strategií NWR soustředit se na
stěžejní činnosti, především na těžbu
uhlí a produkci koksu. Jsme přesvědčeni, že outsourcing energetických
dodávek nám umožní dále optimalizovat naše hlavní aktivity. Pro NWR
Energy znamená její začlenění do
společnosti Dalkia nový potenciál
k dalšímu rozvoji. S uzavřeným
obchodem jsme spokojeni a těšíme
se na dlouhodobou spolupráci se
společností Dalkia,“ řekl Marek
Jelínek, finanční ředitel NWR.
Dalkia je přední tuzemská energetická skupina a tradiční výrobce
a dodavatel tepla pro velké městské
aglomerace například v Ostravě,
Olomouci, Praze, Ústí nad Labem,
Přerově, Havířově, Frýdku-Místku
či Karviné. Dalkia je jedničkou na
českém trhu ve výrobě elektrické
energie s pomocí tzv. kogenerace.
Kogenerace je společná výroba elektřiny a tepla, která umožňuje lepší
využití energie z použitého paliva,
a je tudíž efektivnější a šetrnější
k životnímu prostředí.
Dalkia patří mezi klíčové zákazníky
skupiny NWR.
Dalkia patří mezi klíčové zákazníky
skupiny NWR. Je největším odběratelem tzv. energetického (palivového) uhlí, které je určené pro výrobu
elektrické energie a tepla. Více než
40 % světové elektrické energie je
vyráběno právě spalováním energetického uhlí.
Kupující
Dalkia Česká republika, dceřiná
společnost francouzského koncernu Dalkia, jeden z největších
dodavatelů tepla a elektrické
energie v ČR
Spolupráce NWR a Dalkia se nyní
ještě rozšíří. NWR Energy a její dce-
Hodnota transakce
122 milionů EUR
40 % světové elektrické energie je vyráběno spalováním uhlí.
řiné společnosti budou na základě
dlouhodobé smlouvy nadále poskytovat dodávky energie a související
služby pro černouhelné doly, které
v rámci skupiny NWR spravuje společnost OKD.
Transakce byla dokončena v prvním
čtvrtletí roku 2010, po naplnění
odkládacích podmínek včetně souhlasu příslušných antimonopolních
úřadů a věřitelů NWR. NWR předpokládá, že výtěžek prodeje využije pro
firemní potřeby.
9
x-x-x-x-x-x-x-x-x
Expanze ve střední Evropě
je stále aktuálnější
Několik přesunů mezi evropskými velkoměsty každý týden,
nekonečné šňůry schůzek, prezentací, jednání. Na to, kolik
toho musí den co den stihnout, působí neuvěřitelně klidně,
vyrovnaně a v dobré náladě. Řeč je o Marku Jelínkovi,
výkonném a finančním řediteli New World Resources.
Open Mine 1 I 2010
10
interview
Působíte v Amsterdamu, což
je celkem daleko od domova.
Chtěl jste odjakživa budovat
kariéru v zahraničí, nebo je to
spíš dílem náhody?
To je úplná náhoda. Práce, kterou
teď dělám, je mimořádně zajímavá,
napínavá a naplňující a jsem moc
rád, že ji můžu dělat. Ale kde budu
za pět deset let, to dnes netuším
a nepřemýšlím o tom.
Kdy jste se rozhodl věnovat se
oboru financí?
Vždycky mě to zajímalo, máme to
v rodině. Oba moji rodiče pracují
v téhle profesi ve velkých českých
stavebních firmách.
Co vás tedy přivedlo k práci
pro těžební společnost?
Před patnácti lety jsem začal pracovat v analytickém oddělení soukromé
investiční banky Patria Finance, která
patřila Zdeňku Bakalovi. Byla to
tehdy pro mne velice prestižní práce.
Později jsem měl na starosti fúze
a akvizice, na kterých se Patria
v České republice i okolních zemích
podílela. Když v roce 2004 skupina
RPG převzala ostravské doly OKD,
dostal jsem nabídku přejít do této
skupiny. Do mateřské NWR jsem
postoupil ve chvíli, kdy bylo potřeba
připravit skupinu na její další rozvoj,
zejména vstup na kapitálové trhy.
Připadalo mi to atraktivní zejména
kvůli připravovanému vstupu na
burzu, který jsme provedli v roce
2008. Byla to obrovská transakce, ve
střední Evropě dodnes nepřekonaná,
a byla to také mimořádná výzva,
které jsem se hrozně rád chopil. Bylo
mi v tu chvíli jedno, jestli budu mít
kancelář v Holandsku, v Česku nebo
kdekoliv jinde.
Úpis akcií NWR byl na zdejší
poměry skutečně mimořádný.
Nebál jste se?
Byla to velká výzva a taky zátěžový
test. Neměli jsme předem jistotu,
že to dopadne tak dobře, jak to
nakonec dopadlo. V Amsterdamu se
mi ale podařilo dát dohromady sice
malý, ale výborný tým, se kterým
jsme to zvládli. Bylo nás celkem
asi pět, kteří pracovali na projektu,
na jakém normálně pracuje třeba
padesát lidí.
Nejsilnější vzpomínka na IPO?
Co vám to dalo a vzalo?
Byl to neopakovatelný prožitek,
obrovské pracovní nasazení, hodně
nervů a opravdu málo spánku. Vzalo
mi to několik miliard mozkových
buněk. Hlavně jsem si ověřil, že mám
opravdu dobrý tým, který mě dokáže
podpořit. Mám obrovské štěstí na
lidi, se kterými pracuji.
Ta transakce se ale připravovala nadvakrát, když byla
nejprve v pokročilém stadiu
přerušena...
Pracovali jsme na tom dnem i nocí,
a když byl projekt pozastaven, byla to
zpočátku velká frustrace. Teď zpětně
je ale jasné, že to bylo správné
rozhodnutí. Nálada na kapitálových
trzích nám mimořádně pomohla
a v květnu 2008 jsme dosáhli
nesrovnatelně lepších podmínek, než
bychom mohli docílit v původně plánovaném termínu v prosinci 2007.
hodně chytrých lidí a taky hodně
těch druhých.
Jak moc se liší svět bankovních kruhů v Londýně či
Amsterdamu od prostředí,
které jste znal tady v Praze?
Velké mezinárodní banky nemají
tolik omezené zdroje, ať už se to
týká peněz, technických možností či
lidského potenciálu, a tak je logické,
že transakce, na kterých se pracuje
ve velkých světových centrech, jsou
úplně jiné, než jaké vznikají u nás
ve střední Evropě. Principiálně ale
spolupráce funguje úplně stejně.
I v Praze nebo jinde ve střední Evropě se dají najít stejně vynikající lidi
v bankovnictví jako v Londýně.
Jste určitým spojovacím článkem mezi exaktním čistým
světem bankéřů a světem
těžařů. V čem se liší?
Teď se hodně diskutuje o tom, jakou
roli hrály velké mezinárodní banky
v – doufám právě skončivší – globální ekonomické krizi. Myslím, že
bankéři mají tendenci být odtrženi
od reality a od fyzického světa, na
druhou stranu jsou ale velice agresivní, mají obrovský tah na branku.
Těžký průmysl je konzervativnější, ale
přijde mi, že stojí mnohem pevněji
nohama na zemi.
Kde trávíte nejvíce času?
Pocházíte z prostředí investičních bankéřů, dnes jste
naopak v pozici, kdy s investičními bankéři neustále
vyjednáváte. Jak se na bankéře teď zpětně díváte?
Určitě je to moje velká výhoda. Myslím si, že bankéřům rozumím lépe
než ti, kteří nemají podobnou historii, jakou mám za sebou já. Znám
jejich mentalitu, taktiku, postupy.
Obecně je to ale mezi bankéři tak
jako v jiných profesích – je mezi nimi
Mezi Londýnem a Amsterdamem.
Čtyřikrát až šestkrát týdně sedím
v letadle.
Co na to rodina?
Když mě poznají, tak jsou rádi, že
jsem dorazil. Ale vážně: moje rodina
věděla, do čeho jde, takže z toho
není stresovaná.
Jaká je u vás doma „úřední
řeč“?
Open Mine 1 I 2010
11
interview
Moje přítelkyně je původem Češka,
narodila se v Praze, ale vyrostla ve
Vídni. Když jsem doma, domácí řečí
je čeština, když nejsem doma, tak
němčina. Děti se samozřejmě ve
škole učí další jazyky.
A co považují Vaše děti za
svůj domov?
Určitě Prahu. Na prázdniny jezdí
domů.
Jak nejraději relaxujete?
Nejraději právě s rodinou, když se mi
podaří se s ní vidět. A také se snažím
co nejčastěji lyžovat, to mi hodně
pomáhá – i když zrovna v Holandsku
to moc nejde.
» Těžební průmysl stojí
pevněji nohama na zemi
než třeba bankovnictví.«
Kdo vás zná, potvrdí, že vás
prakticky není možné vidět
vyvedeného z míry, nikdy
nezvyšujete hlas. Jste taková
povaha, nebo se tak dobře
ovládáte?
Je to hodně o sebeovládání. Ale i já
mám chvíle, kdy – obrazně řečeno
– lezu po zdech v kanceláři. Není to
často, ale stává se to.
Pamatujete si, kdy jste měl
naposledy chuť někomu od
plic vynadat?
To už si nepamatuji. Určitě to byl
některý bankéř nebo někdo takový.
Těžba uhlí je obor, jehož
postavení ve společnosti je
citlivé, protože proměňuje
prostředí kolem nás. Jak se
osobně vyrovnáváte s tím, že
pracujete v tomto odvětví?
Musíme se na to dívat realisticky.
Zatím neexistuje náhrada za koksovatelné uhlí a koks ve výrobě uhlíkové oceli. Naše odpovědnost spočívá
v tom, že se musíme starat, aby těžba probíhala udržitelným způsobem,
aby nebyla pro oblasti, kde působíme, likvidační. A to přesně děláme.
Myslím si, že naše společnost dělá
skutečně mnoho pro to, aby dopad
naší činnosti na krajinu byl co možná
nejmenší.
Těžební společnosti bývají
častým terčem útoků ze strany
ekologických organizací…
To už k našemu podnikání patří.
Snažíme se vést se všemi otevřený
a konstruktivní dialog, ale pokud
přesto k nějakým útokům dojde,
vyrovnáme se s tím.
Jak často navštěvujete doly,
které NWR vlastní?
Jen zřídka, což mě mrzí. Je to hlavně
z časových důvodů. Já jsem ale pro
firmu přínosnější na jiných místech.
Měl jste možnost vidět
také jiné doly než ty v okolí
Karviné?
Kromě našich dolů jsem navštívil jen
povrchové doly, ne hlubinné.
doevropských zemí?
Povrchová těžba (hnědého
uhlí – pozn. red.) pro NWR zajímavá není?
Je to úplně jiný způsob podnikání
s jiným produktem, na jiném trhu,
s jinými odběratelskými řetězci.
Nevidím v tom žádný synergický
potenciál.
Jak pokračuje plánovaná
expanze NWR do dalších stře-
Otázka expanze ve střední Evropě je
čím dál tím aktuálnější. Intenzivně se
zabýváme několika způsoby vstupu
na polský trh, který je podle našeho
názoru mimořádně perspektivní.
Jedním z nich je Debiensko. Podobný
projekt se ve střední Evropě neuskutečnil už řadu desetiletí. Hrozně
se na to těším, i když má role bude
spočívat především v zajištění peněz,
abychom ten důl otevřeli.
Open Mine 1 I 2010
12
Jste spokojen s výkony ostravských dolů?
Určitě. Největším úspěchem posledních tří let je ale výměna těžebních
technologií v OKD, to je skutečně
revoluční změna a myslím si, že
Klaus-Dieter Beck (generální ředitel
OKD – pozn. red.) a jeho tým udělali
obrovský kus práce. Je skvělé, že se
jim to podařilo i přes obtížné období,
kterým jsme procházeli v minulém
roce. Také v tomto projektu byla má
role omezená především na zaplacení účtů. Nebylo to jednoduché, ale
podařilo se.
Zdá se, že volba Klause-Dietra
Becka na jeho pozici byla pro
NWR trumfem.
To jednoznačně.
O své roli ve firmě hovoříte
velmi skromně, přitom nemáte
na starosti pouze finance, ale
řízení celé exekutivy...
Ano, NWR nemá generálního ředitele,
pro holdingové struktury holandských
firem je to obvyklé. Generálního
ředitele má OKD a naše další provozní
dceřiné společnosti. Já jsem výkonný
ředitel NWR, takže skutečně řídím
denní chod firmy. Ale nepřeceňoval
bych to, každý z nás je nahraditelný.
Do představenstva, dozorčí
rady a dalších funkcí jste zís-
Open Mine 1 I 2010
13
interview
kali plejádu osobností z celého světa s rozmanitou životní
zkušeností. Který z kolegů vás
nejvíc zaujal či inspiroval?
Pracovat s Mikem Salamonem, naším
předsedou představenstva, uznávanou osobností v mezinárodním
těžebním průmyslu, je opravdu velký
zážitek.
Proč jste za sídlo firmy zvolili
právě Amsterdam?
Londýn je pro nás důležité centrum
s relevantním kapitálovým trhem
a finančním sektorem. Jako sídlo pro
firmy i zaměstnance je ale Londýn
zbytečně drahý. Přitom let z Amsterdamu do Londýna trvá tři čtvrtě
hodiny a díky časovému posunu ráno
v Londýně člověk přistane dřív, než
vzlétl z Amsterdamu, což je praktické. Kromě toho má Nizozemí příznivé
daňové prostředí.
» Práce, kterou teď dělám,
je mimořádně zajímavá,
napínavá a naplňující.«
Jak se liší korporátní prostředí
v České republice, v Amsterdamu, v Londýně? Jsou mezi
nimi hodně velké kulturní
rozdíly?
Korporátní prostředí se ani tolik
neliší, ale jedna věc mě v Holandsku
přece jen překvapila. Celá školní léta
nás v Čechách připravovali na život
v socialistické společnosti, ale skutečný socialismus zažívám až dnes.
V Holandsku ho totiž opravdu mají!
Dodnes jsem se s tím úplně nesrovnal, protože ta země vypadá na první
pohled úplně stejně jako zbytek
Evropy. Všichni lidé rozumí anglicky,
bez problému se s nimi dorozumíte,
ale je to úplně jiná kultura. Lidé si tu
mnohem víc cení svého zdraví, své
všeobecné pohody a tyto hodnoty
jsou na jejich žebříčku mnohem výš
nežli úspěch v práci nebo peníze,
které vydělají. Byl to pro mě docela
šok, protože Holandsko jsem vnímal
jako jednu ze zemí, kde vymysleli
kapitalismus. A já očekával, že podle
toho to tu bude vypadat.
protože jsem běhal po Londýně,
a po chvíli usnu. To je jedna varianta.
Druhá varianta je, že přijdu ráno
v Amsterdamu do kanceláře, přečtu si těch 300 e-mailů, co jsem si
tam den předtím nepřečetl, všichni
kolegové se mě snaží na chvilku
utrhnout, než zase odjedu, až je
najednou pozdě večer a já se vydám
domů. Třetí verze prakticky neexistuje.
Kolik lidí z amsterdamského
týmu jsou Holanďané?
Kdy jste byl naposledy na procházce? Nebo v divadle?
Asi polovina jsou Holanďani, zbytek
jsou jiné národnosti – jsme v pravdě
multikulturní tým, což podle mého
jedině přispívá k tomu, jak dobře
fungujeme. Máme lidi s různými
zkušenostmi a pohledem na věc.
V divadle? Asi před půl rokem
v Londýně, ale už nevím, co to přesně bylo. Už si vzpomínám: „Priscilla,
královna pouště”. Na procházce jsme
byli v sobotu s dětmi u moře. Foukal
vítr, bylo okolo nuly, během deseti
minut jsme byli všichni úplně vymrzlí
a museli jsme jít na kakao, což se ale
setkalo s velkým úspěchem, větším
než celá procházka.
S moderními komunikačními
prostředky člověk dnes pracuje i po odchodu z práce,
zároveň ale ubývá přímé
mezilidské komunikace.
Nechybí vám?
Přímých kontaktů mám stále dostatek. Myslím, že je to k dobru věci,
když jsou všichni dosažitelní třeba
e-mailem. Věci se dají vyřídit mnohem rychleji a efektivněji, mně to
maximálně vyhovuje. Jsem zamilovaný do svého iPhonu.
Jak vypadá váš obvyklý pracovní den?
Velmi často trávím pracovní dny na
cestách, například v Londýně. To pak
vstávám v pět hodin, v sedm nastoupím do letadla, v sedm londýnského času přistanu, jedu zacpaným
městem na nějaká jednání. Ta trvají
celý den, většinou jich stihnu pět
nebo šest. Pak zase zpátky zacpaným
Londýnem na letiště. V devět, v deset
večer přistanu, jedu domů a zhroutím se na gauč. Prohlédnu si e-maily,
které jsem celý den neměl čas číst,
Jak by vypadala ideální
dovolená?
Ideální dovolená je pro mě na
horách, takže doufám, že se mi to
v létě podaří.
Kdy jste si naposledy koupil
něco jen tak?
To si vůbec nepamatuji. Nakupuji jen
výjimečně.
Nikdy si neuděláte něčím
radost?
Nakupováním ne. I když… dnes jsem
využil toho, že jsem zase v Praze
a koupil jsem si jelení lůj. To je věc,
co se prodává jen v České republice,
v Holandsku ho nemají.
To je to samé jako Labelo?
To není to samé, jelení lůj je jelení lůj!
Open Mine 1 I 2010
14
příběh
Ochránce hornických
památek a tradic
být „u toho“, ovlivňovat věci veřejné,
„tlačit“ je kupředu, být užitečný, mít
úspěch – stejně jako za mlada. Proto,
a především kvůli jeho přebohatým
zkušenostem, schopnostem, chutí
a neutuchajícímu elánu přijal funkci
ředitele Nadace Landek.
Josef Kimer (druhý zprava) pracoval
v roce 1958 v Afghánistánu jako expert
pro důlní měřictví a geodézii.
„Ve svých 76 letech jsem neustále
v plné permanenci, což má tu výhodu,
že nemám čas navštěvovat lékaře,“
říká o sobě s úsměvem Josef Kimer,
člověk, který celý svůj plodný život
zasvětil hornictví. Už hezkou řádku let
by si mohl užívat poklidného života
seniora, jenže povaha a bouřlivý životní kvas valící se kolem něho mu nedá
sledovat to všechno dění jen očima
nezaujatého pozorovatele. Stále chce
„Všechno to začalo v době, kdy jsem
už v seniorském věku dělal vedoucího
odboru hornictví v podniku Unigeo,
který se zabývá kontrolou útlumu těžby,“ vzpomíná Kimer. „V té době sílilo
úsilí za vybudování hornického muzea
a záchranu technických památek.
U této iniciativy stáli Pravoslav
Vokřínek a Stanislav Vopasek, ředitelé
Nadace Landek. Jejich nadšení
a myšlenky mě vtáhly do tohoto dění.
Na Vopaskův návrh jsem byl zvolen
členem správní rady Nadace Landek
Ostrava a v září 2006 jsem se stal
ředitelem nadace právě po zesnulém
Vopaskovi. Tehdy jsem byl už dva
roky členem Klubu přátel Hornického
muzea OKD v Ostravě-Petřkovicích.“
Také díky Josefu Kimerovi se podařilo
zajistit finanční prostředky a zachránit
řadu technických památek pro rozvíjející se muzeum. Dnes po patnácti
letech existence má Nadace Landek
daleko širší poslání. Dále zachraňuje
a udržuje hornické unikáty, ale také
usiluje o zachování a obnovu hornických tradic a zvyků, seznamuje veřejnost s historií hornictví, jeho vývojem
a významem, vyvíjí bohatou publikační
činnost. Zaměřuje se i na podporu
kultury v regionu i mimo něj, aktivity
dětí a mládeže.
Na šachtách začínal už v 15 letech,
absolvoval VŠB v Ostravě, většinu
profesního života strávil v OKD.
„Velmi si vážím mimořádně vstřícného přístupu vedení OKD, respektive
Cíle Nadace Landek
• záchrana a údržba hornických památek a dokumentů, především v Ostravsko-karvinském revíru
• záchrana a údržba lokalit,
které s hornictvím souvisejí
nebo kdykoliv v minulosti
souvisely
• seznamování veřejnosti
s historií hornictví, jeho
vývojem a významem
• zachování a obnovování
starých hornických tradic
a zvyků
Nadace OKD. Pro srovnání – grant
Nadace OKD v loňském roce tvořil
třetinu z celkového objemu prostředků
získaných od všech našich sponzorů.
Nemalou část z toho věnujeme na
projekty Hornického muzea OKD,
což jen podtrhuje hlavní cíl nadace,“
zdůrazňuje Kimer.
V posledních letech usiluje Nadace
Landek o zapsání čtyř industriálních
ostravských hornických památek (Dolní Vítkovice a doly Petr Cingr, Vrbice
a Anselm) do Seznamu světového
kulturního dědictví UNESCO. Proniknutí mezi výjimečné světové památky
by nepochybně pomohlo ke zvýšení
zájmu o industriální turistiku i celý
ostravský region.
A jaká je Kimerova současná priorita?
„Zachovat činnost nadace v udržitelném rozvoji, a to především spoluprací
se sponzory, mezi něž na první místo
řadím Nadaci OKD v čele s Blankou
Týřovou.“
Open Mine 1 I 2010
15
nadace OKD
Nadace OKD
je pro Evropu
Jste taky pro Evropu? Nadace OKD rozhodně – tedy pokud
to zároveň pomůže i lidem v Česku. Přesně to je ten pravý
důvod, proč před dvěma lety spustila stejnojmenný grantový
program. Své ovoce přinesl o něco později, ale o to je sladší.
O co vlastně běží?
„Neziskové organizace se často potýkají se složitým přístupem k finančním prostředkům na svůj vlastní
provoz, na investice do vlastního rozvoje. Sponzoři raději dávají finance na
aktivity s konkrétním hmatatelným
výsledkem, s přínosem pro veřejnost.
Nechtějí neziskovkám přispívat na
elektřinu či opravu tiskárny, to pro ně
není zajímavé, i když se bez těchto nákladů projekt neobejde,“ říká
Miroslav Kundrata, ředitel Nadace
Partnerství.
K získání podpory je ovšem nezbytné připravit kvalitní a bezchybnou
žádost, která bude schopna obstát ve
schvalovacím řízení. Proces přípravy
žádosti vyžaduje řadu zkušeností,
odborných znalostí a mnohdy
i vstupní finance. A neziskové organizace často nedisponují ani zkušenostmi, ani financemi. A přesně tato
úvaha vedla Nadaci OKD ke spuštění
grantového programu, který nemá
v ČR a možná ani jinde ve střední
Evropě obdoby.
Jednou z možností, kde mohou neziskové organizace potřebnou podporu
získat, jsou fondy Evropské unie.
„Projekty, které se ucházejí o příspěvek z fondů EU, mohou získat
podporu i od Nadace OKD a použít
ji na zajištění odborného zpracování
projektu, studie proveditelnosti
a další potřebné dokumenty, které zvýší šance na získání evropské
finanční podpory,“ vysvětluje podstatu grantového programu Blanka
Týřová, ředitelka Nadace OKD.
„Do programu Pro Evropu se hlásí
organizace s promyšlenějšími
a dlouhodobějšími aktivitami. Zájem
je ve srovnání s ostatními grantovými
programy Nadace OKD relativně nízký, ale o to větší je šance na získání
podpory,“ dodává Vladislav Sobol,
mluvčí Nadace OKD.
Vsadili dva večery přemýšlení, dostali padesát tisíc.
Vsadili znovu a mají 30 milionů
Ve skutečnosti nejde o žádné hazardní hry, ale o úspěch, kterého s pomocí
Nadace OKD dosáhla novopacká
organizace Život bez bariér. Jako
první se jí podařilo naplnit podstatu
grantového programu Pro Evropu –
díky padesátitisícovému grantu Nadace OKD dosáhla na téměř třicetimilionovou dotaci z fondů Evropské unie,
kterou využije na vybudování centra
pro hendikepované lidi a seniory
v Podkrkonoší. Zajeli jsme se podívat,
jak se jim tu žije.
Městečko rozložené mezi kopci.
Červená železitá hlína na polích. Kolony aut, které se každý víkend valí
z Prahy do Krkonoš a nazpět. Středem města, nikoli po obchvatu, který
místním vláda slibuje už bezmála
patnáct let. Možná nejníže položený
skokanský můstek v Česku. A tradiční
Open Mine 1 I 2010
16
nadace OKD
65 000 korun
pro hornické
sirotky a děti
s cukrovkou
Na záchranu areálu zdejší nemocnice přispěl v Nové Pace prakticky každý, třeba
nákupem výrobků ze zdejší chráněné dílny.
závody v motokrosu, každý rok v červenci. Město, kde lidé díky třídění
odpadků nemusí platit za svoz ani korunu. Celkem 5000 duší. To
všechno je Nová Paka, místo, kde si lidé občas trochu závidí, ale kde
také dokáží dělat velké věci.
Areál nemocnice, kde má vyrůst nové centrum pro hendikepované, vypadá z dálky omšele a pobořeně. Zblízka ještě víc, koneckonců zdejší nemocnice je už roky uzavřená a od té doby do ní nikdo neinvestoval prakticky
ani korunu. Lokalita na kopci nad městem má ale úžasnou atmosféru.
„Život bez bariér?“ „Neznám,“ odpovídají náhodně oslovení chodci.
„Klášter?“ „Tak to je jiná. Klášter žije!“ Organizaci Život bez bariér podle
jména řada místních ani nezná, ale prakticky každý už nějakým způsobem
přispěl na záchranu areálu zdejší nemocnice, na kterou navazuje také
bývalý klášter, dodnes jedna z dominant města. I lidé z daleka znají zdejší
multižánrový festival „Klášter žije“, jehož výtěžek putuje na stejný účel.
Na fotkách v kanceláři občanského sdružení je řada známých tváří –
Mirek Topolánek, Miroslav Bosák a další. Za stolem sedí Jitka Fučíková
s manželem, tahouni většiny aktivit okolo zdejšího areálu. Josef Fučík je
po dopravní nehodě už řadu let na vozíku a je obdivuhodné, kolik aktivit
je schopen přes svůj hendikep zvládnout. Bez úsilí manželů Fučíkových už
by zdejší klášterní areál možná ani nestál.
Vyprávějí o nezištné pomoci 15 spolupracovníků, kteří do projektu dali
svoje srdce stejně jako oni. Nebo o letním festivalu, na kterém byla hlavní
scéna odpojena od elektřiny krátce před zahájením kvůli pozdě proplacené faktuře. Členové sdružení se na místě složili ze svého a příslušnou
částku doplatili. Festival proběhl, byl úžasný, s rekordní návštěvností
a skvělým počasím. Ale nikdo z lidí pod pódiem se nedozvěděl, jak to celé
bylo. Podobné příběhy, kdy se počítá každá koruna, jsou v neziskovém
sektoru denní chleba.
Teď se v Nové Pace blýská na lepší časy. S třicetimilionovou dotací se
práce na opravách areálu dosud plynoucí hlemýždím tempem posunou
rychle kupředu a město nabídne zázemí pro řadu sociálně vyloučených
osob, kterým v širokém okolí chyběly potřebné prostory, ale i příležitosti
překonat bariéry a vrátit se zpět do života. Klášter žije!
Dárcovství má mezi horníky velkou
tradici, Nadace OKD ale dokázala
vtáhnout do hry úplně všechny.
V předvánočním období spustila prodej keramických kapříků z chráněné
dílny Charity svatého Alexandra
a do první veřejné sbírky pod jejím
patronátem se zapojili nejen zaměstnanci OKD, ale i dalších firem, které
s nadací spolupracují, například OKD,
Doprava či Hlavní báňské záchranné
stanice. Sbírka probíhala i mezi veřejností v Ostravě a Karviné. Výtěžek ve
výši 65 000 Kč si rozdělí Občanské
sdružení svatá Barbora, které se stará
o hornické sirotky, a ostravská organizace Dítě s diabetem pečující o děti
s cukrovkou.
„Na Barborku se skládali horníci
už dříve, sdružení Dítě s diabetem si
vybrali zaměstnanci i veřejnost
v anketě na internetu,“ vysvětlila
ředitelka Nadace OKD Blanka Týřová,
proč ze stovek projektů dříve podpořených nadací získají příspěvek
z vánoční sbírky právě tato sdružení.
Open Mine 1 I 2010
17
těžba ve světě
Diamantová stezka
byla otevřena
250 000 hektarů pozemků v oblasti,
kde probíhá těžba diamantů, bylo
zpřístupněno veřejnosti díky spolupráci těžební společnosti De Beers
a rodiny Oppenheimerů, většinového
vlastníka této společnosti.
Diamantová stezka je projekt, který
veřejnosti představí minulost, současnost i budoucnost těžby diamantů
v Jižní Africe a jako součást kulturního i přírodního dědictví země,
zároveň však podpoří ochranu životního prostředí. Zajímavý je rovněž
pro místní turistický ruch – na stezce
nalezneme devět diamantových
dolů včetně světoznámé „Big Hole“
ve městě Kimberley, ale i jedinečné
přírodní skvosty v místních národních
parcích. Projekt rovněž otevírá dveře
pro výzkum a vzdělávací projekty.
Nápad zřídit Diamantovou stezku
vznikl v roce 2004, kdy společnost
De Beers podepsala memorandum
s organizací Birdlife, která spolupracuje také s řadou dalších velkých
těžebních společností. V uplynulých
letech vznikly podél stezky nové ubytovací kapacity a další služby, přibývá
kulturních událostí. Řada oblastí byla
zpřístupněna stezkami pro pěší nebo
zpevněnými cestami pro terénní auta.
Byla rovněž vyškolena skupina průvodců s detailními znalostmi místní fauny
a zřízena místa pro její pozorování.
Big Hole je jeden z nejznámějších
dolů světa.
(Zdroj: commons.wikipedia.org)
Obdobný projekt inspirovaný uhlím
v současnosti připravuje společnost
OKD na Ostravsku. Podrobnosti
naleznete v některém z následujících
vydání Open Mine.
Přísnější ochrana
životního prostředí
může mít vliv na ceny
energií
Zatímco poslední dvě desetiletí byla
ve znamení globální diskuse o znečištěném ovzduší a snaze o nápravu,
v budoucnosti se může totéž opakovat v případě vodních zdrojů.
Důsledkem přísnější ochrany životního prostředí může být podle amerických těžařů omezení investic do
rozvoje těžby uhlí a v dlouhodobém
kontextu zvýšení cen energií.
Nakládání s odpady podléhá
přísné evropské legislativě.
(Zdroj: en.wikipedia.org)
Snižování spotřeby vody a energií je velké
téma i v NWR. (Zdroj: en.wikipedia.org)
Předpokládají to alespoň někteří
producenti uhlí ve Spojených státech
v reakci na kroky Agentury na ochranu
životního prostředí (EPA, Environmental Protection Agency). Ta v poslední
době zesílila monitoring odpadních
vod, které při těžbě vznikají.
Open Mine 1 I 2010
18
těžba ve světě
BHP Billiton schválil investici ve výši
267 mil. dolarů na rozvoj uhelných
projektů v Austrálii
Světový lídr v těžbě BHP Billiton
začátkem roku oznámil svůj záměr
urychlit rozvoj svých uhelných projektů
v australském Queenslandu. Jedná se
o největší investici do těžby uhlí za
poslední tři roky, tedy od okamžiku, kdy
společnost NWR spustila svůj projekt
POP 2010.
Investice pomohou rozšířit těžbu
v lokalitách Caval Ridge a Peak Downs,
dohromady by se zde mělo těžit okolo
8 mil. tun uhlí ročně. Finance také půjdou na studie proveditelnosti v nových
lokalitách a rozšíření uhelného terminálu
v Hay Point o 20 %. Současná kapacita
terminálu je 44 mil. tun uhlí ročně.
Hay Point je jeden z největších přístavů
světa specializovaných na přepravu uhlí.
(Zdroj: www.greenaward.org)
Čína žádá vyšetřování
ohledně cen železné rudy
Čína, největší světový odběratel železné
rudy, chce prověřit, zda nedochází
ke kartelovému jednání mezi třemi
největšími producenty železné rudy při
sjednávání cen surovin pro výrobu oceli.
„Antimonopolní úřad právě zkoumá
situaci,“ řekl na tiskové konferenci
mluvčí čínského ministerstva obchodu
Yao Jian.
V uplynulých týdnech společnosti Vale
SA, Rio Tinto a BHP Billiton oznámily
ukončení tradičních ročních kontraktů
na odběr železné rudy. Čínským ocelá-
řům těžební společnosti nabídly kratší
kontrakty.
Kritika této nové praxe nezazněla pouze
z Číny. Také řada ocelářů z jiných zemí
už komentovala kontrolu cen ze strany
zmíněných těžebních společností.
Eurofer, evropské sdružení výrobců oceli, minulý měsíc upozornilo Evropskou
komisi na možné omezení soutěže
a zneužití dominantního postavení ze
strany největších dodavatelů.
Do diskuse se zapojila i světová ocelář-
Kolem železné rudy se začíná přiostřovat. Čína také nedávno obvinila vysoce postavené
manažery společnosti Rio Tinto z korupce. Hrozí jim vysoké tresty. (Zdroj: britannica.com)
Rudé zlato
(Zdroj: commons.wikipedia.org)
ská asociace (WSA), která rovněž žádá,
aby byla situace na trhu prošetřena
úřady pro dohled nad hospodářskou
soutěží.
Šéf WSA, Ian Christmas, k tomu řekl:
„Úřady musí vyhodnotit, zda tyto tři
společnosti mají na trhu dominantní
postavení. A musí rozhodnout, jestli je
nesoutěžní charakter tohoto podnikání,
které se dotýká prakticky všech oblastí
ekonomiky, ve veřejném zájmu.“
Open Mine 1 I 2010
19
aktuality
NWR je jednou z nejlépe řízených
společností ve střední Evropě
Společnost New World Resources N.V. byla vyhlášena nejlépe řízenou společností v těžebním a metalurgickém průmyslu v žebříčku nejlépe řízených společností
regionu střední a východní Evropy („Best Managed Company in the Metals and
Mining Sector in Central and Eastern Europe”) vyhlašovaném každoročně časopisem Euromoney.
Ž
ebříček oceňuje společnosti
s nejpřesvědčivějšími a nejpromyšlenějšími podnikatelskými
strategiemi v rámci celého regionu
na národních trzích i v jednotlivých
odvětvích a vyzdvihuje ty společnosti, které prokazují nejlepší standardy
v corporate governance.
Hodnocení se opírá o průzkum
mezi analytiky významných bank,
konzultačních firem a výzkumných
institucí zaměřujících se na střední
a východní Evropu. Respondenti jsou
požádáni, aby nominovali tři nejlepší
společnosti v každé zemi či odvětví,
které sledují, a to s přihlédnutím
k tržní síle, ziskovosti, růstovému
potenciálu, kvalitě managementu
a také výnosům.
NWR ve stejném žebříčku bodovalo
ještě jednou, a to druhým pořadím
v hodnocení společností, které vykázaly nejlepší zlepšení („Most Improved Company in Central and Eastern
Europe”). „Obě ocenění nás velmi
těší nejen proto, že jsou uznáním
tvrdé práce, píle a talentu našeho
manažerského týmu, ale obzvláště
proto, že reflektují názor profesionálů a odborné veřejnosti na trzích,
kde působíme,” říká Petra Mašínová,
ředitelka korporátní komunikace
NWR.
Na vrchol v jednotlivých kategoriích vystoupaly firmy s těmi nejvyššími
standardy corporate governance.
Zařazení do žebříčku nejlépe
řízených společností ve střední
a východní Evropě zveřejněného
v květnovém vydání časopisu představuje nejvýznamnější ocenění,
které Euromoney společnostem
v regionu uděluje.
Kompletní výsledky průzkumu
včetně metodiky jsou k dispozici
na webových stránkách časopisu
na adrese www.euromoney.com
a také v květnovém tištěném vydání
časopisu.
Open Mine 1 I 2010
20
společenská odpovědnost
Sedm dobrých zpráv
Média jsou plná katastrof a také Open
Mine byl v posledním čísle s optimismem opatrný vzhledem k probíhající
finanční krizi. Proto jsme se rozhodli
připravit alespoň jednu stránku, která
přinese jen samé zaručeně dobré
zprávy.
šího rodáka – Jana Amose Komenského – myslitele, který zásadním
způsobem ovlivnil vzdělávání v celé
Evropě. Výsledkem je tříkilometrová
naučná stezka, literární soutěž, akce
pro veřejnost a také kvíz zařazený do
vzdělávacích programů ve školách.
1. Zájem o granty je letos rekordní
4. Nejlepší veřejné prostranství
Nadace OKD vstoupila do třetího
roku své činnosti novým grantovým
kolem. Zájem neziskových organizací
o grantové programy nadace byl vždy
značný, letos však překonal veškerá
očekávání. Nadace eviduje téměř
tisícovku žádostí, mezi nejlepší z nich
rozdělí přibližně 20 milionů korun.
800 hodin práce a 350 tisíc korun
od Nadace OKD vedly k prvenství
v soutěži o nejlépe upravené veřejné
prostranství v České republice. Získal
jej odpočinkový areál na sídlišti
v Klimkovicích nedaleko Ostravy.
Komunitní projekt, který si místní lidé
sami navrhli a zrealizovali, proměnil
prázdné prostranství mezi panelákovou
zástavbou na místo kypící životem.
2. Ochrana beskydských studánek
Ochránci přírody z Valašského Meziříčí
pokračují v realizaci projektu Mapování studánek a mokřadních lokalit
v Beskydech. V rámci projektu podpořeného Nadací OKD shromažďují údaje
o studánkách, pramenech, tůních či
podmáčených horských lukách. Nyní
mají v databázi 229 lokalit, o které
pravidelně pečují.
3. Jan Amos Komenský ožil ve
Fulneku
Českou republiku v poslední době
reprezentují především hokejisté či
modelky. Ve Fulneku se rozhodli tuto
situaci změnit a s asistencí Nadace
OKD oživit odkaz zdejšího nejslavněj-
5. Manuální práce ještě nikomu
neuškodila
Mladí lidé však dávají stále častěji
přednost humanitním oborům nebo
práci s počítačem a lidé pomalu ztrácí
manuální zručnost. Soutěž „Řemeslo má zlaté dno“, která proběhla na
ostravských základních školách, tak
malým žáčkům zprostředkovala řadu
netradičních zkušeností. Vyzkoušeli si
práci s obyčejnými šroubky a matičkami, pilou na dřevo, připojování drátků
k žárovkám či smažení palačinek.
Na šestičlenná družstva čekalo také
umělecké fotografování, vázání kytic
či poznávání částí automobilového
Ve Fulneku ožívá zdejší kapucínský klášter i odkaz Jana Amose Komenského.
motoru. U všeho jim radili učni nebo
studenti daného oboru, které zase
sledoval jejich mistr či pedagog. Akci,
která dává školákům šanci poznat
různé obory, podpořila Nadace OKD
v programu „Pro radost“ částkou
55 tisíc korun.
6. Senioři i děti v centru dění
Fiducia patří s plochou 100 metrů
čtverečních k největším antikvariátům
na severní Moravě a ve Slezsku. Náleží
k němu totiž stejnojmenné kulturní
centrum s malou galerií specializovanou na fotografické výstavy a ještě
jedna větší galerie ve sklepě. Pod patronací Nadace OKD se tu každý měsíc
konají výtvarné ateliéry pro děti či
přednášky pro seniory. „Tématem přednášek byly ostravské osobnosti nebo
protikomunistický odboj,“ říká vedoucí
projektu Marcela Lysáčková, jejíž otec
byl horníkem na dolu Máj a později
vychovatelem na hornickém učilišti.
7. Solidarita i v těžké době
Nejlépe upravené veřejné prostranství v České republice v roce 2009.
Občanské sdružení svatá Barbora,
které pečuje o hornické sirotky, má
jeden důvod k radosti navíc. Sbírka
v její prospěch, která tradičně probíhá
na šachťácích, setkáních zaměstnanců
OKD, vynesla rekordní sumu 256 900 Kč.
Bude tak moci zvýšit své příspěvky
na vzdělávání všem dětem, které má
pod patronací. Nově bude přispívat na
pořízení počítače, bez kterého je dnes
studium už těžko představitelné.
21
x-x-x-x-x-x-x-x-x
fotogalerie
| photogallery
Zelených oáz přibývá
Čerstvě zasetou trávu už spásají brontosauři.
Místo hald hlušiny nový myslivecký revír.
Do nového dinoparku v Macurůvce
nedaleko Orlové
proudí davy dětí.
Nová tvář kraje. Kostel sv. Barbory v Loukách
nad Olší od architekta Ladislava Mirty.
Severní část obce Louky musela ustoupit
těžbě. Dodnes ji připomíná tamní kostel.
Open mine 1 I 2009
24
x-x-x-x-x-x-x-x-x
Procházka podél Lazecké stružky.
Vydejte se Po stopách OKD.
Severní Morava patří mezi nejzelenější
regiony také díky těžbě.
Šikmá věž v Karviné. Kostel svatého Petra
z Alkantry, místní barokní unikát.
Na dohled největšího
hlubinného dolu v zemi.
Open mine 1 I 2009
Lidé odešli kvůli uhlí.
Zůstal ráj pro ryby,
obojživelníky i ptáky.
Open Mine 1 I 2010
25