poziční dokument č. 1

ROPNÝ ZLOM
POZIČNÍ DOKUMENT Č. 1
Trast pro ekonomiku a společnost
Brno, září 2007
Tento text je součástí ediční řady Poziční dokumenty Trastu pro ekonomiku a společnost.
Poziční dokument vyjadřuje stanovisko Trastu ke konkrétním problémům, které členové
Trastu považují za důležité. Poziční dokumenty jsou příspěvkem TESu do širší společenské
diskuse a mají za cíl přispět k formování veřejných politik, resp. přinášet návrhy na
možná řešení na úrovni státních a mezinárodních politik. Poziční dokumenty profilují
Trast v důležitých společenských otázkách a zajišťují jeho čitelnost. Poziční dokumenty
procházejí anonymním recenzním řízením.
Trast pro ekonomiku a společnost je český nezávislý think-tank. Trast podporuje
odborníky a zainteresovanou veřejnost v práci na ekonomických a sociálních modelech,
konceptech a praktických řešeních, podporujících sociální spravedlnost, udržitelnost
a korporátní odpovědnost. Trast chce především otevírat a rozšiřovat odbornou i veřejnou
diskusi a kritiku převládajících premis neoklasické ekonomie a neoliberalismu, analyzovat
důsledky a možná rizika současných politik pro sféru sociální a ekologickou a pro koncepci
demokratického a právního státu a přinášet konstruktivní návrhy možných řešení,
podporovat vznik, rozvoj lokálních, etických, demokratických ekonomických alternativ
fungujících v praxi a přispívat k formování a rozvoji kritického myšlení v české společnosti.
Jednotlivé cíle Trastu jsou naplňovány v rámci tématických programů:
Přímé zahraniční investice - Program „Přímé zahraniční investice“ systematicky
pracuje na zmapování následků přímých zahraničních investic, jakožto klíčového prvku
ekonomické globalizace, pro ekonomiku a společnost.
Policy Interventions - Program „Policy Interventions“ je platformou pro všechny, kteří
chtějí vnášet do veřejné debaty o závažných společenských tématech nové úhly pohledu.
Analyzujeme a diskutujeme např. otázky důchodové reformy v České republice.
Lokální etické a demokratické ekonomiky - Program „Lokální, etické a demokratické
ekonomiky“ je zaměřen na hledání a podporu reálných ekonomických alternativ v České
republice s důrazem na lokální úroveň ekonomických aktivit, který pramení z přesvědčení,
že lokalizovaná ekonomická aktivita je udržitelná jak pro komunitu, tak pro životní
prostředí.
Energie – Program „Energie“ je zaměřen na otázky zdrojů energie. V projektu „Ropný
zlom“ se zaměřuje na informování a šíření osvěty o otázkách spojených s nadcházejícím
vrcholem v těžbě ropy a s tím souvisejícími socioekonomickými změnami.
© 2007 Trast pro ekonomiku a společnost
Editor: Jan Drahokoupil
ISBN: 978-80-254-0482-9
::: ROPNÝ ZLOM
Ropný zlom, anglicky Peak Oil, je stručné vyjádření skutečnosti, že ropa je neobnovitelný
energetický zdroj a že se pravděpodobně nacházíme v období, kdy lidstvo již vytěžilo
polovinu všech známých zásob ropy.
Od začátku průmyslové těžby ropy kolem roku 1860 až dosud světová těžba ropy jen
stoupala. Jakmile však bude (nebo možná už bylo) dosaženo bodu, kdy bude (byla) vytěžena
polovina veškerých ropných zásob, těžba s největší pravděpodobností začne (začala) klesat.
Proto se používá pojmu „zlom“. Ropný zlom neznamená, že ropa za pár týdnů nebo let bude
zcela vytěžena.
Důsledkem poklesu těžby však bude nevyhnutelný růst nákladů. Postupně budou
vyhledávána ložiska méně bohatá, bude se těžit ve složitějších geologických a klimatických
podmínkách, bude věnována pozornost i netradičním zdrojům jako jsou ropné břidlice nebo
asfaltové písky. I když vyjádření těchto skutečností v cenách ropy či finačních nákladech
na její těžbu může být různé, energetická návratnost těžby už ve skutečnosti s největší
pravděpodobností začala klesat.1
Současná civilizace, od zemědělství až po zábavu, je na
levné ropě životně závislá. Jestliže tedy těžba ropy
začne stagnovat a následně klesat a současně
začnou (nebo už začaly) soustavně a nevratně
růst náklady na její těžbu, bude to mít
pro budoucnost a další vývoj lidstva
pravděpodobně vážné a z hlediska
podloženého současnými
znalostmi i historickými
zkušenostmi těžko
představitelné
důsledky.
::: HUBBERTOVA KŘIVKA
Skutečnost, že těžba ropy v čase vždy probíhá podle určité křivky, objevil už v 50. letech
geolog firmy Shell M. King Hubbert (Hubert, 1971). Platnost křivky, později nazvané po něm
Hubbertovou2, dokázal nejdříve na jednotlivých ropných polích, a potom za všeobecného
posměchu kolegů a veřejnosti i pro celé Spojené státy, když předpověděl ropný zlom pro USA
na léta 1965 – 1970. V roce 1970 tam však ropný zlom skutečně nastal a od té doby v USA,
kdysi její největší producentské zemi, těžba ropy klesá.
≈ Graf 1: Hubbertova křivka pro ropné pole s 8 vrty
Na grafu 1 je vidět průběh Hubbertovy křivky pro
jednotlivé vrty i pro celé ropné pole. Je zřejmé, že
s rostoucím počtem vrtů se křivka vyhlazuje a blíží
ideálnímu tvaru. Ten je dán tím, že se vždy nejdříve
vytěží snadno dostupná a tedy z hlediska nákladů
relativně levná ropa. Jakmile však začne výtěžnost
vrtu klesat a jednotkové náklady na těžbu stoupat,
nutně se dospěje do okamžiku, kdy se do těžby vloží
více, než z vrtu dostaneme - a je lhostejné, zda náklady
čas
vyjádříme ve finančních nebo fyzikálních jednotkách.
Jestliže se do těžby musí vkládat více peněz
nebo energie, než se pak v podobě ropy vrátí,
Těžba a dovoz ropy v USA
těžba končí.
Skutečný průběh těžby ropy v USA
je znázorněn v Grafu 2 ∆
Hubbert (†1989) v roce 1970 předpověděl
ropný zlom pro celou planetu na léta 1995
- 2000. Nemohl pochopitelně předpokládat,
že během dvou ropných krizí (1973, 1979) se
těžba i růst spotřeby drasticky sníží a tím se
milióny barelů denně
těžba
Zdroj: http://wolf.readinglitho.co.uk/mainpages/hubbert.html
těžba
dovoz
dosažení ropného zlomu oddálí. V jeho době však vyvrcholilo objevování nových ložisek a od té doby
nových nálezů ubývá. V současnosti klesá těžba v 54 ze 65 ropných zemí. Dnes se odhaduje, že globální
ropný zlom nastane (nastal) někdy mezi lety 2004 – 2010 (Campbell, 2002). Přesnější určení je asi
těžko možné - ani geologové nevidí pod zem přesně a kromě toho státy jako Saúdská Arábie neumožňují
svá data nestranně ověřovat. Většina odborníků sdružených v organizaci ASPO3 se však shoduje, že
aktuální stav vypadá přibližně tak, jak znázorňuje graf 3.
Graf 3: Vývoj těžby ropy a zemního plynu – odhad
ropného zlomu (Zdroj: ASPO, 2007) ∆
Jednotlivé křivky v grafu znázorňují
různé kategorie ropy a doprovodných
látek („konvenční“ ropa, těžká ropa,
ropa ze dna hlubokých moří, ropa
z polárních oblastí, kondenzát apod.4)
Z grafu vyplývá, že těžba konvenční
lehké „sladké“ ropy nejspíš vyvrcholila
v roce 2004, zatímco zlom celkové
těžby nastane asi v roce 20105. Modely
různých autorů jsou pochopitelně
různé, avšak průběh křivek je podobný.
Existují i odborníci a publicisté, kteří
s uvedenými závěry nesouhlasí – buď
argumentují, že ropný zlom nastane
až někdy kolem roku 2035 (viz např.
CERA, 2006) nebo někteří dokonce
tvrdí, že se ropa někde v hlubinách země neustále obnovuje a že jde v podstatě o nevyčerpatelný
zdroj (Gold, 1998). Přehledový zdroj různých scénářů ropného zlomu s dalšími odkazy je v článcích
(Lynch, 2001) nebo (Wood et al. 2004).V češtině o nich stručně referuje Kalous (2005b).
::: MOŽNOSTI ŘEŠENÍ
Organizace ASPO vypracovala Protokol o vyčerpání (Depletion protocol), zvaný též Protokol
z Rimini nebo Uppsalský protokol6. Jde o návrh mezivládní dohody, určitou analogii
Kjótského protokolu o skleníkových plynech. Poprvé byl přednesen v Rimini na 29. výroční
konferenci výzkumného centra Pio Manzu konané 18. - 20. října 2003. Pio Manzu je instituce
zabývající se už od konce 60. let geopolitickým a environmentálním výzkumem a slouží
i jako poradní orgán OSN. Navrhuje vládám provést celosvětovou inventuru zásob ropy
včetně stanovení tempa jejich vyčerpávání, omezit spotřebu a spekulativní obchody s ropou
a podporovat rozvoj alternativních zdrojů.
Chmurnost některých předpovědi vývoje „postfosilní“ společnosti je dána mírou
závislosti naší civilizace na ropě a z ní vyplývající zranitelnosti všech základních oblastí
života lidstva7. V čele tohoto plýtvavého způsobu organizace společnosti a ekonomiky
jsou Spojené státy americké. Se svými 5 % světové populace spotřebovávají skoro 30 %
světových energetických zdrojů (Hirsch et al., 2005). Není proto divu, že jsou i v čele
světových diskusí o ropném zlomu. Téma v USA už dávno přešlo z aktivistických kruhů
a internetových diskusí do zorného pole vlády
a především jejích silových resortů, jako jsou
ministerstva obrany a vnitra a tajné služby.
Ministerstvo energetiky si nechalo vypracovat
analýzu, která je obvykle nazývána podle
jejího hlavního autora Hirschovou zprávou
(ibid.). Ze zprávy vyplývá, že kdybychom začali
okamžitě realizovat opatření nutná ke zmírnění
závažných následků ropného zlomu, trvalo by to
asi 20 let, než by se dostavily žádoucí výsledky.
Ani z pohledu mainstreamové ekonomie
není zaručeno, že nárůst ceny ropy povede
k automatickému přizpůsobení míry a způsobu
její spotřeby stavu ubývajících zásob a dynamiky
jejich vyčerpání8,9.
Je příznačné a také vrcholně nebezpečné pro další globální vývoj, že reakce současné vládnoucí
garnitury nejbohatší země světa zatím ukazují spíše na její snahu o silová řešení realizovaná na úkor
zbytku lidstva. Konkrétní doklady podporující tento závěr přinášejí materiály produkované organizací
Project for the new American Century (PNAC)10, thinktanku vedeného známým konzervativním
novinářem Williamem Kristolem, který má zásadní vliv na formulování současné nekonzervativní
americké politiky.
V radikálním aktivistickém prostředí, kde se o problému ropného zlomu nejdříve začalo diskutovat,
vznikla řada katastrofických vizí nedaleké „postfosilní“ budoucnosti11. Přesto se dají najít i pozitivněji
laděné návrhy na možná řešení, která budou spočívat v celém komplexu opatření na všech úrovních,
od vlád a zákonodárců přes obce, občanská sdružení a komunity až po jednotlivce. Jejich obsah se dá
stručně shrnout asi takto12:
n urychlená podpora obnovitelných zdrojů energií
n úspory energií ve všech oblastech
n změna způsobu života směrem k omezování spotřeby
n změna ekonomického paradigmatu nahrazující všeobecné zbožnění růstu
n decentralizace a lokalizace ekonomik, především v oblasti obstarávání
základních životních potřeb
n renesance komunitního života, snaha o větší míru soběstačnosti
::: IMPLIKACE PRO ČESKO
V uvedeném stručném souhrnu lze hledat i základ možných budoucích řešení vhodných
pro podmínky České republiky. Tento dokument si prozatím neklade za cíl jejich rozsáhlejší
definice ani návrhy konkrétních opatření. Ty budou věcí nejbližší budoucnosti a budou dále
rozvíjeny a zpřesňovány i v návaznosti na konkrétní vývoj situace. Aktuální vývoj k datu
uzávěrky tohoto dokumentu ukazuje například na užitečnost budoucího rozboru souvislostí
důsledků ropného zlomu, globálních změn klimatu a navazujících rizik pro světové
zemědělství a potravinovou bezpečnost.
Trast pro ekonomiku a společnost chce tímto dokumentem upozornit českou veřejnost
na otázku ropného zlomu. Zároveň apeluje na vládu, zákonodárce, regionální a místní
samosprávy i občanskou veřejnost a média, aby se začali aktivně zúčastňovat procesů
a opatření vedoucích dlouhodobě ke zmírňování očekávaných následků ropného
zlomu.
::: VYSVĚTLIVKY
1 Lze si například představit takový scénář ekonomického vývoje,
kdy rostoucí ceny ropy spustí inflaci a následně standardní
mechanismus protiinflačních opatření, např. růst úrokových měr,
po nevyhnutelném poklesu poptávky se cena ropy zase sníží, ale
zvýšit těžbu už v důsledku vyčerpání ložisek nebude možné – tento
vývoj by mohl vyústit v zahájení trendu lokalizace ekonomik na
úroveň států nebo regionů. Jak je však uvedeno jinde v textu,
možných scénářů byla publikována celá řada a podrobnější rozbor
se vymyká rozsahu tohoto dokumentu.
2 Hubbertova křivka je grafické vyjádření derivace funkce
Q(t) = Qmax / (1+aebt) , Qmax je celková prokázaná zásoba zdroje,
Q(t) kumulativní produkce, a a b jsou konstanty. Více vi: Alfred
J. Cavallo, Natural Resources Research,Vol. 13,No. 4, December
2004, použitý matematický aparát je srozumitelně vysvětlen
zde: http://wolf.readinglitho.co.uk/subpages/hubbertmaths/
hubbertmaths.html.
3 ASPO (The Association for the Study of Peak Oil & Gas, tj.
Sdružení pro studium vrcholu těžby ropy a zemního plynu,
http://www.peakoil.net/) je neformální síť vědců – členů
a spolupracovníků evropských institucí a universit, zajímajících
se o určení data a dopadu vyvrcholení a poklesu světové těžby
ropy a plynu, zejména s ohledem na omezenost zdrojů. Posláním
ASPO je: (1) Definovat a posoudit světové zdroje ropy a plynu;
(2) Modelovat vyčerpání zdrojů s přihlédnutím k poptávce,
ekonomice, technologii a politice; (3) Posilovat uvědomování
závažných následků pro lidstvo. ASPO má v současnosti 26 členů
ve 14 zemích: Dánsku, Finsku, Irsku, Itálii, Německu, Nizozemí,
Norsku, Portugalsku, Rakousku, Španělsku, Švédsku, Švýcarsku
a Velké Británii. Myšlenka ASPO vznikla v Německu v prosinci
2000 za účasti Colina Campbella a tehdejšího šéfa německé
instituce BGR (Spolkový úřad pro geologii a nerostné suroviny)
prof. Wellmera, později se jí ujal dnešní předseda ASPO profesor
Kjell Aleklett z university v Uppsale ve Švédsku, kde se v květnu
2002 konala první mezinárodní konference k tématu Peak Oil
a kde dnes ASPO sídlí. Velice silnou stránkou publikační činnosti
ASPO jsou jejich Newsletters na webu irské odnože ASPO, které
Colin Campbell osobně rediguje (a řadu jich také sám píše) už
od ledna 2001. Vedle obecnějších úvah o dopadu Peak Oilu na
civilizaci, politiku a ekonomiku tam lze nalézt např. hodnocení
jednotlivých zemí – producentů i dovozců ropy a zemního plynu,
informace o stavu jednotlivých ložisek, aktuality ze světového dění
kolem ropy a zemního plynu apod.
4 Ke grafu je nutno zdůrazit, že nezahrnuje takové zdroje jako ropné
písky nebo břidlice, na něž se v poslední době obrací pozornost
těžařů. Způsob, jímž se z nich prozatím víceméně experimentálně
těží (s pomocí vodní páry), vyžaduje vložit do nich více energie než
se z nich získá.
5 V grafu jsou ve vzestupné části křivky v minulosti patrné dva poklesy
těžby: Po izraelsko-arabské válce v r. 1973 a na začátku íránsko-irácké
války v r. 1981. Možné ekonomické i politické krize v budoucnosti mohou
vývoj pochopitelně v tomto smyslu ovlivnit, tj. způsobit skokové poklesy
odlišující se výrazně od teoretického průběhu křivek.
6 Plný text Protokolu o vyčerpání je dostupný na: http://www.peakoil.
ie/downloads/oil_depletion_protocol.pdf. V českém jazyce o Protokolu
o vyčerpání referuje Kalous (2005a).
7 Samostatný rozbor by si zasloužila problematika zemědělství a jeho
závislosti na fosilních surovinách. Nejen že se moderní zemědělství bez
ropy a zemního plynu už dávno neobejde, ale dostalo se postupně do
stavu, kdy do zemědělských produktů a potravin musíme vkládat ve formě
fosilních zdrojů stejně nebo i více energie, než z nich získáváme. Ve větší
míře než jako na zdroji pohonných hmot je v této souvislosti riziková
závislost zemědělství na zemním plynu jako na základní surovině pro
výrobu umělých hnojiv. Základní článek k tomuto tématu (Pfeiffer, 2004)
obsahuje desítky odkazů na publikace upřesňující a kvantifikující uvedená
tvrzení. Jeho název, „Jíme ropu a zemní plyn“, v žádném případě není
nadsázkou. I když se to v kontextu české či evropské reality dotovaného
omezování zemědělské produkce může zdát absurdní, z citovaných názorů
vyplývá, že taková míra závislosti zemědělství na fosilních zdrojích může
významně ohrozit zajištění výživy lidstva v planetárním měřítku.
8 Už v červnu 2004, kdy se barel surové ropy prodával za 40 dolarů, řekl
investiční bankéř a energetický poradce Bushovy vlády Matthew Simmons
v interview pro BBC (http://news.bbc.co.uk/1/hi/business/3777413.
stm), že cena surové ropy potřebná pro účinnou tržní regulaci spotřeby
ropy a ropných produktů je podle jeho výpočtů kolem 182 dolarů za barel,
což by např. v USA znamenalo zhruba ztrojnásobení maloobchodní ceny
benzínu. Vývoj od té doby i dnešní stav (říjen 2007), kdy cena surové ropy
atakuje hranici 80 dolarů za barel, dává Simmonsovi zatím za pravdu.
9 Přehled přednášek Matthewa Simmonse ke stažení ve formátu .pdf:
http://www.simmonsco-intl.com/research.aspx?Type=msspeeches
10 Internetová stránka PNAC: http://www.newamericancentury.org/. O roli
PNAC v otázce ropného zlomu a americké zahraniční politiky referuje
Kalous (2005c).
11 Za všechny viz třeba internetové stránky Matta Savinara (http://www.
lifeaftertheoilcrash.net), http://www.dieoff.com/, nebo stránky Mike
Rupperta (http://www.fromthewilderness.com).
12 Různé přístupy k postfosilní společnosti viz následující internetové
stránky:
http://www.theoildrum.com/
http://resourceinsights.blogspot.com/
http://www.communitysolution.org/
http://www.kunstler.com/
http://anthropik.com/thirty
::: REFERENCE
ASPO (2007) – The Association for the study of peak oil and gas. Newsletter No. 73- January 2007. Citováno 24. února 2007.
Campbell, Colin J. (2002) „Forecasting Global Oil Supply 2000-2050“. Hubbert Center Newsletter, č. 2002/3.
Dostupné on-line na: http://hubbert.mines.edu/news/Campbell_02-3.pdf. Citováno 20. listopadu 2006.
CERA (2006) „Why the ‘Peak Oil’ Theory Falls Down – Myths, Legends, and the Future of Oil Resources“. Cambridge Energy
Research Associates, Inc., 2006. Shrnutí dostupné na: http://cera.ecnext.com/coms2/summary_0236-821_ITM. Citováno
20. listopadu 2006.
Gold, Thomas (2001) „The deep hot biosphere: the myth of fossil fuels“. Copernicus Books/ Springer-Verlag, New York, 1998.
First softcover printing 2001. ISBN 0-387-95253-5.
Heinberg, Richard (2006) „The Oil Depletion Protocol: A Plan to Avert Oil Wars, Terrorism and Economic Collapse“,
ISBN-13: 9780865715639
Hirsch, Robert L.; Bezdek, Roger; Wendling, Robert (2005) „Peaking of world oil production: impacts, mitigation, & risk
management“. National Energy Technology Laboratory, únor 2005.
Dostupné on-line na: http://www.netl.doe.gov/publications/others/pdf/Oil_Peaking_NETL.pdf. Citováno 20. listopadu 2006.
Hubert, King M. (1971) „Energy from fossil fuels“. Science, svazek 109, č. 2823 (4. února 1949), str. 103-109. Dostupné on-line
na: http://www.hubbertpeak.com/hubbert/science1949/. Citováno 20.11.2006.
Kalous, Jindřich (2005a) „Kdo studuje blížící se vyčerpání ropných zdrojů“. Britské listy, 21.7.2005.
Dostupné on-line na: http://www.blisty.cz/art/24200.html. Citováno 20. listopadu 2006.
Kalous, Jindřich (2005b) „Jak přežít budoucnost. Scénáře ropného šoku“. Britské listy, 3.8.2005.
Dostupné on-line na: http://www.blisty.cz/art/24380.html. Citováno 20. listopadu 2006.
Kalous, Jindřich (2005c) „Ropa: ze zámoří přicházejí znepokojivé zprávy“. Britské listy, 8.8.2005.
Dostupné on-line na: http://www.blisty.cz/art/24474.html. Citováno 20. listopadu 2006.
Lynch, Michael C. (1998) „Crying Wolf: Warnings about oil supply“. Březen 1998.
Dostupné on-line na: http://sepwww.stanford.edu/sep/jon/world-oil.dir/lynch/worldoil.html. Citováno 20. listopadu 2006.
Pfeiffer, Dale Allen (2004) „Eating Fossil Fuels“. From The Wilderness Publications, 2004.
Dostupné on-line na: http://www.fromthewilderness.com/cgi-bin/MasterPFP.cgi?doc=http://www.fromthewilderness.com/
free/ww3/100303_eating_oil.html. Citováno 20. listopadu 2006.
Wood, John H; Long, Gary R.; Morehouse, David F. (2004) „Long-Term World Oil Supply Scenarios. The Future Is Neither as
Bleak or Rosy as Some Assert“. Energy Information Administration, 18. srpna 2004. Dostupné on-line na: http://www.eia.doe.
gov/pub/oil_gas/petroleum/feature_articles/2004/worldoilsupply/oilsupply04.html. Citováno 20. listopadu 2006.
DALŠÍ ZDROJE INFORMACÍ NA INTERNETU
http://www.peakoil.ie/
http://www.oilscenarios.info/
http://www.energybulletin.net/
::: DOSUD VYDANÉ PUBLIKACE
Petr Gočev: Co opravňuje vertikální přerozdělování? Imanentní kritika neoklasického a neoliberálního
přístupu. Autor v tomto kvalitním, bezmála šedesátistránkovém textu ukazuje, že dovedením argumentů
neoklasické a neoliberální ekonomie do důsledků dospějeme k preferenci poměrně vysoké míry progresivního
vertikálního přerozdělování. Tím, že se autor omezil na imanentní kritiku, zbavil se možnosti použít některé
argumenty ve prospěch vertikálního přerozdělování, opírajících se o přístupy nacházející se za obzorem
neoklasické ekonomie a liberální politické filosofie. Limity vyplývající z omezení daných formou imanentní
kritiky mu však umožnily formulovat argumenty, které mohou být přijaty ekonomickým mainstreamem.
59 stran, TES, 2006. ISBN 80-239-71-84-0.
Ladislav Feierabend: Zemědělské družstevnictví v Československu do roku 1952. Překlad knihy
významného meziválečného družstevního činovníka Ladislava Feierabenda „Agricultural Cooperatives in
Czechoslovakia“ (Mid-European Studies Center, New York, 1952), která mapuje venkovské družstevnictví
v Československu od dob první republiky do počátku 50. let. Jedná se nejen o cenný historický dokument, ale
zejména o inspiraci pro dnešek – výpověď o fungující „alternativní ekonomice“, kterou dnes pod nánosem
nacismu, socialismu a úzce pojatého kapitalismu jen těžko hledáme. Publikace dlouholetého ředitele
Kooperativy a ministra v Londýnské vládě, sepsaná srozumitelným jazykem a vybavená řadou čísel a tabulek,
zčásti vyplní bílé místo na ekonomické mapě. Přeložila Naďa Johanisová. Nakladatelství Stehlík , 2007.
ISBN 978-80-86913-03-2.
Ivan Lesay: Bude reforma českého důchodového systému fundamentální? Veřejné rozpočty v České
republice stojí před několika nezbytnými reformami. Současný stav nelze udržet a ať bude u vlády kdokoliv,
musí reformovat. Penzijní systém je jednou z hlavních priorit. Politické strany napříč ideologickým spektrem
navrhují přechod od současného systému k odlišným modelům. Je však nesmírně důležité odstoupit od
mediálních klišé a zamyslet se nakolik je tento obrázek pravdivý. Jaký typ reformy je opravdu nutný? Jaké jsou
širší důsledky navrhovaných řešení? Tento diskusní sešit nabízí průvodce na cestě hledání odpovědí na tyto
otázky. Ivan Lesay velice přístupným způsobem diskutuje nejrůznější argumenty pro a proti navrhovaným
reformám a vyvrací spoustu mýtů, které diskusi doprovází. Jeho diskusní sešit vyjasňuje rozdíly a skutečný
význam možných směrů, kterými se reforma může ubírat. Autor ukazuje nakolik je dominantní konsensus
zavádějící. 29 stran, TES, 2007. ISBN 978-80-239-9159-8.
Stanislav Kutáček (Ed.): Sborník ze semináře Open space o lokálních ekonomikách a udržitelném
rozvoji. Na přelomu ledna a února 2007 pořádal Trast pro ekonomiku a společnost úspěšný seminář „Open
Space o lokálních ekonomikách a udržitelném rozvoji“. V brožuře jsou shrnuty nejdůležitější prezentace
a diskuse, které na Open Space proběhly. 34 stran, TES, 2007. ISBN 978-80-239-9620-3
::: PŘIPRAVOVANÉ PUBLIKACE
Naďa Johanisová: Kde peníze jsou služebníkem, nikoliv pánem: výpravy za ekonomikou přátelskou
lidem i přírodě. Knižního vydání časopiseckého seriálu Nadi Johanisové „Z ekonomického kapsáře Nadi
Johanisové“, který od konce roku 2003 vycházel v časopise Hnutí Duha Sedmá Generace. Seriál, který skončil
koncem roku 2005, má dvacet krátkých kapitol, je psaný lehkým zábavným stylem a zabývá se jak některými
paradoxy současného ekonomického myšlení, tak zejména konkrétními ekonomickými alternativami, jak
se s nimi autorka seznámila u nás i během ročního pobytu ve Velké Británii. Vyjde v roce 2008 s ilustracemi
Vladimíra Jiránka.
ROPNÝ ZLOM
Poziční dokument č. 1
Vydal: Trast pro ekonomiku a společnost, Brno, září 2007
Grafická úprava: Petr Kutáček
Tisk: Voštěp, spol. s r.o.
Náklad: 500 ks
ISBN: 978-80-254-0482-9