BIHULCOVÁ_AKTUÁLNÍ SITUACE KONÍ BEZ PLEMENNÉ

AKTUÁLNÍ SITUACE KONÍ BEZ PLEMENNÉ PŘÍSLUŠNOSTI V ČESKÉ REPUBLICE
Actual situation in the horse breeding in Czech Republik for horses without pedigree
Bihuncová, I., Jiskrová, I., Sobotková, E., Kosťuková, M., Černohorská, H., Oravcová, I.,
Oddělení chovu, šlechtění koní a agroturistiky, Ústav chovu a šlechtění zvířat, Mendelova univerzita
v Brně
e-mail: [email protected]
Abstrakt
Cílem naší práce byla analýza počtu a rozdělení koní bez plemenné příslušnosti. V
posledních letech je skupina koní bez plemenné příslušnosti nejpočetnější skupinou v celé populaci
equidů. Koně bez plemenné příslušnosti nespadají pod žádný chovatelský svaz, který by o nich
vydával situační zprávu, tito koně jsou pouze evidováni a chovatelé jsou informováni pouze o jejich
počtu. Naše práce se řadí mezi první svým rozsahem, která se touto problematikou vzrůstajícího
počtu koní bez plemenné příslušnosti zabývá. Z Ústřední evidence koní ve Slatiňanech jsme
obdrželi data, která obsahovala (n=23 751) koní nezařazených do žádné z plemenných knih. Do
databáze byli zařazeni koně narození od roku 1972 do 31.12.2013 a koně registrováni od roku 1987
do 31.12.2013. Data jsme zpracovávali v programu Excel a dále jsme vyhodnotili výsledky v
grafech. Největší zastoupení v této skupině tvoří teplokrevný typ 46% (n=10 994), pony typ 29%
(n=6 944), chladnokrevný typ 13% (n=3 102) a koní neuvedených je 12% (n=2 711). V Průkazu
koně má zaznamenáno 22% koní bez plemenné příslušnosti otce (n=5 320), zbylých 78% této
populaci není otec (n=18 431) zapsán. Matek je evidováno (n=9 298) 39% a 61% je neuvedených
(n=14 453).
Klíčová slova: kůň, plemeno, koně bez plemenné příslušnosti, registrace, potomstvo
Abstract
The purpose of our work was analysis of number and distribution of horses without
pedigree. In the last years , this group of horses become the largest in the whole population of
equides. This horses don´t belong to any breeder´s association, which would be releasing any
progress report, this horses are only registered and the breeders are only informed about their
number. Our study belongs among the biggest with its volume, of horse studies, who are wathing
the problematics of increasing number of horses with no pedigree. We reciered the data from the
Central registry of horses in Slatiňany. Thy were incluing (n=23 751) horses not classified to any
studbook. To this database, we include horses from the data of birth in 1972 fill 31.12.2013 and
horses registered from 1987 fill 31.12.2013. The data were processed with the Excel programme
and sorted in graphes. The biggest number in this group is represented by the warmblood type 46%
(n=10 994), pony type 29% (n=6 944), cold-blood 13% (n=3 102) and horses not included in any
type 12% (n=2 721). In the identification document of the horse 25% has father (sire) without
pedigree (n=5 320), the rest 78% no father is written in (n=18 431). Mothers written in the (n=9
2298) 39% and no mother 61%.
Keywords: horse, breed, horses with undefined breed, registration, offspring
ÚVOD
Koně bez plemenné příslušnosti se stávají v posledních letech častým tématem v chovu
koní. Kam chov zvířat zejména s dlouhým generačním intervalem může tímto směrem pokračovat?
Nesystematické křížení koní není přínosem pro chov koní. Množitelé těchto zvířat se stali
konkurencí na trhu pro opravdové chovatelé koní. Tento typ koní je finančně dostupný a dostačující
běžnému uživateli (jezdci). Dnes nacházejí koně uplatnění ve sportovní sféře, ve využívání volného
času a k využívání spásání pastevních ploch. Posledních 150 let systém chovu přecházel od metod
experimentálních k přístupům vědeckým. Požadavky na chov a jeho produkci se v poměrně
krátkých časových odstupech měnily podle různých společenských požadavků.
Do roku 1989 řídila chov koní plemenářská organizace Státní plemenářský podnik v Praze.
Zemský chov byl spravován prostřednictvím hřebčinců Písek a Tlumačov. Na základě rozpadu
plemenářské organizace, vznikem chovatelských svazů a jejich sdružením vznikla na začátku 90.let
Asociace svazů chovatelů koní (ASCHK). Ta převzala odborné pracovníky z hřebčinců. Jednotlivé
svazy vznikly podle chovaných plemen a podle regionů (Dušek, 1999) Po roce 1989 začaly stavy
koní v ČR klesat, nárůst koní nastal až od roku 1996. Od tohoto data se počet koní v ČR stále
zvyšuje (Machek, 2006). Trend vzrůstající obliby koní a s tím spojený nárůst jejich počtu nadále
trvá. V posledních letech se zvyšuje zájem o koně jakožto volnočasovou aktivitu a tím pádem
prudce narůstá počet koní, zvláště těch bez plemenné příslušnosti, a to především díky
neerudovaným chovatelům.
Dnes se na území České republiky vyskytuje více než 81.000 evidovaných koní. Nejvyšší
zastoupení dosahuje skupina koní bez plemenné příslušnosti a to 29 % z celkového počtu
chovaných koní. Zmíněná skupina je pouze evidována v Ústřední evidenci koní, nespadá ale pod
žádný chovatelský svaz. Jednotlivé chovatelské svazy pravidelně informují chovatele a příznivce
koní o vývoji a chovu daného plemene. Nejpočetnější skupinou se žádný chovatelský svaz nezabývá
a neinformuje chovatelskou veřejnost.
Cílem naší práce bylo zpracovat přehled skupiny koní bez plemenné příslušnosti.
LITERÁRNÍ PŘEHLED
Plemenitba koní je definována jako záměrné rozmnožování těchto zvířat podle konkrétních
chovných záměrů (Misař a Jiskrová, 2008, Dušek, 1999).
Plemeno je označení pro skupinu zvířat stejného druhu. Zvířata mají stejný fylogenetický původ,
jsou si vzájemně podobní a svými shodnými morfologickými a fyziologickými znaky se výrazně
odlišují od jiné skupiny stejného druhu. Tyto vlastnosti se za předpokladu stejných životních
podmínek přenáší na potomstvo (Kapitzke, 2008; Misař a Jiskrová, 2008). Plemena koní vznikala
na základě chovu řízeném lidmi (Kapitzke, 2008).
Systematická plemenitba v chovu koní je nedílnou součástí dalšího vývoje těchto
lichokopytníků. Oficiálním dokladem plemene je plemenná kniha. Plemenná kniha obsahuje Řád
plemenné knihy, který obsahuje chovný cíl, stanovuje podmínky pro zápis koní do plemenné knihy a
dále řeší problematiku selekce. Plemenné knihy jsou rozděleny dle několika kritérií: uzavřené
plemenné knihy, plemenné knihy s velmi přísným řádem, plemenné knihy s přísným řádem a
plemenné knihy s otevřeným řádem (Misař a Jiskrová, 2008). V České republice je evidovaných 13
chovatelských sdružení pro 22 plemen koní (Gaudníková, 2014). Maršálek a kol. (2014) poukazuje
na závažnost velkého počtu koní bez plemenné příslušnosti pro chov a šlechtění, ekonomiku a
budoucnost chovu koní v ČR.
MATERIÁL A METODIKA
Databáze byla zprostředkována Ústřední evidencí koní ve Slatiňanech. Data obsahovala
pouze údaje o koních, kteří nejsou zapsaní v žádné plemenné knize a spadají do skupiny koní bez
plemenné příslušnosti. K 31.12.2013 bylo evidováno 23 751 jedinců. Do databáze byli zařazeni
koně narození od roku 1972 do 31.12.2013 a koně registrováni od roku 1987. Zdrojová data
obsahovala interní číslo, identifikační číslo, narození, pohlaví, typ, číslo otce, jméno otce, plemeno
otce, číslo matky, jméno matky, plemeno matky, matka v plemenné knize, import matky, datum
registrace koně, číslo průkazu, kód majitelů koní, komentáře a popřípadě poznámky.
Data byla zpracována v programu Excel, jejich zápis se prováděl pouze pro účel evidence a
nikoliv pro další zpracování. Hodnotili se zvláště matky a otcové potomstva bez plemenné
příslušnosti, typ koní, pohlaví bez plemenné příslušnosti, registrace a narození těchto koní.
VÝSLEDKY A DISKUSE
Současná situace v chovu koní si vyžádala zpracování a přehled skupiny koní bez plemenné
příslušnosti. Můžeme se zamyslet, kam chov koní směřuje s nesystematickým záměrem mnohých
neerudovaných chovatelů.
V posledních letech se v České republice ve velké míře rozšiřuje spektrum chovaných plemen koní
(Gaudníková, 2014). Netradiční plemena jsou lákadlem pro mezi plemenné křížení.
Dnes jsou pro české chovatele velkou konkurencí nejen importovaní koně, ale často koně
bez plemenné příslušnosti. Současně se objevuje stále silnější poptávka po koních s klidným
temperamentem a vyrovnaným charakterem, kteří by byli využitelní pro rekreační ježdění. Tak se
setkáváme s kříženci westernových plemen APH, APPAL, QH, kdy tito hřebci tvoří v Průkazu koně
24% otců (n=1 299) z uvedených 5 320 otců.
Jedinci bez plemenné příslušnosti jsou ve velké míře výsledkem mezi plemenného křížení,
kdy je klisna připuštěná hřebcem, který není akceptován její plemennou knihou, dalším
nejčastějším důvodem bývá, kdy jsou klisny připuštěny hřebci, kteří nejsou zapsáni v Ústředním
registru plemeníků a jedná se o tak zvanou ,,černou plemenitbu“ (Maršálek a kol., 2014). Důvodů
pro zápis koní do této skupiny je mnoho dále např. matka není zapsaná v žádné plemenné knize,
hříbata z inseminace nemají stanovený genetický typ či dojde k opožděnému ohlášení narozeného
hříběte. Pokud dojde k opožděnému ohlášení je možnost požádat svaz o povolení pro přeřazení do
PK. Nezkušeným a neinformovaným chovatelům často chybějí základní chovatelské znalosti a
značná část původových koní skončí v této skupině zcela zbytečně.
V práci jsme se zaměřily na roztřídění koní bez plemenné příslušnosti. V posledních letech
je zavedeno uvádět při popisu koní bez plemenné příslušnosti označení typu: typ chladnokrevný, typ
teplokrevný, typ pony. Největší zastoupení koní bez plemenné příslušnosti má jednoznačně
teplokrevný typ s 46 %, dále pony 29 %, chladnokrevný typ 13 %. Koně, kteří nejsou uvedeni v typu
tvoří 12 % viz Graf č. 1.
Graf č. 1 Rozdělení koní bez plemenné příslušnosti podle typu
neuvedeno 11%
teplokrevný typ 46%
chladnokrevný typ 13%
pony typ 29%
Z
Grafu č.2 lze vyvodit skutečnost, že nejpočetnějším zastoupením ve sledovaném celkovém souboru
podle pohlaví jsou klisny, téměř s polovinou 48%, což odpovídá (n=11 387). Podíl hřebců v počtu
(n=4 403) tvořil 18,5%, valaši (n=7 961) představovali zbylých 33,5%. Problém nastává v opětovné
reprodukci jedinců, u valachů nehrozí žádné takové riziko, pokud před vlastní kastrací nepřipustili
klisnu. V chovatelském kruhu byly zmíněny i návrhy, že by se nepůvodoví koně sterilizovali, aby se
zabránilo dalšímu zvyšování počtu nepůvodových koní. Tento radikální návrh by do jisté míry snížil
další nárůst bez původových hříbat, ale jistě by nezabránil mezi plemennému křížení.
Graf č.2 Zastoupení koní bez plemenné příslušnosti podle pohlaví
hřebci 18,5%
valaši 33,5%
klisny 48%
Všichni koně musí být dle Zákona o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat
(Plemenářský zákon) č. 154/2000Sb. evidováni v Ústřední evidenci koní, ačkoliv nespadají pod
žádný svaz (Misař a Jiskrová, 2008).
V Grafu č. 3 není započteno 1 741 koní, u kterých nebylo poznačeno datum zápisu.
(Registrace v Grafu č. 3 znázorňuje zelenou plnou čarou s trojúhelníkovými body). V roce 2010
bylo registrováno doposud nejvíce koní bez plemenné příslušnosti (n=2007). Pravděpodobně to
souvisí s povinným zaváděním Registru hospodářství, v jehož rámci musejí být evidována
hospodářská zvířata a mnozí chovatelé doposud neměli Průkaz koně, což je povinností každého
majitele zajistit vlastněnému koňovitému tento dokument. Rok narození (v Grafu č. 3 modrá čára se
čtvercovými body) není uveden u 142 jedinců. Od roku 2001 počet narozených koní bez plemenné
příslušnosti ročně narůstá cca o 1 300 – 1 400 koní. V posledním roce sledování 2013 je počet
těchto koní téměř poloviční n=668. Takto nízké číslo bylo v roce 1995 (n=635).
Je velmi pravděpodobné, že v roce 2014 se opožděně koně narození v roce 2013 zaregistrují.
Chovatel – majitel má povinnost nechat označit hříbě před odstavem tak, aby byl vydán průkaz
koně nejpozději do 31. prosince roku narození koně, nebo během 6 měsíců od data narození podle
toho, který z těchto termínů nastal později.
V roce 2010 byl zaznamenán největší počet narozených jedinců a to n=1487 a zároveň v
daném roce největší počet registrovaných koní n=2007. Od tohoto roku je výhled na klesající křivky
jak u narozených, tak u registrovaných koní bez plemenné příslušnosti. Zatím můžeme doufat, zda
neerudovaní chovatelé-množitelé nezaregistrují o několik let později narozené koně po roce 2010.
Gaudníková (2014) očekává stále se zvyšující počty narozených koní bez plemenné příslušnosti a i
jejich vysoké procentuální zastoupení i v dalších letech.
Problematiku černé plemenitby řešili inspektoři chovu koní i Česká plemenářská inspekce
nejprve varováním a v opakovaném případě finančními sankcemi. Dnes jsou již postihy přísnější.
Finanční sankce jsou rozdílné u fyzických a právnických osob.
Graf č.3 Počet narozených a registrovaných koní
registrace
narození
2500
2000
1500
1000
500
0
2012
2010
2008
2006
2004
2002
2000
1998
1996
1994
2013
2011
2009
2007
2005
2003
2001
1999
1997
1995
V grafu č. 4 lze spatřit, že matky českého teplokrevníka mají největší zastoupení u
potomstva koní bez plemenné příslušnosti. Potomků z matek ČT je zaznamenáno n=1 978.
Druhé největší zastoupení potomstva je po matkách anglického plnokrevníka n=630. U
chladnokrevných plemen, mají KBPP v Průkazu koně zapsáno matku 302 koní u plemene hafling, u
ČMB je to 284 koní a u N 276 jedinců. Jsou zejména preferována plemena s klidným
temperamentem pro jejich využití v agroturistickém podnikání. K dalším plemenům patří
westernová plemena (APH, APPAL, QH) tato tři plemena mají zapsanou matku u 185 KBPP
v původu. Potomků z matky hucula je n=227. U pony je nejvíce zapsáno matek ČSP n=2445 a SHP
n=140.
Graf č.4 Nejčetnější zastoupení plemenných matek zapsaných v původu koní bez plemenné
příslušnosti
2000
1800
1600
1400
1200
1000
800
600
400
200
0
ČMB 284
A1/1 630
ČT 1978
HF 302
ČSP 245
KLUS. 175
QH 100
N 276
H 227
SHP 140
Plemena matek
Graf č.5 vyobrazuje nejpočetnější zastoupení otců u potomstva zařazeného do skupiny koní
bez plemenné příslušnosti. Potomků bez uvedení otce bylo evidováno n=18 431. Největšího
zastoupení plemeníků u potomstva bez plemenné příslušnosti dosahovala skupina westernových
koní celkem 1 299 equidů. Konkrétněji to je APH n=632, APPAL n=291 a QH n=376. Celkově jsou
westernová plemena u řady rekreačních jezdců velmi oblíbená pro jejich mírný temperament,
všestrannost a spolehlivost. Hřebci plemene ČT jsou zapsáni u 524 koní. Další v řadě s
nejpočetnějším zastoupením otců je hafling s 321 jedinci a hucul s 290 KBPP. Koně v typu
chladnokrevném má v původu otce českomoravského belgika 274 jedinců.
Graf č.5 Nejčetnější zastoupení plemen otců zapsané v průkazu koní bez plemenné příslušnosti
700
600
500
400
300
Plemena otců
200
100
0
ČT 524
HF 321
H 290
HOLST 210 A 1/1 143
APH 632
QH 376
APPAL 291 ČMB 265
NS 165
OR 1/1 124
ZÁVĚR A DOPORUČENÍ PRO PRAXI
Snahou chovatelů by mělo být dále počty těchto koní nenavyšovat a zamezit v co největší
míře reprodukci takto klasifikovaných koní. Jev vysokého zastoupení koní bez plemenné
příslušnosti však není problémem jen ČR, na Slovensku je situace obdobná, kdy sledujeme nárůst
počtu těchto koní, prokazatelně v důsledku zrušení příspěvku na původová hříbata.
Z dat vyvstává vědomí nutnosti pozitivně motivovat chovatele k jejich vlastnímu zapojení
do šlechtitelských programů a tím zvýšit produkci plemenných koní, kteří by byli schopni obstát v
silné konkurenci zahraničních koní. Češi jsou národem záchranářů bezmocných a slabých zvířat.
Pro Českou republiku je společensky nepřijatelné jateční zpracování koní (starých, kříženců,
pohybově omezených, psychicky nevyrovnaných…). Pro budoucí chov a šlechtění koní je zapotřebí
tvrdé selekce a pouze nejlepší koně dávat do chovu.
Ke genetickému pokroku je zapotřebí realizace kontroly dědičnosti a její uplatňování v
praxi. K tomuto účelu je nutné zajistit dostatečný počet prověřených potomků po jednotlivých
plemenících. Tohoto cíle nejlépe dosáhneme využitím prověřených moderních reprodukčních metod
– inseminace.
Nejzávažnějším se jeví odpovídající vzdělání a dostatečná informovanost, jež jsou
nezbytným předpokladem pro zamezení produkce koní mimo šlechtitelské programy uznaných
chovatelských sdružení.
Pořádání školení, seminářů a dalších vzdělávacích akcí je předpokladem pro rozvoj chovu koní v
ČR. Velkou zásluhu na vzdělání budoucích a nynějších chovatelů má (kromě škol se zaměřením na
zemědělství) Česká společnost hipologická, která je první osvětou nejen v chovatelství, ale i v
dalších směrech v chovu koní.
Vzrůstajícího počtu koní bez plemenné příslušnosti nelze dále využívat v reprodukci, nýbrž
při uplatňování stále více preferovaného mimo produkčního zemědělství – v rámci údržby krajiny
pastvou koní a využití koní pro agroturistiku. Je třeba, aby český chov začal konkurovat chovům
v západních vyspělejších státech. Nejvíce se za poslední roky importují westernová plemena,
zejména pro jejich charakter a atraktivní zbarvení, těmito plemeny se pak dosti často kříží naše
plemena s odůvodněním pro lepší charakter. Využití v agroturistice by tak mohli najít koně vyřazení
ze sportovních disciplín, kteří mají ověřenou výkonnost, původ a daleko lépe by se uplatnili v
chovu.
Zkratky
A1/1 – anglický plnokrevník
APH – American Paint Horse
APPAL - appaloosa
ARAB - arabský kůň
KBPP – koně bez plemenné příslušnosti
ČMB – českomoravský belgik
ČSP – český sportovní pony
ČT - český teplokrevník
HANN - hanoverský teplokrevník
HF – hafling
HANN – hanoverský kůň
HOLST - holštýn
KLUS - klusák
OR 1/1 – arabský plnokrevník
SHAG – shagya-arab
SHP – shetland pony
N – norik
NS – slezský norik
QH –American Quarter Horse
WPBR – welsh part-bred
PK - plemenná kniha
ŘPK - řád plemnné knihy
SEZNAM LITERATURY
BÍLEK, F. (1954): Chov koně a jeho čelná plemena, doplněné 1. vydání. Státní pedagogické
nakladatelství, Praha, 162 s.
DUŠEK, J. (1999):Chov koní dotisk 1. vydání. Brázda, Praha, 35 s. ISBN 80-209-0282-1.
GAUDNÍKOVÁ, J.(2014): Situace v chovu koní v ČR. Strana 76-77 v Jezdectví, Praha, 98 s.
KAPITZKE, G. (2008): Kůň od A do Z. Brázda, Praha, 411 s. ISBN 978-80-209-0363-1.
MACHEK, J., GAUDNÍKOVÁ J. (2010): Situační a výhledová zpráva koně. Ministerstvo
zemědělství, Praha, 34 s.
MACHEK, J., ŠILHANOVÁ, D. (2008): Situační a výhledová zpráva koně. Ministerstvo
zemědělství, Praha, 96 s.
MACHEK, J., ROUBALOVÁ M. (2006): Situační a výhledová zpráva koně. Ministerstvo
zemědělství, Praha, 69 s.
MARŠÁLEK, M., ZEDNÍKOVÁ, J., CIVIŠOVÁ, H. (2014): Současný chov koní v České
republice. Strana 20-24 v Chov koní na Slovensku, Mojmírovice, Slovensko, 92 s. ISBN 978-80552-1173-2.
MISAŘ, D. A JISKROVÁ, I., (2008): Chov a šlechtění koní. Mendelova zemědělská a lesnická
univerzita v Brně, Brno, 170 s. ISBN 978-80-7157-510-8.
Lektor 1:
Práce představuje s ohledem na obsah informaci- studii pro chovatelskou veřejnost charakterizující
neblahý trend v plemenitbě koní v ČR. Přesto, že nepředstavuje vědeckou publikaci, dodržuje vžité
členění a to přispívá k dobré informovanosti čtenáře o řešeném problému – představuje dobré
zpracování k přednesu na semináři-konferenci a je vhodnou formou k publikaci v odborném
chovatelském časopise. S ohledem na společenskou situaci navrhovaná opatření nemají velkou
šanci na realizaci. Po formální stránce doporučuji opravit gramatiku v anglickém abstraktu, stejně
tak i precizovat zootechnickou nomenklaturu příspěvku v případě publikace.