zlínských - Salesiánský klub mládeže Zlín

Transkript

zlínských
sv. Filipa a Jakuba a Panny Marie Pomocnice křesťanů
číslo 19 • ročník XXVI
neděle 25. října 2015
www.farnostzlin.cz
www.zlin.sdb.cz
Dušičkové
pobožnosti
na našich
hřbitovech
neděle 1. listopadu
Mladcová – v 15 hod.
Lesní hřbitov – v 15 hod.
Jaroslavice – v 15 hod.
Louky – v 16 hod.
Z LITURGICKÉHO KALENDÁŘE
NE 25. 10. Třicátá neděle v mezidobí
(Jer 31,7–9; Žid 5,1–6; Mk 10,46–52)
Dušičková pouť v Provodově; mše svatá v 15.30 hod.,
po ní následuje světelný průvod na místní hřbitov
ST 28. 10. Svátek sv. Šimona a Judy, apoštolů
SO 31. 10. Nezávazná památka sv. Wolfganga, biskupa
Sobotní památka Panny Marie
NE 1. 11. Slavnost Všech svatých
(Zj 7,2–4.9–14; 1 Jan 3,1–3; Mt 5,1–12a)
PO 2. 11. Vzpomínka na všechny věrné zemřelé
ÚT 3. 11. Nezávazná památka sv. Martina de Porres, řeholníka
ST 4. 11. Památka sv. Karla Boromejského, biskupa
PÁ 6. 11. První pátek v měsíci
SO 7. 11. Sobotní památka Panny Marie
NE 8. 11. Třicátá druhá neděle v mezidobí
(1 Král 17,10–16; Žid 9,24–28; Mk 12,38–44)
Bohoslužby v našich kostelech
Kostel sv. Filipa a Jakuba
pondělí 6.30 a 18.30 (studentská)
úterý
6.30, večerní mše svatá není
středa
6.30 a 18.30
čtvrtek 6.30 a 18.30
pátek
6.30, 17.00 (adorace) a 18.30
sobota 6.30 a 18.30 (s nedělní platností)
neděle 7.00, 8.30 (dětská), 10.00, 11.30, 17.00 (adorace), 18.30
Kostel Panny Marie Pomocnice křesťanů na Jižních Svazích
pondělí bohoslužba není – den řeholní komunity
úterý
18.00 (se vzděláváním dospělých)
středa
8.00
čtvrtek 8.00
pátek
17.00 (adorace) a 18.00 (mládežnická)
sobota 8.00
neděle 8.00, 10.00 (rytmická), 11.30, 20.30
Příští číslo Života farností vyjde v neděli 8. listopadu 2015.
Uzávěrka příspěvků pro toto číslo je v pondělí 2. listopadu 2015 v 17 hod.
Příspěvky můžete zasílat na e-mail: [email protected]
Podrobnější informace k psaní článků najdete na: www.farnostzlin.cz/zf
2
ŽIVOT FARNOSTÍ 19 • 2015
KLÁŠTERNÍ BUDOVA REGINA
Divadelní 3242/6, 760 01 Zlín, tel 575 570 569, 739 777 509,
e-mail: [email protected]
Duchovní aktivity v klášterní budově Regina
Společenství Služebníků Ježíšova Velekněžského Srdce – každé první úterý
v měsíci v kapli ve 4. NP od 18 hod. adorace před vystavenou NSO, od 19 hod. mše
svatá; po ní následuje beseda ve velkém sále ve 2. NP.; kontakt: Hana Kubalová,
tel.: 603 514 974
Sekulární františkánský řád – každou první středu v měsíci v kapli ve 4. NP mše
svatá od 16 hod.; po mši svaté beseda ve velkém sále ve 2.NP (příště mimořádně
11. listopadu); kontakt: Roman Zelík, tel.: 608 504 932
Modlitební společenství – každé druhé a čtvrté úterý v měsíci v malém sále ve 3.NP
(spolčovna) od 19 do 22 hod.; kontakt: Pavla Genzerová, tel.: 737 976 213
Hnutí Foklare – Dílo Mariino – každou středu v malém sále ve 3. NP (spolčovna),
od 18 do 20 hod.; kontakt: Mgr. Petr Mach, tel.: 608 555 686
Modlitby Matek I. – každou druhou a čtvrtou středu v měsíci v kapli ve 4. NP,
od 17.30 do 18.20 hod.; kontakt: Ludmila Sluštíková, tel.: 776 363 774
Modlitby Matek II. – každý druhý čtvrtek v měsíci v kapli ve 4. NP, od 8 do 10 hod.;
kontakt: Andrea Šimečková, tel.: 731 621 235
Modlitební společenství I. – každé pondělí v učebně náboženství ve 2. NP od 18
do 20 hod.; kontakt: Jiří Škubal, tel.: 778 409 297
Modlitební společenství II. – každé druhé a čtvrté úterý v měsíci v učebně náboženství ve 2. NP od 18.15 do 20 hod.; kontakt: Rudolf Olšan, tel.: 733 265 735
Modlitební společenství III. – každý čtvrtek v učebně náboženství ve 2. NP
od 19.15 do 21.15 hod.; kontakt: Jaroslav Bartozel, tel.: 731 402 173
Modlitební společenství vdov a vdovců – každý třetí čtvrtek v měsíci v kapli ve
4. NP od 17 do 18.20 hod.; kontakty: Mgr. Alenka Panáková, tel.: 604 252 629
a Marie Dubská, tel.: 739 709 018
Mše svatá v anglickém jazyce – každý poslední čtvrtek v měsíci v kapli ve 4. NP
od 19.30 hod.
Pavel Záleský
Snímek Jiří Husek
3
2
DUCHOVNÍ ZAMYŠLENÍ
Zkrácená homilie kardinála Paula Josepha Cordese
přednesená na Národním eucharistickém kongresu v Brně
Papež František mě jmenoval legátem
na váš Národní eucharistický kongres.
Cesta do vaší země ve mně především
vyvolala několik vzpomínek.
Považuji za velmi důležité, že tímto Kongresem připomínáte všem katolíkům
v České republice hodnotu eucharistické
slavnosti. Kongres má velké téma: Eucharistie – smlouva nová a věčná, a chce
znovu uvést do povědomí onen „vrchol
působení církve“, jak eucharistii označil
II. vatikánský koncil. Proč považuji kongres zabývající se „hostinou Páně“ za
naléhavý? Dovolte mi, abych vám nejprve vyprávěl jeden krátký příběh. Zažil
jsem ho před lety ještě jako pomocný
biskup ve své diecézi Paderbornu, odkud pocházím.
Jednoho dne jsem náhodou přijel do jednoho z tamějších venkovských kostelů
právě, když místní farář sloužil bohoslužbu pro školáky. V kostele se shromáždilo 50 nebo 60 mladých, kterým
bylo mezi 12 a 17 roky. Přišel okamžik
svatého přijímání. Bez výjimky se tito
mladí lidé hnali k oltáři a nechybělo ani
to, že se při tom tlačili a vzájemně strkali. Kněze to velmi rozzlobilo. A tak jim
nešel vstříc, aby rozdával svaté přijímání, ale poslal je všechny zpátky do lavic.
Potom jim vše rázně vyložil. Objasňoval
jim, co se stalo: že k nim přichází Bůh,
Stvořitel nebe a země; že se jeho Syn Ježíš Kristus stane jejich hostem; že se jim
daruje jako pokrm za cenu svého života.
„A vy se takhle bezmyšlenkovitě ženete
ke stolu Páně – přicházíte k Ježíši Kristu
4
jako k něčemu všednímu. Neměli byste
se spíše chvět uctivostí?“ A důsledek
tohoto spontánního
pokárání? Třetina
těch mladých lidí
zůstala sedět v lavicích.
Drazí bratři a sestry, poslední desetiletí nám ohledně přijímání Těla Páně
přinesla důležitou a vzácnou novou
otevřenost. Žádný opravdový duchovní
pastýř by nechtěl vzít zpět rozhodnutí
svatého papeže Pia X., aby se ke svatému přijímání přistupovalo často a bylo
dovoleno, aby k němu chodily brzy také
děti. Na druhou stranu nás tato možnost
nesmí svést k lehkomyslné a povrchní
rutině; nesmí u nás zakrnět v duchovní
všednost – jak se to třeba mnohým z nás
stává, když se u dveří kostela žehnáme
svěcenou vodou. Skutečně velký dar,
že se setkáváme s Božím Synem, nás
vybízí, abychom se s vírou v Ježíšovo
poselství a se zaujatou citlivostí ponořili
do tajemství eucharistie. Nikdo o sobě
nemůže jednoduše tvrdit, že už pronikl do ducha liturgie. Pro nás všechny
platí to, co jednou řekl svatý papež Jan
Pavel II.: „Prožívat mši svatou se člověk
musí učit.“
Naučí se někdo „prožívat“ mši svatou tím, že je pouze fyzicky přítomen
v kostele? Tím, že v kostele netrpělivě čeká za posledním sloupem? Nebo
tím, že na kůru klábosí se sousedem?
Asi těžko. Proto by z dnešního Kongresu měl vzejít impuls spočívající
v pastoračním vedení k duchovnímu
rozměru eucharistie. Pastýři i laici by
měli hledat ve farnostech příležitosti,
které obracejí oči víry k onomu okamžiku milosti, k němuž nás vede liturgie.
Měli bychom se tomu ve farnostech cíleně věnovat. Sám jsem během svého
dlouholetého působení v Papežské radě
pro laiky zažil, že se při tom osvědčila nová duchovní hnutí; stala se pro
mnohé katolíky liturgickou školou víry:
ať už je to Focolare, charismatické hnutí
nebo Neokatechumenát či Schönstattské hnutí.
Musíme se naučit prožívat mši svatou.
Může to začít tím, že budeme rozvíjet
svůj smysl pro liturgii. Velcí myslitelé
o tom hodně uvažovali. Předně papež
Benedikt, jehož podrobná studie o „duchu liturgie“ byla nedávno vydána.
Zabývá se v ní také průběhem mše svaté
a těm, kteří ji slaví, předkládá řadu podnětů. Gesta spojená s bohoslužbou se
nesmí stát mechanickými, protože jinak
zůstávají gesty prázdnými. Mají být naplněna myšlenkami a city.
Mnoho Benediktových podnětů by nám
mohlo pomoci, abychom si více uvědomili, že okamžiky liturgie a její slavení
k nám promlouvají. Záleží na nás, zda
kapitál, který je nám dán k dispozici,
využijeme nebo zda ho necháme zetlít v bance, aniž bychom měli užitek
z úroků.
V takzvané „Nestorově kronice“, v církevních dějinách jednoho mnicha jeskynního kláštera v Kyjevě z roku 987,
z doby sv. Vojtěcha, se píše, že se bulharští muslimové, němečtí vyslanci latinského ritu, řečtí Byzantinci a také HebŽIVOT FARNOSTÍ 19 • 2015
rejci dostavili za kyjevským knížetem
Vladimírem, aby se každý z nich pokusil
získat knížete a obyvatelstvo Kyjevské
Rusi pro své náboženství. Kníže si chtěl
vybrat to nejlepší náboženství. A tak dal
svým vyslancům za úkol, aby se zúčastnili různých bohoslužeb. Po návratu
z Řecka potom tito vyslanci knížeti Vladimírovi podali následující zprávu: „Nevěděli jsme, zda jsme byli v nebi nebo
ještě na zemi. Na zemi neexistuje žádné
vypodobnění takové krásy.Nejsme s to
ji popsat. Víme jen toto: při bohoslužbě
byli Bůh a člověk vzájemně spojeni.
Dojemný příběh jejich výpovědí dokládá úchvatnou sílu skvělé liturgie. A my
v žádném případě „nesmíme omezit své
spoluslavení – jak jsme již viděli – na rituální úkon a vnější průběh. Jde o naši
vnitřní účast na tom, co se odehrává,
o duchovní spolukráčení, o duchovní
účast, jak to vyžadují slova II. vatikánského koncilu.
Liturgie je nepochybně „vrcholem působení církve“, protože se jí vzdává Bohu
čest, kterou jsme mu dlužní. Na druhou
stranu však ten, kdo je ochoten učit se
prožívat mši svatou, prokazuje nejlepší službu i sám sobě. Neboť Bůh chtěl,
aby se nám také on sám v této slavnosti
daroval. Jak často jsem zakusil radost
a vděčnost, které v srdci věřících vzbudila důstojná bohoslužba! Jejich štěstí
bylo jednoznačně viditelné – i když se
nerovnalo nadšení vyslanců kyjevského
knížete Vladimíra.
A tak chceme nyní chválit Boha za jeho
Syna. Chceme mu děkovat, že při slavnosti eucharistie můžeme také my spatřit Ježíše Krista, který je jejím středem.
Ovšem to, zda se k nám přiblíží, závisí na
jeho milosti a na očích naší víry. Amen.
5
2
INFORMACE DUCHOVNÍHO SPRÁVCE FARNOSTI
Římskokatolická farnost sv. Filipa a Jakuba, Sadová 149, 760 01 Zlín
tel.: 577 210 022, e-mail: [email protected], web: www.farnostzlin.cz
Sbírka na misie
V neděli 18. října se vybralo na misie celkem 202 723 Kč. Všem dárcům Pán Bůh
zaplať. Také děkuji organizátorům a všem, kteří se zapojili do Misijního jarmarku.
Jsem přesvědčen, že vaše pečení, zdobení, atd. prospělo nejen lidem v misiích, ale
velice i nám. U stolů před kostelem se prohlubovaly a vytvářely nové vztahy. To má
velikou hodnotu.
Společenství Eucharistická hodina
Připomínám, že do 30. října je možno se zapsat v sakristii nebo na faře do diecézního společenství Eucharistická hodina, kterou založil náš otec arcibiskup Jan Graubner. Více bylo zveřejněno v minulém čísle Života farností.
Dušičkové pobožnosti
Dušičkové pobožnosti na našich hřbitovech budou v neděli 1. listopadu, v 15 hod.
na Lesním hřbitově a v Jaroslavicích a v 16 hod. v Loukách.
Možnost získání plnomocných odpustků pro zemřelé
Od 1. až do 8. listopadu lze denně získat plnomocné odpustky (po splnění tří obvyklých podmínek – svaté přijímání, modlitba na úmysl Svatého Otce a nemít zalíbení
ani v lehkém hříchu) přivlastnitelné pouze duším v očistci. Je třeba také navštívit
hřbitov a pomodlit se tam třeba jen v duchu za zemřelé.
Svatomartinská pouť na Přílukách
V neděli 8. listopadu v 10.30 hod. bude mše svatá ke cti sv. Martina u kapličky na
Přílukách. P. Ivan Fišar
SLOUŽÍME NEMOCNÝM
Mše svatá v Krajské nemocnici Tomáše Bati je sloužena každou sobotu v 15.30
hod. v léčebně dlouhodobě nemocných (LDN) ve výukovém sále v suterénu.
Bohoslužba je nejen pro pacienty, ale je přístupná veřejnosti.
Svaté přijímání pro nemocné
Svátost smíření (svatá zpověď)
Svátost nemocných (pomazání nemocných)
O tyto služby je třeba požádat na Farním úřadě ve Zlíně, na Sadové ulici 149,
tel.: 577 210 022, 733 742 700. Nahlaste jméno, oddělení a pokoj, popř. bydliště.
Mše svatá v nemocnici je přístupná také veřejnosti.
6
INFORMACE DUCHOVNÍHO SPRÁVCE FARNOSTI
Římskokatolická farnost Panny Marie Pomocnice křesťanů
Okružní 5430; 760 05 Zlín, tel.: 577 019 682, web: http://zlin.sdb.cz/
e-mail: [email protected]
Páteční večery
Mladé lidi od 14 let zveme každý poslední pátek v měsíci na společný večer do velkého sálu pod kostelem. Část programu připravují animátoři, na své si přijdou všichni, kdo nechtějí jen pasivně konzumovat zábavu. Nejbližší páteční večer je 30. října.
Dušičková pobožnost
Na hřbitově na Mladcové bude letošní dušičková pobožnost v neděli 1. listopadu
v 15 hod.
Svátost pomazání nemocných
Společné udílení svátosti pomazání nemocných bude v naší farnosti v sobotu
7. listopadu v 16 hod. Zapisovat se můžete v sakristii do neděle 1. listopadu.
Klub pro dospělé
Od 1. listopadu bude až do konce dubna 2016 otevřený Klub pro dospělé. Otevřeno je každou neděli od 17 do 20 hod. V rámci tohoto klubu zveme na přednášku
Mgr. Karla Opravila na téma Sendvičová generace, která se uskuteční 15. listopadu.
Přednáška o generaci lidí středního věku, kteří se starají současně o své nesamostatné děti i o své rodiče, začne v 17.30 hod.
Posezení u cimbálu
Tradiční akce pro dospělé Posezení u cimbálu se uskuteční v pátek 13. listopadu.
Prodej lístků bude v neděli 1. a 8. listopadu v recepci v rámci nedělní kavárny (od 11
do12 hod.).
P. Pavel Glogar, SDB
OREL – JEDNOTA ZLÍN
Pozvánka na přehlídku dětských sborů a schol
Orel jednota Zlín a farnost Panny Marie Pomocnice křesťanů pořádá tuto neděli
25. září od 16 hod. v kostele na Jižních Svazích třetí ročník přehlídky dětských sborů
a schol s názvem Jsme děti Tvé 2015. Na přehlídce vystoupí dětské scholy z Lukova,
Nivnice, Starého Města, ze Zlína sbor Církevní základní školy a dětská schola Panny
Marie Pomocnice křesťanů. Hostem přehlídky je kapela B. P. T.. Podrobnosti jsou na
plakátech. Přehlídku finančně podpořilo Statutární město Zlín.
Všichni jste srdečně zváni.
Marcela Sousedíková
7
2
SPOLEČENSTVÍ VDOV A VDOVCŮ
Divadelní 3242/6, Zlín; tel.: 605 451 600
e-mail: [email protected], www.vdovyavdovci.cz
Návštěva ovdovělých v Šumperku
Pro dnes už početnou skupinu ovdovělých ze Zlína a okolí se pod výrazem Šumperačky skrývá velmi příjemná i velmi aktivní skupinka většinou ovdovělých žen
z farnosti sv. Jana Křtitele v Šumperku.
Jejich hlavní doménou je rozdávat radost,
navštěvovat nemocné, společně se modlit,
zkrátka pomáhat všude, kde je potřeba.
Navíc svou zručností proměňují pletací
přízi v kouzelné figurky (třeba i celý betlém), které obdarovaného vždy potěší.
V roce 2014 se přihlásily na náš pobyt
ovdovělých v Dolomitech. Podle shora
uvedeného by bylo skoro nemožné, aby
mezi námi nevzniklo přátelství, které se s každou další společnou akcí utužuje, nevyjímaje Dolomity 2015, kam tentokrát rád zavítal i jejich duchovní otec, P. Slawomir
Sulowski.
Tamní farnost se na naši návštěvu 3. října náležitě připravila. Abychom mohli začít mší svatou, upravil otec Slawomir i svůj nabitý program. Po mši svaté se nám
u farního domu, který sousedí s kostelem,
dostalo přivítání jako nějaké vážené zahraniční delegaci – kroje, zpěv a chléb se solí…
V přízemí domu probíhalo současně setkání rodin, takže nám byl vyhrazen sál v patře. Naše hostesky ve svých stylizovaných
úborech se rychle přesunuly na schody, aby
nás uvedly k prostřeným stolům, z nichž
pak nejrychleji mizel teplý čaj či káva a připravené chlebíčky a výborné pečivo. Jako
vzpomínku na Dolomity jsme jim společně zapěly docela dlouhou, vlastními silami
složenou Baladu na Dolomity. Před obědem v malé restauraci jsme zvládli komentovanou prohlídku historického jádra města, které se odborně ujala jedna z žen.
Odpoledne jsme v nedalekých Losinách navštívili historickou papírnu na ruční papír. V Evropě je nejznámější tím, že je už více jak 400 let stále v provozu. Z tohoto milého setkání, které nám naše Šumperačky připravily, jsme po krátké adoraci a svátostném požehnání odjížděli s vědomím nádherného Božího daru, daru přátelství. Marie Dubská
Nabídka CD s homilií P. Jana Linharta
V naší kanceláři je ke koupi CD s homilií a přednáškou Když Bůh mlčí od P. Jana
Linharta, biskupského vikáře pro pastoraci Královéhradecké diecéze a kněžského
spirituála, který byl letos hlavním hostem setkání ovdovělých, které se uskutečnilo
9. června ve Štípě.
Alenka Panáková
8
PORADNA PRO ŽENY A DÍVKY
Občanské sdružení ONŽ – pomoc a poradenství pro ženy a dívky
Divadelní 3242/6, Zlín, tel.: 577 222 626, 603 213 838
e-mail: [email protected], www.poradnaprozeny.eu
Charitativní akce Šátky pro poradnu
Připomínáme, že až do 10. listopadu můžete nosit do naší poradny (2. NP) své šátky a šály. Lze je předat osobně, nebo je můžete zanechat ve sběrné schránce přede
dveřmi poradny. Veškeré šály a šátky poté budou zařazeny do volného prodeje, který
se uskuteční opět v poradně v pátek 13. listopadu od 10 do 17 hod. Výtěžek z prodeje
půjde na podporu činnosti naší poradny.
Pokud tedy hledáte drobný dárek pro sebe či své blízké, není nic jednoduššího než
přijít na akci Šátky pro poradnu. Těšíme se na vás.
Pavlína Štachová
TECHNICKÁ RADA FARNOSTI INFORMUJE
Oprava vnitřní dlažby v kapli sv. Václava
na Kudlově
V letošním roce proběhly práce na opravě vnitřní dlažby
v kapli sv. Václava na Kudlově. Součástí stávající dlažby
byly i poničené a popraskané teracové dlaždice, které byly
vyměněny za nové. Ze stejného materiálu byly na míru
vyrobeny v Hranicích na Moravě. Uvolněné dlaždice byly
očištěny a dolepeny. Celá dlažba byla očištěna od zbytků
lepidel PVC, obroušena, doplněna cementovým pačokem
a napuštěna. Ze stupně v presbytáři byl odstraněn bílý
nátěr. Práce proběhly za finanční podpory Statutárního
města Zlína v roce 2015 a drobných dárců. Děkujeme.
Snímek Leoš Hrdlička
Restaurování dekorativní výmalby v kapli sv. Martina v Přílukách
Práce na celkové obnově kaple sv. Martina ve Zlíně Přílukách letos pokračovaly restaurováním vnitřní dekorativní výmalby v interiéru kostela. Po odstranění několika
vrstev druhotných nátěrů bylo zjištěno oproti předpokladu, že je dekorativní výzdoba mnohem bohatší s větším
množstvím dekorativních šablon. Dekorativní výmalba
byla poté očištěna a konzervována. Na základě nových
skutečností se předpokládá, že práce na celkovém restaurování výmalby budou v příštím roce pokračovat. Letošní
práce byly finančně podpořeny z Dotací z Fondu kultury
Zlínského kraje a z Ministerstva kultury ČR v rámci programu Podpora obnovy kulturních památek prostřednictvím obcí s rozšířenou působností v roce 2015.
Snímek Libuše Jakubíčková
9
2
DĚTI V KOSTELE A JAK NA TO?
Milí farníci, zvláště mladé maminky a tatínkové,
jeden známý kněz prohlásil: „Když se v kostele při nedělní mši svaté neozývá občas pláč dětí, je to velmi smutná farnost. Bude stále stárnout a stárnout,
až jednou – sami si to domyslete.“
Patří i malé děti do kostela, nebo ne? Někdo namítne: Jenom v kostele ruší a my se
nemůžeme soustředit na to posvátné, co se v kostele děje. Položme si jinou otázku:
Patří děti do farní rodiny, nebo ne? A mše svatá je přece slavnost celé farní rodiny.
Chce to ale velikou toleranci a pochopení pro děti a pro jejich rodiče. Pokud budeme zvláště my starší chtít, aby malé dítě sedělo úplně potichu, ba ani se nepohnulo,
budeme se na něho mračit a hrozit mu, tak můžeme mít i vinu na jeho pozdějším odporu chodit do kostela. Rodiče by měli prosit o velikou modrost, jak děti motivovat
a jak jim pomáhat postupně objevovat mši svatou. My ostatní bychom měli prosit
o trpělivost a o radost z každého přítomného dítěte.
Někoho přesto napadají otázky: Patří do kostela kočárky i s nejmenšími dětmi? Mají
tato nemluvňata něco ze mše svaté? Od kolika roků by měly děti pravidelně chodit
do kostela? Vzpomeňme, jak se lidé tlačili na Pána Ježíše, protože z něho vycházela
síla. Tak jako Boží milost činí velké věci v dítěti v okamžiku jeho křtu, i když ono nic
„nevnímá“, tak může živý Ježíš působit i na dítě během mše svaté. To všechno je veliké tajemství, které se vymyká naší „rozumnosti“. Aktivní spolupráci při mši svaté
Pán očekává od nás s přibývajícími roky. Bez ní my dostáváme moc málo. Chci proto
jasně říci: děti do kostela vždy patří.
Moc vám, rodiče, děkujeme, že vozíte či vodíte své děti do kostela. Pokud maminky uslyšíte od někoho něco opačného, tak mu odpusťte a nezařizujte se podle něho,
nenechte se žádnými řečmi ani posunky odradit. Už teď se pokládají základy víry
vašeho dítěte. Nenechte si ujet vlak. Děti jsou přece naší budoucností, a pokud zmizí
z kostelů, zmizí s nimi i naděje na pokračování. Nikdo přece nechce, aby nastal konec živé křesťanské víry v našich farnostech.
Přesto mít s sebou v kostele dítě nebo je pravidelně vodit do kostela, má svá pravidla.
Děti v kočárku nemohou za to, že křičí. Oni vlastně v kostele nekřičí, ale „zpívají“.
Pokud ale silně zpívají, i když varhany už dlouho nehrají, či přehlušují předčítání
Božího slova nebo kázání, je lépe ať zazní jejich „zpěv“ na chvíli i v okolí kostela. Až
se dítě uklidní, přijeďte klidně zpět do kostela mezi nás. Rádi vás tam zase uvidíme!
Když menší dítě začíná být neklidné, nahlas si povídá či vykřikuje během čtení Božího slova a kázání, vezměte jej třeba na chvíli dozadu do kostela, něco mu tam ukažte,
nebo je vezměte do sakristie, anebo jděte na chvíli i ven. Projděte se s ním a znovu
je namotivujte. S přibývajícím věkem by měla narůstat doba, kdy dítě vydrží delší
dobu být v kostele klidné. Na uklidnění může ale pomoci i nějaký obrázek, dětský
misálek, dětská bible, nebo jiná obrázková knížka. Mějte tyto pomůcky v zásobě.
Nedávejte dítěti vše najednou, ale postupně, aby vám to vyšlo do konce mše svaté. Záleží vždy na věku dítěte. Pomůže i jedna hračka, která také „jde“ s dítětem na
bohoslužbu – např. panenka, zvířátko. Vláček, autíčka, „technika“ se ale moc nehodí. Nedělejme z kostela hračkárnu ani prostor, kde se rozdávají sladkosti. Dnes
jsou k dostání misálky pro děti o průběhu mše svaté. Naposledy je vydaná knížečka:
10
Katka a Bětka na mši svaté. Dítě si listuje a sleduje tak za pomoci svého rodiče průběh mše svaté. Už při příchodu do kostela s dítětem jen šeptejte, a tak to dělejte,
dokud nevyjdete z kostela po mši svaté.
S dětmi, které již cupitající či už krásně chodí po svých, jděte co nejvíce dopředu, ať
ze mše něco mají. Nebojte se, milí rodiče, že někomu obsadíte jeho místo. Věřím, že
každý opravdově věřící vám rád nabídne své dosavadní místo. Vždyť jim jistě také
jde o budoucnost víry u nás v kostele. Děti se totiž potřebují i dívat, aby se zabavily.
Ze zadních lavic, kde uvidí jen záda druhých, nic neuvidí. O to rychleji je to přestane
bavit a začnou se nudit a zlobit. Někdo řekne: „Naše děti sedí s námi vzadu nebo
jsou s námi na kůru a vůbec tam nezlobí.“ Bohu díky za to. Ale jsem přesvědčen,
že by měly být dole a vepředu. Musí se naučit zapojovat do mše svaté. Nestačí být
na mši svaté, být na ní hodní. Je potřeba vstoupit do ní, slavit ji. Jinak je to povede
k povrchnosti, zvykovosti ve víře a za pár let se vytratí z kostela a vy se budete divit
a říkat: „Jak to, že už nechtějí chodit do kostela?“
Není ani moudré posílat děti jen dopředu a vy sami zůstanete někde vzadu. Děti
potřebují podle věku občas na něco upozornit, usměrnit, povzbudit k pozornosti,
vést k modlitbě po svatém přijímání. Rodiče by měli přemýšlet, jak své dítě už doma
učit ztišení, naslouchání a prožívání mše svaté, jak je motivovat k účasti na ní. Děti
ale hlavně potřebují vidět a zažít váš aktivní příklad.
Shrňme základní pravdy o dětech v kostele: S malými dětmi do kostela chodit nejen
můžete, ale máte. S kočárky také můžete. My kněží i ostatní skutečně věřící se radujeme z přítomnosti vaší i vašich dětí. Buďte s nimi vždy vepředu, co nejblíže oltáři!
Dětem šeptem vysvětlovat obřady můžete. Ale opravdu jen šeptem, ne polohlasně.
Protože stačí, když několik dětí si začne povídat navzájem s rodiči, ostatní přítomní
jsou dost rušeni. Zasahovat tvrdým způsobem znamená znechutit jim kostel třebas
i na celý život. Nechat dítě v kostele svobodně řádit je nezodpovědné a neohleduplné
vůči ostatním.
A ještě jedna rada. Choďte v neděli po mši svaté se svými dětmi do klubu Pod kánoí
a ptejte se druhých rodičů, jak to dělají. Spolu hledejte nové a nové možnosti, jak
děti motivovat při mši svaté. Další výhoda pobytu v klubu je v tom, že se děti budou
navzájem víc poznávat a budou mít nové věřící kamarády, a to pro jejich růst ve víře,
zvláště když budou trochu starší, je také moc potřebné.
Za moudrost ve vedení vašich dětí k Bohu se modlí, i ostatní farníky k tomu vybízí
a žehná vám P. Ivan Fišar
Z dopisů farníků
Několika rodičům z mých dřívějších farností jsem položil dvě otázky, aby se s námi
podělili o své zkušenosti, jak to zvládali se svými malými dětmi.
Máme brát děti na mši svatou? Od jakého věku dítěte?
Co dělat, když začne chodit, běhat po kostele, křičet? A co v období vzdoru?
Milé maminky, milí tatínkové, babičky, dědečkové,
dovolte, abych se s Vámi podělila o pár dobrých zkušeností v této oblasti. Mám čtyři děti (z toho tři dospělé) a v současné době očekáváme narození šestého a sedmého
vnoučete.
Jak jsme to praktikovali s mým manželem?
11
2
Všechny naše děti jsme brávali na mše svaté již od kojeneckého věku. V období od jednoho roku do tří let to s nimi bylo snad nejtěžší. Každé dítě bylo pochopitelně jiné,
a tak se zlobení řešilo dětským misálkem, pastelkami nebo piškoty. Hračku jsme dovolili pouze v krajním případě, a to pouze takovou, která nevydávala žádné zvuky (žádná rachotící plastová autíčka apod.). Nikdy jsme však dětem nedovolili špacírovat se
bezprizorně po kostele, lozit či skákat po bočních oltářích, oblézat zpovědnice, běhat
za příbuznými sedícími na jiném místě. To byste se divili, milí rodiče, jak to vše dokáže
rušit ostatní – a nejen staré lidi! Když bylo nejhůř, vyšli jsme na chvíli s dětmi ven, aby
nerušily ostatní – např. během kázání, ale pak zpět do lavice, abychom nechyběli při
proměňování.
Také moje vnoučata spolu se svými rodiči navštěvují pravidelně nedělní bohoslužby,
zasvěcené svátky a během školního roku i dětské mše svaté. Nemůžu říct, že jsou to
nějací svatoušci, ale rodiče se snaží uplatňovat naše praktiky, i když občas s obtížemi.
Řadu let jsem pracovala (a ještě pracuji) v mateřské škole, a tak vím, co děti dovedou.
Myslím si však, že daleko horší je benevolence rodičů. I malé dítě je dost chytré na to,
aby pochopilo, co se po něm požaduje. Už ve třech letech pochopí, když mu to rodiče
vysvětlí – že kostel není hřiště ani mateřská škola. Dítě si přece dovolí tolik, kolik mu
povolí jeho rodiče.
Jistě jsou také výjimky – dítě hyperaktivní, těžké období vzdoru. Je těžké situaci v klidu
vyřešit. Pak bych doporučovala vystřídat se s partnerem na bohoslužbě (třeba jeden
v sobotu večer, druhý v neděli) a dítě nějakou dobu na mši svatou nebrat.
I v naší farnosti se v poslední době vedly debaty na toto téma. Každé dítě je originál,
vyžaduje jiný přístup, jinak reaguje na určité prostředí.
Mám pochopení pro děti, když občas v kostele zlobí. Nemám však pochopení pro rodiče, kteří se zlobivým dítětem nic nedělají.
Milí rodiče, nebojte se brát své potomky do kostela. A když budou zlobit, nebojte se
experimentovat. Láska vám jistě řešení pomůže najít. Hodně odvahy Vám přeje matka
a babička
Ludmila H.
Snímky převzaty z webu www.clovekavira.cz
Národní eucharistický kongres v Brně
12
CENTRUM PRO RODINU
Okružní 5298, Zlín-Jižní Svahy; tel.: 577 212 020, 732 376 193
e-mail: [email protected], www.cpr-zlin.cz
Aktivity bez přihlašování
Klub maminek Zlín – 29. října setkání nebude; 5. listopadu v 9 hod. – Výroba svíček
Klub aktivních seniorů (KLAS) – pátek od 9.30 hod.; 30. října setkání nebude;
13. listopadu – beseda a promítání na téma Stářím život nekončí s Andreou Šimečkovou
Modlitby matek – čtvrtek 12. listopadu v 8 hod. v kapli kláštera
Biblické tance pro ženy – středa 11. listopadu od 19.15 hod.
Aktivity s přihlášením
Tvořílek vypráví – výtvarná dílna pro děti a rodiče; každou druhou středu od 15.30
hod. v našem sále; 28. října setkání nebude, další setkání jsou 11. a 18. listopadu
Kurzy angličtiny – ještě se můžete připojit ke kurzu pro úplné začátečníky (v úterý
9.00 – 10.30 hod.); hlídání dětí zajištěno
Sedmikrásek – cvičení rodičů s dětmi, ještě je několik volných míst v Minisedmikrásku (pro děti od jednoho roku)
Tvořivé aktivity – středa 4. listopadu od 15.30 hod. Modelování z FIMO hmoty;
sobota 14. listopadu od 14.00 hod.; Quiling – vánoční hvězdy, stromečky a vločky
Záchrana života zážitkem
Dvoudílný kurz první pomoci pro rodiče a širokou veřejnost s Mgr. Kateřinou Mizerovou se uskuteční v termínech 2. a 9. listopadu, vždy od 17 do 19.30 hod. v našem
sále; kurzovné je 400 Kč
Kurz pro nastávající rodiče
Cyklus pěti setkání; čtvrtek v 19 hod.; první setkání je 12. listopadu; kurzovné je
700 Kč za jednotlivce nebo 800 Kč za pár
Exercicie pro ženy
Podzimní exercicie s MUDr. Jitka Krausovou se uskuteční v termínu od 3. do 8. listopadu v poutním domě Stojanov na Velehradě (začíná se úterní večeří, končí nedělním obědem); cena je 2 600 Kč (strava, ubytování v jednolůžkovém pokoji) nebo
2 400 Kč (strava, ubytování ve dvoulůžkovém pokoji); hlásit se můžete v naší kanceláři nebo na e-mail: [email protected]
Andrea Šimečková
Snímky Lenka Hrdličková
Misijní neděle ve farnosti sv. Filipa a Jakuba
13
2
VZPOMÍNÁME
Padesát let od tragické smrti redemptoristy Oldřicha Kubiny
V záplavě různých zpráv zůstalo neprávem v pozadí 50. výročí úmrtí Oldřicha Kubiny, na kterého dosud s vděčností vzpomínají mnozí starší farníci. Třebaže v naší
farnosti žil a pracoval jenom krátkou dobu, jeho horlivé a vytrvalé působení mezi
mladými lidmi v obtížné době totalitního režimu v padesátých letech minulého století zanechalo v nich hlubokou stopu, upevnilo a posílilo jejich víru a prohloubilo
jejich duchovní život.
Patřil k těm mladým mužům, kteří měli cestu k duchovnímu povolání značně komplikovanou. Narodil se 17. prosince 1924 v Sedlišti, okres Místek, jako poslední
z devíti dětí. Jeho otec byl zedníkem, při domě bylo menší hospodářství se dvěma
kravami. Maminka Johana se starala o početnou domácnost i o hospodářství. Byla
věřící a se svými čtyřmi syny a pěti dcerami chodila v neděli na mši svatou do dřevěného kostelíka přímo v místě bydliště, otec jenom o velkých svátcích. Žili velmi
skromně, vedle práce v hospodářství sbírali lesní plody a prodávali je. Oldřich navštěvoval obecnou školu v Sedlišti, pak měšťanskou školu; po jejím dokončení se
učil obchodním příručím. V roce 1941 zahájil studium na gymnáziu ve Frýdku.
Když bylo německými okupanty uzavřeno, pracoval jako dělník. Po druhé světové
válce dokončil středoškolské studium, v roce 1947 maturoval, vstoupil do noviciátu k redemptoristům v Července, v srpnu 1948 složil své první sliby a v řádovém
učilišti v Obořišti zahájil studium teologie, které však po násilné likvidaci klášterů
v roce 1950 nemohl dokončit. Byl internován společně s dalšími řeholníky v klášteře
premonstrátů zprvu v Želivu u Humpolce, potom i na dalších místech. Po propuštění z internace nalezl zaměstnání ve Zlíně, kde od února 1955 až do svého zatčení
pracoval v elektrárně. Od svého příchodu do Zlína se stýkal s dalšími zlínskými redemptoristy (P. Antonínem Krajčou, P. B. Hozíkem, P. B. Čelůstkou), vzájemně se
povzbuzovali a i za ztížených podmínek se snažili dodržovat řádová pravidla. Zprvu
bydlel společně se synovcem v Želechovicích, později na internátě, ale vystřídal více
bytů. Ve zlínském kostele se seznámil s věřící skupinkou dělnické mládeže, jejímuž
duchovnímu vedení se obětavě věnoval až do svého zatčení v roce 1961. Jak vzpomíná Olga Spáčilová, na Oldřicha ji upozornil její strýc, františkán. Řekl jí, že Oldřich
je bohoslovec, drobnější postavy, blonďák, že ho v kostele snadno pozná. „Tak jsem
se s ním u kostela seznámila a taky s celou naší partou. Hodně jsme všichni od něho získali.“
Vedle P. Hozíka se tak Oldřich stal „duchovním rádcem“ této skupinky mládeže,
pro kterou připravoval a organizoval vzdělávací přednášky, zájezdy na různá poutní
místa v blízkém i vzdálenějším okolí, výlety do přírody, každoroční pěší pouť na Svatý Hostýn, na Provodov . S redemptoristy domluvil nejednu duchovní promluvu pro
tuto převážně dělnickou mládež. Připravoval náplň schůzek, které se mohly konat
pouze tajně v soukromých bytech, často na Mladcové, pod záminkou oslav narozenin nebo svátku někoho z účastníků. Obstarával náboženskou literaturu, opisoval
na psacím stroji některé církevní dokumenty, aby se s nimi mohli seznámit ostatní.
Skládal také texty na nápěv lidových písní, „které jsme pak vesele a radostně zpívali, když jsme společně někam šli,“ jak vzpomíná Olga Spáčilová. „Třeba na Provo14
dov. To nás jednou překvapil s kotlíkem na vaření jako správný skaut. U pana faráře
F. Müllera vyprosil vajíčka, která jsme u lesa za kostelem usmažili. Jindy, když jsme
se vraceli z Provodova, u obrázku za dědinou vytáhl mašli, přivázal ji a současně
vysvětlil, že na mořském břehu při odjezdu lodí tak činí lidé, kteří zůstali na břehu. Když již se nemohou držet za ruce, tak si ten stisk prodlužují třeba pentlemi.
No, a my, když odcházíme od Panny Marie, ať jsme s ní spojeni co nejdéle.“
Soukromě pokračoval ve studiu teologie. Byl velmi obětavý, skromný a iniciativní.
K narozeninám každého z nás připravil malá alba fotografií s blahopřáním, ve volných chvílích zhotovoval růžence, které se na rozdíl od těch kupovaných tak snadno
neroztrhly. V roce 1959 si podal přihlášku ke studiu teologie na bohoslovecké fakultě v Litoměřicích, ale nebyl přijat. O jeho podnikavosti i odvaze, skromnosti i zbožnosti opět podává svědectví Olga Spáčilová, která se od něho dověděla, jak se mu
podařilo setkat se spolubratry a kněžími internovanými v Králíkách. Dokonce tam
mezi nimi také přespal. Zdá se to neskutečné, ale Oldřich využil situace, kdy tam
nastoupil nový „bachař“, který všechny internované ještě neznal, nějak se připojil
k ostatním a na druhý den se zase „vytratil“. Jindy zorganizoval zájezd celé skupinky
mládeže na biřmování ve Frýdku, který v té době patřil pod Vratislavskou arcidiecézi, takže se tam mohlo biřmování uskutečnit. Postaral se také o nocleh.
Jeho působení ve Zlíně trvalo do konce roku 1961, kdy byl zatčen, v březnu následujícího roku společně s dalšími redemptoristy byl odsouzen Krajským soudem v Brně
za tzv. podvracení republiky ke čtyřem roků vězení, ale již v květnu téhož roku byl na
amnestii propuštěn. Co se tehdy pokládalo za protistátní činnost, stojí za ocitování
ze soudního rozhodnutí: (…) že ze zášti k socialistickému zřízení (…) se utvrzovali
v přesvědčení, že dojde ke zvratu státního zřízení a k obnovení činnosti řádu a klášterů, navzájem si sdělovali štvavé zprávy zahraničního rozhlasu, navazovali spojení s jinými skupinami protistátně činnými redemptoristy v ČSSR, řídili se tajnými pokyny
provinciála řádu (…) působili v protipokrokovém duchu na více občanů (…)
Oldřichovi bylo kladeno za vinu, že na svém psacím stroji rozmnožoval ilegální písemnosti (projevy Pia XII.), opisy rozdával nejen spoluobžalovaným, ale i dalším osobám
(…) tyto osoby nabádal k větší náboženské horlivosti a církev stavěl před nimi jako trpitelku v současné době a prohlašoval před nimi, že pro církev přijdou opět lepší časy (…)
Po listopadové revoluci byli všichni rehabilitováni a nespravedlivý rozsudek zrušen.
Po amnestii ještě krátce pracoval ve Svitu a od ledna 1963 zastával místo kostelníka na Svatém Hostýně, kde se horlivě a zodpovědně věnoval této službě a staral se
o údržbu i výzdobu mariánské svatyně. Rádi jsme se tam s ním setkávali. Škoda, že
jeho služba trvala tak krátkou dobu. Při běžné výměně vadné žárovky v reflektoru na
pravé straně hlavního oltáře se pod ním zlomila příčka na žebři, z velké výšky se zřítil
na dlažbu a na místě zemřel. Stalo se to 9. září 1965. Jeho náhlá smrt nás všechny
hluboce zasáhla. K místu jeho odpočinku na hřbitově na Svatém Hostýně ho doprovázela početná skupinka mladých lidí i dalších věřících, kterým tak obětavě sloužil.
I když se nedožil dlouhého věku, zůstává jeho obraz a příklad stále živý v srdcích
těch, kteří jsme ho znali. Jeho život je také krásným svědectvím věrnosti a vytrvalosti duchovnímu povolání. Nebylo mu dopřáno, aby se stal knězem, ale svým životem, činností, obětavostí i vstřícností k potřebám bližních vydával krásné svědectví
o Kristu. S vděčností na něho vzpomínáme.
doc. Vojtěch Cekota
15
2
HLASY A OHLASY
Babyscholička v Lidečku
V sobotu 10. října jsme s Babyscholičkou zavítali na přehlídku dětských schól do Lidečka. Den
jsme zahájili mší svatou v tamním kostele, a poté
se přesunuli do kulturního domu, kde pokračoval
program. Střídala se tady jedna schólička za druhou a i my jsme mohli potěšit všechny přítomné
našimi písničkami. Odpoledne jsme si vyzkoušeli
horolezeckou stěnu, jízdu na koních a některé děti
navštívily i výtvarné dílničky. Největším zážitkem
byla určitě ukázka práce pasteveckého psa.
Děkujeme všem organizátorům za krásný den a už
teď se těšíme na další ročník.
Tereza Fojtů
P. James Manjackal navštívil Českou republiku
Na brněnském výstavišti se konala ve čtvrtek a v pátek duchovní obnova, kterou
vedl katolický kněz z Indie P. James Manjackal. Promlouval k tisícům věřících, kteří
si přišli pro požehnání a impuls k tomu, jak v dnešní době žít pravou víru. Motto
duchovní obnovy bylo Ježíš Kristus – chléb života. P. Manjackal má od Boha jedinečný charismatický dar – uzdravování. Mnoho lidí prošlo během exercicií fyzickou
či duchovní proměnou. V sobotu se všichni účastníci obnovy zúčastnili hlavního
programu Národního eucharistického kongresu na náměstí Svobody, kde byla sloužena mše svatá s následným eucharistickým
průvodem. Odpoledne pokračoval duchovní program na výstavišti, který vedla misionářka Jana Ungerová.
Akci uspořádal nadační fond CREDO.
P. James mluvil o svých knihách, o zkušenostech z misií pro křesťany i nekřesťany
a zdůrazňoval přítomným, že Ježíš je živý
Bůh. Hudebně promluvy doplnila chválová schola z Dolní Lhoty. Na akci pomáhalo
více jak 100 dobrovolníků. Další akcí, kterou připravuje nadační fond CREDO, je
seminář pro manželské páry s manželi Smékalovými, který se uskuteční 7. listopadu
v Brně a duchovní obnova s misionářem P. Peterem Krenickým z Ukrajiny. Ta proběhne v sobotu 21. listopadu ve Zlíně. Součástí bude benefiční koncert, jehož výtěžek bude věnován na podporu misií na Ukrajině. Více na www.duchovniobnova.cz
Jarmila Barboříková
ŽIVOT FARNOSTÍ – čtrnáctideník zlínských farnosti • Vydává Římskokatolická farnost
sv. Filipa a Jakuba (Sadová 149, 760 01 Zlín, tel.: 577 210 022, 733 742 700) ve spolupráci
s Římskokatolickou farností Panny Marie Pomocnice křesťanů (Okružní 5430, 760 05 Zlín,
tel.: 577 019 682) • Redakční rada: P. Ivan Fišar, Leoš Hrdlička, Ondřej Jakubíček, Libuše
Jakubíčková, PhDr. Josef Pala, Pavel Záleský • Redakce si vyhrazuje právo na úpravu
a krácení rukopisů, při výběru dává přednost textům stručným • Určeno pro vnitřní
16
potřebu.
• E-mail: [email protected]

zlínských - Salesiánský klub mládeže Zlín

Transkript

Podobné dokumenty