Untitled - ERGO pojišťovna, as

ERGO pojišťovna, a.s.
Vyskočilova 1481/4, Michle, 140 00 Praha 4
eingetragen im durch das Stadtgericht in Prag geführten Handelsregister
Abschnitt B, Einlage 2740
SATZUNG DER GESELLSCHAFT
A. GRUNDBESTIMMUNGEN
Artikel I.
Unterwerfung unter das Handelskorporationengesetz
Die Hauptversammlung der Gesellschaft ERGO pojišťovna, a.s. („Gesellschaft“), entscheidet durch
die Annahme dieser Fassung der Gründungsurkunde, dass sich die Gesellschaft hiermit dem Gesetz
Nummer 90/2012 Slg., Handelskorporationengesetz („Handelskorporationengesetz“) in
Übereinstimmung mit § 777 Abs. 5 des Handelskorporationengesetzes ab dem Tag der
Veröffentlichung der Eintragung über die vollumfängliche Unterwerfung unter dieses Gesetz im
Handelsregister unterwirft.
Artikel II.
Firma, Sitz der Gesellschaft und Identifikationsnummer
1.
2.
3.
Firma der Gesellschaft ist: ERGO pojišťovna, a.s.
Sitz der Gesellschaft ist: Praha
Die Identifikationsnummer lautet: 618 58 714
Artikel III.
Unternehmensgegenstand der Gesellschaft
1.
Unternehmensgegenstand der Gesellschaft ist:
1.1 Versicherungstätigkeiten im Sinne von §3 Abs. 1, lit. (f) des Gesetzes Nr. 277/2009 Slg. über
das Versicherungswesen, in der gültigen Fassung („Gesetz über das Versicherungswesen“):
 im Umfang der Versicherungszweige der Lebensversicherungen, angeführt im Abschnitt
A, Punkt I und III der Anlage Nr. 1 zum Gesetz über das Versicherungswesen, und
 im Umfang der Versicherungszweige der Nichtlebensversicherungen, angeführt im
Abschnitt B, Punkt 1, 2, 7, 8, 9, 10 b) und c), 13, 14, 16 und 18 der Anlage Nr. 1 zum
Gesetz über das Versicherungswesen.
1.2 Tätigkeiten im Zusammenhang mit den Versicherungstätigkeiten im Sinne von § 3 Abs. 1 lit.
(n) des Gesetzes über das Versicherungswesen:
 Vermittlungstätigkeiten im Zusammenhang mit der Versicherungstätigkeit laut Gesetz
über das Versicherungswesen;
 Beratungsdienstleistungen im Zusammenhang mit Versicherungen natürlicher und
juristischer Personen laut Gesetz über das Versicherungswesen;
 Ermittlungen von Schadensfällen;
 Weiterbildungsaktivitäten im Bereich Versicherungswesen und im Bereich anderer
Finanzdienstleistungen;
 weitere mit der Ausübung der zugelassenen Versicherungstätigkeit zusammenhängende
Tätigkeiten.
Artikel IV.
Zeitdauer der Gesellschaft
Die Gesellschaft wurde auf unbestimmte Zeit gegründet.
Artikel V.
Höhe des Grundkapitals
1.
Das Grundkapital der Gesellschaft b e t r ä g t 316.840.000,00 C Z K (dreihundertsechszehn
Millionen achthundertvierzigtausend tschechische Kronen).
2.
Das Grundkapital ist auf 216 Stück Namensstammaktien, die als gebuchte Wertpapiere im
Nennwert von 1.000.000,00 CZK (eine Million tschechische Kronen) je Aktie und 10.084
(zehntausendvierundachtzig) Stück Namensstammaktien, die als gebuchte Wertpapiere im
Nennwert von 10.000,00 CZK (zehntausend tschechische Kronen) je Aktie aufgeteilt.
3. Das Grundkapital der Gesellschaft wurde durch Geldeinlagen der Aktionäre in voller Höhe
einbezahlt.
4. Die Aktien der Gesellschaft lauten auf Namen und wurden als gebuchte Wertpapiere gemäß den
Bestimmungen des § 6 Abs. 5 des Gesetzes über das Versicherungswesen ausgestellt.
5.
Erhöhung des Grundkapitals der Gesellschaft richtet sich insbesondere nach den Bestimmungen
der §§ 474 bis 515 des HKG.
6.
Bei der Herabsetzung des Grundkapitals ist im Einklang mit der geltenden Regelung des HKG
(vor allem laut § 516 bis 548 des HKG) zu verfahren. Eine Herabsetzung des Grundkapitals durch
Entzug von Aktien aus dem Umlauf durch Verlosung ist nicht möglich.
Artikel VI.
Aktionärsliste
Die Aktionärsliste wird durch das von dem Berechtigten zu führende Register der verbuchten
Wertpapiere (nachfolgend „Zentralverwahrer für Wertpapiere“) ersetzt.
Artikel VII.
Rechte und Pflichten von Aktionären
1.
Die Rechte und -pflichten der Aktionäre werden durch die Grundbestimmungen der §§ 344 bis
395 des HKG festgelegt. Zu den Rechten gehört das Recht auf Informationen, das Recht auf
Teilnahme an der Hauptversammlung, das Recht auf Stellung von Anträgen und Gegenanträgen,
das Abstimmungsrecht auf Hauptversammlungen, das Recht auf Dividenden und das Recht auf
Liquidationsüberschuss. Zu den Pflichten gehört die Verpflichtung zur Einzahlung des
Aktienemissionskurses sowie die Pflicht zur Respektierung der verabschiedeten Beschlüsse der
Hauptversammlung. Bei Verletzung der Verpflichtung der Aktionäre, den Emissionskurs der
Aktien bei der Gründung sowie bei der Erhöhung des Grundkapitals einzuzahlen, hat die
Gesellschaft gemäß §§ 344 f. des HKG zu verfahren.
2.
Der Aktionär hat Recht auf Beteiligung am Gewinn, der von der Gesellschaft entsprechend dem
Wirtschaftsergebnis zur Verteilung genehmigt wurde. Die Hauptversammlung kann über die
Gewinnverteilung zwischen Aktionäre beschließen, soweit die gesetzlichen Vorgaben
festgelegten Höhe erfüllt sind, und nur solange die Tschechische Nationalbank nicht über die
vorrangige Verwendung des gesamten Gewinns in Übereinstimmung mit § 95 Abs. 3 des
Gesetzes über Versicherungswesen entscheidet.
3.
Die Höhe des Gewinnanteils pro Aktie ergibt sich aus dem Verhältnis des Nominalwerts zur
Summe aller Nominalwerte der von der Gesellschaft emittierten Aktien.
B. ORGANE DER GESELLSCHFT
Artikel VIII.
Organe der Gesellschaft
Die Gesellschaft hat nachstehende Organe:
1. Hauptversammlung
2. Vorstand
3. Aufsichtsrat
HAUPTVERSAMMLUNG
Artikel IX.
Zuständigkeiten der Hauptversammlung
1.
Die Hauptversammlung ist das oberste Organ der Gesellschaft.
2.
Die Hauptversammlung entscheidet über alle Fragen, die durch das Gesetz oder die Satzung in
ihre Zuständigkeit übertragen werden.
3.
In die Zuständigkeit der Hauptversammlung fallen:
a) Entscheidung über eine Änderung der Satzung, soweit es sich nicht um eine Änderung infolge
der Grundkapitalerhöhung durch den beauftragten Vorstand oder um eine Änderung handelt,
die aufgrund anderer rechtlicher Tatsachen eintritt,
b) Entscheidung über Änderung der Höhe Grundkapitals und über die Beauftragung des
Vorstands zur Erhöhung des Grundkapitals,
c) Entscheidung über die Möglichkeit der Aufrechnung der Geldforderung gegen die
Gesellschaft gegen Forderung auf Bezahlung des Emissionskurses,
d) Entscheidung über die Ausgabe von Wandelschuldverschreibungen oder vorrangigen
Schuldverschreibungen,
e) Wahl und Abberufung der Aufsichtsratsmitglieder und der Mitglieder anderer durch die
Satzung bestimmter Organe,
f) Feststellung des ordentlichen oder außerordentlichen Jahresabschlusses und des konsolidierten
Jahresabschlusses sowie in den gesetzlich geregelten Fällen auch des Zwischenabschlusses,
g) Entscheidung über die Verteilung des Gewinns oder anderer eigener Quellen, oder
Entscheidung über die Verlustdeckung,
h) Entscheidung über die Vergütung der Aufsichtsratsmitglieder,
i) Entscheidung über die Stellung eines Antrags auf Annahme von Beteiligungswertpapieren der
Gesellschaft zum Handel auf dem europäischen regulierten Markt oder über ihre Rückziehung
vom Handel auf dem europäischen geregelten Markt,
j) Entscheidung über die Auflösung der Gesellschaft mit Liquidation, Bestellung und
Abberufung des Liquidators, einschließlich Bestimmung der Höhe seiner Vergütung,
k) Genehmigung des Vorschlags auf Verteilung des Liquidationsüberschusses,
l) Genehmigung der Übertragung oder der Verpfändung des Unternehmens oder eines Teiles
davon, der eine wesentliche Änderung der bisherigen Unternehmensstruktur oder eine
wesentliche Änderung im Unternehmensgegenstand oder in der Tätigkeit der Gesellschaft zur
Folge hat. Erteilung von Zustimmung zum Abschluss von Verträgen, auf deren Grundlage
derartige Übertragungen oder Verpfändungen erfolgen.
m) Entscheidung über die Übernahme der Wirkungen der für die Gesellschaft vor ihrer
Entstehung getätigten Rechtsgeschäfte,
n) Genehmigung des Vertrages über die stille Gesellschaft samt Genehmigung seiner
Änderungen und Aufhebung,
o) Entscheidung über die Bestimmung des Wirtschaftsprüfers,
p) Entscheidung über weitere Fragen, die ein Gesetz oder diese Satzung in die Zuständigkeit der
Hauptversammlung übertragen
q) Weisung auf Ersuchen des Vorstandmitglieds gemäß § 51 HKG
4.
Im Einklang mit § 398 HKG werden die Abstimmung an der Hauptversammlung und/oder die
Hauptversammlung
mittels
der
technischen
Beschlussfassung
außerhalb
der
Kommunikationsmittel zugelassen. Die Bedingungen der Abstimmung an der Hauptversammlung
und/oder der Beschlussfassung außerhalb der Hauptversammlung mittels der technischen
Kommunikationsmittel werden durch den Vorstand der Gesellschaft bestimmt. Diese
Bedingungen werden in der Einladung zur Hauptversammlung oder im Vorschlag des
Beschlusses gemäß § 418 des HKG angeführt. Abstimmung per rollam gilt auch als Abstimmung
in der Hauptversammlung mit Einsatz von technischen Mitteln.
5.
Diese Satzung lässt Beschlussfassung per rollam zu. Die zur Einberufung der Hauptversammlung
befugte Person sendet in solchem Fall den Beschlussvorschlag unter für die Übermittlung der
Einladung zur Hauptversammlung vorgesehenen Modalitäten an alle Aktionäre zu.
6.1
Der Vorschlag für eine Beschlussfassung per rollam enthält:
a) den Text des vorgeschlagenen Beschlusses und seine Begründung,
b) die Frist für Stellungnahmen der Aktionäre, wofür diese Satzung die Frist von 15
(fünftzehn) Tagen bestimmt; für den Fristbeginn ist die Zustellung des Vorschlags an den
Aktionär maßgebend,
c) für die Beschlussfassung benötigte Unterlagen,
6.2
Sieht das Gesetz vor, dass der Beschluss der Hauptversammlung durch eine öffentliche
Urkunde beglaubigt, so hat die Entscheidung des Aktionärs die Form einer öffentlichen
Urkunde, in der auch der Inhalt des Entwurfs des von der Stellungnahme betroffenen
Beschlusses der Hauptversammlung aufzuführen ist.
6.3
Den nach Maßgabe dieses Artikels der Satzung gefassten Beschluss einschließlich des
Tages der Beschlussfassung teilt die Gesellschaft oder die zur Einberufung der
Hauptversammlung befugte Person unverzüglich nach der erfolgten Beschlussfassung an
alle Aktionäre mit.
Artikel X.
Einberufung der Hauptversammlung
1.
Die Hauptversammlung wird durch den Vorstand einberufen, oder durch ein Mitglied, wenn der
Vorstand über ihre Einberufung nicht ohne unnötigen Verzug entschieden hat und das Gesetz die
Pflicht zur Einberufung der Hauptversammlung regelt, oder der Vorstand langfristig nicht
beschlussfähig ist.
2.
Erfordern dies Interessen der Gesellschaft, kann die Hauptversammlung auch der Aufsichtsrat
einberufen.
3. Der Einberufer veröffentlicht die Einladung zur Hauptversammlung auf den Internetseiten der
Gesellschaft mindestens 30 Tage vor der Abhaltung der Hauptversammlung und übermittelt
sie gleichzeitig an die beim Zentralverwahrer für Wertpapiere erfassten Geschäftsanschriften
der Aktionäre (an Sitz des jeweiligen Aktionärs). Die Übermittlung der Einladung an die beim
Zentralverwahrer für Wertpapiere erfassten Geschäftsanschriften der Aktionäre darf durch die
Übermittlung der Einladung an die beim Zentralverwahrer für Wertpapiere erfassten E-MailAdressen der Aktionäre oder von den Aktionären dem Einberufer mitgeteilten E-Mail
Adressen ersetzt werden.
4.
Die Einladung zur Hauptversammlung enthält mindestens:
a) die Firma und den Sitz der Gesellschaft,
b) den Ort, das Datum und die Uhrzeit der Abhaltung der Hauptversammlung,
c) die Bezeichnung, ob eine ordentliche oder Ersatzhauptversammlung einberufen wird,
d) die Tagesordnung der Hauptversammlung, samt Angabe der Person, die ggf. als Mitglied des
Gesellschaftsorgans vorgeschlagen wird
e) den Stichtag für die Teilnahme an der Hauptversammlung, falls bestimmt, und Erläuterung
seiner Bedeutung für die Abstimmung auf der Hauptversammlung
f) Vorschlag des Beschlusses der Hauptversammlung und seine Begründung,
g) falls die Abstimmung per rollam zugelassen wird, die Frist für die Zustellung der
Stellungnahmen von Aktionären zur Tagesordnung, wobei die Frist nicht kürzer als 15 Tage
sein darf; für den Beginn des Fristlaufes ist die Zustellung des Beschlussvorschlags an den
Aktionär maßgebend.
5.
Eine Hauptversammlung hat der Vorstand der Gesellschaft unter anderem einzuberufen:
a) wenn die Bedingungen des § 367 HKG erfüllt sind.
b) wenn die Bedingungen des § 403/2 HKG erfüllt sind,
c) wenn ihre Einberufung der Aufsichtsrat fordert,
d) wenn dies wichtige Interessen der Gesellschaft erfordern.
6.
Für den Fall, dass auf der Tagesordnung eine Änderung der Satzung der Gesellschaft sein sollte,
hat die Einladung auch die Hinweisung für die Aktionäre zu beinhalten, dass sie innerhalb der in
der Einladung zur Hauptversammlung aufgeführten Frist, die Vorschläge zur Satzungsänderung
kostenlos einsehen können.
7.
In der Regel wird die Hauptversammlung am Sitz der Aktiengesellschaft, gegebenenfalls auch an
einen anderen Ort einberufen.
8.
Die Hauptversammlung wird zumindest einmal im Jahr einberufen, und zwar im Verlauf von vier
Monaten nach Abschluss der vorherigen Rechnungsperiode.
9.
Falls alle Aktionäre damit einverstanden sind, kann die Hauptversammlung auch ohne die
Erfüllung der im Gesetz und in der Satzung bezüglich der Einberufung der Hauptversammlung
vorgesehenen Voraussetzungen stattfinden.
10. Die Hauptversammlung entscheidet durch Beschlüsse, die für die Organe der Gesellschaft
verbindlich sind.
Artikel XI.
Sitzung der Hauptversammlung
1.
Die Hauptversammlung wählt ihren Vorsitzenden, den Protokollführer, zwei Protokollprüfer und
die mit der Stimmenzählung beauftragte Personen („Organe der Hauptversammlung“). Bis zur
Wahl des Vorsitzenden leitet die Hauptversammlung diejenige Person, die die
Hauptversammlung einberufen hat oder eine durch sie bestimmte Person. Bei Einberufung der
Hauptversammlung durch den Aufsichtsrat wird analog verfahren.
2.
Organe der Hauptversammlung werden nach der Eröffnung der Hauptversammlung gewählt. Der
Vorschlag der Kandidaten für die Organe der Hauptversammlung wird von der Person
eingebracht, welche die Hauptversammlung einberufen hat. Die Hauptversammlung entscheidet
über die Wahl der Organe der Hauptversammlung mit einfacher Mehrheit der Stimmen der
anwesenden Aktionäre.
3.
Die Verhandlung der Hauptversammlung leitet der gewählte Vorsitzende. Über den Verlauf der
Verhandlung der Hauptversammlung wird ein Protokoll ausgefertigt, dessen Inhalt sich nach
§ 423 Abs. 2 HKG richtet.
4.
Die Gesellschaft gewährleistet die Ausfertigung der Anwesenheitsliste, die die Handelsfirma und
den Sitz einer juristischen Person oder den Namen und Wohnort einer natürlichen Person, die
Aktionär ist, bzw. deren Bevollmächtigten enthält, die Nummern der Aktien, und den Nennwert
der stimmberechtigten Aktien, bzw. die Angabe darüber, dass die Aktien nicht zur Abstimmung
berechtigen. Der Anwesenheitsliste werden die Vollmachten beigefügt.
5.
Die Richtigkeit der Liste der anwesenden Aktionäre bestätigt durch ihre Unterschrift diejenige
Person, die die Hauptversammlung einberufen hat oder durch sie bestimmte Person.
6.
Auf der Hauptversammlung wird durch Akklamation abgestimmt, d.h. durch Bekundung des
Willens – Heben der Hand mit Stimmzettel, sofern die Hauptversammlung nichts anderes
beschließt. Die Abstimmungsergebnisse teilt der Vorsitzende der Hauptversammlung mit.
Artikel XII.
Entscheidung der Hauptversammlung
1.
Jeder Aktionär ist zur Teilnahme an der Hauptversammlung berechtigt. Das Recht auf Teilnahme
an der Hauptversammlung und Ausübung aller Aktionärsrechte obliegt allen Aktionären der
Gesellschaft, die sieben Tage vor der Hauptversammlung als Aktionäre im beim
Zentralverwahrer für Wertpapiere geführten Wertpapierregister eingetragen waren.
2.
Auf jede Aktie zum Nennwert von 1.000.000,- CZK entfallen 100 Stimmen. Auf jede Aktie zum
Nennwert von 10.000,- CZK entfällt 1 Stimme. Die Anzahl der mit den Aktien mit Nennwert
von 1.000.000,- CZK verbundenen Stimmen beträgt21 600. Die Anzahl der mit den Aktien mit
Nennwert von 10.000,- CZK verbundenen Stimmen beträgt 10 084. Die Gesamtanzahl der
Stimmen in der Gesellschaft ist 31 684.
3.
Jeder Aktionär hat seine Rechte auf der Hauptversammlung persönlich (im Fall von natürlichen
Personen), oder im Falle von juristischen Personen durch dessen Geschäftsführungsvertreter oder
Geschäftsführungsorgane auszuüben.
4.
Die Hauptversammlung entscheidet mit der Mehrzahl der Stimmen der anwesenden Aktionäre,
sofern das Gesetz oder Satzungen keine andere Mehrheit bestimmt.
5.
Die Hauptversammlung ist beschlussfähig, wenn Aktionäre anwesend sind, die Aktien auf sich
vereinen, deren Nennwert mehr als 50% des Grundkapitals der Gesellschaft darstellen.
6.
Zunächst wird über die Anträge der Organe der Gesellschaft abgestimmt, dann über die Anträge
der Aktionäre, und zwar in der Reihenfolge, in dem die Anträge dem Vorsitzenden der
Hauptversammlung zugegangen sind.
7.
Sollte die Hauptversammlung beschlussunfähig sein, hat der
Ersatzhauptversammlung im Einklang mit § 414 des HKG einzuberufen.
8.
Über Angelegenheiten, die nicht in die Tagesordnung der Hauptversammlung aufgenommen
wurden, ist während der Sitzung lediglich bei Zustimmung aller Aktionäre der Gesellschaft zu
entscheiden und zu besprechen.
Vorstand
eine
VORSTAND
Artikel XIII.
Vorstand
1.
Der Vorstand ist Geschäftsführungsorgan der Gesellschaft. Vorbehaltlich anderweitiger
Bestimmung im Gesetz oder in der Satzung obliegt die ganze Zuständigkeit dem Vorstand.
2.
Dem Vorstand obliegt die geschäftliche Leitung der Gesellschaft. . Die Vorstandsmitglieder
haben ihre Funktion mit der Sorgfalt eines ordentlichen Kaufmanns auszuüben.
3.
Der Vorstand insbesondere:
a) übt die Beschlüsse der Hauptversammlung aus,
b) gewährleistet die Geschäftsleitung, einschließlich der ordentlichen Führung der Buchhaltung
der Gesellschaft,
c) beruft eine Hauptversammlung ein,
d) handelt im Einklang mit § 435 des HKG Handelsgesetzbuch,
e) entscheidet über die Erteilung und den Widerruf der Prokura und über eine etwaige
Beschränkung der Prokura.
f) legt der Hauptversammlung vor:
 den ordentlichen, auβerordentlichen und konsolidierten Jahresabschluss, ggf. auch einen
Zwischenabschluss und Vorschlag auf Gewinnverteilung oder Verlustdeckung im Einklang
mit der Satzung der Gesellschaft zur Genehmigung,
 den Bericht über die unternehmerische Tätigkeit der Gesellschaft und über den Stand ihres
Vermögens, und zwar einmal jährlich bis 30.4.
g) legt dem Aufsichtsrat vor:
 zur Verhandlung die Unternehmenspläne der Gesellschaft, einschließlich der Finanzpläne,
Budgets, Organisationsstruktur und ihrer Änderungen,
 zur Überprüfung den Jahresabschluss, Vorschlag auf Gewinnverteilung oder
Verlustdeckung und Bestimmung der Tantiemen,
 zur Stellungnahme den Bericht über die unternehmerische Tätigkeit der Gesellschaft und
über den Stand ihres Vermögens.
4.
Der Vorstand übermittelt den Jahresabschluss und den Lagebericht den Aktionären in Schriftform
an die in beim Zentralverwahrer für Wertpapiere erfassten Adressen, ggf. in elektronischer Form
an die beim Zentralverwahrer für Wertpapiere erfassten E-Mail-Adressen oder an die von den
Aktionären mitgeteilten E-Mail-Adressen, mindestens 30 Tage vor dem Tag der Abhaltung der
Hauptversammlung, in deren Zuge der Jahresabschluss der Gesellschaft festgestellt werden soll.
5.
Der Vorstand hat in einer Frist von drei Monaten ab Abschluss der Rechnungsperiode einen
schriftlichen Bericht über die Beziehungen zwischen der beherrschenden und abhängigen Person
und zwischen der abhängigen Person und den Personen, welche durch dieselbe Person beherrscht
sind, für die abgelaufene Rechnungsperiode zu erstellen (Abhängigkeitsbericht). Dieser Bericht
ist Bestandteil des Jahresberichts.
Artikel X I V .
Organisation des Vorstands
1.
Der Vorstand setzt sich aus 3 Mitgliedern zusammen.
2.
Die Vorstandsmitglieder werden vom Aufsichtsrat gewählt und abberufen. Die Funktionsperiode
eines Vorstandsmitglieds beträgt 3 Jahre. Eine Wiederwahl ist möglich.
Artikel XV.
Vorstandssitzung
1.
Der Vorstand tritt jederzeit, soweit dies im Interesse der Gesellschaft liegt, zusammen.
2.
Die näheren Bedingungen zur Einberufung und Sitzung des Vorstands regelt die
Geschäftsordnung des Vorstandes.
3.
Der Vorstand kann lediglich dann beschlussfähig entscheiden, wenn die einfache Mehrheit dessen
Mitglieder anwesend ist. Zur Gültigkeit eines Vorstandsbeschlusses ist die einfache Mehrheit der
anwesenden Mitglieder erforderlich. Jedes der Vorstandsmitglieder verfügt über eine Stimme.
Bei Stimmengleichheit entscheidet die Stimme des Vorsitzenden.
4.
Die Sitzung wird vom Vorstandsvorsitzenden geleitet, bei dessen Abwesenheit durch ein anderes
gewähltes Vorstandsmitglied. Über den Ablauf der Verhandlung des Vorstands und dessen
Beschlüsse ist ein Protokoll aufzunehmen, das durch den Vorsitzenden und Protokollführer zu
unterzeichnen ist. Sollte eines der Vorstandsmitglieder anders abstimmen, als die Mehrheit, ist
dessen abweichende Meinung im Protokoll festzuhalten.
5.
In dringenden Fällen kann der Vorsitzende oder ein anderes ausgewähltes Mitglied des
Vorstandes „per rollam“ abstimmen lassen, und zwar aufgrund der vorherigen schriftlichen
Erklärung aller Vorstandsmitglieder, dass sie dieser Abstimmungsform zustimmen. Für diesen
Zweck werden auch per Telegraf, Fernschreiber, per E-Mail oder Telefax übermittelte
Nachrichten als Schriftform angesehen. Ein „per rollam“ gefasster Beschluss ist auf der nächsten
Vorstandssitzung in das Protokoll aufzunehmen.
6.
Jedes Vorstandsmitglied hat in einer Frist von sieben Tagen das Protokoll über die
Vorstandssitzung zu erhalten. Eine Ausfertigung ist im Archiv der Gesellschaft zu hinterlegen.
7.
Diese Satzung lässt die Abstimmung des Vorstandes und die Beschlussfassung außerhalb der
Vorstandssitzung unter Einsatz technischer Mittel, einschließlich der Abstimmung „per rollam“,
zu. Nähere Bedingungen für die Beschlussfassung und die Abstimmung sind in der
Geschäftsordnung des Vorstandes bestimmt.
AUFSICHTSRAT
Artikel XVI.
Aufsichtsrat
1.
Der Aufsichtsrat ist Kontrollorgan, das die Ausübung der Zuständigkeit des Vorstandes und die
Realisierung der unternehmerischen Tätigkeit der Gesellschaft beaufsichtigt.
2.
Der Aufsichtsrat hat drei Mitglieder und die Amtsperiode seiner Mitglieder beträgt 3 Jahre. Die
Wiederwahl eines Aufsichtsratsmitglieds ist zulässig.
3.
Die Aufsichtsratsmitglieder werden von der Hauptversammlung gewählt und abberufen.
4.
Der Aufsichtsrat wählt aus seiner Mitte den Aufsichtsratsvorsitzenden, der dessen Tätigkeiten
leitet. Die Aufsichtsratssitzungen finden nach Bedarf statt, mindestens jedoch zweimal jährlich.
Aufsichtsratsmitglieder wählen auβer des Aufsichtsratsvorsitzenden auch dessen Stellvertreter.
5.
Der Aufsichtsrat ist beschlussfähig, wenn bei der Sitzung die Mehrzahl der Mitglieder des
Aufsichtsrats anwesend sind. Jedes der Aufsichtsratsmitglieder verfügt über eine Stimme. Der
Aufsichtsrat entscheidet durch Stimmenmehrheit der anwesenden Aufsichtsratsmitglieder Bei
Stimmengleichheit ist die Stimme des Vorsitzenden entscheidend.
6.
In dringenden Fällen kann der Vorsitzende oder stellvertretende Vorsitzende des Aufsichtsrats
„per rollam“ abstimmen lassen, und zwar aufgrund der vorherigen schriftlichen Erklärung aller
Aufsichtsratsmitglieder, dass sie dieser Abstimmungsform zustimmen. Für diesen Zweck werden
auch per Telegraf, Fernschreiber, per E-Mail oder Telefax übermittelte Nachrichten als
Schriftform angesehen. Ein „per rollam“ gefasster Beschluss ist auf der nächsten
Aufsichtsratssitzung in das Protokoll aufzunehmen.
7.
Diese Satzung lässt die Abstimmung des Aufsichtsrates und die Beschlussfassung außerhalb der
Aufsichtsratssitzung unter Einsatz technischer Mittel, einschließlich der Abstimmung „per
rollam“, zu. Nähere Bedingungen für die Beschlussfassung und die Abstimmung sind in der
Geschäftsordnung des Aufsichtsrats bestimmt.
8.
Der Aufsichtsrat ist berechtigt, Einsicht in alle Dokumente und Aufzeichnungen betreffend die
Tätigkeit der Gesellschaft zu nehmen und zu prüfen, ob die Bücher ordnungsgemäß und
entsprechend den Tatsachen geführt sind, und ob die unternehmerische oder andere Tätigkeit der
Gesellschaft im Einklang mit anderen Rechtsvorschriften und mit der Satzung erfolgt. Die
Kompetenz nach Maßgabe des vorigen Satzes dürfen die Aufsichtsratsmitglieder nur auf Grund
des Beschlusses des Aufsichtsrats ausüben, es sei denn, dass der Aufsichtsrat außerstande ist,
seine Funktionen wahrzunehmen.
9.
Der Aufsichtsrat überprüft den ordentlichen, außerordentlichen und konsolidierten
Rechnungsabschluss, bzw. auch einen Zwischenabschluss sowie den Antrag des Vorstands auf
Gewinnverteilung, bzw. Verlustdeckung zu überprüfen und der Hauptversammlung eine
diesbezügliche Erklärung zu unterbreiten. Darüber hinaus ist der Aufsichtsrat verpflichtet, den
Abhängigkeitsbericht laut § 83 des HKG zu überprüfen. Die Überprüfung des
Abhängigkeitsberichts durch den Aufsichtsrat ist nicht erforderlich, falls es sich bei der
beherrschenden Person um den Alleingesellschafter handelt, oder falls es sich bei allen
Gesellschaftern der abhängigen Person um Personen handelt, die mit der abhängigen Person im
Einvernehmen handeln.
10. Dem Aufsichtsrat steht folgende Berechtigung zu:
 bei der Hauptversammlung Maßnahmen zu beantragen, die dieser zu Gunsten der Gesellschaft
als erforderlich betrachtet,
 im Einklang mit § 438 Abs. 1 des HKG die Mitglieder des Vorstandes zu wählen und zu
abberufen und die Verträge über die Ausübung der Funktion mit den Vorstandsmitgliedern
gemäß § 438 Abs. 2 des HKG zu genehmigen.
11. Der Aufsichtsrat ist berechtigt, soweit es die Interessen der Gesellschaft erforderlich machen, die
Hauptversammlung einzuberufen. Dabei hat er nach jenen Regeln vorzugehen, die kraft Gesetzes
und Satzung für die Einberufung der Hauptversammlung festgelegt sind.
12. Die Aufsichtsratsmitglieder sind zur Teilnahme an der Hauptversammlung verpflichtet. Dabei ist
ihnen auf deren Antrag jederzeit das Wort zu erteilen.
13. Die näheren Bestimmungen insbesondere zur Einberufung und Sitzung des Aufsichtsrats regelt
die Geschäftsordnung für den Aufsichtsrat. Der Aufsichtsrat verabschiedet seine
Geschäftsordnung selbst.
14. Der Aufsichtsrat nimmt in Übereinstimmung mit § 44 des Gesetzes Nr. 93/2009 Slg., Gesetz über
Wirtschaftsprüfer die Funktion des Ausschusses für Fragen der Abschlussprüfung wahr.
C. BUCHFÜHRUNG DER GESELLSCHAFT
Artikel XVII.
Buchführung, Jahresabschluss
1.
Die Gesellschaft führt ihre Bucher im System der doppelten Buchführung laut Sondergesetz.
Verantwortlich für die Buchführung ist der Vorstand, der auch den Jahresabschluss (ordentlichen,
außerordentlichen und ggf. auch einen konsolidierten) sicherzustellen und diesen den
Wirtschaftsprüfern zur Prüfung und dem Aufsichtsrat zur Verfügung zu stellen hat. Die Angaben
aus den durch einen Wirtschaftsprüfer geprüften Jahresabschlüssen hat die Gesellschaft zu
veröffentlichen.
2.
Das Geschäftsjahr ist mit dem Kalenderjahr identisch.
D. HANDELN FÜR DIE GESELLSCHAFT
Artikel XX.
Handeln für die Gesellschaft
1.
Die Gesellschaft wird durch den Vorstand vertreten. Die Gesellschaft vertreten zwei
Vorstandsmitglieder gemeinsam.
2.
Die Vorstandsmitglieder sind berechtigt für die Gesellschaft eine Bevollmächtigung in der Form
der Vollmacht zu erteilen.
E. AUFLÖSUNG DER GESELLSCHAFT
Artikel XXI.
Auflösung der Gesellschaft
1. Die Auflösung der Gesellschaft richtet sich nach den einschlägigen Bestimmungen des neuen
BGB und des HKG, insbesondere nach denjenigen in §§ 168 bis 173 nBGB und §§ 93, 94, 306
Abs. 3, 308 Abs. 3, 318 Abs. 2, § 443 und § 453 des HKG.
2.
Über die Auflösung der Gesellschaft mit Liquidation und über die Bestellung und Abberufung
des Liquidators entscheidet die Hauptversammlung der Gesellschaft.
F. ÄNDERUNGEN DER SATZUNG
Artikel XXII.
1. Die Satzung kann nur durch Beschluss der Hauptversammlung insbesondere auf Vorschlag der
Aktionäre oder des Vorstandes mit Zweitdrittelmehrheit der anwesenden Aktionäre ergänzt oder
geändert werden.
2. Ändert sich der Inhalt der Satzung in Folge von rechtlichen Umständen, ist der Vorstand
verpflichtet unverzüglich nach dem ein Vorstandsmitglied von einer solchen Änderung Kenntnis
nimmt, eine vollständige Fassung der Satzung zu erstellen.
G. ABSCHLUSSBESTIMMUNGEN
Artikel XXIII.
Abschließende Bestimmungen
1.
Beziehungen, die durch die Satzung nicht bestimmt wurden, werden durch das Gesetz Nr.
90/2012 Slg., Handelskorporationengesetz, in geltender Fassung, durch das Gesetz Nr. 89/2012
Slg., Neues Bürgerliches Gesetzbuch, in der geltenden Fassung und durch das Gesetz Nr.
277/2009 Slg., über das Versicherungswesen sowie durch die sonstigen allgemein verbindlichen
Rechtsvorschriften geregelt.
2.
Als System der inneren Struktur der Gesellschaft wurde dualistisches System gewählt.
3.
Sollte sich eine Bestimmung der Satzung, sei es angesichts der geltenden Rechtsordnung oder
ihrer Änderungen, als ungültig, unwirksam oder strittig erweisen oder eine Bestimmung fehlen,
so bleiben die übrigen Bestimmungen der Satzung von diesem Sachverhalt unberührt. An die
Stelle der betroffenen Bestimmung tritt entweder die Bestimmung der entsprechenden allgemein
verbindlichen Rechtsvorschrift, die angesichts ihres Charakters und Zwecks dem beabsichtigten
Zweck der Satzung am nächsten kommt, oder, sollte es eine solche Bestimmung einer
Rechtsvorschrift nicht geben, die im Geschäftsverkehr übliche Lösungsform.
4.
Die Satzung wird mit dem Tag ihrer Verabschiedung durch die Hauptversammlung gültig und
wirksam. Die Teile der Satzung, wo die Eintragung in das Handelsregister konstitutiven
Charakter besitzt, treten mit dem Tag der Eintragung in das Handelsregister/Handelsblatt in Kraft;
gleiches gilt auch für spätere Änderungen der Satzung.
5.
Die Gesellschaft hat sich vollumfänglich dem Handelskorporationengesetz unterworfen.
ERGO pojišťovna, a.s.
Vyskočilova 1481/4, Michle, 140 00 Praha
zapsaná v obchodním rejstříku vedeného Městským soudem v Praze
oddíl B, vložka 2740
STANOVY SPOLEČNOSTI
ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ
Článek I.
Podřízení se zákonu o obchodních korporacích
A.
Valná hromada společnosti ERGO pojišťovna, a.s. („Společnost“) rozhodla přijetím tohoto znění stanov,
že se Společnost podřizuje zákonu č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech („Zákon
o obchodních korporacích“) jako celku ve smyslu ustanovení § 777 odst. 5 zákona o obchodních
korporacích, a to s účinností ke dni zveřejnění zápisu o podřízení se zákonu o obchodních korporacích jako
celku v obchodním rejstříku.
Článek II.
Obchodní firma, sídlo společnosti a identifikační číslo
1.
2.
3.
Obchodní firma společnosti je: ERGO pojišťovna, a.s.
Sídlo společnosti je: Praha
Identifikační číslo je: 618 58 714
Článek III.
Předmět podnikání společnosti
1.
Předmětem podnikání společnosti je:
1.1 pojišťovací činnost ve smyslu § 3 odst. 1 písm. f) zák. č. 277/2009 Sb. o pojišťovnictví, ve znění
pozdějších předpisů („Zákon o pojišťovnictví“):

v rozsahu pojistných odvětví životních pojištění uvedených v části A, bodech I a III přílohy č.
1 k Zákonu o pojišťovnictví, a
v rozsahu pojistných odvětví neživotních pojištění uvedených v části B, bodech 1, 2, 7, 8, 9,

10 b) a c), 13, 14, 16 a 18 přílohy č. 1 k Zákonu o pojišťovnictví.
1.2 činnosti související s pojišťovací činností ve smyslu § 3 odst. 1 písm. n) Zákona o pojišťovnictví

zprostředkovatelská činnost prováděná v souvislosti s pojišťovací činností podle Zákona o
pojišťovnictví;

poradenská činnost související s pojištěním fyzických a právnických osob podle Zákona o
pojišťovnictví;

šetření pojistných událostí;

vzdělávací činnost v oblasti pojišťovnictví a v oblasti jiných finančních služeb;

další činnosti související s výkonem povolené pojišťovací činnosti.
Článek IV.
Trvání společnosti
Společnost je založena na dobu neurčitou.
Článek V.
Výše základního kapitálu
1.
Základní kapitál společnosti činí 316.840.000,00,- Kč (tři sta šestnáct milionů osm set čtyřicet tisíc
korun českých).
2.
Základní kapitál je rozdělen na 216 kusů zaknihovaných kmenových akcií na jméno ve jmenovité
hodnotě každé akcie 1.000.000,- Kč (jeden milion korun českých) a 10.084 (deset tisíc osmdesát
čtyři) kusů zaknihovaných kmenových akcií na jméno, ve jmenovité hodnotě každé akcie 10.000,Kč (deset tisíc korun českých).
3.
Základní kapitál společnosti je splacen peněžitými vklady akcionářů v plné výši.
4.
Akcie společnosti znějí na jméno a jsou vydány jako zaknihované cenné papíry v souladu s
ustanovením § 6 odst. 5 Zákona o pojišťovnictví.
5.
Zvýšení základního kapitálu společnosti se řídí zejména ustanoveními §§ 474 až 515 Zákona o
obchodních korporacích.
6.
Při snižování základního kapitálu se postupuje v souladu s platnou úpravou Zákona o obchodních
korporacích (zejm. dle § 516 až 548 Zákona o obchodních korporacích). Snížení základního
kapitálu vzetím akcií z oběhu na základě losování stanovy nepřipouští.
Článek VI.
Seznam akcionářů
1.
Seznam akcionářů nahrazuje evidence zaknihovaných cenných papírů vedená oprávněnou osobou
(„Centrální depozitář cenných papírů“).
Článek VII.
Práva a povinnosti akcionářů
1.
Základní práva a povinnosti akcionářů jsou řízeny základními ustanoveními §§ 344 až 395 Zákona
o obchodních korporacích. Mezi základní práva patří právo na informace, právo účastnit se valné
hromady, právo předkládat návrhy a protinávrhy, právo hlasovat na valné hromadě, právo na podíl
na zisku, právo na podíl na likvidačním zůstatku. Mezi základní povinnosti patří povinnost splatit
emisní kurs akcií a povinnost respektovat schválená usnesení valné hromady. V případě porušení
povinnosti akcionáře splatit emisní kurs akcií při založení společnosti nebo při zvýšení základního
kapitálu, postupuje společnost dle §§ 344 a násl. Zákona o obchodních korporacích.
2.
Akcionář má právo na podíl na zisku, který valná hromada podle hospodářského výsledku schválila
k rozdělení. Valná hromada může rozhodnout o rozdělení zisku mezi akcionáře, jsou–li splněny
předpoklady stanovené právními předpisy, a jen nerozhodne-li Česká národní banka o přednostním
použití celého zisku podle § 95 odst. 3 Zákona o pojišťovnictví.
3.
Výše podílu na zisku připadající na jednu akcii je dána poměrem jmenovité hodnoty akcie k součtu
všech jmenovitých hodnot akcií vydaných společností.
B.
ORGÁNY SPOLEČNOSTI
Článek VIII.
Orgány společnosti
Společnost má následující orgány:
1.
valnou hromadu
2.
představenstvo
3.
dozorčí radu
VALNÁ HROMADA
Článek IX.
Působnost valné hromady
1.
Valná hromada je nejvyšší orgán společnosti.
2.
Valné hromadě přísluší rozhodovat o všech otázkách, které zákon nebo stanovy svěřují do její
působnosti.
3.
Do působnosti valné hromady patří:
a)
rozhodování o změně stanov, nejde-li o změnu v důsledku zvýšení základního kapitálu
pověřeným představenstvem nebo o změnu, ke které došlo na základě jiných právních
skutečností,
b)
rozhodování o změně výše základního kapitálu nebo o pověření představenstva ke zvýšení
základního kapitálu,
c)
rozhodování o možnosti započtení peněžité pohledávky vůči společnosti proti pohledávce
na splacení emisního kursu,
d)
rozhodnutí o vydání vyměnitelných nebo prioritních dluhopisů,
e)
volba a odvolání členů dozorčí rady a jiných orgánů určených stanovami,
f)
schválení řádné nebo mimořádné účetní závěrky nebo konsolidované účetní závěrky a v
zákonem stanovených případech i mezitímní účetní závěrky,
g)
rozhodnutí o rozdělení zisku nebo jiných vlastních zdrojů nebo rozhodnutí o úhradě ztráty,
h)
rozhodování o odměňování členů dozorčí rady,
i)
rozhodnutí o podání žádosti k přijetí účastnických cenných papírů společnosti k
obchodování na evropském regulovaném trhu nebo o jejich vyřazení z obchodování na
evropském regulovaném trhu,
j)
rozhodnutí o zrušení společnosti s likvidací, jmenování a odvolání likvidátora, včetně
určení výše jeho odměny,
k)
schválení návrhu rozdělení likvidačního zůstatku,
l)
schválení převodu nebo zastavení závodu nebo takové jeho části, která by znamenala
podstatnou změnu dosavadní struktury závodu nebo podstatnou změnu v předmětu
podnikání nebo činnosti společnosti. Udělení souhlasu s uzavřením smluv, na jejichž
základě k takovému převodu nebo zastavení dojde,
m)
rozhodnutí o převzetí účinků jednání, učiněných za společnost před jejím vznikem,
n)
schválení smlouvy o tichém společenství včetně schválení jejích změn a jejího zrušení,
o)
rozhodnutí o určení auditora,
p)
rozhodnutí o dalších otázkách, které zákon nebo stanovy zahrnují do působnosti valné
hromady,
q)
udělení pokynu na základě žádosti člena představenstva dle § 51 Zákona o obchodních
korporací.
4.
V souladu s § 398 Zákona o obchodních korporacích je hlasování na valné hromadě nebo
rozhodování mimo valnou hromadu možno provádět s využitím technických prostředků. Podmínky
hlasování na valné hromadě nebo rozhodování mimo valnou hromadu s využitím technických
prostředků budou stanoveny představenstvem společnosti. Tyto podmínky budou uvedeny
v pozvánce na valnou hromadu nebo v návrhu rozhodnutí podle § 418 Zákona o obchodních
korporacích. Za hlasování na valné hromadě s využitím technických prostředků se považuje i
korespondenční hlasování.
5.
Tyto stanovy připouští rozhodování per rollam. Osoba oprávněná ke svolání valné hromady v
takovém případě zašle všem akcionářům způsobem pro zaslání pozvánky na valnou hromadu návrh
rozhodnutí.
5.1 Návrh na rozhodnutí per rollam obsahuje:
a) text navrhovaného rozhodnutí a jeho zdůvodnění,
b) lhůtu pro doručení vyjádření akcionáře, kterou tyto stanovy určují na 15 (patnáct) dnů; pro
začátek jejího běhu je rozhodné doručení návrhu akcionáři,
c) podklady potřebné pro přijetí rozhodnutí.
5.2 Vyžaduje-li zákon, aby rozhodnutí valné hromady bylo osvědčeno veřejnou listinou, má
rozhodnutí akcionáře formu veřejné listiny, ve které se uvede i obsah návrhu rozhodnutí valné
hromady, kterého se vyjádření týká.
5.3 Rozhodnutí přijaté podle ustanovení tohoto článku stanov, včetně dne jeho přijetí, oznámí
Společnost nebo osoba oprávněná svolat valnou hromadu všem akcionářům bez zbytečného
odkladu ode dne jeho přijetí.
Článek X.
Svolávání valné hromady
1.
Valnou hromadu akcionářů svolává představenstvo nebo jeho člen pokud se představenstvo na
jejím svolání bez zbytečného odkladu neusneslo a zákon stanoví povinnost valnou hromadu svolat
anebo pokud představenstvo není dlouhodobě schopno se usnášet.
2.
Vyžaduje-li to zájem společnosti, může valnou hromadu svolat i dozorčí rada.
3.
Svolavatel nejméně 30 dnů přede dnem konání valné hromady uveřejní pozvánku na valnou
hromadu na internetových stránkách společnosti a současně ji zašle akcionářům uvedeným v evidenci
Centrálního depozitáře cenných papírů na adresu jejich sídla uvedenou v evidenci Centrálního
depozitáře cenných papírů. Odeslání pozvánky na adresu uvedenou u v evidenci Centrálního
depozitáře cenných papírů lze nahradit odesláním pozvánky na e-mailovou adresu akcionáře
uvedenou v evidenci Centrálního depozitáře cenných papírů nebo sdělenou svolateli akcionářem.
4.
Pozvánka na valnou hromadu obsahuje alespoň:
a)
firmu a sídlo společnosti,
b)
místo, datum a hodinu konání valné hromady,
c)
označení, zda se svolává řádná nebo náhradní valná hromada,
d)
pořad jednání valné hromady, včetně uvedení osoby, je-li navrhována jako člen orgánu
společnosti,
e)
rozhodný den k účasti na valné hromadě, pokud byl určen, a vysvětlení jeho významu pro
hlasování na valné hromadě,
f)
návrh usnesení valné hromady a jeho zdůvodnění,
g)
5.
lhůtu pro doručení vyjádření akcionáře k pořadu valné hromady, je-li umožněno
korespondenční hlasování, která nesmí být kratší než 15 dnů; pro začátek jejího běhu je
rozhodné doručení návrhu akcionáři.
Valnou hromadu je představenstvo společnosti mimo jiné povinno svolat:
a)
b)
c)
d)
jsou-li splněny podmínky v § 367 zákona o obchodních korporacích,
jsou-li splněny podmínky v § 403 odst. 2 zákona o obchodních korporacích,
požádá-li o její svolání dozorčí rada,
jestliže to vyžadují vážné zájmy společnosti.
6.
V případě, že na programu jednání bude změna stanov společnosti, musí pozvánka obsahovat i
upozornění pro akcionáře, že v sídle společnosti mohou ve lhůtě uvedené v pozvánce zdarma
nahlédnout do návrhu změn stanov.
7.
Valná hromada se svolává zpravidla do sídla společnosti, případně na jiné místo.
8.
Valná hromada se svolává alespoň jedenkrát ročně, a sice v průběhu čtyř měsíců po skončení
předcházejícího účetního období.
9.
Valná hromada se může konat i bez splnění požadavků zákona a stanov na její svolání, souhlasí-li
s tím všichni akcionáři.
10.
Valná hromada rozhoduje usneseními, která jsou závazná pro orgány společnosti.
Článek XI.
Jednání valné hromady
1.
Valná hromada zvolí svého předsedu, zapisovatele, dva ověřovatele zápisu a osobu pověřenou
sčítáním hlasů („Orgány valné hromady“). Do doby zvolení předsedy řídí jednání valné hromady
svolatel nebo jím určená osoba. V případě svolání valné hromady dozorčí radou se postupuje
obdobně.
2.
Orgány valné hromady jsou zvoleny po zahájení valné hromady. Návrh kandidátů na Orgány valné
hromady podává svolatel valné hromady. Valná hromada rozhoduje o volbě Orgánů valné hromady
prostou většinou hlasů přítomných akcionářů.
3.
Jednání valné hromady řídí zvolený předseda. O průběhu jednání valné hromady se pořizuje zápis,
jehož obsah se řídí ustanovením § 423 odst. 2 Zákona o obchodních korporacích.
4.
Společnost zajistí vyhotovení listiny přítomných, která obsahuje obchodní firmu, sídlo právnické
osoby nebo jméno a bydliště fyzické osoby, která je akcionářem, popřípadě jejího zástupce, čísla
akcií a jmenovitou hodnotu akcií, jež je opravňují k hlasování, popřípadě údaj o tom, že akcie
neopravňuje k hlasování. K listině přítomných se připojí plné moci.
5.
Správnost listiny přítomných akcionářů potvrzuje svým podpisem svolavatel valné hromady nebo
jím určená osoba.
6.
Na valné hromadě se hlasuje aklamací, tj. zjevným projevem - zvednutím ruky s hlasovacím
lístkem, ledaže by se valná hromada usnesla jinak. Výsledky hlasování oznámí předseda valné
hromady.
Článek XII.
Rozhodování valné hromady
1.
Každý akcionář je oprávněn k účasti na valné hromadě. Právo účasti na valné hromadě a výkonu
všech akcionářských práv náleží všem akcionářům společnosti, kteří byli k rozhodnému dni,
kterým je sedmý den předcházející dni konání valné hromady, zapsáni jako akcionáři v evidenci
cenných papírů vedené u Centrálního depozitáře cenných papírů.
2.
Na každou akcii o jmenovité hodnotě 1.000.000,- Kč připadá 100 hlasů. Na každou akcii o
jmenovité hodnotě 10.000,- Kč připadá 1 hlas. Počet hlasů vztahujících se k akciím o jmenovité
hodnotě 1.000.000,- Kč činí 21.600. Počet hlasů vztahujících se k akciím o jmenovité hodnotě
10.000,- Kč činí 10.084. Celkový počet hlasů ve společnosti je 31.684.
3.
Každý akcionář vykonává svá práva na valné hromadě osobně (v případě fyzické osoby) nebo,
v případě právnické osoby, prostřednictvím svého zástupce či statutárního orgánu.
4.
Valná hromada rozhoduje většinou hlasů přítomných akcionářů, pokud zákon nebo stanovy
nevyžadují většinu jinou.
5.
Valná hromada je schopná se usnášet, pokud přítomní akcionáři mají akcie, jejichž jmenovitá
hodnota přesahuje 50% základního kapitálu společnosti.
6.
Hlasuje se nejprve o návrzích orgánů společnosti, poté o návrzích akcionářů, a to v pořadí, v jakém
byly návrhy doručeny předsedovi valné hromady.
7.
Pokud by neměla valná hromada být usnášeníschopná, svolá představenstvo náhradní valnou
hromadu v souladu s § 414 Zákona o obchodních korporacích.
8.
Záležitosti, které nebyly zařazeny na program valné hromady, lze na jejím jednání projednat nebo
rozhodnout jen se souhlasem všech akcionářů společnosti.
PŘEDSTAVENSTVO
Článek XIII.
Představenstvo
1.
Představenstvo je statutární orgán společnosti. Představenstvu náleží veškerá působnost, kterou zákon
nebo stanovy nesvěří jinému orgánu společnosti.
2.
Představenstvu přísluší obchodní vedení společnosti. Členové představenstva jsou povinni
vykonávat svoji funkci s péčí řádného hospodáře.
3.
Představenstvo zejména:
a)
vykonává usnesení valné hromady,
b)
zabezpečuje obchodní vedení, včetně řádného vedení účetnictví společnosti,
c)
svolává valnou hromadu,
d)
jedná v souladu s § 435 zákona o obchodních korporacích,
e)
rozhoduje o udělení a odvolání prokury a o případném omezení prokury,
f)
předkládá valné hromadě:

ke schválení řádnou, mimořádnou a konsolidovanou účetní závěrku, popřípadě i
mezitímní účetní závěrku, a návrh na rozdělení zisku nebo úhradu ztráty v souladu
se stanovami,

zprávu o podnikatelské činnosti společnosti a o stavu jejího majetku, a to jednou
ročně do 30.4.
g)
předkládá dozorčí radě:



k projednání podnikatelské záměry společnosti včetně finančních plánů, rozpočtů,
organizační struktury a jejich změn,
k přezkoumání účetní závěrku, návrh na rozdělení zisku nebo úhrady ztráty a
stanovení tantiém,
k vyjádření zprávu o podnikatelské činnosti společnosti a stavu jejího majetku.
4.
Účetní závěrku a zprávu o podnikatelské činnosti společnosti a o stavu jejího majetku, zašle
představenstvo společnosti akcionářům v listinné podobě na adresy uvedené v evidenci Centrálního
depozitáře cenných papírů, popř. elektronickou formou na emailové adresy uvedené v evidenci
Centrálního depozitáře cenných papírů nebo sdělené akcionářem, a to alespoň 30 dní přede dnem
konání valné hromady schvalující účetní závěrku společnosti.
5.
Představenstvo vypracuje do 3 měsíců od skončení účetního období písemnou zprávu o vztazích
mezi ovládající osobou a osobou ovládanou a mezi ovládanou osobou a osobami ovládanými
stejnou ovládající osobou („Zpráva o vztazích“) za uplynulé účetní období. Tato Zpráva o
vztazích je součástí výroční zprávy.
Článek XIV.
Organizace představenstva
1.
Představenstvo má 3 členy.
2.
Členové představenstva jsou voleni a odvoláváni dozorčí radou. Funkční období členů
představenstva je 3 roky. Opětovná volba člena představenstva je možná.
Článek XV.
Zasedání představenstva
1.
Představenstvo se schází kdykoliv, kdy je to v zájmu společnosti.
2.
Bližší podmínky týkající se zejména svolávání a zasedání představenstva jsou upraveny v jednacím řádu
představenstva.
3.
Představenstvo je schopno se platně usnášet jen tehdy, je-li přítomná prostá většina všech členů. K
platnosti usnesení představenstva je zapotřebí prosté většiny hlasů přítomných členů. Každý člen
představenstva má jeden hlas. Při rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy.
4.
Zasedání vede předseda představenstva, v jeho nepřítomnosti jiný zvolený člen představenstva. O
průběhu zasedání představenstva a o jeho rozhodnutích se pořizují zápisy podepsané předsedajícím
a zapisovatelem. V případě, že některý ze členů představenstva hlasoval jinak, nežli většina, je
nutné jeho odlišný názor v zápisu uvést.
5.
V naléhavých případech může předseda nebo zvolený člen představenstva nechat hlasovat per
rollam, a to na základě předchozího písemného prohlášení všech členů představenstva, že s touto
formou hlasování souhlasí. Za písemnou formu se pro tento účel považují i telegrafické,
dálnopisné, emailové a telefaxové projevy. Na příštím zasedání se usnesení přijaté „per rollam“
uvede do zápisu.
6.
Každý člen představenstva obdrží do sedmi dnů zápis ze zasedání představenstva. Jedno
vyhotovení bude uloženo v archivu společnosti.
7.
Tyto stanovy připouští rozhodování představenstva i mimo zasedání s využitím technických
prostředků. Bližší podmínky rozhodování představenstva i mimo zasedání s využitím technických
prostředků jsou stanoveny v jednacím řádu představenstva.
DOZORČÍ RADA
Článek XVI.
Dozorčí rada
1.
Dozorčí rada je kontrolní orgán, který dohlíží na výkon působnosti představenstva a uskutečňování
podnikatelské činnosti společnosti.
2.
Dozorčí rada má tři členy a funkční období jejích členů jsou tři roky. Opětovná volba člena dozorčí
rady je možná.
3.
Členové dozorčí rady jsou voleni a odvoláváni valnou hromadou.
4.
Dozorčí rada volí ze svého středu předsedu, který vede její činnost. Zasedání jsou svolávána podle
potřeby, nejméně však dvakrát ročně. Členové dozorčí rady volí kromě předsedy dozorčí rady i
jeho zástupce.
5.
Dozorčí rada je usnášeníschopná, je-li na jejím zasedání přítomna většina členů dozorčí rady.
Každý člen dozorčí rady má jeden hlas. Dozorčí rada rozhoduje většinou hlasů přítomných členů.
Při rovnosti hlasů je rozhodující hlas předsedy.
6.
V naléhavých případech může předseda nebo zvolený člen dozorčí rady nechat hlasovat „per
rollam“, a to na základě předchozího písemného prohlášení všech členů představenstva, že s touto
formou hlasování souhlasí. Za písemnou formu se pro tento účel považují i telegrafické,
dálnopisné, emailové a telefaxové projevy. Na příštím zasedání se usnesení přijaté „per rollam“
uvede do zápisu.
7.
Tyto stanovy připouští rozhodování dozorčí rady i mimo zasedání s využitím technických
prostředků. Bližší podmínky rozhodování dozorčí rady i mimo zasedání s využitím technických
prostředků jsou stanoveny v jednacím řádu dozorčí rady.
8.
Dozorčí rada je oprávněna nahlížet do všech dokladů a záznamů týkajících se činnosti společnosti a
kontrolovat, zda jsou účetní zápisy vedeny řádně a v souladu se skutečností a zda se podnikatelská
či jiná činnost společnosti děje v souladu s jinými právními předpisy a stanovami. Oprávnění podle
předchozí věty mohou členové dozorčí rady využívat jen na základě rozhodnutí dozorčí rady, ledaže
dozorčí rada není schopna plnit své funkce.
9.
Dozorčí rada přezkoumává řádnou, mimořádnou a konsolidovanou účetní závěrku, popř. i
mezitímní účetní závěrku a návrh představenstva na rozdělení zisku nebo úhradu ztráty a předložit
své vyjádření valné hromadě. Dozorčí rada je dále povinna přezkoumat Zprávu o vztazích dle § 83
Zákona o obchodních korporacích. Přezkum Zprávy o vztazích kontrolním orgánem se nevyžaduje, jeli ovládající osobou jediný společník/akcionář ovládané osoby, nebo jsou-li všichni společníci/akcionáři
ovládané osoby osobami jednajícími ve shodě vůči ovládané osobě.
10.
Dozorčí radě přísluší právo:


11.
navrhnout valné hromadě opatření, která považuje za žádoucí směřující ve prospěch
společnosti,
v souladu s § 438 odst. 1 Zákona o obchodních korporacích volit a odvolávat členy
představenstva a schvalovat smlouvy o výkonu funkce se členy představenstva podle § 438
odst. 2 Zákona o obchodních korporacích.
Dozorčí rada má právo, pokud toto vyžadují zájmy společnosti, svolávat valnou hromadu. Přitom
postupuje podle pravidel, která jsou pro svolávání valné hromady určena zákonem a stanovami.
12.
Členové dozorčí rady jsou povinni účastnit se valné hromady. Musí jim být uděleno slovo,
kdykoliv o to požádají.
13.
Bližší podmínky týkající se zejména svolávání a zasedání dozorčí rady upravuje jednací řád.
Dozorčí rada přijímá svůj jednací řád samostatně.
14.
Dozorčí rada vykonává v souladu s ustanovením § 44 zákona č. 93/2009 Sb., o auditorech, funkci
výboru pro audit.
C.
ÚČETNICTVÍ SPOLEČNOSTI
Článek XVII.
Účetnictví, účetní závěrka
1.
Společnost účtuje v soustavě podvojného účetnictví dle zvláštního zákona. Za vedení účetnictví
odpovídá představenstvo, které rovněž zabezpečí účetní závěrku (řádnou, mimořádnou, mezitímní
popř. i konsolidovanou) a dá ji k dispozici auditorům k ověření a dozorčí radě. Údaje z účetních
závěrek ověřených auditorem společnost zveřejňuje.
2.
Účetní období je totožné s rokem kalendářním.
D.
JEDNÁNÍ ZA SPOLEČNOST
Článek XX.
Jednání za společnost
1.
Společnost zastupuje představenstvo. Za společnost jednají dva členové představenstva společně.
2.
Členové představenstva jsou oprávněni pověřit dalšího zástupce společnosti ve formě plné moci.
ZRUŠENÍ SPOLEČNOSTI
Článek XXI.
Zrušení společnosti
E.
1.
Zrušení společnosti se řídí relevantními ustanoveními občanského zákoníku a Zákona o
obchodních korporacích, zvláště §§ 168 až 173 občanského zákoníku a §§ 93, 94, 306 odst. 3, 308
odst. 3, 318 odst. 2, § 443 a § 453 Zákona o obchodních korporacích.
2.
O zrušení společnosti s likvidací a o jmenování a odvolání likvidátorů rozhoduje valná hromada
společnosti.
F.
ZMĚNA STANOV
Článek XXII.
1.
Stanovy mohou být doplněny nebo změněny pouze usnesením valné hromady zejména na návrh
akcionářů nebo představenstva dvoutřetinovou většinou přítomných akcionářů.
2.
Změní-li se obsah stanov v důsledku právních okolností, je představenstvo povinno neprodleně po
té, co se některý člen představenstva o takové změně dozví, vypracovat úplné znění stanov.
G.
ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
Článek XXIII.
Závěrečná ustanovení
1.
Vztahy, které nejsou určeny stanovami, jsou dále upraveny zákonem číslo 90/2012 Sb., zákon o
obchodních korporacích, v platném znění, zákonem číslo 89/2012 Sb., občanský zákoník,
v platném znění, a zákonem číslo 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, a dalšími obecně závaznými
právními předpisy.
2.
Systém vnitřní struktury společnosti je dualistický.
3.
V případě, že některé ustanovení stanov se, ať už vzhledem k platnému právnímu řádu, nebo k jeho
změnám, ukáže neplatným, neúčinným nebo sporným anebo některé ustanovení chybí, zůstávají
ostatní ustanovení stanov touto skutečností nedotčena. Namísto dotyčného ustanovení nastupuje
buď ustanovení příslušného obecně závazného právního předpisu, které je svou povahou a účelem
nejbližší zamýšlenému účelu stanov, nebo není-li takového ustanovení právního předpisu - způsob
řešení, jež je v obchodním styku obvyklé.
4.
Stanovy nabývají platnosti a účinnosti dnem jejich schválení valnou hromadou. Ty části stanov,
kde zápis do obchodního rejstříku má konstitutivní charakter, nabývají účinnosti dnem zápisu do
obchodního rejstříku; totéž platí i o následných změnách stanov.
5.
Společnost se podřídila zákonu o obchodních korporacích jako celku.