závěrečnou práci - Nářečí českých strnadů

Univerzita Karlova v Praze
Přírodovědecká fakulta
Mimořádné studium k získání pedagogické způsobilosti
Bc. Jiří Svoboda
Variabilita ptačího zpěvu: seznámení s bioakustikou
pro studenty i veřejnost
Závěrečná práce mimořádného studia učitelství biologie
Školitelka: RNDr. Tereza Petrusková, Ph.D.
Konzultant: Mgr. Jan Mourek, Ph.D.
Praha 2011
Prohlášení
Prohlašuji, ţe jsem závěrečnou práci zpracoval samostatně a ţe jsem uvedl všechny pouţité
informační zdroje a literaturu. Tato práce ani její podstatná část nebyla předloţena k získání jiného
nebo stejného osvědčení.
V Praze, 12. 05. 2011.
Poděkování
Děkuji své školitelce RNDr. Tereze Petruskové, Ph.D. za vedení této práce a konzultantovi
Mgr. Janu Mourkovi, Ph.D. za poskytnutá doporučení. Děkuji i doc. RNDr. Adamovi Petruskovi, Ph.D.
a RNDr. Petru Procházkovi, Ph.D., Mgr. Zdeňku Vermouzkovi a Lucii Diblíkové za poskytnuté cenné
rady a upozorňování na moţnosti vylepšování textů. Za příleţitost k praktickému ověření původních
návrhů děkuji RNDr. Kateřině Blaţové a Mgr. Janu Mourkovi, Ph.D. Za pomoc s šířením vzniklých
materiálů děkuji zejména RNDr. Kateřině Blaţové, Mgr. Petru Janu Juračkovi a Mgr. Lucii Hoškové.
Rodině děkuji za podporu, které se mi dostávalo po celou dobu mého dosavadního studia a díky níţ
jsem měl dostatek času a klidu pro psaní této práce.
1
Obsah
Abstrakt a klíčová slova ........................................................................................................................... 4
1. Úvod ..................................................................................................................................................... 5
2. Literární přehled ................................................................................................................................... 6
2. 1. Základy bioakustiky ptačího zpěvu .............................................................................................. 6
2. 1. 1. Definice ptačího zpěvu ......................................................................................................... 6
2. 1. 2. Moţnosti zkoumání ptačího zpěvu ....................................................................................... 7
2. 1. 3. Analýza ptačího zpěvu – sonagramy ................................................................................... 7
2. 1. 4. Základní terminologie popisu ptačího zpěvu ........................................................................ 9
2. 2. Variabilita ptačího zpěvu ............................................................................................................10
2. 2. 1. Vnitrodruhová variabilita ptačího zpěvu .............................................................................10
2. 2. 2. Dialekty strnada obecného .................................................................................................11
2. 2. 3. Je ptačí zpěv vrozený, nebo naučený? ..............................................................................14
2. 2. 4. Vznik variability ptačího zpěvu ...........................................................................................16
2. 3. Funkce ptačího zpěvu ................................................................................................................16
2. 3. 1. Obrana teritoria ..................................................................................................................16
2. 3. 2. Lákání samic a další funkce spojené s rozmnoţováním ...................................................17
2. 3. 3. Důvody pro samičí výběr podle zpěvu ...............................................................................18
2. 3. 4. Kritéria samičího výběru .....................................................................................................18
2. 3. 5. Mají různé části strofy různé adresáty? .............................................................................19
3. Metodika .............................................................................................................................................20
4. Výsledky .............................................................................................................................................21
4. 1. Materiály pro jednotlivé účastníky a pro propagaci projektu ......................................................21
4. 2. Materiály pro učitele ...................................................................................................................21
4. 3. Projekt NČS a RVP ....................................................................................................................23
4. 3. 1. RVP ZV ..............................................................................................................................23
4. 3. 1. 1. Kompetence ...................................................................................................23
4. 3. 1. 2. Vzdělávací oblasti ..........................................................................................24
4. 3. 1. 3. Průřezová témata ...........................................................................................26
4. 3. 2. RVP G ................................................................................................................................26
4. 3. 2. 1. Kompetence ...................................................................................................26
4. 3. 2. 2. Vzdělávací oblasti ..........................................................................................27
4. 3. 2. 3. Průřezová témata ...........................................................................................28
4. 4. Průběţné výsledky projektu NČS ..............................................................................................28
5. Diskuse...............................................................................................................................................30
5. 1. Průběţné výsledky projektu NČS ..............................................................................................30
2
5. 2. Projekt NČS jako občanská věda (citizen science)....................................................................31
5. 3. Splňuje projekt NČS kritéria ideálního projektu občanské vědy? ..............................................32
5. 3. 1. Příprava, testování a úpravy materiálů pro účastníky projektu ..........................................33
5. 3. 2. Propagace projektu, získání účastníků a jejich výcvik .......................................................33
5. 4. Porovnání projektu NČS s dalšími projekty občanské vědy ......................................................35
6. Závěr ..................................................................................................................................................38
7. Seznam literatury ...............................................................................................................................39
8. Přílohy ................................................................................................................................................41
Příloha č. 1: Hlavní návod ..................................................................................................................41
Příloha č. 2: Postup testování nahrávacích zařízení ..........................................................................43
Příloha č. 3: Seznam otestovaných přístrojů .....................................................................................45
Příloha č. 4: Terénní práce .................................................................................................................46
Příloha č. 5: Jak zjistit souřadnice ......................................................................................................47
Příloha č. 6: Jak získat zvukovou stopu z videa ................................................................................48
Příloha č. 7: Diagnostika nářečí .........................................................................................................49
Příloha č. 8: Leták projektu NČS ........................................................................................................53
Příloha č. 9: Aktualita na webu katedry ekologie ...............................................................................54
Příloha č. 10: Zpráva na www.nikonclub.cz .......................................................................................55
Příloha č. 11: Zpráva na www.outdoorguide.cz .................................................................................56
Příloha č. 12: Virální e-mail 1 .............................................................................................................57
Příloha č. 13: Virální e-mail 2 .............................................................................................................59
Příloha č. 14: Dopis pedagogům ........................................................................................................60
Příloha č. 15: Dopis studentům ..........................................................................................................61
Příloha č. 16: Článek upozorňující na materiály pro učitele ...............................................................63
Příloha č. 17: Průvodce pro učitele ....................................................................................................64
Příloha č. 18: Cvičení lokalizace zdroje zvuku ...................................................................................66
Příloha č. 19: Cvičení ověření vhodnosti přístroje .............................................................................69
Příloha č. 20: Komentář k prezentaci projektu NČS ..........................................................................71
Příloha č. 21: Dotazník pro seminář KUDBi .......................................................................................74
3
Abstrakt a klíčová slova
Abstrakt
Bioakustika, zejména studium variability ptačího zpěvu, je v této práci prezentována
především na příkladu hlasových projevů strnada obecného (Emberiza citrinella), Ptáka roku 2011.
Cílem závěrečné práce je připravit propagační a instruktáţní texty pro projekt Nářečí českých strnadů,
který mapuje dialekty tohoto běţného pěvce na území České republiky. Tyto materiály jsou určeny
nejen jednotlivcům různého věku, ale i školním třídám anebo různým přírodovědně orientovaným
skupinám. V literárním přehledu jsou shrnuty základní poznatky o bioakustice ptačího zpěvu,
pozornost je věnována i jeho variabilitě a funkci. Praktická část je zaměřena na přípravu propagačních
a instruktáţních materiálů pro jednotlivce a na úpravu těchto podkladů pro školní třídy. Rozveden je
i vztah projektu k rámcovým vzdělávacím programům. Většina výstupů závěrečné práce je uvedena
v přílohách (zbylé jsou pro svou velikost přiloţeny pouze na CD). Vhodnost vytvořených materiálů
a způsob propagace projektu Nářečí českých strnadů jsou srovnávány s odbornou literaturou
i s podobnými probíhajícími projekty.
Summary
My thesis deals with bioacoustics, particularly with the variability of bird songs. The topic is
presented with emphasis on songs of the yellowhammer (Emberiza citrinella), a passerine abundant in
the country and selected by the Czech Society for Ornithology as the „ Bird of the Year 2011“. The
species was chosen because of connection to a citizen science project „Dialects of Czech
Yellowhammers“, which is mapping the species’ song variation in the Czech Republic. My task was to
prepare promotional texts for the project and to write instructions for both categories of its participants,
individuals and collectives. The theoretical part summarizes basic facts about bioacoustics, variability
and functions of bird songs. The practical part assesses the potential of the project to be incorporated
in general educational programmes of the Czech Republic and describes preparation of promotional
texts and instructions. Most of the texts prepared for the project are in the appendix, the rest is
available in the attached CD. The progress of the project and the feedback from the public are
discussed with relevant scientific literature, and compared with similar projects elsewhere.
Klíčová slova
Citizen science, bioakustika, ptačí zpěv, Nářečí českých strnadů, strnad obecný.
Key words
Citizen science, bioacoustics, bird song, Dialects of Czech Yellowhammers, Yellowhammer.
4
1. Úvod
Variabilita ptačího zpěvu se na první pohled jeví jako téma příliš odborné pro zařazení do
výuky na středních či základních školách. Hlubší rozbor, o nějţ se mimo jiné snaţí tato práce, však
odhaluje, ţe tato problematika dlouhodobě tvoří velkou část výzkumu ptačího zpěvu. Je to totiţ právě
proměnlivost, co provokuje otázky pátrající po příčinách. Samotný ptačí zpěv je vhodný pro vyuţití ve
vyučování z mnoha důvodů, například pro svou hojnost, nápadnost a estetickou hodnotu. Co myslím
hojností a nápadností ptačího zpěvu je asi jasné kaţdému, kdo v na jaře či v létě, zejména během
rozbřesku či soumraku, soustředí svou pozornost na zvuky doléhající k jeho uším. Nemusí ani jít
o chráněná území či parky, postačí i rušná ulice, nad kterou se čas od času proţene hejno rorýsů. Na
estetickou hodnotu pak ukazují nejrůznější umělecká díla inspirovaná zpěvem slavíků i dalších ptáků
či jeho vyuţívání při relaxačních cvičeních. Navíc nabízí ptačí zpěv vynikající příleţitost k rozvoji
vědeckého myšlení, protoţe základní hypotézy a způsoby jejich ověřování jsou poměrně názorné
a snadno srozumitelné. Proč tedy dosud bývá ptačí zpěv během vyučování opomíjen? Jedním
z důvodů je pravděpodobně fakt, ţe výzkum ptačího zpěvu se rozvíjí zejména teprve v posledních
desetiletích. Z tohoto důvodu dosud nebyly výsledky zapracovány do učebnic a jsou k dispozici
převáţně pouze v anglickém jazyce. Uvedené obtíţe by se daly překonat přímou spoluprací vědců
a učitelů, ale k ní v oblasti ptačího zpěvu dosud nedošlo.
Tato závěrečná práce by měla pomoci k překonání naznačených překáţek svým příspěvkem
k projektu Nářečí českých strnadů. Strnad obecný (Emberiza citrinella), běţný pták české krajiny, byl
jako ústřední druh projektu vybrán mimo jiné kvůli moţnému propojení s akcí Pták roku. Posláním této
akce, organizované kaţdoročně Českou společností ornitologickou (dále jako ČSO), je upozornit na
zajímavé ptačí druhy ţijící kolem nás a vybídnout veřejnost k jejich sledování a praktické ochraně.
Součástí
akce
Pták
roku
bývá
i
výzkum
realizovaný
za účasti
veřejnosti
(http://www.cso.cz/index.php?ID=389). Právě projekt Nářečí českých strnadů (dále jako projekt NČS),
je letošní akcí pro veřejnost v rámci kampaně Pták roku 2011. Výzkum s ní související organizují
RNDr. Tereza Petrusková, Ph.D., doc. RNDr. Adam Petrusek, Ph.D., Lucie Diblíková a autor této
závěrečné práce z Přírodovědecké fakulty UK, RNDr. Petr Procházka, Ph.D. z Akademie věd ČR
a Mgr. Zdeněk Vermouzek z ČSO. Mediálně je projekt podporován Meteorem, populárně vědecký
magazínem Českého rozhlasu. Projekt by vyústit především v zmapování dialektů strnada obecného
v České republice za pomoci veřejnosti a propagaci ptačího zpěvu a bioakustiky (nejen) ve školách.
Cíle této závěrečné práce vycházejí z podílu na zmíněném projektu a lze je shrnout do tří bodů:
1. připravit instrukce pro jednotlivé účastníky projektu NČS
2. připravit podklady pro propagaci projektu NČS veřejnosti,
3. připravit a rozšířit mezi pedagogické pracovníky materiály, které by jim pomohly vyuţít
projekt NČS ve vyučování.
5
2. Literární přehled
2. 1. Základy bioakustiky ptačího zpěvu
2. 1. 1. Definice ptačího zpěvu
Ptačí zpěv je pojem, jehoţ vymezení je zdánlivě kaţdému jasné. Avšak je kaţdé ptačí
„pípnutí“ zpěvem? Odborná literatura rozděluje obecně hlasové projevy ptáků (vokalizaci) na volání
a zpěvy. Hranice je přitom arbitrární a nepříliš ostrá. Zpěv je dlouhý, komplexní hlasový projev samce,
který bývá produkován kaţdodenně a spontánně, zejména během hnízdního období. Naproti tomu
volání bývají kratší, jednodušší a jsou produkována oběma pohlavími, a to po celý rok. Navíc se jimi
ptáci obvykle ozývají jen v určitých situacích – mohou slouţit například jako signál varující před
ohroţením nebo k udrţování kontaktu v hejnu či mezi partnery. Toto vymezení je však platné zejména
v našich zeměpisných šířkách, naproti tomu v tropech není celoroční zpěv obou pohlaví výjimkou.
A dokonce i v naší přírodě existují druhy vymykající se uvedeným definicím – například samci,
a dokonce i samice červenky obecné zpívající v zimě (Catchpole a Slater, 2008).
Obrázek 1: Zpívající samec strnada obecného (Emberiza citrinella); foto ©Tomáš Bělka
6
2. 1. 2. Možnosti zkoumání ptačího zpěvu
Obecně existují dvě moţnosti zkoumání ptačího zpěvu: pozorování nebo pokus (experiment).
Mezi experimenty dominuje tzv. playbackový experiment, coţ je pokus zaloţený na sledování reakcí
zvířat na přehrávané zvuky (Catchpole a Slater, 2008). Pozorování slouţí především pro získání
základní představy o zkoumaném zpěvu, například pro odhadování, komu, kdy, kde pozorovaný pták
zpívá atp. Obvykle teprve na základě pozorování vědci sestavují hypotézy, které s pomocí
experimentů ověřují (Catchpole a Slater, 2008). Samozřejmě existují i vědecké práce zaloţené pouze
na pozorování. Do takových výzkumů můţe být úspěšně zapojena i veřejnost, obdobně jako je tomu
v projektu NČS. Dalšími projekty vyuţívajícími veřejností posbíraná data o ptácích jsou například
Jednotný program sčítání ptáků v ČR (http://www.birdlife.cz/index.php?ID=1082) nebo Mezinárodní
sčítání vodních ptáků (http://www.iwccz.wz.cz/).
Ptačí zpěv lze nejjednodušeji zkoumat pomocí sluchu přímo při jeho přednesu. Aby však bylo
moţno
zpěv
analyzovat
objektivněji,
opakovaně
a
podrobněji,
bývá
zpěv
nahráván
(Catchpole a Slater, 2008). V současnosti se s výhodou uţívají zejména různá nahrávací zařízení
s digitálním záznamem zvuků. S nahrávkami lze totiţ následně pracovat v počítači, aniţ by je bylo
nutné převádět z analogové do digitální podoby. Potíţe však někdy můţe působit kvalita nahrávacího
přístroje,
například
frekvenční
rozsah
jako
v případě
projektu
NČS
(podrobnosti
na
http://birdlife.cz/index.php?ID=2071 či v příloze č. 2). Po nahrávání následuje analýza zpěvu. Ta je
sice v případě NČS v rukou odborníků, ale jelikoţ jde o činnost velmi zajímavou, nabízí projekt všem
účastníkům příleţitost vyzkoušet si tuto práci na vlastních nahrávkách (podrobný návod je v příloze
č. 7). Pro porozumění vymezování a určování dialektů strnadů je nezbytné seznámit se nejdříve
s teoretickými základy analýzy ptačího zpěvu.
2. 1. 3. Analýza ptačího zpěvu – sonagramy
Pro čtenáře, kteří nemají zkušenosti s analýzou zvuků pomocí sonagramů, jsem zařadil tuto
kapitolu seznamující se základy tvorby a čtení sonagramů. Ústřední otázka, na níţ tato kapitola
odpovídá, zní: „Jak bez vyuţití citoslovcí co nejnázorněji popsat jakýkoliv zvuk (například zatroubení
auta)?“ Po chvilce přemýšlení by asi většina lidí popsala tři vlastnosti daného zvuku: výšku, hlasitost
a délku trvání zvuku. K přesnějšímu vyjádření lze pouţít sonagram, který popisuje zvuky stejným
způsobem, jenom přesněji. Výška (přesněji frekvence, jednotkou je kilohertz - kHz) je vyjádřena
polohou vůči svislé ose. Hlasitost (přesněji hladina akustického tlaku, jednotkou je decibel - dB) je
znázorněna nejčastěji intenzitou zabarvení bodu (čím tmavší, tím hlasitější). Délku trvání (přesněji
čas, jednotkou je sekunda - s) lze určit pomocí horizontální osy (Catchpole a Slater, 2008). Názornější
však bude spíše ukázka sonagramu.
7
Obrázek 2: sonagram – tón 5 kHz, od 6. sekundy niţší hlasitost.
Z obrázku 2 můţeme vyčíst, ţe zvuk o frekvenci 5 kHz zněl od počátku druhé sekundy do
konce osmé sekundy nahrávání. Hlasitost byla od 6. sekundy niţší, coţ je patrné ze světlejší barvy
linie. Protoţe se daný zvuk skládal pouze z jedné frekvence, můţeme tento zvuk nazývat tónem.
Povšimněme si, ţe konstantní hodnota frekvence se na sonagramu projevuje vodorovnou linií.
Pro sestrojení sonagramu digitálních nahrávek lze vyuţít některý ze speciálních programů,
například program Raven, který je nabízen k bezplatnému staţení na internetu (podrobnosti na
http://birdlife.cz/index.php?ID=2071 či v souboru ravem_instalace.pdf přiloţeném na CD). Tímto
programem byl sestrojen i obrázek 3. Jedná se o sonagram nahrávky lidského hlasu
a
osmi
tónů
(celá
nahrávka
je
ke
staţení
na
http://www.natur.cuni.cz/biologie/ekologie/vyzkum/projekty/bioakustika/testovaci-nahravka).
internetu:
Několik
prvních sekund (cca. 9 s) je rozděleno na 3 segmenty a pro kaţdý je uveden obsah.
Obrázek 3: sonagram – nahrávka osmi tónů a komentáře lidským hlasem.
Jak vidno, tón o frekvenci 3 kHz vytváří jiţ známou vodorovnou linii, zatímco lidský hlas spíše
svislé „šmouhy“. Hlas člověka se totiţ v kaţdém okamţiku skládá z mnoha různých frekvencí.
Sonagramy zpěvu ptáků bývají přehlednější, a tak můţeme poměrně dobře rozlišit jednotlivé
frekvence zpěvu. Obrázek 4 ukazuje zpěv strnada obecného (Emberiza citrinella).
8
Obrázek 4: sonagram – zpěv strnada obecného (Emberiza citrinella), autorka nahrávky: Tereza Petrusková.
Sonagramu tohoto zpěvu bude v této práci věnována velká pozornost, jeho vlastnosti budou
popsány pomocí základní terminologie pouţívané při bioakustickém výzkumu.
2. 1. 4. Základní terminologie popisu ptačího zpěvu
Představíme-li si zpívajícího samce strnada, vybaví se nám příjemně znějící zpěv, který bývá
přepisován například jako zvolání: „Jak to sluníčko pěkně svítí!“ či „Kdybys tak sedláčku chcíp!“ Úseku
zpěvu, který odpovídá jedné říkance, se v odborné terminologii říká strofa. Ze svého posedu strnad
obvykle přednese více těchto strof v poměrně rychlém sledu za sebou. Obrázek 5 je sonagramem pěti
strof, které stihl strnad zazpívat během asi 50 sekund.
Obrázek 5: sonagram – 5 strof zpěvu strnada obecného (E. citrinella),
autor nahrávky Tomáš Bělka, zdroj www.xeno-canto.org.
Strofy tohoto
zpěvu lze rozdělit na dvě části (fráze) – počáteční a koncovou
(Wonke a Wallschläger, 2009), jak je ukázáno na obrázku 6.
Obrázek 6: sonagram – jedna strofa zpěvu strnada obecného (E. citrinella) s popisky,
autorka nahrávky: Tereza Petrusková.
Počáteční fráze odpovídá v přepisu části „Jak to sluníčko pěkně“, zatímco koncová fráze slovu
„svítí“. (Kromě takových strof můţeme v přírodě zaslechnout i kratší strofy, tj. strofy bez koncové
fráze, ale o tom bude pojednáno více aţ v kapitole Dialekty strnada obecného.)
9
Kaţdá fráze se skládá z více elementů (jednolitých „skvrn“). Pro dvojice elementů v počáteční
frázi zpěvu strnada obecného se trochu nešťastně vţilo označení a-elementy či počáteční elementy,
ačkoliv je kaţdý a-element nejčastěji tvořen, popisováno obecnou terminologií, dvěma elementy
(Caro a kol., 2009; Hiett a Catchpole, 1982). (Vhodnější pojmenování by bylo slovo slabika, protoţe ta
se můţe skládat z více elementů.) Ani významy pojmů strofa a fráze nejsou zcela ustáleny - odlišné
pojetí je pouţito z citovaných zdrojů například v práci Hansena (1985). Tato kapitola proto spíše
vymezuje termíny pouţívané v této práci, neţ obecně platný úzus.
2. 2. Variabilita ptačího zpěvu
2. 2. 1. Vnitrodruhová variabilita ptačího zpěvu
Existence mezidruhové variability zpěvu ptáků asi nikoho nepřekvapí. Ne kaţdý však dokáţe
svým sluchem postřehnout, ţe i samci jednoho ptačího druhu zpívají různě (jejich strofy jsou různé).
Jednotlivé varianty zpěvu jsou označovány jako typy zpěvu. Jednotliví samci některých druhů
(například strnada obecného či pěnkavy obecné) mohou zpívat i více typů zpěvu. Pro souhrn typů
zpěvu jednoho konkrétního samce pak bývá pouţíván výraz repertoár (Catchpole a Slater, 2008).
Například kaţdý strnad ovládá jeden aţ čtyři typy zpěvu (výjimečně aţ 8) lišící se nejčastěji v detailní
stavbě počáteční fráze (a-elementy) (Rutkowska-Guz a Osiejuk, 2004). Obrázek 7 ukazuje sonagramy
14 různých typů a-elementů, kaţdého vţdy ve třech opakováních.
Obrázek 7: sonagram 14 různých typů a-elementů zpěvu strnada obecného (E. citrinella), kaţdý typ vţdy ve
třech opakováních, upraveno podle Caro et al. (2009).
Strnadi obecní obvykle kaţdý typ zpěvu několikrát opakují, neţ začnou zpívat typ jiný
(Baker a kol., 1987; Hansen, 1981; Hiett a Catchpole, 1982). V jedné populaci strnadů lze podle
počáteční fráze rozlišit i desítky různých počátečních frází. Jeden typ a-elementu je tedy jen zřídka
10
společný pro více samců v doslechu (Caro a kol., 2009). A sdílejí-li přesto sousedé jeden typ zpěvu,
obvykle se liší ve zbytku svých repertoárů (Caro a kol., 2009; Hansen, 1985). Proto můţe být
repertoáru uţito pro individuální rozpoznávání. Při interpretaci nahraných zpěvů samců (nejen
strnadů) však musíme být opatrní, protoţe jednotlivé typy zpěvu ze svého repertoáru nezpívají samci
stejně často, a tak není jisté, ţe během nahrávání bude zachycen repertoár celý (Caro a kol., 2009).
2. 2. 2. Dialekty strnada obecného
Kdybychom zkoumali repertoáry samců nějakého druhu s vnitrodruhovou variabilitou zpěvu
napříč celým areálem, mohli bychom pozorovat dvě kategorie změn. V první kategorii se repertoár
samců mění pozvolně. V druhé kategorii lze pozorovat skokové změny, kdy se sloţení repertoárů
mění náhle a dramaticky na několika kilometrech – areál je rozdělen tak, ţe pro kaţdou část je typická
určitá skupina typů zpěvu neboli dialekt. Dialekt tedy označuje typy zpěvu, vyskytující se v rámci
jedné geografické oblasti, které jsou odlišné od typů zpěvu jiných geografických oblastí
(Catchpole a Slater, 2008). Srovnání s lidskými dialekty (nářečími) se přímo nabízí, coţ se promítlo
i do názvu jiţ mnohokrát zmíněného projektu NČS.
Dialekty strnadů obecných se navzájem odlišují stavbou strof, konkrétněji koncovou frází
skládající se nejčastěji ze dvou elementů (jak je patrno z obrázku 5 či z odpovídající části přepisu
zpěvu: „Jak to sluníčko pěkně svítí!“). Tyto elementy lze podle jejich frekvence a délky zařadit do
jedné z šesti kategorií, B, C, D, E, Xl a Xs (Hansen, 1985), které jsou znázorněny na schematických
sonagramech obrázku 8.
Obrázek 8: sonagramy elementů koncové fráze zpěvu strnada obecného (E. citrinella).
11
Podrobnější informace o jednotlivých kategoriích jsou shrnuty v tabulce 1 vypracované podle
Hansena (1985). Do tabulky jsou doplněné téţ informace podle Wonke a Wallschlägera (2009); ty
jsou označeny hvězdičkou.
Tabulka 1: kategorie elementů koncové fráze zpěvu strnada obecného (E. citrinella).
element
frekvence (kHz)
délka (s)
frekvence:
konstantní/klesá/stoupá
B
4,5
cca. 0,5
konstantní
C
>8 – 5
0,5 (průměr 0,69*)
klesá
D
cca. 8,5 – 7
cca. 0,4
konstantní či slabě klesá
E
6,5 - 8,5*
0,5 (průměr 0,45*)
stoupá
>8
>0,12 *
konstantní
>8
cca. 0,03 (<0,12,
konstantní
1
Xl
Xs
2
průměr 0,06*)
1
Elementy Xl a D jsou si podle tabulkových charakteristik velmi podobné. Element Xl však bývá kratší
a v koncové frázi předchází elementu B (naopak element D následuje po elementu B).
2
Element Xs je kvůli nepatrné délce lidským sluchem téměř nepostřehnutelný, a hranice mezi typy
Xs a Xl není ustálená, coţ můţe při zařazování zpěvů do těchto kategorií působit potíţe
(Wonke a Wallschläger, 2009).
V přírodě byly pozorovány strofy zakončené například těmito kombinacemi elementů: BB, BC,
BD, BE, XlB, XsB, XsBB (Hansen, 1985) a XsBC (http://www.goldammerdialekt.de/). Kromě nich lze
v přírodě slyšet i další varianty - strofa můţe například koncovou frázi postrádat. Avšak ve skutečnosti
jde spíše o nedokončenou strofu, neboť zpravidla aspoň některé strofy kaţdého samce obsahují
i koncovou frázi. Stejný závěr byl učiněn i pro strofy zakončené pouze jedním elementem B. Naopak
strofa s koncovou frází sestávající pouze z elementu C bývá někdy povaţována za dialekt (Hansen,
1985). Rozhodující totiţ je, zda je posuzovaná varianta vázána na určité území, nebo zda taková
geografická vazba chybí (Caro a kol., 2009; Hansen, 1985). Před výzkumem zpěvu strnada obecného
na určitém území je tedy vhodnější pouţívat termín „varianta strofy“ neţ „dialekt“. Existence různých
druhů dialektů se pravděpodobně odrazila v různých přepisech strnadího zpěvu. Říkanka „Jak to
sluníčko pěkně svítí!“ byla nejspíše inspirována úplnou frází, zatímco „Kdybys tak sedláčku chcíp!“
frází neúplnou. Obrázek 9 schematicky ukazuje v literatuře často popisované varianty strof.
12
Obrázek 9: nejčastější varianty strof zpěvu strnada obecného (E. citrinella) rozlišené podle koncové fráze.
Názvy variant se dvěma elementy B v koncové frázi obsahují i malá písmena (l, h či e) podle rozdílu frekvencí
elementů B. Pokud jsou frekvence shodné, jde o variantu BBe (equal); pokud se elementy B frekvencemi liší,
přidá se k označení elementu o vyšší frekvenci písmeno h (high), a k elementu niţší frekvence l (low), tedy
rozlišujeme varianty BhBl či BlBh (Hansen, 1985).
Zájemcům o přiřazování nahrávek k jednotlivým variantám (dialektům) doporučuji speciální návod pro
účastníky projektu NČS (příloha č. 7).
13
Podle dosavadních studií je Evropa z hlediska zpěvu strnadů rozdělena na 2 části; ve
východní (Bulharsko, Estonsko, Finsko, Maďarsko, Polsko, Rakousko, Rumunsko, Řecko, bývalá
Jugoslávie) jsou sdruţeny dialekty BC, BD a BE, zatímco v západní (Francie, Norsko, Skotsko,
Švédsko, Velká Británie) dialekty XsB a XlB (Hansen, 1985; Rutkowska-Guz a Osiejuk, 2004).
I jednotlivé dialekty náleţející k západní či východní skupině bývají do určité míry geograficky vázané
(proto je termín dialekty opodstatněný). Dialekty obou skupin byly zatím nalezeny například
v Německu, Dánsku (Hansen, 1985) a v České republice (Wallschläger, 1998), nicméně kudy přesně
vede hranice mezi západní a východní skupinou, zůstává z velké části nejasné. V Dánsku
a v Německu vyústilo mapování zpěvu strnadů v mozaiku, kde na určitém území obvykle jeden dialekt
převládá, ačkoliv mohou být zastoupeny i jiné varianty strof. Různé varianty mohou být dokonce
sdruţeny i v rámci repertoáru jednoho samce - například při mapování v severovýchodním Německu
byla v repertoáru varianta XsB vţdy doplněna variantou XlB a repertoáry jiných samců zahrnovaly
dvojice BC a XlB či BC a BE (Wonke a Wallschläger, 2009). Vznik takových smíšených repertoárů
bývá vysvětlován následkem učení se zpěvu v oblasti hranice mezi dialekty (Caro a kol., 2009).
Dosavadní znalosti o rozmístění dialektů na území České republiky jsou velmi neúplné, jak je
patrno z obrázku 10. Přitom teprve zmapování dialektů otevírá cestu k jejich dalšímu výzkumu. Tuto
překáţku se pokouší odstranit projekt NČS. Nahrávky posbírané dobrovolníky budou odborníky
přiřazeny k jednotlivým nářečím a podle dodaných souřadnic nahrávek bude vytvořena mapa dialektů
českých strnadů.
Obrázek 10: mapa rozmístění dialektů strnada obecného (E. citrinella) ve střední Evropě,
převzato z Wallschläger (1998).
2. 2. 3. Je ptačí zpěv vrozený, nebo naučený?
Mnohé ze vzrušujících otázek spojených s ptačími dialekty se váţí ke vzniku a udrţování
nářečí. Abychom porozuměli dosud nalezeným odpovědím, je nejprve nutné vyjasnit, jakou roli ve
vývoji zpěvu sehrávají vrozené informace a učení. Odpověď na otázku, jeţ dala název kapitole, není
jednoduchá, jelikoţ záleţí na konkrétním ptačím druhu. Přesněji, záleţí především na řádu, do něhoţ
14
druh patří. Proces učení je totiţ nezbytný pro vokalizaci ptáků ze tří řádů: pěvce (Passeriformes),
kolibříky (Trochiliformes) a papoušky (Psittaciformes). U ostatních skupin jsou pravděpodobně jejich
vokalizace vrozené, neboť například ani operativní ohlušení samců nezabrání rozvinutí správných
hlasů. Avšak ani u samotných pěvců není situace jednoduchá a existují tu minimálně dva hlavní
modely vysvětlující vývoj zpěvu (Catchpole a Slater, 2008).
Jeden model (v anglické literatuře nazývaný „Memory based learning model“) byl sestaven na
základě vývoje zpěvu pěnkavy obecné. Mladí samci pěnkav se musí zpěvu učit - kdyţ jim bylo
znemoţněno poslouchat v mládí zpěv dospělců, byl jejich pozdější zpěv odlišný od normálního. Avšak
navzdory této odlišnosti byly jeho frekvenční rozsah i délka strof správné. Podle zmiňovaného modelu
mají mladí ptáci vrozenou pouze určitou představu (šablonu) zpěvu svého druhu, kterou si upřesní
během tzv. senzitivní fáze. U pěnkavy obecné nastává senzitivní fáze během pozdního léta a během
jara následujícího roku; u některých jiných druhů však senzitivní fáze trvá i po celý zbytek ţivota. První
pokusy o zpěv se pak časově mohou překrývat se zmíněnou senzitivní fází, nebo ji mohou následovat
po různě dlouhé pauze. A od koho se ptáci během senzitivní fáze učí? Zdánlivě k tomu mají mladí
samci ideální příleţitost uţ ve hnízdě, kdyţ v jeho blízkosti zpívá jejich otec. Avšak mnoho druhů
ptáků se tou dobou ještě zpěvu učit nemůţe, protoţe se jejich sluch teprve vyvíjí. U nich se dá
předpokládat, ţe jejich vzorem se během učení po opuštění hnízda nemusí stát jen jejich otec
(Catchpole a Slater, 2008).
Ačkoliv se naznačený model zdá vhodný pro leckteré druhy ptáků, nemůţe vysvětlit vývoj
zpěvu u všech. Například samci rákosníka prouţkovaného (Acrocephalus schoenobaenus) po
spárování se samičkami nezpívají. Mladí samci tedy slyší zpívat samce svého druhu teprve aţ po
návratu ze zimoviště, a tou dobou uţ musejí sami začít zpívat. Vývoj jejich zpěvu lépe vysvětluje jiný
model (v anglické literatuře nazývaný „action based learning model“), jenţ v případě krajní
interpretace odmítá hypotézu o ukládání poslouchaných zpěvů do paměti. Namísto toho jsou podle
něj jednotlivé druhově specifické struktury (slabiky) zpěvu vrozené a učení spočívá pouze ve výběru
některých struktur, například podle zpěvu starších samců po příletu na hnízdiště (Catchpole a Slater,
2008). O tom, ţe mají alespoň některé druhy ptáků v paměti uloţeno více typů zpěvu, neţ kolik jich
v dané době produkují, svědčí i výsledky experimentů se slavíky, kteří při pokusech zařadili do svého
repertoáru i do té doby nepouţívané typy zpěvu (Geberzahn a kol., 2002).
Zpěv pěvců se tedy vyvíjí sloţitou kombinací vrozeného a naučeného, přičemţ poměr těchto
dvou sloţek je u různých druhů různý (Catchpole a Slater, 2008). Strnadi obecní se zpěvu učí
v průběhu svého prvního roku ţivota, a to od více neţ jednoho samce (Hansen, 1999). Na počátku
své první hnízdní sezóny zpívají více typů zpěvu, které se liší obvykle počáteční frází (kaţdý samec
totiţ pouţívá nejčastěji více typů počáteční fráze, ale pouze jeden typ koncové fráze). Během
následujících let ţivota uţ se repertoár strnadů nemění (Hansen, 1999). Ani typy zpěvu v rámci jedné
oblasti (dialekty) se v průběhu let nemění (Hansen, 1985; Hansen, 1999), coţ vyvolává otázku, jak se
dialekt na určitém území uchovává. Teoreticky byly nastíněny následující mechanismy přispívající
k zachování dialektů: kaţdoroční návrat samců do stejného teritoria, neměnnost repertoáru strnadů
během ţivota, přesné učení se dialektu, malá disperze jedinců od hnízdiště, vyšší agresivita samců
15
vůči samcům zpívajícím odlišným dialektem, malá meziroční mortalita (Hansen, 1985) a preferování
místního dialektu samicemi (Baker a kol., 1987). Ověřovány byly zatím jen některé z uvedených
mechanismů, jak bude částečně ukázáno v dalších kapitolách.
2. 2. 4. Vznik variability ptačího zpěvu
Je více teorií vysvětlujících zrod variability ptačího zpěvu, ale ani jedna není schopna vysvětlit
všechny pozorované případy. Hlavním mechanismem zodpovědným za vznik a udrţení dialektů je
pravděpodobně proces učení se zpěvu. Nový typ zpěvu můţe vzniknout jednoduše díky
nepřesnostem doprovázejících učení – můţe dojít k vynechání určité fráze, ke změně pořadí
elementů, k pomíchání dvou různých typů zpěvu atp. Takto vzniknuvší chyba se pak můţe díky učení
předávat v dalších generacích nejen na potomstvo původního „poplety“. Existence ostrých
geografických hranic (mezi dialekty) se dá vysvětlit například jako důsledek existence nějaké bariéry –
na územích oddělených bariérou se nahromadily jiné odchylky ve zpěvu. Jiné vysvětlení poskytují
historické události - hranice pozorovaná v dnešní době mohla vzniknout, kdyţ se k sobě přiblíţily dvě
do té doby oddělené populace. U těch druhů, jejichţ dialekty vznikly jako produkt nepřesného učení,
lze v průběhu času očekávat i postupnou změnu dialektů v rámci jedné oblasti – to bylo pozorováno
například u repertoáru pěnkav obecných introdukovaných na Nový Zéland (Catchpole a Slater, 2008).
Dodávám, ţe ne kaţdá změna typu zpěvu na určitém území je důsledkem nepřesného učení, nýbrţ
můţe nastat také v důsledku imigrace jedinců z jiných oblastí, coţ bylo zjištěno například opět
u pěnkav obecných (Catchpole a Slater, 2008). Kromě nepřesného učení můţe za zrodem různých
typů zpěvu v různých částech areálu stát i adaptace zpěvu na místní prostředí (Catchpole a Slater,
2008). Například v hustém porostu se na rozdíl od otevřené krajiny hůře šíří tóny vysoké, coţ můţe
vést k vývoji zpěvu obsahujícího spíše niţší frekvence. Tomu odpovídá i niţší průměrná frekvence
zpěvu lesních ptačích druhů (Slabbekoorn a Smith, 2002).
2. 3. Funkce ptačího zpěvu
Člověk ani nemusí být odborníkem, aby ho při poslechu ptačího zpěvu napadla otázka: „Proč
vlastně ten pták zpívá?“. Tato otázka často nemíří ani tak k fyziologickým mechanismům, jako
spíše k prospěchu vyplývajícímu zpěvákovi z vynaloţeného úsilí. A tak se v této kapitole pokusím
představit základní nalezené odpovědi právě z tohoto evolučně-biologického pohledu.
2. 3. 1. Obrana teritoria
Zpěv slouţí k obraně vlastního teritoria, neboť teritoria operativně oněmělých samců byla
daleko častěji vystavena „nájezdům“ soků. Samotný zpěv však na dlouhodobou obhajobu teritoria
nestačí, protoţe teritoria obhajovaná pouze přehrávaným zpěvem sice byla zpočátku uchráněna před
jinými samci, ale nakonec se v nich stejně usídlili noví nájemníci (Krebs, 1977). Vyuţívání zpěvu pro
obranu teritoria však můţe zahrnovat děje sloţitější, neţ by se na první pohled zdálo, mimo jiné téţ
individuální rozpoznávání. U většiny dosud testovaných druhů bylo zjištěno, ţe samec reaguje na
zpěv svého souseda z jeho teritoria daleko méně neţ na jiný typ zpěvu přehrávaný z téhoţ místa,
i neţ na sousedův typ zpěvu přehrávaný z jiného místa, neţ odkud soused obvykle zpívá. Interpretuje
16
se to tak, ţe odpovídat méně agresivně na zpěv souseda z jeho teritoria se vyplatí, neboť společná
hranice vlastního a sousedova teritoria uţ byla vytyčena, a není nutné dále plýtvat energií. Naopak
jiný samec můţe představovat váţné riziko, neboť hrozí, ţe bude chtít získat nové teritorium.
Podobně, zpěv souseda ozývající se z neobvyklého místa můţe být signálem, ţe by soused chtěl
„posouvat hranice“ (Catchpole a Slater, 2008). Strnad obecný je jeden z druhů se slabší reakcí na
zpěv sousedů neţ na zpěv jiných samců. Naopak nejsilněji reagují samci na zpěv nesousedního
samce zpívajícího navíc odlišným dialektem (Hansen, 1984).
Studie prováděná na strnadci zpěvném (Melospiza melodia) odhalila, ţe vzájemný pěvecký
„souboj“ sousedů můţe být ještě strukturovanější. Pokud totiţ reaguje soused zpěvem zcela
totoţného typu zpěvu, vede to k eskalaci souboje, naopak zazpívání jiným typem zpěvu, který není
společný repertoárům interagujících samců, vede ke zmírnění konfliktu. A někde mezi těmito dvěma
krajními variantami leţí zazpívání typu zpěvu, který je sice odlišný, ale mají ho v repertoáru oba
interagující samci (Beecher a Campbell, 2005). Jako signál ochoty eskalovat konflikt můţe
u některých druhů slouţit i tzv. overlapping, tedy zpívání v okamţiku, kdy zpívá druhý samec
(Catchpole a Slater, 2008). U strnadů obecných se však pravděpodobně uplatňují ještě jiné strategie,
při eskalaci konfliktu mohou pouţít namísto zpěvu kontaktní a konfliktní volání (contact a conflict calls)
(Hansen, 1984); další moţností je kódování ve stavbě strof, protoţe strofy obsahující v koncové frázi
element B vyvolávají silnější reakce (Gruber a Nagle, 2010); signálem pro eskalaci konfliktu by moţná
mohl být i rychlejší přechod z jednoho typu zpěvu na druhý (Rutkowska-Guz a Osiejuk, 2004). Ať uţ je
jemná struktura komunikace zajištěna kterýmkoliv z naznačených mechanismů, předpokládá se, ţe
přináší všem zúčastněným výhody, například úspory energie v důsledku „diplomatického“ řešení
konfliktů (Catchpole a Slater, 2008).
2. 3. 2. Lákání samic a další funkce spojené s rozmnožováním
Druhou hlavní funkcí zpěvu ptáků je lákání samic. Vzhledem k estetické hodnotě zpěvu samců
některých druhů (kos černý, slavík obecný atp.) asi tato funkce nikoho příliš nepřekvapí. A případné
pochybnosti snad rozptýlí experimentální výsledky. Samci totiţ často po spárování zpívají méně neţ
před ním, a je-li jim samice odebrána, opět zvýší své pěvecké úsilí. Jiným dokladem je fakt, ţe samice
špačků dávaly přednost budkám, ze kterých vycházel samčí zpěv (Catchpole a Slater, 2008).
Role zpěvu strnadů však přilákáním samice nekončí. Podle pozorování v Anglii zpívají strnadi
obecní nejvíce aţ dlouho po spárování - v červnu, červenci a srpnu; tou dobou také samci reagují na
zpěv jiných samců nejagresivněji. Pozdní pěvecká aktivita a usilovné střeţení teritoria by mohly být
vysvětleny potřebou velkého mnoţství potravy pro mláďata (Hiett a Catchpole, 1982). Avšak sběr
potravy není u strnadů omezen jen na obhajované teritorium, a navíc vrcholu dosahoval zpěv zejména
v obdobích před líhnutím mláďat – v období, kdy byla samička nejplodnější (Møller, 1988). To více
odpovídá hypotéze, ţe samci zpívají proto, aby odháněli případné soky v období, kdy by mohlo dojít
k úspěšné mimopárové kopulaci jejich samice. V souladu s tím jsou nájezdům soků nejvíce vystavena
teritoria v plodném období samice a teritoria samců, kteří zpívají relativně méně (Møller, 1988).
Pozorování u některých jiných druhů ptáků však této hypotéze nenasvědčují (Catchpole a Slater,
2008), a zaznamenaná vyšší plodnost samic spárovaných s pěvecky aktivnějšími samci by šla
17
vysvětlit téţ pomocí ovlivnění fyziologie samice samčím zpěvem. V důsledku poslouchání zpěvu totiţ
samice některých druhů začínají stavět hnízdo nebo kladou dříve svá vejce (Catchpole a Slater,
2008).
2. 3. 3. Důvody pro samičí výběr podle zpěvu
Samici můţe z evolučního hlediska výběr prospět, je-li schopna posoudit podle zpěvu samce
například kvalitu jeho genů (vyšší fitness mláďat), kvalitu jeho teritoria či jeho schopnost shánět
potravu. Výběr však bude výhodný jen v takových případech, kdy mu bude podroben znak, který se
nedá zfalšovat. Taková čestnost signálu bývá zajištěna, pokud je jeho produkce nějakým způsobem
nákladná (Catchpole a Slater, 2008).
U ptačího zpěvu přichází v úvahu nákladnost zejména po stránce jeho vývoje a produkce.
Zpívání samo o sobě jistě představuje nějakou energetickou zátěţ, a navíc prozpívaný čas nemůţe
být vyuţit pro shánění potravy. Vývoj zpěvu, tedy zejména vznik a rozvoj potřebných center v mozku,
moţná na první pohled nepůsobí jako omezující faktor. Nicméně experimenty prokázaly, ţe během
určitého kritického období vývoje ptačích mláďat dochází k různě dokonalému rozvoji potřebných
center v závislosti na mnoţství potravy či míře stresu. Stresu vystavené mládě je tedy neblaze
ovlivněno po celý zbytek ţivota, coţ se v dospělosti projevuje i na jeho zpěvu. A jelikoţ mohlo
následkem stresu dojít k horšímu vývoji i jiných částí těla samce, můţe samička podle zpěvu
odhadovat celkovou kvalitu samce (Catchpole a Slater, 2008).
Zbývá dodat, jakou funkci můţe mít preferování samců stejného dialektu. Jedna z hypotéz si
všímá ekologické odlišnosti strnadích populací. Strnadi různých nářečí, aspoň podle studie prováděné
v Dánsku (Møller, 1982), hnízdí v různých částech habitatu – samice vytvoří hnízdo buď na zemi,
nebo na dřevinách. To naznačuje moţnost, ţe výběr místa pro hnízdo byl optimalizován v různých
populacích podle tamějšího prostředí (klima, predátoři atp.). Upřednostňování místních samců (se
stejným dialektem) by mohlo slouţit právě pro udrţení této adaptace na daných lokalitách
(Baker a kol., 1987). Jiná hypotéza vysvětlující preferenci místního dialektu si všímá jeho vztahu
k parazitaci. Lze totiţ očekávat, ţe lokální samci (zpívající místním dialektem) jsou lépe adaptováni na
parazity v dané lokalitě, v důsledku čehoţ jsou i méně parazitováni. Pozorované preferování místního
dialektu pak můţe být buď výsledkem výběru zaměřeného skutečně na zpěv (který je z evolučního
hlediska smysluplný díky spojitosti s parazitací), nebo můţe být výběr zaloţen na volbě co nejméně
parazitovaných samců (MacDougall-Shackleton a kol., 2002). Prezentované hypotézy o funkčním
významu preference místního dialektu jsou jen útrţkem současných znalostí o této problematice, která
je navíc dosud spojena s mnoha otevřenými otázkami (Slabbekoorn a Smith, 2002).
2. 3. 4. Kritéria samičího výběru
Hlavní důvody pro výběr podle zpěvu byly osvětleny v předchozí kapitole. Podle čeho však
samice zpěv svých nápadníků posuzují? Výzkumy odhalily, ţe samice některých druhů se rozhodují
jen podle některých struktur samčího zpěvu, například podle tzv. sexy slabik. Zpívání těchto slabik je
totiţ pro samce velmi náročné - například sexy slabiky kanárů zahrnují zpěv z obou částí syringu
18
zvlášť (Catchpole a Slater, 2008). U ptačích druhů s dialekty mohou samice například zvýhodňovat
samce místního dialektu, jako je tomu u strnadů obecných (Baker a kol., 1987). Jako signál kvality
teritoria daného samce či jeho schopnosti hledat potravu lze uţít i mnoţství zpěvu, neboť pokud se
samec rychleji nakrmí (v kvalitnějším teritoriu či díky větší šikovnosti), zbude mu více času na zpívání
(Catchpole a Slater, 2008). Dalším kritériem samičího výběru můţe být i velikost jeho pěveckého
repertoáru co do počtu typů zpěvu (např. u strnada obecného, Baker et al. 1987) či co do počtu
různých slabik uţitých v jednom zpěvu (např. u rákosníka prouţkovaného či špačka obecného,
Catchpole & Slater 2008).
2. 3. 5. Mají různé části strofy různé adresáty?
Typy zpěvu některých druhů ptáků jsou rozlišeny na kategorie určené zejména pro komunikaci
se samicemi (bývají dlouhé, souvislé - samice zpravidla neodpovídá, jen poslouchá) a pro komunikaci
spíše se samci vlastního druhu (bývají jednoduché, krátké, přerušované pauzami – ostatní samci
mohou odpovídat) (Catchpole a Slater, 2008). Zpěv strnada obecného obsahuje dvě fráze, coţ vede
spolu s jejich stavbou k hypotéze, ţe počáteční fráze by mohla být určena samcům, zatímco koncová
samicím. Avšak tak jednoduché to není – samice strnadů se při výběru samců místního dialektu
orientují nejspíše také podle koncové fráze (stejně jako lidé, kteří právě na základě koncové fráze
dialekty rozlišují), a ta zároveň rozhoduje i o míře reakce samce (Gruber a Nagle, 2010). A konec
konců ani role vzájemných soubojů samců nemusí být omezena jen na obhajobu teritoria - samice
některých druhů jsou schopny vyhodnocovat takové pěvecké souboje samců a vybírat si podle nich
samce pro mimopárové kopulace (Catchpole a Slater, 2008).
19
3. Metodika
Materiály pro účastníky projektu NČS byly vytvářeny za přispění více osob, a proto nelze
připsat jejich autorství jednotlivcům. Nicméně pro upřesnění svého podílu se budu povaţovat za
autora těch výstupů, na jejichţ přípravě jsem strávil více času neţ kdokoliv další. Za tohoto
předpokladu jsem autorem materiálů určených učitelům základních a středních škol, většiny instrukcí
pro jednotlivé účastníky projektu a části propagačních materiálů.
Propagační materiály a instrukce pro jednotlivé účastníky projektu jsem sepisoval na základě
porad se školitelkou a s Adamem Petruskem. Jejich připomínky jsem zapracoval do svých návrhů.
Specifickou výzvu představovala tvorba materiálů pro učitele. Jejich cílem bylo zejména získat zájem
ţáků, protoţe ti zpočátku nemusejí být k účasti na projektu dostatečně motivováni (na rozdíl od
jednotlivců zapojujících se dobrovolně na základě svého uváţení). Pro otestování prvních návrhů
aktivit jsem vyuţil nabídky konzultanta na vedení semináře pro diplomanty katedry učitelství
a didaktiky biologie (90 minut, dále "seminář KUDBi") i moţnosti organizovat ve spolupráci se
školitelkou seminář pro učitele (135 minut). Tento seminář byl součástí projektu zaměřeného na další
vzdělávání učitelů Středočeského kraje, financovaného ze zdrojů Evropského sociálního fondu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost (proto je dále v textu pouţito zkratky
"seminář OPVK"). Pro účely seminářů jsem připravil:

návod na cvičení lokalizace zdroje zvuku,

návod na cvičení věnované ověření vhodnosti přístrojů pro pouţití v projektu NČS (toto
cvičení bylo pouţito pouze na semináři OPVK),

prezentaci projektu NČS.
Cvičení věnované lokalizaci zdrojů zvuků jsem vypracoval na základě aktivity, kterou pouţívá
školitelka při výuce předmětu etologické metody I na Přírodovědecké fakultě UK. Cvičení pro
ověřování vhodnosti přístrojů vzniklo upravením instrukcí určených jednotlivým účastníkům projektu.
Prezentaci jsem sestavil v programu Microsoft Office PowerPoint zejména na základě literárního
přehledu této závěrečné práce.
Na obou seminářích jsem se snaţil z reakcí, dotazů a připomínek účastníků vyrozumět, jakým
způsobem by bylo moţné připravené materiály vylepšit. Na konci semináře KUDBi jsem navíc poţádal
účastníky o vyjádření formou dotazníku (příloha č. 21). Po semináři OPVK byly materiály upraveny
a doplněny pro distribuci dalším učitelům základních a středních škol. Například prezentace projektu
(přiloţena z důvodů velikosti pouze na CD – soubor: ProjektNCS.ppt) by bez doprovodného výkladu
byla pro učitele dosti nesrozumitelná, a proto jsem ji doplnil o komentář (příloha č. 20). Dále jsem
sepsal, čím můţe projekt NČS přispět k cílům vytyčeným v RVP, přičemţ jsem se soustředil na RVP
pro základní vzdělávání (Výzkumný ústav pedagogický 2007a) a pro gymnaziální vzdělávání
(Výzkumný ústav pedagogický 2007b). Veškeré materiály určené veřejnosti byly zveřejněny díky
Zdeňku Vermouzkovi, Adamu Petruskovi a Petru Janu Juračkovi na webových stránkách ČSO
(www.cso.cz), přičemţ některé odkazy vedou i na webové stránky katedry ekologie PřF UK.
20
4. Výsledky
Tato kapitola podává stručný přehled praktických výstupů této závěrečné práce. Vytvořené
materiály slouţí k naplnění tří základních cílů vytyčených v úvodu. První část kapitoly seznamuje
s instrukcemi pro jednotlivé účastníky projektu a s podklady pro propagaci projektu NČS veřejnosti;
v druhé uvádím základní informace o materiálech pro pedagogické pracovníky a kapitolu ukončuje
stručný přehled průběţných výsledků projektu NČS.
4. 1. Materiály pro jednotlivé účastníky a pro propagaci projektu
Ústředním dokumentem provázejícím účastníky projektem je hlavní návod (příloha č. 1), jenţ
stručně shrnuje téměř všechny aktivity připravené pro účastníky projektu. Ty jsou rozděleny na:
souhrn kroků nutných k úspěšné účasti v projektu a nabídku rozšiřujících aktivit. Smyslem tohoto
rozdělení bylo vyjít vstříc účastníkům s různou úrovní poznatků i motivace, neboť lze předpokládat
zapojení lidí nejrůznějšího vzdělání a věku, stejně jako tomu bylo například v zahraniční studii Evans
a kol. (2005) věnované sledování ptactva v okolí domů. Odkazy z první části propojují hlavní návod
s podrobnějšími instrukcemi pro:

testování nahrávacího přístroje (přílohy č. 2, 3),

nahrávání v terénu (příloha č. 4),

zjišťování souřadnic (příloha č. 5).
Odkazy z druhé části hlavního návodu dovedou zájemce k materiálům, kterými si mohou
zpestřit svůj volný čas, konkrétně jsou nabízeny literární přehled (téměř totoţný s kapitolou 2 této
závěrečné práce) a návody pro:

diagnostiku nářečí (příloha č. 7),

získávání zvukové stopy z videa (příloha č. 6),

instalace a ovládání programů na extrakci zvukové stopy a tvorbu sonagramů (přiloţeny
z důvodů velikosti pouze na CD – soubory: extractor_instalace.pdf, extractor_ovladani.pdf,
raven_instalace.pdf, raven_ovladani.pdf).
Propagaci projektu široké veřejnosti slouţí z mnou vytvořených materiálů plakát (příloha č. 8),
několik textů na internetových stránkách vhodných zájmových skupin (přílohy č. 9, 10 a 11) a dvě
virální e-mailové zprávy (přílohy č. 12 a 13).
4. 2. Materiály pro učitele
Podle odpovědí z dotazníků (příloha č. 21) vyplněných účastníky semináře KUDBi nebyl
pouze jeden ze třinácti účastníků semináře přesvědčen o vhodnosti projektu NČS pro vyučování na
středních a základních školách. Devět posluchačů uvedlo i odpovědi na otázky, čemu věnovat více,
čemu méně času a co je hlavní nedostatek projektu. Významově blízké odpovědi jsem sloučil do
21
jedné kategorie (níţe za odpovědi uvádím počet posluchačů s daným názorem), a tím jsem získal
následující soupis doporučení:

Méně času by mělo být věnováno:
o
podrobnostem: bez bliţšího určení (2), o vzniku dialektů (2), o analýze ptačího
zpěvu (1);

o
teorii: bez bliţšího určení (1), lokalizace zdroje zvuku (1), vhodnosti přístrojů (1);
o
cvičení lokalizace zdroje zvuku.
Více času by mělo být věnováno: přímým moţnostem vyuţití projektu ve škole (3), hlasům
jiných ptačích druhů (4), vysvětlení cíle projektu (2), didaktické hře (2), úvodu (1),
seznámení s plánovaným průběhem lekce (1), ohroţení strnada obecného (1) a odborné
stránce projektu (1).

Hlavním nedostatkem projektu je/jsou: slabá zpětná vazba vůči účastníkům projektu (2),
krátký čas na „rozběh“ projektu, dostupnost vhodné techniky (2), obtíţná práce v terénu
(1) a obtíţné získávání dostatečné účasti veřejnosti (3).
Některá z těchto doporučení jsem zohlednil následujícími úpravami původních návrhů:

Prezentace byla zkrácena vynecháním přebytečných detailů z 67 na 44 snímků.

Pro vyjasnění nabízených moţností vyuţití projektu ve školách jsem pro seminář OPVK
připravil zvláštní prezentaci, jejímţ výtahem je průvodce pro učitele (příloha č. 17).

Případným zájemcům o hlasy dalších ptáků je určen odkaz na webové stránky www.xenocanto.org, který je uveden v komentáři k prezentaci (příloha č. 20).

Do prezentace byl vloţen snímek o cílech projektu a o způsobu zveřejnění výsledků.

Cvičení lokalizace zdroje zvuků bylo v souladu se slovním vyjádřením účastníků semináře
doplněno o moţnost pohybu přehrávače (Strnada) během hry a teorie vysvětlující
výsledky hry studentům byla zjednodušena.
Pro učitele základních a středních škol byla na základě zkušeností ze seminářů vytvořena
speciální sada materiálů, s jejímţ obsahem seznamuje průvodce pro učitele (příloha č. 17). Kromě
průvodce sada zahrnuje:

plakát (příloha č. 8),

prezentaci projektu (přiloţena z důvodů velikosti pouze na CD jako ProjektNCS.ppt),

komentář k prezentaci (příloha č. 20),

podklady pro didaktickou hru (textová část je v příloze č. 18),

podklady pro ověření vhodnosti přístrojů (textová část je v příloze č. 19),

text o průniku projektu NČS s rámcovými vzdělávacími programy (kapitola 4. 3.).
22
Uvedené materiály byly rozšířeny mezi učitele pomocí e-mailových zpráv (přílohy č. 14 a 15)
a pomocí článků na webových stránkách (příloha č. 16).
4. 3. Projekt NČS a RVP
Průnik projektu s rámcovými vzdělávacími programy pro základní vzdělávání (Výzkumný ústav
pedagogický 2007a) a pro gymnaziální vzdělávání (Výzkumný ústav pedagogický 2007b) je naznačen
pomocí kombinace citací z RVP a mých komentářů, které jsou odlišeny kurzívou.
4. 3. 1. RVP ZV
4. 3. 1. 1. Kompetence
Klíčové kompetence představují souhrn vědomostí, dovedností, schopností, postojů a hodnot
důleţitých pro osobní rozvoj a uplatnění kaţdého člena společnosti. K jejich utváření a rozvíjení musí
směřovat a přispívat veškerý vzdělávací obsah i aktivity a činnosti, které ve škole probíhají. V etapě
základního vzdělávání jsou za klíčové povaţovány: kompetence k učení; kompetence k řešení
problémů; kompetence komunikativní; kompetence sociální a personální; kompetence občanské;
kompetence pracovní.
Kompetence k učení
Na konci základního vzdělávání ţák:

projevuje ochotu věnovat se dalšímu studiu a celoţivotnímu učení. Projekt NČS může
posloužit jako příklad aktivity, pro kterou je nutné další studium rozšiřující vědomosti a dovednosti
nabyté při vyučování.

operuje s obecně uţívanými termíny, znaky a symboly, uvádí věci do souvislostí,
propojuje do širších celků poznatky z různých vzdělávacích oblastí a na základě toho si vytváří
komplexnější pohled na přírodní jevy. Během činností spojených s projektem se účastníci seznámí
s mnoha obecně užívanými termíny (frekvence, WAV, MP3, souřadnice GPS, atd.) a v případě zájmu
si mohou rozšířit své obzory ještě více (extrakce zvukové stopy, sonagramy - jejich tvorba i čtení atd.).
Projekt navíc přivádí i ke komplexnějším otázkám - například ohrožení a ochrana dosud hojných
živočišných druhů, mezi které patří právě strnad obecný.

samostatně pozoruje a experimentuje, získané výsledky porovnává, kriticky posuzuje.
Projekt vyžaduje od účastníků terénní nahrávání. Coby nadstavbu mohou účastníci porovnat své
nahrávky s ukázkami dialektů na internetových stránkách projektu či přiřadit své nahrávky k nářečím
pomocí sonagramů a připravených návodů.

poznává smysl a cíl učení, má pozitivní vztah k učení. Domnívám se, že účast
v projektu NČS je příkladem aktivity, která je pro svou zábavnost vhodná právě pro rozvíjení
pozitivního vztahu k učení.
23
Kompetence k řešení problémů
Na konci základního vzdělávání ţák:

vyhledá
informace
vhodné
k
řešení
problému,
vyuţívá
získané
vědomosti
a dovednosti k objevování různých variant řešení, nenechá se odradit případným nezdarem a vytrvale
hledá konečné řešení problému. Přestože jsou instrukce pro účastníky projektu podrobné, zůstává
nemalá část řešení překážek na samotných účastnících. Ti sice například mají k dispozici informace
o typu habitatu s výskytem zpívajících strnadů, ale volba konkrétní lokality, strategie přibližování se ke
zpívajícímu samci atp. zůstává na každém nahrávajícím. Navíc lze očekávat, že u terénní práce
vyvstanou určité potíže (nevhodné počasí, plašení strnadů neočekávanými příchozími, rušivé zvukové
pozadí atp.). Tyto překážky by neměly být nepřekonatelné ani pro žáky základních škol, avšak
zároveň představují určitou výzvu.
Kompetence komunikativní
Na konci základního vzdělávání ţák:

rozumí různým typům textů a záznamů, obrazových materiálů, zvuků a jiných
informačních a komunikačních prostředků, přemýšlí o nich, reaguje na ně a tvořivě je vyuţívá ke
svému rozvoji a k aktivnímu zapojení se do společenského dění. Úspěšné zapojení do projektu
vyžaduje porozumění textům několika návodů. Pro rozlišení jednotlivých dialektů (které sice není
nutné, ale každého účastníka asi bude velmi zajímat) je navíc třeba naučit se „číst“ sonagramy.

vyuţívá informační a komunikační prostředky a technologie pro kvalitní a účinnou
komunikaci s okolním světem. Vyuţívá získané komunikativní dovednosti k vytváření vztahů
potřebných k plnohodnotnému souţití a kvalitní spolupráci s ostatními lidmi. Projekt nabízí účastníkům
netradiční využití funkcí běžné techniky a komunikačních prostředků.
4. 3. 1. 2. Vzdělávací oblasti
Vzdělávací obsah základního vzdělávání je v RVP ZV orientačně rozdělen do devíti
vzdělávacích oblastí: jazyk a jazyková komunikace, matematika a její aplikace, informační
a komunikační technologie, člověk a jeho svět, člověk a společnost, člověk a příroda, umění a kultura,
člověk a zdraví, člověk a svět práce.
Informační a komunikační technologie
Ţák mimo jiné vyuţívá základní standardní funkce počítače a jeho nejběţnější periferie,
komunikuje pomocí internetu, pracuje s textem v textovém editoru. Nahrávky z přístrojů je často
vhodné (ale ne nutné) před odesíláním organizátorům nejen stáhnout do počítače, ale i převést na jiný
formát. Doprovodné informace o nahrávání je třeba odeslat ve formě tabulky vyplněné v programu
Microsoft Word. Často bude odesílání předcházet komprese velikosti dat (formát ZIP). Dobrovolně si
mohou žáci vyzkoušet i extrakci zvukové stopy z videonahrávky či sestrojení sonagramu.
24
Člověk a příroda
Zvláště významné je, ţe při studiu přírody specifickými poznávacími metodami si ţáci osvojují
i důleţité dovednosti. Jedná se především o rozvíjení dovednosti soustavně, objektivně a spolehlivě
pozorovat, experimentovat a měřit, vytvářet a ověřovat hypotézy o podstatě pozorovaných přírodních
jevů, analyzovat výsledky tohoto ověřování a vyvozovat z nich závěry. Projekt umožňuje studentům
vědecky zacházet se zdánlivě těžce uchopitelným fenoménem (ptačím zpěvem či obecně zvukem),
jehož analýzu si mohou účastníci dobrovolně vyzkoušet.
Vzdělávání v této vzdělávací oblasti směřuje k utváření a rozvíjení klíčových kompetencí tím,
ţe vede ţáka k:

zkoumání přírodních faktů a jejich souvislostí s vyuţitím různých empirických metod
poznávání (pozorování, měření, experiment) i různých metod racionálního uvaţování. Projekt
vyžaduje od účastníků pozorování, přesněji nahrávání, strnadů v přírodě.

potřebě klást si otázky o průběhu a příčinách různých přírodních procesů, správně tyto
otázky formulovat a hledat na ně adekvátní odpovědi. Na téma ptačích dialektů (ptačího zpěvu
obecně) se váže mnoho otázek. Některé z nich jsou i s odpověďmi osvětleny v literárním přehledu.
Jeho text však je poměrně dosti odborný a vyžaduje mnoho předchozích znalostí, a proto bude pro
žáky základních škol jen obtížně pochopitelný. V jejich případě bude pravděpodobně nutné
zprostředkování předkládaných poznatků učitelem, který přizpůsobí svůj jazyk a míru odbornosti
znalostem žáků.

způsobu myšlení, které vyţaduje ověřování vyslovovaných domněnek o přírodních
faktech více nezávislými způsoby. Množství příkladů uváděných v literárním přehledu umožňuje
seznámit studenty s ukázkami vědeckého myšlení.
Fyzika – zvukové děje. Při ověřování vhodnosti vlastního přístroje je rozhodujícím kritériem
frekvenční rozsah nahrávání. Podle výšky a délky tónů se přiřazují nahrávky zpěvu ke správnému
dialektu.
Přírodopis – obecná biologie a genetika, biologie ţivočichů, základy ekologie, praktické
poznávání přírody. Strnadí zpěv může posloužit jakožto vhodná ukázka znaku, který se vyvíjí na
základě vrozené i naučené informace. V biologii živočichů může být zpěv ptáků použit jako jeden
z jejich nejnápadnějších znaků. V základech ekologie může strnad posloužit jako příklad ukazující
narušení rovnováhy ekosystému chemizací a scelováním zemědělských ploch. V tématu praktické
poznávání přírody může být ptačí (strnadí) zpěv využit jako determinační znak. Samotné nahrávání
v terénu je krásným příkladem aplikace praktických metod poznávání přírody.
Zeměpis (geografie) – terénní geografická výuka, praxe a aplikace. Pro zpracování nahrávky
bude muset každý účastník nalézt místo předchozího nahrávání na mapě a odečíst souřadnice, nebo
získat
souřadnice
přímo
na
místě
pomocí
přístroje
ukazujícího
GPS
souřadnice.
25
Umění a kultura
Hudební výchova – poslechové činnosti. Projekt NČS nabízí poněkud odlišný způsob
zkoumání zvuků (sonagramy namísto notového zápisu), než jaký bývá tradičně používán, což může
přitáhnout zájem studentů, kteří se obvykle do lekcí hudební výchovy nezapojují.
Člověk a svět práce
Člověk a svět práce – vyuţití digitálních technologií. Jedním z cílů využití digitálních
technologií je dovednost ovládat základní funkce digitální techniky a propojovat vzájemně jednotlivá
digitální zařízení. Oboje si každý účastník před odesláním nahrávek v projektu vyzkouší.
4. 3. 1. 3. Průřezová témata
Průřezová témata reprezentují v RVP ZV okruhy aktuálních problémů současného světa, tvoří
povinnou součást základního vzdělávání, jsou důleţitým formativním prvkem základního vzdělávání,
vytvářejí příleţitosti pro individuální uplatnění ţáků i pro jejich vzájemnou spolupráci a pomáhají
rozvíjet osobnost ţáka především v oblasti postojů a hodnot. V etapě základního vzdělávání jsou
vymezena tato průřezová témata: osobnostní a sociální výchova, výchova demokratického občana,
výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech, multikulturní výchova, environmentální
výchova a mediální výchova.
Environmentální výchova
Environmentální výchova mimo jiné rozvíjí porozumění souvislostem v biosféře, vztahům
člověka a prostředí a důsledkům lidských činností na prostředí, vede k uvědomování si podmínek
ţivota a jejich ohroţování, přispívá k utváření zdravého ţivotního stylu a k vnímání estetických hodnot
prostředí. Strnad obecný byl Ptákem roku 2011 zvolen kromě jiného i pro pokles, který v posledních
desetiletích vykazují jeho počty v Evropě. Za tímto poklesem patrně stojí chemizace a scelování lánů.
Navíc nahrávání zpívajících strnadů jistě zvýší vnímání ptačího zpěvu, který je jednou z výrazných
estetických hodnot životního prostředí.
4. 3. 2. RVP G
4. 3. 2. 1. Kompetence
Klíčové kompetence představují soubor vědomostí, dovedností, schopností, postojů a hodnot,
které jsou důleţité pro osobní rozvoj jedince, jeho aktivní zapojení do společnosti a budoucí uplatnění
v ţivotě. Jejich výběr a pojetí vychází z toho, jaké kompetence jsou povaţovány za podstatné pro
vzdělávání na gymnáziu. Na čtyřletých gymnáziích a na vyšším stupni víceletých gymnázií by si ţák
měl osvojit kompetenci k učení, kompetenci k řešení problémů, kompetenci komunikativní, kompetenci
sociální a personální, kompetenci občanskou, kompetenci k podnikavosti.
26
Kompetence k řešení problémů

Ţák: vytváří hypotézy, navrhuje postupné kroky, zvaţuje vyuţití různých postupů při
řešení problému nebo ověřování hypotézy; uplatňuje při řešení problémů vhodné metody a dříve
získané vědomosti a dovednosti; kriticky interpretuje získané poznatky a zjištění a ověřuje je, pro své
tvrzení nachází argumenty a důkazy, formuluje a obhajuje podloţené závěry. Pokud se učitel
rozhodne projektu NČS věnovat více času, může za pomoci literárního přehledu či nabízené
prezentace demonstrovat mnoho různých otázek týkajících se zpěvu ptáků spolu s hypotézami, které
byly navrženy jako odpovědi, a dokonce i s popisem experimentů, které byly pro ověření hypotéz
provedeny. To může žákům posloužit jako vzorový příklad výše nastíněných dovedností, které by měli
sami ovládnout, nebo jako podklad pro problémové vyučování (když budou žáci vyzýváni k vymýšlení
způsobů, jak formulované hypotézy ověřit, nebo přímo k vytváření hypotéz).
Kompetence komunikativní

Ţák efektivně vyuţívá moderní informační technologie. Projekt nabízí účastníkům
netradiční využití funkcí běžné techniky a komunikačních prostředků, mimo jiné i extrakci zvukové
stopy, konverzi formátů atp.
4. 3. 2. 2. Vzdělávací oblasti
Vzdělávací obsah na čtyřletých gymnáziích a na vyšším stupni víceletých gymnázií je v RVP
G orientačně rozdělen do osmi vzdělávacích oblastí: jazyk a jazyková komunikace, matematika a její
aplikace, člověk a příroda, člověk a společnost, člověk a svět práce, umění a kultura, člověk a zdraví,
informatika a informační a komunikační technologie.
Člověk a příroda
Vzdělávání v dané vzdělávací oblasti směřuje k utváření a rozvíjení klíčových kompetencí tím,
ţe vede ţáka k: provádění soustavných a objektivních pozorování, vyuţívání prostředků moderních
technologií v průběhu přírodovědné poznávací činnosti; spolupráci na plánech či projektech
přírodovědného poznávání a k poskytování dat či hypotéz získaných během výzkumu přírodních faktů
ostatním lidem... Má-li být přírodovědné vzdělávání na gymnáziu kvalitní a pro ţáky prakticky
vyuţitelné, je zapotřebí, aby je orientovalo v první řadě na hledání zákonitých souvislostí mezi
poznanými aspekty přírodních objektů či procesů, a nikoli jen na jejich pouhé zjištění, popis nebo
klasifikaci... Ţáci mají mít proto co nejvíce příleţitostí postupně si osvojovat vybrané empirické
i teoretické metody přírodovědného výzkumu, aktivně je spolu s přírodovědnými poznatky ve výuce
vyuţívat, uvědomovat si důleţitost obou pro přírodovědné poznání, předně pak pro jeho objektivitu
a pravdivost i pro řešení problémů, se kterými se člověk při zkoumání přírody setkává. Zmíněné
aspekty jsou komentovány níže, nebo již byly diskutovány v části RVP ZV.
Fyzika – zvuk - hlasitost a intenzita. Účastníci projektu se mohou seznámit s vizualizací zvuků
a zobrazováním hlasitosti, intenzity a frekvence zvuků na sonagramech.
Biologie – biologie ţivočichů, genetika, ekologie. Zařazení ptačího zpěvu do vyučování
biologie živočichů je pochopitelně vhodné zejména při probírání ptáků. Při probírání učiva genetiky
27
může ptačí zpěv posloužit jako vhodný příklad znaku, který má vrozený i naučený základ. Zároveň
ptačí zpěv je jedním z nejčastějších témat výzkumu etologických studií, z nichž některé jsou citovány
v literárním přehledu.
Informatika a informační a komunikační technologie
Vzdělávání v dané vzdělávací oblasti směřuje k utváření a rozvíjení klíčových kompetencí tím,
ţe vede ţáka k: vyuţívání výpočetní techniky ke zvýšení efektivnosti své činnosti, k týmové spolupráci
na úrovni školní, republikové a mezinárodní. Projekt NČS je založen na spolupráci dobrovolníků z celé
České republiky a je příkladem efektivního využití elektroniky pro realizování vědeckého výzkumu.
4. 3. 2. 3. Průřezová témata
Průřezová témata vstupují do vzdělávání jako témata, která jsou v současnosti vnímána jako
aktuální; jsou povinnou součástí vzdělávání a mají především ovlivňovat postoje, hodnotový systém
a jednání ţáků. Do vzdělávání ve čtyřletých gymnáziích a na vyšším stupni víceletých gymnázií jsou
zařazena tato průřezová témata: osobnostní a sociální výchova, výchova k myšlení v evropských
a globálních souvislostech, multikulturní výchova, environmentální výchova, mediální výchova.
Environmentální výchova
V oblasti postojů a hodnot má průřezové téma ţákovi pomoci: vnímat místo, ve kterém ţije,
a změny, které v něm probíhají, a cítit zodpovědnost za jeho další vývoj, a to nejen z hlediska
ţivotního prostředí. V oblasti vědomostí, dovedností a schopností má průřezové téma ţákovi pomoci:
znát z vlastní zkušenosti přírodní a kulturní hodnoty ve svém okolí, uvaţovat o nich v souvislostech
a chápat příčiny a následky jejich poškozování. Účast v projektu díky propojení s akcí Pták roku rozvíjí
porozumění souvislostem v biosféře, vztahům člověka a prostředí a důsledkům lidských činností na
prostředí (chemizace, scelování lánů), vede k uvědomování si podmínek života a možností jejich
ohrožování. Navíc nahrávání není omezeno na chráněná či zvláště cenná území, a proto může přispět
k uvědomění si hodnoty blízkého okolí.
4. 4. Průběžné výsledky projektu NČS
Organizátorům se dosud (stav k 6. 5. 2011) podařilo nasbírat výsledky testování 96 různých
elektronických přístrojů. Dostatečného frekvenčního rozsahu pro nahrávání zpěvu strnada obecného
dosahuje podle vyjádření testujících 56 přístrojů. Podrobnější přehled výsledků podává příloha č. 3).
Komunikaci s účastníky projektu a shromaţďování přicházejících dat obstarává Lucie Diblíková, které
se ke 4. 5. 2011 podařilo nashromáţdit celkem 118 nahrávek zpěvů strnadů obecných od třinácti
různých osob. Obrázek 11 zobrazuje mapu lokalit (označeny špendlíky), kde byly nahrávky pořízeny.
28
Obrázek 11: Mapa lokalit, na nichţ byl účastníky projektu NČS nahráván zpěv strnada obecného (stav k 10. 5.
2011); kaţdý obrázek špendlíku značí jednu lokalitu.
Rozdíl mezi počtem zobrazených lokalit a počtem nahrávek (118) je způsoben vzájemným
překrýváním označení blízkých lokalit při pouţitém měřítku. Podle průběţného zpracování nahrávek
byly dosud pořízeny nahrávky dialektů BB, BC, BE, XlB a XsB.
29
5. Diskuse
5. 1. Průběžné výsledky projektu NČS
Více neţ polovina přístrojů dosahuje poţadovaného frekvenčního rozsahu, a proto potíţe
s opatřením vhodné techniky pravděpodobně nejsou hlavní překáţkou pro zájemce o nahrávání.
Obrázky 12 a 13 ukazují profesionální směrové mikrofony, nicméně pro nahrávání strnadů lze pouţít
i běţnou, levnější techniku, jak ukazuje tabulka v příloze č. 3. Dosud zpracované nahrávky dokládají,
ţe územím České republiky opravdu prochází hranice dvou hlavních skupin dialektů strnada
obecného (pořízeny byly jak XlB, XsB, tak BB, BC, BE dialekty) a jeden ze základních motivačních
prvků projektu NČS (hledání hranice dialektů) tedy bude naplněn. Skutečnost, ţe zatím byla přijata
data od 13 účastníků, z nichţ 3 nejsou členové ČSO, lze zatím jen velmi obtíţně vztahovat ke kvalitě
instrukcí či propagace. V pokynech totiţ nejsou účastníci nabádáni k okamţitému posílání nahrávek
a víme o několika lidech, kteří nashromáţděná data plánují poslat najednou aţ na konci sezóny
(Z. Vermouzek, osobní sdělení). Je pravděpodobné, ţe stejně budou postupovat i mnozí další. Navíc
materiály pro učitele byly zveřejněny teprve na konci dubna a nelze očekávat jejich okamţité vyuţití ve
vyučování.
Obrázek 12: Směrový parabolický mikrofon. Obrázek 13: Směrový puškový mikrofon.
30
5. 2. Projekt NČS jako občanská věda (citizen science)
Projekt NČS zapojuje do vědecké činnosti širokou veřejnost, a proto patří do kategorie
v angličtině pojmenované „citizen science“. Tento termín však zatím v češtině postrádá svůj
ekvivalent, a tak v této závěrečné práci bude nadále pouţíváno spojení „občanská věda“. Za první
projekt občanské vědy bývá označován jiţ „Christmas Bird Count“ zaměřený na sledování ptactva
Ameriky, který probíhá kaţdoročně jiţ od roku 1900 (Silvertown, 2009). Nicméně velkého rozvoje
dosahuje občanská věda zejména v posledních letech. Data posbíraná veřejností v současnosti
pronikají i do předních vědeckých časopisů především v oborech ornitologie, paleontologie,
astronomie, meteorologie a klimatologie (Bonney a kol., 2009). Věhlasu v této oblasti dosáhla skupina
ornitologů sdruţená v Cornell Laboratory of Ornithology (dále v textu jako CLO) Ithaca, New York
(Bhattacharjee, 2005).
Proč však zapojovat veřejnost do vědeckého výzkumu? Vědci mohou především získat velké
mnoţství dat z rozsáhlého území (Brossard a kol., 2005). Odpůrci občanské vědy sice často
upozorňují na údajnou nízkou spolehlivost dat (Bhattacharjee, 2005), avšak nízká kvalita jednotlivých
pozorování můţe být kompenzována jejich velikým mnoţstvím, protoţe lze odchýlená data vytipovat
a zkontrolovat či nezahrnout do analýzy (Bonney a kol., 2009). V případě projektu NČS bylo raději
ponecháno zpracování dat na straně odborníků a od veřejnosti je poţadováno „pouze“ zasílání
vlastních nahrávek s nutnými doprovodnými údaji (následnou práci s nahrávkami si mohou zájemci
vyzkoušet, ale jejich závěry se nepromítnou do celkového zpracování výsledků). Chyby v nahrávání
(nahrání odlišného ptačího druhu, nevhodnost přístroje, absence úplných strof, nahrání stejného
jedince vícekrát apod.) budou odhaleny při zpracovávání dat. Ze strany účastníků projektu tedy hrozí
spíše chyba v lokalizaci místa nahrávání, které by však měla zabránit kontrola souřadnic pomocí
jména nejbliţší obce.
Na straně veřejnosti bývají zmiňovány tyto pozitivní dopady občanské vědy:
1) seznámení s principy vědy,
2) osvojování nových poznatků a dovedností,
3) proměna postoje vůči vědě a ţivotnímu prostředí (Brossard a kol., 2005).
Navíc si dovolím doplnit ještě jedno pozitivum:
4) veřejnost díky občanské vědě získává i mnoho námětů pro smysluplné volnočasové aktivity,
tedy zábavu.
Jaké jsou šance, ţe bude těchto přínosů dosaţeno? Odpověď úzce souvisí s obecnými
přínosy projektů občanské vědy, které zůstávají dosud poměrně nejasné, neboť dat pouţitelných pro
takové hodnocení je dosud málo (Trumbull a kol., 2000). Přesto je však nutné uvedené cíle při
organizaci projektů zohledňovat.
31
ad 1) Pro zlepšení pochopení principů vědecké práce je nutné účastníkům vysvětlovat, jak
jejich aktivity přispívají k dosahování vědeckých výsledků (Brossard a kol., 2005). Tyto aspekty jsou
v projektu NČS zdůrazněny zejména v propagačních materiálech, například v úvodních informacích
o projektu na webových stránkách ČSO (http://www.birdlife.cz/index.php?ID=2076) či v textech
e-mailů rozesílaných učitelům, studentům a veřejnosti (přílohy č. 12, 13, 14 a 15). V případě uţití
projektu NČS ve vyučování je ponechána velká volnost učitelům, a tedy i míra zdůraznění principů
vědecké práce bude ovlivněna jejich volbou. Nicméně informace o významu nahrávání pro vědeckou
práci jsou například v prezentaci projektu (přiloţena na CD, komentář v příloze č. 20).
ad 2) Míra osvojování nových poznatků a dovedností účastníky projektu NČS závisí
především na výsledcích jejich předchozího učení a na jejich zvídavosti. Minimální přínos můţe mít
projekt pro účastníky, kteří jiţ dříve vládli všemi potřebnými vědomostmi a dovednostmi nutnými pro
úspěšnou účast (pouţívat vhodný nahrávací přístroj, stahovat a odesílat nahraná data, poznat zpěv
strnada obecného) i rozšiřující aktivity (sestrojování sonagramů, determinace dialektů). V případě
školního vyučování je nutné přizpůsobit vyuţití projektu úrovni ţáků a cílům vyučování. Ty se
samozřejmě liší podle škol i ročníků, a proto ponechává projekt NČS tento úkol na pedagogických
pracovnících, kteří nejlépe znají situaci ve vlastních třídách či zájmových skupinách.
ad 3) Jeden z hlavních přínosů projektu NČS na úrovni postojů vůči vědě a ţivotnímu
prostředí spatřuji v moţnosti vědeckého zkoumání na „obyčejných“ lokalitách. Strnad obecný se totiţ
nejčastěji vyskytuje na okrajích lidských sídel, v rozptýlené zeleni mezi poli, podél cest, ale i ve
zdánlivě zcela nezajímavých rumištích a podobných málo pěstěných plochách (Cramp a Perrins
1994). Účastníci projektu proto mohou najít vhodné lokality i v těsné blízkosti svého bydliště, coţ
nejen usnadňuje nahrávání, ale lze téţ předpokládat, ţe případná změna postoje nahrávajících vůči
takovým lokalitám můţe v budoucnu ovlivnit osud těchto míst.
ad 4) Samotné nahrávání zpěvu strnadů je z pohledu mnoha lidí, kteří si jednou tuto aktivitu
vyzkoušejí, zábavné a postačí jako motivace pro další výpravy za strnady, jak nasvědčují rostoucí
počty nahrávek od jednotlivých účastníků projektu (ačkoliv z vyššího počtu nahrávek nevyplývá ţádná
odměna). I podklady určené pro vyuţití ve vyučování (prezentace, didaktická hra) byly vytvářeny
s důrazem na motivační a zábavné prvky. Další moţnosti jak motivovat a zaujmout vlastní studenty
mohou učitelé nalézt s pomocí literárního přehledu.
5. 3. Splňuje projekt NČS kritéria ideálního projektu občanské vědy?
Pro tvůrce projektů občanské vědy uţ byly publikovány nejrůznější rady a schémata.
Například Trumbull a kol. (2005) zdůrazňují nutnost: 1) začlenit do materiálů pro účastníky poznatky
o studované tematice a vědecké práci tak, aby umoţňovaly naplánovat a provést poţadovaná
pozorování; 2) zdůvodnit doporučené postupy či uspořádání pozorování, 3) připravit projekt v souladu
s cíli vzdělávání. Projekt NČS podle mého názoru splňuje všechna tři kritéria. Materiály pro jednotlivé
účastníky i pro pedagogy obsahují poměrně podrobný plán práce i instrukce. Stručné zdůvodnění
32
postupů je obsaţeno v instrukcích k jednotlivým úkonům, hlubšího porozumění lze dosáhnout díky
literárnímu přehledu. Na soulad projektu NČS a cílů vzdělávání, omezíme-li se na cíle podle RVP G
a RVP ZV, ukázala kapitola 4. 3.
Ještě podrobnější návod na organizaci projektů občanské vědy předkládají Bonney a kol.
(2009), kteří rozdělili postup do devíti kroků:1) výběr vhodné otázky; 2) zformování týmu organizátorů;
3) příprava, testování a úpravy materiálů pro účastníky projektu; 4) propagace projektu – získávání
účastníků; 5) výcvik účastníků; 6) sběr, úprava a zveřejnění dat; 7) analýza a interpretace dat; 8)
publikace, medializace výsledků; 9) zhodnocení projektu. Tato závěrečná práce se týká především
přípravy návodů pro účastníky, propagace projektu a výcviku účastníků, proto budu ve svém
hodnocení projektu NČS podrobněji diskutovat jen body 3, 4 a 5.
5. 3. 1. Příprava, testování a úpravy materiálů pro účastníky projektu
Návody pro účastníky by měly být především jasné a stručné (Bonney a kol., 2009). Zachovat
co nejstručnější podobu bylo v některých případech problematické, neboť bylo zároveň nutné
instruovat účastníky přesně a úplně, aby byla získána dostatečně kvalitní data. Dále je třeba, aby se
mohli účastníci poradit s organizátory, jakmile narazí na jakoukoliv nejasnost (Bonney a kol., 2009).
V případě projektu NČS je taková pomoc realizována zejména e-mailovou komunikací či výměnou
zkušeností díky sociální síti facebook (www.facebook.com/strnadi). Nutné bývá i testování výsledných
návodů se skupinkou lidí dobře reprezentujících veřejnost úrovní svých vědomostí a dovedností
(Bonney a kol., 2009). Takovým testem materiály pro účastníky NČS neprošly. Největší chyby
a nesrozumitelnosti však byly odstraňovány díky kontrole návodů kolegy z organizačního týmu,
z nichţ někteří byli v určitých případech (ovládání programů Raven či AoA Audio Extractor) naprostí
laici. Kromě základních návodů mohou být účastníkům projektů občanské vědy nabízeny i další
materiály – například plakáty, videa, zvukové nahrávky, či zřízení tzv. FAQs, tedy odpovědí na často
kladené otázky (Bonney a kol., 2009). Vzhledem k relativně krátkému trvání nebyl projekt NČS do
takové šíře rozvrţen.
5. 3. 2. Propagace projektu, získání účastníků a jejich výcvik
Veřejnost můţe být ke spolupráci vyzývána přímou korespondencí, pomocí letáčků, oznámení
v novinách a časopisech, broţur, plakátů, konferencí atp. (Bonney a kol., 2009). Projekt NČS byl díky
úsilí organizátorů dosud propagován nejrůznějšími způsoby:

Adresně byli e-mailem vyzváni k účasti učitelé fakultních škol PřF UK, účastníci projektu Jaro
oţívá a členové některých poboček ČSO. Další učitelé byli kontaktováni prostřednictvím svých
studentů (účastníků Pokroků v biologii, přijímacích zkoušek z biologie nanečisto). Dosah
virálních e-mailů rozšířených ze schránek organizátorů bohuţel zjistit nelze.

Letáček/plakát o projektu byl přikládán ke všem propagačním mailům, rozvěšen po
nástěnkách PřF UK, dále na konferenci Zoologické dny 2011 v Brně atp.
33

V tisku se podrobnější informace o projektu
objevily
zejména
v časopise
Ptačí
svět
(časopis ČSO zaměřený na popularizaci
domácí i světové ornitologie a ochranu
ptactva). V televizi se nahrávání strnadů
objeví
v popularizačním
pořadu
Port.
V rádiích je projekt pravidelně prezentován
v pořadu Meteor a několikrát byly poskytnuty
delší či kratší rozhovory například pro Radio
Wave či Český rozhlas Region. Uvedený
výčet mediálního obrazu projektu NČS jistě
není úplný, neboť není moţné dohledat
veškeré zmínky o projektu; například na
tiskové konferenci k příleţitosti vyhlášení
Ptáka roku 2011 byli přítomni zástupci asi 15
různých
médií
(tisku,
televize
i
rádií),
a dalších více neţ 10 rozhovorů se zástupci
různých médií bylo podáváno po telefonu
později.
Obrázek 14:
Natáčení příspěvku pro televizní pořad Port.

Na schůzi ČSO i jejích jednotlivých poboček ČSO byl projekt propagován pomocí asi
desetiminutové prezentace.

Projekt byl téţ zmiňován na nejrůznějších akcích pro studenty i veřejnost, například na
semináři KUDBi, semináři OPVK, některých přednáškách pro studenty Přírodovědecké fakulty
UK, na kurzu Pokroky v biologii (přednáškový cyklus pro talentované středoškolské studenty),
při vycházkách za ptačím zpěvem v rámci Dne Země pořádaného obecně prospěšnou
společností Chaloupky.

Internet byl vyuţit zejména formou sociální sítě facebook, na které byla zřízena komunita
Nářečí českých strnadů (www.facebook.com/strnadi), která se „líbí“ jiţ 136 uţivatelům (stav
k 5. 5. 2011). Různě dlouhé články o projektu se kromě webových stránek Přírodovědecké
fakulty UK, ČSO, jednotlivých poboček ČSO, Ústavu biologie obratlovců AV ČR a Meteoru
objevily i na http://technet.idnes.cz/, http://www.nikonclub.cz/, http://www.outdoorguide.cz/.
Jak vidno, projekt byl rozšířen zejména mezi členy České společnosti ornitologické (články
v časopise Ptačí svět, příspěvky na schůzích) a mezi občany s jiţ získaným zájmem o přírodu
(posluchači pořadu Meteor, účastníci zmíněných přednášek, diváci pořadu Port). Propagace široké
veřejnosti uţ byla méně systematická a vázána spíše na jednotlivé moţnosti pronikání do méně
specializovaných mediálních příspěvků. Ještě větší rezervy lze patrně spatřovat v dosavadní distribuci
materiálů mezi pedagogy (na níţ se však dosud pracuje – v „recenzním řízení“ je například příspěvek
34
na metodický portál www.rvp.cz, který je pouţíván učiteli z celé republiky). Nicméně, pouhé nabízení
připravených materiálů nebývá často úspěšné; vhodnější je začlenit uţ do přípravy projektu veřejnost
(Bonney a kol., 2009). Této moţnosti projekt NČS nevyuţil, pokud pominu krátkou závěrečnou diskusi
s účastníky semináře OPVK a podobné, soukromé konzultace organizátorů. Jednou z příčin bylo
i záměrné utajování identity Ptáka roku 2011 aţ do jeho vyhlášení tiskovou konferencí na počátku
února.
Projekty CLO obvykle nabízejí instrukce k projektu samotnému, rozšiřující četbu, videa a další
doplňující materiál jako kartičky pro určování ptáků, nahrávky hlasů ptáků, instrukce k výrobě ptačích
budek a krmítek. Některé projekty bývají doplněny i o instruktáţní setkání odborníků s účastníky
projektů, například v přírodovědných muzeích a nejrůznějších centrech zaměřených na práci
s mládeţí (Bonney a kol., 2009). Z uvedených moţností projekt NČS nabízí rozšiřující četbu, hlasy
ptáků (jednotlivé dialekty strnada obecného) či další rozšiřující aktivity (extrakce zvukové stopy,
vizualizace zvuků). Případné potíţe s praktickou účastí jsou namísto instruktáţí řešeny pomocí
e-mailové komunikace, která bývá ze strany organizátorů zajišťována kaţdodenně. Podle názorů
některých spolupracovníků by instrukcím pro veřejnost velmi prospělo doplnění další obrazovou
dokumentací či ještě lépe videonahrávkami demonstrujícími obtíţnější činnosti (testování nahrávacího
zařízení, nahrávání v terénu, extrakce zvukové stopy).
5. 4. Porovnání projektu NČS s dalšími projekty občanské vědy
Zaměřením na širokou veřejnost včetně školou povinných dětí i ornitologickou tematikou se
NČS shoduje s projektem „BirdSleuth“ („ptačí detektiv“) organizovaným CLO. Na webových stránkách
projektu BirdSleuth si učitelé mohou objednat připravené sady didaktických pomůcek pro aktivity
spojené s pozorováním ptáků, které rozvíjejí dovednosti samostatné vědecké práce (Bonney 2009).
Sada
obsahuje
i
kartičky
pro
určování
ptáků
a
CD
s hlasy
ptáků
(http://www.birds.cornell.edu/birdsleuth/about/what-is-birdsleuth). Na rozdíl od NČS však projekt
BirdSleuth neslouţí pro sběr dat, která by následně byla vědci publikována. Cílem BirdSleuth je spíše
rozvoj dovedností ţáků nutných pro účast v dalších projektech CLO, ačkoliv i ty jsou připravovány
spíše pro úplné laiky. Projekty CLO vyuţívají zejména vizuální rozpoznávání ptáků (ţádný z projektů
není zaměřen na ptačí hlasy), konkrétně jsou zaměřeny na pozorování: rozšíření ptáků ve volné
přírodě, příletů na krmítka, úspěšnosti hnízdění, ptáků v městské zeleni, rozšíření ptáků v blízkosti
domů, vlivu nejrůznějších úprav parků a zahrad na ptactvo. Propagace těchto projektů je, soudě podle
počtu účastníků, velmi úspěšná - kaţdoročně přispívá svými pozorováními více neţ 200 000 lidí
(http://www.birds.cornell.edu/page.aspx?pid=1664). Avšak vyuţít zkušeností CLO pro účely projektu
NČS je poměrně obtíţné. Překáţkou jsou například odlišnosti kulturního prostředí (výuka
v amerických a českých školách), zázemí projektů (CLO podporuje asi 35 000 členů), a délky jejich
trvání - NČS je zatím rozvrţen jako jednoletý projekt, na rozdíl od dlouhodobých projektů CLO.
Uţitečnější proto můţe být porovnání s projekty probíhajícími v České republice.
I u nás v současnosti probíhá několik projektů občanské vědy. Jen na ptactvo jsou zaměřeny
například tyto projekty: Jednotný program sčítání ptáků (dále jako JPSP) – mapování rozšíření ptáků
35
podle jejich hlasových projevů; fenologická mapování – sledování načasování migrace ptactva;
krouţkování – dříve zejména hledání migračních tras, dnes spíše sledování změn početnosti
a produktivity ptačích populací (http://www.cso.cz/index.php?ID=992). Pro účast ve zmiňovaných
projektech jsou však nutné uţ poměrně rozsáhlé předchozí vědomosti a dovednosti (poznávání
ptačích hlasů, determinace podle morfologie atd.). Naopak podstatně niţší nároky na účastníky klade
projekt „Jaro oţívá“, který je českou částí evropského Spring Alive (výchovně vzdělávací kampaň
mezinárodního sdruţení na ochranu ptáků Birdife International). Hlavním cílem projektu Jaro oţívá je
vzbudit u dětí zájem o přírodu. Děti (i dospělí) zaznamenávají svá první pozorování vybraných ptačích
druhů (vlaštovka obecná, vlha pestrá, čáp bílý, rorýs obecný, kukačka obecná) v daném roce, a tím
přispívají k mapování nástupu jara. Do projektu se můţe zapojit buď kaţdý sám, nebo společně
s ostatními členy své třídy či zájmové skupiny. Proto projekt Jaro oţívá nabízí i materiály pro
pedagogy, které zahrnují nejrůznější pomůcky (například omalovánky či pracovní listy s ornitologickou
tematikou). Nabízeno je téţ 15 různých her a námětů pro zpestření výuky (didaktické hry, náměty pro
výrobu vlastních tabulek či plakátů shrnujících poznatky, podklady pro diskuse, praktická cvičení,
slohové práce, inscenace). Zpětná vazba je zajištěna především pomocí webových stránek
www.springalive.net, kde si mohou účastníci prohlédnout příslušné tabulky a mapky s výsledky
pozorování (www.springalive.net).
Z hlediska činnosti účastníků jsou nároky projektu NČS vyšší neţ poţadavky projektu Jaro
oţívá (nejde jen o rozpoznání ptačího druhu v přírodě, ale i o nahrávání jeho zpěvu a odeslání dat),
ale zároveň niţší neţ u výše zmíněného JPSP (v NČS stačí poznat pouze jeden ptačí druh a všechnu
terénní činnost lze stihnout na jedné vycházce do přírody). Spolupracovníkem JPSP se totiţ můţe stát
jenom člověk, který dovede spolehlivě rozeznávat naše ptáky v terénu podle opeření i podle hlasu,
a smysluplná
data
vyplývají
teprve
z
kaţdoročně
opakovaných
pozorování
(http://www.birdlife.cz/index.php?ID=1082). Zřejmě proto organizátoři JPSP spoléhají při shánění
dalších účastníků spíše na propagaci formou zveřejňování výsledků JPSP a komunikaci v rámci
České společnosti ornitologické (http://jpsp.birds.cz/ a http://www.birdlife.cz/index.php?ID=1082).
Svou ambicí stát se součástí vyučování a přilákat pozornost veřejnosti se tedy projekt NČS
mnohem více blíţí projektu Jaro oţívá. Ačkoliv autorské kolektivy nebyly v přímém propojení, lze při
porovnání těchto projektů najít mnoho podobností (například zveřejnění výsledků projektu pomocí
internetových stránek, příprava didaktických her). Rozdíly lze spatřit například v didaktických
materiálech – informačně poměrně nabitá prezentace nabízená projektem NČS doplněná jednou
didaktickou hrou kontrastuje s širokou paletou aktivit spojených s projektem Jaro oţívá, které
seznamují spíše se základními informacemi. Příčinou těchto rozdílů bude kromě jiného (zkušenosti,
finanční a časové moţnosti autorů atp.) i zaměření na jinou cílovou skupinu. Zatímco projekt NČS cílí
na ţáky druhého stupně základních škol a studenty škol středních, projekt Jaro oţívá je určen
zejména pro děti ve věku 8-12 let. Tato časová návaznost by tak do budoucna moţná mohla být
impulsem pro propojení těchto dvou projektů (za předpokladu, ţe první rok projektu NČS přinese
výsledky vybízející k další spolupráci s veřejností). Kdyby bylo po zpracování výsledků rozhodnuto
o dalším pokračování projektu NČS, coţ je zvaţováno jiţ nyní, mohly by být pro veřejnost doplněny
další materiály. Nabídka by mohla být rozšířena zejména o další didaktické hry či cvičení, podle
36
názorů účastníků semináře KUDBi by bylo téţ vhodné začlenit do materiálů zpěv dalších druhů ptáků,
pro případné školní exkurze spojené s nahráváním by mohly být vytvořeny pracovní listy pro kaţdého
ţáka. Inspirativní jsou téţ prvky motivující k účasti celé třídy, jeţ jsou pouţity organizátory projektu
Jaro oţívá: certifikát o účasti v projektu, stolní hra na motivy migrace ptáků Cesta do Afriky a další
vzdělávací materiály.
37
6. Závěr
Jiţ v úvodu byly představeny tři základní cíle této závěrečné práce:
1. připravit instrukce pro jednotlivé účastníky projektu NČS
2. připravit podklady pro propagaci projektu NČS veřejnosti,
3. připravit a rozšířit mezi pedagogické pracovníky materiály, které by jim pomohly vyuţít projekt
NČS ve vyučování.
Instrukce pro účastníky projektu byly připraveny ve formě textů s doprovodným obrazovým
materiálem a zveřejněny pomocí webových stránek ČSO (www.cso.cz). Připravené materiály
provázejí účastníky projektu všemi nutnými kroky, a navíc nabízejí náměty k rozšiřujícím aktivitám. Pro
účely propagace projektu byl navrţen plakát, sepsáno několik textů pro zveřejnění na různých vhodně
zaměřených internetových stránkách a připraveny dvě virální e-mailové zprávy. Pro učitele byl
vytvořen speciální balíček, který obsahuje kromě plakátu i podklady pro didaktickou hru, návod pro
ověření vhodnosti přístrojů a prezentaci projektu doplněnou psaným komentářem. Balíček materiálů
byl propagován pomocí e-mailových zpráv a článků na vybraných webových stránkách.
Kvalita i kvantita vytvořených materiálů a odvedené práce je porovnávána se zahraniční
literaturou i s podobnými probíhajícími projekty. V období dokončování této závěrečné práce jsou
materiály vyuţívány účastníky projektu NČS, pro nějţ budou sbírána terénní data aţ do konce srpna.
Pak budou nahrávky vyhodnoceny a výsledky prezentovány (pravděpodobně za drobného přispění
autora této práce). O dalším vyuţití materiálů vytvořených v této závěrečné práci bude rozhodnuto
podle získaných výsledků. Nicméně některé části této práce byly navzdory těsnému sepjetí
s projektem NČS pojaty více „nadčasově“ a její výstupy proto mohou slouţit učitelům jako učební
pomůcka či zdroj inspirace nezávisle na dalším osudu projektu NČS.
38
7. Seznam literatury
Baker M.C., Bjerke T.K., Lampe H., Espmark Y.O. (1987): Sexual response of female
yellowhammers to differences in regional song dialects and repertoires sizes. Animal
behaviour 35.
Beecher M.D., Campbell S.E. (2005): The role of unshared songs in singing interactions
between neighbouring song sparrows. Animal behaviour 70: 1297-1304.
Bhattacharjee Y. (2005): Ornithology - Citizen scientists supplement work of Cornell
researchers - A half-century of interaction with bird watchers has evolved into a robust
and growing collaboration between volunteers and a leading ornithology lab. Science
308: 1402-1403.
Bonney R., Cooper C.B., Dickinson J., Kelling S., Phillips T., Rosenber K.V., Shirk J. (2009):
Citizen Science: A Developing Tool for Expanding Science Knowledge and Scientific
Literacy. Bioscience 59: 977-984.
Brossard D., Lewenstein B., Bonney R. (2005): Scientific knowledge and attitude change: The
impact of a citizen science project. International Journal of Science Education 27: 10991121.
Caro S.P., Keulen C., Poncin P. (2009): Song repertoires in a western European population of
yellowhammers Emberiza citrinella. Acta ornitologica 44: 9–16.
Catchpole C.K., Slater P.J.B. (eds) (2008): Bird song: biological themes and variations,
Cambridge. (335 stránek)
Cramp S. & Perrins C. M. (eds) (1994): The birds of the western Palearctic. Vol. 9. Buntings to
New World warblers. Oxford University Press, Oxford.
Evans C., Abrams E., Reitsma R., Roux K., Salmonsen L., Marra P.P. (2005): The Neighborhood
Nestwatch program: Participant outcomes of a citizen-science ecological research
project. Conservation Biology 19: 589-594.
Geberzahn N., Hultsch H., Todt D. (2002): Latent song type memories are accessible through
auditory stimulation in a hand-reared songbird. Animal behaviour 64: 783–790.
Gruber T., Nagle L. (2010): Territorial reactions of male Yellowhammers (Emberiza citrinella)
toward a specific song structure. Journal of ornithology 151: 645–654.
Hansen P. (1981): Coordinated singing in neighbouring Yellowhammers (Emberiza citrinella).
Natura Jutlandica 19: 121-138.
Hansen P. (1984): Neighbour-stranger song discrimination in territorial Yellowhammer
Emberiza citrinella males, and a comparison with responses to own and alien song
dialects. Ornis Scandinavica 15: 240-247.
Hansen P. (1985): Geographic song variation in the yellowhammer (Emberiza citrinella). Natura
Jutlandica 21: 209–219.
Hansen P. (1999): Long-term stability of song elements in the yellowhammer Emberiza
citrinella. Bioacoustics 9: 281–295.
Hiett J.C., Catchpole C.K. (1982): Song repertoires and seasonal song in the Yellowhammer,
Emberiza citrinella. Animal behaviour 30: 568–574.
Krebs J.R. (1977): The significance of song repertoires: The Beau Geste hypothesis. Animal
behaviour 25: 475-478.
MacDougall-Shackleton E.A., Derryberry E.P., Hahn T.P. (2002): Nonlocal male mountain whitecrowned sparrows have lower paternity and higher parasite loads than males singing
local dialect. Behavioral Ecology 13: 682-689.
Møller A.P. (1982): Song dialects in a population of yellowhammers Emberiza citrinella in
Denmark. Ornis Scandinavica 13: 239-246.
39
Møller A.P. (1988): Spatial and temporal distribution of song in the yellowhammer Emberiza
citrinella. Ethology 78: 321–331.
Rutkowska-Guz J.M., Osiejuk T.S. (2004): Song structure and variation in yellowhammers
Emberiza citrinella from western Poland. Poland journal of ecology 52: 333–345.
Výzkumný ústav pedagogický (2007a) Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání.
Výzkumný
ústav
pedagogický,
Praha.
126
stran.
Dostupné
z WWW:
<http://www.vuppraha.cz/wp-content/uploads/2009/12/RVPZV_2007-07.pdf>, (5. 5. 2011).
Výzkumný ústav pedagogický (2007b). Rámcový vzdělávací program pro gymnázia. Výzkumný
ústav pedagogický Praha. 100 stran. Dostupné z WWW: <http://www.vuppraha.cz/wpcontent/uploads/2009/12/RVPG-2007-07_final.pdf>, (5. 5. 2011). ISBN 978-80-87000-11-3.
Silvertown J. (2009): A new dawn for citizen science. Trends in Ecology & Evolution 24: 467471.
Slabbekoorn H., Smith T.B. (2002): Bird song, ecology and speciation. Philosophical
Transactions: Biological Sciences 357: 493-503.
Trumbull D.J., Bonney R., Bascom D., Cabral A. (2000): Thinking scientifically during
participation in a citizen-science project. Science Education 84: 265-275.
Trumbull D.J., Bonney R., Grudens-Schuck N. (2005): Developing materials to promote inquiry:
Lessons learned. Science Education 89: 879-900.
Wallschläger D. (1998): Was ist ein Goldammerdialekt? Brandenburgische umwelt berichte 3:
59-68.
Wonke G., Wallschläger D. (2009): Song dialects in the yellowhammer Emberiza citrinella:
bioacoustic variation between and within dialects Journal of ornithology 150: 117–126.
Internetové zdroje
http://www.cso.cz/index.php?ID=389 (5. 5. 2011)
http://www.birdlife.cz/index.php?ID=1082 (5. 5. 2011)
http://www.iwccz.wz.cz/ (5. 5. 2011)
http://birdlife.cz/index.php?ID=2071 (5. 5. 2011)
http://www.natur.cuni.cz/biologie/ekologie/vyzkum/projekty/bioakustika/testovaci-nahravka
(5. 5. 2011)
http://www.goldammerdialekt.de/ (5. 5. 2011)
http://www.cso.cz/index.php?ID=2060 (5. 5. 2011)
http://www.birdlife.cz/index.php?ID=2076 (5. 5. 2011)
http://www.birds.cornell.edu/birdsleuth/about/what-is-birdsleuth (1. 5. 2011)
http://www.birds.cornell.edu/page.aspx?pid=1664 (5. 5. 2011)
http://www.cso.cz/index.php?ID=992 (27. 4. 2011)
http://www.springalive.net (29. 4. 2011)
http://jpsp.birds.cz/ (5. 5. 2011)
40
8. Přílohy
Příloha č. 1: Hlavní návod
Zapojte se do výzkumu nářečí ptáka roku 2011, strnada obecného!
S našimi podrobnými návody to hravě zvládnete!
1. Opatřete si přístroj, s jehož pomocí budete v přírodě pořizovat digitální nahrávky.
Vhodné jsou například některé mobilní telefony, většina digitálních kamer, některé digitální
fotoaparáty a lepší diktafony.
2. Ověřte,
že
vaše
zařízení
nahrává
dostatečný
rozsah
frekvencí.
Je potřeba, abyste nahráli bez výrazného zkreslení zvuky o frekvenci alespoň 8 kHz.
Nejdříve zkuste vyhledat svůj přístroj v průběţně aktualizovaném seznamu otestovaných
přístrojů. Pokud jej nenajdete, zkuste provést test podle návodu Ověření vhodnosti
nahrávacího zařízení.
3. Nahrajte v terénu zpěv strnada obecného. Nezapomeňte si poznamenat potřebné údaje,
bez
kterých
by
byla
nahrávka
nepoužitelná.
Postupujte
podle
detailního
návodu
pro
práci
v
terénu.
Nahrajte co nejvíc strnadů, kaţdou nahrávku důkladně popište (nejlepší je nahrát komentář
přímo
do
nahrávky).
Nahrávat můţete celé jaro a léto, na jedné nebo více lokalitách, jen musíte dát pozor, abyste
nenahráli
jednoho
ptáka
vícekrát.
Zkreslilo
by
to
výsledky.
Pozor! Pro projekt je zcela klíčové správné přiřazení nahrávek k lokalitám a k jednotlivým
samcům!
4. Stáhněte nahrávky do počítače. Pokud jste nahráli video, zkuste v počítači zvlášť uložit
zvukovou
stopu.
Ukládání zvukové stopy je nepovinný krok, který výrazně zmenší velikost souborů.
Zpracovávat budeme ale i zaslaná videa. Pokud nemáte se získáváním zvukové stopy z videa
zkušenosti, nevadí – s naším návodem Jak získat zvukovou stopu z videa to jistě zvládnete!
5. Vyplňte
souhrnnou
tabulku
podle
svých
terénních
záznamů.
Nezapomeňte pojmenovat soubory s nahrávkami (zvukové stopy, případně videa) v souladu s
kódy
samců,
které
jste
uvedli
v
tabulce.
Pokud jste v terénu nezaznamenali přesnou polohu podle GPS, zkuste zjistit souřadnice podle
internetu.
41
6. Pošlete nám své nahrávky a vyplněnou tabulku. Připojte pro jistotu i všechny testovací
nahrávky, pokud jste je jiţ neposlali dřív.
o emailem
na
adresu
strnad birdlife.cz.
Doporučujeme soubory zabalit do jednoho balíčku formátu ZIP nebo RAR. Soubory
přiloţené k jedné zprávě nesmějí být větší neţ 25 MB.
o pomocí webové služby uschovna.cz na adresu strnad birdlife.cz.
Takto můţete odeslat najednou aţ 300 MB příloh.
o poštou na DVD či CD na adresu: Strnad 2011, ČSO, Na Bělidle 34, 150 00 PrahaSmíchov.
Posláním nahrávek vaše úloha v projektu končí. Po zpracování zveřejníme výsledky a vy se
dozvíte, kterým nářečím zpívají „vaši“ strnadi.
Chcete více?
Se zdarma dostupným softwarem můţe dnes analyzovat ptačí zpěv doslova kaţdý.
Neváhejte a zkuste to!
V našem návodu k instalaci a návodu k ovládání se dozvíte, jak pouţívat program Raven Lite,
jak vytvořit sonagramy svých nahrávek a jak je přiřadit jednotlivým nářečím.
Zajímá vás, jak a proč vznikají ptačí nářečí, proč a komu ptáci zpívají, zda je ptačí zpěv
vrozený, nebo naučený či jak číst sonagram? Odpovědi na tyto a další otázky naleznete v literárním
přehledu.
Potřebujete poradit?
Nebudete-li si s čímkoli vědět rady, napište nám na strnad birdlife.cz. Budeme se snaţit
odpovědět co nejdříve, ale nemusí to být vţdy obratem – občas také můţeme být v terénu, kde se
k emailu nedostaneme.
A těšte se na odměnu!
Největší odměnou je samozřejmě vědomí, ţe jste se přímo podíleli na poodhalení dalšího
tajemství přírody. Navíc mezi autory došlých nahrávek vylosujeme výherce, kterého čeká dalekohled
Vortex Diamondback 10×42 a další zajímavé ceny - CD s hlasy ptáků, knihy a další. Hlavní cenu dalekohled - věnovali BestPatron.eu, který je sponzorem projektu, a katedra ekologie Přírodovědecké
fakulty UK v Praze, která se na organizaci projektu a vyhodnocení dat podílí.
42
Příloha č. 2: Postup testování nahrávacích zařízení
Ne všechna zařízení schopná zaznamenat zvuk jsou vhodná pro nahrávání zpěvu strnadů.
Některá nemají dostatečný frekvenční rozsah a vyšší frekvence vůbec nezaznamenají nebo je mohou
výrazně zkreslit. Proto je nutno zařízení před samotným nahráváním v terénu otestovat, aby terénní
práce nebyla zbytečná. Podle tohoto návodu zjistíte, jak vhodné je vaše zařízení pro nahrávání Ptáka
roku 2011.
1. Podívejte se, zda váš přístroj jiţ nebyl testován někým jiným – dosud vyzkoušené přístroje jsou
v průběţně
doplňované
tabulce:
https://spreadsheets.google.com/pub?key=0ApTs_NZ19zmhdDJpRUtzSklHR2YtSGNCaS1GOVQ
tRHc&hl=en&output=html. Pokud tam váš přístroj není, pak jej prosím vyzkoušejte za pomoci
následujících instrukcí.
2. Stáhněte si do počítače testovací nahrávku, kterou naleznete na této adrese:
http://www.natur.cuni.cz/biologie/ekologie/vyzkum/projekty/bioakustika/testovaci-nahravka
3. Přehrajte staţenou nahrávku na svém počítači. Měli byste uslyšet komentovanou sérii postupně
se zvyšujících tónů. Pokud byste všechny tóny neslyšeli, zkuste to na jiném počítači.
4. Spusťte znovu testovací nahrávku a pokuste se ji nahrát na svůj přístroj.
a) Natočte videozáznam nahrávky (funkce „video“, „film“ atp.).
b) Máte-li přístroj schopný nahrávat pouze zvuky (nejlépe ve formátu WAV, ale lze i MP3),
vyzkoušejte tuto funkci.
Pozor, při pouhém záznamu zvuku však často bývá frekvenční rozsah nedostatečný – jako je
tomu u funkce „hlasový rekordér“ („voice recorder“, často formát AMR). Nahráváte-li na fotoaparát či
mobilní telefon, pouţijte raději funkci „video“..
5. Stáhněte nahrávku ze svého přístroje do počítače, zkuste ji v počítači přehrát
a zařadit přístroj podle kvality nahrávky do správné kategorie (vhodný,
dostačující, nevhodný) s pomocí níţe uvedených instrukcí. Kdybyste si nebyli
zařazením jistí, pošlete nám svou nahrávku na adresu strnad birdlife.cz.
Nahrávku posoudíme a zařadíme sami.


Pokud na své nahrávce slyšíte celou sekvenci zvyšujících se tónů stejně jako
na té původní, přístroj je vhodný pro nahrávání hlasů strnadů. Pokračujte
rovnou krokem 8.
Pokud některý tón vůbec neslyšíte nebo se zdá najednou stejně vysoký nebo
niţší, neţ předcházející, přístroj jiţ nebyl schopen správně příslušnou
frekvenci nahrát. Pokračujte krokem 6.
6. Kde dochází ke „zmizení“ nebo poklesu tónů?


Jiţ u tónů s frekvencí mezi 5 a 7 kHz. Přístroj, nebo alespoň vámi pouţitá
nahrávací funkce, jsou k nahrávání strnadů zcela nevhodné. Poslechněte si,
jak
zní
nevhodná
nahrávka:
http://www.natur.cuni.cz/biologie/ekologie/vyzkum/projekty/bioakustika/spatna-nahravka.
Pokračujte krokem 8.
Slyšíte-li znatelné zkreslení nebo pokles tónu aţ u frekvencí nad 7 kHz,
pokračujte krokem 7.
7. Nahrajte
přístrojem
testovací
zpěv
strnada:
http://www.natur.cuni.cz/biologie/ekologie/vyzkum/projekty/bioakustika/ptak-roku43
2011/strnad-BE. Přehrajte v počítači svou nahrávku. Slyšíte na své nahrávce
závěrečné vysoké „cíí“?


Ano - přístroj testem prošel - je dostačující.
Ne, „cíí“ není slyšet - přístroj, nebo alespoň vámi pouţitá nahrávací funkce,
jsou bohuţel k nahrávání strnadů nevhodné.
8. Pošlete mail na adresu strnad
birdlife.cz podle těchto instrukcí:
předmět: testování nahrávek
v textu zprávy uveďte na první tři řádky následující údaje:

značku a typ přístroje

pouţitou funkci a formát nahrávky (WAV, MP3, WMA, MOV, MP4, AVI, MPG,...)

kategorie, do níţ přístroj patří (jedna z moţností: vhodný, dostačující, nevhodný)

Na další řádky můţete doplnit vlastní komentář (ale není to nutné)
příklad textu mailu sestavený podle nahrávky z Canonu:
Canon PowerShot A480
Film (video), AVI
nevhodný
9. Svou nahrávku si prosím nechte uloţenou v počítači – podle toho, kolik a jakých
odpovědí dorazí, Vás moţná ještě poprosíme o její zaslání.
44
Tato průběžně aktualizovaná tabulka shrnuje, která zařízení byla otestována pro vhodnost nahrávání zpěvu ptáka roku 2011 - strnada obecného.
Nejedná o kompletní přehled, lze předpokládat, ţe zařízení vhodných pro nahrávání je mnohem více (např. naprostá většina digitálních videokamer a mnoho moderních kompaktních digitálních fotoaparátů vyšší střední třídy). Pokud najde
Digitální fotoaparáty
Diktafony, MP3 přehrávače a
Mobilní telefony
funkce
výsledek
(funkce video)
výsledek
Videokamery
výsledek
jiná nahrávací zařízení
Canon MVX 45i při
Apple iPhone 3G
video, diktafon
vhodný
Canon EOS 7D
vhodný
záznamu na miniDV
vhodný
Cowon iAudio7
Canon MVX 45i při
HTC Touch Diamond 2 video
nevhodný
Canon PowerShot A3000 IS nevhodný
záznamu na SD
nevhodný
Edirol R-09HR
HTC Touch HD2
video
nevhodný
Canon PowerShot A480
nevhodný
Canon MVX4i
vhodný
Fostex FR-2 LE
HTC Touch Pro
video
nevhodný
Canon PowerShot A710IS
nevhodný
JVC Everio GZ-MG155E vhodný
Marantz PMD-661
vhodný (i záznam
Huawei U8100
video, diktafon
nevhodný
Canon PowerShot G10
do WAV)
JVC Everio GZ-MG20E
vhodný
Olympus DS-50
Nokia 2330
video
nevhodný
Canon PowerShot G9
vhodný
JVC Everio GZ-MG730
dostačující
Olympus DS-50
Nokia 31!0c
video
nevhodný
Canon PowerShot S90
vhodný
JVC Everio GZ-MS100
vhodný
Olympus LS-10
vhodný (i záznam
Nokia 3120 Classic
video
nevhodný
Canon Powershot SD1100 IS do WAV)
JVC Piscio GC-WP10AE vhodný (video i MP3) Olympus LS-11
Nokia 3500c
video, diktafon
nevhodný
Canon Powershot SX10 IS
vhodný
Panasonic HDC-SX5
vhodný
Olympus WS-310M
Nokia 5130
XpressMusic
video, diktafon
nevhodný
Canon PowerShot SX120 IS nevhodný
Panasonic NV-GS37
vhodný
Olympus WS-550M
Nokia 5230
video
dostačující
Canon Powershot SX20 IS
vhodný
Panasonic SDR/S7
vhodný
Samsung YP-U3J
Nokia 5310
Sony Digital Handycam
XpressMusic
video
nevhodný
Nikon Coolpix L100
nevhodný
CDR-TRV320E
vhodný
Sansa e260
Sencor SFP 1240 (MP3
Nokia 6230i
video, diktafon
nevhodný
Nikon Coolpix P80
nevhodný
přehrávač)
Nokia 6300
video
nevhodný
Nikon D90
nevhodný
Sony PCM-M10
Stormblue A9 WO (MP3
Nokia 6303
video, diktafon
nevhodný
Olympus mju 720SW
nevhodný
přehrávač)
Nokia 6700 slide
video
vhodný
Olympus SP 560-UZ
nevhodný
Teac MP-222-2GB-B
záznamík (MP4
Nokia 6700 slide
audio)
vhodný
Panasonic DMC FZ38
dostačující
Yamaha Pocketrak C 24
Nokia 7230
diktafon
nevhodný
Panasonic DMC-LS85
nevhodný
Olympus VN-5500PC
Nokia C5-00
video
vhodný
Panasonic DMC-LZ7
nevhodný
Olympus WS-110
Nokia E51
video
vhodný
Panasonic Lumix DMC-FZ3 nevhodný
Cowon S9
Nokia E52
video
vhodný
Panasonic Lumix DMC-LX3 nevhodný
TEAC MP-275-4GB
Nokia E66
video
vhodný
Panasonic Lumix DMC-TZ27 vhodný
Nokia E66
diktafon
nevhodný
Sony Cyber-shot DSC-H9
vhodný
Samsung Galaxy S
video
dostačující
Sony Cyber-shot DSC-P200 vhodný
Samsung Galaxy S
diktafon
nevhodný
Sony Cyber shot DSC-W350 dostačující
dostačující nebo
Samsung S8000 Jet
video
nevhodný, dle kusu Olympus SP-500UZ
nevhodný
Samsung SGH-S5230 video
nevhodný
Canon Digital IXUS 870 IS
vhodný
Sony Ericsson C510
video
dostačující
Sony Ericsson J20i
Hazel
diktafon
nevhodný
Sony Ericsson J20i
Hazel
video (MP4)
vhodný
Sony Ericsson K800i
video, diktafon
nevhodný
Sony Ericsson P1i
video
nevhodný
Sony Ericsson U10i
video
vhodný
Sony Ericsson W205
diktafon
nevhodný
Sony Ericsson W800i video
nevhodný
Sony Ericsson W902
video
dostačující
Příloha č. 3: Seznam otestovaných přístrojů (staženo 2. 5. 2011)
45
Příloha č. 4: Terénní práce
1. Váháte-li s rozpoznáváním strnada obecného, využijte prosím informace
z brožury Strnad obecný, Pták roku 2011 či nahrávky hlasu strnada
obecného na našem webu nebo na serveru xeno-canto.
2. Vyhledejte zpívajícího strnada v přírodě. Pokud nevíte, kam se vypravit,
pomůţe vám následující úryvek: Strnada obecného nejčastěji spatříme
v zemědělské krajině s rozptýlenou zelení, jako jsou okraje polí, křovinaté
remízky, podél silnic a železničních tratí. Hojný je i v břehových porostech
podél vodotečí. Dále ho běžně potkáme ve světlých lesích, v mlazinách, na
mýtinách a samozřejmě na okrajích lesa. Zahradám a udržovaným parkům
uvnitř měst se ale zpravidla vyhýbá. V příměstském prostředí mu jako
náhražka původního prostředí mohou posloužit zanedbané rumištní plochy,
pokud obsahují dostatečné množství rozptýlené stromové a keřové zeleně.
(Strnad obecný, Pták roku 2011 )
3. Přibližte se ke strnadovi a nahrajte jeho zpěv. Pokuste se nahrát více
opakování písničky (strof), ideálně okolo 20 (bude-li jich více, rozhodně to
nevadí!). Některé strofy totiţ nejsou zazpívány aţ do konce – konec je přitom
pro rozlišení nářečí nejdůleţitější.
4. V terénu při nahrávání poznamenejte potřebné údaje - kód samce, datum
a čas, nejbližší obec, prostředí, vzdálenost od strnada a případně
souřadnice. Nejlepší je vše nadiktovat přímo na konec kaţdé nahrávky.
Údaje tak budou s nahrávkou neoddělitelně spojené a nehrozí, ţe byste
omylem něco zaměnili.
5. Z každé lokality je vhodné nahrát víc zpívajících samců. Kaţdý samec sice
zpívá jen jedním nářečím, ale moţná se zrovna u vás vyskytují zpěváci více
nářečí! Ale pozor, od kaţdého jedince pošlete nakonec pouze jednu nahrávku,
tu nejlepší (obsahující dostatečné mnoţství strof). Pokud byste měli
podezření, ţe jste narazili na samce jiţ dříve nahraného, raději uţ ho znovu
nenahrávejte. Například jdete-li podruhé na tutéţ lokalitu a nějaký strnad zpívá
jen pár set metrů od místa dřívějšího nahrávání, přeskočte jej a nahrávejte aţ
dále, kde si jste jistí, ţe zpívá dosud nenahraný samec.
Varování! S nahráváním buďte opatrní! Jakmile vás to jednou „chytí“, nebudete
vědět,
kdy
přestat!
46
Příloha č. 5: Jak zjistit souřadnice
I kdyţ je uvedení souřadnic nepovinné, velice nám usnadní zpracování nahrávek. Pokud
můţete, nadiktujte ke kaţdé nahrávce souřadnice podle GPS přímo v terénu.
Moţnosti získání souřadnic jsou následující:
1. přímo na místě pomocí GPS (poslouţí přístroje pro navigaci v terénu i autonavigace, GPS
modul je zabudován i v mnoha modernějších „chytrých“ mobilních telefonech).
2. po příchodu domů s pomocí internetu. Například na adrese amapy.centrum.cz vyhledejte
svou lokalitu, pro co největší přesnost přepněte na letecké snímky. Pak klikněte na místo
nahrávání pravým tlačítkem myši a v malém okénku se ukáţou souřadnice příslušného místa.
Ty lze označit myší, zkopírovat do schránky (Ctrl + C) a rovnou vloţit do tabulky (Ctrl + V).
Vynikajícím nástrojem pro prohlíţení krajiny „shora“ a získávání souřadnic je i program
Google Earth.
Pokud se vám nepodaří souřadnice získat (či si na to netroufáte), pošlete nám tabulku bez
nich. V takovém případě prosím vepište do políčka pro souřadnice okres, abychom nezaměnili místo
nahrávání s jinou obcí stejného názvu.
47
Příloha č. 6: Jak získat zvukovou stopu z videa
Cílem je získat pouze zvuk - respektive samotný zpěv, bez obrazového záznamu.
Postup
1. Stáhněte nahrávku ze svého přístroje do počítače. Pokud je nahrávka ve zvukovém
formátu (například WAV, MP3, WMA), nemusíte s ní nic dalšího dělat. Pokud je nahrávka ve
formátu videa (například formáty MOV, MP4, AVI, MPG), pokračujte krokem 2.
2. Získejte zvukovou stopu. K tomuto kroku mohou poslouţit nejrůznější programy. Nám se
osvědčil AoA Audio Extractor – jedná se o program s velmi jednoduchým ovládáním, který lze
pouţívat
bezplatně.
Jste-li zkušeným uţivatelem počítače, stáhněte a nainstalujte si program AoA Audio Extractor
(www.aoamedia.com/audioextractor.htm). Spusťte jej v reţimu Basic a extrahujte ze svých
nahrávek zvukové stopy do formátu WAV s těmito parametry: AudioSampleRate: 44 100,
Channel: Mono. Na hodnotě Audio Bitrate nezáleţí. Větší mnoţství nahrávek lze převést
najednou, pokud je myší přetáhnete přímo do pracovního okna programu.
Nejsou-li pro vás předchozí řádky srozumitelné, postupujte podle podrobného návodu
k instalaci a podrobného návodu k ovládání programu AoA Audio Extractor.
Není-li vám z předchozího textu vůbec jasné, co máte dělat, pošlete nám nahrávky tak, jak
jsou.
48
Příloha č. 7: Diagnostika nářečí
Úvodem
Tento návod je určen zejména pro ty účastníky projektu Nářečí českých strnadů, kteří v terénu
pořídili vlastní nahrávku zpěvu strnada a chtějí si sami zkusit určit nářečí nahraného strnada či
nechtějí z nějakého jiného důvodu čekat na zveřejnění oficiálních výsledků. Připomínám, ţe výsledky
projektu (zejména mapa rozšíření jednotlivých nářečí na území České republiky) budou zveřejněny na
Ornitologické konferenci v Mikulově, která se bude konat 7. – 9. října 2011.
Stručné vyjasnění použité terminologie
Nářečí (přesněji dialekt) je takový typ zpěvu, který je vázán na určité geografické území. Proto
se můţete v textech vázaných k projektu Nářečí českých strnadů setkat jak se spojením „typ zpěvu“,
tak „dialekt“. Jednotlivé dialekty jsou rozlišovány podle stavby strof, konkrétněji podle jejich koncové
fráze – odtud termíny „varianta strofy“ či „varianta koncové fráze“. Jednotlivé varianty/typy/dialekty
jsou pojmenovávány pomocí zkratek malých a velkých písmen (například: BC, BE, XlB...). Podrobnější
informace jsou v kapitole 2.2. literárního přehledu.
2 možné postupy diagnostiky nářečí
Nejsnadněji, ale málo spolehlivě, lze přiřazovat nahrávky k nářečí pomocí sluchu na základě
porovnání s ukázkami dostupnými na webu ČSO. Takové určování však trpí několika nevýhodami: je
zaloţeno na sluchových schopnostech (a ty se u různých lidí dosti liší), a především dosud nejsou na
internetu k dispozici nahrávky všech variant. Proto doporučujeme zájemcům zařazování podle
sonagramů, kterým vás provede tento návod.
Postup diagnostiky nářečí podle sonagramu
1. Vytvořte sonagram nahrávky, kterou chcete
Před zhotovení prvního sonagramu bývá nutné:
přiřadit
ke
správnému
nářečí.

seznámit se aspoň stručně s tím, co sonagram je (kapitola 1. 3. literárního přehledu) a jaké
termíny jsou pouţívány při popisu sonagramu ptačího zpěvu (kapitola 1. 4. literárního
přehledu)

získat speciální program pro tvorbu sonagramů - doporučuji program Raven, který si můţete
zdarma s pomocí připravených návodů stáhnout, instalovat i ovládat. Upozorňuji, ţe program
Raven umí v základním nastavení vytvářet sonagramy pouze pro zvukové soubory formátu
WAV. Pokud máte videonahrávku nebo jiné zvukové formáty, lze je na formát WAV převést
pomocí speciálního programu – například pomocí programu AoA Audio Extractor (návody na
jeho instalaci a ovládání jsou zde).
2. Prohlédněte si nejčastější varianty strof strnada obecného na obrázcích 1 a 2. Upozorňuji, ţe
počáteční fráze je na všech sonagramech obrázku pouze schematická (není totiţ pro určování
varianty strofy podstatná; více o počáteční frázi v kapitole 2.1. literárního přehledu). Obrázek 1
ukazuje sonagramy neúplných strof (jejich koncová fráze se skládá nejvýše z jednoho
elementu), zatímco obrázek 2 ukazuje nejrůznější úplné strofy (koncová fráze se skládá ze
dvou nebo tří elementů).
49
Obrázek 1: neúplné strofy
50
Obrázek 2: úplné strofy
3. Pojmenujte strofy na své nahrávce přiřazením ke správnému obrázku – rozhodující
charakteristiky elementů koncové fráze jsou: hodnota frekvence, průběh frekvence v čase
51
(zda klesá/stoupá/je konstantní) a délka trvání. Kdybyste se zařazením váhali, najdete
doplňující
informace
v kapitole
2.2.
literárního
přehledu).
Poznámka: obrázek 3 ukazuje nahrávku se čtyřmi strofami, které lze pojmenovat popořadě:
BC, B, B, B.
Obrázek 3: čtyři strofy zpěvu strnada obecného
4. Pokuste se najít ve své nahrávce aspoň jednu strofu s úplnou koncovou frází – zatím známé
dialekty jsou totiţ vymezeny podle úplných strof. Najdete-li tedy například ve své nahrávce
strofu
BC,
pak
vámi
nahraný
strnad
zpívá
stejnojmenným
dialektem.
Poznámky:
Strnad,
jehož
zpěv
je
na
obrázku
3,
zpívá
dialektem
BC.
Je-li váš obrázek sonagram nepřehledný, lze si zvětšit vybraný úsek zpěvu, jak ukazuje
obrázek
4
(viz.
návod
na
práci
v programu
Raven).
Při hledání úplné koncové fráze buďte pozorní – zejména element Xs ve strofě XsB může být
snadno
přehlédnut.
Jeden samec může (v některých oblastech) zpívat i více dialekty – při určování je tedy
nejlepší zařadit více úplných strof.
Obrázek 4
Podrobnější informace o jednotlivých dialektech strnada obecného a elementech koncové
fráze najdete v kapitole 2. 2. literárního přehledu.
Pokud potřebujete poradit s diagnostikou nářečí své nahrávky, obraťte se na mail:
[email protected].
52
Příloha č. 8: Leták projektu NČS - PlakatNCS.pdf
53
Příloha č. 9: Aktualita na webu katedry ekologie
Nářečí českých strnadů
Chcete vidět na vlastní oči ptačí zpěv? Chcete se naučit pořizovat vlastní nahrávky zvuků
a hlasů v přírodě? Chcete vyzkoušet, co dalšího dokáţe vaše elektronika (mobil, fotoaparát, kamera,
diktafon)? Chcete vědět, jakým nářečím zpívají strnadi ve vašem okolí? Neváhejte a zapojte se do
výzkumného projektu strnada obecného, ptáka roku 2011!
Ptákem roku 2011 (ODKAZ http://www.birdlife.cz/index.php?ID=2077) je běţný pěvec strnad
obecný (Emberiza citrinella). Jeho zpěv tvoří poměrně jednoduchá a velmi snadno zapamatovatelná
melodie, někdy ţertovně přepisovaná jako cynické „Kéž by si sedláčku chcíp'“. Tuto písničku však
strnadi nepřednáší všude zcela stejně, a proto lze ve zpěvu evropských strnadů obecných rozpoznat
několik nářečí. V České republice dosud nebyly tyto dialekty studovány, ačkoliv by hranice mezi
hlavními evropskými nářečími mohla procházet naším územím. Právě vy se tak můţete stát
výzkumníky na dosud neprobádaném území zaplňujícími bílá místa v mapách, a přitom nebudete
muset dále, neţ na kraj zástavby! Nahrávejte zpěv strnadů v rámci projektu Nářečí českých strnadů
(http://birdlife.cz/index.php?ID=2071), který organizují katedra ekologie PřF UK, Česká společnost
ornitologická a populárně-vědecký magazín Meteor!
Nečekejte, aţ začnou strnadi v prvních předjarních dnech zpívat, a otestujte vhodnost svého
přístroje uţ nyní! Abyste pořídili vyuţitelnou nahrávku zpěvu, musí být váš přístroj schopen zachytit
i frekvence asi 8 kHz. Vyzkoušejte frekvenční rozsah svého přístroje pomocí jednoduchého návodu
(http://birdlife.cz/index.php?ID=2072).
Odměnou všem nahrávajícím
a poznání i šance vyhrát hlavní cenu.
kterého čeká dalekohled Vortex
BestPatron.eu, který je sponzorem
Univerzity Karlovy v Praze.
bude kromě samotné účasti na výzkumném projektu
Mezi autory došlých nahrávek bude vylosován výherce,
Diamondback 10×42! Tento dalekohled věnovali
projektu, a katedra ekologie Přírodovědecké fakulty
54
Příloha č. 10: Zpráva na www.nikonclub.cz
(přesně: http://www.nikonclub.cz/vyfotte-ptaka-roku-aneb-nenechejte-dalekohled-canonistum)
„Vyfoťte“ ptáka roku aneb nenechejte dalekohled Canonistům!
Umí váš Nikon nahrávat video? Ano? Pak neváhejte a zapojte se do
výzkumného projektu Nářečí českých strnadů! Nahrajte zpěv strnada, ptáka roku
2011, a vyhrajte jednu z připravených cen!
Ptákem roku 2011 je běţný pěvec strnad obecný (Emberiza citrinella). Jeho
zpěv tvoří poměrně jednoduchá a velmi snadno zapamatovatelná melodie, někdy
ţertovně přepisovaná jako cynické „Kéţ by si sedláčku chcíp'“. Tuto písničku však
strnadi nepřednáší všude zcela stejně, a proto lze ve zpěvu evropských strnadů
obecných rozpoznat několik nářečí, která dosud nebyla v České republice
studována, ačkoliv hranice mezi hlavními evropskými nářečími nejspíš prochází
naším územím.
Proměňte svůj fotoaparát ve vědecký nástroj! Nebudete muset dále, neţ na
zahradu svého domu anebo na procházku se psem! Přispějte svými nahrávkami
k odhalování tajemství strnadích nářečí díky projektu Nářečí českých strnadů, který
organizují Česká společnost ornitologická a katedra ekologie PřF UK spolu
s Meteorem, populárně-vědeckým magazínem Českého rozhlasu.
Odměnou všem nahrávajícím, kteří pošlou „svého" strnada, bude kromě
samotné účasti na výzkumném projektu a poznání i šance vyhrát hlavní cenu. Mezi
autory došlých nahrávek bude vylosován výherce, kterého čeká dalekohled Vortex
Diamondback 10×42! Tento dalekohled věnovali BestPatron.eu, který je sponzorem
projektu, a katedra ekologie PřF UK. Kromě dalekohledu však budou losovány i další
ceny s ornitologickou tématikou (CD s ptačími zpěvy, Atlas migrace ptáků aj.).
Nečekejte, aţ začnou strnadi v prvních předjarních dnech zpívat, a otestujte
vhodnost svého přístroje už nyní! Abyste pořídili vyuţitelnou nahrávku zpěvu,
musí být váš fotoaparát schopen zachytit i frekvence asi 8 kHz. Vyzkoušejte
frekvenční rozsah svého přístroje pomocí jednoduchého návodu. Zatím je skóre
velmi nepříznivé Nikon vs. Canon 0:4! To si přece nenecháme líbit ne? ;-)
55
Příloha č. 11: Zpráva na www.outdoorguide.cz
(přesně: http://www.outdoorguide.cz/najdi-sveho-ptaka---1090.html)
Zaplňte bílá místa na mapě a vyhrajte dalekohled!
Chcete zkoumat neznámé území? Chcete vyhrát zajímavé ceny? Chcete se
naučit pořizovat vlastní nahrávky zvuků a hlasů v přírodě? Chcete vyzkoušet, co
dalšího dokáţe vaše spotřební elektronika (mobil, fotoaparát, kamera, diktafon)?
Chcete vidět na vlastní oči ptačí zpěv?
Neváhejte a zapojte se do výzkumu Nářečí českých strnadů!
Tento projekt je věnován strnadu obecnému (Emberiza citrinella), ptákovi roku
2011. Jeho zpěv tvoří poměrně jednoduchá a velmi snadno zapamatovatelná
melodie, někdy ţertovně přepisovaná jako cynické „Kéţ by si sedláčku chcíp'“. Tuto
písničku však strnadi nepřednáší všude zcela stejně, a proto lze ve zpěvu
evropských strnadů obecných rozpoznat několik nářečí. V České republice dosud
nebyly tyto dialekty studovány, ačkoliv by hranice mezi hlavními evropskými nářečími
mohla procházet naším územím. Právě vy se tak můţete stát výzkumníky na dosud
neprobádaném území zaplňujícími bílá místa v mapách!
Nahrávejte během svých výprav zpěv strnada obecného, ptáka roku 2011,
a pošlete nám své nahrávky. Odměnou vám bude kromě samotné účasti na
výzkumném projektu a poznání i šance vyhrát hlavní cenu. Mezi autory došlých
nahrávek bude vylosován výherce, kterého čeká dalekohled Vortex Diamondback
10×42! Tento dalekohled věnovali BestPatron.eu, který je sponzorem projektu,
a katedra ekologie PřF UK. Kromě dalekohledu však budou losovány i další ceny
s ornitologickou tématikou (CD s ptačími zpěvy, Atlas migrace ptáků aj.).
Nečekejte, aţ začnou strnadi v prvních předjarních dnech zpívat, a otestujte
vhodnost svého přístroje už nyní! Abyste pořídili vyuţitelnou nahrávku zpěvu,
musí být váš přístroj schopen zachytit i frekvence asi 8 kHz. Vyzkoušejte frekvenční
rozsah svého přístroje pomocí jednoduchého návodu.
Projekt
Nářečí
českých
strnadů
organizují
Česká
společnost
ornitologická a katedra ekologie PřF UK spolu s Meteorem, populárně-vědeckým
magazínem Českého rozhlasu. Aktuální informací se dozvíte na stránkách ČSO.
56
Příloha č. 12: Virální e-mail 1
Váţení,
vlastníte digitální fotoaparát, digitální kameru, mobil, diktafon, či jakékoliv jiné digitální zařízení
pro nahrávání zvuků? Jestli ano, pak Vás prosíme o pomoc při testování jejich schopnosti nahrávat
vyšší tóny. Nebojte, testování podle níţe uvedeného návodu není náročné a zabere Vám jen pár
minut!
Stručné objasnění poţadavku:
v rámci kampaně Pták roku 2011 věnované letos strnadovi obecnému (více na
http://www.birdlife.cz/) budou lidé nahrávat na běţné elektronické přístroje zpěv samců tohoto druhu.
Avšak ne kaţdý přístroj schopný nahrávat zvuky je pro tento úkol vhodný. Některé přístroje totiţ
nenahrají vyšší tóny, které jsou pro plánovaný výzkumný záměr klíčové. A tak hrozí, ţe nahrávání
mnoha lidí bude marné. Proto je třeba předem vyzkoušet co nejvíce různých zařízení schopných
nahrávat zvuky a vytvořit seznam vhodných a nevhodných přístrojů.
Dokdy je třeba odeslat odpověď?
Aby mohl být seznam vhodných a nevhodných přístrojů včas zveřejněn a Vaše výsledky
skutečně pomohly při chystaném projektu, je nutné, aby všechny výsledky testování dorazily do 14.
února (ale čím dříve dorazí, tím lépe!).
Mockrát děkujeme všem, kteří otestují své přístroje a zpraví nás o výsledcích!
Jiří Svoboda, Tereza Petrusková, Adam Petrusek, Petr Procházka a všichni nahrávající
strnada obecného, Ptáka roku 2011.
PS: staňte se účastníkem vědeckého výzkumu a zapojte se do projektu Nářečí českých
strnadů! Více informací o kampani Pták roku a projektu Nářečí českých strnadů najdete na
http://www.birdlife.cz/. Těšíme se na spolupráci!
Postup testování nahrávacích zařízení (který také naleznete v přehlednější podobě na
http://www.natur.cuni.cz/biologie/ekologie/vyzkum/projekty/bioakustika/ptak-roku-2011/testovani)
sestává z následujících kroků:
57
10. Stáhněte si do počítače testovací nahrávku, kterou naleznete na této adrese:
http://www.natur.cuni.cz/biologie/ekologie/vyzkum/projekty/bioakustika/testovaci-nahravka
11. Přehrajte staţenou nahrávku na svém počítači. Měli byste uslyšet komentovanou sérii postupně
se zvyšujících tónů. Pokud byste všechny tóny neslyšeli, zkuste to na jiném počítači.
12. Spusťte znovu testovací nahrávku a pokuste se ji nahrát na svůj přístroj.
a) Natočte videozáznam nahrávky (funkce „video“, „film“ atp.).
b) Máte-li přístroj schopný nahrávat pouze zvuky (nejlépe ve formátu WAV, ale lze i MP3),
vyzkoušejte tuto funkci.
Pozor, při pouhém záznamu zvuku však často bývá frekvenční rozsah nedostatečný – jako je
tomu u funkce „hlasový rekordér“ („voice recorder“, často formát AMR). Nahráváte-li na fotoaparát či
mobilní telefon, pouţijte raději funkci „video“.
13. Stáhněte nahrávku ze svého přístroje do počítače a zkuste ji v počítači přehrát (je nutné přehrávat
v počítači, protoţe kdybyste nahrávku přehrávali rovnou na přístroji, mohlo by dojít k omylu – nahrávka by
byla OK, ale reproduktor přístroje by ji nepřehrál).
a) Pokud na své nahrávce slyšíte celou sekvenci zvyšujících se tónů stejně jako na té původní,
je přístroj OK.
b) Pokud některý tón vůbec neslyšíte nebo se zdá niţší, neţ by měl být (například je stejně
vysoký jako tón předcházející), přístroj jiţ nebyl schopen správně příslušnou frekvenci nahrát.
V tom případě bychom potřebovali informaci, který nejniţší tón uţ nebyl nahrán dobře (zněl
hlubší, neţ na originální nahrávce). Ukázka takové nahrávky z fotoaparátu Canon Power
Shot
A480
je
na
této
adrese:
http://www.natur.cuni.cz/biologie/ekologie/vyzkum/projekty/bioakustika/spatna-nahravka.
14. Pošlete mail na adresu [email protected] podle těchto instrukcí:
předmět: testování nahrávek
v textu zprávy uveďte na první tři řádky následující údaje:

značku a typ přístroje

pouţitou funkci a formát nahrávky (WAV, MP3, WMA, MOV, MP4, AVI, MPG,...)

buď „OK“ (nahrál-li přístroj s pouţitou funkcí správně celou sekvenci tónů), nebo frekvenci,
která uţ nebyla nahrána dobře (např.: „6 kHz“).

Na další řádky můţete doplnit vlastní komentář (ale není to nutné)
příklad textu mailu sestavený podle nahrávky z Canonu:
Canon PowerShot A480
Film (video), AVI
6 kHz
Svou nahrávku si prosím nechte uloţenou v počítači – podle toho, kolik a jakých odpovědí
dorazí, Vás moţná ještě poprosíme o její zaslání.
58
Příloha č. 13: Virální e-mail 2
Váţení,
také vás jarní dny lákají do přírody? Tak uţ neváhejte a podlehněte! Spojte příjemné
s uţitečným a vydejte se nahrávat zpěv strnadů.
Vezměte si s sebou ven mobil, digitální fotoaparát, digitální kameru či diktafon a zapojte se do
projektu Nářečí českých strnadů. Nejen ţe strávíte nevšední dopoledne či den, ale také rozšíříte své
obzory, moţná i díky výtečnému dalekohledu, který čeká na jednoho z účastníků.
Více informací najdete na www.cso.cz/strnad.html či www.facebook.com/strnadi.
Těšíme se na vaše nahrávky!
Lucie Diblíková, Jiří Svoboda, Tereza Petrusková, Adam Petrusek, Petr Procházka a Zdeněk
Vermouzek.
59
Příloha č. 14: Dopis pedagogům
Váţená paní učitelko/profesorko, váţený pane učiteli/profesore,
dovoluji si Vám nabídnout moţnost vyuţít projekt „Nářečí českých strnadů“ ve vyučování
přírodovědně orientovaných předmětů či krouţků. Tento projekt doprovází kampaň České společnosti
ornitologické Pták roku 2011 a klade si za cíl s pomocí široké veřejnosti rozšířit znalosti o jednom
z našich běţných, ale zajímavých druhů ptáků. Odbornou garanci projektu zaručuje Ústav biologie
obratlovců AV ČR a katedra ekologie PřF UK v Praze, mediální podporu pak populárně-vědecký
magazín Českého rozhlasu Meteor.
Jaké výhody přináší projekt pro vyučování na středních a základních školách? Podrobnější
odpověď včetně zařazení do rámcových vzdělávacích programů můţete nalézt v připravených
dokumentech nabízených ke staţení na internetu, zde si dovolím jen krátké nastínění. Projekt
umoţňuje především zpestřit vyučování ptačím zpěvem, aktivizovat ţáky a umoţnit jim podílet se na
vědeckém výzkumu. Zapojením projektu do vyučování můţete rozvíjet osobnosti ţáků po natolik
rozličných stránkách, jakými jsou například dovednosti práce s běţnou elektronikou (digitální
fotoaparáty/kamery/mobilní telefony...), dovednosti (vědecky) zkoumat a myslet nebo i schopnosti
vnímat estetickou hodnotu okolí. K dispozici jsou i dokumenty seznamující případné zájemce
s dosavadními poznatky o ptačím zpěvu a nářečích. Kromě toho získává kaţdý účastník šanci vyhrát
ve slosování zajímavé ceny s přírodovědnou tematikou.
Pro Vaši snazší orientaci v nabízených moţnostech jsem připravil hned několik variant vyuţití
projektu ve vyučování – od pouhé zmínky aţ po terénní aktivity spojené s předchozí přípravou
a následným zpracováním s vyuţitím počítačové techniky. Tyto různé varianty se kromě nároků na
čas liší i svou náročností, ukojena tak můţe být zvídavost účastníků nejrůznějšího věku i vzdělání.
Pokud chcete vědět více, přečtěte si našeho průvodce pro učitele (Pruvodce_pro_ucitele.doc), kterého
můţete
stáhnout
spolu
s dalšími
dokumenty
určenými
speciálně
učitelům
na
adrese:
http://www.natur.cuni.cz/biologie/ekologie/vyzkum/projekty/bioakustika/PtakRoku2011/balicek-proucitele.
Vaší pozornosti doporučuji i probíhající celoevropský program Spring alive, v ČR známý pod
názvem Jaro oţívá. Jedná se o sledování příletu pěti vybraných stěhovavých ptáků – čápa bílého,
vlaštovky obecné, kukačky obecné, rorýse obecného a vlhy pestré skrze interaktivní internetové
stránky www.springalive.net. Ve specielní sekci Pro učitele naleznete vzdělávací materiály slouţící ke
zpestření výuky. Akce je určena především dětem, mládeţi a školním kolektivům z více neţ třiceti
zemí Evropy, Blízkého Východu a Afriky. Na podporu projektu byla vyhlášena i mezinárodní výtvarná
soutěţ Moje jaro, určená pro děti do šestnácti let. Pro bliţší informace kontaktujte prosím Lucii
Hoškovou z České společnosti ornitologické: [email protected], tel: 602972368.
Na spolupráci se těší Jiří Svoboda,
katedra ekologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze.
60
Příloha č. 15: Dopis studentům
Váţená studentko, váţený studente,
v rámci propagace vzdělávacího projektu „Nářečí českých strnadů“, který můţe poslouţit pro
zpestření školního vyučování a umoţňuje podílet se na vědeckém výzkumu zpěvu ptáků, Vás prosím
o přeposlání níţe uvedeného dopisu Vaší profesorce/Vašemu profesorovi biologie.
Zaujala Vás moţnost zkoumat ptačí zpěv? Nečekejte, co na to Vaši pedagogové a informujte
se sami na www.cso.cz/strnad.html nebo www.facebook.com/strnadi.
Děkuji a omlouvám se za nevyţádanou korespondenci,
Jiří Svoboda
katedra ekologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze
Váţená paní učitelko/profesorko, váţený pane učiteli/profesore,
dovoluji si Vám nabídnout moţnost vyuţít projekt „Nářečí českých strnadů“ ve vyučování
přírodovědně orientovaných předmětů či krouţků. Tento projekt doprovází kampaň České společnosti
ornitologické Pták roku 2011 a klade si za cíl s pomocí široké veřejnosti rozšířit znalosti o jednom
z našich běţných, ale zajímavých druhů ptáků. Odbornou garanci projektu zaručuje Ústav biologie
obratlovců AV ČR a katedra ekologie PřF UK v Praze, mediální podporu pak populárně-vědecký
magazín Českého rozhlasu Meteor.
Jaké výhody přináší projekt pro vyučování na středních a základních školách? Podrobnější
odpověď včetně zařazení do rámcových vzdělávacích programů můţete nalézt v připravených
dokumentech nabízených ke staţení na internetu, zde si dovolím jen krátké nastínění. Projekt
umoţňuje především zpestřit vyučování ptačím zpěvem, aktivizovat ţáky a umoţnit jim podílet se na
vědeckém výzkumu. Zapojením projektu do vyučování můţete rozvíjet osobnosti ţáků po natolik
rozličných stránkách, jakými jsou například dovednosti práce s běţnou elektronikou (digitální
fotoaparáty/kamery/mobilní telefony...), dovednosti (vědecky) zkoumat a myslet nebo i schopnosti
vnímat estetickou hodnotu okolí. K dispozici jsou i dokumenty seznamující případné zájemce
s poznatky o ptačím zpěvu a nářečích. Kromě toho získává kaţdý účastník šanci vyhrát ve slosování
zajímavé ceny s přírodovědnou tematikou.
Pro Vaši snazší orientaci v nabízených moţnostech jsem připravil hned několik variant vyuţití
projektu ve vyučování – od pouhé zmínky aţ po terénní aktivity spojené s předchozí přípravou
a následným zpracováním s vyuţitím počítačové techniky. Tyto různé varianty se kromě nároků na
čas liší i svou náročností, ukojena tak můţe být zvídavost účastníků nejrůznějšího věku i vzdělání.
61
Pokud chcete vědět více, přečtěte si našeho průvodce pro učitele (Pruvodce_pro_ucitele.doc), kterého
můţete
stáhnout
spolu
s dalšími
dokumenty
určenými
speciálně
učitelům
na
adrese:
http://www.natur.cuni.cz/biologie/ekologie/vyzkum/projekty/bioakustika/PtakRoku2011/balicek-proucitele.
Vaší pozornosti doporučuji i probíhající celoevropský program Spring alive, v ČR známý pod
názvem Jaro oţívá. Jedná se o sledování příletu pěti vybraných stěhovavých ptáků – čápa bílého,
vlaštovky obecné, kukačky obecné, rorýse obecného a vlhy pestré skrze interaktivní internetové
stránky www.springalive.net. Ve specielní sekci Pro učitele naleznete vzdělávací materiály slouţící ke
zpestření výuky. Akce je určena především dětem, mládeţi a školním kolektivům z více neţ třiceti
zemí Evropy, Blízkého Východu a Afriky. Na podporu projektu byla vyhlášena i mezinárodní výtvarná
soutěţ Moje jaro, určená pro děti do šestnácti let. Pro bliţší informace kontaktujte prosím Lucii
Hoškovou z České společnosti ornitologické: [email protected], tel: 602972368.
Na spolupráci se těší Jiří Svoboda,
katedra ekologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze.
62
Příloha č. 16: Článek upozorňující na materiály pro učitele
Projekt Nářečí českých strnadů - materiály pro učitele a vedoucí krouţků
Učíte přírodovědné předměty na základní či střední škole? Vedete přírodovědně orientovaný
krouţek či zájmovou skupinu?
Pak neváhejte a zpestřete své lekce ptačím zpěvem, aktivujte ţáky, rozvíjejte jejich
dovednosti práce s elektronikou i schopnosti vnímat estetickou hodnotu okolí!
Navrţeno je hned několik variant vyuţití projektu Nářečí českých strnadů ve vyučování – od
pouhé zmínky aţ po terénní aktivity spojené s následným zpracováním v počítači. Ukojena tak můţe
být zvídavost účastníků nejrůznějšího věku i vzdělání. Pokud chcete vědět více, přečtěte si průvodce
pro učitele (Pruvodce_pro_ucitele.doc), kterého můţete stáhnout spolu s dalšími dokumenty určenými
speciálně
učitelům
na
adrese:
http://www.natur.cuni.cz/biologie/ekologie/vyzkum/projekty/bioakustika/PtakRoku2011/balicek-proucitele.
63
Příloha č. 17: Průvodce pro učitele
Vážená paní učitelko/profesorko, vážený pane učiteli/profesore,
tento dokument přináší odpovědi na otázky, jak a proč zapojit projekt Nářečí českých strnadů
do vyučování na základních a středních školách. Pokud se ptáte, co z takového zapojení budou ţáci
mít, pokud si nejste jistí, zda je uplatnění projektu v souladu s platnými kurikulárními dokumenty,
prosím věnujte pozornost kapitole Proč začlenit projekt Nářečí českých strnadů do vyučování. Pokud
byste se raději rovnou dozvěděli, jakým způsobem včlenit projekt do vyučování, prosím pokračujte
rovnou druhou kapitolou (Jak začlenit projekt Nářečí českých strnadů do vyučování).
Proč začlenit projekt Nářečí českých strnadů do vyučování
Dialekty strnadů obecných jsou bezesporu tématem velmi úzkým a odborným. Projekt Nářečí
českých strnadů však nabízí mnohem více neţ informace o strnadích dialektech!
Jde především o moţnost seznámit aktivním způsobem ţáky s ptačím zpěvem a s moderními
přístupy ve výzkumu chování ţivočichů. Výsledkem není „jen“ obohacení ţáků o nové vědomosti
a dovednosti, ale i podíl na vědeckém výzkumu. Účast nabízí například netradiční vyuţití běţné
elektroniky (digitální fotoaparáty/kamery/mobilní telefony...), přiblíţení vědeckého způsobu myšlení
i rozvoj vnímání estetické hodnoty prostředí. Ústřední druh projektu, strnad obecný, je velmi vhodným
modelovým druhem pro školní vyučování hned z několika důvodů. Za prvé, strnad obecný je dosud
velmi hojný, a proto se s ním můţe setkat opravdu kaţdý. Za druhé, jeho počty na území České
republiky i Evropy nebezpečně klesají, coţ vzbuzuje obavy o jeho budoucnost (více v broţuře Strnad
obecný - Pták roku 2011). Za třetí, jeho zpěv je relativně jednoduchý a lidé se jej snadno naučí
poznat. A za čtvrté, zpěv strnada obecného umoţňuje demonstrovat zajímavé jevy a klást si
vzrušující, vědecky relevantní otázky.
Ve školách můţe být ptačí zpěv vyuţit zejména při výuce přírodopisu či biologie (omezíme-li
se na členění výuky do tradičních předmětů).
Pohlédneme-li do současných učebnic pro střední i základní školy, zjistíme, ţe nemalou část
učiva zabírá zoologie, ve které je zaslouţená pozornost věnována i ptákům. A proč tedy do vyučování
o ptácích nezahrnout i jejich zpěv? Nejedná se snad o jeden z jejich nejvýraznějších projevů? Není
ptačí zpěv studentům a ţákům přístupnější neţ třeba morfologie a anatomie? Na první pohled by se
mohlo zdát, ţe ptačí zpěv je oproti jiným znakům znevýhodněn tím, ţe jej můţeme pouze slyšet.
Avšak současná, mezi lidmi běţně rozšířená technika, umoţňuje pohlédnout i na ptačí hlasové
projevy. Navíc i bez vyuţití techniky můţe ptačí zpěv při určování druhu poslouţit podobně jako jiné
znaky – některé naše pěvce lze dokonce od sebe spolehlivěji odlišit podle jejich zpěvu neţ podle
vzhledu (například rákosníci, lindušky nebo budníčci).
Ptačí zpěv můţe poslouţit i při probírání genetiky (například jako znak, který vzniká kombinací
vrozeného i učeného) či etologie. Častá otázka „Proč ptáci zpívají?“, pojí zpěv s učivem fyziologie,
a zejména evoluční biologie. Uvedené myšlenky by samozřejmě mohly být doplněny o další příklady
64
a úvahy, nicméně podrobnější rozbor jsem zpracoval raději formou vyuţívající rámcové vzdělávací
programy (dokument NCS_a_RVP.doc, který jste stáhli v jedné sloţce s tímto průvodcem).
Jak začlenit projekt Nářečí českých strnadů do vyučování
Kaţdé nově začleňované téma nevyhnutelně vyţaduje od ţáků i jejich učitelů nějakou činnost
navíc. Díky připraveným prezentacím, didaktickým hrám i literárnímu přehledu se těţiště činností
učitele přesune od méně atraktivní přípravné fáze k zábavnějším aktivitám s ţáky.
Stručný přehled nabízených materiálů
Přímo pro účely vyučování byly vytvořeny:

prezentace o zpěvu ptáků, dialektech ptáků a projektu Nářečí českých strnadů
(ProjektNCS.ppt a její komentář ProjektNCS.doc),

návod na didaktickou hru s tématem lokalizace zdroje zvuků (Lokalizace.doc),

návod na cvičení věnované ověření vhodnosti elektronických přístrojů pro pouţití v projektu
(Overeni_pristroju.doc).
Tím však moţnosti vyuţití projektu ve vyučování nekončí. Pro Vaši lepší orientaci v této pestré
nabídce jsem připravil několik variant začlenění projektu do vyučování.
Varianty začlenění projektu do vyučování
a) zmínit projekt ve vyučování (návaznost na zoologii, etologii, genetiku, evoluční biologii –
bohatým zdrojem inspirace je například literární přehled), vyvěsit na školní nástěnku plakátek
(PlakatNCS.pdf)
b) motivovat ţáky k samostatné účasti v projektu (prezentace ProjektNCS.ppt, cvičení
Lokalizace.doc)
c) motivovat ţáky (prezentace ProjektNCS.ppt, cvičení Lokalizace.doc) a zúčastnit se s nimi
projektu. Účast zahrnuje:
1. ověření vhodnosti přístroje (buď s pomocí cvičení Overeni_pristroju.doc, nebo
snadněji díky tabulce jiţ ověřených přístrojů),
2. nahrávání strnadů v terénu,
3. odeslání nahrávek strnada obecného a doprovodných dat.

Výše uvedené aktivity lze doplnit vizualizací ptačího zpěvu či jiných zvuků na počítači
formou sonagramu, a následné určování nářečí nahraných strnadů.
Podrobnosti k uvedeným aktivitám a jednotlivé odkazy jsou k nalezení na stránkách projektu.
Veškeré dotazy a připomínky prosím směřujte na adresu [email protected]. Děkuji!
Přeji příjemné vyučování nejen s projektem Nářečí českých strnadů!
65
Příloha č. 18: Cvičení lokalizace zdroje zvuku
Cvičení: Lokalizace zdroje zvuku
Vypracovali Bc. Jiří Svoboda a RNDr. Tereza Petrusková, Ph.D.
Cíle:
ţák si vyzkouší své schopnosti lokalizovat zdroj zvuku a alespoň v základních
obrysech pochopí princip určování směru přicházejícího zvuku.
Motivace cvičení
Sluch je jedním ze základních lidských smyslů a schopnost určit směr přicházejících zvuků
patří mezi základní dovednosti. Avšak obvykle k této lokalizace dochází zcela nevědomě. Jak
můţeme zlepšit své schopnosti rozpoznat směr přicházejícího zvuku? Cvičení nabízí moţnost
vyzkoušet si vlastní schopnosti v lokalizaci zvuků za pomoci nahrávky strnadího zpěvu.
Pomůcky
Zařízení přehrávající zvukové soubory formátu WAV, chcete-li pouţít nahrávku strnadího
zpěvu. Alternativně lze zvolit jakýkoliv jiný zdroj jakéhokoliv jiného zvuku. Výhodné kaţdopádně bude,
pokud bude přehrávací zařízení mobilní (bude moci být poponášeno v tichosti po třídě).
Šátek na zavázání očí.
Tabulka na zapisování výsledků.
Časová náročnost závisí na počtu prováděných pokusů určení směru.
Příprava
Před samotným cvičením je nutné stáhnout potřebnou nahrávku strnad_orientace.wav nebo
jakýkoliv jiný zvuk do přehrávače.
Pravidla
Cvičení se skládá z libovolného počtu pokusů. Pro kaţdý jsou potřeba 4 ţáci – jeden ve funkci
Strnada (pouští nahrávku z počítače), druhý je Ornitolog (snaţí se poslepu určit směr, odkud se ozývá
strnad), třetí je Moták (jeho rolí je dezorientovat Ornitologa před kaţdým zazpíváním Strnada), čtvrtý je
Zapisovatel.
1. Na začátku kaţdého pokusu si Ornitolog zaváţe šátkem oči a Strnad se připraví ke spuštění
nahrávky. Moták poté provádí Ornitologa po třídě a několikrát jej přiměje k zatočení kolem osy
těla,
aţ
je
Ornitolog
zcela
dezorientován.
(Ideální je, kdyţ se můţe po třídě pohybovat i Strnad se svým přehrávačem – nebude pak
nutná úplná dezorientace Ornitologa, které obvykle brání například hluk doléhající okny třídy
atp.)
2. Moták dá nenápadně Strnadovi znamení, aby „zazpíval“ (pustil nahrávku).
3. Ornitolog ukáţe rukou, kde podle jeho mínění Strnad zazpíval.
4. Moták ohlásí Zapisovateli výsledek pokusu vyjádřený číslem od 1 do 3 podle správnosti
Ornitologem určeného směru: přesné zaměření - 1, odchylka do 90° - 2, odchylka nad 90° - 3.
66
Vyhodnocení
Pro zpracování výsledků je nejlepší, pokud se v roli ornitologa vystřídá více ţáků, přičemţ
kaţdý má například 3 pokusy. Pak lze například vyhlásit nejlepšího ornitologa ze skupinky.
Alternativně je moţno například zkusit porovnat výsledky dívek a chlapců atp.
Tip 1
Teoretické
shrnutí
můţe
zahrnovat
i
následující
informace
(zdroj:
http://en.wikipedia.org/wiki/Sound_localization):
Člověk při snaze určit směr přicházejících zvuků nevědomě porovnává vjemy z obou uší.
Porovnává jednak čas, kdy k jednotlivým uším zvuk dorazil (ucho bliţší zdroji zachytí signál dříve),
jednak rozdíl hlasitosti (odvrácené ucho je ve „zvukovém stínu“), a další (jiţ méně dobře
představitelné) vlastnosti zachycených zvuků. Pokud leţí zdroj zvuku na pomyslné přímce spojující uši
posluchače, jsou vjemy z uší nejrozdílnější. Naopak pokud otočíme obličej přímo ke zdroji, signál
přicházející k oběma uším je zcela shodný – mozek z toho můţe vyvodit, ţe hledíme směrem ke zdroji
(přesněji:
zdroj
leţí
v mediální
rovině
těla).
Z uvedených informací mimo jiné vyplývá, ţe pravděpodobnost určení správného směru
přicházejícího zvuku můţe záviset i na orientaci zdroje vůči posluchači (rozdíly mezi vjemy uší budou
různé podle toho, jestli zvuk přicházel například zleva, či zepředu - vztaţeno k hlavě Ornitologa). Je
proto moţné, ţe nejlepší Ornitolog ze skupinky má ve skutečnosti průměrné schopnosti, ale měl štěstí,
protoţe jej při pokusech náhodou natočili vţdy do výhodné pozice vůči zdroji zvuku.
67
Tip 2
Úlohu by šlo i zpestřit pomocí ucpání jednoho zvukovodu Ornitologa (speciální zátky
(ucpávky, špunty) do uší se prodávají za cenu cca. 2 Kč za kus), coţ by mělo vést k výrazně
nepřesnějším pokusům o lokalizaci zdroje zvuků.
Tabulka pro zapisování výsledků
jméno
1.
pokus
2.
pokus
průmě
3.
pokus
r
68
Příloha č. 19: Cvičení ověření vhodnosti přístroje
Cvičení: Ověření vhodnosti nahrávacích přístrojů
Vypracoval Bc. Jiří Svoboda
Cíle:
ţáci roztřídí své nahrávací přístroje podle frekvenčního rozsahu záznamu na vhodné,
dostačující a nevhodné pro nahrávání strnadího zpěvu.
ţák mimo jiné ověří své schopnosti postihnout sluchem změny tónu o 1 kHz (některým to
moţná bude činit potíţe).
Motivace cvičení
Běţně dostupné přístroje schopné nahrávat zvuky jsou mnohdy nastavené spíše pro lidský
hlas, který je podstatně hlubší neţ zpěv strnada obecného. Aby byla nahrávka strnadího zpěvu
vyuţitelná pro projekt Nářečí českých strnadů, musí být přístroj schopen zachytit i frekvence mírně
nad 8 kHz.
Pomůcky
Počítač pro přehrávání nahrávek: testovaci_nahravka.wav, strnad.wav.
Vlastní nahrávací přístroje studentů (mobily, digitální fotoaparáty, digitální kamery, speciální
nahrávací zařízení) spolu s jejich připojením k počítači.
Je vhodné mít na počítači instalovány přehrávače pro co nejvíce různých formátů souborů
(WAV, MP3, MOV, AVI...), aby se minimalizovala pravděpodobnost, ţe počítač nebude schopen
studenty pořízenou nahrávku přehrát. (Doporučujeme předchozí instalaci programu AoA Audio
Extractor, který lze mimo jiné pouţít i pro převod z různých formátů do WAV – návody pro staţení
a instalaci jsou zde.)
Časová náročnost se bude dosti lišit podle toho, kolik přístrojů bude testováno, zda se
vyskytnou nějaké technické potíţe atp. Odhadujeme zařazení prvního přístroje tak po 15 minutách;
kaţdý další přístroj by mohl zabrat tak 3 minuty.
Průběh
Poznámka k průběhu: navržené schéma využívá pouze jeden počítač, což je nevýhodné
z hlediska udržení pozornosti všech žáků i z hlediska potřebného času. Pokud disponujete
počítačovou učebnou vybavenou sluchátky, mohou žáci postupovat počínaje bodem IV samostatně.
Avšak v tom případě více hrozí chybné zařazení do kategorie. Proto doporučuji před samostatnou
práci žáků předvést alespoň jedno vzorové zařazení nahrávky.
I. Testování počítače - je nutné vyzkoušet, zda je rozsah zvukových zařízení dostatečný (3 –
10 kHz).
1. Stáhněte si do počítače testovací nahrávku testovaci_nahravka.wav.
69
2. Spusťte ji s pomocí reproduktorů - měli byste uslyšet komentovanou sérii postupně se
zvyšujících tónů.
a) Pokud tóny v celé sérii opravdu stoupají, zvládá váš počítač se svými reproduktory přehrávat
potřebné frekvence, a můţete s ním tedy nadále pracovat.
b) Pokud některý tón vůbec neslyšíte nebo se najednou zdá niţší, neţ by měl být (například je
stejně vysoký jako tón předcházející), počítač či reproduktory jiţ bohuţel nebyly schopny
správně příslušnou frekvenci přehrát. S tímto počítačem nemá cenu dále pracovat, pokud
nebude problém s přehráváním odstraněn.
II. Příprava pro nahrávání.

Připravte znovu ke spuštění testovací nahrávku.

Studenti ať si připraví vlastní nahrávací přístroje. K výběru funkce přístroje: nejsnazší je
nahrávat rovnou pouze zvuk; pokud to přístroj neumoţňuje, nechť ţáci nahrávají video.
III. Přehrajte testovací nahrávku a studenti, ať ji nahrávají na své přístroje.
IV. Stáhněte získané nahrávky do počítače.
V. Přehrajte na počítači postupně získané nahrávky za účelem posouzení kvality nahrávky
(nahrávacího přístroje). Nahrávací přístroj zařaďte do správné kategorie (vhodný, dostačující,
nevhodný) pomocí níţe uvedeného klíče (klíč je v mírně odlišné podobě včetně ukázek vhodných
a nevhodných nahrávek na webu).
Klíč
1. Přehrajte pořízenou nahrávku s pomocí počítače.


Pokud na nahrávce slyšíte celou sekvenci zvyšujících se tónů stejně jako na té původní,
přístroj je vhodný pro nahrávání hlasů strnadů.
Pokud některý tón vůbec neslyšíte nebo se zdá najednou stejně vysoký nebo niţší, neţ
předcházející, přístroj jiţ nebyl schopen správně příslušnou frekvenci nahrát. Pokračujte
krokem 2.
2. Kde dochází ke „zmizení“ nebo poklesu tónů?


Jiţ u tónů s frekvencí mezi 5 a 7 kHz, přístroj, nebo alespoň vámi pouţitá nahrávací funkce,
jsou k nahrávání strnadů zcela nevhodné.
Slyšíte-li znatelné zkreslení nebo pokles tónu aţ u frekvencí nad 7 kHz, bude nutné přístroj
vyzkoušet pomocí testovacího zpěvu strnada strnad.wav. Přístroj prozatím odloţte a ověřte
kvalitu zbylých přístrojů (nahrávek). Aţ takto rozdělíte přístroje na vhodné, nevhodné a ty, jeţ
je nutné vyzkoušet pomocí testovacího zpěvu strnada, přistupte ke kroku 3.
3. Stáhněte do počítače nahrávku testovacího zpěvu strnada strnad.wav. Studenti ať si
rozeberou přístroje pro otestování pomocí zpěvu strnada a připraví se s nimi k nahrávání. Spusťte
testovací zpěv strnada a studenti ať nahrávají. Opět stáhněte nahrávky do počítače a postupně je
přehrajte – rozdělte je podle kroku 4.
4. Přehrajte v počítači nahrávku testovacího zpěvu strnada. Slyšíte na své nahrávce
závěrečné vysoké „cíí“, tak jak je slyšet na původní nahrávce (z internetu/strnad.wav)?


Ano - přístroj je dostačující, a můţete jej tedy pouţívat pro nahrávání strnadů.
Ne, „cíí“ není slyšet - přístroj, nebo alespoň vámi pouţitá nahrávací funkce, jsou bohuţel
k nahrávání strnadů nevhodné.
70
Příloha č. 20: Komentář k prezentaci projektu NČS
Prezentace: Projekt Nářečí českých strnadů – podrobný komentář
Poznámka k předvádění: prezentace je poměrně dlouhá (v autorově podání zabrala asi 30
minut) – níţe uváděné informace slouţí spíše pro lepší orientaci učitele, ne pro reprodukci ţákům, těm
postačí stručnější podání.
Ptákem roku 2011 byl zvolen strnad obecný (Emberiza citrinella). Posláním akce Pták roku,
organizované kaţdoročně Českou společností ornitologickou (ČSO), je upozornit na zajímavé ptačí
druhy ţijící kolem nás a vybídnout veřejnost k jejich sledování a praktické ochraně. Součástí bývá
i výzkum realizovaný s pomocí veřejnosti (letos projekt Nářečí českých strnadů). Výsledky akce bývají
zveřejňovány na internetových stránkách a v časopise Ptačí svět (více informací).
Poznávání: Strnad obecný je pták zhruba velikosti vrabce. Nejtypičtějším znakem samců je
citrónově zbarvená hlava a ţlutavá spodina těla. Svrchní i spodní strana těla je hnědě ţíhaná, kostřec
rezavohnědý, okraje ocasu bílé. Zobák je krátký a kuţelovitý. (více v broţuře Strnad obecný – Pták
roku 2011)
Prostředí: zemědělská krajina s rozptýlenou zelení (okraje polí, křovinaté remízky, nebo pásy
křovin lemující silnice a ţelezniční tratě), břehové porosty podél vodotečí, okraje lesa... Zahradám
a udrţovaným parkům uvnitř měst se strnadi zpravidla vyhýbají. V příměstském prostředí je
zastihneme nejčastěji na rumištích, pokud obsahují dostatečné mnoţství rozptýlené stromové
a keřové zeleně. (více v broţuře Strnad obecný – Pták roku 2011)
Ohroţení: za posledních cca. 30 let pokles počtu strnadů o 20 % na území ČR, v západní
Evropě o více neţ 50 %. Pokles na většině našeho kontinentu bezesporu způsoben scelováním lánů
a následnou intenzifikací a chemizací zemědělství. (více v broţuře Strnad obecný – Pták roku 2011)
Strnad můţe být vyuţit jako vhodný modelový druh pěvce (ptáka), neboť ţije hojně
a v blízkosti člověka, jeho stavy klesají (ochranářský aspekt), jeho zpěv je jednoduchý a snadno
zapamatovatelný. Zároveň však je strnadí zpěv variabilní, coţ umoţňuje pátrat po příčinách
a následcích této variability. K tomu se váţe mnoho hypotéz, pokusů a teorií o ptačím zpěvu obecně,
pomocí kterých lze v ţácích rozvíjet (vědecké) myšlení. Navíc strnad je jedním z pěvců s nejdelším
obdobím zpěvu – zpívající strnady lze zastihnout od února aţ do srpna.
Hlavní funkce ptačího (strnadího) zpěvu: obhajoba teritoria vůči ostatním samcům; lákání
samiček a komunikace s nimi.
Zpěv se vyvíjí sloţitou kombinací vrozeného a učeného, přičemţ poměr těchto dvou sloţek je
u různých druhů různý. Strnadi se zpěvu učí v průběhu svého prvního roku ţivota, pak uţ se jejich
zpěv nemění.
Sonagram zobrazuje zvuky tak, ţe frekvenci (výšku) vyjadřuje polohou bodů vůči svislé ose
(jednotkou je Hertz - Hz), hlasitost (hladinu akustického tlaku) vyjadřuje intenzitou zabarvení bodů
71
(jednotkou bývá decibell - dB) a délku trvání (čas) pomocí polohy vůči horizontální ose (jednotkou je
sekunda - s).
Zpěv strnadů bývá přepisován například pomocí věty: „Jak to sluníčko pěkně svítí!“. Zpěv se
skládá ze dvou částí (frází) – počáteční a koncové. Počáteční fráze odpovídá v přepisu části: „Jak to
sluníčko pěkně“, zatímco koncová fráze slovu: „svítí“. Kaţdá fráze se skládá z více drobnějších
jednotek neboli elementů (element = jednolité skvrna na sonagramu).
Druhově specifický zpěv nebývá přednášen vţdy zcela stejně. Jednotlivé varianty zpěvu jsou
označovány jako typy zpěvu. Jeden samec můţe ovládat i více typů zpěvu.
Strnadi obecní reagují slaběji na zpěv sousedů a silněji na zpěv nesousedního samce.
Interpretace: odpovídat méně agresivně na zpěv souseda z jeho teritoria se vyplatí, neboť společná
hranice vlastního a sousedova teritoria uţ byla vytyčena a není nutné dále plýtvat energií. Naopak jiný
samec můţe představovat váţné riziko, neboť hrozí, ţe bude chtít získat nové teritorium.
Dialekt je skupina typů zpěvu vyskytující se v rámci jedné geografické oblasti, která je odlišná
od typů zpěvu z jiných geografických oblastí (zjednodušeně: pokud populace z různých částí areálu
druhu zpívají různě, nazýváme souhrn typů zpěvu z jedné takové části areálu dialektem).
Typy strnadího zpěvu se navzájem odlišují buď ve své počáteční, nebo ve své koncové frázi.
Variabilnější je sice počáteční fráze, avšak dialekty jsou vymezeny variabilitou koncové fráze, neboť
její varianty jsou vázané na určité území. Evropa je z hlediska strnadů rozdělena na 2 hlavní dialekty:
východní (Estonsko, Finsko, Rakousko, Řecko, Maďarsko, bývalá Jugoslávie) a západní (Skotsko,
Velká Británie, Norsko, Švédsko, Francie). Oba dialekty byly dosud nalezeny v Německu, Dánsku,
Skandinávii a v České republice.
Samci strnadů reagují na zpěv náleţející jejich dialektu slaběji, neţ na zpěv cizího dialektu.
Bylo navrţeno několik mechanismů, které by mohly napomáhat udrţování místního dialektu
v průběhu času. Samci se obvykle kaţdoročně vrací do svého teritoria a nemění svůj zpěv. Mladí ptáci
se zpěvu učí pravděpodobně velmi přesně od okolních samců. Místní dialekt je zvýhodňován tím, ţe
samice preferují samce s místním dialektem a samci jsou více agresivní vůči samcům zpívajícím
odlišným dialektem.
Dialekty jsou a budou objektem vědeckého zkoumání, neboť vzbuzují mnohé otázky. Pro
jejich zodpovězení bude muset být provedeno ještě mnoho práce; prvním krokem je zmapování
dialektů. Hranice strnadích dialektů je na území střední Evropy velmi nejasná.
Projekt Nářečí českých strnadů si klade mnoho cílů: zmapovat dialekty českých strnadů,
zapojit veřejnost do vědeckého výzkumu, propagovat ptačí zpěv (nejen) ve školách, propagovat
ptactvo a jeho ochranu.
Projekt je otevřen všem zájemcům, kteří pro úspěšné zapojení do projektu musí především
mít chuť nahrávat strnady v terénu. Pro nahrávání lze pouţít mnoho přístrojů – mobilních telefonů,
digitálních fotoaparátů, digitálních kamer, diktafonů... Přístroj však musí být schopen nahrávat zvuky
aţ do cca. 9 kHz. Tento údaj nebývá k nalezení, ale na stránkách projektu je seznam mnoha
72
vhodných a nevhodných přístrojů. Kdo v seznamu svůj přístroj nenajde, můţe vyuţít návod pro
ověření vhodnosti přístroje. Podrobné návody zájemce provedou i nahráváním v terénu a posíláním
nahrávek organizátorům.
Kdo bude chtít proniknout hlouběji do zpracovávání nahrávek, můţe s pomocí návodů
extrahovat zvukové stopy z videonahrávek (pokud jeho přístroj nenahrává rovnou pouze zvuky) nebo
se pokusit vytvářet vlastní sonagramy pomocí programu Raven.
Účast v projektu NČS kromě zábavy a nových zkušeností přináší i zapojení do vědeckého
výzkumu, kontakt s odborníky (ČSO, Akademie věd, PřF UK), nahlédnutí na význam ptačího zpěvu,
ptačích dialektů a práci „terénního“ biologa (ekologa/etologa/evolučního biologa).
Dosud zpracované nahrávky jsou zobrazeny na veřejně přístupné mapce na internetu, kde si
můţe kaţdý prohlédnout, kolik lidí uţ je do projektu zapojeno a odkud uţ byly nahrávky pořízeny.
Kromě výše zmíněných přínosů získává kaţdý účastník projektu šanci vyhrát některé z cen
s ornitologickou tematikou.
Výsledky budou zveřejněny na stránkách projektu, v Meteoru (pořadu Českého rozhlasu),
v časopise Ptačí svět i na ornitologické konferenci v Mikulově.
Podrobnější
informace
o
projektu
na:
www.cso.cz/strnad.html,
http://www.facebook.com/strnadi.
Pro případné zájemce dodávám i webovou adresu, na které lze získat hlasy dalších ptačích
druhů:
www.xeno-canto.org
73
Příloha č. 21: Dotazník pro seminář KUDBi
Dotazník k prezentaci Nářečí českých strnadů 15. 3. 2011
1. Představte si, že jste učitelem na střední či základní škole.
1.1. Přesvědčila vás prezentace projektu k jeho využití při vyučování?
1.2. Pokud ne, proč?
1.3. Pokud ano, proč?
1.4. Čemu mělo být v prezentaci věnováno méně času?
1.5. Čemu mělo být v prezentaci věnováno více času?
1.6. Co je podle vás hlavním nedostatkem projektu?
2. Nyní trochu obecněji: Na čem (především) by měl prezentující zapracovat, aby byl v budoucnu
lepším učitelem?
74