MUŽ TŘÍ TVÁŘÍ Vilém Veverka Vilém Veverka

hobojista
MUŽ TŘÍ TVÁŘÍ
fotograf
Vilém Veverka
výstava fotografií
Tatranská galéria
Starý Smokovec
Vila Flóra
horolezec
výstava
8.6. - 31.8.2010
www.vilemveverka.cz
prodejní
Vilém Veverka
(*1978)
Hobojista
Vilém Veverka (*1978) je v mnoha ohledech jeden z nejrespektovanějších českých hobojistů současnosti. Na svém kontu má každoročně desítky sólových vystoupení jak
s českými, tak zahraničními orchestry. Vysokou laťku své bravurní technické vyspělosti, interpretačního umění a citu pro komorní souhru opakovaně obhajuje na význačných
mezinárodních festivalech. Vilém Veverka okouzluje bravurní technikou, fenomenálním přednesem a zápalem nejen pro soudobou hudbu.
Vilém Veverka imponuje i záběrem svého vzdělání od Pražské konzervatoře (1998, prof. F. X. Thuri), kde již během studia na sebe upozornil získáním titulu laureáta
v mezinárodní soutěži „Concertino Praga“ (1996) a poté vítězstvím v Soutěži konzervatoří (1997), přes HAMU (2004, ve třídě Liběny Séquadrtové), po „Hochschule für Musik Hanns
Eisler“ (2000-2006) v Berlíně, které obohatil o účinkování v proslulé Berlínské filharmonii (prestižní Karajanova orchestrální akademie, 2000 a 2003-2005), kde spolupracoval
s dirigenty světových jmen (Claudio Abbado, Pierre Boulez, Kent Nagano, Franz Welser-Möst,...).
Již od svých 17let pravidelně navštěvoval kursy u významného francouzského hobojisty Jean-Louis Capezzaliho. Zásadním impulsem v jeho dalším rozvoji bylo také účinkování
v „Gustav Mahler Jugend Orchester“, kde si jej vyhlédl přední německý hobojista Dominik Wollenweber. Své vzdělání dále zdokonaloval u předních světových hobojistů, Jean-Louis
Capezzaliho, Albrechta Mayera, Maurice Bourga, Heinze Holligera a Hansjörga Schellenbergera. Nastoupená cesta vyvrcholila v roce 2003 triumfálním vítězstvím
v jedné z nejprestižnějších hobojových soutěží pořádaných Sony Music Foundation v Tokiu.
Roku 2004 Vilém Veverka sólově debutoval na festivalu Concentus Moraviae, roku 2006 pak na Pražském jaru, a o rok později v New Yorku v Carnegie Hall. Pravidelně
vystupuje s řadou předních domácích, ale i zahraničních orchestrů (Filharmonie Brno, Pražská komorní filharmonie, Tokyo Philharmonic, Bayerisches Kammerorchester či Neubrandenburger Philharmoniker). V českých premiérách provedl a nahrál řadu náročných skladeb druhé poloviny 20.století (L. Berio, B. Britten, I. Yun,
B. A. Zimmermann,
R. R. Bennet, M. Kopelent, W. Rihm), čímž posunul stávající interpretační a repertoárová kritéria na evropskou úroveň. V oblasti komorní hudby inicioval intenzivní spolupráci
s harfistkou Kateřinou Englichovou, s níž v duu vystupuje na významných zahraničních festivalech. Partnery u klavíru mu jsou Ivo Kahánek a Daniel Wiesner. Dále spolupracuje
především s renomovanou cembalistkou Barbarou Marií Willi, pod titulem „Nástroje s velkou minulostí“ debutovali v rámci Mezinárodního festivalu Moravský podzim 2007; zaměřují
se na interpretaci hudby baroka, kterou konfrontují s hudbou současnou. V září 2007 zazářil v hobojových koncertech J.S.Bacha a G.Ph.Telemanna na turné s Českými komorními
sólisty v devíti metropolích Jižní Ameriky. Je zakládajícím členem a vedoucím souboru „PhilHarmonia Octet Prague - A New Approach Ensemble“, který sdružuje přední sólové hráče
české hudební scény, a je jedním z lídrů Ostravské bandy. Publiku v Brně, ale také na zahraničních koncertech je znám jako sólohobojista Filharmonie Brno.
Vilém Veverka je propagátorem hudby české avantgardy, systematicky mapuje a nahrává tvorbu českých skladatelů druhé poloviny 20. století a zároveň iniciuje vznik nových
skladeb pro hoboj. Vedle své úspěšné sólové dráhy nastartoval Vilém Veverka i kariéru pedagogickou. Své zkušenosti pravidelně předává na mistrovských hobojových kurzech; na
podzim 2007 v rámci Mezinárodního festivalu MIMO v brazilské Olindě, v lednu 2008 vedl jako zatím jediný český interpret seminář na Royal College of Music v Londýně.
V květnu 2009 společně s Kateřinou Englichovou (harfa) a Ivem Kahánkem (klavír) vydává u Supraphonu CD "Risonanza" se skladbami J. Hanuše, P. Haase a P. Ebena, na
podzim téhož roku pak vytvořil další nahrávku - Koncert pro hoboj a orchestr Bohuslava Martinů (Arco Diva.) . Projektovou činnost Viléma Veverky podporuje prestižní francouzský
výrobce dechových nástrojů Buffet Crampon, na jehož nástroj hraje (Green-Line Oboe).
Fotograf
„...Hasselblad jako synonymum kvality, nástroj nekompromisního fotografa... Po letech fotografování jsem si začal uvědomovat, že pouze to nejlepší je dostatečně dobré,
aby splnilo má požadovaná kriteria na výsledný obraz. Je to podobné jako s hudbou, čím brilantnější je interpretace tím přesnější je sdělení. Abych se dokázal jako interpret vyjádřit,
potřebuji mít dostatečně velkou "slovní zásobu", pestrý slovník vyjadřovacích schopností. Také obraz - zvětšenina je interpretací. Je to interpretace daného okamžiku, světla, je to má
výpověď o místě, o mém vztahu k horám. Je to potřeba přiblížit ty nejintimnější chvíle, které prožívám, těm, kteří jsou schopni se dívat a především vnímat... Větší autentičnost,
respektive naplnění mých představ o kvalitě splňuje pouze klasické medium, jakým je film. Proto fotografuji pouze na černobílý negativ a barevný diapozitiv. Výsledné zvětšeniny
(o velikostech až 1,5 x 1,5m) jsou pak de facto prověřením celé soustavy (objektiv, film, sken, tisk) od zmáčknutí spouště až po finální obraz a pochopiitelnou snahou o maximálně
precizní výsledek...” (V. V., 2010)
Horolezec
„...Hory...element, prostředí, které mě (podobně jako hudba) formovalo od dětství... Nejprve to byly Krkonoše, později Tatry, Alpy atd... Vzpomínám si, jak jsem
asi v 17letech
vystoupil s mým otcem v Rakousku na svou první třítisícovku, Dachstein. Teprve později, když jsem se začal seznamovat blíže s fotografií, to mi bylo 20 let, staly se
“
pro mě hory a fotografie něčím neoddělitelným. V ten moment jsem hory vnímal jinak, nově jsem objevoval známá místa. Vždy mně šlo o to, přenést něco z těch výšek dolů.... Hory
a fotografie, to je neustálé hledání a čekání, čekání na okamžik, který ovšem nemusí přijít. Nejsem ani tak v pravém slova smyslu horolezec jako spíše milovník hor. Většina fotografií
vzniká v naprosté samotě a odloučenosti mezi štíty. Slovy klasika: „Jsem přesvědčen, že bez samoty není vnitřní hloubky, a tedy ani skutečného umění...“ Vracím se z hor, zpět
k hudbě, bohatší a silnější... Předkládané fotografie jsou malou kapitolou ze života hobojisty, sdělení, které nepotřebuje dalších slov a ani dalších vysvětlení.... Nechť si divák najde
sám, alespoň na chvíli, svou samotu, vnitřní klid...” (V. V., 2010)
Prodejní výstava
www.vilemveverka.cz
kontakt:
+420 732 972 550
+420 737 326 427
[email protected]