aneb Cesta za svobodou

Transkript

aneb Cesta za svobodou
46-48_Snehurka 1/10/08 2:05 PM Stránka 46
➜
c h a r t e r / plavba
FREEDOM
aneb
Cesta za svobodou
Text a foto
Miroslav Račan
díl 4.
Shetlandy a Orkneje
Lerwick
Vytouženou plavbu kolem Evropy jsme uskutečnili v loňském
roce na vlastní plachetnici SNOW WHITE. Vypluli jsme z Mělníka
a postupně navštívili Německo, skandinávské státy, Shetlandy,
Irsko, Francii, Galicii a skončili v Andalusii.
J
e 22. ãervence 2006 dopoledne a podle
mapy se blíÏíme k Shetlandsk˘m ostrovÛm. Normálnû bychom jiÏ vidûli pobfieÏí, av‰ak ostrov nás vítá klasickou mlhou.
Na‰tûstí nám uvítání pfiichystalo hejno asi
20 delfínÛ, ktefií plují okolo lodû a chovají se,
jako by nám chtûli ukazovat cestu do pfiístavu.
V mlze vÛbec nefouká, takÏe dojíÏdíme na
motor. Celá pfieplavba z Norska byla extrém-
46
nû bezvûtrná, museli jsme z 220 mil cel˘ch
150 odmotorovat.Vplouváme do zátoky Balte
Sund, kde je znaãen rybáfisk˘ pfiístav. Je zde
jediné místo vedle ‰védské plachetnice, jinak
samé místní lodû. Pfii vystoupení na bfieh na
nás padá velké rozãarování. V Norsku jsme
opou‰tûli proslunûnou barevnou a hlavnû ãistou pfiírodu, zde v‰ak je stra‰idelná mlha
a okolí pfiístavu na mû pÛsobí jako kdysi JZD.
Stojí zde zrezl˘ bagr, vedle poházené cihly
a poblíÏ skládka v‰eho nepotfiebného. Jdeme
na krátkou procházku do vesnice, kde je asi
50 domkÛ, velmi skromn˘ obchod a po‰ta. Po
okolních zelen˘ch kopcích se pasou stáda
ovcí. Nikde Ïádné stromy ani lidé. Jen po
vzdálené silnici obãas pfiejede auto. Na první
pohled je vidût, Ïe se nacházíme ve velmi
skromné farmáfiské oblasti.
46-48_Snehurka 1/10/08 2:05 PM Stránka 47
plavba / c h a r t e r
➜
Scalovey
Ráno vyplouváme na jih do Lerwicku,
hlavního mûsta Shetland. Cel˘ den je opût
mlha s viditelností do 50 m.AÏ tûsnû pfied pfiístavem se malinko rozplyne, takÏe vidíme
dokonce i místní tulenû Ïijící v pfiístavu. Marina je pfiímo na nábfieÏí v centru a musíme se
vyvazovat bokem k holandské lodi. Soused
ráno odplouvá do Brazílie, takÏe se dostaneme
aÏ k molu a mÛÏeme se v klidu vydat na prohlídku mûsta. Poãasí je sluneãné a pfii náv‰tûvû
turistického centra je pro nás mil˘m pfiekvapením místní zamûstnankynû Ivana z Hradce
Králové. OkamÏitû vyuÏíváme moÏnosti
dozvûdût se co nejvíce ze Ïivota místních obyvatel. Kromû ní pracuje v Lerwicku více
âechÛ, pfieváÏnû v restauracích. Prohlídku
mûsta zakonãujeme náv‰tûvou Brochu, coÏ je
kamenná stavba z doby asi 1500 pfied Kristem.
Tûchto staveb je na ostrovech nûkolik a jsou
velkou historickou památkou. Druh˘ den
vytahujeme kola a ‰lapeme na druhou stranu
ostrova do mûsteãka Scalowey, kde je zfiícenina
hradu. Cestou zpût projíÏdíme okolo ovãích
farem. V‰echny kopce jsou samé pastviny bez
jediného stromu. Stromy snad kdysi vykáceli
Symbol Shetland – papuchálek
Vikingové na stavbu lodí a nové jiÏ nikdo
nezasadil. Na topení se zde pouÏívá od pradávna ra‰elina. Mladí lidé odtud houfnû odcházejí
do Anglie a ostatní radûji neÏ v zemûdûlství
pracují na ropn˘ch plo‰inách. AÏ po vzniku
ropného prÛmyslu v okolním mofii nastal ekonomick˘ rÛst ostrovÛ. âekáme na opravenou
vysílaãku, která má pfiijít po‰tou z Nûmecka,
a tak jsme nuceni trávit dal‰í dva dny v lodi,
protoÏe pr‰í a je jako v listopadu. Mlha neustále stojí nad pfiístavem a ani okolní posádky
radûji nevyplouvají. KdyÏ zásilka dorazila, ihned
i pfies mlhu odplouváme a se zapnut˘m radarem
se vydáváme do bílé tmy. Na otevfieném mofii
zaãalo trochu foukat, takÏe se zlep‰ila viditelnost asi na 100 m a mÛÏeme plachtit.V poledne pfiistáváme v zátoce u mûsteãka Virkie, kde
je také jediné leti‰tû na Shetlandech.
Vyvazujeme se u mola na trajekt, neboÈ
podle jízdního fiádu dnes jiÏ Ïádn˘ nepfiijede.
Pû‰ky pak mífiíme na jiÏní kopec, pod kter˘m
jsou vysoké útesy s mnoÏstvím mofisk˘ch
ptákÛ. Poprvé v Ïivotû pak vidíme papuchálky,
ktefií jsou symbolem Shetland. Z tohoto místa
je moÏné pozorovat stáda plujících velryb.
Cestou zpût nav‰tûvujeme vykopávky Jarlshof,
pozÛstatky staveb z doby Ïelezné, pfies období
VikingÛ aÏ do stfiedovûku. Brzy ráno vyplouváme na jih na ostrov Fair Isle. Po
31 mílích pfiistáváme v malé zátoce, kde
je vyvazovací molo. Na ostrovû Ïije pouze
nûkolik rodin farmáfiÛ a nûkolik pracovníkÛ
ptaãí observatofie. Ostrov je totiÏ pfiírodní
rezervací mofisk˘ch ptákÛ. Poãasí je opût
zamraãené, ale to nás neodradí od procházky
na severní stranu ostrova k majáku. Cestou
vidíme opût hejna papuchálkÛ, rackÛ a ostatních nám neznám˘ch ptákÛ. Pod útesy je
vidût na nûkolika místech píseãná pláÏ, která
pfii osvícení sluncem nádhernû kontrastuje
s modrou vodou a ãern˘mi skalami.
Ráno vyplouváme za vûtru o síle 25 uzlÛ
a silného de‰tû. Po 3 hodinách v‰ak vítr pfiestává foukat a opût je hustá mlha, takÏe pfiichází
na fiadu motor. AÏ teprve 10 mil pfied Orknejemi se mlha rozpl˘vá a zaãíná opût foukat,
takÏe mÛÏeme pokraãovat na plachty. Do
souostroví Orkneje vplouváme mezi ostrovy
Pfiístav na Fair Isle
47
46-48_Snehurka 1/10/08 2:05 PM Stránka 48
➜
c h a r t e r / plavba
Fair Isle
Sanday a Westray. JelikoÏ se udûlal pfiekrásn˘
den, tak vidíme svûÏe zelené kopce a pfiekvapivû i obdûlávaná pole s obilím. Na první
pohled Orkneje pÛsobí více civilizovanû. BlíÏíme se do mariny v nejvût‰ím mûstû Kirkwall.
Pfied ostrovem Shapinsay v‰ak jiÏ musíme startovat motor. Jaké je v‰ak na‰e pfiekvapení, kdyÏ
rychlost s motorem je namísto obvykl˘ch ‰esti
uzlÛ nyní pouze dva. Pfii podrobnûj‰ím studiu
mapy zji‰Èujeme, Ïe je jiÏ pln˘ odliv a protiproud má sílu ãtyfii uzle. Obracíme tedy loì
a chceme zajet do mariny z druhé strany ostrova. I zde je v‰ak proud, ale pouze dva uzle.
Je to pro nás pouãení, Ïe jiÏ musíme více
kalkulovat s proudy dmutí, kdyÏ rozdíl hladin
za pfiílivu a odlivu zde dosahuje tfii metry.
V Kirkwallu je novû postavená moderní marina. Není zde Ïádná kanceláfi, pouze správce
obchází veãer novû pfiijíÏdûjící lodû. Na
obhlídku ostrova jedeme opût na kolech.
Nav‰tívili jsme Orkneystones, coÏ jsou známé
mystické kameny zapu‰tûné v zemi. Na jiÏním
Trasa plavby
Orkneje
pobfieÏí mûsta Kirkwall je nádherná písãitá
pláÏ.V‰ude kolem se rozprostírají pastviny pro
skot nebo ovce. Následující den pr‰í, a tak
se vydáváme pû‰ky na prohlídku „destilery
factory“, která je samozfiejmû zakonãena
ochutnávkou whisky. Dal‰í den pfiechází boufie
s vûtrem o síle 35 uzlÛ a siln˘m de‰tûm.
Na‰e dal‰í plavba pokraãovala smûrem do
Skotska. ProtoÏe jsem chtûli obeplout ostrov
Hoy, volíme západní smûr okolo ostrova
Roosay. Pfii proplouvání prÛlivem mezi tímto
ostrovem z dálky vidíme, jak se valí voda do
zúÏeného prÛlivu z oceánu. ProtoÏe mají vlny
jiÏ bílé zalamující se ãepice, rychle refujeme
plachty, abychom nebyli pfiekvapeni pfii
v˘jezdu na oceán. Pfii dotahování refu hlavní
plachty vin‰nou se trhá lano. Rychle se snaÏím
rozvázat draãí smyãku na prvním refu a pfievázat ji na ref druh˘. Po del‰ím boji s plácající
plachtou se mi to dafií, ale to uÏ se blíÏíme do
úzkého prÛlivu. KdyÏ vidím zdvíhající se vlny
pfied námi, rychle startuji motor a oblékáme si
harnesy. Jakmile zacvaknou karabiny do oka
v kokpitu, uÏ sjíÏdíme první velkou vlnu.
A dal‰í, snad pûtimetrovou... Zase jsme v údolí
a následnou vlnu nemÛÏeme celou vyjet,
protoÏe se nám pfiíì bofií do vody. Jen vidím,
jak mizí pod hladinou a do kokpitu se vlévá asi
50 cm vody... Následná vlna je men‰í a pak se
zvy‰uje hloubka a vlny se pfiestávají zalamovat.
Na Atlantick˘ oceán vyplouváme vskutku za
dramatick˘ch okolností.Vítr dosahuje 20 uzlÛ
a vlny se ustálily na tfiech metrech. Na ostr˘
pfiedoboãní vítr plachtíme k ostrovu Hoy, kde
je známá skála Old Stone Man. Pfii obeplouvání tohoto v˘bûÏku opût jen smutnû proneseme: „·koda, Ïe je zase zataÏeno, jinak by tyto
ãervené skály musely jasnû svítit v modrém
mofii.“
Po obeplutí ostrova Hoy se pfied námi
v dáli vynofiuje pobfieÏí severního Skotska.
Zb˘vá nám asi 15 mil a celou dobu
nás doprovázejí delfíni. Jak Shetlandy, tak
i Orkneje jsou nádherné ostrovy. Jachtafisk˘
turismus je zde velmi nízk˘ a na mofii
prakticky Ïádnou jachtu nepotkáte. Pouze
v pfiístavech je nûkolik lodí vût‰inou anglick˘ch, norsk˘ch nebo holandsk˘ch. Stání
v marinách stojí maximálnû 10 GPB vãetnû
elektfiiny. V rybáfisk˘ch pfiístavech jsme
neplatili nic. Hlásit jsme se museli pouze
v Lerwicku, kde jsme po pfiíjezdu z Norska
vyplnili dotazník. Urãitû je to zajímavá oblast,
která by v‰ak chtûla del‰í ãas na obeplutí
v‰ech ostrovÛ a samozfiejmû sluneãné poãasí.
■
Celkem jsme za 15 dnÛ upluli 560 mil.
(pokraãování pfií‰tû)
➜
KONTAKT
www.snehurka-yacht.cz
48

Podobné dokumenty

(C) velk. Z

(C) velk. Z v: ~ oneself zocelit se steelworks c [sti:lwə:ks] n ocelárna, huÈ steely [sti:li] adj 1 nezlomn˘, zatvrzel˘; ocelov˘ (pohled) 2 ocelovû ‰ed˘ steep [sti:p] adj 1 pfiíkr˘, strm˘ 2 (ceny) pfiemr‰tûn˘ 3...

Více

Pfiístupy k anal˘ze finanăní v˘konnosti firem a odvűtví na bázi

Pfiístupy k anal˘ze finanăní v˘konnosti firem a odvűtví na bázi je souãástí ekonomické a finanãní teorie jiÏ del‰í dobu. Av‰ak aplikace tohoto principu je determinována zvládnutím mnoha metodologick˘ch problémÛ spojen˘ch s konkrétním mûfiením, interpretací a dos...

Více

YAcht 7-8-B

YAcht 7-8-B nedovolilo, takÏe jsme se rozhodli pokraãovat na jih za teplem. Pfiístavy ve Skotsku jsou vût‰inou rybáfiské, kde jsme ãasto ani nic neplatili. Klasickou jachtafiskou marinu jsme objevili pouze ve mûs...

Více

MAGAZÍN Česká rafinérská jaro 2005

MAGAZÍN Česká rafinérská jaro 2005 docenta Lederera z V˘zkumného ústavu anorganické chemie v Ústí nad Labem, je to vyhlá‰en˘ odborník na pyrol˘zu. KdyÏ se podívám do literatury, na internet a do knihoven, je tam mnoho publikací od n...

Více

POZNÁMKY K CHUFUOVů LODI Tarek El Awady

POZNÁMKY K CHUFUOVů LODI Tarek El Awady Král se objevuje na první lodi, z druhé zÛstala jen pfiíì. Je v‰ak zfiejmé, Ïe král byl vyobrazen i na druhé lodi spojené s náv‰tûvou hornoegyptské svatynû bohynû Nechbety.

Více