KAPITOLA 6 • Učení v ODL

KAPITOLA 6 • Učení v ODL
Pia Melchior Petersen [DK]
CVU FYN, Adult Teacher Training College, Odense
zrevidoval Sven Van Elst [B]
1. ÚVOD
Pohled na učení se měnil a vyvíjel spolu se vzrůstajícím zájmem o zavedení učení
podporovaného počítačem. Tradiční pohled na učení vnímal učení jako předávání
znalostí studentům ve skupinovém prostředí a pod dohledem.
S implementací učení podporovaném počítačem a učení založeném na ICT, které se
stává integrální součástí otevřeného a distančního učení (ODL), musí učitel pomýšlet
na učení z nového pohledu, který se liší od tradiční osobní výuky, protože v ryzím ODL
chybí dostatek osobních kontaktů a od studentů je proto vyžadována velká cílevědomost.
Při přípravě plánu výuky pro pravý ODL kurz je důležité si uvědomit, že tempo procesu učení si často studenti volí sami. V takovém učení mohou být obsah, sekvence,
rychlost učení a někdy dokonce média určena jednotlivcem - studentem. V této situaci
nastává posun od učitelova soustředění na předmět k zájmu o studentovu schopnost učit se.
Je běžné, že výuka bývá připravena ve formě kombinovaného učení, s využitím kombinace tradičního učení a ODL. V tomto případě je zaměřena na obojí - jak se student
učí a na samotný předmět kurzu.
Mluví se o změně pohledu v souvislosti s kombinovaným učením o odsunutí důrazu
od tradiční výuky ve třídě, k učení, umožňujícímu účastnit se a stát se aktivními ve
vlastním studijním procesu.
To vysvětluje, proč je při přípravě kurzu ODL nutné přesunout důraz od instrukcí k
řešení problému. V této situaci se student dozví, že se bude učit sám a měl by být
nucen se na svůj studijní proces na začátku kurzu připravit. Jinými slovy – je nutné se
připravit na učení s minimálním množstvím instrukcí, bez ohledu na čas nebo místo.
Učení se koná nejen ve formálně určených hranicích moderní třídy, ale může probíhat
stejně tak za těmito určenými hranicemi, v informální a neformální podobě.
Formální učení probíhá v organizovaném a strukturovaném kontextu (jako např. ve
škole, ve bzdělávacím centru, apod.) a které je výslovně vymezeno jako učení (z
hlediska cílů, času nebo podpory učení). Formální učení je z pohledu studenta
úmyslné. Typicky vede k certifikaci.
68 • ZAČNĚME S ODL
ZAČNĚME S ODL • 69
Informální (neoficiální) učení vyplývá z každodenních aktivit, spojených s prací, s
rodinou nebo s volným časem. Není organizované nebo strukturované s ohledem na
cíle, čas nebo podporu učení. Většinou je imformální učení z pohledu žáka neúmyslné.
Nevede k certifikaci.
Neformální učení je zasazeno do plánovaných aktivit, které nejsou explicitně
vymezené jako učení (z hlediska cílů, času nebo podpory učení), ale které obsahují
důležitý učební element. Neformální učení je z pohledu studenta úmyslné. Obvykle
nevede k certifikaci40.
•
•
•
Při plánování ODL si uvědomte pohled, který na učení máte. Zaměřujete se na učení
jako na asimilační proces, který je založen na včlenění nových informací do stávajících
znalostí (rozšiřování znalostí, které už studenti mají)? Nebo se zaměříte na učení jako
na akomodativní proces, kde je učení založené na procesu vyvíjení nových informací a
použití nových znalostí namísto existujících znalostí (korekce poznatků, které studenti mají)?
Váš výběr ovlivní metodu, na které můžete založit váš kurz ODL. Když si vyberete
ryzí ODL, kombinované kurzy, nebo kurzy založené na učení ve spolupráci, dostanete
různá východiska studijního procesu.
Na základě naší zkušeností, vyžaduje distanční učení, plánované jako ryzí ODL, od
studenta velké množství cílevědomosti a nedostatek osobního kontaktu přispívá k
tomu, že student kurz nedokončí.
Jedna z možností, která by měla být zvážena aby se zvýšila míra úspěšnosti, je
připravit studijní proces ve formě kombinovaného učení, které spojuje distanční učení
s obvyklou výukou ve třídě. Studenti pak mají jak osobní kontakt, který je velmi
důležitý, tak možnost učení v době a na místě, které si vyberou.
Jiným způsobem je příprava studijního procesu jako učení za použití počítačem podporovaného učení ve spolupráci (z anglického “Computer Supported Collaborative
Learning”) - CSCL. V tomto formátu probíhá učení v rámci jednání mezi studenty. To
dává studentům příležitost sdílet znalosti jiným způsobem, než na jaký jsou zvyklí, a
možnost účastnit se koordinované snahy o společné řešení problémů.
To vysvětluje obnovu zájmu o teorii vzdělávání, založené na konstruktivismu a
sdíleném kognitivním vkladu.
•
•
•
komunikace, které učitel používá pro zjištění, zda mají studenti problémy, není
možné využít v on-line prostředí. Jestliže má student potíže na nějaké úrovni,
musí je okamžitě prodiskutovat. Jinak se učitel nikdy nedozví, kde došlo k chybě.
Být ochotný a schopný dodržovat nutný časový závazek. On-line učení není o nic
snadnější než tradiční vzdělávací proces. Ve skutečnosti bude mnoho studentů
říkat, že vyžaduje mnohem více času a závazků.
Být schopný vyhovět minimálním požadavkům programu. Student by měl na online učení pohlížet jako vhodný způsob, jak získat vzdělání, ne jako na snadnější
způsob.
Přijmout kritické myšlení a rozhodování za součást studia. Studijní proces vyžaduje, aby studenti rozhodovali na základě faktů a zkušností. Asimilace informací a
správné rozhodování vyžaduje kritické myšlení; analýza případu to provádí velmi
účinně.
Mít přístup k počítači a modemu. Student by měl být ochotný investovat do nutného hardwaru a softwaru a mít přístup k nutnému vybavení.
Být před formulací odpovědi schopná/ý myslet, diskutovat a zvažovat. Smysluplný
a vysoce kvalitní vklad do virtuální třídy je zásadní částí studijního procesu. Procesu
musí být věnován dostatečný čas, umožňující pečlivé zvážení odpovědí.41
Cítit, že vysoce kvalitní učení může probíhat i bez navštěvování tradiční třídy. Od
on-line studenta je očekáváno, že:
a. Se bude účastnit virtuální třídy 5-7 dnů v týdnu
(pokud jde o kurz na plný úvazek)
b. Bude pracovat s ostatními na vypracování projektů
c. Bude schopen/na vhodně používat nutnou technologii
d. Bude vyhovovat minimálním standardům stanovených institucí
e. Bude vypracovávat včas domácí cvičení
f. Bude mít rád/a písemnou komunikaci
Doporučujeme, aby učitel vypracoval pro potenciální on-line studenty test, po jehož
vyplnění by zhodnotil zda jsou vhodnými kandidáty na on-line studium.
Nejdůležitější požadavek na studenty v on-line učení je jejich oddanost studiu.
Jestliže se chce student účastnit ODL, musí mít výše vyjmenované vlastnosti k on-line
učení a musí do procesu učení vnést své životní zkušenosti.
Třemi základními soubory dovedností, které jsou potřebné, jsou
• kompetence týkající se ICT dovedností
• schopnosti učení ve virtuálních prostředích
• dovednosti v používání písemné elektronické komunikace.
2. JAKÉ DOVEDNOSTI POTŘEBUJE ČLOVĚK NA TO, ABY STAL SE ON-LINE STUDENTEM?
3. UČENÍ
• On-line student musí mít specifické vlastnosti, aby si usnadnil on-line učení.
• Být během studijním procesu otevřený vůči sdílení životních, pracovních a
vzdělávacích zkušeností. Jak introverti, tak extroverti shledali, že on-line
studium vyžaduje, aby vycházeli ze svých zkušeností. Tato forma komunikace
vylučuje vizuální překážky, které brání některým jednotlivcům ve vyjadřování.
• Být schopný písemné komunikace. Ve virtuální skupině se téměř všechna
komunikace odehrává v písemné podobě a je proto důležité, aby studentovi
nečinila potíže.
• Mít motivaci a být cílevědomý. Se svobodou a flexibilitou on-line prostředí přichází
zodpovědnost. On-line studium vyžaduje skutečný závazek a disciplínu, aby byl
studet schopen udržet krok.
• Chtít se vyjádřit, jestliže se objeví problémy. Mnoho z mechanismů neverbální
70 • ZAČNĚME S ODL
Pokud uvažujeme specificky o výuce dospělých, je nutné si uvědomit, že vztah
dospělého k učení je ovlivněn jeho životními zkušenostmi. To je zvláště významné za
předpokladu, že on-line studenti jsou obecně starší než tradiční studenti, absolvovali
více univerzitních hodin a více obdobných vzdělávacích programů, mají vyšší průměrné
postavení než jejich tradiční protějšky42.
Dospělí mají obvykle k učení jinou motivaci než děti. To musí být zváženo při vývoji
učebních pomůcek a metod. Typické motivace dospělých studentů jsou následující:
• Dospělí chtějí udržovat sociální vztahy
• Dospělí chtějí vyhovět vnějším očekáváním
• Dospělí se chtějí učit, aby byli pro ostatní užitečnější
ZAČNĚME S ODL • 71
• Dospělí chtějí postup v zaměstnání
• Dospělých hledají v učení útěk nebo stimulaci
• Dospělí jsou motivováni čistým zájmem43
Dospělí studenti také na své cestě k učení čelí jiným překážkám než děti. Zde jsou
některé z nich:
• mají mnoho jiných povinností
• mohou postrádat čas
• mohou postrádat peníze
• možná se musejí věnovat péči o děti
• mají problémy s rozplánováním času
• mohou mít přepravní problémy
• mohou být k učení nuceni, aniž by o něj měli zájem nebo na něj byli přpraveni
dent dostane v předem určeném množství a pořadí. Oproti tomu vnímání učení jako
studentovy aktivní účasti v ODL, zvýší povědomí, že učení může probíhat bez ohledu
na čas nebo místo a že se student může učit svým vlastním tempem a svým vlastním
způsobem.
Instrukce versus konstrukci
Instrukce
Řešení problému
Přenos – bez kontextu
Vytváření zkušeností v kontextu
Individualizace
Spolupráce
Je velmi těžké určit předem profil vašich studenrů. Není zde možné generalizovat, a
proto je pro zavedení ODL velmi důležité dobré poznání studentů; to ovlivní výběr
metodologie, styl a obsah učení, stejně jako formu vaší výuky.
Řízení učebního plánu
Vedení účastníka
Vnější motivace (zkouška)
Vnitřní motivace (vlastní směr)
Přirozený důsledek toho je, že učení zaměřené na dospělé, se musí více soustředit na
procesy a méně na obsah.
Programové
Konstruktivní
Pokud učitel věří, že nejlepší cestou pro studenta je učení prostřednictvím získávání
znalostí, prezentovaných ve vhodných dávkách a v předurčené sekvenci, pak bude typicky požadovat takové počítačové vzdělávací programy, které jsou navržené pro práci
s přesně stanovenými tématy a které nutí studenta k používání předurčených způsobů
učení a drží se předem určených praxí.
Konstruktivní učení je založeno na studentově aktivní účasti na řešení problému na
kritickém myšlení, spojeném se studijní aktivitou, která je považována za významnou
a poutavou. Student "vytváří" své znalosti tím, že testuje nápady a metody, založené
na předchozích znalostech a zkušenostech, a pak je používá v nové situaci. Nově
získané znalosti jsou pak integrovány do již existujících intelektuálních konstrukcí.
Učení je pak založeno na instrukcích a na chápání učení jako produktu, který
dopraví znalosti ke studentovi a pomocí něhož student získá předem určený soubor
znalostí.
Tradiční učení je obecně založeno na synchronní instrukci, při které všichni studenti
přijmou stejné znalosti ve stejném pořadí.
Student pracuje na problému nebo aktivitě tak, že propojí elementy, které již zná a
pak integruje tato propojení do alternativ, které přicházejí ve formě návrhů od jiných
členů skupiny, do informací, získaných z relevantní literatury, nebo do své vlastní osobní
zkušenosti. Během procesu experimentování a chybování student srovnává své dřívější
zkušenosti a chápání s novými zkušenostmi a tak vytváří novou úroveň porozumění.
Učení se tak realizuje prostřednictvím aktivní účasti na projektech spíše než prostým
posloucháním přednášek a následným napsáním testu.
Vedle tradičních způsobů učení existují i jiné možnosti. Například jestliže učitel věří,
že nejlepší způsob učení vyžaduje studentovu aktivní účast na jeho vlastním studijním
procesu, kde student stále vytváří a rekonstruuje znalosti, dovednosti, postoje, identitu, chápání atd., pak učitel vypracuje programy, které studentovi poskytují rozmanité
příležitosti ke sbírání znalostí, ale které se nutně netýkají daného tématu.
Vzdělávací počítačové programy, které učitel v této situaci bude hledat, jsou takzvané
nástrojové programy jako:
• Databázové programy
• Prezentační programy, e.g. Powerpoint
• Výpočetní programy
• Textové programy
Učení je obecně založeno na asynchronní, konstrukcionistické formě výuky, kde studenti mají možnost učit se, co si přejí, jak si přejí, a mohou studovat svým vlastním
tempem.
Rozdíl mezi těmito dvěma velmi odlišnými názory na učení je ten, že k tradiční volbě
dochází v systému formálního vzdělávání, ve kterém učitel/instruktor předává znalosti
studentovi. Tento styl výuky, podaný ve formě osobních instrukcí, je založen na
lekcích, jejichž obsah je prezentován v přesně definovaném sledu modulů, které stu72 • ZAČNĚME S ODL
Vhodný průběh učení by se pohyboval mezi kurzy, zaměřenými na asimilační a akomodační procesy.
Strategie jako případové studie, hraní rolí, simulace a sebehodnocení jsou zvláště
užitečné. V těchto strategiích se student může aktivně podílet na svém studijním procesu.
Seymour Papert se rozepisuje o této teorii a nazývá ji konstrukcionistickou. Má za
to, že student spojuje nové znalosti s existujícími znalostmi, kombinováním konkrétních experimentů s abstraktními principy. Existuje zde výměna mezi konkrétním učením
a abstraktním učením. Konkrétní učení kombinuje prvky existujících znalostí a tak vytváří
síť, zatímco abstraktní myšlení je používáno k pochopení a rozšíření konkrétní
znalosti.
Na závěr je možno říci, že instrukční výuka je založena na dekontextualizaci a na
vztahu mezi subjektem a objektem a je charakterizována teorií učení, založeného na
přenosu znalostí od učitele ke studentovi. Oproti tomu je vyučování ve formě konstrukce založeno na vytváření znalosti, která vzniká spoluprací s jinými studenty
prostřednictvím dialogu, sebereflexe a jednání. Koná se formou budování znalostí.
ZAČNĚME S ODL • 73
Tomuto rozdílu je třeba věnovat pozornost při přípravě lekcí a studijních procesů studentů.
Učitel v konstruktivistickém způsobu učení funguje jako facilitátor. Dává studentovi
doporučení, povzbuzuje a provokuje jeho kritické myšlení a poskytuje analýzu a syntézu v průběhu procesu učení. Tímto způsoběm se učitel také účastní procesu učení.
4. PROCESY UČENÍ
Když je do procesu učení zavedena nová technologie, ovlivní to jak organizaci, tak
způsob učení. Takové změny vyžadují diskuzi v rámci organizace o potřebě nových
kvalifikací v oblasti tvorby internetových stránek a správy systému. Dalším stěžejním
problémem je vývoj studijního materiálu, který může být použit v ODL kurzech pro
učení, které by bylo časově i místně flexibilní a které poskytuje studentovi příležitosti
pro sebereflexi.
Práce učitele se také změní. Programy mohou poskytnout prezentace a instrukce pro
vyučovací proces, a dávají učiteli více příležitostí pro poradenství a individualizovanou
práci se studentem. Takto se práce učitele mění spíše na roli facilitátora.
• V CSCL, musí být systémy navrženy podle konstruktivistických principů, aby
poskytly základ pro vývoj kolaborativních studijních procesů.
• Pro ryzí ODL kurz je nutné navrhovat systémy na sociálně-konstruktivistické
bázi, která je vhodná pro vývoj studentovy schopnosti učit se.
• Při kombinovaném studiu je nutné navrhnout systémy, které rozvinou studentovy
schopnosti samostudia, stejně jako jeho schopnosti učení spolu s jinými studenty.
Výkon studenta může souviset s tím, jakému stylu učení dává přednost. Úspěch studentů ve skupinách ODL může nakonec záviset právě na porozumění charakteristikám
učebních stylů studentů, kteří se do kurzu zapsali.
V souvislosti s tím je velmi důležité přizpůsobit učební pomůcky, aby odpovídaly
různým studijním stylům. Je také velmi důležité zaznamenat, co studenti od kursu
očekávají; často totiž očekávají nejen, že se kurz vyrovná svou kvalitou tradičním
nabídkám, ale že také poskytne prostředí, zaměřené na studenty, navržené tak, aby
odpovídalo jejich osobním potřebám.
5. STYLY UČENÍ
Během několika posledních let vzrůstal zájem o koncepty stylů učení, obzvláště v
učení založeném na konstruktivistických principech.
Je jasné, že výuka bude mnohem efektivnější, když budou lekce připraveny s ohledem na studijní styl každého jednotlivce. Při pohledu na různé definice stylů učení je
můžeme rozdělit na tyto kategorie:
•
•
•
•
•
Styly
Styly
Styly
Styly
Styly
učení
učení
učení
učení
učení
74 • ZAČNĚME S ODL
založené
založené
založené
založené
založené
na
na
na
na
na
V praxi jsou tyto různé formy stylů učení zřídkakdy zastoupeny v čistých formách;
naopak mnoho praktiků kombinuje elementy různých kategorií. Ovšem ne všechny
formy jsou vhodné pro použití v přípravě a v implementaci ODL.
Existuje mnoho přístupů k individuálním stylům učení. Jestliže si učitel není vědom
různých studijních stylů různých jednotlivců, může udělat chybu tím, že se jim nepřizůsobí a učí jen tím stylem, který mu nejvíce vyhovuje.
Styl učení je metoda, kterou člověk používá pro získávání znalostí. Každý člověk se
učí svým vlastním, jedinečným způsobem. Styl učení není tím, co se člověk učí, ale jak
se to učí.
Styly učení založené na prostředí
Environmentální studijní styly se váží k vnějším fyzickým podnětům, jako jsou zvuky,
světlo, teplota, design nábytku, ergonomie a estetika.
Toto pojetí bylo vyvinuto a prosazováno Ritou a Kennethem Dunn, kteří zdůraznili
význam pozornosti k prostoru výuky jako ke studijnímu prostředí. Aby mohl studijní
proces začít a pokračovat tím nejlepším možným způsobem, jsou nutné směrnice.
Všichni víme, jak nás mohou zvuky, jasné světlo, barvy nebo obrazy rušit v práci, omezovat naši koncentraci, energii a motivaci.
Individuální preference mezi prvky a podněty určují studijní styl. Existuje 21 elementů,
rozdělených do pěti kategorií podnětů. Jsou to tyto44:
1.
2.
3.
4.
5.
Enviromentální:
Citové:
Sociologický:
Fyzické:
Psychologické:
zvuk, světlo, teplota, design
motivace, vytrvalost, zodpovědnost, struktura
jeden, pár, vrstevníci, tým, dospělý, různí
vnímavost, příjem, čas, mobilita
globální/analytické preference, hemisfericita,
impulsivní/reflektivní
Styly učení založené na typech osobnosti
Meyer-Briggsův typový indikátor je založen na osobnostní psychologii Karla Junga.
Ta staví na dvou takzvaných postojích: introverzi a extraverzi spolu se čtyřmi takzvanými
pomocnými funkcemi: myšlením, citem (rozumové pocity), intuicí a pocity (nerozumové funkce). Každá z těchto čtyř funkcí se může realizovat buď jako introvertní
nebo extrovertní a tak se vyskytují ve všech osmi možných typech: Introvert-myšlení,
extrovert-myšlení, introvert-city, atd. Meyer Briggs rozšířil Jungovy kategorie o další čtyři,
které jsou uspořádány jako páry opaků do čtyř skupin.
•
•
•
•
Extrovert vs. introvert
Cit vs. Intuice
Myšlení vs. cítění
Vnímání vs. posuzování
prostředí
rysech osobnosti
inteligenci
smyslech
vnímání a zpracování informací
ZAČNĚME S ODL • 75
Byl vyvinut test, (http://www.humanmetrics.com/cgi-win/JTypes2.asp), pomocí
kterého je možné třídit osobnosti podle Myers Briggsovy typologie do jiných typů popsaných jako:
• Tradicionalisté
• Praktikové
• Idealisté
• Konceptionisté
Grash-Riechmannova “Stupnice studijních stylů” (z anglického: Student Learning
Styles Scales) – GRSLSS byla používána pro zjištění preferencí studentů s ohledem na
interakce se spolužáky a lektorem ve skupinovém prostředí. Preference se vyskytují v
šesti dimenzích učení:
• Nezávislí studenti jsou zvídaví a sebejistí. Student preferuje individuální aktivity,
které mu poskytují příležitost k nezávislému studiu a vlastnímu tempu, nebo
zvláštní projekty, založené na jeho vlastních zájmech. Nezávislí studenti vnímají
instruktora jako soupeře.
• Závislí studenti potřebují více vedení. V ODL je důležité rozpoznat tyto studenty,
protože bez explicitního instruktorského vedení mohou uváznout na mrtvém
bodě. Studenti se závislým stylem učení vidí instruktora jako zdroj informací,
chtějí, aby jim bylo řečeno, co dělat, a učí se jen podle požadavků.
• Typ účastníka - studenti tohoto typu se horlivě učí, mají učení rádi a přebírají
za své studium zodpovědnost. Studenti se stylem účastníka budou
pravděpodobně v ODL úspěšní, neboť ODL vyžaduje více úsilí na jejich straně,
než je tomu u klasického učení ve třídě.
• Vyhýbaví studenti se nechtějí učit, nemají učení rádi a vyhýbají se účasti na
aktivitách v průběhu kurzu. Abyste dosáhli na studenty s vyhýbavým stylem,
musíte jim dokázat, jak jim studium v životě prospěje.
• Kolaborativní studenti pracují dobře ve spolupráci s jinými a mají učení ve
spolupráci ve skupinách rádi. ODL, které zdůrazňuje kooperativní učení a
skupinové projekty, bude oslovovat studenty s tímto stylem.
• Soutěživí studenti vidí učení jako soutěžní situaci, ve které musí vyhrát. Tito studenti mají rádi konkurenční aktivity. Studentům s konkurenčním stylem by mělo
být poskytnuto individuální uznání. Vzdělávací hry nebo soutěže a případové
studie tyto studenty rovněž osloví.
Viz http://library.cuesta.cc.ca.us/distance/lrnstyle.htm pro vyzkoušení průzkumu
studijního stylu.
Styly učení založené na inteligenci
Howard Gardner za posledních pět až deset let zaznamenal svým výzkumem o
novém chápání lidské inteligence určité psychologicko-pedagogické diskuze. Gardner
nesouhlasí s předchozím chápáním inteligence, které považovalo inteligenci za
měřitelnou a hierarchickou a které klade logickou/slovní inteligenci nad uměleckou.
Gardner pracuje se sedmi různými typy inteligence ve vztahu k učení:
Tělesná/Kinetická inteligence - Tato inteligence se vztahuje k fyzickému pohybu a
a znalostem těla, včetně mozkové motorické kůry, která řídí tělesný pohyb.
Tělesná/kinetická inteligence se probouzí prostřednictvím fyzického pohybu, jako
např. při různých sportech, tanci a tělesných cvičeních, stejně jako při sebevyjadřování pohybem, jako např. při dramatu, řeči těla, a scénickém/interpretativním tanci.
76 • ZAČNĚME S ODL
Mezilidská inteligence - Tato inteligence operuje primárně v osobních vztazích a
v komunikaci. Mezilidská inteligence je aktivována při osobních setkáních, ve
kterých jsou nezbytné a důležité takové věci, jako je efektivní komunikace, schopnost spolupráce s jinými pro dosžení společného cíle a registrování rozdílů mezi
lidmi.
Intra-personální inteligence - Tato inteligence se vztahuje k vnitřním stavům bytí,
sebereflexi, metapoznání (přemýšlení o myšlení) a vědomí duchovních realit. Intrapersonální inteligence se probouzí v situacích, které způsobují introspekci a
vyžadují znalost vnitřních aspektů, jako je uvědomování si vlastních pocitů, procesů
myšlení, sebereflexe a duchovna.
Logická/matematická inteligence - Často nazývaná "vědecké myšlení". Tato
inteligence se zabývá indukčním a dedukčním myšlením/úvahami, čísly a
pochopením abstraktních schémat. Logická/matematická inteligence se aktivuje v
situacích, které vyžadují řešení problémů nebo vyhovění nové výzvě stejně jako v
situacích, vyžadujících posouzení a pochopení vzoru.
Hudební/rytmická inteligence - Tato inteligence je založena na chápání tónových
schémat, včetně různých vnějších zvuků a na citlivosti vůči rytmu. Hudební/rytmická inteligence se spíná v mozku rezonancí nebo vibračním účinkem hudby a
rytmem, které vznikají i účinkem takových zvuků, jako jsou lidské hlasy, zvuky
přírody, hudební nástroje, bicí nástroje.
Slovní/lingvistická inteligence - Tato inteligence, která se váže k psaným i mluveným
slovům a k jazyku, ovládá většinu západních vzdělávacích systémů. Slovní/lingvistická inteligence se probouzí mluveným slovem; čtením něčích myšlenky nebo
poezie; nebo psaním vlastních myšlenek nebo poezie; či různými druhy humoru, jako
slovními hříčkami, vtipy, a jazykolamy.
Vizuální/prostorová inteligence - Tato inteligence, která se spoléhá na zrak a
schopnost představit si objekt, zahrnuje schopnost vytváření vnitřních mentálních
obrazů. Vizuální/prostorová inteligence se spouští při představování si a/nebo
vytváření neobvyklých, krásných barevných návrhů, vzorů, tvarů, a obrazů a
aktivní představivostí pomocí takových věcí, jako je vizualizací řízené zobrazování
a cvičení představivosti45.
Praktické příklady jsou dostupné na webových stránkách uvedených níže. Většina
se týká mladých lidí, ale některé myšlenky mohou být použitelné ve vzdělávání
dospělých.
"Anti Doping Denmark": www.undervisning.doping.dk, www.1508.dk, www.doping.dk
a http://skolemedia.dk se všechny týkají projektu, jehož hlavním zaměřením jsou základní sportovní hodnoty.
Jiné příklady dobré praxe mohou být nalezeny v Multiple Intelligences in the Classroom od Thomase Armstronga. V knize je kapitola s příklady o tom, jak používat počítačovou techniku a styly učení na základě různých typů inteligence.
Styly učení založené na smyslech
Hlavním předmětem zájmu jsou zde tři smysly, pomocí nichž získáváme znalosti.
V tomto přístupu se identifikují tři hlavní typy studentů.
ZAČNĚME S ODL • 77
Vizuální studenti nejefektivněji nacházejí spojitost v psaných informacích,
poznámkách, diagramech a obrazech. Zpravidla budou nešťastni, pokud budou
přítomni prezentaci, při které si nebudou schopni dělat detailní poznámky. Vizuální studenti budou pravděpodobně nejlepší v psané komunikaci, manipulaci se
symboly, apod.
Sluchoví studenti nejlépe nacházejí spojitosti v mluveném slově. Budou inklinovat
k poslechu přednášky s tím, že si udělají poznámky až později, nebo se budou
spoléhat na tištěné poznámky. Často pro ně bude mít psaná informace malý význam, pokud ji předtím neslyšeli; sluchovým studentům může pomoci hlasité čtení
psané informace.
Kinetičtí studenti se budou účinně učit pomocí doteku, pohybu a prostoru a získávat dovednosti napodobováním a praxí.
Kolb pohlíží na učení jako na kruhový proces (obr. 6.1), který zahrnuje různé aktivity. Kruh začne existovat v okamžiku adaptace a vnímání informací.
Konkrétní experiment
AKOMODÁTOŘI
Aktivní
experimentování
DIVERGENTI
Zpracování Spojitost
Styly učení založené na vnímání a informacích
Tento styl učení je definován duševní strategií, kterou student sleduje při přijímání
nových informací. Tato skupina stylů je kombinací různých teoretických přístupů k učení,
podle Gregorica a Butlera, kteří pracují s koncepty konkrétní/abstraktní a
následný/parciální. Konkrétní se týká schopnosti přijímat a přizpůsobovat informace z
faktů, zatímco abstraktní se týká schopnosti použít představivost a intuici k vizualizaci
a teoretizování. Student s preferencí následného stylu si přeje dostat informaci v
uspořádané, lineární formě, zatímco osoba s preferencí částečného (parciálního) stylu
preferuje roztříštěné informace vytržené z kontextu.
KONVERGENTI
Reflektivní
pozorování
ASIMILÁTOŘI
Preception
Continuum
Abstraktní konceptualizace
6.1 - Učební cyklus podle Davida Kolba
Odtud student může najít svůj individuální studijní potenciál, charakterizovaný jako
abstraktně-následný, abstraktně-částečný, konkrétně-následný nebo konkrétněčástečný. Na základě toho může učitel vytvořit specifický učební plán.
Kolbův učební cyklus je založen na předpokladu, že přijímáme znalosti pomocí
konkrétní zkušenosti nebo svým reflektivním pozorováním a že tyto znalosti přizpůsobujeme buď abstraktním vytvářením pojmů nebo aktivním experimentováním.
Grafická ilustrace typologie:
Na základě toho Kolb určil čtyři studijní styly:
Následný
Částečný (parciální)
Konkrétní
K-N
K-P
Abstraktní
A-N
A-P
• Divergentní: Je nejlepší pro sledování konkrétních situací z mnoha různých
úhlů pohledu; jejich přístup k situacím spočívá spíše na pozorování než na
aktivitě. Takoví jedindci budou mít pravděpodobně rádi brainstormingová
sezení a práci ve skupinách.
• Asimilační: Je nejlepší v porozumění široké škále informací a jejich uspořádání
do výstižné, logické formy. Takoví jedinci se méně soustředí na lidi a více se
zajímají o nápady a pojetí. Preferují četbu, přednášky a důkladné promýšlení věcí.
• Konvergentní: Je nejlepší pro nalézání praktických využití nápadů a teorií.
Spíše jim vyhovuje řešení technických úloh a problémů, než sociální mezilidské
záležitosti. Rádi experimentují s novými myšlenkami, simulacemi a laboratorními
úlohami.
• Acomodátor: Primárně upřednostňuje učení z "praktického" zážitku. Bude mít
pravděpodobně rád/a vyvíjení plánů zapojení se do nových a náročných
zážitků. Může jednat spíše intuitivně než pomocí logické analýzy. Preferuje
práci s jinými a práci v terénu46.
Kolb zdůrazňuje, že nejlepší výuka je taková, do které jsou zahrnuty všechny formy
vnímání a metody adaptace znalostí. I když učitel může mít vlastní preference, měl by
se snažit rozvinout všechny čtyři přístupy. To by se mělo odehrát během plánování
lekce.
Kolbova teorie našla široké uplatnění a inspirovala další výzkum.
78 • ZAČNĚME S ODL
ZAČNĚME S ODL • 79
Peter Honey a Alan Mumford připravil taxonomii, která se hodí do Kolbova studijního
cyklu. Specifická označení: aktivista, pragmatista, reflektor a teoretik jsou hlavními koncepty v mnoha praktických testech.
(vidět http://trainerstyles.peterhoney.com/ts/
nebo http://peterhoney.co.uk/Article/68)
Pragmatik
Konkrétní
experiment
Aktivista
Aktivní
experiment
Reflektivní
pozorování
Reflektor
Abstraktní
konceptualizace
V Dánsku se čím dál častěji používá Honeyho a Mumfordův test studijního stylu jako
východisko pro kurz ODL. Takto jsou student i učitel vedeni k nejlepšímu studijnímu stylu.
Z různých existujících studijních stylů se zdá CRSLSS nejlepší pro hodnocení studijních
preferencí studenta v prostředí distančního vzdělávání dospělých.
• CRSLSS je jeden z mála nástrojů, specificky navržených pro použití ve vyšším
vzdělávání.
• CRSLSS je významným měřítkem pro použití v distančním učení, protože vystihuje
sociální dynamiku, což je hlavní rozdíl mezi distančními a tradičními skupinami.
• CRSLSS podporuje optimální vyučování/učící se prostředí tím, že pomáhá
učitelům navrhovat a vyvíjet kurzy citlivě vůči potřebám studentů.
• CRSLSS podporuje pochopení studijních stylů v širší souvislosti tím, že zahrnuje
šest kategorií.
Protože každý z nás je jiný v přístupu ke studijní úloze nebo situaci, ne všichni těžíme
stejně ze stejného přístupu. Každý jednotlivec má své vlastní silné a slabé stránky. Pro
nás učitele je zásadní rozvážně používat paletu metod k dosažení cílů učení jednotlivých studentů.
Z palety studijních stylů, které jsou používány, je důležité opatrně vybrat stylové
preference podle specifických požadavků distančního učení.
Na závěr
Teoretik
6.2 - Honeyho a Mumfordův styl učení47
Praktické příklady mohou být nalezeny na následující webové stránce. Příklad je
založen na Honeyho a Mumfordově konstrukci studijního cyklu (obr. 6.2) .
Studijní cyklus může být použit v testu, který ukazuje jak učiteli, tak studentovi, o
jaký studijní styl u konkrétního studenta jde. Výsledky testu mohou oběma říci, jaká
práce je pro daný styl vhodná.
Jestliže je test použit na začátku kurzu, dá učiteli příležitost připravit lekce podle
studijního stylu studentů. Příklad,uvedený výše, je založen na mladých a dospělých studentech na obchodní fakultě v Dánsku.
• Je velmi důležité si být vědom/a různých učebních stylů a vědět, že používání
moderní techniky může zlepšit začlenění nových pedagogických pohledů do
skutečného studijního procesu.
• Je také velmi důležité dobře znát své studenty. Kdo jsou? Proč se účastní tohoto
kurzu? Jaké je jejich pozadí? Jejich motivace?
• Je velmi důležité dát do souvislosti cílovou skupinu a používané metody.
• Pokud je to možné, je nejlepší (tj. nejúčinnější) použít kombinaci studijních metod
(kombinované učení). To povzbudí studenta k učení a minimalizuje riziko
nedokončení kurzu.
• Jak učitel, tak studenti jsou v ODL obdařeni novými rolemi, funkcemi a úlohami,
které by měli vykonávat.
• Učitelé v ODL musejí mít při vyvíjení učení jasněji definované cíle a metody a studenti musejí převzít více zodpovědnosti za své učení.
• Trvá nějaký čas, než se student přizpůsobí tomuto prostředí a naučí se v něm učit.
Jak již bylo zmíněno, ve skutečnosti neexistuje mnoho čistých forem těchto učebních
konceptů. Většina z nich zahrnuje prvky různých typů stylů učení. Zajímavý skandinávský
pohled může být nalezen v Leně Boström (2000). Spojuje zde myšlenku smyslů s rysy
osobnosti a přichází se studijním stylem, založeným jak na vnímavostní, tak na citové
a vícečetné inteligenci.
V přípravě vyučovacího materiálu založeného na ICT a navrženého pro samostudium, jsou méně důležité koncepty, zahrnující lidské vztahy a koncepty, založené na
osobnostních typech. Místo toho musí být materiál založen na stylech učení, které jsou
založené na smyslech a vnímání.
Na druhou stranu, pokud je ICT materiál určen pro kurz kombinovaného studia,
nebo pro kurz založený na kolaborativním učení, bylo by užitečné zvážit studijní styly
založené na osobnosti.
80 • ZAČNĚME S ODL
ZAČNĚME S ODL • 81
BIBLIOGRAFIE
Boström, Lena (2003), Fra undervisning til l_ring Dafolo, DK
Cantor, J.A. (1992), Delivering Instruction to Adult Learners,
Toronto: Wall & Emerson
KAPITOLA 7 • Marketing v ODL
CEDEFOP 2001
Hana Danihelková [CZ]
Ostravská univerzita v Ostravě
zrevidovala Rachel Savage [UK]
CRSLSS: Additional Information.
http://home.earthlink.net~davidpdiaz/LTS/sitepgs/grslss2.htm
Diaz, D (2002), Online Drop Rates Revisited
http://ts.mivu.org/default.asp?show=article&id=981
Dunn, Rita & Dunn, Kenneth
www.learningstyles.net
Gardner, Howard
http://pzweb.harvard.edu/PIs/HG.htm
Honey, P & Mumford, A
http://trainerstyles.peterhoney.com/ts/ or http://peterhoney.co.uk/Article/68
Lauridsen, Ole (2003), L_ringsstile - en indf_ring
www.sprog.asb.dk/OL/Laeringsstil/Laeringsstil%20-20MILS.htm
Lave, J. & Wengers, E. (1991) Situated Learning - Legitimate peripheral participant,
Cambridge University Press
Papert, Seymour (1993), The Children’s Machine. Rethinking School in the Age of the
Computer Basic Books, a Division of Harper Collins Publishers, Inc
1. ÚVOD
Marketing je soubor aktivit a nástrojů, které podporují úspěch produktu na trhu. Ale
není to jen nástroj podpory; je absolutní nezbytností i pro úspěch ODL. Významně pomáhá
kurzům ODL a implementaci e-learningu ve vzdělávání dospělých. Marketing je důležitý,
protože umožňuje definovat cílové skupiny a pomáhá objevit a určit jejich vzdělávací
potřeby. Také hraje roli v plánování a při identifikaci nutných prostředků a financí. V
případech, kdy kurzy jsou ODL prodávány, od marketingu se očekává, že potenciálním účastníkům vysvětlí výhody a pomůže jim rozhodnout se, zda je pro ně daný kurz
správný.
Můžeme se podívat na 8 z 10 kroků, doporučených Britskou asociací pro vzdělávání
(dříve Britské sdružení pro otevřené vzdělávání), které mohou pomoci poskytovatelům
vzdělávání sestavit marketingový plán ODL.
Krok 1: Výhody – čeho chce vaše organizace dosáhnout?
• Flexibility k modernizaci zvládání změn
• Příležitostí k zapojení studentů
• Nízkých doručovacích nákladů při velkém počtu žáků
• Příležitostí pro monitorování a hodnocení výsledků
• Přístupu pro všechny
• Zvětšení svého geografického pole působnosti
• Oslovení nových studentů
Krok 2: Výstupy- jaké měřitelné výstupy očekáváte?
• Dodání specifického programu
• Vysokou spokojenost studentů
• Prokázanou_efektivitu nákladů
• Více lidí, zapojených do učení
• Posun v postojích vůči učení
Krok 3: Lidé uvnitř a vně organizace
Tento krok zdůrazňuje, že zavedení ODL a e-learningu je velký projekt a může být
úspěšný pouze s podporou celé organizace. Významné kategorie osob mezi poskytovateli vzdělávání jsou:
• manažeři
• pracovníci personálního útvaru
82 • ZAČNĚME S ODL
ZAČNĚME S ODL • 83