Tady klikněte

2. 11. Gajdošíková Věra st.
2. 11. Lipus Marek
3. 11. Hellebrand Patrik
6. 11. Jurek Petr
16. 11. Bogoczová Lia
19. 11. Rašíková Olga
24. 11. Pavlat Čestmír
28. 11. Macurová Gabriela
Program sobot a ostatních setkání:
28. 11. Hellebrand René
dopolední bohoslužba
29. 11. Radek Tomáš
5. 11. kázání - br. Pavel Kantor
30. 11. Radová Adéla
Všem oslavencům přejeme krásné narozeniny a hlavně Boží vedení
po celý další rok.
Hospodin se mi ukázal zdaleka: "Miloval jsem tě odvěkou
láskou, proto jsem ti tak trpělivě prokazoval milosrdenství…“
Jeremjáš 31:3
Rozpis zpestření
5.11. Anička Ch. Harastejová A.
píseň Vojta a Marek, báseň Chlebková R.
12.11.
třída „A“
Smílková E.
sborovka, báseň Chromíková L.
19.11.
třída „B“
Doležalová L.
píseň dětí, báseň Lipusová K.
26.11.
třída „C“
Rašík J.
píseň mládeže, báseň Siejová J.st.
12. 11. kázání - br. Daniel Dobeš
19. 11. kázání - br. Jaromír Loder
odpolední shromáždění
15:00 - koncert Pavla Kantora
12:30 - odpoledne tajemníka
MSS pro náš sbor
12:30 - setkání seniorů
26. 11. kázání - br. Ludvík Švihálek
Výbor sboru bude v úterý 1. listopadu v 18.00 hod.
Emailová adresa na příspěvky: [email protected]
Webová adresa sboru: www.casd.cz/radvanice, www.mladezradvanice.webnode.cz,
www.wanblisapa.webnode.cz, www.facebook.com/SborOstravaRadvanice
Uzavírka Náměsíčníku vždy 2. neděli v měsíci.
OKÉNKO ZDRAVÍ
Jablko - král mezi ovocem
Jablko - možná ve vás vyvolá
rozmanité pocity - vůně domácího
maminčina štrúdlu, vzpomínky na
sbírání,
strouhání,
zavařování,
mladší si možná vybaví nakousnuté
jablko a počítačovou firmu. Pro
mnoho lidí jsou jablka ovocem číslo
jedna, i díky velkému množství
druhů, barev a chutí. Pojďme se podívat, proč stojí za to jablka konzumovat.
Přídavek pouhého jednoho jablka denně do jídelníčku sníží hladinu
cholesterolu o 8 - 11%. Každý pokles cholesterolu o 10% s sebou nese
snížení rizika srdečního onemocnění o 20%. Jablka jsou bohatá na
antioxidanty, vitamin C a vlákninu. Jablka z vaší zahrádky obsahují dokonce
o 30% více antioxidantů než ta, která zakoupíte v supermarketech. U osob,
které jedli denně jablko, se vyskytl nižší výskyt rizika některých druhů
rakoviny (nádory hltanu a hrtanu, tlustého střeva a konečníku) a riziko
onemocnění cukrovkou 2. typu se snížil o 30%. Jak jablka dobře skladovat?
Někteří doporučují vlhký sklep, jiní zase obalit kvalitní jablka do novinového
papíru. Jablka by neměla být uložena vedle brambor. Chcete-li zachovat co
nejvíce živin, tak je vhodná chladnička. Je důležité jablka neloupat, slupka
obsahuje 2 - 6x více antioxidantů než dužina. Někteří sníte jablka celá včetně
jádřince, ale semínka jablek obsahují kyanid, takže raději příště bez jádřince.
Ať jsou i pro vás jablka oblíbeným ovocem, jak tomu bylo kdysi ve
starověkém Řecku a Římě.
Recepty
1. Švédský koláč naruby
* 2 lžíce strouhanky
* 4 jablka
* 150 g másla
* 1 hrnek mouky
* 1 hrnek cukru krupice
* 2 velká vejce
* 2 lžičky skořice
* špetka mletého muškátového oříšku
* sůl
Troubu předehřejeme na 180 °C. Koláčovou formu vymažeme tukem
a vysypeme strouhankou. Jablka omyjeme, rozčtvrtíme, vykrájíme jádřince a
oloupeme. Nakrájíme na slabší plátky a poklademe jimi dno koláčové formy.
Smícháme cukr s rozpuštěným máslem, přilijeme rozšlehaná vejce, mouku,
skořici, muškátový oříšek a sůl. Těsto přelijeme přes jablka a formu vložíme
do trouby. Pečeme 45-50 minut.
2. Jablkový crumble
* 5-6 středních jablek
* 80 dkg cukru krupice
* 3 lžíce rozinek
* 3 lžíce vody
* 100 g másla
* 150 g celozrnné mouky
* 80 g hnědého přírodního nebo třtinového cukru
* 1 lžička skořice
* 3 lžíce ovesných vloček
* 4 lžíce loupaných mandlí
Troubu předehřejeme na 200 °C. Zapékací misku vymažeme tukem.
Jablka omyjeme, rozčtvrtíme, oloupeme a nakrájíme na kostičky.
Promícháme je s cukrem a rozinkami. Pečeme podlitá dvěma až třemi lžícemi
vody asi deset minut. Ze studeného másla, mouky, skořice a cukru uděláme
drobenku, přimícháme do ní vločky a na nudličky nasekané mandle.
Předpečená jablka posypeme drobenkou a pečeme dalších 20-30 minut.
3. Lehký bramborový salát s jablky
Bramborový salát patří mezi
nejoblíbenější pokrmy, pojďme si připravit
jeho lehčí variantu:
400 g brambor, 200 g celeru, 200 g
kyselejších jablek (nejlépe zelené odrůdy),
100 g jogurtu, 50g light majonézy, 1 citrón
nebo citrónová šťáva, lžička hořčice, lžička
rajčatového kečupu, mletý pepř, sůl a
pažitka. Brambory si uvaříme ve slupce,
necháme
vychladnout,
oloupeme
a
rozkrájíme na plátky nebo kostičky. Celer uvaříme ve slupce a oloupeme,
osolíme a zakapeme citrónovou šťávou. Nyní si připravíme dresing. Light
majonézu smícháme s jogurtem a dle chuti přidáme hořčici, rajčatový kečup a
špetku mletého pepře. K bramborům přidáme celer ochucený citrónovou
šťávou, oloupaná a nakrájená jablka a vše ochutíme vytvořeným dresingem.
Na vrch ozdobíme pažitkou.
4. Pečená jablka (obdoba jablek v županu, ale méně kalorická)
Náplň: 10 dkg nasekaných nebo nakrájených ořechů, sušené meruňky
nebo rozinky (nejlépe chutnají namočené v rumu)
* 1 lžíce třtinového cukru
* 2 lžíce medu
* trošku másla na spojení
* špetka skořice
Nejdříve ze dvou omytých
jablíček vyjmeme dužninu. V jablku
nám musí vzniknout taková dutina,
kterou naplníme náplní, kterou si
přichystáme. Náplň si vyrobíme
smícháním surovin na náplň. Měla by
vzniknout taková hustší hmota, kterou jablka vrchovatě naplníme. (Jde to
ztuha, ale půjde to.) Poté stačí už jen dát naplněná jablka na předem mírně
vymazaný pekáček rostlinným máslem a dát do trouby. Kde necháme jablka
péct kolem 45 min. Ale radím je raději kontrolovat, protože různé druhy
jablek se pečou různou dobu. Až budou jablíčka upečená (dozlatova), tak je
dáme na talíř, kde je můžeme polít šťávou, kterou „pustila“.
Přejeme dobrou chuť.
INFORMÁTOR
Modlitební týden
Milí bratři a sestry, je před
námi modlitební týden, který
bude probíhat od 5. do 12.
listopadu. Celý týden budeme
společně přemýšlet o Boží
milosti. Ke čtení první přednášky
se sejdeme ve skupinkách.
rozpis skupinek:
Šustkovi - Petřvald,
Smílkovi - Havířov,
Rašíková Eliška - Bartovice,
Siejovi st. - Radvanice
Přeji všem skupinkám i jednotlivcům Boží moudrost a vedení jeho
Duchem při studiu.
Aleš Pletka
Pozvánka
Pomazání – zapomenutá křesťanská zvyklost
V roce 2005 vyšel v Listech o službě článek:
Pomazání - zapomenutá křesťanská zvyklost.
Myslím, že z hlediska pochopení této záležitosti může tento článek hodně
pomoci. Proto ho dávám k dispozici našemu sborovému NÁMĚSÍČNÍKU.
Mark Owen
Je pro nás pomazání prvním, nebo posledním krokem, obracíme-li se na
Pána Boha s našimi zdravotními problémy?
Když uskutečníme pomazání v jeho původně zamýšleném smyslu a
nebudeme s ním počítat jen pro lidi ležící na smrtelném lůžku, můžeme tím
prohloubit důvěru svého sboru k Pánu Bohu.
„Je někdo z vás nemocen? Ať zavolá starší církve, ti ať se nad ním modlí
a potírají ho olejem ve jménu Páně. Modlitba víry zachrání nemocného, Pán
jej pozdvihne, a dopustil-li se hříchů, bude mu odpuštěno.“ (Jk 5,14.15)
Bill a Jennifer toužili po dítěti, ale Jennifer nemohla otěhotnět. Lékaři
zjistili nádor, který bylo třeba operativně odstranit. Zásah však nebyl bez
rizika a mohl pro ni znamenat i trvalou bezdětnost. Jennifer chtěla tuto
záležitost vložit do Božích rukou. Proto požádala kazatele a výbor sboru o
pomazání. V modlitbě prosila Pána Boha, aby jí i jejímu manželovi daroval
radost z vlastních dětí. Pomazání se stalo pro všechny zúčastněné velkou
zkušeností, která je naplnila důvěrou, vnitřním pokojem a jistotou, že Pán
Bůh má vše ve svých rukou a že Jennifer požehná. Chirurgický zákrok se
zdařil. Po dvou letech se Jennifer a Billovi narodil chlapeček.
To je jen jedna ze zkušeností, které jsem získal při provádění pomazání.
Je krásné prožívat radost, když Pán Bůh koná zázraky. Žel, že představa
pomazání v mnohých vyvolává rozpaky. Protože pomazání nechápou
správně, raději se snaží obejít bez něho.
Když se ptám nemocných členů, jestli už mysleli na pomazání, často
zvážní a odpoví: „To je se mnou až tak zlé?“ Nevím, čím to je, že v našich
sborech se o pomazání uvažuje až jako o posledním kroku, když je někdo na
smrt nemocný, místo toto, abychom v něm viděli první krok, jak se obrátit se
svými zdravotními problémy na Pána Boha. Může to také být jeden z důvodů,
proč k zázraku uzdravení dochází v církvích jen tu a tam. V mnoha případech
se s pomazáním čeká až na poslední chvíli a tak s ním neprožíváme skoro
žádné zkušenosti. Protože uzdravení prožíváme jen zřídka, váháme také
prosit o pomazání a tak máme k tomuto aktu málo důvěry.
Je to jak začarovaný kruh, který nakonec způsobuje, že k pomazání
nemáme důvěru. I když se dnes pomazání provádí ve sborech skutečně jen
zřídka, existují sbory, které prožily s tímto obřadem jedinečné zkušenosti. Je
to tam, kde členové sboru jsou vedení k tomu, aby s na Pána Boha obraceli už
v počátečním stadiu nemoci – dříve než se všechny ostatní snahy ukáží jako
marné.
V minulých letech jsem nejen slyšel, ale i sám prožil, že byly uzdraveny i
takové nemoci, jako je nádor mozku, žilní otoky, oční nemoci, astma, deprese
a jiné fyzické, duševní a duchovní nemoci. Členové jsou zpravidla udiveni,
když slyší, že mají být pomazáni i ti, kdo nejsou smrtelně nemocní.
Kdy se tedy má pomazání provádět? Podle Jakuba – když „je někdo z vás
nemocen“. Nemoc zahrnuje celou naši lidskou existenci. Platí to pro smrtelně
nemocné, ale také pro projevy ochrnutí, bolesti páteře, deprese a jiná
psychická postižení. Pán Bůh nás vybízí, abychom ho při pomazání prosili o
pomoc ve všech zdravotních problémech.
Pozoruhodné příklady:
1. Chronický kašel Ellen G. Whiteové
„Řídila jsem se podle pokynu u Jk. 5 a poprosila jsem bratry, aby se za
mne modlili“ (Spiritual Gifts, sv. 2, str. 97)
2. Nemocný Henry White
Malý chlapec byl velmi nemocný a zápasil se smrtí. James White ho
pomazal, modlil se za něj a vložil na něj ruce ve jménu Pána (2 SG, str.
105, 106)
3. Dítě Leonarda Hastingse
Toto dítě ve věku osmi týdnů neustále křičelo. Bratr a sestra Whiteovi ho
pomazali, modlili se – a dítě se zklidnilo. (2 SG, str. 110, 111)
4. Zánět paže sestry Templeové
Zánět byl tak silný, že se s její paní nedalo pohnout. Bratr a sestra
Whiteovi pomazali paži olejem a modlili se. Bolest a zánět zmizely ještě
během modlitby. (2 SG, str. 109,110)
Ve sborech, kde se pomazání provádí, je do této služby zapojen kazatel i
výbor sboru. Je zde vidět moc Ducha svatého během modliteb – často
provázených slzami – za ty, kdo jsou pomazáni; ti přitom často pocítí vnitřní
pokoj. I když třeba nebyli fyzicky uzdraveni, dosvědčovali, že jejich vnitřní
vztah ke Kristu vzrostl. Proč tedy tak málo nemocných prosí o pomazání?
Může to být z neznalosti průběhu pomazání. Mnozí členové církve vůbec
nechápou, oč přitom jde. Dokonce i kazatelé někdy mají o pomazání
nesprávné představy.
Nedávno mne navštívil jeden člen z místa, kde jsem dřív pracoval a
mluvil o svých silných bolestech v zádech. Povzbudil jsem ho, aby se obrátil
na svého kazatele a požádal o pomazání. Když to udělal, jeho kazatel mu
s úsměvem odpověděl, že se mu ještě zdaleka nedaří tak zle, aby musel být
pomazán.
Někdy o prosbě o pomazání brání i pýcha. Mnozí si připadají trapně
poprosit zodpovědné členy sboru o pomoc v nemoci. Možná, že nemoc
chápou jako znamení své slabosti, nebo se raději chtějí s nemocí vypořádat
sami.
Jiní se zase domnívají, že dnes už pomazání nemá takový význam jako
před sto lety. Poukazují na to, že dnes máme v případě nemoci dobrou
lékařskou péči, takže se nemusíme obracet k těmto starým zvykům. Mají za
to, že Pán Bůh nám dal cenné zdravotní poselství, takže je správnější se ho
držet. Žel, že mnozí natolik vkládají svou důvěru do zdravotnických
zařízením že ztrácejí pocit závislosti na Pánu Bohu.
Někteří členové církve se mě ptají? „Proč bych se měl nechávat pomazat?
Pokud Pán Bůh chce, abych se uzdravil, pak může odpovědět na modlitby
moje i ostatních. Nevěřím, že Pán Bůh, aby mohl vyslyšet mé modlitby o
uzdravení, ode mne očekává, že budu svolávat členy výboru sboru a tím je
připravovat o čas. Pán Bůh přece není tak vybíravý!“ Často říkám, že na to
nemohu odpovědět, ale že v Bibli je zpráva, která mi pomáhá pochopit, proč
je pomazání klíčem k uzdravení.
V Nu 21,4-9 čteme, jak Izraelity na poušti štípali jedovatí hadi. Mnoho
jich zemřelo. Pán Bůh pak přikázal Mojžíšovi“ Udělej si hada Ohnivce a
připevni ho na žerď. Když se na něj kterýkoli uštknutý podívá, zůstane na
živu.“(v. 8.9) Tento příběh nemá z racionálního hlediska žádný smysl. Had
na žerdi nemůže nikoho uzdravit z uštknutí hadem. Stejně tak nemůže nikoho
uzdravit ani pomazání. Tento akt sám v sobě nemá žádnou sílu. V obou
případech je však klíčem důvěra v Pána Boha. Když to Pán Bůh přikázal,
proč bychom o tom měli pochybovat? To, že nedostáváme požehnání Pánem
Bohem nabízená, je důsledkem nedostatku důvěry v Pána Boha. Právě
nedostatek důvěry v Pána Boha znamenal tehdy na poušti smrt. Dnes nám
nedostatek důvěry v Pána Boha brání podrobit se aktu nabízenému v Božím
slově a prožít úlevu v naší nemoci. Proč má někdo trpět nemocí a nenechat se
pomazat? Proč váháme s uposlechnutím tohoto pokynu? Dobré myšlenky
k tomuto tématu najdeme v kapitole Modlitba za nemocné v knize Cesta ke
zdraví od Ellen G. Whiteové.
Pouč sbor o pomazání. Povzbuď členy, aby tuto Boží nabídku přijali.
Pusť se do potřebných příprav k pomazání nemocného a dej ve svém životě
prostor Božímu působení. Važ si služby pomazání a uvidíš, jakým způsobem
bude Pán Bůh působit. Je načase, aby Adventisté sedmého dne zakusili moc
Ducha svatého při provádění pomazání nemocných.
RADY PRO LIDI, KTEŘÍ ŽÁDAJÍ O POMAZÁNÍ
Je třeba, aby nemocný člověk zval výbor sboru k sobě? Ten, kdo chce
prosit Pána o uzdravení, by členy výboru svolat měl. Mnozí si myslí, že o
pomazání se má požádat až při smrtelné nemoci, když už byly vyčerpány
všechny ostatní možnosti. Ovšem Bible říká: „Je někdo z vás nemocen? Ať
zavolá starší církve, ti ať se nad ním modlí a potírají ho olejem ve jménu
Páně.“ (Jk 5,14)
Pro sbor je požehnáním, když výbor koná tuto službu pro ty, kteří mají
vážnější problému. Samozřejmě, není důvod k pomazání při jakékoli lehké
nemoci. „Proč jsou lidé tak málo ochotni důvěřovat Tomu, který stvořil lidi a
může dotykem, slovem či pohledem uzdravit každou nemoc? … Pán nám dal
slovy apoštola Jakuba jednoznačné pokyny, co máme činit
v nemoci.“(Counsels on Health, str. 457) I ten, kdo je podroben lékařské péči,
se má předně obracet na Pána.
Koho je třeba zavolat?
Mnozí lidé mají pocit, že kdyby požádali o pomazání, okrádali by
kazatele a členy výboru o čas. Ale kazatel a členové výboru by nikdy
pomazání nemocných neměli považovat za obtěžování. Jejich úkolem je
lidem pomáhat. Starají se o lidi a chtějí, aby jim bylo dobře. I pro ně samotné
se taková služba stane požehnáním.
Kdo je při pomazání přítomen?
Kazatel, členové výboru, manželský partner. Nemocný může požádat, aby
byli přítomni jeho blízcí přátelé a modlili se za něj. Je možné pozvat také
někoho z těch, kteří už byli pomazáni.
Kde se pomazání provádí?
Zpravidla ve sboru nebo v bytě nemocného člověka. Ve zvláštních
případech je to možné i v nemocnici.
Co dělat, když si člověk svou nemoc způsobil sám?
Většina nemocí má svou příčinu v našem životním stylu a v našich
zvyklostech. Pán Bůh je ochoten nám odpustit, když mu vyznáme hříchy,
které naše problémy způsobily. Žalm 107 líčí působení Boží milosti. Říká se
v něm, že hříšníci pro své přestoupení trpí a onemocní až na smrt. Ala pak je
k tomu ve verších 19 a 20 dodáno: „A když ve svém soužení úpěli
k Hospodinu, zachránil je z tísně: seslal slovo své a uzdravil je, vytáhl je
z jámy.“
Může se nemoc znovu vrátit poté, co byl člověk uzdraven?
Pokud nemoc způsobily špatné životní návyky a člověk se k nim znovu
vrátí, pak se často vrátí i nemoc. Když člověk zůstává v úzkém společenství
se svým Pánem, řídí se v životě jeho vedením, pak i jeho uzdravení bude
spíše trvalé.
A co když k uzdravení nedojde?
Především je třeba nemocnému ukázat na to, že udělal to, co radí Boží
slovo – požádal o pomazání.
Pán Bůh někdy dává uzdravení postupně. Někteří byli zbaveni bolestí.
Jiným pomohla lékařská péče. Další se museli podrobit operaci. Ale někteří
na této zemi nebyli uzdraveni. Uzdraveni budou až při novém stvoření.
Členové výboru by nikdy neměli zpochybňovat upřímnost nemocného,
když k uzdravení nedojde. Když děláme, co Pán Bůh přikázal, dotyčný
prožije požehnání v každém případě.
Je třeba podrobně zveřejňovat povahu nemoci?
Nemocný nemusí podrobně vysvětlovat, proč chce být pomazán. Kazatel
i členové sboru by měli v každém případě respektovat jeho soukromí. Aby se
však mohli za něj modlit, musí rámcově vědět, jaký má problém a jaké jsou
jeho hlavní potíže.
Jak pomazání probíhá?
Nejdřív kazatel vysvětlí, co pomazání nemocných znamená. Dále je třeba
dát nemocnému příležitost, aby řekl, proč žádá o pomazání. Pak ti, kdo se
k pomazání sešli, pokleknou okolo něho. Nemocný by měl mít možnost
(pokud to jeho zdravotní stav dovoluje) sám prosit o své uzdravení jako
první. Pak každý z přítomných členů poprosí o uzdravení. Poslední se
pomodlí kazatel a potře čelo nemocného olejem. Pokud je to možné, ukončí
se obřad zpěvem jedné nebo dvou písní.
Proč kazatel pomazává olivovým olejem?
V biblických dobách byl olej symbolem Ducha svatého.
Má být nemocný pomazán až tehdy, když ho nemoc skolí a ulehne?
Vůbec ne! Pomazáni byli lidé trpící depresemi, sužováni špatnými zvyky,
psychicky postižení, i ti, kteří se cítili zvlášť znepokojováni satanem.
Jak se má člověk na pomazání připravovat?
O tom hovoří Ž 66,18: „Kdybych se snad upnul srdcem k ničemnosti, byl
by mě Panovník nevyslyšel.“ Každý vědomý hřích by měl být vyznán.
Prosme Boha, aby nám pomohl hřích překonat. Pán Bůh nám nemůže žehnat,
když zůstáváme ve svých hříších. „Pokud někdo, kdo chce být uzdraven,
ublížil svému bližnímu, má se nejprve s dotyčným člověkem opět usmířit.
Kdo pomlouval, kdo rozséval neshodu v rodině, sousedství nebo mezi
sourozenci ve víře, kdo způsobil odcizení nebo nesprávným jednáním
ovlivňoval druhé k hříchu, ať to vyzní Pánu Bohu i těm, kterým uškodil …
Jestliže byly nepravosti napraveny, smíme s radostí a důvěrou předkládat
potřeby nemocného tak, jak to Boží Duch vnukne.“ (Cesta ke zdraví a životní
harmonii, str. 148)
Když člověk cítí, že nevítězí v problémech svého hříchu, může se to také
stát náplní modliteb při pomazání. Ježíš má moc uzdravit ze všech problémů.
Důvěřujme jemu i jeho milosti. Je-li víra slabá bude pomazáním posilněna.
Pán Bůh chce, aby se nám vedlo dobře, lépe, než si dokážeme přát a
představit.
Spolu se zkoumáním srdce a vyznáním hříchu by nemocný měl přemýšlet
o slovech v Jk. 5,13-16 a Ž. 107,17-20. Měl by si také přečíst kapitolu
Modlitba za nemocné v knize Cesta ke Zdraví a životní harmonii i slova Ž.
66,18 a 41,10.
Pokud má nemocný nějaké další otázky, ať se obrátí na výbor sboru nebo
na svého kazatele. Ať nepřestává zkoumat své srdce, modlit se a přemýšlet o
Božím slově. „Modlím se za tebe, milovaný, aby se ti ve všem dobře dařilo a
abys byl zdráv – tak jako se dobře daří tvé duší.“ (3.J. 2)
(překlad E. Štěrba)
Mark Owen je pseudonym. Autor tohoto článku nechce být považován za
experta v otázkách pomazání. Chce spíše čtenáře povzbudit, aby se tímto
tématem sami zabývali.