Radniční listy 02/2015

ZPRAVODAJ
MĚSTA PLZNĚ
ROČNÍK XX
únor 2015
V Doubravce
Plzeň rozzáří
vznikne dětské
vodní hřiště
Festival
světla
Kočky
strana 3
strana 4
strana 7
zpívají a tančí
v Novém divadle
Vědeckotechnický park se zvětšil
Město Plzeň dokončilo stavbu poslední
části vědeckotechnického parku. Areál
se od loňského listopadu zvětšil o dalších více než dva tisíce metrů čtverečních provozních ploch a původní záměr
projektu a územní kapacita je tak prozatím naplněna. Třetí etapa byla financována ze 75 procent z dotace poskytnuté
Evropskou unií. Realizace této části
výstavby si vyžádala zhruba 70 milionů
korun. Dva nové objekty vědeckotechnického parku v blízkosti Západočeské
univerzity v Plzni a průmyslové zóny
Borská pole začaly firmy využívat od začátku letošního roku. V obou budovách
s podzemním parkováním mají firmy
nyní možnost využít laboratoře, kanceláře a zkušební prostory. Prvními ná-
jemci jsou společnosti MBtech Bohemia
a TGE Transmission.
Vědeckotechnický park v současnosti
nabízí přibližně 11 500 metrů čtverečních
ploch k pronájmu, náklady na jejich vznik
si vyžádaly zhruba půl miliardy korun.
Tento úspěšný projekt již poskytl zázemí
více než 50 firmám. Je příležitostí pro začínající i etablované společnosti, které mohou v areálu realizovat své aktivity. „Prostřednictvím vědeckotechnického parku
město podporuje podnikatele poskytnutím zázemí a infrastruktury vysokého
standardu v atraktivní lokalitě s možností
využití širokého portfolia navazujících specializovaných služeb,“ říká ředitel organizace Útvar koordinace evropských
projektů města Plzně Erich Beneš.
O pronájem mají zájem například společnosti podnikající v oblasti strojírenství, automobilového průmyslu a elektrotechniky. Prioritou projektu je přispět
ke vzniku a růstu inovačních firem v regionu, podpořit rozvoj spolupráce mezi
podnikatelskou sférou, vědeckými organizacemi a univerzitou, napomoci komercionalizovat výsledky výzkumu a vývoje a vytvořením vysoce kvalifikovaných
pracovních míst udržet kvalitní studenty
v regionu. „Vědeckotechnický park se stává motorem růstu oborů s vysokou přidanou hodnotou a nových technologií
a plánuje se úzká spolupráce se čtyřmi
výzkumnými centry v nedalekém univerzitním areálu,“ dodává Erich Beneš.
(red)
Pro plzeňské seniory se chystá nový cvičební projekt
Buď Fit Seniore aneb Jedeme dál se jmenuje nový projekt, který nabídne Plzeňanům
ve věku od 55 let pravidelné a pro ně vhodné
cvičení pod vedením profesionálů, a to nikoli
nárazově, ale v průběhu celého roku. Velkým
benefitem má být cvičení venku na čerstvém
vzduchu ve vybraných a k tomu určených lokalitách městských parků, lesoparků a lesů.
„Pravidelné cvičení je prokazatelně prevencí
stařecké demence a Alzheimerovy choroby.
Má pozitivní efekt na mozek, protože napomáhá jeho okysličování. A navíc fyzická aktivita zlepšuje náladu. Většina lékařských studií potvrzuje, že senioři, kteří zůstali fyzicky
aktivní, jsou i v pokročilém věku v dobré du-
ševní kondici,“ připomíná Alena Hynková,
vedoucí odboru sociálních služeb magistrátu. Pro seniory bude připraveno několik aktivit, které se navzájem propojují a kombinují,
jako jsou například nordic walking, cvičení
na fitness hřištích, s velkými míči, zdravotní
cvičení nebo sportovní hry seniorů.
Projekt inicioval první městský obvod
a podílí se na něm magistrátní odbor sociálních služeb i další subjekty, například Plavecká škola Slávie VŠ Plzeň. Jako inspirace posloužil podobný projekt v Praze Buď Fit Seniore pod vedením zakladatele a dlouholetého
profesionála v oblasti fitness Davida Hufa.
Díky spoluúčasti magistrátního odboru so-
ciálních služeb má být projekt dostupný i pro
seniory z jiných částí Plzně. První městský
obvod má na svém území vytvořeny rekreačně kondiční okruhy, které hodlá v rámci projektu využívat. Také by zde chtěl vybudovat
hřiště pro další aktivity seniorů. Cvičit by se
mělo i ve velkém sále bazénu na Lochotíně.
Podrobné informace o dílčích aktivitách
získají zájemci přímo na odboru sociálních
služeb magistrátu, na telefonu 378 033 357
či na e-mailu [email protected]
a rovněž v plaveckém areálu na Lochotíně
na telefonu 734 253 484. Uvedených kontaktů lze využít pro předběžné přihlášení.
(red)
Největší videomapping v České republice patřil k vrcholům zahajovacího ceremoniálu
projektu Plzeň – Evropské hlavní město kultury 2015, který zhlédly tisíce návštěvníků.
Součástí programu byl dále přechod švýcarského provazochodce Davida Dimitriho po
laně od františkánského kláštera na ochoz katedrály svatého Bartoloměje, rozeznění
nových zvonů a vystoupení 150 českých a zahraničních umělců. Foto: Eva Kriegerová
ROZHOVOR
Karel Ježek: Chceme porozumět lidskému mozku a paměti
Strohá vědecká pracovna s počítači a minimem nábytku, na stěně rozměrná malba
s modrým kruhem vpíjejícím se do bílé nazvaná Prázdnota Nebe od Radky Ježkové,
výtvarnice a manželky. „Ještě zde od mé
choti mám dyptich ‚Bolesti svatby‘, ale
o těch raději podrobnosti nesděluji,“ směje
se Karel Ježek, který vede Laboratoř experimentální neurofyziologie v Biomedicínském centru Lékařské fakulty Univerzity
Karlovy. Rodilý Plzeňan působil sedm let
na Kavliho institutu pro systémové neurovědy při Centru pro výpočetní neurovědy
univerzity v Trondheimu v Norsku v týmu
May-Britty a Edvarda Moserových, loňských držitelů Nobelovy ceny za lékařství a
fyziologii. V Biomedicínském centru nyní
působí právě rok.
Kde jste v Plzni vyrostl? Plánoval jste,
že se někdy vrátíte?
Vyrostl jsem na Lochotíně. Na zdejší lékařské fakultě jsem vystudoval a pak vyrazil do světa. Ale nikdy bych se nenadál, že
se vrátím. Teď pracuji přímo u svahu, který
byl pro nás s bratrem a kamarády nejlepším místem pro sáňkování široko daleko.
Návraty jsou zvláštní věc, stará místa viděná novýma očima.
Karel Ježek, vedoucí Laboratoře experimentální neurofyziologie v Biomedicínském
centru Lékařské fakulty Univerzity Karlovy, se vrátil po letech do Plzně.
Co vás k tomu přimělo?
Touha po návratu do Čech a kvalitní nabídka od vedení fakulty. Situace
v přístupu k vědě se změnila, instituce
začínají vyžadovat kvalitní, se světem
plně srovnatelný výzkum. Značná část
financí na vědu z evropských zdrojů navíc neskončí v Praze, ale jde do regionů.
V České republice proto začaly vznikat
četné vědecké ústavy, jež bylo potřeba
kvalitně personálně obsadit, protože až
bruselské zdroje ukončí podporu, musí
se uživit samy, což v této malé zemi s podhodnoceným státním rozpočtem pro
vědu není jednoduché. A tak se začali
oslovovat i lidé v zahraničí. Nejlépe Češi,
kteří stáli o návrat, ale podmiňovali jej
dobrými podmínkami pro svůj výzkum.
V tomto smyslu jsem začal z Norska
jednat s Plzní, a když jsme se domluvili na startovních podmínkách, plácli
jsme si.
Jaké podmínky biomedicínské centrum nabídlo?
Základní vybavení, tým a provozní
prostředky na první tři roky. Není to ale
jen o financích. Klíčové je klima uvnitř fakulty, kde v posledních letech podstatné
věci nabraly svěží kurz. Výsledkem je vy-
budování Biomedicínského centra s jasnou vizí a ambicemi. Vědec v jistém momentu života chce založit vlastní laboratoř. Když pak navíc cítíte vstřícnost od
kolegů napříč celou institucí a respekt
k tomu, čím se zabýváte, tak těžko hledat příhodnější pracovní podmínky.
Jak se vám skládal a skládá tým spolupracovníků?
Není to jednoduché, je se co učit.
Moc si cením zájmu mladých lidí věnovat se vědě a snažím se je podpořit.
Zároveň tato činnost není pro každého,
nestačí jen být chytrý a pracovitý. Zásadní je kreativita, odhodlání či zvláštní
forma zatvrzelosti, nenechat se odradit
neúspěšným experimentem, ale zároveň
schopnost přijmout fakt, že se člověk ve
svých hypotézách může mýlit a zkoušet
to znovu z jiných směrů. Každá pozice
v laboratoři vyžaduje něco jiného. Kupříkladu výroba mikroelektrod je doslova šperkařská práce a máme obrovské štěstí na kolegyni, která k nám
přišla z Prahy. Postgraduální student
je ze Slovenska, a přestože vzděláním
lékař, je zběhlý v matematické analýze
a programování. V týmu se musíme navzájem doplňovat.
Spolupracujete i nadále s manželi May-Brittou a Edvardem Moserovými?
Pořád nám pomáhají, například s přenosem technologií. Spolupráce funguje
skvěle.
Nebylo vám líto, že odcházíte z jejich
týmu?
Od začátku bylo jasné, že tam nezůstanu natrvalo. Zavedený model je ten, že
zůstávají jen šéfové a technici, ostatní přicházejí a odcházejí. Často jsme si s kolegy
v té fázi kariéry připadali jako žoldnéři.
Mezi 30. a 40. rokem života vystřídat několik laboratoří po světě a pak založit vlastní.
Ne vždy se poštěstí vrátit se do vlasti a zároveň moci plnohodnotně pokračovat.
A teď mi prosím laicky vysvětlete, čím se
vlastně zabýváte?
Zajímá nás paměť. To, jak je organizována na úrovni jednotlivých mozkových
buněk a jejich komunikačních okruhů. Je
to oblast, ve které si s klasickými paměťovými testy nevystačíme. Ty ukazují jen výsledek nesmírně komplexní činnosti mnoha center najednou. Pro rozkrytí onoho
hodinového stroje je nutno do něj vstoupit
a ne jen hledět na rafičky. Pochopit mechanizmy, které mozek k paměti používá.
Pokračování na straně 2
S T R ANA 2 / únor 2015 Předměstský dům v Lochotínské ulici skrývá historický unikát
Překvapením během obnovy lusthausu byl nález záklopových malovaných stropů
Nejstarší plzeňský lusthaus skrývá ve
svém jádru předměstský dům, který se nachází v Lochotínské ulici 24. Kdysi se mu
říkalo Lerchenfeldovský nebo U Táborů.
Nyní patří soukromým majitelům, s nimiž
se město spojilo při záchraně této cenné
budovy. „V minulosti se v areálu nacházela
Bolevecká karosárna, pak byl vrácen v restituci a teď jej vlastníme my. Opravy jsou
ale velice finančně náročné,“ říká Tomáš
Hříbal, jednatel společnosti, které objekt
patří. „V celkovém řešení představuje dům
památkově hodnotný doklad historické
zástavby Severního Předměstí,“ uvádí Petr
Bukovský z odboru památkové péče magistrátu. Restaurátoři díky finanční podpoře
města především obnovili mimořádně hodnotné malované záklopové stropy původního lusthausu včetně barokních omítek severního průčelí domu. Podařilo se opravit
také soubor kamenných okenních a dveřních ostění severního traktu. „Město se
kromě restaurátorských prací podílelo
částkou zhruba 1,13 milionu korun na statickém zabezpečení domu, na obnově jeho
střechy a na rekonstrukci severní pavlače,
to vše za dílčí podpory Plzeňského kraje
a Ministerstva kultury,“ připomíná Petr
Bukovský. Veškeré práce se uskutečnily
v letech 2008 až 2013. Celkové náklady
na obnovu kulturní památky přesáhly dva
miliony korun.
Původně měl být unikátní historický
objekt zbrourán. Ještě v roce 1985 počítal územní plán města s plošnou asanací
Severního (dříve Saského) Předměstí za
řekou Mží u historického jádra. Tehdejší
zástavbu měla zcela nahradit nová. Památková ochrana se vztahovala pouze na
dva objekty, Tušnerovský dům v Lochotínské ulici 35 a předměstkou venkovskou
usedlost Na Roudné 12. „Boris Skřivan,
vlastník objektu v Lochotínské ulici 26, již
tehdy svým dopisem Národnímu výboru
města Plzně inicioval přehodnocení záměru asanace tohoto území a mezi budovami
s historickou hodnotou jmenoval i bývalý
dvůr U Táborů v Lochotínské 24,“ upozorňuje Petr Bukovský.
„Překvapením během obnovy lusthausu byla existence záklopových malovaných stropů. První byl objeven v roce 2008 nad patrem v severním traktu
souvisejícím se zastřešením pavlače. Potom odborníci odkryli dekorativní úpravy i na jejím podhledu. Sondy zjistily
také barokní omítky na průčelí. V roce
2010 pak průzkum restaurovaného
stropu nad patrem odhalil původní podobu konstrukce. Ukázalo se, že strop
Malovaný strop nad pavlačí a barokní omítky severního průčelí domu v Lochotínské ulici
24 po dokončení rekontrukce.
Foto: archiv
byl součástí střechy lusthausu a pokračoval i před jižní průčelí. Dále bylo objeveno torzo malovaného stropu v severní části nad přízemím. Tyto nálezy
a další fragmenty barokních omítek na
fasádách potvrdily, že se jedná o unikát,
který nemá v Plzni obdoby,” zdůrazňuje Petr Bukovský. Na základě výsledků
podrobného průzkumu části dřevěných
konstrukcí stropů lze odhadovat, že výstavba lusthausu se uskutečnila kolem
roku 1725. „Objekt kryla mansardová
valbová střecha s dřevěnými šindeli.
Jeho vnější plášť a interiér byly bohatě barevně dekorovány. Všechny tyto
úpravy nesou jeden autorský rukopis.
Stavitele ani umělce, který se podílel
na výzdobě, však neznáme,“ připomíná
Petr Bukovský.
Okolí lusthausu vypadalo dříve zcela jinak než nyní. Před budovou jižním
směrem k ulici a ke vstupnímu portálu
se nacházely hospodářské budovy, které
sloužily jako sklady, chlévy, černá kuchyně a zřejmě i řemeslná dílna. „Středová
ulička končila schodištěm vedoucím na
pavlač. Úroveň terénu kolem objektu
byla ze strany dnešní Lochotínské ulice
přibližně o tři čtvrtě metru níže, než je nynější chodník.
(red)
Noví náměstci a radní představují záměry ve svých resortech
Co všechno spadá do vaší působnosti?
Jaké jsou vaše priority během nadcházejících čtyř let? Jak se ve svém volném
čase odreagujete od práce na radnici?
To jsou tři otázky, které redakce
Radničních listů postupně pokládá
členům Rady města Plzně. V tomto
vydání odpověděli Petr Náhlík (KDU-ČSL), náměstek pro oblast dopravy
a životního prostředí, Pavel Šindelář
(ODS), náměstek pro oblast technickou a Michal Dvořák (bez politické
příslušnosti, za hnutí Občané patrioti), radní pro oblast podpory podnikání a sportu.
Petr Náhlík
1) Jako radnímu de
facto všechno, protože rada je výkonným orgánem obce
v oblasti samostatné působnosti. Jako
náměstek mám zastupitelstvem svěřenou odpovědnost
za činnost města v oblasti dopravy a životního prostředí. Městská rada není
vládou s jednotlivými ministry, ale rozhoduje společně o mnoha podstatných
věcech v životě Plzně a jejích občanů.
Náměstci a radní jsou především ga-
ranty věcné správnosti předkládaných
materiálů.
2) Prioritou, ať chci nebo nechci, je
splácení závazků města, zejména z období 2010 až 2014. Také se zaměřím na
vytváření podmínek pro mladé rodiny,
důstojný život sociálně potřebných či
handicapovaných, podporu služeb poskytovaných neziskovými organizacemi
v oblasti sociální, kulturní, životního
prostředí, výchovy dětí a mládeže. Cílem
je město jako dobré místo k žití. V pozici
náměstka pro oblast životního prostředí
chci, aby město ku prospěchu svých občanů lépe využívalo rekreační potenciál
údolí plzeňských řek, rybniční soustavy a městských lesů a hodlám přispět
k omezení zdrojů znečištění životního
prostředí. Chci dokončit přípravu západní části okruhu, což je krajská silnice
v úseku Křimice – Radčice – Košutka, a východní části okruhu, kterou je silnice
I/20 v úseku Plaská – Jateční, v polích
mezi Mikulkou a železniční tratí od Bílé
Hory k Bolevci. Mojí prioritou je i rozvoj veřejné dopravy jak ve městě, tak
v plzeňské aglomeraci včetně přestupních uzlů a záchytných parkovišť či parkovacích objektů. Od roku 1990 se důsledně
věnuji problematice cyklostezek a lávek.
3) Jako otec tří dětí se snažím alespoň tu
malou část dne, která mi po večerním ná-
vratu domů zbývá, věnovat vlastní ženě
a dětem. K odreagování během týdne mi
pomáhá zahrada, po vzrušených politických jednáních je nejlepší přehazovat
kompost. Víkendy dělím mezi rodinu,
farnost, skauty a trampy. Loni v lednu
jsme s kamarády založili old skautský
oddíl a teď společně opravujeme klubovnu pro mladší skauty a jezdíme na vandry.
Plzeň do majetku města a schválení nového územního plánu. Rád bych, aby
město Plzeň mělo již v roce 2016 nový
územní plán schválený.
3) Ve svém volném čase se věnuji hlavně rodině a malému synovi. Rád cestuji a poznávám nové končiny. Největším odreagováním jsou pro mne chvíle
s rodinou, s přáteli, třeba i u dobrého
vína.
Pavel Šindelář
1) Do mé působnosti spadá zejména Technický úřad
Magistrátu města
Plzně, z něhož mi
kompetenčně podléhá odbor stavebně správní, odbor
rozvoje a plánování, odbor investic
a odbor správy infrastruktury. Dále dohlížím na chod Útvaru koncepce a rozvoje. Jako technický náměstek mám v gesci Plzeňskou teplárenskou a Vodárnu Plzeň. Nově do mé kompetence spadá i Správa informačních technologií.
2) Mezi mé priority pro příští čtyři roky
patří zejména dokončení projektové přípravy propojení Severního Předměstí
s centrem a úspěšné převzetí Vodárny
Michal Dvořák
1) Moje resortní
oblast jako radního
města Plzně zahrnuje sport a využití
volného času, podporu podnikání, zejména komunikaci
s podnikatelskými
sdruženími, dále
pak koordinaci spolupráce města a společností v příslušné
oblasti. Dohlížím na činnost městských
příspěvkových organizací a právnických osob s majetkovou účastí města,
a to s Nadací sportující mládeže, Vědeckotechnickým parkem Plzeň a World
Trade Center Pilsen.
2) Mezi mé priority v současné době
patří zpracování dvou koncepcí. První
se zabývá sportem v Plzni. Jak určitě
sami pozorujete, dnešní společnost je
pohlcena moderními technologiemi,
jako jsou počítače, notebooky nebo tablety. Tato zařízení velmi ráda používá
dnešní mládež a na zdravý pohyb jí tak
zbývá čím dál tím méně času. Vše se posléze projeví na našem zdraví ve věku,
kdy už jsme dospělí, a o to hůře se nám
na zdravém životním stylu pracuje.
Rád bych přivedl všechny opět ke sportu, především děti a mládež. Do tohoto
procesu jsou zapojeni odborníci a organizace podílející se v současné době na
rozvoji sportu a sportovní infrastruktury v našem městě, od nichž můžeme získat aktuální informace k dané problematice. Můj resort zahrnuje
i podporu podnikání, a proto je mojí
prioritou rovněž příprava koncepce,
která v Plzni chybí. Rádi bychom se
zaměřili na několik okruhů, mezi které
patří oboustranný vztah města a podnikatelů. Důležitým odvětvím je také
školství a technické vzdělávání a nelze
opomenout ani nezaměstnanost.
3) I když už jsem pověsil brusle na hřebík, pohyb stále potřebuji. Je to skvělá
možnost, jak se odreagovat a vyčistit si
hlavu. Několikrát týdně cvičím v posilovně a boxuji a samozřejmě se ve volném čase věnuji své rodině, která mě
podporuje.
(red)
ROZHOVOR
Karel Ježek: Chceme porozumět lidskému mozku a paměti
Pokračování ze strany 1
A jak?
Nejprve registrujeme aktivitu jednotlivých
buněk, které za paměťové funkce zodpovídají. Má podobu nervových elektrických
vzruchů, které zachycujeme prostřednictvím
mikroelektrod tenčích než vlas, to abychom
se k buňkám bez poškození přiblížili a „odposlouchali“ jejich komunikaci. Tento miniaturní signál zesílíme a získáme záznam
vzruchů charakteru nul a jedniček. Pak následuje analýza signálu, je nutné jej dekódovat.
V některých paměťových strukturách to dokážeme velice úspěšně, i díky zmíněným „nobelistům“. Společně jsme navrhli metodu,
která umožní přímo sledovat a rozkódovat
proces rozpomínání se. Popsali jsme základní kinetiku přechodu z jednoho paměťového
stavu do jiného. Povedlo se to zatím v jedné
neuronové síti oblasti mozku, o níž věříme,
že se tam paměť formuje. Nevíme ale, jak se
vybavení paměti šíří do dalších mozkových
struktur. A to nyní začínáme studovat v naší
laboratoři.
Které nemoci má váš výzkum pomáhat
léčit?
Spíše bych řekl, které nemoci usilujeme
pochopit. Nabízí se Alzheimerova choroba a
schizofrenie.
Kam byste chtěli dospět?
K prokázání hypotézy o vzájemném
propojení jistých mozkových eeg rytmů
a komunikace mezi různými částmi moz-
Karel Ježek při práci v laboratoři.
ku při vybavování si vzpomínek. Pokud
se ukáže hypotéza správná a že poruchy
těchto rytmů hrají významnou roli při
rozvoji Alzheimerovy demence, mohli
bychom přemýšlet o experimentální terapii. Zatím je to sice divoká spekulace,
ale mozkové rytmy každopádně vnější
stimulací ovlivňovat lze. Podobně jako
například u kardiostimulace. Uvidíme,
je to běh na dlouhou trať. Motivace je ale
obrovská. Populace stárne, neumíráme
ve čtyřiceti, ale v osmdesáti a s nemocemi spojenými se stářím budeme bojovat
stále více.
Máte radu, jak se o paměť starat?
Panuje mýtus, že ji lze jitřit křížovkami nebo rébusy. Ale je to hloupost.
Když člověk luští, je dobrý v luštění, ale
už ne v tom si vzpomenout, co má koupit, když jde do obchodu, natož si živě
vybavovat vlastní zážitky, které se staly
již dávno. Paměť je nutno trénovat jako
svaly, mnohostranně a nekompromisně. Říká se, že člověk sejde po odchodu
do důchodu, a je to tak. Najednou není
vystaven pracovní zátěži, stresu, nutnosti komunikovat, formulovat myšlenky, přít se o ně. To všechno nemusíte,
když sedíte na gauči, takže se vrhněte
mezi lidi, vzpomínejte na své prožitky
aktivně i sami a co do největších detailů, třeba vás vlastní paměť příjemně
překvapí.
(an)
Foto: archiv Karla Ježka
R A DN I Č N Í L I S T Y / S T R A N A 3
Přihlásit dítě do mateřské školy lze jen elektronicky
O kénko
so c i á ln í c h sl u ž e b
Rodiče mohou vyplnit přihlášky od 16. do 24. března letošního roku
Zápisy do plzeňských mateřských škol začnou v polovině března. Přihlásit dítě k docházce bude letos možné pouze elektronicky. „Zvýší se transparentnost přijímacího řízení a sníží se administrativní náročnost,“ uvádí Eva Prokopová, vedoucí
Odboru školství, mládeže a tělovýchovy
Magistrátu města Plzně. Rodiče si mohou
přihlášku vyplnit od 16. do 24. března na
adrese www.mszapis.plzen.eu a rovnou
ji vytisknout. Odevzdat ji a předložit k ní
rodný list dítěte, jeho průkaz zdravotního
pojištění a občanský průkaz budou moci ve
dvou následujících dnech, 25. a 26. března, v době, kterou si ředitelky jednotlivých
mateřských škol stanoví samy. Než ji ale do
vybrané mateřské školy odnesou, musí si
nechat potvrdit požadované údaje od dětského lékaře. „Důležité je číslo pojištěnce
VÝMĚNA
PLZEŇSKÉ KARTY
První etapa
výměny začala
Plzeňané už začali žádat o výměnu Plzeňských karet. Celkem 544 žádostí
přijali do 4. února pracovníci v Zákaznických centrech Plzeňských městských dopravních podniků na Denisově nábřeží
12 a Klatovské třídě 12. Bylo by jich více,
ale nemohli zaevidovat všechny, protože
žádosti neměly patřičné náležitosti.
„Přicházejí zákazníci, kteří mají karty
s vyššími čísly než s těmi, které lze nyní
měnit,“ říká Kateřina Fránová, vedoucí
oddělení marketingu Plzeňských městských dopravních podniků. Dodává,
že lidé také chybují v tom, že podávají
žádost o novou kartu. „Musejí předložit
žádost o výměnu karty a podepsat Obecné obchodní podmínky. Pokud výměnu
požaduje jiná osoba než majitel karty,
například za manželku manžel, pak k žádosti musí předložit ověřenou plnou
moc,“ upozorňuje Kateřina Fránová.
Komplexní informace zájemci naleznou na internetových stránkách
www.plzenskakarta.cz.
(red)
První čísla Plzeňských karet
určená k výměně
Období podání žádosti čísla PK
únor - březen
1 až 4 999
březen - duben
5 000 až 9 999
duben - květen
10 000 až 14 999
květen - červen
15 000 až 19 999
Na Rychtářce se platí
stále pět korun
Za první tři hodiny nebo část této doby parkování na Rychtářce budou platit řidiči pět
korun až do 30. dubna 2015. Městská rada
už podruhé prodloužila dobu pro zlevněnou sazbu placeného stání v parkovacím
domě Rychtářka. Termín souvisí s ukončením rekonstrukcí komunikací a tramvajových tratí v historickém jádru.
(red)
Strážníkům
pomáhají noví psi
Jednotka psovodů plzeňské městské policie
se rozšířila o trojici německých ovčáků, kteří
absolvovali několikaměsíční speciální výcvik.
Dar, Vir a Grim jsou využíváni například při
kontrole rizikových míst, parků, zahrádkářských kolonií, chatových oblastí a také při hokejových a fotbalových utkáních a kulturních
akcích.
(red)
uvedené na průkazu zdravotního pojištění
dítěte,“ upozorňuje Eva Prokopová. Kritéria pro přijetí budou zveřejněna nejpozději do 28. února 2015. Možnost přihlásit
dítě najednou do více mateřských škol
zůstává. Rodičům, kteří nemají přístup
k internetu nebo tiskárně, budou k dispozici kontaktní místa na odboru školství,
mládeže a tělovýchovy magistrátu v Kopeckého sadech 11 nebo na příslušných úřadech městských obvodů. „Elektronickou
přihlášku si tady mohou vyplnit a vytisknout,“ doplňuje Eva Prokopová.
Průběh přijímacího řízení mohou rodiče
sledovat online. Od 27. března do 20. dubna obdrží oficiální rozhodnutí o přijetí či
nepřijetí dítěte. Aktuální počet volných míst
v městských mateřských školách bude uveden v systému před jeho spuštěním. (red)
Kontaktní místa
• Magistrát města Plzně, odbor školství, mládeže a tělovýchovy, Kopeckého sady 11, č. dveří 329, Jitka Zalabáková, tel.: 378 033 163
• Úřad městského obvodu Plzeň 1,
odbor investiční a stavebně správní,
alej Svobody 60, č. dveří 303, Veronika Dušková, tel.: 378 036 092
• Úřad městského obvodu Plzeň 2 - Slovany, odbor ekonomický a poplatkový,
Koterovská třída 83, č. dveří 203, Marta Kovářová, tel.: 378 036 334
Odborníky zajímá
názor občanů
• Úřad městského obvodu Plzeň 3, odbor majetkový, sady Pětatřicátníků 1,
č. dveří 105, Petr Huňát, tel.: 378 036 555
O názory a doporučení mají zájem pracovníci Odboru sociálních služeb Magistrátu města Plzně. „V květnu se stejně
jako v minulých letech sejdou pracovní
skupiny pro cílové oblasti rodina, děti
a mladiství, senioři, zdravotně postižení,
cizinci a osoby sociálně vyloučené. Jejich
úkolem bude vyhodnotit předešlý rok
a projednat možnosti zkvalitnění služeb.
V pracovních skupinách je prostor i pro
názory občanů, pro které se služby plánují. Právě jejich zkušenosti nás zajímají
nejvíce,“ říká vedoucí odboru Alena Hynková. Informace mohou zájemci získat
přímo na odboru, případně telefonicky
na čísle 378 033 351 či pomocí e-mailu
[email protected].
(red)
• Úřad městského obvodu Plzeň 4,
odbor stavebně správní, dopravy a investic, Mohylová 55, Šárka Hrabáková,
tel.: 378 036 650
• Úřad městského obvodu Plzeň 5-Křimice, odbor sociální, Prvomájová 100,
Monika Mašlová, tel.: 378 036 803
• Úřad městského obvodu Plzeň 6-Litice,
odbor daní a poplatků, Klatovská 243,
Martina Draská, tel.: 378 036 825
V Doubravce vznikají nová jezírka i vodní hřiště
Nová jezírka, dětské vodní hřiště a plocha na petanque jsou součástí první etapy stavby, která vzniká na městských pozemcích na Lobezské louce v Doubravce.
Dokončena by měla být v polovině letošního roku a vyžádá si necelých 11 milionů korun bez DPH. Úřad městského obvodu Plzeň 4 na ni získal dotaci z Operačního programu Životní prostředí. „Stavba je součástí
řešení revitalizace nábřeží řeky Úslavy v úseku mezi Rokycanskou a Lobezskou ulicí a je naplánována do několika etap. Hlavním cílem první části je
zmírnit povodňové průtoky pomocí systému tůní, který umožní vznik nových
retenčních prostorů o objemu sedmi až
osmi tisíc metrů krychlových,“ vysvětluje Šárka Hrabáková, vedoucí Odboru
stavebně správního, dopravy a investic
Úřadu městského obvodu Plzeň 4.
Úpravy posílí ochranu přírody a říční
krajiny a zároveň budou plnit rekreační
funkci. „Přírodní část budou tvořit malé
tůňky přiléhající ke korytu Úslavy s novou výsadbou vhodných druhů dřevin.
K rekreaci poslouží největší tůň, hřiště
a prolézačka. Vše bude rozmístěno s ohledem na platné aktivní záplavové území,“
uvádí Šárka Hrabáková. V areálu vzniknou mlatové cesty a pěšiny s naučnými
tabulemi. Stavba bude tvořit vyvážený
krajinotvorný prvek, který přispěje ke
zlepšení estetické funkce celého území.
To je v současné době v nevyhovujícím
stavu. Všechny tůně budou plněné ze
spodních vod, které budou přefiltrovány
přes štěrkopísky. Podle předpokladů by
v nich mohla být čistější voda než v řece.
Pokračování v dalších etapách projektu je podmíněno majetkoprávním
vypořádáním s vlastníky přilehlých pozemků. Cílem je vedení koryta řeky v původní historické meandrové podobě
a vybudování nové rekreační oblasti
propojené s rekonstruovaným Lobezským parkem. „Projekt ve formě studie
vypracoval Útvar koncepce a rozvoje
města Plzně. Obvod jej nyní realizuje ve
spolupráci s Útvarem koordinace evropských projektů města Plzně,“ dodává
Šárka Hrabáková.
V minulém století byly plzeňské
řeky napřimovány a ubývalo také prostoru v jejich údolních nivách. „Toto
je dlouhodobý směr o navrácení do
přírodě bližšího stavu. Samozřejmě,
Vizualizace první etapy projektu stavby, která vzniká v Doubravce. Veřejnosti by měla sloužit v polovině letošního roku.
Vizualizace: Úřad městského obvodu Plzeň 4
dTest nabízí pomoc
spotřebitelům
Likvidace komunálního odpadu - v Plzni lépe a levněji
Češi vytvoří za rok 24 milionů tun odpadu. Přes 20 milionů z tohoto množství
vyprodukují podniky, především stavební firmy. Množství komunálního odpadu loni dosáhlo 3,2 milionu tun. Na
jednoho obyvatele České republiky tak
připadlo v průměru 308 kilogramů.
Kde vzniká nejvíce odpadu?
Zdálo by se, že množství odpadu kopíruje výši průměrné mzdy, protože nejvíce
ho vytvářejí Středočeši, což je podle statistiků ovlivněno masivním stěhováním
obyvatel Prahy právě do tohoto kraje. To
jim přináší odpadkové „vítězství“ s 372
kilogramy ročně na osobu. Jenže spekulaci o souvislosti výše mzdy a množství odpadu popírá skutečnost, že druzí v pořadí
jsou Severočeši, které následují obyvatelé
že jedno opatření nemůže zachytit celou povodňovou vlnu na Úslavě, která
je poměrně prudká. I tak ale přírodě
blízká protipovodňová ochrana zlepší ekologický stav údolní nivy Úslavy
a lidem přinese dvojí užitek,“ doplňuje Pavlína Valentová z Útvaru koncepce a rozvoje města Plzně.
(red)
kraje Vysočina. Plzeňský kraj vytváří odpadů nejméně ze všech regionů, a to pouhých 231 kilogramů na osobu.
Západ Evropy – hory odpadu
Nejvíce komunálního odpadu v rámci Evropské unie produkují Němci, je to
611 kilogramů na osobu, před nimi jsou
v Evropě jen Švýcaři s 694 kilogramy. Další v pořadí jsou Irové (572 kg), Rakušané
(552 kg) a Francouzi (534 kg). Poslední
příčka „odpadového žebříčku“ patří Rumunsku (271 kg), Česká republika je s
308 kilogramy předposlední. Na konci
letošního roku bude uvedena do provozu
spalovna ZEVO Chotíkov. Podíl spalování neboli energetického využití odpadu v
České republice se pak zvýší na 23 procent. Zařízení se bude řadit k menším
spalovnám s kapacitou necelých 100 tisíc tun odpadu ročně.
Svozu odpadu se v naší republice
věnuje celá řada firem. Jejich celkové
tržby se pohybují kolem 30 miliard za
rok.
Plzeňská teplárenská, která se bude od
1. září letošního roku zabývat svozem odpadu v Plzni prostřednictvím své dceřiné
společnosti Plzeňské komunální služby,
nehledá v této činnosti zisk. Považuje ji za
veřejnou službu pro svého jediného akcionáře město Plzeň, především však pro
občany, kteří zde žijí.
(PI)
Graf znázorňuje, jak je likvidován komunální odpad v České republice.
Název grafu
1
3%
1
2
20%
4
56%
2
3
4
5
3
21%
6
7
8
9
Kompostování 3 %
Spalování
20 %
Recyklace
21 %
Skládkování 56 %
1
1
2
2
3
3
4
4
Společnost dTest nabízí veřejnosti bezplatné poradenství a pomoc při řešení sporů mezi spotřebiteli a podnikateli.
„Občané se denně ocitají v roli spotřebitelů a mnohdy se setkávají s nejrůznějšími úskalími. Velké riziko číhá
například na předváděcích akcích a při
podomním či pouličním prodeji. Mnozí
lidé kvůli tomu přišli o životní úspory,
zadlužili se na dlouhá léta. V takových
situacích je důležité znát svá práva i povinnosti a vědět, na koho se obrátit o radu,“ uvádí vedoucí právního oddělení
dTestu Lukáš Zelený.
Bezplatné poradenství funguje na telefonní lince 299 149 009 za běžný tarif
v pracovních dnech od 9 do 17 hodin.
Zájemci mohou zdarma využít služby na
internetové adrese www.vasestiznosti.cz,
kde je rovněž prostor pro dotazy spotřebitelů.
(red)
S T R ANA 4 / únor 2015
PLZEŇ 2015
Festival světla nabídne díla českých i zahraničních umělců
Instalace budou zářit podél řeky Radbuzy v úseku mezi pivovarem a areálem DEPO2015
Po slavnostním zahájení projektu Evropské hlavní město kultury 2015 čeká
Plzeňany v pátek 20. a v sobotu 21. února vždy od 18 do 23.30 hodin další
venkovní akce s neopakovatelnou atmosférou. Díky spolupráci s pražskou
akcí Signal se v Plzni rozzáří díla českých i zahraničních špičkových umělců.
V kavárně kulturního centra Papírna bude na návštěvníky čekat Speederman. Toto sochařské dílo vytvořil jeden
z předních současných českých vizuálních
umělců David Černý, který rád šokuje
svými vyhraněnými názory a kontroverzními počiny. V areálu Depo2015 zájemci uvidí hedvábné Stíny tokijské vizuální
umělkyně a ilustrátorky Hiroko Matsushity, které vznikly v rámci její umělecké
rezidence. Pod mostem Milénia zazáří
monumentální Transmitter, mohutný vysílač, osamělý ostrov, zrcadlo, který může
připomínat medúzu i pádlující bárku
vznášející se na jednom místě. Jeho autor, multimediální výtvarník a představitel nejmladší české umělecké generace,
Jakub Nepraš vystavuje po celém světě
a je držitelem několika mezinárodních
ocenění. K vytváření trojrozměrných koláží využívá nejmodernější technologie,
pomocí kterých představuje svět jako specifický organismus plný komplikovaných
vztahů.
Korandův sbor rozpulzuje interaktivní
instalace Srdce z dílny tří studenů Fakulty
designu a umění Ladislava Sutnara. Srdce
reaguje na okolí a propojuje lidskost s moderní technickou pomocí světla a hudby.
Ve františkánském klášteře podmaní magickou atmosférou zeleno-žluté Uranium
Figure úspěšného českého sklářského
výtvarníka a designéra Ronyho Plesla.
Zavěšená skleněná plastika se skládá
z 35 trubic z uranového skla se zářivkami.
V Západočeském muzeu se uskuteční pro
Plzeň na míru ušitý videomapping, který
vznikl v dílně štrasburských architektů
a designérů AV Exciters.
Audiovizuální projekt SPAM, který připravili multimediální umělci Vladimir 518
a David Vrbík, propojí v podchodu v Tyršově ulici umění s matematikou.
Na nádvoří Plzeňského Prazdroje
vznikne živoucí svítící mrak z tisíce starých žárovek. Instalace irských autorů
Caitlind Brown a Waynea Garretta se
stala ikonou pražského Signal festivalu.
Posledním zastavením bude více než 40
pohyblivých lamp Die Herde německého
autora Axela T Schmidta v pivovarských
Výběr z programu únor - březen 2015
• 17. 1. – 10. 5. Výstava Ateliér Jiřího Trnky - Galerie města Plzně, Galerie Jiřího Trnky
• 14. 1. – 27. 2. Výstava Plzeňské děti Jiřímu Trnkovi - Galerie Evropského domu
• 27. 2. – 31. 12. Výstava Světýlka v hlubinách - Pivovarské muzeum a Plzeňské podzemí
• 28. 1. – 6. 4. Výstava Mnichov - zářící metropole umění - Masné krámy
• 18. 2. – 31. 5. Výstava Hommage á Ladislav Sutnar - Fakulta designu a umění Ladislava
Sutnara
• 19. 2. Večer současné norské literatury Meeting Literature - Galerie Evropského domu
• 19. 2. – 3. 5. Výstava Neviditelná loajalita? Rakušané, Němci a Češi v plzeňské kultuře
19. století - Západočeské muzeum v Plzni
• 20. – 21. 2. Akce ve veřejném prostoru Ostrovy Land Art, Park sv. Jiří v Plzni, krajina
v Nečtinech, Plané a v Dýšině
• 20. 2. – 21. 2. Festival světla - prostor mezi DEPO2015 a Plzeňským Prazdrojem
• 22. 2. Koncert hráče na klávesové nástroje Ricka Wakemana - kulturní dům Peklo
• 25. 2. Divadelní představení V roce 2015 mi bude 20 - Divadlo Dialog
Více informací je k dispozici na www.plzen2015.cz.
sklepech. Některé z vystavených objektů
jsou interaktivní a vtáhnou návštěvníky
přímo do hry. „Říční trasa mezi depem
a pivovarem je velmi dobrodružnou výzvou,“ dodává Martin Pošta, ředitel pražského Signal festivalu.
Do Festivalu světla se zapojí i městská plovárna u Radbuzy komunitní akcí,
kterou budou spoluvytvářet sami diváci.
Návštěvníkům poskytne příjemné místo, kde si mohou odpočinout po večerní
procházce podél řeky nebo kde se mohou
naladit na začátek cesty. Celý venkovní
prostor plovárny bude osvětlen lampiony
a svíčkami, na místě bude jeden či více
ohňů. Během večera zahraje živá hudba
v asijském stylu a bude připravené teplé
pití a občerstvení.
Dalším bodem na světelné dráze bude
ekologická instalace Light Bottles japonské umělkyně Kazumi. Stovky recyklovaných plastových lahví rozzáří cestu mezi
areálem DEPO2015 a městskou plovárnou u Radbuzy.
V sobotu 21. února chystá speciální
zastavení také Měšťanská beseda v Kopeckého sadech. Ta bude pro tento večer
speciálně nasvícena u příležitosti reprezentačního plesu města Plzně.
(red)
Instalace Mrak autorů Caitlind r.c. Brown & Wayne Garrett bude k vidění na nádvoří pivovaru.
Do Plzně ji zapůjčí ZIBA, Muzeum moderního skla v Praze.
Foto: Luboš Wisniewski
Bývalé depo otevře PechaKucha Night Aladin vznikl v režii
První letošní PechaKucha Night otevře nové prostory pro pořádání kulturních akcí
DEPO2015. Její účastníci se v bývalém areálu městských dopravních podniků v Cukrovarské ulici setkají například s japonskou
umělkyní Hiroko Matsushitou, fotografkou
Vendulou Knopovou, ilustrátory Davidem
Böhmem a Jiřím Frantou nebo grafickým
designérem Petrem Babákem. Součástí
programu bude afterparty s The Love Songs
Orchestra a DJ Gadjo.cz. Akce je navíc součástí zahájení Festivalu světla.
„Jsme rádi, že můžeme otevřít DEPO2015. Uspořádat tady PechaKucha Night
máme v plánu už dva roky, od doby kdy jsme
se dozvěděli, že tento prostor bude volný.
Zároveň se jedná o vyústění spolupráce s týmem společnosti Plzeň 2015,” říká Jakub
Mareš ze spolku „k světu.“. „Snažíme se propojovat lidi neotřelým způsobem a ukazovat
jim zapomenutá místa v našem městě. Zatím se nám daří vyhledávat stále nové osobnosti, prostory a s nimi nové výzvy. To nás
baví nejvíc,“ dodává za organizátory Alice
Slavíčková. PechaKucha Night se současně odehrává na mnoha místech po celém
světě a přináší zajímavá témata v originálním formátu. „Každý vystupující má k dispozici 20 vteřin na každý z dvaceti snímků
prezentace. Výsledkem je intenzivní náboj
informací bez zbytečných řečí,“ sděluje
Alice Slavíčková. PechaKucha Night se
v bývalém depu uskuteční v pátek 20. února od 20.15 hodin. Více informací lze získat
na www.pknp.cz nebo facebookovém profilu akce.
(red)
Matěje Formana
Jako součást projektu Plzeň - Evropské
hlavní město kultury 2015 se od 26. února do 2. března návštěvníkům Divadla
Alfa otevře pohádkový svět vytvořený
česko-francouzským týmem pod vedením Matěje Formana. Inscenace Aladin
vznikala mezi lety 2013 a 2014 ve Francii
u příležitosti, kdy se město Marseille stalo
Evropským hlavním městem kultury. Divadlo Alfa inscenaci uvede devětkrát. Vstupenky lze zakoupit v předprodeji na portále Plzeňská vstupenka nebo osobně
v Meeting pointu na náměstí Republiky.
(mr)
ROZHOVOR
Martin Pošta: Některé světelné instalace budou mít světovou premiéru
Martin Pošta, ředitel pražského Signal festivalu, který britský deník The
Guardian zařadil mezi deset nejlepších
evropských festivalů světla, předvede
své umění také v Plzni. Festival světla
se bude konat 20. a 21. února na trase
podél řeky Radbuzy v úseku od bývalého depa v Cukrovarské ulici po areál
Plzeňského Prazdroje. Podobně jako
při slavnostním zahájení projektu Plzeň - Evropské hlavní město kultury
2015 při něm bude hrát důležitou roli
videomapping.
Na co se tedy lidé na plzeňském Festivalu světla mohou těšit?
My sami se na něj ohromně těšíme.
Jeho říční trasa mezi depem a pivovarem je sama o sobě velmi dobrodružnou výzvou. Pro plzeňskou verzi
festivalu jsme ve spolupráci s organizátory projektu Plzeň - Evropské
hlavní město kultury 2015 připravili
Martin Pošta připravuje pro Plzeň Festival světla.
Foto: archiv Martina Pošty
deset instalací. Nemálo z nich uvidí
návštěvníci Plzně ve světové premiéře. Přivezeme novou světelnou sochu
Davida Černého s názvem Speederman, své umění zde předvedou
i dvě umělkyně z Japonska, jedna
z nich, Kazumi, vytvoří Plzni na míru
instalaci z PET lahví nedaleko bývalé městské plovárny. Také přivezeme
oblíbenou instalaci „Mrak“ z více
než šesti tisíc starých žárovek kanadských autorů Caitlind Brown a Wayna
Garretta. Nezapomněli jsme ani na
velice populární videomapping, který
vytvoří francouzští AV Exciters.
Jakou techniku k videomappingu
a světelným instalacím používáte?
V obecné rovině je proces videomappingu poměrně komplexní prací.
Při našem nejznámějším projektu u příležitosti výročí 600 let pražského
staroměstského orloje nám příprava
celkem desetiminutového mappingu
trvala více než dva měsíce. Byl to komplexní mapping založený na vyprávění,
ke kterému jsme nejprve připravovali
propracovaný scénář. Na jeho základě
vznikl scénosled a ten se poté dlouhý
měsíc a půl ve studiu přepracovával
do animace. Samotná projekce se pak
pouští ze speciálně upraveného počítače, který je přímo určený pro použití velikého množství datových informací.
A jak vlastně pracuje?
Celý proces videomappingu vzniká
vytvořením virtuálního modelu dané
budovy nebo objektu. Přímo pro tento
model se pak připravuje animace, která respektuje jeho fyzické parametry,
a tím vzniká možnost vytvoření iluze
3D prostoru, který vlastně na plochém
objektu v takové míře neexistuje. Následovně se nahraje do speciálních
výkonných počítačů a pomocí projektorů, které někdy mohou vážit i přes
100 kilogramů, se pak video promítá
na původní objekt či budovu. Podmínkou je samozřejmě obrovská přesnost
„zaměření“ projektorů, protože každá, byť centimetrová odchylka původní záměr zhatí.
Prozradíte, jak jste se k této práci dostal? A co vás na ní baví?
Můj první videomappingový projekt
byla právě projekce u příležitosti 600. výročí vzniku staroměstského orloje v Praze, který živě i na internetu viděly desítky
milionů lidí. Na základě toho jsme dostali
možnost cestovat i pracovat v zahraničí,
a tak vznikl festival světla Signal v Praze,
jehož druhý ročník se stal se svými 463
tisíci návštěvníky největší kulturní událostí v České republice. Na téhle práci je
jednoznačně motivující její variabilita,
překonávání překážek, ale i skutečnost,
že člověk svou prací baví, inspiruje a fascinuje neuvěřitelné množství lidí.
(an)
Vážení a milí Plzeňané,
upřímně a rád bych Vám poděkoval za Vaši účast na Slavnostním zahájení projektu Plzeň – Evropské hlavní město kultury
2015. Vašeho zájmu, důvěry nebo třeba jen zvědavosti si nesmírně cením. Společně jsme prožili okamžik prvního slavnostního
rozeznění nových zvonů na věži katedrály. Jejich ‚hlas“ dal symbolicky vědět širokému okolí i světu, že jsme vstoupili do roku
kultury. A nám otevřel možnost se setkávat a nahlížet nebo se nechávat vtáhnout do toho rozmanitého a někdy třeba i trochu
bláznivého a těžko popsatelného světa fantazie, zvuků, barev a emocí. Spolu s celým týmem Plzeň 2015 se těším, že před sebou
máme rok, kdy můžeme společně objevovat a poznávat všechna zákoutí a projevy kultury a nechat se jimi inspirovat a ovlivňovat.
Petr Forman
umělecký šéf projektu
R A DN I Č N Í L I S T Y / S T R A N A 5
Výzkum financovaný Nadací pro transplantace kostní dřeně zdokonaluje léčbu
První pacienti Hematologicko-onkologického oddělení Fakultní nemocnice v Plzni dostali vylepšené buňky
z kostní dřeně. Umožnil to výzkum,
který už čtvrtým rokem podporuje Nadace pro transplantace kostní dřeně.
„Díky tomu se může opět zlepšovat
úspěšnost výsledků transplantací a léčby leukémií či lymfomů,“ říká Samuel Vokurka, předseda správní rady
nadace a lékař hematologicko-onkologického oddělení plzeňské fakultní nemocnice. Během více než dvacetileté historie programu nadace, registru dárců kostní dřeně a hematologicko-onkologického oddělení, které
zakládal primář Vladimír Koza, jsou podle něho výsledky léčby leukémií a lymfomů (nádorů uzlin) mnohonásobně
lepší. „Objevují se stále nové a nové
léky, rozvíjejí se programy umožňující
zlepšování výsledků transplantací pomocí buněk imunitního systému. Počty
transplantací se již nepočítají na prstech jedné ruky, ale čítají desítky ročně.
Díky moderním postupům podpůrné
léčby a ošetřovatelské péče se daří mnohem lépe zvládat i komplikace hematologicko-onkologické léčby,“ zdůrazňuje
Samuel Vokurka. Nadace do výzkumu
ročně vkládá zhruba 350 tisíc korun. Do
podpory dárcovství kostní dřeně pak poskytuje zhruba tři miliony korun ročně.
Během více než dvacetileté historie programu nadace, registru dárců kostní dřeně a hematologicko-onkologického oddělení jsou výsledky léčby leukémií a lymfomů mnohonásobně lepší.
Foto: Michal Böhm
V nadaci působí i dcera primáře
Vladimíra Kozy, který v roce 2012
podlehl vážné nemoci, lékařka Markéta Sobotová. Její sestra Naděžda Lasotová zasedá v dozorčí radě registru.
„Chtěly jsme pokračovat v práci, kterou začal tatínek a která má ohromný
význam. Věnoval jí množství svého
času, ale přitom nás nijak nešidil.
Vždy byl po ruce, když jsme ho potřebovaly,“ vzpomíná Markéta Sobotová.
Jejich otce připomene letošní benefiční večer nadace, který se uskuteční
v plzeňském Divadle J. K. Tyla 29. května. „Zároveň chceme touto akcí upozornit, že jsou mezi námi pacienti
se závažnými onemocněními krve,
kostní dřeně a uzlin, kteří potřebují naši pomoc, a to nejen ve formě
transplantace kostní dřeně,“ zdůrazňuje Samuel Vokurka. Nadace v posledních letech zvýšila podporu pacientských klubů, v loňském roce
podpořila zavedení bezplatného internetu pro hospitalizované na hemato-onkologii v Plzni, zlepšila vybavení
transplantační jednotky v Hradci Králové, zaplatila moderní polohovací
křeslo pro dárce v brněnském separačním centru a poskytla podporu i do
Olomouce. „Pomáháme jednorázově
finančně pacientům, kteří se ocitnou
v nouzi,“ říká Markéta Sobotová. Na-
dace získává prostředky od přispěvatelů, dobrodinců a sponzorů z celé
republiky, a proto je její činnost zaměřena na nadregionální pomoc. Podporuje aktivity Českého národního registru dárců kostní dřeně, do kterého se
v září loňského roku zapsalo už 50 tisíc dárců, a za dobu existence registru
darovalo kostní dřeň již více než 500
lidí. „Protože registr obhájil světové
akreditace, má možnost zajistit dárce
kostní dřeně ze zahraničí pro ty pacienty, kteří v České republice svého
,dvojníka‘ nenaleznou a naopak. Celkově se tedy podařilo díky práci nadace a registru dát naději na nový život
více než 1000 nemocným pacientům
v Čechách i v zahraničí. Prostředky,
které nadace do tohoto programu vložila, přesahují 60 milionů,“ vyčísluje
Samuel Vokurka.
Nadace se podílí na podpoře náborových akcí, které nyní koordinuje
Český národní registr dárců dřeně tak,
aby byly co nejúčelnější. Proto a také z důvodu zdravotnických jsou zaměřeny především na mladé zdravé dárce a především muže. Mnohé
akce se konaly ve spolupráci s policií,
armádou a hasičským záchranným
sborem, sportovními kluby a dalšími
subjekty.
(red)
Zdeňka pro nadaci získává dárce a peníze, Laďka organizuje, pomáhá i řada dalších
Zdeňce Wasserbauerové ze Zlína je přes
70 let. To jí ale nebrání, aby pomáhala
Nadaci pro transplantace kostní dřeně.
„Když jsem zjistila, že základní vyšetření HLA antigenů ve vzorcích krve potencionálních dárců dřeně stojí kolem
dvou tisíc korun, začala jsem obstarávat finance, oslovovat instituce, města,
obce v našem regionu a jeho okolí,“ popisuje Zdeňka Wasserbauerová. Do
Plzně pravidelně jezdí na setkání spolupracovníků, aby se dozvěděla o novinkách ze života nadace a registru a možných dalších formách spolupráce. Každoročně se jí podaří pro nadaci získat
kolem 150 tisíc korun. Pro vstup do
Českého národního registru dárců dřeně přesvědčila už víc než 4 800 mladých
lidí, tedy téměř desetinu z celkového
počtu. Několik desítek z nich už nemocným z České republiky i z jiných
zemí dřeň věnovalo, někteří opakovaně. Díky ní patří Český národní registr
dárců dřeně mezi největší a nejkvalitnější ve střední Evropě.
Laďce Eichenmannové, drobné plavovlásce s velkýma modrýma očima,
před bezmála 17 lety lékaři po narození
druhého dítěte diagnostikovali Non-hodgkinův lymfom, rakovinu lymfatických uzlin ve čtvrtém stádiu. Po vážné nemoci se stále potýká s omezenou
imunitou, přesto, nebo právě proto, ve
prospěch programu dárcovství kostní
dřeně stačí zorganizovat množství akcí.
Podle lékařů se vyléčila a pomohla jí
v tom nezlomná vůle. V práci pro nadaci Laďku Eichenmannovou podporuje maminka a Barunka, která rovněž
zvítězila nad vážnou nemocí krvetvorby.
Hynek Sladký z Kyšic se díky dárci
dřeně z Německa vítězně popral s chronickou leukémií. Následně se podílel na
organizaci benefičního koncertu, který
se v září minulého roku uskutečnil v dýšinském kostele a jehož výtěžek pro nadaci byl přes 70 tisíc korun.
Pomáhá rovněž Karla Hašková z Františkových Lázní, jíž kostní dřeň daroval
Američan. I proto překonala aplastickou anémii a dožila se čtyřicátin. „Mám
to štěstí, že mohu slavit dvoje narozeniny. Mé druhé vybojované spolu s tý-
Laďka Eichenmannová ve prospěch programu
dárcovství kostní dřeně organizuje mnoho akcí.
mem lékařů a sester na hematologickoonkologickém oddělení fakultní nemocnice
jsou 23. března, kdy jsem v roce 2005 podstoupila transplantaci kostní dřeně,“ říká
Karla Hašková.
Ke spolupracovníkům nadace patří
řada dalších lidí. Například pedagožka
plzeňského Gymnázia Luďka Pika Marie Helmová, která začala pořádat sbírky
pro nadaci zhruba před 18 lety. „Studenti školy za tu dobu za sluníčko vyrobené
babičkami z domova pro seniory, samotnými studenty či dětmi z mateřských škol
získali více než 2,5 milionu korun. Plzeňské sluníčkové sbírky navíc nezůstaly
osamocené, připojila se k nim řada škol
z celé republiky.
(red), foto: archiv
Nadace pro transplantace kostní dřeně
V Liticích stále vládne zdravý venkovský duch a lidé si pomáhají
Radniční listy
na návštěvě
Úspěšnými sportovními oddíly, činností
dobrovolných hasičů, zahrádkářů, kulturními akcemi i křesťanskou komunitou
Koinonia Jan Křtitel se mohou pochlubit
Litice. Největším zdejším spolkem jsou
sportovci. V současné době mají čtyři oddíly, kopanou, národní házenou, nohejbal
a pozemní hokej s celkem 415 členy. Mezi
největší patří oddíl pozemního hokeje,
jenž má v současnosti v soutěži dvanáct
mládežnických družstev. Tým mužů se
v roce 2010 stal v extralize republikovým
přeborníkem. Pozemní hokejisté mezi sebou mají řadu reprezentantů. Tři byli v roce 2014 na mistrovství Evropy 16letých,
dalších pět 21letých získalo na juniorském
evropském šampionátu stříbrné medaile.
„Velmi dobře si vedou ve svých soutěžích i sportovci ostatních oddílů. Loni se podařilo
dokončit přestavbu hřiště národní házené
na víceúčelové hřiště zhruba za dva miliony
korun. Rekonstrukci nám umožnily dotace
Plzeňského kraje, města Plzně, městského
obvodu a řady místních firem. Hřiště bude
vedle národní házené sloužit také rekreačním sportovcům a především mládeži,
stejně jako všechna naše sportoviště včetně tělocvičny,“ říká předseda Tělovýchovné jednoty Plzeň-Litice Miloslav Klůs.
V obci dostávají prostor také biatlonisté. „Závodíme hlavně v letním biatlonu,
ale zapojujeme se i do zimního. V současné době pokračujeme v 60tileté tradici s 24 závodníky. Pořádáme regionální závody v areálu Hliniště s účastí 140
sportovců z celé republiky,“ uvádí předsedkyně Klubu biatlonu Blanka Kantová. A shoduje se s dalšími lidmi, že si
občané při akcích pomáhají. „Vládne
tady ještě pořád zdravý venkovský duch
a místní lidé spolupracují. Proto dokážeme každý rok připravit množství akcí.
Podporuje nás přitom úřad městského
obvodu,“ pochvaluje si předseda základní organizace Českého svazu zahrádkářů
Jaroslav Moule, jehož manželka Marie,
fyzioterapeutka, vede v Lidovém domě
V Liticích si lidé vzájemně pomáhají. Spolupracují tam sportovci,zahrádkáři, hasiči,
lidé z místní farnosti a řada dalších.
Foto Michal Böhm
už několik let rehabilitační cvičení pro
širokou veřejnost. Zahrádkáři ve spolupráci s hasiči pravidelně organizují masopusty. „Máme v průvodu koně, kozlíka
s vozíkem, zhruba 50 masek a všechno
doprovází živá hudba,“ popisuje Jaroslav
Moule. Dodává, že pořádají výstavy výpěstků a účastní se jich na krajské úrovni.
Připravují rovněž vánoční a velikonoční
výstavu. Ta letošní se uskuteční od 27.
do 29. března a děti při ní „omotají“ školu vejci. „Také pro zájemce moštujeme.
Osud moštárny je pro další období nejistý, protože Úřad pro zastupování státu ve
věcech majetkových ji chce prodat a může se stát, že ji nezískáme ani do pronájmu,“ říká Jaroslav Moule. V Lidovém
domě, který patří tělovýchovné jednotě,
se například cvičí jóga, hraje stolní tenis
a odehrává řada kulturních akcí. „Na bál
zveme týden předem obyvatele osobně,
obcházíme v uniformách dům od domu,“
přibližuje zvyky velitel jednotky dobrovolných hasičů Rudolf Klečanský. Hasiči
rovněž vychovávají své nástupce, pracují
tak s dětmi od tří let. Podílejí se na rozsvícení vánočního stromu nebo pomáhají
obci s ořezáváním stromů či s úklidem
vánočních stromků. Letos oslaví 125. výročí své existence.
Koncerty a akce pro děti pořádá i křesťanská komunita Koinonia Jan Křtitel.
„Loni se podařilo díky mecenáši z Itálie
• Plzeň 6-Litice je městský obvod
v jižní části Plzně.
• První historická zmínka o vsi je
z roku 1211.
• V roce 1970 byly Litice opět po
šesti letech připojeny k Plzni.
• Od roku 1990 jsou samostatným
městským obvodem.
• Katastrální výměra obvodu je
10,82km².
• Počet obyvatel činí 1830.
dokončit opravu varhan v kostele sv. Petra
a Pavla. Při úvodním slavnostním koncertě se kostel zcela zaplnil. Pro nejmenší pak pořádáme například v červnu Pohádkový les, kterého se loni účastnily zhruba dvě stovky dětí a dospělých,“ přibližuje část činnosti Jana
Nováková z Koinonie. Aktivní je také
sdružení Naše Litice, které se zaměřuje zejména na kulturu. „Je tu jádro flexibilních lidí, kteří si pomáhají. Vznikají pak takové akce, jako jsou Tajemný hrad v Liticích v podání místního ochotnického souboru na téma
litických pověstí, letní kino či večery
s hudbou,“ říká hlavní organizátor Pavel Bosák. A dodává, že v Liticích nezapomínají ani na přírodu. „Sejdeme se
a společně uklízíme nepořádek kolem
nás.“
(an)
S T R ANA 6 / únor 2015 F OT OS T R A N A
Areál na Božkovském ostrově vyhledávají často sportovci a milovníci přírody a odpočinku
v klidném prostředí. Od loňského roku se do něj dostanou také prostřednictvím lávky přes
řeku Úslavu.
Foto: Eva Kriegerová
Davy lidí se zapojily do čtyř průvodů v rámci zahájení celoroční akce Plzeň - Evropské hlavní město kultury 2015. Jeden z nich (na
snímku) vyšel z pivovaru. Zúčastnili se jich členové kulturních spolků, sportovci, zástupci škol i další nadšenci z celého Plzeňského
kraje. Nechyběly ani historické a alegorické vozy.
Foto: archiv
Před 65 lety byl slavnostně otevřen původní nekrytý zimní stadion. Jeho provoz zahájil
duel hokejových týmů Plzně a Prešova v únoru 1950. Stadion sloužil do roku 1966, kdy
na jeho místě na Štefánikově náměstí začala výstavba kryté haly. Na snímku nastupují
plzeňští hokejisté k zápasu s kanadským týmem Trail Smoke Eaters v únoru 1963.
Foto: archiv
Návštěvníky zahájení projektu Plzeň - Evropské hlavní město kultury 2015 lákal ledový bar, který vznikl pod vedením sochaře Františka Bálka
v Kopeckého sadech. Zapotřebí bylo 70 ledových kvádrů, z nichž každý vážil 125 kilogramů.
Foto: Libor Sváček
Výstavou nazvanou Ateliér Jiřího Trnky se nechal zlákat i Roman Černík, umělecký ředitel centra Johan. Návštěvníci v Galerii města
Plzně a Galerii Jiřího Trnky uvidí mimo jiné loutky, které plzeňský rodák a světoznámý výtvarník Jiří Trnka vyrobil v osmnácti letech,
nebo ukázky z jeho filmů.
Foto: Martin Pecuch
Plzeňané se v symbolickém oděvu bavili v Měsťanské besedě při Velké puntíkaté tančírně.
Akce se konala v rámci slavnostního zahájení projektu Plzeň - Evropské hlavní město
kultury 2015.
Foto: Libor Sváček
kulturní dění R A DN I Č N Í L I S T Y / S T R A N A 7
Muzikálové Kočky zpívají a tančí v Novém divadle
Plzeňská scéna uvedla tento náročný titul jako třetí v republice
Legendární muzikál Kočky, který na celém světě zhlédlo 67 milionů diváků, nastudovalo Divadlo J. K. Tyla. Stalo se teprve třetí scénou v České republice, která
nabízí tento náročný titul. Příběh ze světa koček Andrewa Lloyda Webbera byl
poprvé uveden v roce 2004 v pražském
divadle Milénium a předloni v Městském
divadle Brno.
„Rozhodnutí uvést Kočky na plzeňské
jeviště je v rámci uměleckého vývoje a dramaturgie našeho souboru převratným
krokem. Je to něco, s čím se divák v Plzni
setkává poprvé a s čím své síly tento soubor ještě nezměřil,“ sděluje režisér inscenace a šéf muzikálového souboru Roman
Meluzín.
Děj se odehrává během setkání pestré
kočičí komunity, kde se prezentují jednotlivé osudy, příběhy a různorodé charaktery. V originální londýnské verzi se
kočičí párty odehrávala na smetišti. Roman Meluzín umístil plzeňskou inscenaci
do prostředí skladu divadelních kostýmů
a použitých dekorací. Představení stojí
na plném nasazení celého souboru i hostů. Hlavní roli prašivé, ale nevzdávající se
kočky Grizabelly nastudovala Stanislava
Topinková Fořtová, starý divadelní kocour
Múz je příležitostí pro hostujícího Mira Grisu. O přízeň diváků dále usiluje svérázný
Rambajz-tágo v podání Jozefa Hruškociho,
Rozumbrad Laca Hudce či Lukáše Ondruše, Pavel Režný s Evou Staškovičovou jako
rozpustilá klaunská dvojice Mungojerrie
a Tingl Tangl, zvídavá Demetra Veroniky
Veselé, její rivalka Bomba-balerína Karolíny Gudasové a řada dalších.
Kočky měly světovou premiéru v londýnském West Endu v roce 1981. Ná-
KRÁTCE
Archiv zve
na přednášku
Přednášku Přízrak jménem Banderovci: Ukrajinská povstalecká armáda v historických souvislostech pořádá v úterý 24. února Archiv města
Plzně. Přednášet bude David Svoboda z Ústavu pro studium totalitních
režimů. Akce se uskuteční od 16.30
hodin v sále Velkého klubu v budově radnice na náměstí Republiky 1. Vstup je volný. Více informací
o přednáškách lze získat na webu
amp.plzen.eu.
(red)
sledně je vidělo publikum na Broadwayi
v New Yorku. Dvakrát získaly prestižní
cenu Grammy a sedm ocenění Tony. Muzikál je inspirován populární dětskou
knihou veršů Thomase Stearnse Eliota
Old Possum's Book of Practical Cats z roku 1939, jež v České republice vyšla poprvé loni v nezkrácené verzi pod názvem
Praktická příručka o kočkách. Pro generace anglických dětí představuje podobný fenomén jako u nás Karafiátovi
Broučci.
(red)
c hyst á se
Na plese vystoupí
Karel Gott
Vystoupení Karla Gotta a řadu světelných překvapení nabídne 11. reprezentační ples města Plzně.
Uskuteční se v sobotu 21. února od
20 hodin v Měšťanské besedě.
Organizátoři se inspirovali Festivalem světla, který ve stejném
termínu rozzáří plzeňské ulice.
Kromě ojedinělých světelných zážitků čeká na návštěvníky videomapping a několik originálních
tanečních vystoupení. Mimo jiné
se představí skupina Pyroterra s laserovou show, jejíž součástí bude
světelný tunel v barvách města. Plzeňskému rodákovi Karlu Gottovi
bude patřit pětačtyřicetiminutový
blok programu.
V Malém sále se ukuteční Disco párty, která připomene taneční
trendy od druhé poloviny 20. století až po současnost. Večerem provede moderátor Vladimír Šťovíček,
k tanci a poslechu zahraje Boom!
Band Jiřího Dvořáka.
Vstupenky v ceně od 190 do 490
korun jsou k dispozici v rámci Plzeňské vstupenky.
Univerzita hostí
výstavu o Janu Zajícovi
Děj muzikálu se odehrává během setkání pestré kočičí komunity, kde se prezentují jednotlivé osudy, příběhy a různorodé charaktery.
Foto: Antonín Malý
Vizitkář představuje umělce s vazbami na Plzeň
V nově vydané publikaci s titulem Vizitkář západočeských spisovatelů a výtvarníků se představuje více než půl druhá
stovka autorů spjatých se západočeskou
metropolí. Jsou prezentováni portrétní
fotografií, základními údaji a kontakty,
ale hlavně prostřednictvím uměleckých
vizitek, tedy výtvarných reprodukcí a literárních ukázek. Vydání publikace v nakladatelství Pro libris iniciovala Knihovna města Plzně.
„Vizitkář je obdobou encyklopedie
osobností Who is who (Kdo je kdo) v literárním a výtvarném světě Plzeňska. Je
nejen souborem vizitek, ale má také propagační charakter. Bude sloužit k navazování uměleckých kontaktů s autory jak
v letošním roce, kdy je Plzeň Evropským
hlavním městem kultury, tak v letech následujících,“ sděluje editorka publikace
Jana Horáková.
Výtvarníci se ve Vizitkáři představují prostřednictvím reprodukcí dvou
svých děl, literáti pak ukázkou textu,
která je přeložena nejméně do jednoho
evropského jazyka. „Převažuje angličtina, v níž jsou uváděna i základní biografická data a popisky, a také němčina a francouzština. Nejvíce překládaným autorem je výtvarník, tvůrce komiksů, Večerníčku, pohádek i krátkých próz Vojtěch
Jurík alias Vhrsti. Ukázka z jeho knihy
pro děti Už se nebojím tmy byla přeložena
do osmi jazyků. Následován je Josefem
Hrubým. Jeho báseň Barvy si lze přečíst
v sedmi evropských jazycích,“ dodává
Jana Horáková.
Vizitkář bude v roce 2015 sloužit
zdejším kulturním, informačním a prezentačním institucím k propagaci. „Tak
jako v běžné obchodní komunikaci s klientem každý předává svoji vizitku, město
vydává vizitky svých literárních a výtvarných umělců,“ uzavírá Jana Horáková.
Na vydání Vizitkáře se kromě Knihovny města Plzně podílela také Galerie města Plzně, společnost Plzeň 2015, Středisko západočeských spisovatelů a Unie
výtvarných umělců.
(red)
Putovní výstavu věnovanou Janu
Zajícovi, který se v únoru 1969
upálil na protest proti okupaci
Československa vojsky Varšavské
smlouvy, představuje Univerzitní
knihovnaZápadočeskéuniverzityvPlzni.
Expozice nabízí autentický pohled
na člověka, který obětoval svůj život
boji za svobodu a demokracii. Návštěvníci zde mohou vidět dopisy na
rozloučenou, dokumenty zachycující atmosféru Zajícova pohřbu a seznámit se s mediální odezvou jeho
činu. Opomenuty nejsou informace
o následcích události pro celou rodinu i o tom, jak se Zajícova památka
připomíná v současné době. Širší
historické souvislosti zajišťuje prostor věnovaný srpnové okupaci a období normalizace.
Autory expozice jsou studenti šumperského gymnázia. Výstava v prostorách vstupní haly nové budovy univerzitní knihovny potrvá do 27. února.
(red)
Smetanovské dny letos poprvé nabídnou loutkovou operu
Zahajovací koncert Staatskapelle Weimar a závěrečné oratorium Jakuba
Jana Ryby Stabat Mater v podání Plzeňské filharmonie, Českého filharmonického sboru Brno a řady sólistů
se mají stát vrcholy 35. ročníku mezinárodního mezioborového festivalu
Smetanovské dny.
Hlavní hudební část nabídne během března kromě klasické také populární hudbu a poprvé i loutkové představení. S operou Don Giovanni se
představí Národní divadlo marionet.
Soubor ji uvede v unikátní verzi klasického loutkového divadla. Inscenace je oslavou doby, ve které žil autor
Dona Giovanniho Wolfgang Amadeus
Mozart, a je nastudováno v italštině.
Festivalové publikum se může rovněž těšit na nové prostory, ve kterých
se odehrají některá vystoupení, a to
Starou synagogu a kapli v Husově ulici. Prologem Smetanovských dnů byl
v polovině února tradiční masopust
s průvodem maškar a lidovou veselicí v restauraci Na spilce. „Uskuteční
se rovněž mezioborové sympozium
nazvané Neviditelná loajalita? Rakušané, Němci a Češi v české kultuře 19. století. Jeho pořadateli jsou
Ústav dějin umění Akademie věd ČR
a Ústav pro českou literaturu Akademie
věd ČR ve spolupráci se Západočeským
muzeem a Západočeskou galerií v Plzni. Další akcí bude pietní akt u pomníku Bedřicha Smetany v pondělí 2. března,“ sděluje za organizátory festivalu
z Plzeňské filharmonie Soňa Kratochvílová.
Stejné téma jako v případě sympozia se stalo inspirací pro čtyři výstavy.
První z nich se uskuteční v Západočeském muzeu v Plzni od soboty 28. února do neděle 3. května. V galerii „13“
se koná výstava nazvaná Riziko loajálnosti? Rakouská, německá a česká kulturní identita v umění 19. sto-
letí. K vidění bude do neděle17. května. Pořadatelem je Západočeská galerie v Plzni. Dvě expozice připravila
Studijní a vědecká knihovna Plzeňského kraje. V budově ve Smetanových
sadech 2 se bude od čtvrtka 26. února
do soboty 28. března konat výstava
nazvaná Plzeň loajální. Další, věnovanou významnému rakouskému malíři Gustavu Klimtovi, lze zhlédnout od
středy 4. do pátku 27. března v Galerii
Evropského domu na náměstí Republiky.
Organizátoři festivalu v letošním
roce očekávají podobnou návštěvnost jako loni, tedy téměř deset tisíc
lidí. Zájemci mohou opět využít akreditaci neboli celofestivalovou vstupenku Zlatý Smetana za zvýhodněnou cenu 990 korun. Více informací o programu přehlídky mohou
získat na internetových stránkách
www.smetanovskedny.cz.
(red)
S operou Don Giovanni se na festivalu představí Národní divadlo marionet.
Foto: Národní divadlo marionet
S T R ANA 8 / únor 2015
PSALO SE
PŘED 26 LETY
„Odhalený anonym“
V první polovině měsíce února
roku 1989 byly v řadě měst Československé socialistické republiky
zaznamenány anonymní telefonáty
vyhrožující výbuchy budov státních
orgánů, které měly podle tehdejších
sdělovacích prostředků „vyvolat ve
společnosti neklid a šířit atmosféru
strachu“.
Přestože nejvíce těchto výhrůžek bylo registrováno v severních
Čechách, kde dokonce došlo k výbuchu před budovou Krajského
národního výboru v Ústí nad Labem, nevyhnuly se ani Plzni. Jediným zadrženým však byl Plzeňan,
který dne 14. února oznámil nastraženou nálož v jedné z budov,
kde sídlil Sbor národní bezpečnosti.
S ohledem na to, že většina autorů anonymních telefonátů, včetně
strůjce útoku v Ústí nad Labem,
nebyla nikdy vypátrána a režim
tyto události využil k diskreditaci politické opozice, soudila část
veřejnosti, že akce zorganizovala
sama komunistická Státní bezpečnost, aby měla důvod k většímu
pronásledování disidentů.
Adam Skála
Archiv města Plzně
Kniha představuje
staré hostince
Staré plzeňské hostince aneb Kde se v Plzni
jedlo, pilo a veskrze dobře žilo, to je název
nové knihy Markéty Maškovské. Publikace
je zajímavým vyprávěním o dobách dávno
minulých. Čtenáře seznámí s vysokou úrovní plzeňského pohostinství v 19. a na počátku 20. století. Zachytila vzpomínky přímých
pamětníků nebo jejich potomků. Popis hostinců seřazených podle plzeňských ulic je
doplněn téměř 300 unikátními snímky. Publikaci, která má více než 420 stran, vydalo
plzeňské nakladatelství Ševčík.
(red)
P R O V OL N Ý Č A S
Františkánskému klášteru hrozil zánik – 1. část
Vybíráme zajímavosti z Archivu města Plzně
Řád františkánů byl založen svatým Františkem z Assisi roku 1209. Později se rozštěpil
především z důvodu rozdílného názoru
na řádový majetek do tří větví, observanty,
kapucíny a minority. Do Čech přišli první
bratři z tohoto žebravého řádu kolem roku
1225. V Plzni se objevili pravděpodobně
hned při jejím založení Václavem II. kolem
roku 1295. První zmínky o nich jsou podloženy až testamentem měšťana Pavla ze
4. května 1336. Usadila se zde větev minoritů, neboli konventuálů, která připouštěla řádový majetek. Jejich klášter byl vybudován
v jihovýchodním cípu města. Vznikl zde také
kostel Nanebevzetí Panny Marie a kaple
sv. Barbory. Do husitských válek zůstává
historie areálu zahalena tajemstvím. U zdejšího obyvatelstva zřejmě nebyl v takové oblibě jako klášter dominikánský, protože informací o odkazech měšťanů k tomuto objektu není příliš.
V první fázi husitských válek, kdy město
bylo pod vlivem Václava Korandy a Jana
Žižky, byl klášter vydrancován a mniši vyhnáni. Vrátit se sem mohli teprve po odchodu Žižkových stoupenců v roce 1420.
Františkánský klášter kolem roku 1890 před výstavbou Západočeského muzea
v Plzni.
Foto: Archiv města Plzně
Budovy však dost utrpěly i během několika
dalších obléhání Plzně husity.
Důležitým mezníkem v dějinách kláštera byl rok 1460, kdy na naléhání měšťanů papež Pius II. rozhodl, aby byl předán
přísnější větvi observantů, kteří se zříkali veškerého majetku. Jeho jmění tudíž
přešlo na obec a ta měla nadále zajišťovat
veškeré potřeby mnichů včetně oprav budov. Z tohoto důvodu král Ludvík v roce
1524 vydal nařízení, že zde nesmí žít více
než deset mnichů, aby nebyla obec příliš
finančně zatěžována.
V 16. století a během mansfeldské
okupace města byl areál v úpadku. Teprve kolem poloviny 17. století začal opět
vzkvétat. Od roku 1650 zde fungoval noviciát. V letech 1722 až 1724 se uskutečnila
přestavba kláštera i kostelního průčelí významným plzeňským stavitelem Jakubem
Augustonem. V roce 1740 bylo vybudováno nové křídlo pro noviciát, čímž byla dokončena barokní přestavba. V roce 1746
žilo v těchto prostorách 27 kněží a devět
noviců. Při kostele fungoval hřbitov, který byl zrušen v roce 1784. Definitivně ale
zanikl až zhruba v polovině 19. století. Za
josefinských reforem měl být v roce 1786
zlikvidován i klášter, ale nakonec bylo rozhodnuto, že v jeho kostele se budou nadále
konat bohoslužby pro německé obyvatele
Plzně, a tak zůstal zachován.
Štěpánka Pflegerová
Pokračování v příštím čísle
H R A J E M E SI S PL ZNÍ ( 2.)
V minulých Radničních listech hledali
naši nejmenší čtenáři pět rozdílů mezi obrázky katedrály sv. Bartoloměje od kreslíře a ilustrátora Vhrsti. Lišily se ručičky hodin na věži, počet oken, umístění věžičky,
„obličej“ vrtulníku a tvar bílého pásu za
ním. Při losování měla nejvíce štěstí Iveta
Špačková, která získává čtyři vstupenky
do zoologické a botanické zahrady a další
zajímavé ceny. Výhra je pro vítězku připravena v informační kanceláři radnice.
Pro děti jsou tentokrát určeny obrázky
Masných krámů. Poslouží nejen jako omalovánky, ale opět je mezi nimi pět rozdílů.
Pokud je naši nejmenší čtenáři najdou, mohou jejich seznam poslat s pomocí dospělých
do 25. února na adresu redakce. K dispozici je také e-mail [email protected].
Nezapomeňte připsat heslo Hrajeme si s Plzní, jméno, věk dítěte a adresu. Vylosovaný
výherce získá opět čtyři vstupenky do Zoologické a botanické zahrady města Plzně
a další ceny. Pokud se dětem podaří vybarvit všech deset obrázků, budou automaticky
zařazeny do speciálního slosování o zajímavou cenu. Posílat je mohou do redakce postupně, nebo najednou s poslední kresbou
na konci letošního roku.
Masné krámy, které jsou motivem dnešní soutěže, byly postaveny ve 14. století
v místech bývalého parkánu. Původně sloužily jako masná tržnice. Průčelí s malebným
cimbuřím dnes tvoří dominantu spodní části Pražské ulice a Křižíkových sadů. Budova
sloužila svému účelu do druhé světové války,
pak byla využívána jako skladiště a postupně
chátrala. Začalo se proto uvažovat o jejím
stržení. Objekt zachránilo rozhodnutí, že
bude využíván jako výstavní síň. Následovala rekonstrukce a v březnu 1972 se zde uskutečnila první výstava. Masné krámy jsou
k tomuto účelu využívány dodnes.
(red)
V í me , k u dy
c hod í me ? ( 2 . )
Soutěž inspirovaná názvy plzeňských
ulic dnes pokračuje další trojicí. Ještě
předtím musíme uvést na pravou míru
informace zveřejněné v minulém čísle
k ulici Hruškova. Úvodní věta, že Martin Hruška byl prvním archivářem města Plzně, je správná, ale pak se nám do
textu nechtěně vloudil „Hroznata“, po
němž je pojmenována ulice v Mariánských Lázních. Omlouváme se a Hruškovu ulici uvádíme ještě jednou, správně. Následuje ulice Rejskova, která byla
předmětem soutěžní otázky.
• Hruškova – Martin Hruška, první archivář města Plzně, je autorem Kroniky královského krajského města Plzně. Tiskem
vyšla až po jeho smrti v roce 1883. Pro
starší období jsou jeho zprávy značně nekritické, ale pro 19. století jsou velmi cenné,
neboť částečně nahrazují mezery v archivním materiálu.
• Rejskova – Matěj Rejsek, stavitel a dekorativní kameník. Žil v letech 1445 až 1506.
Stal se jedním z nejpozoruhodnějších stavitelů vladislavské gotiky. Mezi jeho díla
patří pražská Prašná brána nebo ochoz
a klenba chóru sv. Barbory v Kutné Hoře.
• Růženy Svobodové – Růžena Svobodová, spisovatelka, představitelka literárního
impresionismu, autorka povídek a románů
o osudech žen a próz pro děti a o dětech.
• Jablonského – Boleslav Jablonský,
vlastním jménem Karel Eugen Tupý, byl
obrozenecký básník, katolický kněz a národní buditel. Proslul milostnými a vlasteneckými básněmi a jeho dílo patří k počátkům romantismu v české literatuře.
SOUTĚŽ:
Výhercem první části naší nové soutěže
se stal Lukáš Bednář. Získává fotografickou publikaci Libora Sváčka Plzeň.
Stejnou knihu obdrží i jeden z vylosovaných, který zašle správnou odpověď na
druhou soutěžní otázku, jež je spojena
s Emingerovou ulicí. Víte, po kom byla
pojmenována? Odpovědi lze posílat do
25. února na adresu redakce. K dispozici
je také e-mail [email protected].
Nezapomeňte připsat heslo Víme, kudy
chodíme?, své jméno a adresu.
Zdroj: encyklopedie ulic západních Čech
„Víte, kde bydlíte?“ od Markéty Čekanové.
RADNIČNÍ LISTY města Plzně - Ročník 20 • Vychází desetkrát ročně • Vydavatel: Statutární město Plzeň, Tiskové oddělení KP, náměstí Republiky 1, 306 32 Plzeň, IČ: 00075370 • Redakce - telefon: 378 032 017, e-mail: [email protected] • Náklad 80 000 výtisků • Bez jazykové úpravy
Neprodejné • List není reklamní tiskovinou • Nevyžádané příspěvky nevracíme • Redakce si vyhrazuje právo příspěvky zkrátit • Tisk: NAVA TISK, s. r. o. • Sazba písmen Lido STF od Františka Štorma • Distribuci na území města Plzně zajišťuje Česká pošta, tel.: 377 203 441 •
Pro zájemce jsou zbývající výtisky k dispozici v informační kanceláři radnice • Archiv Radničních listů je k dispozici na www.plzen.eu • Zapsáno v evidenci periodického tisku pod číslem MK ČR E 14331 • Toto číslo vychází 18. února 2015