ústecký kraj ústecký kraj ústecký kraj ústecký kraj

ÚSTECKÝ
KRAJ
mìsta a obce
Ústeckého kraje
PROXIMA Bohemia
www.mistopisy.cz
S P R Á V N Í O B V O D
O B C E
S
R O Z Š Í Ø E N O U
P Ù S O B N O S T Í
ÚSTÍ NAD LABEM
Mìsto Ústí nad Labem leží na severozápadì Èeské republiky, v pøekrásné
krajinì Èeského støedohoøí, v místech,
kde øeka Bílina ústí do mohutného toku
Labe. Od hlavního mìsta Prahy je vzdáleno necelých 90 km, od hranic s Nìmeckem pak 25 km. Se svými bezmála
100 000 obyvateli je 7. nejvìtším mìstem
Èeské republiky, sídlem Ústeckého kraje
a Univerzity Jana Evangelisty Purkynì.
První zmínky o Ústí pocházejí z období kolem roku 1000. Královským mìstem se Ústí nad Labem stalo za panování
krále Václava I. pøed rokem 1249. Patøí tak
k nejstarším z pøibližnì ètyøiceti královských mìst v Èechách. Období nejvìtšího rozkvìtu mìsto zažilo ve 2. polovinì
19. století, kdy se díky prudkému rozvoji
prùmyslu a dopravy stalo jedním z nejvýznamnìjších prùmyslových a obchodních center Èech.
Jihovýchodnì od Ústí, v údolí øeky Bíliny se nalézá slavná ves Stadice, odkud
byl podle legendy povolán na èeský trùn
knìžnou Libuší Pøemysl Oráè. Tento pøíbìh dnes pøipomíná nejen pomník z roku
1841, ale také Pøemyslùv statek, Královský
pramen, Volská skála èi Pøemyslova líska.
Ústecko bylo v minulosti dìjištìm øady významných váleèných událostí, v roce
1126 Èeši porazili øímského krále Lothara
u Chlumce, v roce 1426 porazili husité
u Ústí saská vojska v jedné z nejkrvavìjších bitev støedovìku. V roce 1813 se
u Chlumce nedaleko Ústí nad Labem
odehrála bitva francouzské armády císaøe
Napoleona I. se spojeneckými vojsky Rakouska, Ruska a Pruska. V této bitvì spojenci odrazili Napoleonùv pokus o vpád
do Èech a pøedznamenali tak Napoleonovu porážku v Bitvì národù u Lipska.
Váleèné události dodnes pøipomíná øada
pomníkù a pamìtních desek na nauèné
stezce v okolí. Na dávných bojištích se poøádají rekonstrukce bitev.
Na území mìsta se nachází velké
10
množství zajímavých kulturních památek.
Dominantu jeho jižní èásti tvoøí zøícenina
hradu Støekov ze 14. století, jedna z nejromantiètìjších hradních zøícenin v Èeské republice, pod níž bylo v letech 1923–
1936 postaveno Masarykovo zdymadlo,
národní technická památka, která slouží
k zajištìní splavnosti øeky Labe.
Oblíbeným cílem výletù je zámeèek
Vìtruše, jehož souèasná podoba je z let
1895–1897 a jehož vìž nabízí návštìvníkùm krásný výhled na labské údolí. Turisté zde mohou poobìdvat v restauraci
èi navštívit pøírodní i zrcadlové bludištì
a sportovní areál. Od roku 2010 vede na
Vìtruši lanová dráha s výchozí stanicí na
støeše obchodního centra Forum.
Z církevních památek Ústí nad Labem
je nejvíce proslavený pozdnì gotický
kostel Nanebevzetí Panny Marie, stojící
v centru mìsta. Je znám jako kostel se šikmou vìží, což je dùsledek bombardování mìsta na konci 2. svìtové války. Bombardování bylo pøíèinou vychýlení kostelní
vìže o 201 cm, a ta je tak nejšikmìjší vìží
ve støední Evropì.
Architektonicky zajímavý je Mariánský most pøes øeku Labe z roku 1998, jenž
se stal jedním ze symbolù mìsta. V roce
2001 byl zaøazen mezi 10 nejkrásnìjších
svìtových staveb posledního desetiletí
20. století, je také nejvìtším jednostrannì
zavìšeným mostem v Èeské republice.
V novorenesanèním areálu z let 1876
a 1897 sídlí Muzeum mìsta Ústí nad Labem, ve kterém je možné zhlédnout expozici Antický sen, seznamující návštìvníky s historií starovìké øecké a øímské
kultury. Kromì toho muzeum nabízí nejrùznìjší tematické výstavy a další doprovodný kulturní program.
Ve mìstì pùsobí øada dalších kulturních institucí. Severoèeské divadlo opery
a baletu dosahuje øady národních i mezinárodních úspìchù, významnou divadelní scénou je též Èinoherní studio, kterým prošla øada slavných èeských hercù.
Aktivnì zde pracují tøi profesionální divadelní soubory, komorní orchestr, nìkolik pìveckých sborù i taneèních skupin.
Milovníky kultury na Ústecku zaujmou
muzea, galerie, divadla i kina, dìtem se
bude líbit v ústecké zoologické zahradì, která je otevøena celý rok. Ve mìstì se
poøádá nìkolik mezinárodních kulturních
akcí, napøíklad soutìž mladých klavíristù,
country festival Trampská porta, mezinárodní festival sborového zpìvu èi jazzový
a bluesový festival.
Milovníci sportu mají ve mìstì k dispozici atletický stadion, zimní stadion,
plavecký stadion, krytou sportovní halu,
støelnici, bowling, fitness centra a øadu
dalších krytých i venkovních sportovních
zaøízení a høiš. Èlenitá kopcovitá krajina
kolem Ústí poskytuje ideální podmínky
pro turistiku, cyklistiku, horolezectví a hipoturistiku. Plavecké areály a pøírodní
koupalištì lákají ke koupání, Labská stezka je využívána rekreaèními cyklisty a pro
in-line bruslení.
Pøekrásné výhledy na Èeské støedohoøí si lze užít bìhem pravidelných plaveb rekreaèních lodí od nìmeckého Bad
Schandau až po Mìlník. Na lodích je možné obèerstvit se v restauraci, degustovat
regionální vína èi se pobavit na taneèních
veèerech s hudbou.
Ústí nad Labem se nachází v srdci
Chránìné krajinné oblasti Èeské støedohoøí, které vedle Milešovky dominuje
údolí Labe s Portou Bohemicou – tzv. Bránou Èech. Pro zdejší krajinu jsou typické
kužely kopcù dávno vyhaslých sopek,
krásné výhledy nabízí øada vyhlídkových
míst a rozhleden.
Èetné potoky, které se z kopcù sbíhají k Labi, vytvoøily øadu vodopádù, v blízkosti mìsta se jich nachází celkem dvanáct. Nejznámìjším z nich je Vaòovský,
který je se svou výškou 12 metrù nejvyšším v Èeském støedohoøí.
www.usti-nad-labem.cz
Ú S T Í
N A D
L A B E M
DOLNÍ ZÁLEZLY
Obec se rozkládá na levém bøehu øeky Labe, 10 km jižnì od Ústí nad Labem,
ve stejnojmenném okrese. Její katastrální
území má celkovou výmìru 357 hektarù
a nadmoøskou výšku 170 metrù. V souèasnosti žije v Dolních Zálezlech asi 580
trvale hlášených obyvatel.
Poèátky osídlení území dnešní obce
spadají až do mladší doby kamenné. Ves
samotná je prvnì zmiòována již v roce
1057 v zakládací listinì litomìøické kapituly.
Na katastru obce se nachází nìkolik
zajímavých kulturních památek, které stojí za zhlédnutí. Socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1779 byla v roce 2004 zrestaurována a pøemístìna do obce z Ústí
nad Labem. V tom samém roce prošla rekonstrukcí i jediná pùvodní drážní památka na železnièní trase Praha – Dresden, nádražní budova z roku 1850. Z dalších pamìtihodností lze jmenovat sochu
Ecce Homo nebo památný strom na ulici Na Horkách, cca 350 let starý dub.
Turisticky atraktivní je pìší stezka od vlakového nádraží na tzv. Mlynáøùv kámen,
který je vhodný k horolezectví.
V Dolních Zálezlech byla vybudována kanalizace, plynofikace i veøejný vodovod, obyvatelùm slouží služebna policie,
zdravotnické zaøízení, pošta, restaurace,
prodejna potravin a nìkolik provozoven
soukromých živnostníkù. Místní dìti mohou navštìvovat vlastní mateøskou školku, øidièùm je k dispozici èerpací stanice. Milovníci sportu mohou využívat moderní víceúèelové høištì. Dopravní obslužnost vesnice zajišují pravidelné autobusové, vlakové, ale také lodní linky, které míøí do obce Církvice, ležící na proti-
lehlém bøehu Labe. Loï Marie, která vyplouvá ze zdejšího pøístavištì, pojme až
35 osob.
Pøedstavitelé obce poøádají pro své
spoluobèany bìhem roku øadu kulturních a spoleèenských akcí. Obyvatelstvo
se schází pøi pálení èarodìjnic, vítání
obèánkù, na spoleèenském plese, dìtském dni a pøi dalších pøíležitostech.
www.dolni-zalezly.cz
HABROVANY
Obec Habrovany, nìmecky Habrowan, se nachází v Chránìné krajinné oblasti Èeské støedohoøí, 10 km severozápadnì od Ústí nad Labem. V souèasné
dobì jsou Habrovany tvoøeny jedinou
samostatnou èástí, jež má katastrální výmìru 282 ha a 198 stálých obyvatel.
Ves byla v letech 1341–1383 jako souèást panství Krupka v majetku Tìmy II.
z Koldic. Habrovany leží na Radejèínském
potoce a byly vsí dìlenou, jejíž èást v roce
1512 patøila k panství Teplice.
Ve støedu vsi se nachází barokní ètvercová kaple Panny Marie z roku 1840 s pùlkruhovým závìrem. Na nízké kuželové
støeše je umístìna polygonální døevìná
zvonièka s cibulkou a nad obloukovým
vchodem je vytažena oblouková øímsa se
štukovým køížem. Vnitøek kaplièky je sklenut valenou klenbou.
Vesnice má vybudovaný veøejný vodovod, kanalizace s èistièkou odpadních
vod ani plynofikace zde zatím není. Dopravní spojení zajišují pravidelné autobu-
ristice i cykloturistice. Cílem výletù mùže
být tøeba nedaleká obec Stadice, známá
z povìsti o Pøemyslu Oráèovi, vyhlídka
Mlynáøùv kámen v Dolních Zálezlech èi
rozhledna Radejèín.
www.mesta.obce.cz/habrovany
sové linky, které umožòují obyvatelùm
obce dojíždìní za pracovními pøíležitostmi, lékaøskou péèí èi službami úøadù. Vlaková zastávka je nejblíže v nedalekých
Øehlovicích. V obci Habrovany funguje
obecní úøad a veøejná knihovna, která
nabízí kromì pùjèování knih a èasopisù
i bezplatný pøístup k internetu.
Obec je èlenem mikroregionu Milada, jehož cílem je rozvoj èlenských obcí
a mìst. Souèástí tohoto svazku, založeného v roce 2000, je 11 obcí: Krupka,
Modlany, Žalany, Chlumec, Trmice, Dolní
Zálezly, Øehlovice, Chabaøovice, Pøestanov, Stebno a Habrovany.
Okolí Habrovan je ideální k pìší tu-
11
S P R Á V N Í O B V O D
O B C E
S
R O Z Š Í Ø E N O U
P Ù S O B N O S T Í
HOMOLE U PANNY
Obec s pøibližnì 380 stálými obyvateli se nachází asi 10 km jihovýchodnì
od mìsta Ústí nad Labem, ve stejnojmenném okrese v Ústeckém kraji. Její katastrální území tvoøí èásti Homole u Panny,
Haslice, Doubravice, Bláhov, Nová Ves
u Plánì, Babiny II, Suletice, Byòov a Lhota
pod Pannou s celkovou výmìrou 1 175 ha.
V historických pramenech je obec
poprvé zmiòována v roce 1407. Pùvodnì
se jmenovala Høibojedy, tj. ves lidí, kteøí
jedí høiby. Nejprve se o vsi píše v listinách
libìšického kláštera, pozdìji také v listinì
císaøe Zikmunda, který obec Homoli spoleènì s Lhotou zastavil Hynkovi z Valdštejna.
V Homoli stojí rodný dùm Josefa Emanuela Hibsche (1852–1941), který geologicky zmapoval Èeské støedohoøí a zachránil pøed znièením èetné vzácné vrchy.
Na návrší pøed kostelem je na balvanu
umístìna jeho pamìtní deska. Obec vybudovala svému slavnému rodákovi muzeum, které bylo otevøeno v roce 2002
u pøíležitosti 150. výroèí vìdcova narození.
Významnou církevní památkou obce
je barokní kostel sv. Pia V. z 2. poloviny
18. století s barokní farou, vybudovanou
na poèátku 19. století. Z dalších pamìtihodností lze jmenovat kaplièku sv. Jakuba v Doubravici, kapli na návsi v Bláhovì
a nìkolik dalších drobných sakrálních
památek, roztroušených na území ostatních obcí.
Obyvatelùm Homole u Panny slouží
obchod s potravinami, høištì, restauraèní
zaøízení a høbitov. Dopravní obslužnost
zajišují autobusové linky.
Bìhem roku žije obec bohatým spoleèenským a kulturním životem. Její pøedstavitelé poøádají pro své spoluobèany
masopust, pálení èarodìjnic, dìtský den,
modeláøské odpoledne, country bál, fotbalový turnaj, taneèní zábavu èi mikulášskou besídku. O pøipravovaných akcích
i dùležitých událostech v obci informuje obèany zpravodaj s názvem Homolský
obèasník.
www.homoleupanny.cz
CHABAØOVICE
Mìsteèko Chabaøovice leží v severních Èechách, v tìsné blízkosti mìsta Ústí nad Labem, ve stejnojmenném okrese.
Jeho katastrálním územím rozlohy 1 689
ha protéká Ždírnický potok, nachází se
zde také Školní a Malý a Velký Luèní rybník. V souèasnosti ve mìstì žije okolo
2 500 stálých obyvatel.
Za nejstarší písemnou zmínku o osídlení mìsta je považován seznam farních
kostelù pražské arcidiecéze z roku 1352,
kde je uvedena ves Kagrnitz jako poddanská ves panství Rýzmberg. Významný
je pro mìsto rok 1549, ve kterém Ferdinand I. Habsburský udìlil Chabaøovicím
právo užívání mìstského znaku a peèetìní zeleným voskem. V 80. letech 20.
století mìlo být mìsteèko zrušeno kvùli
tìžbì uhlí, tento zámìr se ale nakonec naštìstí neuskuteènil.
Nejvýznamnìjší církevní památkou
Chabaøovic je pùvodnì gotický kostel Narození Panny Marie, doložený již roku
1352, jehož dnešní barokní podoba je vý-
12
sledkem pøestavby v 17. století. Návštìvník si mùže prohlédnout také pravoslavnou kaplièku sv. Jana Køtitele, høbitovní
kapli sv. Michaela z poèátku 17. století
nebo kostel sv. Václava v Roudníkách, který zde byl vystavìn již v 15. století.
Chabaøovice mají svou vlastní základní školu a mateøskou školku, ale také praktickou a umìleckou školu. Kulturní akce
se odehrávají v kulturním domì Zátiší,
jmenovat lze alespoò divadelní pøedstavení, nedìlní èaje, maškarní a spoleèenské plesy, dìtské karnevaly nebo hudební
koncerty. Dalšími kulturními zaøízeními
jsou mìstská knihovna a Muzeum Chabaøovice.
Ve mìstì funguje celá øada aktivních
zájmových spolkù. Smysluplné trávení
volného èasu nabízí napøíklad klub sportovního rybolovu, klub plochodrážníkù
a tìlovýchovná jednota s oddíly volejbalu,
nohejbalu, florbalu, tance, tenisu, pingpongu atd. Obyvatelùm slouží udržované
sportovní høištì, krytá tìlocvièna, koupalištì i høištì pro nejmenší dìti.
www.chabarovice.cz
Ú S T Í
N A D
L A B E M
CHLUMEC
Chlumec se nachází v severních Èechách v Ústeckém kraji v okrese Ústí
nad Labem. Leží v krajinné památkové
zónì bitvy u Chlumce (1813), pøímo pod
Krušnými horami bohatými na turistické
stezky a cyklotrasy. Chlumec tvoøí 5 èástí
2
o celkové plošné výmìøe 12,88 km –
Chlumec, Stradov, Žandov, Èeský Újezd
a Støížovice. K 1. 1. 2011 mìl Chlumec
4 662 obyvatel. Svým urbanistickým charakterem, obèanskou vybaveností a poètem obyvatel již obec naplòuje znaky
mìsta a proto v roce 2011 požádala, aby
byla prohlášena mìstem.
Již roku 993 se objevila první historická zmínka o Chlumci, a to v listinì Boleslava II., kterou urèil desátek cla Nachlumcy pro právì založený první mužský
klášter benediktinù v Èechách.
V únoru 1126 se k Chlumci pøes hranièní hory valila vojska krále Lothara I. Saského, aby svým meèem dùraznì domluvil
èeskému knížeti Sobìslavovi I. Ten však
chytøe a odvážnì využil horského terénu
u Chlumce a se svými lidmi Lothara a jeho
vojska na hlavu porazil. Význam tohoto
vítìzství pro další vývoj èeské státnosti je
všeobecnì dobøe znám.
Za napoleonských válek se Chlumecko dostalo pøímo do støedu váleèných událostí. Za tìžkých bojù v srpnu a záøí 1813
byly zdejší obce zcela znièeny. Porážka
francouzských jednotek u Chlumce ale
znamenala obrat ve vývoji války a konec
plánù Napoleona na ovládnutí Evropy.
Na chlumeckém zámku, sídle jednoho
z nejvìtších panství v Èechách, se bìhem
staletí vystøídala øada šlechtických rodù.
Byly mezi nimi i rody dobøe známé, jejichž
pøíslušníci zastávali vysoké státní funkce,
pøes Kölbly, Stralendorfy, Kolovraty, Thuny, až po Westphaleny, kteøí se podíleli
na prùmyslovém rozvoji celé oblasti a její
dnešní podobì.
Významnou památkou Chlumce je
barokní kostel sv. Havla, jenž byl vybudován již ve 30. letech 12. století. Mohutnou hranolovou vìž získal svatostánek až
na sklonku 16. století, do vnitøní zdi kostela jsou vezdìny figurální renesanèní náhrobky rodiny Kölblù z let 1606–1619. Do
vnìjší zdi presbytáøe je vezdìno jedenáct
náhrobkù z pùvodního renesanèního kostela. Bìhem napoleonských válek byl kostel výraznì ponièen, obnoven byl v letech
1847–1849.
Další pamìtihodností v obci je kaple
Nejsvìtìjší Trojice s trojúhelníkovým pùdorysem, která je významnou památkou
barokního stavitelství, uvnitø s bohatou
freskovou výzdobou. Podle zakládací listiny z roku 1685 byla postavena v letech
V souèasnosti funguje v obci základní
škola, dvì mateøské školy, mateøské centrum, tøi lékaøské praxe, dùm s peèovatelskou službou, domov pro seniory, pošta,
hasièi, knihovna, høbitov, kostel, nìkolik
obchodù a restaurací, lékárna, bowling,
sportovní areál a obvodní oddìlení Policie
ÈR. Dopravní spojení Chlumce zajišuje
12 linek autobusové dopravy.
Velice významná je pro život v obci
kulturní a sportovní èinnost. Mezi tradièní
akce patøí napø. rekonstrukce boje k výroèí bitvy u Chlumce, rodinná turistická
soutìž Pochoduje celá rodina, masopust,
oslavy dìtského dne, hasièská soutìž
O Floriánovu putýnku, hudební festival
Chlumecké léto a country-folkový festival
Chlumecký guláš.
Mezi nejaktivnìjší spolky patøí dìtský
pìvecký sbor KOATA a Chlumecký dìtský a pìvecký sbor, klub vojenské historie
– 42. pìší pluk hrabìte Erbacha, dobrovolní hasièi, sportovci, autoklub a kynologové.
Okolí Chlumce je protkáno sítí turistických stezek, nejvíce jich je na høebenu
Krušných hor. Vìtšinu stezek mohou využívat i cyklisté, v zimì se zase znaèené
trasy mìní v bìžecké trati. Obec je turisticky velmi vyhledávaná nejen pro svou
historii, ale i pro možnost rekreace, nebo
se mùže pyšnit fascinující zelení a velkým
rybníkem s možností nejen koupání, ale
také rybolovu. Dalším lákadlem mùže být
sportovní areál s fotbalovým høištìm a tenisovými i volejbalovými kurty.
www.ouchlumec.cz
1690–1691 na pamì odvrácení morové
epidemie z roku 1680. Od roku 1838 je
pod kaplí umístìna rodinná hrobka Westphalenù.
V Chlumci si lze prohlédnout rovnìž
památník bitvy z roku 1813 s plastikou lva
od A. Mayerleho, který byl postaven roku
1913 ke stému výroèí bitvy u Chlumce.
Památník vznikl dle návrhu Julia Schmiedela jako historický doklad této významné
události. Odhalen byl za pøítomnosti arcivévody Karla, místodržitele Thuna a potomkù rodin nìkterých generálù.
13
S P R Á V N Í O B V O D
O B C E
S
R O Z Š Í Ø E N O U
P Ù S O B N O S T Í
CHUDEROV
Obec leží v malebném kraji Èeského
støedohoøí, asi 5 km od centra krajského
mìsta Ústí nad Labem. V souèasné dobì
ji obývá okolo 980 stálých obyvatel, kte
kte-øí žijí v èástech Chuderov, Chuderovec,
Libov, Lipová, Radešín a Žežice a v osaosadách Mlýništì, Neznabohy a Sovolusky.
Katastrální výmìra obce je 1 535 ha.
V historických pramenech je vesnice
zmiòována poprvé v roce 1348.
Do dnešní doby se na území Chuderova a jeho místních èástí dochovalo
nìkolik zajímavých kulturních památek.
V Lipové si mùže návštìvník prohlédnout
kostel sv. Martina z 15. století, v roce 1692
zbarokizovaný, v obci Radešín je k vidìní nìkolik hrázdìných lidových staveb,
z nichž dùm èp. 11 je památkovì chránìn.
Památkou Žežic je kostel sv. Petra a Pavla
s ohradní zdí, jehož dnešní budova vznikla
sice až roku 1780, ale zøejmì zde stál už
v polovinì 14. století. V osadì Mlýništì
se nachází unikátní technická památka –
vodní zdroj z roku 1903. Kaple sv. Jana
Nepomuckého z 18. století se sochou tohoto svìtce, stojící na chuderovské návsi,
byla kvùli své znaèné zchátralosti zbourána, stejnì jako barokní sloup Ukøižování.
Oblast okolo Chuderova je považována z hlediska turistiky, pøírody, obèanské
vybavenosti, bydlení a dopravní dostupnosti do mìsta Ústí nad Labem za velice atraktivní. V obci se nachází mateøská
škola s vlastní jídelnou, lékaøská ordinace,
knihovna s internetem zdarma, fotbalové
i dìtské høištì a prodejna potravin. Ná-
kupní centrum v ústecké mìstské èásti
Severní Terasa je vzdáleno necelý kilometr. V souèasné dobì probíhá v Chuderovì výstavba nových rodinných domù,
a tak je pravdìpodobné, že se bude poèet
obyvatel v budoucnu nadále zvyšovat.
Bìhem roku žije obec pestrým spoleèenským a kulturním životem, pro obèany je organizován napøíklad dìtský den,
maškarní karneval, spoleèenský ples, slavnostní rozsvìcování vánoèního stromu
a další akce.
www.chuderov.cz
LIBOUCHEC
Libouchec se nachází v údolí Jílovského potoka, který oddìluje Èeské støedohoøí od Labských pískovcù. Více jak
1 800 obyvatel obce žije na katastrálním
území výmìry 2 802 ha, které je tvoøeno èástmi Èermná, Knínice, Libouchec
a Žïárek.
První písemná zmínka o vsi Libouchec
pochází z roku 1169. Od 14. století patøila
vesnice dìèínským Vartenberkùm, potom Trèkùm z Lípy, po nich Salhausenùm
a Býnovským. V roce 1628 získali Libouchec dìèínští Thunové. Ti ještì nìkolikrát
pøebývali na zdejším pùvodnì renesanèním zámku, ale po jeho znièení švédskými vojsky bìhem tøicetileté války pøenesli své sídlo do nedalekého Jílového. Již
v 15. století byl z Libouchce vybudován
vodovod do mìsta Ústí nad Labem. Na
konci feudalismu tu vznikla rozsáhlá manufakturní výroba knoflíkù a textilu. Primitivní stroje mlýnù, manufaktur a hamrù
dokázal svou silou roztoèit kdysi vodnatý
Jílovský potok.
14
Dominantou obce je kostel sv. Tøí králù, jenž byl v minulosti èastokrát pøestavován, a tak v nìm lze nalézt odkazy na
øadu umìleckých slohù od renesance až
po novogotiku. Další významnou pamìtihodností je rekonstruovaný libouchecký
zámek, který je cennou ukázkou renesan-
èního hospodáøského dvora se zámeckou
obytnou èástí. Dvùr byl vybudován saským rytíøským rodem z Bünau ve 2. polovinì 16. století. V Liboucheci je možné
vidìt také øadu domù s prvky pùvodní
lidové architektury nebo barokní sousoší
Kalvárie z roku 1728.
Obec má vlastní mateøskou školu a
základní školu s jídelnou a družinou, poštu,
zdravotnické zaøízení, služebnu policie
i vybudovaný vodovod, plynofikaci a kanalizaci s èistièkou odpadních vod. Milovníkùm sportu je k dispozici udržované
høištì a moderní sportovní hala, která
nabízí i možnost ubytování, od roku 2000
funguje v obci také golfový klub. V Libouchci pùsobí také myslivecké sdružení
a sbor dobrovolných hasièù.
Obec je èlenem mikroregionu Labské
skály, jehož 9 èlenských obcí nabízí návštìvníkùm nejen pøekrásnou pøírodu, ale
i øadu kulturních památek s pohnutou historií.
www.libouchec.cz
Ú S T Í
N A D
L A B E M
MALÉ BØEZNO
Vesnièka Malé Bøezno leží na pravém
bøehu Labe, 8 km východnì od Ústí nad
Labem, pod vrchem Lichá (462 m n. m.).
Pod správu obecního úøadu patøí kromì
Malého Bøezna i obec Leština. Celková
katastrální výmìra obce je 1 106 ha, žije
zde pøes 500 trvale hlášených obyvatel.
Ves Malé Bøezno je pùvodnì okrouhlice z 9. – 10. století. Je zøejmì totožná
s lokalitou Breznec, doloženou v majetku
velmože Hroznaty v roce 1178 a pak johanitù v roce 1188, není to však dokázáno.
Své jméno vesnice dostala od bøízy, pøívlastkové urèení ji má odlišit od blízkého
Velkého Bøezna.
Leština je rovnìž pùvodnì slovanská
okrouhlice z 9. – 10. století, která se rozléhá pøi prùjezdní komunikaci v údolí
Luèního potoka. Poprvé v historii byla ves
zmiòována roku 1437, tehdy patøila zdejší
tvrz k Býèkovicím a sloužila jako ochrana
litomìøického proboštství.
Státem chránìnou kulturní památkou
v obci je kaple, stojící pøi prùjezdní silnici,
jež má nad vchodem na desce uvedeno
jméno svého stavitele a rok vzniku – Joannes Keckerk – 1704. V roce 1993 byla
opravena.
Do obce byl zaveden veøejný vodovod, kanalizace s ÈOV ani plynofikace
zde zatím není. Malé Bøezno má autobusové i železnièní spojení, které využívají
jeho obyvatelé k dojíždìní do vìtších obcí,
ve kterých hledají pracovní pøíležitosti,
lékaøskou péèi nebo vzdìlání. Pøímo v obci funguje obecní úøad, mateøská škola,
knihovna s bezplatným pøístupem k internetu, høbitov a sportovní høištì.
Aktivními spolky v obci, které se starají o smysluplné trávení volného èasu
dìtí i dospìlých, jsou fotbalový oddíl FK
Malé Bøezno a Sbor dobrovolných hasièù
Malé Bøezno. Oba spolky se také podílí
na organizaci kulturních a sportovních
akcí v obci a reprezentují ji v regionálních
soutìžích.
www.malebrezno.cz
MALEÈOV
Maleèov, jenž bývá èasto nazýván
prahem k Portì Bohemice, se nachází
v malebné krajinì Èeského støedohoøí,
8 km jihovýchodnì od Ústí nad Labem.
Jeho místní èásti Maleèov, Bøezí, ÈeÈeøeništì, Horní Zálezly, Nìmèí, Pohoøí,
Proboštov, Rýdeè, Øetouò a Babiny I zazabírají celkovou katastrální výmìru 2 369
ha, žije v nich asi 770 obyvatel.
Ves Maleèov je v historických pramenech zmiòována poprvé v roce 1057, a to
v zakládací listinì litomìøické kapituly
jako Malešùv dvùr se 6 usedlostmi a jednou zahradou. V roce 1410 ves zastavil
král Václav IV. spolu s dalšími osadami
Haškovi z Robeè. Od roku 1548 náležela
Salhausenùm a od roku 1676 patøila spoleènì se zbožím svádovským k panství
Ploskovice. Posledním feudálním majitelem Maleèova byl císaø Ferdinand I. V obci
si lze prohlédnout nìkolik zajímavých
staveb. Stavení èp. 8 a èp. 30 z 19. století
jsou státem chránìné památky, drobná
kaplièka na kraji lesa na kopci Trpaslièí kameny (659 m n. m.) je výklenková
s pùlkruhovým závìrem a pochází ze
zaèátku 19. století.
V obci Bøezí stojí barokní ètvercová
kaple z roku 1780, v Èeøeništi si lze prohlédnout barokní høbitovní kapli s plastikou Panny Marie a kostel Panny Marie
Pomocnice køesanù, stojící ve stráni nad
vsí. Horní Zálezly se mohou chlubit pozoruhodným kamenným køížem z roku 1831,
Nìmèí zase výklenkovou kaplièkou z 19.
století se sedlovou støechou. Kostel Narození sv. Jana Køtitele v Proboštovì byl
v historických dokumentech zmiòován již
roku 1352, pod kostelem se zachovala
barokní fara, postavená kolem roku 1700.
Za zmínku jistì stojí i ètvercová kaple sv.
Antonína Paduánského v Øetouni.
Maleèov žije pestrým kulturním a spoleèenským životem, bìhem roku zde probíhá øada zajímavých akcí, které pro své
obyvatele pøipravuje obec ve spolupráci
se zájmovými spolky. Oblíbené je tøeba
stavìní máje, dìtský den, maškarní ples èi
vítání obèánkù .
U místní èásti Pohoøí se nachází lyžaøský vlek s umìlým zasnìžováním.
www.malecovsko.cz
15
S P R Á V N Í O B V O D
O B C E
S
R O Z Š Í Ø E N O U
P Ù S O B N O S T Í
PETROVICE
Petrovice leží severnì od Ústí nad
Labem v nadmoøské výšce 551 m, u stát
stát-ních hranic ÈR a SRN. Obec Petrovice je
tvoøena místními èástmi Petrovice, Krás
Krás-ný Les, Nakléøov a Vìtrov. Na katastru
celkové rozlohy 5 119 ha v souèasnosti
žije kolem 870 stálých obyvatel.
Obec vznikla pøi zemské bránì, kterou se z nìmeckého Halle dovážela do
èeského vnitrozemí sùl. Svým øazením
budov podél obou stran cesty a s rozšíøeným prostorem ve støedu obce jsou Petrovice typickou osadou založenou nìmeckými kolonisty. Jméno obce Peterswald je v této nìmecké formì poprvé
zmiòováno v roce 1352 a s nejvìtší pravdìpodobností se jedná o jméno lokátora, který odpovídal králi za osídlení zdejší
oblasti. Prvními známými majiteli vsi jsou
páni z Wartenberka, kteøí jsou roku 1352
uvádìni jako patroni zdejšího kostela.
První zmínka o petrovickém kostelu,
který stával uprostøed místního høbitova,
je datována již do 2. poloviny 14. století.
Dnešní kostel sv. Mikuláše byl ve støedu
obce vystavìn roku 1793. Bìhem napoleonských válek sloužil jako skladištì i jako
lazaret, kostelní fara byla využívána jako
velitelské stanovištì. Na obnovì válkou
znièeného kostela se podílela široká veøejnost vèetnì okolních vesnic. Fara pod
kostelem byla opravena v letech 1994–
1996.
Další památkou Petrovic je socha sv.
Jana Nepomuckého z roku 1709, umístìná u kostela na vysokém hranolovém soklu, a sloup Ecce homo od Antona Bauera
z Teplic z roku 1874, stojící pøi boèním
kostelním vstupu. Nad petrovickým høbitovem si lze prohlédnout kamenný morový køíž s litinovým korpusem ukøižovaného Krista. Køíž byl zøízen na hromadném hrobu obìtí zemøelých v roce 1814
na úplavici po napoleonském tažení.
V souèasné dobì jsou Petrovice moderní obcí s dobrou obèanskou vybaveností i dopravní dostupností. Obyvatelé
mají k dispozici dostateèné kulturní i sportovní vyžití, ale také bohaté turistické
možnosti v krásné krajinì CHKO Labské
pískovce.
www.obecpetrovice.cz
POVRLY
Obec s více jak 2 200 stálými obyvateli se skládá z èástí Povrly, Neštìdice,
Roztoky, Mašovice, Lužec, Mírkov, Blansko, Slavošov, Lysá, Šachov, Èeský Bukov
a Maškovice. Její katastrální území rozlohy 2 557 ha leží 9 km východnì od
mìsta Ústí nad Labem, na levém bøehu
øeky Labe.
Osada Povrly vznikla na levém bøehu
Labe a nepochybnì profitovala ze své
polohy pøi pøechodu obchodní stezky
pøes øeku. Povrly a ostatní obce, které
16
dnes tvoøí jeden správní celek, byly vždy
vesnicemi hospodáøsko-pìstitelskými.
Povrly jsou zmiòovány kolem roku 1200,
pøièemž první doložitelná písemná zpráva
o vsích Povrly a Roztoky pochází z roku
1186.
Na území obce se do dnešních dnù
dochovalo velké množství zajímavých kulturních památek. Moderní kostel Navštívení Panny Marie zde byl postaven v roce
1936, jeho souèástí je vysoká jižní vìž se
zvonem. V èásti Roztoky, v krátkém údolí
levého pøítoku Labe, stojí kostel Narození
sv. Jana Køtitele, který má osmibokou loï
s nízkou stanovou støechou a k západu
orientovaný presbytáø. Na vrcholu støe-
chy lodi se nachází barokní zvonièka,
vnitøní zaøízení kostela pochází z konce 18.
a z 19. století.
Nad Neštìdicemi se tyèí výrazný
skalnatý kopec Kozí vrch, který je dnes
celý chránìný jako pøírodní rezervace
o výmìøe témìø 37 ha, jejímž úèelem je
ochrana vzácných druhù rostlin. Na vrchol vede zelenì znaèená turistická trasa
z Neštìdic nebo z Mašovic. Poblíž Mírkova je na 545 m vysokém kopci Blansko k vidìní zøícenina hradu Blansko, jenž
zpustl již v 16. století.
Dnes jsou Povrly moderní obcí s dobrou dopravní dostupností a obèanskou
vybaveností. Obyvatelstvu slouží základní
škola, dvì mateøské školky, pošta, policie,
zdravotní støedisko, peèovatelský dùm,
dìtské centrum, knihovna a nìkolik prodejen, restaurací a ubytovacích zaøízení.
Pøíznivci sportu mohou využívat koupalištì, letní a zimní stadion èi tìlocviènu
a bazén místní ZŠ.
www.povrly.cz
S P R Á V N Í O B V O D
O B C E
S
R O Z Š Í Ø E N O U
P Ù S O B N O S T Í
ÚSTÍ NAD LABEM
Mìsto Ústí nad Labem leží na severozápadì Èeské republiky, v pøekrásné
krajinì Èeského støedohoøí, v místech,
kde øeka Bílina ústí do mohutného toku
Labe. Od hlavního mìsta Prahy je vzdáleno necelých 90 km, od hranic s Nìmeckem pak 25 km. Se svými bezmála
100 000 obyvateli je 7. nejvìtším mìstem
Èeské republiky, sídlem Ústeckého kraje
a Univerzity Jana Evangelisty Purkynì.
První zmínky o Ústí pocházejí z období kolem roku 1000. Královským mìstem se Ústí nad Labem stalo za panování
krále Václava I. pøed rokem 1249. Patøí tak
k nejstarším z pøibližnì ètyøiceti královských mìst v Èechách. Období nejvìtšího rozkvìtu mìsto zažilo ve 2. polovinì
19. století, kdy se díky prudkému rozvoji
prùmyslu a dopravy stalo jedním z nejvýznamnìjších prùmyslových a obchodních center Èech.
Jihovýchodnì od Ústí, v údolí øeky Bíliny se nalézá slavná ves Stadice, odkud
byl podle legendy povolán na èeský trùn
knìžnou Libuší Pøemysl Oráè. Tento pøíbìh dnes pøipomíná nejen pomník z roku
1841, ale také Pøemyslùv statek, Královský
pramen, Volská skála èi Pøemyslova líska.
Ústecko bylo v minulosti dìjištìm øady významných váleèných událostí, v roce
1126 Èeši porazili øímského krále Lothara
u Chlumce, v roce 1426 porazili husité
u Ústí saská vojska v jedné z nejkrvavìjších bitev støedovìku. V roce 1813 se
u Chlumce nedaleko Ústí nad Labem
odehrála bitva francouzské armády císaøe
Napoleona I. se spojeneckými vojsky Rakouska, Ruska a Pruska. V této bitvì spojenci odrazili Napoleonùv pokus o vpád
do Èech a pøedznamenali tak Napoleonovu porážku v Bitvì národù u Lipska.
Váleèné události dodnes pøipomíná øada
pomníkù a pamìtních desek na nauèné
stezce v okolí. Na dávných bojištích se poøádají rekonstrukce bitev.
Na území mìsta se nachází velké
10
množství zajímavých kulturních památek.
Dominantu jeho jižní èásti tvoøí zøícenina
hradu Støekov ze 14. století, jedna z nejromantiètìjších hradních zøícenin v Èeské republice, pod níž bylo v letech 1923–
1936 postaveno Masarykovo zdymadlo,
národní technická památka, která slouží
k zajištìní splavnosti øeky Labe.
Oblíbeným cílem výletù je zámeèek
Vìtruše, jehož souèasná podoba je z let
1895–1897 a jehož vìž nabízí návštìvníkùm krásný výhled na labské údolí. Turisté zde mohou poobìdvat v restauraci
èi navštívit pøírodní i zrcadlové bludištì
a sportovní areál. Od roku 2010 vede na
Vìtruši lanová dráha s výchozí stanicí na
støeše obchodního centra Forum.
Z církevních památek Ústí nad Labem
je nejvíce proslavený pozdnì gotický
kostel Nanebevzetí Panny Marie, stojící
v centru mìsta. Je znám jako kostel se šikmou vìží, což je dùsledek bombardování mìsta na konci 2. svìtové války. Bombardování bylo pøíèinou vychýlení kostelní
vìže o 201 cm, a ta je tak nejšikmìjší vìží
ve støední Evropì.
Architektonicky zajímavý je Mariánský most pøes øeku Labe z roku 1998, jenž
se stal jedním ze symbolù mìsta. V roce
2001 byl zaøazen mezi 10 nejkrásnìjších
svìtových staveb posledního desetiletí
20. století, je také nejvìtším jednostrannì
zavìšeným mostem v Èeské republice.
V novorenesanèním areálu z let 1876
a 1897 sídlí Muzeum mìsta Ústí nad Labem, ve kterém je možné zhlédnout expozici Antický sen, seznamující návštìvníky s historií starovìké øecké a øímské
kultury. Kromì toho muzeum nabízí nejrùznìjší tematické výstavy a další doprovodný kulturní program.
Ve mìstì pùsobí øada dalších kulturních institucí. Severoèeské divadlo opery
a baletu dosahuje øady národních i mezinárodních úspìchù, významnou divadelní scénou je též Èinoherní studio, kterým prošla øada slavných èeských hercù.
Aktivnì zde pracují tøi profesionální divadelní soubory, komorní orchestr, nìkolik pìveckých sborù i taneèních skupin.
Milovníky kultury na Ústecku zaujmou
muzea, galerie, divadla i kina, dìtem se
bude líbit v ústecké zoologické zahradì, která je otevøena celý rok. Ve mìstì se
poøádá nìkolik mezinárodních kulturních
akcí, napøíklad soutìž mladých klavíristù,
country festival Trampská porta, mezinárodní festival sborového zpìvu èi jazzový
a bluesový festival.
Milovníci sportu mají ve mìstì k dispozici atletický stadion, zimní stadion,
plavecký stadion, krytou sportovní halu,
støelnici, bowling, fitness centra a øadu
dalších krytých i venkovních sportovních
zaøízení a høiš. Èlenitá kopcovitá krajina
kolem Ústí poskytuje ideální podmínky
pro turistiku, cyklistiku, horolezectví a hipoturistiku. Plavecké areály a pøírodní
koupalištì lákají ke koupání, Labská stezka je využívána rekreaèními cyklisty a pro
in-line bruslení.
Pøekrásné výhledy na Èeské støedohoøí si lze užít bìhem pravidelných plaveb rekreaèních lodí od nìmeckého Bad
Schandau až po Mìlník. Na lodích je možné obèerstvit se v restauraci, degustovat
regionální vína èi se pobavit na taneèních
veèerech s hudbou.
Ústí nad Labem se nachází v srdci
Chránìné krajinné oblasti Èeské støedohoøí, které vedle Milešovky dominuje
údolí Labe s Portou Bohemicou – tzv. Bránou Èech. Pro zdejší krajinu jsou typické
kužely kopcù dávno vyhaslých sopek,
krásné výhledy nabízí øada vyhlídkových
míst a rozhleden.
Èetné potoky, které se z kopcù sbíhají k Labi, vytvoøily øadu vodopádù, v blízkosti mìsta se jich nachází celkem dvanáct. Nejznámìjším z nich je Vaòovský,
který je se svou výškou 12 metrù nejvyšším v Èeském støedohoøí.
www.usti-nad-labem.cz
Ú S T Í
N A D
L A B E M
DOLNÍ ZÁLEZLY
Obec se rozkládá na levém bøehu øeky Labe, 10 km jižnì od Ústí nad Labem,
ve stejnojmenném okrese. Její katastrální
území má celkovou výmìru 357 hektarù
a nadmoøskou výšku 170 metrù. V souèasnosti žije v Dolních Zálezlech asi 580
trvale hlášených obyvatel.
Poèátky osídlení území dnešní obce
spadají až do mladší doby kamenné. Ves
samotná je prvnì zmiòována již v roce
1057 v zakládací listinì litomìøické kapituly.
Na katastru obce se nachází nìkolik
zajímavých kulturních památek, které stojí za zhlédnutí. Socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1779 byla v roce 2004 zrestaurována a pøemístìna do obce z Ústí
nad Labem. V tom samém roce prošla rekonstrukcí i jediná pùvodní drážní památka na železnièní trase Praha – Dresden, nádražní budova z roku 1850. Z dalších pamìtihodností lze jmenovat sochu
Ecce Homo nebo památný strom na ulici Na Horkách, cca 350 let starý dub.
Turisticky atraktivní je pìší stezka od vlakového nádraží na tzv. Mlynáøùv kámen,
který je vhodný k horolezectví.
V Dolních Zálezlech byla vybudována kanalizace, plynofikace i veøejný vodovod, obyvatelùm slouží služebna policie,
zdravotnické zaøízení, pošta, restaurace,
prodejna potravin a nìkolik provozoven
soukromých živnostníkù. Místní dìti mohou navštìvovat vlastní mateøskou školku, øidièùm je k dispozici èerpací stanice. Milovníci sportu mohou využívat moderní víceúèelové høištì. Dopravní obslužnost vesnice zajišují pravidelné autobusové, vlakové, ale také lodní linky, které míøí do obce Církvice, ležící na proti-
lehlém bøehu Labe. Loï Marie, která vyplouvá ze zdejšího pøístavištì, pojme až
35 osob.
Pøedstavitelé obce poøádají pro své
spoluobèany bìhem roku øadu kulturních a spoleèenských akcí. Obyvatelstvo
se schází pøi pálení èarodìjnic, vítání
obèánkù, na spoleèenském plese, dìtském dni a pøi dalších pøíležitostech.
www.dolni-zalezly.cz
HABROVANY
Obec Habrovany, nìmecky Habrowan, se nachází v Chránìné krajinné oblasti Èeské støedohoøí, 10 km severozápadnì od Ústí nad Labem. V souèasné
dobì jsou Habrovany tvoøeny jedinou
samostatnou èástí, jež má katastrální výmìru 282 ha a 198 stálých obyvatel.
Ves byla v letech 1341–1383 jako souèást panství Krupka v majetku Tìmy II.
z Koldic. Habrovany leží na Radejèínském
potoce a byly vsí dìlenou, jejíž èást v roce
1512 patøila k panství Teplice.
Ve støedu vsi se nachází barokní ètvercová kaple Panny Marie z roku 1840 s pùlkruhovým závìrem. Na nízké kuželové
støeše je umístìna polygonální døevìná
zvonièka s cibulkou a nad obloukovým
vchodem je vytažena oblouková øímsa se
štukovým køížem. Vnitøek kaplièky je sklenut valenou klenbou.
Vesnice má vybudovaný veøejný vodovod, kanalizace s èistièkou odpadních
vod ani plynofikace zde zatím není. Dopravní spojení zajišují pravidelné autobu-
ristice i cykloturistice. Cílem výletù mùže
být tøeba nedaleká obec Stadice, známá
z povìsti o Pøemyslu Oráèovi, vyhlídka
Mlynáøùv kámen v Dolních Zálezlech èi
rozhledna Radejèín.
www.mesta.obce.cz/habrovany
sové linky, které umožòují obyvatelùm
obce dojíždìní za pracovními pøíležitostmi, lékaøskou péèí èi službami úøadù. Vlaková zastávka je nejblíže v nedalekých
Øehlovicích. V obci Habrovany funguje
obecní úøad a veøejná knihovna, která
nabízí kromì pùjèování knih a èasopisù
i bezplatný pøístup k internetu.
Obec je èlenem mikroregionu Milada, jehož cílem je rozvoj èlenských obcí
a mìst. Souèástí tohoto svazku, založeného v roce 2000, je 11 obcí: Krupka,
Modlany, Žalany, Chlumec, Trmice, Dolní
Zálezly, Øehlovice, Chabaøovice, Pøestanov, Stebno a Habrovany.
Okolí Habrovan je ideální k pìší tu-
11
S P R Á V N Í O B V O D
O B C E
S
R O Z Š Í Ø E N O U
P Ù S O B N O S T Í
HOMOLE U PANNY
Obec s pøibližnì 380 stálými obyvateli se nachází asi 10 km jihovýchodnì
od mìsta Ústí nad Labem, ve stejnojmenném okrese v Ústeckém kraji. Její katastrální území tvoøí èásti Homole u Panny,
Haslice, Doubravice, Bláhov, Nová Ves
u Plánì, Babiny II, Suletice, Byòov a Lhota
pod Pannou s celkovou výmìrou 1 175 ha.
V historických pramenech je obec
poprvé zmiòována v roce 1407. Pùvodnì
se jmenovala Høibojedy, tj. ves lidí, kteøí
jedí høiby. Nejprve se o vsi píše v listinách
libìšického kláštera, pozdìji také v listinì
císaøe Zikmunda, který obec Homoli spoleènì s Lhotou zastavil Hynkovi z Valdštejna.
V Homoli stojí rodný dùm Josefa Emanuela Hibsche (1852–1941), který geologicky zmapoval Èeské støedohoøí a zachránil pøed znièením èetné vzácné vrchy.
Na návrší pøed kostelem je na balvanu
umístìna jeho pamìtní deska. Obec vybudovala svému slavnému rodákovi muzeum, které bylo otevøeno v roce 2002
u pøíležitosti 150. výroèí vìdcova narození.
Významnou církevní památkou obce
je barokní kostel sv. Pia V. z 2. poloviny
18. století s barokní farou, vybudovanou
na poèátku 19. století. Z dalších pamìtihodností lze jmenovat kaplièku sv. Jakuba v Doubravici, kapli na návsi v Bláhovì
a nìkolik dalších drobných sakrálních
památek, roztroušených na území ostatních obcí.
Obyvatelùm Homole u Panny slouží
obchod s potravinami, høištì, restauraèní
zaøízení a høbitov. Dopravní obslužnost
zajišují autobusové linky.
Bìhem roku žije obec bohatým spoleèenským a kulturním životem. Její pøedstavitelé poøádají pro své spoluobèany
masopust, pálení èarodìjnic, dìtský den,
modeláøské odpoledne, country bál, fotbalový turnaj, taneèní zábavu èi mikulášskou besídku. O pøipravovaných akcích
i dùležitých událostech v obci informuje obèany zpravodaj s názvem Homolský
obèasník.
www.homoleupanny.cz
CHABAØOVICE
Mìsteèko Chabaøovice leží v severních Èechách, v tìsné blízkosti mìsta Ústí nad Labem, ve stejnojmenném okrese.
Jeho katastrálním územím rozlohy 1 689
ha protéká Ždírnický potok, nachází se
zde také Školní a Malý a Velký Luèní rybník. V souèasnosti ve mìstì žije okolo
2 500 stálých obyvatel.
Za nejstarší písemnou zmínku o osídlení mìsta je považován seznam farních
kostelù pražské arcidiecéze z roku 1352,
kde je uvedena ves Kagrnitz jako poddanská ves panství Rýzmberg. Významný
je pro mìsto rok 1549, ve kterém Ferdinand I. Habsburský udìlil Chabaøovicím
právo užívání mìstského znaku a peèetìní zeleným voskem. V 80. letech 20.
století mìlo být mìsteèko zrušeno kvùli
tìžbì uhlí, tento zámìr se ale nakonec naštìstí neuskuteènil.
Nejvýznamnìjší církevní památkou
Chabaøovic je pùvodnì gotický kostel Narození Panny Marie, doložený již roku
1352, jehož dnešní barokní podoba je vý-
12
sledkem pøestavby v 17. století. Návštìvník si mùže prohlédnout také pravoslavnou kaplièku sv. Jana Køtitele, høbitovní
kapli sv. Michaela z poèátku 17. století
nebo kostel sv. Václava v Roudníkách, který zde byl vystavìn již v 15. století.
Chabaøovice mají svou vlastní základní školu a mateøskou školku, ale také praktickou a umìleckou školu. Kulturní akce
se odehrávají v kulturním domì Zátiší,
jmenovat lze alespoò divadelní pøedstavení, nedìlní èaje, maškarní a spoleèenské plesy, dìtské karnevaly nebo hudební
koncerty. Dalšími kulturními zaøízeními
jsou mìstská knihovna a Muzeum Chabaøovice.
Ve mìstì funguje celá øada aktivních
zájmových spolkù. Smysluplné trávení
volného èasu nabízí napøíklad klub sportovního rybolovu, klub plochodrážníkù
a tìlovýchovná jednota s oddíly volejbalu,
nohejbalu, florbalu, tance, tenisu, pingpongu atd. Obyvatelùm slouží udržované
sportovní høištì, krytá tìlocvièna, koupalištì i høištì pro nejmenší dìti.
www.chabarovice.cz
Ú S T Í
N A D
L A B E M
CHLUMEC
Chlumec se nachází v severních Èechách v Ústeckém kraji v okrese Ústí
nad Labem. Leží v krajinné památkové
zónì bitvy u Chlumce (1813), pøímo pod
Krušnými horami bohatými na turistické
stezky a cyklotrasy. Chlumec tvoøí 5 èástí
2
o celkové plošné výmìøe 12,88 km –
Chlumec, Stradov, Žandov, Èeský Újezd
a Støížovice. K 1. 1. 2011 mìl Chlumec
4 662 obyvatel. Svým urbanistickým charakterem, obèanskou vybaveností a poètem obyvatel již obec naplòuje znaky
mìsta a proto v roce 2011 požádala, aby
byla prohlášena mìstem.
Již roku 993 se objevila první historická zmínka o Chlumci, a to v listinì Boleslava II., kterou urèil desátek cla Nachlumcy pro právì založený první mužský
klášter benediktinù v Èechách.
V únoru 1126 se k Chlumci pøes hranièní hory valila vojska krále Lothara I. Saského, aby svým meèem dùraznì domluvil
èeskému knížeti Sobìslavovi I. Ten však
chytøe a odvážnì využil horského terénu
u Chlumce a se svými lidmi Lothara a jeho
vojska na hlavu porazil. Význam tohoto
vítìzství pro další vývoj èeské státnosti je
všeobecnì dobøe znám.
Za napoleonských válek se Chlumecko dostalo pøímo do støedu váleèných událostí. Za tìžkých bojù v srpnu a záøí 1813
byly zdejší obce zcela znièeny. Porážka
francouzských jednotek u Chlumce ale
znamenala obrat ve vývoji války a konec
plánù Napoleona na ovládnutí Evropy.
Na chlumeckém zámku, sídle jednoho
z nejvìtších panství v Èechách, se bìhem
staletí vystøídala øada šlechtických rodù.
Byly mezi nimi i rody dobøe známé, jejichž
pøíslušníci zastávali vysoké státní funkce,
pøes Kölbly, Stralendorfy, Kolovraty, Thuny, až po Westphaleny, kteøí se podíleli
na prùmyslovém rozvoji celé oblasti a její
dnešní podobì.
Významnou památkou Chlumce je
barokní kostel sv. Havla, jenž byl vybudován již ve 30. letech 12. století. Mohutnou hranolovou vìž získal svatostánek až
na sklonku 16. století, do vnitøní zdi kostela jsou vezdìny figurální renesanèní náhrobky rodiny Kölblù z let 1606–1619. Do
vnìjší zdi presbytáøe je vezdìno jedenáct
náhrobkù z pùvodního renesanèního kostela. Bìhem napoleonských válek byl kostel výraznì ponièen, obnoven byl v letech
1847–1849.
Další pamìtihodností v obci je kaple
Nejsvìtìjší Trojice s trojúhelníkovým pùdorysem, která je významnou památkou
barokního stavitelství, uvnitø s bohatou
freskovou výzdobou. Podle zakládací listiny z roku 1685 byla postavena v letech
V souèasnosti funguje v obci základní
škola, dvì mateøské školy, mateøské centrum, tøi lékaøské praxe, dùm s peèovatelskou službou, domov pro seniory, pošta,
hasièi, knihovna, høbitov, kostel, nìkolik
obchodù a restaurací, lékárna, bowling,
sportovní areál a obvodní oddìlení Policie
ÈR. Dopravní spojení Chlumce zajišuje
12 linek autobusové dopravy.
Velice významná je pro život v obci
kulturní a sportovní èinnost. Mezi tradièní
akce patøí napø. rekonstrukce boje k výroèí bitvy u Chlumce, rodinná turistická
soutìž Pochoduje celá rodina, masopust,
oslavy dìtského dne, hasièská soutìž
O Floriánovu putýnku, hudební festival
Chlumecké léto a country-folkový festival
Chlumecký guláš.
Mezi nejaktivnìjší spolky patøí dìtský
pìvecký sbor KOATA a Chlumecký dìtský a pìvecký sbor, klub vojenské historie
– 42. pìší pluk hrabìte Erbacha, dobrovolní hasièi, sportovci, autoklub a kynologové.
Okolí Chlumce je protkáno sítí turistických stezek, nejvíce jich je na høebenu
Krušných hor. Vìtšinu stezek mohou využívat i cyklisté, v zimì se zase znaèené
trasy mìní v bìžecké trati. Obec je turisticky velmi vyhledávaná nejen pro svou
historii, ale i pro možnost rekreace, nebo
se mùže pyšnit fascinující zelení a velkým
rybníkem s možností nejen koupání, ale
také rybolovu. Dalším lákadlem mùže být
sportovní areál s fotbalovým høištìm a tenisovými i volejbalovými kurty.
www.ouchlumec.cz
1690–1691 na pamì odvrácení morové
epidemie z roku 1680. Od roku 1838 je
pod kaplí umístìna rodinná hrobka Westphalenù.
V Chlumci si lze prohlédnout rovnìž
památník bitvy z roku 1813 s plastikou lva
od A. Mayerleho, který byl postaven roku
1913 ke stému výroèí bitvy u Chlumce.
Památník vznikl dle návrhu Julia Schmiedela jako historický doklad této významné
události. Odhalen byl za pøítomnosti arcivévody Karla, místodržitele Thuna a potomkù rodin nìkterých generálù.
13
S P R Á V N Í O B V O D
O B C E
S
R O Z Š Í Ø E N O U
P Ù S O B N O S T Í
CHUDEROV
Obec leží v malebném kraji Èeského
støedohoøí, asi 5 km od centra krajského
mìsta Ústí nad Labem. V souèasné dobì
ji obývá okolo 980 stálých obyvatel, kte
kte-øí žijí v èástech Chuderov, Chuderovec,
Libov, Lipová, Radešín a Žežice a v osaosadách Mlýništì, Neznabohy a Sovolusky.
Katastrální výmìra obce je 1 535 ha.
V historických pramenech je vesnice
zmiòována poprvé v roce 1348.
Do dnešní doby se na území Chuderova a jeho místních èástí dochovalo
nìkolik zajímavých kulturních památek.
V Lipové si mùže návštìvník prohlédnout
kostel sv. Martina z 15. století, v roce 1692
zbarokizovaný, v obci Radešín je k vidìní nìkolik hrázdìných lidových staveb,
z nichž dùm èp. 11 je památkovì chránìn.
Památkou Žežic je kostel sv. Petra a Pavla
s ohradní zdí, jehož dnešní budova vznikla
sice až roku 1780, ale zøejmì zde stál už
v polovinì 14. století. V osadì Mlýništì
se nachází unikátní technická památka –
vodní zdroj z roku 1903. Kaple sv. Jana
Nepomuckého z 18. století se sochou tohoto svìtce, stojící na chuderovské návsi,
byla kvùli své znaèné zchátralosti zbourána, stejnì jako barokní sloup Ukøižování.
Oblast okolo Chuderova je považována z hlediska turistiky, pøírody, obèanské
vybavenosti, bydlení a dopravní dostupnosti do mìsta Ústí nad Labem za velice atraktivní. V obci se nachází mateøská
škola s vlastní jídelnou, lékaøská ordinace,
knihovna s internetem zdarma, fotbalové
i dìtské høištì a prodejna potravin. Ná-
kupní centrum v ústecké mìstské èásti
Severní Terasa je vzdáleno necelý kilometr. V souèasné dobì probíhá v Chuderovì výstavba nových rodinných domù,
a tak je pravdìpodobné, že se bude poèet
obyvatel v budoucnu nadále zvyšovat.
Bìhem roku žije obec pestrým spoleèenským a kulturním životem, pro obèany je organizován napøíklad dìtský den,
maškarní karneval, spoleèenský ples, slavnostní rozsvìcování vánoèního stromu
a další akce.
www.chuderov.cz
LIBOUCHEC
Libouchec se nachází v údolí Jílovského potoka, který oddìluje Èeské støedohoøí od Labských pískovcù. Více jak
1 800 obyvatel obce žije na katastrálním
území výmìry 2 802 ha, které je tvoøeno èástmi Èermná, Knínice, Libouchec
a Žïárek.
První písemná zmínka o vsi Libouchec
pochází z roku 1169. Od 14. století patøila
vesnice dìèínským Vartenberkùm, potom Trèkùm z Lípy, po nich Salhausenùm
a Býnovským. V roce 1628 získali Libouchec dìèínští Thunové. Ti ještì nìkolikrát
pøebývali na zdejším pùvodnì renesanèním zámku, ale po jeho znièení švédskými vojsky bìhem tøicetileté války pøenesli své sídlo do nedalekého Jílového. Již
v 15. století byl z Libouchce vybudován
vodovod do mìsta Ústí nad Labem. Na
konci feudalismu tu vznikla rozsáhlá manufakturní výroba knoflíkù a textilu. Primitivní stroje mlýnù, manufaktur a hamrù
dokázal svou silou roztoèit kdysi vodnatý
Jílovský potok.
14
Dominantou obce je kostel sv. Tøí králù, jenž byl v minulosti èastokrát pøestavován, a tak v nìm lze nalézt odkazy na
øadu umìleckých slohù od renesance až
po novogotiku. Další významnou pamìtihodností je rekonstruovaný libouchecký
zámek, který je cennou ukázkou renesan-
èního hospodáøského dvora se zámeckou
obytnou èástí. Dvùr byl vybudován saským rytíøským rodem z Bünau ve 2. polovinì 16. století. V Liboucheci je možné
vidìt také øadu domù s prvky pùvodní
lidové architektury nebo barokní sousoší
Kalvárie z roku 1728.
Obec má vlastní mateøskou školu a
základní školu s jídelnou a družinou, poštu,
zdravotnické zaøízení, služebnu policie
i vybudovaný vodovod, plynofikaci a kanalizaci s èistièkou odpadních vod. Milovníkùm sportu je k dispozici udržované
høištì a moderní sportovní hala, která
nabízí i možnost ubytování, od roku 2000
funguje v obci také golfový klub. V Libouchci pùsobí také myslivecké sdružení
a sbor dobrovolných hasièù.
Obec je èlenem mikroregionu Labské
skály, jehož 9 èlenských obcí nabízí návštìvníkùm nejen pøekrásnou pøírodu, ale
i øadu kulturních památek s pohnutou historií.
www.libouchec.cz
Ú S T Í
N A D
L A B E M
MALÉ BØEZNO
Vesnièka Malé Bøezno leží na pravém
bøehu Labe, 8 km východnì od Ústí nad
Labem, pod vrchem Lichá (462 m n. m.).
Pod správu obecního úøadu patøí kromì
Malého Bøezna i obec Leština. Celková
katastrální výmìra obce je 1 106 ha, žije
zde pøes 500 trvale hlášených obyvatel.
Ves Malé Bøezno je pùvodnì okrouhlice z 9. – 10. století. Je zøejmì totožná
s lokalitou Breznec, doloženou v majetku
velmože Hroznaty v roce 1178 a pak johanitù v roce 1188, není to však dokázáno.
Své jméno vesnice dostala od bøízy, pøívlastkové urèení ji má odlišit od blízkého
Velkého Bøezna.
Leština je rovnìž pùvodnì slovanská
okrouhlice z 9. – 10. století, která se rozléhá pøi prùjezdní komunikaci v údolí
Luèního potoka. Poprvé v historii byla ves
zmiòována roku 1437, tehdy patøila zdejší
tvrz k Býèkovicím a sloužila jako ochrana
litomìøického proboštství.
Státem chránìnou kulturní památkou
v obci je kaple, stojící pøi prùjezdní silnici,
jež má nad vchodem na desce uvedeno
jméno svého stavitele a rok vzniku – Joannes Keckerk – 1704. V roce 1993 byla
opravena.
Do obce byl zaveden veøejný vodovod, kanalizace s ÈOV ani plynofikace
zde zatím není. Malé Bøezno má autobusové i železnièní spojení, které využívají
jeho obyvatelé k dojíždìní do vìtších obcí,
ve kterých hledají pracovní pøíležitosti,
lékaøskou péèi nebo vzdìlání. Pøímo v obci funguje obecní úøad, mateøská škola,
knihovna s bezplatným pøístupem k internetu, høbitov a sportovní høištì.
Aktivními spolky v obci, které se starají o smysluplné trávení volného èasu
dìtí i dospìlých, jsou fotbalový oddíl FK
Malé Bøezno a Sbor dobrovolných hasièù
Malé Bøezno. Oba spolky se také podílí
na organizaci kulturních a sportovních
akcí v obci a reprezentují ji v regionálních
soutìžích.
www.malebrezno.cz
MALEÈOV
Maleèov, jenž bývá èasto nazýván
prahem k Portì Bohemice, se nachází
v malebné krajinì Èeského støedohoøí,
8 km jihovýchodnì od Ústí nad Labem.
Jeho místní èásti Maleèov, Bøezí, ÈeÈeøeništì, Horní Zálezly, Nìmèí, Pohoøí,
Proboštov, Rýdeè, Øetouò a Babiny I zazabírají celkovou katastrální výmìru 2 369
ha, žije v nich asi 770 obyvatel.
Ves Maleèov je v historických pramenech zmiòována poprvé v roce 1057, a to
v zakládací listinì litomìøické kapituly
jako Malešùv dvùr se 6 usedlostmi a jednou zahradou. V roce 1410 ves zastavil
král Václav IV. spolu s dalšími osadami
Haškovi z Robeè. Od roku 1548 náležela
Salhausenùm a od roku 1676 patøila spoleènì se zbožím svádovským k panství
Ploskovice. Posledním feudálním majitelem Maleèova byl císaø Ferdinand I. V obci
si lze prohlédnout nìkolik zajímavých
staveb. Stavení èp. 8 a èp. 30 z 19. století
jsou státem chránìné památky, drobná
kaplièka na kraji lesa na kopci Trpaslièí kameny (659 m n. m.) je výklenková
s pùlkruhovým závìrem a pochází ze
zaèátku 19. století.
V obci Bøezí stojí barokní ètvercová
kaple z roku 1780, v Èeøeništi si lze prohlédnout barokní høbitovní kapli s plastikou Panny Marie a kostel Panny Marie
Pomocnice køesanù, stojící ve stráni nad
vsí. Horní Zálezly se mohou chlubit pozoruhodným kamenným køížem z roku 1831,
Nìmèí zase výklenkovou kaplièkou z 19.
století se sedlovou støechou. Kostel Narození sv. Jana Køtitele v Proboštovì byl
v historických dokumentech zmiòován již
roku 1352, pod kostelem se zachovala
barokní fara, postavená kolem roku 1700.
Za zmínku jistì stojí i ètvercová kaple sv.
Antonína Paduánského v Øetouni.
Maleèov žije pestrým kulturním a spoleèenským životem, bìhem roku zde probíhá øada zajímavých akcí, které pro své
obyvatele pøipravuje obec ve spolupráci
se zájmovými spolky. Oblíbené je tøeba
stavìní máje, dìtský den, maškarní ples èi
vítání obèánkù .
U místní èásti Pohoøí se nachází lyžaøský vlek s umìlým zasnìžováním.
www.malecovsko.cz
15
S P R Á V N Í O B V O D
O B C E
S
R O Z Š Í Ø E N O U
P Ù S O B N O S T Í
PETROVICE
Petrovice leží severnì od Ústí nad
Labem v nadmoøské výšce 551 m, u stát
stát-ních hranic ÈR a SRN. Obec Petrovice je
tvoøena místními èástmi Petrovice, Krás
Krás-ný Les, Nakléøov a Vìtrov. Na katastru
celkové rozlohy 5 119 ha v souèasnosti
žije kolem 870 stálých obyvatel.
Obec vznikla pøi zemské bránì, kterou se z nìmeckého Halle dovážela do
èeského vnitrozemí sùl. Svým øazením
budov podél obou stran cesty a s rozšíøeným prostorem ve støedu obce jsou Petrovice typickou osadou založenou nìmeckými kolonisty. Jméno obce Peterswald je v této nìmecké formì poprvé
zmiòováno v roce 1352 a s nejvìtší pravdìpodobností se jedná o jméno lokátora, který odpovídal králi za osídlení zdejší
oblasti. Prvními známými majiteli vsi jsou
páni z Wartenberka, kteøí jsou roku 1352
uvádìni jako patroni zdejšího kostela.
První zmínka o petrovickém kostelu,
který stával uprostøed místního høbitova,
je datována již do 2. poloviny 14. století.
Dnešní kostel sv. Mikuláše byl ve støedu
obce vystavìn roku 1793. Bìhem napoleonských válek sloužil jako skladištì i jako
lazaret, kostelní fara byla využívána jako
velitelské stanovištì. Na obnovì válkou
znièeného kostela se podílela široká veøejnost vèetnì okolních vesnic. Fara pod
kostelem byla opravena v letech 1994–
1996.
Další památkou Petrovic je socha sv.
Jana Nepomuckého z roku 1709, umístìná u kostela na vysokém hranolovém soklu, a sloup Ecce homo od Antona Bauera
z Teplic z roku 1874, stojící pøi boèním
kostelním vstupu. Nad petrovickým høbitovem si lze prohlédnout kamenný morový køíž s litinovým korpusem ukøižovaného Krista. Køíž byl zøízen na hromadném hrobu obìtí zemøelých v roce 1814
na úplavici po napoleonském tažení.
V souèasné dobì jsou Petrovice moderní obcí s dobrou obèanskou vybaveností i dopravní dostupností. Obyvatelé
mají k dispozici dostateèné kulturní i sportovní vyžití, ale také bohaté turistické
možnosti v krásné krajinì CHKO Labské
pískovce.
www.obecpetrovice.cz
POVRLY
Obec s více jak 2 200 stálými obyvateli se skládá z èástí Povrly, Neštìdice,
Roztoky, Mašovice, Lužec, Mírkov, Blansko, Slavošov, Lysá, Šachov, Èeský Bukov
a Maškovice. Její katastrální území rozlohy 2 557 ha leží 9 km východnì od
mìsta Ústí nad Labem, na levém bøehu
øeky Labe.
Osada Povrly vznikla na levém bøehu
Labe a nepochybnì profitovala ze své
polohy pøi pøechodu obchodní stezky
pøes øeku. Povrly a ostatní obce, které
16
dnes tvoøí jeden správní celek, byly vždy
vesnicemi hospodáøsko-pìstitelskými.
Povrly jsou zmiòovány kolem roku 1200,
pøièemž první doložitelná písemná zpráva
o vsích Povrly a Roztoky pochází z roku
1186.
Na území obce se do dnešních dnù
dochovalo velké množství zajímavých kulturních památek. Moderní kostel Navštívení Panny Marie zde byl postaven v roce
1936, jeho souèástí je vysoká jižní vìž se
zvonem. V èásti Roztoky, v krátkém údolí
levého pøítoku Labe, stojí kostel Narození
sv. Jana Køtitele, který má osmibokou loï
s nízkou stanovou støechou a k západu
orientovaný presbytáø. Na vrcholu støe-
chy lodi se nachází barokní zvonièka,
vnitøní zaøízení kostela pochází z konce 18.
a z 19. století.
Nad Neštìdicemi se tyèí výrazný
skalnatý kopec Kozí vrch, který je dnes
celý chránìný jako pøírodní rezervace
o výmìøe témìø 37 ha, jejímž úèelem je
ochrana vzácných druhù rostlin. Na vrchol vede zelenì znaèená turistická trasa
z Neštìdic nebo z Mašovic. Poblíž Mírkova je na 545 m vysokém kopci Blansko k vidìní zøícenina hradu Blansko, jenž
zpustl již v 16. století.
Dnes jsou Povrly moderní obcí s dobrou dopravní dostupností a obèanskou
vybaveností. Obyvatelstvu slouží základní
škola, dvì mateøské školky, pošta, policie,
zdravotní støedisko, peèovatelský dùm,
dìtské centrum, knihovna a nìkolik prodejen, restaurací a ubytovacích zaøízení.
Pøíznivci sportu mohou využívat koupalištì, letní a zimní stadion èi tìlocviènu
a bazén místní ZŠ.
www.povrly.cz