miniplátek - Diakonie Vsetín

DROBNÁ TISKOVINA OBYVATEL DOMOVA PRO SENIORY VSETÍN OHRADA
Nevím, jak to máte vy, ale já, když prožívám nepříjemné nebo nějak obtížné věci,
vynořují se mi v mysli nejrůznější úryvky textů, myšlenky, písničky,… A jsem
opravdu vděčná, že „to mám tak zařízeno.“ A tak se mi poslední dobou honí
hlavou tyto myšlenky – „Jsou dny, které
bychom nejraději podrželi navždy, a jsou
dny, které bychom nejraději neměli. Minou obojí. A když to víme, jsme v těch
prvních dvojnásobně šťastní a v těch druhých nejsme přespříliš nešťastní.“ /Barbara Bartosová – Höppnerová/ Nebo třeba
moudrost mojí babičky – „Vše přispívá
k dobrému těm, kdo milují Hospodina.“
Kdo se ptá, proč se mi honí hlavou právě tato „moudra“, asi netuší, co v domově
právě prožíváme. Proto nahlédněme pod
pokličku našeho společného života.
Ani se to nezdá, ale je to už 11 měsíců, co
uživatelé domova společně s personálem
prožívají radosti i starosti života v náhradních prostorech Vsetínské nemocnice. Po
úvodních nesnázích se všichni zabydleli,
skamarádili se s novými prostory, doladili
provozní rytmus. A do tohoto nového režimu, naplněného očekáváním blížícího se
stěhování do zrekonstruovaného domova na Ohradě, přišly neočekávané změny
a události. Zřizovatel Vsetínské nemocnice
a. s., Zlínský kraj, získal dotaci na zateplení
budovy a výměnu oken v pavilonu G, který právě obýváme. Protože jsou tyto dotace časově vázané a termín dokončení prací naprosto závazný, nemohl Zlínský kraj,
2/2015
ani přes brzký termín našeho vystěhování
na Ohradu, vyhovět našim prosbám o oddálení oprav. A tak jsme se všichni, pracovníci i uživatelé, proměnili tak trochu na kočovný národ. Balíme si „svých pět švestek“
dle potřeby a převážíme si je a stěhujeme
podle toho, které prostory v nemocnici
jsou právě k dispozici, kde se právě zrovna
nevylamují okna, nevrtá do stěn nebo pro
změnu neprší ze střechy. Musím konstatovat, že je to opravdu náročná situace jak
pro uživatele, tak pro personál. Několikrát
jsme uklízeli po zednických a malířských
pracích, několikrát se připravovali na stě-
Vychází 30. června 2015
hování v rámci nemocnice. Velmi proto
oceňuji trpělivost a vstřícnost všech uživatelů služby i jejich rodinných příslušníků.
Také chci poděkovat všem svým kolegům,
kteří s velkou trpělivostí přijímají drsnou
realitu našeho „kočovného života“ a dělají
vše, aby i v těchto náročných podmínkách
zajistili co nejlépe potřeby našich uživatelů.
Ale prožíváme také radosti. Stavba na
Ohradě úspěšně postupuje a my pomalu
zvažujeme, jestli máme vůbec vybalovat naše „evakuační zavazadla“ nebo je
nechat rovnou sbalená a šup s nimi na
Ohradu . Po pravdě, tak rychle to asi nepůjde, ale v nových koupelnách už jsou
krásné barevné kachličky, malíři malují
pokoje pastelovými barvami, na stropech
se objevují lustry nejrůznějších tvarů
a podlaháři nás zrovna včera vyháněli ze
třetího podlaží, protože právě pokládali linoleum. Jestli to takto dobře půjde
i dále … Jsem prostě od přírody optimista . A když už jsme u těch moudrých
myšlenek: „Šťastný je, kdo i v šedivých,
mlhavých dnech věří, že se zas vrátí sluneční svit.“ /A. L. Balling/ A v tom případě
jsem nejen optimista, ale také šťastlivec.
Slunečné dny nám všem.
Jitka Adámková
Vedoucí DpS Vsetín Ohrada
Podpořeno z Programu švýcarsko-české spolupráce
Supported by a grant from Switzerland through
the Swiss Contribution to the enlarged European Union
2
Ach léto, léto, léta
Matúš za mlada
Vzpomínám si, že býval kdysi pořad
v rádiu A léta běží, vážení. Nepamatuji
si nic víc, jen ten název, který mi připadal zvláštní. Zdálo se mi, že je to o létu
jako ročním období. V dětství mi připadalo, že vždy trvalo strašně dlouho,
než léto začalo. A pak běželo jen malou
chvíli. Uběhlo a bylo pryč. Léta byla pro
mne spojena s pěkným počasím, prázdninami, horkem. Ale taky s prací na poli.
Pro nás z jižní Moravy to bylo především okopávání vinohradu. Pokud si
člověk nepřivstal, jakože se nám vstávat
nechtělo, pak ho čekala práce v úmorném vedru.
Ale k létu patřil pravidelně i pobyt
s rodiči právě zde na Valašsku, v budově Jednoty (dnes Církve bratrské) na
Lhotě. Pro nás děti to byly dny spojené
se spoustou zážitků. Koupání ve splavu v ledové vodě Bystřičky. Starší ogaři
nás učili chytat pstruhy. Mezi kameny
pod splavem byla těsně pod hladinou
mezera. Tak právě na překrytí dvěma
chlapeckými dlaněmi. „Daj sem ruky!“,
vyzval mne kterýsi starší hoch. Poslušně jsem přiložil dlaně na mezeru mezi
kameny. Starší chlapec se pak potopil
a kdesi pod hladinou zašťáral pod podemletými balvany. A v tu chvíli mi dlaně rozrazil veliký pstruh vyplašený ze
své skrýše. Všichni se pak smáli mému
leknutí. Starý zkušený pstruh zatím zmizel v bezpečné hlubině pod splavem.
Léto na Valašsku také bylo vždy spojené s vonícím senem v paramítech na
loukách. Patřilo k němu čerstvě nadojené mléko, borůvky a výlety do lesnatých kopců kolem. Někdy také déšť
a déšť a kalné hnědé vody Bystřičky,
které se rozlily i na přilehlá luka. A ve
dne v noci hrozivý hukot a temné dunění, jak o sebe narážely balvany tlačené
silným proudem řeky.
Věřím, že většina z nás má své vzpomínky spojené s létem. Spojené především s létem v dětství a mládí. Je dobře, když takové vzpomínky člověk má,
protože jsou připomínkou všeho dobrého a krásného, co mohl prožít a užít.
A hlavně – za co může děkovat. Přál
bych si, aby každé léto nám přinášelo
něco pěkného. Něco, co v nás vyvolá
pak pocit vděčnosti a radosti. A někdy
k té radosti stačí pohled z okna, který
nám přinese vzpomínku na letní dny
v mládí.
Vzpomíná: Šak ba, také jsem býval mladý a hybký! Hleďte, jak jsem si vyšlapoval, když sa chodilo
v červnu na trávu!
Pavel Čmelík
Farář Horního sboru ČCE
J.G.
Narozeniny oslavili:
Marešová Marie....................................... 1. 4.
Volčíková Marie.....................................14. 4.
Zuzaňáková Veronika..........................15. 4.
Tököly Štefan.........................................18. 4.
Hollá Milena...........................................23. 5.
Opustili nás:
Daňa Josef.................................8. 4. 2015
Kociánová Helena................ 22. 5. 2015
Slunovrat
Letní slunovrat slavili naši předkové už
od nepaměti, patřil k posvátným dnům
v roce a byl opředen mnoha pověrami
a mýty. Je začátkem vzdalování slunce
a blížící se zimy, proto bylo třeba slunce
obdarovat, aby se o zimním slunovratu
zase k nám vrátilo. Prováděly se různé
obřady, oběti, pálení ohňů, vykuřování
bylinami.
Do tohoto období připadá svátek Jana
Křtitele, kterému se nyní věnuje větší pozornost, zvláště noci před svátkem. Svatý
Jan Křtitel má jediný v kalendáři dva svátky, 24. 6. den narození, 29. 8. den jeho
umučení.
O svatojánské noci se tvrdí, že je plná
kouzel. Patří bludičkám, rusalkám, lesním
pannám, v noci se otevírají skály s poklady, nasbírané byliny mají kouzelnou sílu,
taky prameny a studánky jsou plné kouzel.
Dívky pletly věnečky z devatera kvítí,
pouštěly se po vodě, věštily budoucnost
v lásce i manželství.
Dříve se pálily ohně, mládež tančila kolem ohně, zpívala a taky odvážní přeskakovali hořící hranici.
Nyní staré zvyky odcházejí, oživují je
jen národopisné soubory a zůstávají
v hlavách pamětníků.
Ludmila Vráželová
3
Návštěva obchůdku
Dne 5. 6. 2015 nás čekala tak trochu
jiná procházka, než na jakou jsme obyčejně zvyklí. Místo do přírody či parku
jsme vyrazili na nákupy. Nákupy to byly
také trochu netradiční. Nevyrazili jsme
totiž na lecjaký nákup! Šli jsme se podívat do nově otevřeného dobročinného
obchůdku Diakonie, který jsme pomáhali otevřít tři dny předtím. Tehdy byl
však obchůdek plný lidí, kteří byli stejně
zvědaví jako my. A tak jsme si počkali do
pátku a vyrazili jsme na lov do tentokrát
už méně zaplněného obchůdku. J Začali
jsme procházet mezi stojany s oblečením a vybírat, co by se nám nejvíce líbilo.
Někteří jsme propadli nákupní horečce,
ano, zejména my ženy, a nevěděli jsme
co dříve na sebe. Někteří z nás udělali
i malou módní přehlídku. Pánové se pak
gentlemansky nabídli a plné tašky s nákupem nám hlídali a nosili. V obchůdku
je k nalezení opravdu pár hezkých kousků a tak si milovníci oblečení, bižuterie
či porcelánu a keramiky přišli na své. Po
celou dobu naší návštěvy v obchůdku
se nám věnovala milá paní prodavačka,
která nám ochotně radila v tom, co nám
sluší.
Tato návštěva rozhodně nebyla poslední. Spousta z nás si vyhlédla další kousky,
které tam nemůžeme nechat a tajně doufáme, že na nás budou ještě stále čekat.
Pokud taky rádi utrácíte za pěkné věci,
tak neváhejte a vydejte se do tohoto malého a milého obchůdku.
Markéta Zralá
4
Ze života Domova…
Blížíte se k důchodovému věku? Máte
svou představu, jak v domově pro seniory
trávíte čas v křesílku s kafíčkem a novinami? Možná…
To když se nastěhujete do domova A,
který má krátce před zvelebením rekonstrukcí, nezbývá, než mezi kafíčky sbalit
zavazadla a přesunout se do náhradních
prostor B, kde v klidu přečkáte zkrášlování vašeho bydlení. Váš kávový režim nějakou dobu řádně plyne, než se v náhradních prostorách B rozhodnou vyměnit
okna. Vy, jako senior, co už úspěšně ab-
solvoval přesun A – B, zkušeně s pomocí
personálu sbalíte a přesunete se do náhradních náhradních prostor C. Popíjíte
své kafíčko a očekáváte návrat do prostor
B a posléze prostor A. A nevíte, že se mezitím někdo rozhodl v prostorách B vyměnit střechu. Taky nevíte, a kdybyste věděl, žasl byste, že odborně opravovanou
střechou za krásného jasného slunečného dne prší. A stěhujete se do náhradních
náhradních náhradních prostor C. Na
kafíčko jste pozapomněl. Evakuační zavazadlo máte sbaleno hnedle, máte zku-
šenosti. Elegantně projedete invalidním
vozíkem slalom mezi lešenářskými trubkami a přesunete se do prostoru D. Mezitím se občas sejdete s ostatními seniory zazpívat si za rytmického doprovodu
klavíru, kytary a pneumatické sbíječky. Ke
kafíčku, knize, či soustředěnému trénování paměti se tato zvuková kulisa příliš
nehodí, tak jdete radši na vycházku. Vaše
kafíčko? Bude v tom krásném novém domově A. Teď máte jiné zájmy…
Znáte lepší způsob aktivizace? Kdepak
kafe!
VÉV
Vzpomínky na domov a rodiče
Tatíček jsa žákem a odchovancem
pana faráře Jana Karafiáta, mnohé z jeho
vážného nazírání na život přebral pro
sebe a v mamince našel družku neméně zbožnou, jak vidno z jejich dopisů.
Maminka byla pověstná svou výbornou
pamětí. Dovedla za týden v sobotu ještě
doslovně napsati kázání, které v neděli
slyšela a také je psávala. Bylo jich několik
sešitků rukou psaných, které jsme pak,
když jsme dorostly, perem přepisovaly.
Darovala je pak panu faráři Jadrníčkovi
a panu faráři Hájkovi. Ve stáří, když po
slabším záchvatu mrtvice paměť jí vypověděla službu, těžce nesla, že si nemůže
vzpomenout, co bylo včera, zatím co
nám bezvadně přednášela básně, jež se
ve škole naučila.
S panem farářem Karafiátem dopisovali
si až do jeho smrti a Karafiát ve svých dopisech psaných mamince už jako vdově,
nejednou zdůrazňoval: „Měl jsem Jana
velmi rád.“ Ve světové válce maminka nejednou s bedničkou do Prahy pamatova-
la, což on hned s díkem kvitoval. Dopisy
jeho měla maminka v posledních letech
života stále u sebe i s jeho revidovanou
biblí, kterou jí s vepsaným věnováním poslal darem. Obraz od něho i hrníčky, které
jí kdysi, když ještě byl na Lhotě, darem
přivezl z cest, opatrovala jako drahý poklad. Byla to až dojemná láska sboru ku
svému faráři. Viděli v něm skutečně svého
duchovního pastýře.
Tak vyrůstalo nás pět sourozenců. Marta, jako nestarší a povahově nejmírnější, byla mamince velikou oporou a pomocnicí. Božena jsouc silnější tělesné
soustavy, pomáhala zase více tatíčkovi,
poněvadž bratr Pavel byl hodně mladší. Já a sestra Mařka vyrůstaly jsme jako
v zátiší za staršími sourozenci a dětství
naše bylo už chráněnější. Jakmile mně
však došlo čtrnáct let, propustili poslední
služku a všechny její práce převzala jsem
já. Musila jsem pracovat všechny práce, ať
doma či na poli. Maminka říkávala: „Umět
a rozumět musíte každé práci. Nebudete-
-li ji muset konat, dobře, ale abyste alespoň rozumně poručit dovedly.“ Oblékala
nás pěkně, ale přísně jednoduše. Látky
kupovala vždy dražší a lepší. Také vlasy
jsme si musily česat hladce a dost těžko
nesla, když jsme si je pak (pozn. copy) nechaly ustřihnout. Sama měla dlouhé černé copy až do smrti.
Tatíček, pokud si ho pamatuji, měl velkou lysinu a špatné zuby. Nejednou však
zlobíval maminku:“Kdybys mně umřela,
tak se hned ožením. Zuby si nechám nasadit a klobouk bych zbytečně nesundával z hlavy.“ Jeho tvář zarostlá plnovousem s modrýma očima už svým zjevem
svědčila, že je to člověk dobrý. Maminky
si vážil a po celý život k ní vzhlížel trochu
nahoru. Říkával jí, že není tuctová, že je
jeho brzdou, on prý by se svou prudší povahou, kdo ví, kam se rozběhl a nevěděl,
kdy zastaviti, ale ona že jej zdržuje a mírní.
Pokračování příště…
Lýdie Lukášová
5
Program švýcarsko-české
spolupráce
Obyvatelé Ohrady v napětí sledují, jak
pokračuje rekonstrukce domova pro seniory na Ohradě. Stavba roste do výšky,
do šířky i do hloubky. Budova získává svůj
konečný tvar i barvu. Ti, kdo chodí okolo,
si mohou také povšimnout, že na plotě
visí billboard, na kterém se píše, že tento
projekt je financován v rámci švýcarsko-české spolupráce. Ano, Vsetínská Diakonie by nikdy nezvelebovala Domov pro
seniory nebýt výrazné finanční podpory
švýcarských partnerů. Avšak rekonstrukce není jediná činnost toho programu.
Tento program financuje i vydávání tohoto Miniplátku, který díky tomu vychází každé tři měsíce ve 400 výtiscích. A to
není vše, díky Programu švýcarsko-české
spolupráce se připravuje vydání brožury
Život na Ohradě dříve a dnes, kterou připravujeme společně s partnerem projektu Klubem přátel Ohrady.
Díky Programu jsme zavedli i nové metody práce s lidmi. Jednou metodou je
reminiscenční terapie, která pracuje se
vzpomínkami uživatelů. V této metodě
proběhlo již několik školení velké části
personálu. Další metodou je bazální sti-
mulace, kde se klade důraz na lidský dotek. Poslední metodou je taneční terapie,
na kterou se připravujeme a sami jsme
v očekávání, co nového nám tato metoda
v nových prostorech přinese.
V rámci projektu se také otevíráme komunitě – z posledních akcí stojí za zmínku zejména beseda s Jiřinou Kašparovou,
kterou jsme pozvali jako jednu ze zajímavých osobností města Vsetín. Paní Kašpa-
rovou jsme si pozvali pro její nadšení
v práci se seniory na Rybníkách. A skutečně se setkání vydařilo. Paní Kašparová přinesla do společného setkání pohodovou
atmosféru a spoustu zajímavých témat.
Společně jsme si všichni zazpívali písničky, které upadají v zapomnění.
Více aktivit nám přinesou až nové prostory, na které se tak těšíme a jejich otevření se blíží mílovými kroky.
Kristýna Vičanová
Pověsti
Pán Ježíš se svatým Jánem Křtitelem
chodívali světem a jejich putování lesy,
háji vždy provázel zpěv sýkor, pěnic,
drozdů a jiného ptactva.
Hlasitý ptačí zpěv se rozléhal krajem
a tak se jednou stalo, že svatý Ján nepostřehl, co mu Pán Ježíš říká a obrátil se na Pána
se slovy: „Neslyším, Pane, pro zpěv ptačí.“
Pán Ježíš pokynul ptáčkům rukou, aby ztichli a oni poslechli. Proto od svátku Jana
Křtitele už ptáci zpívají méně než na jaře.
Ve skutečnosti v té době už mají mláďata, musí jim shánět potravu, proto méně
zpívají.
Jiná pověst nám vypravuje o jejich dalším putování. Když zase jednou procházeli krásnou přírodou za zpěvu ptactva,
vyšli na širou pláň, kde je uvítal letní žár
bez ptačího zpěvu. Spatřili rolníka na poli,
jak těžce v tom letním žáru kráčí za svým
pluhem. Když došli k němu, muž zastavil
a zemdlen utíral z čela pot. Pán Ježíš vzal
do ruky hrst hlíny pokropenou potem rolníka, svým dechem v dlani oživil a z ruky
vylétlo malé ptáče- skřivánek, který je
hned svým krásným zpěvem oblažil a oblažuje dál pracující lidi na polích.
Ludmila Vráželová
6
Křížovka
Vítáme všechny milovníky křížovek! Pravidelný a nenahraditelný příspěvek – křížovka – je opět tady! I tentokrát se nám tajenka prozradí nějaké to moudro. Často se říká „Mluviti stříbro, mlčeti zlato“, ale není tomu tak vždy. Některými slovy se šetřit prostě nesmí….
Ale to už jsme prozradili příliš. Velice děkujeme autorovi křížovky - panu Janu Foldynovi, jehož příspěvku si nesmírně vážíme.
VODOROVNĚ
1) Armáda; bezchybný; nejvyšší karta;
2) Mužské jméno; pražský fotbalový
klub; římská 10; chemická značka astatu;
3) MPZ Rakouska; prezident; celebrity;
blbec; dřevěný strop;
4) Osamoceno; nula; typ ruského letadla;
citoslovce ohrazení; mužské jméno; spojka;
1
A
B
C
D
E
F
G
H
I
J
K
L
M
N
O
P
Q
2
3
4
5
5) Vojenský přesun; opak „proti“;
chemická značka kyslíku; poslední
písmeno abecedy; zkratka kusu; nikde;
značka litru;
6) Jméno zpěvačky Rolins; starořek;
nahlásiti úřadům; čestnost;
7) Vzor; MPZ Kambodža; název
posledního písmene abecedy; rodiče
6
7
8
9
a děti; svérázné;
8) Noční pták; nula; zkratka eura;
samohláska; osobní zájmeno; domácí
lék;
9) Zkratka komunistické strany; spojka;
zkratka místního výboru; čiva; popěvek;
písmeno abecedy; výnos vlády;
10) Značka uranu; zde; spisová zkratka;
10 11 12 13 14 15 16 17
7
jméno zpěvačky Sumak; patřící Ele; druh
ptáka;
11) Značka šicích strojů; chemická
značka hliníku; opice; pobídka; SPZ
Praha;
12) Cizí mužské jméno; MPZ Jugoslávie;
záporka; jméno učitele národů;
zdrhovadlo; Ludolfovo číslo;
13) MPZ Plzeňského kraje; číslovka;
značka tuny; úplný blbec; kotouč;
slovenské chlapecké jméno; značka
vanadu;
14) MPZ Španělska; pracovní tábor –
zkratka; nedobří; německy „vajíčko“;
nářečně „jiná“; západočeské město;
mužské jméno;
15) Zkratka „místní rada asistentů“;
německy „železo“; váben; kolem;
16) Hlína; kuchyňské potřeby; tmel; části
pánských obleků; česká televize;
17) Vesmírná pralátka; přesné; SPZ –
moravskoslezský kraj; pučalkovic žirafa;
A budou prázdniny
Co nevidět skončí školní rok a děcka přinesú ukázat vysvědčení. Strýc Matúš má šikovného vnuka Juráška a ten sa mu samozřejmě příjde pochváliť. To Matúš zas pookřeje!
A nemusíja byť enom samé jedničky.
J.G.
SVISLE
A) Otčina; debata; sopečné sklo;
B) Úrodné místo v poušti; veselí; bajkař;
hrdina;
C) Půjdeme; hrob; postižený autismem;
MPZ Maroka;
D) Ženské jméno; americké zvíře;
představy; střední škola;
E) SPZ Košice – venkov; první část
tajenky; čínské ženské jméno; oslí hlas;
F) SPZ Olomouc; zrozený; zámezí ve
fotbale; slovensky „jistá“;
G) Kdysi; zápor; chemická značka uranu;
jméno protektorátního prezidenta; SPZ
Prahy; SPZ Karlovarského kraje;
H) Omotat; iniciály amerického bývalého
prezidenta; důkaz neviny; slovensky „jako“;
I) SPZ Košice – venkov; druhá část
tajenky; značka poloměru;
J) Ženské jméno; chemická značka
kyslíku; početní jednotka Švédska; umělá
hmota; začátek abecedy;
K) SPZ Náchoda; stačí; nemoc kloubů;
MPZ Iránu; odbytový podnik v Praze; SPZ
Strakonic;
L) Letadlo zastarale; MPZ Itálie; ženské
jméno; název sykavky; SPZ Karviná;
darovat;
M) SPZ Liberec; nula; třetí díl tajenky;
nástrahy pytláka;
N) Ypsilon; zkratka „a tak dále“; uzenina;
ženské jméno; otázka na místo;
O) Zvlášť; obchodní společnost;
chemická značka vadanu; honem;
orgány zraku;
P) Uzenina; svérázná; část střechy;
skotská sukně; MPZ Norska;
Q) Mužské jméno; druhá možnost;
sopečná vyvřelina.
Hornopasecké vtipy
Lojzek se ptá dochtora: „ Opravdu je
mrkva tak dobrá na oči?“ „Jistě, už ste
viděl potkál zajíca z brýlami?“ na to
dochtor.
Přectavte si, že ti dnešní ludé záviďá aj
tej naší řece Bečvi. Že má svoje koryto.
Franka sa chválí mamě: „Našla sem šetrného galána. Dycky dyž přídem do
jeho garsonky, vypne elektriku…“
Učitel chce věděť od děcek, jaké znajú cizopasníky. Hlásí sa Janek a hneď
melduje: „Cizopasník je například koza
tetky Rózky, co sa pase na našem lebo
na družstevním!“
„Súdružko učitelko, ja zítra nepříjdu
do školy, lebo budu nemocný“, praví
maličký Martin. – „Jak to?“ – „No právě
zítra jedéme ke staříčkovi na Bečvy.“
Už to tak na tem světě bývá. Jedni sú
do práce hrr, iní sa před ňu držá prr
a nekeří najračí od práce hodně daleko škrrk.
Zkuste vykládať svojím túto modernizovanú pohádku: Příde večér dom
Děd Vševěd a hned na mamu: „Hde
máte schovaného – teho Valacha?
Nepravte ně, že o ničem nevíte, lebo
čuchám, čuchám slivovicu!“
Janek sedí v hospodě u piva. Samozřejmě, že v monterkách, lebo je jaksi
zároveň v práci. Čučí na chlapa, kerého zná od vidění a mrmle si pod šúsy:
„Pokaždéj, dyž sem tu já, on je tu
též. To by ňa zajímalo, kdy je vlastně
v práci.“
„Sakra teti,“ obdivuje strážmistr od
vébé tetičku Albínku, „jak ste zkolila to
zlodějské chlapisko hneď ve dveřích?“
A tetička přiznává! „Já sem mysléla, že
sa můj starý vracá z hospody…“
Víte-i, jaký rozdíl je mezi manželem
a fotbalistů? Žádný! Oba sa semtam
dostanú mimo hru…
Připravila Ludmila Vráželová
8
Diakonie otevřela první dobročinný obchůdek ve Vsetíně
V úterý 2. června otevřela Diakonie
Vsetín svůj dobročinný obchůdek. Proč
„dobročinný“? Každý předmět, který zde
lidé zakoupí, přispěje na dobrou věc – na
pomoc seniorům a lidem v sociálně tíživé situaci. Přispěje však i ten, kdo daruje
do obchůdku, co mu doma jen leží a není
využito. Může to být oblečení, bižuterie,
sklo a keramika či plyšové hračky. Dobročinný obchůdek najdete v blízkosti
supermarketu Albert, na ulici Na Příkopě
814, vstup je z Václavkovy ulice.
Dobročinný obchůdek jsme slavnostně
otevřeli v úterý 2. června 2015 v 10 hodin
dopoledne. Mezi pozvanými hosty byla
1. místostarostka města Vsetína paní Simona Hlaváčová, paní Jitka Hoplíčková,
předsedkyně správní rady Nadace pro výstavbu penzionů pro seniory, s komplexními službami, pan farář Bronislav Czudek, klienti Diakonie i široká veřejnost,
spolu s médii. Nikdo z nich na slavnostním otevření nechyběl a někteří z pozvaných se ujali slova.
Paní JUDr. Jitka Hoplíčková uvedla:
“Vnímám, že v rámci České republiky jsou
sociální služby poskytované ve Vsetíně
výborně poléčeny. Konkrétně sociální
služby Diakonie Vsetín jsou na vysoké
úrovni. Oceňuji, jak město Vsetín příkladně spolupracuje s neziskovými organizacemi.” Paní místostarostka Mgr. Simona
Hlaváčová ve své řeči osobně podpořila
myšlenku dobročinného obchůdku. Pan
farář Bronislav Czudek, předseda Dozorčí
rady Diakonie Vsetín, posvětil nový obchůdek biblickým slovem a modlitbou.
Ty jsou nedílnou součástí všech aktivit
Diakonie Vsetín, církví zřizované neziskové organizace.
Ředitel Diakonie Vsetín, Ing. Dan Žárský
v úvodu poděkoval všem, kdo se podíleli
na zrodu a přípravě obchůdku před otevřením. Hlavní dík vyjádřil paní Ivě Janíkové, kterou dnes můžete v obchůdku
najít za pultem, ale i před pultem a určitě
můžete využít její odborné rady – ráda
poradí, co vám sluší . Dan Žárský také
přítomné upozornil na neobyčejný lustr
zdobící velkou část stropu obchůdku.
Je jím totiž velká hvězda, stejná hvězda,
která je součástí loga Diakonie Vsetín.
A uzavřel: „Těšíme se na vaše příznivé přijetí této nové formy podpory ve službě
potřebným“. Po slavnostním rozstřižení
pásky se už dveře obchůdku otevřely dokořán.
Všichni se mohli přesvědčit, že sortiment nabízeného zboží je široký a ceny
velice příjemné.
Ke koupi je zde oblečení pro děti i dospělé, kabelky, šátky, bižuterie, ale i sklo,
porcelán či keramika. Děti si mohou vybrat z velkého množství plyšových hraček. Obchůdek nabízí i Fair trade zboží
– různé druhy kávy, čajů a čokolády. Otevírací doba obchůdku je od pondělí do
pátku 9,00–17,00 hodin, v sobotu bude
otevřeno od 9,00–11,00 hodin.
Posláním Diakonie Vsetín je péče o člověka a svůj postoj by ráda přenesla i do
prostředí obchůdku. Postaráno tak bude
nejen o nakupující, ale i o děti, pro něž
je připraven dětský koutek. Pro čekající
„protějšky“ zas příjemné posezení venku v pohodlných křeslech, do budoucna
i s nabídkou dobré kávy.
Někteří už na toto první otevření přinesli věci, které se rozhodli do dobročinného obchůdku darovat. A tak se nejen
nakupovalo, ale i přijímalo darované.
Máte i vy něco, co byste rádi darovali?
Věci, které se rozhodnete darovat, můžete nosit v malém množství (1 taška) přímo
do obchodu, větší množství převezmeme na Domově Jabloňová (ulice Strmá,
č. 26) každou středu od 14,00–16,00
hodin, po domluvě i jinak. Domluvit se
můžete s paní Janíkovou na telefonním
čísle – 723 490 712 nebo paní Sulickou
– 732 363 859.
Přejeme obchůdku, aby se mu ve Vsetíně dařilo. Aby si našel své příznivce: ty,
kteří rádi nakoupí i ty, kteří rádi darují ze
svých věcí. Přejeme, aby výtěžek stabilizoval finanční situaci Diakonie Vsetín a ta
mohla pokračovat ve své pomoci seniorům a lidem v sociálně tíživé situaci. Koupíš – pomůžeš
Daruj – pomůžeš
Marta Vodáková
Redakční rada:
Jan Foldyna, Ludmila Vráželová, Bc. Jitka Adámková, Kristýna Vičanová, DiS., Martina
Fojtů (VÉV), Bc. Markéta Zralá
Vydává Diakonie ČCE – středisko Vsetín,
Strmá 34/2, 755 01 Vsetín,
tel.: 571 437 846
Pokud byste chtěli a mohli finančně podpořit sociální práci v Domově
pro seniory Vsetín Ohrada, můžete tak učinit na účet Diakonie číslo
191748635/0300, variabilní symbol 0211