EK09 16 právo.indd

právo
top
ADVOKACIE
Jaroslav Škubal
Policejní akademie nestačí
partner advokátní kanceláře
PRK Partners
Absolventi neprávnických škol nemohou být advokáty.
SLOUPEK
Práci bez počítače si dnes není možné
v některých oborech představit. Je logické, že zaměstnavatel může kontrolovat,
jak využívají zaměstnanci firemní počítače. Zákoník práce ostatně uvádí, že
takové zařízení nesmějí vůbec používat
pro své soukromé účely. Firma tak může
například dohlížet na to, zda zaměstnanci neukládají na disk počítače soukromé
materiály nebo nepoužívají nelegální
software. Tím se ale dostáváme k hlavnímu problému – monitorovat používání
internetu zaměstnavatel může, pokud
to ovšem dělá přiměřeně. Například
preventivně blokováním nevhodných
stránek.
Zaměstnavatel by ale neměl mít přehled o každé vteřině svých zaměstnanců
na internetu. Měl by se spokojit s hlášením o závažnějších případech nepřípustného pohybu. Tím by bylo třeba
dlouhodobé a opakované surfování nebo
surfování po opravdu nepřípustných
stránkách. Nedávno do debaty o tom, co
je přípustné, či nikoli, promluvil nešťastně Úřad pro ochranu osobních údajů.
Monitoring prakticky nepřipouští. Dokonce ani sledování e-mailové komunikace zaměstnanců, kdy jsou i obchodní
zprávy považovány za soukromé. To je
ale špatně. K monitoringu existují závažné důvody, je mezi nimi třeba podezření
na zneužití e-mailu zaměstnancem
při porušování obchodního tajemství.
Může hrozit, že zaměstnanec například
do „soukromého“ e-mailu rodinnému
příslušníkovi vloží citlivé firemní údaje.
Někdy je tak nutné zjistit, zda je celý
e-mail skutečně soukromý. Ve firmách je
proto třeba určit zcela jasná pravidla pro
monitorování a s nimi pak své zaměstnance seznámit.
Navzdory všem pravidlům vždy platí
právo zaměstnanců na soukromí. To
však nemůže být absolutní, nýbrž pouze
přiměřené. Absolutní zákazy většinou
nefungují. Každý přece občas pošle
soukromý e-mail nebo se podívá na
nepracovní webovou stránku. I to má ale
své hranice.
16
Zdroj: NS ČR
Firma
by neměla
mít přehled
o každé
vteřině
svých
zaměstnanců
strávené na
internetu.
V posledních letech hrozilo, že advokáty budou i lidé bez
právního vzdělání z univerzit. Nejvyšší soud ale rozhodl, že
právnické vzdělávání na škole vyučující právo pouze v nějaké
podobě nestačí. Jednalo se o případ, kdy se kvůli zápisu do
advokátní komory soudil absolvent policejní akademie, jehož
obor měl i mnoho právních předmětů. Advokátní komora ho
do svých řad nepřijala. Odvolací soud sice zápis komoře nařídil, ale Nejvyšší soud tento názor zpochybnil a řekl, že účelem
školy bylo připravit ho na kariéru kriminalisty nebo policisty,
nikoli právníka. Nejvyšší soud tak vrátil rozhodnutí zpět odvolacímu soudu. Přesné znění svých závěrů zatím nezveřejnil.
Advokátní komora rozhodnutí uvítala.
DUŠEVNÍ VLASTNICTVÍ
I jméno dítěte je nutné právně bránit
Ochrana jmen netrápí jen podnikatele, ale i celebrity.
Zdroj: The Washington Post, The Forbes
Ochranné známky, které mohou mít obrovskou hodnotu,
někdy i několik desítek miliard dolarů, nevyužívají pouze podnikatelé k zachování dobrého jména produktů. Ve Spojených
státech popové hvězdy Beyonce a Jay-Z chrání své komerční
zájmy v podobě jména svého dítěte „Blue Ivy Carter“ proti
firmám na trhu, které ho chtěly registrovat. Manželskému
páru se nakonec podařilo uspět. Právě marketing vydělává
celebritám nejvíce peněz, proto je v zahraničí běžné si jména
registrovat. V Česku to tak má třeba Jaromír Jágr nebo Helena
Vondráčková. Ochranné známky českých hvězd se ale příliš
nezneužívají, spíše jde o doménová jména, upozorňuje Denisa
Assefová z advokátní kanceláře CMS Cameron McKenna.
KNIŽNÍ TIP
Nové pracovní právo pro odborníky
Vyšel první komentář zahrnující významnou novelu.
Autoři: Vysokajová / Kahle / Randlová / Hůrka / Doležílek
Počet stran: 741
Letos vstoupila v účinnost řada změn týkajících se zákoníku
práce, který loni prošel zásadní novelizací. Například se změnilo vyplácení odstupného při ukončení pracovního poměru
na dobu určitou, zkušební doba nebo konkurenční doložka.
Změn bylo tolik, že se komentář stal v tuto chvíli vedle Daňového řádu jednou z nejprodávanějších publikací nakladatelství
Wolters Kluwer v posledních letech. Je přínosný svoji obsáhlou judikaturou i občasnými příklady. Trpí ale současně nevyrovnaností autorů. Někteří komentují prakticky a podrobně,
ale jiní pouze sepíší judikaturu a popíší ustanovení.
ekonom 1.–7. 3. 2012, číslo 9
Stranu připravil: Tomáš Hülle
Foto: Archiv
Monitorovat e-maily
je nutné, ale ošemetné