Třída: Paryby (Chondrichthyes)

Transkript

Paryby
Milan Dundr
Nadtřída: Čelistnatci
Nadtřída: Čelistnatci
(Gnathostomata)
• pokročilejší
• potravu uchopují
čelistmi
• čelisti
– vznikly přeměnou
párového čelistního
žaberního oblouku
Nadtřída: Čelistnatci)
• přeměněn i 2.
žaberní oblouk
(jazylkový) (f,g)
• vytvořeny párové
končetiny
– u recentních vždy 1
pár předních a 1 pár
zadních končetin
s vnitřní kostrou
– během vývoje značné
změny
– mohou i zakrnět až
zmizet
- nosní
otvor i
čichový
orgán
jsou
párové
- v labyrintu
vnitřního
ucha jsou 3
polokruhové
chodby
- pokud dýchají
žábrami, leží
žábry zevně od
žaberních
oblouků a
nejsou uloženy
ve váčcích
- pohlavní orgány:
- vývody - zpravidla
z vývodů
vylučovacích
orgánů
vymřelá třída: Pancířnatí
Třída: Pancířnatí (Placodermi)
•
•
•
•
devon
ve vodách všech typů
zevně podobní rybám
30 cm – 10 m (!)
- hlavu a hrudní část těla kryl kostěný pancíř
• zadní část těla pokryta šupinami
• heterocerkní ocasní ploutev
• chorda plně zachována
• neúplné obratle s kostěnými oblouky
vymřelá třída: Trnoploutví
Třída: Trnoploutví (Acanthodii)
•
•
•
•
silur – perm
10 – 30 cm
heterocerkní ocasní ploutev
vzhled kostnatých ryb
• na těle primitivní kostěné šupiny
• chorda zachována
– některé druhy - kostěné základy obratlů
- velký počet kožitých ploutví
- na předním okraji silný trn
Třída: Paryby
• tělo rybovitého
(torpédovitého)
tvaru nebo
shora zploštělé
- chorda zachována
- prostoupena neúplnými těly obratlů
• povrch těla:
– plakoidní šupiny
• z nich zuby
• trvale zevnitř
nahrazovány dalšími
zuby
• první 1 – 3 řady
funkční, ostatní
naplocho
• zuby
– funkční zuby 1x za 2 –
3 týdny v celých
řadách vypadávají
• na jejich místo zuby ze
zadních řad
• zuby
– 1 žralok spotřebuje za
20 let kolem 30 000
zubů (!)
– zuby ne v čelisti, ale
v pevném vazivu
• zuby
– paleontologové určí
často druh žraloka dle
1 zubu (nic jiného se
nezachovává)
• zuby
– obměňují se i
plakoidní šupiny
• 1x za několik týdnů až
měsíců
– dentin
• jediná kostní tkáň,
která se u paryb
zachovala
- kostra:
- vnitřní kostra výhradně chrupavčitá (!) – kosti
nejsou !!!
- kostra:
– obratle:
• vždy dobře vyvinuté
horní oblouky
• často vyvinuté i dolní
oblouky
• chorda mívá nakonec
zaškrcovaný
(růžencovitý) vzhled
- kostra:
- chrupavčitá lebka
• celistvá – bez švů
• spodní čelist tvořena
jen jedním párovým
prvkem
- kostra:
- chrupavčitá lebka
• první dva žaberní
oblouky
– přeměněny na čelisti
a jazylku
• síla stisku čelistí
– u 2,4 m dlouhého
žraloka naměřeno 2
800 kg/cm2
• pohybové orgány:
– ploutve
• prsní a břišní ploutve
párové
• ocasní, řitní a 1-2
hřbetní ploutve
nepárové
– ocasní je
heterocerkní
• mohutný boční sval
• nervová soustava:
– mozek:
• protáhlý
• dobře vytvořený
koncový mozek (s
mohutnými čichovými
laloky) a mozeček
• smyslové orgány:
–
–
–
–
–
čichový
chuťový
proudový
rovnovážně sluchový
zrakový
– chuťové receptory
• v ústech a hltanu
– (ryby je mají i na
povrchu těla !)
– žraloci a rejnoci
• speciálními orgány
registrují elektrické
podněty vznikající při
pohybu kořisti
(svalové potenciály)
– tři polokruhovité
chodby
– asi mohou v omezené
míře vnímat i zvuk
– oči jsou velké
– většina paryb je
extrémně
dalekozrakých (10 až
14 dioptrií)
– asi velmi citlivé na
světlo
– malá ostrost vidění
• endokrinní žlázy:
–
–
–
–
štítná žláza
hypofýza
nadledvinky
endokrinní tkáň
slinivky
– brzlík
• trávicí soustava:
– ústa
• příčná štěrbina pod
rostrem
• jazyk vyvinut jen málo
• sliznice může být
poseta stejně jako kůže
dozadu obrácenými
plakoidními šupinami
– svalnatý hltan
• pumpovacími pohyby
nasává vodu k dýchání
• pomáhá při polykání
– jícen
– žaludek
– střevo
• obsahuje spirální řasu
(typhlosolis)
• zvětšuje vnitřní
plochu střeva
• nedělí se na oddíly
• končí v kloace
– játra
• veliká
• až 10% hmotnosti
celého těla
• zásobárna tuku
– játra
• hydrostatický orgán
– snižují měrnou
hmotnost paryb,
které nemají plynový
měchýř a jsou proto
vždy těžší než voda
• velký žlučník
– většinou masožravci
– slinivka
• na rozdíl od ryb je u
paryb kompaktní
(celistvá)
• dýchací orgány:
– žábry
• žaberní plátky
přirůstají celou plochou
k žaberním přepážkám
– přepážky na vnitřním
konci podpírány
žaberními oblouky
– žábry
• komůrky ústí ven
žaberními štěrbinami
– je jich nejčastěji 5
párů
– (vzácněji 6-7 nebo 4
páry)
– žábry
• u většiny paryb
zachována 1. žaberní
štěrbina (spirakulum)
– mezi čelistním a
jazylkovým obloukem
– není počítána mezi
uvedených 5-7
žaberních štěrbin
• cévní soustava:
– dvoudílné srdce ve
zcela uzavřeném
osrdečníku
– symetrický systém
tepen a žil
• shodný s rybami
• cévní soustava:
– lymfatický systém
• velmi zjednodušen
– zvláštnost:
• v krvi značné množství
močoviny (0,5 – 0,8%)
• 100x více než u většiny
ryb
• dosahují osmotickou
balanci s prostředím
• urogenitální orgány:
– ledvina =
opistonefros
– u žraloků
• zvláštní rektální žláza
– vylučování
přebytečných solí
z těla
– nesouvisí s ledvinou
• rozmnožovací
orgány
– pohlavní orgány
párové
– nečekané paralely se
savci:
• u samců je naznačeno
nadvarle
• samičí pohlavní orgány
– často asymetrické
• vejcorodí
– ve stěnách
vejcovodu bílkovinná
a skořápečná žláza
– tuhý vaječný obal
• vejcorodí
– vejce:
• velká – až 25 cm
• často opatřená
vláknitými výběžky
– zachycují se na
kameny nebo rostliny
na dně moří
• vejcorodí
– především chiméry
– počet snášených
vajec nízký (1-20)
– zárodečný vývoj trvá
asi 6 měsíců
• živorodí
– většina žraloků a
rejnoků
– velký obsah
vaječného žloutku
– počet mláďat nízký
• ročně jen 2-4 potomci
– zárodečný vývoj trvá
2-10 měsíců
• živorodí
– různé mechanismy nitroděložní výživy:
• embryo přijímá výživné výměšky děložní sliznice
• embryo požírá další vejce,která se dostala do
dělohy, ale nevyvíjejí se
• nebo se vytváří placenta
– v ní se embryo stěnou žloutkového váčku napojuje na
stěnu dělohy
• ekologie:
– mořští
– většina v teplých
mořích
• Indický oceán
• Tichý oceán
• ekologie:
– *pouze 1 druh žraloka
ze středoamerického
jezera Nicaragua
sladkovodní
• (lidem nebezpečný)
– někteří rejnoci –
sladkovodní
• ekologie:
– 3 ekologické skupiny
dle získávání
potravy:
• 1. lovci
– i kanibalové
• ekologie:
dle získávání
potravy:
• 2. planktonofágové
– profiltrují až 1650 t
vody za hodinu
• ekologie:
dle získávání
potravy:
• 3. bentofágové
– sem patří i většina
rejnoků
• ekologie:
dle získávání
potravy:
• 3. bentofágové
– chiméry loví ze dna
větších hloubek
měkkýše a další
živočichy
• ekologie:
– pohlavní
dimorfismus
• jen chiméry
• žraloci se liší jen
přítomností párového
kopulačního orgánu u
samců
– trubicovitě protažené
zadní části břišních
ploutví
• ekologie:
– nestavějí hnízda
– nepečují o potomstvo
– mláďata (10 – 180
cm)
• pohlavně dospívají za
12 – 15 let
• ekologie:
– páření:
• samec nejprve
obeplouvá samici
v kruzích
• pak je obtočen kolem
jejího těla
• ekologie:
– páření:
• někdy rituály
– samci koušou
samice do zadní části
hřbetu a do ocasu
– velmi rychlé hojení
» do 2 dnů
• vývoj:
– chiméry
• vymírající relikty
– žraloci a rejnoci
• i přes některé
primitivní tělesné
znaky jsou to
ekologicky úspěšní
obratlovci
• vývoj:
– žraloci a rejnoci:
• po více než 100
milionů let se dokázali
udržet
– při vzrůstající
konkurenci ryb
• význam:
– působí obtíže při
rybolovu
– některé druhy se loví
pro maso a tuk
• význam:
– několik druhů
nebezpečných
potápěčům a
koupajícím se
• i velké dravé druhy
jsou poměrně hojné
Zástupci:
Řád: Žraloci
Řád: Žraloci (Selachiformes)
• vřetenovité tělo
• volné prsní ploutve
• žaberní štěrbiny po
stranách hlavy za
ústy
• většinou dravci
• asi 250 druhů
žralok lidožravý
• 5 žaberních štěrbin
• nevyprovokován
napadá člověka (!)
• až 13 m délky
• přes 3 t
žralok lidožravý
• pobřeží Austrálie a
USA
• velmi žravý
– v útrobách i konzervy
apod.
žralok liščí
• neobyčejně dlouhá
horní polovina
ocasní ploutve
– někdy delší než tělo)
– tvrdí se, že jejími
nárazy omračuje
hejna sardinek nebo
sleďů
žralok liščí
• Atlantský a Tichý oceán
– zejména pobřeží Kalifornie a Nového Zélandu
• nenapadá člověka
žralok sleďový
• Atlantský oceán
• rybožravý
• je částečně
teplokrevný (!!!)
– proto je značně
pohyblivý nezávisle na
teplotě vody
– rychlost až 60 km/hod
žralok obrovský (žralok velrybí)
•
•
•
•
největší žijící paryba
až 20 m
14 t
stáří 50 až 70 let (!)
• má až 7 200 poměrně
malých zubů
• na vnitřní straně
žaberních oblouků
výrůstky
– síto
– filtrování vody
• živí se planktonem a
drobnými rybkami
• loven pro rozměrná
játra
– až několik set kg
– loví se na hák
s lanem a masovou
nástrahou
• chycený žralok
mnohdy vleče člun
po mnoho hodin za
sebou
• Indický a Tichý
oceán
máčka skvrnitá
• malý žralok
• žije u pobřeží a loví u dna
kladivouni
• hlava tvaru T
– na konci ramen jsou posazeny oči
• kosmopolitní
kladivouni
• ve skupinách mohou
být člověku
nebezpeční
• Tichý a Atlantský
oceán
Řád: Rejnoci
Řád: Rejnoci (Rajiformes)
• dorzoventrálně
zploštělé tělo
• párové ploutve
srostlé v lem
kolem celého
těla
Řád: Rejnoci (Rajiformes)
• 5 žaberních štěrbin
na spodině těla
• většinou žijí při dně a
živí se bentickými
živočichy
• asi 325 druhů
piloun obecný
• vřetenovitý tvar těla
• protažené a
ozubené rostrum
– při lovu kořisti jím
prohrabává dno
– může ho použít i
v sebeobraně a může
ohrozit i člověka
piloun obecný
• protažené a
ozubené rostrum
– nepřesahuje 2 m
– odpovídá 1/3 délky
těla
• loví se kvůli pile
(turisti !)
piloun obecný
• na čelistech ploché
zuby
• dlouhý až 6 m
• pila vytvořena už u
embrya v těle
piloun obecný
• tropická moře
– poblíž ústí velkých
řek
• Mekong
• Zambezi
parejnoci (Torpedo)
• mohutné elektrické
orgány
– vzniklé z příčně
pruhované svaloviny
– přední část těla po
stranách hlavy
• párové
parejnoci (Torpedo)
orgány
– asi 600
šestiúhelníkovitých
sloupečků
– v nich vodorovně nad
sebou destičky
s nervovým
zakončením
parejnoci (Torpedo)
orgány
– výboj vzniká po
podráždění
postupným splynutím
řady výbojů z článků
– elektrickými výboji
omračují kořist
• napětí kolem 300 V
• proud 7-8 ampér (!!!)
parejnoci (Torpedo)
orgány
– výboje užívají i
k sebeobraně
– výbojů může za
sebou následovat asi
1000 až 1500
• a to až 150 za vteřinu
parejnoci (Torpedo)
orgány
– teprve pak „únava“
elektrického orgánu
• potřebuje přestávku
asi 15 minut
– elektrické orgány má
i dalších 12 rodů
parejnoci (Torpedo)
• obrys těla terčovitý
nebo oválný
– až 2m
– až 100 kg
• pestré vybarvení –
výstražná funkce
• žijí při dně
v hlubinách teplých
moří
rejnok ostnatý (Raja clavata)
• mělčiny při
evropských březích
• kosočtverečný obrys
těla
• kůže pokryta jemnými
ostny
• až 2 m (!)
• bentický život
rejnok ostnatý (Raja clavata)
• na ocase
jedovatý
trn
– Římané utlumení
bolesti
zubů
trnucha obecná
• na hřbetě u kořene
ocasu trn s jedovou
žlázou
– obranné zařízení
trnucha obecná
• trn s jedovou žlázou
– jed zpomalí dýchání
– sníží činnost srdce
– ve zvlášť těžkých
případech i smrt
trnucha obecná
• trn s jedovou žlázou
– navíc část ostnu
zůstane v ráně a
špatně se hojí
– domorodci – z ostnů
hroty oštěpů a šípů
trnucha obecná
• evropské břehy
včetně Černého moře
– druhotně i
v Azovském moři
• břehy Afriky
• často v mořských
akváriích evropských
států
trnucha obecná
• v Brehmovi – jak je
loví domorodci:
– v době hromadných
přesunů
• období „oponga fai“
trnucha obecná
• v Brehmovi – jak je
loví domorodci:
– lovci se potápějí mezi
odpočívající hejna
trnuch
– k ocasu jim přivazují
dlouhý provaz
– druhý konec drží
lovec v lodi
trnucha obecná
• v Brehmovi – jak
je loví
domorodci:
– tak loví jednu za
druhou
– dokud je trnuchy
nezpozorují
Rejnok Manta
• největší rejnok
na světě
• až 7m
• je širší než delší
• tropické oceány
Rejnok Manta
• žere plankton a menší ryby
• mělčí vody u korálových útesů
• ale může být i v hloubce až 120 m
Řád: Chiméry
Řád: Chiméry (Holocephali)
•
•
•
•
vypadají bizarně
protáhlé tělo
velké prsní ploutve
bičovitý ocas
• obratle nemají těla
• chorda není
zaškrcována
• jen 4 žaberní
štěrbiny
• zuby tvaru plochých
desek nejsou (!)
vyměňovány
• pohlavní
dimorfismus:
– samice větší (do 2 m)
– samci
• na hlavě knotovitý
výrůstek k přichycení
k samici při páření
• pohlavní
dimorfismus:
– samci
• někdy působí dojmem
korunky
• proto je v Norsku
chiméra nazývána
„královskou rybou“
- velká protáhlá vejce
- nejprve připevněna
vláknem u
pohlavního otvoru
samice
- potom ukládána
v hloubce kolem 40m
• žijí v hloubkách 100 – 500 m
• živí se faunou u dna
• doložené od konce devonu – relikt
chiméra hlavatá
(Chimaera monstrosa)
• nejznámější
• severní část Atlantiku
• Středozemní moře

Třída: Paryby (Chondrichthyes)

Transkript

Podobné dokumenty

Konzervatoř v Teplicích uvádí

28.01.2016