PC 10/2015 - Napsali o nás
Transkript
PC 10/2015 - Napsali o nás
Výběr z tisku NAPSALI O NÁS … Připravil: Jaromír Dřízal Tato rubrika obsahuje redakčně neupravované texty z monitoringu publicity na pekařská a obchodní témata. Jde o spektrum různých názorů a pohledů na pekařský obor a trh získaných z médií, které přinášíme především jako službu členům našeho Svazu pro zlepšení jejich informovanosti o dění, souvisejícím s podnikáním v oboru. Uvedené články záměrně nekomentujeme, aby si čtenáři mohli vytvořit vlastní názor. Případné ohlasy a reakce na zde zveřejněná témata vítáme. Vydařené Slavnosti chleba ve Slupi letos přilákaly rekordní počet návštěvníků 7. září 2015; Zdroj: Pekařské technologie Jarmark představil v 55 stáncích historická řemesla a před průčelím mlýna nesměla chybět ani divácky oblíbená výroba foukaného skla ve sklářské peci. 40 stánků s občerstvením se postaralo o to, že nikdo nebyl o hladu ani žízni, koupit se dal samozřejmě i burčák a čerstvé pečivo. Ve vojenské polní pekárně po celý den probíhalo pečení chleba zkušenými pekaři, který mohli návštěvníci ochutnat a odvézt si domů. V nepřetržitém provozu byl také Vodní mlýn ve Slupi s prezentací mlynářského řemesla, jehož prohlídku si většina návštěvníků nenechala ujít. Malá jihomoravská vinařská obec Slup u Znojma se pyšní překrásným historickým Vodním mlýnem. Pro zvýšení návštěvnosti pořádá každoročně začátkem září oblíbené Slupské Slavnosti chleba, zaměřené na prezentaci mlynářského řemesla a pekařské techniky, které ale rozhodně nejsou pouze o chlebu. V tento den tato obec o méně než 500 obyvatelích neuvěřitelně ožije. Na pořádání akce, vázané na místní hody, se podílí i Technické muzeum v Brně, které památku Vodní mlýn spravuje. V sobotu 5. září 2015 se ve Slupi konal již 11. ročník těchto tradičních Slavností chleba. Ty jsou proslulé bohatým programem zaměřeným na folklor a tradiční řemesla. Každoročně zde vystupují folklorní soubory nejen z Moravy, ale i ze zahraničí a připraven je velmi zajímavý doprovodný program, který zajme celou rodinu. Tento 42 Během dne probíhal kromě vystoupení folklorních souborů i další program. Dopoledne projela areálem kolona přibližně 30 veteránských vozů značky Škoda, po poledni se představilo okolo 20 traktorů různého stáří a značek. Ty si mohli lidé během celého dne prohlédnout blíže v hospodě U Bábovky, která je nejmenší hospodou v ČR. V odpoledních hodinách byla sloužena zpívaná mše v místním kostele Jména Panny Marie. den panovalo ve Slupi příjemné počasí a to se spolu s vyhlídkou zajímavě stráveného dne projevilo i na zatím nejvyšší návštěvnosti za všechny roky konání akce. Přišlo 3759 platících diváků, děti a lidé zdravotně postižení s průkazem ZTP měli vstup zdarma. V areálu se pohybovalo včetně účinkujících a pořadatelů přibližně 5 500 lidí, což svědčí o vysokém zájmu a doufejme, že tento trend přetrvá i v následujících letech. O dopravu návštěvníků z blízkého okolí a ze Znojma, kteří na akci nechtěli jet autem, se postaraly historické autobusy technického muzea v Brně. Zajímavý program probíhal i mimo areál slavností. Před branami bylo připomenuto 70. výročí konce druhé světové války, bylo zde zřízeno vojenské ležení s účastí četníků a vojáků v dobových vojenských uniformách a se zbraněmi. Tematické akce probíhaly ten den i v Muzeu zemědělství Oleksovičky a v Muzeu ČS opevnění 1938. Akci zahájil tradičně průvod obcí. Návštěvníci si v tomto roce mohli vychutnat přehlídku čtrnácti folklorních souborů, z nichž většina byla z Jižní Moravy, jeden ze Slovenska a jeden dokonce až z Rumunska. Pro tuto příležitost vyroste vždy podium v pěkném zákoutí u mlýna. Celý den zakončila hodová zábava, která začínala v 20:00 v místním kulturním domě. Tento ročník Slavností chleba se nad očekávání podařil, nezbývá než se těšit na ten příští. Pokud jste do Slupi ještě nikdy nezavítali, určitě si zde 3.9.2016 naplánujte výlet, litovat nebudete. PEKAŘ CUKRÁŘ 10/2015 Výběr z tisku United Bakeries s novým majitelem plánují více „mrazit“ 25. září 2015; Zdroj: Hospodářské noviny Pekárny dosud ovládali bratři Paříkové, zhruba třetinový podíl pak připadal na firmu podnikatele Edmonda Müllera, která vlastní velké pekárny v Lucembursku. Ta teď dokupuje zbývající podíl ve firmě a chystá se do ní investovat. Společnost, která v tuzemsku provozuje celkem třináct pekáren, chystá změny. Do budoucna chce nabízet mnohem více předpečeného mrazeného pečiva. Viděli jsme se naposledy před rokem. Ivan Flek dnes vypadá podstatně klidněji a odpočatěji než tehdy. Letos povýšil a v nové pozici generálního ředitele pekáren United Bakeries se chystá plnit vize nových většinových akcionářů. Pekárny dosud ovládali z většiny bratři Paříkové, zhruba třetinový podíl pak připadal na lucemburskou firmu podnikatele Edmonda Müllera, která vlastní v Lucembursku velké pekárny. Jeden z bratrů Paříkových - Jaroslav ale loni zemřel a jeho bratr Marko se nedávno dohodl s Lucemburčany na odkupu jeho podílu. „Marko Pařík oslavil 70. narozeniny a jeho dcery jsou spíše uměleckého založení. Potomci Jaroslava Paříka jsou na tom obdobně,“ popsal situaci Ivan Flek. Transakce v tuto chvíli čeká na schválení antimonopolního úřadu. podobách se semínky a podobně. Lucemburský vlastník je plánům nakloněný. Jeho pekárny v Lucembursku prošly stejným vývojem. Dříve produkovaly výhradně čerstvé pečivo. Dnes se produkce dělí po polovinách mezi mrazené a čerstvé zboží. „Rozpekům se pekařina prostě neubrání, má rostoucí tendenci,“ tvrdí Flek. Do mrazíren už United Bakeries nainvestovaly desítky milionů korun. Flek si je vědom toho, že než se firma pustí do dalších investic, prodej mrazeného pečiva bude chtít nejprve dobře marketingově podchytit. Pekaři za podobné kroky totiž zatím sklízí od zákazníků spíše kritiku. Společnost už se za uplynulý rok s mrazenými výrobky dobře ujala třeba na Slovensku, v Polsku, Rumunsku či Bulharsku. Pekárny, které se od zhacené fúze s pekárnami Penam skupiny Agrofert z roku 2012, topí ve ztrátě, podle slov svého šéfa chytají druhý dech. A čekají na příliv lucemburských peněz. Stále přitom platí, že s aktuálním obratem dvě a čtvrt miliardy korun patří United Bakeries spolu s konkurenčním Penamem k lídrům českého pekárenského trhu. Nový většinový vlastník je podle Fleka připraven dnes zastaralé pekárny modernizovat a investovat do nich. Ačkoliv mají United Bakeries nakumulovanou téměř miliardovou ztrátu z předchozích let, lucemburští akcionáři očekávají, že tamní banky jim k rozvoji poskytnou potřebné finance. Velcí pekaři opět ve zbroji United Bakeries plánují s lucemburským partnerem více spolupracovat a využívat synergií. Pekárny Edmonda Müllera zásobují Německo, Francii, Lucembursko a další země Beneluxu. „Rádi bychom se dostali na západ. Naše výrobky jsou chutí podobné těm německým, takže můžeme vyvážet třeba tam,“ říká Flek. I na německém trhu by se do budoucna mohly United Bakeries utkat s Babišovými pekárnami. Agrofert tu vlastní pekárny Lieken, které začaly spolupracovat s českou společností Penam podobně, jako to teď Flekova firma chystá s Lucemburčany. „Naopak my zas nemáme některá technologická zařízení, abychom vyráběli třeba ciabatty. V tom nám mohou pomoct oni. Vzdálenost 800 až 900 kilometrů není závratná,“ naznačuje ředitel českých pekáren, co by se k nám mohlo naopak dovážet. Proti proudu mrazením Společnost, která v tuzemsku provozuje celkem třináct pekáren, chystá změny, které by se před lety pekárny snad i bály vyslovit. Do budoucna chce nabízet mnohem více předpečeného mrazeného pečiva. Důvod je prostý - řada řetězců si už dnes pečivo rozpéká, ovšem nakupují ho jinde, od výrobců různého mrazeného zboží. „Museli jsme se vydat touto cestou. Velké mrazírny typu La Lorraine Group sebraly pekárnám skoro 20 až 30 procent trhu,“ vysvětluje Flek. Dnes tvoří mrazená produkce jednotky procent celkové výroby United Bakeries. „Do budoucna vidím jako ideální podíl asi 20 procent,“ potvrdil ředitel. Pekárny nechtějí mrazit bagety či croissanty, což je dnes nejběžnější. Projít mrazem chtějí nechat klasický chleba, ovšem v různých speciálních Klíčový ovšem zatím zůstává pro United Bakeries, které prodávají pečivo pod značkami Delta, Odkolek i pod „privátkami“, domácí trh. Tady se znovu utkají se svým hlavním rivalem, společností Penam o pozici největšího řetězce na trhu. Za poslední dva roky se změnila situace. Zatímco dříve měly řetězce snahu až „monopolisticky“ spolupracovat s jedním pekárenským dodavatelem, dnes opět běžně působí na pultech více výrobců vedle sebe. United Bakeries se vrátily do obchodů Albert, jsou v Lidlech i Kauflandech. Největším obchodním partnerem zůstává Tesco. „To nás ale prodává pod privátními značkami,“ upozorňuje Flek. Slovensko sníží DPH na vybrané potraviny, zlevnit má chléb i mléko 1. 10. 2015; Zdroj: Právo Z dvaceti na deset procent sníží Slovensko daň z přidané hodnoty na vybrané potraviny. Ve čtvrtek o tom rozhodli poslanci slovenského parlamentu. Od začátku roku 2016 bude nižší DPH na chléb, mléko, máslo, ryby a různé druhy masa. V případě masa se snížená DPH vztahuje na čerstvé a chlazené hovězí, vepřové a drůbeží maso. Součástí seznamů jsou i živé a chlazené ryby i rybí filé. Ministr financí Peter Kažimír připustil, že snížení DPH nemusí znamenat automaticky snížení cen. „Pokud mluvíme o ceně, není vůbec samozřejmé, že dosáhneme snížení cen. Pouze společně s veřejností se nám povede tlačit na obchodní řetězce a obchodníky, aby snížení DPH promítli do cen,“ uvedl ministr. Kažimír avizoval, že v případě vyrovnaného rozpočtu může být seznam potravin se sníženou DPH rozšířit. Opozice kritizuje, že v seznamu nejsou například brambory, mouka, sůl, cukr nebo vejce, které tvoří značné procento nákupu potravin ve slovenských rodinách. „Mrzí mě, že v seznamu chybí potraviny typické pro slovenskou kuchyň,“ uvedl poslanec hnutí Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti Igor Hraško. V České republice platí dvě snížené sazby DPH. Jedna je ve výši 15 procent a platí pro potraviny, nápoje, energie či MHD. Druhá snížená sazba je 10 procent a je na léky, knihy a dětská výživa. PEKAŘ CUKRÁŘ 10/2015 43 Výběr z tisku Firmou roku v Libereckém kraji je pekařství Mikula Turnov. Jeho specialitou je tříkilový chleba 2. října 2015; Zdroj: Hospodářské noviny kárně každý den peče a připravuje široký sortiment sladkého i slaného pečiva či dortů. Jeho známou specialitou je pak Mikulův pecen - tříkilový chleba s průměrem přes půl metru, který již letos získal ocenění Regionální potravina a Výrobek roku 2015 Libereckého kraje. Mikula je úspěšný navzdory tomu, že nedodává své zboží do žádného řetězce. Co vyrobí, prodává ve 30 vlastních prodejnách. První červnový pátek roku 1992 odmaturoval Jiří Mikula na gymnáziu a hned v pondělí ráno nastoupil na brigádu jako pomocník do pekárny v Turnově. A byla z toho láska na první pohled. Od pekařství se od té doby už nikdy neodpoutal. Když se naučil řemeslo, rozhodl se vybudovat vlastní firmu. Letos oslaví jeho pekárna a cukrárna Mikula Turnov již jednadvacáté narozeniny a oslava by to mohla být velkolepá. Společnost sázející na tradiční receptury a ruční výrobu totiž získala titul Firma roku Libereckého kraje. V prosinci bude na pražském Žofíně usilovat o celkové vítězství spolu s dalšími finalisty soutěže. Mikulův příběh je dokonalým příkladem toho, že tvrdá a poctivá práce přináší úspěch. „Když jsme začínali, měli jsme čtyři zaměstnance. Tenkrát jsme pekli pouze housky, má maminka je prodávala a já je favoritem rozvážel do okolních obchodů. Postupně jsme se ale rozrůstali a teď dáváme práci více než stovce lidí,” říká Mikula. V současnosti se v jeho pe- „Pekařina je krásné voňavé řemeslo a já věřím, že pokud to budeme dělat dle tradičních receptur jako doposud, vydrží nám spokojení zákazníci a láska k řemeslu až do konce,” říká Mikula. Porotu zaujal mimo jiné i tím, jak se společensky angažuje. Podporuje například turnovské sportovní oddíly, především ty dětské, jako je třeba Tenisový klub Turnov. Jeho pekárna pak na Turnovsku pořádá v průběhu roku hned několik společenských akcí. Mimo jiné soutěž O nejlepší marmeládu Českého ráje či koulení chleba, kdy se s jeho tříkilovým pecnem potýkají soutěžící na slalomové dráze ve Skiareálu Struhy u Turnova. Češi nakupují jídlo podle ceny. Zda je české či regionální, je nezajímá 6. 10. 2015; Zdroj: lidovky.cz Kampaně na propagaci tuzemských potravin jsou efektní, nicméně čeští zákazníci stejně nejvíce slyší na cenu. Prokázal to průzkum společnosti GfK Czech. Jen pro malý díl domácností je přítomnost českých či místních výrobků na pultech důležitá. Češi si nejčastěji vybírají prodejnu potravin, v níž nejvíce nakupují, podle polohy, šíře sortimentu a akčních slev. Umístění prodejny je důležité pro výběr obchodu pro 66 procent domácností, podle výběru zboží se rozhoduje polovina lidí a dle množství slev pak 43 procent zákazníků. Při každodenních nákupech potravin Češi nakoupí 47 procent veškerého zboží ve slevách. Vyplývá to z průzkumu společnosti GfK, který zveřejnil Svaz obchodu a cestovního ruchu. „Překvapivě pouze pro šest procent domácností je při výběru nákupního místa důležitá 44 přítomnost českého či regionálního zboží. Naproti tomu zboží v akcích jmenuje jako rozhodující fakt hned 43 procent obyvatel,“ uvedl analytik Zdeněk Skála z GfK Czech. Pouze pro třináct procent českých domácností jsou hlavním místem pro nákupy menší prodejny. Obliba řetězců u spotřebitelů meziročně vzrostla o tři procenta. Podle letáků s akčními nabídkami potravin nakupuje sedm z deseti domácností. Při nakupování se obsahem letáků řídí 57 procent mužů a 78 procent žen. Podle průzkumu neexistují velké rozdíly mezi jednotlivými věkovými kategoriemi. Mezi lidmi se základním vzděláním bere při nákupu slevy v letácích v úvahu 76 procent z nich, u středoškoláků je to 73 procent a mezi vysokoškoláky pak 64 procent. PEKAŘ CUKRÁŘ 10/2015 Výběr z tisku Lepek – je lavina odmítání jeho konzumace oprávněná? 14. října 2015; Zdroj: www.jogadnes.cz Před několika lety by napadlo jen málo lidí, kteří netrpí celiakií nebo alergií na lepek, aby ze svého jídelníčku gluten vyřadili. Celiaci byli, řekněme, „komunita” a o lepku se veřejně moc nemluvilo. Obrat o stoosmdesát stupňů pak přineslo v roce 2011 vydání knihy amerického autora doktora Williama Davise „Pšeničné břicho” (v originále Wheat Belly). Tato kniha vzbudila ve své zemi původu, Spojených státech amerických, naprostý rozruch. Pečivo, pšenice a lepek v ní byly zkritizovány, bylo jim dáno za vinu nespočet zdravotních problémům včetně obezity a cukrovky a byly doslova zatraceny. Bez-pečivová a hlavně bezlepková dieta se stala aktuální hitem číslo jedna. Bezlepkovou dietu začali držet celebrity, ale i sportovci a běžní lidé. Udává se, že v současné době drží v USA nějakou formu bez-pečivové nebo bezlepkovou diety až 30 % populace! Trh z bezlepkovými produkty se začal masivně rozvíjet a také vydělávat ohromné sumy peněz. Prognóza je taková, že do tří let trh s bezlepkovými produkty vzroste o dalších 10 %. O tom, za co všechno údajně lepek může, by se daly napsat strany. Začal hon na lepek, začaly se rodit mýty o vlivu lepku na zdraví .... zrodila se lepko-fóbie. A jak k tomu přijdou lidé trpící celiakií a alergií na lepek? Pravda je vždy někde uprostřed ... Faktem zůstává, že když ze svého jídelníčku vyřadíte pečivo, s velkou pravděpodobností zhubnete. Pečivo představuje značný kalorický příspěvek s často vysokým glykemickým indexem, a tak dojde k celkovému odlehčení stravy jako takové. To, že přestanete jíst různé krekry, bagety, sladké pečivo, buchty, koláče a sušenky se zákonitě musí projevit na vašem zdraví. Budete se možná cítit lépe, méně unavení a více plní energie, to ano. Ne však díky vyřazení lepku jako takového. Ani samotné slovo lepek (od slova „lepit”) jako takové si svou reputaci moc nevylepšuje. Lepek, gluten chcete-li, je směs bílkovin, obsažených v zrnech obilovin pšenice, žita, ječmene a ovsa. Stejně jako jiné bílkoviny se začíná trávit v žaludku pomocí příslušných enzymů. Cereálie jsou však především škroby, které se začínají trávit už v ústech pomocí enzymu ptyalinu. PoPEKAŘ CUKRÁŘ 10/2015 kud nedochází k správnému rozkousání stravy a promíchání se slinami, kvalita trávení může být značně ovlivněna. Zlí jazykové tvrdí, že špatně natrávené škroby z příslušných obilovin se slepují s glutenem, tvoří shluky, které se v žaludku nestráví a následně přechází do střeva, kde se mohou „lepit” na stěny střeva a zanášet tak jeho povrch, respektive samotné klky. Tento jev má pak za následek rozvoj některých zdravotních problémů jako je zahleňování, zhoršení obranyschopnosti organismu, zácpa, snížení vstřebatelnosti vitamínů a minerálu ze střeva apod. Ptáte se, kde je tedy pravda? Jak to s tím lepkem vlastně je? Opravdu toto lepek způsobuje, nebo jsou to všechno mýty? Jak název tohoto odstavce napovídá, pravda je někde uprostřed. Je pravda, že šlechtění pšenice a dalších obilovin a samotná změna zpracování cereálii se v posledních stoletích změnila. To má za následek zvýšení obsahu lepku v o obilovinách, ale také celkové zlepšení vlastností, důležitých pro zpracování mouky do pekařských výrobků. Jako u všech kontroverzních témat, vždy kladu důraz na individualitu. Co jednomu může způsobovat velké problémy, druhému nemusí škodit vůbec. Je třeba si zachovat chladnou hlavu, nepodlehnout mediální masáži a potřebě cítit se „důležitým” (ano důležitým - spousta lidí se zamilovala do pocitu, kdy mohou v restauraci či obchodě hrát roli „oběti”, která nemůže laktózu, lepek, arašídy, cukr....atd., aniž by k tomu měli závažný zdravotní důvod). Pestrá, rozmanitá a čerstvá strava a dodržování zdravého životního stylu by se měly umět s lepkem a pečivem bez problému vypořádat. Pokud netrpíte celiakií nebo alergií na lepek, avšak máte zájem vzít lepek v ostražitost, držte se několika zásad: Snažte se omezit konzumaci lepku na dvě lepek-obsahující potraviny denně. Z pečiva se zaměřte na kvalitní pšeniční celozrnný chléb a žitný kváskový chléb. Vyvarujte se zbytečné konzumace lepku v podobě nevýživných a umělých potravin (trvanlivé sladké pečivo, obyčejné bílé pečivo apod.) Stravu a potraviny obecně jezte v klidu, za důkladného žvýkání, rozmělnění a smíchání potravy se slinami. Nejezte ve spěchu. Při zpozorování zhoršeného a rozhozeného trávení, špatného zažívání, nepravidelného vylučování a dalších trávicích obtíží zkuste potraviny obsahující lepek ze svého jídelníčku na zkoušku vynechat, případně posléze navštivte svého lékaře. 45