Tecnicall 4/2009

Transkript

Tecnicall 4/2009

TECNICALL
®
ČTVRTLETNÍK ČESKÉHO VYSOKÉHO UČENÍ TECHNICKÉHO V PRAZE
IV 2009
SVĚTLO
OPTIKA AŽ DO VAŠEHO DOMU
STRANA 26
SVĚTELNÝ PAPRSEK V ZAJETÍ
WEBOVÉ KAMERY
STRANA 21
SVĚTELNÝ DESIGN
STRANA 22
DRAMATICKÉ OSVĚTLENÍ
V ARCHITEKTUŘE
STRANA 25
INZERCE
Skupina ČEZ
Jsme největším energetickým uskupením ve střední a jihovýchodní Evropě,
patříme do evropské desítky největších energetických koncernů.
Jsme moderní a dynamicky se rozvíjející ﬁrma – uvítáme všechny, kdo
s námi chtějí spolupracovat.
PŘIPOJ SVOU ENERGII K NAŠÍ
Pracovní příležitosti na vás čekají na území celé
České republiky v elektrárnách, ve společnostech
pro distribuci, měření a prodej elektřiny i v našich
zahraničních společnostech.
nabízíme
perspektivní a zajímavou práci u stabilní a silné mezinárodní společnosti
možnost profesního a osobního růstu
nadstandardní zaměstnanecké výhody
očekáváme

2
zima 2009
vysokou profesionalitu, odbornost a vysoké pracovní nasazení
pružnost, komunikativnost a schopnost přizpůsobovat se změnám
schopnost pracovat v týmu a sdílet společné hodnoty
samostatnost
TECNICALL
SKUPINA ČEZ
www.cez.cz/kariera
EDITORIAL / TIRÁŽ
Vážené čtenářky a čtenáři,
dostává se vám do rukou nové číslo časopisu TecniCall – zima 2009,
jehož hlavním tématem je světlo.
TECNICALL
®
ČTVRTLETNÍK ČESKÉHO VYSOKÉHO UČENÍ TECHNICKÉHO V PRAZE
Není třeba se zde zabývat definicí světla, k tomu stačí otevřít encyklopedii,
technický slovník nebo odbornou učebnici. Světlo je fascinující samo
o sobě tím, co nám nabízí. Provází člověka od jeho narození po celý život.
IV 2009
SVĚTLO
OPTIKA AŽ DO VAŠEHO DOMU
STRANA 26
SVĚTELNÝ PAPRSEK V ZAJETÍ
WEBOVÉ KAMERY
STRANA 21
SVĚTELNÝ DESIGN
STRANA 22
Dává mu možnost vidět svět v podobě, jaký je, či pomocí techniky takový, jaký
jej chceme vidět. Umíme je využívat k svému prospěchu i ke své škodě.
DRAMATICKÉ OSVĚTLENÍ
V ARCHITEKTUŘE
STRANA 25
TecniCall 4/2009
Vydavatel, adresa redakce
Rektorát ČVUT
Zikova 4, 166 36 Praha 6
IČO: 684 077 00
www.tecnicall.cz
[email protected]
V příspěvcích v tomto čísle časopisu máme možnost nahlédnout, jak se
prolíná světlo ve výuce i výzkumu na ČVUT. Vidíme, že se s ním setkáváme
jak v oblasti technické vědy, tak i v umění.
Datum vydání
30. listopadu 2009
Podíváme se do světa telekomunikačních, informačních a intermediálních
technologií, do světa inteligentních systémů, které využívají energii
světelných paprsků. Dozvíme se např. o nasvícení divadelní scény
či výstavy, co nového přinesl výzkum v oblasti hologramů nebo jak se
osvětloval slavný Langweilův model Prahy.
Periodicita
čtvrtletník
Náklad
5000 kusů
Cena
zdarma
Evidenční číslo
MK ČR E 17564
Nechť tedy světlo, které lidstvo provází
celý život, nás v přeneseném
smyslu provází i v tento vánoční čas
a přinese nám klid a pohodu v duši
i nové myšlenky a nápady.
Šéfredaktor
Mgr. Andrea Vondráková
[email protected]
Editorka
Alexandra Hroncová
[email protected]
Redakční rada
Ing. Marie Gallová
Fakulta stavební ČVUT
[email protected]
Přeji vám všem do nového roku 2010
hodně zdraví a úspěchů a časopisu
TecniCall mnoho zajímavých příspěvků.
Mgr. Natálie Šeborová
Fakulta elektrotechnická ČVUT
[email protected]
Ing. Libor Škoda
Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská ČVUT
[email protected]
Ing. Zdeněk Říha, Ph.D.
Fakulta dopravní ČVUT
[email protected]
DOC. ING. BORIS ŠIMÁK, CSC.
děkan Fakulty elektrotechnické
ČVUT
Ing. Ida Skopalová
Fakulta biomedicínského inženýrství ČVUT
[email protected]
Jan Klepal
Masarykův ústav vyšších studií ČVUT
[email protected]
doc. RNDr. Květoslava Lejčková, CSc.
Rektorát ČVUT, odbor pro vědeckou
a výzkumnou činnost
[email protected]
Ing. Ivan Šiman, CSc.
Fakulta strojní
[email protected]
Obsah
„Hospodářská krize výrazně pomohla technickému...
4
Dramatické osvětlení v architektuře
25
Cena Hospodářských novin pro ČVUT
6
Optika až do vašeho domu
26
Letní univerzity v Dukovanech a Temelíně
8
Laboratoř inteligentních budov
27
eScribe: online přepisovací centrum pro neslyšící
9
Světelná technika na katedře elektroenergetiky
28
Telemedicína - medicína „na dálku“
10
Spolupráce ČVUT při osvětlení Langweilova modelu...
29
Projekt Translab
12
Moderní aplikace holografie - holografická optická...
30
Zaměstnankyně ČVUT nafotily kalendář
12
Vozidla, která mluví za jízdy s řidičem
31
Kosmičtí delegáti diskutovali na Fakultě elektrotechnické... 13
V celoživotním vzdělávání jsme teprve na začátku
32
Robot z ČVUT se stal vítězem RoboTour 2009
14
Industriální stopy 2009
34
ČVUT a Microsoft otevírají Laboratoř interoperability
16
Vítězem 3. ročníku soutěže IT diplomka roku je...
36
Rozšířená realita – princip a některé aplikace ve výuce
17
Studenti ČVUT dosáhli skvělého umístění...
37
„Mám astronomii rád, ale sluneční energie nemůže...
18
Co mají společného jogurty a ČVUT?
38
Výstava Adheze
20
Vědecké konference na ČVUT v Praze v roce 2010
39
Světelný paprsek v zajetí webové kamery
21
Kariérní kurzy na ČVUT
39
Řeč světla
22
Jiří Horský
Fakulta architektury
[email protected]
Korektor
Jan Štěpánek
[email protected]
Design
Marek Prchal
Styling & Make-up
Kateřina Matásková
Inzerce
Alexandra Hroncová
[email protected]
Distribuce
ČVUT v Praze
Fotograf
Bc. Jiří Ryszawy
[email protected]
Tisk
K&A Advertising
Titul
Tomáš Müller
www.drawetc.cz
Přetisk článků je možný pouze se souhlasem
redakce a s uvedením zdroje.
zima 2009 TECNICALL
3
ROZHOVOR
MGR. ANDREA VONDRÁKOVÁ
ì [email protected]
„Hospodářská krize
výrazně pomohla
technickému pokroku,“
říká doc. Ing. Petr Vysoký, CSc., z Ústavu řídicí techniky a telematiky Fakulty dopravní
ČVUT
FOTO „Simulátor
nám pomáhá při výzkumu usínání řidičů. Každou minutu
se na světě zabije v autě jeden člověk. Zhruba patnáct až třicet procent
případů je způsobeno poklesem pozornosti řidiče. Na vině nemusí být
jen mikrospánek,“ tvrdí doc. Vysoký.
Jak dlouho se věnujete výzkumu problematiky usínajícího
řidiče a jaký jste zaznamenali v této oblasti vývoj?
Je to téma na pomezí techniky
a medicíny, a s jeho výzkumem
jsme proto před deseti lety
začínali v Centru biomedicínského inženýrství. Mysleli jsme,
že problém rychle vyřešíme, ale
za tu dobu jsme udělali malý
pokrok. Ukazuje se, že jde
o atraktivní, ale komplikovaný
problém, a utěšuje nás, že ve
stejné situaci jsou i americké
i japonské výzkumné instituce
s mnohem většími rozpočty.
Můžete popsat, jak takový výzkum probíhá?
Existují dvě cesty. Buď sledujete
chování řidiče s tím, že se měří
jeho fyziologická data, nebo se
nepřímo sleduje chování automobilu na silnici, které způsobuje
řidič. My jsme si vybrali druhou
cestu a na Fakultě dopravní jsem
se sešel s týmem, který zkoumal
první cestu. Snímají EEG řidiče
4
zima 2009
TECNICALL
a zjišťují, v jakých intencích se
objevují příznaky spánku. Jedná
se o jedinou metodu, která to
dokáže objektivně zjistit, ale patří
do laboratoře. Představa, že si
řidiči tiráků budou nasazovat
helmu s EEG elektrodami, je dost
iluzorní. Pro technickou praxi
jsou vhodné spíše metody, kde
sledujeme chování automobilu.
Snažíme se zjistit z pohybu
automobilu po silnici a z pohybu
volantu, jak se mění vlastnosti
řidiče. Testy provádíme na dobrovolnících z řad studentů. Během
čtyřiadvacetihodinového testu
jezdí na simulátoru dvacet minut,
ve dne po dvouhodinových
intervalech a v noci po hodině.
Poté zkoumáme data a na
základě výsledků připravujeme
další test. Každý řidič udržuje
automobil v dopravním pruhu
individuálním způsobem, má
jistý „řidičský rukopis“, vyjádřený
určitým stylem pohybů volantu. Při
poklesu pozornosti kvůli únavě se
charakter pohybů volantu mění
a z toho lze usuzovat na možnost
mikrospánku. Při hledání změn se
ale nejprve musíme adaptovat na
„rukopis“ příslušného řidiče. Dále
existuje všeobecná představa, že
unavený řidič mění dlouhodobě
své vlastnosti. Po mnoha experimentech se ukázalo, že změny
jsou relativně velmi rychlé. I velmi
ospalý řidič se posazením do
simulátoru a zahájením jízdy
probudí natolik, že přinejmenším
patnáct minut zcela určitě neusne.
Teprve bude-li řídit delší dobu,
dvacet až třicet minut, začnou se
objevovat příznaky usínání. Záleží
zde i na věku řidiče a na dalších
okolnostech. Když jsme testovali
profesionály, řidiče tiráků, kteří
jsou zvyklí jezdit dlouhé trasy, tak
jsme na nich za čtyřiadvacet hodin nenašli vůbec žádnou změnu.
Odolnost proti vlivům únavy se
zřejmě dá nějak vytrénovat.
Z hlediska zpracování dat jde
o analýzu nestacionárních
signálů, kde většinu klasických
metod pro analýzu signálů nejde
použít. Snažíme se usilovně najít
metody pro identifikaci zmíněných
krátkodobých změn v těchto
nestacionárních procesech.
Máte srovnání výzkumu,
který děláte na fakultě,
s výsledky výzkumu automobilových výrobců?
Většina automobilek umísťuje
na palubní desku kameru, která
snímá tvář řidiče, a počítačově se
analyzuje výraz tváře. Na základě
očních pohybů, mrkání, napětí
různých svalů a tak dále lze
usuzovat na pokles pozornosti.
Největší automobiloví výrobci
ale výsledky svých výzkumů
nepublikují, to je patentová
záležitost. My se podle ne-
oficiálních zpráv domníváme, že
jdeme správnou cestou. Velice
dobře se scházíme s tím, co
dělá například Daimler-Benz.
Zkušenosti s dělicími nebo
krajními čarami na silnicích,
které se neosvědčily ve
výzkumu usínání řidičů, jste
využili, když jste testovali
chování řidičů v tunelech…
Ano, tento přístup jsme použili
ve Strahovském tunelu, kde
označení bylo čitelné. Je zajímavé, že doposud nikdo nezkoumal, zda se řidič v tunelu chová
jinak než na volné silnici. Výzkum
jsme prováděli na příležitostných
řidičích. Částečně jej financovala
firma Eltodo. S překvapením jsme
zjistili, že v tunelu se řidiči tlačí
blíž ke střední čáře. Mají obavu
ze stěny, jezdí proto pomaleji
a opatrněji. Všichni mnohem
přesněji dodržovali polohu
v dopravním pruhu. Po výjezdu
z tunelu pak na volné dvouproudé
silnici občas přejeli krajní nebo
střední čáru. Výsledky výzkumu
byly bezprostředně využity pro
umístění značek při stavbě tunelu
Valík. U nás na fakultě se v rámci
jiného projektu dokonce testovalo,
jak bude na řidiče působit různé
obložení v tunelech na dálnici
v Českém středohoří.
Jak jste se dostal ke spolupráci
se Společností Parkinson?
Už během výzkumu v Centru
biomedicínského inženýrství
jsme začali spolupracovat se
3. lékařskou fakultou UK, konkrétně s neurology, kteří lečí
parkinsoniky. Tito lidé jsou obtížně
pohybliví a auto jim umožňuje
normální život. Když posadíte
parkinsonika za volant, sice
s ním lomcuje, ale během jízdy
se zklidní a umí jet krásně. Třes
dokáže vyfiltrovat setrvačnost
auta. Pro lékaře je proto
obtížné rozhodnout, kdy mají
parkinsonikům zakázat řídit.
Na našem simulátoru a s metodami, které jsme původně vyvinuli
pro testování usínajících řidičů,
jsme začali zjišťovat řidičské
schopnosti parkinsoniků. Zkoumáme, jak se dokážou s autem
udržet ve středu dopravního
pruhu. Testem už prošlo osmdesát parkinsoniků. V loňském
a částečně v letošním roce výzkum finančně podpořila farmaceutická společnost Glaxto-Smith-
Kline, která vyrábí přípravky
pro parkinsoniky. Výsledky
jsou pro lékaře velmi zajímavé.
Předpokládáme, že vyvineme
jednoduchou metodu pro testování motorických schopností
využitelnou v ordinaci. Mohla
by to být malá krabička s elektronikou, k tomu zkušební volant
a speciální software pro počítač.
Sledujete nejnovější vývoj
v oblasti automobilismu.
Jaké jsou podle vás světové
trendy v poslední době?
Velkým a ostře sledovaným
tématem v souvislosti s energetickou situací jsou elektrické automobily. Když jsme zpracovávali
příspěvky na Pačesovu zprávu,
byly představy, že budou jezdit
už v roce 2030. Nedávno představila kancléřka Merkelová
plán, kdy chtějí pro Německo do
pěti let milion elektrických aut.
V USA se těmto vozům dokonce
říká freedom car, osvobozují
od závislosti na státech produkujících naftu. Hospodářská
krize obecně výrazně pomohla
k technickému pokroku zejména
v automobilovém průmyslu,
a tak se roztrhl pytel s elektrickými
auty. Zajímat se o to začíná u nás
i Mladá Boleslav. Na naší fakultě
se připravuje k akreditaci studijní
program věnovaný moderním
automobilům s elektrickým
a vodíkovým pohonem.
Skandinávské země investují
obrovské úsilí do vodíkových aut.
Existuje i vodíková dálnice od
Stavangeru přes jižní pobřeží
Norska, Švédsko do Dánska. Zkouší se výroba vodíku
nejrůznějšími metodami. Vodík
je sice lákavý pro ekology, ale
jeho výroba a infrastruktura zatím
zanechává výraznou ekologickou
stopu. Jeden švýcarský odborník
spočítal, že kdyby se měl na
frankfurtském letišti převést pohon
letadel na vodík, tak to spotřebuje
třikrát tolik vody na elektrolýzu,
než spotřebuje celý Frankfurt.
Od vládní podpory vodíkových
pohonů nedávno odstoupily
USA, protože mezitím došlo
k nesmírnému pokroku ve vývoji
elektrických baterií, a elektrických
automobilů výrazně přibývá.
Pracuje se na projektech, kdy
by se baterie elektrických aut
využívaly pro vyrovnávání
nerovnoměrného zatížení
rozvodné sítě. Jisté je, že
v budoucnu bude potřeba
velké množství odborníků
na pohony, distribuci energie,
na různé zdroje, superkondenzátory a palivové články.
Zabýváte se také fuzzy logikou. Co si pod tím můžeme
prakticky představit?
Je to způsob popisu neurčitosti.
My jsme byli zvyklí neurčitost
popisovat jenom statisticky.
V poslední době se ukázalo, že je
spousta dalších druhů neurčitosti.
Jedním z druhů neurčitosti
je tzv. vágnost, se kterou se
setkáváme právě při verbálním popisu. Takovým vágním
pojmem je například zmíněná
únava, kterou zatím nedokážeme
nijak objektivně změřit.
Celý rozhovor s doc. Vysokým
si můžete přečíst na
www.tecnicall.cz
doc. Ing. Petr Vysoký, CSc.
vystudoval Fakultu elektrotechnickou ČVUT. Po kratším
působení v Ústavu teorie informace a automatizace
ČSAV přešel na katedru řídicí techniky Fakulty elektrotechnické ČVUT. Zabýval se adaptivním řízením,
obecnou teorií systémů a kybernetikou, biomedicínským
inženýrstvím a fuzzy logikou. V letech 1996–2000 vedl
laboratoř inženýrsko-medicínské diagnostiky Centra biomedicínského inženýrství ČVUT, kde byl zahájen výzkum
vlivu únavy na lidského operátora-řidiče. V současné
době se touto problematikou zabývá na Fakultě dopravní
ČVUT.
zima 2009 TECNICALL
5
AKTUALITY
ING. MIROSLAV JALOVÝ, PH.D.
Cena Hospodářských novin pro ČVUT
Ústav výrobních strojů a zařízení Fakulty strojní ČVUT bodoval na 51. Mezinárodním strojírenském veletrhu
v Brně. Jeho Mechatronický variabilní manipulační systém pro výuku (VMS) získal Cenu Hospodářských novin
a zároveň byl přihlášen do soutěže „Zlatá medaile MSV 2009“. Novinka vznikla ve spolupráci s firmou Festo.
projekt č. 2053/2008/A/a Fondu
rozvoje vysokých škol „Modernizace laboratoře pneumatiky
a NC řízení“, při výběrovém
řízení soutěž vyhrála firma
Festo, s. r. o., a poslední okolností byla skutečnost, že se
na projektu podílel dlouholetý
odborník Ing. Josef Heller, CSc.
Udělenou Cenu Hospodářských
novin ocenili i zástupci ČVUT,
a to rektor prof. Ing. Václav
Havlíček, CSc., jenž zdůraznil
multidisciplinární koncepci celého
zařízení VMS v interakci tekutinových a elektrických komponent,
děkan Fakulty strojní prof. Ing.
František Hrdlička, CSc., a prof.
Ing. Petr Zuna, CSc. D.Eng.h.c.,
proděkan pro zahraniční
styky Fakulty strojní ČVUT.
FOTO Zástupci
ČVUT v Praze na stánku při MSV Brno 2009 reprezentující svou alma mater
V konstrukci VMS jsou využívány
jak elektrické, tak pneumatické
a hydraulické pohony, které jsou
ovládány programovatelnými
automaty. Unikátnost celého
zařízení je zejména v možnosti
porovnání různých prostředků,
které mohou vykonávat identické
úkony. VMS je od května umístěn
ve školicím středisku ústavu.
Uplatnění najde jako výukový
nástroj nejen pro studenty, ale
i pro širokou technickou veřejnost
zabývající se automatizací,
stavbou průmyslových robotů,
programováním, nastavováním
a seřizováním automatizačních
systémů v průmyslové praxi.
Zájem o exponát byl na Mezinárodním strojírenském veletrhu
v Brně značný, jak ze strany
zástupců z firem, tak široké
veřejnosti včetně novinářů.
„Vzhledem k jediné ceně v dané
kategorii, kterou již s desetiletou tradicí udělují prestižní
Hospodářské noviny s celorepublikovou působností, má pro
nás ocenění VMS velký význam,“
řekl Ing. Miroslav Jalový, Ph.D.,
z Ústavu výrobních strojů
a zařízení Fakulty strojní ČVUT.
6
zima 2009
TECNICALL
Hospodářské noviny ocenily konkrétní spolupráci mezi
vědeckou institucí a výrobní
firmou. Realizační kolektiv byl
tvořen dvěma složkami. První
vznikla na akademické půdě na
Ústavu výrobních strojů a zařízení
Fakulty strojní ČVUT. Druhou
skupinu tvořili pracovníci firmy
Festo. „Není samozřejmostí, aby
takto relativně velký projekt ukázal cílenou spolupráci technické
univerzity a firmy světového
formátu,“ doplnil Ing. Jalový.
Získaná cena má velký význam
pro celý řešitelský kolektiv. Díky
ní se zvýšil zájem odborné
veřejnosti o danou problematiku
a došlo k vytvoření nových
kontaktů s následnou vazbou
na spolupráci akademického
pracoviště s průmyslem,
což bylo jedním z hlavních
cílů celého projektu.
Více informací o zařízení VMS
včetně poutavého předvedení
rádi poskytnou zaměstnanci
Ústavu výrobních strojů a zařízení Fakulty strojní ČVUT.
„Při uplatňování nových nápadů
a technologií je nejtěžším úkolem
pro jejich tvůrce seznámit s nimi
odbornou veřejnost. Jednou
z nejdůležitějších cest šíření
vědomostí je samozřejmě škola.
V tomto smyslu jsme jako firma
Festo velmi potěšeni a vděčni
za možnost účastnit se tohoto
úspěšného projektu,“ doplnil za
firmu Festo Ing. Zdeněk Haumer.
Podle doc. Ing. Vladimíra Andrlíka, CSc., který vedl řešitelský
kolektiv ČVUT, se mechatronický VMS dostal do reálné
podoby především díky třem
okolnostem. Jednak byl přijat
FOTO
Cena Hospodářských novin
É V PRAZE
KÉ UČENÍ TECHNICK
SKÉ VYSO
RektorČEČeského
vysokého
učení technického v Praze
DÁ Havlíček, CSc.
POŘÁ
prof. Ing.
Václav
T
U
V
Č
S
E
L
P
Í
N
Č
A
T
IV. REPREZEN
vás zve na
IV. REPREZENTAČNÍ PLES ČVUT
Termín: sobota 27. února 2010 od 19.00
A 2010, OD 19.00
Místo konání:NŽofín
, SOBOTA 27. ÚNOR
ŽOFÍ
Moderuje Tereza Kostková
ZPÍVAJÍ
ODERUJE
Zahrají aMzazpívají STKOVÁ ROMAN VOJTEK
KO
REZA
OrchestrTE
Karla
Vlacha
HLASOPLET
ATLES
Dasha
PANGEA – THE BE
ND
Roman Vojtek
REVIVAL BA
Plesový orchestr pražských symfoniků
A DALŠÍ
Hlasoplet
Pangea The Beatles Revival Band
DJ Oldřich Burda
HRAJE
VLACHA
ORCHESTR KARLA
TR
ES
CH
PLESOVÝ OR
ONIKŮ
PRAŽSKÝCH SYMF
&
E
IN
SAXYGIRLSL
GBAND
PETR SVOBODA BI
A
DJ OLDŘICH BURD
PŘEDTANČENÍ
TRA
TANEČNÍ ŠKOLA AS
AVA
PRAHA ING. MIROSL
BROŽOVSKÉHO
U
NA HUDBU Z FILM
ER
TT
PO
HARRY
BOHATÁ TOMBOLA,
VIZÁŽISTKA
Předtančení na hudbu z filmu Harry Potter
Bohatá tombola
Více informací o plese najdete na http://www.plescvut.cz/
VSTUPENKY:
RUM
INFORMAČNÍ CENT
ČVUT A VŠCHT
TEL.: 224 359 952
A@
KATERINA.TUSKOV
REK.CVUT.CZ
VÍCE INFORMACÍ
Z
WWW.PLESCVUT.C
PROJEKTY
RNDR. OLGA JÁNSKÁ
ING. PAVEL ŠIMÁK
Letní univerzity v Dukovanech
a Temelíně
V průběhu letních měsíců proběhly na elektrárnách Dukovany a Temelín letní univerzity pro studenty
technických vysokých škol z celé České republiky. Na obou elektrárnách se shodně přihlásilo dvacet
tři posluchačů ze sedmi českých VŠ technického zaměření a jedné VŠ ze Slovenska (ČVUT Praha,
ZČU Plzeň, TU Liberec, MFF UK Praha, VŠCHT Praha, VŠB Ostrava, STU Bratislava a VUT Brno).
lupráce. Studenti se k této otázce
hlásili již od začátku, měli chuť
se bavit o možnosti budoucího
pracovního uplatnění. Zájem
byl také o stáže a spolupráci
na odborných projektech. Většina
účastníků potvrdila, že díky této
stáži získali konkrétní obraz
o fungování energetické
společnosti a zkušenosti z letní
univerzity je motivují se v budoucnosti na energetiku zaměřit.
„Ujasnila jsem si, co chci dělat.
Chci zůstat v energetice,“
řekla nám studentka Energetického ústavu VUT v Brně.
Účastníci letní univerzity nám
také řekli…
„Během svého pobytu v JE Dukovany jsem měl možnost poznat
zdejší práci ze širšího spektra.
Díky této zkušenosti jsem se rozhodl pro práci ve Skupině ČEZ.”
FOTO Letní
univerzita je jednou z dobrých možností, jak přitáhnout k energetice studenty
vysokých škol
Studenti se během čtrnácti
dnů zúčastnili řady přednášek
na téma jaderná, nejaderná
a elektrická část elektrárny.
Setkali se například s vedením
elektráren, ale i se svými budoucími kolegy – operátory. Během
prohlídek provozu elektrárny
také měli možnost podívat se
až k samotnému reaktoru.
„Kvalifikované odborníky
potřebujeme neustále, a to bez
ohledu na zvažovanou dostavbu
elektrárny. Proto s českými vysokými školami spolupracujeme
již řadu let. Jejich absolventi jsou
totiž našimi možnými budoucími
zaměstnanci. Letní univerzita je
jednou z dobrých možností, jak
přitáhnout k energetice mladé
a vzdělané lidi,“ říká ředitel JE
Temelín Miloš Štěpanovský.
Podle Pavla Šimáka, organizátora projektu, má letní univerzita
význam nejen pro ČEZ, ale i pro
8
zima 2009
TECNICALL
studenty. „Prostřednictvím letní
univerzity chceme studentům
ukázat prostředí naší elektrárny,
vzájemně se poznat a třeba
s některými začít spolupracovat ještě během jejich studia.“
„Jadernou energetiku nelze
dělat bez kvalitních lidí, kteří
mají o problematiku zájem.
Už to, že studenti investovali
do pobytu na Temelíně a Dukovanech svůj volný čas, je pro
provozovatele, ale i dozor dobrým
signálem. Sama mám setkání
s mladými lidmi velmi ráda. Mám
možnost od nich čerpat jiný
pohled na svět, ale i náměty
a otázky, které si v každodenním
chodu nekladete. Pomáhá to bojovat s profesní slepotou, které se
člověk po určité době nevyhne,“
vysvětluje důvody častých setkání
se studenty Dana Drábová,
která studenty navštívila.
Neméně důležitým cílem celé
akce bylo navázání budoucí spo-
„Letní univerzita byla kvalitně
zorganizovaná akce na slušné
úrovni. Přednášející byli vesměs
stoprocentní v odpovědích na
dotazy. Pracovníci provozu byli
taktéž velmi sdílní a ochotní.“
„Byl tu dobrý kolektiv lidí
a dozvěděl jsem se mnoho
nového z fungování jaderné elektrárny. Vůbec jsem netušil, o jak
komplikovaný systém se jedná!“
FOTO Na
letní univerzitě pravidelně
přednáší Ing. Dana Drábová,
předsedkyně Státního úřadu pro
jadernou bezpečnost
PROJEKTY
ING. ZDENĚK BUMBÁLEK
eScribe: online přepisovací centrum
pro neslyšící
Na první pohled se může zdát slovní spojení využití telefonie pro neslyšící jako nesmysl. Že tomu tak
není, dokazuje projekt eScribe výzkumně-vývojového centra RDC ČVUT a České unie neslyšících, jehož
cílem je vytvořit online přepisovací centrum pro neslyšící. Technické řešení projektu je založeno
na IP telefonii a online zobrazení přepisu řeči na webových stránkách.
kladních podmínek přepisovatelů
na vývoj aplikace pro přepis.
FOTO Společný
projekt RDC ČVUT a České unie
neslyšících snižuje komunikační bariéry neslyšících
Podle platné legislativy o komunikačních systémech
neslyšících a hluchoslepých
osob mají sice tyto osoby
právo svobodně si zvolit takový komunikační systém,
který odpovídá jejich potřebám,
ve skutečnosti však dosud nebyly vytvořeny podmínky pro naplňování tohoto
práva, zejména pokud jde
o zajištění přepisu mluvené řeči.
Projekt eScribe rozšiřuje původní
projekt České unie neslyšících
Simultánní přepis mluvené řeči.
Pomocí komunikačních technologií a speciální aplikace pro
přepis není nutná přítomnost
přepisovatele na místě.
Přepisovatel může pracovat odkudkoli, kde je přístup na internet.
A jak eScribe technicky funguje? Z místa konání přednášky
pro neslyšící je přenášen
hlas pomocí VoIP telefonie do
přepisovacího centra nebo kamkoli k přepisovateli. Přepis zajišťují
speciálně vyškolení rychlopísaři,
kteří používají velký seznam
zkratek. Ten se expanduje na celá
slova nebo věty. K tomu využívají
MS Word s velkým seznamem
automatického vkládání. Použití
MS Word bylo jednou ze zá-
V praxi to probíhá tak, že přepisovatel si pomocí webového
rozhraní aplikace vytvoří a otevře
dokument MS Word. Na jeho pozadí běží programový kód, který
téměř v reálném čase odesílá text
na server, odkud je dále zobrazován na webovou stránku. Na
místě přednášky je k dispozici
projektor a přepisovaný hlas je zobrazován na plátno. Dostupný je
však odkudkoli pomocí webového
prohlížeče. Do budoucna zamýšlí
odborníci z RDC centra postupné
zapojování automatického
SW na rozpoznávání řeči.
Tím se služba zpřístupní ještě
širšímu počtu neslyšících.
Základ komunikačního systému
tvoří SW ústředna Asterisk, což
je open source SW určený
k provozování telefonních služeb
jak na úrovni přepínání okruhů
(TDM), tak v síti s přepínáním
paketů (VoIP). V rámci eScribe
jsou v současnosti ke komunikaci využívány protokoly SIP
a IAX. Pomocí těchto protokolů
je možné uskutečňovat hovory
zdarma odkudkoli s přístupem
na internet. V dohledné době
bude systém zpřístupněn také
z klasických pevných sítí připojením přípojkou PRI do pevné
telefonní sítě a pomocí GSM
bran do sítí českých mobilních
operátorů.
Široce dostupné přepisovací
centrum umožní poskytovat
službu přepisu mnohem většímu
okruhu osob s postižením
sluchu. Prostřednictvím přepisu
na dálku bude možné zajišťovat
službu přepisu levněji než při
osobní přítomnosti přepisovatele
na místě konání akce a bude
možné také podstatně zvětšit
počet „přepisovaných“ akcí.
Díky online přepisu se neslyšícím
zpřístupní kulturní, vzdělávací,
společenské či jiné akce, kterých
by se kvůli komunikační bariéře
nemohli zúčastnit. Přepis lze
využít také při individuálních
jednáních neslyšících osob
například u soudu nebo na
úřadě, kde je neschopnost
domluvit se pro neslyšící osoby
zvlášť tíživým problémem.
V tuto chvíli je projekt stále ve
vývoji. Probíhají první testy.
Po úspěšném testování budou
služby centra dostupné všem
neslyšícím v ČR a do budoucna
i v zahraničí. Sloužit by k tomu
mělo vytvoření Live CD systému,
po jehož instalaci bude systém
připravený ke spuštění i bez
složitějších technických znalostí.
Samozřejmě bude vždy nutné
najít partnera pro automatické
rozpoznávání řeči, zejména co se
týká méně rozšířených národních jazyků, jako je čeština.
V budoucnu by inovativním
prvkem projektu mělo být
propojení komunikačního
systému se speciálním SW na
rozpoznávání řeči. Rychlopísaře
by pak mohl nahradit automat.
V rámci projektu navázalo RDC
centrum úzkou spolupráci se
společností Newton Technology,
která se rozpoznáváním hlasu
velmi intenzivně zabývá.
Projekt je financován Nadací
Vodafone ČR.
Nadace
Vodafone
Česká republika
zima 2009 TECNICALL
9
PROJEKTY
DOC. MUDR. JOZEF ROSINA, PH.D.
Telemedicína - medicína „na dálku“
Může existovat zdravotní péče v širším smyslu tohoto slova na dálku? Myšlenka, která by se před několika léty
zdála být sci-fi, má v současné době naprosto reálnou podobu a spektrum lékařských oborů, kde metody telemedicíny nacházejí své užití, se stále rozšiřuje. Může za to vývoj technologických prostředků, nová komunikační
řešení, obecné povědomí o nich a značný stupeň integrace těchto prostředků do každodenního života.
tody telemedicíny nacházejí
své užití, se stále rozšiřuje.
Známé je její využití v oborech
diagnostiky, např. v zobrazovacích metodách (radiodiagnostika) či patologii, až po obory
klinické medicíny, bylo publikováno užití telemedicíny např.
v chirurgii, oftalmologii, ortopedii,
kardiochirurgii, anesteziologii,
geriatrii, psychiatrii, kardiologii,
endoskopii, otorhinolaryngologii,
pediatrii, pulmonologii, ale také
v oborech genetiky, veřejného
zdravotnictví, primární péče
či veterinární medicíny.
FOTO Pacient
se díky mobilnímu monitorovacímu systému nemusí zdržovat docházením do
nemocnice
10
zima 2009
TECNICALL
Pojmem telemedicína
označujeme zdravotnické aktivity,
služby a systémy provozované
na dálku cestou informačních
a komunikačních technologií.
Smyslem využití telemedicíny
je podpora globálního zdraví,
prevence, zdravotní péče, ale také
vzdělávání, řízení zdravotnických
služeb a zdravotnického výzkumu.
poskytované péče – i v takových
případech je využití telemedicíny
namístě. Telemedicína slouží také
pro výměnu validních informací
pro diagnostiku, léčbu i prevenci
nemocí a úrazů, pro výzkum
a hodnocení a pro kontinuální
vzdělávání poskytovatelů zdravotní péče v zájmu zlepšení
zdraví jednotlivců a společenství.
Vzhledem k současným
možnostem informačních
a komunikačních technologií
přenášet různá data (v medicíně
je nejvýznamnější oblastí přenos
obrazu a signálu, ale také
informace v textu či hovoru)
na dálku telemedicína umožňuje
poskytovat zdravotnické služby
i tam, kde je vzdálenost kritickým
faktorem, např. v odlehlých
oblastech, ale také v medicíně
katastrof nebo válečné medicíně.
Historie a rozvoj telemedicíny
jde ruku v ruce s historií
a rozvojem informačních
a komunikačních technologií:
využití rádiového spojení pro
řešení zdravotních problémů
v odlehlých oblastech lze označit
za počátek telemedicíny.
Telemedicína se tak stala
nástrojem pro zlepšení dostupnosti zdravotní péče
a také pro snížení nákladů
na její poskytování.
V některých, zejména život
ohrožujících případech je
i relativně krátká vzdálenost
kritickou pro kvalitu a dostupnost
Kde se již setkáváme nebo
v budoucnu budeme setkávat
s telemedicínou? Spektrum
lékařských oborů, kde me-
Monitorování pacientů doma
umožní zkrátit dobu hospitalizace, užití telemedicíny zkrátí
čekací doby. Užití informačních
a komunikačních technologií
zmírní izolaci těžce nemocných
nebo handicapovaných pacientů.
Již existují systémy pro seniory či osoby se specifickými
potřebami a s funkcemi pro
asistenční a nouzové služby.
Jsou to speciálně upravené
přístroje s dotykovým displejem,
senior nebo postižený pacient
ho téměř nebude muset ovládat. Mobil na něj nahlas mluví
a v telefonu nejsou implementovány žádné složité funkce.
Příbuzní postiženého uživatele
budou za pomoci speciální
lokalizační služby moci zjistit,
kde se telefon aktuálně nachází.
Zajímavé je taky řešení, které
pomocí speciálního přístroje
a mobilního připojení umožňuje
pacientovi cvičit a provádět
rehabilitaci správným způsobem.
Systém cvičícího vede, zasílá
výsledky lékaři a v případě
potřeby je s ním může pacient následně konzultovat.
Pacient se tak nemusí zdržovat
docházením do nemocnice, ale
díky monitorovacímu systému
nemůže zároveň cvičení žádným
způsobem šidit. Pro lékaře
k získávání fyziologických a environmentálních parametrů z vojáka
pro účel zvýšení jeho bezpečnosti
během vojenské operace.
Získaná data jsou pomocí
informačních a komunikačních
technologií přenesena k veliteli
jednotky, kde jsou velmi přehledně zobrazena. Na základě
těchto dat může být dále optimalizován následný postup zvolený
velitelem zásahu s ohledem na
stav jednotlivých členů týmu.
FOTO Mobilní
zařízení SeniorInspect
a specialisty existuje systém
videokonferencí, který umožňuje
konzultace a online prohlížení
snímků, laboratorních výsledků,
připojení do interních databází.
Je tedy zřejmé, že oblast zdravotnictví je pro nasazení moderních
technologií naprosto klíčová.
Vzhledem k interdisciplinárnímu
charakteru Fakulty biomedicínského inženýrství ČVUT, spojujícímu inženýrské, fyzikální, matematické i biologické zkušenosti
a dovednosti pro řešení praktických otázek medicíny, se
fakulta snaží částí svých aktivit
působit i na poli telemedicíny.
Pro realizaci těchto aktivit
založila moderní spin-off firmu
CleverTech, která spojuje výzkumný a inovativní potenciál univerzitního prostředí s profesionální
komerční realizací. Potenciál
firmy je orientován na projekty
spojující oblast techniky, medicíny
a zdravotních a sociálních služeb.
V převážné míře se jedná o projekty mobilních systémů sloužících ke snímání, přenosu
a zpracování biologických dat
z člověka na dálku, jejich napojení na dohledovou službu
a podporu realizace zpětné vazby.
Jasnou ukázkou výstupu
řešeného projektu je služba SeniorInspect. Umožňuje bezpečnou
existenci a aktivní život seniora
(nebo uživatele) i ve vyšším věku
se zdravotními komplikacemi
v domácím prostředí i v okamžiku,
kdy by za jiných okolností musel
být senior pod trvalým pečovatelským dohledem, popřípadě
umístěn například v domě
s pečovatelskou službou.
Použití systému zajistí okamžitou
reakci v případě potřeby a díky
tomu má celá rodina možnost
bezpečně umožnit seniorovi
trávit podzim života v domácím
prostředí se všemi aktivitami,
které si senior vymyslí. Systém je
totiž plně mobilní (malá krabička
do kapsy) a funguje doma i venku.
V rámci služby je možno trvale
monitorovat seniora, jeho
pohybovou aktivitu, orientační
polohu a senior má samozřejmě
možnost hlasové komunikace
s centrálním dohledovým
pultem, který je v provozu
24 hodin denně 7 dní v týdnu.
Díky této nepřetržité službě
může být v případě zmáčknutí
bezpečnostního tlačítka na
straně seniora nebo i v případě
jiného automaticky detekovaného alarmu (delší nehybnost,
vybité baterie, poloha mimo
stanovenou oblast) provedeno
kontaktování seniorových blízkých nebo sousedů, popřípadě
v emergentní situaci vyslání
některé ze složek integrovaného
záchranného systému (policie,
hasiči a záchranná služba).
Medicínské periferie umožňují
rozšířit parametry snímané
z uživatele systému. Systém
nevyžaduje prakticky žádnou
obsluhu na straně uživatele,
a je tak velmi lehce použitelný
pro všechny skupiny uživatelů.
Výsledky různých průzkumů mezi
pacienty ukazují, že prakticky
všichni oslovení pacienti by byli
spokojeni s možností použití
technologií, které umožňují za
vzdáleného videokonferenčního
přístupu diagnostikovat a posoudit jejich zdravotní problémy.
Nesmíme ale zapomenout, že
oblast telemedicíny nejsou
jen technická řešení.
Užití telemedicínských služeb
s sebou přináší řadu otázek
a problémů ekonomických,
etických, právních, organizačních.
Zdá se, že klíčovým faktorem
pro další rozvoj telemedicíny je
současná organizace zdravotnických systémů, a zejména způsob
financování zdravotnictví. Je ale
pravděpodobné, že výhody, které
s sebou medicínské nasazení
informačních a komunikačních
technologií přináší (kvalita
péče a nižší náklady), si dříve
či později vynutí odpovídající
změny zdravotnických systémů.
FOTO Systém
umožňuje monitorování pohybové aktivity
seniora, včetně jeho orientační polohy
Další ukázkou výstupu je systém
SoldierInspect. Systém slouží
zima 2009 TECNICALL
11
AKTUALITY
MGR. NATÁLIE ŠEBOROVÁ
Projekt Translab
V letošním roce zahájilo Centrum spolupráce
s průmyslem realizaci projektu Asistenčního centra
výzkumu a vývoje pro spolupráci s průmyslem
v rámci operačního programu Praha Adaptabilita. Stalo se tak jedním ze 166 úspěšných
žadatelů o grantové prostředky a podařilo
se mu uspět v ostré konkurenci, z níž vyšlo
vítězně pouhých 14 % podaných žádostí.
Cílem projektu, který je spolufinancován Evropským sociálním fondem a rozpočtem hl. m. Prahy, je
podpora rozvoje lidských zdrojů na ČVUT. CSP
v rámci projektu Translab poskytuje služby a vzdělávací
příležitosti v otázkách problematiky inovačního
myšlení a komercializace vědy pro výzkumné pracovníky, management univerzity a vědecké týmy včetně
studentů zaměstnaných na výzkumných projektech.
Hlavní náplní projektu je vytvoření systému dalšího
profesního vzdělávání pracovníků ČVUT v oblasti spolupráce s podnikovým sektorem. Projekt se zaměřuje
na rozvoj kompetencí zaměstnanců ČVUT zejména
v oblastech ochrany duševního vlastnictví, projektového
řízení, medializace vědy, prezentace výsledků výzkumu
a oceňování výsledků výzkumu a vývoje včetně
oceňování vlastní odbornosti např. u oceňování od-
borných rešerší, analýz či
posudků. Další oblasti, jimž
se projekt věnuje, jsou rozvoj
vzdělání managementu instituce
v moderních způsobech motivace,
hodnocení výsledků spolupráce
s průmyslem a v neposlední
řadě i analýza modelu a navržení
zlepšení spolupráce univerzity
s podnikovým sektorem, které
se odrazí v zaměření služeb
Centra spolupráce s průmyslem.
V měsíci listopadu se budete
moci na půdě ČVUT s realizátory
projektu setkat například u kulatých stolů, které jsou zaměřeny
na aktuální témata z různých
oblastí akademické činnosti.
První stůl, věnovaný PR a marketingu vědy a interní komunikaci
v rámci univerzity, proběhl 10. 11.
Následoval kulatý stůl pro
ekonomické pracovníky ČVUT
na téma full cost modelu financování, který je předpokladem
pro reálné finanční plánování
projektů zohledňující skutečné
režijní náklady. Poslední kulatý
stůl v tomto měsíci byl věnován
problematice patentování
a ochrany technických řešení
jakožto základního předpokladu
jejich úspěšné komercializace.
Více o projektu i plánovaných
akcích se dozvíte na jeho
stránkách www.csp.cvut.cz/
Centrum/Translab
ING. JANA KALIKOVÁ, PH.D.
Zaměstnankyně ČVUT nafotily kalendář
provázejí po tajuplné cestě
do bájné země blahobytu,
klidu a vzdělanosti.
FOTO Kalendář
pokřtil rektor ČVUT prof. Václav Havlíček
Dvanáct zaměstnankyň ČVUT se rozhodlo
podpořit nově vznikající projekt univerzitní
školky a s ní související Nadační fond Lvíčata
ČVUT tak, že nafotily kalendář na rok 2010. Křest
kalendáře proběhl 9. listopadu za účasti rektora
ČVUT prof. Ing. Václava Havlíčka, CSc.,
a jeho ženy, která se stala kmotrou kalendáře.
V kalendáři najdete dvanáct zaměstnankyň ČVUT
z různých fakult a součástí, které měsíc po měsíci
12
zima 2009
TECNICALL
Založením univerzitní školky
vychází ČVUT vstříc svým
zaměstnancům a studentům.
Zaměstnancům tím umožní
dřívější návrat z rodičovské
dovolené a studentům dostudování i v případě založení
rodiny v průběhu studia. Dalším
podnětem pro realizaci byla
anketa, která proběhla mezi
zaměstnanci a studenty ČVUT,
kde se ve prospěch školky
vyjádřilo 98,4 % zúčastněných
zaměstnanců a 89,3 %
zúčastněných studentů.
Kapacita školky bude padesát
dětí, které budou rozděleny do
tří heterogenních tříd. Dětem se
kromě odborné péče dostane
i předškolního vzdělání v závislosti na jejich schopnostech.
Svou organizací se bude
školka snažit přizpůsobit programu a časovým požadavkům
rodičů. Školka bude situována
v přízemí Masarykovy koleje
ČVUT v prostorách univerzitního kampusu v Dejvicích.
Tato lokalita byla zvolena jako
nejvhodnější vzhledem ke své
centrální poloze a je v docházkové vzdálenosti z Rektorátu ČVUT,
většiny fakult i studentských kolejí.
V současné době se dokončuje
stavební projekt a projekt interiéru
školky. Kalendář ČVUT na rok
2010 je doplňkovou aktivitou,
která má pomoci vzniku univerzitní školky a propagovat
její myšlenku.
Cena kalendáře je 249 korun
a výtěžek z prodeje půjde
na podporu školky ČVUT.
Prohlédnout si kalendář
a zakoupit jej můžete
na www.kalendarcvut.cz
PROJEKTY
ING. HANA VÝVODOVÁ
Kosmičtí delegáti diskutovali
na Fakultě elektrotechnické ČVUT
České vysoké učení technické v Praze bylo očitým svědkem mimořádné a v Česku dosud ojedinělé
události – 22. kongresu účastníků kosmických letů, jehož technické sekce pořádala na půdě Fakulty elektrotechnické (FEL) ve dnech 6. a 8. října 2009 Association of Space Explorers (ASE).
Návštěvníci 22. kongresu účastníků kosmických letů
měli jedinečnou šanci setkat se s legendami kosmonautiky
foto
Dvaapadesát astronautů ze
šestnácti zemí světa si přijelo
vyměňovat své profesní
zkušenosti a v souladu s mottem letošního kongresu Vesmír:
příležitost pro všechny! naplňovali
své poslání popularizovat kosmonautiku u nejširší veřejnosti.
Technické sekce pořádané
na FEL byly jako hlavní části
kongresu přístupné veřejnosti.
Každý tak měl jedinečnou šanci
setkat se s legendami kosmonautiky, mezi které patří např.
Alexej A. Leonov či jediný český
kosmonaut Vladimír Remek.
Nejpočetnější delegace ASE
Prague 2009 z celosvětového
elitního klubu dosavadních
499 účastníků kosmických
letů, kteří byli na oběžné
dráze, tvořili astronauté z USA
a kosmonauté z Ruska.
Astronauté se svého úkolu zhostili
během programu technických
sekcí výborně. Svými prezentacemi podporovali zájem o vědění a poznávání fyzikálních
a společenských zákonitostí.
Prestižní setkání bylo inspirativní
ke studiu technických a přírodních
věd zejména pro mladé lidi.
Myšlenku uspořádat setkání
v ČR přednesl člen výkonného
výboru ASE Vladimír Remek
na loňském kongresu. Pro
uskutečnění takové akce
celosvětového významu hovořily
nesporné úspěchy české vědy
v kosmonautice, zájmy českého
průmyslu, čerstvé členství ČR
v Evropské kosmické agentuře
(ESA, r. 2008) a v neposlední
řadě ambice umístit sídlo GSA
Galileo na našem území.
Nezanedbatelná je také jejich
účast na mezinárodních akcích
(seminář System Engineering and
Technology for Space Missions
ve středisku ESA ad.). Během
přípravného setkání výkonného
výboru v Praze v červnu 2009
se A. Leonov po návštěvě ČVUT
svěřil, že ho naši studenti svým
zájmem o kosmonautiku nadchli.
Jak později uvedl proděkan pro
doktorské studium a výzkum
Fakulty elektrotechnické ČVUT
prof. Ing. Zbyněk Škvor, CSc.,
který astronauty na FEL uvítal:
„ČVUT se řadí mezi prestižní
technické univerzity, které mají
svým studentům, a v tomto
případě i aplikovanému výzkumu
v oblasti kosmonautiky, co nabídnout. To dokazuje i volba místa
kongresu astronautů ASE, jež
padla na naši akademickou půdu.
Atraktivnost kosmonautiky nás
dokonce vedla k vytvoření nového
studijního oboru naší fakulty
Letecké a kosmické systémy, jenž
bude otevřen v akademickém
roce 2010/11.“
Řada kateder fakulty prezentovala své aktivity související
s kosmickým výzkumem během
kongresu formou vystavených
posterů. Jmenujme alespoň
některé z nich: elektrický pohon
pro pec orbitální stanice ISS
(katedra elektrických pohonů),
demonstrátor malého satelitu
(katedra měření), kosmické
projekty katedry radioelektroniky.
Zapojení studentů FEL, ať už
jednotlivců, či týmů, do nejrůznějších i nadnárodních
programů souvisejících s kosmonautikou je opravdu bohaté
(uveďme například projekt
BEXUS 7 – experimentální
stratosférický balon).
Návštěvníci kongresu mohli
rovněž v laboratoři katedry
telekomunikační techniky zhlédnout prezentaci československých
družic Magion I a II doprovázenou výkladem zástupce Ústavu
fyziky atmosféry AV ČR jako
představitele kolektivu, který
družice vytvořil. Letošní ASE
Planetary Congress byl,
slovy jednoho českého
účastníka coby velkého nadšence kosmonautiky, fantastický. Spokojenost projevovali
také „kosmičtí delegáti“.
Malá československá družice Magion II,
vypuštěná 28. 9. 1989, jejímž úkolem bylo měřit
fyzikální parametry plazmatu v okolí Země
FOTO
zima 2009 TECNICALL
13
REPORTÁŽ
ING. TOMÁŠ KRAJNÍK
ING. VOJTĚCH VONÁSEK
Robot z ČVUT se stal vítězem
RoboTour 2009
Koncem září proběhl v brněnském parku Lužánky čtvrtý ročník soutěže autonomních robotů RoboTour 2009.
Z patnácti soutěžících týmů se na prvním místě umístil tým LEE z katedry kybernetiky Fakulty elektrotechnické
ČVUT s 218 body, na druhém místě skončil brněnský tým RoboAuto se 168 body a třetí místo obsadil tým
Radioklubu Písek s 56 body.
odnesly své roboty na startovní
pozice, kde je připravily k závodu.
Start provedl rozhodčí stiskem
speciálního tlačítka a od té
chvíle se robot musel pohybovat zcela samostatně.
Jeden tým mohl soutěžit až
se třemi roboty, které se ale
musely pohybovat v koloně
s předepsanými rozestupy.
Bodování robotů probíhalo na
základě ujeté vzdálenosti, počtu
robotů v koloně a nákladu,
který roboty vezly.
FOTO Před
startem
Zmíněná soutěž je zjednodušenou analogií orientačního
běhu pro mobilní roboty. Ty se
snaží absolvovat zadaný okruh
vedoucí po parkových cestách,
přičemž nerozhoduje rychlost,
ale spolehlivost. Vítězem
se stává robot, který ujede
nejdelší vzdálenost bez toho,
aby vybočil ze správné cesty.
Zúčastnit se může jakýkoliv
robot schopný absolvovat
krátkou testovací trasu. Roboty
samozřejmě musí splňovat
bezpečnostní podmínky
(omezená maximální rychlost,
stop tlačítko, detekce překážek).
Z devatenácti přihlášených
českých, slovenských a italských
týmů splnilo tyto podmínky
týmů patnáct. Zúčastněné
týmy byly z výzkumných ústavů,
vysokých a středních škol,
zájmových kroužků a firem
zabývajících se robotickými
aplikacemi.
14
zima 2009
TECNICALL
Průběh soutěže
Soutěž RoboTour je nejen demonstrací navigačních schopnosti
robotů v podmínkách blízkých
silničnímu provozu, ale především
setkáním lidí, kteří se robotikou zabývají. Během soutěže
probíhá řada doprovodných akcí
a přednášek o mobilní robotice.
Letos bylo úkolem robotů
autonomně projet téměř kilometrovou trasu tvořenou chodníky
v parku. Na zdolání trasy měly
roboty půl hodiny a při své jízdě
nesměly z chodníků vyjet nebo
narazit do náhodně rozmístěných
překážek. Soutěž probíhala ve
čtyřech kolech, v každém z nich
roboty startovaly z jiné pozice
a měly za úkol projet jinou trasu.
Protože týmy vyjely současně
a jejich trasa byla stejná, každý
startoval z jiného místa. Deset
minut před startem byla týmům
oznámena počáteční pozice
a trasa daného kola. Týmy pak
Cesta k navigaci
Téměř každého jistě napadne,
že k řešení této úlohy postačí
dobrý GPS přijímač – vždyť
přesnost diferenciální GPS se
pohybuje v řádu centimetrů.
Jenže k dosažení této přesnosti
je nutná přímá viditelnost satelitů,
ze kterých je pozice přijímače
odhadována. Přesnost GPS tak
FOTO Robot
týmu ČVUT – rok
2008
značně klesá nejen uvnitř budov,
ale i v lesoparcích a mezi vysokými stavbami. Námi naměřené
hodnoty v pražské Stromovce
a v brněnských Lužánkách
ukazují, že chyba určení pozice
GPS přijímače se pohybuje v řádu
desítek metrů. Taková přesnost
je pro udržení robotu na typické
parkové cestě nedostačující.
komplikují kaluže, spadané listí,
nečistoty, stíny okolních stromů,
rozmazání obrazu způsobené pohybem robotu, nestálé osvětlení
a diváci vstupující do cesty.
Další možnost určení pozice
spočívá v měření ujeté
vzdálenosti senzory mechanicky
spojenými s osami kol. Přesnost
odometrie – jak se tato metoda
nazývá - dosahuje desetin
procent z ujeté vzdálenosti.
Navíc týmy, které se s výše
uvedenými problémy vypořádají
a zvládnou jízdu po cestě
podle dat z kamery, narazí
na mnohem obtížnější problém – a tím je spolehlivé
rozpoznávání křižovatek.
Metoda klade značné nároky na
konstrukci podvozku robota –
kola robotu nesmí podkluzovat
ani odskakovat od povrchu
cesty. Další nevýhodou je fakt,
že chyba měření pozice narůstá
s ujetou vzdáleností, což je
způsobeno zejména chybami
měření při otáčení robotu.
Zorné pole a rozlišení většiny
kamer jsou totiž nedostačující
pro to, aby robot z jednoho
obrazu získal celkový přehled
o křižovatce a správně se
rozhodl, kterou cestou se
z ní vydá. Některé křižovatky
jsou tak rozlehlé, že robot
rozpoznávající cestu se na
nich nemá šanci zorientovat.
Nepřesnost pouhých pěti stupňů
při zatočení způsobí po ujetí
deseti metrů téměř metrovou
chybu polohy. Přesnost určení
směru lze sice zlepšit použitím
kompasu, ale chyby vznikající během jízdy se postupně
kumulují a přesnost odhadu
pozice se postupně zhoršuje.
Jak se ukázalo v předchozích
ročnících, při precizní kalibraci
kompasu a odometrických
senzorů lze bezchybně ujet
maximálně několik stovek metrů.
Inteligentní robot ale svou pozici
nemusí znát přesně a může místo
toho cesty a křižovatky rozeznávat
na základě dat ze svých senzorů.
Většina týmů používala pro
rozpoznávání cesty buď laserové
dálkoměry nebo digitální kamery.
Výhodou laserových dálkoměrů
je jejich přesnost, nezávislost
měření na okolním osvětlení
a jednoduchá interpretace snímaných dat. Laserový dálkoměr
ale měří vzdálenosti jen v jedné
rovině, a robot tak vnímá jen
malou část okolního prostředí.
Mnohem lepší přehled o cestě
před robotem je možné získat
pomocí barevné kamery. Ale
rozpoznávat cestu v obrazu
z kamery není jednoduché – a to
nejen kvůli tomu, že se jednotlivé
chodníky od sebe liší v barvě
a textuře. V chodnících jsou trhliny, ze kterých vyrůstá vegetace,
jejich okraje bývají neostré
a šířka proměnlivá. Úlohu dále
Většina týmů se rozhodla založit
svůj navigační systém na kombinaci výše uvedených metod.
Náš tým se rozhodl pro kombinaci
odometrie a rozpoznávání objektů
z obrazu barevné kamery.
Robot se nejprve musí nové
prostředí naučit – během učení
provádíme robota parkem
a on si zaznamenává pozice
a popis rozpoznaných objektů
do trojrozměrné mapy. Při vlastní
soutěži pak robot měří svoji
polohu tak, že porovnává pozici
rozpoznaných objektů s objekty
FOTO Snímek
s rozpoznanými
objekty
FOTO Zúčastněné
v mapě. Tato metoda je spolehlivá
a přesná – i v případě, kdy robot
rozpozná jen zlomek zmapovaných objektů, dokáže určit svou
polohu s decimetrovou přesností.
Použitý algoritmus rozpoznávání
objektů je navíc velmi univerzální
a robotu tak nezáleží na tom,
v jakém prostředí se pohybuje.
Nevýhodou metody je zdlouhavá
fáze učení a velikost mapy – více
než deset kilometrů cest v parku
Lužánky jsme mapovali tři dny
a robot si postupně zapamatoval více než milion objektů.
Výsledky a význam
Tým LEE, reprezentující skupinu
Inteligentní a Mobilní Robotiky katedry kybernetiky FEL
ČVUT, se soutěže zúčastnil
již počtvrté a obhájil první
místo z minulého ročníku.
Členové týmu nabrali další
zkušenosti a měli možnost
porovnat úroveň mobilní robotiky
na ČVUT s ostatními univerzitami. Data získaná během
mapování a vlastní soutěže jsou
důležitá pro další vývoj algoritmů
navigace mobilních robotů.
Více informací lze nalézt na
webových stránkách organizátora soutěže www.robotika.cz
a na webu skupiny Inteligentní a Mobilní Robotiky
http://imr.felk.cvut.cz
FOTO Mapa
parku s vyznačenými
cestami
týmy
FOTO Po
soutěži
TECNICALL
15
PROJEKTY
ING. JAN KOČÍ
ČVUT a Microsoft otevírají Laboratoř
interoperability
Laboratoř vznikla jako společný projekt Fakulty
elektrotechnické ČVUT a společnosti Microsoft
a dává si za cíl napomáhat v oblasti propojování
různých systémů a zajištění jejich „spolehlivé
a garantované“ spolupráce. Partneři projektu
tak reagují na trend propojování systémů a na
požadavek jejich maximální komplexnosti.
Ředitel divize vývoje společnosti Microsoft Jiří Kareta
dodává: „Interoperabilita ulehčuje uživatelům kombinovat
různé technologie, včetně těch pro nás konkurenčních,
a ČVUT je pro takový projekt vhodným partnerem.
K naší dohodě výrazně přispěla spolupráce s Centrem
znalostního managementu, které si klade za jeden z cílů
doplňovat výuku o praxi, na kterou se někdy zapomíná.“
INZERCE
První pilotní projekty laboratoře byly spuštěny začátkem
zimního semestru 2009. Díky nim laboratoř kolem
sebe postupně soustřeďuje odborníky z řad pedagogů,
studentů a IT průmyslu. Studenti ČVUT, kteří se do
projektů zapojí, mají možnost si v dostatečné míře
vyzkoušet aplikovat své znalosti na reálných projektech
již během studia. A co je důležité, svou práci mohou
zhodnotit i ve výuce získáním
zápočtu nebo zkoušky. Laboratoř
jim také vytváří podmínky pro
finanční ohodnocení. V současné
době jsou aktuální tři projekty.
Dva z nich odborně zajišťuje
katedra počítačové grafiky (prof.
Slavík, prof. Žára a Ing. Klíma).
Jedná se o Projekt Adminer
(propojitelnost produktů PHP
s technologií Microsoft SQL
Server) a Projekt integrace služeb
Windows Live a systému Drupal.
Projekt testování serverové vizualizace v heterogenním prostředí
(virtualizace linuxových distribucí
v prostředí Hyper-V) odborně
zajišťuje katedra počítačů
(doc. Šnorek a Ing. Kubra).
Intenzivní jednání o dalších
společných projektech se vedou
na katedře kybernetiky Fakulty
elektrotechnické ČVUT. Protože
má být laboratoř nejen nezávislá,
ale také otevřená, je snahou do
její činnosti postupně zapojit jak
další pracoviště celého ČVUT, tak
i subjekty z praxe, kterým pomůže
řešit jejich reálné problémy. Kromě
samotné realizace projektů
bude laboratoř poskytovat i další
činnosti a výstupy. Půjde například
o přípravu technických postupů,
testování, vývoj softwaru, výzkum
a tvorbu aplikací na míru.
V neposlední řadě laboratoř
pořádá různé semináře
a školení na témata související
s její činností.
Více informací o laboratoři
najdete na http://czm.fel.cvut.cz
nebo na http://czm.fel.cvut.cz/iol
Hiring the
best talents...
Do you know…
…what is the outlook for global energy market?
…what is the impact of technology and investments?
Come to learn how we see it…
Energy in
the 21st Century
presented by ExxonMobil BSC Czechia
When: 8. 12. 2009 from 16:30
Where: poèítaèová místnost 50/03,
4. patro, Národní technická knihovna,
Technická 6, 160 80 Praha 6
Light refreshment provided
www.exxonmobil.cz
PROJEKTY
ING. VLASTIMIL HAVRAN, PH.D.
Rozšířená realita má velký
pedagogický potenciál
V jakékoliv době se některé nově vyvíjené metody a technologie dají použít k didaktickým účelům. Každý
ze čtenářů tohoto listu si jistě vzpomene na inkoustové pero a své první kroky v psaní křídou na tabuli.
Nezapomeňme však, že byly i doby, kdy i použití křídy a tabule v pedagogice bylo považováno za významný
pokrok, nemluvě o pozdějším rozšíření knihtisku.
FOTO Rozšířená
realita může obohatit výuku ve školách
V tomto článku se blíže
seznámíme s myšlenkou
rozšířené reality (anglicky
„augmented reality“), která,
ačkoliv se pro výuku zatím
prakticky nepoužívá, má v oblasti efektivního zprostředkovávání informace, a tudíž i v pedagogice velký potenciál, a to
nejen pro speciální obory, ale
i běžnou výuku na všech typech
škol. Tato nová metoda pro
zprostředkování informace je
založena na použití nových
informačních, zobrazovacích
a komunikačních technologií,
jejichž další prudký rozvoj
lze i nadále očekávat.
od virtuální reality, kde vnímaný obraz je plně generován
počítačem, jak tomu je například
u počítačových her. Jak již název
napovídá, v rozšířené realitě
jde o vnímání běžného, reálného světa rozšířeného o další,
virtuální informace, které jsou
generovány počítačem a vhodně
doplňují kontext reálného světa
o potřebná data, která nejsou
na první pohled patrná. Přibližme
si tento princip rozšířené reality
v podobě, která pravděpodobně
bude implementována v blízké
budoucnosti.
Uživatel, tedy například student, si nasadí lehké brýle,
které zapojí přes tenký kabel
do svého osobního počítače
zasunutého do kapsičky u vesty či
připevněného k opasku podobně
jako dnes mobil či přehrávač
MP3 ke sluchátkům. Poté spustí
patřičnou aplikaci. Na obou sklech
brýlí bude umístěn speciální
průhledný displej, přes který
uživatel buď vidí skrz reálný svět
anebo je tato realita na některých
místech brýlí překryta obrazem
generovaným počítačem.
A k čemu to může sloužit?
Již dnes je rozšířená realita
experimentálně používána
v lékařství, virtuální archeologii,
plánování a výrobě složitých
zařízení a dokonce i ve vojenství.
Další zlepšení technologické základny rozšířené reality povede
k jejímu masovému rozšíření do
běžného života a dá se očekávat,
že za 10 či 15 let bude tak
běžnou, jako jsou dnes běžné
mobilní telefony – vzpomeňme si
na situaci před patnácti lety, kdy
telefonování přes mobil bylo pro
naprostou většinu lidí jen utopií.
Například během výletu v cizím
městě tyto brýle mohou ukazovat,
kde jsou které důležité historické
budovy či vchod do metra, při
spojení více těchto systémů
s lokalizačním systémem také,
kde se v davu lidí nachází
průvodce zájezdu, popřípadě
kde jsou svěřenci průvodce.
Eventuálně lze zobrazit, jak
vypadalo město z daného místa
před 500 lety, pokud je znám
počítačový model architektury z této doby. To může být
doprovázeno i zvukovým výkladem na žádost v závislosti na
použitém aplikačním softwaru.
Nyní si popíšeme princip
rozšířené reality a její rozdíl
Tato vize je však vzhledem
k dnešnímu stavu zobrazovací
a výpočetní technologie ještě
neuskutečnitelná v praxi. Podívejme se tedy na experimenty,
které ověřují, že už dnes lze pro
některé situace využít rozšířenou
realitu pro výuku na základních
školách, i když technické zařízení
pro rozšířenou realitu lze umístit
do kabinetu, a ne do kapsičky
u vesty.
Doufejme, že technologie
rozšířené reality se v příštím
desetiletí dostane do praxe, a to
v přenosnější formě v úvodu popsaných „kouzelných brýlí“. Prozatímní technologická realizace
rozšířené reality popsaná
v tomto článku byla testována
v rámci projektu ARiSE, o němž
se dozvíte více na stránkách
projektu (www.arise-project.org)
a byla prezentována i v rámci
výstavy ScholaNova 2008.
Projektu se účastnilo několik
zahraničních partnerů včetně
zá-kladních škol. V ČR se do
projektu po technické stránce
zapojilo ČVUT na Fakultě
elektrotechnické, na katedře
počítačové grafiky a interakce
(http://dcgi.felk.cvut.cz).
zima 2009 TECNICALL
17
ROZHOVOR
MGR. ANDREA VONDRÁKOVÁ
„Mám astronomii rád,
ale sluneční energie
nemůže uspokojit
energetickou potřebu lidí,“
tvrdí doc. Ing. Josef Zicha, CSc., z Ústavu přístrojové a řídicí techniky Fakulty strojní ČVUT
začalo mluvit o energetické krizi,
se sluneční energie ukázala
být jedním z možných využitelných zdrojů.
Pro získávání sluneční energie
musíte mít buď velkou plochu, na
které energii zachycujete a dále
zpracováváte (transformujete),
například fotovoltaickými články
nebo černými konvertory, ve
kterých se ohřívá voda. Anebo
je třeba udělat jiný krok, který
znamená energii koncentrovat,
například optikou. Potom máte
větší hustotu energie a můžete
energii výhodněji čerpat.
FOTO „Existuje
program, který se používá při projektování staveb a který bere do úvahy energetické toky z exteriérů do interiérů a naopak, takže můžete tepelnou bilanci stavby připravit s dost
velkou přesností. Ing. Jozef Korečko, doktorand u firmy ENKI Třeboň, obohatil tento program
o aplikaci skleněných rastrů,“ říká doc. Zicha.
K čemu slouží tak zvaný
modulární skleník, na
jehož vývoji se podílíte?
Jedná se o experimentální
modulový skleník, který
slouží k testování energetické
účinnosti pasivních i fokusujících
skleněných rastrů používaných
v oblasti sluneční energetiky.
Měření této energetické efektivity se dají využít pro konstrukci
fasád a střech budov za účelem
využívání sluneční energie.
Více informací je k dispozici
v publikaci Skleněné rastry pro
stavebnictví a architekturu –
využití v modulárním skleníku
18
zima 2009
TECNICALL
v Třeboni, jejímž editorem je
Vladimír Jirka a která vyšla ve
Vydavatelství ČVUT v Praze.
Je podle vás využití
slunečního záření pro výrobu
elektrické energie optimální?
Existuje mnoho systémů pro
efektivní transformaci energie,
která k nám přichází v podobě
slunečního záření, na užitečnou
formu. Nevýhoda slunečního
záření spočívá v tom, že jeho
intenzita dopadající na jednotku
plochy není příliš velká. Z toho
důvodu vznikaly pochybnosti,
zda sluneční energie má, nebo
nemá smysl. Ve chvíli, kdy se ale
Proč jste v souvislosti
s využitím slunečního
záření postavili právě
modulární skleník?
Základní myšlenka skleníku
byla vyvinout nebo postavit
zařízení, které dovolí testovat
a přesně měřit možné způsoby
zachycování a akumulace
sluneční energie. Myšlenkovým
otcem projektu je Ing. Vladimír
Jirka, CSc., z Třeboňského
inovačního centra a firma ENKI,
s nimiž spolupracujeme.
Zatím se velmi málo ví, jak
zdivo akumuluje sluneční
energii. Můžete mít zdivo, které
se celé osluní, a když zapadne
sluníčko, rychle vychladne.
A pak existuje zdivo, zejména
to opatřené barevnými nátěry,
které k akumulaci energie využije
větší část svého objemu.
Když sluníčko zapadne nebo už
nesvítí, tak se energie z té stavební konstrukce ve formě tepla
dlouho uvolňuje. A to je z praktického hlediska velmi důležité.
V celkové energetické bilanci
tedy hrají velkou roli i barvy
povrchů – například je rozdíl
mezi akumulační schopností bílé
a tmavé dlažby. Samozřejmě
se uvedené vlivy projeví na
tepelně - technických vlastnostech budov a jejich interiérů.
Parametrů, které lze ve skleníku
měřit, je velké množství.
Představa, že někam jen tak
zapíchnu teploměr, je naprosto
scestná, protože ke kvalitnímu
měření je nutné uvést okrajové
podmínky. Využíváme systém,
který měří sluneční radiaci, která
přichází přímo od sluníčka, a to
mimo skleník. Uvnitř je instalována velká měřicí ústředna,
která v intervalu patnácti minut
snímá všechna potřebná data.
Skleník a rostliny jsou vděčným
předmětem pro pozorování a dá
se s nimi dělat velké množství zajímavých experimentů. Například
chlorofyl má dvě absorpční
pásma. Pokud chcete pěkný
skleník, je nejlepší, když rostliny
zásobujete světlem, jehož barva
(spektrální složení) se kryje
s absorpčními pásmy chlorofylu,
který v těchto pásmech absorbuje
energii s nejvyšší účinností. Jde
o modrou a oranžovočervenou
barvu světla. Když tedy namalujete část zdi zmíněnými barvami, vytvoříte rostlinám pohodu,
protože ony pak energii čerpají
s velkou efektivitou. Ve skleníku se
dají ještě měřit a zpracovávat data
související s větráním a cirkulací
vzduchu v budově a mnohá jiná,
podle povahy experimentů.
Ku příkladu jsou ve skleníku také
záhonky s kulturními plodinami
a nad nimi je lanovka, která nese
termovizní kameru. Na listech
kytiček jsou teploměry, takže
se měří jak skutečná teplota
rostlinky, tak i odezva detekovaná
termografickou kamerou. Tímto
způsobem se stanovuje emisivita
různých plodin, případně
i dalších objektů. Je to základní
parametr pro radiometrii.
Jak je využitelné měření
ve skleníku?
Radiometrie se používá například
pro testování zdravotního stavu
kulturních plodin. Například je
možné umístit na traktor
infračervená a mikrovlnná čidla
a měřit teplotu jetele na poli
a zjišťovat pěstební podmínky.
Před mnoha léty jsem byl členem
týmu, který například měřením
v IR (infračervené) oblasti spektra
identifikoval ve skladech hnízda
brambor napadených hnilobou.
Při zpracovávání dat z dálkového
průzkumu země jsou hodnoty
emisivit velmi důležité, protože
teplota rostlinného porostu dává
informaci o jeho zdravotním
stavu. Další očekávaný výstup
je rozšíření spektra znalostí
o stavebních materiálech.
To je hodně důležité, protože
dobrá energetická bilance
budovy nespočívá jenom v tom,
že ji z venku obložíme minerální
vatou. Je tam mnoho dalších
možností. Když se například
místnost šikovně zaakumuluje speciálním nátěrem, pak
si můžete dopřát velká okna
a přesto energie zůstane vevnitř.
Známý experiment udělali
Francouzi před několika desetiletími. Osluněné stěny budovy
namalovali černě a před stěnu
umístili skleněnou tabuli. V létě
byly otevřeny průduchy jak dole,
tak i nahoře, takže komínovým
efektem letěl mezerou mezi
tabulí a stěnou ohřátý vzduch
nahoru, čímž se omezovalo
přehřívání budovy. V zimě se
oba průduchy zavřely a u černé
stěny vznikl polštář teplého
vzduchu, který přispíval
k energetické bilanci budovy.
Mám astronomii rád, ale sluneční
energie nemůže uspokojit
v extrémně velkém měřítku
energetickou potřebu lidí. Jde
spíše o to, abychom sluneční
energii využili k úsporám, které
jsou levně realizovatelné.
Plánujete zapojit do
výzkumu firmy?
Samozřejmě. Můžeme dělat
měření, jehož podstatou je
interakce čidla nebo nějakého
absorbéru se slunečním zářením,
které přichází z kolimátoru.
Jako kolimačního objektivu je
použito velké Fresnelovy čočky,
takže je k dispozici průměr
svazku čtyři sta milimetrů.
O sluneční energii se bezvadně
mluví, ale v této oblasti jsou
ekonomické nejasnosti. Teď je
velká móda mít na střeše fotovoltaickou elektrárnu. Dokonce
existuje firma, která pronajímá
střechy větší než dvě stě metrů
čtverečných a instaluje tam
„fotovoltaiku“. Ale ekonomicky je
to nesmysl, protože se prodává
dráž, než nakupuje. Důsledkem je
například to, že se potom ohřívá
voda elektřinou místo toho, aby
se – dokonce s vyšší účinností –
voda ohřívala přímo ve slunečních
kolektorech. To je plýtvání.
Mohl byste uvést vaše projekty
z oblasti sociální medicíny?
Spolupracujeme na projektu
prolongátorů kostí určeném
zejména pro děti postižené
růstovými vadami.
Celý rozhovor si můžete
přečíst na www.tecnicall.cz
doc. Ing. Josef Zicha, CSc.
vystudoval v r. 1961 Fakultu strojní ČVUT, specializaci
Přesná mechanika a optika. Poté působil na Astronomickém ústavu Akademie věd v Ondřejově jako
šéfinženýr 2m dalekohledu, dva roky pracoval ve Výzkumném a vývojovém středisku n. p. Oční optika. Od 90.
let vyučuje na Fakultě strojní ČVUT. Zabývá se mj. aplikacemi přístrojové techniky v oblasti přírodních věd, např.
v astronomii. Ve spolupráci s firmou ENKI, o. p. s., se
podílel na vývoji přístroje na měření absolutního množství
vody v definovaném objemu vzduchu, servomechanizmu
pro pohyb absobérů v pohyblivém ohnisku Fresnelových
čoček a simulátoru slunečního svitu pro laboratorní testy.
zima 2009 TECNICALL
19
TÉMA
ING. VLADIMÍR SMUTNÝ
Výstava Adheze představuje
termocitlivé obrazy
Federico Díaz je jedním z nejzajímavějších vizuálních umělců současnosti. Vytváří objekty, které obohacuje
o další rozměr – zvuk a světlo. Ke zhmotňování kreseb používá nejmodernější technologie, například stereolitografii. Když mu bylo jednadvacet, koupila jeho objekt Nostalgie do své expozice Národní galerie v Praze. Je autorem projektu E-Area, domu pro příští tisíciletí a spolupracuje s katedrou kybernetiky Fakulty elektrotechnické.
navrhli a zkonstruovali takzvaný
termodisplej, kdy programové
vybavení v počítači dává impulzy jednotlivým obvodům,
které části povrchu uměleckého
díla mají změnit barvu.
FOTO V
pražské Galerii Zdeněk Sklenář otevřel Federico
Díaz výstavu Adheze. Její druhá originální série se
představí v prestižní newyorské Frederieke Taylor
Gallery.
„Pan Díaz nás v únoru letošního
roku oslovil s tím, že by s námi
chtěl spolupracovat na svém
příspěvku do českého pavilonu
na Expu Shanghai 2010,“
uvedl Ing. Vladimír Smutný
z katedry kybernetiky.
Prvním hmatatelným výsledkem této spolupráce jsou
exponáty projektu Adheze na
dvou výstavách v galerii Zdeňka
Sklenáře a v galerii Frederieke
Taylor v New Yorku.
Taková díla jsme pak zkonstruovali a vyrobili ve spolupráci
s firmou Neovision, s. r. o.,
a týmem spolupracovníků pana
Díaze,“ doplňuje Ing. Smutný.
„Přestože jsme zvyklí navrhovat
různá technická řešení formou
brainstormingu, navrhováním
a zavrhováním nápadů, přístupů
a řešení, množstvím a rozmanitostí myšlenek, které byly
v průběhu diskusí předneseny,
se tento projekt zcela vymykal.
Také profesní rozmanitost týmu
a z toho vyplývající bohatost
návrhů byla pro nás nová.“
se soustřeďuje na interaktivní
díla, kde kamerové systémy jsou
přirozeným zdrojem informací
o okolí, je spolupráce v budoucnosti více než pravděpodobná.
Komunikace s umělci, i když
jsou mladí a technicky
zaměření, je ve srovnání se
zákazníky z průmyslu mnohem
náročnější, ale o to zajímavější.
Svět umělců a svět inženýrů
jsou velmi vzdálené,“ říká
Ing. Smutný. „Bylo pro nás velmi
objevné alespoň trochu nahlédnout do světa umělců a galerií
zevnitř. Kritéria a styl práce se
od průmyslových partnerů dosti
liší, cíl dokázat něco nového
a odvést dobrou práci je
ale stejný.“
Více o Centru strojového vnímání
naleznete na adrese
http://cmp.felk.cvut.cz
Momentálně se připravuje exponát velké termosenzitivní stěny
Pulsar pro český pavilon Expo
2010 do Šanghaje. „Pokud jde
o budoucnost, tak záleží na panu
Diazovi, zda bude mít potřebu
využít naše technické a praktické
znalosti. Vzhledem k tomu, že
Diaz pro tento projekt vytvořil ve
spolupráci s ČVUT sérii speciálně
navržených termosenzitivních
panelů, reagujících na tepelné
změny a zanechávajících na
bílých panelech proměnlivou
černou stopu, připomínající holé
větve suchých stromů nebo
urbánní linie při pohledu z letadla.
„Začátek naší spolupráce spočíval
v diskusi o návrzích Federica
Díaze týkajících se aplikace
termosenzitivní barvy. My jsme
pak hodnotili jednotlivé nápady
z hlediska technologické realizovatelnosti a navrhovali technická
řešení. Nakonec jsme společně
20
zima 2009
TECNICALL
FOTO Termosenzitivní
prvky reagují na tepelné změny
TÉMA
ING. KAMIL MRÁZEK
Světelný paprsek v zajetí
webové kamery
Budoucnost v řízení čehokoliv směřuje k bezdotykovému ovládání. A jak se dá řídit bez lidského faktoru, přímo
světelným paprskem, nikoliv měřením vzdáleností a úhlů? Na tuto otázku hledají odpověď v Ústavu přístrojové
a řídicí techniky Fakulty strojní ČVUT v Praze pod vedením Ing. Kamila Mrázka. Výsledky výzkumu prezentoval
toto léto na světovém kongresu WorldComp 2009 v Las Vegas.
Navození situace, která by
připomínala řízení pomocí očí,
bylo kdysi považováno za sci-fi.
Dnes existuje několik technologií,
které takovéto řízení umožňují.
Například brýle, které pomocí
snímání pohybu očí pohybují
kurzorem myši na počítači. Tuto
pomůcku využívají především
kvadruplegici. Předpokladem
pro tyto technologie je předem
daný obraz (oko) a jeho změnou
(měřenou vzdáleností a úhlem) se
pohne kurzor myši na obrazovce.
FOTO V
laboratoři Ústavu informatiky Akademie věd na
světelný panel míří IP kamera. V levém horním rohu fotky
je mechanický roztěžník, jehož otáčky se mohou měnit
v závislosti na rozsvícených LED diodách.
Bezdotykové ovládání není
ovládání vzdálené. Pod pojmem
vzdálené ovládání rozumíme
řízení stroje například rádiovým
signálem nebo internetem. Jelikož
se ovládaného zařízení není třeba
dotýkat, může se nám jevit jako
bezdotykové. Nicméně saháme
na dálkový ovládač nebo klávesnici na vzdáleném počítači.
Bezdotykové ovládání v úplném
důsledku chápeme tak, že
nedojde k dotyku ovládaného
stroje, ale ani jakéhokoliv řídicího
přístroje. Pokud se nad tím
zamyslíme, existují dvě možnosti
řízení. První je automatizovaný
proces, kde všechno ovládají
stroje. Podle daných podmínek lze
zjednodušeně říci, že stroj ovládá
jiný stroj. Nedojde k zásahu
lidským faktorem. Nicméně i stroje
se dotýkají ovládacích zařízení.
Proto zbývá druhá možnost –
řízení jen a pouze pomocí
světla, světelných podmínek,
respektive světelného paprsku.
Jediným lidským orgánem,
kterým dokážeme zpracovávat
viditelné světelné paprsky, je
oko.
Další technologií je využití
webové kamery místo oka. Jako
zdroj světelných paprsků vezmeme panel s vysoce svítivými
různobarevnými LED diodami.
Vše je napojeno na internet.
Lze simulovat bezdotykové
i vzdálené ovládání současně.
A jak to všechno funguje v praxi?
Představme si továrnu, která
má mechanický systém, jejž
chceme řídit. Připojíme ho k internetu. Pomocí panelu s LED
diodami můžeme sledovat stav
mechanického systému nebo
měnit parametry řízení v závislosti na rozsvícení těchto diod.
Panel může být v jiné budově,
v jiném městě, v jiné zemi.
Nepotřebujeme také žádnou osobu sedící před ním. Jednoduše
namíříme webkameru na řídicí
panel a monitorujeme diody.
Parametry řízeného systému je
možné automaticky regulovat
v závislosti na zpracovaných
obrazech z kamery. Můžeme
tak řídit vzdálené stroje nebo
monitorovat jejich funkce.
S těmito předpoklady řešíme
okolí každé diody jako nezávislou oblast (nový obraz), kterou
zpracováváme samostatně.
Podobně lze rozlišovat i barvy.
Velikost okolí zpracování diody je různá ve dne a v noci,
protože jas je ve tmě větší.
Aplikujeme například pravidlo:
Pokud je LED dioda zapnuta,
obrázek je světlý. Pokud je
LED dioda vypnuta, obrázek je
tmavý. Toto vše lze statistickými
metodami nastavit pro různé
barvy, tedy různé paprsky tak,
aby při rozsvícení, respektive
zhasínání byl odpovídajícím
způsobem řízen daný systém.
Výhoda je nejen možnost řídit vše
vzdáleně, bez nutnosti lidského
a dotykového ovládání,
ale i snadné řešení bez
velkých finančních nákladů
a bez komplikovaného seřizování.
Stačí kameru namířit na řídicí
místo, ať už je to panel s LED
diodami, nebo místnost s určitými
světelnými prvky. Stačí libovolný
zdroj světla v místnosti s kamerou. Pomocí metod zpracování
obrazu vytvoříme řídicí sekvenci
čehokoliv. A tam se ubírá naše
budoucnost, nejen k řízení pomocí lidského faktoru (očí), ale
i k řízení pomocí světelných
paprsků.
Ke zpracování obrazu z kamery využíváme metod RGB
barevného modelu a histogramu.
Každá barva, každý paprsek
(dioda) má odlišné světelné
vlastnosti.
zima 2009 TECNICALL
21
TÉMA
ING. ROMAN BERKA, PH.D.
FRANTIŠEK FABIÁN
JAKUB HYBLER
Řeč světla
Světelný design (SD) je disciplína zabývající se vzájemným vztahem světla, prostoru a často i zvuku. Tento obor
se uplatňuje ve scénografických projektech, v architektuře při návrhu interiérů, ale i v urbanistických projektech.
Znalosti z této oblasti však mohou mít dopad i v naprosto odlišných oborech, jako je doprava a její bezpečnost.
Světelný design je dnes stále více propojen s technologiemi z oblasti informatiky, elektrotechniky
a dalších technických disciplín. Proto je během projektů z oblasti SD vždy potřeba spolupráce odborníků
z oblasti umění i technologií. V oblasti SD spolupracuje s Institutem světelného designu v Praze Institut intermédií na Fakultě elektrotechnické ČVUT.
stejného zaměření, která delegují
své zástupce. V ČR je touto
organizací ČOSDAT, o. s., pod
kterou od r. 2008 funguje projekt Institut světelného designu.
Je to kontinuální, dlouhodobý
projekt, jehož cílem je vytvořit
a podporovat u nás dosud neexistující platformu tvůrčí práce
v oblasti světelného designu.
Proto se logicky protnuly aktivity
ISD a Institutu intermédií (IIM) –
je nasnadě provázat umělce
a technology.
FOTO David Vrbík
– laserová projekce vytvořená v prostoru IIM v rámci výukové dílny světelného
designu se studenty ISD
Světlo provází člověka od
nepaměti jako nezastupitelný
prvek interakce se světem.
Vedle jeho základní praktické
funkce se brzy stalo estetizujícím nástrojem ve specifických oblastech lidské kultury.
Světlo formuje prostor a objekty
v něm, artikuluje dimenze a charakter – atmosféru viditelného,
přisuzuje jim sémantickou rovinu
(funkční, estetickou, uměleckou),
a je nám tak výrazovým prostředkem – „řečí“. Hovoříme
o světelném designu, dnes již
celosvětově považovaném za
svébytný umělecký obor.
Dynamický technický rozvoj
včetně technologií, inovativní
myšlení, dostupnost techniky
i snaha o ojedinělost jsou
hybným momentem kreativní
práce se světlem. Východiska
pro účelnou tvorbu však
při složitosti oboru ukazují
na nutnost neustálého
22
zima 2009
TECNICALL
vzdělávání v komplexním oboru.
Problematika světelného designu
v širším významu souvisí s celou
řadou oblastí – od elektrotechniky přes legislativu, urbanismus,
vizuální umění (estetiku) po
koncepční abstraktní myšlení. Ve
světě již fungují specializovaná
vzdělávací či servisní centra
zabývající se oborem světelný
design, navázaná převážně na
umělecké a (umělecko-)technické vysoké školy, světelný
design je předmětem mnoha
odborných periodik, oborových
konferencí a veletrhů.
Zmiňme zde OISTAT, mezinárodní
platformu světelných designérů,
scénografů, divadelních architektů
a techniků, která se pravidelně
setkává na konferencích
věnovaných aktuálním trendům
či projektům s mezinárodním
významem a zprostředkovává
spolupráci. Většina účastnických
zemí má vlastní domácí střediska
Umělecký záměr s náročným
technickým řešením může obě
skupiny odborníků profesně sblížit
a vyústit v další spolupráci.
Vedle toho může být perspektivou vzájemné spolupráce
i metoda „odpadního materiálu výzkumu“ – vedlejší, ale
někdy i nevydařený výsledek
technologického řešení může
přinést zajímavé podněty pro
další využití v umělecké tvorbě.
Aktivní spolupráce ISD a IIM
na půdě ČVUT již nabírá
konkrétních obrysů jak v realizaci jednotlivých tematických
workshopů, tak v přípravě
komplexních výukových bloků.
V uplynulém roce činnosti
v IIM proběhly workshopy ISD
s prestižními zahraničními
odborníky Stevenem Brownem
(GB), Henkem van der Geestem
(NL), dále s českými odborníky např. Danielem
Tesařem (LD), Tomášem
Procházkou (SD) a Davidem
Vrbíkem (Laser).Vzhledem
k poslání IIM jakožto společné
platformy ČVUT (FEL, FA),
AVU a AMU (DAMU, FAMU) je
toto ideální prostor k budování
otevřené laboratoře setkávání
jednotlivých odborníků. ISD
a IIM chtějí působit jako mediátor a exekutivní podpora
pro cílové skupiny.
Aktuálně bychom chtěli zmínit
také nedávnou interaktivní
instalaci „Mapa pohledu“ – Particip č. 97, kterou realizoval
ISD ve spolupráci s IIM v rámci
výstavy Designblok´09.
Ačkoliv nešlo o typicky světelnou
instalaci, ISD zde deklarovalo
svou tezi spolupráce a vzájemného ovlivňování mezi
umělcem (T. Vaněk) a technologickým týmem (Hybler,
Jiskra,Vrbík). „Mapa pohledu“
spočívá v interaktivním experimentálním měření tvaru
individuálního zorného pole:
uživatel zaujme pozici (danou
fixací pohledu na centrální bod)
a použitím ovladače zastavuje
centrálně směrované linie bodů
v okamžiku, kdy je zaregistruje.
Tato unikátní aplikace při
dostatečném počtu referenčních
bodů vytvaruje oblast – „brýle“
skrze niž uživatel vidí. (Více
o Mapě pohledu viz
www.svetelnydesign.cz.)
Jak bylo naznačeno, práce se
světlem v dané oblasti s sebou
vždy nese řadu specifických
problémů z různých profesí,
ať je danou oblastí architektura/urbanismus, či dramatická
umění. Pokud budeme uvažovat
směrem do budoucnosti, je
nejefektivnější cestou k získání
erudovaných odborníků, vybavených sumou znalostí
i orientací v současném dění,
komplexní vzdělávací program.
Takový (z podstaty) mezioborový
program musí obsahovat témata
z technicko-technologické praxe,
teorii umělecko(dramaticko)estetickou a neméně podstatné
principy individuálního i objektivního sociálního chování.
Vedle vzdělávací role je dnes
aktuálním problémem schopnost
pracovat v rámci SD ve virtuálním prostředí, tzn. vizualizovat
a představit konkrétní projekt bez
nákladné techniky či personálního
zajištění. Netřeba dodávat, že
k tomu jsou nezbytné zkušenosti
a teoretické základy oboru.
Světelný design oslovuje laickou
veřejnost prostřednictvím realizací
ve veřejném prostoru (historické
památky, design moderních bu-
dov) a divadelním (šířeji vizuálním) umění. Oproti zahraničí však
ČR pokulhává zejména v kvalitě
realizací – tristní je hra na efekt,
nekoncepční řešení, absence
respektu k urbanizačnímu stavu či
v divadle k dalším složkám
inscenace. V oblasti performančního umění a v oblasti
využívání těchto technologií
však srovnání vyznívá již
velmi optimisticky.
Pro toto srovnání současné české
a zahraniční scény využijeme
hostování australské skupiny
Chunky Move (Glow) v rámci
nedávného festivalu „4+4 dny
v pohybu“ a prací projektu TOW
z ČR (mj. Noční můra, Touring
machine, Teorie). Australané
využívají sofistikované řešení na
bázi motion. capture, obrazu
infrakamery, kontrastu kostýmu
tanečnice s pozadím a počítačově
generovaného obrazu – zdroje
světla.
TOW brilantně využívají technologie programovatelného RGB
laseru synchronizovaného se zvukovou složkou a promyšlené scénografie sloužící jako projekční
plocha. V obou případech je
základní složkou performance
tanec – tanečnice interagují
s prostředím, jež je uvedenými
technologiemi přímo generováno.
Projekty se však výrazně liší
v míře této interakce. Pro člověka,
který se zabývá interaktivitou,
moderním tancem, videotechnologíí a systémovou integrací
právě v oblasti umění je to
zajímavý fenomén. Dávné téma:
svobody performera – člověka
v objetí či zajetí techniky.
V současné době mají světelní
designéři v počítačových modelech a softwaru již dostatečně
kvalitní nástroj pro přípravu jak
konceptů, tak i realizací svých
projektů. Východiskem pro rozvoj
těchto nástrojů může být právě
společná práce na experimentech
a výzkumu provozovaném ve
spolupráci organizací sdružujících
odborníky z praxe SD, studenty
technických oborů (např. počítačové grafiky), softwaru, vývojáře GUI atd., kteří se aktivně
potkávají na pracovištích, jako je
právě IIM. Oblast GUI (Graphical User Interface) a např. využití
3D (stereografických) technik
FOTO Instalace
ISD v rámci festivalu FreezeFest v Milovicích u Prahy
je otevřená pro nové postupy
v přípravě a modelování i v samotném procesu řízení a interakce systémů, které umožní nové
(umělecké) postupy a projevy.
Samotné zobrazovací techniky mají potenciál využitelný
i v jiných oblastech mimo SD.
Např. mohou pomoci při modelování bezpečnostní situace
ve světelně komplikovaných
úsecích pozemních komunikací
(vjezdy/výjezdy tunelů), světelné
změny v zástavbě a podobně.
Institut světelného designu (ISD)
je vzdělávací projekt občanského
sdružení ČOSDAT (Česká
organizace scénografů, divadelních architektů a techniků), který
byl odstartován v r. 2008. ISD
ideově vychází ze vzdělávacích
programů, které jsou ve světě
již běžně studijními obory na
univerzitách a vysokých školách
uměleckých nebo technických
směrů (v Evropě např. Theatre
Academy of Finland, Helsinky;
Politecnico di Milano, Faculty
of Design; The Bartlett School
of Graduate Studies, University
College London; KTH – Royal
Institute of Technology, Stockholm). Více informací na
www.svetelnydesign.cz
Institut intermédií (IIM) je
společným projektem tří
pražských vysokých škol –
Akademie múzických umění,
ČVUT v Praze a Vysoké školy
umělecko-průmyslové. Jeho cílem
je vést studenty, pedagogy
a výzkumné pracovníky k mezioborové spolupráci na hranici
mezi technikou a uměním. Více
informací na http://www.iim.cz
zima 2009 TECNICALL
23
JAK SE STÁT MANAŽEREM V ENERGETICKÉ SKUPINĚ RWE
Ve spolupráci s nadřízeným se pak také odehrává kariérní plánování konkrétního účastníka, které jej připravuje na pozdější pracovní
zařazení.
Příležitost pro další kariéru
Skupina RWE patří mezi nejlepší
zaměstnavatele v České republice.
Vzdělávacím programem Perspektivy
podporuje osobní i kariérní růst svých
zaměstnanců.
Dobrý podnik soustavně dbá o své zaměstnance. Neznamená to však, že mají působit
na stále stejných nebo obdobných pozicích
po celý svůj pracovní život ve firmě. Dlouhodobá strategie řízení lidských zdrojů ve skupině RWE proto počítá s tím, že schopným
zaměstnancům společnosti je třeba umožnit
úspěšný kariérní, ale i osobní, růst. Jedním
z nástrojů k dosažení tohoto cíle je v RWE
program Perspektivy. Vyhledává lidi, kteří
mají zájem zvýšit své odborné znalosti a kompetence, aby se mohli v budoucnu ucházet
o manažerské pozice.
V rámci programu Perspektivy se pak prohlubuje jejich odborná a sociální způsobilost
a rozvíjejí se jejich předpoklady pro získání
kompetencí v manažerských a podnikatelských oblastech. K tomu je ovšem nezbytné
získat širší rozhled a zasadit široké spektrum
znalostí do všeobecného i odborného kontextu. Proto se účastníci více seznámí s celým
sektorem plynárenství a energetiky, prohloubí si technické znalosti a dostanou informace o nejnovějších trendech v oboru. Samozřejmostí je rozšíření znalostí o skupině RWE
v ČR a seznámení se standardy koncernu RWE
v různých oblastech.
Šance pro absolventy VŠ
Nejde jen o teorii. Součástí programu Perspektivy je i zahraniční stáž v rámci skupiny
RWE, vzdělávací akce Plynárenské minimum
nebo se účastníci mohou seznámit s řadou
projektů RWE v ČR. Program probíhá po dobu
půldruhého roku, jednotlivé běhy se skládají
z deseti modulů po zhruba dvou dnech. Vždy
se upravuje podle individuálních či skupinových vzdělávacích potřeb účastníků. Závěrečný modul (Certifikační workshop) tvoří dvě
části. Na té prezentační účastníci představí
podle předem zadaných kritérií výstup projektu za účasti nejvyššího managementu skupiny
RWE CZ a pozvaných hostů. Druhá část
je teambuildingová, která podporuje vůli účastníků k dalšímu samostatnému rozvoji a rozvoji v rámci
týmu.
Cílovou skupinou programu jsou
ti zaměstnanci skupiny RWE, kteří
v současné době manažerskou pozici nezastávají, tj. nemají žádné či
pouze minimální zkušenosti s přímým vedením podřízených. Musí
však splňovat řadu dalších podmínek. Například ukončené nebo alespoň
započaté vysokoškolské studium jakéhokoli
směru a dobrou znalost angličtiny. Délka jejich pracovního poměru v RWE
musí být minimálně roční. Další kritéria se zakládají na hodnocení nadřízených pracovníků. Nezanedbatelný
důraz je kladen na loajalitu ke společnosti
a připravenost dál se rozvíjet.
Vzdělávací program ovšem klade na účastníky
nemalé nároky. Ať již je to nezbytná domácí
příprava, pravidelné studium angličtiny, ale
musí také poskytovat zpětnou vazbu o přínosech či negativních zkušenostech s programem svému nadřízenému či dalším
útvarům skupiny
RWE.
„Do vzdělávání pracovníků investujeme nemalé částky,“ říká Martin Herrmann, předseda
představenstva RWE Transgas. Práce v plynárenství už dávno není jen o žlutých trubkách
či o zajišťování tranzitu plynu, ale hledá odpovědi na společensko-politické otázky, které hýbou světem. Energetické firmy proto nabízejí
svým zaměstnancům mnohem větší množství
různých pracovních příležitostí než v řadě jiných odvětví. Příklady? Ve skupině RWE je to
kromě plynárenství například ochrana životního prostředí, alternativní zdroje energií, ekonomika, regulace, obchod, tržní analýzy apod.
„Technické odborníky jsme vždy hledali a budeme i nadále,“ potvrzuje Martin Herrmann.
„Ale potřebujeme také analytiky pro obchod,
marketing, finance, uplatnění u nás najdou
obchodníci a specialisté IT.“
Již sama šíře oborů, kterými se
společnost s pěti tisíci zaměstnanci v ČR zabývá, dává šanci každému, kdo na sobě chce pracovat
a rozšířit si obzory nad rámec svého
současného pracovního zařazení.
Absolventi prvních běhů programu
Perspektivy to chápou jasně: jde
o vzdělávací program, který dává
příležitost. Základ, na kterém lze
dále stavět.
Účastníci vyjmenovávají celou řadu
pozitivních rysů programu. Například nastartování profesní kariéry.
Získání manažerských dovedností. Seznámení se s kolegy na různých pozicích
v RWE v celé republice. Motivaci pro
budoucnost. Zkvalitnění zkušeností.
Možnost aktivně se podílet na záměrech společnosti. Naučit se vystupovat a prezentovat názory. Kladně hodnotí také možnost
učit se něco nového. „Připravit se na převzetí
větší odpovědnosti,“ shrnuje jedna účastnice. „Není to jen o získávání znalostí, ale také
nových přátel a kontaktů. Získal jsem určitý
nadhled, a to nejen pro svoji práci a profesní
růst, ale také pro osobní život,“ doplňuje jiný
absolvent.
TÉMA
DOC. AKAD. ARCH. VLADIMÍR SOUKENKA
Dramatické osvětlení
v architektuře
Současná architektura vedle racionality a exaktnosti prezentuje i atributy dnešního tempa doby. Jeho součástí
je i glorifikace symbolů permanentního ekonomického růstu. Tím jsou i znaky „společnosti spektáklu“
(Guy Debord). Vše důležité je třeba teatrálně ozvláštnit, jako v reklamě. Hledá se příběh, ,,story“.
Ze současné architektury
se vytrácí prostorový temporytmus odpovídající času
uživatele. Funkční a typologická kritéria formují architektonický prostor do schémat,
která odpovídají racionálním
východiskům z hlediska konstrukce a stavební technologie.
Emocionální výslednicí zůstává
pouze fascinace abstraktní
exaktností. Tento inženýrský
rozměr však postrádá harmonickou rovnováhu obou hemisfér
lidského myšlení. Emocionální
složky, jako plastika a obraz,
již nejsou součástí architektonického konceptu. Tak, jak se
stupňuje racionální abstraktnost hmotné kultury kolem nás,
musí se stupňovat emocionální
kompenzace lidské psychiky.
Tyto postupy jsou před nástupem
filmu a reklamy dávno vlastní
divadlu, které k tomuto účelu
formulovalo vlastní vědeckou
disciplínu s jasnými principiálními
postupy, které fungují dodnes.
Městské prostředí kolem nás se
nyní stále více stává inscenačním
prostorem. Vznikl nový fenomén,
„scénografie veřejného prostoru“, který v duchu původního
termínu pro jevištní dekorace
řeší utváření psychoplasticity
prostoru a jeho temporytmu.
Dramatické osvětlení užívané
na divadelních scénách se díky
rozvoji technických prostředků
stává stále častěji součástí celkového výrazu architektury. Vždyť
po potlačení sochařství a malby
v architektuře je osvětlení posledním výrazovým prostředkem,
který utváří mimo vlastní formu
její emocionální výraz.
Vedle statického výrazu budovy
„na věky věků“ přináší osvětlení
rychlou změnu dynamiky i barevnosti a poutá tím kýženou
pozornost. I nedávná změna instalace osvětlení na Eiffelově věži
v Paříži ukazuje trend v ještě větší
teatralizaci tradičních ikon civilizace a jejich marketingové užití.
Vedle dramatického osvětlení
architektury se vyvíjí i nové
formy zobrazení. Na letošním
veletrhu ForArch se v Praze
již objevil vzorek materiálu pro
membránové konstrukce, který
není jen ze světlovodivých vláken,
ale obsahuje i rastr LED diod
schopných tvořit ucelený obraz.
Znamená to, že již není daleko
doba realizace obrazu města
ze sci-fi filmů, jako je například
Total Recall, kde fasády budov
jsou velkými obrazovkami.
grafici a filmaři bez jakéhokoli
respektu k principům architektury.
FOTO Divadelní
osvětlení
Od roku 2007 pracuje na ČVUT
Institut intermédií (www.iim.cz),
kde se prolíná výuka uměleckých
škol FAMU a DAMU s technickými
profesemi Fakulty elektrotechnické a Fakulty architektury.
Vzniká tím zázemí pro týmovou
spolupráci a hledání přístupu
k umělecké aplikaci současných
mediálních technologií. Jsou
zde také podmínky pro cvičení
dnes již samostatné profese
„lighting designer“.
Park světelných zdrojů i softwarové nástroje ovládání
vyžadují odbornou obsluhu
zároveň schopnou vlastního
cítění k utváření atmosféry
prostoru pomocí světelných
efektů. Scénografický dialog
s architekturou ovlivňuje změnu
paradigmatu výuky architektů
od myšlení ve vektorech k myšlení
ve sledu perspektivních obrazů.
Pokud budou architekti pracovat
i se scénografickým rozměrem
inscenace prostoru, jako
například Jean Nouvel, Herzog
a Meuron, nevytvoří podmínky,
aby tento fenomén opanovali
FOTO Současná
architektura
FOTO Fasáda
obrazovkou
FOTO Tradiční
architektura
zima 2009 TECNICALL
25
TÉMA
ING. LEOŠ BOHÁČ, PH.D.
Optika až do vašeho domu
Optické záření se dnes vyskytuje v celé řadě aplikací. Odborníci z katedry telekomunikační techniky Fakulty elektrotechnické ČVUT se zabývají převážně problematikou využití světelné energie pro účely přenosu informací.
jako signálem provádět různé
matematické operace, například
derivaci.
Zesílit optické záření na
potřebnou úroveň umožňují
na ryze optické bázi optické
zesilovače. Oblast vývoje supermoderních optických systémů
je ale v podmínkách katedry
problematická, především
z pohledu nedostatečných
financí na výzkum.
FOTO
Cívka s 50 km optického vlákna za úsvitu
Světlo, přesněji řečeno optické
záření, se šíří buď volným
prostorem (typicky v atmosféře)
nebo v uzavřených strukturách,
dnes běžně známých pod
pojmem optická vlákna. Oba
způsoby přenosu lze v praxi
použít pro přenos informace,
i když většina současných
optických systémů je založena
na použití optického vlákna.
Přenos v optickém vlákně je
výhodný především tím, že je
v něm světlo uzavřené a neuniká
ven. Dnešní optické vláknové
systémy s vlnovým multiplexem
nabízejí značně velké datové
propustnosti, v laboratořích je
dosahováno řádově 10 Tbit/s.
Pro lepší představu, takový
systém je schopen přenést za
jednu jedinou sekundu obsah
několika stovek DVD na vzdálenost stovek kilometrů.
Katedra telekomunikační techniky řeší různorodou problematiku v oblasti optických komunikací a systémů. Zajímavou
a progresivní oblastí je návrh
speciálních mikrostrukturních
optických vláken. Ta se liší od
26
zima 2009
TECNICALL
standardních optických vláken
záměrným vložením malých
mikroskopických struktur, které
způsobí, že se takový materiál
chová velice odlišně a vykazuje
zajímavé optické vlastnosti.
Katedra se také nově zabývá
návrhem a simulací fotonických
struktur, které umožňují realizaci
zajímavých funkcí, jako je třeba
ovládání světla světlem. Při
návrhu systémů jsou používány
osvědčené softwarové nástroje
od firmy ARTIS, jako je OPTSIM,
BANDSOLVE apod.
Další zajímavou problematikou
je návrh a simulace pokročilých
modulačních formátů, které jsou
nezbytné pro vysokorychlostní
systémy budoucnosti. Společně
se společností CESNET,
z. s. p. o., se výzkumní pracovníci zabývali návrhem optických
tras s rychlostí 10 Gbit/s.
Někteří doktorandi spolupracují
s Ústavem fotoniky a elektrotechniky Akademie věd na zajímavých
projektech. Jedním takovým je
i návrh optických mřížek
s dlouhou periodou, které
umožňují s optickým zářením
Proto se pracovníci katedry
zapojují i do projektů, kde není
optické vlákno používáno jen
pro přenos informace, ale také
pro detekci určité fyzikální
veličiny. Zajímavá je z pohledu
praxe v rámci ČR problematika
speciálních optických senzorů,
které umožňují detektovat třeba
mechanický tah v různých materiálech (křídla letadel, deformace stěn budov apod.) nebo
proniknutí perimetru hlídaného
objektu. Možností a kombinací
je relativně velké množství.
Opomíjeny nejsou ani plně
optické sítě s metodami přenosu
v nich. Aktuální je dnes problematika přístupových pasivních optických sítí v koncepci označované
„optika až do domu“ (FTTH), tj.
s optickým vláknem dovedeným
až do účastnické zásuvky. Zde
odborníci pracují na metodice
návrhu, optimalizaci, bezpečnosti
a navyšování přenosové rychlosti.
Širokou technickou veřejnost
a průmyslovou praxi se katedra snaží informovat o nových
technologiích a řešeních v online
elektronickém časopise Access
server, dostupném na adrese
http://access.feld.cvut.cz,
a provozujeme též podpůrný online simulační a výpočetní Matlab
server na adrese http://matlab.
feld.cvut.cz/. Zde jsou k dispozici
programy také z oblasti optiky,
například ze zmíněné oblasti
přístupových sítí kalkulátor útlumové bilance pasivní optické sítě.
TÉMA
ING. MICHAL KABRHEL, PH.D.
PROF. ING. KAREL KABELE, CSC.
Laboratoř inteligentních budov
Laboratoř inteligentních budov byla otevřena na jaře roku 2009. Je určena pro vytvoření technického zázemí
pro realizaci experimentů a ověření technologií používaných v moderních budovách vybavených inteligentními
systémy řízení. Největší část laboratoře tvoří pracoviště pro experimenty s inteligentními systémy osvětlení.
Laboratoř je využívána pro podporu výuky bakalářských, magisterských a doktorských studijních programů.
řídicího systému budovy nainstalovaného v počítači.
Pracoviště pro experimenty
s inteligentními systémy osvětlení
je určeno pro testování a analýzu
vybraných druhů svítidel
a pro zkoušení vlivu vybraných
parametrů vnitřního prostředí na
zrakovou pohodu. Stavebně je
pracoviště řešené jako komora
s vlastním systémem větrání,
vytápění, chlazení a osvětlení.
Čelní stěnu tvoří skutečný
exteriérový prvek používaný
při výstavbě moderních administrativních budov. Prosklené
stěny komory jsou vybaveny
žaluziemi s elektropohonem,
které umožňují kombinovat
denní a umělé osvětlení nebo
úplné zastínění komory.
FOTO Stojanové
nepřímé svítidlo pro lineární zářivky
Laboratoř je rozdělena na
jednotlivá pracoviště zaměřená
na problematiku dílčích částí
systému inteligentních budov.
Formou demonstračních panelů
jsou zde ukazovány základní
prvky komunikačních technologií.
V laboratoři je umístěn panel
demonstrující systém vytápění
budovy, kde je možné vybrané
prvky ovládat prostřednictvím
Systém osvětlení v komoře je
vytvořen z moderních svítidel napojených na univerzální sběrnici.
To umožňuje variabilní změny
počtu a typu svítidel. Systém
osvětlení lze ovládat pomocí
programovatelného ovládače
nebo pomocí softwarového ovládání řídicí jednotky z počítače.
Nastavit tak lze scénu s velmi
proměnnými parametry osvětlení.
Dále je zde umístěno nastavitelné
cloněné vestavné svítidlo
s halogenovou žárovkou 50 W /
12 V s úhlem vyzařování 24°.
Osvětlení interiéru umožňuje také
interiérové stojanové nepřímé
svítidlo pro lineární zářivky
3 × 28 W, které dovoluje plynule
měnit barevné RGB světlo. Svítidlo je vybaveno elektronickými
předřadníky s rádiovým řízením
pomocí dálkového ovládače.
Systém osvětlení pro demonstraci doplňuje dvojice svítidel
s LED diodami s modrým světlem
3,6 W s úhlem vyzařování 16°
a dále pak svítidlo s halogenidovou výbojkou s keramickým hořákem 70 W s úhlem
vyzařování 6°. Tato svítidla jsou
zde v odolném venkovním provedení. Více informací na
http://tzb.fsv.cvut.cz
Ve stropě laboratoře jsou
vestavěna svítidla s nepřímým
vyzařováním světelného toku
s elektronickým předřadníkem
se zářivkami 2 × 55 W a 4 × 18
W, které jsou plně stmívatelné.
Kontaktujte studenty prostřednictvím
Kariérního centra ČVUT!
• inzerujte volné pracovní pozice na www.kariernicentrum.cz
• staňte se mentorem vybranému studentovi z ČVUT
na http://mentoring.cvut.cz
• připravte soutěž pro týmy studentů na www.econtech.cz
Cílem Kariérního centra ČVUT je zajistit komplexní služby v oblasti
kariérního poradenství v rozsahu, jaký je běžný na evropských univerzitách, a tím zlepšit pozici studentů na trhu práce.
zima 2009 TECNICALL
27
TÉMA
PROF. ING. JOSEF TLUSTÝ, CSC.
Světelná technika
pod laboratorním dohledem
Výuku světelně technických disciplín na Fakultě elektrotechnické ČVUT v Praze zajišťuje katedra elektroenergetiky. Její výzkumná činnost se zaměřuje na kvantitativní a kvalitativní osvětlování vnitřních a venkovních
prostorů se zohledněním zrakové pohody, životního prostředí a snižování energetické náročnosti osvětlení.
a řada dalších. Laboratoř je vybavena třímetrovou fotometrickou
lavicí, kulovým integrátorem o
průměru 1,5 m a goniofotometrem
s otočným fotočlánkem na rameni
ve dvoumetrové fotometrické
vzdálenosti od zkoušeného zdroje
či svítidla, umístěného v ose
rotace v provozní poloze.
FOTO Výzkumná
činnost laboratoře se zaměřuje na kvantitativní a kvalitativní osvětlování venkovních prostor, ale
i interiérů
Kromě běžných digitálních
provozních luxmetrů PU 550 firmy
Metra, luxmetru Konica Minolta
T-10M a univerzálního fotometru
firmy Hagner pro měření jasů
i osvětleností jsou v laboratoři pro
světelně technická měření ještě
k dispozici: digitální radiometr –
fotometr typu 211 firmy PRC
Krochmann Berlin s čidly
a nástavci, digitální jasometr firmy
LMT Lichtmeßtechnik Berlin série
L 1009, objektivní digitální kolorimetr firmy LMT Lichtmeßtechnik
Berlin typu C 1210 s měřicí
hlavou pro měření trichromatických souřadnic, digitální přístroj
pro měření kontrastu jasu typu
1100 dánské firmy Brüel &
Kjaer s referenčními standardy
odrazu, spektrometr firmy Oriel
s optickou šířkou štěrbiny 1 nm
a s křemíkovým detektorem,
speciální měřicí přístroj pro
měření rozložení jasu odrazných
povrchů atd.
Přístrojové vybavení laboratoře
umožňuje provádět fotometrická
měření na základě požadavků
firem a odborných institucí jak ve
vnitřních, tak venkovních prostorech.
Provádí nejen ověřovací měření
osvětlenosti rovinné plochy a jasu,
ale i kulové, válcové, poválkové
a krychlové osvětlenosti,
světelného vektoru, činitele
podání tvaru, také spektrální
analýzy světla různých zdrojů
a kolority povrchů, měření
světelného toku a svítivosti zdrojů
a svítidel i rozložení svítivosti
svítidel.
Za poslední dva roky zpracovala
katedra kromě výzkumných,
habilitačních, doktorských
a diplomových prací dvanáct odborných posudků, expertiz, auditů
a ověřovacích měření různých
světelných zdrojů, svítidel
a osvětlovacích soustav pro praxi.
Katedra pro vědeckovýzkumnou
i pedagogickou činnost provozuje
Laboratoř světelné, osvětlovací,
projekční a zobrazovací techniky.
Ta je vyhledávaným a ojedinělým
pracovištěm, využívaným nejenom
pro univerzitní výuku, ale zároveň
sloužícím pro odbornou praxi.
Původně byla laboratoř světelné
techniky akreditována Úřadem
pro civilní letectví a byla určena
pro měření světelně technických
parametrů leteckých pozemních
návěstidel. Naměřená data katedra zpracovává a analyzuje se
specialisty z univerzit z Brna, Ostravy, Varšavy a s průmyslovými
podniky, mezi nimiž nechybí
Český metrologický institut,
Osram, Philips, Transcom, Etna,
Eltodo, Inge Opava, Vyrtych
28
zima 2009
TECNICALL
Ukázka různých typů světlených zdrojů v laboratoři světelné
techniky
FOTO
TÉMA
ING. PETR ŽÁK, PH.D.
ČVUT pomohlo při nasvícení
Langweilova modelu Prahy
Langweilův model Prahy je součástí sbírek Muzea hlavního města Prahy. Patří k nejpodrobnějším dobovým
urbanistickým modelům města na světě. Model tvoří přes dva tisíce budov a zachycuje podobu Prahy z první
poloviny 19. století.
halogenové žárovky 50 W
a optické kabely byly zakončeny
ve směrovatelných koncovkách
s možností změny úhlu poloviční
svítivosti.
FOTO Langweilův
model Prahy patří k nejpodrobnějším
dobovým modelům města na světě
V současné době je model
vystaven v budově Muzea
hlavního města Prahy na Florenci.
Osvětlen je podle nového návrhu,
na němž spolupracovali odborníci
z katedry elektroenergetiky Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze,
z české společnosti Etna a finské
společnosti SAAS Instruments.
Hlavní ideou návrhu osvětlení
bylo zásadní zlepšení viditelnosti
a přehlednosti modelu z pohledu
návštěvníka. V současnosti je
Langweilův model o půdorysné
ploše 11,5 m² umístěn v prachotěsné vitríně na kovovém
roštu ve výšce 80 cm. Původní
osvětlení modelu mělo dvě
úrovně. Celkové, trvale svítící
osvětlení, které rovnoměrně
osvětlovalo celý model, a dále
osvětlení směrové, zvýrazňující
vybrané objekty. To se ovládalo
tlačítky na předním panelu,
umístěném na kolmém stojanu
před vitrínou.
Původní osvětlovací soustavu
tvořil systém optických kabelů,
které byly zakončeny a upevněny
ve stropních deskách. Pro
celkové osvětlení bylo použito
šest projektorů pro 150W halogenidové výbojky a optické kabely
byly zakončeny v pevných koncovkách. Pro směrové osvětlení
bylo použito sedm projektorů pro
Způsob nového osvětlení modelu
navázal na předchozí řešení, ale
snažil se je vhodným způsobem
doplnit a rozšířit. Výsledné řešení vycházelo z reálných testů,
počítačové simulace a zohledňovalo architektonická, světelně
technická i provozně technická
hlediska. Nejdůležitější podmínkou v rámci návrhu osvětlení
bylo vytvoření jasově vyváženého
světelného prostředí, které by
i při nízkých adaptačních jasech
umožňovalo velmi dobrý vizuální
vjem modelu.
Pro to, aby byl návštěvník schopen věrně vnímat barevnost
i jednotlivé detaily modelu i při
relativně nízkých hladinách
osvětlenosti, bylo třeba zajistit,
aby hlavní plochy prostoru, ve
kterém je model vystaven, měly
malý povrchový jas a současně
aby návštěvník nevstupoval do
výstavní místnosti z prostoru
s příliš vysokými hladinami
osvětlení. Viditelnost jednotlivých
částí modelu je ovlivněna nejen
osvětlením, ale i jejich polohou
v rámci modelu. Aby mohl divák
pozorovat i vzdálenější objekty
a přitom neklesala jeho schopnost
rozlišovat malé detaily, byla do
stropní konstrukce zabudována
kamera. Pro ovládání osvětlovací
soustavy i kamery je použit
dotykový monitor, který je umístěn
na stejném místě jako původní
ovládací panel.
U původního řešení dopadal
světelný tok z osvětlovací soustavy kolmo dolů a osvětloval
hlavně horizontální plochy. Vertikální plochy, tvořící většinu fasád
budov a objektů modelu, byly
osvětleny nedostatečně. Z tohoto
důvodu bylo navrženo nové
řešení stropní konstrukce, které
umožnilo umístit osvětlovací
soustavu více ke krajům vitríny.
Tím bylo možné dosáhnout
dostatečného osvětlení vertikálních ploch modelu.
Vzhledem k citlivosti exponátu
byl pro osvětlení použit systém optických panelů. Novou
osvětlovací soustavu tvoří skleněné optické kabely v délce
380 m, 16 projektorů pro 50W
halogenové žárovky, 5 projektorů
pro 20W halogenové žárovky
a 141 flexibilních koncovek pro
optické kabely. Celkový příkon
osvětlovací soustavy je 1,0 kW.
Projektory jsou u nově navržené
osvětlovací soustavy umístěny
po obvodu vitríny, tak, aby byly
snadno přístupné při údržbě
a výměně světelných zdrojů. Projektory jsou napájeny z elektronických stmívatelných transformátorů, napojených na řídicí
systém s protokolem DALI.
Důležitou součástí návrhu
byla minimalizace možných
poškozujících účinků světelného
záření na exponát. Ze strany
konzervátorů byl požadavek,
aby trvalá hladina osvětlenosti
modelu nepřekročila úroveň
50 lx. Pro maximální omezení
expozice exponátu je osvětlovací
soustava vybavena čtyřmi pohybovými čidly, která zaznamenávají
přítomnost návštěvníků. Pokud
v místnosti s modelem nejsou
návštěvníci, přejde osvětlení do
klidového režimu s nejnižší úrovní
osvětlenosti. Jednotlivé světelné
scény se pak aktivují přes dotykový panel a každá scéna trvá
na pět minut. Pokud se v místnosti
pohybuje více lidí, doba trvání
scény se automaticky prodlužuje.
Výsledné řešení umožňuje nejen
minimalizovat namáhání exponátu, ale také snížit spotřebu
elektrické energie.
zima 2009 TECNICALL
29
TÉMA
ING. MAREK ŠKEREŇ, PH.D.
Holografická optická pinzeta
manipuluje s buňkami
Holografie jako metoda záznamu a rekonstrukce obrazové informace, která umožňuje zachovat úplnou informaci
o zaznamenávaném objektu včetně jeho prostorovosti, je dnes již obecně známou vizualizační technikou.
Hologramy vytvářející obraz za účelem pozorování lidským okem představují jenom zlomek.
S nástupem optických technologií
do oblasti komunikací, medicíny
a různých odvětví průmyslu
narůstá i potřeba obecného
ovládání a tvarování světelných
paprsků. Kromě klasických řešení
pomocí konvenčních refraktivních
prvků (čoček, zrcadel atd.) se zde
nabízí také řešení holografické.
V takovém případě je na hologram nahlíženo jako na obecný
transformační prvek, který
transformuje dopadající světelný
svazek do požadovaného tvaru.
Jednou ze současných speciálních aplikací optických technologií
je manipulace s částicemi pomocí
optické pinzety. Lze ukázat, že
pokud se v blízkosti silně fokusovaného světelného svazku
s dostatečným prostorovým spádem světelné intenzity nachází
částice s velikostí srovnatelnou
s rozměrem fokusu, může
vzniknout síla, která tuto
částici vtahuje do místa
světelného fokusu a fixuje její
polohu obecně v prostoru.
v oblasti mikrometrů, resp. stovek
nanometrů. Do této kategorie
patří i celá řada biologických
objektů, jako jsou různé
buňky a objekty uvnitř buněk.
Pokud ale chceme ovládat
více částic v prostoru najednou
a dynamicky měnit jejich polohu, stává se vytvoření příslušného
optického pole značně komplikovanou úlohou.
Z několika málo přístupů,
které tento problém umožňují
alespoň částečně řešit, je
nejslibnější a nejflexibilnější
řešení pomocí dynamických
hologramů. Systém optických
pastí je generován jako rekonstrukce hologramu nasvětleného
laserovým paprskem.
Místo prostorového obrazu
předmětu tak hologram vytváří
v různých místech prostoru
optické pasti, které mohou být
různého tvaru, mít různé rozložení
energie apod. Počítačem generovaný hologram je realizován
pomocí speciálního mikrodispleje s vysokým rozlišením.
Při pozorování objektů v mikroskopu (například živých
buněk) můžeme potom označit
(například počítačovou myší)
vybrané objekty a v reálném čase
s nimi ve vzorku bezkontaktně
a nedestruktivně manipulovat pomocí optického pole.
FOTO Zjednodušené
schéma holografické optické pinzety
I když je tento efekt na absolutních rozměrech částice do jisté
míry nezávislý, prakticky je
nejlépe využitelný pro objekty
a světelné fokusy s rozměry
30
zima 2009
TECNICALL
Tato „aktivní“ mikroskopická
technika je závislá zejména
na výpočetně velice náročném
počítačovém návrhu hologramů
probíhajícím v reálném čase.
Optickou manipulaci lze
provádět s objekty o velikosti až desítky mikrometrů, ale
na druhé straně lze pracovat
i s nanometrovými částicemi,
molekulami, řetězci DNA atd.
Ve Skupině optické fyziky na
katedře fyzikální elektroniky
Fakulty jaderné a fyzikálně
inženýrské ČVUT jsou holografie a její aplikace studovány již od sedmdesátých
let minulého století.
FOTO Manipulace
s buňkami Saccharomyces cerevisiae pomocí
holografické pinzety
Dnes se na tomto pracovišti
věnuje pozornost kromě klasických hologramů pro vizualizační
aplikace také výše zmíněným
moderním aplikacím v optických komunikacích, obecném
ovládání laserových svazků
a také v optických manipulacích.
Byla zde realizována i řada
experimentů s využitím sestrojené
holografické optické pinzety.
V současnosti jsou zkoumány
různé možnosti rozšíření
manipulačních technik
pro další aplikace.
PROJEKTY
ING. PETR BOUCHNER, PH.D.
Vozidla, která mluví za jízdy
s řidičem
Již druhým rokem pořádala Fakulta dopravní ČVUT (FD) spolu s Českým národním uzlem pro neuroinformatiku
úzce zaměřenou mezinárodní konferenci „Driver-Car Interaction & Interface“ (DCI&I). Hlavním tématem konference DCI&I je právě problematika interakce řidiče s vozidlem, a to v těch v nejrůznějších aspektech.
ke středu vozovky nebo krajnici.
Simulátory umožňují také měřit
pohyby pedálů plynu a brzdy
a pohyby volantu. Na testovaného
řidiče se připojují i další senzory, sloužící např. pro měření
takových psychofyziologických
veličin, jako jsou EEG, EKG,
EOG či kožní impedance.
Otázky spojené s HMI ve vozidlech jsou v posledních letech
stále aktuálnější. Svědčí o tom
nejen zájem automobilek a výrobců různých asistenčních či
komunikačních systémů, ale
i aktivity národních i mezinárodních organizací a tvůrců
legislativy.
FOTO Pohled
na full simulátor Škoda Octavia II s plně obklopující projekcí (7 projektorů)
Téma interakce řidiče s vozidlem
je v podstatě podoborem oblasti
„Interakce mezi člověkem a strojem“ („Human-Machine Interaction“, zkráceně HMI), zaměřené
na úzce profilovanou, avšak
velmi významnou problematiku.
Sdružuje jak různorodé vědní
obory, které se bezprostředně
týkají např. konstrukce a návrhů
strojů a přístrojů v automobilovém
průmyslu používaných, tak i obory, které se zabývají poznáním
člověka samotného.
odvádí řidičovu pozornost.
Kromě řidiče a jeho vozidla jsou
dalšími objekty zájmu i dopravní
stavby, jejich návrh či výtvarné
řešení (tunely, křižovatky,
železniční přejezdy apod.).
Mezi ty nejzajímavější patří
např. aktivita Evropské rady
„Doporučení pro návrh a instalaci
přístrojů a asistenčních systémů
do osobních automobilů“, na
jehož poslední revizi se aktivně
podílela také FD ČVUT.
Výhoda používání simulátorů
oproti skutečným vozidlům
spočívá v tom, že řidič, obklopen prostředím, které víceméně
přesvědčivě navozuje iluzi
reálného světa, může provádět
v podstatě jakékoliv úkony
a manévry v podmínkách naprosto bezpečných pro něj i jeho okolí.
Zatímco systematický rozbor
funkcí umělých systémů (tj.
v našem případě zařízení
automobilu) je spíše technickou
záležitostí, rozbor chování
člověka, jeho výkonu, psychiky či
složitých funkcí centrální nervové
soustavy je v podstatě rozborem
velmi měkkého systému.
Vozidlové simulátory jsou sestaveny z reálných částí automobilového kokpitu, které jsou
napojeny na simulační systémy
běžící na několika vzájemně
propojených počítačích. Simulátory jsou vyvíjeny na FD ve
spolupráci s výrobci automobilů.
V laboratořích FD je řidič zkoumán v různých standardních
i zátěžových situacích, jako je
např. únava („mikrospánek“),
rušení či nadměrná zátěž
způsobená používáním různých
zařízení během jízdy, která
Pro důkladné zmapování dějů,
které probíhají v řidičově těle
i mysli, se používá celá řada
měřicích zařízení. Základními
výstupy ze simulátoru jsou rychlost, trajektorie jízdy a odchylka
od ideální jízdní dráhy vztažená
FOTO Lehký
simulátor Superb
s přípravou pro měření simulovaného asistenčního přístroje
zima 2009 TECNICALL
31
PROJEKTY
ING. JIŘÍ KAUFHOLD
V celoživotním vzdělávání
jsme teprve na začátku
Celoživotní vzdělávání (CŽV) je všeobecný pojem, který zahrnuje široké spektrum postsekundárních vzdělávacích aktivit a programů. Dostat jej na úroveň nabídky západoevropských univerzit se na ČVUT snaží Centrum podpory vzdělávání – Trainingpoint, působící na
Fakultě elektrotechnické.
Je zřejmé, že oba systémy CŽV
mají zásadní a pozitivní vliv
na rozvoj všech složek hospodářství, a proto se těší zvýšené
pozornosti veřejných institucí.
Zatímco v Evropě se pro CŽV
používá pojem „lifelong learning“,
v USA se ustálilo „continuing
education“. Zde již v roce 1907
vytvořila University of Wisconsin za podpory millwaucké
Asociace výrobců a obchodníků
systematický trénink zaměstnanců v rozličných oborech
jako matematika v praxi, příprava plánů a návrhů, rýsování
atd. Tyto aktivity dalšího vzdělávání nekopírovaly tradiční
přednášky, nýbrž využívaly
inovativní metody a postupy
a nebyly přívěskem, naopak
tvořily samostatnou jednotku
univerzity.
Hlavně po druhé světové válce
a v letech šedesátých a sedmdesátých byl rozvoj nejrůznějších
forem CŽV urychlen a prakticky
každá americká univerzita měla
ve svém portfoliu vlastní specifické řešení. Rozlišujeme mezi
systémy CŽV se zaměřením
společensko-kulturním
a společensko-ekonomickým.
První umožňuje další zkvalitnění
života především vrstev
starších občanů (univerzita
třetího věku). Druhý je cílený na
skupinu zájemců motivovanou
hospodářskými aspekty razantního vývoje globálních ekonomik.
32
zima 2009
TECNICALL
Současná situace v Evropě
V roce 2007 požádal francouzský
premiér François Fillon Evropskou
asociaci univerzit o vytvoření
listiny, která by shrnovala klíčová
témata univerzit, ovlivňující
vývoj společnosti v budoucnosti. Jedním z nejvýznamnějších
témat se jednoznačně stalo
CŽV – lifelong learning.
Drastické změny v hospodářském
sektoru, zvyšující se tempo
technologických změn a rostoucí
vliv globalizace a v neposlední
řadě zvyšující se průměrný věk
evropské společnosti vyžadují
přehodnocení trhů práce
a napasování stávajících struktur vyššího, postsekundárního
vzdělávání na nové podmínky.
Vlády jednotlivých zemí a univerzity napříč Evropou doporučují
specifické kroky, které mají
sloužit k zefektivnění CŽV
a podstatnému zlepšení vazeb
mezi univerzitami, průmyslem,
státními institucemi a rozličnými
podpůrnými organizacemi, které
by odpovídaly požadavkům kladeným na znalostní společnost.
Toto je však pouze jedna
z mnoha studií a analýz, které
najdeme jak v nadnárodní, tak
i prakticky totožně interpretované
národní verzi. Všechny mají jedno
společné. Poskytují obrovské
množství cenných informací
a konkrétních návrhů založených
na již osvědčených a aplikovatelných poznatcích. Využití
zmiňovaných zdrojů je potom
záležitostí univerzity a to znamená, jaký koncept CŽV bude
vyvinut a jakým způsobem bude
implementován do nabízeného
portfolia studijních aktivit
programů jednotlivých fakult.
CŽV v jiných zemích
Technická univerzita (TU) ve Vídni
vytvořila samostatnou organizační
jednotku založenou na ekonomickém modelu fungování
Continuing Education Center
(CEC). Produktový a operativní
management, zabývající se
výhradně CŽV, zodpovídá za koordinaci procesů, komunikaci
se zákazníkem, marketing
a všechny další aktivity spojené
s vývojem vzdělávacích programů. TU Vídeň si uvědomuje
prioritu CŽV a jeho společenskou
hodnotu, proto vstup na web
CEC prezentuje již na své úvodní
webové stránce. Samozřejmostí
zůstává totožnost obsahu
v jazykových mutacích
stránek.
Cílem vícejazyčnosti je nejen
oslovení zahraničních zájemců
o program CŽV, které je při úzké
specializaci a stále se zvyšující
mobilitě lidí nutností, ale i příprava
domácích postgraduantů na práci
v zahraničí nebo v mezinárodních
korporacích. Nabízené studijní
programy jsou rozděleny do tří
skupin: technika, management
a specifická nabídka učebních
kurzů. CEC v kooperaci s mnoha
domácími i zahraničními partnery
nabízí vysoce atraktivní a aktuální
vzdělávací programy. Jedním
z nejvýznamnějších lokálních
partnerů je společnost WIFI
(Wirtschaftsförderungsinstitut).
Přes mnohé rozdíly mezi jednotlivými vysokými školami mají
úspěšné programy CŽV něco
společného: zprostředkování
fundovaných odborných znalostí je vždy hlavním cílem
veškerých aktivit a programů
CŽV a křivka cyklu profesního vzdělávání
ÚROVEŇ VZDĚLÁVÁNÍ
CŽV včetně specifických zájmů,
postgraduálního studia a další specializace
Vysokoškolský a předkariérní vývoj dovedností:
všeobecné a specifické znalosti
Udržování a rozšiřování obecných znalostí
včetně implementace nových poznatků
Vysokoškolský
Předkarierní
Profesní
Další profesní rozvoj
Stupeň
ŽIVOTNÍ CYKLUS PROFESNÍHO RŮSTU
a je založené na tržních podmínkách, vzájemné spolupráci
mezi univerzitou a partnery
v různých oblastech vědy
a techniky doma i v zahraničí
a vytváření mezioborových
inovativních kurzů a vysoké
motivaci týmů.
Koncepce CŽV na Fakultě
elektrotechnické ČVUT
Příští rok se Trainingpoint
pouští do realizace rozvojového
projektu MŠMT na podporu
dalšího vzdělávání na ČVUT
prostřednictvím pilotního projektu ověřeného právě na Fakultě
elektrotechnické. Podpora
rozvoje CŽV vyžaduje především
vytvoření moderní infrastruktury,
zlepšení prezentace programů
CŽV a následně rozšíření
spolupráce i se zahraničními
partnery – to vše směřuje ke
zkvalitnění nabídky kurzů.
Obrovská nabídka kurzů ČVUT
uvedená na webových stránkách
a donedávna navíc prezentovaná
tištěnými brožurkami nenajde
své optimální uplatnění. Chybí
zde orientace na aktuální potřeby
trhu. Propojení mezi průmyslem
a průmyslovými svazy na straně
jedné a ČVUT a jejími částmi na
straně druhé není využíváno.
Prvním krokem ke zlepšení nabídky CŽV je vytvoření centrální
databáze, která bude poskytovat
přehledné aktuální informace
zájemcům o další vzdělávání.
Vytvoření nových distribučních
cest za využití moderní tech-
niky pomůže atraktivnějšímu
prezentování nabídky kurzů.
Druhý krok sleduje využití znamenité image a dobrých vztahů
ČVUT v zahraničí a vytvoření
strategických partnerství s cílem
využít synergii a rozšířit nabídku
kurzů ČVUT i na zahraniční trhy.
Tento fakt zdůrazní internacionalitu ČVUT a podpoří zájem
zahraničních zájemců o formální
i další vzdělávání. Těm, kteří se po
několika letech úspěšné profesní
dráhy rozhodnou rozšířit nebo
prohloubit své znalosti, umožní
cizojazyčné studium akceptaci na globálním trhu práce.
Třetím a posledním krokem ve fázi
celkové proměny konceptu CŽV
na ČVUT bude mravenčí práce
přepracování stávající nabídky
kurzů v následujících oblastech:
ověření ekonomického přínosu
a evaluace cenové nabídky jednotlivých kurzů, nová dokumentace, administrace a prezentace nabízených kurzů,
využití strategických partnerství při aplikaci kurzů CŽV
ČVUT v zahraničí, postupné
vytváření autonomní jednotky
odpovídající za CŽV na ČVUT.
Na závěr je nutné říci, že CŽV
je bezesporu velmi důležitou
oblastí terciárního vzdělávání,
která se dnes už stala jedním
z hlavních pilířů znalostní
společnosti.
Více informací najdete na
http://www.trainingpoint.cz/
Přečtěte si všechna dosavadní vydání
a články, které se nevešly,
objednejte si TecniCall
nebo se zúčastněte ankety
na www.tecnicall.cz
zima 2009 TECNICALL
33
PROJEKTY
MGR. JAN ZIKMUND
Industriální stopy 2009
Během září a října proběhlo 5. mezinárodní bienále Industriální stopy, které uspořádalo Výzkumné centrum
průmyslového dědictví ČVUT a Kolegium pro technické památky ČKAIT & ČSSI ve spolupráci s Českým národním komitétem ICOMOS, Národním památkovým ústavem, Ekotechnickým museem a British Councilem.
přednášky, workshopy a konference po celou dobu tvořily
příznivou atmosféru k setkávání
jak odborníků, tak především
neustále vzrůstajícího počtu
nadšenců, pro které jsou
pozůstatky industriální éry
přitažlivým tématem v nejrůznějších polohách.
FOTO Dvoudenní
konference přinesla mimo jiné řadu impulzů,
jak postupovat při záchraně průmyslového dědictví
Akce se konala pod záštitou
ministra kultury České republiky
a za finanční podpory visegrádského fondu. Kromě tradičních
hostitelských měst bienále –
Prahy, Ostravy, Kladna a Liberce – se program letošního
ročníku rozšířil mimo jiné také
do Brna, Jablonce nad Nisou,
Plzně, Zlína a Žatce. Výstavy,
koncerty, divadelní představení,
performance, exkurze,
FOTO Přes
K vyjasnění i této situace měla
přispět dvoudenní mezinárodní
konference s letošním leitmotivem Průmyslové dědictví:
ve vzduchoprázdnu mezi
profesionály a amatéry, která
se jako vždy uskutečnila ve
Staré kanalisační čistírně
v Praze-Bubenči.
Zkušenosti se zpřístupněním,
popularizací, záchranou
a novým využitím průmyslového
dědictví příblížila řada
zahraničních hostů, jako
například Steve Miller, ředitel
Ironbridge Gorge Museum
Trust, Bill Ferris, výkonný ředitel
Chatham Historic Dockyard
a předseda Association of
Independent Museums, Norbert Tempel z Westfalisches
Industriemuseum Dortmund,
Lars Scharnholz z Institut
für Neue Industriekultur Forst
a řada dalších odborníků
z Polska, Ruska, Skotska,
Francie a Maďarska.
Situaci v České republice
nastínil ředitel VCPD ČVUT
Benjamin Fragner, Jan Hozák
z Národního technického
muzea, Miloš Matěj z Národního památkového ústavu
v Ostravě a další. Konkrétním
akcím, projektům, metodám
a postupům při záchraně
průmyslového dědictví pak
byl věnován druhý den konference, jejíž odpolední
blok doplňoval workshop
v rámci projektu Creative Cities.
V atraktivních prostorech
čistírny probíhaly po celou
dobu bienále rovněž výstavy –
Co jsme si zbořili… / deset
let (doprovázená stejnojmennou publikací), posterová
130 průmyslových objektů a areálů zbořených v posledních deseti letech připomněla výstava
Co jsme si zbořili
34
zima 2009
TECNICALL
prezentace sdružení a projektů bojujících za záchranu
průmyslového dědictví Industriální propojení, fotografické
cykly INDUSTRIALife a Uhlí
je naše moře, audiovizuální
instalace Čistírna jako nástroj
a další doprovodné akce.
Vnímání a nové vstupy nejmladší generace architektů
do struktur průmyslové architektury ukázala prezentace studentských projektů AID
(akceptace – intervence –
destrukce) v Centru současného umění DOX.
Muzeum pražského vodárenství
představilo fotografie industriálních a technických staveb
na území Prahy 4 – industriál
Prahy 3 zase přiblížila exkurze
do běžně nepřístupných
objektů a publikace.
Bohatý program probíhal
v Kladně a okolí. Centrem se
tradičně stal hornický skanzen
na bývalém dole Mayrau a areál
huti Koněv, kde se odehrávaly
desítky kulturních akcí, skvěle
využívajících atmosféry
specifického prostředí.
V Ostravě se návštěvníci mohli
zúčastnit řady exkurzí a komentovaných projížděk, které po-skytly pohled na město s bohatou
průmyslovou historií z neobvyklých úhlů – podobně koncipován byl i program v Liberci
a okolních městech, Žatci
a Zlíně.
Další informace naleznete
na www.industrialnistopy.cz
FOTO Od
citlivých rekonstrukcí, přes ambiciózní konverze, po radikální
demolice – studentské práce v uměleckém centru DOX
Výzkumné centrum průmyslového dědictví vzniklo při ČVUT
v Praze roku 2002 a stalo se koordinační platformou pro
spolupráci odborníků Českého vysokého učení technického
v Praze, zejména Fakulty architektury a Fakulty stavební,
a dalších institucí, zabývajících se historií, architekturou, urbanistickými souvislostmi, vývojem technologií, stavebně technickými kritérii a ekologickými i ekonomickými hledisky výzkumu,
záchrany a nového využití technických památek a průmyslových
staveb a industriálních areálů.
Je referenčním pracovištěm pro oblast průmyslo-vého dědictví
a regenerace browfield v České republice a výsledky své
činnosti široce publikuje. Mezinárodní bienále Industriální
stopy 2009 patřilo k mnoha akcím, které přispěly k zapojení
České republiky do spolupráce s mezinárodními organizacemi zabývajícími se ochranou průmyslového dědictví.
Od roku 2010 Výzkumné centrum průmyslového dědictví ČVUT
v Praze prochází významnou transformací a stává
se pracovištěm Fakulty architektury ČVUT.
Cílem je využít shromážděného duševního vlastnictví
vzniklého za dobu dosavadní existence VCPD (reprezentované především unikátním Registrem průmyslového dědictví
ČR), současně také rozvinout dosavadní výzkumnou
činnost z hlediska teorie architektury, památkové péče
a urbanismu a výsledky propojit s vědeckou a pedagogickou
činností Fakulty architektury ČVUT v Praze.
Benjamin Fragner
FOTO Konverze
areálu továrny
Walter v Praze-Jinonicích – projekt studentky fakulty stavební
ČVUT Venduly Wildové
FOTO Konverze
areálu podniku Technoplyn v PrazeHlubočepích – projekt studenta
fakulty architektury ČVUT Martina Rezka
FOTO Exkurze
do Liberce –
návštěva areálu bývalé továrny
Textilana
zima 2009 TECNICALL
35
STUDENTI
ING. ILONA PRAUSOVÁ
Vítězem 3. ročníku soutěže IT
diplomka roku je absolvent ČVUT
Třetí ročník soutěže IT diplomka roku zná jméno svého vítěze. Stal se jím na začátku září Jiří Mlejnek z Fakulty
elektrotechnické ČVUT v Praze. Během slavnostního ceremoniálu vítěz převzal šek na 100 000 Kč z rukou
Tomáše Pavlíka, generálního ředitele společnosti Profinit.
Autor dokázal zohlednit technologické i legislativní omezení
včetně mnoha dalších funkčních
i nefunkčních požadavků.
Oceňujeme autorův přístup
k analýze a řešení jednotlivých
kritických aspektů problému
a také to, že dovedl řešení do
praktické realizace,“ uvedl Ondřej
Zýka ze společnosti Profinit, který
psal na práci odborný posudek.
FOTO Jiří
Mlejnek z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze
s Ondřejem Zýkou ze společnosti Profinit
Oceněn byl i vedoucí diplomové
práce Ing. Pavel Pačes. Soutěž
o nejlepší diplomovou práci
v oblasti Software Engineering
a Computer Science organizuje
Profinit za podpory vysokých škol.
Tento ročník soutěže byl otevřen
pro studenty českých a slovenských vysokých škol, kteří
v akademickém roce 2008/09
vypracovali diplomovou práci na
téma z oblasti Software Engineering nebo Computer Science.
Do soutěže přišlo padesát dva
přihlášek, což je rekord v její
historii. Z deseti finálových prací
poté odborná porota vybrala
vítěze. Odbornou porotu tvořilo
šestnáct zástupců vysokých
škol a dvacet představitelů
významných soukromých firem.
„Jsme rádi, že jsme mohli ocenit
práci Jiřího Mlejnka. V oblasti
Software Engineering a Computer Science se každoročně
scházejí vysoce zajímavé
a velmi kvalitní diplomové práce.
V této vítězné práci se podařilo
organicky skloubit hardwarové
a softwarové technologie
a zároveň teoretickou a praktickou
rovinu řešené problematiky.
36
zima 2009
TECNICALL
Jiří Mlejnek zvítězil s diplomovou
prací na téma Realizace online systému sledování letadel v průběhu plachtařských
závodů. Do soutěže se přihlásil na doporučení vedoucího diplomové práce Ing. Pavla Pačese.
„Za velký úspěch jsem
považoval zařazení mezi deset finalistů soutěže. Proto mě
velmi mile překvapilo, když
jsem zaslechl své jméno při
vyhlášení vítěze. Myslím, že
mezi deseti finalisty byla velká
konkurence,“ řekl Jiří Mlejnek
bezprostředně po svém vítězství.
Jiří Mlejnek začal na ČVUT v roce
2003 studovat obor Výpočetní
technika, který po třech letech
završil bakalářskou zkouškou.
Vzhledem ke svému koníčku,
kterým je bezmotorové létání,
přestoupil do magisterského
studia na obor Kybernetika
a měření se zaměřením na letecké informační a řídicí systémy.
Při výběru tématu diplomové
práce pak spojil příjemné s užitečným a jako téma si vybral
systém pro sledování polohy
bezmotorových letadel v průběhu plachtařských závodů.
Ke své práci Jiří Mlejnek poznamenal: „Cílem mé práce bylo
vytvořit systém, který by
v reálném čase přenášel informaci o poloze soutěžních
větroňů na pozemní stanici
a v přehledné podobě takto
získaná data prezentoval široké
veřejnosti prostřednictvím internetu. Aby výsledky mé práce
měly náležitou formu, se postaral
vedoucí mé diplomové práce Ing.
Pavel Pačes z katedry měření.“
Vytvořený systém sledování
bezmotorových letadel si autor
během léta úspěšně odzkoušel
na domovském letišti v Mladé
Boleslavi v rámci druhého
ročníku plachtařské grand prix.
Dále byl systém použit také na
plachtařském mistrovství regionů
ve Vysokém Mýtě, kterého
se Jiří Mlejnek zúčastnil jako
soutěžící. Zařízením pro sledování polohy byly vybaveny tři
kluzáky a jejich let mohla během
závodů sledovat veřejnost na
webových stránkách soutěže.
To, že se Jiří Mlejnek v praxi
neztratí, bylo jasné již během
studia, kdy začal spolupracovat
se společnostmi INDUKCE,
s. r. o., a NOVEX-KLADNO
s. r. o., pro které vyvíjel elektroniku na zakázku. Po skončení
studií se rozhodl pokračovat
v takto započaté kariéře
a nyní podniká v oblasti vývoje
regulačních systémů v průmyslu.
„Přejeme Jiřímu Mlejnkovi mnoho
úspěchů v další práci a těšíme
se, že příští ročník soutěže bude
stejně kvalitní,“ doplňuje Ondřej
Zýka ze společnosti Profinit.
STUDENTI
VERONIKA LOBREISOVÁ
Studenti ČVUT dosáhli skvělého
umístění v architektonické soutěži
První ročník této studentské architektonicko-urbanistické soutěže byl výzvou pro studenty Fakulty architektury
ČVUT Markétu Sekerovou a Jana Slaninu (1. místo), Miroslava Klofáče a Radovana Vacíka (3. místo) a Jakuba
Bešťáka (zvláštní cena poroty).
Soutěž pořádala architektonická
a projekční kancelář Helika
s cílem navrhnout novou, co
nejvhodnější podobu městské
části Praha 11 – Háje. Ta je
známá jako klasické velké
panelové sídliště budované
v 60.–80. letech minulého století.
Zeptali jsme se výherců, proč
se do soutěže přihlásili: „Pro
každého studenta architektury
je dobré a přínosné si během
studia vyzkoušet soutěž se
zadáním, které je pro něj určitou
výzvou a také možností poměřit
se s konkurencí,“ vysvětlil nám
Miroslav Klofáč, který studuje
2. ročník magisterského studia.
Tohle byla skvělá příležitost,
jak obojí spojit,“ prozradila
Markéta. Jan svoje důvody ještě
upřesnil: „Největší výzvou bylo
vytvoření konceptu nového
městského centra v srdci stávající panelové zástavby tak, aby
vytvářel funkční a harmonický
celek pro 21. století.“
Při seznamování se s prostředím
a hledáním alternativ jsme museli
místy překročit onu pomyslnou
čáru území, kde začínala
a končila hranice návrhu.“ Jan,
jehož profesním vzorem je lord
Norman Foster, byl 1. místem mile
překvapen: „Jsem rád, že někdo
takto vysoce ocenil naši práci.“
Jan Slanina očekával od účasti
v soutěži hlavně zkušenost
s velice zajímavým a aktuálním
tématem. Společně s Markétou
vytvořili vítězný tým a vyzkoušeli
si, jaké to je „spolupracovat
s dalším člověkem, dělat kompromisy, hádat se, diskutovat,
ale také užít si legraci, sdílet
starost, stres i radost“. Miroslav Klofáč získal díky práci na
projektu mnoho zkušeností, jak
při analýze a průzkumu území,
tak při pochopení problémů
veřejného a soukromého prostoru v takto specifickém území.
Markéta k tomu dodává: „Architektura a navrhování ovlivňuje
všechno, co dělám. Ocenění
beru jako znamení, že v té velké
konkurenci architektů mám šanci
se prosadit, i když to ještě bude
stát spoustu času a dřiny.“
A co bylo největším problémem
při vzniku projektu? Markéta
i Jan se shodují: „Nejtěžší bylo
držet se vymezeného území.
Společnost Helika stanovila
orientační požadavek na podlažní
plochy, které jasně vyměřila.
Mirek Klofáč se svěřil, že
největším problémem bylo
zohlednění co největšího počtu
faktorů, které ovlivňují výsledné
urbanisticko-architektonické
řešení, je v Praze – Hájích velmi
netypické. „Cílem návrhu bylo totiž
respektovat současnou zástavbu.“
Pro Mirka je 3. místo v soutěži
velkým úspěchem a povzbuzením do další práce. Jako
cennou zkušenost hodnotí
také nutnost prezentovat svůj
návrh před veřejností a médii.
Svůj soutěžní návrh vytvořil v ateliéru urbanismu pod vedením
Ing. arch. Jana Jehlíka.
S grafickou stránkou pomáhal
student Radovan Vacík.
První místo v soutěži získala
Markéta Sekerová společně s Janem Slaninou, také studenti
2. ročníku magisterského studia.
Jejich motivací bylo hlavně to,
že se dosud podobné architektonické soutěže neúčastnili.
„S Honzou jsme se shodli, že
dělat jeden projekt do školního
ateliéru a další do soutěže by
bylo kontraproduktivní – ani
jedno bychom neudělali pořádně.
FOTO Jakub
Bešťák, Tereza Dědková (2. místo), Markéta
Sekerová (1. místo), Jan Slanina (1. místo), Miroslav Klofáč
(3. místo) a akad. arch. Vladimír Kružík
zima 2009 TECNICALL
37
PARTNERSTVÍ
ING. ILONA PRAUSOVÁ
Co mají společného jogurty a ČVUT?
Na to jsme se zeptali Milana Jeřábka, ředitele výrobního závodu v Benešově
objemy mají jedno společné –
převažuje Activia, která je vlajkovou lodí naší společnosti.
FOTO Výrobní
závod Danone v Benešově
Jaké jsou povinnosti ředitele
výrobního závodu?
Tento typ práce patří k nejzajímavějším a nejkomplexnějším.
Zvláště když mám na starosti
výrobní jednotku, která funguje
odděleně od ústředí firmy. My se
nacházíme v Benešově, ředitelství
společnosti sídlí v Praze. Proto
musíte být dobrým partnerem
pro místní komunitu, pro radnici
a orgány státní správy – a k tomu
náleží základní zodpovědnosti za
bezpečnost práce, bezpečnost
a kvalitu potravin, efektivitu, náklady, plánování a realizaci
investic, rozvoj lidí. Musíte být
současně personalistou, technikem, finančním manažerem,
kvalitářem i nezpochybnitelným lídrem týmu.
Jaké výrobky vyrábíte
a pro koho jsou určeny?
Vyrábíme jogurty a jogurtové
nápoje výhradně z českého
mléka té nejvyšší kvality. Pro
tuzemský trh připadá padesát
procent naší produkce, kdy se
jedná o známé značky Activia,
Dobrá Máma a Kostíci. Z toho
vyplývá, že v současné době
je benešovský závod i velmi
významným exportním závodem
pro Danone v Evropě. Druhá
polovina naší roční výroby, která
letos dosáhne hodnoty přes
osmdesát tisíc tun, je určena pro
naše exportní partnery, z nichž
největší jsou Rakousko, Slovensko, Finsko a ostatní skandinávské státy, Itálie, Španělsko.
Jak český trh, tak exportní
38
zima 2009
TECNICALL
Jaké technologie v Benešově
používáte?
Vyrábíme výrobky s vysokou
přidanou hodnotou, které vyžadují
ty nejvyspělejší technologie.
Benešovský závod patří z pohledu technologie ke špičce
ve svém oboru, ať se již jedná
o procesní linky fermentace
a skladování jogurtů, používání
unikátních kultur pro výrobu,
či balení finálního výrobku ve
vysoce hygienickém prostředí. To
vše s vysokým stupněm automatizace. Není bez zajímavosti, že
jediná z našich balicích linek pro
výrobu Activie vyrobí za jeden
den téměř jeden milion kelímků.
Jak si výrobní závod v Benešově
stojí ve srovnání s výrobními
závody Danone v Evropě
a s ostatními státy světa?
Profesionálně zdatný, konsolidovaný a motivovaný tým
zaměstnanců, který se zde
tvoří, si může klást ty nejvyšší
cíle. A v oblasti našich ambicí jsme se za poslední roky
podstatně změnili. Mám na mysli
jak ambice technické, být tedy
na špičkové technologické
a technické úrovni, tak i ambice
v oblasti výsledků závodu a jejich
srovnání s ostatními společnostmi
skupiny Danone ve světě.
Například v kvalitě našich výrobků
patříme k naprosté špičce –
v roce 2008 jsme zvítězili
v soutěži kvality středoevropské
zóny skupiny Danone a v témže
roce jsme dosáhli při mezinárodním nezávislém auditu hygieny
a bezpečnosti potravin nejvyšší
možné úrovně hodnocení, které
zařadilo benešovský závod
mezi pět nejlepších Danone
závodů na světě. Zároveň jsme
v konkurenci padesáti závodů divize čerstvých mléčných výrobků
skupiny Danone zvítězili v soutěži
o nejvyšší úroveň zlepšení
klíčových parametrů a efektivity výroby. To přineslo závodu
Benešov zvýšení pozitivního
povědomí a upevnění pozice
v rámci Danone celosvětově
a našim zaměstnancům potvrzení
oprávněnosti a reálnosti našich
ambicí a cílů. Mimochodem – ve
stejném srovnání je benešovský
závod na prvním místě i letos. Mít
vysoké ambice je nezbytné –
v podniku se tím vytváří prostředí
pro zdravou osobní i týmovou
motivaci a jen ty nejvyšší ambice nás táhnou kupředu.
V čem je práce pro Danone
unikátní a v čem se liší od
ostatních nadnárodních firem?
Danone je jedničkou na trhu
fermentovaných mléčných
výrobků, vyrábí produkty v té
nejvyšší kvalitě s vysokou přidanou hodnotou. To ale není
všechno – naše společnost se
zaměřuje na trvale udržitelný
rozvoj a chce být aktivní v oblasti společenské zodpovědnosti
firem. Z pohledu zaměstnanců
Danone je zde jeden významný
pozitivní rozdíl oproti klasickým
nadnárodním společnostem. Tím
je vysoká míra autonomie jak
lokálních společností Danone, tak
i týmů a jednotlivců. Umožňuje
to dokonale využívat lokální
příležitosti v trhu. Z pohledu
rozvoje zaměstnanců je to fantastickou příležitostí – máte možnost
zlepšovat, vymýšlet, přicházet
s novými a neotřelými řešeními.
Co je podle vás klíčem
k úspěchu v Danone?
Naprosto klíčovým faktorem je
chuť něco dokázat. Nespokojit se
s průměrností, nebát se nových
věcí, učit se a ctít princip osobní
zodpovědnosti za svoji práci
a svůj tým. To vše zarámováno
vysokým smyslem pro týmovost, schopností obětovat se pro
druhého a chyby začít hledat
nejdříve vždy u sebe. Zkušenosti
přijdou, technické věci se schopný
člověk naučí. Profil člověka je
pro nás nejdůležitější – zejména
jeho ochota na sobě pracovat.
KALENDÁŘ AKCÍ
Vědecké konference na ČVUT v Praze
v roce 2010
18.–23. 4. 2010
16th Radiochemical Conference
Konference má v České republice již padesátiletou tradici a v současné době je spolu se
sérií „International Conference on Nuclear- and
Radiochemistry“ jedním ze dvou pilířů nové
celoevropské série konferencí garantované
přímo DNRC (Division for Nuclear and Radiochemistry) EuCheMS (European Association for Chemical and Molecular Sciences).
Organizátoři se snaží vytvořit vhodné
podmínky pro rozšíření komunikace mezi
radiochemiky pracujícími jak v základním,
tak v aplikovaném výzkumu ve všech oblastech jaderné chemie a radiochemie.
Mezi hlavní témata konference patří chemie
radioaktivních prvků, radioanalytické metody,
radiochemické separační a speciační metody,
radioaktivita v životním prostředí, radioekologie, aplikace radionuklidů a ionizujícího
záření a zpracování a ukládání radioaktivních
odpadů. Během posledních dvou konferencí
(v letech 2002 a 2006) zaznamenaly významný
rozvoj i sekce zahrnující jaderné metody
v medicíně, radiofarmaka a radiodiagnostiku.
Kontaktní osoba:
prof. Ing. Jan John, CSc.
E-mail: [email protected]
Místo konání: Mariánské Lázně
Webové stránky:
www.radchem.cz
7.–9. 6. 2010
9th IFAC Workshop on Time Delay Systems
Pražský IFAC workshop se zaměřením na
systémy s dopravním zpožděním (TDS 2010),
který je pořádán Fakultou strojní ČVUT
a Centrem aplikované kybernetiky,
navazuje na tradici předchozích osmi
workshopů s danou tematikou,
z nichž první se konal v roce 1998 ve
francouzském Grenoblu a poslední
v září 2009 v rumunské Sinaii.
V rámci workshopu bude prezentováno 60–70
příspěvků předních expertů daného vědního
oboru se zaměřením zejména na syntézu
a teorii řízení, stabilitu, robustnost či numerické a aplikační aspekty systémů s dopravním
zpožděním. Nedílnou součástí workshopu
budou tři vyzvané plenární přednášky,
z nichž první přednese prof. Nejat Olgac (University of Connecticut) se
zaměřením na inženýrské aplikace
systémů s dopravním zpožděním.
Kontaktní osoba:
prof. Ing. Pavel Zítek, DrSc.,
doc. Ing. Tomáš Vyhlídal, CSc.
E-mail: [email protected],
[email protected]
Místo konání: Masarykova kolej (konferenční
místnost), Thákurova 1, Praha 6
Webové stránky:
www.tds2010.fs.cvut.cz
14.–16. 6. 2010
International Symposium on Measurement, Analysis and Modeling
of Human Functions 2010
Mezinárodní sympozium o fyziologických funkcích člověka (ISHF) je pořádáno
od roku 2001 každé tři roky. Sympozium
ISHF pořádané v Praze nám poskytuje
rozsáhlé mezinárodní fórum pro prezentaci
a diskusi o nejnovějším výzkumu
v oblasti měření, analýzy a modelování fyziologických funkcí člověka,
jeho vnímání, poznání a pohybu.
Pozornost je věnována i blízkým
oborům, jako jsou vědy o mozku, komunikaci mezi lidmi, rehabilitaci
a prosperitě a sportovní vědy. Témata: lidský
pohyb a akce, lidské vnímání a poznávání,
interakce lidského vnímání a poznání
s pohybem a reakcemi a metrologie veličin
charakterizujících fyziologické funkce člověka.
Kontaktní osoba:
doc. Ing. Stanislava Papežová, CSc.
Místo konání: Fakulta strojní ČVUT, Technická 4, Praha 6 (konferenční místnost)
Webové stránky:
www.ishf2010.cz
Kariérní kurzy na ČVUT v Praze v roce 2010
Manažer stavby – 7. běh
19. 11. 2009 – 21. 1. 2010
Cílovou skupinou pro tento kurz jsou
vedoucí pracovníci v úrovni stavby –
stavbyvedoucí a mistři. Dále to mohou
být přípraváři, kalkulanti, ekonomové
a další servisní pracovníci, jejichž pozice
vyžaduje znalosti z této problematiky.
Účastníkům kurzu budou rozšířeny
okruhy z oblastí legislativy, inovací,
ekonomického managementu, řízení
stavby a základů manažerských znalostí.
Studium je akreditováno ČKAIT
a je zahrnuto do studia v rámci
celoživotního vzdělávání.
Kontaktní osoba:
Ing. Dana Měšťanová, CSc.
Tel.: 224 354 522
Místo konání: Fakulta stavební
ČVUT, Thákurova 7, Praha 6
Cena: 23 800 Kč včetně DPH
(kurzovné, studijní literatura, drobné občerstvení)
Specifický trénink pro kouče
Coach Specific Training (CST)
3. 2. – 15. 5. 2010
Manažerské informace
termín dle dohody – pátek a sobota
Program vychází z hlavního dokumentu ICF (International Coach Federation), nazvaného „ICF Professional
Core Competencies“, a klade si za cíl
seznámit studenty s hlavními aspekty
kvalitního moderního koučování jak
v podnikatelské, tak i osobní sféře.
Kurz je určen zejména manažerům, kteří
chtějí získat základní znalosti v oblasti
manažerských informací, potřebných
pro manažersko-ekonomickou analytickou a rozhodovací činnost. Osvojení
těchto znalostí je předpokladem pro
kompetentní manažerskou činnost. Kurz
je zaměřen na řešení aplikačních úloh
z hlediska taktického a strategického
řízení firmy. Obsah kurzu: užití
manažerských informací v podniku,
účetnictví, bilanční analýza jako základ
strategického řízení podniku, kalkulace nákladů, rozpočtování. Controlling a jeho úloha v managementu.
Kontaktní osoba:
Mgr. Pavla Brettová
Tel.: 224 359 125, 731 192 600
Místo konání: Masarykův ústav vyšších
studií ČVUT, Horská 3, Praha 2 (4. patro)
Cena: 29 800 Kč bez DPH
Kontaktní osoba:
prof. Ing. Karel Macík, CSc.
Tel.: 224 359 286
Místo konání: Fakulta strojní
ČVUT, Horská 3, Praha 2
Cena: 5000 Kč
CST je ucelený odborný jednosemestrální program zaměřený na výuku
základních principů a klíčových kompetencí pro oblast koučování. Program
je strukturován do šestnácti výukových
bloků v celkovém počtu 64 hodin.
zima 2009 TECNICALL
39

Tecnicall 4/2009

Transkript

Podobné dokumenty

Zde - čkait

Podpůrný software pro výuku mobilní robotiky

Zde - čkait

nanotechnologie

Tecnicall 3/2009

Tecnicall 1/2010 - Život v budoucnosti

informace pro uživatele software ESRI

Podrobný 3D Průvodce: Jak dělat 3D fotografie a 3D

databáze

ČVUT dobývá vesmír

Show odstartovala šampionát Show opened the Championships

3D-zobrazování - AIP Scholaris - Vysoká škola ekonomická v Praze

Vliv světla a ultrafialového záření na archivní

nabídkový list - Inovační vouchery v Praze 2014

Czechspace 08 ke stažení

Inovacentrum ČVUT

strojírenství

prednaska Neinformovane prohledavani