Reduplikace a reduplikovaná slova ve vietnamštině

Transkript

Reduplikace a reduplikovaná slova ve vietnamštině
Reduplikace a reduplikovaná slova ve vietnamštině
(Dạng láy và từ láy trong tiếng Việt)
Jan Komárek, 2013
1
Úvodem
Reduplikovaná slova jsou neopominutelnou složkou vietnamské slovní zásoby, která jich
obsahuje více než pět tisíc.1 Porozumění způsobu jejich tvoření a současně s tím i jejich
sémantice je proto důležitou součástí studia vietnamštiny. Cílem této práce je rozšířit dosud
jediný u nás publikovaný nástin tohoto tématu, jenž uveřejnil dr. Nguyễn Phan Cảnh v první
české učebnici vietnamštiny, jejímž je autorem.2 Nárok na obsáhnutí této problematiky v její
úplnosti si mé stručné pojednání ani v nejmenším nečiní, pročež je považujme za pouhý úvod
ke studiu tohoto navýsost komplexního a pro nás tak cizího jevu. Názvosloví, jehož užívám,
je pokud možno převzato z učebnice Praktická fonetika vietnamštiny3, některé dosud
nezavedené pojmy doslovně překládám a v případě potřeby pro přesnost doplňuji v závorkách
vietnamské termíny.
1. Pojmové vymezení
Vietnamská jazykověda většinou rozlišuje dva jevy související s reduplikací (láy) –
reduplikovanou/zdvojenou formu slov (dạng láy của từ / dạng lặp của từ) a reduplikovaná
slova (từ láy). Jak oba poněkud matoucí názvy těchto skupin naznačují, rozdíl mezi nimi není
snadné vymezit, a mezi lingvisty v této otázce stále nepanuje shoda. Aniž bych se sám
pokoušel vytyčit přesnou hranici mezi oběma póly, nabízím tuto jejich přibližnou
charakteristiku: zatímco reduplikovaná slova (tj. từ láy) jsou v běžném užívání nedělitelným
celkem složeným ze dvou až čtyř morfémů vykazujících jistou fonetickou podobnost, vazby
v rámci celku tvořeného reduplikací (tj. dạng láy của từ) jsou volnější, jedná se v podstatě o
opakování téhož slova, a tak se můžeme přít, zda takovýto výraz označit za slovo (từ), či
slovní spojení (cụm từ).
Nejužší vymezení reduplikované formy slov (tj. dạng láy của từ) poskytuje definice,
podle níž do této skupiny patří pouze výrazy vzniklé opakováním jediného slova, přičemž
všechny jeho realizace jsou vysloveny stejně, a to včetně kladení slovního přízvuku. Tyto
1
Hoài Việt: Từ láy gốc Hán Việt [online].
2
Nguyễn Phan Cảnh: Základy vietnamštiny, s. 284–291.
3
Slavická, Bình: Praktická fonetika vietnamštiny.
2
výrazy pak vyjadřují četnost či dlouhé trvání (např. người – člověk > người người – každý
člověk; đâu – kde > đâu đâu – všude; ngày – den > ngày ngày – dennodenně, đời – život >
đời đời – po generace,…).4 U některých autorů narazíme na mnohem širší vymezení této
kategorie, do níž bude spadat kromě jiného většina výrazů, jež níže označím za slova plně
reduplikovaná (từ láy toàn bộ / từ láy hoàn toàn), tedy např. đẹp – hezký > đèm đẹp –
(docela) hezký; sạch – čistý > sạch sành sanh – dočista; přičemž jiné výrazy odvozené od
stejných základových slov (từ gốc) odlišným způsobem již řadí mezi reduplikovaná slova,
např. đẹp đễ – krásný; sạch sẽ – (velmi) čistý.5 U jiných lingvistů se tyto kategorie mohou
překrývat či nemusejí být vůbec rozlišovány.6 V této práci vycházím z nejužší definice
reduplikované formy slov, již jsem uvedl výše, neboť z hlediska sémantického a v menší míře
též fonetického se jedná o odlišný způsob slovotvorby.
2. Reduplikace v jiných jazycích a sinovietnamismy
Fenomén reduplikace, a především pak slova, jež níže označím za „částečně reduplikovaná“,
jsou charakteristickým rysem vietnamštiny, avšak reduplikace velkou měrou využívají i jiné
jazyky Jihovýchodní Asie a řidčeji též mnohé další světové jazyky. Také v češtině se s tímto
jevem setkáváme, byť jen u poněkud obskurního výraziva jako „hogo fogo“, „láry fáry“,
„hopsa hejsa“, „bim bam bim“, „ťuk ťuk“, „pá pá“…
Plná i částečná reduplikace se odedávna výrazně uplatňuje též v čínštině, což nezůstalo
bez odezvy ani ve vietnamštině, jež je čínštinou ovlivňována přinejmenším od doby invaze
generála Zhao Tua na území protovietnamského státního útvaru Âu Lạc roku 207 př. Kr.
Částečná reduplikace v čínštině představovala pravděpodobně první široce rozšířený způsob
slovotvorby v rámci povlovného přechodu od užívání jednoslabičných slov ke slovům
dvojslabičným. Tato slova vznikala podle principů podobných těm, jež známe z vietnamštiny
a jež nastíním v následující části své práce. Proces výše zmíněných změn v čínském lexiku
započal nejspíš za vlády dynastie Západní Zhou, někdy v období 1000–700 př. Kr., a byl buď
důsledkem, nebo příčinou fonologických změn, jimiž tehdy čínština procházela – tedy buď
4
Diệp Quang Ban – Hoàng Văn Thung: Ngữ pháp tiếng Việt: tập một, s. 19.
5
Hữu Quỳnh: Ngữ pháp tiếng Việt hiện đại, s. 125.
6
Např. Nguyễn Đình Hoà: Vietnamese, s. 44–57.
3
v důsledku zániku některých hlásek, a tedy nárůstu míry homofonie vyvstala potřeba vzniku
dvojslabičných slov, nebo naopak jejich užívání umožnilo zjednodušení fonologického
systému.7 Kdy a za jakých okolností k tomuto procesu došlo ve vietnamštině, vzhledem
k neexistenci písemných pramenů, respektive mnohem pozdějšímu zavedení písma, není
možno s takovouto přesností určit.
Některá z čínských reduplikovaných slov postupem času přešla i do vietnamštiny.
Setkáme se s údajem, že těchto slov existuje asi pět nebo šest desítek 8, nicméně určit jejich
byť jen přibližný počet se jeví jako problematické, neboť zůstává sporné, které výrazy do této
kategorie vůbec řadit. Někteří autoři sem kladou slova, jež ve vietnamské výslovnosti
fonologicky vykazují charakteristiky reduplikovaných slov, avšak etymologicky nikoli. Podle
jiných bychom výrazy, jež prošly reduplikací již v čínštině, mezi vietnamská reduplikovaná
slova řadit vůbec neměli.9 Navíc se objevují i taková slova, jejichž základovou část (phần
gốc) tvoří morfém čínského původu a reduplikovanou část (phần láy) morfém čistě
vietnamský, který však vznikl jako součást daného slova a nemůže stát samostatně. Příkladem
slova, jež vzniklo v čínštině reduplikací a bylo přejato do vietnamštiny, budiž liên miên,
„neutuchající“. Jeho čínský etymon 連綿 lián mián se stejným významem se skládá ze
základové části 連 lián znamenající „připojit“, „následující“ nebo „včetně“, zatímco původní
význam reduplikované části 綿 mián je „bavlna“ či „hebký“. Je tedy patrné, že druhá slabika
byla k původně monosylabickému 連 lián přiřazena jedině na základě fonetické podobnosti.
Naproti tomu slovo đáo để, „extrémní“, ač zjevně nevzniklo reduplikací, nýbrž složením
(ghép)10 dvou plnovýznamových slov, bývá někdy též řazeno mezi slova reduplikovaná.11
Jeho čínský předobraz 到底 dàodǐ sestává z morfémů 到 dào, znamenajícího „dorazit“,
„jít/jet (někam)“, a 底 dǐ, s primárním významem „dno“.12
Kromě toho existují slova, jejichž základ tvoří sinovietnamská slabika a
reduplikovanou část slabika vietnamského původu. Například základem slova bạc bẽo,
7
Packard, Jerome L.: Introduction, Trends in linguistics: studies and monographs, vol. 123. s. 6–7.
8
Hữu Quỳnh: op. cit., s. 32.
9
Sluka, Lukáš: Sinovietnamská slabika a sinovietnamské slovo ve vietnamštině. [online]. s. 7.
10
Někteří autoři nicméně považují také reduplikovaná slova za slova složená (từ ghép) a nazývají je từ ghép láy,
viz např. Hữu Quỳnh: op. cit., s. 16.
11
Viz Hoàng Văn Hành et al.: Từ điển từ láy tiếng Việt, s. 80.
12
Přestože stejně Hoài Việt: op. cit. vysvětluje etymologii tohoto výrazu stejně, řadí jej mezi reduplikovaná
slova.
4
„nevděčný“, je morfém bạc, vycházející z čínského výrazu 薄 bó s významem „slabý“ či
„nevlídný“.13 Vietnamština může ve významu „nevlídný“ využít i samotné slabiky bạc,
nicméně ve své reduplikované podobě je toto slovo pro většinu Vietnamců srozumitelnější a
jeho význam je jednoznačnější, neboť jiné slovo s výslovností bạc, tentokrát však
vietnamského původu, je označením pro „stříbro“. Obecně bývá sémantická jednoznačnost
reduplikovaných slov častým důvodem jejich užití na úkor slov jednoslabičných, byť se
významově neliší.
3. Rozdělení dle míry reduplikace14
3.1 Slova v reduplikované formě (dạng láy cửa từ / dạng lặp của từ)
Všechny slabiky v rámci daného výrazu jsou vyslovovány stejně, a to včetně akcentu. Jde o
vyjádření plurality. Tato slova či slovní spojení nerozdělujeme na základovou a
reduplikovanou část. Např. tối – večer > tối tối – večer co večer.
3.2 Reduplikovaná slova (từ láy)
Každé z těchto slov lze teoreticky rozdělit na základovou a reduplikovanou část, přičemž část
reduplikovaná je po zvukové stránce více či méně pozměněným odrazem části základové.
V některých případech význam základové slabiky dnes již není znám či nikdy žádný neměla.
V takovém případě základovou slabiku určíme posouzením umístění slovního přízvuku či
díky znalosti vzorců, podle nichž dochází k reduplikaci základových slov. Např. ba > ba ba –
sladkovodní želva; đủng > đủng đỉnh – poklidně.
3.2.1 Plně reduplikovaná slova (từ láy toàn bộ / từ láy hoàn toàn)
Navzdory názvu této skupiny slov se jejich jednotlivé slabiky nevyslovují stejně – rozdíl
spočívá v přízvuku, tónu či koncové souhlásce.
a) Rozdíl v přízvuku (důrazu a délce):
Přízvučnou slabikou je základová část, nepřízvučnou část reduplikovaná. Jedná se vesměs o
dvojslabičná slova s přízvukem na druhé slabice. Většinou jde o slabiky vyslovované
13
Hoài Việt: op. cit.
14
Členění dle Diệp Quang Ban – Hoàng Văn Thung: op. cit., s. 51–64.
5
v rovném tónu (thanh bằng), tedy v tónech ngang nebo huyền. Např. xa – vzdálený > xa xa –
(trochu) vzdálený; xanh – modrý/zelený > xanh xanh – namodralý/nazelenalý.
b) Rozdíl v přízvuku a tónu:
U dvojslabičných slov k této změně ve výslovnosti reduplikované slabiky dochází v případě,
že druhým morfémem (a v tomto případě zároveň základovou částí) je slabika vyslovovaná
v lomeném tónu (thanh trắc), tedy v tónu hỏi, ngã, sắc nebo nặng. Aby se první, nepřízvučná
slabika snadno vyslovovala, nese vždy rovný tón, nicméně spadající pod stejný tónový registr
(âm vực) jako tón druhé slabiky. Do vysokého registru náležejí tóny ngang, hỏi a sắc, do
vysokého pak tóny huyền, ngã a nặng. Např. đỏ – červený > đo đỏ – načervenalý; lạnh –
studený > lành lạnh – trochu studený. Vyskytují se však i slova, jež se těmto prosodickým
pravidlům vymykají, a navíc u nich nemusí platit, že druhá slabika je základovou částí. To me
být způsobeno tím, že se jedná o zkrácenou podobu dnes již neužívaných trojslabičných slov.
Např. tí – trocha > tí tì tị > tí tị – trošička.15
Dochází-li k tónové změně u trojslabičných slov, pak, nezávisle na tom, která slabika
je základovou částí, vyslovujeme prostřední slabiku vždy v rovném tónu a zbylé dvě slabiky
se od sebe navzájem vždy liší buď tónovým registrem, nebo zařazením mezi rovné či lomené
tóny. Např. con – malý/mladý > cỏn còn con – maličký/mladičký.
Ke změně tónového registru dochází i u slov čtyřslabičných. Např. bồi hồi – pohnutě
(vzpomínat apod.) > bổi hổi bồi hồi – (velmi) pohnutě.16
c) Rozdíl v přízvuku, tónu a koncové souhlásce:
Opět z důvodu usnadnění výslovnosti se u nepřízvučných slabik může měnit koncová
samohláska. Děje se tak u většiny reduplikovaných slabik odvozených od základových částí
končících na souhlásku -k, -p nebo -t podle daných pravidel: -k (resp. -c či -ch) se mění v -ng,
případně ve variantní -nh, -p se mění v -m, a -t se mění v -n. Např. mát – chladný > man mát –
trochu chladný; nhức – bolet > nhưng nhức > pobolívat.
3.2.2 Částečně reduplikovaná slova (từ láy bộ phận)
Pozice základové části v rámci slova zde není jednotná, avšak v mnoha případech ji lze
odvodit (pomineme-li sémantickou stránku) na základě znalosti reduplikačních vzorců.
15
Diệp Quang Ban – Hoàng Văn Thung: op. cit., s. 58.
16
V tomto případě, stejně jako u mnohých dalších víceslabičných slov, dochází k reduplikaci již
reduplikovaného slova.
6
Narazíme však i na slova, jež se ze známých vzorců vymykají. V naprosté většině případů si
budou slabiky odpovídat tónovým registrem.
a) Změna počáteční souhlásky:
Dochází zde k reduplikaci slabičného základu17 (vần; odtud vietnamský název této skupiny từ
láy vần) a změně iniciály. Vzácně se však vyskytují též výjimky, kdy při reduplikaci vzniká či
zaniká pretonála, např. quẩn – točit se / chodit dokola > lẩn quẩn – bezvýsledně chodit
dokola. Velmi často se v těchto slovech, ať už v základové, či reduplikované části, vyskytuje
iniciála l-, základová část stojí nejčastěji vpředu, tón bývá velmi často v obou slabikách
stejný. Např. khéo – šikovný > khéo léo – šikovný.
b) Změna slabičného základu:
U těchto slov dochází k reduplikaci souhlásky (phụ âm; odtud vietnamský název této skupiny
từ láy âm) stojící na počátku slabiky. Velkou měrou jsou zde zastoupena slova, u nichž
dochází pouze ke změně tonály, přičemž však tón zůstává stejný. To se týká zejména slabik
otevřených (mở), tedy nemajících finálu, a zavřených (đóng/khép), tedy zakončených na
závěrové, neznělé souhlásky. Např. lê – šourat se, plazit se > lê la – batolit se / přicházet bez
příčiny. Vyskytují se však i různé další vzorce reduplikace. Např.: reduplikovaná slabika stojí
na druhém místě v rámci dvojslabičného slova a jejím základem (tj. vần) je -a. Do této
skupiny bychom vedle posledního příkladu mohli zařadit následující výraz: xấu –
ošklivý/špatný > xấu xa – ošklivý/špatný.
17
V souladu s Slavická, Bình: op. cit. s. 41–43 považuji za slabičný základ poslední tři ze čtyř fonetických
jednotek vietnamské slabiky, tedy pretonálu, tonálu a finálu.
7
Použité zdroje
Diệp Quang Ban – Hoàng Văn Thung. Ngữ pháp tiếng Việt: tập một [Gramatika vietnamštiny: první díl]. 3.
vydání.[Hà Nội]: Giáo dục, 1999. 164 s.
Hoài Việt. Từ láy gốc Hán Việt [Reduplikovaná slova se sinovietnamským základem]. [online]. [cit. 12. května
2013]. <http://tieulun.hopto.org/download.php?file=TuLayGocHanViet>
Hoàng Văn Hành et al. Từ điển từ láy tiếng Việt [Slovník vietnamských reduplikovaných slov]. 3. vydání. Thành
phố Hồ Chí Minh: Văn hóa Sài Gòn, 2006. 432 s.
Hữu Quỳnh. Ngữ pháp tiếng Việt hiện đại [Gramatika moderní vietnamštiny]. Hà Nội: Giáo dục, 1980. 180 s.
Nguyễn Đình Hoà. Vietnamese. Amsterdam: John Benjamin, 1997. 290 s.
Nguyễn Phan Cảnh. Základy vietnamštiny. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1984. 410 s.
Packard, Jerome L. Introduction. Trends in linguistics: studies and monographs, 2000, vol. 123. s. 1–35.
Slavická, Bình. Praktická fonetika vietnamštiny. Praha: Karolinum, 2008. 226 s.
Sluka, Lukáš. Sinovietnamská slabika a sinovietnamské slovo ve vietnamštině. [online]. 22 s. [cit. 12. května
2013]. <http://www.klubhanoi.cz/pdf/slsinoviet.pdf>
8

Podobné dokumenty

K problematice současného úzu

K problematice současného úzu slabičnou délku, ale ne slabičnou intonaci. Počáteční přízvuk označuje hranice slova. Polské a slezské české dialekty ztratily samohláskové délkové rozdíly a v důsledku toho mají všeobecně poněkud ...

Více

Česko-vietnamský zpravodaj Thông tin Séc-Việt

Česko-vietnamský zpravodaj Thông tin Séc-Việt důvodů chtějí a potřebují zabezpečit případné poskytnutí a úhradu zdravotní péče, které se jim dostalo v našich zdravotnických zařízeních. Řešením může být sjednání soukromého zdravotního pojištění...

Více

JAPONŠTINA日本語

JAPONŠTINA日本語 Genealogická klasifikace: japonština je součástí tzv. japonické jazykové skupiny. Její ostatní členy bývají však často považovány za pouhé dialekty. Japonština je tak obvykle klasifikována jako jaz...

Více

duben - NaPlachetnici.cz

duben - NaPlachetnici.cz letošního roku, náklady dosáhnou výše cca 27 a půl milionu korun. V  rámci Malenovic pokračuje i třetí etapa regenerace sídliště. Dokončena má být v červnu, náklady dosáhnou výše asi devět milionů ...

Více

Strategie komunitně vedeného místního rozvoje Místní akční skupiny

Strategie komunitně vedeného místního rozvoje Místní akční skupiny 2.16.5 Analýza potřeb z hlediska dopravy a dopravní obsluţnosti ........................................................................ 71 2.17 Ekonomika..............................................

Více

Nguyễn Trãi

Nguyễn Trãi S ohledem na O’Harrowův překlad a stylistickou stránku věci volím slovo „porážka“. Překlad Vasiljevův, „Velké prohlášení po vítězství nad Mingy“, a obdobný překlad Müllerové, „Velké prohlášení o ví...

Více

Příběh Kiều, styčný bod lidové a učenecké tradice

Příběh Kiều, styčný bod lidové a učenecké tradice Odtud tedy pocházejí tři z postav Nguyễn Duovy básně. Từ Hảie a Hồ Tôn Hiếna můžeme s jistotou označit za historické osobnosti a je pravděpodobné, že i sama Thuý Kiều kdysi dlela ve fyzickém těle, ...

Více