číslo 1

Úvodník
Milí spolužáci!
Je zde opět nový školní rok a také první číslo našeho školního časopisu
Mates. Obdrželi jsme tento měsíc mnoho příspěvků a touto cestou za ně vřele děkujeme.
Chtěla bych Vás také vyzvat k další tvorbě. Pokud máte jakékoli nápady nebo přání neváhejte a obraťte se na nás. Své příspěvky odevzdávejte bohemistům nebo polonistům. Rádi bychom také zveřejnili i cizojazyčné články
např. anglické, německé či ruské. Za veškerou pomoc při tvoření časopisu
srdečně DĚKUJEME!
Časopis bude vycházet nejen v tištěné podobě, ale také v elektronické
na webových stránkách: www.obaka-cestesin.cz. Aktuálně se můžete seznámit s jeho obsahem na panelu v druhém patře školy. Pro zájemce můžeme zařídit dotisk za symbolickou částku.
Melancholické počasí dopadá nejspíš na každého z nás, a proto doufám,
že toto číslo Vám toto roční období alespoň trochu zpříjemní.
Přeji příjemné „počteníčko“ a těším se na veškeré ohlasy!
Za radu časopisu Mates Agnieszka Bittnerová
Na tvorbě časopisu se podíleli:
Agnieszka Bittnerová, 3.C
Jan Kroczek, 3.C
Magdalena Grzegorzová, 3.C
Rada časopisu Mates
Krystyna Pawerová, 3.C
Mariusz Czader, 3.C
Katarzyna Gattnar, 4.P
Katarzyna Czerná, 4.P
Hana Siwková
Jana Cyrkuliková, 2.A
Olga Konečná, 2.A
~1~
Ekonomika & podnikání
ë Recesi české ekonomiky v letošním třetím čtvrtletí prohloubila
podle ekonomů především klesající spotřeba domácností. České hospodářství je v horší situaci, než předpokládali politici, a také je na tom
méně příznivě než ekonomika hlavního obchodního partnera ČR, Ně-
mecka, upozornili analytici. Propad české ekonomiky byl výrazně větší,
než očekávali. Hrubý domácí produkt ve třetím čtvrtletí podle dnešních
předběžných údajů Českého statistického úřadu ve srovnání s předchozím čtvrtletím klesl o 0,3 procenta a meziročně se snížil o 1,5 procenta.
"Prohlubování poklesu je relativně rychlé a pokračuje s šokující pravidelností. Mezikvartální poklesy trvají už čtyři čtvrtletí, takže o slabou
epizodu technické recese určitě nejde," uvedl ČSÚ.
ë Francie se zlobí, že ji britský časopis (The Economist) na-
zval hrozbou pro eurozónu. Časopis varuje, že finanční trhy by se
mohly obrátit proti Francii, což může znamenat hrozbu pro budoucnost
eurozóny. Řada ekonomů je skeptických, zda socialistická vláda prezidenta Hollandea dokáže do příštího roku snížit deficit veřejných rozpočtů
na tři procenta HDP, jak slíbila. Pokud by to nedokázala, může upadnout
v nemilost finančních trhů, které by ji znovu vytrestaly tím, že budou
prodávat francouzské dluhopisy. Tím by se Francii zvýšily náklady na
obsluhu dluhu.
ë Smartbanking aneb Banka v mobilu. V Česku smartbanking používá už téměř 200 tisíc lidí. Mezi uživatelsky nejpohodlnější bankovní
aplikace patří Era smartbanking, který klientům nabízí možnost zkontrolovat stav bankovního účtu, podívat se do výpisů nebo provést bezhotovostní platbu. Neklientům umožňuje zjistit, kde se v okolí nachází nejbližší
bankomat
nebo
využít
měnovou
kalkulačku.
~2~
Sport
Co je nového ve sportu?
Tenis
Dnes začíná finále Davis cupu mezi Českou republikou a Španělskem.
Je to pro český tenis veliký svátek. Davis cup vyhrála
naše reprezentace naposledy
před 32 lety, tedy v roce 1980
ještě
za
Československa.
Finále zahájí Radek Štěpánek
s Davidem Ferrerem, favoritem
v tomto zápase je španělský
tenista, který je 5. nejlepším
tenistou
na
světě.
Druhou dvouhru obstará český favorit Tomáš Berdych proti Nicolasovi Almagrovi. Na sobotní čtyřhru je nominováno
duo Rosol/Minář. V neděli se odehrají ještě dvě poslední dvouhry. V této
chvíli
těžko
říct,
kdo
se
s kým
utká.
Souboj
o
slavnou
salátovou
mísu
bude
velmi
vyrovnaný.
Španělský trenér Alex Corretja dokonce označil naši reprezentaci za favority.
Podle mého názoru je to velmi odvážný výrok. Španělé vyhráli Davis cup třikrát za poslední 4 roky. Mají v týmu Ferrera, jenž je
žebříčkově dokonce lepší než náš Berdych.
Almagra, ten je před Radkem o 26 příček
výš. Je pravda, že jsou Španělé bez Rafy Nadala, který by vlastně znamenal téměř jisté
dva body. Přesto mají velmi kvalitní tým,
který doplňuje dvojice Granollers a Mark
Lopez, vítězové turnaje mistrů ve čtyřhře.
Tyto tři následující dny budou vyvrcholením
krásného
roku
českého
tenisu.Napodobí naši tenisté triumf ve žen Fed
cupu? Pomáhat jim v tom bude beznadějně
vyprodaná O2 aréna. Tak držme palce.
~3~
Sport
Hokej
Třinečtí hokejoví fanoušci měli minulý týden jedinečnou možnost.
Z důvodu výluky v NHL se v Třinci
odehrál dlouho očekávaný zápas proti
Kladnu. Fanoušci měli příležitost vidět
v akci elitní formaci Jágr-PlekanecTlustý. Byl to velmi vypjatý zápas plný
emocí. Podívanou jako z říše snů viděla
vyprodaná WERK aréna.
Začátek zápasu byl velmi rychlý,
bylo zřejmé, jak posily z NHL zrychlují
styl hry svým skvělým bruslařským
uměním. První trefu zápasu vstřelil
skvěle hrající Jaromír Jágr, po obdivuhodné akci, kdy se prokličkoval mezi
třemi třineckými hráči, zavěsil pod víko.
Nápor kladenských hráčů ale dlouho nevydržel, ještě v první třetině otočili.
Oceláři stav zápasu na 2:1 po gólu Martina Růžičky a Davida Květoně.
Po druhé třetině vedli Oceláři již 4:1, prosadil se Václav Varaďa a opět David
Květoň. Už to vypadalo, že je rozhodnuto. Kladno svoje zbraně nemělo
v úmyslu složit.
Dvěma
brankami
za
dvě minuty se
předvedl
Michal Dragoun a
na vyrovnávací
gól
Kladnu
zbývalo
ještě
15 minut hracího času. Při
straně domácích stálo ale
veliké
štěstí.
Závěrečný nápor strašidelné
sestavy kladenských po odvolání brankáře, kdy trenér Rytířů poslal na led
skutečně to nejlepší co má, Třinec výsledek ubránil a zvítězil 4:3.
(Jan Kroczek)
~4~
Interview
Rodilá mluvčí v hodinách německého jazyka
V rámci projektu PASCH od letošního školního roku výuku němčiny opět
podporuje rodilá mluvčí. Jako dobrovolnice z organizace Kulturweit, kterou podporuje UNESCO, zavítala do naší školy Isabel
Böhne.
Spolupracuje s vyučujícími němčiny v hodinách, věnuje se našim žákům
také individuálně a podílí s nimi na projektech v německém jazyku.
V rámci skupinového projektu:“Lernen wir uns kennen!“ vzniklo i následující interview, kterým bychom chtěli
všem naši lektorku blíže představit a charakterizovat.
Co tě vedlo k rozhodnutí stát se
„dobrovolnicí“?
V průběhu posledního ročníku studia
na gymnáziu jsem si položila otázky: Maturita, a co potom? Studovat, ale co?
- Okay, a hned jsem si uvědomila, že chci vlastně nejdříve poznat trochu
svět, seznámit se s novými lidmi, nějakým novým jazykem! Prostřednictvím německé organizace Kulturweit, jejíž hlavním těžištěm
práce je oblast vzdělávání, jsem dostala příležitost stát se dobrovolnicí a působit nějaké škole
v
zahraničí.
Vzhledem k tomu,
že ráda komunikuji s lidmi, došla
jsem k závěru, že
v této chvíli je takové
rozhodnutí
správné,
protože
mohu své zájmy a
znalosti uplatnit a
být užitečná.
~5~
Interview
A jak došlo, k tomu ... že zrovna u nás?
Přemýšlela jsem o tom, že ačkoliv Česká republika s Německem sousedí, tak vlastně nic nevím ani o vaší zemi, ani o české kultuře.
No, a nemohla se mi naskytnout lepší možnost, než tady delší čas žít, a
poté si vytvořit svůj vlastní názor.
Navštívila jsi už dříve ČR? A která místa jsi viděla?
Byla jsem jednou v Praze: okouzlující město, jehož romantickou atmosféru vytváří jedinečná a neopakovatelná architektura.
Nebyla jsi šokována naším průmyslovým regionem? A která místa jsi už
navštívila u nás?
Sama pocházím z města, které žilo dlouhou dobu z těžby uhlí, a proto
mi byl váš region hned sympatický
Více mě však fascinuje, že jakkoli „odstrašujícím“ dojmem může na první pohled každé město působit, v konečném důsledku pak i v každém malém
městečku najdeme nějaké místo, památku aj., díky kterým získává svůj nezaměnitelný šarm.
Navštívila jsem Karvinou a okolí, Třinec, Cieszyn, Opavu, Ostravu, Olomouc a Kraków.
A jaké další cestovatelské zážitky bys chtěla u nás realizovat?
Vlastně jsem
se chtěla vykoupat v Olze, ale od
toho mě odradili!
Chtěla bych
chodit na hory a
v zimě lyžovat, a
také ještě navštívit Plzeň, Žilinu,
popř. Bratislavu.
S kým trávíš u
nás víkendy a
volný čas? Nenudíš se?
Mám tady v
Opavě přítelkyni,
jmenuje se Sophie a také pracuje na jedné škole jako dobrovolnice. Většinou
navštěvujeme o víkendech nová města, která jsme ještě nepoznaly, prohlížíme si je, vypijeme si kafé a povídáme si o uplynulém týdnu... Prozatím si to
užíváme i počasí nám přálo!
~6~
Interview
Jak bys mohla charakterizovat sama sebe?
…jako kombinaci zdravé míry laskavosti, potřeštěnosti a bezprostřednosti!
Jmenuj svoje 2 kladné vlastnosti!
Svědomitost a schopnost odpouštět.
Jmenuj 2 záporné vlastnosti!
Mám sklony k občasnému perfekcionismu a někdy jsem vztahovačná.
Kterému typu nejvíce odpovídáš? Jsi více flegmatik – melancholik –
sangvinik nebo cholerik?
Nejspíš sangvinik. Ovšem určit typ lidského charakteru je mnohem náročnější záležitost.
Prozraď nám své 3 životní priority?
Zdraví, poctivost, potom ještě: doufat a nikdy se nevzdávat!
Tvůj první dojem z města Český Těšín?
…hodně vývěsek, které jsem neuměla přečíst!
Zkus dokončit větu: Mám ráda…
dobré jídlo!
Nenávidím… nepoctivost!
A teď už jen krátce!
Tvůj největší sen?
Vysněná cesta?
Oblíbená - květina?
- kniha?
- film?
- barva?
- zvíře?
…vidět polární záři
… Tierra del Fuego
… jiřiny
… Michael Ende, „Momo“
... Forrest Gump, Breakfast at Tiffany´s, Fight Club
… zelená
… pes
Děkujeme za rozhovor!
/připravila Mgr. Lenka Schajerová/
~7~
Studentská recese
Spacerem po parku
Pamiętam,
była
jesień.
Zwykła jesień, wczesny ranek, w
parku jeszcze mrok. Lecz i tutaj, w
tych
alejkach,
mój
wzrok
magicznego znalazł coś ...
Niby
szare
miejsce.
Zapomniane,
smutne
ciche.
Jednak pod powierchnią ukrywa
się wiele. Drzewa, wysokie i smukłe
olbrzymy, od wieków strzegą tej
zaczarowanej krainy. Ale nawet
one, w całym swym majestacie, nie
uniknęły
próżności.
W
tafli
pobliskiego potoku przeglądają swe
barwne kreacje, mieniące się
odcieniami
brązu,
żółci
i
pomarańczy. Poruszają gałęziami,
prostują ogromne „cielska”, aby
przypodobać się spacerującym.
Poranna mgiełka zaściera
widok
woalem
tajemniczości,
mistyki. Wystarczy niewiele, a już
w wyobraźni słychać tętent kopyt, szepty spiskowców, szelest kroków. A to
tylko małe wiewióreczki w poszukiwaniu orzechów. Trzeba się spieszyć, aby
zdążyć przed zimą!
Słońce sięga zenitu. Promienie padają do stóp. A pod nogami rwący
prąd liści. Po skończonym wieczorku drzewa odkładają swe toalety,
przygotowując się do snu. Jak dobrze brodzić nogami w tej barwnej rzece,
słuchać jej szelestu, zamknąć oczy, rozmarzyć się.
W powietrzu odczuwam wilgoć. Panuje atmosfera przemijania. Z
drzewa spadł następny liść. Wpadł prosto do potoku i popłynął w nieznanym
mi kierunku. Pozdrów ode mnie dalekie kraje!
Pamiętam, była jesień. Wczesny ranek, szwendałam się alejami
parkowymi. Zwykła jesień. A może nie znowu taka zwykła?
Katarzyna Czerná (4.P)
~8~
Studentská recese
Autocharakterystyka
Zaskakujące stwierdzenie
publicznośći,
Czy jest w tej twarzy choć trochę
wrażlowości?
Oczy? W mrocznym błękicie,
Jak zawsze o codziennym świcie.
Fascynujące zaskoczenie?
Być może pojawią się nieliczne
płomienie.
Usta?Czy są ważne?
Zostawiam
każdemu
własną
wyobraźnie.
Włosy? No coż,
brązowe
kosmyki, loki,
jak wam
wygodnie,
Byle to wszystko przedstawić
modnie.
Samoocena zbyt przykra jest,
Naprawdę trzeba zrobić taki gest?
Niefortunna dedykacja dla własnej
osoby?
Ciekawe. Czy mogę poprosić o
jakieś sposoby?
Czy tu można polemizowac o
skromności?
Mowił tu ktoś o wyobraźni i jej
wolności?
Przychodzi mi na myśl szczerość.
Przynajmniej wygląda tak jak
codzienność.
Chociaż. Proszę, proszę.
Czy to strach?
Czy znów chowam głowę w piach?
Może tak, a może nie?
Może to gra, a może złudzenie?
Przeobrażenie świadomej
moralności?
Tak, czasem mam takie skłonności.
Nie, nie jestem ofiarą losu,
ciagle słucham swojego głosu.
Zastanawia mnie tylko jedno.
Czy to sztuka, czy to kicz?
Będą owacje, czy znów bicz?
I czy to ja?
Czy tylko ktoś, kto mnie
dobrze zna?
Anonim
Jak mogliście?
„Dokąd prowadzi moja droga?”
- Dzieciom nie przystoi się
odzywać.
Nawet jeśli wiedzą, to ich trwoga
nie pozwala im się wyrywać...
bo jak by mogły?
...wyrywać się do odpowiedzi,
że znają tablicę Mendelejewa,
że "Cu" należy do miedzi...
nie wiedząc, jak włazić na drzewa.
bo skąd by mogły?
Nie umieją ugotować zupy,
nie umieją gwoździa wbić,
za to przywykły oglądać trupy
i dla hecy wódkę pić.
A ja pytam, czego od nas chciecie?
Jak, do cholery, mamy się znać?
Ciągle nas tylko kształtujecie
a my umiemy tylko się bać.
Musieliśmy wydorośleć tak z dnia
na dzień,
widząc ten zwariowany świat.
A teraz mamy opuścić cień,
mając po kilkanaście lat.
Tacy duzi, a jednak zagubieni.
Tacy mądrzy - tylko teoretycznie.
Choć dla mnie już to nic nie
zmieni,
mówię:
nie, wołam!
"Dzieci, wyrwijcie się, krzyczcie!
Bo ja mam lecieć do swoich snów,
których nie zdążyłam jako dziecko
wyśnić.
Wiecie, już nawet brak mi słów.
Pójdę i wezmę prysznic.
Katarzyna Gattnar (4.P)
~9~
Studentská recese
Havel neměl rád ty, kteří rezignovali, ale někdo nemá
na výběr
Zeptat se někoho jak si pánuje svůj život je stejně bláhová otázka jako
zeptat se meteorologů na počasí příštího měsíce. Existuje sice dlouhodobá
předpověď, ale ta je většinou hodně vzdálená od reality.
Myslím, že je to dobře, člověk, který s ničím nikdy úplně nepočítá, není
nikdy zklamaný. Navíc je to dobře,
já jsem kupříkladu člověk spontánní, myslím, že za většinu pozitivních věcí vděčím náhodě, jestli
něco takového existuje. Můj
hlavní problém je asi ten, že
mám strach z rozhodnutí, děláme je totiž navždy, nikdy je nevrátíme zpět, mí rodiče a prarodiče se mi za to smějí, tvrdí, že
dnes se máme božsky, a nechápou mé morální dilema, máme
prý vše, o čem oni ani nesnili.
Otázkou však zůstává, zdali se oni neměli lépe. Na tuto otázku mi
všichni odpověděli, že oni by neměnili, že každá doba má cosi do sebe.
Myslím si, že jejich život byl o dost jednodušší, měli totiž jistotu. Ach
ano, jistotu… Oni věděli, že po studiu najdou práci se stálým platem, byt a
s trochou štěstí si vystojí i nějaký výlet, třeba do NDR. I když nemohli cestovat do zahraničí, telefonovat si mobily a nakupovat vše, na co jen dostali
chuť. Když se nad tím zamyslím, tak opravdu na tom nejsme lépe.
Uplatnění po studiu nejspíš nenajdu, telefonovat neomezeně také nebudu a do zahraničí se taky dostanu jen na omezená místa, protože prostě na
to nebudu mít peníze.
Sociální jistotu v naší zemi opravdu nenajdu, práci mi nezajistí, naopak
zavedou školné, zvýší daně a zpoplatní další zdravotnické služby. Pochopte,
že si touto vizí státu si svou budoucnost opravdu plánovat nechci. Někdy je
asi třeba spoléhat na zázraky a náhody.
Nevidím zemi zaslíbenou, vezmu nohy na ramena
Nevidím tu krásnou zemi zaslíbenou, medem oplývající, nebo tu krásu,
kterou viděl Mácha ve svém Máji. Tato léta jsou již asi nevratně pryč. Proto si
myslím, že jestli se mi někdy naskytne možnost tak budu brát nohy na ramena, hned jak to půjde.
~ 10 ~
Studentská recese
Nechci být pokládaná za nihilistku, ale máme ještě nějakou pozitivní
budoucnost? Jako národ? Jsem přesně ten člověk, jehož pan Havel odsuzoval ve svých dopisech, jsem pasivní, rezignující, je nejspíš smutné, že to
takhle beru, ale žiji jen jednou, chci svůj život prožít šťastně. Nejradši bych
utekla, někam hodně daleko.
Nejde jen o mé špatné zázemí a vize, ale jde hlavně o přístup lidí. Mám
již dost přátel v zahraničí, kteří byli zděšení ze zdejších poměrů. Lidé zde na
sebe nejsou milí a přívětiví, ba naopak zlí nevrlí. Ve škole nám tvrdí, že špatná nálada v České republice trvá již od dob bitvy na Bílé hoře. Docela bych
tomu i věřila.
Pokud se mi tedy naskytne někdy možnost, tak budu utíkat minimálně
tak daleko, až narazím na místo, kde se lidé budou tvářit mile, kde se lidé
budou tvářit mile, pokladní mi s úsměvem poděkuje za nákup a já odejdu
s lepší náladou. Bude mi jedno, že to nemyslí upřímně, pro můj vnitřní pocit
to postačí… Budoucnost chci prožít šťastně, ostatní věci jsou jen banality.
Hana Siwková
V zoo zemřela stará gorila. Mladý náhradník měl dorazit do zahrady až
za měsíc, vedení proto zaměstnalo na tu dobu pracovníka, jehož úkolem bylo sedět v převleku za velkou opici, brát banány, vískat se v
chlupech a lísat se k návštěvníkům. Jednoho dne při houpání na větvi
z ní spadl, přeletěl mříž a dopadl do lvího výběhu.
„Pomoc, pomoc, lev!” začal řvát ze všech sil.
Lev se na něho polekaně podíval: „Buď tiše, nebo nás vyhodí z práce
oba!”
„Ale já nebyl až tak ožralý!”
„Ne? Hodil jsi s mým křečkem o zem a řval: ‚Pikaču, volím si tebe!’ Potom jsi hodinu křičel ve skříni, že vchod do Narnie nefunguje a když
jsi vylezl, řval jsi na moje auto: ‚Optime, já dobře vím, že jsi to ty,
TRANSFORMUJ se!’ Zbytek noci jsi vypouštěl bazén s tím, že hledáš
Nema, a když ses vracel domů, skočil jsi po bezdomovci a nadšeně křičel: ‚Brumbále, ty žiješ!’”
O Vánocích říká maminka Pepíčkovi: "Pepíčku, zapal vánoční stromeček."
Za chvíli přijde Pepíček a říká: "a svíčky taky?"
~ 11 ~
Studentská recese
Virtuální život - neohrožuje ten skutečný?
Je člověk bez Facebooku ještě vůbec člověkem?
Já sama jsem se Facebook pokoušela několikrát zrušit, vždy jsem ho
však nakonec obnovila. Proč? Upřímně, neuznávám lidi na Facebooku, jež si
každý týden aktualizují svůj profil
nebo dávají dennodenně příspěvky, co ten den dělali nebo snad
jedli, s kým byli na párty nebo
tam řeší své osobní problémy.
Ano, mám Facebook, ale to
jen ze 2 důvodů. Prvním je, že se
tam mohu zadarmo přes chat domluvit s přáteli, kdy se s nimi chci sejít nebo si s nimi popovídat. Druhým
důvodem je, že je zde založena skupina naší třídy, kde se dozvím všechny
potřebné informace, když ve škole chybím. Netvrdím, že je Facebook vyloženě
zlo, ale téměř všichni máme na Facebooku 200, 300 nebo dokonce 1000 přátel. Těch, se kterými se bavíme, stýkáme se, trávíme s nimi čas je něco kolem
50. Máme jich tolik, protože to prostě vypadá lépe. Přidáme si mezi své přátele i člověka, kterého jsme viděli pouze jednou, byl nám představen, někdy ani
to ne, ale přidáme si ho. Nic o něm nevíme, nikdy si s ním nepíšeme přes
chat, nebo si s ním nevyjdeme, ale máme ho tam.
Ještě jednou se vrátím k tomu chatu. Mnoho z nás určitě slyšelo, že bylo výročí 30 let od vzniku smajlíků. Znám mnoho osob, které smajlíky používají pravidelně v konverzacích. Někteří by bez nich dokonce neposlali ani
jednu zprávu. Sama se musím přiznat, že smajlíky používám prakticky denně. V jedné zprávě jich použiji dokonce i několik. Jak ale může ten druhý,
s kterým si píši, vědět, že když mu pošlu usmívajícího se smajlíka, vážně se
usmívám. Z chatu nepoznáme zcela přesně, jak ta věta, kterou nám člověk
poslal, byla míněná. Když vám někdo napíše, že to byla sranda, byla to sranda? Z chatu nepochopíme správně mnoho informací, které nám byly podány.
To poznáme skutečně jen v konverzaci „z očí do očí“.
Nevím, jestli se někdy dopracuji k tomu, abych si Facebook zrušila, určitě se ale nikdy nestanu tím člověkem, který Facebookem žije.
Jana Cyrkuliková, (2.A)
~ 12 ~
Studentská recese
EBG z przymrużeniem oka
„Zwycięzcą zostaje…“ Te słowa odstartowały
jedną z największych przygód mojego życia. A więc w
drogę! Gdzie? Do Čadcy! Z jakiego powodu? Na
międzynarodowy finał EBG!
Droga była naprawdę długa i męcząca. Trwała
nieskończonych ... trzydzieści minut. Rezultat był jednak wart wysiłku. Zaraz
po przyjedźcie musiałyśmy stawić czoło pierwszemu zadaniu. Przedstawić
swój kraj. Przeszkoda nie do pokonania. Jednak nasze kreatywne główki
rozwiązały ją od razu. Przywiozłyśmy prawdziwe, czeskie „buchty”. O naszych
wypiekach mówi się chyba do dziś. Włosi dwa razy prosili o dokładkę.
Francja, Włochy, Anglia, Szkocja. Te kraje i jeszcze kilka innych brało
udział w tym międzynarodowym przedsięwzięciu. No i jak tu się dogadać?
Drugiego dnia nasze umysły wytężyły się i znalazły angielskie zwroty. Można
było przystąpić do ataku. Nogi, ręce i języki poszły w ruch. Udało się!
Pierwsze lody przełamane.
Nadszedł czas na umacnianie przyjaźni, zżywanie się z kolektywem.
Temu najbardziej sprzyja atmosfera gier, zabaw i wycieczek. Ten wieczór
całkowicie poświęciłyśmy na granie w ping-ponga w miejscowej sali
gimnastycznej. Do pokoju wróciłyśmy wykończone, spocone, ale szczęśliwe.
Poznałyśmy również kilka włoskich słów!
„Przetańczyć całą noc ...” Przed nami dyskoteka! Dla każdego państwa
został przygotowany specjalny stół. Nam to nie przeszkadzało. Już na
początku nasza paczka usiadła razem. A kto był jej częścią? Pięć dziewczyn
ze Szkocji, czterej faceci z Włoch, no i oczywiście my – trójka wystrzałowych
dziewczyn z Akademii Handlowej w Czeskim Cieszynie. Bawiliśmy się aż do
rana!
Wreszcie nadszedł dzień D. Dzień finału European Bussines Game.
Trema zżerała nas od środka, a pieczołowicie przygotowane przemówienia
wyleciały z głowy. Czas na improwizację. Wszyscy jednak trzymaliśmy kciuki
sobie nawzajem. Jednak dla nas żaden konkurs już nic nie znaczył. Był to
raczej wspaniały czas spędzony z przyjaciółmi. Ostatnie chwile, które
miałyśmy możliwość spędzić w ich towarzystwie. Wszystko inne przestało się
liczyć.
Bombastyczny tydzień dobiegł końca. Uściski, łzy, wymiania adres
mailowych. Trudno nam było się pożegnać, oj trudno.
Na zakończenie zostaje mi już tylko kilka słów. Było warto! Trud z
przygotowaniem projektu, prezentacji, uczucie tremy i niepewności, czy sobie
poradzimy. W zamian za to zyskałyśmy bezcenne doświadczenie. Ale co
ważniejsze, zyskałyśmy wspaniałych przyjaciół na całym świecie. A to jest
gra warta świeczki.
Katarzyna Czerná (4.P)
~ 13 ~
Studentská recese
Przysięga maturanta
Dziś nadszedł dzień naszej przysięgi,
Oto przed nami maturalne wstążki.
Mijają chwile beztroskiej włóczęgi,
Jak kula u nogi towarzyszą nam książki.
Pomimo tego się nie poddajemy,
Nie ofiarujemy towarzyskiego życia.
Wolny czas odpowiednio inwestujemy,
Ćwicząc nietrzeźwo retorykę nad szklanką dobrego picia.
Zobowiązujemy się oddawać zadania,
Ignorując jednak terminy i prawa autorskie.
Zamiast lekcji hojnie spożywać drugie śniadania
I słuchać piosenek podczas nieuwagi profesorskiej.
Jeden drugiemu przyjdziemy z pomocą,
Gdyby przypadkiem coś w głowach nam utkwiło,
Będziemy się gorliwie modlić nocą,
By nasze tępe pały w ten sądny dzień olśniło.
Wierzymy we wsparcie pani klasowej,
Która niedługo nas sama mianuje
I w grono pedagogiczne Akademii Handlowej,
Bo to ono o naszych losach zdecyduje.
Nie zepsujemy klasowej średniej zanadto dobrymi ocenami,
Przecież i tak – prędzej czy później – wszyscy na pewno zdamy!
Katarzyna Gattnar (4.P)
Jedzie dwoje policjantów patrolować miasto.
Nagle patrzą, a po chodniku idzie pingwin.
Jeden do drugiego:
- Ej ty, weź go do zoo.
Po pół godzinie pierwszy policjant spotyka drugiego, który prowadzi
pingwina za rękę.
- Ej, przecież miałeś iść z nim do zoo!
- W zoo już byliśmy. Teraz idziemy do kina.
~ 14 ~
Studentská recese
Facebook – co zveřejnit a co už
ne
Ráno zazvoní budík. Vstáváte se do školy
nebo do práce. Kouknete na hodinky a vidíte,
že máte ještě deset minut. Než nastartujete
počítač, to dlouho netrvá. Sednete si na pohodlnou židli a myší najedete na internet. Zadáním adresy www.facebook.cz se dostáváte na
modrobílou stránku – sociální síť, která je
v dnešní době snad tou nejrozšířenější. Přihlásíte
se svým loginem a potvrdíte heslo. Je to jednoduché.
Snazší než naučit dítě říct „mami“. „Co se vám honí hlavou?“ Kliknete na toto pole a napíšete: „Čawes, šeci, valím do práce. Kolem druhý hodiny budu
v kavárně na náměstí. Doma jsem tak kolem páté, tak se potom může někdo
stavit, nikdo není doma. Pokecáme. Pa.“ Enter.
Řeknete si: „Nic divného. To dělám pořád.“ Ale je to opravdu normální?
Přijde Vám bezpečné psát takové věci na sociální síť? Nejprve co je to sociální
síť. Je to služba na internetu, která registrovaným členům umožňuje vytvářet si osobní, veřejný či částečně veřejný profil, komunikovat spolu, sdílet
informace, fotografie, videa, provozovat chat a další aktivity. To, co sdílíte,
tedy vidí spousta lidí. A nemusíte je mít ani v přátelích. Takže každý, kdo si
to přečte, ví, kde se nacházíte. Nemyslíte si, že je to perfektní informace pro
takové zloděje?
Fotografie, které zveřejňujete, by tedy vždy měly být takového rázu, aby
Vám nevadilo, že se mohou šířit po celé internetové síti, že si je může kdokoli
vytisknout a použít je. Také informace, které sdílíte, by neměly být až moc
přesné (datum, hodina, přesné místo). A je jen na Vás, do jaké míry budete
mít nastaveno Vaše soukromí (buď si ve Vašem profilu bude moci číst každý
nebo jen několik blízkých lidí, kterým věříte).
Nechci nikomu mluvit do jeho osobních věcí, ale síť takovou věcí
není, a tak by se zde příliš osobních údajů objevovat nemělo.
Olga Konečná, (2.A)
~ 15 ~
Anglický koutek
English, oh, English
þ A teacher is talking on and on in the classroom when he notices a student sleeping in the back row. The teacher shouts to the sleeping student’s neighbour: „Hey, wake him up!“ The student yells back: „You put
him to sleep, you wake him up!“
þ There are two ways to get through life easily – to believe everything or to
doubt everything. Both ways save you from thinking.
þ By the time a man realizes that his father was right, he has a son who
thinks he’s wrong.
þ Letting the cat out of the bag is a lot easier than putting it back in.
þ Teacher: Did your father help you with your homework?
Pupil: No, he did it all by himself.
þ A bus goes twice as fast when you are running after it as when you are in
it.
þ Laugh at you problems – everybody else does.
þ A little girl had just finished her first week of school. “I’m wasting my
time,” she said to her mother.
“I can’t read, I can’t write – and they won’t let me talk!”
þ Father: “Do you know why birds fly to the south in winter?”
Son:
“Because it’s too far to walk there!”
Vocabulary
Yell back – zakřičet v odpověď
Save sb. from doing sth. – ušetřit někoho před něčím
Let the cat out of the bag – vypustit kočku z tašky
Can you find the seven English-speaking places hidden in this jumble of
letters?
B
G
A
D
E
E
N
T
S
L
I
P
P
L
O
E
A
U
S
T
R
A
L
I
A
L
R
D
R
R
O
W
E
S
H
A
M
R
R
E
D
E
A
R
T
E
J
O
O
B
I
E
C
M
A
F
V
Y
E
N
I
N
O
E
N
L
E
Y
I
G
I
U
N
I
T
E
D
S
T
A
T
E
S
J
T
L
G
Z
F
W
R
T
H
N
P
I
O
Z
O
O
L
H
I
Z
U
S
K
D
O
E
N
O
L
O
A
I
R
E
C
A
P
E
C
C
S
N
X
P
N
N
T
A
K
A
W
A
L
E
S
P
~ 16 ~
I
E
D
A
H
L
V
K
Y
G
N
R
E
M
T
P
S
Q
V
A
R
C
T
E
D
P
E
X
R
D
O
C
A
N
A
D
A
R
O
W
C
K
A
U
S
B
E
D
U
Z
A
N
Q
U
A
R
Zábava & Relax
1) Koláče pro babičku
Klárka peče koláče pro babičku a počítá. Cestou bude muset přejít sedm
mostů. Na každém je mýtný a vybírá poplatek – přesně polovinu z koláčů,
které nese.
Ale protože se Klárka vždy hezky usměje, každý ji jeden koláč vrátí. Kolik
koláčů, musí upéct, aby babičce přinesla dva koláče?
2) Letitá záhada
„Předevčírem mi bylo 25 a příští rok mi bude 28 let.” Jak je tohle možné?
1) Klárka upeče jen dva kolá če. Na ka ždém mostě totiž odevzdá polovinu z toho, co nese (tedy jeden koláč) a za úsm ěv jí v ždy jeden
vrátí – takže nese stále dva koláče.
2) Narozen 31. prosince, řečeno 1. ledna následujícího roku. Nap ř.
30/12/2011 (25), 31/12/2011 (26), 1/1/2012 (p ředevčírem 25,
příští rok 28), 31/12/2012 (27 = tento rok), 3 1/12/2013 (28 =
příští rok)
~ 17 ~
Zábava & Relax
Vtipy, vtípky, …
C Leží moucha na stole a třepe nožičkama. Letí kolem ní druhá a ptá se:
„Aerobik?”
„Ne, biolit!”
C Povídají si Američan, Rus a Čech. Američan povídá: „Vidíte to červený
Ferrari?”
Ostatní: „Hmm, dobrý.”
„No, tak takový jsem dostal k Vánocům.”
Rus povídá: „A vidíte to zelený Porsche?”
Ostatní: „Taky dobrý.”
Rus: „Tak takový jsem pro změnu dostal k Vánocům já.”
A Čech: „Vidíte to Infiniti G35 GTO?”
Ostatní: „Nádhera!”
„Tak takový barvy jsem dostal manšestráky.”
C Dvě blondýny se rozhodnou, že vyrazí do lesa pro vánoční stromeček.
Bloudí po lese, hodinu, dvě, tři... Pak se ozve: „Ivano, máš něco?”
„Ne, vůbec nic. A ty?”
„Já taky ne. Tak co kdybychom vzaly nějaký bez ozdob?”
Dowcip za dowcipem
C Przyjeżdża Amerykanin na wieś i
gospodarz do niego mówi:
- Idź do chlewa i wyciepej gnój.
Amerykanin mówi do gospodarza:
- What?
- Łot krowy i łot konia.
C Mama pyta Jasia:
- Kto cię nauczył przeklinać?
- Święty Mikołaj mamo
- Mikołaj? Jak to!
- Bo zawsze gdy podkłada prezent to walnie kolanem o szafkę.
C Jaś z tatą są w operze. Jaś pyta:
- Tato, czemu ten pan grozi tej pani kijem?
- On jej nie grozi, on dyryguje.
- To czemu ta pani krzyczy?
~ 18 ~