metrorytmické aspekty nejen vokálních úprav (agogika a metrum)

Transkript

metrorytmické aspekty nejen vokálních úprav (agogika a metrum)
ВИПУСК 97
СЕРІЯ: ПЕДАГОГІЧНІ НАУКИ
polyfonii. Tyto znaky bývají v souvislosti s
vývojem evropské hudby přibližně od 70.let
 НАУКОВІ ЗАПИСКИ
zahrnovány pod pojem tzv. postmoderny.
METRORYTMICKÉ ASPEKTY NEJEN VOKÁLNÍCH ÚPRAV
(AGOGIKA A METRUM)
PhDr. Luboš HÁNA, Ph.D.
Pedagogická fakulta
Univerzita J. E. Purkyně
Ústí nad Labem
Česká republika
Anotace:
Příspěvek pojednává o problematice dvou základních
hudebně vyjadřovacích prostředků - agogiky a metra v oblasti
nonartificiální hudby. Autor se zamýšlí nad problematikou
interpretace a percepce v otázkách metrorytmiky v této oblasti
hudby. Příspěvek dokládá způsoby využití práce s textovou
složkou na praktických hudebních ukázkách, které jsou
v mnoha případech z vlastní aranžérské tvorby autora.
V následujícím příspěvku se budeme
podrobněji věnovat dvěma z výše uvedených
pojmů,
přestavujících
hudebně
kinetická
východiska ke stylově čistým úpravám skladeb
populární hudby, a těmi budou agogika a metrum.
S
uplatněním
agogiky
se
setkáváme
především písních, které stojí na odlišném základě
a nemají pravidelné metrum (např. některé
spirituály mající rubatový charakter, jazzové
balady apod.). Agogika, definovaná obvykle jako
„neznatelné tempové a dynamické změny“ nebo
„systém drobných tempových změn, které
realizuje podle své představy interpret díla“11, se
projevuje v kontextu jednotlivých hudebních frází
a je faktorem narušujícím pravidelnost metra a tím
také způsobuje související změny tempa. Sborová
interpretace skladeb populární hudby s
„rozvolněným“ metrem nabízí několik základních
zvyklostí/principů, které dotvářejí obvyklý
agogický průběh hudební fráze, viz Obrázek 1 úprava písně Come Sunday.
1. Princip prodlužování delších hodnot a
zkracování hodnot kratších (půlová hodnota v 11.
taktu, druhý takt v písmenu A - Obrázek 1).
2. Princip zatěžkání fráze na jejím konci
(poslední, 17. takt ukázky - výrazné zvolnění na
poslední dvě čtvrťové hodnoty - slovo „peo-ple“).
3. rincip zatěžkání fráze na jejím vrcholu
(opět půlová hodnota v 11. taktu, druhý takt
v písmenu A).
Některé z těchto principů mohou fungovat
společně (princip 1. a 2., princip 1. a 3.).
Tendence často používat tyto standardní agogické
principy může vést až ke klišé - obvykle interpret
v rámci dvoutaktí nebo čtyřtaktí provádí na
začátku accelerndo a na konci ritardando. Proto je
vhodné zamýšlet se nad aktuálním použitím
agogických změn, vycházet z každé jednotlivé
hudební fráze a snažit se přizpůsobit ji především
přirozenému spádu řeči.
Metrorhythmical aspects of vocal and
other arrangements (metre and agogic).
PhDr. Luboš Hána, Ph.D.
The Faculty of Education
J. E. Purkyně University
Ústí nad Labem
Czech Republic
Abstract:
The article deals with problems of
metrorythmic and agogic in nonartificial music.
Author thinks about problematics of metrorythmic
interpretation and perception in this field. The
article illustrates ways of using lyrics on practical
music examples that are in many cases own
arrangements of the author.
„It Donґt Mean A Thing If It Ainґt Got That
Swing.“
„Pokud to (hudba) neswinguje, je o to
ničem...“ Název slavné swingové písně Duka
Ellingtona.
Typickým rysem populární hudby je její
taneční charakter a z toho plynoucí převážně
pravidelné metrum. Střídání přízvučných dob
(tzv. beat) s dobami nepřízvučnými je spolu
s akcentováním určitých dob a frázováním jedním
ze znaků, jimiž se od sebe odlišují jednotlivé
hudební styly. Dalším faktorem, který je úzce
spjat s charakterem daného hudebního stylu a do
značné míry jej také spoluvytváří, je tempo. Pro
každý hudební styl (tanec) je příznačné určité
pásmo - tempové rozpětí, v němž je obvykle daný
styl realizován.10 Mezi další stylové znaky patří
užití charakteristických rytmických modelů a
rovněž použití typického a nezaměnitelného
frázování.
10
Např. pro rockovou baladu bude typické rozpětí
tempa mezi M.M.=55 až M.M.=65 (M.M. je zkratka pro
Mälzlův metronom, někde se také uvádí BPM - beat per
minute, značící počet úhozů za minutu).
11
KYSLÍKOVÁ, A., HONS, M., KYSLÍK, J.:
Hudebně vyjadřovací prostředky, UJEP, Ústí nad Labem, 1999
- 352 -
 НАУКОВІ ЗАПИСКИ
СЕРІЯ: ПЕДАГОГІЧНІ НАУКИ
Obrázek 1 Píseň Duka Ellingtona Come
Sunday v aranžmá autora práce.
Metrum, definované jako „pravidelné
střídání (struktura) přízvučných a nepřízvučných
dob v čase, která zůstává po určitou dobu
zachována“12, je dalším významným hudebním
prostředkem populární hudby. „Metrum je svou
povahou abstraktní kostra kinetického dění
v hudební struktuře, daná střídáním těžkých a
lehkých základních metrických jednotek a je
hudebně vyjádřitelné vždy prostřednictvím
konkrétního rytmu“.13 Pro populární hudbu je
příznačné používání pravidelného metra, což se
váže na její již zmiňovaný taneční charakter.
ВИПУСК 97
který je do jisté míry odvozován od periodicky se
objevujících
jevů
v hudebním
proudu
(fenomenální akcenty), ale nemusí být s nimi
totožný.
3. Strukturální akcent - který vzniká na
základě vztahů na vyšší úrovni hudební formy.14
K těmto způsobům akcentace lze v hudbě
vokální ještě doplnit také akcentaci verbální a
syntaktickou,
související
s přirozeným
akcentováním určitých (v češtině obvykle
prvních) slabik ve slovech a zdůrazněním
významově důležitých slov ve větách. Rozdíl
mezi akcentem metrickým a verbálním dává
vzniknout synkopě, případně polyrytmům.
Na Obrázku 2 - úprava písně Cukrářská
bosanova Jaromíra Nohavici - lze tuto verbální
akcentaci vysledovat ve dvou svých projevech.
verbální akcent vytváří oproti přirozenému,
metrickému akcentu synkopu (takt 25, 1. takt
písmena B, text „o kilo víc“, přicházející na
čtvrtou lehkou dobu15, nebo takt 26 text „cukr a
káva“)
verbální akcenty opakovaného slova „hurá,
hurá, hurá“ (takt 29) jdou opět proti přirozenému
metrickému akcentu a vytvářejí, byť na malé
ploše, polyrytmus 3:2 osminám. Viz Obrázek 3
- příklad vlivu verbálního akcentu na tvorbu
polyrytmů.
Obrázek 2 Úprava písně Cukrářská bosanova
Jaromíra Nohavici.
Nejčastěji se lze setkat s takty , , , , a
.
Přízvučné doby jsou vyjádřeny pomocí
akcentů, ať již latentních nebo reálných. Marek
Franěk ve své Hudební psychologii popisuje tři
různé způsoby akcentace a rozlišuje tak tři různé
typy akcentů, z nichž právě druhý odpovídá
akcentaci podílející se na vzniku metra:
1. Fenomenální akcent - je tvořen
významnými změnami výšky, intenzity a délky
(teoreticky i témbru) akcentovaného prvku oproti
ostatním neakcentovaným. Prvek, který se od
ostatních výrazně liší v některém z výše
uvedených atributů, je pak vnímán jako
akcentovaný.
2. Metrický akcent - jehož vjem není
vyvolán výraznou odlišností určitých událostí od
okolních prvků, ale cítíme jej na těžkých dobách
každého taktu. Je to vlastně mentální konstrukt,
14
FRANĚK, M.: Hudební psychologie, UK Karolinum,
Praha, 2007, str. 110
15
Velmi výhodné je rozlišování všech dob v taktu na těžké
(hlavní) a na lehké, přičemž přívlastek hlavní se mnohdy ani
neuvádí. Lehké doby, např. čtvrtá lehká, znamenají sudou (v
tomto případě osmou) osminu. Tento způsob neodpovídá
klasickému chápání hlavních (těžkých) a lehkých dob, ale pro
komunikaci v hudební praxi je velmi užitečný.
12
KYSLÍKOVÁ, A., HONS, M., KYSLÍK, J.,
Hudebně vyjadřovací prostředky, UJEP Ústí nad Labem, 1999
13
TICHÝ, V.: Úvod do studia hudební kinetiky,
AMU, Praha, 1994, str. 42
- 353 -
ВИПУСК 97
СЕРІЯ: ПЕДАГОГІЧНІ НАУКИ
 НАУКОВІ ЗАПИСКИ
Obrázek 3 Příklad vlivu verbálního akcentu na tvorbu polyrytmů.
Syntaktická akcentace se podílí na stavbě hudební fráze tak, že klíčové slovo je dynamicky nebo
agogicky zdůrazněno (Obrázek 4 - takt 22 slovo předem nebo to se nedělá - stejné místo 2. sloka). V
tanečních skladbách obvykle koresponduje syntaktická akcentace s metrickým akcentem.
Obrázek 4 V písni Kosí fox Jarky Mottla v úpravě autora práce je patrné zdůraznění některých syntakticky
výrazných slov v hudební frázi.
Obdobnou důležitost má slovo flag v 35. taktu ukázky písně Hallelujah (Obrázek 5) jak z hlediska
metrického (akcent na druhou dobu - čtvrtou osminu), tak i z hlediska syntaktického.
- 354 -
 НАУКОВІ ЗАПИСКИ
СЕРІЯ: ПЕДАГОГІЧНІ НАУКИ
ВИПУСК 97
Obrázek 5 Ukázka písně Hallelujah Leonarda Cohena v úpravě autora práce.
Syntaktický akcent je nejzřejmější v písních majících rubatový charakter. Zde se totiž může častěji
odlišovat od akcentu metrického, s kterým se obvykle shoduje. V začátku písně All my Trials v aranžmá
Normana Luboffa (Obrázek 6) je možné zatěžkání různých slov, čímž lze částečně pozměnit i význam celé
věty. Ve větě „If religion was a thing that money could buy“ mohou být akcentována různá slova, což se
pochopitelně promítne na stavbě a průběhu celé fráze.
Obrázek 6 Píseň All my Trials v aranžmá Normana Luboffa.
Metrum má v populární hudbě zásadní význam pro chápání jejího tanečního charakteru. Nutnost
zasazení určitého rytmu do přehledného metrorytmického rámce se projevuje např. při zkoušení tzv.
rytmického cítění u adeptů různých hudebních škol. Uchazeči, jejichž úkolem je zopakovat (vytleskat) daný
rytmický model, dosahují mnohem lepších výsledků, pokud je předkládaný rytmický příklad interpretován
v kontextu metra, respektive je-li zkoušenému toto metrum naznačeno. Model začínající osminovou triolou
- 355 -
ВИПУСК 97
 НАУКОВІ ЗАПИСКИ
СЕРІЯ: ПЕДАГОГІЧНІ НАУКИ
následovanou osminovými hodnotami je o dost hůře analyzovatelný, není-li naznačeno obecné povědomí o
hlavních taktovacích hodnotách. Pokud bychom např. u první věty Beethovenovy 5. symfonie Osudové
neměli k dispozici notový zápis, jen stěží bychom dokázali určit, jestli se v případě prvních třech not jedná o
triolu, či o noty osminové. Obecně lze konstatovat, že metrum, coby sdílený mentální konstrukt, zpřehledňuje
hudební materiál a výrazně usnadňuje orientaci v něm. Při jeho absenci lze interpretaci rytmického modelu
(Obrázek 7) snadno chápat tak, že čtvrtý úder přichází až na těžkou dobu. Student totiž podvědomě
abstrahuje předkládaný úkol a snaží se o úmyslnou simplifikaci příkladu. Vzniklou odchylku může přičítat
chybnému zadání. Obdobně pracují klávesové nástroje v režimu nahrávání při již zmiňované rytmické
kvantizaci.
1.
2.
Obrázek 7 Možnost rytmického transferu - chyby při nedefinovaném metru, respektive jeho absenci.
PAUL HINDEMITH - SKLADATEL OBDIVOVANÝ I OPOMÍJENÝ
PhDr. Lenka PŘIBYLOVÁ, Ph.D.
Katedra hudební výchovy
Pedagogická fakulta
Univerzita J. E. Purkyně
Ústí nad Labem
Česká republika
Hindemith Institution in Frankfurt am Main. The
author of this study charted situation in the Czech
Republic in her book „Paul Hindemith and
Bohemia“ (Ъstн nad Labem: Univerzita J. E.
Purkyně, 2008), she also analyzed relationship of
musical public to P. Hindemith by the medium of
sociological research. The composer visited
Bohemia more than 20 times and he had 24 times
concerts in different towns. It is also interesting
that his opera “World Harmony” (1957) partly
takes place in Prague.
Beside composing he is of great importance
of music-pedagogical work, for exampole play
with songs “We build a town” (1930). Neglected
and at the same time spontaneously predicative
composition, that is his Theme and Variations
„The Four Temperaments“ for piano and strings.
Among newly worked up let me mention his opera
“Cardillac” in Wien (17.10.2010). Last: appreciate
history and contemporary days, be looking
forward to future reception and appreciation of
Hindemith´s work.
Společenský vývoj a hudební dějiny
neúprosně prověřují životnost a oblibu umělecké
výpovědi hudebních skladatelů. Nejinak je tomu v
případě velkého německého skladatele Paula
Hindemitha (1895-1963), tvůrce obdivovaného i
opomíjeného. Jako zcela výjimečný talent
udivoval své současníky, ale i dosud okouzluje
naši generaci šíří svých tvůrčích aktivit. Co by
geniální skladatel zasáhl zásadní měrou téměř do
všech kompozičních oblastí, proslavil se též jako
vynikající violista a komorní hráč, dirigent,
zanícený hudební pedagog, teoretik či publicista,
rovněž tak hudební organizátor. Ve dvacátých
Hudební dějiny neúprosně prověřují životnost umělecké
výpovědi hudebních skladatelů. Nejinak je tomu v případě
velkého německého skladatele Paula Hindemitha (1895-1963),
tvůrce obdivovaného i opomíjeného. Velký mistr uměleckého
směru zv. Nová věcnost, „Bach 20. století“, skladatel
zasahující téměř do všech kompozičních oblastí a sfér
hudebních aktivit. V Německu pečuje o jeho odkaz Hindemith
Institut ve Frankfurtu am Main, autorka této studie mapovala
situaci v České republice v knize „Paul Hindemith a české
země“ (Ústí nad Labem: Univerzita J. E. Purkyně, 2008), vztah
hudební veřejnosti k
P. Hindemithovi analyzovala
prostřednictvím sociologického výzkumu. Skladatel více než
20x osobně navštívil Čechy, kde 24x koncertoval v různých
městech, je zajímavé, že jeho opera „Harmonie světa“ (1957)
se částečně odehrává též v Praze.
Vedle skladebného díla má velký význam rovněž
Hindemithovo hudebně-pedagogické dílo, pozornost zaslouží
příkladně hra se zpěvy „Stavíme město“ (1930). Jako
opomíjenou a přitom spontánně vypovídající skladbu třeba
zdůraznit jeho Thema s variacemi „Čtyři temperamenty“ pro
klavír a smyčcový orchestr.
Z důležitých novinkových
nastudování Hindemithových děl v současnosti uveďme
premiéru jeho opery Cardillac ve Vídni (17.10.2010).
Závěrem: oceňujme minulost a dny současné, těšme se na
budoucnost v přijetí a ocenění Hindemithova díla.
PAUL HINDEMITH - composer admired
and neglected
PhDr. Lenka Přibylová, Ph.D.
The Faculty of Education
J. E. Purkyně University
Ústí nad Labem
Czech Republic
Music history prove lifetime of artistic notice
of music composers, just like that German
composer Paul Hindemith (1895-1963), composer
admired and neglected. Master of artistic stream
so called New neatness, „Bach of 20th century“,
composer intervening to all compositional fields
of musical activities. In Germany there is the
- 356 -

Podobné dokumenty

VNÍMÁNÍ OPERNÍHO DÍLA DĚTMI ŠKOLNÍHO VĚKU

VNÍMÁNÍ OPERNÍHO DÍLA DĚTMI ŠKOLNÍHO VĚKU poslechu hudby na školách, které má za cíl naučit žáka vlastním úsilím proniknout do struktury hudebního prostoru skladby v procesu učení, žák postupně poznává prvky hudební řeči a jejich zvukový v...

Více

Obecni úÍad Jesenice

Obecni úÍad Jesenice Vypoíódónls lyjódÌeními úèastníkìlk podkladúmrozhodnud: - Úóashícisek podkladúmrozhodnutínervifdÌiti. Pouòerl úèrstníkú: Proîi tomuto rozhodnùtí se lze odvolat do 15 dnfi ode dne jeho oznómení k od...

Více

ZÁKLADNÍ PŘÍSTUPY K CHÁPÁNÍ GOODWILLU

ZÁKLADNÍ PŘÍSTUPY K CHÁPÁNÍ GOODWILLU jednotlivým položkám “příznivě působících nehmotných složek”, byl by zřejmě chybný. Je si třeba uvědomit, že primitivní pohled na součet čísel vyjadřujících míru hodnot jednotlivých složek aktiv ne...

Více