1. Úvod do studia - vědecká disciplína Historie vědy a techniky

1. Úvod do studia - vědecká disciplína Historie vědy a techniky Vysvětlení významu a
postavení historie techniky v systému společenských věd.
Systém věd. Co je předmětem studia historie? Jednotlivé historické obory a pomocné vědy
historické. Samostatná vědecká disciplína a její vymezení: předmět studia historie techniky,
metodologie, metodika, vědecká komunikace, institucionalizace, nadace. Archivy a knihovny.
Pomocné vědy historické pro historii techniky (např. metrologie).
Kontrolní otázky:
Charakterizujte písemný archivní pramen? Co je to historiografie?
Další doporučená literatura a informace:
Carr, Edward, H., Co je historie? Svoboda, Praha 1967
Hroch, M., Úvod do studia dějepisu. SPN, Praha 1984
Vaculík, J., Čapka, F., Úvod do studia dějepisu a historický proseminář. Brno 2004
www.nkp.cz
www.citace.com
2. Světová a česká muzea vědy a techniky
Dějiny práce a vznik technických muzeí, vývoj archivů a muzeí v českých zemích ve vztahu
k historii techniky.
Průmyslové výstavy a vznik muzeí vědy a techniky
Průmyslové výstavy byly zejména v první polovině 19. století jednou z forem šíření technických
poznaků v Evropě i jistou zásobárnou technických artefaktů. Stejně jako dřívější kabinety
průmyslových výrobků seznamovaly výstavy bezprostředně s technickými novinkami (stroji,
zařízeními aj.) v jejich trojrozměrné podobě, a to formou přehlídky (na rozdíl od periodik s pouhými
popisy nebo náčrty).
Pojem průmyslová výstava – ve 2 ½ 18. stol. a v počátku 19. stol. nutno chápat ve smyslu slova
industriální, tj. ve smyslu píle, pracovitosti, řemeslnné dovednosti, neboť na výstavách bývaly
umístěny výrobky uměleckých manufaktur a průmyslových výroben (továren), stejně jako ojedinělé
kusy z dílen živnostníků, vynálezců, zlepšovatelů či různé kuriozity.
Přehlídky industriálních výrobků se konaly v Evropě již v průběhu 2 ½ 18. stol., ale na rozdíl od
trhů (schaugerichtů), z nichž se v podstatě vyvinuly, měly nekomerční charakter. Byly zaměřeny na
prezentaci výrobků z hromadných výrob (poprvé např. v českých zemích roku 1754 ve Veltrusech
– Velký trh tovarů Království českého). Teprve po přehlídce mohl následovat prodej exponátů.
První zahraniční výstavy (výběr z přehledu):
1677 Paříž - Francouzská akademie
1754, 1755, 1756 Londýn – Royal Society for the Promotion of Arts, Manufactures and Commerce
(koberce, čalouny, porcelán aj.)
1761 Londýn – výstava hospodářských strojů – poprvé má výstava zaměstnance, který vysvětloval
fungování strojů
1763 Paříž – každoroční umělecké výstavy v Louvru (gobelíny, hedvábné látky, porcelán)
1765 Drážďany
1786 Berlín, atd.
Proč organizovat průmyslové výstavy v Evropě?
1. aspekt politicko-ekonomický: překonat krizi po francouzské revoluci, dostihnout pokročilejší
anglický průmysl
2. aspekt společenský: výstava symbolem svobody podnikání dosažené revolucí-úspěchy
občanů, posílení národní hrdosti
Do poloviny 19. století převažují regionální a lokální výstavy nad mezinárodními a dochází k jejich
specializaci, např. výstavy strojírenské, zemědělské, potravinářské aj.
Mezinárodní výstavy
od roku
1851 Londýn
1855 Paříž
1862 Londýn
1867 Paříž (poprvé se objevila expozice s názvem Dějiny práce-základ
novodobých muzeí vědy a techniky)
1871 Londýn
1873 Vídeň
1876 Philadelphie
1889 Paříž
1900 Paříž ….
Muzea vědy a techniky
Původně vznikaly v zachovaných prostorách původních průmyslových výstav a využívaly i tam
zanechaných nebo muzeu deponovaných exponátů (výběr z přehledu).
1852 Londýn
1854 Edinbourgh
1861 Washington D.C.
1861 Buffalo
1862 Turino
1864 Boston
1869 Melbourne
1872 Moskva
1872 Berlín
1875 Varšava
1877 Petrohrad
1877 Tokio
1879 Vídeň
1882 Sydney
1897 Drážďany
1899 Budapešť
1903 Mnichov
1908 Praha
Science Museum
Roayl Scotish Museum
Smithonian Institut
Buffalo Museum of Science
Museo Nazionale delle Scienze
Boston Science Museum
Museum of Applied Sceince of Victoria
Politechniceskij muzej
Postmuseum
Museum Techniki
Centralnyj muzej
National Science Museum
Technisches Museum fuer Industrie und Gewerbe
Museum of Applied Arts and Sciences
Verkehrsmuseum
Kozlekedési Múzeum
Deutsches Museum
Národní technické muzeum (Muzeum vědy a práce
technické)
Moderní muzea
Vytvářejí funkční sepětí muzea, výzkumného ústavu, vzdělávací instituce, knihoven, mediatek,
archivů aj.
Příklady: CNAM Paris, CIC La Villette, Franklinovo museum ve Philadelphii apod.
Kontrolní otázky:
Charakterizujte význam Národního technického muzea pro rozvoj techniky v současnosti.
Další doporučená literatura a informace:
www.cz-museums.cz
www.ntm.cz
www.mvcr.cz/archivnictví
www.nacr.cz/organizace archivnictví
3. Pravěké technologie
Hominizace, periodizace období. Štípaná a broušená industrie (paleolit – starší doba kamenná,
střední doba kamenná, pozdní-mladší doba kamenná), zpracování dřeva, kamene, kostí, první
poznatky o kovech, vývoj k usedlému způsobu života (mezolit-neolit-eneolit, domestikace rostlin a
zvířat), způsoby hospodaření, stavební činnost, vývoj prvních řemesel, technické znalosti a
dovednosti spojené s organizací života v pravěku (matriarchát-patriarchát). Film o výrobě nástrojů
v pravěku.
Kontrolní otázky:
Jaké znáte způsoby datování pravěkých památek a archeologických nálezů?
Jmenujte naleziště pravěkých památek v Čechách a na Moravě.
Další doporučená literatura a informace:
Záruba, Bořivoj, Abeceda dávných věků. Praha 2006. ISBN 80-00-01783-0.
www.archeologicke.misto.cz
4. Věda a technika ve starověku
Oblast Úrodného půlměsíce (Mezopotámie, Íránská vysočina, Sýrie, Malá Asie, Egypt, Řecko,
Řím), z rodových seskupení vznikají první civilizace (vývoj písma), doby kovové (měděná,
bronzová, železná – rozvoj hornictví, hutnictví, první metalurgické způsoby), antický vývoj vědy a
techniky (rozvoj přírodních věd /sofos-mudrc, philosophos – přítel vědění/ – např. Phytagoras,
Thales z Miletu, první mechanici v době helénské-Ktésibios, Heron z Alexandrie, Archimédes,
Eukleides, aj., římští praktici-Vitruvius, Galenos, Plinius…), rozvoj lékařství (balzamování, hygiena,
vznik prvních medicínských specializací), stavebnictví (pyramidy, polis, hradby, limes romanum
….), vojenské techniky (helepole, katapulty, vojenské vybavení, rozvoj námořnictví), doprava
(silnice…) aj. Věda – kulturní projev, formuje poznání světa, abstrahuje, vytváří filozofické postupy:
- rozvíjí především nauky o přírodě (peri physeos) - vychází z demokratických forem správy mezi
svobodnými obyvateli, posiluje společenský život. Technika – ovlivňuje úroveň civilizace, měla vliv
na výkonnost, vedla k rozvoji nových technologií (kladka, páka, nakloněná rovina, kolo na hřídeli,
přístroje k nivelování, šroub, vrtáky, lisy, groma, šlapací kolo aj…): - uplatnila se zejména ve
válečnictví (pozemní, námořní), stavebnictví a dopravě (saně, kolový vůz, silnice, mosty apod.),
zvyšování pohodlí (kultura bydlení – domy, villy, vodovody, lázně, kanalizace apod.), rozvoji
řemesel (kovářství, šperkařství, keramika, sklářství, tkalcovství, hornictví, hutnictví, výroba
zemědělských nástrojů aj.). Odmítnutí nadpřirozených sil – spekulace, základy badatelské práce:
empirie – pozorování, soustřeďování pozorovaného materiálu, hledání příčin, počátky popisné
přírodovědy, experiment – nedůvěra ve smysly (Platon), kritický přístup k poznání, analýza vztahu
smyslových vjemů a rozumu při procesu poznávání, abstrakce, teorie - shrnutí ověřených
poznatků.
Kontrolní otázky:
Popište způsob dobývání hradeb v době starověku.
Další doporučená literatura a informace:
Burian, Jan, Civilizace starověkého středomoří. Praha 1984.
Nováková, Julie, Pečírka, Jan, Antika v dokumentech I., II. SNPL, Praha 1959, 1961.
Pečírka, Jan, Dějiny pravěku a starověku. SPN, Praha 1979.
Oliva, Pavel, Zrození evropské civilizace. Epocha, Praha 2003. ISBN 80-86410-37-4.
Ferrero, G., Egypťané. Praha 2007.
http://egyptologie.ff.cuni.cz
5. Výroba, její organizace a technické vybavení ve středověku.
Dvojpolný a trojpolný hospodářský systém (autarkní vesnice, vnitřní kolonizace), emfyteuse a
purkrecht (charakteristika středověké společenské hierarchie), typy plužin a vesnic (způsoby jejich
vyměřování), typy zápřahu, obdělávání polí a jejich sklizeň, užití jednotlivých typů oradel a dalších
zemědělských nástrojů, vývoj měst a cechovního systému (např. pražské cechy), mlýny, první
hamry, sklářství, vinařství atd. Ius regale montanorum Václava II. (1300), způsoby hornického
podnikání v českých zemích, hornická města a jejich vývoj, zakládání dolování a technické
prostředky pro ně využívané, zpracování rudy, mincovny.
Kontrolní otázky:
Jaké typy pluhů se užívaly v českých zemích a v kterých lokalitách? Vysvětlete význam dvoj-a
trojpolného systému a překonání bludných kruhů raně středověkého zemědělství.
Další doporučená literatura a informace (zajímavosti):
Nový, L. (ed.), Dějiny techniky v Československu do konce 18. století. Praha 1974.
Marshall, L. C., Po stopách lidského pokroku. Orbis, Praha 1932.
www.sendme.cz
6. Vliv renesance na vědecké a technické myšlení.
Objevení prostoru pro zkoumání (perspektiva, výtvarní umělci – všestranný Leonardo da Vinci).
Vývoj alchymie, magie, astrologie a vědních oborů (postupy např.: analogie, kosmologie) –
především matematiky, astronomie (dílo M. Koperníka, T. Brahe, J. Keplera, J. Bürgiho, G.
Galileia, G. Bruna aj.), optiky, mechaniky, lékařských oborů (A. Vesalius, W. Harvey, J. Jesenský,
G. Agricola aj.), biologických a zoologických věd a jejich uplatnění v praxi (knihy o vinařství,
štěpařství, koňském lékařství…). Zájem o morfologii, o strukturu. Užití dalekohledu a mikroskopu.
Kontrolní otázky:
Charakterizujte historický význam heliocentrického systému M. Koperníka.
Význam alchymie pro další bádání v přírodních i technických oborech.
Další doporučená literatura a informace (zajímavosti):
Karpenko, V., Alchymie: nauka mezi snem a skutečností. Academia, Praha 2007. ISBN
978-80-200-1491-7.
Burkhardt, T., Alchymie: tradiční věda o kosmu a duši. Malvern, Praha 2003. ISBN 8%-86702-00-6.
Vágner, P., Teatrum chemicum: kapitoly z dějin alchymie. Paseka, Praha 1995. ISBN
80-7185-027-6.
Horský, Z., Kepler v Praze. Mladá fronta, Praha 1980, týž: Mikuláš Koperník:profil významné
osobnosti renesanční doby. Praha 1973, týž: Pražský orloj. Panorama, Praha 1988, týž: Tadeáš
Hájek z Hájku a jeho doba. SK ČSR, Praha 1975.
7. Komparace univerzitního a technického školství. Vývoj technického vzdělávání v českých
zemích.
Počátky industrializace, pražská univerzita a technika, Stavovská inženýrská škola v Praze (1705,
1707, 1717) a struktura výuky (Christian Josef Willenberg, Jan Ferdinand Schor, František Antonín
Linhart Herget), reforma technického vzdělávání (1798, 1803, 1806) – vznik Gerstnerovy
polytechniky, Gerstnerova mechanika a projektování železničních drah, 1863 Organický statut,
1869 rozdělení polytechniky na českou a německou, stavba budovy pro českou techniku na
Karlově náměstí, 1875/79 C. a k. česká vysoká škola technická v Praze, K. k. Deutsche technische
hochschule in Prag, technika a významné osobnosti kultury (Emil Frída, J. V. Sládek, M. Tyrš…),
knihovna a „museum“ techniky, 1884/85 první Zengerovy přednášky nauky o elektřině, 1891
Domalípova stolice elektrotechniky, 1906 Ústav teoretické a experimentální elektrotechniky
Ludvíka Šimka, 1910 Vysoká škola strojního a elektrotechnického inženýrství, 1920 ČVUT, 1950
Fakulta elektrotechnická ČVUT.
Kontrolní otázka:
Jaký je význam F. J. Gerstnera pro rozvoj technického školství v českých zemích?
Další doporučená literatura a informace (zajímavosti):
Efmertová, M., Elektrotechnika v českých zemích a v Československu do poloviny 20. století.
LIBRI, Praha 1999, s. 101-113. ISBN 80-85983-99-0.
Česká technika. 2. doplněné vydání. ČVUT, Praha 2004. ISBN 80-01-03165-9.
Mikeš, J., Efmertová, M., Technika očima technika (300 let ČVUT 1707-2007). ČVUT, Praha 2007.
ISBN 978-80-01-03642-6.
8. První průmyslová revoluce v českých zemích a ve světě.
Protoindustrializace (nákladnický systém, manufaktura rozptýlená a centralizovaná), industrializace
(vývoj ke strojové výrobě) a vývoj průmyslových oborů v Anglii na základě technických novinek a
zlepšení (textilnictví – zmechanizování předení a tkaní, vývoj pracovních strojů, čerpání vody
z dolů vodosloupcovými stroji (J.K. Hell), experimenty s párou od Herona z Alexandrie, přes
atmosférické parní stroje až po inovace parního stroje J. Wattem, uplatnění parního stroje v praxi
(doly, pohon pracovních strojů transmisí, doprava…). Vliv Francouzské revoluce, kontinentální
blokáda v souvislosti s Napoleonskými válkami a rozvoj průmyslových oborů v českých zemích
(pily, hamry, hutě, železárny, sklářství, výroba porcelánu, rozvoj stavebnictví, textilnictví,
strojírenství, potravinářství – cukrovary, pivovary…). Jednota na povzbuzení průmyslu v českých
zemích (1833) a její vliv na industrializaci (např. stavba druhého pražského mostu, vydávání
zahraničních prací, kontakty).
Kontrolní otázka:
Jak a v kterých oborech se uplatnil parní stroj v českých zemích?
Další doporučená literatura a informace (zajímavosti):
Paulinyi, A., Průmyslová revoluce. ISV, Praha 2002.
9. Hospodářské změny ve společnosti jako důsledek první průmyslové revoluce a
10. Druhá průmyslová revoluce a česká společnost.
Uplatnění procesu industrializace v českých zemích v podobě druhé průmyslové revoluce – rozvoj
metalurgických znalostí, chemie, strojírenského podnikání (oblasti: Praha, Plzeňsko, severní
Čechy, Brněnsko, Ostravsko) a jednotlivých podnikatelů (např. Ruston, Breitfeld, Daněk, Reif, Luz,
Thomas, Salm… První českomoravská továrna na stroje…ČKD…) , rozvoj dopravy (stavby
železničních tratí, silnic, splavňování řek, užití spalovacích motorů –automobilismus, letectví…),
těžba černého uhlí, urbanizace měst (bourání hradeb, výstavba továren, plynofikace, kanalizace,
počátky užití elektrického proudu k osvětlení veřejných prostor, výroby i domácností). Jubilejní
výstava 1891.
Kontrolní otázka:
Charakterizujte dopravní (komunikační) systémy českých zemí (silnice, železnice, lodní doprava…
telegrafní síť apod.).
Další doporučená literatura a informace (zajímavosti):
Hlavačka, M. Dějiny doprava v českých zemí v období průmyslové revoluce. Academia, Praha
1990.
Hlavačka, M. Jubilejní výstava 1891. Praha 1991.
Jílek, F., Zrození velkých vynálezů. Práce, Praha 1978.
11. Vývoj elektrotechniky v českých zemích.
Elektrotechnika v českých zemích se etablovala od 60. let 19. století (první živnosti,
galvanoplastické dílny, počátky práce v oblasti signalizace…, nové pracovní obory: elektromontér,
elektromechanik…), v 70. letech 19. století se zformovala spolková činnost (Spolek inženýrů a
architektů v Království českém -SIA, 1865, Spolek českých elektrotechniků 1899, Spolek
posluchačů a absolventů strojního a elektrotechnického inženýrství při ČVUT - SPASEI) a v 80.
letech 19. století výuka elektrotechniky. Účast F. Křižíka na Prvním mezinárodním
elektrotechnickém kongresu v Pařízi 1881 a udělení zlaté medaile za diferenciální regulátor délky
svítivosti obloukovky. Významný vliv na průmyslový rozvoj Československa měl elektrifikační
zákon z roku 1919 a elektrifikace (Elektrotechnický svaz československý – ESČ 1919),
standardizace a normalizace (Československá společnost normalizační - ČSN 1920, předpisy a
normálie pro elektrotechniku), udělování oválné známky kvality pro zkoušené zboží a
elektrotechnické výrobky (Elektrotechnický zkušební ústav), podnikatelé: Fr. Křižík, Emil Kolen,
Josef Sousedík, Bartelmus a Donát, Josef Duda, bratři Knotkové - Microphona, Telegrafia aj. (viz
referáty: elektrárny, osvětlení, užití elektrické energie pro průmysl a dopravu, např. trať Tábor –
Bechyně aj.).
Kontrolní otázka:
Vysvětlete význam ESČ pro elektrifikaci Československa.
Další doporučená literatura a informace (zajímavosti):
Efmertová, M., Elektrotechnika v českých zemích a v Československu do poloviny 20. století.
LIBRI, Praha 1999.
Křižík, F. Paměti. Praha 1952, 1997.
List, V. Paměti. Ostrava 1992.
12. Technika a každodenní život v 19. - 20. století.
Průmyslové obory a podnikání v době první Československé republiky a po roce 1945.
Hospodářský vývoj Československa, RHVP, pětileté plány, specializace, technická a průmyslová
každodennost.
Kontrolní otázka:
Význam techniky pro každodenní život v Československu po 2. světové válce.
Další doporučená literatura a informace (zajímavosti):
Paturi, F. R., Kronika techniky (překlad). Fortuna Print, Praha 1983.
Lacina, V. Formování československé ekonomiky. Academia, Praha 1990.
Obrazy z českých dějin 1914-2004. DVD. Multimediální pomůcka. Praha 2007.
13. Technika a svět na přelomu 20. a 21. století.
Charakteristika společenského vývoje, technické a ekonomické změny.
Kontrolní otázka:
Formulujte možnosti technického vývoje přelomu 20. a 21. století.
Další doporučená literatura a informace (zajímavosti):
Efmertová, M. Historie vědy a techniky 1914-1939. In: Chromec, S. (ed.): Obrazy z českých dějin
1914-2004. DVD SDPAČR, Praha 2007.
14. Hodnocení vlivu techniky na společnost.
Současný pohled na vývoj techniky. Vliv techniky na život člověka. Rozhodovací mechanismy.
Filozofická východiska oboru.
Kontrolní otázka:
Vliv techniky na současný život společnosti.
Další doporučená literatura a informace (zajímavosti):
Tondl, L. Věda, technika a společnost. Praha 1984.