Karma, přerozování, samsara

Ashin
Ottama
Karma,
přerozování,
samsara
DharmaGaia
Praha 1 9 9 9
KNIHOVNA MOMO A
VITARIAN
DO PDF PŘEVEDL VITARIAN
[email protected]
Přeložil Tomáš Vystrčil
KATALOGIZACE V KNIZE — N Á R O D N Í KNIHOVNA ČR
Ottama, Ashin, 1947 —
Karma, přerozování, samsára / Ashin Ottama ;
[z anglického originálu ... přeložil Tomáš Vystrčil]. — Vyd 1.
Praha : DharmaGaia, 1 9 9 9 . — 120 s. — (Mangalam)
Název originálu : The message in the teachings of kamma,
rebirth, samsara
2 9 4 . 3 1 1 * 1 2 2 / 1 2 9 * 13 * ( 0 : 8 2 — 4 )
• karma
» reinkarnace
• samsára
• théravádový buddhismus — učení
• eseje
Copyright © by Ashin Ottama, 1 9 9 9
Translation © by Tomáš Vystrčil, 1 9 9 9
ISBN 8 0 - 8 5 9 0 5 - 6 0 - 4
Předmluva
T e n t o esej m á svůj původ v B a r m ě . N a k o n c i r o k u 1 9 9 1
j s e m odjel d o M a h á s i M e d i t a č n í h o c e n t r a praktikovat i n t e n ­
zivní formu m e d i t a c e . V r o c e 1 9 9 3 — 1 9 9 6 j s e m pak studoval
v Mahási Training S c h o o l v Rangúnu, c o ž je p o b o č k a hlavního
M a h á s i M e d i t a č n í h o c e n t r a . V d o b ě studia m ě t a m navštívila
malá skupina a m e r i c k ý c h psychologů. J e j i c h n e p ř e d p o j a t o s t ,
svěží zvídavost a o t e v ř e n o s t přispěly k p ř í j e m n é a t m o s f é ř e na­
šeho setkání. O b s á h l ý a intenzivní rozhovor t o h o o d p o l e d n e
pak dal p o d n ě t ke knížce, k t e r o u držíte v r u c e .
Z m é h o s o u č a s n é h o p o h l e d u se z m í n ě n ý dialog o d e h r á l již
vlastně velmi dávno; p o d o b n ý c h s e t k á n í a rozhovorů se m e z i ­
t í m konalo m n o h o . Z d á se ale, že v o n o m rozhovoru se m ů j
p o s t o j k t é m a t u karmy, p ř e r o z o v á n í a r ů z n ý c h ú r o v n í exis­
t e n c e u c e l i l a propojil, t a k ž e i nyní, po n ě k o l i k a l e t e c h , se
k t é t o t e m a t i c k é t r o j i c i v různých o b m ě n á c h č a s t o v r a c í m ,
a to jak na přednáškách, t a k i v o s o b n í c h r o z h o v o r e c h na m e d i t a č n í c h kursech.
I když se n á m ě t knížky t ý k á p o u z e j e d n é , dalo by se říci
r á m c o v é části B u d d h o v y nauky, m ů ž e m í t j e h o h l u b š í p o ­
c h o p e n í pro naši ž i v o t n í o r i e n t a c i d a l e k o s á h l ý význam a do­
pad. Živý a u p ř í m n ý z á j e m lidí na p ř e d n á š k á c h o k a r m ě
a p ř e r o z o v á n í mi vždy potvrdil n e z m ě n ě n o u d ů l e ž i t o s t a ak­
t u á l n o s t t é t o t e m a t i k y t a k é p r o č l o v ě k a s o u č a s n é doby.
I v k n i ž n í p o d o b ě si t o t o p o j e d n á n í udržuje p ů v o d n í n e f o r ­
málnost a přímost.
T é m a t a dokresluji m n o h a p ř i r o v n á n í m i z d e n n í h o života
i vědy. ( R e l a t i v n ě p o č e t n é analogie a příklady z oblasti fyzi­
k y b y ale n e m ě l y vyvolat d o j e m , ž e j s e m o d b o r n í k e m n a
poli m o d e r n í c h v ě d n í c h o b o r ů . ) E s e j j s e m doplnil k r á t k ý m i
c i t á t y p ř í s l u š n ý c h pasáží z B u d d h o v ý c h proslovů, ke k o n c i
j s e m zařadil p o j e d n á n í o „ m a t e r i a l i t ě " a „ o b j e k t i v n í h m o -
I! 5
t ě " , v závěru j s e m pak shrnul a porovnal r ů z n é p ř í s t u p y
a p o s t o j e k e t ř e m hlavním t é m a t ů m knihy.
J a k j s e m j i ž zmínil, p ů v o d n í B u d d h o v o u č e n í t v o ř í pod­
klad, z n ě h o ž v n á s l e d u j í c í m t e x t u v y c h á z í m . V n ě k o l i k a
p ř í p a d e c h pro d o k r e s l e n í u v á d í m t a k é s t a n o v i s k o théravádové a b h i d h a m m y a p o s t o j p o z d ě j š í c h k o m e n t á ř ů . Pasáže
r e p r e z e n t u j í c í m é vlastní m y š l e n k y j s o u z ř e t e l n ě j a k o t a k o ­
vé uvedeny.
P r o ty, k t e ř í dosud n e j s o u o b e z n á m e n i s B u d d h o v o u na­
u k o u , j s e m n a z a č á t k u knížky zařadil volné v y s v ě t l e n í n ě k t e ­
r ý c h z á k l a d n í c h pálijských p o j m ů , b e z k t e r ý c h s e v t e x t u
n e o b e j d e m e . D o k t r i n á l n í o t á z k y však n e j s o u h l a v n í m p ř e d ­
m ě t e m eseje.
T o u t o p r a c í c h c i p ř e d e v š í m oslovit a v y b í d n o u t v š e c h n y
opravdově a nezaujatě uvažující lidi, aby si znova prověřili ony
tzv. „dané reality" našeho života. C h c i je pozvat k h l u b o k é m u
z a m y š l e n í nad základním c h a r a k t e r e m a pravou povahou lid­
ské e x i s t e n c e .
Můj
dík p a t ř í všem, k t e ř í r ů z n ý m z p ů s o b e m přispěli k
realizaci knihy, z e j m é n a B h a n t e m u U V i d ž d ž ó b h á s o v i , Saya
U C h i t Tinovi a Anně Maclachlanové.
V d ě č n o s t í j s e m zavázán r o v n ě ž B h i k k h u B ó d h i m u , B h i k k h u N á n á l o k o v i , B h i k k h u Bódhisárovi a J i n d ř i c h u Š p i c n e r o vi za j e j i c h v e l i c e p o d n ě t n é a k o n s t r u k t i v n í p ř i p o m í n k y . Na
základě jejich upozornění a
návrhů j s e m
mohl
doplnit
a opravit m n o h é pasáže n á s l e d u j í c í c h k a p i t o l . ( P r o t o ž e j s e m
však v n ě k t e r ý c h b o d e c h tvrdošíjně setrval na s v é m vlast­
ním pojetí, odpovědnost za všechny nepřesnosti či omyly
padá v ý l u č n ě na m o j i hlavu.)
D o u f á m , že následující stránky vám přinesou inspiraci. T e x t
m n o h d y plynul na papír s představou, že spolu v e d e m e vzá­
j e m n ý rozhovor. P o k r o č í m e , když se naše mysli setkají. P ř e d ­
m ě t e s e j e n e n í snadný, a p r o t o se v t e x t u snažím u d r ž e t j i s t o u
lehkost a h u m o r . T e n ú s m ě v je ale m í n ě n d o c e l a vážně.
6 II
Základní pojmy
V
ka
tomto
malém
základních
né přeložit
tech
pokus
v
do
češtiny.
západní
o
slovníčku
pálijských
kultuře
překlad
by
pojmů
termínů,
Navíc
mnohé z
zdomácněly
vyvolal
vysvětluji
které
spíše
do
by
nich
té
nejasnosti
význam
bylo
několi­
velmi
obtíž­
v posledních
míry,
a
že
le­
jakýkoli
nedorozumění.
buddha — „probuzený", titul pro dokonale osvobozenou bytost,
která dosáhla plného osvícení vlastním přičiněním, bez pomo­
ci učitele. Z buddhistických t e x t ů vyplývá, že se buddhové
v průběhu nesčetných eonů objevují jen velmi zřídka. Posled­
ní buddha žil před 2 5 0 0 lety v severní Indii pod j m é n e m Siddhattha G ó t a m a .
dhamma (v sanskrtu dharma) — pravda; pravda o tom, j a k věci
jsou, základní řád veškerenstva; Buddhovo u č e n í v e d o u c í
k míru a svobodě nibbány.
théraváda — „učení S t a r š í c h " . J e d i n á z osmnácti škol raného
buddhismu, která se zachovala až dodnes. Je to směr, který se
dost věrně přidržuje toho, co učil historický Buddha G ó t a m a .
Kromě jistého zastoupení na Západě nalezneme dnes théravádu hlavně v Barmě, Thajsku a na Srí Lance.
karma (v páli kamma) — v ě d o m é jednání. Přesněji, karma je
záměr, který motivuje naše ú m y s l n é j e d n á n í a počínání.
Tyto volní impulsy vytvářejí l a t e n t n í karmický p o t e n c i ­
ál. Když se naskytne příležitost, karmická „síla" (či spíš „po­
t ř e b n o s t " ) se projeví a přivodí odpovídající následek n e b o
ovlivní průběh situace. Karma nevytváří neměnný osud, pro­
jevuje se spíše j a k o škála různě silných dispozic a předpo­
kladů. O b e c n ě řečeno, karma se podílí na formování mentál­
ní i t ě l e s n é stránky bytosti a ve značné m í ř e ovlivňuje
i průběh života.
vipáka — p r o c e s , kdy karma vydá svůj následek.
II 7
samsára — k o l o b ě h znovuzrozování, n e k o n e č n ě se opakující
cyklus zrození a smrti na různých úrovních existence. V šir­
ším pojetí termín samsára bývá někdy trochu nepřesně chá­
pán jako souhrn všeho, všech existenčních úrovní, jako celá
projevená skutečnost, „veškerenstvo" nebo „všehomír" v ča­
sové neohraničenosti a cykličnosti. V t é t o perspektivě vědec­
ký vesmír je pouze jeden velice úzký aspekt „veškerenstva".
nibbána (v sanskrtu nirvána) — nepodmíněná skutečnost; nejvyšší svoboda, mír a nejjemnější štěstí, osvobození od všech
druhů neutěšenosti, neuspokojivosti a utrpení, osvobození od
přerozování a smrti, nejvyšší čistota a „zdravost". Nibbána
znamená ukončení nevědomosti, touhy a lpění, ustání všech
mentálních deformací a nečistot.
magga-phala — m o m e n t osvícení,
krátká zkušenost nibbány.
V původní Buddhové nauce existují čtyři stupně osvícení.
bódhisatta
(v sanskrtu bódhisattvá)
— buddha před svým osví­
cením; bytost, která zasvětila svůj život i celou příští existenci
cíli stát se plně osvíceným, vědoucím buddhou-učitelem, kte­
rý — díky svým speciálním kvalitám — j e schopen maximálně
pomoci ostatním bytostem. (Arahat je také plně osvobozen,
protože však n e m á v š e c h n o v ě d ě n í a n e n í vybaven všemi
schopnostmi, nemůže učit tak efektivně jako buddha.)
arahat — bytost na č t v r t é m stupni osvícení; plně osvobozená
bytost, která úspěšně následovala cestu vytyčenou Buddhou.
sutta (v sanskrtu sútra) — B u d d h ů v proslov, B u d d h o v a ř e č .
páli — j a z y k nejstaršího buddhistického kánonu, velmi blízký ja­
zyku, kterým mluvil Buddha.
V
i
tomto
textu
když jsem si
dech
obvyklejší.
hovo líčení. V
modifikacích
používám
vědom,
Chci
převážně pálijskou
že sanskrtské znění je
tím
buddhismu
vyjádřit své napojení na původní Budd-
Buddhovy nauky,
8
li
srozumitelností používám
výrazů,
se sanskrt používal hlavně v pozdějších
při
nu jak významu některých slov,
li
formu
v některých přípa­
nichž
došlo
k
citelnému posu­
tak i konečného cíle.
sanskrtskou formu
V knize kvů­
karma.
Tipitaka — (doslova „Tři k o š e " ) , nazývána také „pálijský kánon".
Je to nejstarší, v přímých kopiích dochovaný záznam Buddhova učení. Byl zapsán okolo roku 80 před Kristem na C e j l o n u
a skládá se ze tří částí:
1. vinaja-pitaka je první koš a j e j í m t é m a t e m jsou principy
a pravidla mnišského života;
2. suttanta neboli sutta-pitaka — druhá část pálijského ká­
nonu, je sbírkou Buddhových řečí;
3. abhidhamma-pitaka
— „Vyšší učení", t ř e t í část pálijské
Tipitaky, která byla začleněna do kánonu pár set let po Bud­
dhové odchodu z pozemské existence. Je to vysoce abstraktní
detailní analýza čtyř nejvyšších nebo „nejzazších" skutečností
(materiality, vědomí, m e n t á l n í c h faktorů a nibbány). N e n í
lehké ji pochopit. Popisuje a vysvětluje základní povahu mys­
li, materiality a nibbány z pozice h l u b o k é h o a n a l y t i c k é h o
vhledu. Abhidhammu lze chápat jako pozdější rozpracování
a doplnění Buddhova učení.
vipassaná — h l u b o k ý v h l e d do reality, vhled do c h a r a k t e r u
n a š e h o prožívání a e x i s t e n c e ; druh m e d i t a c e , k t e r ý má za
cíl uvidět s k u t e č n o u p o d s t a t u mysli, t ě l a i v š e c h o s t a t n í c h
podmíněných věcí a procesů. Vyvrcholením této cesty je
odstranění veškerých mentálních deformací a znečištění
(jako j e t o u h a , žádostivost, nenávist, n e v ě d o m o s t a p o d . ) ,
které jsou hlavními příčinami nedostatečnosti, neutěšenosti a u t r p e n í .
P r a x e m e d i t a c e vipassaná zbavuje m y s l ulpívání,
po­
s t u p n ě ji o t e v í r á a č i s t í . V p o k r o č i l e j š í m s t a d i u m e d i ­
t a c e vipassaná u m o ž ň u j e m e d i t u j í c í m u v i d ě t , j a k m y s l
p r a c u j e a funguje, k d e dělá chyby, j a k ý m z p ů s o b e m vy­
t v á ř í svůj v l a s t n í s v ě t . P ř í m ý v h l e d d o n e s t á l o s t i , n e u s pokojivosti a neosobnosti všech podmíněných procesů
koriguje a l é č í naše nesprávné, s e b e s t ř e d n é vnímání, roz­
ptýlí n e v ě d o m o s t a v nejvyšším bodě vede k realizaci
nibbány.
II 9
samatha — c v i č e n í s o u s t ř e d ě n í mysli; druh m e d i t a c e směřu­
j í c í k e k o n c e n t r a c i , h l u b i n n é m u klidu a č i s t o t ě mysli. M e ­
d i t u j í c í z a m ě ř u j e svou p o z o r n o s t na j e d i n ý zvolený m e d i t a č n í o b j e k t za ú č e l e m dosažení stavu „vnoření" [džhána).
džhána — hluboké mentální vnoření, které má m n o h o druhů,
stupňů a intenzit; vysoký výsledek na cestě meditačního sou­
středění.
dukkha — všechny druhy a typy nepříjemnosti, neuspokojivosti,
neutěšenosti, nedostatečnosti a utrpení; jedna ze tří základ­
n í c h univerzálních charakteristik všech p o d m í n ě n ý c h v ě c í
a procesů; zbývající dvě charakteristiky jsou nestálost (aničča) a neosobnost ( a n a t t á ) .
bhikkhu
— buddhistický mnich.
p o j e m — m e n t á l n í k o n s t r u k t , označení, k o n c e p t , myšlenka;
jméno,
které
dáváme
věcem,
procesům,
vlastnostem
apod. Pojem nepostihuje skutečnou realitu věcí, je j e j í
pouhou reprezentací, interpretací, odleskem.
materialita — hmotná skutečnost, materiální jev. (Pod obvyklým
pojmem hmota si většinou představujeme hutný, stabilní ob­
jekt, jak se nám normálně jeví. V následujícím eseji se takové­
mu pojetí hmoty dost vyhýbám a pro označení h m o t n é sku­
tečnosti často volím neutrální slovo materialita.)
nejvyšší
skutečnost,
poslední
realita
—
(paramattha-dham-
ma) s k u t e č n o s t tak, j a k opravdu je v nejvyšším, nejzazším
s m y s l u (na rozdíl o d r e l a t i v n í k o n v e n č n í r e a l i t y n a š e h o
b ě ž n é h o života), pravá s k u t e č n o s t mysli a t ě l a . T a t o n e j zazší realita je j e š t ě p o d m í n ě n á , tzn. vzniká a zaniká a má
příčinu. A b s o l u t n í n e p o d m í n ě n á realita j e p o u z e nibbána.
Ž á d n é č e s k é slovo nevystihuje plně v ý z n a m pálijského
t e r m í n u paramattha.
V t e x t u jsou tudíž podle
kontextu
použity různé výrazy: nejvyšší realita, nejzazší s k u t e č n o s t ,
p o s l e d n í n e b o pravá s k u t e č n o s t apod.
1 0 II
Přejeme-li si
porozumět.
P ř e j e m e - l i si p o r o z u m ě t B u d d h o v u u č e n í v j e h o původ­
n í m v ý z n a m u a n e z m e n š e n é m , doslova z á v r a t n é m dosahu,
p o t ř e b u j e m e si vyjasnit tři základní pojmy, k t e r é se v B u d ­
dhově
n a u c e vyskytují v e l m i č a s t o a k t e r é vytvářejí r á m e c
c e l é h o u č e n í . J d e o k a r m u , p ř e r o z o v á n í a samsáru.
T y t o výrazy j s o u pro obyvatele Asie t ř e m i životními realita­
m i . Pro lidi ze Z á p a d u j s o u ale spíše t ř e m i velkými otazníky.
Ne že bychom nerozuměli, co je míněno. Všichni m á m e
a l e s p o ň j i s t o u představu o v ý z n a m u t ě c h t o slov. P o j e m samsára je m o ž n á m é n ě z n á m ý ,
zato karma a r e i n k a r n a c e se
staly t é m ě ř m ó d n í m i slovy. M n o h o lidí d o k o n c e zná j e j i c h
p ř e s n ý význam v k o n t e x t u B u d d h o v y nauky. N i c m é n ě co se
zdá b ý t velké v ě t š i n ě z á p a d n í c h lidí s p o l e č n é , j e z á k l a d n í
n e j i s t o t a , n e u j a s n ě n o s t či p o c h y b o v á n í v o t á z c e s k u t e č n é
p l a t n o s t i u č e n í karmy, znovuzrozování a samsáry: D o j a k é
míry patří tyto staré nauky do kategorie metafor, intelektu­
á l n í c h k o n s t r u k t ů , a r c h a i c k ý c h a r c h e t y p á l n í c h m ý t ů , důmy­
s l n ý c h n á s t r o j ů e t i c k é výchovy atd., a do j a k é m í r y se j e d n á
o s k u t e č n é , e x i s t u j í c í ř í d í c í p r i n c i p y n a š e h o života a světa?
M a j í b ý t t y t o t e o r i e b r á n y doslova, a n e b o j s o u t o p o u z e po­
z ů s t a t k y starých n á b o ž e n s k ý c h p a r a d i g m a t b e z s k u t e č n é h o
v z t a h u k s o u č a s n é m u životu?
II 11
V následujících kapitolách nabízím k r o m ě základní teore­
t i c k é i n f o r m a c e i různé úvahy a r e f l e x e k t ě m t o d ů l e ž i t ý m
b o d ů m B u d d h o v y nauky. N e n í m ý m p ř á n í m , aby č t e n á ř
převzal p ř e d l o ž e n ý m a t e r i á l . S k u t e č n ý m s m y s l e m knihy zů­
stává inspirovat a s t i m u l o v a t k u j a s n ě n í v l a s t n í h o p o s t o j e
a k n a l e z e n í v l a s t n í c h o d p o v ě d í na r á m c o v é o t á z k y n a š e h o
života.
E s e j n e p ř i n á š í nová překvapivá s v ě d e c t v í o v z p o m í n k á c h
n a m i n u l é životy. N e n í m ý m c í l e m p r o k a z o v a t v ě r o h o d n o s t
z á k o n a k a r m y a znovuzrozování p o d o b n ý m z p ů s o b e m . M á m
p o c i t , že v t o m t o s m ě r u b y l o v y k o n á n o j i ž r e l a t i v n ě d o s t .
N a v í c zprávy o v z p o m í n k á c h na dávné u d á l o s t i a zážitky
p ř e d e š l ý c h životů v e d o u v ě t š i n o u k příliš j e d n o s t r a n n é m u ,
pro m ů j p o c i t a s o u č a s n o u d o b u až t r o c h u p r o s t o m y s l n é m u
c h á p á n í znovuzrozování. N e m y s l í m , ž e b y m n o h o lidí m o h l o
získat p o d s t a t n ě j š í v h l e d do m y s t é r i a života a s m r t i č t e n í m
či p o s l o u c h á n í m t ě c h t o zajímavých a p o d m a n i v ý c h p ř í b ě h ů .
Ilustroval b y c h t o n á s l e d u j í c í m p ř í k l a d e m :
K d y b y c h o m šli do ulic n ě k t e r é západní m e t r o p o l e a p o l o ­
žili l i d e m na c h o d n í k u p ř í m o u otázku: „Věříte, že se po smr­
ti znovu z r o d í t e ? " — m o ž n á j e d n a t ř e t i n a t á z a n ý c h by odpo­
věděla, že nikoli. D r u h á t ř e t i n a by asi ř e k l a , že a n o (ve v š e c h
n á b o ž e n s t v í c h se m l u v í o n ě j a k é m druhu života po s m r t i ) ,
a zbývající t ř e t i n a by p r a v d ě p o d o b n ě s k o n k r é t n í o d p o v ě d í
váhala. V e z m e m e - l i j a k o r e f e r e n č n í b o d B u d d h o v o u č e n í ,
p o t o m v š e c h n y tři skupiny m a j í v j i s t é m s m y s l u pravdu, ale
zároveň se i mýlí.
Z b u d d h i s t i c k ý c h t e x t ů vyplývá, že se v p r o c e s u s m r t i
m y s l a t ě l o rozloží a s t e j n á mysl a s t e j n é t ě l o se j i ž nikdy
n e v r á t í . Z d á l o by se tedy, že v t o m t o b o d ě je první skupina
pravdě nejblíže. J e n ž e naakumulované energie, karmický
p o t e n c i á l doprovázený t o u h o u p o e x i s t e n c i p ř i v e d e novou
m y s l a n o v é t ě l o k i n d i v i d u á l n í m u životu, t a k ž e se naro­
dí nová b y t o s t . Z d e by se dalo říci, že zaujala pravý názor
1 2 II
d r u h á skupina. N i c m é n ě p o d l e B u d d h o v a u č e n í n e e x i s t u j e
ž á d n é s k u t e č n é a trvalé „já", k t e r é b y s e m o h l o p ř e r o d i t .
O t á z k a sama j e š p a t n ě f o r m u l o v á n a . Z t o h o t o p o h l e d u za­
reagovala t ř e t í skupina nezastávající ž á d n é d e f i n i t i v n í s t a n o ­
visko m o ž n á n e j p ř i m ě ř e n ě j i .
N a u v e d e n é m p ř í k l a d u m ů ž e m e vidět, ž e u k o m p l e x n í c h
otázek jakýkoli
příliš
zjednodušený
přístup
typu
„ano-
n e b o — n e " obvykle míjí podstatu věci. Černobílý postoj ne­
m ů ž e uspokojivě o b s á h n o u t a vyjádřit h l u b š í ú r o v n ě m n o h a v r s t e v n é , m n o h a ú r o v ň o v é reality. N a c e s t ě k o p r a v d o v é m u
p o z n á n í n á m p o m ů ž e spíše n e p ř e d p o j a t á a citlivá v n í m a v o s t
k p o d s t a t ě věcí. Ta nás n a k o n e c m ů ž e v é s t k m n o h e m o b ­
s á h l e j š í m u a „ p l n ě j š í m u " p o h l e d u na r e a l i t u n a š e h o života,
n e ž j a k j s m e n o r m á l n ě zvyklí.
M o ž n á že i na Z á p a d ě p ř e s t a n e b ý t osvícený, n e z d e f o r m o v a n ý a o d l e h č e n ý z p ů s o b v n í m á n í života v ý l u č n o u d o m é ­
n o u nejvyšších s p i r i t u á l n í c h r e a l i z a c í a z a č n e v í c e p r o b l e s k o ­
vat až do o b e c n é h o p o v ě d o m í lidí. M o ž n á . Z a t í m se však dá
p o u z e k o n s t a t o v a t , ž e naše nazírání světa j e stále j e š t ě silně
vězněno a limitováno materialistickým pojetím. Představa,
že v ě d o m í a v š e c h n y m e n t á l n í a s p i r i t u á l n í f u n k c e j s o u vý­
l u č n ý m p r o d u k t e m m o z k o v ý c h b u n ě k , ú z c e souvisí s m y š ­
l e n k o u a vírou, že s m r t t ě l a p ř i n e s e definitivní k o n e c t a k é
v š e m ž i v o t n í m e n e r g i í m , silám a c e l é m u e x i s t e n č n í m u p o ­
t e n c i á l u j e d i n c e . T e n t o názor s e d o s u d považuje z a z ř e j m ý ,
l o g i c k ý a j e d n o d u c h ý — m o ž n á až t r o c h u příliš j e d n o d u c h ý :
„ P r o s t ě užij si co n e j l é p e života — a t í m to h a s n e . "
B u d d h a kritizoval a o d m í t a l t e n t o m a t e r i a l i s t i c k ý s v ě t o ­
názor. O z n a č i l j e j j a k o n e s p r á v n ý n e j e n p r o t o , ž e n e p o s t i h u ­
je d o s t a t e č n ě skutečnost. Materialistické nazírání reality
m ů ž e snadno p o d p o ř i t d o j e m , ž e e t i c k é a n e e t i c k é p o č í n á n í
n e m á b u ď žádný, n e b o j e n m a l ý vliv n a kvalitu n a š e h o živo­
t a . T a k t o k r á t k o z r a k é p o j e t í j e p a k s c h o p n o přivést lidi n a
skutečně pomýlenou cestu a zničit jejich existenci.
II 1 3
Materialistická teorie sama o sobě není principiálně
„ š p a t n á " n e b o „zlá". J i ž v B u d d h o v é d o b ě e x i s t o v a l a napří­
klad j e d n a filosofická skupina,
která zastávala v í c e m é n ě
„ m a t e r i a l i s t i c k é " c h á p á n í s v ě t a . S v é p ř í v r ž e n c e ale v e d l a
k r o z u m n é m u a s t ř í d m é m u z p ů s o b u života. P o t í ž s m a t e r i a ­
l i s t i c k o u filosofií spočívá v t o m , že zobrazuje a vysvětluje
n e v y j á d ř i t e l n o u a n e z a c h y t i t e l n o u s k u t e č n o s t života a světa
t a k o m e z e n ý m a j e d n o s t r a n n ý m z p ů s o b e m , že se dá m l u v i t
o s k u t e č n é d e f o r m a c i reality.
J i s t ý n e p ř í j e m n ý p o c i t m ů ž e vyvstat, když si u v ě d o m í m e ,
že p ř e d m ě t t o h o t o eseje se plně vztahuje i na náš vlastní život,
zrození a s m r t a že upozorňuje na všechno to n e z n á m é , k t e r é
prý b u d e po smrti následovat. U m í r á n í a c e l é m y s t é r i u m za
o p o n o u smrti je obtížná oblast pro nás pro všechny. S vnitřním
n e p o k o j e m si u v ě d o m u j e m e , že n e m á m e t é m ě ř žádnou kon­
trolu nad ú s t ř e d n í m i s k u t e č n o s t m i vlastní e x i s t e n c e . N ě k t e ř í
lidé raději uhýbají p o d o b n ý m t é m a t ů m , aby si n e m u s e l i při­
pustit n e p ř í j e m n é „vyrušující" myšlenky. Takový přístup mi
ale p ř i p o m í n á p a c i e n t a s bolavým z u b e m , k t e r ý n e p ř e t r ž i t ě
b e r e prášky proti bolesti, m í s t o aby šel k zubaři.
H l u b o k ý vhled do funkce k a r m y a jasná vize n e k o n e č n é h o
přerozování v různých sférách e x i s t e n c e byl v e l m i podstatný
úvodní zážitek Buddhovy n o c i osvícení. T o t o poznání podní­
t i l o k o n e č n ý krok v r c h o l í c í v p ř e k o n á n í v š e c h z b ý v a j í c í c h
m e n t á l n í c h „utkvělostí"
[ásava),
v dosažení d o k o n a l é h o po­
znání a osvobození, v n a b y t í spirituální vševědoucnosti, v rea­
lizaci pravděpodobně t o h o nejhlubšího a nejobsáhlejšího osví­
c e n í v dějinách c e l é h o lidstva.
M o t i v a c e k p r a k t i k o v á n í d h a m m y a náš p o c i t n a l é h a v é
p l a t n o s t i B u d d h o v a u č e n í m á m n o h d y p ř í m o u souvislost s e
z p ů s o b e m a úrovní n a š e h o c h á p á n í karmy, z n o v u z r o z o v á n í
a samsáry. Správné o b e z n á m e n í se s t o u t o o b l a s t í m ů ž e m í t
pro nás velký přínos. V n á s l e d u j í c í m t e x t u b y c h c h t ě l po­
j e d n a t o t ě c h t o v ě c e c h ze stanoviska naší s o u č a s n é z á p a d n ě
1 4 II
s t r u k t u r o v a n é mysli — t o z n a m e n á p o k u d m o ž n o j a s n ě , sro­
zumitelně a nedogmaticky.
V t o m t o d u c h u , na rozdíl od t r a d i č n í h o p ř í s t u p u , se z d e
c h c i p o k u s i t p o s u n o u t z m í n ě n á t ř i t é m a t a z o b l a s t i víry
a nevíry do oblasti v ě t š í či m e n š í p r a v d ě p o d o b n o s t i . Pro v ě t ­
šinu s o u č a s n ý c h z á p a d n í c h lidí je takový přístup
podle
m é h o soudu a d e k v á t n ě j š í a u p ř í m n ě j š í . P ř i p o m í n á m ale, ž e
i tak zůstanou t é m a t a t o h o t o pojednání do značné míry
m i m o dosah u s v ě d č u j í c í p r ů k a z n o s t i . T í m s e však c e l á n a š e
z a m ý š l e n á e x k u r z e d o m y s t é r i a e x i s t e n c e a n e e x i s t e n c e stá­
vá j e n o m zajímavější a jiskřivější.
J a k o d ů l e ž i t o u s o u č á s t výbavy n a naši c e s t u b y c h c h t ě l
velmi doporučit j e š t ě jednu změnu vnitřního přístupu: je to
p ř e s u n u t í z oblasti o m e z e n é h o e g o c e n t r i c k é h o p o s t o j e t y p u
„...já p ř e c e v í m a v n í m á m v š e c h n o p o d s t a t n é . . . " do c i t l i v ě j ­
ší a r e a l i s t i č t ě j š í p o l o h y h l u b o k é h o r e s p e k t u k n e u c h o p i t e l ­
né skutečnosti. Je to pozice radostné, osvobozující pokory
p ř e d t a j e m s t v í m zrození, života a s m r t i , p o k o r y p ř e d n ě č í m ,
co je nedozírně obsáhlejší než naše normální schopnost
představy, c h á p á n í a r e f l e k t o v á n í .
T í m t o m a l ý m ú v o d e m b y c h c h t ě l navodit j i s t o u uvolněn o s t , u p ř í m n o s t a o t e v ř e n o s t , zkypřit a „provzdušnit" z a b ě ­
hané cesty našeho konvenčního postoje, a b y c h o m se s naším
t é m a t e m mohli setkat skutečně kreativním způsobem, tak
aby se m o h l a o t e v ř í t nová d i m e n z e p o h l e d u na naše žití.
U č e n í karmy, znovuzrozování a s a m s á r y se v z á j e m n ě do­
p l ň u j í a t v o ř í v l a s t n ě j e d i n ý c e l e k . N e b y l o by z c e l a správné
uvažovat o nich j a k o o t ř e c h o d l o u č e n ý c h t é m a t e c h . Pro
ú č e l t o h o t o e s e j e s e však o n i c h p o k u s í m p o j e d n a t j e d n o t l i ­
vě, j a k j e n t o b u d e m o ž n é .
•
II 1 5
Karma
Z á k l a d n í princip nauky o k a r m ě n e n í pro nás n i č í m opravdu
novým, ničím, č e h o b y c h o m si j i ž nebyli alespoň č á s t e č n ě vě­
d o m i : Každé k o n á n í m á n e b o b u d e m í t nějaký e f e k t , každá
a k c e vyvolá nějaký následek. Navíc každé naše p o č í n á n í má
vliv na naši mysl, každé naše j e d n á n í v ní zanechá stopu. Kva­
lita mysli má p ř í m ý vztah ke kvalitě n a š e h o života. V š i c h n i
m á m e více či m é n ě j a s n é p o v ě d o m í o t ě c h t o vztazích a souvis­
l o s t e c h . U č e n í k a r m y však probírá z m í n ě n é v e l m i o b t í ž n ě za­
c h y t i t e l n é souvislosti m n o h e m hlouběji a nabízí n á m m n o h e m
p ř e s n ě j š í vysvětlení c e l é h o p r o c e s u .
Z á p a d n í k u l t u r a nás n a u č i l a p o s u z o v a t kvalitu j e d n á n í
a a k c í hlavně p o d l e t o h o , j a k ý vliv a n á s l e d e k b u d e m í t t e n
k t e r ý čin na naše o k o l í . U č e n í k a r m y se však v z á k l a d n í m
c h a r a k t e r u zabývá hlavně t í m , j a k ý vliv a n á s l e d e k má t e n
k t e r ý čin, chování, p o s t o j n e b o s m ý š l e n í n a j e d i n c e s a m é h o ,
tzn. na toho, kdo činy koná.
C o k t o m u říká B u d d h o v o u č e n í ?
V š e c h n o vědomé jednání tělem, řečí i myslí je karma.
P ř e s n ě j i ř e č e n o k a r m a j e vůle n e b o z á m ě r
(čétaná),
kte­
r é m o t i v u j í naše j e d n á n í , j e t o t e n m e n t á l n í impuls n e b o
n á k l o n , v d u c h u k t e r é h o r e a g u j e m e na odvíjející se situaci.
„Mnichové, záměr, říkám, je karma. Vedeni záměrem, bytosti
tvoří karmu tělem, slovem a myslí."
Anguttara-nikája VI, 6, 63
II
17
T y t o k a r m i c k é v o l n í i m p u l s y vyvolávají n e b o m a j í p o t e n ­
ciál
vyvolat
jistý
odpovídající
druh
následku
[vipáka).
V š e c h n y naše záměry, přání, averze, r e a k c e , c h t ě n í , r o z h o d ­
nutí, odpor, p ř í k l o n a t d . a t d . j s o u j a k o s e m í n k a , k t e r á m a j í
s c h o p n o s t za p ř í h o d n ý c h p o d m í n e k vzklíčit, růst, p ř i n é s t
svoje o v o c e a t í m ovlivnit náš život.
„Jaké sémě kdo seje, takové plody bude sklízet."
Samjutta-nikája X I , 2, I
N ě k o l i k r e f l e x í o k a r m ě ze stanoviska n a š e h o s o u d o b é h o
myšlení:
Analogie z oblasti fyziky
N a u k a o k a r m ě má j i s t o u p o d o b n o s t s fyzikálním záko­
n e m zachování h m o t y a energie.
T e n t o velmi r u d i m e n t á r n í zákon k l a s i c k é fyziky nás u č í ,
že ani h m o t a , ani e n e r g i e n e m o h o u z a n i k n o u t b e z e stopy.
V n a š e m relativním univerzu probíhají p o u z e fyzikální n e b o
c h e m i c k é přeměny, t r a n s f o r m a c e a m u t a c e , ale n i c n e m ů ž e
prostě zmizet.
O b l i g á t n í příklad š k o l n í c h u č e b n i c : N e n í m o ž n é z n i č i t
k a p k u vody. Když v y s c h n e n e b o se vypaří, za j i s t ý c h p o d m í ­
n e k o p ě t z k o n d e n z u j e , když z m r z n e , j e d n o h o d n e zase roz­
t a j e . K d y ž ji r o z l o ž í m e e l e k t r o l ý z o u , vytvoří se kyslík a vo­
d í k . P ř i b l í ž í m e - l i h o ř í c í zápalku k e s m ě s i t ě c h t o p l y n ů ,
nastane malý výbuch-štěknutí a stěny nádoby se orosí.
V o d a s e znovu o b j e v í c o b y „popel" o n o h o h o ř e n í . ( V z p o m í ­
n á t e si j e š t ě na š k o l n í h o d i n y fyziky s p r a k t i c k ý m i pokusy,
k t e r é v ě t š i n o u dopadly t r o š k u jinak, n e ž j a k m ě l y ? )
1 8 II
E i n s t e i n s p o č í t a l , že k d y b y se n á m p o d a ř i l o v n u k l e á r n í
r e a k c i p l n ě r o z l o ž i t a t o m y v o d n í kapky, o b d r ž e l i b y c h o m
úděsné množství energie: E = m c
2
( „ E " znamená energie,
2
„ m " s e v n a š e m p ř í p a d ě vztahuje n a k a p k u vody a „ c " j e t e n
hrozivý m u l t i p l i k a č n í faktor: r y c h l o s t světla n a d r u h o u ! ) .
E n e r g i e m ů ž e „vykrystalizovat" z p ě t v h m o t u , j a k p o t v r ­
zují e x p e r i m e n t y v e v y s o k o e n e r g e t i c k ý c h u r y c h l o v a č í c h , ale
m n o h e m spíše s e p ř e m ě n í v n ě j a k ý j i n ý druh e n e r g i e . N á ­
z o r n ý m p ř í k l a d e m j e e n e r g i e s l u n e č n í : N a S l u n c i a t o m y vo­
díku p ř e c h á z e j í v a t o m y helia. T a t o j a d e r n á fúze vysílá do
k o s m u e n e r g e t i c k é záření, k t e r é m y n a Z e m i v í t á m e j a k o
s l u n e č n í svit. Z e l e n ý chlorofyl světlo váže a dává t a k vyrůst
p o z e m s k é vegetaci. Z uschlých větví si r o z d ě l á m e o h e ň .
U c h o v a n á energie S l u n c e nám na táborovém ohni o p e č e
špekáček.
P o d o b n ý příklad: fosilní paliva e x p l o d u j í v e válci m o t o r u .
E n e r g i e p r a v ě k é h o s l u n c e se aktivuje a n a š e a u t o j e d e v e l i c e
r y c h l e a ž n a p ř í š t í k ř i ž o v a t k u , k d e s e rozsvítila č e r v e n á .
Š l á p n e m e n a p e d á l a p ř e m ě n í m e k i n e t i c k o u energii a u t o ­
mobilu na teplo brzd...
M ů ž e m e šťastně žít i b e z znalosti v š e c h v e l m i k o m p l e x ­
n í c h fyzikálních a c h e m i c k ý c h souvislostí a z á k o n i t o s t í . To
však n e z n a m e n á , ž e b y c h o m m o h l i p o p ř í t j e j i c h e x i s t e n c i .
S karmou je t o m u obdobně.
U č e n í karmy m ů ž e m e tak trochu chápat jako rozšíření
n e b o prodloužení platnosti zmíněných zákonů materiálního
univerza n a v í c e s u b t i l n í ú r o v e ň p r o c e s ů naší mysli. A n i zde
n e m o h o u žádné m e n t á l n í i m p u l s y z m i z e t b e z e s t o p . K a ž d ý
z á m ě r z a n e c h á v á v naší mysli l a t e n t n í s t o p u . K d y ž k a r m i c k ý
p o t e n c i á l uzraje a o k o l n o s t i se s t a n o u příznivé, t a t o síla vy­
volá j i s t ý e f e k t , s p o t ř e b u j e s e n e b o „vybije" vyvoláním u r č i ­
t é h o následku.
N e n e c h t e s e m ý l i t , m e n t á l n í p r o c e s y n e j s o u slabé n e b o
b e z v ý z n a m n é : M y s l í t e , ž e nový t y p l e t a d l a vyvinuly a t e l i é r y
I 19
a dílny firmy Boeing? N o v é letadlo vytvořila především
m e n t á l n í e n e r g i e . B y l a t o síla p o j m ů , m y š l e n e k a i d e j í ,
b o i e n g o v ý c h i n ž e n ý r ů a z a m ě s t n a n c ů , síla j e j i c h vůle a zá­
m ě r ů . V p r a v d ě m y s l j e p ř e d c h ů d c e m v š e c h našich č i n n o s t í ,
o n a j e a r c h i t e k t e m c e l é naší civilizace.
Voda hledající moře
(trochu obtížné a abstraktní)
K a n o n i c k ý t e x t Udána 8,3 popisuje n i b b á n u j a k o t o N e ­
zrozené, Nevzniklé, Nestvořené, Nezformované. Z t o h o t o
p o h l e d u cokoli, ale hlavně vše o s o b n í a s e b e s t ř e d n é , narušu­
je základní p r v o t n í vyrovnanost a v š e p o j í m a j í c í „zdravost"
t o h o „ N e v z n i k l é h o " , t a k ž e n ě c o = n ě j a k é f e n o m é n y s e zač­
n o u projevovat a p r o b í h a t .
Na úrovni b y t o s t í platí, že jakýmkoli p r o j e v e m vůle n e b o
c h t ě n í z t r á c í m e / o d k l á d á m e subtilní m í r a vyrovnanost pravé
„nevzniklosti" ujednáme. Ze stanoviska t o h o t o
„Nevzniklé­
h o " j e každý o s o b n í z á m ě r n e b o c h t ě n í j i s t ý m r o z r u š e n í m ,
p r o l o m e n í m , j i s t ý m d r u h e m dluhu, k t e r ý s i v y n u c u j e b ý t
„splacen zpět"; je to jistá nerovnováha, k t e r á si žádá znovunas­
t o l e n í rovnováhy.
Toto narušení/poranění nezformované
„zdravosti" n e s e v s o b ě l a t e n t n í t e n d e n c i a sklon vybít svůj
p o t e n c i á l a zahojit se zpět do „Nevzniklého".
P r o m i ň t e , j s e m si v ě d o m , že se t y t o v ě t y pro svou ab­
s t r a k t n í p o d o b u asi sotva dají číst — snad nás osvěží přirov­
nání: C t i h o d n ý N á r a d a , b u d d h i s t i c k ý m n i c h z e S r í Lanky,
napsal:
„Tak j i s t ě , j a k o v o d a h l e d á svoji v l a s t n í ú r o v e ň
( m o ř e ) , právě t a k k a r m a , když nalezne p ř í l e ž i t o s t , vydá svůj
nevyhnutelný následek..."
2 0 II
N á s l e d e k k a r m y s e nazývá vipáka. J e t o čas vyrovnávání
d o b r ý c h č i š p a t n ý c h „dluhů". J e t o p r o c e s , kdy n ě j a k ý karm i c k ý impuls n a l e z n e p ř í l e ž i t o s t p r o j e v i t s e v y v o l á n í m n ě j a ­
k é h o odpovídajícího n á s l e d k u . J e d n a m a l á č á s t p ů v o d n í rov­
nováhy se znovu n a s t o l í .
T e n t o model karmy je samozřejmě j e n o m hrubý a nedo­
k o n a l ý n á č r t . J e n e p ř e s n ý v m n o h a o h l e d e c h , ale m á m h o
rád, p r o t o ž e z o b r a z u j e t o „ z r o z e n é " a „ z f o r m o v a n é " j a k o
n ě c o , c o j e p r i n c i p i á l n ě v n e r o v n o v á z e , n ě c o , c o j e v e své
nejprvotnější podstatě odlomené nebo prolomené.
P ř e d c h o z í analogie vyvolává dojem, že vlastně jakákoli kar­
ma (prospěšná i n e p r o s p ě š n á ) by se m o h l a c h á p a t j a k o j i s t é
n a r u š e n í „nejvyšší pravosti" — a do z n a č n é m í r y t o m u t a k
s k u t e č n ě j e . Podle B u d d h o v y nauky i ta nejvznešenější k a r m a
č i s t é h o a h l u b o k é h o m e d i t a t i v n í h o v h r o u ž e n í (džhána) v e d e
sice k nevyslovitelné m i m o s m y s l o v é blaženosti na nepředsta­
v i t e l n ě dlouhou dobu, n e v e d e však m i m o dosah s a m s á r i c k é h o
znovuzrozování, a tudíž n e n í B u d d h o v ý m c í l e m .
Představovat s i „ N e z r o z e n é , N e p r o j e v e n é " b u ď j a k o čis­
t o u e x i s t e n c i , a n e b o n a o p a k j a k o ú p l n o u anihilaci e x i s t e n c e ,
jako statické, anebo naopak jako dynamické, osobní nebo
n e o s o b n í by bylo s t e j n o u m ě r o u n e s p r á v n é a zavádějící. A l e
j e š t ě větším o m y l e m by bylo chápat Buddhovu cestu jako
c e s t u pasivity. B y t o s t e m , k t e r é s e n a c h á z e j í v k o l o b ě h u
vznikání a zanikání,
Buddha zřetelně doporučuje konání
p r o s p ě š n ý c h č i n ů a kultivaci d o b r ý c h m y š l e n e k . N á s l e d u j í c í
c i t á t se snažím u v é s t v p l n é m n e z k r á c e n é m znění, aby si
č t e n á ř m o h l utvořit představu, j a k důrazně B u d d h a n ě k d y
p r e z e n t o v a l d ů l e ž i t é b o d y svého u č e n í .
„Mnichové, zanechte neprospěšných věcí. Je možné j i c h za­
nechat. Kdyby nebylo možné zanechat neprospěšných věcí,
nemluvil bych k vám takto. Ale protože je možné zanechat
neprospěšných věcí, proto vám říkám: »Mnichové, zanechte
II 2 1
k o n á n í n e p r o s p ě š n ý c h věcí.« Kdyby z a n e c h á n í neprospěš­
ných v ě c í nevedlo k prospěchu, ale plodilo utrpení, neříkal
bych: »Mnichové, zanechte konání neprospěšných věcí.« Ale
protože zanechání neprospěšných věcí vede k prospěchu a ra­
dosti, proto říkám: »Mnichové, zanechte konání neprospěš­
ných věcí.«
M n i c h o v é , k o n e j t e prospěšné věci. J e m o ž n é j e k o n a t .
Kdyby nebylo možné konat prospěšné věci, nemluvil bych
k vám takto. Ale protože je možné konat prospěšné věci, pro­
to vám říkám: »Mnichové, konejte prospěšné věci.« Kdyby
konání prospěšných v ě c í nevedlo k prospěchu, ale plodilo
utrpení, neříkal bych: »Mnichové, konejte prospěšné věci.«
Ale protože konání prospěšných věcí přispívá k prospěchu
a radosti, proto říkám: »Mnichové, k o n e j t e prospěšné věci.«"
Anguttara-nikdja II, 2, 9
T á z á n při j e d n é p ř í l e ž i t o s t i n a e s e n c i s v é h o u č e n í , B u d ­
dha s t r u č n ě shrnul:
„Nekonat zlé, neprospěšné věci, konat dobré, prospěšné věci,
čistit svoji mysl — to je u č e n í všech buddhů."
Dhammapada
183
J i n d e Buddha j e d n o z n a č n ě potvrzuje, že není t ř e b a se
obávat k o n á n í p r o s p ě š n ý c h činů:
„ M n i c h o v é , n e o b á v e j t e se konání dobrých skutků. D o b r é
skutky — to je j m é n o a synonymum pro radost."
Anguttara-nikdja VII, VI, 58b
A n a l o g i e vody, k t e r á n a k o n e c d o s á h n e ú r o v n ě m o ř s k é
hladiny, b y m o h l a vzbudit m y š l e n k u , ž e k o n e č n é h o o s v o b o ­
z e n í j e m o ž n é d o s á h n o u t t e p r v e tehdy, k d y ž v š e c h n a k a r m a
vydá svůj plný příslušný n á s l e d e k . N ě k t e r é pasáže v t e x t e c h
2 2 II
j a k o b y t a k o v é p o j e t í podporovaly, ale hlavní linie B u d d h o v y
nauky staví t u t o o k o l n o s t d o p o n ě k u d j i n é h o světla:
„Neříkám, mnichové, že vědomě vykonané nashromážděné
činy (karma) dojdou utišení, aniž bytost prožije j e j i c h násled­
ky b u d v t o m t o , v příštím anebo n ě k t e r é m pozdějším životě.
A neříkám, mnichové, že je možné dojít konce neutěšenosti
a utrpení, aniž tyto vědomě vykonané nashromážděné činy
(karma) dojdou utišení."
Anguttara-nikdja X, X X I , § 9 (208)
Č a s t o bývá u v á d ě n p ř í p a d h r o m a d n é h o vraha A n g u l i m á ly, k t e r ý po s e t k á n í s B u d d h o u p o m ě r n ě r y c h l e dosáhl p l n é ­
h o osvícení. T e x t y ale n e z m i ň u j í , j a k j e h o m e d i t a c e p r o b í h a ­
la. V B a r m ě se t r a d u j e p ř í p a d člověka, k t e r ý m ě l na s v ě d o m í
l i d s k é životy. N a j i s t é m stupni m e d i t a c e p r o c h á z e l v m e d i t a č n í m c e n t r u n e p ř e d s t a v i t e l n ý m u t r p e n í m , kdy s e j e h o
k a r m a z j e v n ě č i s t i l a . E x i s t u j e n ě k o l i k r ů z n ý c h p o j e t í , ale
pravdě b u d e m e asi n e j b l í ž e , když si B u d d h o v u c e s t u p ř e d ­
s t a v í m e hlavně j a k o způsob neutralizování,
deaktivování
a odpojování nežádoucího karmického potenciálu. J e š t ě se
k tomuto bodu vrátíme.
Babička Mary —
gastronomické přirovnání
Ž i j e š v d o m á c n o s t i s p o l e č n ě se svojí starou, t r o c h u po­
t r h l o u b a b i č k o u , k t e r á ti vaří. P r o t o ž e ale n e m ů ž e na nohy,
n e c h o d í ven, a p r o t o je z c e l a závislá na p o t r a v i n á c h , k t e r é
k a ž d ý d e n nosíš d o m ů . V k u c h y n i m á o b r o v s k ý m r a z á k .
II 2 3
V p o d s t a t ě je na ni s p o l e h n u t í , ale j s o u s ní i vážné p r o b l é ­
m y : je silně n a h l u c h l á a p r a k t i c k y se s ní v ů b e c n e d á k o m u ­
n i k o v a t . N e j e n ž e t v o j e g a s t r o n o m i c k á p ř á n í neslyší, ona s e
o ně ani v n e j m e n š í m n e z a j í m á . Vaří svým v l a s t n í m s t y l e m
p o d l e svých v l a s t n í c h r e c e p t ů .
J e d i n ý způsob, j a k pro s e b e m ů ž e š zajistit d o b r o u stravu,
j e n o s i t d o m ů kvalitní potraviny. T v o j e podivínská b a b i č k a
připraví dobrá jídla, p o k u d j i b u d e š správně zásobovat. N e ­
b y l o b y ale b l á z n o v s t v í m o č e k á v a t l a h o d n o u tabuli, k d y ž j e ­
diný proviant, k t e r ý nosíš d o m ů den za d n e m , sestává p o u z e
z p l e s n i v ý c h b r a m b o r , p y t l e pálivých paprik, s h n i l ý c h rajčat,
z k a ž e n ý c h vajec a dalších potravin p o d o b n é h o druhu?
V předchozím přirovnání je naštěstí m o ž n é , pokud něja­
ký p o k r m n e m ů ž e m e snést, vstát a dojít si na v e č e ř i do r e s ­
t a u r a c e . V životě si však v š e c h n o p ě k n ě v y l í ž e m e až do dna,
když m i n u l á k a r m a p ř i n e s e své plody.
P ř e d l o ž e n é analogie j s o u p o u z e různými i l u s t r a c e m i , k t e ­
ré by nám měly p o m o c i porozumět vztahu mezi karmou
a v i p ákou . Ve s k u t e č n o s t i zákon k a r m y m e c h a n i c k ý m , s t e ­
reotypním či šablonovitým způsobem nepracuje. Funkce
k a r m y a vipáky j s o u v e l m i d y n a m i c k é procesy. B y l o by z c e l a
n e s p r á v n é představovat si s e b e a svět j a k o o h r o m n ý h o d i n o ­
vý s t r o j .
V t h é r a v á d o v é m b u d d h i s m u j e u č e n í k a r m y s o u č á s t í vel­
mi k o m p l e x n í h o z á k o n a příčiny a n á s l e d k u . V n a š e m zjev­
n é m s v ě t ě , t a k j a k j e j v n í m á m e , a v n a š e m z j e v n é m životě,
tak jak jej žijeme, se události nedějí náhodně, nedějí se bez
souvislostí, n e d ě j í s e s a m y o d s e b e . U d á l o s t i m a j í své příči­
ny, n e b o l é p e , c e l o u řadu p ř í č i n . N a d r u h é s t r a n ě b y b y l o
n e s p r á v n é m y s l e t si, že ú p l n ě v š e c h n o v n a š e m životě je vý­
l u č n á f u n k c e k a r m y a vipáky:
„Někteří poutníci a bráhmani říkají: »Co všechno příjemné
a nepříjemné člověk zakouší, i všechny ostatní m e n t á l n í sta-
2 4 II
vy, to vše je zapříčiněno předešlou karmou.« Co k t o m u říká
Mistr G ó t a m a ? "
„Co se t o h o t o bodu týče, Sívako, některé pocity vyvstanou
na základě funkce žluče, hlenu, větru, neharmonické funkce
tělesných orgánů, na základě změny ročních období, na zákla­
dě spěchu kvůli n e č e k a n ý m okolnostem, na základě vnějšího
ohrožení, na základě vlastní karmy. Ti poutníci a bráhmani,
kteří říkají, že všechno, co člověk zakouší, že všechno je zapří­
činěno pouze předešlou karmou, t ě m říkám, že nezastávají
{zkráceno)
správný názor."
Samjutta-nikája X X X V I , II, 3, § 21
Abhidhamma-pitaka
zálních
relací.
vypočítává
Karma
čtyřiadvacet
a vipáka j s o u
pouze
druhů
dvě
kau­
funkce
z t ě c h t o č t y ř i a d v a c e t i . V k a ž d é m p ř í p a d ě se však j e d n á
o dvě c e n t r á l n í a r o z h o d u j í c í f u n k c e : j e j i c h p ů s o b e n í p ř í m o
určuje p o m ě r štěstí a strastí v našem životě. V kauzálních
v z t a z í c h m á k a r m a funkci příčiny a vipáka j e n á s l e d e k . V i ­
p á k a j e p r o c e s zrání, kdy n ě j a k á k a r m i c k á f o r m a c e vydá své
ovoce.
Z á k o n č t y ř i a d v a c e t i p ř í č i n n ý c h r e l a c í s e t ý k á všeho, c o s e
v mysli a h m o t ě m ů ž e o d e h r á t . M ů ž e m e říci, že u č e n í kar­
my a vipáky ( s p o l e č n ě s u č e n í m o šesti k o ř e n e c h , hétu-pač1
čaja)
t v o ř í e t i c k o u část t o h o t o z á k o n a . V z t a h u j e se t o t i ž
k d i c h o t o m i i „dobrý a špatný", „ e t i c k ý a n e e t i c k ý " , „pro­
spěšný a n e p r o s p ě š n ý " , „ m o r á l n í a n e m o r á l n í " , „ n á p o m o c n ý
a škodlivý", „správný a nesprávný"; n e p ř í m o t a k é k d v o j i c í m
„ m o u d r ý a p o š e t i l ý " , „osvobozující a p o u t a j í c í " apod.
[1] Tři kořeny zla: chtivost, nenávist, zaslepenost a tři kořeny dobra: nepří­
tomnost chtivosti, nepřítomnost nenávisti, nepřítomnost zaslepenosti.
II 2 5
Mezera
V í t e , proč je některé počínání dobré a jiné špatné? N e ­
ž e r t u j i ! Ř e k n ě t e m i p r o s í m sami z a s e b e , p r o č j e d o b r o d o b ­
ré a p r o č je zlo zlé. T ř e b a si m y s l í t e , že t o h l e je kašička p r o
prvňáčky. J á vám ale m o h u ř í c t , ž e j s e m byl s k u t e č n ě pře­
kvapen, kolik lidí na Z á p a d ě n e m á j a s n o v t a k základní otáz­
c e . Z k u s t e si na to odpovědět sami!
V ú v o d u v ě t š i n o u z a č n e m e kalit vodu p ř e d e s l á n í m , že
v d n e š n í d o b ě se t y t o k a t e g o r i e velmi posunuly, znejasnily
a „ r o z t ř e p i l y " , a na důkaz m o ž n á o d c i t u j e m e n ě k o l i k protik l a d n ý c h výroků v ý z n a m n ý c h o s o b . A b y c h o m s e t ř e l i j i s t ý
n á d e c h trapnosti, m o ž n á si i n t e l e k t u á l n ě z a ž o n g l u j e m e s ab­
s t r a k c e m i n ě k t e r é filosofie, ale obvykle p o m ě r n ě dost rych­
le d o s p ě j e m e k b o d u , k d y si u v ě d o m í m e , že — sami za s e b e
a p r o s e b e — to vlastně n e v í m e .
A b y c h uvedl zářný příklad t a k o v é f u n d a m e n t á l n í m e z e r y
v z á k l a d n í e t i c k é o r i e n t a c i , p r o z r a d í m vám, ž e m n ě b y l o j i ž
p ř e s t ř i c e t l e t , když s e m i k o n e č n ě t y t o v ě c i d e f i n i t i v n ě
ujasnily: d o b r o je d o b r é , p r o t o ž e v e d e ke š t ě s t í a s v o b o d ě
s r d c e . Z l o j e špatné, p r o t o ž e n a k o n e c v e d e k u t r p e n í , nesná­
zím a připoutanosti.
J e d n o d u c h é , není-li pravda? A l e zdaleka n e s n a d n é . T a t o
„ e t i k a " n e n í o t á z k o u názoru či filozofie.
S k u t e č n ě to je také základní význam nauky o karmě:
„ p r o s p ě š n ý m i " n e b o „ d o b r ý m i " B u d d h a nazývá t y m e n t á l n í
p o s t o j e a j e d n á n í , k t e r é n a k o n e c m a j í za n á s l e d e k v š e c h n y
r ů z n é druhy š t ě s t í a volnosti, j a k o smyslová p o t ě š e n í , j e m n o h m o t n é štěstí, č i s t o u b l a ž e n o s t n e m a t e r i á l n í h o p o h r o u ž e ­
ní. D o b r á k a r m a n á m m ů ž e d o k o n c e p o m o c i d o s á h n o u t
t o h o n e j v z n o s n ě j š í h o s u b t i l n í h o štěstí, m í r u a o s v o b o z e n í
nibbány. „ N e p r o s p ě š n é " n e b o „ š p a t n é " n a p r o t i t o m u B u d ­
dha nazývá v š e c h n y v o l n í aktivity a j e d n á n í , k t e r é n a k o n e c
2 6 II
přivodí různé druhy n e p ř í j e m n o s t í , f r u s t r a c e , u t r p e n í a připoutanosti.
V y c v i č í m e - l i si t r o c h u v n í m a v o s t a citlivost, b u d e m e b r z y
s c h o p n i si v š i m n o u t , j a k se kvalita, j a s n o s t a v o l n o s t n a š í
mysli m ě n í p r a k t i c k y o k a m ž i t ě p o každé výraznější m e n t á l ­
ní, v e r b á l n í n e b o fyzické aktivitě ( o b z v l á š t ě u č i n í m e - l i n ě j a ­
k é r o z h o d n u t í ) . T o t o j e však p o u h é m a l é o v ě ř e n í a j i s t é p o ­
t v r z e n í výše z m í n ě n é h o p r i n c i p u , p o u h ý náznak či p ř e d z v ě s t
h l u b š í c h f u n k c í k a r m i c k é h o zákona.
A b y c h o m m o h l i funkci k a r m y v i d ě t v j e j í m p l n é m rozsa­
hu, je t ř e b a se dívat na e x i s t e n c i b y t o s t i ne j e n o m z o s o b n í
p e r s p e k t i v y j e d i n é h o p ř í t o m n é h o života,
nýbrž nazírat ji
v j e j í c e l o s t i a k o m p l e x i t ě , t z n . z perspektivy, k t e r á r á m e c
j e d i n é h o života v ý r a z n ě p ř e s a h u j e . V t é t o p e r s p e k t i v ě j e
„současný život j e d i n c e " c h á p á n j e n o m j a k o j e d e n z m n o h a
projevů existenčního potenciálu bytosti.
A zde se d o s t á v á m e k p ř e s n é definici t o h o , co je p r o s p ě š ­
né („dobré") a co je neprospěšné („zlé"): jestliže záměr mo­
tivující jednání vychází nebo je spojen s chtivostí, o d p o r e m
nebo
zaslepeností
(lóbha,
dósa,
moha)2 n e b o
s
dalšími m o ­
difikacemi t ě c h t o tří základních kořenů neprospěšnosti,
j a k o s o b e c k o s t í , p ý c h o u , agresí, s t r a c h e m , závistí, p o m s t y ­
c h t i v o s t í , n e p ř á t e l s t v í m , n e s p r á v n ý m i názory, p o p l e t e n o s t í
atd., k a r m a t a k o v é a k c e b u d e n e p r o s p ě š n á . T o z n a m e n á , ž e
k d y ž s e p r o j e v í n á s l e d e k ( k a r m i c k ý n á s l e d e k , nikoli m o ­
m e n t á l n í výsledek t é k t e r é a k c e ) , o c i t n e m e s e v n e ž á d o u ­
cích, neblahých podmínkách, plných neuspokojivosti, upout a n o s t i a strasti. V o p a č n é m případě, jsou-li naše z á m ě r y
č i s t é , m o t i v o v a n é a b s e n c í c h t i v o s t i ( t j . velkorysostí, š t ě d -
[2]
Termín moha se dá těžko přeložit do češtiny jedním slovem. Přesný
význam by byl: „vidět věci nezřetelně, nesprávně; nevidět je, jak skutečně jsou",
Možná česká slova tudíž jsou „zaslepenost", „klam", „iluze", „oblouznění",
„zmýlenost", „mámení", „nevědění" atd.
II 2 7
r o š t í , n e s o b e c t v í m ) , a b s e n c í n e n á v i s t i ( l a s k a v o s t í , přízní,
přátelstvím)
a nezaslepeností (jasností,
d r o s t í ) , t e d y p o j m y alóbha,
vhledem, mou­
adósa a amóha, p o t o m vytvoře­
ná k a r m i c k á síla b u d e p r o s p ě š n á , n á s l e d e k b u d e žádoucí, ví­
taný, následovaný š t ě s t í m a volností:
„Mnichové, existují tyto tři základní kořeny, ze kterých po­
chází karma. Které to jsou? Chtivost, nenávist, zaslepenost
j s o u příčiny, ze k t e r ý c h p o c h á z í karma. Č i n n o s t konaná
z chtivosti, zrozená z chtivosti, zapříčiněná chtivostí, pochá­
zející z chtivosti není prospěšná, je hodná pohanění, přinese
utrpení jako výsledek, vede ke vzniku karmy, ne k j e j í m u zá­
niku. Činnost konaná z nenávisti, zrozená z nenávisti, zapříči­
něná nenávistí, p o c h á z e j í c í z nenávisti n e n í prospěšná. Je
hodná pohanění, přinese utrpení jako výsledek, vede ke vzni­
ku další karmy, ne k zániku karmy. Činnost konaná ze zasle­
penosti, zrozená ze zaslepenosti, zapříčiněná zaslepeností, po­
cházející ze zaslepenosti není prospěšná. Je hodná pohanění,
přinese utrpení jako výsledek, vede ke vzniku další karmy, ne
k zániku karmy. Toto jsou, mnichové, tři příčiny karmy."
Mnichové, existují tyto tři základní kořeny, ze kterých po­
chází karma. Které to jsou? N e p ř í t o m n o s t chtivosti, nepří­
t o m n o s t nenávisti, nepřítomnost zaslepenosti jsou příčiny, ze
kterých pochází karma. Činnost konaná z nepřítomnosti chti­
vosti, zrozená z nepřítomnosti chtivosti, zapříčiněná nepří­
t o m n o s t í chtivosti, pocházející z nepřítomnosti chtivosti je
prospěšná. Je hodná chvály, přinese radost j a k o výsledek,
vede k zániku karmy, ne k jejímu vzniku. ( S t e j n ě nepřítom­
nost nenávisti a nepřítomnost zaslepenosti.) T o t o jsou, mni­
chové, tři příčiny karmy."
Anguttara-nikája III, II, § 107
28 I
Imaginární příklady
Soused
vběhne
zadusí se
do
kouřem
hořícího
a
domu,
aby
zachránil školačku,
ale
zemře.
S m r t j e j a k o o t o č e n í j e d n o h o listu v e l k é knihy. T o k e x i s ­
t e n c e toho člověka pokračuje někde v samsáře, pravděpo­
dobně ve velmi dobrých p o d m í n k á c h .
I kdyby přepínač
s m r t i zaktivoval n ě j a k o u j e h o s t a r o u n e b l a h o u k a r m u a j e h o
e x i s t e n c e b y s e dál odvíjela n a n ě k t e r é n e ž á d o u c í úrovni
v e š k e r e n s t v a , dost p r a v d ě p o d o b n ě t a t o e x i s t e n č n í p e r i o d a
n e b u d e trvat d l o u h o . Vliv p r o s p ě š n é , n e s o b e c k é k a r m y na­
k o n e c vynese proud e x i s t e n c e t é t o bytosti do podmínek
dlouhotrvající lehkosti a štěstí.
„A"
se
přítele
ne
dozví o
„B".
mu
peníze
členů jeho
náhlých finančních problémech
„A"
chce pomoci
nevhodným
rodiny.
„B" se
„B" finančním
způsobem
za
v
rodině svého
darem,
ale
nabíd­
přítomnosti
ostatních
cítí ponížen a přátelství se
rozpadne.
S o u c í t ě n í b e z m o u d r o s t i č a s t o přináší n e ž á d o u c í výsled­
ky. N i c m é n ě k a r m i c k á kvalita č i n u závisí p ř e d e v š í m na čis­
t o t ě z á m ě r u , nikoli n a t o m , j a k t o n a k o n e c d o p a d n e . „A" s e
n y n í s i c e c í t í m i z e r n ě , ale v p r i n c i p u vytvořil d o b r o u kar­
mu — a navíc se p o u č i l . D o u f e j m e , že p o c h o p i l , že t e n , k d o
c h c e pomáhat druhým, potřebuje m i m o soucitu a otevře­
n é h o s r d c e t a k é v e l k o u dávku p r o z ř e t e l n o s t i a j e m n o c i t u
p r o situaci.
U v e d e n ý příklad vyvolává d o j e m , že f i n a n č n í p o t í ž e pří­
t e l e „ B " m a j í h l u b š í k a r m i c k o u p ř í č i n u . „ B " n e d o k á z a l při­
j m o u t n a b í z e n o u p o m o c , a d o k o n c e s e n a svého d o b r o d i n c e
r o z h n ě v a l . Z d á se, ž e „ B " j e v p r o c e s u zrání n ě j a k é h o dřívěj-
II 2 9
šího p r o j e v u l a k o t n o s t i . K o n e c t o h o t o p r o c e s u z a t í m n e n í
v dohledu.
V jedné
delším
svůj
vzdálené
zemi
uvážení se
plán.
Rodina
otec
částku
Tento
dar přivádí jeho
a
nesnází.
nastupuje
nápomoc
Dcera
do
se
k
rozhodne
s plánem
nanční
ních
dochází
hromadnému
prohovořit
souhlasí:
dětem,
zaměstnání,
rok
kruhu
daruje
které přežily
vlastní rodinu
ten
otec
vraždění.
v
Po
rodiny
velkou fi­
běsnění genocidy.
do předvídaných finanč­
nemůže
aby pomohla
zapsat
na
univerzitu
rodině.
O b v y k l ý příklad t o zrovna n e n í — n a t o m s e j i s t ě s h o d n e ­
me — ale je m o ž n ý . Z p o z i c e b ě ž n é h o ú s u d k u n a d t í m asi
z a k r o u t í m e přemýšlivě hlavou. J a k t o m u ale b u d e , když pří­
pad zvážíme z p o z i c e k a r m y ? U d ě l a l v ů b e c o t e c správnou
v ě c — tzn. d o b r o u k a r m u , n e b o n e ?
N e j l é p e b u d e , když se na na o t c o v u m o t i v a c i p o d í v á m e
detailněji z pozice kořenů prospěšna a neprospěšna. J a k
j s e m s e výše zmínil, B u d d h o v a nauka rozpoznává c h t i v o s t ,
nenávist a z a s l e p e n o s t j a k o tři základní k o ř e n y v š e h o nežá­
d o u c í h o a tři k o ř e n y v š e h o d o b r é h o , t j . a b s e n c i c h t i v o s t i
( š t ě d r o s t ) , absenci nenávisti (přívětivost) a a b s e n c i zaslepe­
n o s t i (jasné vidění, j a k v ě c i j s o u , m o u d r o s t ) . O t c o v a n e o b y ­
č e j n á m í r a š t ě d r o s t i a s o u c i t u j e m i m o diskusi. B u d e však
p o t ř e b a objasnit případný n e d o s t a t e k o h l e d u k s o b ě a vlast­
ní r o d i n ě a t í m i c e l ý a s p e k t k o ř e n u m o u d r o s t i : j e d n a l o t e c
spíše z p o d n ě t u č á s t e č n é h o z a s l e p e n í a p ř e h n a n é c i t o v é j e d ­
n o s t r a n n o s t i , n e b o byl p o h n u t j a s n ý m p o h l e d e m a h l u b š í m
v n í m á n í m s i t u a c e ? J e s t l i ž e o t e c m ě l v e své r o d i n ě j i s t o u do­
m i n a n t n í pozici, s n a d n o m o h l získat souhlas č l e n ů r o d i n y
i na n ě c o , co ve s k u t e č n o s t i v ů b e c n e b y l o správné.
K o ř e n zaslepení ( m o h a ) a k o ř e n m o u d r o s t i
[amóha)
nejobtížněji rozpoznatelnými aspekty m o t i v a c e .
jsou
Opravdu
j e n p l n ě osvícená b y t o s t uvidí t u t o oblast n e z k r e s l e n ě . N e -
3 0 II
o s v í c e n á lidská m y s l m á silnou t e n d e n c i p o d p í r a t v l a s t n í ná­
z o r a postoj p á d n ý m i argumenty, k t e r é s e j í j e v í j a k o n a p r o s ­
t o o b j e k t i v n í . P s y c h o l o g o v é b y m o h l i u v é s t n e s č e t n é příkla­
dy, j a k m y s l č l o v ě k a o m l o u v á a z d ů v o d ň u j e n e p ř í z n i v o u
pravdu o s o b ě , j e n aby se vlastní ego m o h l o dál skvět na
n e b e s í c h vlastního sebepotvrzení. P r o j e k c e vlastních nedo­
s t a t k ů a negativit n a v e n e k n e b o j e j i c h k a m u f l á ž j e b ě ž n o u
v l a s t n o s t í naší mysli, a č k o l i si to v ě t š i n o u v ů b e c n e u v ě d o ­
m u j e m e . Z pozice karmy samotné mylné přesvědčení, že
n a p ř . k r a d e n í n e b o s p o r t o v n í zabíjení zvířat m i prospívá, n e ­
m ě n í n i c na s k u t e č n o s t i , že si t í m t v o ř í m silně n e g a t i v n í kar­
m u . V oblasti k a r m y — víc j a k k d e j i n d e — platí, že n e z n a ­
lost zákona n e o m l o u v á .
Z p ř e d c h o z í h o p ř í k l a d u j e z ř e j m é , ž e o t e c svým č i n e m
n i k o h o n e o h r o z i l n a zdraví n e b o ž i v o t ě . T a k t é ž j e z ř e t e l n é ,
ž e o t c ů v č i n nebyla žádná p o s e d l o s t , l a c i n á s e n t i m e n t a l i t a ,
p o š e t i l o s t ani s e b e s t ř e d n á s p e k u l a c e .
Obtížné následky
daru z p ů s o b e n é r o d i n ě byly t a k é r e a l i s t i c k y reflektovány.
S a m o t n é f i n a n č n í p o t í ž e v r o d i n ě n e j s o u z hlediska kar­
my i z hlediska kvality života r o z h o d u j í c í . D o b r ý č i n vždy
z n a m e n á dát č á s t s a m a s e b e , o d l o ž i t a l e s p o ň n a m o m e n t
č á s t své s e b e s t ř e d n o s t i . P o c i t v l a s t n i c t v í j e výraz identifika­
ce s p ř e d s t a v o u „ m o j e " a zpravidla je t a k o v ý p o c i t p r o v á z e n
ulpělostí. Ze spirituálního pohledu člověk p o m o c í daru
v l a s t n ě dává ( p r y č ) j e n o m kus svého l p ě n í a kus s v é h o ega.
N ě k d y j e t o r a d o s t o b d a r o v a n é h o , v ě t š i n o u ale z m í n ě n á
o k o l n o s t o d l o ž e n í k o u s k u v l a s t n í h o l p ě n í co v nás vytváří
v n i t ř n í p o c i t štěstí, o d l e h č e n í a radosti. K a ž d ý m z m e n š e n í m
m e n t á l n í c h znečištění se člověk automaticky napojuje na
hlubší úroveň vnitřní harmonie, otevírá se mu možnost být
více sám sebou.3 O k o l n o s t , že darem n ě k o m u d r u h é m u
[3]
Někdy člověk také jako by dává svou radost, účast, uvolněnost, lásku atd.
V pravdě to není dávání, nýbrž rezonance a vzájemné ovlivňování mentálních
II 3 1
m o ž n á p o m ů ž e m e n e b o m u u d ě l á m e radost, j e s a m o z ř e j ­
m ě t a k é důležitá, ale z h l e d i s k a k a r m y t o n e n í t o n e j p o d statnější.
J a k j e t o však s e s t u d i e m d c e r y ?
O t e c s i j i s t ě byl t a k é v ě d o m u r č i t é z o d p o v ě d n o s t i z a pří­
pravu své dospívající d c e r y pro život. E x i s t u j í v e l m i různé
p o s t o j e k t o m u , co je pro život s k u t e č n ě p o d s t a t n é . V naší
k u l t u ř e absolvování č i n e a b s o l v o v á n í studia j e o b e c n ě pova­
žováno za s v ě t o b o r n ě d ů l e ž i t o u záležitost, avšak z d u c h o v ­
n í h o p o h l e d u t o m u t a k n e n í . M n o z í lidé i n t u i t i v n ě c í t í , ž e
kvalita života a o s o b n í r a d o s t j s o u odvislé od j i n ý c h v ě c í
a že vzdělání je pouze j e d n í m z mnoha faktorů. O t e c dost
m o ž n á vnímal, ž e r o č n í p r a x e d c e ř i spíš p r o s p ě j e , n e ž uško­
dí. Ze zadání příkladu se dá vytušit, že d c e r a s a m a s odkla­
d e m s t u d i a souhlasila.
Z a č í n á b ý t z ř e j m é , ž e o t e c vytvořil v e l m i silnou p r o s p ě š ­
n o u k a r m u . Z vyššího p o h l e d u to byl v ý z n a č n ý p r o s p ě š n ý
čin — n e j e n pro děti v z d á l e n é z e m ě , ale hlavně p r o něj sa­
m o t n é h o . A l e využijme příležitosti a z a b ý v e j m e se přípa­
d e m dál. J a k j e t o s o s t a t n í m i příslušníky r o d i n y ?
Z p ů s o b , j a k ý m s e d c e r a s novou s i t u a c í vyrovná, b u d e
z d r o j e m j e j í vlastní karmy. Bude-li s o t c o v ý m d a r e m i nadá­
le souznít, n a p o j í se svým p o s t o j e m na o t c ů v velkorysý pro­
j e v š t ě d r o s t i a h u m á n n í angažovanosti. T í m získá silný karm i c k ý p r o s p ě c h o d p o v í d a j í c í h o s p e c i f i c k é h o d r u h u . J e ale
m o ž n é , že z různých d ů v o d ů č a s e m z a u j m e k o t c o v u daru
k r i t i c k ý p o s t o j . N e g a t i v n í k r i t i k a d o b r é h o č i n u b y dala
v z n i k n o u t n e p r o s p ě š n é k a r m ě , p ř í p a d n ě b y oslabila p ů v o d n í
p o z i t i v n í k a r m u . A l e v ě c i v praxi nebývají t a k t a b u l k o v ě j e d ­
n o z n a č n é . A t a k b y c h svůj postoj k t o m u t o b o d u vyjádřil
spíše n á s l e d o v n ě : j e s t l i d c e r a b u d e do d e t a i l u s o t c o v ý m či-
faktorů mezi lidmi. To je trochu jiná oblast dhammy. (Stejně tak v jiné náladě
„dáváme" svému okolí hněv, vztek, chtivost a nenávist)
3 2 II
n e m rozumově souhlasit anebo nesouhlasit, samo o sobě
m n o h o neříká. Rozhodující bude, jestli zaujme t e n či onen
n á z o r n a základě p ř í z e m n í h o , z a s l e p e n é h o e g o c e n t r i c k é h o
ž i v o t n í h o p o s t o j e , n e b o n a z á k l a d ě širšího c h á p á n í života
a správné životní o r i e n t a c e .
A l e j d ě m e dál. O t e c vytvořil silnou p r o s p ě š n o u k a r m u .
C o s e ale s t a n e s j e h o k a r m o u , když s e p o n ě j a k é d o b ě
dozví, že p o d p ů r n á organizace s n a s h r o m á ž d ě n ý m i p e n ě z i
š p a t n ě naložila a v e l k á č á s t f o n d u byla n e n á v r a t n ě z p r o n e ­
věřena?
Dá se očekávat, že t a k o v á zpráva o t c e n e p o t ě š í a j e h o hla­
vou p r o j d e tisíc n e b l a h ý c h m y š l e n e k . J e s t l i ale v p o d s t a t ě
z ů s t a n e i nadále p ř e s v ě d č e n , že l i d e m v nouzi je t ř e b a po­
m o c i , j e h o d o b r á k a r m a s e posílí a u m o c n í . K d y b y začal své­
h o č i n u litovat, j e h o p r o s p ě š n á k a r m a b y s e p o n ě k u d oslabi­
la. S v o u r e a k c í n a nový vývoj s i t u a c e o t e c b u d e p ř e d e v š í m
t v o ř i t novou k a r m u , j e j í ž polarita b u d e o p ě t odvislá o d m o ­
t i v a c e . I m p u l s y c h t i v o s t i , hněvu, nenávisti, e g o i s m u , o m e z e ­
nosti
plodí neprospěch,
postoj
neulpělosti,
otevřenosti
a h l u b š í h o p o z n á n í b u d e zárukou d o b r é karmy.
S k u t e č n o s t , ž e d c e r a n e b u d e studovat n a univerzitě, s t e j ­
n ě j a k o o s t a t n í o b t í ž e v r o d i n ě , n e m a j í ž á d n o u p ř í m o u karm i c k o u souvislost s o t c o v ý m d a r e m . J e s t l i ž e n ě j a k é p r o b l é ­
m y s k u t e č n ě n a s t a n o u , z c e l a p r a v d ě p o d o b n ě j e t o dozrávání
n ě j a k é staré nepříznivé k a r m y j e d n o t l i v ý c h č l e n ů rodiny —
v ě ř t e t o m u n e b o n e . V š i c h n i r o d i n n í příslušníci m ě l i m o ž ­
n o s t s e n a v e l k o m y s l n é m daru o t c e k a r m i c k y o b o h a t i t t í m ,
že m o h l i s j e h o č i n e m v n i t ř n ě souhlasit. T a k t o d u c h o v n ě vy­
spělá rodina bude pak čelit nastalým finančním potížím
s k r e a t i v n í l e h k o s t í a o d h o d l á n í m . P o z i t i v n í p ř í s t u p dále
u m o c n í kvalitu j e j i c h života.
Podnikatel
přispěje
nemocnici.
Tímto
poměrně
umělým
vysokou
snížením
finanční
svého
částkou
čistého
zisku
místní
zůsta­
li
33
ne
v
nižší daňové kategorii.
postoupí
ratnému
na
žebříčku
triku
bude
Jeho
společenské
v
dar je
v
obci
hierarchie.
následujících
letech
oceňován,
Díky
platit
svému
a on
ob­
nižší daně.
T o t o j e příklad s m í š e n é karmy. V m o t i v a c i f i n a n č n í h o
daru
se
pravděpodobně
objevila jistá
chtivost
spojená
s c h y t r o s t í . N á s l e d e k t a k o v é k a r m y b u d e t a k é ú m ě r n ě růz­
n o r o d ý . A o p ě t platí, že s p o l e č e n s k ý p o s t u p n e m á p ř í m o u
k a r m i c k o u souvislost s p e n ě ž n í m d a r e m , ale je pravděpo­
d o b n ě v ý s l e d k e m n ě j a k é p ř e d c h o z í d o b r é k a r m y — snad se
t e n t o p o d n i k a t e l n ě k d y v e vzdálené m i n u l o s t i s k u t e č n ě za­
radoval z p r a c o v n í h o ú s p ě c h u svého kolegy.
J a k j s e m j i ž naznačil, m í r a p r o s p ě š n o s t i r ů z n ý c h t y p ů da­
r o v á n í n e n í t o l i k odvislá o d t o h o , j a k p ř í j e m c e dar p o t ř e b u ­
j e , j a k o spíše o d č i s t o t y t ř í z ú č a s t n ě n ý c h f a k t o r ů : o d č i s t o t y
d á r c e , od č i s t o t y p ř í j e m c e a od č i s t o t y daru (viz Madždžhima-nikája
142,
Dakkhinavibhanga
sutta).
Toto
pravidlo
se
vztahuje t a k é na v š e c h n y druhy služeb a p o m o c i , k d y nabí­
z í m e a dáváme svůj čas, d o v e d n o s t , znalosti, z k u š e n o s t , lás­
ku, o c h r a n u a t d . J e t o t a k é j e d e n z d ů v o d ů , p r o č l i d é
v b u d d h i s t i c k ý c h z e m í c h p o d p o r u j í p ř e d e v š í m osoby, ob­
j e k t y a p r o j e k t y související s B u d d h o u a j e h o u č e n í m .
I když v t e x t e c h o t o m n e n í e x p l i c i t n ě p o j e d n á n o , prin­
cip i n t e n z i f i k a c e k a r m y u v e d e n ý v souvislosti s d a r o v á n í m
p l a t í s a m o z ř e j m ě i v j i n ý c h o b l a s t e c h k o n á n í . T a k é zde in­
t e n z i t u p r o s p ě š n o s t i n e b o n e p r o s p ě š n o s t i vznikající k a r m y
výrazně ovlivňuje č i s t o t a b y t o s t í , k t e r ý m j e č i n n o s t adreso­
vána n e b o k t e r ý c h s e t ý k á .
3 4 II
Zákoník veškerenstva
V p r ů b ě h u e p o c h přijaly civilizace a k u l t u r y r ů z n é d r u h y
morálky, rozdílné ž e b ř í č k y e t i c k ý c h h o d n o t a o d l i š n é stan­
dardy j e d n á n í . Z á k o n k a r m y d o t é t o k a t e g o r i e n e p a t ř í . N e ­
d i s k u t u j e m e zde ani k o n v e n c e s p o l e č e n s k é h o života, ani
správnost r ů z n ý c h p r á v n í c h z á k o n í k ů .
S k u t e č n é fungování k a r m y se n e m u s í krýt s n a š í m p o ­
c i t e m , c o j e a c o n e n í správné, n e m u s í b ý t i d e n t i c k é s na­
š i m i názory n a s p r a v e d l n o s t . Z á k o n k a r m y z r c a d l í reali­
tu samu; formulace karmických zákonitostí je odvozena
od p ř í m é h o vhledu do principů, podle nichž veškerenstvo
funguje.
B u d d h a věděl v e l m i d o b ř e , ž e v š i c h n i lidé c h t ě j í r a d o s t ,
ale viděl, že převážná v ě t š i n a z n i c h dělá v ě c i , k t e r é dříve
n e b o p o z d ě j i n u t n ě p o v e d o u k n e u t ě š e n o s t i a strasti (viz
Dígha-nikája
11,21,
Sakkapaňha
sutta).
To
byl
jeden
z
dů­
v o d ů , p r o č začal u č i t . Z a t í m c o h l a v n í m c í l e m B u d d h o v a
u č e n í je konečné samsárické osvobození od všech forem ne­
dostatečnosti a u t r p e n í vystoupením z koloběhu přerozování, v e s v é m u č e n í t a k é ukázal, c o j e p r o s p ě š n é a c o škodlivé
na úrovni b ě ž n é h o života. V e l m i č a s t o mluvil o n u t n o s t i ži­
votní etiky jako neodmyslitelné základny jak pro zdárný
s m y s l u p l n ý život, t a k i pro j a k ý k o l i p o k r o k v m e d i t a c i . R e s ­
p e k t o v á n í m j e h o p o n a u č e n í s e p r a k t i c k y všichni lidé m o h o u
v y h n o u t aktivitám a m e n t á l n í m p o s t o j ů m , k t e r é b y v e d l y
k h r u b ý m f o r m á m n e š t ě s t í a u t r p e n í . L i d e m , k t e ř í v základ­
ní e t i c e nemají jasno, t e x t y poskytují přímé seznamy ne­
správného a správného jednání. Soubor deseti neprospěšn ý c h druhů j e d n á n í j e uváděn n á s l e d o v n ě :
j e d n á n í prostřednictvím těla:
1) zabíjení
II 3 5
2 ) kradení
3) sexuální aktivity, které by někomu způsobily u t r p e n í
j e d n á n í prostřednictvím řeči:
4 ) lhaní
5) pomlouvání
6) hrubá mluva
7) tlachání
j e d n á n í prostřednictvím mysli:
8) žádostivost
9) přání zla
1 0 ) nesprávný názor
N a p r o t i t o m u e x i s t u j í dva s t a n d a r d n í s e z n a m y p r o s p ě š ­
n é h o j e d n á n í . První j e p ř e s n ý m o p a k e m d e s e t i druhů špat­
ného počínání. Z toho seznamu je odvozeno Pět etických
r o z h o d n u t í , k t e r é t v o ř í z á k l a d n í e t i c k ý k ó d p r o všechny,
k t e ř í se hlásí k B u d d h o v u u č e n í :
1) nezabíjet
2 ) nekrást
3) nebýt bezohledný v sexuálních aktivitách
4 ) nelhat
5) zdržovat se omamných látek
T y t o životní zásady n e j s o u žádná přikázání. J s o u t o spíše
j i s t é e t i c k é normy, k t e r é n á m připomínají, k d y č l o v ě k začíná
být člověkem. Lidé na sebe berou tato e t i c k á rozhodnutí
z c e l a d o b r o v o l n ě , m n o h d y j a k o n á m ě t k p ř e m ý š l e n í a re­
f l e k t o v á n í , většinou však v e f o r m ě p ě t i o b l a s t í k e c v i č e n í
a p r o h l u b o v á n í vlastní ž i v o t n í e t i k y a disciplíny. Z á k l a d n í
p r i n c i p y j e d n á n í vnášejí h a r m o n i i d o m e z i l i d s k ý c h vztahů,
ale
snad j e š t ě
3 6 II
důležitější význam
„Pěti
rozhodnutí" je
v o c h r a n ě sama s e b e p ř e d h r u b ý m i f o r m a m i n e p r o s p ě š n é
karmy.
J i n ý v ý č e t k a r m i c k y p r o s p ě š n ý c h aktivit, k t e r ý n a l e z n e ­
me již v nejstarších t e x t e c h , je následujících D e s e t základen
záslužného jednání:
1) štědrost
2 ) e t i c k é chování
3) kultivace mysli m e d i t a c í
4 ) úcta
5) služba
6) dělení se o získaný prospěch s ostatními
7) radost z prospěchu druhých
8) seznamování se s Buddhovým učením
9 ) vyučování dhammy
1 0 ) opravování svých mylných názorů
Máte-li potíže s přijetím daných standardů správného
a n e s p r á v n é h o j e d n á n í z e s t a r ý c h t e x t ů , c h t ě l b y c h navrh­
n o u t j e d e n důležitý e x p e r i m e n t . J d ě t e n a t o z d r u h é stra­
ny — o b j e v t e si sami pro s e b e , co je d o b r é a co š p a t n é , vy­
s t o p u j t e sami, co je pro vás opravdu p r o s p ě š n é , a co nikoli.
O z n a č t e jako dobré jednání, které vede podle vašeho nejl e p š í h o v ě d o m í , p o c i t u a z k u š e n o s t i v k o n e č n é m výsledku
ke s v o b o d ě a v y s o k é m u druhu č i s t é h o štěstí, a j a k o š p a t n é si
o z n a č t e t o , c o v e d e n a k o n e c k u p o u t a n o s t i , n e s v o b o d ě , de­
presi, frustraci a u t r p e n í — a výsledné p o z n á n í z a č n ě t e na­
zývat „ k a r m i c k é souvislosti".
T o t o c v i č e n í n e b u d e fungovat u p o š e t i l c ů , k t e ř í j s o u po­
s e d l í d o j m e m vlastní n e o m y l n o s t i , zato n a b í z í m n o h o vhle­
du citlivým,
d ů s l e d n ý m l i d e m , k t e ř í m a j í vyvinutý smysl
pro zodpovědnost. T ě m p o m ů ž e rozvinout nejen poznání
(a p r a v d ě p o d o b n ě i p o k o r u ) , ale t a k é u p e v n í i n t u i t i v n í po­
v ě d o m í , ž e f u n k c e k a r m y j e v n a š e m životě ú s t ř e d n í m důle-
3 8 II
ž i t ý m f a k t o r e m . V n á s l e d u j í c í pasáži n e m l u v í B u d d h a , ný­
b r ž K h e m a , syn dévů:
„Pošetilec zachází se sebou jako s nepřítelem: tvoří špatné
činy ( k a r m u ) , k t e r é budou příčinou neblahých věcí. Č i n y
(karma), kvůli kterým člověk s tváří smáčenou slzami zakouší
neštěstí a utrpení — to nejsou dobré činy. D o b r é činy (kar­
m a ) jsou ty, na základě kterých člověk se srdcem j a s n ý m
a otevřeným nezakouší utrpení. Když víme, které činy j s o u
dobré, měli bychom je konat bez prodlení."
Samjutta-nikdja II, 3, § 2
P o j ď m e však j e š t ě dál. N a š e mysl se v n ě k t e r ý c h oblas­
t e c h č a s t o staví z d r á h a v ě k p o ž a d a v k u p r o s t é h o u v ě ř e n í .
J e s t l i n e m ů ž e t e p ř i j m o u t u č e n í k a r m y tak, j a k j e t r a d o v a n é
z p r a s t a r ý c h dob, o t o č t e si t o , a j a k o „ k a r m u " si z a č n ě t e
označovat ty zatím j e š t ě velmi málo známé „superkomplexn í " z á k o n i t o s t i v e š k e r e n s t v a , p o d l e n i c h ž se životy lidí i os­
t a t n í c h b y t o s t í odvíjejí. M n o z í z nás se t í m t o „ v ě d e c k ý m "
p ř í s t u p e m k e k a r m ě navrátí j a k o b y sami s o b ě , a p o j e m kar­
m y z a č n o u c h á p a t j a k o n ě c o , z a c o s e m o h o u plně postavit.
Výše popsanou reflexi bych jako cvičení doporučil příle­
ž i t o s t n ě i t ě m , k t e ř í n a k a r m u j i ž věří. D o p o r u č i l b y c h j i
kvůli d o p l n ě n í a u p e v n ě n í j e j i c h p o s t o j e .
V e l m i o t e v ř e n ý a n e d o g m a t i c k ý p ř í s t u p k t é m a t u karmy,
p ř e r o z o v á n í a r ů z n ý c h e x i s t e n č n í c h ú r o v n í považuji v d n e š n í
d o b ě za n e j k o n s t r u k t i v n ě j š í a n e j p r o s p ě š n ě j š í . N e j e n ž e n e j ­
l é p e odpovídá naší s o u č a s n é m e n t á l n í s t r u k t u ř e , ale u m o ž n í
i další p ř i r o z e n ý vývoj o b s a ž n ě j š í h o c h á p á n í naší e x i s t e n c e .
V n e p o s l e d n í řadě snad t a k é t r o c h u vyváží a d o p l n í až příliš­
n o u o c h o t u m i n u l ý c h e p o c h v n ě c o p r o s t ě věřit a s p e k t e m
vlastního pozastavení a procítění.
J e v n a š e m o s o b n í m zájmu poznat, j a k náš svět funguje.
J e s t l i ž e m o j e vlastní snaha o b j e v i t pravé p r i n c i p y a z á k o n y
II 3 9
života n e b u d e úspěšná a j á m á m d o s t a t e k m o u d r o s t i s i t o
u v ě d o m i t a přiznat, p o j m u p r a v d ě p o d o b n ě v í c e důvěry ve
v h l e d n ě k o h o , kdo m o h l v š e c h n y t y t o v ě c i v i d ě t z c e l a evi­
d e n t n ě m n o h e m l é p e a j a s n ě j i n e ž j á sám.
Realizovat Buddhovo u č e n í je náročný úkol. A b y c h o m to
v ů b e c stihli, b u d e d o b r é si u v ě d o m i t , že v m n o h a o b l a s t e c h
j i s t á o t e v ř e n á víra a důvěra b u d e vždy tvořit d ů l e ž i t o u sou­
č á s t n a š í cesty.
Vítězství nad vlastním
úspěchem
N ě k t e ř í u č i t e l é vysvětlují, ž e m e n t á l n í n e č i s t o t y zastiňují,
l i m i t u j í a b l o k u j í p ř i r o z e n o u sílu mysli. V t o m je h l u b o k á
pravda. V n a š e m životě a l e asi p o t k á m e t a k é lidi v e d e n é
a poháněné karmicky neprospěšnými motivy a e m o c e m i .
K d y ž b u d e m e posuzovat d ě n í světa p o v r c h n ě , s n a d n o získá­
m e d o j e m , ž e v p r a k t i c k é m životě e t i c k á „přizpůsobivost",
j a k o například o b r a t n é podvádění, k o r e k t n ě p r e z e n t o v a n á
lež, p ř i m ě ř e n á a r o g a n c e s t r o c h o u agrese, p o v e d e k ú s p ě c h u
spíše n e ž „správné" c h o v á n í — obzvláště ve z k o r u m p o v a n é
společnosti.
N ě c o n a t o m u r č i t ě j e , ale: Ú s p ě c h , k t e r ý v y c h á z í z e so­
b e c t v í , k t e r ý j e s p o j e n ý s e silnou c h t i v o s t í , k t e r ý j e h n á n
žízní po s p o l e č e n s k é m postavení, je — z d ů v o d u n e s p r á v n é
m o t i v a c e — k a r m i c k y n e p r o s p ě š n ý . Ú s p ě c h d o s a ž e n ý na zá­
k l a d ě u t r p e n í j i n ý c h s e dříve n e b o později s t a n e n e u s p o k o j i ­
vý, n e p o v e d e k t a k o v é m u š t ě s t í a naplnění, k t e r é b y c h o m si
přáli a k t e r é si s l i b u j e m e . P o t ě š e n í z t a k o v é h o ú s p ě c h u b u d e
mít vratký charakter a většinou neočekávaně ztrpkne.
4 0 II
Na druhé straně úspěch, který není spojen s primitivními
druhy m o t i v a c e , přináší p r o s p ě c h č l o v ě k u s a m é m u i j e h o
o k o l í . T e n t o ú s p ě c h j e obvykle s p o j e n ý s ú č e l n o u , oprav­
dovou a tvrdou prací,
a rozštěpenosti.
s překonáním osobní roztržitosti
H l a v n í p o d m í n k o u p r a v é h o ú s p ě c h u však
b u d e příznivá, p o d p ů r n á k a r m a . ( Z d e j e o v š e m t ř e b a s i j a s ­
n ě u v ě d o m i t , ž e p o d p ů r n o u k a r m u j e t ř e b a vytvářet t a k é
v t o m t o životě, n a p ř í k l a d s y s t e m a t i c k ý m s t u d i e m , p a t ř i č ­
n ý m úsilím a t d . )
Existuje
ještě
vyšší
stupeň
„úspěchu"
než ty
druhy,
o n i c h ž j s m e právě p o j e d n a l i . J e t o stav v n i t ř n í h o z h a r m o n i zování a naplnění, k d y j s m e se z c e l a v y m a n i l i z d o s a h u ú s p ě ­
c h u a n e ú s p ě c h u . T o j e p o t o m s k u t e č n ý druh vítězství.
Otrhaný pasažér
V a u t o b u s e mi n ě k d o u k r a d n e z t a š k y p e n ě ž e n k u . To by
m o h l a b ý t vipáka n ě k t e r é h o m é h o š p a t n é h o č i n u z m i n u l o s ­
t i . M o ž n á ž e j s e m s á m byl v m i n u l o s t i z a p l e t e n d o n ě j a k é
k r á d e ž e . N a t u t o p ř í h o d u m o h u reagovat různými způsoby:
a) V z p o m e n u si na otrhance, který seděl v autobuse vedle
m ě . V mé mysli se probudí zlost a nenávist: „To udělal on!"
Z d e jsem vytvořil negativní karmu, protože moje reakce vzeš­
la z podkladu chtivosti a nenávisti. Když tato karma dozraje,
přinese mi nepříjemný následek podle intenzity m o j í chtivos­
ti, nenávisti a nevědomosti v době, kdy tato karma vznikla. 4
[4]
Tento vztah ale nemusí být v poměru jedna ku jedné — u spirituálně
pokročilých bytostí mohou nastat velké posuny, kdy následek některé specifické
karmy se může projevit už jenom ve formě nepříjemné myšlenky apod.
II 4 1
K s i t u a c í m se ale m ů ž e m e stavět z c e l a j i n ý m z p ů s o b e m .
Pozitivní druh p o s t o j e by b y l asi následující:
b) V z p o m e n u si na t o h o ošuntělého muže a reflektuji: „ J e
možné, že to vzal on. N ě k t e ř í lidé jsou na t o m opravdu špatně.
T ě c h dvě stě korun mu m n o h o nepomůže. J e s t l i ho znovu pot­
kám, budu ho informovat o možnosti sociální podpory. Možná
že o t o m ani neví." Zde j s e m vytvořil potenciálně prospěšnou
karmu péče, přátelství a velkorysosti některé specifické
M ů ž e t e s i představit, j a k rozdílnou kvalitu b u d e m í t můj
život, p o k u d b u d u vždy reagovat slepě j a k o v p r v n í m přípa­
d ě , n e b o k d y ž svou m y s l p o z v e d n u n a s t u p e ň s o u c í t ě n í ,
o t e v ř e n o s t i a b e n e v o l e n c e , j a k to ilustruje druhý příklad.
E x i s t u j e j e š t ě t ř e t í m o ž n o s t . S o u z n ě n í s e situací, j a k j e
t o m u v p ř í p a d ě o s v í c e n é , plně o s v o b o z e n é b y t o s t i :
c) Z c e l a otevřená mysl bez ulpívání a lítosti, oproštěná od
t e n d e n c í stereotypního reagování; vyrovnaně čisté, jasné vě­
d o m í situace, někdy následované m o u d r o u úvahou n e b o
v h o d n o u akcí. T e n t o druh svobody, neulpívání, m e n t á l n í
prostornosti a moudré vyrovnanosti je těžké napodobit.
V p ř í p a d ě b ) j s m e m o h l i vidět s o u h r u v y s o k ý c h kvalit
přátelství a soucítění, které svědčí o hluboké emocionální
vyrovnanosti. K a r m a t a k o v ý c h t o m e n t á l n í c h h n u t í j e v e l m i
p r o s p ě š n á . T ř e t í p ř í k l a d c ) představuje n e j k r á s n ě j š í vyrov­
nanost zrozenou z úplné čistoty a o b e c n é h o nelpění. Mysl
p l n ě o s v o b o z e n ý c h b y t o s t í j e o p r o š t ě n a o d v š e c h negativ­
ních a rozrušujících e m o c í . Přesto akce arahatů m o h o u být
n ě k d y v e l m i výrazné. P r o t o ž e však j e j i c h m o t i v a c e k j e d n á n í
n e n í sebestředná, vychází z moudrosti a j e j i c h konání je
v harmonii s hlubokou přirozeností, j e j i c h činy nevytváří
žádný obvyklý druh karmy.
4 2 II
Nos na okenní tabulce
N e v y t v á ř e n í k a r m y však n e n í p ř í m ý m c í l e m m e d i t a c e
v h l e d u . P r a x e t é t o m e d i t a c e nás u č í n e r e a g o v a t n a naše p r o ­
žívání ž á d o s t i v o s t í n e b o o d p o r e m . J e t o c v i č e n í v n e u l p í v á n í
n a j a k ý c h k o l i p ř e d m ě t e c h n e b o s t a v e c h mysli, c v i č e n í v n e ­
ulpívání na j a k é m k o l i d r u h u prožívám. V p r ů b ě h u m e d i t a c e
v h l e d u se tudíž n e s n a ž í m e m ě n i t o b s a h y a stavy v ě d o m í , ný­
b r ž m n o h e m spíše j e c h c e m e správně p o z n a t . J a s n ě s i uvě­
d o m u j e m e , co se v p ř í t o m n é m m o m e n t u odehrává na o b r a ­
zovce našeho vědomí. J s m e si jasně vědomi toho, co se
v mysli a t ě l e o d e h r á v á , ale t a k é jak se to odehrává, v š í m á ­
m e s i i c h a r a k t e r u t ě c h t o p r o c e s ů . J e t o t a k t r o c h u j a k o sle­
d o v á n í t e l e v i z e , ale m í s t o t o h o , a b y c h o m byli p o h l c e n i obsa­
h e m p r o g r a m u , z a č n e m e v n í m a t r e a l i t u t e l e v i z n í obrazovky,
r e p r o d u k t o r ů a ovladačů, z a č n e m e si stále v í c e u v ě d o m o v a t
c e l ý z a p n u t ý televizor.
Ve chvíli, kdy j s m e si j a s n ě v ě d o m i o b j e k t ů n e b o p r o c e s ů
mysli, t a k j a k s k u t e č n ě v p ř í t o m n o s t i j s o u , aniž b y c h o m se
s n i m i identifikovali, aniž b y c h o m se j i m i nechali unést, pře­
m o c i , o h r o m i t , znudit n e b o oblouznit, aniž b y c h o m j e c h t ě l i
m í t jinak, n e ž jak jsou, aniž b y c h o m je brali za svoje vlastní —
a t o j s o u p r a v d ě p o d o b n ě j e n řídké m o m e n t y n a š e h o proží­
vání —, v té chvíli n e j s m e k n i m ani připoutáni c h t ě n í m , ani
od n i c h n e j s m e odpuzováni averzí a t a k é naše mysl n e n í zasle­
p e n á nejasností — v té chvíli j s m e na správné c e s t ě . Neulpívá­
ní je nejzákladnější p ř e d p o k l a d k t o m u , a b y c h o m m o h l i začít
vidět a prožívat věci n e z k r e s l e n ý m z p ů s o b e m .
M e d i t a c i vipassaná p r a k t i k u j e m e
kvůli z í s k á n í v h l e d u ,
p r a k t i k u j e m e ji, a b y c h o m poznali v l a s t n í mysl, a b y c h o m vi­
děli, j a k p r a c u j e a funguje, a b y c h o m si u v ě d o m i l i j e j í p r a v o u
p o v a h u a p o d s t a t u , a b y c h o m se přestali d r ž e t (!) příčin n e -
II 4 3
s p o k o j e n o s t i , uvázanosti, n e š t ě s t í a s t r a s t i . K t o m u t o cíli
p o t ř e b u j e m e získat zdravý o d s t u p od v š e c h p ř e d m ě t ů a fak­
t o r ů n a š e h o v ě d o m í . K d y ž m á m e nos n a l e p e n ý n a o k e n n í m
s k l e a j s m e p o h l c e n i d ě n í m n a ulici, n e j s m e s c h o p n i v i d ě t
okno!
Na jabloních banány nerostou
D o k u d ž i j e m e n a ú r o v n i n a š í o b e c n é r e l a t i v n í reality,
j s m e p l n ě p o d ř í z e n i z á k o n u p ř í č i n y a n á s l e d k u . V z t a h y kar­
my a vipáky n e u s t á l e ovlivňují náš život. Č a s t o b y c h o m rádi
znali p ř e s n o u p ř í č i n u n ě k t e r é h o k o n k r é t n í h o n á s l e d k u . N ě ­
kdy j i j a k o b y t u š í m e , v ě t š i n o u j i však n e z n á m e . N a š e m y s l
n e m á p o t ř e b n o u k a p a c i t u p r o takový ú k o l .
P r o c e s y karmy a vipáky j s o u tak k o m p l e x n í , že pouze
b u d d h a m á p o t ř e b n é m e n t á l n í s c h o p n o s t i v y s l e d o v a t karm i c k é spojitosti v ž i v o t n í m k a l e i d o s k o p u j e d n o t l i v ý c h by­
t o s t í . B u d d h a označil v z t a h y k a r m y a vipáky za j e d n u ze č t y ř
ačintejja, j e d n u z e č t y ř oblastí, k t e r é j s o u p o u h ý m r o z u m o ­
vým chápáním prakticky neproniknutelné.5 K a r m a nedozrává
žádným
věditelným
mechanickým,
způsobem.
lineárním
Vzájemné
nebo
působení
předpomnohých
podporujících a zabraňujících faktorů a k u m u l a c e příčin
n á m ztěžuje až t é m ě ř znemožňuje vysledovat
souvislosti
mezi následkem a jeho příčinou.
Buddha nevysvětlil zákon karmy do všech detailů,
dal
však d o s t a t e k p r a k t i c k ý c h příkladů, z e k t e r ý c h m ů ž e m e od­
vodit, j a k k a r m a p r a c u j e . V e z n á m é s u t t ě 6 dal d o v z t a h u č t r -
[5]
Čtyři ačintejja: 1) oblast Buddhy, 2) oblast džhán, 3) oblast karmy a vipá­
ky, 4) prvotní počátek světa-všehomíra.
[6]
Madždžhima-nikája 135, Čidakarma-vibhanga sutta.
4 4 II
n á c t k a r m i c k ý c h p ř í č i n s e č t r n á c t i následky, k t e r é b u d o u
m í t t e n d e n c i se dříve či později projevit:
1) Zabíjení živých tvorů, je-li prováděno opakovaně, vede
k přerození do bezútěšných, bídných podmínek, k přerození
do „spodních vrstev" veškerenstva. Dojde-li k přerození na
úrovni lidské e x i s t e n c e , karma zabíjení bude příčinou krátké­
ho života.
2) Nezabíjení, p é č e a ochrana života mají za následek pře­
rození do vyšších úrovní veškerenstva, do reality lehkosti
a radosti. Dojde-li k přerození do lidské formy e x i s t e n c e ,
t a t o příznivá karma podpoří dlouhý život.
3) Ten, kdo je krutý, kdo způsobuje bolest a těžkosti živým
bytostem, bude sám trpět a navíc bude náchylný k n e m o c e m .
4) N e p ů s o b e n í bolesti a těžkostí a neubližování tvorům
má za následek radost a pevné zdraví.
5) Hněv, nenávist a zloba zapříčiní ošklivý fyzický vzhled.
6) Zdržení se hněvu, nenávisti a zlovůle přinese krásu.
7) Zbarví-li závist opakovaně naši mysl, následkem bude
malý společenský vliv.
8) Nechování závisti a radování se z úspěchu druhých je
přirozenou základnou velkého vlivu a množství přátel.
9) Lakota redukuje přístup k bohatství, zmenšuje pocit
dostatku a přivádí člověka do chudoby.
1 0 ) Š t ě d ř í a velkorysí lidé se snadno napojí na zdroje hoj­
nosti a nabudou bohatství lehce a rychle.
11) Ten, kdo je arogantní a hrubý, kdo nemá žádný re­
spekt, splnil všechny potřebné předpoklady ke zrození v níz­
ce situované rodině.
1 2 ) Ti, kdo nejsou arogantní, mají úctu a projeví respekt
na patřičném místě, m o h o u očekávat přerození ve vysoce si­
tuované, kultivované rodině.
1 3 ) U toho, kdo nikdy nezkoumá pravdu, nikdy se neptá,
co prospívá a co škodí, bude vzrůstat neznalost a zaslepenost.
II 4 5
1 4 ) Ten, kdo hledá pravou cestu životem, kdo se ptá, co je
prospěšné a co je neprospěšné, zvětšuje svůj vnitřní obzor
a navíc si dláždí cestu k nabytí moudrosti.
M o ž n á že n e s o u h l a s í t e s p o p s a n ý m i p r i n c i p y karmy. J i s t ě
se ale n e b u d e t e snažit p o p ř í t fakt, že naše j e d n á n í a m e n t á l ­
ní p o s t o j e m a j í jistý vliv na naši mysl a na náš život. M ů ž e t e
si m y s l e t , že B u d d h a se mýlil, p r o t o ž e z n á t e m n o h o příkla­
dů — m o ž n á z vaší vlastní r o d i n y — k d e se s k u t e č n o s t s t e o ­
rií k a r m y očividně rozchází. Z n á t e v e l m i d o b r é h o s t a r é h o
m u ž e , k t e r ý m ě l p o c e l o u d o b u svého života řeznictví; n e b o
z n á t e rodinu, k t e r á j e v e l m i b o h a t á j i ž n e j m é n ě p o dvě g e n e ­
race a všichni j e j í členové jsou nápadně lakomí; nebo si
v z p o m e n e t e na svoji m a t k u , t a k starostlivou, m i l u j í c í a las­
kavou b y t o s t , a p ř e s t o ve s v é m životě p r o d ě l a l a m n o h o n e ­
m o c í a n a k o n e c z e m ř e l a na hrozný druh rakoviny.
M n o h é z t ě c h t o očividných nesrovnalostí fungování k a r m y
se dají vysvětlit a p o c h o p i t následující úvahou: Každý z nás
má tři „tváře", tři různé „ p o d o b y " . První je ta, j a k nás vidí
o s t a t n í lidé. D r u h á , velmi odlišná „tvář", je ta, j a k sami s e b e
v n í m á m e . T ř e t í , neznámá, j e ta, j a c í s k u t e č n ě j s m e . Mluvíme-li o k a r m ě a j e j í c h následcích, m á m e na mysli hlavně dru­
h o u „tvář", tu, jak sami s e b e v n í m á m e a prožíváme. M e z i t í m ,
j a k se n á m lidé jeví, a t í m , j a k oni sami s e b e vnímají, je veliký
a významný rozdíl. M n o z í z á m o ž n í lidé se n e d o k á ž í radovat
ze svého bohatství a ve s k u t e č n o s t i jsou plni p o c i t u chudoby.
M n o h ý úspěšný člověk, přes den s tváří plnou ú s m ě v ů , přijde
v e č e r d o m ů a b r e č í nad svým n e š t ě s t í m do polštářů. N e n e c h te se m á s t k l a m n ý m z d á n í m ! Zvažte například, j a k se vy sami
p r e z e n t u j e t e svým kolegům, j a k se snažíte skrýt a zastřít trap­
né stránky vaší osobnosti.
Pokusíme-li se vystopovat k a r m i c k é souvislosti v n a š e m
v l a s t n í m životě, m o ž n á že i zde n a r a z í m e na j i s t é „nesrovna­
l o s t i " . N e j z ř e t e l n ě j i si o b v y k l e u v ě d o m u j e m e n e v í t a n é udá-
4 6 II
losti, k t e r é m a j í sklon se v n a š e m životě o p a k o v a t . K d y ž p a k
v e s v é m j e d n á n í h l e d á m e k a r m i c k y p r o t i p ó l z m í n ě n é vipá­
ky, m n o h d y n e n a l e z n e m e d o s t a t e k z á c h y t n ý c h b o d ů , k t e r é
by n e b l a h ý „osud" zdůvodnily n e b o vysvětlily. K d y ž v ž i v o t ě
o p a k o v a n ě k l o p ý t á m e o stále s t e j n o u v ě c , p r o v á z í nás m o ž n á
p o c i t ž i v o t n í n e s p r a v e d l n o s t i a křivdy,
nebo rezignujeme
paušální myšlenkou, že se musí jednat o k a r m i c k é dědictví
z m i n u l ý c h životů. M o ž n á , ž e t o m u t a k j e , p ř e s t o b y c h do­
p o r u č i l se z a m y s l e t nad n á s l e d u j í c í ú v a h o u .
Psychologům je velmi dobře známa okolnost, že člověk si
n e n í p l n ě v ě d o m v š e c h složek m o t i v a c e s v é h o j e d n á n í . Právě
negativní, divoké e m o c e j s o u z n a š e h o v ě d o m í č a s t o vytěs­
něny. T o ale n e z n a m e n á , ž e s e n a m o t i v a c i n a š e h o j e d n á n í
n e p o d í l e j í . N a p ř í k l a d závistivý č l o v ě k si své závisti a n e p ř e ­
j í c n o s t i n ě k d y nebývá v ě d o m — j e n o m o n ě k t e r ý c h úspěš­
n ý c h l i d e c h p r o s t ě n e c h c e raději v ů b e c n i c slyšet. Z r o v n a
t a k např. p o m s t a , n e p ř e j í c n o s t , agrese n e b o nenávist s e ráda
p ř e s t r o j í do hávu ž i v o t n í m o u d r o s t i a p r e z e n t u j e se n a š e m u
v ě d o m í p o m y š l e n í m v e stylu „ . . . t e n d o t y č n ý p o t ř e b u j e dos­
tat lekci od života..." atd. Možná že tabulka se s e z n a m e m
k a r m i c k ý c h příčin a následků by nám mohla zajímavým
z p ů s o b e m p o m o c i při s e b e a n a l ý z e — m y s l í m , že se t a t o m e ­
t o d a d o k o n c e používá. V t e x t e c h by se dalo nalézt v í c e kar­
m i c k ý c h souvislostí než j e n o m o n ě c h č t r n á c t , které j s e m
zde zmínil.
A l e z p ě t k t é m a t u . J e pravda, ž e p o k u d s e b u d e m e dívat
n a f u n k c e k a r m y z p e r s p e k t i v y j e d n o h o j e d i n é h o života,
k a r m i c k é souvislosti s e m o h o u j e v i t n e v ý r a z n ě a n e z ř e t e l n ě
a m o ž n á že si p o l o ž í m e otázku, j a k d a l e c e se v ů b e c m ů ž e m e
n a t e o r i i k a r m y s p o l e h n o u t . Z d á s e t u b ý t příliš m n o h o n e ­
p r a v i d e l n o s t í a výjimek, n e ž a b y c h o m u č e n í k a r m y m o h l i
brát j a k o skutečný zákon.
V n a š e m k a ž d o d e n n í m životě m ů ž e m e najít z ř e t e l n é sou­
vislosti, k t e r é f u n k c i k a r m y potvrzují. O k o l n í svět j e n á m
II 4 7
t a k t r o c h u z r c a d l e m : t o , c o v y š l e m e ven, s e k n á m vrátí
z p ě t . M á m e - l i dobrý den, věci jdou hladce, všichni jsou
k n á m m i l í a p ř á t e l š t í ; m á m e - l i špatnou náladu, lidé nás p ř e ­
h l í ž e j í a b e z d ů v o d n ě se na nás i rozzlobí. N a š e d o b r á nálada
vykouzlí ú s m ě v i v k a m e n n ý c h o b l i č e j í c h ; v návalu v z t e k u
n e b o lítosti si navíc j e š t ě n a r a z í m e hlavu o o t e v ř e n é o k n o .
V š i m n ě t e si, co se s t a n e s naší myslí, když u d ě l á m e n ě c o
proti svým vlastním principům: v t o m s a m é m m o m e n t ě
n a š e m y s l zeslábne, svět zoškliví, z a č n e m e s e h l o u p ě u s m í ­
vat a chvíli se b u d e m e c h o v a t j a k o b l b e č e k . A naopak,
když — díky n ě j a k é n e z v y k l é k o n s t e l a c i — p ř e k r o č í m e svůj
vlastní stín a například u m y j e m e s c h o d y v d o m ě , k d e bydlí­
m e , p a t r n ě z a c h o v á m e svoji v á ž n o u tvář, a l e p o z a d í naší
mysli s e prozáří v e l m i s p e c i á l n í m d r u h e m r a d o s t n é , oslavné
e n e r g i e . T e n t o druh k a r m i c k ý c h vztahů m ů ž e m e nazvat „ins t a n t n í k a r m a " . P o k u s t e s i v z p o m e n o u t , c o b y l o v e vaší m y s ­
li, k d y ž j s t e se kousli do jazyka.
V r á m c i s o u č a s n é h o života si m ů ž e m e v š i m n o u t i hlub­
ších k a r m i c k ý c h souvislostí: k o n á m e - l i d l o u h o d o b ě p r o s p ě š ­
né, n e s o b e c k é , i n t e l i g e n t n í věci, b u d e m e m í t p o z i t i v n í p o c i t
života, n ě k d e h l u b o k o uvnitř n á m b u d e d o b ř e , naše s r d c e s e
o t e v ř e , b u d e m e se c í t i t s p o j e n i a n a p o j e n i . S t a r á m e - l i se
o o s t a t n í , j s m e - l i u p ř í m n í a laskaví, lidé n á m r o v n ě ž vyjdou
vstříc, p ř i p o j í se k nám, b u d e m e m í t m n o h o p ř á t e l . V o p a č ­
n é m případě, m á m e - l i ve zvyku druhé lidi využívat, č a s t o
j i m lhát, závidět j i m , c h o v a t se k p ř á t e l ů m n e u p ř í m n ě a vy­
c h y t r a l e , n á m t a k o v ý p o s t o j p ř i n e s e izolaci a o s a m o c e n í .
J e s t l i ž e d ě l á m e opravdu stupidní, k r u t é , zlé v ě c i , náš život
b u d o u doprovázet obavy, n a p ě t í , m n o h o t ě ž k o s t í a konflik­
t ů . I když se n á m p o d a ř í z b o h a t n o u t , b u d e to m i z e r n ý život.
T i , k d o s y s t e m a t i c k y p r a c u j í n a p ř e k r a č o v á n í svých l i m i t ů ,
b u d o u m í t široký obzor. T i , k d o si při k a ž d é m a l é únavě
jdou lehnout do postele, m o h o u očekávat značně nudný
a t u p ý život a t d . M y s l í m , že k u v ě d o m ě n í si t ě c h t o vztahů
4 8 II
není třeba být nějakým zvláštním „spirituálním" člověkem.
J i s t é p o r o z u m ě n í výše u v e d e n ý m p r i n c i p ů m j e v l a s t n ě c í l e m
a z á k l a d e m každé d o b r é výchovy. T e n t o d r u h v z á j e m n ý c h
souvislostí si zde o z n a č í m e j a k o „střední" o b l a s t k a r m i c k ý c h
vztahů.
A b y c h o m porozuměli, p r o č jsou lidé t a k odlišní, p r o č m a j í
t a k různé povahy a předpoklady, pochopili zvraty osudu, ži­
v o t n í t r a g é d i e , n e m o c i , m e n t á l n í p o r u c h y a nehody, viděli,
p r o č n ě k t e ř í dosáhnou ú s p ě c h u snadno a druzí navzdory své­
mu úsilí o p a k o v a n ě selhávají atd., k t o m u p o t ř e b u j e m e m í t
přístup k „plné" k a r m i c k é perspektivě. P r i n c i p ů m k a r m y m ů ­
ž e m e souhrně p o r o z u m ě t t e p r v e v souvislosti s o s t a t n í m i t é ­
m a t y t o h o t o eseje. V r á m c i Buddhovy nauky t e p r v e p r o p o j e n í
karmy, přerozování a samsáry tvoří podklad c e l i s t v é h o pohle­
du na f e n o m é n e x i s t e n c e .
Č e t n é pasáže s t a r ý c h t e x t ů naznačují, ž e v n ě k t e r ý c h pří­
p a d e c h k a r m a zraje v e l m i p o m a l u . U v i d ě t p ř í č i n n o s t v ži­
v o t ě b y t o s t í v p l n é m rozsahu by z n a m e n a l o s l e d o v a t spoji­
t o s t i k a r m y a vipáky z n a d h l e d u p ř i n e j m e n š í m t i s í c ů , l é p e
však m i l i o n ů životů. P o u z e v m ě ř í t k u p r a k t i c k y n e k o n e č n é
následnosti existence by bylo možné rozpoznat karmu jako
v l á d n o u c í „zákon". T e p r v e z t é t o p e r s p e k t i v y b y n e o m y l ­
n o s t k a r m y začala b ý t p l n ě z ř e t e l n á , t e p r v e v t o m t o p o h l e d u
b y s e t a k é zjevila celá j e j í hrozivá d i m e n z e . P r o č j e t o m u
t a k ? Č a s o v ý posun a pořadí, ve k t e r é m k a r m a dozrává, se
n e d á p ř e s n ě d e f i n o v a t . Z e s t a r ý c h t e x t ů vyplývá, ž e ná­
s l e d e k n ě k t e r é k a r m y s e m ů ž e projevit a ž p o u p l y n u t í m n o ­
ha eónů.
P o d k l a d k t o m u t o p o j e t í t v o ř í n e j e n u č e n í Buddhy, ale
i m n o h a dalších s p i r i t u á l n í c h o s o b n o s t í . N á z n a k y a j i s t á průk a z n o s t d l o u h o d o b ý c h k a r m i c k ý c h souvislostí se tu a t a m
o b j e v í i v n a š e m v l a s t n í m prožívání, m o ž n á t a k é u lidí o k o l o
nás. P ř e s t o by b y l o d o b r é si u v ě d o m i t , že se z d e n a c h á z í m e
hlavně v oblasti intuitivního t u š e n í a víry.
5 0 II
Dálnice času
V e š k e r e n s t v o v p l n é m rozsahu a c h a r a k t e r u se dá v í c e či
m é n ě z ř e t e l n ě „zřít" p o u z e s p e c i á l n ě o s v í c e n ý m n e b o rozší­
ř e n ý m v ě d o m í m . R o z u m o v ě j e j n e l z e ani v ě d ě t , ani c h á p a t ,
ani plně p o s t i h n o u t . „ Z ř e n í " j e o p a k m y š l e n í ; r o z u m s k u t e č ­
n o s t nikdy plně n e o b s á h n e . Z t o h o vyplývá, že na úrovni lid­
s k é h o c h á p á n í vždy b u d e m e m í t k dispozici p o u z e l e p š í č i
h o r š í příměry, analogie n e b o t e o r i e . T o j e obraz s i t u a c e , v e
které se nacházíme.
H l o u b k a , druh a j a s n o s t t o h o t o z ř e n í bývá velmi rozdílná.
Zpravidla platí, že t e n , k d o „ p ř e p n e " své v ě d o m í na zření,
v ě t š i n o u se o d p o j í od r e l a t i v n í ú r o v n ě života, a když se p a k
„vrátí" do p o z e m s k o s t i , z t r a t í zase p e r s p e k t i v u zření. Z t a ­
k o v ý c h průniků s e pak m n o h d y d o c h o v a j í inspirující vize,
ale v ě t š i n o u m a j í m a l ý p r a k t i c k ý v ý z n a m a m n o h o n e p o m o ­
h o u . C e n í m si Buddhy, k t e r ý vyjádřil a formuloval svoje n e j vyšší z ř e n í z p ů s o b e m , k t e r ý b e r e o h l e d na s p i r i t u á l n í a m e n ­
t á l n í situaci svých n e o s v í c e n ý c h p o s l u c h a č ů .
Kauzalita karmy, p r o c e s p ř e r o z o v á n í a n e k o n e č n o s t samsáry b y l y
prakticky
vždy
předkládány v představě
časové
l i n e á r n í n á s l e d n o s t i . J i n é druhy v n í m á n í času a r e a l i t y b y l y
rezervovány
spíše
mystickým,
mimosmyslovým
zážitkům
nebo plně osvíceným b y t o s t e m . Ani v současné době, kdy
je v ě d a s c h o p n a v n ě k t e r ý c h o b l a s t e c h o p e r o v a t v m u l t i d i m e n z i o n á l n í r e a l i t ě , s e n a š e s i t u a c e vý r az n ě n e z m ě n i l a
a na úrovni b ě ž n é h o prožívání z ů s t á v á m e silně p ř i p o u t á n i
k p ř e d s t a v ě l i n e á r n í n á s l e d n o s t i času a u d á l o s t í ( „ . . . p o v č e ­
r e j š k u přišel d n e š e k a po d n e š k u přijde z í t ř e k . . . " ) .
Č a s je p o j e m , představa a iluze, ale p o k u d náš život žije­
m e o b v y k l ý m z p ů s o b e m , j e p o j e m l i n e á r n í h o času naší rea­
l i t o u . P r o naši p o z e m s k o u e x i s t e n č n í úroveň, z a k o t v e n o u
II 5 1
v r e l a t i v n í m , d u á l n í m v n í m á n í , je to zjevně ta n e j l e p š í a n e j p ř i m ě ř e n ě j š í představa, i k d y ž z p o h l e d u vyšší r e a l i t y je j e d ­
nostranná, limitovaná a neúplná. ( Ž e minulost a budouc­
n o s t j e p o u h á představa, k t e r á v e f o r m ě m y š l e n k y p r o b í h á
p o u z e v p ř í t o m n o s t i , ví z vlastní z k u š e n o s t i k a ž d ý p o k r o č i ­
lejší žák m e d i t a c e . )
„ Č a s " j e vlastně o z n a č e n í j e d n o h o z p ů s o b u v n í m á n í feno­
m é n ů a u d á l o s t í : j a k o b y v linii t á h n o u c í se z n e d o h l e d n é bu­
d o u c n o s t i d o n e k o n e č n é m i n u l o s t i . Pro n ě k t e r é lidi s e b o d
p ř í t o m n o s t i j a k o b y posouvá p o linii času s m ě r e m d o p ř e d u ,
pro j i n é j e b o d p ř í t o m n o s t i spíše „ s t a t i c k é zúžení", k t e r ý m
čas p r o t é k á z b u d o u c n o s t i do m i n u l o s t i . J i n í si zase př ed sta­
vují p ř í t o m n o s t j a k o n ě j a k o u „hranu", o k t e r o u se čas j a k o b y
přelévá trochu jako vodopád atd. N o r m á l n ě j s m e k tako­
v ý m t o k o n c e p t ů m t a k přirostlí, že si v ů b e c n e u v ě d o m u j e ­
m e , že je to p o u h á představa, zesílená a zafixovaná naší kul­
t u r o u a k u l t e m c h r o n o l o g i e . I když se v n a š e m prožívání
n e u s t á l e odehrávají v e l m i silné posuny v r y c h l o s t i , kvalitě
i z p ů s o b u v n í m á n í času, k o r i g u j e m e se n e u s t á l e p o h l e d e m
na hodinky: „Ale, ale, to n á m to u t e k l o ! " Z a j í m a v o u ukáz­
k o u ú p l n ě j i n é h o druhu p o n ě t í času v životě k a ž d é h o z nás
j e např. spánek.
Z hl e di s ka plné p ř í t o m n o s t i v š e c h n o je p o u z e t e ď . Z hle­
diska n a š e h o o b v y k l é h o života prožíváme d e n za d n e m , ži­
vot z a ž i v o t e m , j e t u k a r m a , k t e r á řídí n e k o n e č n é p ř e r o z o v á ní a ovlivňuje život, a je tu B u d d h o v o u č e n í , k t e r é nás v e d e
z d i m e n z e n e u t ě š e n o s t i a k o l o t o č e samsáry v e n .
„ L i n e á r n í relativní" a „ a b s o l u t n í m i m o č a s o v ý " z d a l e k a ne­
j s o u dva j e d i n é m o ž n é z p ů s o b y v n í m á n í č a s u . M e z i nimi j e
c e l á škála dalších m o ž n o s t í , v n i c h ž se v n í m á n í r ů z n ý c h j e v ů
a u d á l o s t í řadí buď spíš l i n e á r n ě za s e b e , n e b o spíš p a r a l e l n ě
vedle s e b e , n e b o j a k o b y d o p r o s t o r o v ý c h r e l a c í , n e b o j a k o
by v p r o l í n á n í přes s e b e — to j a k se m e d i t u j í c í č í m dál víc
přibližuje k „nejzazší r e a l i t ě " , až n a k o n e c i p ř í t o m n o s t j a k o
5 2 II
p o j e m i způsob vnímání začne ustupovat. Z p ř í t o m n ě l o s t
m y s l i pak m ů ž e b ý t vystřídána s t a v e m , k t e r é m u ani o z n a č e ­
n í „ b e z č a s o v o s t " n e b o „ v ě č n o s t " správně n e o d p o v í d á . N a
c e s t ě k různým spirituálním cílům se tudíž vnímání času
m ů ž e silně m ě n i t ; v m n o h a t y p e c h m e d i t a c e ( j a k o k u p ř .
m e d i t a c e v i p a s s a n á ) však t a k o v ý p o s u n n e b ý v á s p e c i á l n ě
zdůrazňován.
Na tomto místě bych
vyskytnout
časových
ho,
—
představ
někdy
reality"
úplně
jinak
Před
kroku
—
i
ty
červené
bytosti...
mentálním
uvolnění z
spirituální praxe
znakem
upnutých
vybočení do posunuté­
mraky,
vnímání
fialové
„jiné
slunce,
atd.).
zpravidla
chci
není znakem
nezdravé
žádné vyšší spirituální hodnoty,
skončí
v duchovní praxi se může
spirituálně patologického
vývojem
zde
že
vítaného
nežádoucí
obloha,
padající
reality"
spíše
zcela
až
zelená
takovým
jako
rád uvedl,
zmíněného
dokonce
(typu
mání „jiné
je
kromě
a
varovat.
Vní­
duchovního
„ujetosti",
která
dotyčný je
v ohrožení,
po­
neobsahu­
že
vyšinutím.
V oblasti „nejzazší r e a l i t y " se v ě c i z a č n o u j e v i t a c h o v a t
v e l m i j i n a k , n e ž j a k j s m e zvyklí. V t o m t o o h l e d u s e p r o ž i t í
různých pokročilých stupňů speciálních typů m e d i t a c e tro­
c h u p o d o b á situaci v n o v o d o b é fyzice. T a m , k d e se v ě d a
přiblížila t ě s n ě k absolutnu
(např. rychlost velmi blízká
r y c h l o s t i světla, oblast s u b a t o m á r n í c h č á s t i c , r o z m ě r y n e b o
čísla velmi blízké nule n e b o n e k o n e č n u , b e z p r o s t ř e d n í blíz­
k o s t a b s o l u t n í m u b o d u m r a z u a t d . ) , s e v š e c h n o začíná c h o ­
vat velmi nezvykle a začínají platit j i n é , z c e l a n e t u š e n é zá­
konitosti.
Z d e j e v e l m i p o u č n é s i u v ě d o m i t , ž e o b j e v y nových, fas­
c i n u j í c í c h z á k o n i t o s t í v blízkosti a b s o l u t n a n a p r o s t o nevyřa­
dily z f u n k c e v š e c h n y staré, k l a s i c k é zákony fyziky v d i m e n ­
zi „ s t ř e d n í c h r o z m ě r ů " — t z n . v oblasti n a š e h o n o r m á l n í h o
II 5 3
prožívání.
O b d o b n ě v e s p i r i t u a l i t ě vysoké zážitky „zření"
a „nejzazší r e a l i t y " n a p r o s t o n e z m ě n i l y p l a t n o s t zákona kar­
m y p ř e r o z o v á n í n a úrovni n a š e h o b ě ž n é h o prožívání. ( N e ­
b e z p e č í n e s p r á v n é h o p o c h o p e n í t é t o s k u t e č n o s t i j s e m za­
hlédl v n ě k t e r ý c h n e d u á l n í c h n a u k á c h . )
O vědě m ů ž e m e smýšlet různě.
V j e d n o m o h l e d u však pro nás věda udělala v e l i c e c e n n o u
v ě c : zrelativizovala náš d o j e m lineárně se o d v í j e j í c í j e d i n é
ú r o v n ě s k u t e č n o s t i . D n e s je pro nás j i s t ě snazší o b č a s si uvě­
d o m i t , že naše obvyklá představa p l y n u t í času a u d á l o s t í je
p o u z e j e d e n druh pohledu, na s k u t e č n o s t .
A t a k v záblesku i n t u i c e si tu a t a m u v ě d o m í m e , že reali­
ta, k t e r o u n o r m á l n ě v n í m á m e , j e pro nás s i c e v e l m i taková,
j a k se n á m jeví, že ale ve své pravé, n e u c h o p i t e l n é p o d s t a t ě
a m n o h a ú r o v ň o v é m c h a r a k t e r u j e zároveň t a k é j e š t ě n e ­
smírně jiná.
Zánik karmy
V t e x t e c h je k a r m a v ě t š i n o u rozlišována j a k o kusala n e b o
akusala, t z n . j a k o d o b r á n e b o n e d o b r á , p o d l e t o h o , j e s t l i
motivace pramení z kořenů prospěšnosti anebo neprospěšn o s t i . N a n ě k t e r ý c h m í s t e c h B u d d h a m l u v í o č t y ř e c h dru­
zích k a r m y :
a) černá (karma, která přinese nevítaný následek);
b) bílá (karma, která vede k vítanému výsledku);
c) černá a bílá (tzn. smíšená karma, která přivodí smíšený
následek);
d) karma ani černá, ani bílá, která nedá ani černý,
ani bílý výsledek a vede k zániku karmy.
5 4 II
P o k u s í m e se o p ř e h l e d n é seřazení. V p ř í p a d ě , k d y s u t t y
pojednávají o k a r m ě o b e c n ě b e z další s p e c i f i k a c e , dostává
karma jistý negativní nádech, protože Buddha zde mluví
o t o m , co b y t o s t i o d d ě l u j e od nibbány. Z t o h o t o p o h l e d u
s e m spadá i bílá k a r m a , k t e r á n ě k d y bývá p ř i p o d o b ň o v á n a
ke z l a t ý m ř e t ě z ů m , k t e r é váží b y t o s t k p ř e r o z e n í ve vyso­
k ý c h a b l a ž e n ý c h ú r o v n í c h samsáry, c o ž — j a k b y l o j i ž dříve
zmíněno — není cílem Buddhova učení.
Když Buddha mluví o prospěšné a neprospěšné karmě,
c h c e ujasnit, c o b y t o s t e m o b e c n ě n a p o m á h á a c o j i m škodí.
T e n t o p o h l e d n a funkci k a r m y a vipáky j e z á k l a d e m b u d d h i s t i c k é etiky. Z d e B u d d h a d o p o r u č u j e k o n a t d o b r o u kar­
mu a nedělat neprospěšné věci.
K a r m u č e r n o u a b í l o u si m ů ž e m e vysvětlit n á s l e d o v n ě :
V p r a x i je naše ú h r n n á p o h n u t k a n ě c o k o n a t ve v ě t š i n ě pří­
p a d ů složena z m o m e n t ů d o b r é a n e d o b r é m o t i v a c e , o b e c n ě
se dá říci, že je s m í š e n á . V p o s o u z e n í t a k o v é k a r m y se řídí­
m e t í m m o t i v a č n í m a s p e k t e m , k t e r ý převládá.
O b t í ž n ě j š í b u d e správně p o c h o p i t č t v r t ý druh karmy, „ani
č e r n o u , ani b í l o u " . B u d d h a tak o z n a č u j e k a r m u , k t e r á v e d e
k e z r u š e n í n e b o n e u t r a l i z a c i karmy. T e n t o t y p k a r m y s e t ý k á
realizace dhammy, tj.
praktikování „Osmidílné stezky"
a k u l t i v a c e „ S e d m i f a k t o r ů o s v í c e n í " , k t e r é v e d o u k nejvyšš í m u cíli c e l é nauky. T a m , k d e o k a r m ě u v a ž u j e m e v k a t e g o ­
rii p o d v o j n é h o r o z l i š e n í ( k u s a l a —
akusala),
se ani č e r n á ,
ani bílá k a r m a stává s o u č á s t í p r o s p ě š n é karmy, p r o t o ž e vy­
c h á z í z pozitivních k o ř e n ů n e p ř í t o m n o s t i c h t i v o s t i , nenávis­
ti a z a s l e p e n í .
M ů ž e m e si to shrnout následovně. B u d d h a vede lidi v první
ř a d ě k t o m u , aby p ř e s t a l i d ě l a t z ř e t e l n ě n e p r o s p ě š n é , zlé,
škodlivé věci. S o u č a s n ě s t í m se je snaží přeorientovat k vyko­
návání pozitivních, prospěšných věcí, které působí dobrý
v n i t ř n í p o c i t p l a t n é h o , s m y s l u p l n é h o života. T y t o dvě okol­
nosti tvoří r á m e c a základnu pro t ř e t í s t u p e ň — vyšší duchov-
II 5 5
ní růst s m ě r e m k nibbáně, k t e r ý souvisí s r e d u k c í k a r m i c k é h o
materiálu, především t o h o negativního a n e ž á d o u c í h o .
V p ů v o d n í B u d d h o v é n a u c e se mluví o č t y ř e c h ú r o v n í c h
osvícení. To bývá dáváno do souvislosti se č t y ř m i zážitky magga-phala nibbány. Každý z t ě c h t o stupňů očišťuje n e b o deak­
tivuje část naakumulovaných n e p r o s p ě š n ý c h k a r m i c k ý c h sil.
Na č t v r t é m stupni jsou neutralizovány a deaktivovány všech­
ny k a r m i c k é síly, k t e r é by m o h l y zapříčinit n e ž á d o u c í přero­
z e n í v samsáře. Ale teprve ve stavu parinibbány k a r m i c k ý po­
t e n c i á l z c e l a zaniká. J e t o stav, k t e r ý nastává, k d y ž plně
osvícená b y t o s t opouští své poslední t ě l o a k o n č í svou samsár i c k o u pouť.
L i d é se ptali Buddhy, co se vlastně s t a n e s a r a h a t e m po
j e h o s m r t i . B u d d h a s e j e n p o u s m á l : „Vždyť n e j s t e s c h o p n i
p o c h o p i t stav plně o s v o b o z e n é b y t o s t i ani za d o b y j e j í h o
života. J a k b y s t e m o h l i správně c h á p a t , co se s ní s t a n e po
j e j í s m r t i ! " C o s i u m í m e představit, j s o u p o u z e k a t e g o r i e
existence a neexistence. Arahat je po smrti m i m o obě tyto
kategorie.
Laboratoř dhammy
U č e n í a b h i d h a m m y a j e j í k o m e n t á ř e popisují v z t a h y m e z i
k a r m o u a vipákou m n o h e m detailněji n e ž s u t t a n t a . S u t t y
( B u d d h o v y proslovy) j s o u vždy velmi p ř í m é , „ p r a g m a t i c k é "
p ř e d n e s y dhammy, k t e r é inspirují k n a s t o u p e n í c e s t y ke ko­
n e č n é m u cíli a dávají i n s t r u k c e k praxi. B u d d h a zde m l u v í
n o r m á l n í m j a z y k e m a — zvláště ze z a č á t k u p r o s l o v ů — sklá­
ní se k úrovni c h á p á n í n e o s v í c e n ý c h p o s l u c h a č ů .
A b h i d h a m m a , k t e r á byla z a č l e n ě n a d o k á n o n u p r a v d ě p o ­
d o b n ě a ž pár s t o l e t í p o B u d d h o v é o d c h o d u , m á z c e l a j i n ý
5 6 II
c h a r a k t e r . N e u č e n é m u laikovi m ů ž e p ř i p a d a t v e l m i t e o ­
retická a abstraktní. Tato část pálijského kánonu repre­
z e n t u j e ú p l n ě j i n ý p ř í s t u p k d h a m m ě , n e ž s j a k ý m se s e t k á ­
v á m e v s u t t á c h . A b h i d h a m m a z d e d e t a i l n ě rozpracovává
n ě k t e r é oblasti nauky, k t e r é B u d d h a z m í n i l spíše j e n r á m c o ­
vě:
nebývale
systematicky,
takřka tabulkovým
způsobem,
analyzuje mysl, m a t e r i a l i t u a n i b b á n u z p o z i c e nejvyšší sku­
tečnosti.
V e starých t e x t e c h s e t u d í ž vyskytují dvě různé p e r s p e k ­
tivy, k t e r é se n a v z á j e m d o p l ň u j í a p o d p o r u j í , p ř e s t o však
není vhodné je míchat nepatřičným způsobem.
Srílanský u č i t e l c t i h o d n ý N á r a d a M a h á t h é r a k t o m u dal
velmi názorné přirovnání: V našem každodenním životě
m l u v í m e o v o d ě : p i j e m e vodu, m y j e m e se vodou, používá­
m e vodu k r o z l i č n ý m ú č e l ů m . K d y ž ale v s t o u p í m e d o l a b o ­
r a t o ř e , své e x p e r i m e n t y p r o v á d í m e s H 2 O a vodu c h á p e m e
v e l m i rozdílným z p ů s o b e m . A b h i d h a m m u s i m ů ž e m e p ř e d ­
stavit j a k o l a b o r a t o ř d h a m m y .
S t e j n ě detailně a systematicky j a k o mysl a materialitu
p o p i s u j e a b h i d h a m m a t a k é p r o c e s y k a r m y a vipáky. N ě k t e ­
r é k o m e n t á ř e j d o u d o k o n c e j e š t ě o s t u p e ň dále n e ž abhid­
h a m m a a v y s v ě t l u j í l i d s k é prožívání j a k o r y c h l ý s l e d m o ­
m e n t ů mysli ( a m a t e r i a l i t y ) . 7
Tyto e x t r é m n ě krátké m o m e n t y vědomí se nevyskytují
j e d n o t l i v ě , ale ř a d í s e d o v í c e m é n ě f i x n í c h s e k v e n č n í c h
vzorců, k t e r é b y c h o m s i m o h l i p ř e d s t a v i t j a k o m o l e k u l y n a š í
m y s l i . M o m e n t y s a m y j s o u t a k t r o c h u j a k o j e j í atomy. K o ­
m e n t á ř e udávají, ž e v j e d n é v t e ř i n ě p r o b ě h n o u t ě c h t o m o ­
m e n t ů biliony.
J e d e n m e n t á l n í s e k v e n č n í v z o r e c s e o b y č e j n ě skládá z e
s e d m n á c t i m o m e n t ů vědomí. Každý z t ě c h t o m o m e n t ů má
[7]
Praxe meditace v Barmě čerpá hodně z učení abhidhammy i komentářů.
V thajských způsobech meditace tento vliv mnoho zastoupen není.
II 5 7
svoji f u n k c i . O s m z e s e d m n á c t i j s o u vipáka. T o t o j e takzva­
n á v ý s l e d n á n e b o pasivní č á s t n a š e h o prožívání, k d y n ě k t e r á
stará k a r m a n a l e z n e p ř í l e ž i t o s t vydat svůj n á s l e d e k . D v a
m o m e n t y j s o u považovány za k a r m i c k y n e u t r á l n í a n ě k d y
j s o u dávány do souvislosti se s v o b o d n o u vůlí č l o v ě k a . K a r m a
je vytvářena s e d m i m o m e n t y , zvanými džavany. T y t o džavany t v o ř í aktivní část naší m y s l i .
P o d l e a b h i d h a m m y p o u z e m a l é p r o c e n t o karmy, k t e r o u
nyní vytváříme, přinese následky již v s o u č a s n é m životě.
A p o u z e f r a g m e n t z t o h o m á l a se p r o j e v í o k a m ž i t ě . A o p ě t ,
j e n malá část vytvořené karmy přinese následky v existenci
bezprostředně následující tu současnou. To znamená, že
většina karmy, k t e r o u n y n í vytváříme, b u d e „ z d ě d ě n a " naši­
m i k a r m i c k ý m i následníky ( n e b o l i námi s a m ý m i , j e s t l i s i t o
t a k c h c e m e p ř e d s t a v i t ) v n ě j a k é vzdálené b u d o u c n o s t i .
P o k u d z j e d n o d u š í m e a z o b e c n í m e v e l m i d e t a i l n í a spleti­
tá a b h i d h a m m i c k á v y s v ě t l e n í f u n k c e k a r m y a vipáky, m ů ž e ­
m e říci, ž e t o ,
v č e m žijeme (náš „svět", e x i s t e n č n í sféra),
co v našem životě prožíváme
a jak to prožíváme,
j e z v e l k é části ovlivněno naší m i n u l o u k a r m o u . Z p ů s o b e m ,
j a k ý m r e a g u j e m e n a naše prožívání, v y t v á ř í m e n o v o u k a r m u
a t í m p ř i p r a v u j e m e a o v l i v ň u j e m e r e a l i t u naší b u d o u c n o s t i .
( V i d í t e t o p e r p e t u u m m o b i l e ? U v ě d o m u j e t e s i t u zodpo­
v ě d n o s t za každé své j e d n á n í a přístup k v ě c e m ? )
A l e pozor, t o n e n í vše.
T o , co se n á m m ů ž e p ř i h o d i t , je — v h r u b ý c h r y s e c h —
v ý r a z e m naší m i n u l é karmy. V n a š e m životě si m ů ž e m e vy­
b í r a t a všelicos z k o u š e t , n i c m é n ě co se p o t o m s k u t e č n ě sta­
ne a j a k se to stane, je z v e l k é části závislé na d r u h u a kvali­
tě našeho karmického potenciálu. Například s kterým
5 8 II
p a r t n e r e m m ů ž e m e žít, j a k é z a m ě s t n á n í s e ž e n e m e a v e k t e ­
r é m s e u d r ž í m e , s k t e r ý m i lidmi n a v á ž e m e k o n t a k t , z p ů s o b ,
j a k ý m s e k n á m lidé chovají, ú s p ě c h y s t e j n ě t a k j a k o s e l h á n í
a n e h o d y — v š e c h n y t y t o r e a l i t y a u d á l o s t i n a š e h o života
m u s í b ý t p o d p o ř e n y našimi k a r m i c k ý m i d i s p o z i c e m i , aby s e
m o h l i dít tak, j a k s e dějí, m u s í b ý t p o d l o ž e n y naší kar­
m o u , aby s e v ů b e c m o h l y o d e h r á t . N e j s o u - l i d o s t a t e č n ě za­
s t o u p e n y v r e p e r t o á r u naší karmy, m o h o u se n á m i t a k do
u r č i t é m í r y p ř i h o d i t , ale t a k o v é události s e nás p o t o m příliš
nedotknou.
8
M y s l ve své p o č á t e č n í fázi vyvstává na z á k l a d ě m i n u l é
karmy. A b h i d h a m m a k t o m u dodává, ž e p o č á t e č n í u v ě d o ­
m ě n í s i n ě j a k é h o p ř e d m ě t u j e vipáka. M ů ž e m e t o i n t e r p r e ­
t o v a t t í m z p ů s o b e m , ž e naše k a r m a p o d s t a t n ě ovlivňuje t o ,
co si z m n o h o s t i j e v ů k o l e m nás m i m o v o l n ě u v ě d o m í m e ,
č e h o si bezděčně všimneme, jak to prožijeme, který aspekt
t ě c h t o věcí b u d e m e vnímat nejsilněji.
Asi j i ž víte, c o t í m m y s l í m : K d y ž s e tři lidé dívají n a
z á p a d s l u n c e , každý z n i c h prožije n ě c o ú p l n ě j i n é h o . J e d e n
v z p o m í n á na svoji první lásku, druhý p ř e m ý š l í , j e s t l i by se
to dalo vyfotografovat, a t ř e t í se z l o b í kvůli n e p ř í j e m n é m u
š t ě k o t u psa v b l í z k é m s t a t k u . . .
O b e c n ě ř e č e n o , minulá k a r m a u r č u j e t y p přerození, dává
tvar n a š e m u c h a r a k t e r u , formuje naše sklony, vyznačuje naše
limity; má svůj podíl na hlavních u d á l o s t e c h a epizodách naše­
ho života.
V p e r s p e k t i v ě p ř e s n ě j š í h o , ale t a k é a b s t r a k t n ě j š í h o u č e n í
a b h i d h a m m y a p ř í s l u š n ý c h k o m e n t á ř ů n e n í náš život nic víc
a n i c j i n é h o n e ž p r o u d r y c h l e se v y n o ř u j í c í c h a z a n i k a j í c í c h
[8]
Toto je samozřejmě pouhá akademická úvaha. V nekonečné propasti času
jsme zcela pravděpodobně konali téměř všechno, a jsme proto karmicky otevře­
ni téměř všemu. Ale přesto některým věcem jsme otevřeni více a jiným méně.
Z tohoto důvodu existuje zvýšená pravděpodobnost, že jisté věci se nám přihodí
častěji.
II 5 9
m e n t á l n í c h a m a t e r i á l n í c h f o r m a c í (náma-rúpa) . 9 T y t o for­
m a c e s i m ů ž e m e p ř e d s t a v i t j a k o skupiny výše p o p s a n ý c h
„ m e n t á l n í c h m o l e k u l " . N e u s t á l é dozrávání m i n u l é k a r m y
v k a ž d é m m o m e n t u m y s l i j e výsledná n e b o pasivní č á s t na­
š e h o života. Z p ů s o b , j a k ý m r e a g u j e m e n a t u t o ž i v o t n í zkuše­
nost, j e aktivní č á s t . J e t o způsob, k t e r ý m n e u s t á l e vytváří­
m e novou, p r o s p ě š n o u č i n e p r o s p ě š n o u k a r m u .
Jak Honza donutil
svou dobrou karmu,
aby se projevila
V e s b í r c e džátak ( p ř í b ě h č . 3 1 8 ) n a j d e m e překvapivý pří­
b ě h : V j e d n o m ze svých m i n u l ý c h životů byl b ó d h i s a t t a
( t j . stávající Buddha) divokým, obávaným l o u p e ž n í k e m !
I když t y t o v ě t š i n o u v e l m i inspirující p ř í b ě h y n e m ů ž e m e
vždy b r á t doslovně, j s o u p ř e c e j e n o m k n i h y džátak v Asii
c h á p á n y j a k o součást pálijského kánonu. J a k j e m o ž n é , ž e
v e l i c e vyspělá b y t o s t , p l n ě oddaná nejvyšším c í l ů m e x i s t e n ­
c e , se m ů ž e zrodit s t a k o v ý m i d i s p o z i c e m i a navíc vykonávat
l o u p e ž n i c k é ř e m e s l o s v y l o ž e n o u bravurou, v e r v o u a v e h e ­
m e n c í ? B u d d h a sám t o h o k p o d o b n ý m v ě c e m m n o h o n e ­
ř e k l . D l e m é h o o s o b n í h o názoru j e d i n ý k o n k r é t n í život ne­
vyjadřuje c e l ý k a r m i c k ý profil a p o t e n c i á l b y t o s t i ; většina
k a r m y se n a c h á z í v l a t e n t n í m stavu.
[9]
Náma-rúpa (doslovně „jméno a tvar"). S ohledem k souvislosti v textu
a k úrovni reality, o níž se pojednává, je nutné volit různé druhy překladu: „mysl
a tělo", „mentální a tělesné procesy", „mysl a její předmět", „mentální a mate­
riální jevy", „psychické a fyzické formace", „mentální a materiální procesy" atd.
6 0 II
J e d n í m z v e l k ý c h m y s t é r i í j e pořadí, v e k t e r é m k a r m a do­
zrává a vydává následky. P r o n ě k t e r é s v ě t s k é i s p i r i t u á l n í
směry je t e n t o bod velmi důležitým, n e b o d o k o n c e centrál­
ním t é m a t e m . V Buddhové nauce t o m u tak není. V suttách
a a b h i d h a m m ě sice n a l e z n e m e pasáže, k t e r é se k p ř e d m ě t u
v z t a h u j í , ale t y t o t e x t y n e v y s v ě t l u j í p ř í m o t o , c o b y n á s
p r a v d ě p o d o b n ě n e j v í c e z a j í m a l o : j a k t o u d ě l a t , aby n a š e
d o b r á k a r m a vydala svůj d o b r ý n á s l e d e k j i ž t e n t o t ý d e n ,
a j a k zabránit naší nepříznivé k a r m ě , aby se v p r ů b ě h u n a š e ­
h o života p r o j e v i l a . . . J i n ý m i slovy: j e m o ž n é m a n i p u l o v a t
karmu?
I k d y ž se klasická asijská t h é r a v á d a k l o n í spíše k p o s t o j i ,
že z r á n í k a r m y se v p r ů b ě h u života m n o h o řídit n e d á , z p o ­
h l e d u n a š e h o b ě ž n é h o prožívání j e z ř e j m é , ž e e x i s t u j e m n o ­
h o faktorů, k t e r é z r á n í k a r m y ovlivňují. V t e x t e c h n a l e z n e ­
m e z m í n k y , z n i c h ž vyplývá,
že je m o ž n é zrání k a r m y
ovlivnit — j m e n o v i t ě v p r o c e s u p ř e r o z o v á n í . N a p ř í k l a d t í m ,
že si u m í r a j í c í p ř i p o m e n e n ě j a k é v e l m i k r á s n é a p r o s p ě š n é
s i t u a c e a vlastní č i n y z u p l y n u l é h o života. V z p o m í n k o u se
„oživí" a zaktivuje j e h o p r o s p ě š n á k a r m a , k t e r á pak v p r o c e ­
s u p ř e r o z e n í m ů ž e p o z i t i v n ě ovlivnit ú r o v e ň p ř í š t í e x i s t e n ­
ce — a to je co ř í c t . P r o t o ž e „přerozování" se v n a š e m životě
z j i s t é h o p o h l e d u v l a s t n ě o d e h r á v á k a ž d o u chvíli, b u d e
správné a p r o s p ě š n é z a u j m o u t p o s t o j , že p o ř a d í zrání k a r m y
se v u r č i t é m r o z m e z í v n a š e m životě u r č i t ě ovlivnit dá!
V e l k á většina lidí B u d d h o v y d o b y žila s j a s n ý m a s a m o ­
z ř e j m ý m p o v ě d o m í m svých p ř í š t í c h životů — asi t a k , j a k o
d n e s ž i j e m e náš život s k o n k r é t n í m p o v ě d o m í m svých příš­
t í c h d n ů a t ý d n ů . J i ž t e h d y byly r a d o s t a strast probíhají­
c í h o života d ů l e ž i t ý m f a k t o r e m , ale ne t a k ú s t ř e d n í m a vý­
l u č n ý m , j a k j e t o m u d n e s . P o h l e d n a v l a s t n í e x i s t e n c i byl
p r a k t i c k y vždy z a k o t v e n v širší p e r s p e k t i v ě c e l é řady ná­
s l e d u j í c í c h životů. J a k o m n o h e m d ů l e ž i t ě j š í a více r o z h o d u ­
j í c í než poměr štěstí a neštěstí v přítomné existenci byly
II 6 1
b r á n y n e s m í r n é rozdíly radosti a strasti r ů z n ý c h e x i s t e n ­
č n í c h ú r o v n í v e š k e r e n s t v a . ( K ř e s ť a n s t v í v l a s t n ě t a k é vypoví­
dá o d r a s t i c k ý c h r o z d í l e c h p o h o d y r ů z n ý c h ú r o v n í p o s m r t ­
né reality.)
Z t o h o důvodu se dávné spirituální n a u k y zabývaly p ř e ­
d e v š í m p ů s o b e n í m n a k a r m u , k t e r á b u d e řídit n á s l e d u j í c í
p ř e r o z e n í . J e d o b r é s i však u v ě d o m i t , ž e p o u h á z m ě n a pořa­
d í z r á n í k a r m y zpravidla j e n o m odsouvá p o t e n c i á l n e b l a h é ­
h o n á s l e d k u dál d o b u d o u c n o s t i . Z a n o r m á l n í c h o k o l n o s t í
v t a k o v é m p o č í n á n í t ě ž k o n a l e z n e m e h l u b š í smysl.
J i n a k j e t o m u , když z a č n e B u d d h o v o u č e n í z a u j í m a t v na­
š e m životě c e n t r á l n í pozici, a m y z k o u š í m e u p l a t ň o v a t prin­
c i p y „Vznešené o s m i d í l n é s t e z k y " v n a š e m prožívání. To se
projeví zvýšeným
vytvářením
prospěšné
karmy
anebo
—
v i d e á l n í m případě — t v o ř e n í m „karmy, k t e r á v e d e k záni­
ku karmy".
B ě ž n ý život nás n e u s t á l e k o n f r o n t u j e s v e l m i k o m p l e x n í ­
mi s i t u a c e m i , ale i z d e se dají aplikovat p r i n c i p y B u d d h o v y
nauky: m e n t á l n í kontroly, k u l t i v a c e v š í m a v é h o u v ě d o m o v á ­
ní, n e l p ě n í a t d . P r a k t i c k y vždy m á m e dvě m o ž n o s t i . P ř í j e m ­
n é m u zážitku se m ů ž e m e u s m á t a n e c h a t j e j v z n i k n o u t a za­
n i k n o u t , n e b o na něj m ů ž e m e reagovat ž á d o s t í a u l p ě n í m .
N e p ř í j e m n ý pocit si m ů ž e m e uvědomit, n e c h a t vzniknout
a z a n i k n o u t , n e b o na něj reagovat averzí, h n ě v e m a nenávis­
t í . M á m e volbu. T o j e t e n v y s o c e důležitý podíl naší svobod­
né vůle, k t e r á n á m dává m o ž n o s t z m ě n i t s m ě r života a aktiv­
n ě f o r m o v a t a r e f o r m o v a t naši b u d o u c n o s t . 1 0 A l e n e č e k e j t e ,
ž e s e t o s t a n e naráz. V z o r c e karmy-vipáky m a j í v e l k o u setr­
v a č n o s t , m a j í v e l m i silnou t e n d e n c i s e n e k o n e č n ě o p a k o v a t .
Naše karma, t e n potenciál našich minulých činů, je j a k o
p l n ě n a l o ž e n ý žebřiňák, k t e r ý se valí z k o p c e d o l ů — neza­
staví se, n e z m ě n í směr, k d y ž d o něj k o p n e m e . N i c m é n ě j d e -
[10]
Na úrovni relativní reality svobodná vůle existuje!
6 2 II
li n á m o to opravdu, j s m e - l i s k u t e č n ě r o z h o d n u t i a b u d e m e l i s e d o o p r a v d y snažit, m ů ž e m e d á t n a š e m u ž i v o t u n o v ý
s m ě r a h l u b š í smysl. Je to t e o r e t i c k y i p r a k t i c k y v naší m o c i .
Nepochybujme o tom. Udělejme to!
Batoh plný karmy
K d y ž j s m e v B a r m ě probírali t a t o t é m a t a s j e d n í m z m ý c h
u č i t e l ů , z á m ě r n ě j s e m m u s ú s m ě v e m položil j e d n u s t a r o u
velmi známou otázku: „Kde je karma uložena?" Saya U C h i t
T i n m i o d p o v ě d ě l p r o t i o t á z k o u : „ V s o u č a s n é d o b ě lidé č a s t o
h o v o ř í o lidských p r á v e c h . V š i c h n i m á m e lidská práva, n e n í li pravda? A l e k d e t a t o práva m á m e ? V kapse, na hlavě, p o d
k o š i l í n e b o snad n a r a m e n e c h ? M u s í m e j e s t á l e n o s i t při
sobě, musíme je přenášet ze včerejška na dnešek?"
O b l í b e n é p r a s t a r é v y s v ě t l e n í t é t o o t á z k y používá přirov­
n á n í ke s t r o m u
(Milindapaňhá 1 / 9 8 ) .
K d y ž přijde
sezona,
s t r o m p ř i n e s e m n o h o o v o c e . P ř e s t o n e m ů ž e m e říci, ž e j a b l ­
ka n e b o švestky byly u l o ž e n y n ě k d e v k m e n u , v k o ř e n e c h
n e b o v l i s t e c h s t r o m u . S t e j n ě t a k n e m ů ž e m e říci, k d e j e
karmický potenciál té které osoby „uskladněn".
J i n ý o b l í b e n ý příklad j e k r a b i č k a zápalek: „ K d e j e o h e ň
schován? V zápalkách, ve škrtátku n e b o někde jinde?" N e ­
můžeme
přesně
lokalizovat,
kde
je
oheň
v
„ u s c h o v á n " . J s o u - l i u r č i t é p o d m í n k y splněny,
zápalkách
objeví se
oheň.
N ě k t e ř í u č i t e l é říkají, ž e k a r m i c k ý p o t e n c i á l j e o b s a ž e n
v p r o u d u v ě d o m í , n e b o v „životním k o n t i n u u " , n ě k t e ř í usu­
zují, že je o b s a ž e n v m e n t á l n í m f a k t o r u z v a n é m „života­
schopnost". O s o b n ě věřím, že celý karmický potenciál
a profil je obsažen v p ř í č i n n ý c h v z t a z í c h m e z i j e d n o t l i v ý m i
II 6 3
n á s l e d n ý m i m o m e n t y v ě d o m í . N ě k t e ř í u č i t e l é tvrdí, ž e t o j e
t a k ř k a n e m o ž n é , p r o t o ž e k a ž d é h o z nás p r o v á z í t o l i k na­
s h r o m á ž d ě n é karmy. J á b y c h k t o m u n a m í t l , ž e t e n „ t o t á l n í "
k a r m i c k ý i m p u l s n e m u s í b ý t t a k e x t r é m n ě k o m p l e x n í . Vez­
m ě m e n a p ř í k l a d v úvahu, ž e v š e c h n y b a r e v n é o d s t í n y c e l é ­
h o světa z í s k á m e m í c h á n í m p o u z e t ř í z á k l a d n í c h barev.
A j a k je to v l a s t n ě s k a r m o u a g e n e t i k o u ? N e o b s a h u j í
s p l e t i t é ř e t ě z c e D N A g e n e t i c k ý program c e l é h o t ě l a v c e l é
své k o m p l e x i t ě spolu s n ě k t e r ý m i c h a r a k t e r o v ý m i a m e n t á l ­
n í m i d i s p o z i c e m i , k t e r é j i n a k bývají p ř i p i s o v á n y k a r m ě ?
N e n í karma — alespoň č á s t e č n ě — uložena v t a j e m n ý c h
molekulách D N A ?
Z pohledu tohoto eseje je DNA-materiál reprodukčních
buněk
pro
vznikajícího
tvora
především vstupní branou
n e b o „ v s t u p e n k o u " d o lidské ( n e b o z v í ř e c í ) ú r o v n ě e x i s t e n ­
c e . J a k s e j i s t ý k a r m i c k ý p o t e n c i á l při p o č e t í n a p o j í n a jis­
tý „ D N A - p ř í b y t e k " a pak ho na c e l ý j e d e n život obývá,
k t o m u b y c h se k r á t c e vyjádřil v příští k a p i t o l e . Z d e b y c h
j e n p o z n a m e n a l , ž e v e s t a r ý c h t e x t e c h byly m y s l a t ě l o j e ­
d i n c e považovány za výraz individuální karmy, nikoli za j e j í ­
ho „nositele".
V k a n o n i c k ý c h t e x t e c h j e z á k o n k a r m y č a s t o nazýván
„ s v ě t l e m světa". A s k u t e č n ě , b e z e t i c k é o r i e n t a c e j s m e v ži­
v o t ě j a k o loď b e z k o m p a s u , j a k o loď z t r a c e n á v b o u ř l i v é m
p o č a s í u p r o s t ř e d n e k o n e č n é h o o c e á n u samsáry. N e m y s l e t e
si ale, že j s e m p ř í t e l e m j e d n o s t r a n n ý c h m r a v o u č n ý c h kázá­
ní. V í m , j a k j e m n o h d y n e s n a d n é najít v k o m p l e x i t ě života
cestu zrcadlovým bludištěm etických hodnot. Ale přece,
j a k ý j e t o kardinální rozdíl, m á m e - l i základní o r i e n t a c i , n e b o
nemáme.
M n o z í lidé s e domnívají, ž e e x i s t e n c e u r č i t é b y t o s t i začí­
ná spojením reprodukčních b u n ě k v okamžiku p o č e t í . Tato
o p l o d n ě n á b u ň k a se ze své vlastní c h e m i c k é a fyzické síly
vyvine v aktivní, vyspělou, j e d n a j í c í bytost, k t e r á se n a k o n e c
6 4 II
v o k a m ž i k u s m r t i rozplyne v n i c . T a k se n á m b u d e život j e ­
vit, b u d e m e - l i j e j z k o u m a t p o u z e p r o s t ř e d n i c t v í m n a š i c h
s m y s l o v ý c h orgánů. P o k u d však p ř i p u s t í m e , ž e n á m n a š e
smysly dodávají j e n v e l m i o m e z e n o u , j e d n o s t r a n n o u , a p ř e ­
d e v š í m v e l m i n e ú p l n o u i n f o r m a c i , z níž t e p r v e v k o m p l i ­
kovaném
procesu
n a š e v n í m á n í sestavuje
svou
interpretaci
reality, k t e r o u naše v ě d o m í pak přijímá j a k o „obraz s k u t e č ­
n o s t i " , s t a n e m e se m o ž n á o t e v ř e n ě j š í m i k širším a o b s a ž n ě j ­
ším způsobům chápání e x i s t e n c e . S t a n e m e se snad vníma­
v ě j š í m i a p o z o r n ě j š í m i k p o s e l s t v í m , k t e r á p ř i c h á z e j í od
vidoucích a osvícených bytostí.
P o d l e B u d d h o v y n a u k y se č l o v ě k r o d í p ř e d e v š í m z karmy,
k a r m a j e t í m „vším", c o m á m e :
„Bytosti, mladý muži, jsou vlastníky své karmy, dědici své
karmy, jsou zrozeni ze své karmy, karma je jejich původ, kar­
ma je jejich opora..."
Madidžltima-nikája
135,
Čúla-karmavibhanga
sutta
Rodiče mají v procesu početí j e n o m rámcovou úlohu.
A b y p o č e t í v ů b e c m o h l o nastat, m u s í b ý t k r o m ě o p l o d n ě n é
buňky přítomen i mentální komponent:
proud v ě d o m í
z p ř e d e š l é h o života, k t e r ý je naváděn do n o v ý c h ž i v o t n í c h
p o d m í n e k silou karmy. V ě t š i n u k a r m i c k é síly j s m e zdědili
z p ř e d c h á z e j í c í c h e x i s t e n c í . N a r o d i l i j s m e se v s o u l a d u
s t í m t o p o t e n c i á l e m . S t á l e o d č e r p á v á m e , ale zároveň t a k é
s t á l e p ř i d á v á m e nové k a r m i c k é impulsy. N a š e k a r m a j e t o u
s k u t e č n o u d ě l o h o u , z níž se r o d í m e do b u d o u c í h o života.
Z d e se dostáváme k druhému t é m a t u tohoto eseje...
II 6 5
Pře rozo vání
C o s e stane, když č l o v ě k z e m ř e ?
F y z i c k é k o m p o n e n t y b y t o s t i s e rozloží, m e n t á l n í f u n k c e
j a k o b y o d e j d o u n e b o u s t a n o u . Pár fotografií, t r o c h u s e n t i ­
m e n t á l n í c h v z p o m í n e k a křížek na h r o b ě — to je o p r a v d u
v š e c h n o , c o p o nás z ů s t a n e ?
P o d l e B u d d h o v y n a u k y lze s m r t b y t o s t i považovat s t e j n o u
m ě r o u za k o n e c ( j e d n é k a p i t o l y ) j a k o i za z a č á t e k ( t é násle­
d u j í c í ) . P o t e n c i á l karmy, i m p u l s touhy, p r o u d vipáky s m r t í
jedince nekončí.
J a k vysvětlují s t a r é k o m e n t á ř e , p r o u d e x t r é m n ě r y c h l é h o
vznikání a zanikání m o m e n t ů mysli, k t e r ý z nejvyššího po­
h l e d u vytvářel r e a l i t u p ř e d e š l é h o ž i v o t a m o m e n t z a m o ­
m e n t e m — tento proud vědomí pokračuje. Poháněn touhou
j d e dál a dá o p ě t v z n i k n o u t n ě j a k é m u d a l š í m u t y p u m e n t á l ­
n í c h a t ě l e s n ý c h f o r m a c í . P o s l e d n í m o m e n t života j e násle­
dován
zrozením
v
nové
existenci.
V Anguttara-nikáji
je
k r á s n é přirovnání: K a r m a j e j a k o živné p o l e a t o u h a j e j a k o
vláha. V t a k o v é p ů d ě vzklíčí s e m e n o n o v é h o v ě d o m í , poros­
t e a vzejde nový život. T í m t o z p ů s o b e m n e j s t a r š í t e x t y ilus­
trují přerození bytosti.
A l e j s e m t o já, k d o s e znovu zrodí, n e b o j e b y t o s t násle­
d u j í c í e x i s t e n c e n ě k d o jiný?
N e ž s e z a č n e m e p o d o b n o u o t á z k o u zabývat, b u d e s i t ř e b a
u d ě l a t t r o c h u j a s n o o povaze t o h o „já", k t e r é s e m á n e b o
n e m á přerodit.
II 6 7
Malé cvičení
P o k u s t e s e porovnat m r n ě , k t e r ý m j s t e byli v e v ě k u j e d ­
n o h o m ě s í c e , s o s o b o u , k t e r o u j s t e nyní. J e t o t e n s a m ý č l o ­
věk, n e b o n e ? „ U r č i t ě n e , " ř e k n e t e .
D o b r á . N y n í v e z m ě m e věk č t y ř l e t . V e č t y ř e c h j s t e j i ž
u m ě l i m l u v i t i t r o c h u m y s l e t , ale t e n č l o v í č e k byl n ě k d o
z c e l a j i n ý , není-li pravda? A co v d e s e t i ? N ě k t e r é c h a r a k t e ­
r o v é rysy z rané d oby přetrvaly m o ž n á až p o d n e s . N i c m é n ě
z á j m y v e v ě k u d e s e t i l e t b y l y j e š t ě velmi d ě t i n s k é .
T a k v e z m ě m e věk d v a c e t i l e t . O s o b a , k t e r o u j s t e byli v e
d v a c e t i , a osoba, k t e r o u j s t e nyní, j e t o t e n t ý ž č l o v ě k , n e b o
n e ? Z a č í n á t o b ý t o b t í ž n é — t ě ž k o říci. A l e p r a v d ě p o d o b n ě
n e b u d e t e p o c i t o v ě souhlasit s t í m , že se j e d n á o tu s a m o u
o s o b u . P o r o v n e j t e m i n u l ý m ě s í c s p ř í t o m n o s t í . A co včera,
c o p ř e d h o d i n o u ? K d y ž j s t e začali číst t u t o k n i h u , nebyli j s t e
t o s a m é „já", k t e r ý m s e c í t í t e b ý t nyní.
Z m o m e n t u n a m o m e n t n e j s m e stejní, ale n e j s m e t a k é
z c e l a j i n í . A to je dost p ř e s n ě t o , co v B u d d h o v é n a u c e zno­
vuzrození znamená: Bytost z předchozí e x i s t e n c e , osoba to­
h o t o života a b y t o s t té p ř í š t í e x i s t e n c e — t y t o o s o b y n e j s o u
ani i d e n t i c k é , ani zcela různé.
P r o ilustraci z n o v u z r o z e n í uvádějí staré t e x t y p o d o b e n ­
ství p e č e t i d l a . P e č e t i d l o a j e h o otisk n e j s o u ani z c e l a t o t o ž ­
n é , ani n e j s o u n ě č í m z c e l a j i n ý m . V e své p o d s t a t ě j s o u spolu
hluboko spojeny vztahem příčiny a následku. Podobně také
p ř e d e š l ý život n e n í t o t o ž n ý s t í m n á s l e d u j í c í m , ale e x i s t u j e
m e z i n i m i h l u b o k ý p ř í m ý k a u z á l n í vztah a návaznost. K r o m ě
t o h o k a r m i c k é h o „otisku" se z m i n u l é h o do n á s l e d u j í c í h o ži­
v o t a n i c n e p ř e n e s l o . J i n ý příklad, k t e r ý n a j d e m e v t e x t e c h ,
je zvuk a j e h o ozvěna.
„ O s o b a " n e b o „já" m á v B u d d h o v ě n a u c e j e n v e l m i rela­
tivní p l a t n o s t ; n e p a t ř í do k a t e g o r i e nejzazší, nejvyšší pravdy.
6 8 II
V ě d o m í a pocit já, pocit sama sebe může být někdy velmi
jasný, silný a e v i d e n t n í . Z a m ě ř í m e - l i však na něj r e f l e k t o r
naší p o z o r n o s t i , n a š e j á náhle u s t o u p í , r o z p t ý l í se, rozpus­
t í — j e n aby s e h n e d s e s k u p i l o j i n d e .
Co je to vlastně „já"?
V B u d d h o v é n a u c e je p o c i t já a c e l ý d o j e m sama s e b e vý­
s l e d k e m m y l n é h o vnímání; j e t o j e d e n z n e j s i l n ě j š í c h p r o j e ­
vů základní n e v ě d o m o s t i a n e s p r á v n é i d e n t i f i k a c e .
S t a r é t e x t y popisují dvě různé ú r o v n ě iluze j á . T u první
t v o ř í různé t y p y domýšlivosti
[mána).
Nejsubtilnější v t é t o
k a t e g o r i i j e p r o s t ý d o j e m „já j s e m " . H r u b š í t y p y d o m ý š l i ­
vosti vyvstanou, k d y ž z a č n e m e porovnávat náš d o j e m s e b e
s a m a s naší p ř e d s t a v o u o d r u h ý c h l i d e c h . P o r o v n á v a j í c í
n e b o soutěživý p o s t o j k e s v ě t u vyústí vždy d o j e d n o h o z e t ř í
m o ž n ý c h s k ó r e : „já j s e m lepší", „já j s e m horší", „já j s e m
stejný".
S t o j í za to si v š i m n o u t , že n e j e n p o v ý š e n o s t typu „já j s e m
lepší", ale i j e j í o p a k „já j s e m h o r š í " , j a k o i m y l n ý d o j e m rov­
n o s t i „jsme s t e j n í " , j s o u v e s t a r ý c h t e x t e c h r o z p o z n á n y j a k o
zjevné a n e b o s k r y t é f o r m y d o m ý š l i v o s t i . D o k o n c e i p r o s t é
v ě d o m í „já j s e m " t e x t y klasifikují j a k o j e m n ý druh pýchy.
O m y l n o s t p o c i t u „ j s e m l e p š í - h o r š í - s t e j n ý " nespočívá v t o m ,
ž e b y c h v e s k u t e č n o s t i n e b y l lepší n e b o h o r š í n e b o r o v n o ­
c e n n ý , n ý b r ž v e f a k t u , ž e z p o h l e d u vyšší r e a l i t y ž á d n é
o p r a v d o v é j á , k t e r é b y m o h l o b ý t lepší, h o r š í n e b o s t e j n é ,
neexistuje.
D r u h o u ú r o v n í „sebe-iluze" j e „názor o s o b n o s t i " ( s a k k á j a
ditthi). Je to d o j e m , m y š l e n k a či p o c i t , že v k o n g l o m e r á t u
n a š í mysli-a-těla sídlí n ě k d e n ě j a k é c e n t r á l n í , trvalé, n e m ě n -
II 6 9
n é „ j á " . T a t o „víra v o s o b n o s t " m ů ž e m í t m n o h o p o d o b . N ě ­
k t e ř í l i d é s e domnívají, ž e e n t i t a mysl-a-tělo j e t o pravé j á ,
n e b o ž e j á j e u l o ž e n o v n ě k t e r é m k o m p o n e n t u mysli-a-těla,
j a k o n a p ř í k l a d ve v ě d o m í , ve vůli, ve vnímání, v c í t ě n í a p o d .
J i n í s i n a o p a k představují, ž e j e j i c h j á m á m y s l - a - t ě l o . P r o
n ě k o h o j e zase j e d n o t k a mysl-a-tělo s í d l e m s p i r i t u á l n í duše.
M a t e r i a l i s t i c k á víra p ř e d p o k l á d á , ž e „já" j e p r o d u k t v e l m i
k o m p l e x n í c h f u n k c í mysli-a-těla — v p o d s t a t ě v l a s t n ě j e ­
n o m m a t e r i á l n í h o t ě l a . S p i r i t u á l n ě z a l o ž e n í lidé s i zase m o ­
h o u m y s l e t , ž e j e j i c h „pravé j á " n e b o duše sídlí n ě k d e m i m o
k o m p l e x mysli-a-těla. N ě k d y s e lidé více z t o t o ž ň u j í s e svým
t ě l e m , j i n d y s m e n t á l n í m i s l o ž k a m i . V e v š e c h t ě c h t o přípa­
d e c h ale n a k o n e c vyvstane m y l n ý názor a p o c i t „to j s e m j á " ,
„to m i p a t ř í " , „to j e m á d u š e " . Představa „ s e b e s a m a " j e vel­
mi silně z a k o ř e n ě n a v naší mysli, a my na ní v e l m i l p í m e .
K d y ž j e náš b i o l o g i c k ý život v e s k u t e č n é m n e b e z p e č í ,
p ř e v e z m o u k o n t r o l u instinkty. Z c e l a j i n a k j e t o m u , když j e
o h r o ž e n o naše ego n e b o naše „ o s o b n o s t " . V t a k o v é m přípa­
d ě v y b u c h n o u naše e m o c e .
I d e a „já" j e v e l k ý m b ř e m e n e m . O s v o b o d i t s e o d t é t o nad­
b y t e č n é a z b y t e č n é z á t ě ž e n e z n a m e n á stát se o s o b n ě a so­
ciálně i m p o t e n t n í m , jak se n ě k t e ř í nesprávně domnívají.
Praví a r a h a t é j s o u o s v o b o z e n i o d o b o u f o r e m m y l n é h o do­
j m u já v č e t n ě l p ě n í na t a k o v é m d o j m u , a p ř e s t o se o n i c h
říká, že m a j í silnou, výraznou m y s l .
A b h i d h a m m a s e zabývá t í m , c o s k u t e č n ě j e , nikoli t í m ,
j a k se n á m věci jeví. P r o t o p o j e m a představa já n e m á v abh i d h a m m ě m n o h o m í s t a . Z p o h l e d u nejzazší r e a l i t y se vše
o b j e v í v e v e l m i o d l i š n é m světle, c e l á s k u t e č n o s t z a č n e m í t
ú p l n ě odlišný modus bytí, n e ž j a k se o b v y k l e p ř e d p o k l á d á .
J a k d o p l ň u j í k o m e n t á ř e , z p e r s p e k t i v y nejvyšší r e a l i t y je ži­
vot
individua
pouhým
extrémně
rychlým
vynořováním
a okamžitým mizením v ě d o m í s j e h o průvodními faktory
a rapidním vynořováním a mizením materiálních jevů.
7 0 II
V b a r m s k é m b u d d h i s m u s e t o nazývá „ n e o s o b n í p r o c e s
vznikání a zanikání mentálních a materiálních formací"
[náma-rúpa].
Zmiňuji tuto okolnost již potřetí. J s e m si vědom, že je
velice obtížné si to představit nebo pochopit, pokud se naše
m e d i t a c e j i ž dříve n e u b í r a l a t í m t o s m ě r e m . P r o t o ž e s e zde
j e d n á o dost p o d s t a t n ý b o d p o j e d n á n í , c h t ě l b y c h č t e n á ř e
povzbudit, aby s e n a d t í m p ř e c e j e n o m pozastavil. M ů ž e m e
si to ozřejmit následujícím srovnáním. K d y b y c h o m se podí­
vali n a papír t é t o s t r á n k y v e l m i silným m i k r o s k o p e m , t a k é
b y s e n á m objevil ú p l n ě jiný, n e u v ě ř i t e l n ý svět z c e l a j i n é h o
d r u h u , c h a r a k t e r u a vzezření. Asi b y c h o m t a k é m ě l i j i s t é
p o t í ž e dát d o p ř í m é souvztažnosti t o , c o b y c h o m v m i k r o ­
s k o p u viděli, s naší n o r m á l n í z k u š e n o s t í s p a p í r e m . A p ř e c e
všichni v í m e , ž e m i k r o s v ě t j e v e své p o d s t a t ě n e j e n reálný,
nýbrž v j i s t é m s m y s l u d o k o n c e j e š t ě r e á l n ě j š í n e ž t e n náš
obvyklý, z ř e j m ý svět p ř e d m ě t ů a p o j m ů .
P r o zdárné č t e n í t é t o knihy n e p o t ř e b u j i m í t p o d r o b n o u
znalost skladby m o l e k u l t i s k a ř s k é č e r n i , ale v ý r o b c e b a r e v
b y o t o m u r č i t ě m ě l v ě d ě t c o n e j v í c e detailů, aby j e h o barvy
nalezly v t i s k á r n á c h š i r o k é u p l a t n ě n í . S t e j n ě t a k pro h l u b š í
a l e p š í c h á p á n í n a š e h o světa je p r o s p ě š n é m í t i znalost m i k ­
r o s k o p i c k é s t r u k t u r y n a š e h o prožívání. N a z á k l a d ě t o h o t o
v h l e d u si z a č n e m e u v ě d o m o v a t , z č e h o se náš svět v l a s t n ě
skládá, j a k ý m z p ů s o b e m a do j a k é m í r y je s k u t e č n ý , v j a k é m
s m y s l u si ho sami v y t v á ř í m e .
N a d r u h é s t r a n ě b y c h však n e r a d význam v h l e d u d o m i ­
k r o s k o p i c k é ú r o v n ě prožívání p ř e c e n i l . D r u h v h l e d u d o rea­
lity, k d y z a č n e m e v n í m a t j e d n o t l i v é m o m e n t y v ě d o m í , t o t i ž
n e n í p o v i n n o u s o u č á s t í s p r á v n é m e d i t a c e vipassaná. A n i
p e r s p e k t i v a „nejzazší r e a l i t y "
(paramattha)
nebývá u každé­
ho meditujícího zřetelná ve všech aspektech.
N a nejvyšší úrovni s k u t e č n o s t i n e h o v o ř í m e ( a ani n e m ů ­
ž e m e hovořit) o jablkách, lidech, horách, zmrzlině, A I D S
II 71
a g a l a x i í c h . To j s o u v š e c h n o p o u h é názvy, myšlenky, před­
stavy,
reprezentace.
O b y č e j n é myšlenkové pojmy, jako
„včera", „ p r o s t ř e d í " , „Paříž", „ p r o b l é m " , „žena", s e m n e m a j í
p ř í s t u p . N a t é t o úrovni r e a l i t y ž á d n é s k u t e č n é j á n e b o osob­
nost neexistuje. Z d e existují j e n o m procesy vědomí, faktory
v ě d o m í a materialita, tzn. mentální a materiální formace
(a eventuálně nibbána).
S e s t u p u j e m e - l i postupně níže s m ě r e m ke k o n v e n č n í úrovni
s k u t e č n o s t i , z a č n e m e t e n t o rychlý proud m e n t á l n í c h a ma­
t e r i á l n í c h j e v ů prožívat j a k o u v ě d o m o v á n í si různých fyzic­
kých a m e n t á l n í c h o b j e k t ů . První p o n ě t í já se o b j e v í při roz­
poznávání o b j e k t ů našeho v ě d o m í naším v n í m á n í m (saňňá),
kdy s e n á m t y t o o b j e k t y mysli začnou jevit j a k o p ř e d m ě t y . J e
to stadium, kdy se prožívání začíná štěpit na vnímajícího a na
vnímané, tzn. na subjekt vnímající o b j e k t . Z d e j s m e u kolébky
vší duality. Sestoupíme-li níže — na obvyklé úrovni d e n n í h o
prožívání si mysl rozpoznané p ř e d m ě t y obvykle o z n a č í slovy
a zpracuje je dál p r o c e s e m myšlení. Potopí-li se m y s l zcela do
m y š l e n e k , představ, snů a idejí, ztrácí k o n t a k t s p ř í m o u reali­
t o u ú p l n ě . Z d e se pak většinou t a k é vynoří p o c i t a m y š l e n k a
„ J á " v plné intenzitě.
Z hlediska prožívání i s a m o t n é vnímání já má m n o h o
ú r o v n í a i n t e n z i t . Pro ú č e l t o h o t o e s e j e si m ů ž e m e r o z d ě l i t
c e l é s p e k t r u m různých iluzí „sama s e b e " d o dvou hlavních
skupin: o b e c n é p o n ě t í j á a n a b u b ř e l é , e g o c e n t r i c k é , s e b e vztažné „ J á " , t z n . „ m o j e J á " .
V n a š e m imaginárním s e s t u p u z nejvyššího s t u p n ě sku­
t e č n o s t i do h u s t š í c h a h u s t š í c h vrstev r e l a t i v n í r e a l i t y naše­
h o světa p ř e c h á z í pak z á k l a d n í o b e c n é p o j e t í s u b j e k t u j á po­
stupně
do stále z ř e t e l n ě j š í c h f o r e m iluze
„já"
se stále
v y h r a n ě n ě j š í m rozlišováním m e z i „ m n o u " a „vnějším svě­
t e m " . Z d e s e začíná objevovat v ě d o m í o s o b n í identity, p o c i t
oddělené, odloučené osobnosti, tendence k identifikaci
s m y s l í a t ě l e m a idea vlastnictví.
7 2 II
F u n k č n í užívání p o j m u „já" a „ m o j e " je v b ě ž n é m ž i v o t ě
z c e l a n e z b y t n é a t a k é n e t v o ř í žádný p r o b l é m . P r o s t é ozna­
č e n í „já" používají z p r a k t i c k ý c h d ů v o d u i z c e l a o s v í c e n é by­
t o s t i . N i c m é n ě t y t o p l n ě realizované b y t o s t i n a p o j m u „ j á "
n e l p í a odloží j e j h n e d , j a k m i l e j e j n e p o t ř e b u j í . T a t o s c h o p ­
n o s t j e výrazně odlišuje o d o s t a t n í c h lidí.
Utrpení nejlepší jakosti
Dalším, ještě pokročilejším stupněm na našem žebříčku
ego-iluzí j e zcela v y č l e n ě n é , e g o c e n t r i c k é J á , živené s o u p e ř i ­
v o s t í a o b a l e n é e m o c e m i . T o t o J á s e i n t e n z i v n ě zabývá se­
bou samým, je vysoce zranitelné a je doprovázeno silným
p o c i t e m v l a s t n i c t v í n e b o autorství.
T e n t o d o j e m v e l m i s e b e s t ř e d n é h o individuálního a individualistického Já se objevuje hlavně v našich vnitřních
m y š l e n k á c h a r e f l e x í c h . J e š t ě z ř e t e l n ě j i se aktivuje, k d y ž se
n a š e o s o b n o s t s t a n e s t ř e d e m p o z o r n o s t i , když j e p o s í l e n a ,
o s l a b e n a č i o h r o ž e n a r ů z n ý m i vlivy, j a k o j e ú s p ě c h , n e ­
ú s p ě c h , chvála, p o n í ž e n í , uznání, k r i t i k a a t d .
T o t o t a k z v a n é ego p a k nad námi vlaje j a k o korouhev, j a k o
z n a k vykrystalizované n e v ě d o m o s t i , i g n o r a n c e a u l p ě n í . J e
to prvotřídní, vždy p o h o t o v ý a n e v y č e r p a t e l n ý zdroj v y s o c e
kvalitního utrpení. N i c m é n ě m ě j m e prosím na paměti, že
ani t e n t o druh J á , a č k o l i j e z d r o j e m u t r p e n í , n e n í j e h o pr­
votní příčinou.
U t r p e n í vyvstává z d ů v o d u i n t e n z i v n í h o
u l p ě n í n a p ř e d s t a v ě v l a s t n í h o J á . T o t o J á j e j a k o balon, k t e r ý
se m ů ž e n a f o u k n o u t , s p l a s k n o u t , m ů ž e i p r a s k n o u t , ale nová
„ s e b e - b u b l i n a " se r y c h l e vytvoří znovu.
K p r a x i m e d i t a c e n e p ř i s t u p u j e m e s m y š l e n k o u , že by
b y l o t ř e b a t o t o ego n e b o J á r o z p u s t i t . T a k o v ý přístup b y j e -
II 7 3
n o m dál posílil m y l n o u p ř e d s t a v u , ž e j e t u n ě j a k é s k u t e č n é ,
e x i s t u j í c í J á , k t e r é b y b y l o t ř e b a r o z p o u š t ě t . B u d d h o v a na­
uka se iluzí „ J á " příliš nezabývá a p ř e c h á z í d o s t p ř í m o k t é ­
m a t u „ne-já" ( a n a t t á ) .
V p r a x i d h a m m y rozvíjíme v h l e d , a b y c h o m viděli, že „já"
je pouhou hrou n e o s o b n í c h m e n t á l n í c h faktorů. Podobně
j a k o j i n é vhledy, t a k é v h l e d d o „ne-jáství" s e p r o h l u b u j e
v p r ů b ě h u m e d i t a c e vipassaná: se zvětšující zřetelností,
u v o l n ě n í m a o s v o b o z e n í m si u v ě d o m u j e m e s e b e - p r á z d n ý ,
n e o b y d l e n ý c h a r a k t e r v l a s t n í mysli a t ě l a .
B u d d h o v o u č e n í s e v e s v é m hlavním a k c e n t u nezabývá
v š e m i p o č e t n ý m i projevy z á k l a d n í n e v ě d o m o s t i j e d n o t l i v ě .
N a u k a se z a m ě ř u j e na o d p o j e n í a deaktivaci s a m o t n ý c h ko­
ř e n ů v š e c h r ů z n ý c h f o r e m n e p r o s p ě š n o s t i . V í r a v „já" a do­
m ý š l i v o s t j s o u p o u z e dvě z d e s e t i p o u t , k t e r ý m i j s m e vázáni
k e k o l o t o č i samsáry. K d o s a ž e n í p l n é svobody j e t ř e b a rozvá­
zat v š e c h d e s e t . 1 1
A p l i k o v a t p r i n c i p y B u d d h o v y nauky d o života m á c e n u
i za p ř e d p o k l a d u , že naše m o t i v a c e v y c h á z í z p ř á n í z m ě n i t
p o m ě r radosti a strasti ve z b y t k u n a š e h o s o u č a s n é h o života.
N e b y l o b y ale správné B u d d h o v u nauku r e d u k o v a t č i snižo­
vat n a n ě j a k ý druh t e r a p i e . I n t e n z i v n í m e d i t a c e vipassaná j e
vysoký a t a k é dosti n á r o č n ý s t u p e ň p r a x e d h a m m y . Použít
tuto meditaci na řešení konkrétních osobních problémů by
se dalo přirovnat k případu, k d y si n ě k d o p o ř í d í s u p e r hi-fi
s t e r e o vybavení z a sto t i s í c j e n o m p r o t o , a b y každý v e č e r
m o h l p o s l o u c h a t p ř e d p o v ě ď p o č a s í . J i s t ě , j i s t ě , b u d e t o na­
k o n e c t a k é fungovat.
Pro d o s a ž e n í s v ě t s k é h o p r o s p ě c h u a u ž i t k u n a b í z í u č e n í
d h a m m y m n o h o ž i v o t n í c h d o p o r u č e n í a j e d n o d u š š í c h prak[11] Deset „pout" (samjódžana): 1) víra nebo názor osobnosti, 2) skepse a po­
chybnost, 3) lpění na zvycích a rituálech, 4) smyslná touha, 5) zlá vůle, 6) touha
po nebeském životě, 7) touha po imateriální existenci, 8) pýcha, povýšenost,
9) nepokoj, těkání, 10) nevědomost, iluze.
7 4 II
t i k , k t e r é d i r e k t n ě a d r e s u j í a p ř í m o ovlivňují š t ě s t í p ř í t o m ­
n é h o života. Například praktikování štědrosti, kultivace
e t i c k é h o jednání, náležitý respekt, sebeobětování, nezištná
služba a p o m o c , o m e z o v á n í s m y s l o v ý c h požitků, r o z v í j e n í
m i l u j í c í laskavosti
(mettá)
atd. T a t o cvičení a m e n t á l n í
p o l o h y n e t v o ř í j e n f u n d a m e n t ú s p ě š n é h o , s m y s l u p l n é h o ži­
vota, ale t a k é nanejvýš d ů l e ž i t o u z á k l a d n u pro vyšší m e d i t a č n í praxi.
Nejhrubší forma přeludu „ J á " se dá označit jako úplně
z a s l e p u j í c í e g o i s m u s . M ů ž e m í t různé podoby. J e d e n t y p lidí
p o s e d l ý c h t í m t o d r u h e m n e c i t l i v o s t i v n í m á své o k o l í j e n
j a k o pustou, d e z o l á t n í m ě s í č n í krajinu, o s í d l e n o u b u ď spo­
j e n c i , n e b o n e p ř á t e l i . L i d é však j s o u v ě t š i n o u v n í m á n i b u ď
jako užitečné, n e b o n e b e z p e č n é věci. Zafixovaná představa
n e u s t á l é h o o h r o ž e n í vyvolává agresi. J i n ý t y p o b d o b n ě p o ­
s t i ž e n ý c h lidí m ů ž e b ý t z c e l a z t r a c e n v e svých s m y s l o v ý c h
t o u h á c h až do stupně totálního z o t r o č e n í atd. Podstatu
všech t ě c h t o náklonností, ulpělostí a deformací m á m e
v p r i n c i p u každý v s o b ě . S k o r o v š e c h n y z m í n ě n é stavy m y s l i
se tu a t a m p r o j e v í u k a ž d é h o . Je l e p š í si t ě c h t o t e n d e n c í
být vědom, než je j e n o m neustále vytěsňovat z vědomí. Mís­
to zapírání všech negativit nitra je prospěšnější je poznat
a přijmout. Přijmout je jako materiál, který m ů ž e m e použít
ke kultivaci naší m y s l i a k v l a s t n í m u růstu.
Neosobní „já"
M o ž n á ž e s e t o b u d e zdát p a r a d o x n í , ale p o c i t n e b o do­
j e m „já" j e v e své pravé povaze n e o s o b n í m e n t á l n í p r o c e s :
p o u h á hra n e o s o b n í c h m e n t á l n í c h faktorů. Personifikace
n e b o ztotožňování se s mentálními funkcemi, k o m p o n e n t y
II 7 5
či o b j e k t y — to v š e c h n o j s o u v p r i n c i p u „ s e b e - p r á z d n é "
p r o c e s y mysli. S t e j n ě t a k rozhodování, p r o c e s y k a r m y a vipáky, d o k o n c e i tzv. svobodná vůle j s o u v p o d s t a t ě n e o s o b n í
m e n t á l n í funkce jedince. Z nedostatku vhledu to nevnímá­
me t í m t o z p ů s o b e m , z d ů v o d u n e v ě d o m o s t i a l p ě n í nevidí­
m e n e o s o b n í povahu b y t o s t i
(anattá).
M o h l by vzniknout d o j e m , že t e n , k d o v s o b ě plně reali­
zoval v h l e d anattá, se s t a n e m é n ě h u m á n n í m , m é n ě angažo­
vaným, m é n ě m i l u j í c í m . N e n í t o pravda. Ú č i n k y o s v í c e n í n a
s v ě t s k o u ú r o v e ň b y t í s e n e d a j í generalizovat. J i s t é c h a r a k t e ­
rové z m ě n y a přesuny u o s v í c e n é b y t o s t i dozajista n a s t a n o u ,
ale j a k ý b u d e j e j í vztah k o k o l n í m u světu se n e d á p ř e d p o v ě ­
dět. To zůstane individuální záležitostí d o t y č n é h o stejně
j a k o p ř e d o s v í c e n í m . Realizovaný člověk přestal ulpívat
a vše, co dělá, dělá volně a d o b r o v o l n ě — když se angažuje,
když p o m á h á , když chvátá, když s e z l o b í a t d . J e h o život j e
o s v o b o z e n , ale n e n í b e z b a r v ý . A je-li bezbarvý, je takový
o p ě t na základě d o b r o v o l n o s t i a na základě s o u z n ě n í se svou
přirozeností.
Z á k l a d n í p o n ě t í „já" se objevuje v mysli j a k o p r ů v o d n í
zjev k a ž d é h o p r o c e s u v n í m á n í , ale sebe-vztažné, přivlastňu­
j í c í J á s e objevuje v p r o u d u v ě d o m í pouze p ř í l e ž i t o s t n ě . O b ­
j e v u j e se, aby zakrylo „ s e b e - p r á z d n o u " s k u t e č n o s t naší e x i s ­
t e n c e a aby oživilo a u p e v n i l o s l á b n o u c í p o c i t v y č l e n ě n é
s e b e - e x i s t e n c e . T í m t o z p ů s o b e m s e n á m daří u d r ž e t iluzi
a d o j e m souvislého individuálního já, k t e r é p a k z a u j m e ti­
t u l n í roli v n a š e m ž i v o t n í m p ř í b ě h u . I d e n t i f i k a c e s t í m t o já
n á m dodá p o c i t , že já j s e m t e n , kdo koná, myslí, vnímá,
prožívá, že já j s e m „vlastník" atd. T a t o i d e n t i f i k a c e a p e r s o ­
n i f i k a c e m e n t á l n í c h p r o c e s ů pak s n a d n o p ř e h l u š í pravou,
s u b t i l n í s k u t e č n o s t , ž e e x i s t u j e konání, ale n e n í t u n i k d o ,
k d o koná, že v mysli p r o b í h á myšlení, ale n e n í t a m n i k d o ,
k d o m y s l í a vnímá, že b y t o s t prožívá svůj život, ale n e b y d l í
v ní n i k d o , kdo by byl m a j i t e l e m t o h o t ě l a a m y s l i .
7 6 II
I d e a a p o c i t „já" ve v š e c h t ě c h t o s t u p n í c h a o d s t í n e c h je
o d p o v ě d n á za z á k l a d n í z k r e s l e n í naší z k u š e n o s t i . S i l n á gravi­
t a c e s e b e s t ř e d n o s t i zapříčiňuje z á k l a d n í a h l u b o k o u d e f o r ­
m a c i reality v procesu našeho vnímání.
V mnoha duchovních tradicích a v některých k Bohu
o r i e n t o v a n ý c h s m ě r e c h m ů ž e č l o v ě k rozšířit a t r a n s c e n d o vat p o c i t individuálního o d d ě l e n é h o j á a ž d o p r o ž i t k u j e d n o ­
ty a n e o h r a n i č e n o s t i , až do z k u š e n o s t i n e m ě n n é h o , „ v ě č n é ­
h o " , b l a ž e n é h o nejvyššího J á . To je b e z p o c h y b y vysoká
s p i r i t u á l n í r e a l i z a c e a d ů l e ž i t ý m y s t i c k ý zážitek m e d i t a c e
soustředění
(samatha).
K r ů z n ý m t y p ů m spirituálních p r o ž i t k ů e x i s t u j í různá p o ­
j e t í a j i s t ě zde panují i m n o h á n e d o r o z u m ě n í . Je ale pravda,
že z p e r s p e k t i v y p ů v o d n í h o B u d d h o v a u č e n í b u d e ve výše
popsaném spirituálním prožitku předpokládán zbytek lpění
a n e d o s t a t e k v h l e d u vipassaná.
Zastánce původního Bud­
dhova u č e n í by k t o m u asi p o d o t k l , že t a k o v ý p r o ž i t e k — ač
e x t r é m n ě č i s t ý — je stále j e š t ě vytvářen z „ m e n t á l n í c h c i ­
h e l " , j e t v o ř e n m y s l í v mysli, j e „ n a m a l o v á n " . Asi b y u p o z o r ­
nil, že taková z k u š e n o s t — v e l k o l e p á a d a l e k o s á h l e pozitivní
ve svých k o n s e k v e n c í c h — má ve s v é m základě stále j e š t ě
j e m n ý závoj k l a m u a že by b y l o ž á d o u c í p o k r o č i t dál. A l e
t o t o j s o u věci, k t e r é s i každý m u s í uvážit sám.
Mikroskopická úroveň
znovuzrozování
P r o c e s z n o v u z r o z e n í a u m í r á n í j e n ě k d y p r á v e m srovná­
ván se v z n i k á n í m a z a n i k á n í m m o m e n t ů mysli, ze k t e r ý c h
v n e j v y š š í m s m y s l u náš život sestává. R e a l i z a c e t é t o překva-
II 7 7
pivé p o d o b n o s t i n e v y c h á z í z t e o r e t i c k é úvahy, n ý b r ž je vý­
sledkem přímé zkušenosti pokročilé m e d i t a c e . V ě d o m í
a p o c i t „já" n e e x i s t u j e m i m o m o m e n t y m y s l i . D í k y „zvětšu­
j í c í m u " e f e k t u v e l m i silné k o n c e n t r a c e m ů ž e b ý t vznikání
a z a n i k á n í m o m e n t ů mysli z a k o u š e n o j a k o v e l m i r y c h l ý sled
s k u t e č n é h o zrozování, života a smrti. M e z i j e d n o t l i v ý m i
m o m e n t y mysli j s o u t o t i ž m a l é m e z e r y !
Na m a k r o ú r o v n i přerozování, v p o j e t í života za ž i v o t e m
stejně tak jako na mikroúrovni m o m e n t u za m o m e n t e m jsou
hlavní charakteristiky t o h o t o procesu prakticky stejné.
V o b o u p ř í p a d e c h za t ě m i t o p r o c e s y n e s t o j í žádná vlastní
trvalá e n t i t a „já"; je tu výsledná č á s t (vipáka) a a k t i v n í č á s t
p r o c e s u ( k a r m a , džavana); n i c se n e s t ě h u j e z „ p ř e d c h á z e j í ­
c í h o " d o „ n á s l e d u j í c í h o " ; j e d i n é , c o spojuje „ p ř e d c h á z e j í c í "
s „ n á s l e d u j í c í m " , je vztah příčiny a n á s l e d k u .
P ř e d m n o h a lety j s e m viděl v televizi p o u t a v é p ř e d s t a v e ­
n í „padajících d o m i n o v ý c h k o s t e k " . V e v e l k é m sále připra­
voval n ě k o l i k dní t ý m m l a d ý c h lidí d l o u h é ř a d y s t o j í c í c h do­
m i n o v ý c h k o s t e k — m o ž n á více n e ž p a d e s á t t i s í c , p ř e s n ě si
již nevzpomínám. Před televizními k a m e r a m i pak vedoucí
t ý m u j e m n ě strčil d o první kostky, t a k ž e spadla n a d r u h o u
k o s t k u . D r u h á k o s t k a ztratila rovnováhu a padla na t ř e t í ,
t ř e t í na č t v r t o u a p ř e d s t a v e n í začalo. Trvalo p ř e s p ě t m i n u t .
Byla to uchvacující podívaná: velmi promyšlené, pečlivě
a v t i p n ě připravené p ř í m é i z a h n u t é řady p a d a j í c í c h k o s t e k
vytvářely na z e m i v e l i c e působivé o b r a z c e a p ř i h l í ž e j í c í divá­
ci m n o h o k r á t propukli v o v a c e a aplaus.
T e n t o krátký p o ř a d v televizi m ů ž e m e c h á p a t j a k o přirov­
nání, k t e r é s c h e m a t i c k y vystihuje p o d s t a t u p ř e r o z o v á n í . Po­
slouží n á m j a k o názorný o b r a z j a k v m ě ř í t k u m o m e n t z a m o ­
m e n t e m , t a k i v p o j e t í život za ž i v o t e m . Ž á d n á z k o s t e k
d o m i n a n e z m ě n i l a své m í s t o , žádná část p ř e d e š l é k o s t k y n e ­
přešla d o t é následující. P ř e s n ě ř e č e n o , n e m ů ž e m e ani říci,
ž e b y p o č á t e č n í impuls putoval c e l o u řadou p a d a j í c í c h do-
7 8 II
minových kostek do vzdálenosti několika set m e t r ů . Impuls
p ů s o b í c í m e z i první a d r u h o u k o s t k o u n e b y l t o t o ž n ý s i m ­
p u l s e m m e z i d r u h o u a t ř e t í . J e d n a l o se p o u z e o s l e d s t á l e
n o v ě se v y t v á ř e j í c í p ř í č i n y a n á s l e d k u . P ř e d c h o z í n á s l e d e k
se stal p ř í č i n n o u nové s i t u a c e a n o v é h o d ě n í .
S a m o z ř e j m ě žádná h m o t a u m í r a j í c í h o t ě l a n e p ř e c h á z í d o
n o v é h o života — a m y s l í m , že t o m u h l e d o c e l a rádi u v ě ř í t e .
B y l o by však správné v ě d ě t , že v p ů v o d n í m b u d d h i s m u ani
žádná č á s t mysli, ž á d n é j á n e b o duše n e p ř e c h á z í z e s t a r é h o
života do t o h o n á s l e d u j í c í h o . N o v á e x i s t e n c e si s a m a v y t v o ř í
svou ideu „já" a „ m ů j " . E x i s t u j e z n o v u z r o z e n í , ale n i k d o se
znovu nezrodí.
S t e j n á návaznost, k t e r á spojuje v č e r e j š e k s d n e š k e m , spo­
j u j e i m i n u l o u e x i s t e n c i se s o u č a s n o u . V B u d d h o v é n a u c e to
n e n í žádné s k u t e č n é kontinuální „já", nýbrž posloupnost
příčiny a následku.
Zažloutlá fotografie
B u d d h a učil S t ř e d n í c e s t u — c e s t u , k t e r á s e vyhýbá e x ­
t r é m ů m . To je často špatně chápáno. Buddhova Střední ces­
ta n e n í c e s t o u ú s t u p k ů a k o m p r o m i s ů . Z důvodu slabosti
a nevyváženosti n a š e m y s l snadno u p a d á do krajností, e x t r é ­
m ů , disproporcí, do té či oné jednostrannosti. Je obtížné
u d r ž e t s t ř e d n í kurs m o u d r é h o č l o v ě k a .
J e d n í m z d ů l e ž i t ý c h m e z n í k ů v rozvoji p r a v é h o p o r o z u ­
m ě n í 1 2 realitě života j e hluboký p r o ž i t e k ( n e b o alespoň
[12] „Pravý názor" nebo „pravé porozumění" je první článek „Osmidílné vzne­
šené stezky". Tato „stezka" zahrnuje oblast kultivace jednání, oblast kultivace
mysli meditací a oblast vhledu — poznání. Je to základní osa praxe dhammy,
která v nejvyšším bodě vede k realizaci nibbány.
II 7 9
důkladné teoretické pochopení) „neosobnosti" všech men­
t á l n í c h a m a t e r i á l n í c h p r o c e s ů n a š e h o b y t í ( a n a t t á ) . (Anagarika M u n i n d r a ilustroval t e n t o v h l e d d o c h a r a k t e r u vlastní
mysli a t ě l a n á s l e d u j í c í m p ř i r o v n á n í m : „ H e z k ý d ů m , o t e v ř e ­
ná o k n a , o t e v ř e n é dveře, z a p n u t é světlo, p r o s t ř e n ý stůl —
ale n i k d o t a m n e b y d l í . " ) J a k zdůraznil c t i h o d n ý N y a n a t i loka, b e z p o c h o p e n í n e o s o b n í povahy života s t á l e b u d e m e
m í t t e n d e n c i zabloudit do n ě k t e r é z m n o h a t e o r e t i c k ý c h
s l e p ý c h u l i č e k . P o k u d l i d é uvažují n a p ř í k l a d o n i b b á n ě ,
m n o h d y se domnívají, že je to stav, v n ě m ž b u d o u žít v ě č n ě ,
a n e b o druhý e x t r é m , k d e „já" a „můj život" b u d o u definitiv­
ně zlikvidovány.
O b ě t y t o představy s t e j n ě zkreslují j e d n o d u c h o u , ale n e ­
u c h o p i t e l n o u s k u t e č n o s t nibbány. N e e x i s t u j e ž á d n é s k u t e č ­
n é j á , k t e r é b y m o h l o žít v ě č n ě , n e e x i s t u j e j á , k t e r é b y
m o h l o b ý t anihilováno. N i b b á n a j e m n o h e m j e d n o d u š š í n e ž
t o t o v š e c h n o ; p r o s t é o d k l o n ě n í o d v e š k e r é t o u h y a žádosti.
N i b b á n a je velmi s k u t e č n á , dosažitelná kdykoli a k d e k o l i .
N i c m é n ě je principiálně n e m y s l i t e l n á a z d e f i n i c e n e p ř e d ­
stavitelná.
J e š t ě z ř e t e l n ě j i m ů ž e m e p o t k a t různá „ p ř e p a d n u t í " z e
S t ř e d n í cesty, uvažujeme-li o znovuzrození. L i d é si při t o m
představí, že „já se znovu z r o d í m " , n e b o „má duše b u d e znovu
zrozena", n e b o „já z e m ř u a rozpustím se v n i c " , n e b o „ta by­
t o s t v p ř í š t í m životě b u d e n ě k d o j i n ý " a t d . C h c e m e - l i b ý t
přesní, všechny t y t o názory j s o u v základu nesprávné, p r o t o ž e
přímo nebo nepřímo předpokládají existenci nějaké reálné
e n t i t y „já", která m ů ž e b ý t znovuzrozena n e b o anihilována.
Ve
svém
denním životě
bychom
měli
uplatnit tolik
m o u d r o s t i , kolik j e j e n m o ž n é . T o zahrnuje c i t l i v o s t pro t o ,
co je v h o d n é a ú č e l n é . S d ě l í m e - l i příteli, že „příčinný sled
m e n t á l n í c h a m a t e r i á l n í c h f e n o m é n ů k o n s t i t u u j í c í zdánli­
vou b y t o s t zvanou „já" byl m i n u l ý m ě s í c dva t ý d n y na M a l l o r c e " , d o m n í v á m se, ž e t o n e p o s l o u ž í s v é m u ú č e l u .
8 0 II
V d e n n í m životě p o t ř e b u j e m e užívat pojmy, v č e t n ě p o ­
j m u „já", „ty", „on", „osoba" a t d . N a úrovni k o n v e n č n í reali­
t y u z n á v á m e naši i d e n t i t u z m n o h a d o b r ý c h důvodů. U l p ě n í
n a t o m t o „já" j e t a m však navíc.
T a k j a k o j s m e byli zrozeni d o t o h o t o života s e z ř e t e l n ý m i
s k l o n y a p r e d i s p o z i c e m i — aniž b y c h o m r o z u m ě l i , p r o č
j s m e takoví, j a c í j s m e , aniž b y c h o m s i p a m a t o v a l i k a r m i c k é
s p o j i t o s t i a v z t a h y — , právě t a k s e „ z n i č e h o n i c " n a r o d í
„ n ě k d o " v b u d o u c n u s k o n f i g u r a c í j a s n ý c h t e n d e n c í a dispo­
zic a b u d e vystaven n á s l e d k ů m j e d n á n í n ě k o h o z p ř e d e š l é
e x i s t e n c e . B u d e sklízet o v o c e č i n ů c e l é linie „ k a r m i c k ý c h
předchůdců".
Z v a ž m e následující: K d y ž b l í z c í p ř á t e l é a z n á m í p ř i j d o u
na oslavu vašich n a r o z e n i n a vy j i m po v e č e ř i u k á ž e t e své
r o d i n n é album, p r a v d ě p o d o b n ě b u d e t e k o m e n t o v a t t y s t a r é
z a ž l o u t l é fotografie: „ N o a t o h l e j s e m j á , když m i b y l y tři
m ě s í c e ! " — a všichni se z a č n o u s m á t . S t e j n ě tak, j a k o uzná­
v á m e svou i d e n t i t u v č e r e j š í h o dne a p ř e d c h o z í c h l e t , m ě l i
b y c h o m t a k é n a p r a k t i c k é úrovni života uznávat p ř í č i n n o u
s p o j i t o s t s m i n u l ý m i a b u d o u c í m i e x i s t e n c e m i a — to je na
t o m n e j d ů l e ž i t ě j š í — p ř i j m o u t p l n o u o d p o v ě d n o s t za o k o l ­
n o s t i , v n i c h ž se n a c h á z í m , a za c e l ý svůj život.
P r o u s n a d n ě n í c h á p á n í s i m ů ž e m e p ř e d s t a v i t u r č i t o u by­
tost v řadě za sebou j d o u c í c h e x i s t e n c í jako proud neosobní
ž i v o t n í e n e r g i e n e b o životní v i b r a c e . T í m s e z b a v í m e p ř e d ­
stavy, že individuální o s o b n í já se p ř e r o z u j e .
P ř e d s t a v a , ž e ta b y t o s t v p ř e d c h o z í m životě j s e m b y l j á
sám, j e s t e j n ě n e p ř e s n á j a k o představa, ž e t o byl n ě k d o j i n ý .
A n i j e d n o z t ě c h t o dvou p o j e t í n e n í z c e l a správné. N i c m é n ě
na úrovni k o n v e n č n í r e a l i t y se b ě ž n ě užívá f o r m a identifika­
c e : V j e d n o m z e svých m i n u l ý c h životů s e b ó d h i s a t t a zrodil
jako opice..."
I k d y ž se r o z h o d n e m e n e o z n a č o v a t naše k a r m i c k é p ř e d ­
c h ů d c e v m i n u l ý c h ž i v o t e c h j a k o „já", b u ď m e o h l e d u p l n í
II 8 1
k b y t o s t i , k t e r á b u d e následovat naši k a r m i c k o u linii zítra
a v p ř í š t í m životě. B u ď m e z o d p o v ě d n í za t o , co d ě l á m e , j a k
m y s l í m e , b u ď m e z o d p o v ě d n í za naše e m o c e a k u l t i v u j m e
m o u d r o s t . A b y c h o m s e cítili d o b ř e v e své e x i s t e n c i , m u s í m e
s e snažit u d ě l a t s e svým ž i v o t e m t o n e j l e p š í .
B u d d h a mluvil v e l m i č a s t o o životě po s m r t i a kritizoval
ty, k t e ř í zastávali j i n ý n á z o r . K d y ž však n ě k d o začal b ý t
o h l e d n ě t o h o t o t é m a t u příliš zvědavý, B u d d h a m u dal j e n
n e p ř í m o u o d p o v ě ď . Při j e d n é k o n k r é t n í p ř í l e ž i t o s t i B u d ­
dha nezaujal k o t á z c e b u d o u c í c h životů ž á d n é d e f i n i t i v n í
s t a n o v i s k o a projevil svou m o u d r o s t v e l m i p r a g m a t i c k ý m
a ú s m ě v n ý m způsobem: „Budete-li konat dobro, i kdyby
žádný další život po s m r t i n e e x i s t o v a l , i t a k v á m to p ř i n e s e
mnoho
dobrých
výsledků
ve
vašem
současném
životě
a m o u d ř í lidé vás b u d o u chválit. J e s t l i ž e ale e x i s t e n c e po
smrti pokračuje, kromě všech t ě c h dobrých věcí přijdete po
s m r t i navíc do n e b e — a t a k zvítězíte na o b o u s t r a n á c h . "
Příležitostně Buddha zmiňoval příběhy ze vzdálené minu­
losti, aby svým ž á k ů m ukázal k a r m i c k é p ř í č i n y n ě k t e r ý c h
k o n k r é t n í c h událostí. N a k o n c i svých v y p r á v ě n í o b y č e j n ě
identifikoval postavy dávných p ř í b ě h ů se s o u č a s n ý m i osoba­
m i , k t e r ý c h se událost týkala.
Buddha neučil doktrínu karmy a znovuzrozování proto,
aby povzbudil s p e k u l a t i v n í fantazie o naší m i n u l o s t i a b u ­
d o u c n o s t i . N a u k u k a r m y přejal a upřesnil p ř e d e v š í m z t o h o
důvodu, aby ukázal n ě k t e r á ze z á k l a d n í c h pravidel, p o d l e
n i c h ž s e události t é t o p o d m í n ě n é s k u t e č n o s t i odvíjejí. S v é
u č e n í formuloval, aby poukázal na n e u s p o k o j i v o u , a d o k o n ­
ce n e b e z p e č n o u situaci v š e c h b y t o s t í v s a m s á ř e . T í m dal sil­
ný p o d n ě t k praxi a aplikaci d h a m m y .
N a u k a o k a r m ě , znovuzrozování a s a m s á ř e ilustruje e x i s ­
t u j í c í s k u t e č n o s t velmi h l u b o c e a o b s a ž n ě . N e t v r d í m , ž e j e
t o j e d i n ý m o ž n ý obraz s k u t e č n o s t i . H o r u t a k é p ř e c e m ů ž e ­
m e vyfotografovat z m n o h a různých stran. T o t o z o b r a z e n í
8 2 II
v š a k považuji z a n e j l e p š í , k t e r é m á m e v s o u č a s n é d o b ě
k dispozici.
K a r m a ovlivňuje naši e x i s t e n c i m n o h a zásadními způsoby,
ale nikdy b y n e m ě l a b ý t c h á p á n a j a k o n e z m ě n i t e l n ý o s u d .
P o d l e dávných n a u k je n e j d ů l e ž i t ě j š í m a n e j d a l e k o s á h l e j š í m
n á s l e d k e m naší m i n u l é k a r m y z r o z e n í s a m o , z n o v u z r o z e n í
v n ě k t e r é u r č i t é úrovni e x i s t e n c e . J e d n á - l i se o l i d s k o u sféru
života, k a r m a „vybere" m í s t o n a r o z e n í , z e m i , rodinu, rodi­
če — t y t o k l í č o v é o k o l n o s t i n a š e h o života, k t e r é p r a k t i c k y
v ů b e c n e m ů ž e m e ovlivnit, j s o u řízeny m i n u l o u k a r m o u .
A co k t o m u dodává a b h i d h a m m a ? V z n i k m y s l i a t ě l a
v o k a m ž i k u p o č e t í s t e j n ě j a k o n e u s t á l é vznikání m y s l i a t ě l a
v p r ů b ě h u c e l é h o n a š e h o života je vipáka vatta, to z n a m e n á
n á s l e d e k našich m i n u l ý c h m o m e n t ů vůle. K o n k r é t n ě j i ř e č e ­
no to z n a m e n á , že dané s k u t e č n o s t i našeho života, j a k o
např. základní k o n d i c e naší mysli a t ě l a , m e n t á l n í a t ě l e s n é
vlastnosti a kvality, zdraví, naše krása (a o š k l i v o s t ) , náš hlas
a o s t r o s t n a š i c h smyslů, i n t e l i g e n c e , n a š e d o v e d n o s t i , ale
č á s t e č n ě i p o p u l a r i t a a s p o l e č e n s k é p o s t a v e n í , to vše j s o u
k a r m i c k é následky n a š i c h m i n u l ý c h č i n ů . S c h o p n o s t vzdělá­
ní, s c h o p n o s t navázat k o n t a k t s u r č i t ý m i lidmi, a s j i n ý m i
nikoli, s c h o p n o s t m í t j i s t é z a m ě s t n á n í č i řídit vlastní podni­
kání, s c h o p n o s t d o s t a t n e b o vydělat p e n í z e , duševní š t ě s t í
a strast atd. — t ě m i t o v l a s t n o s t m i a s c h o p n o s t m i j s m e vy­
b a v e n i v souladu s vlastní k a r m o u . T y t o p o d m í n k y s a m o ­
zřejmě
dále
ovlivňují způsob
našich
reakcí,
preferencí
a averzí, n a š e h o c h o v á n í a t d . A l e p o u z e n ě k t e r é z k o n k r é t ­
n í c h u d á l o s t í n a š e h o života m o h o u b ý t považovány z a p ř í m é
následky minulé k a r m y
V k o n k r é t n í m p ř í p a d ě n e v í m e , co je a co n e n í n á s l e d k e m
karmy. P r o t o s e m u s í m e vždy p l n ě snažit d o s á h n o u t svých
c í l ů . Podíváme-li se však z p ě t na náš život, n á h l e u v i d í m e
a r o z p o z n á m e vliv k a r m y z c e l a z ř e t e l n ě . U v ě d o m í m e si
t a k é sílu, s j a k o u k a r m i c k á p ř í č i n n o s t p ů s o b í na náš život.
II 8 3
V s o u č a s n é d o b ě se h o d n ě m l u v í o g e n e t i c e . Z d á se b ý t
p r o k á z a n é , že m n o h é t ě l e s n é , ale i n ě k t e r é m e n t á l n í predis­
p o z i c e n a š e h o života j s o u zakódovány v g e n e t i c k é m m a t e ­
riálu, k t e r ý d ě d í m e p o svých r o d i č í c h . D ů l e ž i t á č á s t m e n t á l ­
n í c h dispozic se p r o j e v í j i ž v r a n é m dětství. M e n t á l n í sklony
d í t ě t e vyvolají pozitivní a negativní k o n f r o n t a c e s o k o l í m .
Z í s k a n é z k u š e n o s t i pak v e d o u k f o r m o v á n í z á k l a d n í c h psy­
c h o l o g i c k ý c h vzorců n a š e h o c h o v á n í a r e a g o v á n í na s i t u a c e .
N ě k t e r é z t ě c h t o c h a r a k t e r i s t i k pak provázejí č l o v ě k a prak­
t i c k y po c e l ý život. P s y c h o l o g i e a g e n e t i k a však n e j s o u v roz­
poru s u č e n í m k a r m y J a k s t a r é t e x t y naznačují, n e j s o u t o
r o d i č e , k d o s i zvolí své d ě t i . J e t o k a r m a v z n i k a j í c í b y t o s t i ,
k t e r á „ v y b e r e " příslušné r o d i č e !
J e d n o u z hlavních o k o l n o s t í , k t e r á mi v p r a x i v ý m l u v n ý m
z p ů s o b e m p ř i p o m í n á funkci k a r m y a přerozování, j e p r ů b ě h
m é h o v l a s t n í h o života. C í t í m z ř e t e l n ě , ž e s e j e d n á o j e d n u
vyčleněnou stránku velmi dlouhého a rozsáhlého románu
( s o b č a s n ý m n á d e c h e m sci-fi, obávám s e ) .
B y t o s t i n e p ř i c h á z e j í d o života p r á z d n é . V z p o m í n á m n a
d o b u m n i š s k é h o studia v R a n g ú n u . Na rozdíl od o s t a t n í c h
k l á š t e r ů , k d e s e n o r m á l n ě přiživuje m n o ž s t v í p o l o d i v o k ý c h
psů, žilo v naší škole h o d n ě k o č e k . J e j i c h p o č e t s e m ě n i l
s k o r o každý t ý d e n . K o e x i s t e n c e školního o s a z e n s t v a a k o č e k
na r e l a t i v n ě m a l é m p r o s t o r u vedla k p ř i r o z e n é m u s b l í ž e n í
o b o u ú r o v n í života. V ě d ě l i j s m e , ž e každá k o č k a s e c h o v á
j i n a k . S j i s t ý m p ř e k v a p e n í m j s e m pozoroval, j a k v y h r a n ě n é
o s o b n o s t i a různé c h a r a k t e r o v é rysy m a j í i k o ť a t a p r a k t i c k y
o d p r v n í c h dnů svého k o č i č í h o života.
V ě d a intenzivně p r a c u j e n a n o v é m p a r a d i g m a t u , n a n o ­
v é m z p ů s o b u v n í m á n í s k u t e č n o s t i . N e m y s l í m si, ž e p r i n c i p
vědy j e v t o m t o o h l e d u z c e l a b e z n a d ě j n ý . N ě k d y s e m i zdá,
že by se věda m o h l a p o s t u p n ě d o p r a c o v a t a p r o p r a c o v a t až
k otevření se realitě c e l é , c e l é m u spektru všech různých
ú r o v n í reality. Za t a k o v ý c h o k o l n o s t í by se z v ě d y m o ž n á
8 4 II
stal hlavní spirituální s m ě r p ř í š t í doby. Vždyť c e l á m y s t i k a ,
osvícení, zření, r e a l i z a c e , m a g i c k é síly... — k č e m u m y s l í t e ,
že se vztahují? E v i d e n t n ě k „ j i n ý m " ú r o v n í m „vyšší" reality,
n e n í - l i pravda? K r ů z n ý m d r u h ů m k o m p l e x n ě j š í z n a l o s t i
a r o z š í ř e n ě j š í h o p ř í s t u p u k r e a l i t ě , p o k u d m o ž n o k celé rea­
l i t ě — k té pravější, s k u t e č n ě j š í , ú h r n n ě j š í , k t é , k t e r á je
m é n ě d e f o r m o v a n á a lidsky l i m i t o v a n á .
I k d y b y m ě l p o d o b n ý vývoj n a s t a t , j s m e j e š t ě v e l m i dale­
k o . V k a ž d é m p ř í p a d ě n e ú p l n ý a nesouvislý o b r a z s k u t e č ­
n o s t i , k t e r ý m ů ž e v ě d a dnes n a b í d n o u t , n e s n e s e s r o v n á n í
s h l o u b k o u v h l e d u d o s a ž e n o u m n o h ý m i lidmi a b y t o s t m i na
j e j i c h spirituální c e s t ě . (Ale přiznávám, že i s p i r i t u á l n í z ř e n í
mívají na úrovni r e l a t i v n í reality svoje slabá m í s t a a nejas­
nosti.)
D r u h v ě d e c k é h o poznání, k t e r é h o m ů ž e m e v t é t o d o b ě
n a b ý t , nás spíše z a t ě ž u j e . Z d á se, že v ě d a má p ř e d s e b o u
j e š t ě d l o u h o u c e s t u , n e ž d o s á h n e poznání, k t e r é o s v o b o z u j e .
S n a d v p ř í š t í c h s t o l e t í c h z a č n e b ý t věda n e j e n v í c e a v í c e
znalá a i n t e l e k t u á l n í , ale s n a d se d o p r a c u j e i m o u d r o s t i .
Doufejme.
Bytost se přerozuje do různých úrovní skutečnosti...
II 8 5
Samsára
S a m s á r a j e o z n a č e n í p r o n e k o n e č n ě s e o p a k u j í c í znovu­
zrozování d o r ů z n ý c h ú r o v n í m e n t á l n í a h m o t n é s k u t e č n o s ­
t i . S l o v o samsára m á m n o h o v ý z n a m o v ý c h barev: „ k o l o b ě h
života", „bloudit n a h o r u a d o l ů " n e b o „putovat n e p ř e t r ž i t ě
v k r u h u " . T y t o p ř i d r u ž e n é v ý z n a m y dodávají p o j m u s a m s á r a
příchuť bezcílnosti, k o n e č n é bezúčelnosti a marnosti. S l e d
samsárických existencí je chápán jako nekonečná a m n o h d y
strastiplná pouť r ů z n ý m i i n t e n z i t a m i n e d o k o n a l o s t i a n e d o ­
statečnosti. Plně osvícené bytosti se jakékoli přerození
v s a m s á ř e j e v í j a k o „uvíznutí v p a s t i " .
P r o ú č e l t é t o k a p i t o l y si d o p l n í m e v ý z n a m slova s a m s á r a
p ř í b u z n ý m pálijským p o j m e m lóka ( s v ě t ) a s p e c i f i c k ý m p o ­
j m e m bhúmi (sféra n e b o rovina e x i s t e n c e ) .
V B u d d h o v é n a u c e se b y t o s t p ř e r o z u j e do r ů z n ý c h v r s t e v
( n e b o l i ú r o v n í ) „ s k u t e č n o s t i " : různé „ f r e k v e n c e " mysli j s o u
doprovázeny
různými
„frekvencemi"
nebo
„hustotami"
toho, co nazýváme h m o t o u . V š e c h n y tyto frekvence exis­
t e n c e d o h r o m a d y (tzn. ú h r n v š e c h e x i s t e n č n í c h s f é r ) by­
c h o m pak mohli nazvat slovem .Veškerenstvo". V ě t š i n a
z nás má alespoň l e t m o u o s o b n í z k u š e n o s t s různými úrov­
n ě m i v ě d o m í . J e n m á l o k d o b u d e s c h o p e n podat zprávu
o rozdílných úrovních materiality.
R ů z n é druhy b u d d h i s m u se v p o p i s u p ř e r o z e n í v j e d n o t l i ­
v o s t e c h t r o c h u odlišují, z á k l a d n í p r i n c i p j e však vždy s t e j n ý :
p r o c e s s m r t i aktivuje j i s t o u k a r m u , k t e r á pak řídí ú r o v e ň
II 8 7
přerození. Nevím, jestli umírající člověk potkává kostlivce
s k o s o u , b o h a s m r t i J a m u či s v a t é h o P e t r a s j e h o v e l k o u kni­
h o u l i d s k ý c h h ř í c h ů . Z p o h l e d u d h a m m y j e s m r t spíše j a k o
l i s t o n o š , k t e r ý d o r u č u j e dopisy p o d l e adresy n a o b á l c e . Pro­
ces smrti napíše na dopis adresu a s m ě r o v a c í číslo. T í m
m ů ž e být nejprospěšnější, nebo naopak nejzhoubnější čin
n a š e h o života, m ů ž e t o b ý t s o u h r n n ý s y m b o l i c k ý znak něja­
k ý c h aktivit, k t e r é j s m e vykonávali o p a k o v a n ě , m ů ž e t o b ý t
n ě k t e r á ze v z p o m í n e k , k t e r á se vynoří v č a s e u m í r á n í . P o d l e
k a r m i c k é kvality t o h o t o v n i t ř n í h o obrazu n e b o v z p o m í n k y
vyústí s m r t v p ř e r o z e n í d o „ l e h k é h o " n e b o „ t ě ž k é h o " t y p u
reality. K a r m i c k ý p o t e n c i á l u m í r a j í c í o s o b y j e t e n „dopis",
t o u h a p o e x i s t e n c i j e j a k o z n á m k a , první m o m e n t v ě d o m í
nové b y t o s t i v n ě k t e r é e x i s t e n č n í úrovni j e j a k o d o r u č e n í
t o h o dopisu. V t h é r a v á d o v é m b u d d h i s m u si m ů ž e m e do­
k o n c e představit, že se j e d n á o e l e k t r o n i c k o u p o š t u , k t e r á
dostihne místo určení t é m ě ř okamžitě.
J e d n o u lidé požádali B u d d h u , aby vykonal r i t u á l y za ze­
m ř e l o u o s o b u . V j e j i c h p ř e d s t a v ě m a g i c k á síla t a k o v é h o ob­
řadu m ě l a dopomoci z e m ř e l é bytosti k p ř e r o z e n í v nebi.
B u d d h a j e n e o d m í t l . J e h o p ř á n í m bylo, aby t i t o lidé h l o u b ě j i
p o c h o p i l i povahu reality a funkci karmy. T r u c h l í c í m pozůs­
t a l ý m zadal z v l á š t n í ú k o l : „ S m í c h e j t e k a m e n y a m á s l o 1 3
a p a k t u t o s m ě s v h o ď t e do v e l k é nádoby s v o d o u . " K d y ž
p ř e k v a p e n í r o d i n n í příslušníci vše ř á d n ě vykonali, B u d d h a j e
p o b í d l : „ N y n í zavolejte k n ě z e a p o ž á d e j t e j e , aby se m o d l i l i :
K é ž t y t ě ž k é k a m e n y vyplavou n a hladinu, k é ž l e h k é m á s l o
klesne ke dnu!"
Théravádový buddhismus
rozeznává j e d n a t ř i c e t rovin
e x i s t e n c e ; svět lidí j e p o u z e j e d n o u z n i c h . N ě k t e r é f o r m y
života j s o u lidské e x i s t e n c i r e l a t i v n ě blízko, j i n é j s o u v e l m i
v z d á l e n é . S v ě t zvířat j e p ř í k l a d e m našich s a m s á r i c k ý c h sou[13] Indické máslo je částečně tekuté.
8 8 II
s e d ů . Na s t r a n ě m a t e r i a l i t y s n i m i s d í l í m e s t e j n ý svět, na
s t r a n ě mysli s e n a c h á z í m e n a r ů z n ý c h f r e k v e n c í c h . ( N e m á m
n a mysli ani t a k d o m á c í psy j a k o spíše hady, a n t i l o p y n e b o
včely.) Podle b u d d h i s t i c k é k o s m o l o g i e e x i s t u j e v e v e š k e r e n ­
stvu v e l k é m n o ž s t v í lidských světů. S t e j n ě t a k i o s t a t n í e x i s ­
t e n č n í sféry j s o u v s a m s á ř e z a s t o u p e n y m n o h o k r á t .
Rozsah lidské zkušenosti
P ř í s t u p k v n ě j š í m u světu n á m u m o ž ň u j e a z p r o s t ř e d k o ­
vává našich p ě t s m y s l ů ( a č á s t e č n ě s n a d t a k é n a š e n e d o s t a ­
t e č n ě vyvinutá i n t u i c e ) . Pouze z t ě c h t o zdrojů, j e n o m t ě m i ­
t o n ě k o l i k a „kanály i n f o r m a c í " s e k n á m d o s t á v a j í ú d a j e
0 našem okolí a o našem těle. Z obdržených počitků naše
m y s l vytváří a sestavuje obraz
(představu)
vnějšího světa
a vlastního těla.
Kdykoli j s e m p ř e m ý š l e l o c h a r a k t e r u a rozsahu s k u t e č ­
nosti,
vždy j s e m
d o s p ě l k e s t e j n é m u závěru:
Dokonce
1 z hlediska logiky je z c e l a n e p r a v d ě p o d o b n é , že by e x i s t o ­
valo p o u z e t o , c o m o j e smyslové orgány m o h o u v n í m a t a r e ­
gistrovat. K d y ž j s e m si představil raná stadia života na t é t o
p l a n e t ě a p o s t u p n ý vývoj s m y s l o v ý c h ú s t r o j í p r e h i s t o r i c ­
k ý c h tvorů, vždy j s e m d o š e l k závěru, že i naše s o u č a s n é
s m y s l o v é v y b a v e n í v n í m á a rozeznává p o u z e v e l i c e ú z k o u
v ý s e č reality, p o u z e t e n s e g m e n t , k t e r ý j e r e l e v a n t n í pro náš
p o z e m s k ý život. M n o h e m v ě t š í č á s t r e a l i t y n á m j e d n o d u š e
zůstává skryta, n e o d h a l e n a , leží m i m o dosah našich s m y s l ů .
K d y b y c h o m si c h t ě l i t u t o situaci n ě j a k zobrazit, tu nejvý­
s t i ž n ě j š í analogii b y c h o m p r a v d ě p o d o b n ě nalezli v o b l a s t i
fyziky: e l e k t r o m a g n e t i c k é vlny. P r o ty, k t e ř í n e j s o u s t í m t o
t é m a t e m o b e z n á m e n i , b y c h s t r u č n ě shrnul, ž e různé t y p y
II 8 9
e l e k t r o m a g n e t i c k ý c h vln maji sice v e l m i o d l i š n é vlastnosti,
n ě k t e r é v ý z n a m n é c h a r a k t e r i s t i k y j s o u j i m však s p o l e č n é :
v š e c h n y s e šíří r y c h l o s t í světla, v š e c h n y p o d l é h a j í i n t e r f e ­
r e n c í m atd. Počínaje nejnižšími frekvencemi rozlišujeme
A M - r á d i o v é vlny, t e l e v i z n í vlny, F M - u l t r a k r á t k é r á d i o v é
vlny, r a d a r o v é vlny, mikrovlny, i n f r a č e r v e n é z á ř e n í , v i d i t e l n é
světlo, ultrafialové světlo, r e n t g e n o v é záření, gama-radioakt i v n í záření, e v e n t u á l n ě s e m m ů ž e m e zařadit i k o s m i c k é pa­
prsky. V š e c h n a t a t o p á s m a odlišuje p ř e d e v š í m j e j i c h vlnová
d é l k a : p ř e s půl k i l o m e t r u v případě n e j d e l š í c h r á d i o v ý c h
amplitud, kolem 0 , 0 0 0 5 m i l i m e t r u v oblasti viditelného
světla a 0 , 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 m i l i m e t r u v p ř í p a d ě m e ­
z i h v ě z d n é h o záření. A j a k citlivý je č l o v ě k k e l e k t r o m a g n e ­
t i c k é m u vlnění? N e v n í m á m e ani rádiové, ani t e l e v i z n í vlny,
ačkoli ty stovky hlasů a obrazů doslova p r o n i k a j í našimi hla­
v a m i . N a š e smysly n e r e g i s t r u j í ani radarové, ani k o s m i c k é
paprsky. N e c í t í m e d o k o n c e ani s m r t e l n é dávky r a d i a c e č i
r e n t g e n o v é h o záření. U l t r a f i a l o v é h o z á ř e n í si v š i m n e m e , až
když si na slunci s p á l í m e záda. J e d i n ý f r a g m e n t c e l é h o spek­
t r a e l e k t r o m a g n e t i c k ý c h vln, k t e r ý j e č l o v ě k s c h o p e n p ř í m o
v n í m a t , je e x t r é m n ě úzká oblast v i d i t e l n é h o světla s vlnovou
délkou mezi 0 , 0 0 0 4 a 0 , 0 0 0 8 mm a sousedící infračervené
z á ř e n í v r o z p ě t í 0 , 0 0 0 8 až asi 0 , 3 m m .
N e n í to neuvěřitelné?
O b d o b n ý m z p ů s o b e m t a k é c h á p u různé e x i s t e n č n í rovi­
ny v e š k e r e n s t v a : představuji si je j a k o r o z d í l n é f r e k v e n c e
reality. S e t k á v á n í a č á s t e č n é p r o l í n á n í s j i n ý m i ú r o v n ě m i
e x i s t e n c e se i na z e m i vyskytuje v e l m i č a s t o , t ě c h t o „ d o t e ­
k ů " si však zpravidla n e v š i m n e m e . Podle s t a r ý c h t e x t ů i po­
z o r o v á n í m n o h a v ý j i m e č n ě c i t l i v ý c h j e d i n c ů s d í l í m e naši
Z e m i n e j e n se zvířaty, ale i s j i n ý m i b y t o s t m i z n a š e h o sams á r i c k é h o okolí: s duchy, d é m o n y a s n ě k t e r ý m i druhy niž­
ších n e b e s k ý c h b y t o s t í [déva). D ě t s k é p o h á d k y a n ě k t e r é
z p ř í b ě h ů U F O m o ž n á n e j s o u ani t a k „ p o h á d k a m i " j a k o spí-
9 0 II
š e d o c e l a zajímavými z á z n a m y s a m s á r i c k é difúze e x i s t e n ­
č n í c h sfér.
14
N a š i p ř e d k o v é byli p r a v d ě p o d o b n ě v t o m t o
směru m n o h e m otevřenější a vnímavější — jenže i zranitel­
nější. D n e s , i když t y t o f e n o m é n y p ř í l e ž i t o s t n ě zkříží z o r n é
p o l e n a š i c h smyslů, j e v ě t š i n o u ani n e z a r e g i s t r u j e m e . V š i m n e m e - l i s i j i c h p o d v ě d o m ě , naše v n í m á n í n e n í v y b a v e n o j e
i n t e r p r e t o v a t . N a š e m y s l j e v s o u č a s n é d o b ě příliš v ý l u č n ě
n a s m ě r o v á n a na p o z e m s k o u f r e k v e n c i reality.
Se zdrcující pravděpodobností n e j s m e jedinými obyvateli
v e š k e r e n s t v a . Podle b u d d h i s t i c k ý c h t e x t ů s e n a š e lidská rea­
lita n a c h á z í n a s p o d n í m k o n c i s a m s á r i c k é s t u p n i c e . P o d lid­
s k o u úrovní j e klasifikována p o u z e říše zvířat, d u c h ů , d é m o ­
nů a různé t y p y p e k e l . S m ě r e m n a h o r u s n á m i s o u s e d í š e s t
d r u h ů n e b e s k ý c h sfér. V š e c h n y s p o d n í světy, náš lidský s v ě t
a nejnižší n e b e s k é říše p ř e d s t a v u j í o b v y k l ý rozsah l i d s k é h o
p ř e r o z o v á n í . V p r o c e s u p ř e r o z e n í m ě n í zpravidla b y t o s t r o ­
vinu e x i s t e n c e v souladu s k a r m o u , k t e r á se aktivuje v d o b ě
s m r t i . T e x t y naznačují, že se i do nižší a n d ě l s k é sféry p ř e r o ­
d í b y t o s t j e n zřídka. J a k v z á c n é p o t o m m u s í b ý t z n o v u z r o z e ­
n í d o vyšších e x i s t e n č n í c h rovin 1
N a d n e b e s k ý m i s f é r a m i j e š e s t n á c t j e m n o h m o t n ý c h říší
„ b o h ů " . T o j s o u j i ž z c e l a odlišné druhy reality. M a t e r i e t ě c h ­
t o b o ž s k ý c h světů m á p o d s t a t n ě j e m n ě j š í c h a r a k t e r , p o z e m ­
s k é f o r m y h r u b é h m o t y s e zde n e v y s k y t u j í j i ž v ů b e c . K r o m ě
zcela zjemnělých m e n t á l n í c h funkcí je smyslové vybavení
t ě c h t o b y t o s t í o m e z e n o n a v n í m á n í vizuálních a s l u c h o v ý c h
j e v ů . D é l k a života s e z d e p o č í t á n a eony.
J e š t ě č i s t š í a s u b t i l n ě j š í j s o u č t y ř i n e h m o t n é sféry. N a
t ě c h t o úrovních m a t e r i e neexistuje. Blažené bytosti t ě c h t o
e x i s t e n č n í c h rovin j s o u o p r o š t ě n y o d j a k é k o l i t ě l e s n o s t i
[14] Ve starých textech je mnoho zmínek o obrovských mytických hadech
[nága]. Jen málokdo byl schopen je vidět. Některá z údajných pozorování
„lochnesské příšery" by se docela dobře shodovala s dávnověkými popisy.
II 9 1
R o z s a h lidského s m y s l o v é h o v n í m á n í
V ě d e c k á tabulka elektromagnetických vln se zde ocitá v juxtapozici k prastaré buddhistické tabulce existenčních sfér Veškerenstva. T y t o
dvě tabulky spolu nemají žádnou skutečnou spojitost. Jediné, co je na nich překvapivě podobné, je silná vymezenost lidského vnímání na
jistou velice úzkou oblast celého spektra. Šedým rastrem podložená horizontální pole značí rozsah lidské smyslové citlivosti.
elektromagnetické vlny
„samsára" — 3
sfér existence
délka vlny přirovnaná k přibližné
velikosti různých objektů
kosmické záření
*
gama-radiace
rentgenové paprsky
ultrafialové záření
viditelné světlo
infračervené světlo
mikrovlny
radarové vlny
FM-rádiové vlny
televizní vlny
AM — rádiové střední vlny
dřívější rádiové dlouhé vlny
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
10-16
< subatomární částice
10-14
10-12
jádro atomu
10-10
materiální sféry (bytosti bez těla)
4
• imateriální sféry
suddhavása „Čisté příbytky"
5
• jemnohmotné sféry
1
•
bytosti bez mysli
oblasti bohů
10 •
10-7
atom
vyšší nebeské sféry
4
• šťastné smyslové sféry
10-4
gen
nižší nebeské sféry
2
•
buňka
lidská sféra
1 •
10-3 m m
částečka prachu
sféra zvířat
1
• nešťastné smyslové sféry
0,1 mm
zrnko písku
říše hladových duchů
1
•
démoni
1
•
říše pekel
1
•
5 x 10-4 mm
5 mm
zrnko rýže
3m
pokoj
5 m
chata
50 m
stavení
500 m
stadion
a j s o u vybaveny p o u z e n e j č i s t š í m d r u h e m mysli. B e z h m o t ­
n é s k u t e č n o s t i zde n e e x i s t u j í n e j e n ž á d n é m a t e r i á l n í o b j e k ­
ty a t v a r y ale ani s m y s l o v é orgány a s n i m i s p o j e n é s m y s l o v é
f u n k c e , j a k o zrak, s l u c h , č i c h , c h u ť a h m a t . K o m u n i k a c e
v n a š e m slova s m y s l u na t é t o úrovni n e n í m o ž n á .
Když mluvíme o různých rovinách samsárické e x i s t e n c e ,
m í n í m e t í m vždy o b o j í : j i s t ý druh mysli p r o v á z e n ý odpoví­
d a j í c í m t y p e m materiality. ( J e d i n ý m i v ý j i m k a m i j s o u zmí­
n ě n é čtyři i m a t e r i á l n í sféry a j e d n a t ě ž k o p ř e d s t a v i t e l n á o b ­
last j e m n o h m o t n ý c h b y t o s t í b e z m y s l i . )
V e d l e mysli a m a t e r i a l i t y j e další v e l k é m y s t é r i u m e x i s ­
t e n c e čas. Základní formě m e n t á l n í c h a materiálních forma­
c í přisuzuje a b h i d h a m m a vysoký s t u p e ň reality. P o j m u č a s u
však nejvyšší realita přisouzena n e n í .
Čas je v samsáře velmi relativní fenomén, který plyne
v různých existenčních sférách nestejnou rychlostí. Také
d é l k a života je v s a m s á ř e e x t r é m n ě různá a n e p ř e d s t a v i t e l n ě
vzrůstá s každou vyšší ú r o v n í e x i s t e n c e . M o ž n á že e x i s t u j e
vztah m e z i r y c h l o s t í času a „ h u s t o t o u " mysli a h m o t y . Z d á
se, ž e č í m j e m n ě j š í j e rovina e x i s t e n c e , t í m p o m a l e j i s e čas
odvíjí. N ě k t e r é pasáže v t e x t e c h naznačují, že p l y n u t í č a s u
v t ě c h t o oblastech je e x t r é m n ě odlišné od času pozem­
s k é h o : sto l e t na Z e m i odpovídá j e d n o m u dni v n e b i Távatimsa. N a d r u h é s t r a n ě ale m ů ž e m e v e l m i t ě ž k o o d h a d n o u t ,
j a k vyšší b y t o s t i p l y n u t í svého času vnímají a prožívají.
V ž d y ť i pro nás lidi — b e z o h l e d u na k ř e m í k o v é h o d i n k y —
čas ubíhá při r ů z n ý c h p ř í l e ž i t o s t e c h v e l m i n e s t e j n o m ě r n ě .
V n e h m o t n ý c h e x i s t e n č n í c h sférách je doba života pova­
žována za n e j d e l š í . N ě k t e r é d u c h o v n í t r a d i c e udávají „věč­
nost" jako charakteristiku existence božských bytostí. Zů­
stává n e u j a s n ě n é , c o k d o o z n a č e n í m b ů h n e b o B ů h v l a s t n ě
r o z u m í . J e - l i však b o h e m m í n ě n a b y t o s t , pak z h l e d i s k a
B u d d h o v y nauky b y tzv. v ě č n o s t m ě l a b ý t c h á p á n a spíše
jako
asankheyya — ž i v o t n í o b d o b í
.Velkých b o h ů " .
Je
to
II 9 3
n e p ř e d s t a v i t e l n ě dlouhá časová perioda, č a s o v é nevyslovi­
t e l n o , k t e r é j e považováno z a n e z m ě ř i t e l n é . Č t y ř i t a k o v é
asankheyya
se
rovnají
časové
propasti
zvané
mahá-kappa.
P r o b u ď m e t r o c h u svou představivost: V e s t a r ý c h k o m e n t á ­
ř í c h j e d é l k a e x i s t e n c e v n e h m o t n ý c h s f é r á c h udávána
v r o z p ě t í 2 0 0 0 0 a ž 8 4 0 0 0 mahá-kappa. V e snaze přiblížit
t y t o údaje p o j m ů m s o u č a s n é doby d o v o l í m si to zde s jis­
t ý m ú s m ě v e m i n t e r p r e t o v a t j a k o o b d o b í 8 4 0 0 0 „velkých
třesků". Přerození v j e m n o h m o t n ý c h a n e h m o t n ý c h sférách
může být
v
meditaci
dosaženo pouze realizací pokročilých stupňů
samatha.
O nibbáně je řečeno, že je bez minulosti a b e z budouc­
n o s t i . N i b b á n a je považována za b e z č a s o v o u .
K d y ž zde p r o b í r á m e c e l é s p e k t r u m e x i s t e n č n í c h ú r o v n í
s m ě r e m „zespoda n a h o r u " , tzn. od n e j n i ž š í c h o b l a s t í až po
n e h m o t n é sféry, p o s t u p u j e m e s m ě r e m zvyšující s e čistoty,
j e m n o s t i a subtilnosti m y s l i i materiality. Je m o ž n á zajímavé
si u v ě d o m i t , že p o d o b n ý m s m ě r e m se v p r i n c i p u vyvíjí t a k é
m e d i t a c e s o u s t ř e d ě n í (samatha). T e n t o t y p m e d i t a c e v e d e
k m n o ž s t v í barvitých realizací, j a k o např. k t r a n s c e n d e n c i
smyslovosti, k t r a n s c e n d e n c i ega do v e l k é J e d n o t y všeho se
vším, k r e a l i z a c i n e k o n e č n o s t i a n e o h r a n i č e n o s t i v ě d o m í
a p o d . R ů z n é s t u p n ě m e d i t a č n í c h vnorů (džhány) j s o u t a k é
o z n a č o v á n y j a k o j e m n o h m o t n é a nejvyšší č t y ř i s t u p n ě j a k o
nehmotné.
S n a d se h o d í na t o m t o m í s t ě ujasnit, že v m e d i t a c i vipassaná n e n í č i s t o t a a z j e m n ě l o s t mysli i n d i k á t o r e m p o k r o k u
vhledu. Základní mentální čistota je primární podmínkou
k a ž d é h o s m y s l u p l n é h o d u c h o v n í h o vývoje,
ale p o k r o č i l é
f o r m y s a m a t h o v ý c h vnorů j s o u v m e d i t a c i vipassaná b r á n y
jako prospěšné, nicméně
„nepovinné" rozšíření výcviku.
V h l e d vipassaná m á p r o n i k n o u t n e j e n v r s t v a m i p o j m o v é
i n a d p o j m o v é relativní reality, ale ve své k u l m i n a c i p o t ř e b u ­
j e p r o n i k n o u t t ř e m i o p o n a m i n e v ě d o m o s t i : iluzí stálosti,
9 4 II
iluzí s k u t e č n é h o s a m s á r i c k é h o š t ě s t í a iluzí v l a s t n í h o n e ­
měnného centra
či
esence,
označované
často jako
„já",
duše, „vyšší J á " a p o d . P o d m í n k o u pro t u t o realizaci n e n í
b e z e d n ý klid, t r a n s p a r e n c e a s t á l o s t m y s l i , n ý b r ž ú p l n é
„ o d u l p ě n í " , n e z t o t o ž ň o v á n í a nezávislost na j a k é m k o l i dru­
h u prožívání.
Materialita
Předcházející
volným
kapitoly
tohoto
stylem,
nicméně
ním.
Podložit
následující
cemi
z pálijského
kánonu
né.
V
Buddha
textu
úvahu
by
o
bylo
ke
velmi
navyklí
s
psány
velmi
Buddhovým
uče­
„nehmotnosti"
obtížnější,
„kusu
hmoty
ale
i
pěny"
a
k
cita­
to je
mož­
místo,
kde
„bublinám
na
nalezneme
22,95
hmotu
jsou
souladu
Ganze".
Všichni
jsme
předmětnou,
dujících
„
stabilní
stránkách
druhou
stranu
a
a
vnímat
substanciální
ohýbám
pravdu
snažím
se
hmotu
jako
pevnou,
Na
násle­
záležitost.
vědomě
poukázat
a
na
záměrně
její
na
neuvěřitelnou
nepředmětnost".
Abhidhamma
ném
a
pojednání
úzkém
Samjutta-nikája
přirovnává
řece
v
théravády
smyslu
ani
ponechává
Když
kterém
se
zážitku
že
být
meditující
podrobí
klášteře,
pouhým
mentálních
to
velmi
a
systematickému
možná
a
nevystihuje
koneč­
ne substanciální,
že
jeho
procesem
jevů.
nehmotnou
charakter
se
výcviku
a
vznikání
Označit
se
stejnou
podstatu
v
ně­
meditace přiblíží
celé jeho prožívání se
dynamickým
nebo
ani
v
otevřený.
materiálních
hmotnou
materialitu
substanciální,
bod
nejzazší skutečnosti
úrovně jako
protože
jako
jemný
barmském
k
kání
tento
nedeklaruje
mu
uká­
a
zani­
materialitu
měrou
takové
této
nehodí,
zkušenosti.
II
95
Nicméně
nehmotné
chápání
pravdě
blíže
povahu
hmoty.
Vědoucí
hrnném
závěru,
že
hmota,
a
kvalit.
neviditelných
Buddha
věcmi
a
sil
by
příliš
uspokojivě
vhled
také
si
býval
hloubali.
učitelé
druhu,
je
oblast
mimo
zřetel
Správný
vývoj
meditace
to
v
vhledu
se
zařadil
tuto
žáci
nemá
nad
těmito
šanci
Dostaví-li
Zůstane-li
mnoho
může
sou­
velkou
skutečnosti.
meditujícího,
na
viditelným projevem
aby jeho
pořádku.
názoru
nepopsatelnou
shodnou
je
mysl
úroveň
mého
na
se
známe,
nepřál,
tuto
podle
meditace
jak ji
jistě
je
poukazuje
Racionální
obsáhnout
tohoto
materiality
výmluvněji
to
odvíjet
celá
se
tato
neznamená.
i
jiným
způ­
sobem.
Důvod,
bych
si
Nehmotné
lit
a
proč jsem
chtěl
chápání
existenční
souvislejším
Přeji
vám
zde
pohrát
se
materiality
roviny
úvahu,
zajímavým
mi
netkví v
tom,
intelektuálním
dovoluje
mnohavrstevné
popsat
samsáry
že
námětem.
a
vysvět­
logičtějším
způsobem.
hezký
výlet.
Ú v a h y o samsáře vedou mysl do neobvyklých poloh. M n o h ­
dy si p ř i t o m položíme otázku, jak dalece j s o u o s t a t n í roviny
e x i s t e n c e pevné, tvrdé a substanciální? Existují-li vůbec, n e ­
j s o u bytosti j i n ý c h světů t a k t r o c h u p r ů h l e d n é a p r o s t u p n é ?
A v p ř í p a d ě , že m a j í t a k é n ě j a k é nohy, n e m ů ž e n a p ř í k l a d
o m y l e m j e d n a projít skrze druhou? M y s l í m , že odpověď by
m o h l a znít n á s l e d o v n ě : H u s t o t a n a š e h o m a t e r i á l n í h o světa
n e m á základ v nějaké s k u t e č n é plnosti, h u t n o s t i a p ř e d m ě t nosti hmoty, nýbrž v n a š e m d o j m u o j e j í plnosti a masivnosti.
Z r o z e n í m do n ě k t e r é e x i s t e n č n í formy jsou b y t o s t i a u t o m a ­
t i c k y naladěny na u r č i t o u frekvenci mysli a materiality. M í r o u
i n t e n z i t y iluze „ h m o t n o s t i " vnímají pak o b j e k t y j e j i c h světa
jako zcela hutné, celistvé a substanciální.
9 6 II
N á š svět s e n á m j e v í t a k r e a l i s t i c k ý :
M ů ž e m e postavit
d ů m z c i h e l , a on se n e r o z p a d n e , m ů ž e m e p ř e j í t ř e k u po
m o s t ě , a n e s p a d n e m e do vody. S t e j n ě i o b y v a t e l é j i n ý c h
e x i s t e n č n í c h rovin v n í m a j í své světy j a k o plně r e á l n é , p e v n é
a m a t e r i á l n í . K d y ž T h o r w a l d D e t h l e f s e n ve svých e s o t e r i c ­
k ý c h p ř e d n á š k á c h p o j ed ná v a l o r e l a t i v n o s t i n a š e h o h m o t n é ­
h o světa, použil n á s l e d u j í c í analogii: V e snu t a k é m á m e silný
p o c i t m a t e r i á l n í s k u t e č n o s t i . K d y ž s e nás snaží d o s t i h n o u t
n e p ř á t e l é a příšery, v y b ě h n e m e h o r e m p á d e m p o s n o v é m
s c h o d i š t i , a ty s c h o d y se p o d n á m i n e p r o l o m í . J s m e - l i u z a m ­
č e n i v m í s t n o s t i b e z m o ž n o s t i úniku, n e m ů ž e m e s e d o s t a t
ven! Pak se náhle p r o b u d í m e a p o k u s í m e se t o m u u s m á t :
„Uf, byl t o j e n s e n ! " N o d o b ř e , sen. A l e j a k s i p o t o m vysvět­
líme to propocené pyžamo?!
N a rozdíl o d m n o h a
esoterických učení théravádový
b u d d h i s m u s nezastává p o s t o j , že by n a š e t ě l o a h m o t n ý svět
k o l e m nás byl p o u h ý m d r u h e m k o l e k t i v n í h a l u c i n a c e . P ů ­
v o d n í u č e n í , j a k h o formuloval B u d d h a , vykazuje vždy zře­
t e l n ý sklon k p r a k t i c k é s t r á n c e v ě c i a s y s t e m a t i c k y se vyhý­
bá t e o r e t i c k ý m s p e k u l a c í m , v n i c h ž m ů ž e m e snadno strávit
c e l ý svůj život.
V t h é r a v á d ě je o k o l n í svět považován za v í c e m é n ě reálný,
B u d d h o v o u č e n í však rozeznává různé s t u p n ě reality. P ř í k l a d
s n o v é h o světa j s e m uvedl p o u z e p r o t o , abych poukázal n a
r e l a t i v n o s t „ h m o t n o s t i " tzv. m a t e r i á l n í h o světa.
R o z s á h l é a n á k l a d n é v ý z k u m y j a d e r n é fyziky v e d l y ke
zjištění, ž e a t o m y h m o t y j s o u p ř e d e v š í m n e s m í r n ě p r á z d n é .
P ř e d s t a v í m e - l i si n a p ř í k l a d j e d e n a t o m železa z v ě t š e n ý do
velikosti stadionu, jádro t o h o t o a t o m u by bylo m n o h e m
m e n š í n e ž fotbalový m í č — m ě l o b y v e l i k o s t asi t a k lískové­
h o oříšku. V í r e l e k t r o n ů o k o l o j á d r a j e považován z a t é m ě ř
i m a t e r i á l n í . F y z i k ů m dělá p o t í ž e nalézt n ě c o p r o k a z a t e l n ě
h m o t n é h o dokonce i v samotném a t o m o v é m jádru. Je pro
nás o p r a v d u v e l m i o b t í ž n é s r o v n a t s i t u t o vizi n u k l e á r n í
II 9 7
p r á z d n o t y j e d n o h o a t o m o v é h o oříšku n a k a ž d ý c h tři sta
m e t r ů s naší z k u š e n o s t í — ř e k n ě m e kladiva, s y m b o l u tvr­
dosti, h u t n o s t i a p e v n o s t i .
T a k é v p o k r o č i l é m e d i t a c i se vjem h m o t y zjasní a z p ř e s n í
d o v n í m á n í č t y ř e l e m e n t ů ( m a h á bhúta), n e b o přesněji d o
vnímání čtyř typů
různých
materiálních
charakteristik.
P ř e d s t a v a h m o t n ý c h p ř e d m ě t ů se z a č n e rozplývat a m e d i t u ­
j í c í s e d o s t a n e k p o z n á n í t o h o , c o j e n a h m o t ě j e d i n ě plně
r e á l n é : d o s t a n e se k zážitku e l e m e n t á r n í c h c h a r a k t e r i s t i k ,
j a k o j e tvrdost, struktura, m ě k k o s t , tlak, rozsah, pohyb, sta­
bilita, t e p l o t a , barva a t d .
T y t o m a t e r i á l n í vlastnosti j s o u k o n e č n o u , nejzazší s k u t e č ­
n o s t í h m o t y , j e n ž e — j a k už m o ž n á c í t í t e — s a m y o s o b ě
t y t o vlastnosti žádnou h m o t n o s t n e m a j í . K d y ž z a ž i j e m e tvr­
d o s t , t í h u , barvu, tvar, n a t o m p ř e c e n e n í n i c h m o t n é h o
n e b o p ř e d m ě t n é h o . V nejvyšším smyslu ani na s a m é m počitku
„hutnosti" n e n a l e z n e m e nic h u t n é h o a na p o n ě t í
„ h m o t n o s t i " nic opravdu h m o t n é h o . T o naše v n í m á n í , naše
k o n c e p t u á l n í mysl vytváří z t ě c h t o h o l ý c h s m y s l o v ý c h vje­
mů
představu
substanciálního
hmotného
těla,
hmotných
předmětů, hmotného vesmíru.15
N a úrovni nejzazší, pravé reality j e h m o t a z c e l a j i n ý f e n o ­
m é n n e ž n a úrovni „světa k o l e m nás", j a k j e j o b y č e j n ě proží­
v á m e v d e n n í m životě. Z p ů s o b , j a k ý m v n í m á m e a n a z í r á m e
m a t e r i a l i t u , se m ě n í a posouvá s p r o h l u b u j í c í m se v h l e d e m
vipassaná. C o s e p ř e d e v š í m m ě n í , j e p o m ě r č i s t é h o v n í m á n í
a přídavných m e n t á l n í c h k o n s t r u k c í . V n a š e m b ě ž n é m živo­
t ě j e v n í m á n í č i s t ý c h s m y s l o v ý c h vjemů p r a k t i c k y u d u š e n o
b u j e n í m i n t e r p r e t u j í c í c h p o j m ů a představ. J e d n o u z funkcí
m e d i t a c e vipassaná j e o č i s t i t vlastní z á ž i t e k o d v r s t e v k o n -
[15] Základní fyzikální principy platí i pro tento ne-tak-docela-hmotný obraz
světa. Jógini, kteří se mohli vznášet ve vzduchu, kráčet po povrchu vody
a ponořit se do země, byli řídkým jevem i za dob Buddhy.
9 8 II
ceptuálních přemaleb, abychom mohli vidět věci stále více
tak, j a k s k u t e č n ě j s o u .
P o j m y j s o u m e n t á l n í k o n s t r u k c e , k t e r é s i vytváří n a š e
m y s l . D o t é t o k a t e g o r i e spadají v š e c h n y m e n t á l n í r e p r e z e n ­
t a c e věcí, p ř e d m ě t ů , p r o c e s ů , akcí, kvalit a p o d . D a l o b y s e
říci, ž e p o j m y j s o u j a k o o b r á z k y n e b o fotografie pravé sku­
t e č n o s t i . P o j m y m a j í dvě vrstvy n e b o dva s t u p n ě . P r v n í j e
s t u p e ň jazyka, slov, o z n a č e n í , j m e n a k o n c e p t u á l n í h o m y š l e ­
ní. D r u h ý s t u p e ň t v o ř í n e v e r b á l n í v ý z n a m y a představy.
V e r b á l n í a n e v e r b á l n í d r u h y p o j m ů v ě t š i n o u vyvstávají
v naší mysli s p o l e č n ě a navzájem se p o d p o r u j í . N ě k d y se
však t y t o dvě ú r o v n ě p o j m ů m o h o u v y s k y t n o u t t a k é o d d ě l e ­
n ě . K d y ž m y š l e n í v naší mysli u s t a n e , j e š t ě t o n e z n a m e n á , ž e
b y mysl byla p l n ě m i m o oblast p o j m ů . V ě t š i n o u s e t a k o v ý
zážitek j e š t ě stále nachází v oblasti druhé úrovně pojmů,
k d y věci v n í m á m e v k a t e g o r i í c h f u n k c e , v h o d n o s t i , použi­
t e l n o s t i , o b e z n á m e n o s t i , p ř i m ě ř e n o s t i , p o t ř e b y atd., a v ka­
t e g o r i í c h j e j i c h v n ě j š í c h z n a k ů , j a k o n a p ř . tvar, v e l i k o s t ,
u m í s t ě n í , váha, vztah k o s t a t n í m v ě c e m a t d .
J e s t l i ž e se v m e d i t a c i o s v o b o d í m e od n a š e h o c h r o n i c k é h o
s k l o n u vše v n í m a n é o k a m ž i t ě h a l i t d o p o j m ů a m y š l e n e k
a navíc z j e m n í m e v š e c h n y m e n t á l n í procesy, naše v n í m á n í
h m o t y (stejně jako i ostatních objektů vědomí) se zpřesní
a o t e v ř e do v n í m á n í r y c h l é h o sledu z á k l a d n í c h „ m e n t á l n í c h
p o n ě t í " ( d h a m m ) , t j . d o v n í m á n í z á k l a d n í c h prvků ( k o m p o ­
n e n t ů ) nejzazší reality.
T o t o „otvírání-zpřesňování" m ů ž e m í t různé intenzity.
Proud zkušenosti m ů ž e pokračovat jako předtím, ale naše
m y s l p ř e s t a n e vytvářet o b v y k l é m e n t á l n í k o n s t r u k c e o k o l o
smyslových a mentálních vjemů,
přestane se prožívání
„ z m o c ň o v a t " a „ u c h o p o v a t " j e . M e d i t u j í c í pak m ů ž e p o z n a t ,
ž e ona „ p o n ě t í " j s o u v l a s t n ě j a k é s i „ m e n t á l n í cihly", z e k t e ­
r ý c h j e c e l ý náš svět, c e l á naše r e l a t i v n í s k u t e č n o s t sestave­
n a . Na t o m t o s t u p n i v h l e d u j s o u i p e v n o s t a h m o t n o s t roz-
II 9 9
p o z n á n y j a k o p o u h é počitky, „ p o n ě t í " , k t e r é zapříčiňují, ž e
v ě c i n á m připadají m a s i v n í a substanciální.
To, že se nám p ř e d m ě t y jeví jako pevné a kompaktní, je
j e d n a z f u n k c í tzv. „ e l e m e n t u z e m ě " . K d y ž „ m o n t á ž n í " akti­
vity n a š e h o v n í m á n í d o č a s n ě ustanou, s t a n o u s e v š e c h n a t a
„ p o n ě t í " ( m e n t á l n í c i h l i č k y ) zjevnými. P o d o b a j í s e p o t o m
t a k t r o c h u různým b a r v á m malířovy palety, k t e r é j s o u vždy
připraveni sestavit další o b r a z . Na o b v y k l é úrovni prožívání
m l u v í m e o t ě l e , m a t e r i á l n í m světě, p ř e d m ě t e c h , p r o s t ř e d í ,
kosmu.
N a stupni nejzazší reality j e tzv. h m o t a v n í m á n a
jako materiální fenomén.
M y s l í m , ž e c í t í t e t e n p o d s t a t n ý rozdíl.
J e š t ě z ř e t e l n ě j i s i m ů ž e m e u v ě d o m i t rozdíl m e z i kon­
v e n č n í a k o n e č n o u r e a l i t o u na příkladu t e l e v i z n í h o progra­
m u , k t e r ý j s e m zmínil v první č á s t i .
N á š životní příběh se odvíjí na o b r a z o v c e n a š e h o v ě d o m í .
N a š e žití se v m n o h a s m ě r e c h p o d o b á situaci, k d y sleduje­
m e t e l e v i z n í program a j s m e j í m z c e l a p o h l c e n i . C í l e m m e ­
d i t a c e vipassaná j e vidět r e a l i t u takovou, j a k á s k u t e č n ě j e .
V r á m c i n a š e h o přirovnání to z n a m e n á začít s t á l e v í c e rozu­
m ě t práci scénáristy, p r o d u c e n t a , režiséra, h e r c ů , k a m e r a ­
mana, osvětlovačů a střihačů. S postupujícím p o r o z u m ě n í m
a vhledem připisujeme stále m é n ě důležitosti s a m o t n é m u
ději p ř í b ě h u . M i h o t a v é o b r á z k y na o b r a z o v c e z t r a t í p o s t u p ­
ně přitažlivost, a my z a č n e m e vnímat z a p n u t ý telev izor . N a ­
k o n e c si m o ž n á u v ě d o m í m e i obrazovku, po k t e r é létá v řád­
c í c h s v ě t e l n ý paprsek a vytváří obraz.
S k u t e č n á realita t e l e v i z n í h o filmu j e t a k m a l á !
Z a v r a ž d ě n í m i l e n c i n e j s o u s k u t e č n í ; c e l ý p ř í b ě h j e pou­
h o u fantazií autora. V š e c h n y filmové r o l e j s o u p ř e d s t í r á n y
p r o f e s i o n á l n í m i h e r c i . M n o h o druhů f i l m o v ý c h t r i k ů j e po­
užito k z e s í l e n í e f e k t u , aby divák zcela p o d l e h l iluzi. V d o b ě
s l e d o v á n í p r o g r a m u j s o u s k u t e č n é pouze m a g n e t i c k é i m p u l ­
sy na v i d e o p á s c e ve studiu, televizní vysílací vlny, z a p n u t ý
1 0 0 II
t e l e v i z n í p ř i j í m a č a s v ě t e l n ý b o d , k t e r ý k m i t á po o b r a z o v c e .
O b d o b n ě d r a s t i c k ý je p o s u n z r e l a t i v n í r e a l i t y k té nejzazší.
N a druhé s t r a n ě b y c h o m s i n e m ě l i m y s l e t , ž e náš relativ­
n í svět j e ú p l n ě n e s k u t e č n ý . C h y b y a o m y l y j s o u t a k é fakta.
S t e j n ě t a k i m y l n á , iluzorní p ř e d s t a v a má j i s t o u r e a l i t u —
a co je n e j d ů l e ž i t ě j š í — má t a k é své následky. V pasti s a m sáry nás drží n e v ě d o m o s t , p ř e l u d a iluze a nikoli v n í m á n í
pravé s k u t e č n o s t i .
V ě t š i n a n a š e h o s n a ž e n í v životě je n a s m ě r o v á n a — vyjád­
ř e n o s y m b o l i c k y — na pořizování l e p š í c h „ T V p ř i j í m a č ů " ,
na „ c h y t á n í " l e p š í c h i n t e r a k t i v n í c h p r o g r a m ů a her, na b u ­
dování citlivějších a n t é n k p ř í j m u j i n ý c h , „ n e b e s k ý c h " kaná­
l ů a t d . B u d d h a naproti t o m u z ř e t e l n ě učil „televizi" n e c h a t
b ý t a t a k é ji d o k á z a t vypnout.
Objektivní hmota
J e t u j e š t ě t é m a , k t e r ý m j s m e s e d o s u d p ř í m o nezabývali,
takzvaná „ o b j e k t i v n í h m o t a " . „ O b j e k t i v n í h m o t o u " z d e na­
zývám to „něco", co je zdrojem p o d n ě t ů a impulsů pro
smysly. Na p ř e d c h á z e j í c í c h s t r á n k á c h j s m e se zabývali zážit­
kem „ o b j e k t i v n í h m o t y " . Mysl i n t e r p r e t u j e v š e c h n y s m y s l o ­
vé p o č i t k y svým v l a s t n í m z p ů s o b e m v souladu s a k t u á l n í
ú r o v n í p o z n á n í a v h l e d u a t a k é v souladu s „ f r e k v e n c í " , na
k t e r o u j e naladěna — o t o m n e n í p o c h y b . M ě l i b y c h o m roz­
lišovat m e z i i m p u l s y a počitky, ze k t e r ý c h m y s l utváří o b r a z
m a t e r i á l n í h o světa na j e d n é s t r a n ě , a „ o b j e k t i v n í h m o t o u " ,
jaká skutečně je, na straně druhé.
V souvislosti s „ o b j e k t i v n í h m o t o u " se vynořuje řada otá­
zek.
M á h m o t a svoji v l a s t n í n e z á v i s l o u e x i s t e n c i ? M ů ž e
e x i s t o v a t b e z mysli, k t e r á s i j i u v ě d o m u j e ? E x i s t u j e v ů b e c ?
II 1 0 1
Existuje „někde t a m venku", nebo jde o produkt mysli? Je
s t e j n á p r o nás pro všechny, n e b o každý žije ve s v é m privát­
ním světě?
Materialita je v théravádové abhidhammě j e d n o u ze čtyř
nejzazších ( p o d m í n ě n ý c h ) realit. A b h i d h a m m a ale nedává
ž á d n o u o d p o v ě ď na otázku, j a k d a l e c e pravdivě a j a k přetvo­
ř e n é č i z k o m o l e n ě naše s m y s l o v é v n í m á n í r e p r e z e n t u j e ony
„ o b j e k t i v n í o b j e k t y " (jestli v ů b e c r e p r e z e n t u j e n ě j a k é vnější
„ o b j e k t y " ) . Zůstává na s t u d e n t o v ě úrovni v h l e d u a vlastního
p o z n á n í odvodit ( a n e b o n e o d v o d i t ) další souvislosti a kons e k v e n c e . Je pravdou, že t e o r e t i c k é úvahy o c h a r a k t e r u „ob­
j e k t i v n í h m o t y " n e m a j í p ř í m o u souvislost s o s v o b o z e n í m
mysli.
Pamatuji
se,
ze když jsem
pevně oči a zeptal se matky:
byl velmi
„Mami,
malý,
zavřel jsem jednou
vidíš mě?"
„ O b j e k t i v n í h m o t a " j e z c e l a m i m o dosah n a š e h o c h á p á n í .
J e p r o nás n e m o ž n é představit s i m a t e r i a l i t u , aniž b y c h o m
k ní nepřipojili alespoň z á k l a d n í vrstvu p o j m o v é i n t e r p r e t a ­
ce a d o p r o v o d u . J e d i n é , co o ní m ů ž e m e říci s j i s t o t o u , je t o ,
ž e n e n í t í m , č í m s e nám j e v í b ý t . N e v t o m smyslu, ž e b y
dláto b y l o z p o h l e d u vyšší reality m ě k k é n e b o kladivo l e h k é ,
ale spíše ve smyslu ú p l n ě o d l i š n é h o druhu e x i s t e n c e , n e ž
jaký normálně předpokládáme.
(„Materiální objekty" by
byly například p o u h é svazky oscilujících m a g n e t i c k ý c h polí
n e b o různé typy n a r u š e n í p ů v o d n í c e l o s t i a t d . )
O b e c n ě ř e č e n o , n e n í m o ž n é v n í m a t h m o t u p ř í m o b e z zá­
k l a d n í i n t e r p r e t a c e naším v n í m á n í m . A b h i d h a m m a vysvět­
luje, že základní c h a r a k t e r i s t i k o u j a k é k o l i v m a t e r i a l i t y j e , že
(na rozdíl od m e n t á l n í c h p r o c e s ů ) n e m á s c h o p n o s t „si uvě-
1 0 2 II
d o m o v a t " . H m o t u s i u v ě d o m í m e j e n tehdy, k d y ž s e s t a n e
p ř e d m ě t e m v ě d o m í . Z t o h o důvodu b u d e v n í m á n í h m o t y
vždy ú z c e odvislé od ú r o v n ě v ě d o m í , k t e r é si ji u v ě d o m u j e .
Takzvaný „ o k o l n í s v ě t " m ů ž e m e v e s k u t e č n o s t i zažít pou­
ze prostřednictvím odlesků „objektivní h m o t y " na citlivých
č á s t e c h s m y s l o v ý c h orgánů, k d e t y t o p o d n ě t y vyvolávají fy­
zické nebo c h e m i c k é z m ě n y — například na sítnici našeho
oka. Tyto počitky jsou pak formou mikrosignálů převáděny
n e r v o v o u soustavou d o m o z k u , k d e s e stávají o b j e k t y n a š e h o
v ě d o m í . N a š e v n í m á n í pak vytvoří z t ě c h t o i m p u l s ů d o j e m
p ř e d m ě t u . J a k vidíte, j e t o dlouhá c e s t a např. m e z i „láhví"
v m é mysli a k o n k r é t n í f o r m a c í „ o b j e k t i v n í h m o t y " , k e k t e ­
r é s e m á představa v z t a h u j e .
P o d l e a b h i d h a m m y j e h m o t a (správněji b y c h j i m ě l nazý­
vat
rúpa,
t o j e originální pálijské slovo) v y t v á ř e n a f u n k c í
č t y ř z á k l a d n í c h e l e m e n t ů ( d h á t u ) : z e m ě , vody, o h n ě a vzdu­
c h u . T o t o j e s a m o z ř e j m ě velmi z j e d n o d u š e n é p o j e t í . P r o n i k n e m e - l i hlouběji d o u č e n í a b h i d h a m m y , e l e m e n t y d o s t a n o u
m n o h e m p ř e s n ě j š í o z n a č e n í . Z d e j s o u definovány spíš j a k o
r ů z n é základní c h a r a k t e r i s t i k y n e b o „ m a t e r i á l n í v l a s t n o s t i " :
1) tvrdost, m ě k k o s t ( „ z e m ě " ) , 2) tekutost, soudržnost
(„voda"), 3) teplota, zrání ( „ o h e ň " ) , 4) pohyb, rozsah
( „ v z d u c h " ) . K t ě m t o č t y ř e m se přidružují n e j m é n ě čtyři
další d o p r o v o d n é vlastnosti j a k o barva, vůně, chuť, výživná
e s e n c e a další.
Z d e s i o p ě t m ů ž e m e p ř i p o m e n o u t analogii m í c h á n í barev:
s t e j n ě j a k o v y t v o ř í m e v š e c h n y b a r e v n é odstíny světa m í ­
c h á n í m t ř í z á k l a d n í c h barev, p o d o b n ě j e m o ž n é v y t v o ř i t
v š e c h n y druhy h m o t y - m a t e r i a l i t y k o m b i n a c í č t y ř „velkých
e l e m e n t ů " ( m a h á bhúta). N a d o j m u „ h m o t n o s t i " m a t e r i á l ­
n í c h o b j e k t ů s e ale hlavně p o d í l í e l e m e n t „ z e m ě " — p a t h a ví
dhátu.
P o z d ě j š í b u d d h i s t i c k á l i t e r a t u r a vysvětluje rúpu j a k o jev,
k t e r ý je vytvářen n e p ř e d s t a v i t e l n ě r y c h l ý m vznikáním a za-
II 1 0 3
nikáním s u b m i k r o s k o p i c k ý c h částic — t r o c h u na způsob
d n e š n í c h a t o m ů . T y t o tzv. kalápy j s o u t v o ř e n y různou k o m ­
b i n a c í z m í n ě n ý c h č t y ř z á k l a d n í c h e l e m e n t ů a n ě k o l i k a další­
mi doprovodnými vlastnostmi.16
Snad nejpodivnější poselství o mysteriózním charakteru
m a t e r i a l i t y n á m posílá a b h i d h a m m a v definici p ů v o d u n e b o
p ř í č i n y h m o t y . J a k o j e d i n o u p ř í č i n u a n o r g a n i c k é m a t e r i e ab­
h i d h a m m a z m i ň u j e „utu" — k l i m a . T o t o v y j á d ř e n í je t ě ž k é
p o c h o p i t . I když v e z m e m e v úvahu, že „ k l i m a " je v abhid h a m m ě p o u z e s y m b o l i c k ý název pro m n o h e m k o m p l e x ­
n ě j š í a d e t a i l n ě j š í f e n o m é n y , b e z velmi p o k r o č i l ý c h a ab­
straktních forem vysvětlení nebudeme
schopni pochopit
smysl t o h o t o výroku.
S a m o z ř e j m ě p o k u d b y c h o m byli o c h o t n i si vypůjčit vy­
s v ě t l e n í z m o d e r n í fyziky, m o h l i b y c h o m říci: K l i m a t a k é
z n a m e n á t e p l o t u . T e p l o t a představuje f o r m u e n e r g i e . H m o ­
t a p o d l e t e o r i e relativity n e n í nic j i n é h o n e ž u l o ž e n á n e b o
„ u z a m č e n á " energie: m = E / c 2 . Z d e se s t a r é u č e n í podivu­
h o d n ě přibližuje k postoji m o d e r n í fyziky, avšak m y s l í m si,
ž e v o s v í c e n ý c h m y s l í c h „zřelců" d á v n ý c h d o b b y l o j i n é ,
p r a v d ě p o d o b n ě vyšší poselství.
J a k o m a l é c v i č e n í b y c h d o p o r u č i l c h á p a t h m o t u j a k o „vy­
krystalizovanou" energii. M o ž n á ž e t o n e n í z c e l a správné po­
j e t í , ale p ř i p o m e n e n á m , ž e způsob, j a k ý m v n í m á m e náš
svět, n e n í j e d i n ý m o ž n ý a zajisté ne t e n „nejzazší".
[16] Osobně mam dojem, že staré komentáře nerozlišují dostatečně jasně mezi
„objektivní hmotou" jako takovou a naším vjemem hmoty. V mém chápání se
nauka o „čtyřech elementech" nevztahuje ani tolik na to, že by se „objektivní
hmota" doslova skládala z těchto elementů, nýbrž na naše vnímání hmoty. Náš
vjem „hmotných" objektů je vytvářen v mysli vzájemnou funkcí zmíněných čtyř
„materiálních" charakteristik.
1 0 4 II
Hmotnost duchů
Ú v a h y o h m o t n o s t i j i n ý c h rovin e x i s t e n c e nás p ř i v e d o u
k h l u b š í m u p o r o z u m ě n í v l a s t n í reality. J e s t l i ž e lidský svět,
t a k j a k jej z n á m e , j e v p o s l e d k u vystaven z „ m a t e r i á l n í c h
p o n ě t í " a k o n c e p t ů , j s o u n a t o m j i n é roviny e x i s t e n c e ob­
d o b n ě . N á š svět a život j s o u n a p r o s t o relativní. E x i s t e n c e
v j i n ý c h rovinách samsáry j e t a k é zcela r e l a t i v n í . A l e zachá­
z e j m e s t í m t o zjištěním velmi opatrně: V n a š e m životě,
v n a š e m s v ě t ě — r e l a t i v n í m j a k j e n m ů ž e b ý t — j s o u pro nás
věci a události s k u t e č n é a m a j í své plné následky. U t r p e n í
samsáry je pro ty, k d o j s o u v ní c h y c e n i , z c e l a r e á l n é .
Barvy, k t e r ý m i B u d d h a zobrazil samsáru, j s o u velmi po­
n u r é , n ě k d y d o k o n c e hrozivé. V š e c h n y vyšší, b l a ž e n é úrov­
n ě s a m s á r y j s o u osídleny v e l m i ř í d c e . V ě t š i n a b y t o s t í s e t í s n í
v n í z k ý c h a n e j n i ž š í c h s f é r á c h e x i s t e n c e . Ž i v o t na lidské
úrovni j e p r e z e n t o v á n j a k o o b d o b í s a m s á r i c k é „ d o v o l e n é " .
P r o v ě t š i n u lidí p o k r a č u j e e x i s t e n c e p o s m r t i v n ě k t e r é
z nižších sfér. D o s a ž e n í n e b e s k é h o z n o v u z r o z e n í p a t ř í j e n
málu bezúhonných.
T r a d i č n í spirituální u č i t e l é m o h l i v p r ů b ě h u dějin s úspě­
c h e m používat ú d ě s n é h o l í č e n í p e k e l j a k o p ů s o b i v é h o pro­
s t ř e d k u j a k povzbudit k d u c h o v n í praxi. Z á p a d n í lidé sou­
časné doby se ke spirituální c e s t ě c í t í inspirováni spíše
pozitivními h o d n o t a m i , j a k o j e pravda, č i s t o t a , m o u d r o s t ,
pravost, vysoký m o r á l n í s t a n d a r d , o s v í c e n í a t d . N i c m é n ě
j e d n í m b o d e m t é t o k a p i t o l y zůstává — d r ž t e si hlavu o b ě m a
r u k a m a — , ž e peklo, j a k t o t a k vypadá, opravdu e x i s t u j e !
N e v í m , j a k d a l e c e b e r e t e nauku o k a r m ě , z n o v u z r o z e n í
a s a m s á ř e j a k o s k u t e č n o s t a do j a k é m í r y o ní p o c h y b u j e t e
n e b o s ní n e s o u h l a s í t e . I když v ů b e c n e v ě ř í t e t o m u , co prak­
t i c k y v š e c h n a velká n á b o ž e n s t v í a d u c h o v n í s m ě r y c e l é h o
světa nezávisle na s o b ě v té či o n é f o r m ě prohlašují, u d ě l e j t e
1 0 6 II
si chvilku času a z k u s t e si představit, j a k é by to b y l o , k d y b y
n á b o ž e n s t v í m ě l a pravdu. N e m u s í t e t o m u v š e m u v ě ř i t . J e n
s i t o z k u s t e p o d r o b n ě , spolu s e v š e m i k o n s e k v e n c e m i , k t e r é
b y t o pro vás m ě l o , p ř e d s t a v i t .
Kontakt s „vnějším s v ě t e m " navazujeme p o m o c í pěti
s m y s l ů a mysli — to je vše. V m e d i t a c i to m ů ž e m e zažít
j a k o m í s t n o s t s p ě t i m a l ý m i okny. M ů ž e t o chvíli trvat, n e ž
si u v ě d o m í m e , že t a t o m í s t n o s t n e m á d v e ř e , že se z ní n i k d y
n e l z e d o s t a t ven. M ů ž e t o chvíli trvat, n e ž s i u v ě d o m í m e
p l n o u chuť samsáry. J s m e c h y c e n i , j s m e b e z n a d ě j n ě p o l a p e ­
ni, j s m e u v ě z n ě n i ! B u d d h a u č i l d h a m m u , aby ukázal c e s t u
v e n z v ě z e n í . P o u z e ve stavu n i b b á n y p ř e s t á v á s a m s á r i c k é
vězení stejně jako vězeň existovat.
II 1 0 7
Pár slov navíc...
Porozumět karmě, znovuzrození a samsáře není nezbytný
p ř e d p o k l a d pro správné p r a k t i k o v á n í m e d i t a c e vipassaná, j e
to však v e l m i u ž i t e č n é v y b a v e n í j a k p r o náš život, t a k i p r o
náš p o k r o k n a spirituální c e s t ě . T o t o t r o j í u č e n í t v o ř í r á m e c
c e l é B u d d h o v y nauky.
Nedávno
různí u č i t e l é
představili
inovující interpre­
t a c i d h a m m y , k t e r á se z a m ě ř u j e na s o u č a s n ý život a n e ­
chává m i n u l é a b u d o u c í e x i s t e n c e v í c e m é n ě s t r a n o u . U č e n í
karmy, z n o v u z r o z e n í a samsáry má v t o m t o p o j e t í s a m o ­
z ř e j m ě novou, p o z m ě n ě n o u pozici. K a r m a j e zde vysvětle­
na ve f o r m ě „ o k a m ž i t é " a „ s t ř e d n í " perspektivy. N e m l u v í
se tu t í m p á d e m o p l n ý c h n á s l e d c í c h , nýbrž o t e n d e n c í c h
k u r č i t ý m n á s l e d k ů m . Z n o v u z r o z e n í j e p o j í m á n o j a k o vznik
a zánik k a ž d é h o m o m e n t u mysli; n ě k d y j a k o vznikání a za­
nikání s e b e s t ř e d n é h o pocitu „já". Sféry samsárické exis­
t e n c e j s o u i n t e r p r e t o v á n y j a k o r ů z n é stavy mysli — t a k ­
že
silná
nenávist,
vztek
a
agresivita je
vlastně zážitek
p e k e l n é h o o h n ě , náruživá c h t i v o s t a stále se v r a c e j í c í s m y s ­
lový h l a d j s o u j a k o k r á t k o d o b á m e n t á l n í p ř e r o z e n í d o ř í š e
duchů.
K d y ž se v naší mysli r o z p r o s t ř e t u p o s t a h l o u p o s t , klesli
j s m e na ú r o v e ň zvířat, s m ě s i c e d o b r ý c h a š p a t n ý c h t e n d e n c í
j e t y p i c k á pro l i d s k o u ú r o v e ň e x i s t e n c e . K d y ž j s m e závistiví,
s o u t ě ž i v í a m á m e p o t ř e b u ovládat d r u h é , naše m y s l se p o ­
d o b á mysli d é m o n ů . J e m n á , i n t e l i g e n t n í r a d o s t j e n á z n a k e m
II 1 0 9
života n e b e s k ý c h sfér, s u b t i l n í v ě d o m í v y s o k ý c h stavů m e d i t a č n í h o p o h r o u ž e n í v s o b ě n e s e kvality s r o v n a t e l n é s blaže­
ností různých božských příbytků. Tato m o d e r n í interpreta­
ce d h a m m y a nová a p l i k a c e nauky o k a r m ě , z n o v u z r o z e n í
a s a m s á ř e j i s t ě odpovídá d u c h u B u d d h o v a poselství, i k d y ž
B u d d h a s á m t o tak n e u č i l .
M n o h a lidem ze Západu tato „praktická", „pozemská"
p r e z e n t a c e d h a m m y z n a č n ě usnadnila p ř í s t u p k B u d d h o v u
u č e n í a k m e d i t a c i vipassaná. T o t o p o j e t í se d r ž í s t r a n o u
v š e c h n á b o ž e n s k ý c h e l e m e n t ů , a je tudíž v h o d n é pro lidi,
j e j i c h ž m y s l n e n í r o z š í ř e n a spirituální d i m e n z í víry. R o z h o d ­
n ě n e c h c i snižovat h o d n o t u a v ý z n a m t é t o p e r s p e k t i v y .
V j i s t é m smyslu j e snad d o k o n c e blíže p r a v d ě p ř í t o m n é h o
m o m e n t u v e smyslu „zde-a-nyní". A l e m ě l i b y c h o m s i uvě­
d o m i t i j e j í limity. T a t o p e r s p e k t i v a n e r e p r e z e n t u j e c e l o u
d i m e n z i B u d d h o v a u č e n í . Z a m ě ř u j e se na v y b r a n é a k vlast­
n í m u ú č e l u p ř i z p ů s o b e n é části nauky.
D r u h inspirace a naléhavosti k praktikování dhammy,
k t e r ý v y c h á z í z původní „ p l n é " f o r m u l a c e u č e n í , n e n í s t e j n ý
j a k o druh inspirace, k t e r ý n a č e r p á m e z n o v é h o , p r a g m a t i c ­
k é h o přístupu. Pro m ě o s o b n ě byla p ů v o d n í f o r m u l a c e u č e ­
ní v e l m i důležitá a v e l m i mi p o m o h l a . Byla a stále j e š t ě je
j e d n í m z ú s t ř e d n í c h p o d p ů r n ý c h faktorů m é p r a x e d h a m ­
my. E x i s t u j í ale i j i n é důvody, p r o č b y c h o m m ě l i r e s p e k t o ­
vat p ů v o d n í formulaci nauky: J e s t l i ž e p u s t í m e z e z ř e t e l e n e ­
konečné
znovuzrozování,
ztratíme
tím
také
povědomí
d l o u h o d o b ý c h k a r m i c k ý c h vztahů a s p o j i t o s t í . Z á k o n k a r m y
se bude jevit nejasně a nezřetelně. Z í s k á m e tak neúplný
a nesprávný obraz o rozsahu n a š e h o s a m s á r i c k é h o „ o n e m o c ­
n ě n í " a stanovíme t í m p á d e m nesprávnou diagnózu. To
pravděpodobně povede k volbě nevhodného n e b o nedosta­
t e č n é h o druhu léčby.
N e v e z m e m e - l i n a z ř e t e l e x t r é m n ě dlouhá o b d o b í času,
t ě ž k o r o z e z n á m e rozdíly m e z i typy o s v o b o z e n í , j a k j e p r e -
1 1 0 II
z e n t u j í různé s p i r i t u á l n í směry. N a p ř í k l a d v t r a n s c e n d e n t ­
n í c h v n o ř e n í c h se m y s l e x t r é m n ě uvolní, p o v z n e s e a z j e m n í ,
p o c i t o d d ě l e n é h o j á u s t o u p í . V ý s l e d n á j e d n o t a mysli, n ě k d y
vnímaná jako
„unio mystico" — m y s t i c k é
sjednocení nebo
j a k o j e d n o t a s B o h e m , m ů ž e pak v m e d i t u j í c í m vyvolat do­
j e m k o n e č n é h o a definitivního vítězství a osvobození nad
hrozbou samsárické neutěšenosti.
P o d l e B u d d h y j s o u i ty nejvyšší s a m s á r i c k é p o z i c e m y s l i
stále j e š t ě limitovány v m n o h a s m ě r e c h . J s o u stále j e š t ě
s u b t i l n ě p o d m í n ě n é a pomíjivé, j s o u složeny z m o m e n t ů vě­
d o m í , postrádají s k u t e č n ý v h l e d do p o v a h y mysli, t ě l a a svě­
t a . N e j z a z š í závoj n e v ě d o m o s t i n e n í z c e l a p r o n i k n u t .
V B u d d h o v é vizi n e s p o č e t n ý c h e o n ů , ve vizi n a p r o s t é n e z m ě r n o s t i času, je i tzv. „ v ě č n á " e x i s t e n c e b y t o s t í v b o ž ­
s k ý c h sférách ( s t e j n ě t a k i v p e k l e c h ) r o z p o z n á n a sice j a k o
n e s m í r n ě d l o u h é ž i v o t n í o b d o b í , k t e r é ale p ř e c e j e n o m m á
svůj k o n e c a v e d e k n o v é m u p ř e r o z e n í .
V ý s l e d e k z n o v u z r o z e n í j e p r a k t i c k y vždy nejistý. J e s t l i ž e
p r o s p ě š n á k a r m a j e s p o t ř e b o v á n a , n e b o s e n e p r o s p ě š n á kar­
m a z a č n e aktivovat, b y t o s t v p r o c e s u z n o v u z r o z e n í z á k o n i t ě
k l e s n e d o n ě k t e r é nižší, a n e b o d o k o n c e d o v e l m i nízké úrov­
n ě e x i s t e n c e . P o k u d p r o b í h á p r o c e s s m r t i a znovuzrození,
ani ta n e j z n a m e n i t ě j š í e x i s t e n c e v nejvyšší oblasti s a m s á r y
neznamená skutečný konec samsárických trampot.
K d y b y se p r o b l é m n e u s p o k o j i v o s t i a u t r p e n í týkal p o u z e
s o u č a s n é h o a snad t a k é t o h o prvního z p ř í š t í c h životů, b y l o
by po r u c e m n o h o ř e š e n í . P r a k t i c k y každý opravdový a hlu­
b o k ý d u c h o v n í s m ě r by nabízel n ě j a k ý druh ř e š e n í a a k t i v n í
p o m o c i . T ě ž k o b y c h o m p o t o m nalézali n ě j a k ý pádný důvod
k podstoupení obtížné a náročné cesty osvobození v duchu
B u d d h o v y nauky.
II 1 1 1
Mnoho vrcholů
na „Hoře analogie"
Z á p a d n í s t u d e n t i , k t e ř í se č a s t o vyznají v m n o h a duchov­
ních disciplínách,
zaujímají m n o h d y názor,
že všechny
opravdové spirituální směry na konci vedou ke s t e j n é m u
cíli. T a t o m y š l e n k a n e n í správná. J e nesprávná n e j e n z hledi­
ska t e o r i e , ale i z p o z i c e p r a x e a spirituální r e a l i z a c e . J e s t l i ­
že po j i s t é m výzkumu prohlásíte, že všechny květiny jsou
v p o d s t a t ě s t e j n é , dívky a v č e l y n e b u d o u s v á m i souhlasit.
J e pravda, ž e spirituální vývoj p r o c h á z í p r a k t i c k y v e v š e c h
d u c h o v n í c h s m ě r e c h p o d o b n ý m i stupni m e n t á l n í h o č i š t ě n í ,
p o d o b n ý m i o b t í ž e m i , v y s k y t n o u s e p o d o b n é překážky, ale
i m n o h é vhledy a nové ú r o v n ě poznání; c e s t a vývoje p r o c h á ­
zí podél podobných mezníků a je ohrožována o b d o b n ý m
d r u h e m spirituálních pastí.
Přesto přinejmenším v k o n e č n ý c h stadiích praxe se cesty
z ř e t e l n ě liší a vedou k r o z d í l n ý m realizacím, k r o z d í l n ý m ty­
pům osvobození a k rozdílným výsledkům. T í m t o t é m a t e m
s e m ů ž e m e p o d r o b n ě j i zabývat při j i n é p ř í l e ž i t o s t i .
S p i r i t u á l n í vývoj m ů ž e m e přirovnat k v ý s t u p u na obrov­
skou a č l e n i t o u horu, k t e r á má m n o h o vyvýšenin, strží, r o k l í
i v r c h o l ů . Z každé strany a s m ě r u b u d e m í t j i n ý tvar a j i n o u
p o d o b u . N a v í c v r c h o l n a naší s t r a n ě s e n á m b u d e j e v i t vyšší
n e ž o s t a t n í vrcholy, i kdyby t o m u t a k ve s k u t e č n o s t i n e b y l o .
T o j e zákon perspektivy. S p i r i t u á l n í krajina j e t a k m n o h o ­
tvárná, rozsáhlá a barvitá!
N á b o ž e n s t v í a d u c h o v n í s m ě r y se zpravidla zabývají u r č i ­
t ý m ú s e k e m skutečnosti a jistou oblastí spirituální situace,
n e p o s t i h u j í ale c e l ý útvar hory. Ani B u d d h a z c e l a z á m ě r n ě
n e o d h a l i l vše. N i c m é n ě v m ý c h o č í c h c h a r a k t e r j e h o u č e n í
o b r á ž í t e n n e j o b s á h l e j š í zorný úhel, k t e r é h o b y l k d o s c h o -
1 1 2 I!
p e n : S p e k t r u m d i m e n z í sahá o d s u b a t o m á r n í c h k o m p o n e n ­
t ů a ž p o n e s č í s l n é v z d á l e n é světy a g a l a x i e . Č a s j e z a c h y c e n
v rozpětí od nepředstavitelně krátkých m o m e n t ů mysli až
k c y k l i c k é m u vzniku a zániku n e s č e t n ý c h e o n ů . F r e k v e n c e
v ě d o m í i e x i s t e n č n í c h sfér j s o u j e m n ě o d s t u p ň o v á n y o d n e j hrubších k nejsubtilnějším. A co je nejdůležitější, u č e n í
p ř e d k l á d á c e s t u , k t e r á p o č í n á v p l n é s a m s á r i c k é iluzi, n e v ě ­
d o m o s t i a u p o u t a n o s t i a v e d e až k d o s a ž e n í volnosti, v h l e d u
a k realizaci nibbány.
V p a n o r a m a t i c k é vizi v e š k e r e n s t v a B u d d h a rozpoznal, že
n e u s p o k o j i v o s t j e univerzální, n e o d l u č i t e l n á vlastnost, k t e r á
p r o s t u p u j e všemi druhy a ú r o v n ě m i s a m s á r i c k é e x i s t e n c e .
J e s n a d n é vidět u t r p e n í h r u b š í c h t y p ů v ě d o m í a b í d u n i ž š í c h
f o r e m e x i s t e n c e ; j e ale z a p o t ř e b í e x t r é m n ě p r o č i š t ě n é vize
a ostrého vhledu k rozpoznání základní neuspokojivosti
v očividně krásných, j e m n ý c h stavech m e n t á l n í h o pohrou­
ž e n í a v b l a ž e n é e x i s t e n c i b o ž s k ý c h sfér.
N a š e m o t i v a c e k p r a k t i k o v á n í d h a m m y se v ě t š i n o u sklá­
d á z e dvou č á s t í : N ě k d y j s m e m o t i v o v á n i h l o u b k o u m o u d ­
rosti, krásou spirituální c e s t y a č i s t o t o u a d o k o n a l o s t í j e j í h o
c í l e . Inspiraci p ř i c h á z e j í c í z t é t o strany si m ů ž e m e p ř e d s t a ­
vit j a k o „ t a ž n o u " sílu. J i n d y j s m e h l u b o c e z k l a m á n i n e b o
z r a n ě n i ž i v o t e m , d o s t a n e m e s t r a c h z u t r p e n í a z a č n e m e se
d ě s i t h o r o r ů samsáry. M o t i v a č n í p o h n u t k y z t é t o s t r a n y m ů ­
ž e m e c h á p a t j a k o sílu, k t e r á nás „ t l a č í " k u p ř e d u . T y t o dva
t y p y i n s p i r a c e s e n e o b j e v u j í v e s t e j n o u chvíli. J e však d o b r é
m í t p ř í s t u p k o b ě m a d r u h ů m m o t i v a c e , aby byl p o k r o k n a
s p i r i t u á l n í c e s t ě plynulý.
E s e n c e Buddhova u č e n í je nesmírně křehká. Když j s e m se
p ř e d nějakými t ř i c e t i lety poprvé setkal s d h a m m o u , ne­
m o h l j s e m p o c h o p i t a uvěřit, ž e t o t o s u b t i l n í u č e n í p ř e ž i l o
v r u k o u lidí tak d l o u h o . L i d é o b v y k l e p o z m ě n í , p ř e k r o u t í
a z d e f o r m u j í pravdu j e š t ě t e n s a m ý d e n — a zde leží p r o ­
p a s t dvou a půl t i s í c i l e t í !
I 113
V p r ů b ě h u s t a l e t í m ů ž e vyvstat p o t ř e b a i n t e r p r e t o v a t pů­
v o d n í n a u k u j a z y k e m té k t e r é d o b y a výklad „ d o l a d i t " spiri­
t u á l n í a m e n t á l n í úrovni p o s l u c h a č ů . K t o m u j s o u různé p o ­
stoje.
Pokud
je
původních textů,
zachován
přístup
ke
čtení
a
studiu
inovační prezentace nauky shledávám
p r o s p ě š n é . P o d m í n k o u s a m o z ř e j m ě zůstává, že p o d s t a t a
B u d d h o v a odkazu m u s í z ů s t a t n e z k r e s l e n a .
T r o c h u j i n a k j e t o m u v e s m ě r e c h , k d e d u c h o v n í víra j e
h l a v n í základnou s y s t é m u — a to je t é m ě ř c e l ý asijský budd h i s m u s . A b y spirituální víra m o h l a plně fungovat, o b j e k t
víry m u s í b ý t p r o h l á š e n za svatý, n e d o t k n u t e l n ý a a b s o l u t n í .
J e - l i víra n a s m ě r o v á n a správným s m ě r e m , m ů ž e se z ní stát
j e d n a z nejsilnějších a n e j m o c n ě j š í c h s p i r i t u á l n í c h sil, k t e r á
může dopomoci k rychlému pokroku. Nevýhodou a nebez­
p e č í m víry však z ů s t a n e t e n d e n c e k r o z u m o v é s l e p o t ě , n e ­
c h á p á n í a n e t o l e r a n c i . A t a k i zde b y c h o m si všichni m ě l i
p ř i p o m e n o u t Buddhovo doporučení udržovat spirituální
s c h o p n o s t i v rovnováze — v n a š e m p ř í p a d ě vyvážit f a k t o r
víry f a k t o r e m poznání, a n a o p a k .
M o j e starost o správné zachování podstaty původního
B u d d h o v a poselství n e p r a m e n í z p o u h é h o r e s p e k t u k B u d dhovu osvícení. Ve správně vyvážené f o r m u l a c i a praxi nau­
ky vidím nejlepší záruku správného výsledku. V t ě c h t o
d n e c h p r o c h á z í spirituálním s v ě t e m m n o h o r ů z n ý c h t y p ů
„osvícení" — i v s a m o t n é m b u d d h i s m u . . .
Nalézt východ ze samsárického p o m a t e n í je nesnadný
ú k o l . Č a s t o t o z n a m e n á j í t p r o t i srsti t o h o t o světa. Č l o v ě k
m u s í b ý t v e l m i rozhodný, vyspělý a v e l i c e opravdový, aby
dokázal j í t t o u t o c e s t o u a ž d o k o n c e .
Plná r e a l i z a c e d h a m m y , provázená p l n ý m o s v o b o z e n í m
a o d p o u t á n í m s r d c e ve smyslu p ů v o d n í h o u č e n í , je b e z -
1 1 4 II
p o c h y b y n e s m í r n ě vzácná, ale zdá se, ž e s e p ř e c e j e n o m
t a t a m stále j e š t ě v y s k y t n e .
V ý r o k j e d n o h o v ý j i m e č n é h o b a r m s k é h o sajadó r e z o n u j e
d o d n e s h l u b o k o v m é m nitru:
Budou-li
formy
se
ti jevit
i
vznešené a
jako
plivátko
pak
jsi
ty
nejjemnější sublimní sféry
zářící
existence,
inteligence
—
připraven pro
nibbánu.
II
115
Obsah
Předmluva
5
Základní pojmy
1
PŘEJEME-LI SI P O R O Z U M Ě T . . .
KARMA
.
.
11
17
Analogie z oblasti fyziky
18
Voda hledající moře
20
Babička Mary
23
Mezera
26
Imaginární příklady
29
Zákoník veškerenstva
35
Vítězství nad vlastním úspěchem
40
Otrhaný pasažér
41
Nos na okenní tabulce
43
Na jabloních banány nerostou
44
Dálnice času
51
Zánik karmy
54
Laboratoř dhammy
56
Jak Honza donutil svou dobrou karmu,
aby se projevila
60
Batoh plný karmy
PŘEROZOVÁNÍ
63
.
67
Malé cvičení
68
Co je to vlastně „já"?
69
Utrpení nejlepší jakosti
73
Neosobní „já"
75
Mikroskopická úroveň znovuzrozování
77
Zažloutlá fotografie
79
SAMSÁRA
.
87
Rozsah lidské zkušenosti
89
Materialita
95
Objektivní hmota
101
Hmotnost duchů
106
PÁR S L O V NAVÍC...
Mnoho vrcholů na „Hoře analogie"
.
109
112
Ashin Ottama
Karma, přerozování,
samsara
Z anglického originálu The Message in the Teachings of Kamma,
Rebirth, Samsara (Wheel 425/427, Buddhist Publication Society,
Kandy, Sri Lanka, 1998) přeložil Tomáš Vystrčil.
Vydalo nakladatelství DharmaGaia v Praze roku 1999.
Odpovědný redaktor Lumír Kolíbal.
Jazyková redakce Miroslava Sochová.
Na obálku byla použita fotografie barmské sochy stojícího Buddhy,
kterou poskytlo nakladatelství Metta-Verlag, Gröbenzell, SRN.
Fotografie na str. 37 a 66 pořídila v Barmě Anita Tschudi.
Grafická úprava, obálka a sazba Studio Mangalam.
Tisk BBS Vimperk.
ISBN 8 0 - 8 5 9 0 5 - 6 0 - 4
První vydání.
DharmaGaia — Uhelný trh 1, 110 00 Praha 1
tel. (02) 2423 8551 e-mail: [email protected]
www.dharmagaia.cz
Distribuce: Kosmas — Lublaňská 34, 120 00 Praha 2
tel. /fax (02) 291925 e-mail: [email protected]
www. kosmas.cz
Informace o přednáškách
a meditačních kursech
ASHINA OTTA MY
lze získat na adrese:
BUDDHA MANGALA
Churáňovská 5
150 00 Praha 5
e-mail: [email protected]