Efektivní musí být práce vozíku i obsluhy

Transkript

Efektivní musí být práce vozíku i obsluhy
NEBEZPEČNÝ NÁKLAD
MANIPULAČNÍ TECHNIKA
Efektivní musí být
práce vozíku i obsluhy
leet management je v současné době poměrně často
skloňovaným pojmem. Každá firma k optimalizaci manipulační techniky nějakým způsobem
přistupuje, ať už chce nebo musí.
Je ovšem důležité, co konkrétně si
logistická firma provozující flotilu vozíků pod pojmem fleet management
představuje.
„Někde pouze zaznamenávají motohodiny, jinde si pod pojmem fleet
management představují sledování
servisních nákladů. To ovšem nelze
nazývat fleet managementem, jedná se pouze o dokonalejší administrativní činnost,“ upozorňuje Martin
Tumpach, area sales manager společnosti Jungheinrich (ČR).
F
Platit za to, co nepřináší
užitek, je plýtvání peněz
Výše uvedené informace jsou sice
také důležité, jenže fleet management ve skutečnosti znamená především řízení flotily vozíků z hlediska
produktivity práce, efektivity provozu
skladu, flexibility ve využití různých
typů vozíků a podobně.
Martin Tumpach uvádí, že rozhodně nestačí vést si záznamy o servisních zásazích a motohodinách, ale
tyto informace efektivně využívat.
Důležité je položit si otázky: Proč
dochází k servisním zázahům? Jak
jim mohu předcházet? Používám
správné typy vozíků? Jsou dostatečně vytížené?
V dnešní nelehké době si rozhodně nikdo nemůže dovolit platit za to,
co nepřináší užitek. Logistické firmy
mění toky zboží, protože se snaží
ušetřit. Rovněž si uvědomují, že platit řidiče vozíku jednoznačně představuje velice vysokou položku v nákladech. Proto musí být práce řidiče
a vozíku maximálně efektivní.
Logistické firmy dnes málokdy
pracují s vyrovnanými objemy zboží.
Sezónní výkyvy potkávají téměř každého a týdenní či měsíční špičky nejsou ničím výjimečným.
30
Fleet management představuje komplexní
správu flotily vozíků a důsledné sledování jejich využití. Není to pouhé zaznamenávání počtu motohodin nebo monitorování servisních
nákladů, jak je mnohdy mylně interpretováno.
Správa flotily by měla přinést optimální využití
jednotlivých vozíků a jejich obsluhy.
„Firma pochopitelně nemůže mít
vozíků nedostatek, aby nepoškodila
zákazníka. Ovšem nemůže jich mít
také příliš mnoho, protože by zvýšené náklady na manipulační techniku
a na její obsluhu mohly fatálně narušit její ekonomickou rovnováhu,“
zdůrazňuje Martin Tumpach.
„Každý by se měl proto zamyslet,
zda má k dispozici ty správné informace a také jestli je dokáže využívat.
Právě jejich analýza a provedení příslušných kroků představuje největší
umění.“
Skutečnost, že základem pro optimální provoz flotily manipulační
5/2010
NEBEZPEČNÝ NÁKLAD
techniky jsou informace, potvrzuje také Jiří Ovesný, specialista pro
intralogistická řešení společnosti STILL ČR. Podle jeho sdělení
umožňuje systém STILL FleetManager zaznamenat a dále zpracovat
více než sto provozních parametrů
u čelního vozíku. Jejich následným
zpracováním a vyhodnocením má
uživatel možnost získat nezkreslenou informaci o skutečném využití
stroje, nebo o způsobu jeho využití.
To představuje základ pro správná
rozhodnutí při řízení parku manipulační techniky.
Jedním z klíčových faktorů optimalizace, který již ze své podstaty
generuje úspory, je jasná kontrola přístupu oprávněných uživatelů
k jednotlivým strojům prostřednictvím přístupových karet, nebo čipů.
„Tento fakt má významný vliv
na změnu chování naprosté většiny
řidičů, neboť přestávají být anonymními uživateli. Podvědomě se tím
zvýší pocit jejich osobní odpovědnosti
při práci s daným vozíkem. Na konkrétních příkladech jsme zaznamenali skokové snížení servisních ná-
MANIPULAČNÍ TECHNIKA
kladů na provoz
parku manipulační
techniky o 25 až 30
procent v meziročním srovnání jen při
nasazení systému
kontroly přístupu,“
uvádí příklad Jiří
Ovesný.
Optimalizovat
můžete stávající
flotilu i provoz
nových vozíků
Uživatel by měl mít informace
o skutečném využití vozíků.
Fleet management je možné nasadit
na nový projekt i na stávající flotilu vozíků. Dodavatelé manipulační techniky se častěji setkávají se druhým případem. Martin Tumpach vysvětluje,
že v tomto případě je daleko snazší
pojmenovat parametry, s nimiž fleet
management pracuje: objemy, špičky,
rizika a podobně. Logistické firmy již
mají s těmito pojmy dlouholeté zkušenosti, takže pro ně není exaktně
pojmenovat vstupní informace žádným problémem. Nasazení fleet managementu na stávající flotilu však
má také svá úskalí. Bojuje se s rutinnou, pracovníci ve skladu jsou zvyklí
na osvědčené postupy a jen těžko se
nechávají přesvědčit, že změna povede k lepšímu.
Při aplikaci fleet managementu
u nového projektu lze daleko lépe
pracovat s kreativitou. Většinou nebývá problémem přesvědčit zákazníka,
aby se nebál nových trendů. V těchto případech ovšem chybí konkrétní
data a zkušenosti z ostrého provozu.
„Celá řada zákazníků je závislá
na vývoji trhu. U nových projektů je ↘
INZERCE
manipulační technika
řízení toku materiálu
regálové systémy
informační systémy
intralogistická řešení
www.still.cz
5/2010
31
NEBEZPEČNÝ NÁKLAD
Software umožňuje navrhnout
optimální provoz flotily.
proto nutné počítat s daleko větší
flexibilitou při nasazení manipulační techniky. Zákazník i dodavatel
musí být připraveni na náhlé změny
a na pokrytí veškerých rizik. Fleet
management představuje živý organismus, se kterým je nutné stále pracovat,“ tvrdí Martin Tumpach
a upozorňuje na produkt ISM, který
společnosti Jungheinrich vyvinula
právě pro dosažení optimálního provozu flotily manipulační techniky.
Při správném používání ISM je
možné zjistit přesnou vytíženost vozíků v rámci jedné směny včetně
najetých motohodin nebo například
včetně počtu zdvihů břemene. Výsledné grafy a tabulky pak ukážou
skutečnou vytíženost jednotlivých
strojů, odhalí takzvané hluché hodiny nebo naopak dobu, kdy je vozík
maximálně vytížený. Na základě výsledků zákazník dobře vidí, zda by
konkrétní práci zvládlo méně vozíků
než jich ve skladu skutečně jezdí.
Dalším produktem pro správný
Fleet Mangment firmy Jungheinrich
je systém WMS (Warehouse Managment systém). Jde o 3D animaci
současného prvozu, která pak dokáže vypočítat optimální trasy nebo
například vytížení strojů. V animaci
jdou pak samozřejmě i simulovat určité navrhované změny.
Systém pomáhá při optimalizaci
provozu i při plánování údržby
Společnost Linde Material Handling nabízí v případě stávající flotily
dodatečné vybavení vozíků systémem monitorujícím jejich provoz
pod názvem LFM (Linde Forklift
Management). Vladislav Záveský,
product manager společnosti Linde Material Handling, podotýká, že
technologická vyspělost těchto za-
32
MANIPULAČNÍ TECHNIKA
řízení dnes umožňuje zaznamenávat
přístupy k jednotlivým strojům, kdo
s nimi v určitém časovém úseku pracoval a také jaké nebezpečné situace
v této době nastaly. V případě kolize
je možné okamžitě omezit rychlost
vozíku a musí se vyčkat na odpovědného pracovníka, který posoudí, jak
se bude dále postupovat.
„Z vlastních zkušeností jsme si
ověřili, že po nasazení tohoto systému se do značné míry změní přístup
obsluhy ke svěřeným strojům, což se
projevuje na snížení provozních nákladů flotily vozíků,“ uvádí Vladislav
Záveský.
Další možnost představuje trvalý
zcela jednoduchý on-line přístup zákazníka díky službě Linde Data Point
do centrálního informačního systému dodavatele vozíků přes standardní webové prostředí. Zákazník
může sledovat nejen úroveň nákladů
na jednotlivé vozíky, ale je také dopředu upozorňován na termíny údržby. Servisní prohlídky si může naplánovat tak, aby nenarušovaly provoz
ve výrobě nebo skladu.
„Zákazníci sice často sledují náklady na palivo, popřípadě registrují mimořádné situace, ale už nemají přehled o celkových nákladech na provoz
vozíků. Přitom data z našich vozíků
umožňují sestavení přesných tabulek, z nichž lze vyčíst náklady na pravidelný servis a opravy a také vytížení
jednotlivých strojů,“ vysvětluje Vladislav Záveský.
V případě nákupu nové flotily vozíků nabízí Linde Material Handling
zákazníkům využití svého softwarového vybavení Linde T.O.P a LOGIS.
Na základě modelových příkladů lze
díky těmto softwarům navrhnout
optimalní provoz manipulační techniky včetně nakládky a vykládky, obsluhy regálů, přepravy zboží z výroby
do skladu a podobně. Na základě
reálného projektu je možné zadat
vstupní data, kterými jsou vzdálenosti nebo například objemy přeprav. Výsledkem je pak návrh optimálního počtu vozíků, včetně druhu
jejich pohonu.
„Tento postup dává zákazníkovi
více možností a podkladů, na jejichž
základě se může rozhodnout pro
nejlepší řešení,“ zdůrazňuje Vladislav Záveský a závěrem upozorňuje
na výhody dlouhodobého pronájmu
vozíků vybavených LFM systémem
monitorování provozu, který umož-
ňuje dodavateli daleko lepší sledování flotily. Aktuální data pak dávají
nejen přehled o počtu najetých motohodin, ale také slouží k optimálnímu plánování údržby a dodávek
náhradních dílů. Tato spolupráce je
pak výhodná jak pro zákazníka, tak
▪
pro dodavatele vozíků.
Václav Podstawka
Foto: archiv, Jungheinrich (ČR)
a Linde Material Handling
Základem by měl být
audit interní logistiky
Ve většině případů jsme osloveni zákazníkem, který používá smíšený park
manipulační techniky se stroji mnoha
výrobců a často i s vysokým stářím
vozíků. Takovéto flotily jsou zpravidla
pořizovány v průběhu mnoha let bez
celkové koncepce interní logistiky.
Vozíků bývá výrazně více, což neodpovídá skutečné potřebě.
Základem pro zvládnutí úspěšné optimalizace parku manipulační
techniky je výchozí audit interní logistiky zákazníka. Na jeho základě
jsou zmapovány procesy interní logistiky a z nich vyplývající skutečná
potřeba manipulační techniky. Již
v této fázi je v diskuzi se zákazníkem
možné nacházet konkrétní úspory
úpravou nebo změnou interních procesů. V dalším kroku jsou pak společně se zákazníkem definovány KPI
(Key Performance Indicator - Klíčové
ukazatele výkonnosti), na jejichž základě je zpracován návrh řešení včetně detailní kalkulace projektu a jeho
rentability.
V projektech optimalizace flotily manipulační techniky společnost
STILL kombinuje využití několika nástrojů, mezi něž patří také softwarové
aplikace. Naše zkušenost však hovoří,
že vzhledem k naprosté unikátnosti
každého projektu nelze použít jakýkoli obecný postup. Každý projekt je
jedinečný a proto vyžaduje odlišný
přístup i řešení.
Jiří Ovesný,
STILL ČR
5/2010