Novoroční poselství Kněz P. Jiří Veith

Vydání 2. • leden 2014 • Vydavatel: Smile by horse o.p.s. • tisk: Tiskárna Kyjov • Neprodejné
přináší úsměv
ČAS
"Znalecké posudky" mé duše
vnímám trochu suše
Odborníků je míň, než se zdálo,
a těch, kteří ví.... ,
fakt málo.
A tak s prstem ve větru
zkoumám, odkaď fouká
pozitivní nálada,
a s úsměvem si broukám
nekonečnou melodii
duší trpělivých.
Barbora
Novoroční poselství
Kněz P. Jiří Veith
Miloš Mlha Uhrin
2
smile úvodník
Drazí přátelé,
je nám potěšením s vámi sdílet další
vydání našeho „Úsměvu“.
Nevzpomínejme s rozčarováním
na to méně dobré, co nás ve starém
roce potkalo, nýbrž těšme se na to
krásné, co nás v tom novém čeká.
Otevřeme svá srdíčka lásce v jakékoli
podobě a nedovolme nikomu a ničemu, aby nám náš entuziasmus vzal.
smile poselství
Farář z Bakova nad Jizerou a Kosmonos u Mladé Boleslavi, diecéze Litoměřice.
Kněz, který si zamiloval Polsko. … Zpívající kněz, který natočil 5 CD s předními hudebníky a vehementně obohacuje kulturní život svými organizátorskými schopnostmi po celé
republice. Má dva bratry, kteří jsou rovněž kněžími - P. Zdeněk a P. Pavel. Člověk s obrovským sociálním cítěním, náš kamarád, kněz P. JIŘÍ VEITH.
Přejeme si, aby se vám v tomto
roce dařilo ještě líp, byli jste zdrávi
a šťastni a aby toho štěstí bylo až na
rozdávání.
Máme vás moc rádi a vážíme si vaší
laskavé přízně :-)
Váš Smile by horse a děti z Dětského domova
Hodonín
smile Dobrůtkárna
Novoroční zelňačka
po slovensky
Na dobrém domácím špeku zpěníme
cibuli, přidáme vysušený klobásek,
sušené houby a brambory. Trošku
přismahneme, podlijeme vodou,
přidáme mletou papriku, bobkový list, černý pepř celý, hořčičné
semínko, saturejku, kmín a vaříme
do změknutí všech ingrediencí. Pak
přidáme kysané zelí a vaříme podle
toho, jaké zelí nám chutná (mně
chutná křupavé)… Ve studené vodě
rozmícháme trochu hladké mouky,
přidáme smetanu a polévku mírně
zahustíme. Vaříme cca ještě 5 – 10
minut. Nezbývá než dochutit octem,
solí, a kdo má rád, i špetkou cukru.
Tož, ať má i ta vaše novoroční zelňačka
pořádný říz :-)
Vážení přátelé, milí čtenáři časopisu Smile,
pro vás pro všechny mám připraven ten nejkrásnější pozdrav, pozdrav Vzkříšeného: „ Pokoj vám". Před časem mne oslovila paní Regina Lanová a poprosila mne o pár řádků k době,
kterou prožíváme. Zkusme se v krátkosti zamyslet nad úryvkem z Evangelia sv. Lukáše
(1,39-45): „Čím jsem si zasloužila, že matka mého Pána přišla ke mně?"
…Byl na zahraniční cestě v Paraguayi. Mezi mnoha zvláštnostmi mu ukázali gigantickou
vodní elektrárnu, největší na světě. Jediná vyrábí elektřinu pro celou zemi a ještě zásobuje
Brazílii a Argentinu. Je to velkolepý kolos a stojí za to ji vidět. Vraceli se nocí na ubytovnu
a zjistili, že některé domky na periferii jsou bez osvětlení. Když přišli blíž, ze zvědavosti
chtěli poznat situaci a zjistili, že lidé svítí doma svíčkami nebo petrolejovými lampami.
Zdálo se to vskutku neuvěřitelné. Byli několik metrů od největší elektrárny na světě,
a přece tito lidé neměli elektrický proud. Dokonce ho neměli ani ti, kteří v elektrárně
pracovali. Neměli totiž peníze na přípojku…
Tím, že jsme přijali křest, byli jsme napojeni na nejsilnější generátor vnitřní energie, na živého Boha, který chce prozařovat skrze naše nitro. Panna Maria, jedinečná postava adventu, je zde prvním spojovacím článkem. Při příchodu k její tetě Alžbětě muselo její nitro
prozařovat tak Boží přítomností, že Alžběta zvolala: "Požehnaná jsi mezi ženami a požehnaný plod života tvého... A blahoslavena je ta, která uvěřila, že se splní to, co jí řekl Pán".
Zde je nádherně vyjádřená skutečnost prožívané Boží přítomnosti a Božího působení.
Toto setkání dvou žen a čtyř lidských bytostí je ukázkou, jak silně můžeme vnímat Boží
působení. Požehnaný plod v životě Panny Marie je právě ten sjednocovatel, spojovatel
s proudem Boží lásky pro nás. Nemůžeme říci, ba ani popřít smutné skutečnosti tohoto
života, ze kterých může plynout jen zklamání, roztrpčenost i smutek nad světem, kdy jsme
blízko zdroje a nejsme s ním spojeni.
Někdo to vyjádřil takto:
- přestože jsme zbohatlíci, přece jsme hrabiví a chamtiví jako nikdy před tím;
- přestože se přejídáme, jsme nenasytní jako nikdy před tím;
- přestože si necháme všechno pojišťovat, jsme nejistí jako nikdy před tím;
- přestože jsme projeli kus světa, i tak jsme slepí na pravou krásu jako nikdy před tím...
Kde hledat záchranu?
Pramenem naděje je přijetí Božího slova do srdce, tak jak to udělala Panna Maria. Když budeme sjednoceni s Bohem skrze jeho Slovo, potom budeme moci i my vyzařovat Boží
přítomnost, tak jako Panna Maria.
Milí přátelé, přeji vám a vašim blízkým krásný a požehnaný nový rok.
Nebuďme vězniteli betlémského Dítěte! Chce ven, chce růst, chce jít lidem naproti. Nechtějme ho mít jen pro sebe. On patří všem.
K tomu vám všem rád žehnám
P. Jiří Veith
3
smile Sousedé
RKF
Když jsem se vloni poohlížel, jako
student 3. semestru oboru transkulturální komunikace na UNI WIEN,
po praktiku, sen se stal skutečností
a mně se vlastním přičiněním podařilo na tři měsíce zakotvit v Rakouském kulturním fóru v naší matičce
Praze.
Počáteční ostych vystřídalo absolutní
nadšení. Snad i proto, že mi v žilách
koluje rakouská krev, jsem se zde,
mezi mými novými kolegy a posléze
i přáteli, cítil jako ryba ve vodě.
Bezpočet skvělých projektů mi rozšířil obzor. Nepředpojatá, příjemná
a přímá komunikace na všech úrovních zdejší „hierarchie“ mi umožnila
pracovat s radostí a široká škála
osobností, které jsem měl tu čest zde
potkat a poznat, mě snad i trochu
usměrnila na mé další cestě životem.
Milí přátelé z Rakouského kulturního
fóra, děkuji vám z celého srdce :-)
Gregor Mikesa
Rakouské kulturní fórum v Praze
Rakouské kulturní fórum v Praze (RKF v Praze) podporuje vědeckou a kulturní výměnu mezi Českou republikou a Rakouskem. RKF
v Praze organizuje a podporuje ročně okolo 250 akcí z oblasti výtvarného umění, designu, architektury, hudby, filmu, vědy, literatury,
divadla a tance.
Od roku 1996 disponuje Rakouské kulturní fórum v Praze vlastními prostory v centru Prahy, a to včetně galerie současného umění,
knihovny s přibližně 8000 svazky a také koncertního a přednáškového sálu s kapacitou až 80 osob.
Činnost RKF v Praze se neomezuje pouze na oblast hlavního města. Díky celorepublikově rozvinuté síti partnerských institucí –
univerzit, muzeí, galerií apod. – je možné rozvíjet a realizovat společné projekty, především výstavy, koncerty, festivaly, vědecká
a umělecká sympozia a autorská čtení rakouských spisovatelů.
Tomáš Kosík - přeprava a doprava osob
+420 776 256 156
Jeďte s Kosem
!
za svým nosem
e-mail: [email protected], facebook.com/PrincExpres
4
smile Z divadelního světa
Dvorní divadlo
říjnová vzpomínka Petry Černínové
Z okna růžové chaloupky na břehu hlohoveckého rybníka vlaje státní vlajka. Říjnové slunce
neobyčejně štědře hřeje a zbylým listům
na ořešáku a révě propůjčuje ještě na chvilku
svoji zář. Necítím ruce, ani záda. Jedna hromádka shrabaného listí za druhou pokrývají
dvorek. Kůlna, pumpa, cihlová zeď, okna
a dveře chalupy. Teď už jen dvorek obyčejného
venkovského domku, ale do nedávna jeviště
a hlediště Dvorního divadla.
Co potřebuje člověk k tomu, aby přestal žehrat
na osud, neschopné šéfy, nefungující instituce
a všeprostupující šlendrián a začal konečně sám a pořádně dělat to, co umí? Bohužel
tomu musí většinou předcházet pád na ústa,
abychom se pak mohli zvednout a krůček
po krůčku začali naplňovat svůj sen.
A tak vzniklo Dvorní divadlo. Projekt renomovaného režiséra Zdeňka Černína přinášející
divadlo za diváky do Lednicko-valtického
areálu, mimo tradiční kulturní centra, mimo hlavní společenskou sezonu, tedy o prázdninách. Vstupní kapitál – talent, zkušenosti, poctivá práce místy přerůstající v dřinu. Zdeněk Černín
zapomněl na velká kamenná divadla, v nichž celý život pracoval
(Vinohrady, Mahenovo, Městské atd.) a obrazně i doslova skočil
do montérek a začal znovu, ze samé podstaty divadla.
Na kole i autem objeli jsme LVA hledajíce vhodné místo, spíše
prostředí. Ale tady jsou jich desítky! Oba zámky, parky, salety,
vinné sklepy, podzemí, dvorky, tady začíná příběh na každém
kroku. Po první sezoně na našem hlohoveckém dvorku jsme
ještě obsadili lednický zámek a valtické podzemí. A odehráli
jsme téměř 40 večerů pod hvězdami (kromě večerů v podzemí
a v zámku, kam nás zahnalo bouření živlů).
Takže pokud jste v létě potkali Lukáše Hejlíka, alias Jáchyma
Kalinu z Růžovky , jak běhá po Lednici s přítelkyní Veronikou
a rozdává letáčky Dvorního divadla, nebyl to přelud. Štábní
strážmistr Jaroš z Humoresek, vytrvale přinášející židle na terasu čestného nádvoří zámku v Lednici, to byl Jan Grygar, chystající hlediště pro Kumšt. Heroina Simona Peková se toto léto
nenudila v Brně (jako před lety s Budařem), ale začtená do knihy
vystupovala každý pátek z autobusu č. 555 na zastávce U Rybárny v Hlohovci, aby divákům ukázala, jaké to je, když umírá herec. Kupodivu to byla i legrace. A doyen (nejstarší člen souboru)
Dvorního divadla, stále ještě mladý Patrik Bořecký, tak to je ten
chlápek v manšestrovém obleku s ulíznutou patkou naprosto
se nehodící do zámeckého parku a čekající na svůj výstup (při
příjezdu jeho autobusu č. 555 do Lednice už zmrzlinář rovnou
točil). Nad tím vším s režisérskou taktovkou pevně a nekompro-
misně doktor Vodička z Ulice a teď už i Kriegel z Českého století
Zdeněk Černín, kvůli talentu, a proto, že hrál zadarmo, obsazen
do všech čtyř opusů Dvorního divadla (kromě výše zmíněných
ještě i všemi milovaných Enigmatických variací).
Takže jaké to je, když nerozhazujete štědrý veřejný rozpočet,
netunelujete, neintrikujete, nemáte kamarády v grantových
komisích, prostě jen poctivě děláte to, co umíte? Je to dřina.
Ale svoboda. A otiskuje se do diváků, kteří se nočně ztichlými
ulicemi jihomoravských vesnic a městeček rozjíždějí domů
a odnášejí si v duši pocit, že nejsou na svá trápení sami. Je s nimi
Dvorní divadlo a jeho prostřednictvím slavné hry slavných autorů o úplně neslavných a obyčejných životech.
Tak, teď už můžu konečně dohrabat ten dvorek. A večer, až bude
oheň z kamen šalebně malovat na pohárek dobrého bílého, bude
vznikat další sezona DD. Bude se rodit repertoár, obsazení, prostředí. S vděčností vzpomenu na ty, kteří nám celé léto pomáhali. Jestlipak do toho půjdou znovu? Divadlo je droga, říká rejža
Černín, a tak věřím, že půjdou. Protože pro komedianty není nic
krásnějšího než hrát pro dvůr plný spokojených diváků. Těšíme
se na vás, naši diváci!
Petra Černínová
říjen 2013
5
smile povídání
Povídání ořechové
Krásný podzimní den, přátelé. Dnes
se podíváme za stromem nám velmi
blízkým, usazeným svými mohutnými
kořeny už dlouho v našich zahradách,
za ořešákem. Správně by se povídání mělo
jmenovat ořešákové, ale nejen přesným
názvoslovím živ je člověk...
Ořešáků existuje taktéž více druhů,
protože příroda nemá ráda jednotvárnost.
Pro nás nejvýznamnější je ořešák královský, to je ten „náš“, a potom taky ořešák
černý, vítaný a už léta zabydlený host
z Nového světa. Ořešák královský, juglans
regia, je vlastně takový navrátivšíse „ztracený syn“. Kdysi hodně dávno tu prý rostl
vcelku běžně, pak přišla doba ledová, milé
ořešáky zmrzly a vrátily se, už šlechtěné,
až s doprovodem Římanů, kteří je převzali z Asie. Proto se mu také říká vlašský
ořech, neboť Vlachové jsou postaročesky
Italové. Ořešák černý, juglans nigra, je
pro změnu „Američan“, pěstuje se u nás
asi od 17. století, především pro své krásné
hnědofialové dřevo. To je ten, co se z jeho
skořápek dělají přívěsky na krk. Už víte,
určitě. Velmi ho cenili Lichtenštejnové
a stal se nedílnou součástí jejich lesů,
kde roste a vysazuje se stále.
Ořešáky jsou víceméně teplomilné rostliny, a tak často v tuhých zimách omrzají
ve dřevě a na jaře v květu. Naštěstí dobře
regenerují, takže jim to tak moc nevadí.
Odlisťují se jako jedny z posledních stromů a na podzim často spadne po větším
mrazíku skoro všechno listí naráz, ať je
radost uklízet. Ale jinak je to nejlepší
přírodní slunečník. Ořešák je velmi žíznivý strom, vytáhne ohromné množství
vody. Dříve se proto sázely na úpatí
svahů nebo u domů či stodol, kam stékala
ze střechy voda. Na jaře jeho sírově žlutý
pyl zbarví kdejakou louži, říkali jsme
tomu kyselý déšť. Plody ořešáku, to jsou
ty naše papíráky, polopapíráky, kameňáče
a křapáče, jejichž olejnatá jádra máme
tak rádi. Ještě aby ne, obsahují kolem
50% zdravého, hodnotného oleje. Říká se,
že konzumace ořechů podporuje myšlení,
jsou výživou pro mozek. Ze zelených nezralých ořechů připravujeme ořechovku,
lahodné a zdravé léčivo, je-li podáváno
v malých dávkách... Zelená voňavá slupka,
která na podzim tak krásně zbarvuje naše
ruce, obsahuje velké množství vitamínu C,
ten je i v listech. Těch se využívá při žaludečních a střevních onemocněních
a zevně při onemocněních kožních. Dobře
zkompostované listí ořešáku údajně
desinfikuje půdu. A než přejdeme ke dřevu, ořešák byl ve starověku symbolem
plodnosti...
Málokteré dřevo je tak krásné a ceněné
jako dřevo ořešáku. Je středně tvrdé, s úzkou světlou bělí a tmavým kontrastním
přechodem mezi bělí a hnědým jádrem.
Je výtečné na soustružení, řezbu, loupou
ze z ěj dýhy na nábytek. Rád ho používám na výrobu misek, přívěsků, je jedno
z mých nejoblíbenějších. Někdy velmi
příjemně voní, ale někdy, zvlášť u staršího
dřeva, se díváte na podrážky bot, kudy
jste to prošli ... Dřevo ořešáku černého
je o něco měkčí a lehčí, silně hořce voní,
dobře se opracovává dlátem a soustruží,
vyrábí se z něj luxusní nábytek, pažby
pušek a třeba interiérové prvky do luxusních automobilů. Navštívíte-li zámek
v Lednici, společenský (tyrkysový) sál,
podívejte se na strop, je vyroben právě
ze dřeva ořešáku černého. Já přispěji svojí
skromnou troškou do mlýna: na fotce
vidíte „klobouk“ ze dřeva ořešáku
černého (tvaru dubového listu), na jeho
temeni hrušku z téhož dřeva, na pravé
straně „kámen“, hračku s dvěma otvory
a uprostřed přívěsek na krk na podložce,
to všechno ze dřeva ořešáku královského. Jak vidíte, ořešák má spoustu podob.
A pro úplnost ještě ořechový list, pár
velkých křapáčů a menších polopapíráků
s červeným jádrem.
Závěrem si dám štamprli (nebo radši dvě)
ořechovky na vaše zdraví a budu se těšit
na příští setkání.
Ořechům zdar!
Filip Šumbera
SUCHÉ STAVBY - SÁDROKARTONOVÉ PRÁCE
KVALITNĚ - SPOLEHLIVĚ - S CERTIFIKÁTEM
www.sadrokartony-suchy.4fan.cz
+420 608740309
6
smile Koně
Fríský kůň
(FPS) se sídlem v Drachtenu v Holandsku.
Jsou zde registrováni plemenní hřebci
i klisny. O zařazení rozhoduje jak exteriér
(výška, typ, nohy a rámec), tak index
příbuzenské plemenitby a výkonnostní
faktory.
• Hříbě je většinou hodnoceno komisařem přímo z Holandska. Po třetím roce
probíhá další exteriérová inspekce.
• V ČR příliš fríských koní zatím není.
Často se spíše importují levná hříbata.
V poslední době se však v importu objevují i velmi dobré kusy, které budou jistě přínosem. Pro české chovatele byla založena
Asociace chovatelů fríských koní.
Historie fríského koně sahá až 3000 let
zpátky do minulosti. Své pojmenování dostal podle holandské provincie Friesland
ležící v severním Holandsku. Tato část
země je proslulá jejich chovem. Ve středověku byl fríský kůň oblíben rytíři především kvůli jeho síle a eleganci. V německém hřebčíně (Marbachu) používali fríské
koně již od 17. století. Hřebec Romke 234
byl v 70. letech 20. století využíván také
k regeneraci chovu starokladrubského
vraníka u nás ve Slatiňanech.
I přes svoji výjimečnost fríský kůň téměř
vyhynul. V roce 1913 zbyli ve Frísku pouze
tři plemenní hřebci. Plemeno zachránila
až druhá světová válka, kdy se museli holandští zemědělci vrátit ke koním. K další
krizi v chovu fríských koní došlo v 60. letech minulého století. Byla však zažehnána a chov se poté rozšířil do celého světa.
Svaz chovatelů, který byl založen již v roce
1879, dostal v roce 1954 titul „Královský".
Fríští koně vynikají učenlivostí, výborným charakterem, mírnou, přátelskou
povahou a elegancí.
Dnešní fríský kůň je vždy vraník bez odznaků, v kohoutku měří klisny v průměru
156 cm a hřebci 163 cm. Je o něco menší
a rychlejší než bývali jeho chladnokrevní
předci. Přesto si zachoval sílu, odvahu
a přívětivou povahu. Hlava je dlouhá a má
inteligentní výraz. Krátké uši mají špičku
zatočenou dovnitř. Hříva a ocas jsou
dlouhé a husté a bývají často zvlněné. Tělo
fríse je svalnaté a robustní, dobře stavěné
s válcovitým trupem. Dominantou je vysoko nasazený krk a louplá záď. Typickým
znakem plemene jsou nohy s rousy.
• Pro evropské podmínky udává tón plemenná kniha Friesch Paarden Stamboek
V minulosti se frísové využívali především jako koně rytířů, v zemědělství nebo
v klusáckých dostizích. Pracovali také
na venkově. Dnes je považujeme za koně
reprezentativní, které vídáme především na přehlídkách. Díky své pohyblivosti a temperamentu jsou ceněni také
v drezúře či při různých show v cirkusové
manéži. Především jsou to ale koně kočároví, známí například z tradičních přehlídek, kde jsou zapřažení do dvoukolových
vysokých vozíků zvaných „sjees". Vozatajci
jsou při nich oblečeni do typických selských krojů. Dávno už jsou doby, kdy měl
hlavní postavení v pohřebnictví.
Od roku 1986 zajišťuje spřežení fríských
koní rozvážku zboží u jednoho z významných obchodních domů v Londýně.
sbh
7
smile hudba
Z hudební scény
nezisková, takže různou podporu vítáme
ve formě sponzorských darů.
Dobrý den, touto cestou bych vás chtěl
částečně informovat o MUSIC ZONE o. s.
a hudbě jako takové. Cílem sdružení je
zejména sdružování zájemců o hudbu
a kulturu. Další z činností je vzdělávání
a osvětová činnost na poli kulturním, organizace kulturních a vzdělávacích akcí,
zejména pořádání koncertů, vytváření
koncertních příležitostí pro amatéry
a studenty, domácí provozování hudby.
Dále spolupracujeme s orgány státní
správy při přípravě a realizaci kulturních
pořadů. Máme za sebou tři ročníky hudebního festivalu „Březnové rockování„,
dále se opět připravuje již tradiční „Guláš
fest„, který začíná být v oblibě, a na léto
máme nachystanou bombu v podání kulturní akce „Saint Rock,n,Roll Day vol. 2
a 3„, na které se nám podařilo pozvat dvě
kapely z Rakouska. Naše organizace je
Narodil jsem se v roce 1973 a často se
zapomíná na to, kolik mladých lidí dnes
na koncerty vůbec může chodit. Pakliže
se v roce 1973 narodilo cca190 tis. dětí,
měli jsme zde v roce 1993 teoreticky 190
tisíc potenciálních dvacetiletých návštěvníků koncertů. V roce 1993 se ale v ČR
narodilo pouhých cca 90 tis. dětí! Tzn.,
že v roce 2013 je základna v tomto věku
potenciálních návštěvníků koncertů,
oproti roku 1993, poloviční!
Kromě objektivního úbytku mladých
posluchačů se část posluchačské základny
striktně profiluje a odmítá přijmout
cokoliv jiného. Příklad: pro posluchače
hip hopu je prakticky nemyslitelné,
aby vyrazil na koncert poprockové kapely do klubu. Fanoušek ska zase nepůjde
na hard rock. Rocker na techno. A tak
dále. Myslím, že stylová tolerance byla
dřív mezi posluchači větší.
Zkuste vyjmenovat hudební pořady
v našich celoplošných televizích. Pokud
vynecháte talentové soutěže dvou
největších soukromých stanic, neexistuje
jediný! A pokud budete tvrdit, že tyto
soutěže produkují zajímavé interprety,
vyjmenujete poslední tři vítěze těch nadevše populárních soutěží? Já bez pomoci
internetového vyhledávače ne.
Neskýtají přehled o tom, kolik opravdu
kvalitních interpretů čeká v podpalubí
na objevení. To se týká všech stylů od popu, přes hip hop, přes pestrou škálu
indie odnoží až po tvrdou hudbu.
Všimli jste si, kolik existuje revivalových
kapel? Prakticky každá větší zahraniční
kapela má svůj český ekvivalent. A co
je horší - i české kapely, dokonce i ty
aktivní, mají své revivaly! Kabát jich má
dokonce přes 20!!! Existují však i mnohem bizarnější revivaly. A nejen to.
Fungují dokonce i revival festivaly a není
jich málo. Pokud chce muzikant vydělat
aspoň nějaké peníze, jde hrát do revivalu.
Po nich poptávka (bohužel) je. Pro méně
náročného posluchače je pak jednodušší
si zahalekat s revivalem Kabátu než přemýšlet o návštěvě autorské kapely, a proto takové kapely zvát nebudeme.
V každém vydání položíme 9 otázek
různým hostům z hudební scény. A jako
prvního jsem vybral svého kamaráda,
bubeníka Vincu z Pipes and Pints.
Roman Suchý Příkazský
Bubeník LUKÁŠ VINCOUR se narodil v Hranicích na Moravě.
Nyní víří punkové vody nejenom v Praze, ale také po celé
Evropě se stále populárnější kapelou PIPES AND PINTS.
Lukáši, prozradíš nám své muzikantské
oblíbence?
Mezi mé oblíbené kapely a umělce, kteří mě ovlivnili v tvorbě, patří: Bouncing
Souls, Rancid, Gaslight Anthem, Rise
Against, Beatles, Bruce Springsteen,...
Je tu zvláštní píseň nebo hudební pasáž,
která tě vždy citově dostane?
Těch písní i pasáží je několik. Některé tě
buď hrozně pozitivně nabudí, nebo dokáží také emotivně rozházet. V tom je podle
mě síla skladby! Ty kapely, které to umí,
jsem již zmínil výše.
Jak bys popsal svůj ideální den?
Můj ideální den by vypadal takto: Ráno si
jít zaplavat, pak zkoušet s kapelou nebo
nahrávat a večer si dát večeři s rodinou :)
Co myslíš, že tví přátelé na tobě nejvíc
oceňují?
To netuším, na tuhle otázku bych nechal
odpovědět své přátele :)
Jaký je tvůj nejcennější majetek, materiál?
Z materiálního hlediska určitě bicí.
Chtěl bys být třeba právě teď na nějakém
vysněném místě?
Chtěl bych sedět za bicími na pódiu s Brucem Springsteenem, hrát skladbu Born To
Run minimálně pro 50 tisíc lidí :)
Je tu něco, na co by sis chtěl v budoucnu
víc „posvítit“?
Každopádně chci na sobě víc makat.
Kde bys chtěl najít sám sebe za deset let?
Já nechci přemýšlet o tom, co bude
a kde bych chtěl být. Rozhodně nezůstat
na místě. Snažím se žít přítomností,
tak tomu necháme volný průběh a řekneme si za deset let :)
mz
8
smile Turistické zajímavosti
Malá Fatra – Veľký Rozsutec (1610 m)
Jeden z nejhezčích vrcholů celého Slovenska
a jeden z nejnavštěvovanějších v Malé Fatře.
Už na první pohled si ho pro jeho skalnatou
stavbu, ostře kontrastující se sousedícím
Stohem, nemůžete splést, ať už ho pozorujete odkudkoliv.
Velký Rozsutec naleznete mezi sedly Medziholie a Medzirozsutce. Sedlo Medziholie
je nejlépe dosažitelné po zelené značce
ze Štefanové, ale dá se sem dojít i z Párnice
nebo Lučivné přes málo navštěvovaný
vrchol Osnica. Výstup ze sedla Medziholie
na vrchol Rozsutce je místy velice strmý
a v několika úsecích je dokonce osazen řetězy. Jednoznačně nejhezčí výstupová cesta
vede po modré značce z Terchové přes Jánošíkove diery, kde se prochází po mnoha
kovových lávkách a žebřících nad vodopády
Hlbokého potoka a jednoho z jeho přítoků.
Tato cesta vás zavede až do sedla Medzirozsutce, odkud budete na Velký Rozsutec
pokračovat po červené značce. Tato trasa
je bezesporu jedna z nejhezčích v celé Malé
Fatře a určitě byste si ji neměli nechat ujít.
UZÁVĚRA: od 1. 3. do 15. 6. jsou
uzavřeny obě výstupové cesty
ze sedel Medziholie a Medzirozsutce na Velký Rozsutec z důvodu
ochrany ptactva při hnízdění.
P.S. ze zkušenosti: Pokud se
rozhodnete na pár dní pod Roszutcem v Štefanovej zakotvit,
penzion Cingeľ je optimální štace
pro zamilované páry, rodiny
s dětmi či větší party. Hned naproti, v restauraci u Stárka, si dejte, bez pochyby, tu nejlepší pizzu
v Malé Fatře a určitě nezapomeňte zajít na štamprlku borovičky
do bufetu na autobusové zastávce
u parkoviště. A hříbků zde roste
také požehnaně :-)
9
smile Víno
Gurmet shop Břeclav
pravidelné ochutnávky vína
a nové věci, o vlastním přístupu k výrobě
vína a jeho nabídce. Každý vinař a jeho
filozofie jsou svým způsobem originální.
To je to, co mne na tom zajímá. Dříve mne
to překvapovalo, dnes se těším na to, co
nového se dozvím, a stejně tak i nato, že se
mé znalosti o pěstování révy a o výrobě
vína posunou zase o kousek dál.
V říjnovém vydání měsíčníku Smile,
jsem ve svém článku o Gurmet shopu,
zmínil pravidelné ochutnávky vína, které
pořádáme společně s Café barem Arcadia
v Břeclavi. Dnes bych rád o degustacích
napsal něco více. Relativně často se totiž
setkávám s názorem, že je nošením sov
do Athén, když pořádáme akce tohoto
typu v oblasti vínu zaslíbené.
Vrátím se možná o více než 10 let zpět, kdy
jeden z mých přátel zorganizoval ochutnávku u vinaře, kterého znal a považoval
jeho vína za výjimečná. Postupem času se
z tohoto nápadu stala tradice a nyní několikrát ročně navštěvujeme různé vinaře,
o kterých si myslíme, že nabízí špičková
vína a jsou zajímaví i svým originálním
přístupem. Jednou ročně, po dobu několika dnů, navštěvujeme také vinařství
v různých oblastech Rakouska, a máme
příležitost vzájemně porovnat tyto dva
vinařské světy. Proč se o tom zmiňuji?
Při každé ochutnávce, při každé příležitosti hovořit s vinařem, se dozvídám nové
Rozhodl jsem se tuto zkušenost přenést
na jedno místo a nabídnout, pro každého
kdo bude mít zájem, ochutnat vína z různých oblastí a vinařství, a přitom získat
spoustu zajímavých informací. Součástí
některých degustací je i promítání obrázků z vinařských oblastí, konkrétních vinic
a vinařství odkud nabízené víno pochází. Přinášíme tak i atmosféru prostředí
odkud víno pochází. V minulém roce jsme
organizovali celkem 19 degustací. Ochutnali jsme moravská, italská, francouzská
a rakouská vína. V tomto roce plánujeme
„navštívit“ také např. maďarská a španělská vinařství.
Naše degustace mají i další rozměry,
než jsou ochutnávky toho či onoho
vína a ujištění se o tom, jestli nám
chutná (nebo taky ne). Když opominu
společenskou stránku věci, pak nabízíme možnost ochutnat konkrétní vína
s tradičními pokrmy. Zejména pokud se
jedná o francouzskou a italskou kuchyni,
kde jsou vína především vyráběna k tomu,
aby sloužila jako ideální doplněk k jídlu.
Dalším aspektem je poznat konkrétní
vína, kterých je nepřeberné množství,
a rozhodnout se pro to, které splňuje vaše
představy a nároky. A nakonec bych zmínil příležitost ochutnat víno a poznat jeho
potenciál pro dlouhodobé ležení a zrání.
Tahle skutečnost se u nás dost podceňuje.
Na našich ochutnávkách často nabízíme
vína, která mají schopnost po dlouhou
dobu lahvově zrát a dosáhnout za několik
let mnohem vyšší kvalitu. Naším zákazníkům v této souvislosti nabízíme možnost
ukládat svá vína ve Wine depotu, kde jsou
optimální podmínky pro ležení a zrání.
Více o ochutnávkách vína nebo o možnosti víno uložit najdete na našich internetových stránkách www.gurmetmorava.
cz , kde si také můžete ve fotogalerii
prohlédnout foto z našich degustací.
10
smile rozhovor
Ivanka Fic Tomanová
mladá vinařka z Moravské Nové Vsi, která se svým přístupem k poctivé práci, svojí otevřeností a usměvavé duši rychle etablovala na vinařské scéně, které dominují pořád muži
Ivanko, pamatuji si tě ještě jako malou holku,
která se po základce rozhodovala, kam dál.
Tak jak to teda bylo a kam tě tvá rozhodnutí
zavedla?
V té době se psal rok 1998 a měla jsem možnost spolupracovat s tebou a také s Janou Krutákovou, vy jako ženy jste velmi akční a tvůrčí.
To mne motivovalo začít s tím, co mě baví
naplno. Vystudovala jsem střední vinařskou
školu ve Valticích, kde jsem si rozšířila své základní znalosti získané od otce z oblasti vinohradnictví a výroby vína. Dále jsem navázala
studiem vysoké školy - Mendlova univerzita
v Brně s fakultou v Lednici. Studium na vysoké
škole bylo pro mě přínosem v oblasti chemie
a biologie, díky kterým člověk zná a přesně
ví, jaké chemické postupy a reakce probíhají
při výrobě vína i následném uskladnění vína
v lahvích.
Takže dnes už vinařka s pevnou pozicí ve
světě mužů.... a mají ti chlapi v něčem vůbec
nějaké výhody nebo přednosti? Fyzickou zdatnost nepočítaje...
Ze svých zkušeností vím, že muži mají obrovské výhody. Není lehké jim dokázat, že jsem
stejně dobrá jako oni. Má práce mě baví a je mi
zároveň koníčkem. Jsem za to velice ráda.
Jak dalece tě podporuje tvá rodina? Jsi čerstvá
novomanželka. Má i manžel vztah k vinohradničení? S prominutím, "šlapou brázdu", anebo
je to i o kompromisech?
Myslím, že mám dobré zázemí v rodině.
Bez toho by to nešlo. Každý člověk je osobnost
a myslím, že můj otec mi pomáhá a naučil
mě mnohé. Vše v životě je o kompromisech,
manžel je z jiného oboru, můžu se na něj spolehnout, měli jsme svatbu ve vinici a byla krásná.
Určitě máš nějakého favorita mezi svými
víny....
Ano, považuji za velmi zdařilé naše rodinné Cuvée z odrůd Zweigeltrebe 70% a 30 %
Cabernet Moravia, které děláme již tradičně
řadu let. Chutná nám i našim hostům. Jsem milovnice červeného vína, myslím, že i tady u nás
se dá vypěstovat kvalitní hrozen pro výrobu
červeného vína a zároveň si pochutnat na výborném červeném víně.
Máš nějaký vinařský, ale i lidský vzor?
Inspirují mě pracovití, houževnatí a příjemní
lidé.
My se snažíme pomáhat dětem z dětských
domovů. Dá se jim vůbec něco vinařského
vzkázat nebo je nějak podpořit?
Ve vinařství není nic jistého, každý rok je jiný
a nejistý nejen díky počasí, tudíž se vinaři
nesmí vzdávat a musí na sobě stále pracovat.
Totéž platí i v životě.
Ivance přejeme mnoho zdaru a vynikajících vín :-)
A vám, milí čtenáři, příjemnou ochutnávku.
Kontakt:
www.vino-sklipek.cz,
tel.: +420 777 561 535,
e-mail: [email protected]
11
smile program
Vydavatel:
Smile by horse o.p.s.
Anenská 551,
691 55 Moravská Nová Ves
leden 2014
[email protected]
www.smilebyhorse.cz
IČ: 29369541
ev.č.: MK ČR E 21411
Masarykovo muzeum Hodonín www.masaryk.info
9.12.2013 –
19.1.2014
6.12.2013 –
25.1.2014
Betlémy stále živé
Výstava (Vlastivědné muzeum Kyjov)
Výstava (Galerie ve škole
Rytířské řády. Historie a současnost. Řád Maltézských rytířů, Řád.
sv. Lazara, Řád Božího Hrobu, Řád
Německých rytířů
Svět hraček
Výstava (Městské muzeum
Veselí nad Moravou)
Čarovné barvy země
při ZŠ J.A. Komenského)
1.11.2013 –
26.1.2014
11.12.2013 –
16.2.2014
Redaktor:
Regina Lanová
1.1.2012 –
31.12.2014
Exteriéry velkomoravského hradiště
Výstava (Slovanské hradiště
v Mikulčicích)
1.12.2012 –
31.12.2014
Putovní výstava o archeoparku
Výstava (Slovanské hradiště
v Mikulčicích)
Výstava (sál Evropa)
16.9.2013 –
26.1.2014
CHORYNŠTÍ Z LEDSKÉ
Výstava (Městské muzeum
Veselí nad Moravou)
Městské muzeum a galerie Břeclav www.muzeumbv.cz
do 26.1.2014
Hračky 1880 - 1980
do 2.2.2014
výstava
výstava
Muzeum a galerie
do 26.1.2014
Gabriela Dubská
volná i ilustrační tvorba
výstava
Lednicko-valtický areál UNESCO fotografie
Galerie v podkroví
5.1.2014
Novoroční koncert
koncert
Synagoga
Synagoga
Těšte se s námi na BENEFIČNÍ KONCERT „LÁSKY MARKA BALOGA“
v Břeclavské synagoze dne 28. února 2014!
Více info v příštím čísle :-)
SCHÖLLER WEINBOUTIQUE pro vás opět otevírá tradiční šank s mladými víny „HEURIGEN“ v příhraničním
SCHRATTENBERGU (na dohled od Valtic) už 16.1.2014!
Vždy od čtvrtka do neděle, od 16ti hodin, až do 13.dubna
2014.
www.schoellerwein.at
Pro komplexní zážitek doporučujeme (po domluvě)
navštívit i místní „SEKTKELLEREI“, kde si užijete fantastickou ochutnávku vynikajících a jedinečných sektů vyráběných šampaňskou metodou Christianem Madlem.
www.christianmadl.at
Z celého srdce děkujeme::
SHEAN s.r.o., Tiskárna Šiki Kyjov, Farma Rudimov, Agromoravia a.s., Jezdecká stáj Borový Dvůr
[email protected]
tel: +420 725 113 100
tisk:
Tiskárna Kyjov
Pište nám
Vyhrazeno právo na úpravu textu.
Neprodejné