Tulák 1-2/08

Transkript

Tulák 1-2/08
PROLOG
Spolu
s příchodem
nového roku se změnilo
i vedení redakce.
Doufám, že se nám
povede stejně dobře jako
doposud a že možnost
být redaktorem zaujme
i další studenty, jejichž
příspěvky zde srdečně
uvítáme.
Vaše šéfredaktorka Ivana
REDAKCE
Šéfredaktorka
Ivana Jirmářová 2. A
Redaktoři
Adam Pýcha 2. A
Kristýna Kubátová 2. A
Michaela Rabochová 3. A
Radek Grabowski 1. C
Grafická úprava
Adam Pýcha 2. A
Obsah
Vánoční besídka
Sportovní organizace Mladé Boleslavi
Literární klub
Nebojím se mít svůj vlastní názor
Tomáš Verner
Vzpomínka
Ronald Reagan
Metal... ist Krieg!
-1-
2
3
4
6
7
8
9
11
Vánoční besídka
Vánoce jsou za námi a s nimi i vánoční besídka naší školy. Nabídka vystoupení byla opravdu pestrá,
proto věřím, že si každý z vás odnesl alespoň nějakou příjemnou vzpomínku.
Celým programem nás provázeli Adam Pýcha a Andrea Schiefertová, kteří svou roli moderátorů
zvládli přímo výtečně. Asi nejvíce vystupujících studentů, kteří se rozhodli předvést nám svůj talent, si
vybralo zpěv. Aula naší školy tak ožila nejen díky jejich zlatu v hrdle, ale také mnohým hudebním
nástrojům, které je doprovázely.
Dále jsme pak mohli zhlédnout úsměvnou scénku zosnovanou chlapci z 3.C, netradiční soutěž
fotbalistů v „panenkách“ nebo vystoupení Evy Holubcové z 2.A, která nám zatancovala ve stylu disko a
rozproudila tak mnohým krev v žilách.
Sama jsem byla překvapena, jaké talenty se v našich kruzích skrývají, a potěšena tím, že mají tolik
odvahy, aby před nás vystoupili. Doufám, že i příští rok se besídka vydaří jako tato a budou přibývat stále
další, kteří se nebudou stydět nám svůj talent předvést a zpříjemnit nám tak ještě více chvíle před
vánočními svátky.
Ivana Jirmářová
-2-
Sportovní organizace Mladé Boleslavi
Máte také po Vánocích výčitky svědomí díky nedostatku pohybu a spoustě jídla, kterému prostě
nešlo odolat? Mám pro vás pár typů, kam se obrátit, pokud s tím chcete něco udělat:
Taneční skupina EPIDEMIC
Styl: Street dance a disco show formace
Místo: TJ Sokol MB
Kontakt: www.epidemic-dance.cz
[email protected]
Taneční skupina UR DANCERS
Styl: Hip Hop, R´n´B, Funky, Street dance, Disco, Break dance, Electric boogie, Modern dance a Jazz dance
Místo: 9. ZŠ
Kontakt: www.urdancers.cz
[email protected]
Capoiera Mladá Boleslav - oddíl brazilského bojového umění
Místo: TJ Sokol MB
Kontakt: www.mb.abada.cz
[email protected]
KARATE KLUB Mladá Boleslav
Místo: 9. ZŠ, ul. 17.listopadu
Kontakt: www.karate-klub-mb.wz.cz
[email protected]
Aerobic club JUMPING KANGAROOS
Místo: Mladá Boleslav – tělocvična Střední zdravotnické školy
Kontakt: www.jkmb.cz
[email protected]
Florbalová akademie
Místo: Mladá Boleslav – tělocvična 6. ZŠ
Kontakt: http://www.florbalakademie.estranky.cz/
[email protected]
Ivana Jirmářová
-3-
Literární klub
Chtěl bych vás seznámit s akcí, kterou pořádá Městský parlament dětí a mládeže Mladá Boleslav za
spolupráce DDM MB. Název Literární klub vypovídá o její náplni. Jedná se o setkání lidí, kteří se zajímají o
literaturu jako takovou. Původní myšlenkou bylo vytvořit prostor pro fanoušky prózy a poezie, ale také pro
začínající autory, kteří chtějí prezentovat svá díla. Není určena dolní ani horní věková hranice.
Velice důležitá je spolupráce s Tyflo Centrem Mladá Boleslav, které pomáhá nevidomým a
slabozrakým lidem. Na setkání literárního klubu mohou docházet lidé s vadou zraku a tato spolupráce
přináší zajímavá setkání. V budoucnu plánujeme pomoc při předčítání nebo převádění literárních děl o
Mladé Boleslavi do audio podoby. Doufám, že se najdou lidé, kteří budou ochotní pomoci.
V současné době máme za sebou už dvě setkání, která pomalu začínají formovat podobu celé akce.
Literární klub se bude scházet každých čtrnáct dní v ICM Za Májem. Začátek bude vždy v 16.00.
První setkání se uskutečnilo 17. ledna a sešlo se deset lidí. Bylo to setkání ryze informativní,
domluvili jsme data dalších několika setkání. Také jsme vymýšleli témata pro speciální setkání. Tato setkání
se budou odehrávat v duchu daného tématu nebo na ně přijde pozvaný autor. Budeme se snažit zvát
autory z Boleslavska, kteří nejsou známí, ale jejich tvorba je zajímavá a přínosná. Pokud ale bude literární
klub úspěšný a bude docházet slušný počet účastníků, tak možná pozvání přijmou i známí autoři.
Druhé setkání bylo naplánováno na 31. ledna. Hlavním tématem byla naše tvorba a naši oblíbení
autoři. Na setkání dorazilo 8 lidí. U teplé kávy a čaje jsme hodnotili naše díla, ale v budoucnu jistě bude
k hodnocení více prací.
Data nových setkání budou vždy uveřejňována na internetu nebo na plakátech, které budou
rozvěšeny na všech středních školách. Jak bude vycházet čas, tak bude plakáty uveřejňovat i v Tuláku.
Doufám, že někoho z vás Literární klub zaujal a na příštím setkání se setkáme.
Adam Pýcha
-4-
-5-
Nebojím se mít svůj vlastní názor a chovat se podle něho
Vlastní názor je součást každého člověka. Jako střípky z obrovské mozaiky doplňují názory náš
charakter. A také mohou měnit směr, kterým se náš život ubírá, jestliže jsou spojeny i s rozhodnutím.
Názory mohou být vyhraněné, ostré, diskutabilní, provokativní, ale i tolerantní, neutrální, mírné,
nepobuřující. Máme i takové, které jsou většinové a menšinové, či člověk může stát se svou pravdou úplně
sám, jako rostlina uprostřed sluncem spálené pouště. Zkrátka a dobře vše, co si myslíme, naše představy,
sny a vize, to nás provází už od dávných a prachem zapadaných věků až do daleké vzrušující (nebo
obávané?) budoucnosti. Ráda bych vám uvedla příklad rozporuplných lidských názorů.
Rostliny (ať už úplně malá fialka v Čechách nebo ohromný sekvojovec obrovský z Kalifornie),
živočichové (od „stonohé“ stonožky z celého světa přes frčka čtyřprstého z Afriky až ke králi moří a oceánů
plejtváku obrovskému) a lidé (ať už Evropan, Asiat, Afričan, Australan nebo Američan) na každém
kontinentu – všichni pospolu žijeme na nádherné planetě Zemi. Její rozmanitost a krása nás dodnes
překvapuje i udivuje. Vždyť i dnes v 21.století nejsou všechna její zákoutí prozkoumána, všechna zvířata a
rostliny popsány. Jsme rádi, že zde žijeme. Vždyť je to jediné místo, kde smíme žít. „Počkat – jediné?“
zeptal se mě malý hubený kluk s bystrým pohledem, když mi koukal přes rameno co píši. „Přece můžeme
vzlétnout do vesmíru a vybudovat tam města jako tady. Zemi už nepotřebujeme. Vytěžíme tu, co se dá –
stromy, drahé kovy, uhlí, ropu – prodáme to, zbohatneme a opustíme planetu, protože už tady nebude nic,
co by nám bylo k užitku,“ dořekl a zazubil se na mě. „Ale co chudí lidé, kteří nebudou mít na to, aby
odletěli?“ Co rostliny a zvířata, která to přežijí? Vždyť se tu udusí! Nebude kyslík! Vše se zde sesype jako
domeček z karet!“ odpovídám ustrašeně já. Chlapec se zamyslí a povídá: „No coby. Stejně by tak zvířata tak
jako tak stářím pošla. Nepotřebujeme je. Jídla s příchutí hovězího si budeme moci vyrobit. Budou
k nerozeznání od originálu!“ zabrumlal si pro sebe něco jako jóó technika je technika… a pokračoval: „A
lidé? K čemu nám budou? Nevešli by se tam. Ať přežijí ti, co na to mají.“ Jsem úplně zaskočená. „Ale vždyť
oni si planetu nechtěli zničit! Nekáceli, netěžili. Byli zde spokojeni s přírodou a také se vším, co k ní patří,“
špitla jsem. Kluk se na mě drze podíval a odvětil: „Tak to prostě mají smůlu!“ Pak se otočil a rázným krokem
odpochodoval ode mě.
Rozhovor byl u konce. Znovu jsem se posadila a začala psát. Jak může mí ten kluk takový názor.
Přece nemůžeme vše, co se ukrývá pod zemí a roste na zemi, spotřebovat a zničit! To nejde! Zahubili
bychom tak celou planetu včetně sebe sama!
Lidé sedí na konci silné haluze košatého stromu. Vedle nich jsou také rostliny a zvířata. A my, myslící
bytosti, bereme do rukou pily, sekyry, rypadla, vrtáky a pomalu řežeme tu větev. Kousek po kousku. Jak
dlouho se ještě na ní udržíme než spadneme do hlubin nicoty? Nevím. Ale je jisté, že se ještě něco dá
udělat. Můžeme se zachránit správnými názory, rozhodnutími a činy.
Tento příklad jsem vybrala jako demonstraci fatálních dopadů jednoho názoru. Pevně věřím, že
bychom se my lidé vždy měli dohodnout a ne myslet jen sami na sebe. Měli bychom také poslouchat a
vnímat názory všech, diskutovat o nich a pak je hodnotit. Názory celé planety.
Já osobně bych ráda Zemi pomohla a snažím se podle toho chovat. A když se všichni spojíme…
Michaela Rabochová
-6-
Tomáš Verner
Obrovský talent českého krasobruslařství. Zranění v roce 2005 však ohrozilo jeho kariéru, na
šampionátu v Moskvě vypadl hned v kvalifikaci. Tomáš se ale nevzdává a ve čtvrtek 24. 1. 2008, tři roky
poté, vyhrává mistrovství Evropy a dává tím všem najevo, že jeho kariéra ještě zdaleka nekončí.
Na šampionátu v Záhřebu se tak 16 let po Petru Barnovi, mistrovi Evropy z roku 1992, stal dalším
Čechem, který usedl na evropský krasobruslařský trůn. Až po něm přijížděli ke stupínkům vítězů úřadující
mistr Evropy Brian Joubert z Francie a dvojnásobný mistr světa Stéphane Lambiel ze Švýcarska.
Jako jediný z medailistů neměl v krátkém programu kombinaci se čtverným skokem. Do letošní
sestavy však zařadil tak náročné krokové pasáže a další prvky, že se i bez ní v Záhřebu přiblížil osmdesáti
bodům, což znamená špičkový výkon. Nakonec tedy museli oba favorité s kyselým výrazem přijmout
vítězství Tomáše Vernera, se kterým se původně na titul příliš nepočítalo.
Šanci na odvetu budou mít Joubert s Lambielem už za dva měsíce na mistrovství světa v Göteborgu.
„Budou se snažit ukázat, že to byla náhoda. Proto musím osobák posunout ještě výš,“ uvědomuje si
svěřenec Vlasty Kopřivové a Michaela Hutha, který se v pozici nové krasobruslařské hvězdy pořád ještě
zabydluje.
Ivana Jirmářová
-7-
Vzpomínka
Dne 22. ledna zemřel
australský herec Heath Ledger.
Tato událost zasáhla miliony lidí
na celém světě a všechny
milovníky
dobrého
filmu.
Osmadvacetiletého
Ladgera
našla
masérka
v jeho
newyorském bytu. Předpokládá
se, že se předávkoval prášky na
spaní, ale toto tvrzení vyvrací
jeho rodina a ani pitva ho
nepotvrdila.
Za svůj krátký život dokázal Ledger, že je talentovaným hercem a celebritou bez hvězdných manýr.
Zůstala po něm dvouletá dcera Matilda, kterou měl s herečkou Michelle Williamsovou (mohli jsme ji vidět
ve snímku Zkrocená hora, v roli Ledgerovy manželky). Manželství na rozdíl od toho filmového nevydrželo a
po několika letech se rozpadlo.
Celá Austrálie je zdrcena a podporu rodině a přátelům vyjadřuje mnoho osobností. „Cítím s jeho
rodinou," reagovala oscarová herečka Nicole Kidmanová. „Je tragické, že jsme ztratili jednoho z našich
nejskvělejších herců v rozkvětu jeho života," uvedl australský premiér Kevin Rudd.
Heath Ledger zazářil ve velkém množství filmů, jako je Zkrocená hora, Ples příšer, Příběh rytíře,
Casanova nebo Patriot. Jeho filmografie bude do budoucna představovat to nejkrásnější, co jsme mohli na
stříbrném plátně vidět.
Z jeho filmografie jsem vybral tři nejzásadnější filmy. Jako první jistě musí být uvedena Zkrocená
hora. Příběh o lásce dvou mladých mužů, o kterém mluvil celý svět. Ve světě filmu naprosto nové téma,
silné zpracování a skvělé herecké výkony přinesly zasloužené Oscary za režii, hudbu a scénář. Tuto skvělou
bilanci jen potrhují další zbylé nominace, ve kterých nechybí hlavní role Heatha Ledgera.
Určitě podstatným mezníkem v Ledgerově kariéře je film Příběh rytíře. Není ověnčen Oscary ani
Zlatými glóby, ale dokáže to, co by měl film umět především – skvěle pobavit. Ledger v tomto středověkém
příběhu hraje mladého muže, který se vzepřel osudu a splnil si svůj sen stát se rytířem. Celému filmu na
zajímavosti dodávají geniální detaily, moderní hudba a hlavně humor okořeněný špetkou napětí.
O třetím filmu toho možná nebudete moc vědět. Je to film, který ještě nepřišel do kin a je poslední
příležitostí, kdy můžeme Heatha Ledgera vidět v nové roli. Jmenuje se Temný rytíř a je pokračováním
Batman začíná. Heatha můžeme vidět v roli gaunera známého převážně podle symbolu hrací karty
s žolíkem, kterou zanechává na místech činu. Vtipálek s prořízlou tváří bude jistě v Ledgerově podání
naprosto skvělý.
Ztratili jsme v něm skvělého herce a hlavně skvělého člověka. Až budete sledovat jeho filmy, plně se
jim oddejte a tím mu vzdáte tu největší poctu.
Adam Pýcha
-8-
Ronald Reagan
Je únor. A tak mi připadalo celkem příhodné napsat článek o oblíbeném americkém prezidentovi
Ronaldu Reaganovi narozeném právě v únoru. Mohla bych se snažit sebevíc, ale na A4 se celý život tohoto
významného muže bohužel nevejde. A tak jsem pro vás vybrala jen některé zajímavější informace.
Ronald Reagan se narodil 11. února 1911 ve městě Tampico v Illinois. Byl druhým ze tří synů Johna
Edwarda Reagana a Nelle Clyde Wilsonové. Před příchodem do Spojených států se jejich příjmení psalo
Regan. Jeho otec byl pravděpodobně závislý na lécích a často byl nezaměstnaný. Rodina krátce žila
v Chicagu a v malých městech v severním Illinois. Reagan chodil do školy na Dixon High School v Dixonu
v Illinois. Tam začal rozvíjet svůj vypravěčský a herecký talent.
Hollywoodská filmová hvězda
V roce 1937 se Reagan zúčastnil kamerové zkoušky, díky které získal
sedmiletý kontrakt u Warner Brothers. Jeho srozumitelný hlas, příjemné
vystupování a atletická postava jej udělaly populárním u diváků. Svou první
roli získal v roce 1937 ve filmu Love Is On the Air. On sám považoval za svůj
nejlepší výkon roli ve filmu Kings Row (1942), ve kterém hrál mladíka,
kterému byly amputovány nohy. Reagan má svou hvězdu na hollywoodském
chodníku slávy. Objevil ve více než 50 televizních dramatech. Jeho poslední
role jakožto profesionálního herce byla v populární show Death Valley Days,
kterou moderoval a hrál v ní. Ronald Reagan celkem ztvárnil během své
kariéry 88 rolí.
Prezidentství
Jeho prezidentství je často vnímáno jako počátek politické dominance Republikánské strany a
amerického konzervatismu ve Spojených státech. Pro jeho prezidentství je charakteristická nová
ekonomická politika, přezdívaná Reaganomika, a konfrontační zahraniční politika vůči Sovětskému svazu a
komunistickému hnutí po celém světě.
Reagan porazil v prezidentských volbách drtivým poměrem úřadujícího prezidenta Jimmyho
Cartera. Získal 489 hlasů volitelů, zatímco Carter jen 49. Byl prvním republikánem, který od roku 1888
dokázal porazit úřadujícího demokratického prezidenta, a prvním kandidátem, který dokázal od roku 1932
porazit úřadujícího prezidenta bez ohledu na stranické příslušnosti. V roce 1984 se v prezidentských
volbách utkal s demokratickým kandidátem Walterem Mondalem, kterého porazil ve všech státech kromě
Minnesoty a získal přes 60 procent všech hlasů.
Pokus o atentát
Dne 30. března 1981 byl Reagan, jeho tiskový mluvčí James Brady a dva policisté postřeleni
vyšinutým Johnem Hinckleym. Střela minula Reaganovo srdce o méně než palec a zasáhla jej do levé plíce,
což mu asi zachránilo život. Reagan z legrace řekl chirurgům: „Doufám, že jste všichni republikáni.“ (ačkoliv
nebyli, odpověděl mu Dr. Joseph Giordano: „Dnes jsme všichni republikáni."). Později své ženě řekl slavnou
větu: „Miláčku, zapomněl jsem se skrčit".
„Je pravdou, že tvrdá práce nikdy nikoho nezabila, ale domnívám se, že to není třeba zkoušet.“
Ronald Wilson Reagan
-9-
Odchod z funkce, Alzheimerova choroba a úmrtí
Dne 11. ledna 1989, devět dnů před koncem mandátu, promluvil Reagan z Oválné pracovny
naposledy k národu. Dne 5. listopadu 1994 oznámil, že mu byla diagnostikována Alzheimerova choroba. Se
svým typickým optimismem napsal v závěru: „Zahájil jsem cestu, která mě dovede až k soumraku mého
života. Vím, že Ameriku budou čekat jen jasné časy. Děkuji vám, přátelé. Bůh vám žehnej.“
Ronald Reagan zemřel na zápal plic 5. června 2004 ve svém domě v Bel-Air. Po pompézním státním
pohřbu, který navštívili vrcholní politici z celého světa, byl Reagan pohřben v Ronald Reagan Presidential
Library v Simi Valley v Kalifornii. Pohřeb řídil prezident George W. Bush, jehož otec byl Reaganovým
viceprezidentem a později jej ve funkci vystřídal.
Kristýna Kubátová
- 10 -
Metal... ist Krieg!
Heavy metal. Po vyslovení těchto dvou slov padne na mnohé lidi nechuť. Většina z nich si představí
ono „zvracení do mikrofonu, třískání do popelnic a mlácení strun“. Metal jako hudba je pro ně naprostá
španělská vesnice – nemyslete si však, že jim to nějak vadí. Přitom tohle všechno jsou jen fámy, předsudky
a nepravdy.
Hodně, hodně rychle… hodně, hodně tvrdě… vzít kytaru, paličky, mikrofon a rozjet monstrózní
show. Můžeme začít.
V podstatě to tak je. Metalová hudba rozhodně není nic pro fanoušky Spice Girls. Ale když už u toho
metalu jsme, proč si jej nepřiblížit? Má-li někdo chuť onu „drsňáckou“ hudbu poznat na vlastní kůži, bylo by
dobré nejdřív vědět, do čeho vlastně jde.
Heavy metal je styl vycházející z hard rocku. Ten zase vychází z rocku, který je potomek rock’n’rollu.
Než bychom se dostali od samého zárodku k metalu, byli bychom svědky velkého vývoje, který sahá až do
klasické hudby. Říkáte, že klasika nemá s tím „zrůdným“ metalem nic společného? Omyl.
Za všechno může prakticky jedna věc. Tou jednou věcí je rytmus. Klasická hudba, všichni si pod tím
něco představíme. Symfonický orchestr, dirigent, opera, soprán, tenor, Mozart, Bach, Beethoven. To vše je
víceméně správně. Každý člověk, i kdyby nebyl fanoušek této hudby, tato fakta zná.
Jak ale došlo k tomu, že klasická hudba je prapředek metalu? Jak je to možné, že se hudba takto
vyvíjela? Touha si zatancovat, zatrsat v baru, pobavit se s přáteli. A uznejte sami, asi není možné uprostřed
opery vletět na pódium a začít tam předvádět různé taneční kreace. Člověk na opeře jen sedí a kouká, to je
přeci hrozná nuda! A tak se to stalo, že vznikl nový styl – jazz.
Jazzová hudba vychází z klasiky, má v sobě také prvky černošské hudby, a to hlavně blues. Vznikla na
konci 19. století, naplno však udeřila až počátkem 20. let 20. století. To už byla hudba, která byla rychlejší,
která měla rytmus a na kterou se dalo zatancovat. A že kolikrát jazzová hudba rozparádila celý sál! To
ocenili hlavně mladí. Začali chodit do různých barů, lokálů, bavili se na tancovačkách, kde se hrál právě jazz.
To však stále ještě nejsme u metalu. Nicméně je tu nový fenomén, posun, vývoj. Rozhodně to tak mělo být.
Teď se však dostáváme k přímému předchůdci metalu – k rock’n’rollu.
Rock’n’roll se objevil v 50. letech v USA. Za všechno mohli tehdejší country zpěváci, kteří začali do
své hudby přimíchávat prvky rhytm and blues. To byla tehdy vyloženě muzika černošského obyvatelstva.
Nicméně byť se hrála pouze v ghettech a „bílou“ společností byla odsuzována, zasadila základ pro další
vývoj. Černoši, kteří byli původně jen otroci, se tedy zasloužili o vznik tvrdé hudby.
Elvis Presley, Chuck Berry a další, to jsou velká jména, která tento žánr proslavila. Zajímavostí bylo
to, že rock’n’rolloví interpreti byli drtivou většinou černoši, ale ten, který je považován za krále tohoto
žánru, je běloch a byl jím právě Elvis Presley.
V době, kdy zaplňoval koncertní haly a byl fenoménem, ještě netušil, že to bude právě on, který se stane
doslova „dědečkem“ rocku.
Z Elvise si totiž brali příklad mnozí ostatní. Další mladé kapely vznikající v 60. letech 20. století hráli
rock’n’roll ala Elvis. Někteří však už byli unavení stereotypem této hudby. Dali tak průchod novému stylu –
rocku. Otcové rocku, odkojení hudbou Presleyho, byli mladí hudebníci z anglického Liverpoolu – The
Beatles.
60. léta minulého století jsou považována za vrchol populární hudby. Vznikaly další a další kapely
(například The Who), které šířily rockovou muziku dál. Jasné numero uno však byli Beatles. Naprostý
světový fenomén, bohové, králové, nebyl koncert, který by nebyl vyprodaný. Lámaly se prodejní rekordy,
Beatles totiž prodávali své desky nejen v Evropě, ale i v USA. Vyvinul se nový styl. Elektrická kytara, rychlá
tempa, bicí, v tom už metal cítíme. Jdeme dál…
- 11 -
Postupem času ale někteří rockoví interpreti začali do své hudby přidávat další elementy. Rychlejší
kytary, rychlejší tempa bicích, chraplavé vokály, až nakonec koncem 60. let tak vznikl styl, který už opravdu
tvrdý je. Tomu stylu se začalo říkat hard rock.
Vypátrat historicky první hard rockovou skupinu je asi nemožné. Někdo říká Black Sabbath, někdo Led
Zeppelin, někdo dokonce Rolling Stones… je to vážně obtížné určit tu první bandu, která s tím začala.
Hard rock je charakteristický velkým a dunivým zkreslením elektrických kytar, basovky a bicích.
Kytarové riffy se stávají složitější a silovější. Zpěváci v nižších polohách zpívají řezavým chraplavým hlasem,
zatímco vysoké polohy z plných plic vyřvávají. Na tehdejší dobu to byla dost tvrdá a rebelská hudba.
Interprety tohoto žánru jsou zejména Black Sabbath, Led Zeppelin, AC/DC, Deep Purple, Kiss a další.
Ruku v ruce s hard rockem jde i heavy metal. Tento styl hudby je prakticky rychlejší a tvrdší hard
rock, v některých případech je dokonce složité od sebe tyto dva styly rozeznat. Některé heavy metalové
skupiny mají i hard rockovou tvorbu, a naopak.
Teď jsme se už dostali k metalu. První formací, o které se dá říct, že hrála metal, jsou Judas Priest. O
jednotlivých odvětvích a podstylech metalu si povíme v dalším čísle.
Radek Grabowski
- 12 -

Podobné dokumenty

na léto jsme připraveni!

na léto jsme připraveni! zúročte svoje nákupy v našem centru. Více informací se dozvíte na našich stránkách www.bondy-centrum.

Více

Základy společenských věd

Základy společenských věd colbertismus; francouzský fyziokratismus; klasická škola politické ekonomie; Jean-Baptiste Say; John Stuart Mill; Thomas Robert Malthus; Karl Marx; neoklasická ekonomická škola; John Maynard Keynes...

Více

Měsíčník informací ze života našeho domova. BŘEZEN 2014

Měsíčník informací ze života našeho domova. BŘEZEN 2014 s příchodem nového tisíciletí a opět vyprodával koncerty. V listopadu 2002 ale přišla mozková mrtvice, která poškodila mj. jeho hlasové centrum. Po velmi obtížné a dlouhé rehabilitaci se opět vráti...

Více

Tulák 3-4/08

Tulák 3-4/08 směrem se dále vydají. Já, potěšena články svých redaktorů, jejichž počet se stále rozrůstá, vydávám další vydání Tuláka. Bude svým způsobem speciální. Nenaleznete zde pouze články nás, studentů, a...

Více

původní práce - Rafael Institut

původní práce - Rafael Institut současně potomci přeživších. Rozhodli jsme se mluvit spolu o osudech našich rodin včetně holokaustu a zrušit tak dosavadní tabuizaci tématu. Náš dialog moderovala v letech 1995– 2001 britská skupin...

Více

PDF ke stažení. - Ženská práva jsou lidská práva

PDF ke stažení. - Ženská práva jsou lidská práva rodinném stavu, ale proč musíme stále odpovídat na otázku: „Slečna nebo paní?“ Nikdo nás sice nemůže legálně bít, ale pokud se tak v praxi stane, pořád jsme v podezření, že za to neseme spoluodpově...

Více