ZDE - Domov pro seniory Pyšely

Únor 2015
12. ročník, č. 2
pro potřeby klientů Domova pro seniory Pyšely
Obsah únorového čísla:
Měsíc únor
.………………………………….……………...strana 1
Společenská rubrika …………………………..………..……...strana 2
Kulturní a společenské akce ……………..…………….……...strana 3
Zacvičte si ……....…………..….……………….…………….strana 4
Masopust ………….………...…………………………….strana 5 - 6
Trénujeme si paměť …...………………………….…………. strana 7
Významné dny v únoru….. …………………………….……strana 8
Vážení a milí čtenáři,
Únor je měsíc zimy, klidu, čekání na jaro a prodlužujících se
dní. Míza ve stromech začíná stoupat vzhůru. Kvetou vrby
jívy (kočičky). Začíná tok puštíka a kalouse ušatého, odlétají
kvíčaly a havrani, přilétají husy velké ( hnízdí již koncem
února), špačci obecní, skřivani polní, čejky chocholaté,
konipasi bílí. Jeleni shazují parohy, veverky rodí první
mláďata. Rodí se selata divokých prasat, probouzejí se
jezevci. V únoru je podle tradiční čínské medicíny potřeba
posilovat ledviny. Ledviny jsou párový orgán uložený po obou
stranách bederní páteře. Každou minutu jimi proteče asi
jeden litr krve, která se filtruje a zbavuje nepotřebných
látek a ty se močí odvádějí z těla ven. Prevencí proti
problémy s ledvinami je dodržování pitného režimu.
Únor bílý – pole sílí.
Na Hromnice musí skřivánek vrznout i kdyby měl zmrznout.
Svatá Dorota – sněhu forota.
Svatá Apolena, v mlhu často zahalena.
Masopust na slunci – pomlázka u kamen.
Svatý Matěj, boří mosty nebo staví.
Na Svatého Blažeje slunce ještě nehřeje.
-1-
Společenská rubrika
V měsíci únor své narozeniny oslavují:
paní Věra Štekrová
paní Zdeňka Pelikánová
pan Jindřich Ureš
Všem oslavencům gratulujeme, přejeme hodně zdraví, štěstí a životní
pohodu.
Srdečně zveme oslavence a samozřejmě i všechny ostatní klienty na
Kavárnu, kde vše společně oslavíme.
Dne 17. února 2015 od 13.30 hodin v jídelně v přízemí
-2-
Kulturní a společenské akce na měsíc únor
6.2. Aktivizace s Naďou Vereckou
od 10. hod. na I. patře, od 13. hod. na II. patře
9.2. Pedikůra
16.2. Výplata kapesného
17.2. „Masopustní povídání“ – masopustní veselice a párty
nejen pro všechny oslavence
od 13.30 hod. v jídelně v přízemí
20.2. Aktivizace s Naďou Vereckou
od 10. hod. na I. patře, od 13. hod. na II. patře
24.2. Vystoupení pana Šedivého – „Hašlerovy písničky“
od 13.30 hod. v jídelně v přízemí
-3-
Zacvičte si..
Co nejvíce předkloňte hlavu a otáčejte jí kolem osy páteře střídavě na
jednu a na druhou stranu. V krajní poloze vždy lehce zapružte. Předtím
můžete po dobu 5-7 sekund zatlačit temenem proti rukám.
Položte ruce dlaněmi na ramena, prsty směřují k lopatkám a lokty
vpřed.
Hlavu vysunujte vodorovně dopředu a dozadu. Hlavu nepředklánějte.
Rozpažte o roztáhněte prsty. Palec směřuje na jedné straně dolů, na
druhé nahoru. Otáčejte a suňte hlavu co nejvíce na tu stranu, kde je
ruka palcem dolů. Pak hlavu pomalu otáčejte a suňte ji na opačnou
stranu a zároveň přetáčejte i dlaně tak, aby pohled směřoval vždy k
ruce s palcem dolů.
-4-
MASOPUST
Masopust je třídenní svátek, jakož i slavnostní období mezi Vánocemi a Postní
dobou. Zatímco jeho počátek, který nastává po svátku Tří králů (6. ledna) má
pevné datum, tak jeho konec je závislý na datu Velikonoc a končí tak v rozmezí
od poloviny února do počátku března. Masopust vychází především z římského
náboženství, které s předjařím spojovalo vegetační a plodnostní božstva.
Masopust představoval období hodování a veselí mezi dvěma postními dobami.
Během něj probíhaly taneční zábavy, zabijačky a také svatby. Vrcholí posledním
čtvrtkem tohoto období, zvaným Tučný čtvrtek, spojeným se zabijačkou a
hostinou. Poslední tři dny, tedy masopustní neděle, pondělí a úterý jsou zvány
končiny, ostatky, fašank či přímo masopust, se konají různé rituální úkony,
průvod masek, scénické výstupy a končí taneční zábavou. Masopust, a zvláště
několik posledních dní tohoto období (fašank, fašanky, končiny, bláznivé dny,
konec masopustu), byl pro lidi v minulosti oficiálním svátkem hodování, během
kterého bylo třeba se dosyta najíst. Pak následoval dlouhý čtyřicetidenní půst. V
době masopustu se na královském dvoře konaly hostiny, ve městech tancovačky,
na vesnici vepřové hody. Těm, kdo se slávy nezúčastnil, se posílala bohatá
výslužka, kdysi na Moravě zvaná „šperky“ a v Čechách „zabijačka“. Výslužka
většinou obsahovala ostatky, huspeninu, klobásy, jelítka, jitrnice, ovar, škvarky.
Masopust končil v noci před Popeleční středou, kdy ponocný zatroubil na roh
a rychtář všechny vyzval k rozchodu. Druhý den (na Popeleční středu)
naposledy se konzumovaly mastné rohlíky s kávou nebo mlékem, dopoledne
ještě byla povolena kořalka. Oběd však už byl přísně postní, což většinou
bývala čočka s vajíčkem, sýr, chléb, vařená krupice, pečené brambory.
Karneval (u Římanů původně Carnival) nebyl ani tak maso-pust, neboť pro
masopust měli Římané výraz carniprivium, ale spíš označení onoho konkrétního
zahájení masopustních svátků. Tedy dne, kdy se všichni dosyta najedí, aby byli
silní na následující postní období. Carni-val ve významu nabytí síly (valere) z
masa (caro, genitivcarnis). Carnival tedy označoval píše jeden konkrétní den
spojený s hodováním a maškarami, než celý masopust.
V některých regionech (Chodsko, Doudlebsko, Hlinecko, Strání aj.) je součástí
oslav obřadní průvod masek, který obchází s muzikou vesnicí. Tento akt konají
zvlášť vypravené skupiny lidí ve specifickém ustrojení a se specifickým
chováním, mající dlouhou tradici. Mnohde se vybírá do košíku kořalka, vejce,
slanina, koblihy nebo Boží milosti. Ty jsou později společně konzumovány v
hospodě během večerní zábavy.
-5-
V některých obchůzkách se dostává do ústřední role tanec, především obřadní
tance mladíků, zvaných ve Strání "pod šable". Podobně tančí u každého domu
na Uherskobrodsku "bobkovníci", na Hlinecku "Turci". Při večerní zábavě se
konají další obřadní tance, například "na len", "na konopě", "žabská" apod.
V mnoha dalších lokalitách se koná obchůzka bez těchto obřadních prvků a je
tak již jen prezentací masek a formou venkovské (eventuálně i městské) lidové
zábavy, která se váže k určitému datu.
Zachoval se kronikářský záznam, že český král Vladislav II. k sobě pozval
měšťany a slavil s nimi po tři dny masopust. Součástí programu byl
pochodňový tanec.
-6-
Trénujeme si svoji paměť..
Slovní hlavolamy:
Otec Moniky má pět dcer:
Lalu, Lelu, Lolu, Lulu. Jak se jmenuje ta pátá?
Spojte těchto 9 teček jedním tahem, k dispozici máte 4 čáry
-7-
Významné dny – výročí v měsíci ÚNOR
2. únor 1946 – Zemřel Eduard Bass, český spisovatel a novinář
(* 1. ledna 1888)
4. únor 1628 – Jan Amos Komenský byl spolu se svojí rodinou
přinucen k odchodu do exilu v polském Lešnu
4. únor 1781 – Zemřel Josef Mysliveček, český hudební skladatel
(* 9. března 1737)
6. únor 1905 – Narodil se Jan Werich, český herec († 31. října 1980)
7. únor 1862 – Zemřel František Škroup, český hudební skladatel a
dirigent (* 3. června 1801)
11. únor 1905 – Narodil se Zdeněk Burian, český malíř
(† 1. července 1981)
12. únor 1784 – Spojením čtyř dosud samostatných královských měst
vzniklo Královské hlavní město Praha
12. únor 1958 – Zemřel Petr Bezruč, český básník (* 15. září 1867)
16. únor 1996 – Zemřel Miloš Kopecký, český herec (* 22. srpna 1922)
18. únor 1932 – Narodil se Miloš Forman, česko-americký filmový
režisér a scénárista
24. únor 1830 – Narodila se Karolina Světlá, česká spisovatelka
(† 7. září 1899)
25. únor 1948 – Únor 1948: pod nátlakem KSČ přijal
prezident Beneš demisi demokratických ministrů,
čímž komunisté vedeni Klementem Gottwaldem nastolili komunistický
režim v Československu
27. únor 1790 – Národní obrození: vznikla Česká expedice,
vydavatelství české literatury a knihkupectví
-8-