zde - Hate Free Culture

Násilí z nenávisti a snášenlivost
na internetu
VÝZKUMNÁ ZPRÁVA II
22. prosince 2014
PODPOŘENO GRANTEM Z ISLANDU,
LICHTENŠTEJNSKA A NORSKA
ZPRACOVÁNO EXKLUSIVNĚ PRO:
Metodologie výzkumu
Velikost vzorku
1000 respondentů ve věku 15-25 let
Termín dotazování
5-19.11.2014
Metoda sběru dat
CAWI (on-line dotazování na panelu MEDIAN): n=650
CASI (computer assisted self-interviewing): n=350*
*Metoda CASI (respondent vyplňuje dotazník off-line samostatně na počítači, který mu doručí
tazatel) byla do sběru zařazena, aby došlo k pokrytí volnějších uživatelů internetu nezasažitelných
on-line sběrem na panelu respondentů.
Výběr respondentů
kvótní výběr
Reprezentativita
vzorek je reprezentativní pro populaci ČR 15-25 let podle kategorií:
pohlaví, kraj, věk (2 kategorie), velikost místa bydliště (3 kategorie), intenzita využívání internetu
Reprezentativita datového souboru byla primárně dosažena plněním kvótního předpisu a v
dodatečným dovážením dat.
Statistická odchylka činí u daného vzorku +/- 1,5 procentní bod (p.b.) u méně zastoupených postojů až +/- 3 procentní body u postojů
zastávaných polovinou respondentů. Viz tabulka:
Kolik respondentů zastává postoj
Statistická odchylka při úsudku na populaci
5%
+/- 1,5 p.b.
20 %
+/- 2,5 p.b.
50 %
+/- 3 p.b.
80 %
+/- 2,5 p.b.
95 %
+/- 1,5 p.b.
-2-
Struktura vzorku
Kraje
Pohlaví
muži
51 %
Praha
12 %
ženy
49 %
Středočeský
12 %
Jihočeský
6%
Věk
15 – 20 let
49 %
Plzeňský
5%
21 – 25 let
51 %
Karlovarský
3%
Ústecký
8%
Velikost místa bydliště (počet obyvatel)
do 4 999
39 %
Liberecký
4%
5 000 – 99 999
41 %
Královéhradecký
5%
100 000 a více
20 %
Pardubický
5%
Vysočina
5%
Intenzita užívání internetu
Denně
90 %
Jihomoravský
11 %
Méně často či vůbec
10 %
Olomoucký
6%
Zlínský
6%
Moravskoslezský
12 %
*Údaje o struktuře po vážení, zaokrouhlena na celá
procenta. Zdrojem teoretických četnosti jsou data ČSU a v
případě užívání internetu aktuální data MEDIA PROJEKT.
-3-
OSOBNÍ PŘÍSLUŠNOST K MENŠINÁM A SPECIFICKÝM
SKUPINÁM OBYVATEL
Osobní příslušnost k menšinám
S08. Cítíte se vy osobně být příslušníkem / příslušnicí nějaké specifické skupiny ve společnosti, ať už je definovaná etnicky,
národnostně, sexuálně, nábožensky, nějakou specifickou fyzickou vlastností či příslušností k jakékoli subkultuře lidí?
Nevím
8%
Ano
12 %
Ne
81 %
Za příslušníky některé z menšin či specifických skupin obyvatel se označuje zhruba osmina lidí ve věku 15-25 let, dalších 8 % váhá. Častěji se za
příslušníky specifických skupin označují chlapci a mladí lidé z velkých měst. Další otázky ukazují, že u mužů je důvodem to, že se výrazně častěji cítí
být příslušníkem specifické subkultury a LGBT menšiny.
-5-
Osobní příslušnost k menšinám
S09. Jste vy osobně …
Nositel/ka nějakého specifického znaku (vysocí lidé, malí lidé, specifická barva…
16 %
Příslušník nějaké zájmové organizace (např. Skaut)
11 %
Věřící – křesťan
10 %
Příslušník nějaké subkultury (punk, skejťáci, hard-core, apod.)
8%
Věřící – jiné vyznání
4%
Jiné než heterosexuální orientace (LGBT)
2%
příslušník jiné národnosti než České
2%
zdravotně postižení / omezení
2%
Příslušník politicky zaměřených skupin - levicových (anarchisté, antifašisté, atd.)
2%
Příslušník politicky zaměřených skupin - pravicových (národovci, nacionalisté,… 1 %
Nic z výše uvedeného.
60 %
0%
20 %
40 %
60 %
80 %
I mladí lidé, kteří se v obecné otázce neoznačili za příslušníky/ce menšin a specifických skupin obyvatel, se v otázce s nabídkou často identifikují
s některou nabízenou skupinou, která může být ostatními lidmi daného věku chápána jako menšina či specifická subkultura. Do takových skupin
definovaných fyzickým znakem, zájmem / kulturní preferencí, vírou, sexuální orientací, etnicitou a národností či politickým přesvědčením se řadí až
40 % populace mladých lidí.
-6-
Osobní příslušnost k menšinám
S08. Cítíte se vy osobně být příslušníkem/příslušnicí nějaké
specifické skupiny ve společnosti…
Jiné než heterosexuální orientace (LGBT)
78%
Příslušník nějaké subkultury (punk, skejťáci, hard-core, apod.)
51%
příslušník jiné národnosti než České
Nositel/ka nějakého specifického znaku (vysocí lidé, malí lidé, specifická barva…
Věřící – křesťan
Věřící – jiné vyznání
13%
0,14**
13%
0,14**
66%
8%
0,1**
23%
69%
8%
0,09**
55%
35%
Příslušník politicky zaměřených skupin - levicových (anarchisté, antifašisté, atd.)
15%
44%
47%
20%
47%
18%
0%
0,31**
26%
zdravotně postižení / omezení
Pozn: Konkrétní procentuální údaje jsou díky omezeným vzorkům
příslušníků jednotlivých skupin spíše indikativní.
13%
63%
30%
Příslušník politicky zaměřených skupin - pravicových (národovci, nacionalisté,…
0,31**
39%
24%
Příslušník nějaké zájmové organizace (např. Skaut)
11% 12%
36%
48%
Parciální korelace
(-1 až 1)
20%
40%
Ano
19%
60%
Ne
0,03
6%
62%
80%
0,05
-0,02
-0,15**
100%
Nevím
Data umožňují srovnat, nakolik se členové různých reálně menšinových skupin (otázka S09) liší ve spontánní obecné identifikaci sama sebe jako
příslušníka menšiny či specifické skupiny (S08). Většinou se tak cítí mladí lidé s jinou než heterosexuální orientací (LGBT) a často také členové
subkultur a lidé jiných národností. Protože jeden člověk může být příslušníkem více skupin, zkoumali jejich přímý vliv pomocí tzv. parciálních korelací
(vliv příslušnosti k jednotlivým skupinám na celkovou sebeidentifikaci po odstínění vlivu dalších skupin). Ukazuje se, že kromě tří zmíněných skupin
pocit příslušnosti ke specifické skupině / menšině významně zvyšuje nositelství speciálního fyzického znaku, členství v zájmových organizacích a
křesťanské vyznání. Naopak jiná vyznání nemá po odstínění odlišnosti v národnosti významný přímý vliv. Příslušnost k pravicovým politickým
skupinám pak u lidí, kteří do jiných skupin nepatří, dokonce posiluje pocit, že jsou součástí majority (hypoteticky díky pocitu, že tyto skupiny zastávají
hodnoty majoritní / tradiční společnosti).
-7-
ZKUŠENOST S NÁSILÍM Z NENÁVISTI
Zkušenosti s násilím z nenávisti
Násilí z nenávisti je násilí páchané, protože oběť příslušela k nějaké skupině lidí (etnicky, nábožensky, sexuálně, apod.), subkultuře (punk, skejťák,
apod.) či měla nějaký specifický znak (výška, účes, nadváha, postižení, apod.), kterým se odlišovala
O01. Byl(a) jste vy osobně někdy SVĚDKEM násilí z nenávisti?
O09. Byl(a) jste vy osobně někdy OBĚTÍ násilí z nenávisti?
Byla obětí
Byl(a) svědkem
Fyzické násilí
32 %
Verbální útok – osobní 62 %
Verbální útok – online 6 %
Ano
18 %
Fyzické násilí
30 %
Verbální útok – osobní 66 %
Verbální útok – online 4 %
Ano
32 %
Ne
68 %
Ne
82 %
Velká část mladých lidí má osobní zkušenost s násilím z nenávisti – necelá pětina (18 %) byla někdy přímo jeho obětí a třetina (32 %) byla svědkem.
V případě svědků i obětí se zhruba ve třetině případů jedná o fyzické násilí a ve zbytku případů o verbální útoky(on-line či osobně). Zkušenost
s násilím z nenávisti logicky roste s věkem (mezi lidmi ve věku 20-25 let bylo svědkem 35 % dotázaných). Výrazně častější je také ve velkých městech
nad 100 000 obyvatel– svědkem zde bylo 47 % mladých a 26 % říká, že bylo někdy také obětí.
-9-
Zkušenosti s násilím z nenávisti
MEZI PŘÍSLUŠNÍKY MENŠIN
O01. Byl(a) jste vy osobně někdy SVĚDKEM násilí z nenávisti?
O09. Byl(a) jste vy osobně někdy OBĚTÍ násilí z nenávisti?
Byl(a) obětí
Byl(a) svědkem
cítí se být příslušníkem
specifické skupiny
cítí se být příslušníkem
specifické skupiny
63 %
necítí se být příslušníkem
specifické skupiny
necítí se být příslušníkem
specifické skupiny
27 %
0%
20 %
40 %
60 %
80 %
46 %
13 %
0%
20 %
40 %
60 %
80 %
Zkušenost s násilím z nenávisti má většina lidí, kteří se cítí být příslušníkem některé společenské menšiny – 63 % lidí, kteří se považují za příslušníka
menšiny, bylo svědkem násilí z nenávisti, a celých 46 % bylo obětí násilí z nenávisti. Mezi lidmi, kteří se necítí být příslušníky menšin jsou zkušenosti
v roli svědka i oběti výrazně méně časté. V případě pozice oběti to vychází přímo z definice násilí z nenávisti, které je na jedinci či skupině pácháno
díky jejím odlišným znakům. 13 % lidí, kteří se necítí být příslušníky menšiny, a přitom deklarují, že byli obětí násilí z nenávisti, jsou často lidé, kteří
patří k nějaké reálně menšinové skupině (nositelé specifického fyzického znaku, lidé s vyznáním, postižení, příslušníci politických skupin, atd.), ale
neidentifikují se jako menšina.
- 10 -
Reakce na násilí z nenávisti
O07 / O14. Jak jste reagoval(a) v situaci, kdy k násilí docházelo?
Jako svědek
Přidal(a)
jsem se – byl
to vtip /
nejednalo se
o nic
závažného
4%
Jako oběť
Byl(a) jsem
jedním z
útočníků
1%
Jinak
14 %
Byl(a) jsem
spíše pasivní
– bál(a) jsem
se /
nevěděl(a)
jsem co
dělat
59 %
Snažil(a)
jsem se oběť
bránit
36 %
Byl(a) jsem
spíše pasivní
– bál(a) jsem
se /
nevěděl(a)
jsem co
dělat
37 %
Snažil(a)
jsem se
bránit
49 %
Reakce na násilí z nenávisti se mezi respondenty liší. Polovina obětí uvádí, že se ve své situaci snažila bránit – častěji to říkají muži (60 %) než ženy
(40 %). V roli svědka se oběti násilí z nenávisti podle svých slov zastalo jen 36 % respondentů (deklarace mužů a žen se zde neliší). Polovina (53 %)
svědků, kteří se oběti nezastali, to zdůvodňují tím, že incidentu nepřipisovali důležitost. Ostatní říkají, že se oběti zastat chtěli, ale báli se nebo
nevěděli, co dělat, či měli pro pasivitu jiné důvody.
- 11 -
Reakce na násilí z nenávisti
Z POZICE SVĚDKA A OBĚTI
O08 / Q15. Jak jste reagoval(a), když se situace uklidnila a bylo po incidentu?
Jako svědek
Neřešil(a)
jsem to /
nikomu
jsem to
neřekl(a)
47 %
Někomu
jsem to
řekl / s
někým
jsem to
řešil
53 %
Jako oběť
Komu / s kým?
Organizace, kam se
dá hlásit
Učitelé a zkušenost S někým
jiným
pracovníci s násilím
0%
3%
školy
6%
Policie
Se
samotným
i útočníky
6%
Neřešil(a)
jsem to /
nikomu
jsem to
neřekl(a)
31 %
Komu / s kým?
Někomu
jsem to
řekl / s
někým
jsem to
řešil
69 %
Organizace, kam se
dá hlásit
Učitelé a zkušenost
pracovníci s násilím
0%
školy
7%
Policie
11 %
13 %
Moji
rodiče /
někdo
z rodiny
25 %
Se
samotným
i útočníky
2%
Moji
známí a
kamarádi
47 %
S někým
jiným
8%
Moji
rodiče /
někdo
z rodiny
40 %
Moji
známí a
kamarádi
33 %
Okolo třetiny (31 %) mladých lidí, kteří se stanou obětí násilí z nenávisti, se s událostí nikomu nesvěří a nijak ji neřeší. U většiny (69 %), která o ni
hovoří / řeší ji, převládá svěření se někomu z rodiny či známým a kamarádům (celkem 73 % z těch, kteří událost nějak řešili). Jen menšina lidí, kteří
událost nějak řeší, se svěří policii (11 %) či učitelům ú pracovníkům ve škole (7 %). Svědectví násilí si nechá pro sebe zhruba polovina (47 %) mladých
lidí – většina zbytku ji stejně jako v případě obětí řeší / diskutuje s rodinou či kamarády a jen zhruba pětina „řešících“ s oficiálními místy, které
mohou věc přímo řešit (učitelé, policie).
- 12 -
Reakce na násilí z nenávisti
Z POZICE SVĚDKA A OBĚTI
OT 15 / 16. Jak by se zachoval(a), pokud by byl(a) (znovu) obětí/svědkem násilí z nenávisti?
Jako oběť
Jako svěděk
Komu / s kým?
nikomu
bych to
neřekl(a)
20 %
Někomu
bych to
řekl(a) / s
někým
bych to
řešil
80 %
Komu / s kým?
Učitelé a
pracovníci
školy
6%
Se samotnými
útočníky
5%
Moji rodiče /
někdo
z rodiny
22 %
Organizace,
kam se dá
hlásit
zkušenost s
násilím
5%
S někým
jiným
3%
nikomu
bych to
neřekl(a)
16 %
Někomu
bych to
řekl(a) / s
někým
bych to
řešil
84 %
Se samotnými
útočníky
4%
Policie
37 %
Moji známí a
kamarádi
22 %
Učitelé a
pracovníci
školy
3%
Organizace,
kam se dá
hlásit
zkušenost s
násilím
S někým
5%
jiným
2%
Moji rodiče /
Policie
někdo
43 %
z rodiny
27 %
Moji známí
a kamarádi
17 %
Reálnou zkušenost s násilím z nenávisti s někým řešilo jen 53 % svědků a 69 % obětí (viz výše) – do budoucna jsou si přitom lidé svou aktivitou
výrazně jistější. Celkem 80 % odpovídá, že by násilí řešili z pozice svědků a 84 %, že by si ho nenechaly pro sebe jako oběti. Velká část přitom plánuje
obrátit se na policii. Rozdíl mezi plány a realitou může být v tom, že lidé bez zkušenosti, častěji předpokládají řešení / referování o násilí z nenávisti,
ke kterému ale reálně nepřistoupí. Nebo tím, že oběti / svědci, které o násilí nikomu neřekli, předpokládají že podruhé by tak udělali.
- 13 -
Předpokládaná reakce na násilí z nenávisti
svědek
Q16. Jak byste se zachoval(a) pokud byste byla (znovu) svědkem nějakého násilí z nenávisti?
Byl svědkem a neřešil to
38
Byl svědkem a řešil to
62
5
95
Nebyl svědkem
20
0%
10%
80
20%
30%
40%
50%
Neřešil(a) bych to/ nikomu bych to neřekl(a)
60%
70%
80%
90%
100%
Někomu bych to řekl(a) / s někým bych to řešil
oběť
O17. Jak byste se zachoval(a) pokud byste byla (znovu) obětí nějakého násilí z nenávisti?
Byl obětí a neřešil to
36
Byl obětí a řešil to
64
12
Nebyl obětí
88
15
0%
10%
85
20%
30%
40%
Neřešil(a) bych to / nikomu bych to neřekl(a)
50%
60%
70%
80%
90%
100%
Někomu bych to řekl(a) / s někým bych to řešil
Analýza potvrzuje zejména první hypotézu z předchozího slidu. Lidé, kteří nebyli svědky či obětí násilí z nenávisti předpokládají aktivitu v 80 % případů (z pozice
svědka) respektive 84 % případů (z pozice oběti). To je výrazně více, než je reálná aktivita mezi lidmi, které násilí z nenávisti skutečně zažili (viz slide 12). Nejvíce
pasivní jsou lidé, kteří již někdy násilí z nenávisti zažili a neřešili ho. Jen v 62 % respektive 64 % případů předpokládají, že by se při opakování této zkušenosti
zachovali jinak.
- 14 -
MĚŘÍME ROMŮM PŘÍSNĚJŠÍM METREM?
HODNOCENÍ SHODNÝCH UDÁLOST PŘI NE/ZNALOSTI ETNICITY AKTÉRA
Měříme Romům přísnějším metrem?
METODIKA DOTAZOVACÍHO EXPERIMENTU
Výzkumu obsahoval test, zda respondenti vnímají a reagují na shodné události, pokud je jejich aktérem Rom/ka a člověk bez specifikace etnicity.
Případné rozdíly mohou naznačovat, jak se skupinové vnímání příslušníků menšiny (ať již založené na osobních zkušenostech s jedinci, sdílených
informacích či osobním pocitu) přenáší na její členy, o kterých nemáme žádné další informace.
U každého respondenta výzkumu bylo náhodně vybráno, zda se mu jednotlivé výroky (1-6) zobrazí jako etnicky nepříznakové či etnicky příznakové.
Každý respondent tedy odpovídal na 3 etnicky příznakové a 3 nepříznakové výroky a jeden daný výrok hodnotil buď ve formě s etnicitou aktéra, či bez
ní, aby neodhalil podstatu experimentu. Ze stejného důvodu – tedy omezení schopnosti rozpoznat podstatu experimentu – byly výroky rozděleny do
různých částí dotazníku.
Díky náhodnému výběru bezpříznakové / příznakové verze hodnotil každou verzi výroku reprezentativní vzorek zhruba n=500 respondentů ve věku
15-25 let.
Etnicky bezpříznaková varianta
Etnicky příznaková varianta
1
Jak byste se cítil(a), kdybyste jela autobusem a několik sedadel od vás by se
dva mladíci (14-15 let) nahlas bavili a pouštěli si hudbu z mobilu?
Jak byste se cítil(a), kdybyste jela autobusem a několik sedadel od vás by se dva
Romové (14-15 let) nahlas bavili a pouštěli si hudbu z mobilu?
2
Co byste si pomyslel(a), pokud byste procházela / projížděla kolem stavby
a viděl(a) dělníka, jak sedí vedle výkopu a kouří?
Co byste si pomyslel(a), pokud byste procházela / projížděla kolem stavby
a viděl(a) romského dělníka, jak sedí vedle výkopu a kouří?
3
Co by vás jako první napadlo, pokud byste viděl(a) postaršího muže, jak
fackuje na ulici zhruba 20letou dívku?
Co by vás jako první napadlo, pokud byste viděl(a) postaršího muže, jak fackuje na
ulici zhruba 20letou romskou dívku?
4
Myslíte si, že matka s nízkými příjmy, které se narodila trojčata, si zaslouží
jednorázový státní příspěvek ve výši dvou průměrných platů (cca 50 tisíc)?
Myslíte si, že romská matka s nízkými příjmy, které se narodila trojčata, si zaslouží
jednorázový státní příspěvek ve výši dvou průměrných platů (cca 50 tisíc)?
5
Představte si, že byste vy či vaše rodina pronajímali byt původně určený pro
3-4 člennou rodinu, a zavolala by Vám 35letá žena jménem Anna Veselá
s tím, že by měla zájem byt pronajmout pro svou 5člennou rodinu.
Představte si, že byste vy či vaše rodina pronajímali byt původně určený pro 3-4
člennou rodinu, a zavolala by Vám 35letá žena jménem Erika Demeterová s tím,
že by měla zájem byt pronajmout pro svou 5člennou rodinu
6
Představte si, že 17letý chlapec vykrade trafiku. Jaký trest je podle vás
adekvátní?
Představte si, že 17letý Rom vykrade trafiku. Jaký trest je podle vás adekvátní?
- 16 -
Vnímání situací dle etnicity aktéra
V01. Jak byste se cítil(a),
kdybyste jela autobusem a
několik sedadel od vás by se dva
mladíci / Romové (14-15 let)
nahlas bavili a pouštěli si hudbu z
mobilu?
nerom
V02. Co byste si pomyslel(a),
pokud byste procházela /
projížděla kolem stavby a viděla
(romského) dělníka, jak sedí
vedle výkopu a kouří?
nerom
22
Rom
42
25
33
0%
10%
44
20%
Velmi nepříjemně
30%
40%
17
60%
70%
Spíše bez problémů
38
26
0%
50%
Trochu nepříjemně
21
Rom
10%
Určitě se fláká
11
30%
Asi se fláká
40%
90%
4
32
50%
60%
Asi má pracovní přestávku
70%
80%
2
90%
100%
Určitě má pracovní přestávku
Hlasité chování ve veřejné dopravě je většině respondentů nepříjemné obecně. Existuje však významný rozdíl mezi tím, jak respondenti hodnotí
nepříjemnost, pokud se hlasitě chovají mladiství Romové či mladiství bez uvedení etnicity. V případě Romů označuje situaci za nepříjemnou 77 %
respondentů, v případě bez uvedení etnicity 64 %. Rozdíl je i v zastoupení hodnocení „velmi nepříjemné“. Otázka na interpretaci chování sedícího /
kouřícího dělníka z testovaných vykazuje nejmenší odlišnosti podle toho, zda je v ní zapojena informace o etnicitě - při informaci o romské etnicitě
je hodnocení negativnější (fláká se), ale rozdíly jsou na hranici významnosti. To lze připisovat mimo jiné částečně stereotypizujícímu pohledu části
respondentů na „líné dělníky“ bez ohledu na etnicitu či národnost.
- 17 -
100%
Zcela bez problému
38
41
20%
80%
7
Vnímání situací dle etnicity aktéra
V03. Co by vás jako první
napadlo, pokud byste
viděl(a) postaršího muže, jak
fackuje na ulici zhruba
20letou (romskou) dívku?
V04. Myslíte si, že (romská)
matka s nízkými příjmy, které se
narodila trojčata, si zaslouží
jednorázový státní příspěvek ve
výši dvou průměrných platů (cca
50 tisíc)?
nerom
42
Rom
44
30
0%
10%
11
51
20%
30%
40%
50%
3
15
60%
70%
80%
5
90%
100%
Muž ji určitě napadá – dívka je v ohrožení
Muž ji asi napadá
Muž se asi jen brání a za něco ji napomíná
Muž se určitě jen brání...napomíná – dívka není v ohrožení
nerom
26
Rom
45
8
0%
32
10%
20%
18
25
30%
Určitě ano
40%
Spíše ano
50%
11
35
60%
Spíše ne
70%
80%
90%
100%
Určitě ne
V otázce na vnímání situace, kdy respondent bez dalších informací vidí na ulici postaršího muže fackovat dívku, je významný rozdíl zejména v tom,
že v případě uvedení etnicity dívky (romská) klesá zastoupení respondentů, kteří situaci interpretují jednoznačně jako napadení a ohrožení dívky ze
42 % na 30 %. Většina respondentů si tak vybírá mezi nevyhraněnými intepretacemi. V otázce na zasloužení porodného je rozdíl celkový a výraznější
– při neuvedení etnicity zaslouženost státního příspěvku chudé matce trojčat přiznává 71 % respondentů, v případě uvedení romské etnicity pouze
40 % respondentů, přičemž jen 8 % si je jisto.
- 18 -
Vnímání situací dle etnicity aktéra
V05. Představte si, že byste vy či
vaše rodina pronajímali byt
původně určený pro 3-4 člennou
rodinu, a zavolala by Vám 35letá
žena jménem Anna Veselá / Erika
Demeterová s tím, že by měla
zájem byt pronajmout pro svou
5člennou rodinu.
V06. Představte si, že 17letý
chlapec /Rom vykrade trafiku.
Jaký trest je podle vás
adekvátní?
nerom
21
Rom
7
48
24
0%
10%
20%
Určitě by to nebyl problém
nerom
2
Rom
1
0%
24
37
15
39
10%
20%
32
30%
40%
50%
60%
70%
Spíše by to nebyl problém
Spíše by to byl problém
48
14
30%
Trest ve škole – např. dvojka z chování
Odnětí svobody na 1-3 měsíce
40%
60%
Pokuta a veřejné práce
Odnětí svobody na 4-12 měsíců
80%
90%
100%
Určitě by to byl problém
15
16
50%
7
12
11
70%
8
20
80%
90%
100%
Podmíněné odnětí svobody
Odnětí svobody na 1-2 roky
Horší pozice při hledání bydlení je jedním z důvodů sociálního vyloučení některých Romů a jejich koncentrace např. do ubytoven s vysoce
nadstandardními nájmy. Ať již má obava z romských nájemců opodstatnění jen v pocitu či ve sdílených / vlastních zkušenostech, projevuje se i do
apriorního hodnocení podle jména uchazeče o byt. Pronájem bytu pětičlenné rodině volající Anny Veselé označuje za problém jen 31 % dotázaných,
zatímco u volající Eriky Demeterové to je 69 % dotázaných. Vysoký rozdíl v této otázce může být částečně „umožněn“ i tím, že dotaz etnicitu pouze
implikuje a ne přímo zmiňuje, takže netlačí respondenty k sociálně desirabilním odpovědím (nediskriminování).
V otázce na navrhované tresty pro zloděje v trafice je rozdíl hlavně v tom, že pokud je zmíněna romská etnicita, respondenti se významně častěji
kloní k nejtvrdšímu nabízenému trestu odnětí svobody (1-2 roky) a méně k případnému trestu pomocí pokuty a veřejných prací.
- 19 -
Vnímání situací dle etnicity aktéra
a osobní znalosti / neznalosti Roma
V01. Jak byste se cítil(a), kdybyste jela autobusem a několik sedadel od vás by se dva mladíci (14-15 let) nahlas bavili a pouštěli si hudbu z mobilu?
všichni odpovídající
22
42
25
11
V01. Jak byste se cítil(a), kdybyste jela autobusem a několik sedadel od vás by se dva Romové (14-15 let) nahlas bavili a pouštěli si hudbu z mobilu?
Známost /
blízkost Roma
v sociálním
okolí
zná Roma (člen rodiny, kamarád, známý, spolužák)
28
nezná žádného Roma (maximálně potkává)
40
36
0%
20%
Velmi nepříjemně
23
46
40%
Trochu nepříjemně
60%
Spíše bez problémů
9
12
80%
5
100%
Zcela bez problému
U hodnocení nepříjemnosti hlasitého chování dvojice romských chlapců ve veřejné dopravě se liší odpovědi lidí, kteří nějakého Roma / Romku
alespoň povrchně znají (mají mezi spolužáky, známými či dokonce kamarády / v rodině) a lidí, kteří žádného neznají. Respondenti, kteří nějakého
Roma znají a mají v sociálním okolí, hodnotí nepříjemnost situace s uvedením etnicity aktérů podobně jako ji hodnotili respondenti, v jejichž otázce
etnicita aktérů uvedena nebyla.
- 20 -
Vnímání situací dle etnicity aktéra
a osobní znalosti / neznalosti Roma
V02. Co byste si pomyslel(a), pokud byste procházela / projížděla kolem stavby a viděla dělníka, jak sedí vedle výkopu a kouří?
všichni odpovídající
21
38
38
4
V02. Co byste si pomyslel(a), pokud byste procházela / projížděla kolem stavby a viděla romského dělníka, jak sedí vedle výkopu a kouří?
Známost /
blízkost Roma
v sociálním
okolí
zná Roma (člen rodiny, kamarád, známý, spolužák)
18
nezná žádného Roma (maximálně potkává)
39
32
0%
Určitě se fláká
42
20%
Asi se fláká
40
40%
4
26
60%
Asi má pracovní přestávku
80%
100%
Určitě má pracovní přestávku
Podobné jako u otázky na hlučné chování v autobuse platí u otázky na intepretaci sedícího kouřícího dělníka. Respondenti, kteří měli v otázce
uvedenu romskou etnicitu dělníka a znají či mají Roma/Romku v sociálním okolí, se hodnocením neliší od respondentů, kteří posuzovali etnicky
bezpříznakovou situaci. Od těchto respondentů se naopak negativním hodnocením (fláká se) odlišuje skupina respondentů, kteří měli v otázce
uvedenu etnicitu dělníka a přitom žádného Roma / Romku osobně neznají (ani jako spolužáka apod.).
- 21 -
1
Vnímání situací dle etnicity aktéra
a osobní znalosti / neznalosti Roma
V03. Co by vás jako první napadlo, pokud byste viděl(a) postaršího muže, jak fackuje na ulici zhruba 20letou dívku?
všichni odpovídající
42
44
11
3
V03. Co by vás jako první napadlo, pokud byste viděl(a) postaršího muže, jak fackuje na ulici zhruba 20letou romskou dívku?
Známost /
blízkost Roma
v sociálním
okolí
zná Roma (člen rodiny, kamarád, známý, spolužák)
32
nezná žádného Roma (maximálně potkává)
49
28
0%
17
52
20%
40%
14
60%
3
7
80%
100%
Muž ji určitě napadá – dívka je v ohrožení
Muž ji asi napadá
Muž se asi jen brání a za něco ji napomíná
Muž se určitě jen brání a za něco ji napomíná – dívka není v ohrožení
V otázce na interpretaci situace, kdy postarší muž fackuje na ulici 20letou romskou dívku, se hodnocení respondentů, kteří znají / neznají Roma či
Romku významně neliší.
- 22 -
Vnímání situací dle etnicity aktéra
a osobní znalosti / neznalosti Roma
V04. Myslíte si, že matka s nízkými příjmy, které se narodila trojčata, si zaslouží jednorázový státní příspěvek ve výši dvou průměrných platů?
všichni odpovídající
26
45
18
11
V04. Myslíte si, že romská matka s nízkými příjmy, které se narodila trojčata, si zaslouží jednorázový státní příspěvek ve výši dvou průměrných platů?
Známost /
blízkost Roma
v sociálním
okolí
zná Roma (člen rodiny, kamarád, známý, spolužák)
9
nezná žádného Roma (maximálně potkává)
38
7
26
28
0%
20%
Určitě ano
25
40%
Spíše ano
27
41
60%
Spíše ne
80%
100%
Určitě ne
Respondenti, kteří povrchně či lépe znají nějakého Roma či Romku (mají ho / jí mezi spolužáky, známými či dokonce mezi kamarády nebo v rodině),
se hodnocením zaslouženosti porodného více blíží hodnocením respondentů, kteří neměli v otázce specifikovánu etnicitu chudé matky. Stejně však
přiznávají romské matce zaslouženost dávky jen v necelé polovině případů (47 %). Oproti lidem, kteří příspěvek pro chudou romskou matku
hodnotili a žádného Roma / Romku osobně neznají, však významně méně často zaslouženost zcela vylučují („určitě ne“),
- 23 -
Vnímání situací dle etnicity aktéra
a osobní znalosti / neznalosti Roma
V05. Představte si, že byste vy či vaše rodina pronajímali byt původně určený pro 3-4 člennou rodinu, a zavolala by Vám 35letá žena jménem Anna
Veselá s tím, že by měla zájem byt pronajmout pro svou 5člennou rodinu.
všichni odpovídající
21
48
24
7
V05. Představte si, že byste vy či vaše rodina pronajímali byt původně určený pro 3-4 člennou rodinu, a zavolala by Vám 35letá žena jménem Erika
Demeterová s tím, že by měla zájem byt pronajmout pro svou 5člennou rodinu.
Známost /
blízkost Roma
v sociálním
okolí
zná Roma (člen rodiny, kamarád, známý, spolužák)
8
nezná žádného Roma (maximálně potkává)
6
19
0%
Určitě by to nebyl problém
32
35
20%
Spíše by to nebyl problém
40
40%
Spíše by to byl problém
20
40
60%
80%
100%
Určitě by to byl problém
Situace v otázce na pronájem bytu rodině volající Eriky Demeterové je obdobná. Lidé, kteří znají či v sociálním okolí (mezi známými a spolužáky) mají
Roma a Romku, sice nehodnotí otázku jako neproblematickou (jen 40 % říká, že by to určitě či spíše nebyl problém), ale oproti lidem bez osobní
znalosti jakéhokoli Roma nejčastěji volí střední neurčité kategorie. Lze tedy předpokládat, že by častěji vyžadovali další informace (např. osobní
kontakt) na posouzení reálné způsobilosti uchazečky – hypoteticky díky tomu, že si kvůli osobní znalosti silněji uvědomují možné významné rozdíly
v rámci romských rodin.
- 24 -
Vnímání situací dle etnicity aktéra
a osobní znalosti / neznalosti Roma
V06. Představte si, že 17letý chlapec vykrade trafiku. Jaký trest je podle vás adekvátní?
všichni odpovídající
2
48
15
15
12
8
V06. Představte si, že 17letý Rom vykrade trafiku. Jaký trest je podle vás adekvátní?
Známost /
blízkost Roma
v sociálním
okolí
zná Roma (člen rodiny, kamarád, známý, spolužák)
2
nezná žádného Roma (maximálně potkává)
0
43
36
0%
20%
Trest ve škole – např. dvojka z chování
Odnětí svobody na 1-3 měsíce
19
11
40%
Pokuta a veřejné práce
Odnětí svobody na 4-12 měsíců
14
17
10
12
60%
13
24
80%
100%
Podmíněné odnětí svobody
Odnětí svobody na 1-2 roky
Lidé, kteří znají či v sociálním okolí mají Roma či Romku, hodnotí navrhované tresty pro pachatele s romskou etnicitou srovnatelně s hodnocením
respondentů, kteří se vyjadřovali k etnicky bezpříznakovému výroku. Jen ve 37 % případů vyžadují nepodmíněné odnětí svobody. Respondenti, kteří
neznají Roma a hodnotili etnicky příznakový výrok, požadují nepodmíněné odnětí svobody ve většině (53 %) případů.
- 25 -
HODNOCENÍ DŮVODŮ SOCIÁLNÍHO VYLOUČENÍ
A PROBLEMATICKÉHO SOUŽITÍ S ROMY
Dimenze a důvody sociálního vyloučení
ÚVOD
Sociální vyloučení má různé projevy (v sociologii nazývány taktéž dimenze sociálního vyloučení), mezi něž patří mimo jiné sociálně-prostorové
vyloučení (tvorba ghett, koncentrace osob v ubytovnách), vyloučení z trhu práce (nezaměstnanost a nestabilní pracovní úvazky), ekonomické
problémy domácnosti (příjmová chudoba, materiální deprivace a zadlužení) a faktory směřující k reprodukci chudoby v čase (nízké stupně vzdělání
dosahované dětmi z chudých / vyloučených rodin). Tyto jevy jsou vzájemně kauzálně provázány. Sociální vyloučení je pak často kombinací selhání
a chybných rozhodnutí jedinců (či jejich rodičů / příbuzných) a systémových faktorů, které pro tato pochybení vytvářejí podmínky, zhoršují jejich
dopady a znesnadňují jedincům se ze sociálního vyloučení vymanit. Systémové příčiny sociálního vyloučení ilustruje mimo jiné výzkum UNDP Roma
Study 2011 (realizovaný společností MEDIAN mezi romskými a neromskými obyvateli vyloučených lokalit a jejich okolí). Ukazuje například, že:
• Zadluženost českých Romů z vyloučených lokalit není výrazně vyšší než u neromů z těchto lokalit či jejich okolí. Obě skupiny však dluží výrazně
častěji než Romové ve většině dalších 11 středoevropských, východoevropských a balkánských států, kde probíhal výzkum organizovaný
Rozvojovým programem OSN (UNDP). Zadluženost českých Romů z vyloučených oblastí přitom byla v roce 2011 mezinárodně specifická v tom,
že jejich dluhy často pocházely od menších nebankovních institucí a lokálních neformálních poskytovatelů půjček (lichvářů). Jde tedy zřejmě
o výrazný vliv systémového nastavení regulace v poskytování půjček a vymáhání a přeprodávání dluhů v ČR.
• Analýza dat UNDP Roma Study rovněž ukazuje mimo jiné, že pracovní aktivita respondentů ze sociálně vyloučených oblastí a jejich okolí závisí
více než přímo na etnicitě na nejvyšším dosaženém vzdělání a dalších systémových faktorech spjatých s regionem apod. Mezi respondenty
s dokončeným středním vzděláním (alespoň učiliště) tak etnicita respondenta v otázce zaměstnanosti hraje již velmi malou roli. Samo vzdělání
přitom podle dat výrazně souvisí s intenzitou předškolního vzdělávání, která je mezi Romy z vyloučených oblastí nízká.
V nevyloučené populaci jsou často jevy související se sociálním vyloučením připisovány výhradně selhání jedinců (jakkoli se na něm individuální
charakteristiky mohou podílet). Otázka v tomto smyslu byla zařazena i do výzkumu mezi respondenty ve věku 15-25 let.
- 27 -
Vnímané důvody sociálního vyloučení
Romů
P04. Následující otázka se týká soužití majoritní společnosti s romskou menšinou. Na škále 1-5 prosím odpovězte, s jakým
z následujících výroků souhlasíte…
výrok vlevo (hodnoty 1 a 2)
výrok vpravo (hodnoty 4 a 5)
Nízké vzdělání mnoha Romů je důsledek zejména
špatné vzdělávací politiky
77 %
9%
neochoty Romů se vzdělávat
Velká nezaměstnanost Romů je důsledek zejména
nedostatku práce a horšího postavení Romů při
hledání zaměstnání
činnosti lichvářů, některých poskytovatelů úvěrů
a dopadů exekucí
14 %
74 %
Zadluženost některých Romů je důsledek zejména
18 %
57 %
neochoty Romů pracovat
špatné správy financí ze strany
Romů
Časté vyloučení Romů (bydlení v ubytovnách, sociálně vyloučených oblastech apod.) je důsledek zejména
horšího postavení Romů při hledání bydlení
a absence sociálního bydlení
ze strany většinové
společnosti
100%
50%
16 %
60 %
neochoty nebo neschopnosti
bydlet v majoritní společnosti
Projevy rasismu existují zejména …
22 %
ze strany Romů
35 %
0%
50%
100%
Oslovení respondenti ve všech pěti zkoumaných otázkách kladou vinu dominantně na stranu Romů a jejich pochybení. Nejzřetelnější je to v případě důvodů
nezaměstnanosti a nízkého vzdělání, kde okolo tří čtvrtin respondentů vidí důvod v neochotě Romů se vzdělávat a pracovat (hodnoty 4 a 5 na škále 1-5). V případě
prostorového vyloučení a zadluženosti vidí důvod v selhávání Romů okolo 60 % a zhruba šestina respondentů akcentuje systémové důvody. Podobně, ačkoli méně
je strukturována i otázka na to, zda projevy rasismu existují spíše ze strany Romů (35 %) či ze strany většinové populace (22 %).
- 28 -
Vnímané důvody vyloučení Romů
DLE DŮVĚRY HOAXŮM
P04. Následující otázka se týká soužití majoritní společnosti s romskou menšinou. Na škále 1-5 prosím odpovězte, s jakým
z následujících výroků souhlasíte…
Celkový průměr pěti hodnocení problémů na škále
1-na straně společnosti / systémových problémů až 5-na straně Romů, jejich neochoty apod.
Nevěří žádnému
hoaxu
3,5
3,8
Věří 1 hoaxu
3,8
Věří 2 hoaxům
4,0
Věří 3 a více
2
3
4
5
Ve výzkumu byla mimo jiné také testováno, na kolik respondenti věří 5 tzv. hoaxům (tedy nepravdivým a zkresleným zprávám) o Romech, které se
šíří sociálními sítěmi. Mezi těmito hoaxy patří například informace o lécích a lístcích na veřejnou dopravu zdarma pro Romy, zvýhodněních
v důchodovém systému, nároku na vyšší sociální dávky apod. (podrobněji viz první zpráva z výzkumu). Důvěra v hoaxy v řadě případů souvisí
i s dalšími postoji k Romům. Projevuje se to i v otázce na důvody sociálního vyloučení a původ rasismu (Romové x majorita). Z těchto pěti
proměnných, kde hodnocení probíhalo na škále 1-5, byl zkonstruován souhrnný index (průměr). Pokud v něm má respondent hodnotu 1, kladl ve
všech otázkách vinu na stranu společnosti. Pokud v něm má hodnotu 5, kladl ve všech otázkách vinu na stranu Romů.
Ukazuje se, že respondenti, kteří správně posoudili nepravdivost všech 5 testovaných hoaxů (nevěří ani jednomu) kladou vinu za sociální vyloučení
a rasismus poměrně rovnoměrně mezi majoritní společnost / její systémové problémy a selhávání / neochotu Romů (hodnota 3,5 blízká průměru).
Lidé, kteří věří 3 a více hoaxům z pěti se významně více kloní ke kladení viny na stranu Romů. Tento vztah může mít reálně oba směry: a) lidé
ovlivnění hoaxy více viní Romy, b) lidé kritičtí k Romům mají větší sklon věřit i zkresleným a nepravdivým informacím.
- 29 -
Rasismus ze strany společnosti a Romů
DLE CHÁPÁNÍ NÁSILÍ Z NENÁVISTI
P04. Následující otázka se týká soužití majoritní společnosti s romskou menšinou. Na škále 1-5 prosím odpovězte, s jakým
z následujících výroků souhlasíte. Projevy rasismu existují zejména …
ze strany většinové společnosti
M8. Je podle vás
projevem násilím z
nenávisti, když Rom
napadne a okrade
taxikáře
100%
18 %
ano
ne
29 %
50%
42 %
43 %
0%
ze strany Romů
40 %
28 %
50%
100%
To, jak hodnotíme rasismus ze strany majoritní společnosti a Romů, může mimo jiné souviset s tím, co chápeme rasově motivovanými útoky a násilím z nenávisti.
Respondenti, kteří za násilí z nenávisti (tedy násilí páchané na jedinci díky znakům, které ho řadí k nějaké specifické skupině obyvatel / proto, že je zástupcem
některé menšiny) považují i finančně motivovaný trestný čin páchaný Romy, častěji uvádějí, že rasismus existuje zejména ze strany Romů (cca 40 %). Lidé, kteří
finančně motivovaný trestný čin umí od násilí z nenávisti odlišit, viní z projevů rasismu v průměru rovnocenně majoritní společnost i Romy.
- 30 -
Rasismus ze strany společnosti a Romů
DLE POUŽÍVANÉHO A DŮVĚRYHODNÉHO ZDROJE INFORMACÍ
Projevy rasismu existují zejména ze strany většinové společnosti (1) nebo ze strany Romů (5)?
průměr na škále 1-5
Aktivisté
Nevládní organizace věnující se těmto tématům
Tisk (noviny a časopisy)
Škola
V otázce soužití
s menšinami čerpá
z daného zdroje
a důvěřuje mu
Televize
Úřady, instituce (jejich webové stránky apod.)
On-line zpravodajství
Vlastní zkušenosti
Rodina a známí – osobní rozhovory
Sociální sítě (postované články a zkušenosti)
Rodina a známí – email a jiná elektronická komunikace
1
2
hodnota blízká 1 znamená ze
strany většinové společnosti
3
4
Hodnocení, zda projevy rasismu pocházejí spíše ze strany Romů či ze strany majoritní společnosti, souvisí i s informačními zdroji. Menšina mladých lidí, která
v otázce soužití s menšinami vychází a důvěřuje aktivistům a nevládním organizacím, akcentuje projevy rasismu ze strany majority. Lidé, kteří důvěřují a vycházejí
z tisku a školy, jsou v hodnocení v průměru neutrální. Nejčastěji vidí projevy rasismu na straně Romů mladí lidé, kteří informačně vycházejí z informací šířených na
sociálních sítích a z elektronické komunikace s rodinou a známými.
- 31 -
5
hodnota blízká 5 znamená
ze strany Romů
Co by Vám pomohlo zlepšit názor na
Romy?
% lidí, kteří chápou soužití s Romy jako problematické
Viditelnější snaha romských elit o řešení problem. soužití ve vyloučených oblastech
40
42
12
7
Příklady úspěšných Romů
40
40
14
7
Vidět více romských pracovníků, dělníků, atd.
39
Kdyby se Romové veřejně více distancovali od činů jiných Romů
39
35
Dobrá zkušenost někoho z majority
39
27
Více informací o tom, jak se dostávají do své situace - z médií, školy, od úřadů
18
Více informací o tom, jak se dostávají do své situace – od samotných Romů
19
Mít více romských spolužáků
9
Něco jiného
0%
Určitě ano
30
33
20%
7
19
37
9
15
31
33
60
8
20
45
21
18
14
17
37
76
40%
Spíše ano
60%
Spíše ne
80%
100%
Určitě ne
Největší předpokládanou možnost změnit postoje mladých by měla viditelnější snaha samotných romských elit o řešení situace ve vyloučených oblastech a znalost
více pozitivních příkladů pracovitých či úspěšných Romů. Takřka tři čtvrtiny podporují také distancování se Romů od činů jiných Romů – tedy řešení, které implikuje
existenci jakési sdílené zodpovědnosti za individuální činy na základě příslušnosti k témuž etniku. Ačkoli data ukazují, že lépe informované lidé či lidé, kteří mají
nějakého Roma ve svém okolí hodnotí soužití s Romy méně kriticky a komplexněji, předpokládaný vliv vyšší informovanosti či osobní zkušenosti patří spíše mezi
hůře hodnocené. To může souviset mimo jiné s tím, že právě lidé důvěřujícím hoaxům se považují za informačně saturované (nepotřebují další informace).
- 32 -
REAKCE NA VTIPY / URÁŽKY ON-LINE
Hodnocení vtipů sdílených na Facebooku
C1. Představte si, že by některý z vašich přátel sdílel na Facebooku
JDE CIKÁN SE PSEM A POTKAJÍ SKINA. SKIN SE PTÁ: CO TO SEBOU TÁHNEŠ
ZA PRASE? A CIKÁN ODPOVÍ: TO NENÍ PRASE, TO JE PES. A SKIN: DRŽ
HUBU, TEBE SEM SE NA NIC NEPTAL.
CO JE NEJVĚTŠÍ NESMYSL NA SVĚTĚ? CIKÁN STUDUJÍCÍ PŘI
ZAMĚSTNÁNÍ.
podíl odpovědí „určitě“+ „spíše ano“
Urážlivé
Urážlivé
80
Vtipné
Vtipné
47
Rasistické
20
46
Vystihující
podstatu věci
33
0
58
Odvážné
51
Vystihující
podstatu věci
65
Rasistické
83
Odvážné
54
40
60
80
100
74
0
20
40
60
80
Hodnocení obou vtipů je rozporuplné. U obou vtipů platí, že je většina považuje za urážlivé a rasistické. Velká část z těchto hodnotitelů je ale
zároveň označuje za vtipné, odvážné či vystihující podstatu věci. Vtip o nesmyslnosti představy, že by si Rom přivydělával při studiu (či naopak), je
třemi čtvrtinami respondentů považován za „vystihující podstatu věci“. Část z tohoto hodnocení vychází ze subjektivního hodnocení informace jako
pravdivé. Třetina respondentů však hodnotí jako „vystihující podstatu věci“ i vtip, který nemá nijak sociálně kritický kontext, což naznačuje, že jako
vystihující podstatu věci mohou považovat jakékoli sdělení orientované proti Romům, bez ohledu na jeho faktický obsah.
- 34 -
100
Sdílený vtip
C1. Představte si, že by některý z vašich přátel sdílel na Facebooku následující vtip. Co byste si o vtipu myslela? Je to …
JDE CIKÁN SE PSEM A POTKAJÍ SKINA. SKIN SE PTÁ: CO TO
SEBOU TÁHNEŠ ZA PRASE? A CIKÁN ODPOVÍ: TO NENÍ PRASE,
TO JE PES. A SKIN: DRŽ HUBU, TEBE SEM SE NA NIC NEPTAL.
CO JE NEJVĚTŠÍ NESMYSL NA SVĚTĚ? CIKÁN STUDUJÍCÍ PŘI
ZAMĚSTNÁNÍ.
80 %
54 %
Urážlivé
Urážlivé
Celkem
47 %
65 %
Vtipné
Cítí se příslušníkem menšiny
83 %
Vtipné
Byl SVĚDKEM násilí
Rasistické
58 %
Rasistické
Byl OBĚTÍ násilí
51 %
46 %
Odvážné
Odvážné
33 %
Vystihující
podstatu věci
0%
20%
40%
74 %
Vystihující
podstatu věci
60%
80%
100%
0%
20%
40%
60%
80%
100%
podíl odpovědí „určitě“+ „spíše ano“
Nepotvrzuje se, že lidé, kteří se cítí být příslušníky menšin či byli svědky / obětmi násilí z nenávisti by byli významně citlivější k verbálním útokům
vůči Romům na sociálních sítích. Většina obětí z nenávisti ve vzorku nejsou Romové, ale nositelé nějakých specifických znaků či příslušníci nějakých
jiných minorit. Ukazuje se, že jejich zkušenost nevede k větší solidaritě s romskou menšinou a/nebo nevede k vyšší citlivosti k verbálnímu násilí jako
možnosti násilí z nenávisti.
- 35 -
Status na Facebooku
C2. Představte si, že by některý z vašich přátel napsal na Facebooku následující status:
TAK TO JE JEDNA Z UKÁZEK TZV. RASISMU… CHUDÁČCI ČERNÝ SI
VESELE JEZDÍ NAČERNO A PLATÍME TO MY! ZKURVENÝ BRUSEL,
ZKURVENÁ KOREKTNOST, ZKURVENÁ EU! VYSTĚHOVAT.
PRO DÁVKY SI CHODÍ, STĚŽUJOU SI, ŽE NEMŮŽOU NAJÍT PRÁCI, ALE KDYŽ
KRADOU, UNESOU CIKÁNI I TO, CO NEUNESE 10 LIDÍ NAJEDNOU!
Urážlivé
Co byste si o statusu myslel(a)? Je to …
podíl odpovědí
„určitě“+ „spíše ano“ Urážlivé
53
Vtipné
Vtipné
47
Rasistické
20
40
53
Vystihující
podstatu věci
80
0
63
Odvážné
52
Vystihující
podstatu věci
17
Rasistické
59
Odvážné
57
60
80
100
66
0
20
40
60
80
Stejně jako v případě vtipů se u hodnocení postojových statusů ukazuje jistá nekoherence, kdy část respondentů označuje statusy zároveň za
urážlivé či rasistické a vystihující podstatu věci. Může to mimo jiné naznačovat vnímání slova „rasismus“, které část respondentů chápe jako snahu
o delegitimizování tzv. nekorektních, ale podle nich pravdivých informací. Vysoká je opět tendence označovat radikální paušalizující statusy za
vystihující podstatu věci.
- 36 -
100
Status na Facebooku
C2. Představte si, že by některý z vašich přátel napsal na Facebooku následující status. Co byste si o statusu myslel(a)? Je to …
PRO DÁVKY SI CHODÍ, STĚŽUJOU SI, ŽE NEMŮŽOU NAJÍT PRÁCI,
ALE KDYŽ KRADOU, UNESOU CIKÁNI I TO, CO NEUNESE 10 LIDÍ
NAJEDNOU!
TAK TO JE JEDNA Z UKÁZEK TZV. RASISMU… CHUDÁČCI ČERNÝ SI
VESELE JEZDÍ NAČERNO A PLATÍME TO MY! ZKURVENÝ BRUSEL,
ZKURVENÁ KOREKTNOST, ZKURVENÁ EU! VYSTĚHOVAT.
53 %
Urážlivé
57 %
Urážlivé
Celkem
Cítí se příslušníkem menšiny
47 %
17 %
Byl SVĚDKEM násilí
Vtipné
Vtipné
Byl OBĚTÍ násilí
59 %
63 %
Rasistické
Rasistické
52 %
53 %
Odvážné
Odvážné
80 %
Vystihující
podstatu věci
0%
20%
40%
60%
80%
66 %
Vystihující
podstatu věci
100%
0%
20%
40%
60%
80%
100%
podíl odpovědí „určitě“+ „spíše ano“
Nepotvrzuje se, že lidé, kteří se cítí být příslušníky menšin či byli svědky / obětmi násilí z nenávisti by byli významně citlivější k verbálním útokům
vůči Romům na sociálních sítích. Většina obětí z nenávisti ve vzorku nejsou Romové, ale nositelé nějakých specifických znaků či příslušníci nějakých
jiných minorit. Ukazuje se, že jejich zkušenost nevede k větší solidaritě s romskou menšinou a/nebo nevede k vyšší citlivosti k verbálnímu násilí jako
možnosti násilí z nenávisti.
- 37 -
Reakce na urážlivý status
C4. Odpověděl(a) jste, že by vám některý z výše uvedených statusů přišel urážlivý. Jak byste reagoval(a)?
Ignoroval(a) bych - nemá cenu na takové výroky reagovat
55 %
Nereagoval(a) bych – podobně smýšlí většina a nechci se na FCB hádat
35 %
Okomentoval(a) bych to, pokud bych znal správný argument
18 %
Osobně řekl(a) pisateli, že s ním nesouhlasím
11 %
Okomentoval(a) bych to a vím, jaký argument bych použil
11 %
Vyhodil(a) pisatele ze svých přátel
10 %
Na chatu či osobní zprávě napsal(a) pisateli, že s ním nesouhlasím
10 %
Nahlásil(a) pisatele osobu Facebooku za porušování pravidel
7%
Nevěděl(a) bych, co mám dělat – byl(a) bych bezradný/á
5%
Něco jiného
4%
0%
10 %
20 %
30 %
40 %
50 %
60 %
Analýzy provedené ve výzkumu ukázaly velký vliv informací šířených po sociálních sítích na názory na romskou menšinu. Tzv. hoaxům více věří lidé,
kteří informačně vycházejí a důvěřují informacím ze sociálních sítí a elektronické komunikace. Tito lidé také např. častěji hovoří o tom, že rasistické
projevy existují především ze strany Romů. A lidé, kteří důvěřují hoaxům, jsou k Romům obecně kritičtější. Analýza ukazuje, že šíření takto
formativních informací sociálními sítěmi umožňuje mimo jiné i pasivita uživatelů, kteří je považují za urážlivé. Jsou totiž často neaktivní. Nejčastěji je
ignorují, protože nepovažují za smysluplné reagovat (55 %) či se bojí, že by šli proti majoritnímu názoru (35 %). Další nejčastější názor –
Okomentoval(a) bych to, pokud bych znal správný argument – je kondicionál, protože právě tyto argumenty mladým lidem často chybí.
- 38 -
INFORMACE O REALIZÁTOROVI
VÝZKUMU
O nás
MEDIAN, s.r.o je
nezávislá soukromá
společnost pro výzkum
trhu, médií a veřejného
mínění & vývoj
analytického a
marketingového software.
Společnost působí na trhu
od roku 1993 a realizuje
všechny typy kvalitativních
i kvantitativních výzkumů
trhu a veřejného mínění,
včetně oficiálních
mediálních měření a MMLTGI
Garance
kvality
MEDIAN s.r.o. je
členem odborných
sdružení:
Kontakt
Luděk Rambousek
[email protected]
SIMAR (www.simar.cz)
ESOMAR
(www.esomar.org)
MEDIAN
Národních hrdinů 73
TGI Network
(www.tgisurveys.com)
Praha 9, 190 12
American Marketing
Association
Tel: + 420 225 301 111
- 39 -
www.median.cz