Priorirta 3/2016 - Státní fond životního prostředí

Transkript

Priorirta 3/2016 - Státní fond životního prostředí
Priorita
Informační zpravodaj Operačního programu Životní prostředí
ČÍSLO 3 I BŘEZEN 2016 I zdarma I www.opzp.cz
STR. 8
CHYTRÉ MĚSTO
JE ŽIVÉ MĚSTO
36. VÝZVA OPŽP
NOVÉ LEDOVÉ PLOCHY
ZVÝHODNĚNÉ PŮJČKY
Nová výzva OPŽP podpoří projekty
sanací starých ekologických zátěží.
Podávat žádosti je možné do konce
letošního června. Mezi příjemce
dotací bude přerozděleno
600 milionů korun. STR. 2
Středočeská Příbram modernizovala
díky dotaci z OPŽP chladicí systém
svého zimního stadionu. Nová
technologie je bezpečnější pro
bruslaře i šetrnější k životnímu
prostředí. STR. 12
Starosta města Znojmo a předseda
sdružení Vodovody a kanalizace
Znojemsko Vlastimil Gabrhel
shrnuje své zkušenosti s čerpáním
zvýhodněných půjček od SFŽP ČR.
STR. 18
ČÍSLO 3 / BŘEZEN 2016
www.opzp.cz
1
AKTUALITY
Vážení čtenáři,
obrázek tanečnice z folklorního festivalu,
který se koná každoročně v srpnu v jihočeském městě Písku, není redakčním šotkem
na titulní straně Priority, ale upoutávkou
k úspěšnému a živému městu. Písek se
přihlásil k iniciativě takzvaných chytrých
měst. To jsou města,
která se již vymanila
z pozice pouhých
„hasičů a údržbářů“
a při správě městských záležitostí
uplatňují k životnímu prostředí šetrné
a z ekonomického
hlediska i výhodné
technologie a postupy. Z pohledu
Písku jde například
o zavedení elektromobility nebo optimalizaci energetické
účinnosti budov v jeho majetku. Není
náhodou, že Písek, který v Jihočeském kraji
platí snad za nejvíce prosperující město, je
pilným příjemcem podpory z OPŽP.
Zkušenosti s čerpáním dotací z OPŽP mají
i v Příbrami. Ta se již pomalu zbavila nálepky středočeského Palerma, ale k tomu, aby
prosperovala, jak má, ji stále čeká velký kus
cesty. Jedním z jejích problémů je například
nejvyšší nezaměstnanost ve Středočeském
kraji. Není proto bez zajímavosti, že město
nyní samo aktivně oslovuje majitele tamějších pozemků, aby je poskytli investorům,
kteří by své firmy rádi otevřeli právě v něm.
Důvodem je, že většinu svých pozemků
v minulosti rozprodalo… V tomto ohledu
je jistě dobrou zprávou, že Příbram čerpala
dotaci z OPŽP na modernizaci zimního stadionu, na jehož ledových plochách Příbramští a nejen oni bruslí i v parných letních
dnech. Stadion nejenže zaměstnává ne
nepodstatný počet lidí, ale je i významnou
součástí nabídky města svým obyvatelům.
Posledním textem, na který bych vás rád
upozornil, je rozhovor se starostou Znojma
a předsedou sdružení obcí Vodovody
a kanalizace Znojemsko Vlastimilem
Gabrhelem, který v něm shrnuje zkušenosti s čerpáním zvýhodněných půjček
od Státního fondu životního prostředí ČR
na vodohospodářské projekty. Říká v něm
i to nejdůležitější: „Díky zvýhodněné půjčce
můžete financování stavby rozložit až
do deseti let po jejím dokončení, zbývající volné finanční prostředky tak můžete
využít například na opravy chodníků či
komunikací. To mnoho obcí kvůli budování
vodohospodářské infrastruktury prozatím
pouze odkládá.“
DANIEL TÁCHA
šéfredaktor
2
OPŽP DÁ 600 MILIONŮ NA SANACI
LOKALIT VÁŽNĚ ZATÍŽENÝCH KONTAMINACÍ
Ministerstvo životního prostředí spolu se Státním
fondem životního prostředí ČR vyhlásily 15. března
výzvu zaměřenou na sanaci ekologických zátěží,
dlouhodobých havárií či míst kontaminovaných
nebezpečnými chemikáliemi. Žádosti o dotaci z OPŽP
lze podávat od 1. dubna do letošního 30. června.
omezena na sanace takzvaně nejvážněji kontaminovaných lokalit, u kterých byla analýzou rizik ověřena kontaminace představující
neakceptovatelné riziko pro lidské zdraví
či ekosystémy a kterým byla přidělena priorita A3, A2. To je z toho důvodu, že právě
u těchto lokalit zaznamenává Ministerstvo
životního prostředí velký převis potenciálních projektů.
Analýza rizik
„Minimální výše způsobilých realizačních výdajů
na projekt činí půl milionu korun bez daně z přidané
hodnoty. Výzva je sice určena především pro subjekty
zajišťující odstraňování ekologických zátěží, o dotaci
mohou ale zažádat i obce, církve, obecně prospěšné společnosti a další subjekty,“ upřesňuje podrobnosti
výzvy ředitel Státního fondu životního prostředí ČR Petr Valdman.
Finanční podporu lze využít i na úhradu průzkumných prací nebo na zpracování
analýz rizik kontaminovaných nebo potenciálně kontaminovaných lokalit. Analýza
rizika kontaminované lokality je uznatelným nákladem projektové přípravy pouze
tehdy, když se její realizace aktivně zúčastní
odbor environmentálních rizik a ekologických škod Ministerstva životního prostředí.
Za uznatelný náklad se nepovažuje nákup
pozemků a staveb.
Foto: archiv SFŽP ČR
V
yhlášená 36. výzva Operačního programu Životní prostředí je určena
zejména subjektům zajišťujícím odstraňování ekologických zátěží. Připraveno je pro ně celkem 600 milionů korun.
„Ekologické zátěže, které léta nikdo neřešil, často
i na pozemcích nebo v areálech bez majitele, jsou
bolavou patou státu. Také proto vyhlašujeme výzvu: abychom zajistili sanaci nejvážněji kontaminovaných lokalit, u kterých analýza rizik prokázala kontaminaci představující vážnou hrozbu
pro lidské zdraví i životní prostředí, například pro
podzemní vody, ekosystémy atd. Dále podpoříme
projekty na vyčištění lokalit zasažených nebezpeč-
nými chemikáliemi,“ říká ministr životního
prostředí Richard Brabec.
Vážně kontaminované
Maximální dotace činí u všech podporovaných opatření až 85 procent uznatelných
nákladů. Mezi podporované aktivity patří
projekty zaměřené na sanace dlouhodobých
havárií ohrožujících podzemní vody, náhodně objevené ekologické zátěže bez majitele anebo sanace z ekologického hlediska
jinak rizikových lokalit. To jsou například
skládky pesticidů nebo lokality obsahující polychlorované bifenyly. Výzva je avšak
Kolová výzva
Žádost o dotaci je možné podat elektronicky prostřednictvím portálu IS KP14+ včetně
všech požadovaných příloh definovaných
v Pravidlech pro žadatele a příjemce podpory v OPŽP 2014–2020. 36. výzva Operačního
programu Životní prostředí je kolová, s jednokolovým modelem hodnocení žádostí.
Zájemci o dotaci se mohou se svými dotazy k výzvě či podání žádosti obracet na zelenou linku Státního fondu životního prostředí ČR. Číslo je 800 260 500, provoz běží
ve všední dny od 7:30 do 16:00 hod. (jednotně ve všech krajích). Své dotazy mohou posílat i na adresu [email protected].
34. a 35. výzva OPŽP: Příjem žádostí odstartoval
S
tátní fond životního prostředí ČR zahájil
příjem žádostí o dotaci na protipovodňové projekty ve 34. a 35. výzvě Operačního
programu Životní prostředí. Mezi příjemce
dotací bude rozděleno 1,65 miliardy korun.
Žádosti v obou výzvách mohou zájemci podávat do konce letošního května.
Ve 34. výzvě získají podporu vodohospodářské projekty a projekty na sanaci
nestabilních svahů. Maximální celková
dotace z prostředků EU činí 1,3 miliardy korun. Více než miliarda korun půjde na projekty zaměřené na zvýšení retenčního potenciálu koryt vodních toků
a niv, na hospodaření se srážkovou vodou v intravilánu a na výstavbu ochranných nádrží. Dotace budou ale směřovat
i na obnovení, výstavbu a rekonstrukce
bezpečnostních přelivů. O podporu mohou požádat i žadatelé s projekty zaměře-
nými na sanace svahových nestabilit. Ti si
mezi sebou přerozdělí 100 milionů korun.
35. výzva OPŽP podpoří projekty zaměřené na varovné, výstražné a hlásné systémy, digitální povodňové plány a studie odtokových
poměrů. Maximální výše podpory představuje 85 procent a pro varovné systémy 70 procent
z celkových způsobilých výdajů. Maximální
celková dotace z prostředků EU na schválené
projekty činí v této výzvě 350 milionů korun.
ČÍSLO 3 / BŘEZEN 2016
Města obdrží 20 milionů na propagaci
alternativní dopravy a čisté mobility
Ministr životního prostředí Richard Brabec schválil
podporu z Národního programu Životní prostředí
na vzdělávací programy, které veřejnosti poskytnou
informace o přínosech takzvané čisté mobility. Jejím
hlavním cílem je snižování emisí z dopravy. O podporu
na osvětu si zažádala a získají ji hlavně města.
D
otaci na osvětové programy čisté mobility získalo celkem 16 úspěšných žadatelů.
Ti si mezi sebou rozdělí celkem 20 milionů
korun. Cílem všech projektů je informovat
veřejnost o výhodách využití alternativních
technologií v dopravě, o využívání veřejné
hromadné dopravy, o výhodách alternativní
a nemotorové dopravy a o dalších opatřeních pro zlepšení ovzduší ve městech.
Alternativní pohony
„Díky osvětovým projektům se lidé dozvědí více o aktuálních možnostech a výhodách nemotorové dopravy
a veřejné hromadné dopravy v daném městě, o alternativních pohonech, třeba o rozdílu mezi LPG a CNG
či o rychlém rozvoji na poli elektromobility, a v neposlední řadě také o tom, jak mohou ke zlepšení životního
prostředí ve městech přispět svým chováním a způsobem přepravy právě občané,“ komentuje schválené projekty náměstek ministra pro politiku
životního prostředí Vladislav Smrž.
O dotace mohly žádat právnické osoby,
které byly založeny k nepodnikatelským
účelům, nadace a nadační fondy, obecně
prospěšné organizace, územní samosprávné celky, svazky obcí, právnické osoby založené nebo zřízené územními samosprávnými celky, veřejné výzkumné instituce,
spolky nebo ústavy.
Ekologická doprava
„Důležité je, že podpořené projekty budou propojeny s dalšími obdobnými aktivitami a programy, jako je například
Evropský týden mobility. Cílem je seznámit širokou veřej-
Foto: archiv SFŽP ČR
nost s moderními způsoby ekologické dopravy a informovat o stanovištích a možnostech využívání výhodného
krátkodobého parkování,“ uvedl ředitel Státního
fondu životního prostředí ČR Petr Valdman.
Výše podpory na jeden podpořený projekt činí minimálně 300 tisíc a maximálně
2 miliony korun, projekty budou realizovány převážně v roce 2016. Maximální výši
podpory lze čerpat do 80 procent celkového
rozpočtu projektu. Do druhé výzvy NPŽP
bylo podáno celkem 25 žádostí s celkovými
náklady 25 milionů korun.
CNG AUTOBUSY V BRNĚ
V Operačním programu Životní prostředí 2007–2013 již byla poskytnuta podpora
ve výši 1,5 miliardy korun na podporu nákupu 303 autobusů na CNG a 4 plnicích
stanic v Moravskoslezském a Ústeckém kraji a v Brně.
Přínosy provozu autobusů s pohonem na CNG v Brně, které s pomocí dotace Operačního
programu Životní prostředí na přelomu roku 2014 a 2015 nahradily 100 dieslových autobusů, jsou jednoznačné. Od 1. ledna do konce července minulého roku bylo do tamějšího
ovzduší díky moderním a ekologickým autobusům vypuštěno o 9 440 kilogramů méně
oxidu uhelnatého, o 61 530 kilogramů méně emisí dusíku a o 2 275 kilogramů méně znečišťujících pevných částic. Zavedení nových autobusů přitom má i významné ekonomické
dopady. Zatímco jeden kilometr provozu dieselového autobusu vyjde na 10,62 korun,
u CNG autobusu činí náklady na jeden kilometr provozu 6,02 korun. Částka přitom již
zahrnuje i náklady na výrobu CNG, což je nákup a distribuce plynu, a náklady stanice
včetně odpisů a servisu. Celková úspora za sedm měsíců provozu CNG autobusů
při najetí 1 894 739 kilometrů tak v Brně dosáhla bezmála 9 milionů korun.
3
ZPRÁVY MŽP
Ministři životního prostředí jednali o klimatu,
odpadech a hormonálních látkách
Dotace na rybníky
D
o konce dubna zbývá čas na podání
žádosti o dotaci na obnovu vodních
ploch a toků v Národním programu Životní prostředí.
NPŽP podpoří malé obce dotací
na vodohospodářské projekty
HORMONÁLNĚ
AKTIVNÍ LÁTKY
Do skupiny endokrinních disruptorů se
řadí celá škála nejrůznějších chemikálií,
například některé léky, dioxin, polychlorované bifenyly a insekticid DDT. Tyto
látky se nacházejí v mnoha běžných
výrobcích, jako jsou plastové lahve, plechovky na potraviny, potraviny, hračky,
čisticí prostředky, kosmetika a pesticidy.
Jednání o odpadech
Dalším bodem jednání unijních ministrů
životního prostředí byla otázka přechodu
z odpadového hospodářství na hospodářství oběhu odpadu, na takzvané oběhové
hospodářství. To určuje evropská Strategie
pro oběhové hospodářství. „Vítáme širší kontext
unijního akčního plánu pro oběhové hospodářství.
Zahrnutí celého ekonomického cyklu, včetně designu,
výroby, spotřeby a nakládání s odpady, považujeme
Foto: archiv SFŽP ČR
za logické, neboť může přinést velmi konkrétní přínosy
v dalších průmyslových oblastech, nejen v odpadovém
hospodářství jako dosud,“ uvedl k tématu ministr
Brabec.
Vedle snížení skládkování a podpory
výzkumu, vývoje a inovací pro efektivní
získávání druhotných zdrojů patří podle
ministra Brabce mezi priority České republiky i příprava aplikovatelných ekonomických nástrojů a stimulů pro podporu
recyklace v českém průmyslu a zajištění
dostatečných kapacit i investic k přechoje, aby zůstala důvěryhodným partnerem du z odpadového na oběhové hospodářpro ostatní smluvní strany. Zásadní je ství. „Tématem důležitým pro ČR je v souvislosti
také ratifikace pařížské dohody s dosta- s oběhovým hospodářstvím rovněž vyjasnění definic
tečným předstihem před jejím vstupem základních důležitých pojmů, sjednocení oblasti vyv platnost. Cílem je, aby se unie mohla již kazování odpadových dat a harmonizace některých
od začátku účastnit všech rozhodovacích právních požadavků, přičemž cíle by měly být realisprocedur.
tické, odůvodněné a dosažitelné pro všechny členské
„Závazek unie na snížení emisí skleníkových země unie,“ dodal ministr Brabec.
plynů do roku 2030 je jedním z vůbec nejambicióznějších v porovnání se závazky ostatních smluvních Aktivní hormonální látky
stran rámcové úmluvy,“ uvedl Brabec. Podle Ministři životního prostředí na zasedání
Ministerstva životního prostředí bude vý- dále projednali otázku takzvaných hormoznamnou roli v plnění unijních závazků nálně aktivních látek – endokrinních disruphrát i aktivní spolupráce se soukromou torů. Ty účinkují jako hormony a narušují
sférou, městy, regiony a organizacemi. fyziologické funkce endogenních hormonů
V Česku bude klíčovým strategickým zvířat i člověka. Mohou poškozovat vývoj,
nástrojem pro snižování emisí a ochranu neurologické, rozmnožovací a imunitní
klimatu Politika ochrany klimatu v ČR funkce organismu. Evropská komise požaMinisterstva životního prostředí.
duje přípravu prováděcích předpisů, které
by tyto látky definovaly na základě vědeckých kritérií. Dalším tématem jednání byly
i informace o boji proti obchodování s volně
žijícími a planě rostoucími druhy, o problematice měření emisí z automobilů v reálném
provozu, o Minamatské úmluvě o rtuti či
o transformaci energetiky s využitím obnovitelných zdrojů.
Ministři životního prostředí členských států Evropské
unie jednali začátkem března o výsledcích 21. konference
smluvních stran Rámcové úmluvy OSN o změně
klimatu, která se konala na přelomu listopadu a prosince
loňského roku v Paříži. Druhým hlavním tématem
jejich setkání bylo oběhové hospodářství.
M
inisterstvo životního prostředí uvedlo,
že pařížská dohoda o klimatu představuje průlom a úspěch v mezinárodním vyjednávání o bránění klimatické změně. Na konferenci však musí podle ministra životního
prostředí ČR Richarda Brabce navázat konkrétní opatření, jež umožní uvést závazky
vzešlé z pařížské dohody do praxe. „Čeká nás
mnoho úkolů na implementaci pařížské dohody. Je potřeba například vyřešit na mezinárodní úrovni otázku
nastavení závazků jednotlivých zemí vedoucích ke snižování emisí skleníkových plynů a otázku transparentního
systému jejich započítávání a reportingu. Mnoho práce
nás dále čeká i na související unijní legislativě,“ uvedl
ministr Richard Brabec.
Důvěryhodný partner
Zmíněná opatření musejí být podle něj
pro Evropskou unii prioritou. Důvodem
Závazek unie na snížení emisí skleníkových plynů do roku
2030 je jedním z vůbec nejambicióznějších v porovnání
se závazky ostatních smluvních stran rámcové úmluvy.
4
Foto: archiv SFŽP ČR
V jeho desáté výzvě mohou nepodnikající
fyzické osoby čerpat dotaci na vybudování
nebo rekonstrukci bezpečnostních přelivů
vodních nádrží, vytváření a obnovu vodních
prvků v krajině s ekostabilizační a retenční
funkcí. Peníze mohou získat i na vytváření
litorálních zón, tůní nebo revitalizaci přítoků. Podpora je určena pro správu malých
vodních nádrží, které neslouží k chovu ryb
nebo slouží jenom k takovému chovu ryb,
který neoslabí ekologické funkce nádrží.
Maximální výše podpory na jeden projekt
činí 6 milionů korun. Celkově si mezi sebou
příjemci dotací rozdělí 50 milionů korun.
Žádosti Státní fond životního prostředí ČR
přijímá od konce loňského prosince.
Získat dotaci na projekty zaměřené na zachycování
vody v krajině a zvýšení efektivity využívání vodních
zásob je aktuálně možné z Národního programu
Životní prostředí. Oprávněnými příjemci dotací jsou
malé obce do 500 obyvatel. Mezi projekty udržitelného
hospodaření s vodami bude rozděleno 50 milionů korun.
Semináře o vodě
M
Foto: archiv SFŽP ČR
„Ch
ytré hospodaření s vodou – možnosti finanční podpory“ – tak se
jmenují semináře, které aktuálně připravuje
Ministerstvo životního prostředí spolu se
Státním fondem životního prostředí ČR. Semináře jsou plánovány na konec dubna a určeny jsou zástupcům obcí a částem obcí pod
500 obyvatel, které chtějí čerpat dotace na vodohospodářské projekty z Národního programu Životní prostředí. Na seminářích vystoupí
zástupci Českého vysokého učení technického
v Praze, kteří jejich účastníky seznámí s možnostmi efektivního hospodaření se srážkovou
vodou nebo decentralizovaným čištěním vod.
Zástupci fondu účastníkům pak blíže představí možnosti financování dotací podpořených
projektů i jejich administrace. Předpokládá se,
že semináře se uskuteční v Plzni, Ústí nad Labem, Hradci Králové, Brně a Ostravě. Přesné
datum i místo konání seminářů bude upřesněno na stránkách SFŽP ČR.
ČÍSLO 3 / BŘEZEN 2016
Foto: archiv SFŽP ČR
alé obce do 500 obyvatel mohou získat dotaci na realizaci projektů zaměřených na zlepšení kvality podzemních
a povrchových vod a na jejich využívání.
Předložit musí projekty vedoucí ke snížení
množství vypouštěného znečištění z komunálních zdrojů do povrchových i podzemních vod a ke zvýšení využití srážkových
vod jako vody užitkové.
„Naším cílem je motivovat malé obce k úspornému využívání vody a vzhledem k probíhající klimatické změně pak i k přivedení vody zpět do přirozeného vodního koloběhu. Chytré využívání vody
pomáhá i v boji proti suchu a povodním, navíc zlepšuje kvalitu vody,“ vysvětluje ministr životního prostředí Richard Brabec.
Komplexní řešení
Podpořené projekty poslouží jako vzorové
i pro ostatní malé obce. Projekty však musí
splňovat zásady udržitelného hospodaření
s vodou, jako je například oddělení vod různého původu, individuální čištění jednotlivých druhů vod a jejich recyklaci, využívání
srážkových vod a její zasakování do půdy.
„Čištění odpadních vod v malých obcích je mnohdy problém, neboť centrální řešení není pro malé obce
ekonomicky výhodné, podobně je na tom oblast nakládání se srážkovými vodami, na kterou malé obce
často nemají prostředky, a není proto doposud uspokojivě řešena,“ říká ředitel Státního fondu životního prostředí ČR Petr Valdman, který
věří, že aktuální výzva podnítí zájem ze
strany obcí řešit problematiku komplexně.
Státní fond životního prostředí ČR podle
jeho slov očekává, že od žadatelů o dotaci
obdrží i nové a inovativní projekty.
Dvoukolová výzva
Aktuální výzva je dvoukolová. V prvním
kole budou obce předkládat projektové
náměty, které posoudí komise složená ze
zástupců MŽP, nezávislých expertů a pracovníků SFŽP ČR. Obce, jejichž projektový námět bude doporučen k podpoře, pak
podají žádost o poskytnutí dotace ve druhém kole výzvy.
Oprávněnými příjemci jsou ve 3. výzvě
Národního programu Životní prostředí obce
či jejich části s méně než 500 obyvateli. Obce
s vyšším počtem občanů mají možnost čerpat na tato opatření podporu z Operačního
programu Životní prostředí.
Příjem vodohospodářských projektových námětů ve 3. výzvě NPŽP,
určené pro obce pod 500 obyvatel,
odstartoval 1. března a skončí 30. června letošního roku. Žádost o podporu ve druhém kole bude možné
podat od 1. srpna do konce listopadu
letošního roku. Maximální výše podpory pro jeden projekt činí 5 milionů,
celkem je pro obce k dispozici 50 milionů korun. Podporu lze čerpat pouze
na záměry dosud nerealizované.
5
ZPRÁVY MŽP
ECHO
Spolupráce s Polskem
Ministr životního prostředí Richard Brabec se koncem února spolu s delegací
zástupců českého Ministerstva životního
prostředí setkal ve Varšavě se svým
polským protějškem Janem Szyszkem.
Mezi hlavní body jednání z pohledu MŽP
ČR patřila témata jako Polskem plánované rozšíření těžby hnědouhelného dolu
Turów, průzkum těžby uranu na polské
straně v blízkosti českých hranic na Náchodsku, světelné znečištění z polských
skleníků ve Frýdlantském výběžku či
společné kroky při řešení kvality ovzduší
v Moravskoslezském kraji.
MŽP zahájilo informační kampaň
k programu LIFE
Veletržní road show SFŽP ČR
Foto: archiv SFŽP ČR
Na oběžné dráze
Foto: archiv SFŽP ČR
A
Nová právní úprava NP
Ministerstvo životního prostředí uspořádalo v Poslanecké sněmovně seminář
na téma „Nová právní úprava národních
parků v novele zákona o ochraně přírody
a krajiny“. Seminář nabídl komplexní pohled na návrh novely, která je projednávána ve výborech Poslanecké sněmovny.
Novou právní úpravu národních parků
v novele zákona o ochraně přírody
a krajiny představilo vedení Ministerstva
životního prostředí a z regionálního
pohledu ji okomentovali zástupci Správy
a regionu KRNAP.
V lesoparku Osmička
Lovosice na Litoměřicku chtějí vykácet
zhruba 150 stromů v lesoparku. „Všechny
ty stromy jsou nahnuté, jsou nahusto
u sebe a nemají vyvinuté koruny. Jde
celkem ve dvou etapách o asi 150 vzrostlých topolů a nějaký ten javor. Nahrazeny
by měly být asi 180 novými stromy různého druhového složení a také asi 400
keři, které zahustí ten prostor pod nimi,“
uvedl vedoucí odboru životního prostředí
Lovosice Vojtěch Hamerník. Plánované
náklady jsou kolem 2,5 milionu korun. Lovosice už požádaly o dotaci z Operačního programu Životní prostředí, a pokud
se vše podaří, měly by peníze z dotace
pokrýt zhruba 60 procent nákladů.
6
M
inisterstvo mělo na veletrhu samostatný informační stánek, kde poskytovalo potenciálním žadatelům o financování
z programu LIFE odborné poradenství.
„Program LIFE nabízí příležitost, jejíž pomocí mohou univerzity, podnikatelské subjekty či další inovátoři pilotně vyzkoušet své technologie či přístupy například v oblasti účinného využívání zdrojů, vody,
odpadů, třeba v oblasti zdraví, ovzduší či zmírňování dopadů na změny klimatu,“ uvedl ředitel odboru finančních a dobrovolných nástrojů
MŽP Tomáš Kažmierski.
Příklady z praxe
Na stánku měli zájemci o podporu z programu LIFE možnost seznámit se s konkrétními projekty podpořenými z tohoto
programu. Jedním z nich byl i projekt Medetox, který byl zaměřen na měření toxicity
emisí z naftových motorů v reálném městském prostoru, a to s ohledem na praktické
uplatnění na dopravní situaci v Praze. „Výsledky ukazují, že je to přece jen něco jiného než testování v laboratorních podmínkách. Některé technologie
se osvědčily, například filtry částic pro autobusy, které
mohou i čistit vzduch, zatímco automobilové motory
na tom mohou být hůře, jak ukázala i kauza Diesel
Gate, mimochodem zčásti odhalená již před několika
lety za přispění i našeho projektu,“ vysvětlil zástupce týmu projektu Medetox Michal Vojtíšek
z ČVUT a z Technické univerzity v Liberci.
Evropská komise ohlásila předběžné termíny otevření i uzavření výzev pro předkládání projektových
návrhů do programu LIFE pro
rok 2016. Zahájení příjmu žádostí
o dotaci je ohlášeno na letošní květen. Očekávané konečné termíny
výzev jsou pak v podprogramu
zaměřeném na klima stanoveny
na letošního 7. září, v podprogramu zaměřeném na životní
prostředí a účinné využívání zdrojů
na 12. září a v podprogramu
cílícím na projekty spojené s přírodou a biodiverzitou a správou
a informacemi v životním prostředí
na 15. září. Více o programu LIFE
na webu MŽP: www.mzp.cz/cz/
komunitarni_program_life nebo
na [email protected]
Výzva v květnu
Informační kampaň Ministerstva životního
prostředí, jež má představit program LIFE,
je naplánována do poloviny letošního května, kdy bude Evropskou komisí vyhlášena
výzva pro předkládání projektových záměrů. Ministerstvo připravuje samostatné
webové stránky, informační materiály či sérii
seminářů pro přímou komunikaci s možnými žadateli tak, aby je motivovalo k předkládání projektů, a Česká republika tak byla
ještě více iniciativní a efektivní při využívání
zdrojů, které Evropská komise vyhrazuje pro
projekty v oblasti životního prostředí.
na ochranu biodiverzity
Sekce ochrany přírody
a krajiny MŽP vyhlásila
výzvu pro nevládní
organizace na koordinaci
drobnějších projektů
podporujících ochranu
biodiverzity nebo
rozvoj sítě regionálních
pozemkových spolků.
Ministerstvo životního prostředí odstartovalo na veletrhu
Věda Výzkum Inovace na Výstavišti v Brně informační
kampaň k programu LIFE. Na veletrhu, který se
uskutečnil začátkem března, se prezentovali samostatní
výzkumníci, ale i vědecké týmy, inovační firmy, vysoké
školy, vědecké parky a průmyslové asociace.
V polovině února úspěšně odstartovala
v pořadí již třetí družice Copernicus,
vyvíjená Evropskou kosmickou agenturou (ESA) v rámci programu Evropské
komise. Družice se zaměří na snímkování
oceánů a změny jejich hladiny a teploty.
Stroj o váze 1250 kg byl vynesen z kosmodromu Pleseck v Rusku ruskou nosnou
raketou Rockot do výšky 815 km. První
signál z družice byl zaznamenán po 92 minutách od startu a bylo navázáno
spojení. Během prvních tří dní na oběžné dráze proběhne kalibrace přístrojů.
Copernicus je evropský program pro
monitorování životního prostředí.
Pět milionů korun
ktuální výzvy a dotační možnosti zaměřené na úspory energií a lepší způsoby vytápění obytných domů, které nabízí program Nová zelená úsporám, a také
novinky v Operačním programu Životní
prostředí 2014–2020 představí Státní fond
životního prostředí ČR na Stavebních
veletrzích v Brně, které se konají 20. až
23. dubna. Návštěvníci stánku Státního
fondu životního prostředí ČR se dozvědí, jak postupovat při získávání dotace
v programu Nová zelená úsporám, na jaká
energeticky úsporná opatření mohou žádat o finanční podporu, jak správně podat
žádost o dotaci na rodinný či bytový dům
a jakých chyb se naopak vyvarovat. Na veletrhu bude také prezentován Operační
program Životní prostředí 2014–2020, který má v následujících letech připraveno
zhruba 70 miliard korun na podporu eko-
logických projektů a příležitost nabízí zejména obcím a městům, organizacím státní
správy a samosprávy, výzkumným a vědeckým ústavům, podnikajícím fyzickým osobám i neziskovým organizacím.
Dotační programy Nová zelená úsporám a Operační program Životní prostředí prezentoval Státní fond životního prostředí ČR i na 21. ročníku Mezinárodního
odborného veletrhu vytápěcí, ventilační,
klimatizační, měřicí, regulační, sanitární
a ekologické techniky Aqua-Therm, který se
na přelomu února a března tradičně konal
na pražském výstavišti PVA EXPO PRAHA
v Letňanech. Na stánku číslo 517 v hale 5
nabídl fond veřejnosti informace o vyhlášených výzvách. Slavnostního zahájení veletrhu, nad nímž převzalo záštitu Ministerstvo
životního prostředí, se zúčastnil i ředitel
fondu Petr Valdman.
Vítěz soutěže Pasivní dům roku
čerpal dotaci z NZÚ
P
asivním domem roku 2015 se stala novostavba rodinného domu ve Vraném
nad Vltavou ve Středočeském kraji. Přesně
798 hlasů jí dopomohlo k výhře v soutěži,
kterou loni na podzim vyhlásila za podpory Centra pasivního domu a Státního fondu
životního prostředí ČR společnost ABF.
Cílem soutěže je poukázat na úspěšné
realizace pasivních domů a domů s velmi
nízkou energetickou náročností. Přihlásit se do ní mohly rodinné domy dokončené v letech 2010 až 2015, které splňují
kritéria pro pasivní domy nebo domy
s velmi nízkou energetickou náročností.
Pořadí finálové desítky určila veřejnost,
která nejlepší stavbu volila na lednovém
veletrhu FOR PASIV v Praze, ale také
prostřednictvím hlasování na webových
stránkách soutěže.
ČÍSLO 3 / BŘEZEN 2016
Foto: Jan Medek
Vítězná novostavba disponuje prostorem
více než 200 m2, je nepodsklepená, s řízeným
větráním s rekuperací, vytápěná tepelným
čerpadlem, na ohřev vody využívá solární
panely a tepelné čerpadlo. Na její výstavbu
a technické zařízení získali majitelé dotaci
z programu Nová zelená úsporám.
Dotace půjdou na finanční posílení
činnosti spolků a obecně prospěšných
společností, které zastřeší zejména lokálně
významné projekty realizované nestátními
neziskovými organizacemi. Dotace na koordinaci podpory pozemkových spolků
zaměřených na ochranu a rozvoj přírody
a krajiny lze poskytnout do výše dvou milionů korun. Finanční prostředky půjdou
zejména na jejich rozvoj, ale například
i na vedení a údržbu databáze nemovitostí v péči těchto spolků. Tři miliony korun
z celkové alokace poskytne Ministerstvo
životního prostředí na zastřešení projektů
podporujících biodiverzitu, které se zaměřují na mapování a monitoring druhů
a biotopů, na drobné managementové
zásahy směřující k ochraně ohrožených
druhů a péči o krajinu.
Loni bylo díky Programu na podporu
projektů nestátních neziskových organizací a Podprogramu na podporu koordinačních projektů v ochraně přírody a krajiny
podpořeno celkem 226 projektů.
Energetické fórum
doprovodí odborné
semináře
J
iž 22. ročník Energetického fóra, jehož
součástí jsou Teplárenské dny, se uskuteční letošního 13. a 14. dubna v kongresovém centru Nové Adalbertinum
v Hradci Králové. Součástí akce bude
osm odborných seminářů zaměřených
na aktuální témata. Na konferenci Energetické využití odpadů a odpady z energetiky vystoupí mimo jiných i Jan Maršák
z odboru odpadů Ministerstva životního
prostředí, které nad sérií konferencí s mezinárodní účastí převzalo záštitu.
Odbornými partnery Energetického fóra
jsou Asociace dodavatelů tepla a technologií, Česká asociace odpadového hospodářství, společnost EKONOX, Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR
a Národní centrum energetických úspor.
7
ZAOSTŘENO
PÍSEK UPEVŇUJE SVOJI POZICI
JIHOČESKÉ JEDNIČKY MEZI MĚSTY
Obyvatelé Písku se mohou těšit na efektivní a ekologicky šetrné a energeticky úsporné
fungování města. Pomáhat jim v tom bude Ministerstvo životního prostředí,
které s Pískem koncem února podepsalo společnou deklaraci o spolupráci na rozvoji
a implementaci konceptu chytrého města.
P
rojekty Smart City podporují řešení, která jsou přirozeně šetrná k životnímu prostředí. Z pohledu města Písek jde například
o zavedení elektromobility, která vykazuje
v místě provozu nulové lokální emise škodlivin a minimální hluk. Projekty Smart City
dále optimalizují energetickou účinnost budov a i v nich pracují s těmi nejmodernějšími
technologiemi. Přirozenou součástí těchto
projektů je i tvorba nových obchodních příležitostí například v podobě sdílených dopravních prostředků typu carsharing nebo
bikesharing. Písek, který podepsal společnou
deklaraci s Ministerstvem životního prostředí o implementaci těchto environmentálních
postupů do praxe, se tak oficiálně stal prvním
českým městem, v němž budou tyto principy
uplatňovány.
„Smart Cities je Evropou podporovaný koncept udržitelného rozvoje měst a obcí. Pro nás představuje další
nástroj pro zlepšení životního prostředí v České republice a získání dalších finančních prostředků na kvalitní
projekty zaměřené na snížení energetické náročnosti,
udržitelnou dopravu, snižování emisí a podporu nových
technologií. I proto se Ministerstvo životního prostředí
rozhodlo město Písek v jeho snaze o zlepšení životního prostředí podpořit,“ uvedl při podpisu memoranda
ministr životního prostředí Richard Brabec.
Deklarace podle něj vyjadřuje především
ochotu vzájemně kooperovat a podporovat
rozvoj konceptu Smart Písek.
8
„Od dohody s Ministerstvem životního prostředí si slibujeme například spolupráci při zajištění metodické podpory a transferu know-how z relevantních zahraničních
a výzkumných projektů. Doufáme také v účast zástupce
ministerstva v řídicím výboru Smart Písek a spolupráci
při přípravě projektů na financování rozvoje a realizace
tohoto konceptu,“ komentoval dohodu místostarosta Josef Knot.
Písek přistoupil ke konceptu chytrých měst
v roce 2015 prostřednictvím strategického
dokumentu Modrožlutá kniha Smart Písek,
a rozhodl se tak rozvíjet udržitelnou městskou
mobilitu, provoz takzvaných inteligentních
budov a čtvrtí, integrovanou infrastrukturu
a procesy v energetice, dopravě i informačních
a komunikačních technologiích. V Písku již
v minulosti zavedli do škol nové technologie,
čímž jen na vytápění ušetřili za první půlrok
2,5 milionu korun. Zpracovávají i systém nového veřejného osvětlení a využití chytrých
technologií k monitorování dopravy a pohybu osob v určitých lokalitách. „Příkladem aktivity města v této oblasti je realizace energeticky úsporných
opatření na všech devatenácti budovách základních
a mateřských škol a také na dalších objektech města, jako
jsou obě budovy radnice, Sladovny, kina Portyč, kultur-
Inteligentní město myslí při územním
plánování a infrastrukturních investicích
na několik desítek let dopředu. Základem
pro to, aby se vše mohlo dobře naplánovat, jsou informace, zejména co se týká
technických údajů jednotlivých budov
a zvyků občanů, například jaké používají
dopravní prostředky, kolik spotřebují
vody a elektřiny nebo jak tráví volný
čas. Tato data zpracovává komplexní
informační systém, díky němuž je z nich
vybudován efektivně fungující systém
automatického vyhodnocování a sdružování informací do klíčových ukazatelů.
Smart Governance přichází s prvky
stále větší informovanosti občanů
a jejich zapojení do fungování města.
Lidé tak mají například přes dobře fungující web jednoduchý a úplný přehled
o dění ve svém bezprostředním okolí.
V této oblasti už je vidět i v Česku mnoho měst, která zde podnikla pozitivní
kroky.
Foto: archiv Městského úřadu Písek
Foto: archiv Městského úřadu Písek
1
2
Foto: archiv Městského úřadu Písek
1. MĚSTO PÍSEK se po vzoru větších českých, ale i evropských měst snaží
o oživení svých náplavek. Využívá je ke kulturním akcím i relaxaci obyvatel
v parných létech.
2. JIHOČESKÉ MĚSTO PÍSEK je historické město na řece Otavě, které bylo
založené v polovině třináctého století. Ze stejné doby pochází i Kamenný most, někdy
také Jelení most, který je nejstarším dochovaným mostem v České republice a který je
postaven v gotickém slohu. Na mostě jsou umístěny repliky barokních soch a kříže.
ního domu, divadla a zimního stadionu,“ říká místostarosta města Josef Knot.
omezení parkování, zvýhodnění veřejné dopravy formou vyhrazeného pruhu, výstavbu
cyklostezek, chodníků a další. „Výsledky těchto
Pomoc z Norska
změn jsou již dnes velmi dobře měřitelné a většina obyvatel
Podepsání memoranda již přineslo Písku prv- města je vnímá jako velmi pozitivní. Trondheim tak může
ní ovoce. Norské město Trondheim mu nabíd- Písek v mnohém inspirovat, a své zkušenosti tak předat dál
lo pomocnou ruku při implementaci koncep- za hranice Norska,“ dodala Andrea Nilsen.
tu. Spolupráce by měla spočívat ve vzájemné
Podle ní si město Písek svým aktivním zapovýměně a sdílení zkušeností. „Město Trondheim jením do projektu Smart City zaslouží respekt.
iniciovalo spolupráci s Pískem z důvodu jeho aktivněj- Cíle města, které pracuje na tom, aby vytvořišího zapojení do mezinárodních bilaterálních projektů, lo atraktivní prostředí a podmínky pro život
jejichž financovaní je možné z Norských fondů,“ uvedla svých obyvatel, jsou dle jejích slov inspirující.
projektová manažerka projektu Greener City „Je mnoho měst, která zažívají odliv obyvatel stěhujících
Andrea Nilsen.
se do větších měst. Tento trend je možné zastavit. A Písek je
Trondheim se již prezentoval jako Greener na dobré cestě toho dosáhnout. O to důležitější je aplikace
City na semináři Smart City – Green City po- konceptu chytrého města na podmínky i menších měst,
řádaném Norskou ambasádou v Praze, kde ve kterých stále žije většina obyvatel. Nejdříve je však třeba
představil výsledky dosažené v oblasti řešení koncept chytrého města vůbec vytvořit, a až se pilotní prokomplexních problémů dopravy ve městě, jekt vytvoří a vyzkouší v praxi, budou ho už ostatní města
zahrnující úspory energií, ekologická řešení, následovat,“ tvrdí Nilsen.
Inteligentní a energeticky úsporné
budovy jsou znakem každého chytrého
města. Přesná a automatická energetická regulace těchto budov zohledňuje
například přítomnost osob v místnosti,
čas, venkovní teplotu a jiné hodnoty,
díky čemuž dojde k velkým úsporám
energie. Budoucnost úsporných budov
je v LED technologii, která zažívá vývojový boom. Toto osvětlení se bude využívat i jako venkovní a bude úsporně
nastaveno tak, aby svítilo pouze tam,
kde právě někdo je.
ČÍSLO 3 / BŘEZEN 2016
Inteligentně řízená doprava je nedílnou
součástí chytrých měst. Doprava je řízena
prostřednictvím informačních systémů,
které sbírají a vyhodnocují data o dopravní situaci ve městě, následně ji vyhodnotí
a dopravu řídí podle potřeby. Relevantní
jsou také data systémů mýtného a veřejné
hromadné dopravy. Na inteligentní řízení
dopravy a mýtné navazuje propracovaný
systém dynamicky se měnící veřejné
dopravy, který je schopen reagovat jak
na dlouhodobě změněnou poptávku, tak
i na nárazové úkoly typu zákazu vjezdu
automobilů do města z důvodu zhoršení
rozptylových podmínek.
Zástupci města Písek uvedli, že jsou možností oboustranné spolupráce s norským městem nadšeni. „Pro Písek bude rozhodně přínosné moci
sdílet své zkušenosti a poznatky s dalším městem. K tomuto
účelu poslouží setkání, které se uskuteční v Trondheimu
na podzim a připraví základ pro norsko-českou spolupráci na téma Smart City v podmínkách norských i českých
měst,“ uvedl místostarosta Písku Josef Knot.
Mezinárodní projekt
Evropská unie podporuje koncept Smart
Cities prostřednictvím Strategického plánu
energetických technologií a iniciativy Smart
Cities and Communities. Ten je zaměřen
na podporu měst a regionů s cílem snížit
emise CO2 do roku 2020 o 20 procent. Koncept však sdílejí například i členské země
Organizace pro hospodářskou spolupráci
a rozvoj prostřednictvím programu Green
Cities Programme.
Inteligentní plánování urbanistického rozvoje je nejkomplexnější
obor chytrých měst. Zahrnuje v sobě
informace o obyvatelstvu, o technickém vybavení, zázemí a exhalacích
jednotlivých budov, o automobilové
i veřejné dopravě. Do rozhodování
o rozvoji měst jsou aktivně zapojováni
i jejich obyvatelé. To lze zajistit pomocí
IT nástrojů, které jsou ze získaných dat
schopny vytvářet náročné simulace
se zapojením informací o finančních
možnostech té které lokality.
9
ZAOSTŘENO
městy ideálním městem. „Písek totiž disponuje
funkčním propojením správy města s privátní, neziskovou i akademickou sférou, včetně spolupráce s technologickým centrem. Písek tak může inspirovat další města
v ČR, aby jej následovala v realizaci aktivit vedoucích
ke snižování emisí a energetické náročnosti v oblasti
dopravy, budov a infrastruktury,“ myslí si děkan
Fakulty dopravní Českého vysokého učení
technického v Praze Miroslav Svítek.
Písek se podle něj navíc může stát součástí
mezinárodních projektů, což následně přispěje k navázání kontaktů a k výměně zkušeností i v oblasti vědy a výzkumu. „Věřím, že se
vzájemnou diskusí povede navázat kontakty na podobné
projekty v sousedním Německu či Rakousku,“ dodává
Svítek.
Fakulta dopravní ČVUT přitom hraje
v projektu Smart City Písek zásadní roli.
Dlouhodobě spolupracuje například s Technologickým centrem Písek, jež se spolupodílí na vývoji inteligentních IT systémů. „Už
dnes pracuje na technologiích Smart City Písek mnoho
doktorandů a řada odborníků z komerčních společností
a snažíme se zapojit několik univerzitních týmů. Pokud
se bude dařit Smart City Písek realizovat, bude tento
projekt významně přesahovat možnosti a ambice iniciátorů včetně TCP, a to i technologicky. S plnou vážností
si to uvědomujeme a věnujeme maximální úsilí tomu,
abychom vybudovali silné sdružení firem, institucí i jednotlivců, které pomůže realizovat předložené strategie,“
vysvětluje výkonný ředitel Technologického
centra Písek a člen Organizačního výboru
Smart City Písek Radovan Polanský.
Pakt starostů
Ministerstvo životního prostředí uvedlo, že
sdílení dobré praxe při zavádění konceptu
chytrého města v Písku bude možné rovněž
prostřednictvím evropského Paktu starostů
a primátorů pro klima a energii, jehož součástí se Písek stane. Signatáři Paktu starostů a primátorů se taktéž zavázali ke splnění
a překročení cíle Evropské unie snížit do roku
2020 emise CO2 o 20 procent. Výhodou účasti
v Paktu starostů je získání podpory u různých
evropských institucí, například u Evropské
investiční banky, která pomáhá signatářům
Foto: archiv Městského úřadu Písek
v odhalování investičního potenciálu.
Zkušenosti s konceptem chytrého města
„Cílem této podpory je snižování emisí v oblasti dopravy, ropského programu Horizont 2020, v jehož nemá jen Písek, ale i město Pacov, ležící na rozenergetické účinnosti budov a využívání nových technologií rámci byly vyhlášeny již dvě výzvy konkrétně hraní Českomoravské vrchoviny a jižních
vedoucích ke zvyšování energetické účinnosti a energetic- na podporu projektů z oblasti Smart. „V ČR je Čech mezi Táborem a Pelhřimovem. Stratekým úsporám. Iniciativa Smart Cities má několik zá- koncepce Smart Cities rozpracována v podobě metodiky gický plán, jak se stát inteligentním městem,
kladních kroků, ke kterým patří základní inventura emisí konceptu inteligentních měst, jedná se o projekt v rámci chystá i Brno, kde chtějí do roku 2017 vytvořit
CO2, vypracování akčního plánu udržitelné energetiky, programu BETA Technologické agentury ČR, která má strategický dokument Smart City Brno 2050,
příprava konkrétních projektů, monitoring plnění závaz- být návodem, jak k řešení inteligentního města přistupo- na jehož základě by se mělo dosáhnout vysoké
ků,“ vysvětluje mluvčí Ministerstva životního vat,“ dodává Roubíčková.
kvality života a udržitelného rozvoje.
prostředí Petra Roubíčková.
Zástupci odborné veřejnosti přihlášení se
Moderní a chytrá města začínají být podle
Vedle financování z národních zdrojů jsou města Písku ke konceptu chytrého města ví- Ministerstva životního prostředí důležitým
opatření v rámci iniciativy Smart Cities and tají. Písek je podle nich pro pilotní koncept celosvětovým tématem. V chytrých městech
Communities financována například také z ev- Smart City mezi českými středně velkými jsou lidé spokojenější, protože dýchají lepší vzduch, snižují se jim náklady na pobyt
ve městě a také vědí, co se v jejich okolí děje
a bude dít. Význam problematiky chytrých
měst přitom bude celosvětově růst, neboť už
v roce 2005 žilo podle průzkumu The Climate Group ve městech 50 procent celosvětové populace, která v nich spotřebovávala
75 procent veškeré vyrobené energie.
Písek se navíc může stát součástí mezinárodních projektů,
což následně přispěje k navázání kontaktů a k výměně
zkušeností i v oblasti vědy a výzkumu.
10
Město Písek se OP Životní prostředí nebojí
M
ěsto Písek je zkušeným žadatelem
o dotace z evropských fondů. Z Operačního programu Životní prostředí získalo
podporu na 24 projektů. Přidáme-li k tomuto číslu další projekty realizované v Písku za podpory OPŽP, u nichž však nebylo
žadatelem o dotaci město, dostaneme takřka 50 podpořených projektů.
K úspěšným žadatelům o dotace z Operačního programu Životní prostředí v Písku patří například společnost Teplárny
Písek, Nemocnice Písek, Gymnázium Písek
nebo Střední zemědělská škola Písek.
Celkem sedm projektů měl na starosti
písecký odbor životního prostředí. Mezi
ty nejvýznamnější patří podle mluvčí města Kristýny Barchini projekt modernizace
a rozšíření písecké kompostárny.
„Tento projekt umožnil vybudování moderní kompostárny včetně strojového vybavení s roční kapacitou
zhruba 6 500 tun biologicky rozložitelného odpadu.
Na této moderní kompostárně je zpracováván biologicky rozložitelný odpad jak od občanů, tak z ploch veřejné zeleně v majetku města Písek,“ říká Barchini.
Kompost město využívá k rekultivaci
ploch veřejné zeleně. Realizací projektu se
podle tiskové mluvčí významným způsobem snížilo množství biologického odpadu
ve směsném komunálním odpadu od občanů a zároveň se snížilo i celkové množství
směsného komunálního odpadu ukládaného na skládku.
Město získalo také dotaci na sběrné nádoby na biologicky rozložitelný odpad.
V Písku tak mají dva tisíce kontejnerů
na bioodpad a moderní svozové vozidlo,
kterým tento odpad svážejí na kompostárnu, kde ho následně zpracovávají
„Určitě bych zmínila i projekt rekonstrukce sběrného dvora na Hradišti, vybudování sběrného dvora
u kompostárny a vybudování nového sběrného dvora
v lokalitě sídliště Portyč. I v tomto případě jsme čerpali dotaci z OPŽP,“ říká Barchini.
Podle ní modernizací a vybudováním
nových sběrných dvorů došlo k navýšení
komfortu pro obyvatele Písku, a to rozšířením druhů odpadů, které je možné ve sběrných dvorech ukládat, a dále rozšířením
provozní doby, která je u těchto sběrných
dvorů sedm dní v týdnu. Sběrné dvory zároveň slouží jako sběrná místa pro odkládání elektrozařízení.
Dotace z OPŽP město čerpalo i na obnovu soustavy retenčních nádrží Na Americe.
Díky tomuto projektu se městu podařilo
docílit zpomalení nežádoucího odtoku povrchových vod z krajiny, zvýšení akumulace
vody v obnovených rybnících a vytvoření
retenčního prostoru v nádržích.
„Za zmínku stojí i technické úpravy litorálního
pásma v přírodní památce Ražický rybník. V tomto
případě jsme vytvořili vodní biotop, který je vhodný pro
rozvoj mnoha chráněných druhů rostlin a živočichů,
čímž došlo k celkovému posílení biodiverzity jak vlastní
lokality, tak i širšího okolí,“ tvrdí Barchini.
Zkušenosti má město Písek i s projekty
odbahňování rybníků, konkrétně Adamec
a Pánovec. Po jejich vyčištění došlo ke zlepšení vodního režimu v dané lokalitě, včetně
zvýšení jejich retenční schopnosti. Projekt
přispěl k ekologickému zhodnocení lokality
a posílení biodiverzity.
Stranou město nezůstává ani v čerpání dotací na energeticky úsporná opatření. Od roku
2008 do roku 2015 realizovalo celkem osm
projektů zaměřených na energetické úspory
v základních a mateřských školách. Úprav se
přitom dočkaly také školní zahrady.
PACOV: JDEME SVOU VLASTNÍ CESTOU
J
edním z českých
měst, které se hlásí
ke konceptu Smart Cities, je i město Pacov
na rozhraní Českomoravské
vrchoviny
a jižních Čech mezi
Táborem a Pelhřimovem. Podle tamějšího
starosty Lukáše Vlčka není Pacov přihlášen
k nějaké oficiální iniciativě Smart Cities,
ale v oblasti chytrých energetických řešení
a správy města jde svou vlastní cestou.
Na začátku letošního března schválilo
město Pacov memorandum s energetickou společností E.ON Česká republika,
na jehož základě bude uplatňovat zásady
chytrých měst v oblasti energetiky. Spolupráce mezi Pacovem a společností E.ON
bude realizována zejména v oblastech
energetické efektivity veřejného osvětlení, interiérového osvětlení budov, rozvoje čisté mobility, budování inteligentních
sítí Smart Grids nebo například při využití moderních, ekologických a vysoce
účinných technologií, jako jsou například
kogenerační jednotky. „Důvodem je, že si uvědomujeme potřebu zlepšení v oblasti úspor energií
a snižování emisí a důležitost tohoto tématu pro
udržitelný rozvoj města, a to i v širších souvislostech
daných iniciativou Evropské komise Smart Cities,“
říká starosta Pacova Lukáš Vlček.
Jakým způsobem přistupujete k naplňování konceptu Smart Cities?
ČÍSLO 3 / BŘEZEN 2016
Při provozu města se snažíme hledat takzvaná chytrá řešení, což jsou řešení, která
nám nejenom šetří provozní prostředky,
ale jsou i technologicky na výši. K tomu je
podle mého názoru zapotřebí vždy určitý
nadhled, protože je třeba propojovat řešení
z různých oblastí dohromady a hledat patřičné souvislosti.
covníky organizací zřizovaných městem
přemýšlet v tom duchu, že ve městě není
pouze jejich organizace, ale že musejí
efektivně spolupracovat i s dalšími organizacemi a institucemi.
Jaké „chytré“ projekty máte nyní rozpracovány?
Chceme se soustřeďovat na elektromobilitu, například formou instalace stojanů
V posledních letech jdeme hlavně ces- na dobíjení elektrokol. Dále nás zajímá butou energetických úspor v provozech, které dování inteligentních sítí Smart Grids, a to
město Pacov buď samo vlastní, či financuje. ve spolupráci s firmou E.ON.
Do této oblasti jsme v posledních letech
investovali více než 20 milionů korun. Za- Kde čerpáte pro své projekty inspiraci
jímavá je pro nás i oblast veřejného osvět- a kde čerpáte pro jejich realizaci peníze?
lení. S našimi partnery v oblasti odpadovéMnoho řešení je již dávno vymyšleno,
ho hospodářství také plánujeme přechod tudíž jde jen o to zjistit, zda je dané řešení
na CNG u našich vozidel. Daná řešení jsou či nápad realizovatelný také v našich podsice investičně náročnější, avšak návratná.
mínkách. Nejefektivnější způsob je osobní
kontakt s kolegy z oblasti municipalit a přeJaký je váš názor na možnosti realizace nos osobních zkušeností. Informace lze zístakzvaných chytrých řešení v případě
kávat například na Svazu měst a obcí ČR.
českých města a obcí?
A co se týče financování, jednou z možnosPodle mého názoru se prostor pro tí je samozřejmě čerpání dotací například
aplikaci chytrých řešení nabízí vždy. Už z Operačního programu Životní prostředí,
proto, že města a obce řeší desítky oblastí což naše město hojně využívá.
provozu a rozvoje, které se vzájemně doplňují. A jak už jsem zmínil, důležitý je Doporučil byste i ostatním městům
nadhled, jenž je základní podmínkou pro nebo obcím jít cestou konceptu Smart
propojování jednotlivých oblastí činnosti Cities?
měst a obcí. Důležité je tedy změnit myUrčitě, avšak ne za každou cenu. Důlešlení a přemýšlet především v souvislos- žitý je zdravý selský rozum a zhodnocení,
tech. Neméně podstatná je i komunikace, zda je dané řešení v daných podmínkách
jinak řečeno potřeba přimět vedoucí pra- realizovatelné a efektivní.
Pokud byste měl být konkrétnější…
11
REPORTÁŽ
AKTUALITY
PROJEKT
V ČÍSLECH
PŘÍBRAMSKÝ ZIMNÍ
STADION má dvě plochy, jednu
vnitřní a jednu historicky venkovní,
zvanou tréninkovou. Venkovní hala byla
původně ničím nekrytá betonová plocha
s mantinely. V roce 2001 byla okolo
postavena konstrukce obložená profilovaným plechem, která ji chrání proti
rozmarům počasí.
Foto: archiv Městského úřadu Příbram
O BRUSLENÍ NA NOVÝCH LEDOVÝCH
PLOCHÁCH V PŘÍBRAMI
Středočeská Příbram zmodernizovala za pomoci dotace
z Operačního programu Životní prostředí chladicí
systém zimního stadionu, jehož ledovou plochu roky
zaledovávala tradiční metodou – toxickým čpavkem.
Nové technologické zařízení je nyní bezpečnější
a šetrnější k bruslařům i k životnímu prostředí.
P
říbramské ledové plochy patří k nejstarším svého druhu v Čechách. Přes čtyřicet
let jejich existence je v Příbrami zaledovávali
tradičním způsobem – čpavkem. Bezbarvý
štiplavý plyn, který je lehčí než vzduch, je
jako každá jiná toxická látka zásadité povahy nebezpečná. Při vdechování poškozuje
sliznici. Například při jeho vyšších koncentracích ve vzduchu nebo v půdě dochází
k jeho vyluhování do spodních vod. Čpavek
je také jedním z plynů obsažených v „kyselých deštích“, které hrají velkou roli v transportu kyselých znečišťujících látek na velké
vzdálenosti s negativním vlivem na vegetaci
i živočichy. Zastaralé zařízení příbramského
stadionu naléhavě volalo po obnově.
Jednodušší systém
V Příbrami používají pro chlazení ledových
ploch i nadále plynný čpavek, avšak v podstatně nižším objemu. „Z původních zhruba 9 tun
došlo ke snížení na 6,4 tuny. Po rekonstrukci výparníků
a veškerých rozvodů včetně rekonstrukce strojovny je celý
dete představit. Když se pak porušené místo našlo, trubka
se zavařila a znovu zalila betonem,“ vysvětluje Jan
Hauptman z odboru investic a rozvoje města.
Rekonstrukce strojovny
Zásadní částí projektu bylo podle Jiřího Holobrady zmenšení objemu čpavku uchovávaného v nádržích. To se podařilo při rekonstrukci
strojovny, která předcházela rekonstrukci ledových ploch a kterou zafinancovalo město. Jeho
slova potvrzuje i Jan Hauptman z odboru insystém jednodušší a spolehlivější. Ve všech rozvodových vestic a rozvoje města: „Na zaledování obou ploch
kanálech i ve strojovně samotné jsou umístěna bezpeč- jsme disponovali zhruba devíti či desíti tunami čpavku.
nostní čidla, která okamžitě reagují na únik i sebemenšího Díky rekonstrukci se náplň zredukovala a nainstalovali
množství čpavku, a to akusticky a světelnou signalizací,“ jsme menší expanzní nádoby. Menší množství čpavku
vysvětluje ředitel Sportovního zařízení města vystačí na obě plochy a potenciální nebezpečí se zmenšilo
Příbram Jiří Holobrada. V praxi to znamená, zhruba na polovinu.“ Po rekonstrukci strojovny
že v situaci, která by ohrozila bezpečnost pro- pak město mohlo přistoupit k rekonstrukci levozu a obyvatele v okolí zimního stadionu, au- dových ploch.
tomaticky dojde k uzavření všech elektromagnetických ventilů, jež použití čpavku regulují. O výzvě se dozvěděli náhodou
„Celý systém je po rekonstrukci jednodušší také v tom „Na možnost spolufinancování projektu z Operačního prosmyslu, že došlo k výraznému poklesu počtu jednotlivých gramu Životní prostředí jsme narazili v podstatě náhodou,
ventilů, přes které mohl čpavek unikat. Obě ledové plochy upozornila nás na ni jedna odborná firma,“ říká Jarojsou napojeny na jeden okruh s jedním uzavíracím venti- slava Poláková z odboru řízení projektů a dolem pro každou nich,“ tvrdí Holobrada.
tací města. Dnes už je podle ní situace lepší,
V historii stadionu došlo k úniku čpavku o možnosti rekonstrukcí zimních stadionů se
už několikrát, i když nikdy ne ve velkém roz- nyní dozvídá na školeních a seminářích.
sahu. Když dojde k jakémukoliv úniku, je to
Po rozhodnutí zažádat o dotaci na projekt
bráno jako havárie, protože je to opravdu vy- musela být původní projektová dokumensoce nebezpečná látka. „Stalo se, že například pro- tace upravena a byl aktualizován rozpočet.
rezivěla trubka, a to se pak muselo všechno zastavit a projít Na následných administrativních činnostech
systém s detektorem na odhalení čpavku ve vzduchu. Pod a na zpracování žádosti o dotaci včetně studie
každou plochou je 24 kilometrů trubek, takže si to asi dove- proveditelnosti spolupracovalo město s externí firmou. „Jednalo se o subjekt, se kterým jsme žádné
předchozí zkušenosti neměli, nicméně jsme se přesvědčili, že
mají s tímto typem projektů zkušenosti, a to je pro nás vždy
velmi podstatné,“ říká Jaroslava Poláková.
Externí zpracovatel zajišťoval odbornou
stránku přípravy a zaměstnanci města na celkové přípravě spolupracovali. Vlastními silami
řešilo město i administraci projektu během realizace, šlo zejména o administraci změn v pro-
V programovém období 2007 až 2013 čerpala Příbram
z Operačního programu Životní prostředí dotaci na
celkem 35 projektů v různých prioritních osách.
12
bylo právě kvůli změně podpory vydáno až
v dubnu 2015 a teprve poté byl projekt
rea- lizován. Podle zástupců města
se jednalo o specifický projekt.
Do výběrového řízení se také
přihlásili jen dva dodavatelé, protože na trhu není
moc firem, které by měly
Celkové náklady
s podobnými zakázkami
25 090 879 Kč
zkušenosti.
Celkové uznatelné náklady
Před vlastní rekonstruk21 766 023 Kč
cí ledových ploch, která
Celková výše podpory
byla rozdělena na dvě etapy,
18 501 120 Kč
došlo v tréninkové hale koncem měsíce února 2015 k odstranění nejprve ledu a následně
Foto: archiv Městského úřadu Příbram
i betonové vrstvy s výparníkem. „Veškerý
čpavek v této ploše byl odčerpán do expanzních nádrží
a zhruba 2,5 tuny byly odvezeny k likvidaci firmou, která
jektu, podání žádosti nebo podávání žádostí rekonstrukci prováděla. Na nový betonový podklad byly
o platbu. „V rámci městského úřadu existuje odbor řízení položeny i izolace, které mají za cíl zvýšit účinnost chlazení
projektů a dotací, který tyto činnosti zajišťuje,“ dodává a tím i zajistit úsporu elektrické energie spotřebovávané pro
k tomu Jaroslava Poláková.
chlazení. Na tyto izolace byly následně položeny trubkové
v průběhu realizace projektu vstoupily v platnost nové předpisy Mezinárodní hokejové
federace (IIHF). „Abychom vyhověli těmto novým
požadavkům, a mohli tak na zimním stadionu pořádat
mezinárodní utkání či soustředění reprezentačních výběrů, přistoupili jsme ke změně v projektu. Ve velké hale
zimního stadionu jsou tedy nainstalovány mantinely,
které vyhovují současným požadavkům mezinárodní
federace,“ říká Jan Hauptman. Jeho slova doplňuje i Jaroslava Poláková: „Tato položka sice
také spadala pod nezpůsobilé výdaje, nicméně to byl
zásah do projektu, který bylo nutné ve velmi krátké době
vyřešit, a úspěšně se nám to podařilo.“
Jiří Holobrada by se do budoucna chtěl věnovat i vodnímu hospodářství zimního stadionu, což už je dle jeho slov „jen“ takový menší
segment ve strojovně.
Zájem o stadion roste
Divácky zatím o příbramský hokej, který se
hraje na krajské úrovni, příliš velký zájem není;
zájem o veřejné bruslení je však obrovský.
„Když je taková zima jako letos, přijde i čtyři sta lidí za ví-
Zkušenosti s OPŽP
Již před realizací tohoto projektu mělo město bohaté zkušenosti s administrací žádostí
o dotace z různých zdrojů, jak národních, tak
evropských. V programovém období 2007
až 2013 čerpala Příbram z Operačního programu Životní prostředí dotaci na celkem 35
projektů v různých prioritních osách. Jednalo
se například o projekty na zateplení objektů
škol a domů s pečovatelskou službou, revitalizaci městské zeleně, rekultivaci skládky,
výstavbu a vybavení nového sběrného dvora
a kompostárny, výstavbu podzemních kontejnerů nebo pořízení samosběrného a kropicího
vozu. „Proces podání žádosti do OPŽP, tedy především
vyhledání relevantních informací potřebných k bezchybnému podání žádosti o dotaci, i práci s informačním systémem Bene-fill jsme znali již z administrace předchozích
projektů. V tomto ohledu jsme nebyli ničím překvapeni,
vše probíhalo v souladu s našimi předchozími zkušenostmi.
Nicméně každý projekt je jedinečný a má svá specifika,“
říká Jaroslava Poláková.
rozvody (výparník) a železobeton,“ popisuje rekonstrukční práce Jiří Holobrada.
Příbramští očekávají, že s novými plochami
se dočkají zajímavého betonového povrchu,
který by se v době, kdy není zaledován, dal
využít k jinému sportovnímu vyžití. „Podle zkušeností z jiných měst bychom tento povrch chtěli nalajnovat
na různé sporty a mimo sezonu jej nabídnout k využívání
nejrůznějším klubům a v případě zájmu by se dal zakoupit
i umělý rolovatelný povrch,“ dodává Holobrada.
Příjemné překvapení
Ušetřili i vodu
Spolupráci se Státním fondem životního prostředí ČR hodnotí Jaroslava Poláková pozitivně.
„S projektovým manažerem ze státního fondu jsme v minulosti spolupracovali již na jiných projektech, takže jsme tak
trochu věděli, jak bude spolupráce nastavena, a nebyl v ní
žádný problém. Ve státním fondu jsme měli partnera, který
nám měl snahu ve všech fázích projektu pomoci,“ tvrdí.
Pracovníci fondu podle ní pomohli městu
zejména při řešení změny typu veřejné podpory
a s tím spojeného zvýšení podílu dotace či při
rychlé administraci žádostí o platbu. „Mimochodem, změna typu podpory nás velmi mile překvapila, když
vzhledem ke změně pravidel pro poskytování veřejné podpory
se původně plánovaná výše dotace zvedla z 35 na 90 procent,
což znamenalo neplánovaný přísun zdrojů do městského rozpočtu. Jednalo se o téměř 11 miliónů korun, které bylo možné
využít na jiné projekty a aktivity,“ doplňuje.
Realizace projektu
Žádost o dotaci byla předložena v říjnu roku
2013, ale rozhodnutí o poskytnutí dotace
ČÍSLO 3 / BŘEZEN 2016
Mezi z OPŽP podpořené projekty v Příbrami patřilo
zateplení škol a domů s pečovatelskou službou, revitalizace zeleně, rekultivace skládky, výstavba sběrného dvora,
kompostárny, podzemních kontejnerů...
Zrenovované plochy kluzišť zůstaly stejně
velké, jako byly původně. Jsou jen položeny
o kus výše, neboť se zvýšila izolační vrstva.
I to znamená nezanedbatelnou úsporu. Díky
tomu je možné zaledovávat obě plochy menším objemem vody. Zaledování trvá pět šest
dnů, hodně záleží na počasí. První podmrazení je třeba dělat po vrstvách. U první vrstvy je
nutné docílit spojení ledu s podkladovým betonem, poté následuje nanášení dalších vrstev
a malování čar a pak přijde na řadu poslední
vrstva. Když jsou velká vedra, trvá zaledování déle. Zároveň s plochami se nainstaloval
i systém elektronického řízení, který všechno
zaznamenává a měří.
Součástí projektu byla i instalace nových
mantinelů, bezpečnostního zasklení, nových
střídaček pro hráče a úprava okolí ledové
plochy, přestože nespadaly pod způsobilé
výdaje a město hradilo tyto výdaje z vlastních zdrojů. Mantinely se měnily i proto, že
kend,“ potvrzuje Jiří Holobrada zájem Příbramských o ledové plochy stadionu.
Veřejným bruslením se v srpnu loňského
roku oslavila i dokončená rekonstrukce ledových ploch. Veřejné bruslení uprostřed parného léta bylo velkým lákadlem. Plocha se využívá i ke krasobruslení a každý rok hostí hojně
navštěvovanou lední revue. V únoru se v Příbrami odehrál zápas ženského hokeje mezi
Českou republikou a Austrálií.
Zájem o stadion ale roste i z dalších stran.
„Sezónu jsme většinou ukončovali na konci března a zahajovali v polovině srpna. Samotná přestávka mezi sezónami
je nutná především kvůli nezbytné údržbě zařízení. Letos
už víme, že sezóna bude končit v polovině dubna a už začátkem července začneme znovu zaledovávat, protože během
prázdnin budeme hostit nejrůznější tábory a soustředění,“
říká Holobrada. V srpnu se v Příbrami například uskuteční mezinárodní tréninkový turnaj
ženského hokeje, na který se sjedou hokejistky
z Ruska, Rakouska, Německa i Francie.
Návštěvníkům je k dispozici i nově opravená restaurace, renovuje se hotel. „Pro ty,
kteří tu od rána do večera trénují a celý den se vlastně
pohybují jen mezi jednotlivými patry, je tu všechno pod
jednou střechou. A když přejdou parkoviště, mohou
jít do plaveckého bazénu. Rádi bychom tu hostili i českou juniorskou reprezentaci, ale na to vyžaduje zázemí
stadionu přece jen ještě další úpravy. Ale máme dobré
kluziště a dobré mantinely, to byla nejrozsáhlejší část rekonstrukce. Určitě jsme spokojeni s tím, kde momentálně
jsme,“ uzavírá ředitel Sportovního zařízení
města Příbram Jiří Holobrada.
13
OTÁZKY
AKTUALITY
A ODPOVĚDI
Pro zájemce o dotace z Operačního programu Životní
prostředí je na Call centru SFŽP ČR zřízena bezplatná
Zelená linka 800 260 500. Profesionálně vyškolení pracovníci
radí žadatelům při řešení možných nejasností ohledně
zpracování a podávání žádostí. Na níže uvedené otázky
odpovídala vedoucí oddělení Call centra Jana Tlustá.
ČISTOTA
VODY
KVALITA
OVZDUŠÍ
V obci máme starší vodovodní síť, která
byla postavena s využitím cementoazbestových dílů. Chtěli bychom tento vodovod zrekonstruovat, aby odpovídal aktuální situaci
a neohrožoval zdraví našich občanů. Bude to
možné s podporou OPŽP?
V tomto případě nemůžeme odpovědět
kladně. Rekonstrukce vodovodu či kanalizace
nejsou dle podmínek programu způsobilou aktivitou. Cílem v této oblasti je napojení nových
obyvatel na vodovod/kanalizaci, nikoliv obnova již existujících sítí. Co se týče popsaného
materiálu a snahy o jeho výměnu, pak je obecně znám karcinogenní účinek azbestových
vláken při inhalaci, nicméně při orálním požití,
zejména ve spojitosti s přítomností těchto vláken v pitné vodě distribuované azbestocementovým potrubím, nebyl přes řadu provedených
studií karcinogenní účinek prokázán. Národní
referenční centrum pro pitnou vodu vydalo
22. dubna 2014 stanovisko k riziku azbestocementových potrubí používaných při dopravě
pitné vody, v němž uvádí, že pokud stávající
potrubí mechanicky vyhovuje, neměla by být
jeho výměna považována za prioritu jen proto,
že je vyrobeno z azbestocementu.
Obracím se na vás s dotazem, zda bude
opět možné podpořit z OPŽP projekt na pořízení zametacích vozů.
Různé zametací, kropicí či jiné úklidové
stroje/vozidla již nejsou v novém programu
OPŽP podporovány. Dle požadavků programu a konkrétně prioritní osy 2 míří dotace
pouze na projekty k omezování prašnosti
z plošných zdrojů (dle povahy procesu např.
vodní clony, skrápění, odprašovací nebo mlžicí zařízení). Jedná se však o zařízení přímo
na zdrojích znečištění, tedy například v lomech, cementárnách, výrobnách pevných
paliv apod. (musí se jednat výhradně o zdroje
znečištění definované v zákonu o ovzduší).
Taková opatření pak mají být komplexní a přímo u zdroje (tedy na technologiích). Zjednodušeně řečeno to znamená, že podporována
budou pouze zařízení sloužící k tomu, aby
14
ZPRACOVÁNÍ
ODPADU
OCHRANA
PŘÍRODY
se prach (tuhé znečišťující částice) z daných
zdrojů znečištění na cesty/silnice vůbec nedostal. Více viz text Pravidel pro žadatele a příjemce podpory v OPŽP 2014–2020.
Prosím vás o informaci, jestli by v případě, kdy záměr nebyl schválen procesem EIA
(bylo vydáno zamítavé stanovisko), byla šance na podporu výstavby bioplynové stanice
dle podmínek 23. výzvy za předpokladu, že
by akce nějakým způsobem získala stavební
povolení.
Jestliže projekt bude mít zamítavé stanovisko
EIA, pak není v souladu s právními předpisy ČR
a EU, což je základní podmínka způsobilosti
výdajů (viz Pravidla pro žadatele a příjemce
podpory, zde kapitola B1 Způsobilost výdajů).
Projekt bez kladné EIA tedy nelze podpořit.
Rád bych se zeptal, zda se v plánované
výzvě v prioritní ose 3 na podzim tohoto
roku očekává podpora domácích kompostérů, případně zda bude tato výzva v dané
oblasti již plnohodnotná (např. oproti loňské
5. výzvě, která podporovala pouze malou
část opatření), tedy zda se dá očekávat podpora všech opatření v této prioritní ose.
Nové výzvy pro specifické cíle 3.1 a 3.2 jsou
plánovány na druhé pololetí tohoto roku, viz
aktuální harmonogram výzev na rok 2016,
který je k dispozici v přehledu obecných dokumentů na adrese http://www.opzp.cz/
obecne-pokyny/dokumenty. Popsané domácí
kompostování pak spadá do aktivity 3.1 – prevence vzniku odpadů. Konečné rozhodnutí
ve věci výzev je každopádně vždy na řídicím
orgánu, tedy na MŽP ČR. Podmínky a nabídka
jsou pokaždé přesně specifikovány a případně
též omezeny až v textu předmětné výzvy k podávání žádostí. Z naší strany proto není nyní
možné přislíbit v této věci cokoliv konkrétního.
Sledujte prosím průběžně web www.opzp.cz.
Lze doporučit také zařídit si zasílání aktualizovaných informací na vaši e-mailovou adresu
přes odkaz RSS Newsletter.
ENERGETICKÉ
ÚSPORY
V rámci seznamu povinných příloh
k prioritní ose 5 je uveden i odborný posudek zpracovaný v souladu s „Metodikou
posuzování staveb z hlediska výskytu obecně
a zvláště chráněných synantropních druhů živočichů“, a to v případě, pokud je to pro daný
projekt relevantní. Právě toto nám není jasné:
Kdo nám řekne, zda je to pro náš projekt (zateplení veřejné budovy) relevantní, či nikoliv?
Toto je jednoznačně řečeno v textu Pravidel
pro žadatele (tedy tzv. PrŽaP, tento dokument
naleznete na adrese http://www.opzp.cz/
obecne-pokyny/dokumenty), konkrétně v kapitole B.6.5.1.4 Obecná kritéria přijatelnosti.
Shrnutí: Pokud je projekt zaměřen na zlepšování tepelně-technických vlastností obvodových konstrukcí budovy a jedná se o budovu
se dvěma a více nadzemními podlažími nebo
o stavbu se zvýšeným podlažím (5 m a vyšším),
pak je vždy třeba dodat k žádosti o dotaci daný
zoologický odborný posudek. Další detaily
jsou pak k dispozici přímo v rámci uváděného
metodického pokynu na adrese http://www.
opzp.cz/vyzvy/19-vyzva/dokumenty.
Pro našeho klienta budeme organizovat
výběrové řízení na zakázku malého rozsahu
na zateplení veřejné budovy a výměnu zdroje
tepla (na tento záměr klient zároveň podává
žádost o dotaci z OPŽP). Prosím o informaci, zda je možné soutěžit tuto akci na základě
projektové dokumentace pro stavební povolení, či zda je zapotřebí soutěžit na základě
PD pro provádění stavby.
V případě veřejné zakázky na stavební práce
musí ZD obsahovat příslušnou dokumentaci
v podrobnostech, které specifikují předmět
zakázky v rozsahu nezbytném pro zpracování
nabídky. Z tohoto požadavku v zásadě vyplývá, že se má jednat o projektovou dokumentaci
pro provádění stavby. To samozřejmě platí pro
případy, kdy projektová dokumentace není součástí kompletního zadávacího řízení, čili s vyloučením speciálních případů, kdy bude dodavatel
zajišťovat i projekt (viz případy uplatnění podmínek FIDIC P&DB, Žlutá kniha).
NZÚ: VÝZVY BĚŽÍ PRO RODINNÉ I BYTOVÉ DOMY
PODÁNÍ ŽÁDOSTI
o dotaci
v programu Nová zelená úsporám je
rychlé a snadné. Stačí vyplnit elektronický formulář na internetových
stránkách NZÚ. Žadatelům, kteří
nemají přístup k internetu, mohou
s podáním elektronické žádosti
pomoci pracovníci na krajských pracovištích Státního fondu životního
prostředí ČR. V obou případech je
však nutný také vytištěný, vyplněný
a podepsaný formulář žádosti o dotaci, který je potřeba spolu s dalšími
předepsanými přílohami zaslat nebo
osobně doručit do 5 dnů na příslušné krajské pracoviště SFŽP ČR.
K této žádosti musí zájemce o dotaci
přiložit také projektovou dokumentaci navrhovaných opatření a energetické hodnocení.
Foto: archiv SFŽP ČR
Státní fond životního prostředí ČR začal v druhé polovině března přijímat žádosti
o dotace z programu Nová zelená úsporám na energeticky úsporná opatření pro
bytové domy na území hlavního města Prahy. Žádosti o dotaci však stále mohou
podávat i vlastníci rodinných domů na území celé České republiky.
K
oncem minulého roku odstartovala kontinuální výzva programu Nová zelená
úsporám, která je určena vlastníkům rodinných domů. Protože se jedna o takzvanou
kontinuální vyzvu, vlastníci rodinných domů
mohou o dotaci žádat průběžně až do roku
2021. Loni měli žadatelé v rámci 2. výzvy
k dispozici 900 mil. Kč a v rámci 3. výzvy vice
než půl miliardy korun, letos by mezi ně měly
byt přerozděleny necelé tři miliardy korun.
Celkově nabídne Nova zelená úsporám vlastníkům rodinných, bytových domů v Praze
a budovám veřejného sektoru do konce roku
2021 zhruba 27 miliard korun.
taci na instalaci těchto systémů pro přípravu
teplé vody a instalaci malých fotovoltaických
elektráren určených pro výrobu elektřiny
k přímé spotřebě v domácnostech. Na systém
bude možné získat až 100 tisíc korun. „My jsme
se k tomuto kroku rozhodli především proto, abychom
motivovali občany k energetické soběstačnosti. Rodinám
přinese instalace solárních systémů nemalé úspory, nová
podpora pomůže snižovat závislost ČR na fosilních palivech a rozvíjet využití obnovitelných zdrojů energie
v ČR,“ dodává ministr Brabec.
Kontinuální výzva je ale určena i majitelům
rodinných domů, kteří by rádi získali dotaci
třeba jen na výměnu oken, dveří, zateplení
domu, výměnu elektrického zdroje tepla za tePředvídatelný program
pelné čerpadlo či solární systémy. Podporo„Aktuálně jsme nastavili a prověřili nové, jednodušší vána je i výstavba domů s velmi nízkou enera otevřenější podmínky programu Nová zelená úspo- getickou náročností. Stejně jako v minulých
rám. Ty z něj učinily program stabilní a předvídatelný výzvách platí, že výše dotace se odvíjí od dona několik let dopředu, proto dnes můžeme vyhlásit vý- sažených energetických úspor a ve výsledku
zvu, která potrvá až do roku 2021 a ve které by už nemělo může uhradit až 50 procent celkových výdajů.
docházet k zásadním změnám. Naším cílem je, aby lidé
mohli z programu pohodlně a průběžně čerpat dotace Výměna kotlů
na renovace, které jim v budoucnu ušetří desítky tisíc ko- Výzva přináší několik změn, které se týkají
run,“ říká ministr životního prostředí Richard zejména výměny neekologických zdrojů vyBrabec. „Výhodou kontinuální výzvy je, že žadatel si tápění. Na ty lze získat výhodnější podporu
svoji akci může v klidu naplánovat a přizpůsobit svým přímo z takzvaných kotlíkových dotací Opefinančním i časovým možnostem. Realizaci úsporných račního programu Životní prostředí, a proto
opatření tak může provádět po částech i v průběhu něko- byla tato opatření v programu Nová zelená
lika let, a to s dotací,“ pokračuje ministr.
úsporám omezena. I tak ale stále zůstává
zachována podpora výměny elektrických
Fotovoltaické systémy
zdrojů za účinná tepelná čerpadla, instalace
Další velkou novinkou programu je zcela termických a nově i fotovoltaických solárnová podpora malých fotovoltaických systé- ních systémů a instalace systémů nuceného
mů. Z programu bude možné nově získat do- větrání se zpětným získáváním tepla.
ČÍSLO 3 / BŘEZEN 2016
Stejně jako v minulých výzvách Nové
zelené úsporám je možné zažádat o dotaci před realizací podporovaných opatření,
v jejím průběhu i po jejím dokončení. „Perfektně zpracované žádosti podané na již realizované
projekty proplácíme do 9 týdnů od jejich podání.
U žádostí, kde žadatelé realizují opatření až po jejich
schválení, garantujeme proplacení do 6 týdnů od doložení realizace,“ uvádí k průběhu administrace Petr Valdman, ředitel Státního fondu
životního prostředí ČR.
2× NZÚ K DISPOZICI
Využijte propagační materiály
na následujících stranách
k programu Nová zelená
úsporám a informujte obyvatele
vaší obce či klienty vaší
společnosti.
Uvedená schémata k výstavbě rodinných domů s velmi nízkou energetickou
náročností a k opatřením pro energetické
úspory v již postavených domech můžete
přetisknout ve svých obecních novinách či
využít v jiných propagačních tiskovinách.
Jedinou podmínkou použití je přetištění bez jakýchkoliv obsahových úprav.
Schémata v tiskové kvalitě jsou k dispozici
na adrese www.novazelenausporam.cz
v sekci Dokumenty/Ostatní.
15
16
ČÍSLO 3 / BŘEZEN 2016
17
ROZHOVOR
BEZÚROČNÁ PŮJČKA
BY SE NÁM
SAMOZŘEJMĚ LÍBILA
Zájmové sdružení obcí Vodovody a kanalizace Znojemsko má 78 členů.
Je v něm město Znojmo a obec Božice. Starosta Znojma a předseda sdružení
Vlastimil Gabrhel v následujícím rozhovoru shrnuje zkušenosti sdružení
s čerpáním zvýhodněných půjček od Státního fondu životního prostředí ČR
na úhradu finanční spoluúčasti u projektů podpořených
z Operačního programu Životní prostředí.
Z
ájmové sdružení obcí Vodovody a kanalizace Znojemsko zajišťuje zásobování pitnou vodou, odvádění a čištění odpadních vod, rozvoj vodárenských
soustav, kanalizací a čistíren odpadních
vod obcí sdružených ve svazku i mimo
něj na Znojemsku. Vodovody a kanalizace Znojemsko patří mezi aktivní žadatele
o dotace z Operačního programu Životní
prostředí. S čerpáním zvýhodněných půjček od Státního fondu životního prostředí
ČR začaly v roce 2009. Pomocí nich od té
doby profinancovaly dvanáct ze sedmnácti
dotací podpořených projektů. Celkově si
od Státního fondu životního prostředí ČR
půjčily 70 milionů korun.
Na které projekty jste zvýhodněné
půjčky použili?
Vždy se jednalo o projekty v prioritní ose 1.
Jedenáct projektů bylo zaměřeno na zlepšování vodohospodářské infrastruktury, snižování rizik povodní a znečištění vod. Jeden
projekt se zaměřil na jakost pitné vody.
dokončil v roce 2003 studium na Mendlově zemědělské a lesnické univerzitě
v Brně. Pracoval jako stavbyvedoucí
a následně jako vedoucí auditor systému managementu kvality, environmentu a bezpečnosti a ochrany zdraví při
práci. Od roku 2011 je starostou města
Znojma, od roku 2012 členem krajského zastupitelstva Jihomoravského kraje
a v roce 2014 se stal poslancem Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. Předsedou sdružení obcí Vodovody a kanalizace Znojemsko je od roku 2011.
18
Foto: Osobní archiv Vlastimila Gabrhela
VLASTIMIL GABRHEL
Zajistit vlastní zdroje
Kdy jste začali zvýhodněné půjčky
využívat?
ná“. Dodatečně jsme pak požádali o půjčky
i k dalším dvěma projektům ve 13. výzvě.
Co bylo důvodem?
Potřebovali jsme zajistit vlastní zdroje
na financování projektů. Vyřízení půjčky
bylo relativně snadné. Oceňovali jsme jejich ekonomickou výhodnost.
Co znamená „relativně snadné“?
Je to jednoduchost vyřízení. V rámci podání žádosti o dotaci jen vznesete požadavek
na půjčku v příslušné výši a doložíte několik běžných prohlášení a dokladů. Podpis
nekomplikují ani zásadnější problémy se
zajištěním půjčky. Nebo alespoň ne takové,
které by se nedaly vyřešit. Vlastní čerpání
půjčky jde pak tak nějak samo spolu s každou podanou žádosti o platbu. Bez nějakého dalšího prokazování čerpání půjčky.
Výhody a nevýhody
Pokud byste měl porovnat nabídku
zvýhodněných půjček od fondu s nabídkou úvěrů od komerčních bank –
co vám z tohoto porovnání vychází?
Z komplexního pohledu mi půjčka od fondu vychází ve srovnání s komerčními
Zvýhodněné půjčky jsme začali využívat poskytovateli jednoznačně výhodněji.
u 13. výzvy Operačního programu Životní A do tohoto srovnání zahrnuji i samotprostředí. Zažádali jsme si o ně u dvou pro- nou žádost o půjčku, její vyřízení a čerpájektů. Jeden se jmenoval „Zajištění kvality ní. Nespornou výhodu je možnost splatit
pitné vody pro SV Znojmo“, druhý „Do- půjčku do deseti let, a to s absencí jakýchkončení splaškové kanalizace v obci Les- koliv poplatků ze strany fondu.
ČÍSLO 3 / BŘEZEN 2016
19
ROZHOVOR
ZÁJMOVÉ SDRUŽENÍ OBCÍ VODOVODY A KANALIZACE
ZNOJEMSKO vybudovalo kanalizace ve 32 obcích, postavilo nebo intenzifikovalo čtyři čistírny odpadních vod a jednu úpravnu pitné vody. Svazek obcí VAK Znojemsko postavil
s podporou OPŽP celkem téměř 146 km kanalizace, která odvádí splaškové vody od více než
11 tisíc lidí. Celkově na vodohospodářských projektech proinvestoval 1,9 miliardy korun,
1,13 miliardy korun uhradil z dotací Operačního programu Životní prostředí. Jeho zástupci
označují administraci podpořených projektů ve srovnání s dalšími dotačními programy
za nejnáročnější. Jsou však přesvědčeni o tom, že náročnější administrace je bohatě vykoupena vyšší podporou a možností zahrnout mezi uznatelné výdaje i náklady vynaložené na projekční a přípravné práce v období před vyhlášením výzvy.
A nevýhody?
Ty, dá-li se to tak říci, spočívají v dané
maximální výši půjčky. Tedy že je určena
jen na financování celkových způsobilých
veřejných výdajů u projektu. Uvítali bychom, pokud by maximální možná výše
půjčky nebyla omezena, aby mohla být
použita na úhradu kompletních vlastních
zdrojů žadatele o dotaci, tedy bez ohledu
na způsobilost výdajů.
A dál?
Samozřejmě by se nám velmi líbilo, kdyby byla půjčka bezúročná, ale chápu, že to
není možné. Dobré by bylo, pokud by příjemce dotace od fondu dále vždy obdržel
vyčíslení úroků k úhradě za příslušné období s posunutou splatností úroků například o patnáct dnů po ukončení příslušného čtvrtletí. Předešlo by se tím problémům
s nepřesně vyčíslenou výší úroků v jednotkách haléřů či korun a s následnou sankcí
za pozdní platbu.
Úvěry od bank
Kombinujete půjčky od fondu s půjčkami od bank?
Jako svazek jsme v poslední době komerční úvěry nevyužívali. Avšak projekty ze
13. a 39. výzvy byly spolufinancovány členskými obcemi svazku, z nichž některé komerční úvěr využily k financování. Osobně
jsem měl možnost problematiku získávání
komerčních úvěrů obcemi a následného
čerpání úvěrů sledovat a mohu konstatovat, že úvěr od Státního fondu životního
prostředí ČR bylo jednodušší získat i následně čerpat.
Jak hodnotíte bankovní nabídku úvěrů
ve vztahu k projektům podpořeným
dotací?
Komerční bankovní úvěry jsou v současné
době výhodné, co se týká úrokové sazby.
Jejich zajištění je však z hlediska administrativního i časového velmi náročné. Viděl
jsem, jak obce vybíraly poskytovatele úvěru řádným výběrovým řízením, a mnohdy
se stalo, že bankovní ústavy si vyžádaly
mnoho dodatečných informací a nabídku
třeba ani nepodaly. To nám následně komplikovalo například doložení potřebných
20
Z komplexního pohledu mi
půjčka od fondu vychází
ve srovnání s komerčními
poskytovateli jednoznačně
výhodněji. A do tohoto
srovnání zahrnuji
i samotnou žádost o půjčku,
její vyřízení a čerpání.
Nespornou výhodu je
možnost půjčku splatit
do deseti let, a to s absencí
jakýchkoliv poplatků ze
strany fondu.
vlastních zdrojů poskytovateli dotace a zahájení financování projektu.
To byly jediné komplikace?
Další komplikace nastávaly při čerpání
vlastního úvěru, kdy obce musely plnit
různé odkládací podmínky čerpání úvěrů
a s ohledem na další spolufinancující subjekty neustále poskytovat informace o financování stavby.
Bez obav
Pokud by se na vás obrátil zájemce
o zvýhodněnou půjčku od fondu,
abyste mu poradil, jak nejlépe pracovat s půjčkou, jak by zněla vaše doporučení?
V první řadě bych mu řekl, aby z čerpání zvýhodněné půjčky neměl vůbec žádné obavy. Jako aktivní žadatelé o dotace
z OPŽP jsme prošli snad všemi možnými
problémy se zajištěním půjčky. Ať zmíním
náš dodatečný požadavek na poskytnutí
půjčky, nebo snížení či změnu při zajištění
půjčky, finanční a projektoví manažeři fondu nám vždy ochotně vyšli vstříc. Upozornil bych ho, že pokud uvažuje využít k financování projektu i krajskou dotaci, aby si
poctivě nastudoval podmínky poskytovatelů dotace a tomu přizpůsobil požadovanou
výši zvýhodněné půjčky. Na půjčku i dotaci
kraje je totiž pohlíženo jako na vlastní zdroje příjemce, a při závěrečném vyhodnocení
krajské dotace se tedy lze dostat do situace,
kdy je vám krajská dotace krácena a někdy
ji musíte i vrátit.
Budete zvýhodněné půjčky využívat
i u dalších projektů podpořených
z OPŽP?
V současnosti jsou naše budoucí záměry v rané fázi přípravy. Budeme-li muset
vlastní zdroje u projektu krýt úvěrem,
budeme o zvýhodněné půjčce od fondu
vždy uvažovat jako o první možnosti. Díky
zvýhodněné půjčce můžete financování
stavby rozložit až do deseti let po jejím dokončení, zbývající volné finanční prostředky tak můžete využít například na opravy
chodníků či komunikací. To mnoho obcí
kvůli potřebě budování vodohospodářské
infrastruktury prozatím pouze odkládá.
Hlavní předností zvýhodněné
půjčky je jednoduchost jejího čerpání
Zájmové sdružení obcí Vodovody a kanalizace
Znojemsko spolupracovalo na jedenácti
vodohospodářských projektech z dvanácti
s poradenskou společností Apinvest. Podle jejího
jednatele Stanislava Jelínka se půjčka od Státního fondu
životního prostředí ČR vyplatí vždy, avšak při jejím
čerpání je třeba se řídit příslušnými pravidly.
S
tanislav Jelínek je
přesvědčen, že zvýhodněné půjčky jsou
fondem nastaveny velmi jednoduše. I když
už není možné žádat
o půjčku přímo prostřednictvím žádosti
o dotaci, stále je možné o ni zažádat sólo k danému projektu.
Nově je navíc možné žádat i o vyšší objem
půjčky než v minulých letech. Jednoduché je i čerpání půjčky, i když zkušenosti
ukazují na to, že někteří ze žadatelů mají
v prvních letech čerpání půjčky potíže se
správným splácením úroků a jistiny půjčky.
„Přednost půjčky vidíme v jednoduchosti čerpání.
Půjčky mají stejný proces jako vlastní dotace, tudíž
není nutno vytvářet během realizace stavby zvláštní
doklady. Další výhodou je stabilní úroková míra po celých deset let splácení. Nejsou účtovány ani žádné poplatky za vedení půjčky. Nesporným přínosem půjčky je
možnost lepšího plánování budoucích výdajů žadatele.
Setkali jsme se i s možností posunu čerpání, záměnou
zástavy půjčky nebo její části. Vše bylo díky vstřícnosti
zástupců fondu bezproblémové,“ říká Jelínek.
Upozorňuje však i na určitá úskalí
s čerpáním půjčky. Podle něj je určitou
nevýhodou této půjčky povinnost zástavy
nemovitým majetkem žadatele. „V současné
době mnoho obcí již nemá vhodný majetek, a to zejména v důsledku jiných dotací do nemovitostí obcí
a tím nemožnosti vkladu do zástavy pro půjčku SFŽP
ČR. S tím souvisí i nutnost zajištění soudních odhadů
a navýšení zástavy v důsledku dalších koeficientů,“
vysvětluje Jelínek.
V tomto ohledu může být pak výhodná
nabídka komerčních bank, která umožňuje
ručení obecním rozpočtem a daňovými příjmy obce. Na druhou stranu praxe ukazuje,
že u mnoha obcí je z důvodu vyššího zatížení obecních rozpočtů přístup komerčních bank méně vstřícný, a tudíž jsou jejich
půjčky nedosažitelné nebo méně výhodné
než půjčka Státního fondu životního prostředí ČR.
Ale jsou tu i další problémy. „Na trhu se setkávám jen s nabídkami největších bank. Často se stává, že komerční banky nemají zájem podávat nabídky
ve výběrových řízeních a výběrových řízení na poskytovatele úvěru se neúčastní. Zaznamenali jsme i obavy
bankovních institucí, že projekty financované z evropských fondů jsou rizikovější z důvodu velmi přísných
podmínek čerpání dotace, a tím pádem je zde větší
riziko v době udržitelnosti,“ říká Jelínek.
Čerpat zvýhodněnou půjčku od státního fondu doporučuje Stanislav Jelínek
v případě významné investice vždy. Přínos
této půjčky spatřuje v tom, že obcím a městům nabízí finanční prostředky na financování projektu, jež jsou uvolňovány v souběhu a dle pravidel vlastní nevratné dotace.
„Avšak uvítali bychom zmírnění požadovaných
záruk za poskytnutou půjčku. Například u zástav
typu nemovitosti by mohly být nastaveny výhodnější
parametry ve prospěch investora. Fond by také mohl
po pětiletém splácení půjčky automaticky přehodnotit
zastavený majetek a část zastaveného majetku uvolnit,“ uzavírá Jelínek.
Kdo a na co může čerpat půjčky od SFŽP ČR
Státní fond životního prostředí ČR nabízí v současné
době zvýhodněné půjčky pro vodohospodářské
projekty a projekty zaměřené na energetické úspory
u veřejných budov.
O půjčku lze žádat prostřednictvím vyhlášené 7. a 8. výzvy Národního programu
Životní prostředí, a to do konce letošního roku. Podmínkou je přiznání dotace
z Operačního programu Životní prostředí
na uvedené podporované aktivity.
O
Městům a obcím
zvýhodněné půjčky tak mohou
již nyní žádat úspěšní žadatelé ve 21. a 22. výzvě a ve stále běžící 19. výzvě
Operačního programu Životní prostředí,
která končí 15. dubna letošního roku.
O půjčku je možné požádat až do konce roku 2016 buď současně s podáním žádosti o dotaci z programu, nebo samostatně – například po výběru zhotovitele pro
zajištění vyšší potřeby zdrojů, než bylo
deklarováno. Výhodou zvýhodněných
půjček je, že náklady na půjčku ve výši
1 procenta jsou fixní po celou dobu její
splatnosti, tedy až deset let. Další výhodou je, že zvýhodněné půjčky městům
a obcím, kterým jsou zejména určeny,
umožňují v kombinaci s dotací pokrýt až
100 procent celkových způsobilých výdajů dotovaného projektu.
ČÍSLO 3 / BŘEZEN 2016
Zajištění půjčky
Obvyklou formou zajištění je zástava nemovitostí a ručení třetím subjektem, vyloučeny
však nejsou ani jiné formy zajištění včetně
jejich kombinací. Ručit za půjčku je možné
kombinací zástavy nemovitého majetku, ručitelským prohlášením i cennými papíry. Možná je i dohoda o budoucím vkladu zástavního práva na předmět podpořeného projektu
v kombinaci s jinou formou zajištění.
Doba splatnosti jistiny je stanovena
smlouvou o poskytnutí půjčky, přičemž
tato lhůta nabíhá rokem následujícím
po posledním roce zaslání finančních prostředků příjemci půjčky a může činit maximálně deset let. Úrok z půjčky je splácen
průběžně z objemu poskytnuté půjčky.
Půjčka i úroky jsou spláceny čtvrtletně, nejpozději k poslednímu dni daného čtvrtletí.
Nabídka zvýhodněných půjček je v případě vodohospodářských úvěrů určena
výhradně obcím a městům, dobrovolným
svazkům obcí, městským částem hl. m. Prahy, příspěvkovým organizacím a obchodním společnostem ovládaným z více než
50 procent obcemi a městy nebo jinými veřejnoprávními subjekty.
U projektů zaměřených na energetické
úspory veřejných budov jsou oprávněnými
žadateli o zvýhodněnou půjčku navíc ještě
kraje, státní organizace, veřejné výzkumné
instituce, příspěvkové organizace zřizované
územně samosprávnými celky, vysoké školy,
školy a školská zařízení, školské právnické
osoby, obecně prospěšné společnosti, nadace, nadační fondy, ústavy, spolky nebo církve
a náboženské společnosti a jejich svazky.
21
AKTUÁLNÍ VÝZVY
DESET AKTUÁLNĚ OTEVŘENÝCH VÝZEV OPŽP PODPOŘÍ PESTROU ŠKÁLU PROJEKTŮ
Operační program Životní prostředí v současnosti přijímá žádosti o dotace v deseti
výzvách. Žadatelé mohou předkládat projekty zaměřené na ochranu přírody
a péči o přírodu a krajinu, zlepšování kvality ovzduší nebo energetické úspory,
ale i na další typy projektů. Priorita přináší stručný přehled otevřených výzev.
Jejich kompletní znění včetně všech podporovaných aktivit naleznete na stránkách
programu www.opzp.cz.
9. výzva: Významně chráněná území
17. výzva: Kvalita ovzduší
Výzva je určena Agentuře ochrany přírody a krajiny ČR, Správě
jeskyní ČR a správám národních parků. Předkládat žádosti je
možné do konce letošního prosince. Na realizaci projektů je určeno 750 milionů korun. Podpořeny budou projekty na implementaci území Natura 2000, plánování a zajišťování péče o národní
parky, chráněné krajinné oblasti, národní přírodní rezervace,
národní přírodní památky a lokality soustavy území Natura 2000
včetně zlepšení stavu návštěvnické infrastruktury.
Výzva nabízí podporu projektům na zlepšení systému sledování, hodnocení a předpovídání vývoje kvality ovzduší
a souvisejících meteorologických aspektů. Konec příjmu
žádostí je stanoven na letošní 14. říjen. Mezi příjemce
podpory bude rozděleno 200 milionů korun. Oprávněnými žadateli jsou kraje, obce a města, svazky obcí, městské
části hl. m. Prahy, organizační složky státu, státní podniky,
příspěvkové organizace, veřejné výzkumné instituce, veřejnoprávní instituce, vysoké školy a školská zařízení a nestátní neziskové organizace. Podpořeny budou například
projekty na výstavbu a obnovu systémů sledování kvality
ovzduší a souvisejících meteorologických aspektů v celorepublikovém či regionálním měřítku nebo projekty realizace
infrastruktury pro identifikaci zdrojů znečišťování, správu
a zpracování dat a pro vývoj a zdokonalování nástrojů pro
modelování atmosféry aj.
13. výzva: Revitalizace vodních
toků a niv
Výzva je zaměřena na posilování přirozených funkcí krajiny. Podmínkou je, aby podpořené projekty zvýšily ekologickou stabilitu
krajiny a obnovily přirozený vodní režim v ní. Dotaci mají šanci
získat projekty, které vytvoří nebo obnoví přírodě blízká koryta
vodních toků, a to včetně navazujících říčních ramen. Základní
podmínkou je, že projekty musí vyplývat z plánů povodí. Podávat
žádosti o podporu v prvním kole lze do konce letošního roku,
konečnou žádost v rámci druhého kola až do konce roku 2017.
Mezi příjemce dotace bude přerozděleno 1,25 miliardy korun.
Oprávněnými žadateli jsou v rámci této výzvy kraje, obce a města,
svazky obcí, organizační složky státu, státní podniky a organizace, příspěvkové organizace, veřejnoprávní instituce, vysoké školy
a školská zařízení, nestátní neziskové organizace, církve a náboženské společnosti a jejich svazy, obchodní společnosti a družstva,
podnikatelské subjekty a osoby samostatně výdělečně činné.
14. výzva: Podpora rybích
přechodů
Cílem 14. výzvy je zprůchodnění migračních překážek na vodních
tocích. Příjem žádostí, který byl zahájen 14. srpna, skončí na konci
letošního roku. Dotační prostředky na realizaci projektů činí 500
milionů korun. Mezi podporovaná opatření patří zejména výstavba nových rybích přechodů, odstranění migračních překážek
na vodních tocích nebo obnova konektivity vodního toku s nivními biotopy. Projekty musí vyplývat z Koncepce zprůchodnění
říční sítě ČR. Oprávněnými žadateli jsou v rámci této výzvy kraje,
obce a města, svazky obcí, organizační složky státu, státní podniky
a organizace, příspěvkové organizace, veřejnoprávní instituce, vysoké školy a školská zařízení, nestátní neziskové organizace, církve
a náboženské společnosti a jejich svazy, obchodní společnosti
a družstva, podnikatelské subjekty a podnikající fyzické osoby.
22
18. výzva: Environmentální rizika
Na projekty rozvoje technologií a postupů přispívajících
ke zvýšení bezpečnosti při nakládání s chemickými látkami,
a tím k omezování a snižování environmentálních rizik je
zaměřena 18. výzva, u níž skončí příjem žádostí 14. října. Přerozděleno bude 60 milionů korun. Podpořeny budou projekty
vytvoření expertních center REACH a center prevence rizik,
tedy infrastruktura pro institucionální zázemí implementace REACH a prevence závažných chemických havárií, ale
i projekty, jež umožní náhradu nebo rekonstrukci stacionárních technických nebo technologických jednotek, v nichž
jsou vyráběny, zpracovávány, skladovány nebo přepravovány
nebezpečné chemické látky. Dotaci mohou získat i projekty
na vytvoření informačních systémů, znalostních portálů
a nástrojů pro tvorbu a aplikaci nových metodik a postupů
v managementu chemických látek a prevenci závažných
chemických havárií. Oprávněnými žadateli jsou kraje,
obce a města, svazky obcí, organizační složky státu, státní
podniky, státní organizace, příspěvkové organizace, veřejné
výzkumné instituce, vysoké školy a školská zařízení, nestátní neziskové organizace, církve a náboženské společnosti
a jejich svazy, obchodní společnosti a družstva, podnikající
fyzické osoby, obecně prospěšné společnosti, nadace, nadační fondy, společenství vlastníků jednotek a zájmová sdružení
právnických osob.
19. výzva: Energetické úspory
35. výzva: Protipovodňová opatření
Cílem podpořených projektů musí být snížení energetické
náročnosti veřejných budov a zvýšení využití obnovitelných
zdrojů energie v nich. Předmětem podpory nejsou opatření
realizovaná v bytových a rodinných domech. Ukončení příjmu žádostí o podporu je stanoveno na 15. dubna letošního
roku. Celková alokace výzvy činí 3 miliardy korun. Mezi
podporované aktivity patří celkové nebo dílčí energeticky úsporné renovace veřejných budov, jako je například
zateplení obvodového pláště budovy, výměna a renovace
otvorových výplní, výměna zdroje tepla, instalace solárně-termických kolektorů pro přitápění nebo ohřev vody apod.
Podpora bude poskytována zejména na opatření s delší
ekonomickou návratností, tj. především na zateplení objektů. Oprávněnými žadateli jsou kraje, obce a města, svazky
obcí, městské části hl. m. Prahy, organizační složky státu,
státní organizace, příspěvkové organizace, veřejné výzkumné instituce, veřejnoprávní instituce, vysoké školy a školská
zařízení, nestátní neziskové organizace, církve a náboženské
společnosti a jejich svazy.
Stejně jako 34. výzva je i 35. výzva zaměřena na protipovodňová
opatření. V jejím rámci je však možné získat dotaci na analýzy
odtokových poměrů včetně návrhů možných protipovodňových
opatření a budování a rozšíření varovných, hlásných, předpovědních a výstražných systémů na lokální úrovni a na digitální
povodňové plány. Příjem žádostí bude ukončen 31. května a žadatelům o dotaci se nabízí celkem 350 milionů korun. Oprávněnými žadateli jsou kraje, obce a města, svazky obcí, městské
části hl. m. Prahy, organizační složky státu, státní podniky,
příspěvkové organizace, veřejné výzkumné instituce, vysoké
školy a školská zařízení a nestátní neziskové organizace.
20. výzva: Energetické úspory
Cílem výzvy je urychlit zavedení povinnosti výstavby budov
s téměř nulovou spotřebou energie. Budovy veřejného sektoru
mají jít v této oblasti příkladem. V rámci 20. výzvy bude mezi
žadatele přerozděleno celkem 200 milionů korun. Podávat žádosti o dotaci lze do letošního 14. října. Dotaci je možné získat
na vícenáklady na dosažení pasivního energetického standardu
v případě výstavby nových budov. V rámci specifického cíle nebude poskytována podpora na výstavbu bytových a rodinných
domů. Oprávněnými příjemci podpory jsou kraje, obce a města,
svazky obcí, organizační složky státu, příspěvkové organizace,
veřejné výzkumné instituce, veřejnoprávní instituce a vysoké
školy a školská zařízení.
34. výzva: Protipovodňová opatření
Maximální dotace v rámci 34. výzvy je stanovena na 1,3 miliardy korun. Podpořeny budou projekty na zlepšování
kvality vod a snižování rizika povodní, konkrétně zajištění povodňové ochrany intravilánu. Žádosti lze podávat
do konce letošního května. Mezi podporované aktivity patří
realizace opatření podporujících přirozený tlumivý rozliv
povodní v nivách, například snížení kapacity koryta a rozliv
do údolní nivy, vytváření povodňových koryt a tůní, zvýšení
kapacity vodních koryt složeným profilem, vložení stěhovavé
kynety pro běžné průtoky v intravilánu obcí, úpravy nevhodného opevnění apod. Podporu mohou ale získat i projekty
zaměřené na hospodaření se srážkovými vodami v intravilánu a jejich další využití namísto jejich urychleného odvádění
kanalizací do toků nebo projekty na obnovu, výstavbu a rekonstrukce vodních děl sloužících k ochraně před povodní.
V rámci této výzvy lze získat dotaci i na stabilizování a sanace
svahových nestabilit ohrožujících zdraví, majetek a bezpečnost obsažených v Registru svahových nestabilit.
ČÍSLO 3 / BŘEZEN 2016
36. výzva: Staré ekologické zátěže
36. výzva podpoří projekty na sanaci nejvážněji kontaminovaných lokalit. Příjemci podpory si mezi sebou rozdělí
600 milionů korun. Výzva je určena zejména subjektům zajišťujícím odstraňování ekologických zátěží. Žádosti o dotaci lze
podávat od 1. dubna do konce letošního června. Maximální
dotace činí u všech podporovaných opatření až 85 procent
uznatelných nákladů. Mezi podporované aktivity patří projekty zaměřené na sanace dlouhodobých havárií ohrožujících
podzemní vody, náhodně objevené ekologické zátěže bez majitele anebo sanace z ekologického hlediska jinak rizikových
lokalit. To jsou například skládky pesticidů nebo lokality obsahující polychlorované bifenyly. Výzva je omezena na sanace
takzvaně nejvážněji kontaminovaných lokalit, u kterých byla
analýzou rizik ověřena kontaminace představující neakceptovatelné riziko pro lidské zdraví či ekosystémy a kterým byla
přidělena priorita A3, A2. O dotaci v rámci 36. výzvy je možné zažádat i na úhradu realizace průzkumných a doprůzkumných prací a také zpracování analýz rizik kontaminovaných
nebo potenciálně kontaminovaných lokalit. Analýza rizika
kontaminované lokality je uznatelným nákladem projektové
přípravy pouze za předpokladu, že se její realizace aktivně
zúčastní odbor environmentálních rizik a ekologických škod
Ministerstva životního prostředí. Uznatelným nákladem není
nákup pozemků a staveb. Minimální výše způsobilých realizačních výdajů na projekt činí půl milionu korun bez daně
z přidané hodnoty.
23
HARMONOGRAM VÝZEV OPŽP
Identifikace oblasti podpory
Prioritní
osa
Specifický cíl
1.1 Snížit množství vypouštěného
znečištění do povrchových i podzemních
vod z komunálních zdrojů a vnos
znečišťujících látek do povrchových
a podzemních vod
3
Příjemci
42
aktivita 1.1.1 a 1.1.2
38
aktivita 1.1.3 (pouze opatření na ČOV, případně na kanalizaci pro veřejnou potřebu)
43
Cílové skupiny
Předpokládané datum
zahájení příjmu žádostí
Předpokládané datum
ukončení příjmu žádostí
Alokace plánované
výzvy – podpora EU
kolová (soutěžní)
17. 10. 2016
19. 1. 2017
2 600 000 000
kolová (soutěžní)
11. 7. 2016
12. 9. 2016
500 000 000
kolová (soutěžní)
17. 10. 2016
19. 1. 2017
740 000 000
Druh výzvy
bez omezení, dle PD
34
bez omezení, dle PD
bez omezení dle PD
veřejný sektor
kolová (soutěžní)
1. 3. 2016
31. 5. 2016
1 300 000 000
45
bez omezení, dle PD
bez omezení dle PD
veřejný sektor
kolová (soutěžní)
1. 11. 2016
31. 12. 2016
1 100 000 000
35
omezení na aktivity 1.4.1 a 1.4.3 Aktivita 1.4.1 – studie
odtokových poměrů a podklady pro vymezení území se
zvláštní povodní
bez omezení dle PD
veřejný sektor
kolová (soutěžní)
1. 3. 2016
31. 5. 2016
350 000 000
37
aktivita 1.4.2
ČHMÚ – dle PD
veřejný sektor
průběžná (nesoutěžní)
1. 7. 2016
31. 8. 2016
150 000 000
46
aktivita 1.4.3 a omezení na aktivitu 1.4.1 – zpracování
podkladů pro stanovení záplavových území a map povodňového ohrožení
Podniky Povodí
veřejný sektor
průběžná (nesoutěžní)
1. 11. 2016
31. 12. 2016
300 000 000
2.3 Zlepšit systém sledování, hodnocení
a předpovídání vývoje kvality ovzduší
a souvisejících meteorologických
aspektů
17
bez omezení, dle PD
bez omezení, dle PD
veřejný sektor
průběžná (nesoutěžní)
15. 10. 2015
14. 10. 2016
200 000 000
3.1 Prevence vzniku odpadů
40
aktivity 3.1.1 a 3.1.2
bez omezení, dle PD
kraje, města, obce, původci odpadu, podnikatelské subjekty
kolová (soutěžní)
1. 9. 2016
30. 11. 2016
245 000 000
3.2 Zvýšit podíl materiálového
a energetického využití odpadů
41
aktivity 3.2.1, 3.2.2, 3.2.3 a 3.2.4
bez omezení, dle PD
kraje, města, obce, původci odpadu, podnikatelské subjekty
kolová (soutěžní)
1. 9. 2016
30. 11. 2016
431 000 000
36
aktivity 3.4.2 a 3.4.3
bez omezení, dle PD
bez omezení, dle PD
kolová (soutěžní)
1. 4. 2016
30. 6. 2016
600 000 000
44
aktivity 3.4.2 a 3.4.3
bez omezení, dle PD
bez omezení, dle PD
kolová (soutěžní)
1. 10. 2016
31. 12. 2016
500 000 000
průběžná (nesoutěžní)
15. 10. 2015
14. 10. 2016
60 000 000
1.3 Zajistit povodňovou ochranu
intravilánu
3.4 Dokončit inventarizaci a odstranit
ekologické zátěže
3.5 Snížit environmentální rizika
a rozvíjet systémy jejich řízení
4.1 Zajistit příznivý stav předmětu
ochrany národně významných
chráněných území
4.2 Posílit biodiverzitu
4
4.3 Posílit přirozené funkce krajiny
4.4 Zlepšit kvalitu prostředí v sídlech
5
Podporované aktivity
veřejný sektor – vlastníci vodovodů nebo kanalizací
pro veřejnou potřebu ve smyslu zák. 274/2001 Sb.,
o vodovodech a kanalizacích
1.4 Podpořit preventivní protipovodňová
opatření
2
Číslo
výzvy
bez omezení, dle PD; v případě že
žadatelem není obec/město/dobrovolný svazek obcí/městská část, musí být
žadatel zároveň vlastníkem vodovodů
nebo kanalizací pro veřejnou potřebu
ve smyslu zák. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích
1.2 Zajistit dodávky pitné vody
v odpovídající jakosti a množství
1
Základní plánované údaje o výzvě
Zacílení výzvy
18
bez omezení, dle PD
veřejnoprávní subjekty
subjekty angažující se v oblasti omezování environmentálních rizik
9
bez omezení, dle PD
AOPK ČR, NP, Správa jeskyní
orgány ochrany přírody pro chráněná území národního
významu a území soustavy NATURA 2000
průběžná (nesoutěžní)
14. 8. 2015
31. 12. 2016
750 000 000
31
bez omezení, dle PD
kraje
orgány ochrany přírody pro chráněná území národního
významu a území soustavy NATURA 2000, vlastníci
a nájemci pozemků
průběžná (nesoutěžní)
30. 5. 2016
31. 12. 2017
250 000 000
27
bez omezení, dle PD
bez omezení, dle PD
orgány ochrany přírody pro chráněná území národního
významu a území soustavy NATURA 2000, vlastníci
a nájemci pozemků
kolová (soutěžní)
březen/duben
31. 5. 2016
125 600 000
28
bez omezení, dle PD
bez omezení, dle PD
vlastníci a nájemci pozemků, orgány státní správy
a organizace podílející se na ochraně přírody a krajiny
kolová (soutěžní)
březen/duben
31. 5. 2016
130 000 000
14
aktivita 4.3.1
bez omezení, dle PD
vlastníci a správci pozemků, správci povodí a správci
vodních toků
průběžná (nesoutěžní)
14. 8. 2015
31. 12. 2016
500 000 000
13
aktivita 4.3.3
bez omezení, dle PD
vlastníci a správci pozemků, správci povodí a správci
vodních toků
průběžná (nesoutěžní)
14. 8. 2015
31. 12. 2017
1 250 000 000
29
dle PD, vyjma opatření „zpracování plánů ÚSES”
bez omezení, dle PD
vlastníci a správci pozemků, organizace podílející se
na ochraně přírody a krajiny, správci povodí a správci
vodních toků
kolová (soutěžní)
březen/duben
31. 5. 2016
287 500 000
32
bez omezení, dle PD
bez omezení, dle PD
vlastníci a správci pozemků, organizace podílející se
na ochraně přírody a krajiny, správci povodí a správci
vodních toků
kolová (soutěžní)
15. 8. 2016
17. 10. 2016
286 000 000
30
bez omezení, dle PD
bez omezení, dle PD
orgány veřejné správy, vlastníci a správci pozemků
kolová (soutěžní)
březen/duben
30. 5. 2016
272 000 000
33
bez omezení, dle PD
bez omezení, dle PD
orgány veřejné správy, vlastníci a správci pozemků
kolová (soutěžní)
15. 8. 2016
17. 10. 2016
260 000 000
bez omezení, dle PD
vlastníci veřejných budov
kolová (soutěžní)
1. 12. 2015
15. 4. 2016
3 000 000 000
1. 9. 2016
28. 2. 2017
5 000 000 000
15. 10. 2015
14. 10. 2016
200 000 000
5.1 Snížit energetickou náročnost
veřejných budov a zvýšit využití
obnovitelných zdrojů energie
19
bez omezení, dle PD
39
bez omezení, dle PD
bez omezení, dle PD
vlastníci veřejných budov
kolová (soutěžní)
5.2 Dosáhnout vysokého energetického
standardu nových veřejných budov
20
bez omezení, dle PD
bez omezení, dle PD
stavebníci
průběžná (nesoutěžní)
Toto je zkrácená podoba harmonogramu výzev pro OPŽP na rok 2016.
Jeho úplná podoba s mnoha dalšími užitečnými informacemi je k dispozici na stránkách www.opzp.cz.
PŘEHLED VÝZEV OPERAČNÍHO PROGRAMU ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ NA ROK 2016
PD = programový dokument OPŽP
24
ČÍSLO 3 / BŘEZEN 2016
25
GALERIE PROJEKTŮ
Hajany: Nová kanalizace
Ostrava: Mobilní monitoring imisí
Projekt umožnil vybudování splaškových kanalizačních stok oddílné kanalizační soustavy obce Hajany. Jeho součástí byla i výstavba mechanicko-biologické
čistírny odpadních vod. Vybudováno bylo 2990 metrů splaškových
kanalizačních stok včetně veřejných částí domovních přípojek.
Dotace byla použita na pořízení technického vybavení pro monitoring kvality
ovzduší. Pořízení imisního měřicího systému vhodně doplňuje stávající techniku Zdravotního ústavu se sídlem v Ostravě a umožňuje rozpoznávat základní vazby mezi zdroji znečišťování ovzduší a kvalitou
ovzduší.
Celkové náklady
Celkové náklady
54 302 734 Kč
Celková výše podpory
33 510 487 Kč
Podpora FS
31 648 793 Kč
Dotace SFŽP ČR
Foto: archiv SFŽP ČR
Prioritní osa 1, oblast podpory 1.1 – Snížení znečištění
vod
Kraj: Jihomoravský kraj
Okres: Brno-venkov
Příjemce podpory: Obec Hajany
Ukončení projektu: 31. 8. 2016
1 861 694 Kč
Třinec: Výsadba izolační zeleně
Výsadba izolační zeleně napomohla snížení obsahu prachových částic
v ovzduší a přispěla k ozdravění lokalit vyhrazeným pobytu obyvatel města. Došlo k omezení znečištění z provozu skládek jemné strusky
a struskové haldy. Celkem bylo vysazeno 5291 listnatých
a jehličnatých stromů a keřů s celkovou plochou izolační
Celkové náklady
zeleně 0,8457 ha.
3 931 049 Kč
Celková výše podpory
2 887 921 Kč
Podpora FS
2 727 481 Kč
Dotace SR
Foto: archiv SFŽP ČR
160 440 Kč
Prioritní osa 2, oblast podpory 2.1 – Zlepšení kvality
ovzduší
Kraj: Moravskoslezský kraj
Okres: Frýdek-Místek
Příjemce podpory: Třinecké železárny, a. s.
Ukončení projektu: 30. 6. 2015
Praha: Snížení energetické náročnosti ZŠ Chvaletická
Projekt realizace energetických opatření na objektech pavilonu 1. stupně
ZŠ Chvaletická č. 918, odloučeného pracoviště Rochovská 692, Praha 14
šetří škole peníze na nákladech za energie. Byl zateplen obvodový plášť budov včetně atik, soklu, ostění a nadpraží, byly
zatepleny ploché střechy včetně koruny atik a vyměněny
Celkové náklady
11 618 313 Kč
nevyhovující otvorové výplně.
Celková výše podpory
9 275 432 Kč
Podpora FS
8 760 130 Kč
Dotace SFŽP ČR
Foto: archiv SFŽP ČR
515 302 Kč
Prioritní osa 3, oblast podpory 3.2 – Zlepšení kvality
ovzduší
Kraj: Hlavní město Praha
Okres: Praha
Příjemce podpory: Městská část Praha 14
Ukončení projektu: 30. 6. 2015
2 212 000 Kč
Podpora ERDF
2 212 000 Kč
Dotace SFŽP ČR
0 Kč
Projekt byl zaměřen na obnovu veřejné zeleně na místech veřejných prostranství obce Nebužely. Nevhodné dřeviny byly nahrazeny novými stromy a keři,
byly založeny i nové travnaté plochy.
Prioritní osa 6 / oblast podpory 6.5 – Podpora
regenerace urbanizované krajiny
Kraj: Středočeský kraj
Okres: Mělník
Příjemce podpory: Obec Nebužely
Ukončení projektu: 30. 9. 2009
Celkové náklady
4 173 977 Kč
Celková výše podpory
3 693 943 Kč
Podpora ERDF
3 488 724 Kč
Dotace SFŽP ČR
205 219 Kč
V projektu šlo o přeměnu klasické zahrady s hřištěm MŠ na zahradu s hřištěm v přírodním stylu. Projekt byl inspirován modelem tradiční venkovské usedlosti. Byl
vybudován dvorek s kolnou s žebříkem a skluzavkou, s chlívky pro domácí
zvířata, holubníkem, sadem s ovocnými stromy, studnou s ruční pumpou
a houpačkou. Herní prvky jsou propojeny vrbovými tunely.
Celkové náklady
2 938 402 Kč
Prioritní osa 7, oblast podpory 7.1 – Rozvoj
infrastruktury pro realizaci environmentálních
vzdělávacích programů, poskytování environmentálního
poradenství a environmentálních informací
Kraj: Jihočeský kraj/ Okres: Jindřichův Hradec / Příjemce
podpory: Obec Zahrádky / Ukončení projektu: 31. 8. 2015
Celková výše podpory
2 613 525 Kč
Podpora ERDF
2 468 329 Kč
Dotace SR
145 196 Kč
Projekt umožnil vznik environmentálního vzdělávacího centra v Lednicko-valtickém
areálu, v jedné z nejnavštěvovanějších lokalit ČR. Centrum se vyznačuje atraktivní
infrastrukturou pro realizaci environmentálního vzdělávání zaměřeného
na zahradnický obor a krajinářskou architekturu. Využity byly sbírky
Celkové náklady
Zahradnické fakulty brněnské Mendelovy univerzity v Brně.
3 652 400 Kč
Podpora FS
3 449 490 Kč
Dotace SFŽP ČR
202 910 Kč
Prioritní osa 4, oblast podpory 4.1 – Zkvalitnění
nakládání s odpady
Kraj: Olomoucký kraj
Okres: Přerov
Příjemce podpory: Město Lipník nad Bečvou
Ukončení projektu: 30. 9. 2010
Foto: archiv SFŽP ČR
Zahrádky: Rekonstrukce zahrady MŠ
Realizovaný projekt ukončil praxi, kdy město Lipník nad Bečvou likvidovalo
biologicky rozložitelný komunální odpad skládkováním (300 tun ročně). Dotace byla použita na vybudování kompostárny, efektivní zpracování
odpadu a zakonzervování někdejší skládky odpadu.
Celková výše podpory
Foto: archiv SFŽP ČR
Nebužely: Obnova veřejné zeleně
Lednice: Labyrint přírody a ráj zahrad
Celkové náklady
26
9 080 400 Kč
Celková výše podpory
Lipník nad Bečvou: Kompostárna a svoz BRKO
4 064 173 Kč
Foto: archiv SFŽP ČR
Prioritní osa 5 / oblast podpory 5.1 – Omezování
průmyslového znečištění
Kraj: Moravskoslezský kraj
Okres: Ostrava-město
Příjemce podpory: Zdravotní ústav se sídlem v Ostravě
Ukončení projektu: 9. 8. 2012
Foto: archiv SFŽP ČR
29 718 322 Kč
Prioritní osa 7, oblast podpory 7.1 – Rozvoj
infrastruktury pro realizaci environmentálních
vzdělávacích programů, poskytování environmentálního
poradenství a environmentálních informací
Kraj: Jihomoravský kraj / Okres: Břeclav / Příjemce podpory:
Mendelova univerzita v Brně / Ukončení projektu: 15. 1. 2016
ČÍSLO 3 / BŘEZEN 2016
Celková výše podpory
26 723 373 Kč
Podpora ERDF
25 238 741 Kč
Dotace SR
1 484 632 Kč
Foto: archiv SFŽP ČR
27
ZAHRANIČÍ
AKTUALITY
OBLÍBENÁ
NOČNÍ MŮRA
NA CESTĚ
K SOBĚSTAČNOSTI
Foto: www.ugei.com
Foto: www.ugei.com
Eiffelova věž, pařížská železná lady, nemůže zůstat
pozadu s žádnou módou. A tak se už i ona pyšní
nejnovějšími výdobytky zelených technologií a jako pravá
dáma alespoň částečnou energetickou soběstačností.
P
sal se únor 1887 a základy desetitunové železné věže navržené inženýrem
Gustavem Eiffelem byly teprve čerstvě
vykopány. Již samotný návrh stavby, která měla vyrůst na břehu Seiny, vzbudil
ovšem vlnu nevole. „My, spisovatelé, malíři,
sochaři, architekti a vášniví uctívači dosud nedotčené krásy Paříže, tímto vší svou mocí a důstojností
protestujeme ve jménu francouzského vkusu proti
stavbě té zbytečné a obludné Eiffelovy věže v samém
srdci našeho hlavního města,“ napsal tehdy rozhořčený umělecký spolek v čele s Guy de
Maupassantem a Alexandrem Dumasem.
Jaké by asi bylo jejich překvapení, kdyby
viděli, čím se ta obludná věž za 127 let své
existence stala.
V novém hávu
Eiffelova věž byla oficiálně odhalena
na Světové výstavě v roce 1899 a od té
doby je neodmyslitelným symbolem Paříže. Železo-ocelová kráska v centru francouzské metropole přiláká každý rok více
než sedm milionů turistů. Aby splňovala
nejnovější trendy toho, co se nosí, prošla několika úpravami, které mají snížit
ekologickou stopu celé stavby. I proto si
324 metrů vysokou památku ve městě
nad Seinou loni v únoru vzala do péče
americká společnost Urban Green Energy (UGE) a ve spolupráci s organizací
Société d´Exploitation de la Tour Eiffel
(SETE), která věž spravuje, nainstalovala
do druhého patra ve výšce 120 metrů nad
zemí dvě větrné turbíny s vertikální osou
otáčení. Cílem bylo zajištění elektřiny pro
potřebu věže.
dva roky, během nichž nakreslilo
50 inženýrů a designérů 5300 nákresů.
Věž je široká 125 metrů, váží 10 000 tun,
má 1 665 schodů a pohromadě ji drží
2,5 miliónu nýtů. Každý den 10 minut
z každé večerní hodiny září 20 000 žárovkami. Monument spotřebuje
7,8 miliónu kWh elektřiny za rok,
včetně 580 000 kWh na veškeré
osvětlení, což se rovná spotřebě
jedné malé vesnice, 60 000 m3 pitné
vody a 705 000 kWh na topení
a klimatizaci.
otáčení naprázdno předcházejí. Podle našeho názoru jsou proto tyto turbíny vhodnější nejen pro
Na rozdíl od klasických větrníků, které Eiffelovu věž, ale obecně pro městské prostředí,
známe z české krajiny nebo z německých kde je rychlost větru nižší, ale zato se často mění,“
a rakouských hor, jsou tyto elektrárny té- vysvětluje výkonný ředitel UGE Nick Bliměř bezhlučné, takže neruší ptáky ani sto- tterswyk. I nainstalování větrných turbín
lovníky v blízké restauraci Julese Verna. na věži 120 metrů nad zemí má své opodVydávají zvuk o síle pouhých 40 decibelů, statnění, protože v této výšce mohou turcož odpovídá lidskému šepotu. Navíc se bíny těžit z relativně stabilních větrných
samy roztáčejí a přizpůsobí se i náhlým poryvů.
změnám směru větru.
„Eiffelova věž je neoddiskutovatelně nejzná„Velké turbíny s horizontálním směrem otáčení mější architektonickou ikonou světa a my jsme
by se na věž nehodily z několika důvodů. Nedo- opravdu pyšní, že jsme se rozhodli ji obohatit o soukážou pracovat při bouřce, kdy se větrné proudy časné vyspělé technologie a tím společně s ní vykrorychle mění, takže by se točily naprázdno. Naopak čit směrem k soběstačnější budoucnosti,“ dodal
osa vertikálních turbín, trčící vzhůru, a kolem ní Blitterswyk.
se otáčející speciální vrtule ve tvaru šroubovice
Turbíny do města
Ve svém Příběhu jednoho života Guy de Maupassant
napsal: „Opustil jsem Paříž i Francii, protože Eiffelova
věž mi příliš lezla na nervy. Nejenže je odevšud vidět,
ale také na ni všude narážíte jako na nevyhnutelnou
a mučivou noční můru.“
28
EIFFELOVA VĚŽ se stavěla
Renovace věže
Podle představitelů UGE byla velkou výzvou i samotná instalace turbín, neboť
každá jejich součástka musela být do výšky vyzdvihnuta na lanech. Větrné turbíny jsou součástí velké renovace prvního
patra věže, která zahrnuje kromě jiného
i skleněný chodník, po němž se návštěvníci budou procházet 57 metrů nad zemí.
Náklady 30 miliónů eur, pokryté společností SETE, jsou první velkou investicí
do renovačního projektu na věži za posledních 30 let.
Foto: www.ugei.com
324 METRŮ VYSOKOU PAMÁTKU ve městě nad Seinou si loni v únoru vzala do péče americká společnost Urban Green Energy (UGE) a ve spolupráci s organizací Société d´Exploitation de la
Tour Eiffel (SETE), která věž spravuje, nainstalovala do druhého patra ve výšce 120 metrů nad zemí
dvě větrné turbíny s vertikální osou otáčení.
Turbíny jsou natřeny speciálním nátěrem, aby splynuly se zbytkem věže a byly
prakticky neviditelné. A protože jsou
i méně hlučné, je výroba elektřiny na věži
takřka nepostřehnutelná. Dvě větrné turbíny UGE Vision AIR5 by měly vyrobit asi
10 MWh elektřiny ročně. Množství vyrobené elektřiny tedy není nijak závratné, odpovídá zhruba ročnímu odběru čtyř českých
domácností a zajistí dostatek energie pouze
pro provoz komerční zóny v prvním podlaží pařížské dominanty.
Především jde ale o symbolickou zprávu o tom, že obnovitelné zdroje energie
a výroba elektřiny z větru, slunce, vody
a například biomasy budou stále důležitější. Právě proto je instalace větrných turbín
na této světové kulturní ikoně význačná.
„Až návštěvníci z celého světa uvidí instalované větrné turbíny, budeme zase o krok blíže světu využívajícímu čistou a spolehlivou energii,“ pochvaluje si
Blitterswyk.
Ekologie především
Turbíny však nejsou jediným zdrojem obnovitelné energie, který Eiffelova věž využívá.
Už dříve dostala solární panely pro ohřev
vody, které pokrývají téměř polovinu její
spotřeby, tepelná čerpadla i systém pro zachytávání dešťové vody, jež je pak použita
při splachování na toaletách. Čtyři solární
panely jsou umístěny na střeše jedné ze zrenovovaných budov nazývané Ferrié Pavilion. Poskytují okolo 50 procent teplé vody,
která se na památce spotřebuje, převážně
v restauracích a toaletách v prvním patře.
Pod touž budovou se nachází i nádrž na zachycovanou dešťovou vodu. V roce 2009
u příležitosti 120. výročí stavby byla věž vybavena 400 LED panely, které dohromady
ČÍSLO 3 / BŘEZEN 2016
Foto: www.ugei.com
Foto: ©Artushfoto/Fotky&Foto
vytvářely unikátní světelnou show. „Doufáme,
že se nám tím dostaly do rukou nástroje, které nás posunou do příštího století,“ řekl tehdy Bernard Bros,
ředitel Société nouvelle de la tour Eiffel.
Tehdejší renovace byla součástí snahy
představitelů francouzské metropole propagovat Eiffelovu věž jako něco více než jen
turistickou atrakci – jako živoucí a funkční
symbol dynamiky a schopnosti regenerace
hlavního města. „Původně byla věž výzvou nového inženýrského stavitelství, dnes je výzvou v podobném duchu, a to v duchu environmentálním. Při
modernizaci, renovaci a reinterpretaci chceme zůstat
věrni historii a tradici věže, jejíž myšlenka byla od samého začátku průkopnická. Jde nám o proces neustálé reflexe,“ řekl tehdejší náměstek pařížského
starosty Jean-François Martins.
Oblíbená noční můra
V historii by se však našli i tací, kteří nikdy
nevynechali příležitost věž pošpinit. Jedním z nich byl například spisovatel Guy de
Maupassant, který Eiffelovku haněl vždy,
když se mu naskytla příležitost, a nespokojeně ji popisoval jako „vysokou a hubenou
pyramidu plnou železných žebříků, obřího
nepěkného kostlivce“. Ve svém Příběhu jednoho života například napsal: „Opustil jsem
Paříž i Francii, protože Eiffelova věž mi příliš lezla
na nervy. Nejenže je odevšud vidět, ale také na ni
všude narážíte jako na nevyhnutelnou a mučivou
noční můru.“
Krátce po vystavění věže jako by mu svět
dal za pravdu. Z necelých dvou milionu
návštěvníků v roce 1889 zájem o ni opadl
na 121 144 návštěvníků v roce 1902. Věž,
která byla postavena, aby vydržela 20 let,
jen těsně unikla demontování. V roce 1900
to bylo při hlasování pařížských radních jen
o dva hlasy.
Eiffelova věž byla slavnostně otevřena
6. května 1889. Sloužila jako vchod do areálu Světové výstavy a podle původních
plánů měla stát pouze 20 let, do roku
1909. Hned po otevření se objevilo
mnoho demonstrací. Lidé nebyli s touto
stavbou spokojeni, nelíbila se jim, byla
jim trnem v oku. Mezi demonstranty byli
i umělci jako Guy de Maupassant, který
pravidelně navštěvoval v ní umístěnou
restauraci s tím, že je jediným místem
v Paříži, odkud se na věž nemusí dívat. Nespokojenost byla tak vysoká, že roku 1920
byl představen plán na rozebrání věže.
Nikdo neměl naštěstí odvahu ji zničit.
29
TECHNOLOGIE
AKTUALITY
SKLENÍKY ROOTS UP
oživují části etiopské pouště. Princip
spočívá v tom, že v momentě, kdy
se skleník vybuduje, jsou do úrodné země pod ním vysázeny stromy
a keře, skleník jim sám nasbírá vodu
pro zavlažování zejména z ranní rosy.
V momentě, kdy doslouží a je odstraněn, jsou na jeho místě již vzrostlé
stromy a keře, které slouží jako
přirozená bariéra proti rozpínavosti
pouště. Stromy snižují nápor větru,
zabraňují půdní erozi. Stromy a keře
navíc obvykle dále prosperují, což je
fantastický úspěch, protože vzhledem
k nedostatku vody nemá běžný semenáček bez ochrany skleníku příliš
velkou šanci přežít.
ECHO
Ministr ve sněmovně
Foto: www.inhabitat.com
Foto: www.inhabitat.com
ETIOPIE: ŽIVOT NA NÁHORNÍCH PLOŠINÁCH JE TVRDÝ
Nově
vyvinuté
pouštní
skleníky
Roots Up
zachraňují etiopskou
zemědělskou půdu.
Skleníky sbírají ranní rosu,
jíž zavlažují stromy
a plodiny rostoucí uvnitř,
a zároveň nabízejí i pitnou
vodu. Přitom slouží i jako
jednoduchá zábrana proti
dalšímu rozšiřování pouště.
30
P
ostupující pouště jsou velkým a ožehavým problémem některých částí Afriky.
V Etiopii se zemědělci zabývají soběstačným hospodařením už stovky let. Většina
jejich produkce slouží jen na pokrytí jejich
potřeb. Důvodem je nedostatek vody. Jen
velmi málo z toho, co vypěstují, prodají. Zemědělství je tu obtížné také proto, že 21 procent obyvatel tu nemá přístup k pitné vodě.
Severní Etiopie ztrácí kvůli nedostatku vody
každý rok 120 milionů tun půdy.
li tomu se zvyšuje i vnitřní migrace obyvatel.
Dopady na rodiny farmářů jsou zřejmé. „Každý rok opouští svou půdu 300 tisíc Etiopanů ze severního
regionu a vydávají se hledat úrodnější místa. V této nadmořské výšce by systém pumpování vody ze země byl nanejvýš drahý a poměrně neefektivní,“ říká Richelet.
Strom proti hladu
Konstrukce skleníku je jednoduchá. Pod úroveň země zahloubená kruhová jáma naplněná
živným substrátem na bázi humusu, který rostlinám poskytuje výživu pro lepší nastartování
Rozpínající se poušť
počátečního růstu, je osazena široce kořenicími
Pěstovat plodiny v půdě subsaharské Afriky dřevinami. Ze strategických důvodů volí agje těžké a často nemožné. Důvodů je několik, ronomové lokální odrůdy ovocných stromů,
především se tu zemědělci potýkají s nedostat- protože lépe snášejí zdejší klima, a vypěstované
kem vláhy a ubýváním půdy vhodné k pěsto- ovoce navíc příjemně zpestří jídelníček místvání, ze které si pouště každý rok ukousnou ních obyvatel a přebytky je možné prodat.
pořádný kus. Nasbírat dostatek dešťové vody
Například lidé z kmenů jižní Etiopie
je nadlidský úkol a proces dezertifikace – pře- historicky kultivovali víceletou rostlinu poměny převážně úrodné savanové půdy přes dobnou banánovníku známou jako enset.
polopoušť až na neúrodnou poušť – je tu všu- Portugalský kněz, který enset objevil, když
dypřítomný. Jen mezi lety 2000 a 2010 se hos- v roce 1640 přijel do Etiopie, ji popsal jako
podářská ztráta plynoucí z odepsané rozlohy „strom proti hladu“. Enset obsahuje velké
polí přiblížila 7 miliardám dolarů. Určité řeše- množství živin a velmi dobře odolává suchu.
ní však nabízejí takzvané skleníky Roots Up, A tak etiopští farmáři v současné době enset
které používají v etiopském regionu Gondar. znovu objevují.
Skleníky pomáhají v pěstování plodin a slouží
Zdaleka však nejde jen o stromy. Do sklei jako bariéra proti šíření pouště.
níků jsou dále vsazovány keříčky rajčat, paprik a fazolí. Taková výsadba by v drsných
Odchod za lepší půdou
etiopských podmínkách byla bez ochranné„Speciální skleníky Roots Up, které sbírají ranní rosu, ho obalu skleníku záhy odsouzena k záhubě.
jsou založeny na jednoduchém technologickém řešení,
jež zemědělcům umožňuje, aby pěstovali chráněné rost- Cirkulace vzduchu
liny a zachytávali dešťovou vodu jak pro zavlažování, Není náhoda, že skleníky mají jehlanovitý
tak na pití,“ říká Mathilde Richelet, projekto- tvar. S tím, jak v průběhu dne narůstá teplová manažerka a spoluzakladatelka organiza- ta uvnitř skleníku, začínají rostliny odpařovat
ce Roots-Up, která za vynálezem konden- vodu, a zvyšovat tak vzdušnou vlhkost. Když
začních skleníků stojí.
navečer dojde k poklesu teploty, stačí jen oteNepravidelné srážky a degradace půdy vřít svrchní díl skleníku, aby došlo k lokálnícitelně zasahují úrodu, neboť veškeré zavla- mu ochlazení povrchu a ke srážení vodních
žování závisí na dešťových srážkách. Ty jsou par. Pára kondenzuje v trychtýři uprostřed
za poslední roky během vrcholné zemědělské skleníku. Ten tak zachytává horký a vlhký
sezóny o 70 procent menší, než bývaly, a kvů- vzduch afrického dne a zabezpečuje, aby
vzduch uvnitř jehlanovité struktury cirkuloval namísto toho, aby unikal. Když se svrchní
díl skleníku otevře a páry se vysrážejí na plastové fólii, jsou samospádem svedeny do nádrže na dně skleníku. Celý proces se každý den
opakuje, rostliny prospívají a přebytečná vlhkost je zachytávána a uchovávána pro budoucí použití. Ráno tak na pěstitele čeká nejen
„recyklovaná“ voda, využitelná pro zálivku
vegetace ve skleníku, ale zbude i pár doušků,
kterými se lze v parném dni osvěžit.
Sbírání deště
Další velkou výhodou skleníku je, že nemusí
být využíván pouze jako skleník, který umí
pracovat s ranní rosou, ale funguje i jako efektivní sběrač dešťové vody, starající se o to, že
drahocenné kapky deště budou zachráněny
a uchovány namísto toho, aby se bez užitku
vstřebaly do vysušené pouštní země.
Podle organizace Roots-Up je množství
nasbírané vody závislé na vlhkosti vzduchu. Jsou přesvědčeni, že ve vyšších polohách gondarského regionu, kde je vlhkost
vzduchu v suchém období roku okolo
50 procent, je možné vytěžit až 200 litrů
vody denně. Ve vlhkém období by to pak
mohlo být až 700 litrů vody denně.
A skleníky nacházejí své opodstatnění
i v momentě, kdy je potřeba zabránit poušti
v jejím dalším rozpínání. Navíc je lze vyrobit z místních běžně dostupných a nízkonákladových materiálů, jimiž jsou například
bambusové dřevo a plastové fólie. Takových skleníků je tedy možné vyrobit během
několika málo dní velké množství, a to i neškoleným týmem. Desítky takových skleníků vedle sebe slouží nejen jako zdroj pitné
vody a potravin, ale i jako obrana před spalujícím horkem a všezanášejícím pískem.
„A když se skleník po několika letech rozebere, roste
na jeho místě travnatý porost i permakulturní les ovocných stromů, který dokáže bránit rozšiřování pouště.
Což je fantastický úspěch,“ říká Richelet.
Místo hnojiv
Podle Richelet je výstavba chytrých skleníků
pro Etiopany mnohem účinnější podporou
než drtivá většina ostatní mezinárodní pomoci, a to i přesto, že v porovnání s ostatními projekty zemědělského rozvoje je spíše
okrajová. „Většina mezinárodních programů poskytuje etiopským farmářům zejména syntetická hnojiva
pro rychlejší růst a větší úrodu. Ale tyto zemědělské vstupy jsou pro malé etiopské farmáře ekonomicky i ekologicky neudržitelné. Jakmile program skončí a přísun těchto
hnojiv ustane, farmáři se ocitnou v neřešitelné situaci,
protože úrodnost jejich země je na těchto vstupech závislá, ale oni si je nemohou dovolit kupovat bez zadlužení,“
uzavírá Mathilde Richelet.
S tím, jak v průběhu dne narůstá teplota uvnitř skleníku,
začínají rostliny odpařovat vodu, a zvyšovat tak vzdušnou
vlhkost. Když navečer dojde k poklesu teploty, stačí jen
otevřít svrchní díl skleníku, aby došlo k lokálnímu
ochlazení povrchu a ke srážení vodních par. Pára
kondenzuje v trychtýři uprostřed skleníku.
ČÍSLO 3 / BŘEZEN 2016
Ministr životního prostředí Richard Brabec představil v Poslanecké sněmovně
ČR Zprávu o životním prostředí České
republiky za rok 2014. „Jsou tam zprávy
dobré a jsou tam zprávy horší. Tou
horší zprávou a tou hlavní zprávou
je, že stav životního prostředí v roce
2014 stále nebyl vyhovující a zastavil se
určitým způsobem ten pozitivní trend
vývoje předchozích let, a to i přesto, že
klesá negativní vliv národního hospodářství na životní prostředí,“ uvedl Brabec. Podle něj je zásadním problémem
životního prostředí ČR zhoršená kvalita
ovzduší především v Moravskoslezském
a Ústeckém kraji.
Úřad v Pravčicích
Budova obecního úřadu v Pravčicích
u Kroměříže má od minulého roku
nová okna a zateplenou fasádu. „Loni
jsme kromě úprav obecního úřadu
odkoupili i pozemek vedle, kde chceme
časem vystavět přístupový chodník pro
tělesně postižené či nová parkovací
místa a kam přesuneme také kontejnery na tříděný odpad,“ uvedl pravčický
starosta Jaroslav Šašek. Obec loni vyčistila i místní obecní rybník Hliník, na který
získala dotaci z OPŽP. Letos chtějí
v Pravčicích vybudovat biokoridor vedle
dálnice, zrekonstruovat šatny na fotbalovém hřišti a pustili se do budování
chodníku na rozcestí včetně osvětlení.
Území pro kuňku
Zajistit lepší podmínky pro život
a rozmnožování ohrožené žabky
kuňky obecné u Manušických rybníků
na Českolipsku je cílem projektu, který
připravuje Liberecký kraj. Uvedl to náměstek hejtmana pro životní prostředí
Josef Jadrný. Kuňka je silně ohroženým
druhem. Na projekt chce kraj žádat
dotace z OPŽP, náklady na úpravy rybníků odhaduje na 1,36 milionu korun.
„Přizpůsobíme to území kuňce, ona
potřebuje daleko víc slunce, než je běžné. Budeme vymělčovat břehy a kácet
některé dřeviny,“ vysvětlil Jadrný.
Rybí přechod na Šlapance
Nad obcí Šlapanov nedaleko Havlíčkova Brodu se na řece Šlapance dokončuje stavba umělého meandru, který
bude sloužit rybám a dalším vodním
živočichům, aby se proti proudu dostaly nad vysoký jez. Řeka Šlapanka je
z přírodovědného hlediska mimořádně cenný tok s výskytem řady zvláště
chráněných druhů, jde o takzvanou
evropsky významnou lokalitu. Vlastník
jezu společnost Dřevo Koroužné využil
možnost, kterou poskytoval Operační
program Životní prostředí.
31
AKTUÁLNÍ VÝZVY
OPERAČNÍHO PROGRAMU
ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
ČISTOTA
VODY
KVALITA
OVZDUŠÍ
Žadatelé o dotace v oblasti životního prostředí mohou
podávat žádosti o dotace z Operačního programu Životní
prostředí pro roky 2014–2020. Z tohoto programu
rozdělí Ministerstvo životního prostředí v následujících letech
prostřednictvím Státního fondu životního prostředí ČR
mezi žadatele zhruba 70 miliard korun.
ZPRACOVÁNÍ
ODPADU
OCHRANA
PŘÍRODY
ENERGETICKÉ
ÚSPORY
9. výzva
18. výzva
34. výzva
PRIORITNÍ OSA 4, specifický cíl 4.1
Zajistit příznivý stav předmětu ochrany
národně významných chráněných území
Ukončení příjmu žádostí: 31. 12. 2016
PRIORITNÍ OSA 3, specifický cíl 3.5
Snížit environmentální rizika a rozvíjet
systémy jejich řízení
Ukončení příjmu žádostí: 14. 10. 2016
PRIORITNÍ OSA 1, specifický cíl 1.3
Zajistit povodňovou ochranu intravilánu
Ukončení příjmu žádostí: 31. 5. 2016
13. výzva
19. výzva
PRIORITNÍ OSA 4, specifický cíl 4.3
Posílit přirozené funkce krajiny
Ukončení 1. kola příjmu žádostí: 31. 12. 2016
PRIORITNÍ OSA 5, specifický cíl 5.1
Snížit energetickou náročnost veřejných
budov a zvýšit využití obnovitelných
zdrojů energie
Ukončení příjmu žádostí: 15. 4. 2016
PRIORITNÍ OSA 1, specifický cíl 1.4
Podpořit preventivní protipovodňová
opatření
Ukončení příjmu žádostí: 31. 5. 2016
14. výzva
PRIORITNÍ OSA 4, specifický cíl 4.3
Posílit přirozené funkce krajiny
Ukončení příjmu žádostí: 31. 12. 2016
17. výzva
PRIORITNÍ OSA 2, specifický cíl 2.3
Zlepšit systém sledování, hodnocení
a předpovídání vývoje kvality ovzduší
a souvisejících meteorologických aspektů
Ukončení příjmu žádostí: 14. 10. 2016
20. výzva
PRIORITNÍ OSA 5, specifický cíl 5.2
Dosáhnout vysokého energetického
standardu nových veřejných budov
Ukončení příjmu žádostí: 14. 10. 2016
35. výzva
36. výzva
PRIORITNÍ OSA 3, specifický cíl 3.4
Dokončit inventarizaci a odstranit staré
ekologické zátěže
Ukončení příjmu žádostí: 30. 6. 2016
Výčet žadatelů, kteří mohou v rámci jednotlivých specifických cílů požádat o dotaci,
naleznete v Pravidlech pro žadatele a příjemce podpory
v Operačním programu Životní prostředí pro období 2014–2020.
www.opzp.cz • Zelená linka pro žadatele o dotace 800 260 500 • [email protected]
I měsíčník Operačního programu Životní prostředí I vydává Státní fond životního prostředí ČR, rezortní organizace Ministerstva životního prostředí I ročník 9 I číslo vydání 3 I vyšlo v březnu 2016 I časopis je distribuován bezplatně I adresa redakce: Olbrachtova 2006/9, 140 00 Praha 4 I kontakt na redakci:
[email protected], tel.: 606 831 394 I objednávky: www.sfzp.cz, www.opzp.cz I redakce: šéfredaktor: Daniel Tácha, [email protected]; grafická úprava: Eva Štanglová I číslo registrace: MK ČR E 18178 I Tento časopis je tištěn dle ekologických standardů. I Texty z časopisu Priorita je možné přetiskovat za předpokladu uvedení autora a zdroje.
32

Podobné dokumenty

Výzva č - Finanční nástroje péče o přírodu a krajinu

Výzva č - Finanční nástroje péče o přírodu a krajinu Obnova a výstavba vodních nádrží, jejichž zátopová plocha bude přírodního nebo přírodě blízkého charakteru, kde součástí záměru je výstavba nebo obnova realizace tůní o celkové velikosti min. 10 % ...

Více

ŠVP ZUŠ Hranice

ŠVP ZUŠ Hranice 4. Výchovné a vzdělávací strategie Strategie pro kompetence k umělecké komunikaci Žáky vedeme k dobrému zvládnutí základů uměleckého řemesla a schopnosti své umělecké představy realizovat, k návyk...

Více