LIBOR VACULÍK
Transkript
LIBOR VACULÍK
LIBOR VACULÍK Choreograf, Libretista, Pedagog, Režisér email: [email protected] Pracovní zkušenosti Režisér, Choreograf, Libretista, Pedagog Sólista baletu SND Bratislava (09/1977 - 12/1990) Choreograf NS Bratislava (09/1992 - 07/1995) Choreograf baletu ND v Praze (09/1994 - 05/1999) Umělecký šéf Baletu Praha (01/1998 - 12/2000) Taneční vzdělání 1969 - 1976 - Konzervatoř Praha 1980 - Dance Academy de Marika Bezobrazova Monte Carlo 1987 - 1991 - VŠMU Bratislava - choreograZe a režie baletu Pedagogická činnost 1988 - 1989 - HTŠ Bratislava 1995 - 1997 - VŠMU Bratislava Hostování v zahraničí Japonsko, Mongolsko, Rusko, Francie, Itálie, Rakousko, Cuba, Něnecko Polsko, Řecko, USA, Španělsko, Anglie, Tunis, Maďarsko, Finsko...atd. Seznam vytvořených postav SND Bratislava Vronskij - Anna Karenina Princ, "pas de trois" - Labutí jezero Franz - Coppélia On - Poema macabre Spartakus, Harmodius - Spartakus Švec, princ - Špalíček Tatar - Bachčisarajská fontána Quasimodo - Zvoník od Matky boží Don José - Carmen Syn - Marnotratný syn Herman - Tři karty Alexander Dumas ml.- Dáma s kaméliami Mozart - Extáze ducha Smrt - Písně potulného tavaryše Muž - Im memoriam Albert, venkovský clapec - Giselle Princ - Popelka Romeo - Romeo a Julie Sólista - Římské fontány Čert - Čert na vsi Skot - Ples kadetů Ferchád - Legenda o lásce Petruška - Petruška Dafnis - Dafnis a Chloe Šaman - Svěcení jara Orfeus - Věčný Orfeus Kaščej - Pták Ohnivák Mandarin - Podivuhodný mandarin Smrt - Requiem Jago - Othelo Ježibaba - Sněhurka a sedm závodníků Státní divadlo Brno Chlapec - Bolero Colas - Marná opatrnost Vezír - Polovecké tance Harmodius - Spartakus Princ - Labutí jezero Princ - Spící krasavice Státní divadlo Košice Sólista - Weselé paničky z Winsdoru Princ - Louskáček Romeo - Romeo a Julie Národní divadlo Praha Romeo - Romeo a Julie "Matka" - Psycho Smrt - Život a Smrt (Písně potulného tovaryše) Muž - Adagietto PKB P. Šmoka Muž - Z mého života Che Guevara - Che Guevara Laterna Magika Odysseus - Odysseus Nová scéna Bratislava Paganini - Paganini Ballet theatre Francais de Nancy Chlapec - Nedokomčená synfonie Muž - Cooking French Chlapec - Petruška variation Sólista - Les Biches Mladík - Náměsíčná Stadt theatr Bonn Romeo - Romeo a Julie Sólista - Suita v bílém San António Dance company Zlatý otrok - Šeherezáda Apollon - Apollon musagéte Pas de deux Korsár Choreografové nebývají často ve své, většinou "předešlé" interpretační kariéře skvělými tanečníky, brilantními techniky, výraznými tanečníky - herci, hvězdnými danseurs-noble, nebo plnokrevnými aktéry tanečního divadla. Libor Vaculík mezi tu nepatrnou skupinku vyvolených patří. Jako většina těch, co se upíší tanečnímu umění, začal s tancem pochopitelně v dětství, a to "až" v devíti letech, kdy byl převeden z krasobruslařské ledové plochy na sál přípravky baletu Národního divadla k prof. Olgy Páskové. Pražskou konzervatoř navštěvoval od r. 1969 a ve třídě prof. Zdeňka Doležala ji v r. 1977 také absolvoval. Stává se nepsaným pravidlem, že nejlepší a nejtalentovanější frekventanti pražské konzervatoře nastupují angažmá v Národním divadle. Libor Vaculík je výjimkou, která potvrzuje pravidlo. Domovskou scénou se mu na dlouhá léta, vlastně na celou interpretační kariéru, stalo Slovenské národní divadlo. Pro první slovenskou scénu byl sólistou par excelence. Ztvárnil zde nejslavnější role klasického repertoáru (Princ v Labutím jezeře a Popelce), ale také dramatičtější postavy (Vronskij v Anně Karenině, Don José v Carmen, Quasimodo v Notre Dame de Paris, Franz v Coppélii, Spartakus a Harmodius ve Spartakovi, Ferchad v Legendě o lásce). K nezbytné technické rutině přidával elegantní a osobitou dynamiku, nádhernou práci paží, které dotvářely pohyb a evokovaly pocit z harmonie renesančních skulptur. Jeho projev byl citlivý, strhující, přitom uměřený v prožitku. Zúčastňoval se a přivážel ceny z domácích i zahraničních baletních a choreograZckých soutěží. Z Varny, Jacskonu a Osaky (zde ze soutěže baletních párů s Lenkou Jarošíkovou) to byly bronzové medaile. Stal se pravidelným a neodmyslitelným účastníkem a vítězem téměř všech ročníků domácí Československé interpretační a choreograZcké soutěže od jejího samého počátku v r. 1975. Absolvoval také stáže na Palucca Schule v Drážďanech a u M. Bezobrazcové v Monte Carlu. Vedle bratislavské scény pohostinsky vystupoval v Košicích (Veselé paničky windsorské, Romeo a Julie), Brně (Bolero, Labutí jezero, Spartakus, Marná opatrnost a stálé angažmá v r. 1980), Praze (Romeo a Julie, Odysseus), Nancy (Petruška J. Neumeiera, Laně B. Nižinské, Přestupní stanice J. Butlera, Nedokončená symfonie P. van Dyka), Barceloně (Paquita, Polovecké tance), Bonnu (Romeo a Julie, Korzár, Suita v bílém), San Antoniu (Šeherezáda) a dalších. Libor Vaculík odešel z jeviště v době, kdy byl na vrcholu své interpretační dráhy. Kariéry tanečníka se vzdal pravděpodobně předčasně, ale tato volba dokresluje i jeho civilní portrét osobnosti citlivého, impulsivního, rozhodného a volnost vyznávajícího kumštýře. Věnuje se nyní plně choreograZi, která ho přitahovala i před studiem na VŠMU, které ukončil v roce 1991, konkrétně od roku 1984, kdy v Košicích postavil svůj první opus. Jako choreograf se rozhodně neztratil, nepropadl se ani do průměru. Tvůrčí práce se mu nestala náhražkou a vyplněním mezery po opuštěné sólistické dráze. Je bezesporu naším nejtalentovanějším choreografem střední generace. Sám se umí jako skvělý tanečník vcítit do "těl" svých interpretů, tvoří a šije jim pohyb na tělo, vychází z jejich jedinečnosti, typu a možností. Kdo si pamatuje Libora Vaculíka jako sólistu, tomu jsou jeho choreograZe blízké svou "duší", atmosférou a pravdivostí sdělení. Obraz Vaculíka tanečníka má k Vaculíkovi - choreografovi velmi blízko. Jeho pohybový slovník nezapře klasický základ, ale stavba nad ním je modelována a obohacována nevtíravě, přirozeně, dalšími komponenty, z kterých je evidentní, že jdou cestou citu, přemýšlivosti i srdce. Zejména jeho pánské variace a dueta jdou až na dřeň kosti (Život a smrt, Malý pan Friedemann, Hirošima - Svědomí). Ve svých choreograZích se vrací k velkým tématům, problémům lidských vztahů, svobodě (připomeňme zde zejména předrevolučního Petrušku v Brně), lásce, smrti a osudu. Ale umí si také pohrát s lehčím tónem - úsměvem a humorem (Stmíváníčko, Grand pas de "kufr", Slovanské dvojzpěvy, Sen noci svatojánské). Do týmů svých projektů si umí vybrat opravdové osobnosti z režisérského a scénograZckého řemesla (J. Bednárik, B. Slovák, L. Várossová, J.Dušek, P.Čaněcký, M.Černý, R.Šolc, P Weigl, Z.Černín). Dokázal to v mnoha svých předešlých choreograZích, např. Romeo a Julie, Broučci (Wroclaw), Petruška, Marie Stuartovna, Notre Dame de Paris, Oedipus Rex, Ivan Hrozný, Úplné zatmění, Svěcení jara (Brno), Dáma s kaméliemi, Sněhurka a sedm závodníků, "V"- jako Vivaldi, Co ti říká člověk, co ti říká láska, Mahlerovy písně I. a II., Grand pas de "kufr", Notre Dame de Paris, Ivan hrozný (SND Bratislava), Amarus, Malý pan Friedemann a Psycho, Čajkovskij, Coppélie, Mauglí, Romeo a Julie, Isadora Dunncan, Někdo to rád… , Lucrezie Borgia, Faust, Valmont (ND Praha), Odysseus, Minotaurus, Sen o kouzelné {étně (Laterna Magika), Sen noci svatojánské, Fantom Opery (Státní Opera Praha ), Mr.Faust, Stmíváníčko, Moře plné slz, Slzy v tvých očích, Mr. Faust (Györ) Edith, vrabčák z předměstí, Dáma s kaméliemi, Macbeth, Čachtická paní, Zvoník od Matky Boží, Anna Karenina, Freddie - the king of Queen (divadlo J.K.Tyla - Plzeň) a v dalších choreograZích pro televizi nebo operní soubory (Faust a Markétka, Romeo a Julie, Carmen, Prodaná nevěsta, Aida, Růžový kavalír, Fantastická… aj.). Je také režisérem, choreografem a libretistou úspěšných komerčních muzikálů - Tři mušketýři, Mona Lisa, Kat Mydlář (divadlo Broadway). Řekne-li se Libor Vaculík znamená to také Balet Bratislava. Zde se Vaculíkovi splnil sen každého choreografa - mít "svůj" soubor. Tanečníci Baletu Bratislava "patřili" ovšem také souboru SND a existence "souboru v souboru" se stala pro obě strany neúnosnou, vlastně také uspíšila Vaculíkův odchod ze stálého angažmá v roce 1991. Jana Holeňová