Zobrazen´ı kruznice v pravoúhlé axonometrii

Transkript

Zobrazen´ı kruznice v pravoúhlé axonometrii
Geometrie
Zobrazovacı́ metody
Zobrazenı́ kružnice v pravoúhlé axonometrii
Zobrazenı́ kružnice ležı́cı́ v souřadnicové rovině
Výklad
• v pravoúhlé axonometrii lze poměrně snadno sestrojit průmět kružnice dané středem a
poloměrem, jestliže tato ležı́ v rovině souřadnicové nebo v rovině s nı́ rovnoběžné
• průmětem takové kružnice je elipsa, jejı́ž hlavnı́ osa je kolmá k průmětu té souřadnicové
osy, která je normálou roviny dané kružnice; délka hlavnı́ poloosy je rovna poloměru
kružnice
• pro omezenı́ vedlejšı́ poloosy je možno poměrně snadno najı́t průmět dalšı́ho bodu dané
kružnice a použı́t některou proužkovou konstrukci
• nebo je možné užı́t otočenı́ přı́slušné souřadnicové roviny do axonometrické průmětny
• v následujı́cı́m přı́kladu je ukázáno použitı́ obou naznačených způsobů
Zpracoval Jiřı́ Doležal
1
Geometrie
Zobrazovacı́ metody
Řešené úlohy
Přı́klad: V pravoúhlé axonometrii dané osovým křı́žem zobrazte kružnici k(S, r=3) ležı́cı́
v půdorysně π, a půlkružnici l(S 0 ∈ x, r0 = 4) ležı́cı́ v nárysně ν nad osou x; středy S, S 0 jsou
dány svými axonometrickými průměty S a , S 0a .
za
Oa
S ′a
ya
Sa
xa
• zadánı́ úlohy – podle něj ležı́ oba body S i S 0 v půdorysně π, a platı́ tedy S = S1 a
S 0 = S10 ; z důvodu většı́ přehlednosti popisů je ovšem v obrázku vynecháno přı́slušné
označenı́ S a = S1a a S 0a = S10a . . .
Pozn.: při tomto zadánı́ nenı́ (prozatı́m) axonometrická průmětna určena jednoznačně, a může
jı́ být kterákoliv rovina rovnoběžná s rovinou nákresny (papı́ru); je zajı́mavé, že i přesto bude
možné danou úlohu, v nı́ž se objevujı́ také metrické vztahy (délka úsečky, kolmost), s úspěchem
řešit. . .
Zpracoval Jiřı́ Doležal
2
Geometrie
Zobrazovacı́ metody
za
Oa
S ′a
ya
Aa
r
Sa
Ba
xa
• v půdorysně π ved’me středem S průměr AB kružnice k tak, aby přı́mka AB byla
rovnoběžná s axonometrickou průmětnou; průměr AB ležı́ v π, je tedy AB ⊥ z, a na
základě Věty o pravoúhlém průmětu pravého úhlu musı́ platit Aa B a ⊥ z a ; navı́c
se na průmětu Aa B a průměru AB zachová délka úsečky a body Aa , B a (|Aa B a |=2r)
jsou tedy hlavnı́mi vrcholy elipsy, do nı́ž se promı́tne daná kružnice k(S, r = 3) ⊂ π,
protože všechny jejı́ ostatnı́ průměry se při pravoúhlém promı́tánı́ zkrátı́
Zpracoval Jiřı́ Doležal
3
Geometrie
Zobrazovacı́ metody
za
Oa
Ma
||
ya
Aa
r
S ′a
|
||
Sa
Ba
|
xa
• rovnoběžky s osami y, x vedené po řadě body A, B jsou navzájem kolmé a podle Thaletovy věty se protı́najı́ v bodě M kružnice k; v průmětu se rovnoběžnost zachová (kolmost obecně nikoliv) a bod M a je tedy dalšı́m bodem konstruované elipsy k a (speciálně,
půlı́-li přı́mka z a úhel mezi přı́mkami xa a y a , je takto sestrojený bod M a vedlejšı́m
vrcholem elipsy k a a následujı́cı́ konstrukčnı́ krok je pak možné přeskočit)
Zpracoval Jiřı́ Doležal
4
Geometrie
Zobrazovacı́ metody
za
1
a
r O
Ca M a
||
||
ya
Aa
r
b
Sa
b
2
S ′a
|
Ba
|
xa
Da
• vedlejšı́ vrcholy C a , Da sestrojı́me pomocı́ některé z proužkových konstrukcı́ – v obrázku
je zvolena součtová varianta: pro bod 1 na vedlejšı́ ose elipsy je |1 M a |=|Aa S a |=r,
přı́mka 1 M a protı́ná hlavnı́ osu Aa B a v bodě 2 a délka b vedlejšı́ poloosy elipsy k a je
rovna délce úsečky 2 M a , tj. b = |2 M a | = |S a C a | = |S a Da |
Zpracoval Jiřı́ Doležal
5
Geometrie
Zobrazovacı́ metody
za
1
a
r O
Ca M a
||
||
ya
Aa
r
b
Sa
b
S ′a
|
Ba
2
ka
|
xa
Da
• na závěr této části zadané úlohy je s pomocı́ oblouků hyperoskulačnı́ch kružnic v jejı́ch
vrcholech vyrýsována elipsa k a , která je axonometrickým průmětem dané kružnice
k(S, r=3) ⊂ π; zcela obdobně bychom mohli postupovat, pokud by daná kružnice ležela
v nějaké rovině π 0 rovnoběžné s půdorysnou π
Pozn.: analogický postup, který byl v předchozı́m použit pro kružnici ležı́cı́ v půdorysně
π, lze odvodit pro sestrojenı́ axonometrického průmětu kružnice, jež ležı́ v nárysně ν nebo
v bokorysně µ, či v jiné rovině, která je s některou z nich rovnoběžná. . .
Zpracoval Jiřı́ Doležal
6
Geometrie
Zobrazovacı́ metody
za
Z
1
a
r O
Ca M a
||
||
ya
Aa
r
b
Sa
b
X= S ′a
|
Ba
2
ka
|
xa
Da
• při zobrazenı́ hornı́ půlkružnice l(S 0 ∈ x, r0 = 4) ⊂ ν použijme poněkud odlišný postup –
půjde nám o to najı́t nejprve průměty K a , La bodů K, L, v nichž uvažovaná půlkružnice
l protı́ná osu x, a průmět N a nejvyššı́ho bodu N , tj. bodu, v němž danou půlkružnici
l protı́ná rovnoběžka s osou z vedená středem S 0 ; proto nynı́ ved’me axonometrickou
průmětnu ρ právě bodem S 0 , a roviny ρ a ν se tak protnou v přı́mce, jež musı́ být kolmá
k průmětu y a osy y a na nı́ž ležı́ strana XZ přı́slušného axonometrického trojúhelnı́ka,
přičemž X = S 0 = S 0a a Z ∈ z a ; zbývajı́cı́ dvě strany XY ⊥ z a , ZY ⊥ xa , kde Y ∈ y a ,
axonometrického trojúhelnı́ka nebudeme v dalšı́m postupu potřebovat, proto nejsou ani
v obrázku vyrýsovány. . .
Zpracoval Jiřı́ Doležal
7
Geometrie
Zobrazovacı́ metody
za
[z]
Z
[O]
1
a
r O
Ca M a
||
||
ya
b
b
X= S ′a
|
[x]
A
a
r
S
a
B
2
ka
a
|
xa
Da
• známým způsobem proved’me otočenı́ nárysny ν do zvolené axonometrické průmětny ρ
kolem přı́mky XZ, tj. sestrojme otočené polohy [O], [x], [z] počátku O a souřadnicových
os x, z: přitom užijeme Thaletovu půlkružnici sestrojenou vpravo na průměrem XZ
(v obrázku jsou pouze čárkovaně naznačeny jejı́ významné oblouky), jejı́ průsečı́k s průmětem y a osy y je otočenou polohou [O] počátku O a osy x = OX, z = OZ se otočı́
do přı́mek [x] = [O]X, [z] = [O]Z, přičemž dı́ky užitı́ Thaletovy věty se v otočenı́
zachová pravý úhel, tj. [x] ⊥ [z]; připomeňme ještě, že kvůli přehlednosti bývá zvykem
otočené polohy významných útvarů rýsovat čerchovaně. . .
Zpracoval Jiřı́ Doležal
8
Geometrie
Zobrazovacı́ metody
za
[z]
Z
r′
[O]
1
[K]
r
r O
′
a
Ka
Ca M a
||
||
ya
b
b
X= S ′a
|
[x]
A
a
r
S
a
B
2
ka
a
|
xa
Da
• na otočené polohy [x], [z] můžeme nynı́ nanést daný poloměr r0 = 4 ve skutečné velikosti;
na polopřı́mce X[O] je tak sestrojen bod [K], |X[K]| = r0 = 4, který je otočenou
polohou bodu K jakožto jednoho z průsečı́ků půlkružnice l s osou x; na polopřı́mce
[O]Z je poloměr r0 = 4 nanesen od bodu [O], koncový bod vzniklé úsečky nenı́ nijak
označen; následně jsou oba tyto body z otočenı́ tzv. vráceny do průmětu, tj. jsou jimi
vedeny kolmice k přı́mce XZ, a na průmětu xa osy x je tak sestojen průmět K a bodu
K, na průmětu z a osy z je pouze vymezeno odpovı́dajı́cı́ zkrácenı́ daného poloměru r0
Zpracoval Jiřı́ Doležal
9
Geometrie
Zobrazovacı́ metody
za
[z]
Z
r′
[O]
1
Na
[K]
r
r O
′
a
|
Ka
Ca M a
||
||
ya
b
b
X= S ′a
|
[x]
A
a
r
S
a
B
2
a
|
La
ka
xa
Da
• bod L souměrně sdružený s bodem K podle středu S 0 = X je druhým průsečı́kem
půlkružnice l s osou x, a tato středová souměrnost se v průmětu zachová – bod K a
můžeme tedy souměrně podle středu S 0a = X přenést do bodu La ; tečny k půlkružnici
l v bodech K, L jsou rovnoběžné s osou z, a v průmětu jsou tedy vedeny body K a , La
rovnoběžně s přı́mkou z a ; podobně doplnı́me průmět N a nejvyššı́ho bodu N : nebot’
zkrácenı́ poloměru r0 na průmětu z a osy z máme zjištěno z předchozı́ho kroku, stačı́
tedy přı́slušnou délku nanést od bodu S 0a na rovnoběžku s přı́mkou z a ; tečna v bodě
N je zřejmě rovnoběžná s osou x, a v průmětu tedy procházı́ bodem N a rovnoběžně
s přı́mkou xa – protı́ná proto přı́mku z a v koncovém bodě zı́skaném při předchozı́m
určenı́ zkrácenı́ poloměru r0 na průmětu z a osy z; tı́m se nám podařilo sestrojit obraz
tzv. tečnového půlčtverce opsaného půlkružnici l, v průmětu máme tedy pro půlelipsu
la tři jejı́ body K a , La , N a i s přı́slušnými tečnami. . .
Zpracoval Jiřı́ Doležal
10
Geometrie
Zobrazovacı́ metody
za
[z]
Z
r′
[O]
Ha
1
Na
[K]
r
r O
′
a
r′
K
|
a
Ca M a
||
||
ya
b
b
X= S ′a
|
la
[x]
A
a
r
S
a
B
2
a
|
La
ka
xa
Da
• v poslednı́m kroku sestrojme nejprve hlavnı́ vrchol H a půlelipsy la , a to analogicky
jako jsme sestrojili hlavnı́ vrcholy Aa , B a elipsy k a : stačı́ od bodu S”a = X na polopřı́mku XZ nanést daný poloměr r0 = 4 ve skutečné velikosti; zı́skáme tak vlastně
průsečı́k H půlkružnice l s axonometrickou průmětnou ρ, který splývá se svým axonometrickým průmětem H a , tj. H a = H; navı́c můžeme sestrojit bod půlkružnice l,
který je souměrně sdružený s bodem H podle přı́mky S 0 N , a v obou těchto bodech
doplnı́me tečny: v průmětu je tečna ve vrcholu H a kolmá k přı́mce XZ a s tečnou
vedenou průmětem bodu osově souměrného k bodu H podle přı́mky S 0 N se protı́ná
právě na průmětu S 0a N a přı́mky S 0 N ; tı́m máme pro půlelipsu la , která je průmětem
dané půlkružnice l(S 0 ∈ x, r0 = 4) ⊂ ν, sestrojeno pět bodů i s tečnami, což by mělo
být dostačujı́cı́ k vytaženı́ jejı́ho průběhu volnou rukou; přı́padně bychom mohli pomocı́ některé z proužkových konstrukcı́ najı́t jejı́ vedlejšı́ vrchol a použı́t pomocné oblouky hyperoskulačnı́ch kružnic ve vrcholech, podobně jako jsme to učinili při zobrazenı́
kružnice k
2
Zpracoval Jiřı́ Doležal
11

Podobné dokumenty

ˇRešené úlohy na ohniskové vlastnosti kuzelosecek

ˇRešené úlohy na ohniskové vlastnosti kuzelosecek • podle Věty 2 o parabole musı́ řı́dicı́ přı́mka d hledané paraboly procházet bodem Q; současně musı́ pro bod M podle definice paraboly platit |F M | = |M d| a řı́dicı́ přı́mka d musı́ ted...

Více

Kolmá axonometrie

Kolmá axonometrie Průměty souřadných os jsou výškami axonometrického trojúhelnı́ku, zkreslené jednotky na souřadných osách najdeme v otočenı́ pomocných průměten do axonometrické; např. otáčı́me π...

Více

Promítací metody

Promítací metody Axonometriı́ mı́nı́me pravoúhlé promı́tánı́ na axonometrickou průmětnu, která zaujı́má obecnou polohu vůči souřadnicovým osám. Vzhledem k tomu, že se jedná o rovnoběžné promı́tánı...

Více

Kapitola 8 3D geometrie v PovRAY

Kapitola 8 3D geometrie v PovRAY vlastnostı́ povrchů objektů a fyzikálnı́ch vlastnostı́ prostředı́, výsledný obrázek se pak vı́ce blı́žı́ realitě než matematickému modelu. PovRAY použı́vá levotočivou soustavu souřad...

Více

Deskriptivn´ı geometrie 1

Deskriptivn´ı geometrie 1 A∞ je nevlastnı́ bod, p∞ je nevlastnı́ přı́mka apod. Euklidovský prostor obsahuje pouze vlastnı́ útvary. Jestliže k němu přidáme právě zavedené nevlastnı́ body, přı́mky a roviny, dostane...

Více

Plocha montpelliérského oblouku v kaval´ırn´ı perspektive

Plocha montpelliérského oblouku v kaval´ırn´ı perspektive • tvořicı́ přı́mky plochy musı́ protı́nat řı́dicı́ půlkružnici k i obě řı́dicı́ přı́mky a, b; proto ved’me třeba právě přı́mkou a libovolnou rovinu, najděme jejı́ průsečı́ky s půlkr...

Více

Kolmá axonometrie

Kolmá axonometrie Afinním obrazem k opsané kružnice ( k ) bude elipsa s hlavní osou a = r & YZ , která prochází body A; B; C . Sestrojíme ji tedy proužkovou konstrukcí. 3. Příklad: Sestrojme kružnici v nárysně, je-l...

Více

1PG zadánı rysu 2015/16 Formálnı vzhled rysu: • tvrdý papır formát

1PG zadánı rysu 2015/16 Formálnı vzhled rysu: • tvrdý papır formát vrchol V [−30, 80, 100] a poloměr podstavy je r = 35. Dı́lčı́ konstrukce, které je nezbytné na rysu mı́t: • Označte v rysu délky vedlejšı́ch poloos průmětů podstavy zı́skané proužkovou ...

Více