Brechtík - MŠ Brechtova

Číslo: 8
Rok 2013/2014
Květen
MŠ Brno, Brechtova 6
Brechtík
Obrázek 1 nakreslila Deniska Dvořáková s Kristýnkou Sobotkovou
Váţení rodiče,
drţíte v rukou nové vydání školního časopisu, který je určen Vám i Vašim dětem.
Tento časopis vychází třikrát ročně, zpravidla v listopadu, únoru a květnu.
Časopis Brechtík najdete k nahlédnutí v šatně kaţdé třídy naší mateřské školy.
V případě zájmu si jej můţete zakoupit za libovolnou částku, která se pouţije pro
účely mateřské školy a Vašich dětí.
Náš školní časopis není jen dílem paní učitelek. Na jeho obsahu se podílejí i děti.
Kreslí do školního časopisu obrázky, ze kterých společně vybírají jeden, který
bude na úvodní straně. Dále děti školní časopis obohacují názory na akce, které
v mateřské škole proběhly.
V souvislosti s tvořením
školního
časopisu
je
třeba také poděkovat
všem
rodičům,
vyplnili
týkající
školního
kteří
dotazník
se
našeho
časopisu,
zvláště pak těm, kteří
ho doplnili o nápady na
obohacení jeho obsahu.
V novém čísle školního
časopisu jsme se snaţili
z těchto
nápadů
vycházet a některé z nich pouţít. Například jsme poprosili o sepsání článku
doplněného o fotky lektorky krouţků, které v mateřské škole probíhají. Dále také
nové číslo obsahuje článek o vývoji kresby dětí a článek o průběhu vzdělávání
v naší mateřské škole.
2
ZPRÁVY ZE ŢIVOTA ŠKOLY
Únor
„Objevujeme své tělo a pozorujeme změny
v přírodě“ – Díky letošní krátké zimě jsme
mohli velice brzy začít pozorovat postupné
probouzení přírody. A protoţe příchod jara
přináší často různá onemocnění, zabývali
jsme se také lidským tělem. Nejprve tedy
poznáváním co kde v těle a na těle máme,
protoţe bez toho bychom těţko určovali, co
nás bolí. Také jsme poznávali své smysly,
zkoušeli, k čemu je máme a jaké to je, kdyţ
některý ze smyslů chybí.
Obrázek 2 nakreslila Terezka Kleinová
Březen
„Zjišťujeme, jak udrţet své tělo zdravé“ – O této tematické části nám více
řeknou samy děti:
Kristýnka P.: „Obkreslili jsme Míšu. Udělali
jsme mozek s těma ubrouskama. Vzali jsme
si kníţky, ve kterých bylo tělo. Hráli jsme
hru Na člověka. Vzpomněla jsem si, ţe se
mi nejraději líbí koně, jednoroţci.“
Honzík H.: „Já jsem nic nedělal, já jsem byl
nemocnej a aţ pak jsem šel.“
Vojta D.: „Já jsem tady nebyl.“
Kristýnka P.: „Já jsem tancovala Mixér
s holkama.“
Linduška T.: „My jsme si hráli.“
Lukášek Z.: „My jsme si normálně povídali
kdo má kamínek a potom jsme hráli Mixér.“
Eliška B.: „My jsme měli lebku hlavy.“
Obrázek 3 nakreslila Kristýnka Sobotková
3
U příleţitosti prvního jarního dne jsme se zeptaly dětí, co mají na jaru rády, na
co se těší:
Ondra Š. : „Já se těším na jaro.“ „Aţ budu se koupat v bazénu na chatě.“ „Já se
budu těšit, aţ nebudem papat doma a já se těším, aţ budeme papat venku.“
Eliška B.: „Já, jak můţeme uţ chodit v něčem jarním a nemusíme mít bundy
a takový.“ „Já se nejvíc těším, jak budeme chodit jarně oblečení.“
Matylda K.: „Já se těším na trampolínu.“ „Já se těším ještě na léto, aţ tam budu
skákat z vody na vodu.“
Nelinka S.: „Já se těším, aţ bude léto a budu se koupat v bazénu.“
Amálka B.: „Já se těším, jak budem trhat kytičky a budem dělat věnečky a jak
budem sbírat listy.“ „Já se těším, aţ budou lítat ptáčci a budou si prozpěvovat.“
Tom K.: „Já se těším na kaštany.“
Obrázek 4 nakreslila Eliška Burešová s Vojtou Dubným
Míša P.: „Aţ budu chodit do plavání.“
Terezka Kol. : „Já se těším na kytičky, jak se budu koupat v moři a s taťkou jak
budeme dělat hlouposti.“ „Já se těším na všechno aj na ptáčky a na sýkorky.“
Alička U.: „Já se těším, aţ budeme mít léto a bude teplíčko a nebude nám vedro
v bundě.“
4
Pavlík Š.: „Já se těším na to, jak
budu moct chodit na výlety.“
Kikča S.: „Já se nejvíc těším, aţ
budou růst kytičky a budem se
koupat v bazénu.“
Terezka Kl.: „Těším se, jak se
budeme koupat, a budou lítat
hezký motýlci.“
Deniska D.: „Já se těším, aţ
budu
v bazénu
a
aţ
uvidím
přírodu.“
Honzík H.: „Já se těším, aţ
budou lítat motýlky a včeličky
Obrázek 5 nakreslil Honzík Habanec
a aţ se můţem koupat.“
Vojta D.: „Já se nejvíc těším, aţ se budeme koupat a hrát si.“
Kristýnka P.: „Já se těším na kytičky.“
Patriček M.: „Já se těším na léto, protoţe se u babičky budu koupat v bazéně.“
Duben
„Vím, ţe na světě nejsme sami“ – Co jsme
v mateřské škole v rámci této tematické části
dělali, nám prozradí děti:
Terka K.: „Hráli jsme si.“
Eliška B.: „Bacily a já jsem měla kašel.“
Verunka O.: „Hráli jsme si.“
Lucka H.: „Hráli jsme si s hračkama a paní učitelka
hrála na kytaru.“
Amálka B.: „Já jsem si hrála.“
Kristýnka P.: „Bavila jsem se.“
Obrázek 6 nakreslil Tom Kárník
5
AKCE MATEŘSKÉ ŠKOLY
10. 3. 2014 Návštěva kouzelníka v MŠ
Zeptali jsme se dětí, co se jim na představení nejvíce líbilo. Kuba Ondrušek,
Adélka Langerová, Alex Ševčík a Bocso Lazárek vyjádřili záţitky obrázkem:
Deniska D.: „Mně se líbilo, kdyţ tam uţ byl holoubek a uţ tam nebyl. Pak tam bylo
pírko a zase jiný.“
Amálka M.: „Mně se líbilo, jak vykouzlil to modré bílé pérko, protoţe bílá je moje
nejoblíbenější barva na světě a líbil se mi ten holoubek, kterýho vykouzlili místo
toho ohýnku.“
Terezka K.: „Mně se líbil ten holoubek a ty peříčka a pak se mně líbilo ještě to,
jak se dávaly ty penízky. Ty penízky našli Denisce ve vlasech, pod paţou a v nosu.“
Patriček M.: „Mně se líbilo, jak vytahovali ty deštníky.“
Amálka B.: „Mně se líbilo, jak si vybírali v hlavě ty penízky a jak hádali ty balónky
čáry máry a hlavně jak si dávali ty deštníky na zem.“
Venda B.: „Nejlíp se mi líbilo, jak tam ten panáček tancoval. Ten panáček byl
z kapesníčku.“
Eliška B.: „Jak vytahovali ty penízky z toho nosu a jak ty ruličky zamotali do
takových utěrek a ty utěrky se přeměňovaly na různý barvičky.“
6
7
26. 3. 2014 koncert Jaroslava Uhlíře
Vojta D.: „Mně se nejvíc líbilo, jak jsme
zpívali a dupali a tleskali.“ „Líbila se mi
písnička Pod dubem za dubem.“
Filip Š.: „Mně se to líbilo celý. Ale já vím,
co se mi nejvíc líbilo. Kdyţ tam byl ten
takovej ten řev.“
Deniska D.: „Mně se líbilo, jak měla Amča
narozeniny.“ „A mně se líbilo taky Pod
dubem za dubem.“
Eliška B.: „Mně se líbilo to Jak se zamiluje
kůň.“
Amálka M.: „Mně se líbilo Kdyţ se
zamiluje kůň, protoţe to je má nejoblíbenější písnička a pak se mi ještě líbilo, jak
si mě ten pán zavolal na to pódium.“
Lucka H.: „Mně se líbily všechny písničky.“
Venda B.: „Mně se nejvíc líbilo, jak ten pán zpíval Pod dubem za dubem.“
Verunka O.: „Mně se líbily všechny písničky.“
8
16. 4. 2014 pečení Jidášů
Příchod Velikonoc jsme si v mateřské škole připomněli pečením Jidášů. Paní
kuchařky nám připravily těsto a děti měly moţnost z těsta tvořit.
9
24. 4. 2014 Zeměználek – akce pro předškoláky
Co se děti na Zeměználkovi dozvěděly? Zeptaly jsme se jich.
Alex Š.: „Ţe největší hora je Sněţka.“
Kuba O.: „Ţe jsou nejlepší drahokamy v lese.“
Anička
P.:
„Ţe
nesmíme
házet
nikdy
v přírodě
kamenama, protoţe třeba by za křovím někde byla
nějaká holčička a mohli bysme jí rozbít hlavu.“
Terezka Š.: „Nesmíme házet do potoka odpadky
a kameny. A ţe naše hvězda je mléčná dráha.“
Bosco: „Nesmíme házet smetí do potoka, protoţe by
ryby měly špatnou vodu,
k tomu
by
ji
měly
otrávenou a zvířátka by
nemohly pít.“
Adélka: „Ţe jsou třeba ty drahokamy nejlepší.“
Nelinka S.: „Ţe tam byla veliká skála. Největší ze
všech.“
Vojta P.: „Ţe největší skála v Česku je Sněţka.“
Barunka K.: „Učili jsme se, ţe Měsíc obíhá kolem
planety a planeta obíhá spolu s měsícem kolem
Slunce.“
Pavlík Š.: „Byly tam různý drahokamy a ametysty.“
Deniska D.: „Ţe se nezašlapují mravenci a ţe
nelekáme zvířátka a ţe se obracuje zeměkoule.“
Kristýnka S.: „My jsme se dověděli, ţe se nemůţou
kácet zelený stromy, protoţe nám dodávají kyslík
a nemůţou se kácet, protoţe bysme neměli kyslík na
dýchání a ty suchý by se mohly kácet, protoţe by na
někoho mohly spadnout.“
10
Eliška B.: „My jsme se dověděli, jak jsme si předávali ty
kamínky, tak mně se líbily ten jeden bílý a potom paní
nám vyprávěla pohádku o královně z kamenů nějakých
fialových a všichni, co byli na tom světě, chtěli být
stejně jako paní a byli taky takoví fialoví.“
Verunka O.: „My jsme si tam prohlíţeli takový krystaly.“
Amálka M.: „My jsme si tam prohlíţeli takový kameny
a jeden ten kámen vypadal jako obyčejnej, ale trčely
z něho ještě jiný fialový kameny a paní nám vysvětlovala,
ţe tyhle všechny kamínky se dají najít v přírodě.“
Lucka H.: „My jsme se koukali na takový kamínky, který tam byly, takový
diamanty a oni byli strašně fialový a hezký.“
Venda B.: „Ţe neházíme do přírody odpadky, protoţe tak bysme tu přírodu ničili.“
25. 4. 2014 Otvírání zahrady
Příjemné odpoledne čekalo ty,
kdo
se
zúčastnili
tradiční
školní akce „Otvírání zahrady“.
Děti
společně
s rodiči
probouzely zahradu ze zimního
spánku – hrabaly trávník, plely
skalky ap. Tatínkové opravovali
koloběţky
a odráţedla.
Také
jsme pokračovali ve zdobení
zahradních zídek kachličkami,
které děti v mateřské škole
naglazovaly.
11
Bc. Radka Manová
27. 5. 2014 školní výlet do Dolní Kounice
V úterý 27. května se konal celodenní výlet na hrad a zámek do Dolních Kounic. Po
příjezdu na nás jiţ čekali organizátoři, kteří nás uvedli do hradu. Nejprve jsme
měli moţnost občerstvit se a poté jiţ následoval bohatý program. Děti byly
nejprve rozděleny do dvou skupin. První ze skupin se vydala na dobrodruţnou
výpravu za pokladem, která byla zpestřena různými úkoly, jeţ musely děti plnit.
Na závěr cesty děti objevily truhlu s lízátkovým pokladem. Druhá skupina mezi
tím zkoušela kostýmy čarodějů, rytířů, víl a princezen a poté si zatancovala na
hradní diskotéce. Obě skupiny se po skončení první části programu vystřídaly.
Odpoledne po absolvování obou částí programu jsme se naobědvali a měli moţnost
odpočinku a volné hry na louce u hradu. Následně jsme se vydali na cestu zpět do
Brna, kde na nás jiţ čekaly maminky, tatínkové, babičky i dědečkové. Doufáme,
ţe si všechny děti výlet uţily.
Bc. Pavlína Janíčková
12
PŘIPRAVUJEME
12. 6. 2014 táborák
13. 6. 2014 Pasování na školáky a Poslední spaní - předškoláci
CO SE U NÁS DĚJE
Taneční krouţek
Kaţdý týden v úterý se scházíme v tanečním krouţku společnosti RYTMIK.
Hodinka probíhá 45 minut vţdy od půl čtvrté.
Celkem krouţek navštěvuje 10 dětí. Pouze jeden vytrvalý tanečník a 9 tanečnic.
V krouţku se učí rytmickému cvičení, naslouchání hudbě a tanečkům na lidové, ale
i na moderní písničky.
Kaţdou taneční hodinku začínáme hrou na rozehřátí a rozcvičkou. Poté se děti
učí základní krůčky tanců jako je například chacha, jive, ale také country tance.
Tancujeme také na pohádkové písničky, nebo cvičíme na různé říkanky. Koncem
hodinky relaxujeme, nebo cvičíme cviky na drţení těla a na zdravá chodidla.
Hodinky se snaţím připravovat tak, aby byly pro děti zábavné a učení tanečků
pro ně bylo hrou.
Děti jsou velmi šikovné a na všech je vidět jak se postupně zlepšují.
Na kaţdého tanečníka po hodince čeká malá odměna 
13
Lektorka Martina Šimková
Tvořivé dílničky
probíhají ve školce díky vstřícnému přístupu p. ředitelky jiţ druhý rok. V dílničce
se schází kluci a holky ze všech oddělení ve věku od 3,5 do 6 let. Děti se schází
kaţdý týden na hodinu, ve které tvoří a vytváří - nezabýváme se příliš malováním
a kreslením, ale snaţíme
se pracovat s novinkami,
které
se
na
s kreativními
trhu
potřebami
objevují dnes ve velkém
mnoţství. Při výtvarničení
pouţíváme Big Shot - lis
na papír, na kterém se dá
z papíru, moosgummi či
tenkého filcu i vyřezávat,
pracujeme s polymerovou
hmotou Proto, ze které jsme vyrobili šperky pro maminky k svátku a ozdobili
kávové lţičky, vyuţíváme magické trojboké voskovky, které kromě záţitku
z tvoření pomáhají dětem fixovat správný úchop psacího náčiní, recyklujeme
materiály,
vyrobili
jsme
si
mýdla
14
různých
tvarů
a
vůní,
náramky
z gumiček a mnoho dalšího. Takto strávený čas slouţí tedy nejen k záţitku
z vlastní tvorby, ale je důleţitý pro rozvoj jemné motoriky a grafomotoriky.
Protoţe jsme v roli učitelky a vychovatelky prošly školstvím, které občas se
svými poţadavky můţe být pro děti svazující, a tím i potlačující jejich
spontaneitu, snaţíme se dílničky vést nedirektivně - ukáţeme a řekneme, co
budeme vytvářet a jak to má dopadnout, ale konečný výsledek necháváme na
dětech.
Pokud bude o krouţek zájem, chtěly bychom pokračovat v našem tvoření
i v příštím školním roce. Po domluvě s vedením mateřské školy můţeme nabídnout
i jednorázové kurzy tvoření pro rodiče, příp. pro rodiče a děti - při výrobě mýdel,
korálkování, práci s Fimem ad. si odnesete domů nejen zajímavé vlastnoruční
výtvory, ale budete i relaxovat, coţ jednou za čas potřebuje kaţdý.
Mgr. Monika Vrtělová a Mgr. Hana Mrázová
15
Krouţek zobcové sopránové flétny
Hra na zobcové flétny a nástroje Orffova instrumentáře je pro děti velice
poutavá a můţe v nich vyvolat chuť se hudbě aktivně věnovat.
Zobcová flétna se řadí k jednomu z nejsnáze ovladatelných nástrojů. Se
správnými základy hry na zobcovou sopránovou flétnu lze začít jiţ s dětmi
předškolního věku. Většinou se začíná s předškoláky, to znamená s dětmi na
přelomu 5. – 6. roku ţivota. Je však nutno přistupovat k dětem individuálně. Měli
bychom si všímat, jak je dítě motoricky zdatné a také toho, jak zvládá rytmická
cvičení.
Kromě hudebních dovedností, které si děti hrou osvojují, má pro ně význam
i zdravotní. Nejen, ţe se flétna vyuţívá k samotné léčbě onemocnění dýchacích
cest a astmatu, ale také působí jako prevence těchto onemocnění. Při správné hře
na flétnu se totiţ vyuţívá takzvaného bráničního dýchání, které se děti učí
průpravnými dechovými cvičeními.
Náš krouţek probíhá kaţdé úterý a středu ve třídě Motýlků, krouţek navštěvuje
13 dětí a výuka je tedy skupinová. Skupinová výuka má své výhody i nevýhody.
Výhodou je, ţe se děti navzájem napodobují a motivují. Nevýhoda pak spočívá
v tom, ţe nám nezbude potřebný čas pro individuální hraní, jako je tomu v ZUŠ.
Cílem tohoto krouţku tedy není náhrada individuální výuky v ZUŠ. Cílem je naučit
děti hravou, zábavnou formou správnému dýchaní, úchopu flétny a artikulaci.
Nejdůleţitější je v dětech vyvolat radost z hudby. Vţdy je důleţité pohlíţet na
kaţdé dítě jako originální individualitu a ušít dítěti výuku na míru, děti jsou proto
na různé úrovni. Zatímco někteří umí zahrát 19 písniček, jako jsou: Foukej,
foukej, větříčku, Pekař peče housky, Houpy, houpy, Motýlci, Čarodějova píseň…
Pro jiné je úspěchem písniček a hmatů méně, ale díky zvládnutým základům jim
teď jistě další učení písniček půjde lépe. Při výuce hry na flétnu jsme se s dětmi
naučili označovat kaţdou notu jinou barvou. Při čtení této grafické podoby
hraných písniček a říkanek se u dětí rozvíjí také multisenzorické vnímání. Při
čtení alternativního notového zápisu si děti osvojují čtení zleva doprava, coţ jim
pomůţe při pozdějším osvojování čtení. Na závěr našeho krouţku dostane kaţdé
dítě vysvědčení, které jim poslouţí jako vzpomínka na náš krouţek. Příští rok se
krouţek flétny pravděpodobně jiţ neuskuteční. Popřemýšlíme však s kolegyněmi
nad tím, jak zapojit základy hry na flétnu do běţného dne v mateřské škole. Víme
totiţ, ţe hrátky s flétnou jsou vhodné pro všechny děti!!
16
Bc. Eva Kotková
17
JE DOBRÉ VĚDĚT…
Vývoj kresby dětí
Vlastních začátků dětské kresby si často ani nevšimneme nebo nepředpokládáme
jejich souvislost s vývojem kresby. Jedná se o takové projevy ročního dítěte
jako sledování stopy ukazováčku na zamlţeném skle či otisknutí zamazané ruky na
bílou plochu. Radost ze vznikající stopy je zpočátku pro dítě důleţitější, neţ
výsledek.
Prvním kresbám, které dítě vytváří, říkáme čáranice. Dítě často překračuje
hranice papíru, postupně se jimi ale čím dál více řídí a respektuje je. V čáranicích
zpočátku najdeme nepravidelné ovály, později jakési kříţe. Dále v čáranici
můţeme najít body vznikající krátkými údery, klubíčka a spirály. Jedná se
o přípravu na opravdové kreslení.
Zpočátku dítě své kresby nepojmenovává a dokonce i tehdy, kdy uţ předem ví, co
bude kreslit, často během kreslení svou prvotní představu změní podle toho, co
lépe odpovídá výsledku na papíře. Záliba v čáře je na prvním místě.
V dětských kresbách se nejčastěji objevuje člověk a poté jeho prostředí (dům,
zahrádka, strom). Následují dopravní prostředky, zvířátka, nábytek (především
stůl). V dětských kresbách se často vyskytuje také sluníčko, ačkoliv si ho vlastně
člověk téměř nikdy neprohlédne – dítě jím vyjadřuje určení času a zároveň
označuje oblohu. Dětský zájem zahrnuje i to, co nepatří k reálnému světu, např.
seriálové figurky (krtek, mravenec či dinosaurus).
Vznik prvních grafických podob člověka je zaloţen na dotekových, pohybových
a pocitových zkušenostech dítěte spíše neţ na optických vjemech. Zpočátku
v dětských kresbách najdeme především hlavu – obličej představují doširoka
otevřené oči (časem je doplněn o ústa a nos). K hlavě jsou připojeny nohy, díky
nimţ vzniká ucelený obraz pohybujícího se člověka. Těmto prvním zobrazením
člověka říkáme hlavonoţec. Zobrazení trupu se objevuje aţ nakonec a můţe být
nahrazeno i oblečením. Některé teorie vzniku prvních kreseb vykládají zobrazení
hlavy a nohou tím, ţe dítě se pohybuje většinou v úrovni nohou dospělých, kteří
kdyţ s ním mluví, sklánějí se k němu obličejem.
První hlavonoţci se objevují v dětských kresbách mezi třetím a čtvrtým rokem.
Vývoj kresby poté postupuje v závislosti na tom, jak často dítě kreslí a zda je při
18
tom pozitivně motivováno. Na hlavě postupně přibývají vlasy (trčící jeden vedle
druhého). Zpočátku jsou ţena a muţ, chlapeček i holčička zobrazováni stejně.
Dítě v kresbách spíše neţ vnější realitu sděluje podstatu věci. Kreslí, co
o předmětu ví, nikoli co vidí. Výběr barev je podřízen aktuálnímu emočnímu
naladění.
Pro pochopení dětské kresby je zásadní ústí výpověď dítěte.
Bc. Radka Manová
Článek zpracován podle knih:
UŢDIL, Jaromír. Čáry, klikyháky, paňáci a auta: výtvarný projev a psychický život dítěte, Praha:
Portál, 2002.
STADLEROVÁ, Hana. Po O: východiska a inspirace pro výtvarnou tvorbu dětí v předškolním
vzdělávání. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2011.
Další knihy zabývající se dětskou kresbou (je třeba myslet na to, ţe diagnostika a psychologický
rozbor kresby náleţí výhradně psychologům)
DAVIDO, Roseline. Kresba jako nástroj poznání dítěte. Vyd. 2. Praha: Portál, 2008.
COGNET, Georges. Dětská kresba jako diagnostický nástroj. Vyd. 1. Praha: Portál, 2013.
Obrázek 7 nakreslili Eliška Burešová s Filipem Šmídem
19
Vzdělávání v naší mateřské škole
V posledním článku tohoto čísla bych ráda rodiče a veřejnost seznámila s tím, jak
v naší mateřské škole probíhá vzdělávání.
Další informace o vzdělávání v naší mateřské škole naleznete ve Školním kurikulu
podpory zdraví mateřské školy Brechtova, které je k dispozici v šatně kaţdé
třídy
naší
mateřské
školy
a
ke
staţení
na
internetových
stránkách
www.msbrechtova.cz.
Mateřská škola Brno, Brechtova 6 je zařazena do sítě Mateřských škol
podporujících zdraví. Nejedná se tedy o běţnou mateřskou školu, ale o školu
alternativní. To znamená, ţe se od běţných mateřských škol liší určitými rysy
vzdělávání.
Naším záměrem je, aby od nás dítě odcházelo maximálně rozvinuto na základě
svých moţností a zájmů. Při plánování vzdělávací nabídky vycházíme z teorie
rozmanitých inteligencí Howarda Gardnera, který na základě výzkumů dokazuje
existenci
nejméně
sedmi
druhů
inteligence
(jazyková,
hudební,
logicko-
matematická, prostorová, tělesně-pohybová, interpersonální a intrapersonální).
Tyto inteligence jsou různým lidem dány v různé míře. Při vyuţití této teorie ve
vzdělávání se lze lépe přizpůsobit potřebám jednotlivých dětí. V kaţdodenní
nabídce činností dbáme na to, aby v činnostech bylo zastoupeno všech sedm
druhů inteligence. Díky tomu má kaţdé dítě moţnost vybrat si takovou činnost,
která nejlépe odpovídá jeho převaţujícímu druhu inteligence. Kaţdodenním
pozorováním zjišťujeme, jaký druh inteligence u dítěte převaţuje a na základě
toho připravujeme činnosti tak, aby se dítě prostřednictvím upřednostňované
inteligence rozvíjelo ve všech oblastech.
Při vzdělávání upřednostňujeme proţitkové učení a vzájemné učení dětí před
předáváním hotových informací učitelkou. Rozhodně tedy u nás během dne
neuvidíte, ţe by všechny děti seděly v krouţku a učitelka jim o něčem povídala.
Proţitkové učení znamená, ţe se děti učí prostřednictvím proţitku a zkušenosti.
Například kdyţ chceme, aby děti poznaly přicházející jaro, nepovídáme si nad
jarními obrázky, ale při pobytu venku se rozhlíţíme kolem sebe a pozorujeme
změny v přírodě. Činnosti připravujeme tak, aby děti co nejvíce spolupracovaly
v malých
skupinách
a
mohly
se
tak
učit
navzájem.
Spolupráci
dětí
upřednostňujeme také při řešení běţných problémů, které se během dne
20
v mateřské škole vyskytnou. Pokud si dítě s něčím neví rady, poradí se nejprve
s kamarády a teprve v případě, ţe ani kamarádi neví, jdou se poradit s učitelkou.
Jak uţ bylo uvedeno výše, je pro děti kaţdý den připravena nabídka činností.
Většinou jsou připravovány tak, aby děti co nejvíce zvládly samy nebo ve
spolupráci s kamarády. Nikoho do činností nenutíme, pokud se dítě nechce
zúčastnit, nemusí. Neznamená to ale, ţe kdyţ si dítě nevybere z nabídky činností,
nevzdělává se. Vzdělávací cíl, který činnost měla, rozvíjíme u dítěte způsobem
jemu lépe vyhovujícím. Díky tomu, ţe děti během dne v mateřské škole převáţně
spolupracují s kamarády, mají učitelky moţnost pozorovat děti při hře a na
základě výsledků pozorování uzpůsobit vzdělávací nabídku tak, aby se kaţdý mohl
rozvíjet podle svých moţností. A protoţe hlavním prostředkem vzdělávání dětí je
hra, a činnosti vymýšlíme tak, aby byly hrou, neuslyšíte od dětí: „Dnes jsme se
naučili…,“ spíše vám na otázku, co v mateřské škole dnes dělali, odpoví: „Hráli
jsme si.“
S moţností výběru činnosti souvisí také to, proč nelze v naší mateřské škole
očekávat klasické besídky. Nácvik besídky spočívá v tom, ţe učitelka se všemi
dětmi nejméně dva týdny kaţdodenně nacvičuje pásmo tematických písniček,
básniček, divadla apod. Tento způsob vzdělávání je v naší mateřské škole
nepřijatelný.
V článku týkajícím se vzdělávání v mateřské škole nelze opominout tematiku tzv.
krouţků. V naší mateřské škole se nám daří mnoţství krouţků postupně sniţovat.
Aby co nejméně zasahovaly do vzdělávání, vymezily jsme jim prostor tříd a čas
v odpoledních hodinách. Převádění dětí do krouţků si organizují samy lektorky
krouţků, takţe se učitelky mohou věnovat všem dětem, nikoli pouze těm, jejichţ
rodiče si krouţek zaplatili. Doufejme, ţe časem krouţky z předškolních institucí
vymizí úplně, protoţe tím si mateřské školy pouze sniţují prestiţ. Jako by
hlásaly, ţe určité činnosti se v mateřské škole opomíjejí a proto je třeba je
doplnit v rámci krouţku. V mateřských školách jsou děti vzdělávány komplexně,
není tedy třeba, aby součástí jejich programu byly doplňkové aktivity, určeny
navíc pouze pro určitý počet dětí. Pokud rodiče mají zájem o rozšiřování
určitých dovedností dětí, mají moţnost vyuţít široké nabídky mimoškolních
institucích, které jsou k tomu určeny.
V naší mateřské škole dbáme na spolupráci školy s rodiči. Je pro nás
samozřejmostí, ţe rodina je důleţitou součástí školy a jedině spoluprací
21
s rodinou je moţné dítě efektně vzdělávat dle jeho moţností. Jednou z moţností
spolupráce, kterou nabízíme, jsou konzultační hodiny. Při konzultačních hodinách
mají rodiče jedinečnou moţnost dozvědět se více informací o ţivotě svého dítěte
v mateřské škole, informace, které při předávání dětí z časových i organizačních
důvodů není moţné poskytnout. Pro učitelky jsou zároveň příleţitostí dozvědět se
o dítěti informace, které se při vzdělávání či přímo od dětí nedozvědí a přitom
mohou být velmi důleţité. Dále během roku probíhají v naší mateřské škole různé
akce, kde se společně setkávají rodiče s dětmi a učitelkami. Jsou to například
dílničky, kde si mohou děti s rodiči něco společně vyrobit. Také se setkáváme na
tradičním Otvírání zahrady či táboráku.
O vzdělávání v naší mateřské škole by se dalo popsat ještě dalších několik stran,
věřím ale, ţe se mi na těchto třech stranách podařilo vysvětlit to nejdůleţitější.
V případě nejasností či dotazů se obracejte na paní učitelky, které vám jistě
rády odpoví.
Tímto článkem se se školním časopisem Brechtík loučím a předávám redaktorské
ţezlo paní učitelce Mgr. Kláře Černé.
Bc. Radka Manová
22