REGULACE TRANSLACE Regulace translace

1. Translační aparát – ribosomální podjednotky
Ribosom je tvořen dvěma nestejnými podjednotkami: SSU + LSU
¾ Jádro podjednotky tvořeno vysoce polymérní samouspořádanou rRNA
¾ Každá ribosomální bílkovina má své dané vazebné místo
¾ Ribosomy :
jsou translačním aparátem: „čtou genetickou
informaci“ + syntetizují odpovídají polypeptid
ribosom má 3 funkce:
1. Dekódující –
REGULACE
TRANSLACE
INICIACE TRANSLACE
Regulace translace
1. Translační aparát
2.
Translace
3.
Bílkoviny a jejich posttranslační modifikace
4.
Lokalizace bílkovin v buňce a jejich degradace
5.
Translace v mitochondriích a chloroplastech
zodpovídá za uspořádání AMI v souladu se sekvencí
nukleotidů
2. Enzymatickou - zprostředkovává transpeptidázovou reakci
(katalyzována peptidyl transferázou) – prodloužení polypeptidu
3. Transportní - umožní pohyb podél mRNA a průchod tRNA
úloha ribosomálních podjednotek v těchto reakcích:
1 = malá podjednotka
2 = velká podjednotka
3 = obě
2. translace- iniciace
Iniciace je mnohostupňovým procesem
•
Aktivace aminokyselin
•
Aktivace 40S ribosomální podjednotky
•
Vytvoření ternárního komplexu
•
Vytvoření preiniciačního komplexu
•
Aktivace mRNA
•
Vazba preiniciačního komplexu na čepičku mRNA
•
„Scanování“ mRNA reiniciačním komplexem až po AUG kodón
•
Vazba PABP na čepičku
•
Recyklace eIF2.GDPNapojení PABP na čepičku
Iniciace – „čepička“ na 5´UTR =
platí vždy ???
scanovací model
1
2. translace- iniciace, IRES
2. translace- iniciace, IRES
Iniciace – čepička není u Eukaryont nezbytná
IRES – další způsob iniciace v eukaryontních buňkách
¾
¾
¾
¾
¾
¾
¾
některé eukaryontní mRNA bez čepičky, nepoužívají scanovací model
jejich 5´ UTR oblast obsahuje určitou sekvenci (obdoba SD) =
IRES (internal ribosomal entry side = místo vysoké afinity pro vazbu
iniciačního komplexu)
na toto místo se váže eIF4F
tento iniciační faktor zcela nezbytný pro IRES přepis
charakteristika typické IRES oblasti neznámá, musí zřejmě mít jak primární
(sekvenční), tak sekundární (navázané proteiny) strukturní elementy v mRNA
příkladem jsou stresové mRNA
i pro IRES systém platí nezbytnost rozvinutí 5´UTR struktury
IRES = obdoba iniciace prokaryont
2. translace- iniciace, IRES
2. translace- iniciace, stres
Prokaryonta:
¾
¾
¾
¾
rozpoznání startovacího místa translace
zprostředkovává iniciační komplex
iniciační komplex = 30S podjednotka
+ iniciátorová tRNA (s navázanou aminokyselinou
formylmethioninem fMet-tRNA)
+ 3 iniciační faktory ( IF1, IF2, IF3)
nejčastějším iniciačním kodonem je AUG, ale GUG + UUG nejsou
výjímkami
iniciační komplex se váže přímo na iniciační kodon, který je
umístěn za sekvencí Shine-Dalgarno (SD)
SD = 7 purimových nukleotidů jež komplementují
Eukaryonta-IRES - přímá vazba 40S podjednotky
a cis regulační sekvence v mRNA
IRES (internal regulační signal)
Okamžitá exprese stresových bílkovin???
1. mRNA kódující stresové bílkoviny nemá čepičku využívá systém IRES
2. Stresové bílkoviny přímo ovlivňují iniciaci
¾ Hsp27 indukovaný stresem v savčích buňkách interakuje přímo s
faktorem 4G a tak brání translaci konstitutivních proteinů
¾ Hsp27 nereaguje s žádným dalším iniciačním faktorem
¾ overexprese Hsp70 udržuje 4G funkční a umožňuje jeho zabudování
do4F, podílí se na nastartování proteosyntézy po stresu
¾ tyto nálezy zatím jen v živočišných buňkách
¾ Hsp101 u rostlin působí jako translační enhancer, je funkčně obdobou
TMV
¾ vazba Hs101 na mRNA „vrací“ funkci 4G a F3 a tím konfigurují 40S
komplex pro expresi konstitutivních bílkovin
2
2. translace- iniciace
Hypotéza ribosomálního filtru
A: 40S se váže na vazebná místa na mRNA
(šedé zony)
Iniciace translace ne vždy potřebuje aktivaci mRNA vytvořením čepičky
B: pevná vazba mezi 40S a mRNA zpomalí
nebo až blokuje posun k AUG = regulace
translace
Iniciace translace
– využivá scanovací systém nalézání prvního čteného AUG
možnost „ribosomálního filtru
C: slabší vazba 40S podjednotky,
flexibilita, možnost navazovat další podjednotky
D: v případě C, více možností –
1=pohyb k čepičce
2=reorientace na mRNA – scanování
3=vazba na další vazebné místo
4=pohyb k AUG pomocí ternárního komplexu
Iniciace: scanování x ribosomální filter ???
¾
¾
¾
¾
celá řada poznatků není v souladu se scanovací hypotézou
- nebere v úvahu proměnlivost ribosomů
- v sekvenci mRNA oblasti odpovídající sekvencím rRNA
- proměnlivost afinity mRNA k iniciačním faktorům
hypotéza filtru předpokládá přímou vazbu cis regulačních sekvencí v
mRNA na 40S
tyto interakce ovlivněny strukturální proměnlivostí ribosomů během
ontogenese
rRNA-like sekvence nalezeny na mRNA v délce 7-14 nukleotidů
tyto segmenty jsou GC-typu a jsou komplementární ve 13 oblastech
28S rRNA a mohou být využívány systémem IRES
buňka může využívat obou systému iniciace a upřednostňovat jednu z nich
podle situace v buňce, nebo v celém organismu
Iniciace: scanování x ribosomální filter ???
hypotéza filtru
ribosome je regulační struktura, která umožní přeferenční syntézu některých
typů mRNA
¾ filtr je dán existencí specifických interakcí mezi 40S a segmenty mRNA
¾ interakce = párování basí mezi komplementárními segmenty mRNA a rRNA
¾
vazba mRNA a ribosomálních proteinů
¾ většina interakcí se 40S, interakce se 60 či 80S nejsou vyloučeny
¾ interakce na základě kompeticí různých mRNA segmentů o vazbu na rRNA
¾ „filter“ může také modulovat změny nebo maskování určitých vazebných
míst na ribosomech
¾ vazebná místa pozměněna:
-hererogenitou skladby ribosomu,
- interakcemi s proteiny navázanými na ribosome
- s mikroRNA (21-24 nukleotidů)
- fosforylací ribosomálních bílkovin
3
Iniciace: scanování x ribosomální filter ???
co mluví ve prospěch filtru
heterogenita ribosomů podmíněna geneticky:
¾ heterogenita r-proteinů dána:
kvalitativními změnami v 6 proteinech
kvantitativnimi změnami ve 29 proteinech
metylací ve 14
fosforylací u 2 proteinů
¾ heterogenita rRNA:
Iniciace: scanování x ribosomální filter ???
jak by filtr mohl fungovat?
silné interakce mezi 4OS a mRNA mohou zabránit translaci
slabé interakce mohou vést k pohybu 40S:
- k čepičce
- nebo přímo k AUG pomocí ternárního komplexu s tRNA
hypotéza dovoluje jedné sekvenci působit jako umlčovatel i jako zesilovač
podle stavu v buňce
co zůstává nepotvrzeno
¾ podíl na ribosomy navázaných proteinů na iniciaci translace
¾ dopad konfiguračních změn ribosomů na základě proměnlivosti
zastoupení jednotlivých r-proteinů
¾
¾
¾
¾
¾
rRNA kodovany mnohočetnými rodinami a substituce a delece mezi
jednotlivými rRNA geny časté
v lidských buńkách nalezeno 35 variant 28S rRNA
variabilita častá i u 5S rRNA
(u ježovky nalezeny 5SrRNA se 6 rozdílnými
nukleotidy v oocytech, se 120 v somatických buńkách)
Iniciace: hypotéza ribosomálního filtru
Ribosomální filtr
Významná role ve virové patogenezi lidských buněk (roztroušená sklerosa)
IRES elementy u napadených buněk mohou umožnit aktivaci několika kodonů a to jak pro polyprotein, tak
pro L proteiny (virové typy)
Zelená = IRES
Bledě modrá = 40S
eIF2 = červená
eIF3 = tmavo modrá
tRNA = černá
ITAF = bílkovina
modulující IRES ve
prospěch využívání všech
AUG pro různé typy
mRNA
nová hypotéza vysvětluje existenci trvale na polysomy navázaných
mRNA
¾ podporou hypotézy je prokázaná heterogenitou ribosomů a
složení 5´UTR mRNA
¾ vysvětlí zesílení i umlčení přepisu
¾ podporou je i důkaz IRES sekvence u řady mRNA lokalizovaných v
buňce excentricky (vedou k morfogenesi)
pokud by hypotéza byla prokázána
¾ mělo by smysl vnášet ribosomy do nepříbuzných organismů nebo z
jednoho vývojového stádia do druhého
ribosomy = nový nástroj regulace translace
4
2. Translace – modifikace iniciace
fosforylace
¾ regulace translace = regulace iniciace = regulace aktivity iniciačních
faktorů
¾ počet fosforylací koreluje s účinností translace
¾ zvýšený počet fosforylací = zvýšená účinnost translace
¾ míra poklesu translace neodpovídá ekvivaletně míře fosforylace,
80-95% pokles translace = 15-25% fosforylace F2
¾ fosforylace 4F zvyšuje kompetivnost mRNA při obsazování translačního
aparátu, hlavně méně aktivních typů mRNA
existují výjímky:
- fosforylace eIF2 nebo její alfa podjednotky =
ztráta aktivity
( za stresu, při virové infekci)
2. translace- iniciace
Iniciace je mnohostupňovým procesem
•
Aktivace aminokyselin
•
Aktivace 40S ribosomální podjednotky
•
Vytvoření ternárního komplexu
•
Vytvoření preiniciačního komplexu
•
Aktivace mRNA
•
Vazba preiniciačního komplexu na čepičku mRNA
•
„Scanování“ mRNA reiniciačním komplexem až po AUG kodón
•
Vazba PABP na čepičku
•
Recyklace eIF2.GDPNapojení PABP na čepičku
Iniciace – „čepička“ na 5´UTR =
platí vždy ???
scanovací model
!!!- defosforylace a tím recyklace eIF2 = aktivace translace
2. Translace – modifikace iniciace
RiP inhibitory = cytotoxické proteiny, ribosomální jedy
RIP = ribosome inactivating proteins = stop proteosyntézy
mají N-glykosidásovou aktivitu, štěpí glykosidickou vazbu 28S
rRNA v 60S podjednotce = neschopnost vazby ribosomu na eEF2
Přirozená obrana rostlinné buňky proti virovým infekcím
Celosia cristatae)
REGULACE
TRANSLACE
Ricinus communis
ELONGACE + TERMINACE
5
2.Translace - elongace
a)Cryoelectron mikroskopická podoba
E.coli ribosomů
b) Počítačový model 70S ribosomu
Znázorněná místa A (růžová), P
(zelená) a E (žlutá) na ribosomu
Nascentní polypeptidový řetězec je
zanořen do „tunelu“ ve velké
podjednotce, poblíž akceptorového
ramínka tRNA v
P místě, proti místu kde se velká
podjednotka váže na malou
podjednotku
2.Translace - elongace
2. translace – elongace
Ternus termophilus
Ribosom je základní složkou translační mašinerie
Ribosom obsahuje 4 vazebná místa pro RNA:
¾ 1 místo pro mRNA (při iniciaci)
¾ 3 místa pro tRNA: Místa P A E (při elongaci)
¾ Molekuly tRNA jsou pevně drženy v místech P a A pouze při dokonalém
párování kodón-antikodón
translačně funkční místa ribosomu viditelná na interfázi podjednotek
A= modrá, P= žlutá, E= zelená,
16S rRNA=modrozelená, 23S rRNA=purpurová, 5S= růžová
ribosomální bílkoviny na povrchu
6
2. translace – elongace
Funkčnost ribosomů :
labilní napojování podjednotek + konfigurační proměnlivost obou podjednotek
2. Translace - elongace
3D anatomie
ribosomu
2.Translace - elongace
2.Translace - elongace
Elongace:
¾ Postupné přidávání aminokyselin k rostoucímu řetězci bílkovin
¾ Využívání 3 míst na ribosomu
A = aminoacyl-tRNA vazebné místo
P= peptidyl- tRNA vazebné místo
E = exit – tRNA vazebné místo
2 elongační faktory:
eEF1, eEF2 (GTPázy, tzv. G proteiny)
eEF1 nalézá „správnou adresu“ pro aa-tRNA na A místě ribosomu
eEF2 nezbytný pro translokaci z místa A do místa P
pokud do místa A „připutuje“ komplex aminoacylt-RNA.EF1alfa.GTP s nevhodným antikodónem ---je
rychle „odplaven“ (test spolehlivosti na úrovni ribosomů)
7
2. translace – elongace
2.Translace - elongace
Elongace začíná nalezením prvního AUG a zformováním ribosomu
2.Translace - elongace
2.Translace - elongace
Elongace má 3 fáze:
Aktivovaný methionin v ternárním komplexu se váže na malou
podjednotku ribosomu v místě P = začátek syntézy bílkoviny:
Navázání 60S – pomocí faktoru eIF5.GTP --- následná hydrolýza GTP
a uvolnění eIF6 i eIF5
ireversibilní spojení 40S a 60S do funkční podoby 80S
po dobu translace dané molekuly mRNA
První krok elongace = vstup 2. aminoacyl t-RNA do ribosomu
vždy v podobě ternárního komplexu s navázaným elongačním faktorem
faktorem v aktivované formě EF1alfa .GTP
vždy na místo A, přesně na odpovídající kodón mRNa a antikodón tRNA
8
2. Translace – elongace
Úloha elongačních faktorů
2. translace – elongace
2.Translace - elongace
Elongace má 3 fáze:
eEF1:
2 elongační faktory: eEF1 eEF2
EF1A + EF1B
eEF1A: alfa, beta, gama podjednotky
¾ eEF1alfa:
¾ kódována mnohočetnou genovou rodinou
¾ exprese regulována vývojově, hormonálně a stresem
na hladině transkripce a stability mRNA
¾ v rámci rostlinných druhů vysoká sekvenční homologie
První fáze elongace = vstup 2. aminoacyl t-RNA do ribosomu
GTP z komplexu EF1alfa je hydrolyzován:
hydrolýza GTP = konformační změny ribosomu a tyto změny umožní:
- pevnou vazbu aminoacyl t-RNA v místě A
- uvolnění EF1alfa.GDP z komplexu
- polohu aminoacylovaného 3´konce t-RNA v místě A
blízko 3´ konce Mett-RNA
9
2. translace – elongace
výjímečnost eEF1alfa podjednotky:
¾
¾
¾
¾
¾
¾
¾
¾
katalyzuje vazbu aminoacyl-t-RNA k ribosomům
reguluje přesnost + rychlost elongace
přítomna v buňce až do 1-5% celkových bílkovin
její exprese koreluje s rychlostí růstu bez ohledu na vysokou
konstitutivní hladinu
snižuje aktivační energetickou barieru mezi konformačními stavy ribosomů
váže se na mikrofilamenta a mikrotubuly
zvyšuje podíl F aktinu
vazba na cytoskelet:
kompartmentace translace na cytoskeletu
regulace transportu
translokace
aktivace mRNA i mRNP
2. translace – elongace
Elongace má 3 fáze:
Druhá fáze elongace = transpeptidace
esterická vazba aminokyseliny v místě P se štěpí a peptidylový
Aminoskupina acylované tRNA v místě A reaguje s carboxyl- terminál C peptidyl-tRNA v
místě P
Peptidyltransferázová reakce:
je katalyzovaná velkou podjednotkou ribozomu = přesná orientace
atomů, jež spolu musí reagovat
E.coli 50S: zbavena téměř všech bílkovin a přesto peptidylová reakce in vitro bez
omezení proběhla = zřejmá úloha rRNA (ribozymu)
zajišťuje prostorovou orientaci i organizaci translačního aparátu
2. translace – elongace
Úloha elongačních faktorů
elongační faktor eEF1B
eEF1B: alfa, beta, gama podjednotky
celková znalost minimální
nezbytná složka recyklace komplexu eEFalfa.GDP
fosforylace eEF1Balfa inhibuje tvorbu eEF1AB komplexů
a tím inhibuje recyklaci eEF1alfa faktoru
10
2. translace – elongace
2. translace – elongace
Elongace má 3 fáze:
2 elongační faktory:
Třetí fáze elongace = translokace
ribosom se posune (translokuje) podél vlákna mRNA přesně o 1 kodón
¾ tRNA Met bez aktivovaného methioninu se pohybuje k místu E na
ribosomu
¾ 2. tRNA aminokyselina kovalentně vázaná na dipeptid se pohybuje na místo P
V tomto okamžiku je konformace ribosomu s volným místem A
= „post state“
připravenost přijmout další komplex aminoacylt-RNA.EF1alfa.GTP
¾ další aminokyselina se přidá na C-konec rostoucího polypeptidu dle
posloupnosti kodódů
¾ tento proces se opakuje až po „stop kodón“
Úloha elongačních faktorů
eEF1, eEF2
eEF2
¾ katalyzuje GTP-dependentní translokaci peptidyl-tRNA
¾ na ribosomu z místa A na P
¾ = posun mRNA o 3 nukleotidy
¾ = uvolnění deacylované tRNA z místa P
¾
¾
¾
¾
¾
člen velké rodiny GTPáz
nepotřebuje recyklační faktor pro výměnu GDP na GTP
„pre-translokační ribosom“ upřednostňuje vazbu eEF2
„post-translokační ribosom“ vazbu na eEF1alfa
u rostlin neprokázán podíl fosforylace na funkčnosti
2.Translace - elongace
1. v místě P je vázána tRNAMet (později rostoucí polypeptidový
řetězec)
2. tRNA nesoucí další aminokyselinu se váže v místě A na základě párování
kodón-antikodón
3. karboxylový konec peptidového řetězce odštěpen od tRNA v místě P
(přerušení makroergické vazby mezi tRNA a aminokyselinou)
4. spojen peptidovou vazbou s volnou aminoskupinou aminokyseliny v A
místě
= centrální reakce translace a je katalyzována peptidyltransferázovou
aktivitou, která je součástí ribosomu, jeho větší podjednotky
5. malá podjednotka ribosomu se posune o 3 nukleotidy
6. tRNA se uvolní z místa E
11
2. Translace - elongace
Přesnost translace
¾ stabilita vazby při iniciaci translace --pouze mnohočetnými interakcemi mezi SSU a mRNA
¾ stabilizace vazby při elongační fázi --tRNA v místě P a v místě A pouze přímou interakcí na
úrovni 3 nukleotidů mRNA kodón – tRNA antikodón
2. Translace – elongace
2.Translace - elongace
¾ Elongace umožní postupné navazování dalších ribosomů
vysoká flexibilita molekuly
ribosomální bílkoviny L1
¾ Vznikají polysomální struktury
její funkčnost zajišťuje
účinnou translaci
terciární struktura L1 ribosomálního bílkoviny
¾
¾
¾
L1 se váže na:
V. domenu 23S rRNA (zodpovídá za odstraňování deacylované tRNA z
ribosomu)
ribosomální bílkoviny S9, S2 S10
mRNA
12
2. translace – elongace
2. translace – elongace
Poly(A)-vazebné bílkoviny, eIF4E a eIF4G vytváří kruhovou strukturu
mRNA
Syntéza bílkovin na polysomech
Polysomální
komplexy
2. translace – elongace
ribosomy
polysomy
13
2. translace – elongace
2. translace – elongace
A dekodovací centrum s kodonem mRNA „vybírá“ aminoacyl-tRNA
aminoacyl-tRNA v místě A¨, peptidyl-tRNA v místě P
ester vázaný na peptidu se odštěpí, peptidylový zbytek se váže na
volnou aminoskupinu aminoacyl-tRNA a tím je v místě A peptidyltRNA prodlouženo o aminokyselinu
P peptidyl transferázové centrum
posunuje komplex mRNA-tRNA o jeden kodon a tím posun tRNA
z místa A na P a z místa na P na E
E místo uvolnění deacylované tRNA
translokace = změna dvou konformačních stavů ribosomů:
„pre-state“ a „post-state“
¾ konformační stavy odděleny vysokou aktivační energií
¾ elongační faktory eEF1, eEF2 snižují barieru aktivační energie, zrychlují
elongační reakci a určují její směr:
eEF2.GTP zajišťuje opačnou reakci, pre-post transici
eEF1.GTP katalyzuje post-pre transici
2. translace – elongace, cytoskelet
distribuce mRNA v buňce nenáhodná, specifická
¾ cytoskelet = asymetrická síť pro regionální distribuci, funkční
kompartmentaci a tím specifikaci
¾ existuje frakce polysomů vázaná na cytoskelet
- translace probíhá na cytoskeletu
- cytoskelet-membránovém systému
2. translace – elongace
¾ každá mRNA svou specifickou elongační rychlost,
průměrná rychlost = 5 AMI /sec
¾ doba vytváření bílkoviny = „transit time“ = elongace + terminace
(stanovení = poměr frakcí polysomální : cytosolické frakci)
¾ zpomalení pohybu ribosomů podél mRNA = zvýšení počtu (density)
ribosomů na mRNA
viz Svět bílkovin 9
¾ stimulace proteosyntézy při konstantním profilu polysomů
zvýšením elongační rychlosti
14
2. translace – elongace
¾ rozdílná elongační rychlost u různých mRNA za stejných
2. translace - terminace
podmínek:
¾ struktura 5´ a 3´UTR oblasti
¾ neuniformní, specifická distribuce mRNA a iniciačních faktorů ve
specifických kompartmentech vytvářených cytoskeletální sítí
¾ struktura vytvářeného nascentního polypeptidu –
¾ počet ko-translačních modifikací ( N-glykosylací )
¾ rozdílná afinita iniciačních faktorů k určitým mRNA
¾ volba preferovaných nebo vzácných kodonů volených tRNA
Terminační faktory RF:
¾ eRF1 tvarově podobný tRNA, váže se na místo A rozezná stop kodóny
¾ eRF3 funguje jako komplex eRF3.GTP
¾ oba faktory katalyzují štěpení peptidyl-tRNA a tím uvolňují kompletní
bílkovinný řetězec
Bacterie: RF1, RF2 = obdoba eRF1
RF3
= obdoba eRF3
¾ inhibitor elongace a tím i inhibitor translace: CH = cykloheximid
2. translace - terminace
2. Translace - terminace
Terminace = ukončení translace, uvolnění polypeptidového řetězce z
ribosomu
konečný stupeň translace – nezbytné molekulární signály pro rozhodnutí o
osudu komplexu: mRNA-ribosom-tRNA-peptidyl
¾ stop kodóny: UAA UAG UGA
¾ nezbytná přítomnost uvolňovacích faktorů RF (release factors)
15
¾
¾
¾
¾
¾
¾
¾
¾
2. translace – terminace, stop triplety
2. translace – terminace
jsou triplety UAA, UGA a UAG skutečně terminačními signály?
RF = release faktor
dekodovací mechanismus pro AMI kodony je triplet :triplet
mezi mRNA a tRNA (kodon:antikodon)
terminační signál není dekodován tRNA, ale proteinem RF1(+RF3)
část RF musí rozeznat STOP sekvenci v mRNA
existuje alternativní translace, kdy není stop kodon rozeznán a je
využit jiný
terminační signál je větší než UAA, UGA a UAG,
+1 base za terminačním signálem rozhodující u všech organismů
u rostlin je využíván UGA ve 46%, UAA ve 28% (u dvouděložných)
+1 C jen 6%, +1 A 41%
base za 4. nukleotidem ovlivňují účinnost terminace
Disociace ribosomálních podjednotek a jejich stabilizace navázáním
stabilizačních faktorů: 60S (eIF6), 40S (eIF3)
RF výjimečnými faktory, mají současně kontakt s :
mRNA, s ribosomem, tRNA
2. translace - terminace
2. Translace - terminace
Disociace ribosomálních podjednotek a možnost okamžité
reasociace na téže molekule mRNA s využitím bílkovinných faktorů:
PABP, eIF4E a EIF4G
¾
¾
¾
¾
¾
¾
¾
ribosom se setká s terminačním kodonem UAA, UGA, UAG v místě A
RF1 dekoduje příslušný terminační signál na mRNA
terminační faktor se naváže na ribozom
peptidyl-tRNA je hydrolyzována
RF3 „asistuje“ , (vytváří se uvolňovací komplex RF1.RF3.GTP)
uvolnění polypeptidu
recyklace ribosomů, mRNA, tRNA a všech translačních faktorů
přepis genetické informace z mRNA do sekvence aminokyselin
syntéza bílkoviny dovršena
16
Regulace translace
1. Translační aparát
2.
Translace
3.
Bílkoviny a jejich posttranslační modifikace
4.
Lokalizace bílkovin v buňce a jejich degradace
5.
Translace v mitochondriích a chloroplastech
Děkuji za pozornost
Přijďte zase příště na kus řeči o
translaci
17