financování municipálních projektů

MOobalka1
30.10.09
7:25 AM
Page 1
Odborný časopis pro veřejnou správu
11
LISTOPAD 2009
98 KČ/4,48 EUR (135 SK)
legislativa:
správa a rozvoj:
příloha:
co přinese
nový zákon
o ochraně ovzduší
Mariánské Lázně
v soutěži
Cesty městy
financování
municipálních
projektů
Měsíčník vydavatelství Economia
ModerniObec.cz
MO00914-2
MOobalka2
30.10.09
7:25 AM
Page 1
30.10.09
7:08 AM
Page 1
NÁZOR
Ministerstvo
financí – partner,
či protivník?
FOTO: ARCHÍV
MO01
PETR VÍCHA
senátor a starosta Bohumína
A hazard bují dál.
A možná nebýt
provokace novinářů, tak se nic neděje. Počkejme si tedy
nyní na avizovaný
návrh ministerstva financí a bedlivě sledujme diskusi v Parlamentu
ČR. Může to být
poučné.
listopad 2009
M
inisterstvo financí nyní připravuje podle slov
svého šéfa Eduarda Janoty návrh nového zákona o loteriích. Můžeme se těšit konečně na řešení největších problémů zastaralého zákona? Zvýší se
pravomoci obcí při povolování tzv. videoterminálů? Nebo jde opět o planý slib a zvítězí loterijní lobby? A má
nakonec nový zákon šanci vůbec projít Parlamentem
ČR? Zkusme se nejprve podívat do minulosti a možná
nám to pomůže najít odpovědi na tyto otázky.
Poté, kdy mnohé obce začaly bojovat proti rozšiřování výherních hracích automatů, přijímaly obecně závazné vyhlášky, byly ochotny vzdát se i vysokých příjmů
z poplatků a pociťovaly první pozitivní výsledky tohoto
zápasu, začalo jim do míst bývalých heren ministerstvo
financí povolovat k nerozeznání podobné, avšak mnohem nebezpečnější videoterminály. Boj proti narušování veřejného pořádku, zneužívání sociálních dávek
a negativním jevům gamblerství dostal první ránu.
Po vlně protestů dostaly obce začátkem roku 2007 písemné ujištění ministerstva, že vyhlášky obcí bude respektovat. A další obce a města se tedy vydaly na cestu
rušení heren ve slepé důvěře v ministerstvo. To však
zřejmě jen čekalo, až bude dostatek volných prostor
a od srpna roku 2008 povolilo tisíce dalších videoterminálů. Od září sice naoko zavedlo novinku, že se obcí ptalo, zda s umístěním souhlasí, ale nesouhlasy jistě skončily v koši. Od stolu z Prahy, vyhláška nevyhláška,
v blízkosti škol, zdravotnických a sociálních zařízení,
kostelů a úřadů. Všude tam, kde to ani stávající nejasný
zákon zcela zřejmě neumožňuje, vydávali ministerští
úředníci povolení jak na běžícím páse. Například u nás
v Bohumíně se podařilo snížit počet přístrojů ze 140 na
30, ale nyní nám ministerstvo financí povolilo dalších
280 videoterminálů. Za ministra Miroslava Kalouska se
zkrátka hazardu nebývale dařilo.
Po nástupu ministra Janoty se této zvůli sice učinila
přítrž, ale to je pozdě. Už ani neexistuje místo, kde by se
přístroje ještě »vlezly«. To uznali dokonce i samotní provozovatelé a nabízejí obcím určité kompromisy. Je toto
ale opravdu správná cesta v regulaci hazardu? Postupovalo ministerstvo správně a zákonně, když v době, kdy
se zákon nezměnil, ono neustále měnilo své úřední postupy? Muselo dojít až k tomu, že se obce brání soudní
cestou proti orgánu, který by jim měl být partnerem?
Vydejme se také na krátkou exkurzi do Parlamentu
ČR. V závěru roku 2006 vyzval Senát vládu, aby předložila do konce roku 2007 návrh nového zákona o loteriích. Jelikož vláda žádný nepředložila, připravili senátoři vlastní novelu, která dávala větší pravomoci obcím
a odstraňovala největší nedostatky zákona. Kupodivu
však Poslanecká sněmovna ještě nikdy nezařadila tento
bod na pořad jednání. Jako spoluautor novely postávám
při hlasování o programu ve sněmovně a slýchávám: Takový postup je nekoncepční, nesystémový. Novelizovat
zákon je sice potřebné, ale ministerstvo připravuje
vlastní novelu…
Ukazuje se, že ministerstvo bylo (záměrně?) nečinné
a Poslanecká sněmovna naopak »koncepční a zásadová«. A hazard bují dál. A možná nebýt provokace novinářů, tak se nic neděje. Počkejme si nyní na avizovaný
návrh ministerstva financí a bedlivě sledujme diskusi
v Parlamentu ČR. Může to být poučné.
■
1
MO02
30.10.09
10:16 AM
Page 2
OBSAH
■ TITULNÍ STRANA
Město Mariánské Lázně (Foto Isifa)
■ NÁZOR
_ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _1
■ SPEKTRUM
_ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _4
■ KAUZA
Bytová družstva jako partner obce? Proč ne – jako jedno z více řešení?
(Ivan Ryšavý) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _6
■ EKONOMIKA
■ ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
Na návrhu nového zákona o odpadech se opět pracuje, ale jinak
(Jarmila Šťastná) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _32
Recyklohraní: Zná je i vaše škola? (Ivan Ryšavý) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _34
Úspěšné systémy nakládání s odpady ve vybraných třinácti městech
(Petr Nohava) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _36
Plnění sdílených daní na příkladu deseti měst (Ing. Jan Obrovský) _ _ _ _8
Elektrárna na zpětný leasing? Příklad hledejte v Holýšově
(Petr Fišer) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _37
Co je veřejná služba, si obce určují samy (JUDr. David Emr) _ _ _ _ _ _ _ _9
■ MANAGEMENT
Skončila už reforma územní veřejné správy, či jí kynou nové možnosti?
(doc. Ing. Petr Toth, Ph.D., Ing. Jiří Hužera) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _10
■ INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE
Jak prakticky na standardy kvality sociálních služeb? /2
(Mgr. Zdena Svatošová) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _38
Chcete-li kancelář »bez kanceláře« (Jaroslav Winter) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _12
■ L E G I S L AT I VA
Z první ruky, co chystá vláda v legislativě (Jaroslav Winter) _ _ _ _ _ _ _13
Doporučení ke smlouvě na tvorbě webu (Mgr. Jana Hladíková) _ _ _ _ _39
Veřejná správa a internet /37 (Ing. Václav Koudele) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _13
Jak v Plzeňském kraji připravovali aktivaci datových schránek
(Ing. Václav Koudele) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _14
■ EVROPSKÁ UNIE
Realizovatelné projekty OPŽP podpoří (Jarmila Šťastná) _ _ _ _ _ _ _ _ _15
Program nabízí spolupráci městům střední Evropy
(Ing. Věra Korkischová, Mgr. Naďa Machková Prajzová) _ _ _ _ _ _ _ _ _16
Zelení proti hluku a emisím (Ing. Miroslava Dvořáková) _ _ _ _ _ _ _ _ _17
Deggendorf a Písek: Jak vzniká partnerství (PhDr. Jan Štolba) _ _ _ _ _ _18
Jak zvýšit šance vaší obce na získání dotace? _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _19
Nejčastější projekty? Na volný čas a vzdělávání (Mgr. Michal Sobek) _ _20
Dotace EU je možné proplácet rychleji _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _21
Kraje žádají nejvíce peněz z regionálních operačních programů _ _ _ _21
■ SPRÁVA A ROZVOJ
Mariánskolázeňská Hlavní ulice triumfovala v soutěži Cesty městy
(Ivan Ryšavý) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _22
V krizové situaci nesmí nastat chaos (Ivan Ryšavý) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _23
Proč u nás hrobníci scházejí (ThLic. Tomáš Kotrlý, Th.D.) _ _ _ _ _ _ _ _ _24
Obce potřebují sociální bydlení (PhDr. Jiřina Ondráčková) _ _ _ _ _ _ _ _25
Regionální cestovní ruch není bez nadějí ani v době recese
(Ivan Ryšavý) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _26
Praha chystá nový územní plán: Co přinese investorům a co občanům? (Ivan Ryšavý) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _28
Vykročit z řady není jednoduché, je to dlouhodobý proces
(Ing. Eva Vítková) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _30
MODERNÍ OBEC – Měsíčník vydavatelství Economia
Matriky bez »tajemství« (PhDr. Miloš Charbuský, Ing. Jan Stejskal) _ _ _40
Změna v zákoně o obcích a vznik základních registrů /2
(Mgr. Jan Břeň) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _41
Co přinese nový zákon o ochraně ovzduší obcím a městům
(JUDr. Michal Bernard) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _42
Ze Sbírky zákonů (Mgr. Jan Břeň) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _43
Práva občanů a povinnosti samosprávy (Mgr. Jana Kravčíková) _ _ _ _ _44
Kontrola platů v příspěvkových organizacích (Mgr. Jana Hamplová) _ _45
■ PRÁVNÍ PORADNA
■ SERVIS
_ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 46
_ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 48
■ P Ř Í L O H A : F I N A N C O VÁ N Í M U N I C I PÁ L N Í C H P R O J E K T Ů
Propad daňových příjmů ještě nemusí přinést nižší rating
(Kateřina Hamplová, Andrea Wehmeier) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _I
Obezřetnější přístup je namístě (Tomáš Kulman) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _II
JESSICA – strukturální fondy trochu jinak
(Karel Půbal, Jitka Damborská) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _IV
Ochrana a zhodnocení finančních rezerv _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _V
Vztahy bank a municipalit se nezhoršují ani v průběhu recese _ _ _ _ _ _VI
Volné prostředky – když už jsou, co s nimi? (Lukáš Vácha) _ _ _ _ _ _ _VIII
Uzávěrka tohoto čísla: 19. 10. 2009
Ročník XV, číslo 11 • Vychází 5. 11. 2009 • Cena výtisku ve volném prodeji 98 Kč • Roční předplatné 1176 Kč • Adresa redakce: Dobrovského 25, 170 55 Praha 7, e-mail: [email protected],
http://moderniobec.cz • Ředitelka divize odborného tisku: Ing. Sylvie Šmeráková • Šéfredaktorka: Mgr. Lýdia Stoupová, tel.: 233 071 408, e-mail: [email protected] • Zástupce
šéfredaktorky: Mgr. Ivan Ryšavý, tel.: 233 071 407, fax: 233 072 711, e-mail: [email protected] • Grafická úprava: Libor Hofman, tel.: 233 071 411, e-mail: [email protected] •
Manažer inzerce: Petr Pfleger, mobil: 603 198 873, tel.: 233 071 403, fax: 233 072 010, e-mail: [email protected] • Redakční rada: JUDr. Kateřina Černá, tajemnice MČ Praha 13; Mgr. Jana
Hamplová, advokátka; PaedDr. Václav Hartman, předseda regionální komise SMO ČR; Ing. Jan Horník, senátor, starosta Božího Daru; Ing. Sylva Kováčiková, starostka Bílovce; Ing. Zdeňka
Škarková, ředitelka RRA Vysočina; Mgr. Tomáš Úlehla, poslanec • Vydává: ECONOMIA a. s., IČO: 00499153, Dobrovského 25, 170 55 Praha 7 • Inzerce: Dobrovského 25, 170 55 Praha 7 • Příjem
inzerce: tel.: 233 071 788, 233 071 766, fax: 233 072 730 • Komerční přílohy: tel.: 233 071 701, fax: 233 072 780 • Distribuce: Dobrovského 25, 170 55 Praha 7 • Volný prodej: tel.: 233 071 110, fax: 233
072 001, e-mail: [email protected] • Ve volném prodeji rozšiřují: Společnosti PNS, a. s. • Předplatné, nové objednávky: tel.: 233 071 197; fax: 233 072 009, e-mail: [email protected],
www.economia.cz • Zákaznická linka: tel.: 800 110 022 • Objednávky do zahraničí: tel.: 233 071 197, fax: 233 072 009, e-mail: [email protected] • Doručování předplatného provádí:
Mediaservis, s. r. o., Česká pošta, s. p. – střediska Postservis • Předplatné a distribuci v Slovenské republice zajišťují: L. K. Permanent, s. r. o., MAGNET PRESS, SLOVAKIA s. r. o. • Internetový
online archiv: divize Economia OnLine, Ovenecká 380/9, 170 00 Praha 7, tel.: 233 074 142, e-mail: [email protected] • Internetová inzerce: divize Economia OnLine, Ovenecká 380/9, 170 00
Praha 7, tel.: 233 074 163, e-mail: [email protected] • Tisk: Amos Typografické studio, Praha • Sazba a reprodukční část: Economia a. s. Dobrovského 25, 170 55 Praha 7 • MK ČR E 6995 • ISSN
1211-0507 • Poskytnutím autorského příspěvku autor souhlasí s jeho rozmnožováním, rozšiřováním a sdělováním internetem v kterémkoli tištěném anebo elektronickém titulu vydavatele či
osoby s jeho majetkovou účastí, či v jejich souboru. Autor souhlasí s úpravami a odpovídá za právní i faktickou bezvadnost příspěvku. Za užití náleží autorovi honorář podle obvyklých
honorářových podmínek vydavatele. Blíže viz www.economia.cz. • © 2009 ECONOMIA, a. s.
2
listopad 2009
30.10.09
7:09 AM
Page 15
MO000867
MO03
MO04_05
30.10.09
7:10 AM
Page 4
SPEKTRUM
› PRAHA
Po pamětihodnostech hlavního
města turisty nově provází digitální mobilní
průvodce s funkcí GPS. Umožňuje jim naplánovat si třeba trasu po gotických památkách,
vyhledat historické souvislosti se zajímavými
objekty nebo se o památce dozvědět z pověstí, a to v angličtině, francouzštině, němčině a češtině. Výrazně se tak mění způsob
a možnosti, jak lze cizí město objevovat. Speciálně vyvinutá aplikace je nahrána na kapesních počítačích PDA a obsahuje asi 900
různých objektů – od památek přes kulturní
zařízení až po restaurace. Obsah průvodce
čítá na 350 stran textu, 1800 fotografií a od-
povídá váze 5 kg tištěných ekvivalentů. Všech
4500 odkazů je vzájemně propojeno.
»Technické řešení průvodce lze snadno
aplikovat nejen na jiná města, ale přímo i na
interiéry galerií nebo muzeí. Plánujeme také
jeho uplatnění v prostorách a pavilonech zoologické zahrady,« uvedl Nikola Schmidt ze
společnosti Digital Urban Legends, která
systém vyvinula spolu s jeho provozovatelskou firmou Avantgarde Prague. O tento poměrně unikátní systém už projevila zájem
další česká města, o jeho nasazení se uvažuje i v největším archeologickém parku
/ev/
v Kambodži, v USA a jiných zemích.
FOTO: ARCHIV
Jak lze objevovat Prahu
Digitální mobilní průvodce obsahuje rozsáhlou
multimediální databází kulturního
a historického dědictví Prahy a českých zemí.
Knihovna roku je v Protivanově
FOTO: ARCHIV
Už podesáté se letos odehrávalo oceňování
dobrovolných i profesionálních knihovníků.
Ze 14 nominovaných si odnesla palmu vítězství Obecní knihovna v městysi Protivanov
v Olomouckém kraji. Porota ocenila nejen
propojení základní knihovny s informačním
centrem, její estetičnost a bezbariérový přístup do budovy umístěné v centru obce, ale
především zájem o její služby. Obec má 2032
obyvatel a z nich víc než čtvrtina patří k registrovaným čtenářům. Zcela ojedinělá je
i provozní doba knihovny vysoce přesahující
běžný standard i mnohem větších měst a obcí. Knihovna se tím stala podle hodnocení
poroty přívětivým kulturním, informačním
i fyzickým přístřeším pro dojíždějící žáky,
obyvatele i turisty. Připravuje také obecní
Knihovnou roku 2009 v kategorii Základní
knihovna je Obecní knihovna v Protivanově
v čele s Annou Dokoupilovou, které na snímku
blahopřeje ředitel odboru umění a knihoven
ministerstva kultury František Zborník.
Ocenění také pro Moderní obec
Radost z cen
v Krnově
a v Mořicích
ment slavnostně vyhlásil letošní evropské
ceny za žurnalistiku. V kategorii tisk získala
první cenu – 5000 eur – Ines Possemeyerová
z německého časopisu Geo. Další evropské
ceny převzali tvůrci v kategoriích rozhlasového, televizního a internetového novinářství. Organizátoři soutěže pozvali do Bruselu
při této příležitosti 65 národních vítězů z jednotlivých členských zemí EU. Vítězem českého národního kola v kategorii tisk se stal náš
spolupracovník Jozef Gáfrik za sérii článků
pro časopis Moderní obec, v nichž se zabýval
problematikou regionální politiky Evropské
unie.
/jg/
/ev/
Ines Possemeyerová po boku předsedy
Evropského parlamentu Jerzyho Buzka děkuje
za ocenění.
FOTO: EVA VOŽENÍLKOVÁ
publika do soutěže Entente Florale Europe –
Evropská kvetoucí sídla Krnov v Moravskoslezském kraji a Mořice v Olomouckém kraji, které spolu s dalšími městy a vesnicemi
z 10 evropských zemí hodnotila mezinárodní porota. Letošní výsledky byly slavnostně
vyhlášeny 25. září v britském Cardiffu, odkud
si zástupci Krnova a Mořic odnesli stříbrné
medaile. Vesnice Mořice navíc získala mimořádnou cenu poroty za realizaci biocentra –
mokřadu Mokroš – a biokoridorů v rámci
komplexních pozemkových úprav.
Soutěž se zaměřuje především na společný zájem radnic, obyvatel i místních podnikatelů o kvalitu života, k níž zásadní měrou
přispívají zakládání a péče o zeleň v sídlech
i v okolní krajině, péče o životní prostředí a
jeho zlepšování a vytváření podmínek pro
turismus apod.
Více o soutěži je na www.ententeflorale.eu a na webu Společnosti pro zahradní a krajinářskou tvorbu www.szkt.cz.
FOTO:AUTOR
›BRUSEL V polovině října Evropský parla-
›CARDIFF Letos poosmé vyslala Česká re-
4
zpravodaj a každoročně pořádá desítky akcí
pro děti i dospělé.
Další ocenění ministerstva kultury v podobě diplomu získaly Městská knihovna Březová (Karlovarský kraj) a Infocentrum a Místní
knihovna Praha-Kolovraty. Uznání si však
zaslouží všichni knihovníci, respektive spíše
knihovnice, a zejména ti dobrovolní. Proto
alespoň výčet zbývajících nominovaných, jimiž jsou knihovny v Budislavi (Pardubický
kraj), Mokré (Královéhradecký), Potštátě
(Olomoucký), Soběšovicích (Moravskoslezský), Kyselovicích (Zlínský), Petrovicích (Jihomoravský), Petrovicích (Středočeský), Starém Městě pod Landštejnem (Jihočeský),
Kolinci (Plzeňský), Vědomicích (Ústecký)
a Novém Oldřichově (Liberecký).
/on/
V prostorách historické radnice v Cardiffu stáli vedle sebe zástupci Krnova, Mořic i porotci.
listopad 2009
MO04_05
30.10.09
7:10 AM
Page 5
SPEKTRUM
›JABLONEC NAD NISOU Pozitivně šokováni
Zwickau a Bautzen, belgického Ronse a italského Marsciana, překvapením.
Rozhovory o spolupráci mezi Jabloncem
a Kaufbeurenem začaly již v květnu v Německu. Setkali se tam odborníci z oblasti školství,
kultury, sportu, cestovního ruchu i představitelé komunální politiky obou měst. Navazovali kontakty a dohadovali si možné oblasti
další spolupráce. Konkrétním výsledkem je
výstava, jež se objeví příští léto v jabloneckém
Muzeu skla a bižuterie. Bude to expozice
z Isergebirgs-Museum Neugablonz, která se
týká bižuterní firmy Prade. Ta začínala v Jablonci a plně ji pak rozvinula v Německu. /sk/
byli hosté slavnostního podpisu dohody
o spolupráci mezi českým Jabloncem nad
Nisou a německým Kaufbeurenem. Kromě
papírové podoby byly předloženy oběma
starostům, Petru Tulpovi a Stefanu Bossovi,
smlouvy i na velkých skleněných objektech
od firmy Zdeněk Lhotský. I když skleněná surovina byla zakoupena v Německu, finální
podoba vznikala v dílně u Železného Brodu.
Když oba starostové dostali do rukou speciální brusky, aby mohli smlouvu podepsat
i na sklo, zašumělo to mezi hosty z dalších
partnerských měst Jablonce, německého
FOTO: ARCHIV
Starostové »podepsali« skleněnou smlouvu
Kromě papírové podoby byly předloženy
starostům Petru Tulpovi (vlevo) a Stefanu
Bossovi smlouvy i na velkých skleněných
objektech.
Projekty OPŽP pohledem
z letadla
FOTO: ARCHIV
Rozšíření sběrného dvora v Chropyni, Obnova historických alejí a rondelů v barokní zahradě v Miloticích, Zateplení školky v Humpolci, Rekultivace skládky v Příložanech,
Realizace opatření na Brněnské údolní nádrži – to jsou názvy jen některých z 10 úspěšně
uskutečněných projektů spolufinancovaných v rámci Operačního programu Životní
prostředí (OPŽP), které mohli novináři
zhlédnout pohledem z malého letadla Cessna. Dvoudenní prohlídku pro ně připravil
Státní fond životního prostředí (SFŽP). »Od
září 2007 bylo schváleno celkem 2466 projektů a výše podpory z Fondu soudržnosti
a Evropského fondu pro regionální rozvoj
přesáhla 42,7 miliardy korun. Největší částku
– 25,7 miliardy korun získalo 308 projektů na
zlepšení vodohospodářské infrastruktury,
zejména na výstavbu a rekonstrukci čistíren
odpadních vod a kanalizaci,« uvedla tisková
mluvčí SFŽP Lenka Brandtová. Na výstavbu
a rekonstrukci zdrojů tepla a úspor energie
v mateřských a základních škol a ostatních
veřejných budovách putovalo dalších více
než 5,5 miliardy korun. Největší počet uskutečněných projektů – 1068 – spadá do oblasti zlepšování stavu přírody a krajiny a dosud
největší objem finančních prostředků – šest
miliard korun – získají žadatelé a jejich projekty ve Středočeském kraji. Seznam všech
schválených projektů je dostupný na
www.opzp.cz. S některými vás blíže seznámíme v příštích číslech.
Obec Cep (185 obyvatel) v Chráněné krajinné
oblasti Třeboňsko postavila kořenovou čistírnu
pro vyčištění odpadních vod pro 300
ekvivalentních obyvatel (na snímku)
a dostavěla část kanalizace za přispění
evropské dotace. Starosta Cepu Jan Vobejda
předpokládá, že se na čistírnu připojí všechny
domácnosti vobci.
/ev/
Česká města v silné konkurenci zabodovala
listopad 2009
10 tisíc dolarů v kategorii The Bursary Award.
Jihlava, která se soutěže zúčastnila poprvé,
zabodovala v kategorii celkového rozvoje
měst projektem, který byl oceněn jako nejlepší v oblasti zlepšování stavu krajiny. Bolatice obdržely Stříbrnou cenu a obsadily
3. třetí příčku v kategorii do 20 tisíc obyvatel.
Bronzovou cenu získala a 5. a 6. místo ve stejné kategorii obsadila města Říčany a Jaroměř. Tábor má Stříbrnou cenu a 5. příčku
v kategorii od 20–75 tisíc obyvatel. Stříbrnou
cenu a 4. místo v kategorii měst od 75–200 tisíc obyvatel získalo Kladno se svým správním obvodem zahrnujícím 47 obcí. Úspěchem je také Bronzová cena Mladé Boleslavi
v kategorii 20–75 tisíc obyvatel.
Celkovými vítězi v kategorii měst, jež byla
porotou na základě šesti kritérií vyhodnocena jako města, kde se nejlépe žije, jsou: Gibsons, Kanada (do 20 tisíc obyvatel), Newark
on Trent, Anglie (do 75 tisíc), Melville, Austrálie (do 200 tisíc), Shilong, Čína (do 750 tisíc) a Dalian, Čína (přes 750 tisíc).
Dále byly uděleny ceny za vynikající úspěchy v každém kritériu samostatně. Kromě již
zmíněné Jihlavy na ně dosáhla města: Broadland, Anglie (péče o dědictví); Canada Bay,
Austrálie (praxe ohleduplná k životnímu
prostředí); Melville, Austrálie (udržitelnost
komunity); Gibsons, Kanada (plánování pro
budoucnost) a Newark on Trent, Anglie
(zdravý životní styl).
/sk/
FOTO: ARCHIV
13. ročníku soutěže The International
Awards for Liveable Communities (zkráceně
LivCom, česky Město, kde se nejlépe žije),
kterou oficiálně zaštiťuje OSN. Mediálním
partnerem byla i Moderní obec.
V letošním finále 38 světových měst bylo
osm zástupců z ČR: Bolatice, Jaroměř, Říčany, Chrudim, Jihlava, Mladá Boleslav, Tábor
a Kladno. S výjimkou Kladna všechna patří
k Zdravým městům ČR.
V kategorii »celkového rozvoje měst«
(Whole City Awards) porota posuzovala šest
základních oblastí: ochrana životního prostředí, zlepšování stavu krajiny, udržitelný
komunitní život, péče o kulturní dědictví,
plánování pro budoucnost a podpora zdraví.
Kromě vítězného pořadí v kategoriích podle
počtu obyvatel udělila za přednesené prezentace také zlaté, stříbrné a bronzové ceny.
Nejúspěšnější z českých měst byla Chrudim, která získala ocenění ve všech hlavních
kategoriích: Zlatou cenu a 2. místo v soutěži
celkového rozvoje měst kategorie od 20–75
tisíc obyvatel, Zlatou cenu a 3. místo mezi
environmentálními projekty (za projekt Rekreační lesy Podhůra) a finanční ocenění
V silné mezinárodní konkurenci byla česká
města úspěšná.
MO000777-3
›PLZEŇ Město hostilo 8. až 12. října finále
5
30.10.09
10:25 AM
Page 6
KAUZA
Bytová družstva jako partner obce?
Proč ne – jako jedno z více řešení?
P
odle Ing. Oldřicha Sovy, předsedy představenstva a ředitele SBD Pokrok, je
družstevní bydlení jednou z možných,
i v západní Evropě prověřených cest, jak nabídnout slušné bydlení za příznivou cenu lidem, kteří si nemohou dovolit hypotéky
a nemají přemrštěné nároky na nadstandardní byt či exkluzivitu lokality.
V pražských Modřanech SBD Pokrok staví pro
své členy tento bytový dům. Cena za metr
čtvereční podlahové plochy bude pod 40 000
Kč, přičemž družstevník předem složí jen 30 %
ceny a zbytek bude splácet 20 let. Pak bude
moci byt převzít do osobního vlastnictví.
JAK NAJÍT BYTY PRO UČITELE
Proto by Ing. Oldřich Sova rád zakládal sdružení, do nichž by obec vložila svůj pozemek,
zatímco družstvo by zajistilo financování
stavby i levnou a transparentní správu nového družstevního domu. »V takovém domě by
obec měla vyhrazenu část bytů, třeba pro
strážníky, učitele, mladé rodiny apod.,« vysvětluje. K jeho představě však městské části
zůstávají spíše rezervované, byť jsme oslovovali takové, na jejichž územích má SBD Pokrok i několik tisíc bytů (viz rámeček).
Určitá naděje pražskému bytovému družstevnictví kyne z pracovní skupiny, která se
na magistrátu už dva roky zabývá problematikou bydlení v metropoli. Pražský radní Jiří
Janeček, který má bydlení ve své kompetenci, konstatuje: »Problematika bydlení je obsáhlá, proto bychom rádi zvážili všechny,
v současné době dostupné alternativy. Naším záměrem je vytvořit nové možnosti bydlení nejen pro sociálně slabší lidi, jako jsou
senioři nebo matky s dětmi, ale i pro mladé
rodiny nebo pro ty, kdo se kvůli ekonomické
krizi dostali do finančních problémů. Tomu
už jsme uzpůsobili i programy pro přidělování městských bytů. Na druhé straně se nyní snažíme vytvořit příležitosti k bydlení
v Praze s vyhlídkou do budoucna. Může tak
Co odpověděli zástupci některých městských částí hl. m. Prahy
Viděli byste jako schůdný model založit sdružení za účelem družstevní bytové výstavby, do něhož by obec jako svůj vklad vnesla pozemek, zatímco bytové družstvo by zajistilo financování a levnou a efektivní správu
takto postaveného družstevního domu, v němž by pro potřeby obce byla vyhrazena část bytů?
■ Radka Wallace Prokopová, tisková mluvčí MČ Praha 8: V současné době o podobném projektu neuvažujeme.
■ Andrea Wolfová, tisková mluvčí MČ Praha 11: Městská část Praha 11 v současné době posuzuje
možnosti, jak zejména mladým rodinám pomoc při hledání dostupného bydlení. Spolupráci s osvědčenými
bytovými družstvy jsme vyhodnotili jako jednu ze životaschopných cest.
■ Radana Mrázková, vedoucí tiskového oddělení Úřadu MČ Praha 12: Naše MČ není nakloněna podobným společnostem s majetkovou účastí městské části. Vždy nastává určité (a zbytečné) riziko malé průhlednosti tohoto spojení či různých (někdy i uměle vykonstruovaných) nedorozumění v hospodaření, což téměř vždy vede k (ať už oprávněným, či neoprávněným) politickým útokům na příslušné zástupce městské
části. Dáváme proto přednost pronájmům či prodejům, které jsou jednoduše kontrolovatelné a mohou rovněž obsahovat odůvodněné a transparentní zvýhodnění pro zmíněné účely.
■ Samuel Truschka, tiskový mluvčí MČ Praha 13: V obecné rovině MČ samozřejmě nevylučuje spolupráci s jiným subjektem na nějakém bytovém projektu, pokud by to pro ni a její obyvatele bylo výhodné. Podmínkou je vhodný pozemek, kde by výstavba byla v souladu s územním plánem a záměry městské části. MČ
má takových pozemků jen velmi málo a jejich využití velmi dobře zvažuje. Pokud by uvažovala o konkrétním
stavebním záměru na konkrétním pozemku, hledala by partnera pro jeho realizaci formou výběrového řízení.
6
FOTO: ARCHIV
Až Stavební bytové družstvo Pokrok dokončí v pražských Modřanech pro své členy stavbu bytového domu s 29 bytovými jednotkami, patrně nadlouho přeruší svoji investiční činnost.
Pozemek, na němž nový čtyřpodlažní dům bude stát, je totiž
poslední, jímž družstvo pro účely staveb tohoto druhu disponuje. SBD Pokrok má na tři tisíce nebydlících členů, ale nákup
stavebních pozemků v Praze by byty pro ně značně prodražil.
VIZUALIZACE: DAVI SMITKA,
MO06_07
Pražský radní Jiří Janeček: Hlavní město zatím
v oblasti bytové politiky úzce spolupracuje
hlavně s městskými částmi, jimž uvolňuje
pro veřejně prospěšné profese řadu bytů.
Uvažuje se o tom, že byty s tímto určením
bychom hledali i ve spolupráci s bytovými
družstvy.
jít jak o spolupráci s bytovými družstvy, tak
s developery, ale vyloučit nelze ani vlastní výstavbu. Rozhodně se nechceme soustředit
jen na jediný způsob rozvoje bydlení. Předsevzali jsme si však vytvořit určitý model,
který by pomohl řešit bydlení v metropoli
pro většinu kategorií jejích obyvatel a který
by byl zároveň co nejvýhodnější co do nákladů. Model, na němž pracujeme také s bytovými družstvy, samozřejmě musí být konzultován s městskými částmi, které dostanou
příležitost se k němu případně připojit.«
Pražský zastupitel Mgr. Karel Klíma má za
to, že hlavnímu městu přece už ani teď nic
nebrání, aby vstupovalo do podobných sdružení s bytovými družstvy, o jakých sní předseda SBD Pokrok Ing. Oldřich Sova. »Jde jen
o to mít vůli tak učinit,« podotýká Mgr. Karel
Klíma. »Znám řadu případů, kdy město takto pomohlo developerům, kteří se pak s ním
vyrovnali tak, že mu část bytů podstoupili.
Proč by to nemohlo fungovat i vůči bytovým
družstvům? V Praze jsme v minulých letech,
a to i na úrovni městských částí, zcela rezignovali na jakoukoliv výstavbu obecních bytů.
Jak pokračuje proces deregulace nájemného,
stále více lidí zoufale hledá levnější náhradní bydlení. Jenže jak se k němu v Praze dostat? Chybějí obecní nebo družstevní malometrážní byty pro seniory i startovací byty
pro mladé rodiny. A ne každý si může vzít hypoteční úvěr nebo zvolit jinou formu dlouhodobého zadlužení. Pochybuji, že v době
hospodářské krize bude město schopno
uvolnit peníze na výstavbu obecních bytů.
Proto podporuji myšlenku oživení spolupráce s bytovými družstvy.«
listopad 2009
MO06_07
30.10.09
10:25 AM
Page 7
KAUZA
CO JE »SOCIÁLNÍ BYDLENÍ«?
Radní Jiří Janeček ovšem namítá, že česká legislativa zatím postrádá jasnou definici sociálního bydlení: Pro koho je určeno, jak vysoké nájemné a na základě čeho by se v bytech
s tímto určením mělo stanovovat či za jakých
podmínek může město nebo městská část
bytové jednotky ve standardu sociálního
bydlení vytvořit. Přitom sociální bydlení by
podle radního mohlo být dobrých východis-
kem i pro mnohé z těch, kdo finančně nezvládají deregulaci nájemného, zejména
v soukromém sektoru.
»Samozřejmě by vznik sociálních bytů měl
finančně podporovat i stát podle předem
stanovených pravidel,« říká Jiří Janeček a nevylučuje přitom, že hlavní město by mohlo
začít využívat dotací z letos v srpnu vládou
schváleného programu na výstavbu podporovaných sociálních nájemních bytů.
»V minulých dnech jsme z pracovní skupiny, která se na magistrátu zabývá bydlením,
dostali výstup ve formě doporučení pro činnost zastupitelů v obnovení spolupráce s bytovými družstvy. Myslím si, že se začíná blýskat na lepší časy. Ale hodně bude záležet na
tom, jaké výsledky přinese volební rok 2010
na radnicích,« dodává Mgr. Karel Klíma. ■
I VA N RY Š AV Ý
Největší bytové družstvo v České republice – SBD
Pokrok – letos v létě oslavilo půl století svého trvání.
Nyní spravuje přes 20 tisíc bytů ve vlastnictví družstva
nebo bytů již převedených do vlastnictví. Nejvíce
domů ve správě má na velkých pražských sídlištích,
jako je Praha 13 (7000 bytů), Chodov (6000),
Modřany (4000) či Barrandov, Bohnice a Řepy.
Předseda představenstva a ředitel družstva Ing.
Oldřich Sova podotýká: »V hlavním městě byl
historicky zájem o to, aby bytová družstva stavěla
v lokalitách, které byly výhodné i z hlediska
dopravního spojení. Proto většina našich bytů –
s výjimkou Modřan a Barrandova – je „na metru“.«
■ Působíte na velkých sídlištích. Neklesá tam
však kvalita bydlení? Vždyť sídliště bývají
obecně spojována s přílivem nejchudších či
sociálně nepřizpůsobivých vrstev.
Praha je v tomto směru poněkud specifická. Třeba
fakt, že její sídliště jsou napojena na metro, a snadno
se tak odtud dostanete do centra, zvyšuje tržní ceny
bytů – nebo přinejmenším v době recese zpomaluje
jejich pokles, což rizika, která uvádíte, snižuje. Navíc,
jak známo, platí, že družstevníci se o své domy a byty
starají lépe. Na kterémkoliv z vyjmenovaných sídlišť,
poměrně snadno (bez ohledu na informační tabule
s nápisem SBD Pokrok, jež nyní na našich objektech
rozmisťujeme) rozeznáte, který panelový dům je
družstevní a který patří obci.
■ V čem vaše know-how spočívá?
Především účtujeme jen režii a naše správa je velice
průhledná. Zkuste si sám odpovědět, jak asi
pochodíte, budete-li jako nájemník žádat na
správcovské firmě o nahlédnutí do účetnictví
k provozu domu, v němž bydlíte. Zákazníci SBD
Pokrok však mají v rámci systému INFO 24 po získání
přístupového kódu čtyřiadvacetihodinový on-line
přístup do výpočetního systému družstva, kde mohou
získat informace o tom, jaký je stav hospodaření
jejich domu nebo bytu. I v mezinárodním srovnání je
to unikát, díky němuž v podstatě neevidujeme žádné
reklamace. V oblasti facility managementu těžíme
z toho, že jsme vstoupili do Družstevního
marketingového sdružení (DMS) ČR, které se řídí
jasnými pravidly pro výběr dodavatelů, ať už jde třeba
o zpracování energetických auditů nebo
o rekonstrukce výtahů. DMS také pro každou
komoditu pořádá výběrové řízení, čímž lze například
ušetřit za elektrickou energii. Možná není nezajímavý
ani fakt, že máme pouze 87 zaměstnanců.
Uvítal bych, kdyby městské části nám zkusily svěřit do
správy dva tři objekty, abychom je o přednostech
tohoto našeho know-how mohli přesvědčit.
■ Máte ještě jiné ambice?
SBD Pokrok na vlastním pozemku v pražských
Modřanech dokončuje výstavbu bytového domu
o čtyřech nadzemních podlažích s 29 jednotkami,
a to od garsonek až po mezonetové byty. Takové
Ing. Oldřich Sova: Odhaduji, že v Praze
by byla reálná poptávka po zhruba tisícovce
nových bytů v družstevním vlastnictví.
objekty bychom dokázali stavět ročně dva či tři
včetně zajištění financování. Limituje nás však
nedostatek vlastních stavebních pozemků. Ty, které
nabízejí i obce, pochopitelně za tržní cenu, jsou pro
nás příliš drahé. Jako východisko vidíme, že by obec
s námi vytvořila sdružení, vložila do něho pozemek,
my bychom na něm zajistili financování a výstavbu
družstevního bytového domu i jeho správu. V domě
by pak obec měla vyhrazenu část bytů, například pro
strážníky městské policie, učitele, mladé rodiny apod.
Nejen v Praze dochází k paradoxu: Obec se na jedné
straně zbavuje svých bytů (nejčastěji ve starších
panelových domech) jejich nájemníkům (i když si
stěžují, že před několika lety byly byty v téže kvalitě,
velikosti a lokalitě zprivatizovány za ještě nižší ceny),
a na druhé straně s využitím státních dotací staví
nové domy pro tzv. sociální bydlení. Podpora
družstevního bydlení ze strany obce a s její
majetkovou účastí by určitě vyšla levněji než nová
výstavba, byť i s využitím státního příspěvku. A padla
by rizika, že při nedodržení určitých podmínek obec
bude muset příspěvek státu vrátit.
I VA N RY Š AV Ý
MO000926-2
■ Jenže kvalita bydlení na sídlišti není přece
dána několika družstevními domy, které se
ztrácejí mezi domy ostatních vlastníků…
Hodně je to dáno už samotnou kvalitou správy
domu. Troufám si tvrdit, že naše správa bývá
kvalitnější, efektivnější i transparentnější, než jak ji je
schopna zajistit většina komerčních správcovských
firem a realitních kanceláří. Za padesát let své
existence jsme si vytvořili docela slušné know-how.
Koneckonců, stačí porovnat ceny, které za správu
domů jednotlivé subjekty požadují. My nejsme
komerční subjekt, který usiluje o zisk. Proto naše
služby jsou zpravidla až o třetinu levnější. Snad je
dost výmluvná i skutečnost, že od roku 2006 do
loňska jsme do naší správy převzali na tisíc bytů, které
si nájemníci v různých pražských městských částech
odkoupili od obce. Letos je to zatím dalších 350 bytů.
FOTO: ARCHIV
Předseda SBD Pokrok Ing. Oldřich Sova: Naše know-how by mohlo zajímat i obce
listopad 2009
7
MO08_09
30.10.09
7:31 AM
Page 8
EKONOMIKA
Plnění sdílených daní
na příkladu deseti měst
V
době celosvětové hospodářské krize
a sestavování státního rozpočtu ČR,
kdy ministerstvo financí již predikovalo maximálně dvouprocentní nárůst sdílených daní proti skutečnosti roku 2008, byly
schválené hodnoty sdílených daní v rozpočtech měst přiměřené, či dokonce vytvářely
solidní rezervu pro případ horšího vývoje.
V březnu na vývoj krizové situace reagovala celá řada navržených a poté schválených
opatření. Ministerstvo financí tak v dubnu
připravilo nový daňový odhad, který předpokládal pokles hrubého domácího produktu
(HDP) o 2 % proti roku 2008 (v květnu již
o 2,3 %). V této predikci byla zahrnuta veškerá schválená protikrizová opatření.
Upravená výše daňových příjmů obcí v roce 2009 činila 142,2 mld. Kč, což představuje
rozdíl zhruba 26 mld. Kč. Vztaženo ke skutečnosti roku 2008 se daňové příjmy obcí snížily zhruba o 8,3 %. Další upřesnění je z letošního srpna, které reaguje na makroekonomický odhad zveřejněný 22. července.
Propad HDP se očekává o 4,3 % a s ním související pokles daňových příjmů již o nejméně 12 % proti skutečnosti 2008. V absolutních
číslech to představuje další snížení o minimálně 5,5 mld. Kč.
P O R O V N Á N Í S E S TÁT N Í M
ROZPOČTEM
V současné nelehké ekonomické situaci zajímá města a obce dopad poklesu vývoje sdílených daní do jejich rozpočtů. Pokusme se
na tuto problematiku podívat z hlediska provázanosti státního rozpočtu a několika vybraných měst na konkrétních datech k 1. září letošního roku.
Do srovnání byly vybrány: Chomutov
(49 926 obyvatel) – v tabulkách jako č. 1),
Znojmo (34 759) – 2, Valašské Meziříčí
(27 290) – 3, Šternberk (13 834) – 4, Uničov
(12 098) – 5, Kyjov (11 707) – 6, Kraslice (7108)
– 7, Kunovice (5500) – 8, Miroslav (3007) – 9,
Velký Týnec (2351) – 10.
Porovnání se uskuteční ve dvou rovinách:
Jednak v rovině porovnání se státním rozpočtem, jednak v rovině porovnání skutečných
příjmů sdílených daní státního rozpočtu
a vybraných územních samosprávných celků. K porovnání nám poslouží plnění rozpočtů vybraných měst a obcí ke stejnému datu
roku 2008 (viz tab. 1).
Z tab. 1 vyplývá, že index 2009/2008 je
v celkovém příjmu u všech měst a obcí vyšší,
než vykazuje státní rozpočet, kterému vychází hodnota indexu 85,19 %. U vybraných
municipalit má nejnižší hodnotu indexu
město Kraslice (86,35 %), nejvyšší hodnotu
pak dosahuje město Miroslav (90,42 %).
Identifikované rozdíly v hodnotách jednotlivých měst jsou způsobeny uvolňováním finančních prostředků jednotlivými finančními úřady. Jde většinou o vratky zaplacených
záloh, které zejména v období finanční krize
dosáhly velkých hodnot.
Toto tvrzení lze dokumentovat na hodnotách měst Šternberka (4) a Uničova (5), které
dosáhly naprosto stejných hodnot indexu,
srovnávající příjem sdílených daní v roce
2008 a 2009. Rozdíl je patrný v plnění jednotlivých sdílených daní (viz tab. 2).
VÍCELETÉ HODNOCENÍ
Porovnání vychází z analýzy procentuálního
měsíčního plnění sdílených daní za poslední
čtyři roky a predikce naplnění rozpočtu těchto daní jednotlivých měst na konci roku. Výpočet se uskutečňuje na bázi odhadu sdílených daní podle ministerstva financí ze
srpna letošního roku (viz tab. 3).
Tab. 3 ukazuje, jak postupem roku od dubna do srpna se současná ekonomická situace
promítá do inkasa sdílených daní jednotlivých subjektů. U většiny trvale klesají sdílené
daně, a to jak v absolutních hodnotách, tak
v porovnání k účetním hodnotám loňského
roku. Z červencových a srpnových dat vyplývá, že se v těchto dvou měsících pokles v příjmu sdílených daní ustálil. U některých municipalit dokonce mírně roste index porovnání s rokem 2008.
Š E T Ř I T A Z VA Ž O VAT V Ý D A J E
NA ROZVOJ
Přestože vývoj v červenci a srpnu může svádět k mírnému optimismu, vyplývá pro
územní samosprávné celky nutnost měsíčního vyhodnocování těchto nejdůležitějších
příjmových položek. Podle poslední predikce ministerstva financí se očekává propad ve
sdílených daních proti roku 2008 nejméně
o 12 %. Tuto skutečnost dokládá i tab. 3, kdy
je průměr indexu 2009/2008 za všechny vybraná města 11,7 %.
Z těchto závěrů vyplývá, že města i obce
musí šetřit při vynakládání svých finančních
prostředků, zvažovat náročné investice, které s sebou většinou přinášejí i nové provozní
výdaje v budoucích obdobích. Územní samosprávné celky by se také měly zaměřit na
účelné vynakládání stávajících provozních
výdajů.
V návrhu státního rozpočtu na rok 2010 se
odhaduje nárůst finančních prostředků přerozdělovaných obcím na sdílených daní
o necelých 12 mld. Kč. Dále se očekává navýšení příjmu v rozpočtu obcí z daně z nemovitosti i příspěvku na výkon státní správy
v přenesené působnosti. Přes tyto skutečnosti je však nevyhnutné, aby obce a města
šetřily a smysluplně vynakládaly prostředky
na svůj rozvoj.
■
JAN OBROVSKÝ
AQE advisors, a.s.
Tab. 2 Porovnání měst
Šternberk
DPFO závislá činnost
DPFO podávajících přiznání
DPFO zvláštní sazba
DPPO
DPH
Celkem
2008
2009
16 804
5061
1366
25 879
36 011
85 120
16 068
2536
1346
20 360
33 601
73 911
Uničov
index
2009/2008
95,62 %
50,11 %
98,58 %
78,68 %
93,31 %
86,83 %
2008
2009
14 848
3236
1184
22 449
31 227
72 944
14 019
208
1163
17 584
30 363
63 336
index
2009/2008)
94,41 %
6,43 %
98,22 %
78,33 %
97,23 %
86,83 %
7
86,35
8
89,91
9
90,42
10
87.63
Tab. 1 Porovnání plnění státního rozpočtu s vybranými městy (v %)
index 2009/2008
SR
85,19
1
88,88
2
86,64
3
87,63
4
86,83
5
86,83
6
89,20
Tab. 3 Měsíční plnění (v %)
index 2009/2008 (duben)
index 2009/2008 (květen)
index 2009/2008 (červen)
index 2009/2008 (červenec)
index 2009/2008 (srpen)
1
93,51
94,30
93,24
88,66
88,67
2
93,96
93,39
91,14
87,19
87,44
3
96,64
95,35
92,49
88,11
88,48
4
91,85
92,67
89,77
85,81
86,44
5
92,96
93,56
89,12
85,91
85,97
6
93,14
99,55
94,12
90,44
90,17
7
91,60
93,06
91,33
88,32
87,57
8
98,31
99,22
93,76
89,14
90,20
9
93,39
96,02
94,26
90,33
90,36
10
93,16
94,13
91,83
86,77
89,84
ZDROJ: AQE ADVISORS, a.s.
8
listopad 2009
MO08_09
30.10.09
7:31 AM
Page 9
EKONOMIKA
FOTO: ARCHIV
Poskytovatel služby by měl být k výkonu
služby pověřen tzv. pověřovacím aktem, který může mít podobu smlouvy nebo legislativního aktu (například vyhláška), přičemž
obsah pověřovacího aktu je rámcově stanoven v právu EU (rozhodnutí Komise
2005/842/ES, viz: http://eur-lex.europa.eu/
LexUriServ/LexUriServ.do?uri=OJ:L:2005:31
2:0067:0073:CS:PDF).
Jaké jsou pravomoci měst a obcí při podpoře a kontrole veřejných služeb? Na to se pokusila
odpovědět konference Veřejné služby a veřejná podpora 2009, která se za účasti zástupců Evropské
komise, ÚOHS, státní a veřejné správy i několika poradenských společností konala v září pod
záštitou hl. města Prahy v budově pražského magistrátu.
Co je veřejná služba,
si obce určují samy
Provozování veřejného bazénu či jiného sportoviště, kulturního
zařízení, zooparku, nebo třeba i veřejné dopravy. To všechno
jsou příklady tzv. veřejných služeb, často poskytovaných na tržním principu, avšak nemyslitelných bez veřejné dotace. Pravidla, jak je stanovovat a kontrolovat – například přiměřenost
ceny, však pro mnohé stále zůstávají nejasná.
S
právně se tato oblast nazývá »služby
obecného zájmu hospodářské povahy«.
Často jde o takové, které si samy na sebe nevydělají, avšak jejich poskytování je
v daném teritoriu žádoucí. Proto jsou zpravidla dotovány z městských či obecních rozpočtů (případně jiných dotačních titulů ministerstev, fondů atd.). Mnohdy u nich nemáme
na výběr mezi poskytovateli, neboť jejich
nabídka bývá vzhledem k charakteru omezená (leckdy jde vysloveně o lokální monopol –
těžko lze třeba nahradit místní městskou dopravu autobusy ze sousedního města).
ZÁKLADNÍ RÁMEC Z EU
Jak však postupovat, aby aktivity příhraničního města nenapadla kupříkladu Evropská
komise? Není to tak jednoduché. Jistý pořádek a pravidla pro poskytování dotací a cenotvorbu poskytuje legislativa EU v oblasti
veřejné podpory. A to tam, kde mají dotčené
služby účinky na obchod mezi členskými
státy unie. Tato úprava je závazná pro poskytovatele a zejména pro nositele veřejné moci
v České republice (obce, města, kraje atd.),
kteří nejrůznějšími akty těmito službami pověřují různé subjekty, anebo je jakýmkoliv
způsobem dotují.
Cílem je zamezit, aby prostřednictvím dotací nedošlo k nedovolené veřejné podpoře
na vnitřním trhu EU, například umožněním
nadměrného (nepřiměřeného) zisku či nedostatečným vymezením předmětu. Důležitá je výše podpory a charakter subjektu, který dotaci přijímá. Zjednodušeně řečeno, pod
listopad 2009
určitou hranici, určenou jinak pro každou
oblast činnosti, o narušení soutěže nejde.
Důležitý je potom i charakter příjemce podpory, zda jde o soukromou firmu či o subjekt
s participací veřejného sektoru.
V českém právu se pojem služeb obecného
zájmu hospodářské povahy (Services of General Economic Interest – SGEI) poprvé objevil v zákoně č. 222/2009 Sb., o volném pohybu služeb, a to v ustanovení § 3 písm. e), které
obsahuje definici výše uvedeného pojmu. Toto ustanovení mimo jiné uvádí, které činnosti se za tyto služby považují (poštovní služby,
veřejná doprava, zásobování vodou atd.), a že
právo poskytovat je musí být poskytovateli
uděleno zvláštním právním aktem. Za takový
lze považovat nejen zákon, ale například i vyhlášku nebo koncesní smlouvu.
Vyjdeme-li mimo tento přesný výčet, je na
samotných městech a obcích, které služby si
určí za služby obecného hospodářského zájmu. Na zářijové konferenci »Veřejné služby
a veřejná podpora 2009« v Praze tento fakt –
pro mnohé jistě překvapivě – potvrdilo vyjádření zástupců Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚHOS) a zástupce Evropské
komise, odboru DG Competition.
Samozřejmě ani diskrece v této oblasti nemůže být bezbřehá. Základním předpokladem je, že v dané oblasti, ve které se služba
poskytuje,
■ neexistuje trh,
■ případně trh existuje, avšak ceny za poskytované služby nejsou pro běžné občany
únosné.
R Á M C O VÁ M E T O D I K A C H Y B Í
Bohužel, právě v těchto obecnostech je kámen úrazu, protože obce a města nevědí, jak
celou problematiku správně uchopit. Můstkem, který by je měl dokázat přes nejistotu
přenést, by mohla být rámcová metodika
v oblasti veřejných služeb. Ta by rozpracovávala obsahové náležitosti pověřovacích aktů,
radila by, kdy jakou jeho formu zvolit, jak
kvalitativně a kvantitativně vymezovat takové služby, jaké nástroje používat pro kontrolu výkonu jednotlivých poskytovatelů veřejných služeb atd. Mohla by také zmapovat
služby, které jsou v ČR dotovány, a provést
alespoň jejich základní kategorizaci.
Samostatnou stránkou věci je tzv. vyrovnávací platba (tedy zejména dotace, kterou
obec či město poskytuje provozovateli a jíž se
mu hradí ztráta) a s tím související přiměřený zisk, na nějž má poskytovatel služby –
podnikatel nárok. V ČR však chybějí konkrétní pravidla, jak k této problematice přistoupit, ačkoliv je jasné, že »o peníze jde vždy
až v první řadě« (zvláště nyní, kdy je zřejmé,
že »zdroje nejsou«). Jistý posun představuje
novelizace zákona o cenách, která však nepřekračuje své hranice poměrně značné
obecnosti.
Přitom lze očekávat, že problematika služeb obecného zájmu hospodářské povahy
bude nabývat na významu (zejména po případné ratifikaci Lisabonské smlouvy) a objem veřejných prostředků v této oblasti se
bude každým rokem zvyšovat (zejména ve
zdravotnictví, sociální oblasti, ale například
i v oblasti vodovodů a kanalizací).
JAK NA TO
Jaký je však správný postup? Obec nebo město by mělo poskytovatele pověřit výkonem
služby pověřovacím aktem. Ten by měl obsahovat identifikaci poskytovatele a popis dané
služby; vymezení území, na němž bude poskytována; dobu, po kterou má být poskytována; způsob, jakým bude vypočítána a kontrolována vyrovnávací platba (kompenzace ztráty
poskytovatele), a opatření směřující k vyloučení a vrácení nadměrné vyrovnávací platby.
Vedle těchto »povinných« náležitostí může
pověřovací akt obsahovat například ustanovení, kterými bude měřen a sankcionován
nedostatečný výkon poskytovatele (smluvní
pokuty, předčasné ukončení poskytování)
a další podrobnosti týkající kvality poskytovaných služeb (služby zákazníkům atd.).
V zásadě platí, že čím bude obsah pověřovacího aktu přesněji stanoven, tím se sníží riziko nejasnosti a interpretačních problémů
v budoucnosti.
■
D AV I D E M R
Weinhold Legal
9
MO10_11
30.10.09
7:11 AM
Page 10
EKONOMIKA
Skončila už reforma územní veřejné
správy, či jí kynou nové možnosti?
Z letos dokončené Analýzy financování výkonu státní správy
a územních samosprávných celků mj. vyplývá, že pokud by stát
měl obcím stoprocentně hradit náklady za jimi zajišťovaný výkon přenesené působnosti, musel by jim doplatit zhruba 4 mld.
Kč. Ministerstvo financí už pro příští rok slíbilo na tyto účely
obcím uvolnit dvě miliardy. V zájmu státu i obcí je, aby takto poskytnuté peníze byly využity co nejefektivněji. Jednou z možností je, že by se přidělovaly určité institucionalizované formě
spolupráce obcí, pro něž by přenesenou působnost vykonával
společný správní orgán.
Z
ánikem okresních úřadů, které vedle
výkonu vlastních správních činností
poskytovaly v území, zejména malým
obcím, i určitou informační, konzultační
a poradenskou službu, se v této oblasti vytvořilo určité vakuum. Obecně platí, že čím
vyšší je počet malých obcí, tím je systém
územní správy komplikovanější a nákladnější. Hlavním problémem malých obcí jsou
finance. Příjmy obecních rozpočtů nestačí
k základnímu investičnímu rozvoji. Některé
malé obce obtížně zajišťují kvalifikované vyřizování správních záležitostí, fakticky disponují velmi malým rozsahem rozhodování,
nejsou s to samy řešit svůj rozvoj, mají infrastrukturní problémy, nemohou zajišťovat
kvalitní služby pro své občany.
SPOLEČENSTVÍ OBCÍ PŘÍLIŠ
S Y M PAT I Í N E Z Í S K A L O
Na zmírnění uvedených problémů malých
obcí se zaměřila pracovní skupina, která
vznikla při úseku reformy veřejné správy na
ministerstvu vnitra. Jejími členy byli zástupci ministerstva vnitra, Svazu měst a obcí,
Spolku pro obnovu venkova, krajů a odborné
veřejnosti. Skupina se zabývala komplexním
pojetím problematiky obecních samospráv,
stanovením motivačních podmínek k rozvoji spolupráce mezi obcemi. K všeobecné odborné diskusi byl předložen materiál Návrh
věcného záměru novely zákona o obcích
(nová forma meziobecní spolupráce) – viz
http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/sprava/reforma/vecnyzamer.pdf ).
Návrh vycházel z pozitivních zkušeností
stávajících svazků obcí (venkovských mikroregionů) a systémově prohluboval možnost
společného řešení hospodářského a sociálního rozvoje celého mikroregionu cestou racionalizace společného výkonu některých
samostatných působností obcí v takových
oblastech, jako jenapříklad životní prostředí,
dopravní obslužnost, školství, sociální problematika a zdravotní služby, vytváření podmínek pro hospodářský rozvoj území apod.
Nová forma meziobecní spolupráce byla
pracovně nazvaná Společenství obcí (SO)
10
Náklady na přenesenou
působnost rostou, takže
na jejich stoprocentní
pokrytí za rok nebo dva
už ani zbývající dvě miliardy korun případně
dodatečně přiznané obcímstátem jim nebudou
muset stačit.
a kromě zmíněných činností by pro své členské obce zajišťovala i výkon některých delegovaných přenesených působností. Z právního pohledu by šlo o veřejnoprávní
korporaci založenou členskými obcemi podle zákona o obcích.
Následná diskuse ukázala na úskalí tohoto
nového pojetí: Nutnost transformovat (resp.
znovu založit) stávající svazky obcí a nově je
zaregistrovat, respektovat princip skladebnosti z titulu výkonu sdružené přenesené
působnosti (tj. založení SO v rámci stávajícího správního území obce s pověřeným obecním úřadem, případně obce s rozšířenou
působností). A tak i přes v návrhu projektovanou finanční podporu ze strany státu na financovaní činnosti SO převážil u odborné
veřejnosti spíše negativní názor.
Otázka finančního vykrytí rozvojových potřeb malých obcí se přitom táhla jako červená nit téměř všemi projednávanými tématy
typu sociologicko-ekonomické pojetí venkovského osídlení, výkon veřejné správy
v území či kompetence a působnosti obcí
a jejich orgánů. Pravdou je, že rozpočtové určení daní (RUD) podle zákona č. 243/2000
přineslo od roku 2001 zavedením přepočítacích koeficientů a 14 velikostních kategorií
obcí určité finanční znevýhodnění malých
obcí proti velkým. Příliš velká váha koeficientů velikostních kategorií (tj. přepočteného
počtu obyvatel), jakožto jediného kritéria,
byla novelou zákona (platnou od roku 2008)
řešena snížením jeho váhy na 94 %. Zároveň
se přidala další dvě kritéria – prostý (skutečný) počet obyvatel a celková výměra katastru
obce. Zavedením těchto dvou kritérií a snížením celkového počtu velikostních koeficientů posílily příjmy především nejmenších
obcí. Nastala tak paradoxní situace, že nejmenší obce mají výrazně vyšší sdílené daňové příjmy (v přepočtu na obyvatele) než obce v rozmezí 1500 až 10 000 obyvatel.
KOLIK OBCE »STOJÍ« PŘENESENÁ
PŮSOBNOST A JAK JI »ZLEVNIT«
Analýza financování výkonu státní správy
a samosprávy územních samosprávných celků, která poskytne relevantní množství dat
pro přípravu nového zákona o RUD, byla vypracována pod vedením VŠE v Praze ve spolupráci s Ekonomickou fakultou VŠB-TÚ Ostrava, Univerzitou Pardubice a Ekonomickou
univerzitou v Bratislavě na základě podrobného zadání Ministerstva financí ČR. Zadání
obsahovalo několik základních podmínek
včetně té, že analýza bude založena na základě výdajů obcí (ve 14 velikostních skupinách
platných podle zákona o RUD do roku 2007).
V rámci tohoto výzkumu se pozornost také
soustředila na míru finančního krytí přenesené působnosti vykonávané obcemi. Jedním z výstupů této části analýzy byl odhad
potřeby finančních prostředků pro případ,
že by stát kryl přenesenou působnost obcí ze
100 %. Odhadovaná částka byla 4 mld. Kč.
Ministerstvo financí (kvůli dopadům světové
ekonomické recese) však nakonec obcím
(prozatím) pro příští rok přislíbilo pouze polovinu této částky, tedy 2 mld. Kč. Naskýtá se
však otázka, jakým způsobem by tato suma
měla být mezi obce rozdělena. V zájmu státu
i obcí totiž je, aby byla využita co nejefektivněji. Jednou z možností by bylo, kdyby tyto
prostředky byly přidělovány určité formě
spolupráce obcí, které by si zřídily společný
správní orgán vykonávající pro ně přenesenou působnost.
DOBROVOLNOST PODPOŘENÁ
E K O N O M I C K O U M O T I VA C Í
Předpokladem takové spolupráce obcí není
pouze legislativní úprava mechanismu vzniku a fungování »společného úřadu«, ale také
zachování principu dobrovolnosti. Dobrovolnost by však měla být ekonomicky motivována státem. Proto se nabízí úvaha, zda by
zmíněná dvoumiliardová (resp. čtyřmiliardová) částka nemohla být využita jako základ
ekonomické motivace obcí k dobrovolnému
vytváření společných úřadů při obcích s pověřeným obecním úřadem, případně k tomu, aby pravomoci takového společného
úřadu přebíraly obecní úřady regionálně významných městysů či menších měst.
listopad 2009
MO10_11
30.10.09
7:11 AM
Page 11
EKONOMIKA
J A K D E F I N O VAT Z Á K L A D N Í
POTŘEBY OBCÍ
Uvedená analýza, připravená pro ministerstvo financí, se však také soustředila na případnou standardizaci samostatné působnosti, na jejímž základě by mohly být definovány základní potřeby obcí. V současnosti
je totiž výrazným omezením jakýchkoliv
analýz oblasti financování obcí skutečnost,
že jsou známy pouze výdaje obcí, ale nikoliv
jejich skutečné potřeby. Přitom výdaje jsou
generovány příjmy obcí z minulých let, a tak
vlastně do určité míry kopírují minulé daňové příjmy (především ze sdílených daní) získávané podle pravidel RUD. Obce tedy financují, na co mají – a nikoli to, co potřebují.
Potřeby obcí se mohou výrazně lišit
z mnoha důvodů, z nichž velikost obce je jen
jedním z mnoha. Na druhou stranu by i malé obce měly mít pro své obyvatele zajištěnu
alespoň základní, řekněme »standardní« vybavenost. Ta by mohla být garantována státem právě prostřednictvím sdílených daní.
Standardizace základní vybavenosti by navíc
umožnila nejen spravedlivěji rozdělit prostředky ze sdílených daní, ale také případně
vytvořit systém vyrovnávacích dotací jako
doplňkového nástroje k profinancování nákladů některých zařízení obce, která slouží
i občanům širšího spádového území. »Nadstandard« by si obce pochopitelně musely financovat samy z jiných zdrojů.
Standardem v tomto slova smyslu by byl
počet technických jednotek na každých 1000
obyvatel (například počet žákovských míst
v ZŠ/1000 obyv.). Navíc by bylo možné stanovit běžné pořizovací i provozní náklady
daných technických jednotek (například na
Dosavadní kroky v reformě územní veřejné správy v ČR
Ústava ČR ( zákon č.1/1993) přijatá po rozpadu České a Slovenské Federativní Republiky předpokládala vytvoření vyšších samosprávných celků. Po diskusích o regionálním uspořádání státu byl s účinností od 1. ledna
2000 přijat zákon č.347/1997Sb., o vytvoření vyšších samosprávných celků (krajů). V březnu 1999 přijala vláda ČR Koncepci reformy veřejné správy, kterou později schválil i parlament. Na ministerstvu vnitra k tomu nově vznikl úsek pro reformu veřejné správy v čele s náměstkem (náměstkyní) pro reformu veřejné správy.
Reforma veřejné správy správy byla zaměřena na tři hlavní koncepční směry:
■ modernizaci ústřední státní správy;
■ reformu územní veřejné správy;
■ zkvalitnění fungování veřejné správy jako takové.
První fáze reformy územní veřejné správy byla završena vytvořením samosprávných krajů a jejich krajských
úřadů ( zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení). Vedle výkonu veřejné správy v samostatné působnosti přešly na kraje také kompetence vykonávané v přenesené působnosti. Tento model výkonu veřejné
správy se označuje jako spojený model výkonu veřejné správy. Zároveň byla nově upravena působnost obcí,
a to zákonem č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), hlavního města Prahy zákonem č. 131/2000 Sb.,
o hlavním městě Praze a okresních úřadů zákonem č. 147/2000 Sb., o okresních úřadech.
Druhá fáze reformy územní veřejné správy byla postavena na ukončení činnosti okresních úřadů (jako orgánu
státní správy v území) k 31. prosinci 2002 a přenesení jejich působnosti převážně na územní samosprávné
celky, tedy obce a kraje.
Šlo tedy o zásadní změnu a především o dobudování spojeného modelu výkonu veřejné správy v území. Na
rozdíl od situace například ve Svobodném státě Sasko (viz Dr. Franz Schnabel: Jak Sasko postupovalo ve své
reformě územní správy, Moderní obec č. 9/2009, str. 22 a 23) u nás nebyla politická vůle řešit otázku roztříštěnosti sídelní struktury (relativně velký počet malých a středně velkých obcí), a proto byl stávající, ve veřejné
správě území už fungující systém obcí s pověřeným úřadem (kdy obecní úřad dané obce plnil, v přenesené
působnosti, některé úkoly i pro ostatní obce ve svém správním obvodu) doplněn o nově koncipovanou strukturu obcí s rozšířenou působností ( zákon č. 314/2002Sb.) a přidělení jim největší část výkonu státní správy ze
zrušených okresních úřadů ( ákon č. 320/2002 Sb., o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů).
Celý tento proces přenosu kompetencí a převodu pracovníků okresních úřadů na jejich nová pracoviště vyvolal i novelizaci příslušných zákonů o obcích, krajích a vydání nového zákona o úřednících územních samosprávných celků ( zákon č. 312/2002 Sb.).
listopad 2009
Struktura běžných výdajů obcí
podle velikostních kategorií
2005–2007
Pozn.: Velikostní
kategorie »15«
představuje
průměr za ČR
zmíněné žákovské místo), což by v konečné
sumě postačovalo k vyjádření potřeb (standardních nákladů) té či oné obce na příslušnou vybavenost.
V případě občanské vybavenosti by řešení
problému mělo být být metodicky vcelku
snadno zvládnuto. U technické infrastruktury by však vytvoření standardů bylo určitě
obtížnější: Obce se od sebe odlišují v mnoha
hlediscích, především urbanistických; nicméně při přihlédnutí k hustotě obyvatelstva
či velikosti území, případně k dalším faktorům, by zřejmě bylo možné vytvořit rámcovou typologii obcí.
M A N D AT O R N Í V Ý D A J E O B C E =
ČINNOSTI URČENÉ JÍ ZÁKONEM
Standardy vybavenosti a následně potřebných finančních prostředků by nebylo třeba
stanovovat pro všechny činnosti v samostatné působnosti. V rámci analýzy financování
výkonu státní správy a samosprávy se proto
uvažovaly tzv. mandatorní výdaje obcí, jejichž pracovní definice byla jednoduchá
a vcelku jasná: Měly by to být výdaje v těch
oblastech samostatné činnosti obcí, které
jsou obcím určeny zákonem. Stanovení standardů vybavenosti by potom umožnilo vytvořit doporučené hodnoty vybraných mandatorních výdajů v přepočtu na obyvatele.
Ze závěrů analýzy vyplynulo, že pouze na
základě objektivizace potřeb obcí a jejich výdajů lze stanovit optimální progresi daňových příjmů obcí v rámci sdílených daní. Obdobně i standardizace výkonů přenesené
působnosti (alespoň rámcová) by mohla být
kritériem přidělování motivačních finančních prostředků ze státního rozpočtu pro
vznik nových společných úřadů.
■
PETR TOTH
katedra regionálních studií Národohospodářské
fakulty VŠE v Praze, koordinátor projektu
Analýza financování výkonu státní správy
a samosprávy územních samosprávných celků
JIŘÍ HUŽERA
bývalý tajemník Pracovní skupiny
pro problematiku malých obcí při MV ČR
11
ZDROJ: CITOVANÁ ANALÝZA
Připomeňme, že například ve Svobodném
státě Sasko se města a obce mohou různými,
zákonem popsanými způsoby dobrovolně
integrovat či institucionalizovat svoji součinnost ve správní oblasti, přičemž se tam
osvědčila právě ekonomická motivace ze
strany státu (viz Dr. Franz Schnabel: Jak Sasko postupovalo ve své reformě územní správy, Moderní obec č. 9/2009, str. 22 a 23).
Je nutno vzít v potaz i fakt, že náklady na
přenesenou působnost rostou, takže na jejich
stoprocentní pokrytí za rok či dva už ani zbývající dvě miliardy korun případně dodatečně přiznané obcím státem jim nebudou muset stačit. Vyjdeme-li z oprávněného předpokladu, že společné úřady by vytvářely
úspory (méně úředníků, výpočetní techniky,
nemovitostí apod. na obyvatele), mohla by
celková čtyřmiliardová suma stačit i v blízké
budoucnosti. Navíc lze očekávat, že společný
úřad bude disponovat kvalifikovanějším personálem a lepší infrastrukturou včetně informačního zázemí, než nyní leckdy mají k dispozici zejména menší obce. Zkvalitnit by se
tak měl i proces vyřizování přenesených
agend pro veřejnost, což by přinášelo další
efekty, které by finanční prostředky alokované jiným způsobem zřejmě negenerovaly.
Jeden ze zmíněných návrhů na budoucí
zafinancování přenesené působnosti státem
předpokládá vznik určitých finančních standardů za jednotlivé úkony v jejím rámci. Určení standardizovaných nákladů, například
za zápis do matriky, by totiž vedlo ke spravedlivějšímu rozdělování financí státem na
tuto činnost. Dopracovat se k systému podrobných standardů by ovšem patrně bylo
velmi náročné.
MO12_14
30.10.09
7:11 AM
Page 12
INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE
Chcete-li kancelář »bez kanceláře«
Snad každý uživatel internetu alespoň občas použije vyhledávač
Google. Pod touto značkou se ovšem skrývají mnohé další více
či méně známé služby a aplikace. Patří mezi ně i Google Apps,
sada nástrojů (e-mail, kalendář, sdílené dokumenty, webové
stránky a další), určených pro efektivní práci a komunikaci
on-line přes internet. Navíc jejich provoz je pro organizace
do 50 zaměstnanců a pro školství bez omezení úplně zdarma.
Lze je využít také ve veřejné správě. Neplatí však v tomto případě, že co je zdarma, se může prodražit?
B
ez e-mailové komunikace se už žádná
organizace neobejde. Provozuje-li
vlastní poštovní server, musí mít stále
po ruce správce pro případ výpadku, pravidelně vyměňovat server, nakupovat aktuální
software a podobně. To vše něco stojí. Nejjednodušší je zbavit se vlastního serveru
a přesunout službu k někomu, kdo se o ni
postará. Což nabízí leckdo, někdy i zadarmo.
V případě Google Apps lze získat nejen
poštovní služby, nýbrž i velké množství dalších aplikací spravovaných profesionálními
správci, kteří provádějí dohled a údržbu 24
hodin denně a 365 dnů v roce. Tím se výrazně zvyšuje bezpečnost jednotlivých služeb,
rychlost obnovy po výpadku a rovněž dochází k lepšímu využití zdrojů, což znamená výraznou úsporu nákladů. S nadsázkou lze říci,
že prostřednictvím Google Apps obdrží zájemce kancelář, kterou může užívat přes internet i sdílet s ostatními kdykoliv a odkudkoliv, aniž by potřeboval fyzickou místnost.
C H AT I K O N F E R E N C E » N A D Á L K U «
Součástí Google Apps je chat, který umožňuje přímý dialog více účastníků, dokáže
urychlit interní psanou komunikaci, přičemž
některé obce jej využívají i ke spojení s občany. S jeho pomocí lze snadno odeslat krátkou
textovou zprávu a není třeba čekat na odpověď na zaslaný mail. Chat poskytuje okamži-
Srovnání nákladů na řešení
s vlastním serverem
a s Googlem Apps
Nákup serveru
Záložní zdroj
Roční spotřeba energie
Antivirová ochrana
poštovního serveru
Antispamová ochrana
poštovního serveru
Licence poštovního
serveru, sdílených kalendářů a dokumentů
Celkem
Vlastní
server
od 20 000 Kč
5000 Kč
13 140 Kč
Google
Apps*
0 Kč
0 Kč
0 Kč
od 9000 Kč
0 Kč
od 9000 Kč
0 Kč
od 25 000 Kč
81 140 Kč
0 Kč
0 Kč
* Verze standard do 50 uživatelů
ZDROJ: WORKLINE.CZ
12
Nepožaduje-li uživatel
více než 7 GB prostoru
pro jednu e-mailovou
schránku, nemusí za
nic platit. Což byl jeden
z hlavních důvodů, proč
po systému Google Apps
sáhli v řadě škol.
tý přehled o tom, zda jsou například kolegové právě na pracovišti.
K dalším formám on-line komunikace patří tzv. telekonference a videokonference.
Provozovatelům dávají příležitost realizovat
»on-line schůzku« i několika desítek či dokonce stovek lidí bez nutnosti fyzického setkání. Asi je zbytečné vyčíslovat úspory času
a nákladů, které tento způsob komunikace
přináší... Všichni účastníci se jednoduše připojí přes webovou stránku, kde slyší, případně vidí ostatní účastníky. Do hovoru mohou
přímo vstoupit prostřednictvím chatu či za
použití mikrofonu.
»Videokonference a telekonference mají
široké možnosti využití, například pro interní schůzky jednotlivých úřadů obcí, měst
a krajů, pro jednání zastupitelů a radních
s možností přímé účasti občanů a podobně,«
uvádí Ing. David Skála z portálu Workline.cz.
Navíc tak lze snadno pořizovat videozáznamy pro jejich další umístění na webových
stránkách nebo jiné použití.
E F E K T I V N Ě P L Á N O VAT Č A S
Při spolupráci s větším počtem osob nabývá
na významu efektivní plánování času. Tomu
jsou přizpůsobeny sdílené kalendáře. Klasický elektronický kalendář umožňuje jednotlivci jednoduše si naplánovat schůzky, jednání a úkoly. Bohužel, již není vhodný pro
efektivní plánování setkání skupiny lidí.
Naopak u sdílených kalendářů lze ke všem
v nich uloženým informacím přistupovat
přes internet nebo si vše synchronizovat se
svým mobilním telefonem. Navíc tyto jednoduché systémy umožňují kontrolovat kalen-
dáře dalších spolupracovníků. Díky tomu má
každý uživatel přehled o dostupnosti ostatních, takže schůzky se pak snadno plánují
bez zdlouhavého dopisování či telefonování.
Stejným způsobem lze naplánovat rezervaci
zasedací místnosti, automobilu atd.
K DOKUMENTU ODKUDKOLIV
Zvlášť užitečným nástrojem jsou sdílené dokumenty. Pravděpodobně každý již zažil situaci, kdy musel sepsat důležitý dokument,
na jehož tvorbě se podílelo více osob. Práce
se rozdělila mezi jednotlivé osoby a určil se
termín dodání. Pokud každý přesně věděl, co
má dělat, začali si v dohodnutém čase jednotliví pracovníci zasílat e-mailem hotové
části. V tu chvíli bylo nutné vybrat osobu,
která měla všechny informace kompletovat.
V lepším případě jí to zabralo pouze čas potřebný ke kopírování jednotlivých částí a formátování textu. V horším případě se zjistilo,
že jisté části chybějí, nebo že někdo zadání
špatně pochopil a zpracování své části nesprávně pojal.
Sdílený dokument tyto problémy odstraňuje. Protože je umístěn na internetu, všichni autoři se k němu mohou současně připojit a pracovat na na něm, přičemž přístup je
omezen jen pro předem definované osoby.
Díky tomu, že dokument se vytváří v reálném
čase, každý spoluautor ihned vidí práci svých
kolegů a může ji přímo okomentovat. Dokument pak už není nutné nikomu posílat k závěrečné kompletaci.
LEPŠÍ KOMUNIKACE S OBČANY
Dnes už prakticky každá obec má dnes svůj
web. Primárně slouží k poskytování informací, mohou však rovněž být cenným zdrojem
informací a zpětné vazby od čtenářů – občanů. Často se používají jednoduché ankety,
které rychle a přehledně zobrazí názory na
zvolené téma. Již méně obvyklé jsou však
komplexní on-line dotazníky a ankety, kdy
vše probíhá automaticky, čímž odpadá distribuce jejich otázek, sběr odpovědí a jejich
zpracování. S Google Apps je vytvoření rozsáhlého on-line dotazníku či ankety snadné,
a to pro jakékoliv webové stránky.
A jak je to s bezplatností využívání Google
Apps? Nepožaduje-li uživatel více než 7 GB
prostoru pro jednu e-mailovou schránku,
pak skutečně nemusí za nic platit. Což byl jeden z hlavních důvodů, proč po systému Google Apps sáhli v řadě škol. Ale i pro ty, kdo si
netroufnou zavést jej sami, se vyplatí zadat
to firmě, která s implementací Google Apps
má zkušenosti. Taková služba zahrnuje nastavení domény, vytvoření a nastavení uživatelských účtů, převod současných e-mailů
do Google Apps, návody v českém jazyce
i školení a konzultace. Finančně představuje
jen zlomek ve srovnání s náklady na pořízení vlastního serveru, programového vybavení a provoz systému, pokud by chtěl mít uživatel vše pod svou střechou.
■
J A R O S L AV W I N T E R
listopad 2009
MO12_14
30.10.09
7:11 AM
Page 13
INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE
Z první ruky, co chystá
vláda v legislativě
Zatímco porota 7. ročníku soutěže OTEVŘENO x ZAVŘENO
udělila první cenu v kategorii OTEVŘENO vládě ČR, v hlasování
veřejnosti získala prvenství obec Hlubočky. V obou případech
umožnilo vysokou míru otevřenosti směrem k občanům
vhodné využití informačních technologií.
V
REGISTRACE SE NEVYŽADUJE
Knihovna vznikla na základě rozhodnutí
vlády ČR v čele s Mirkem Topolánkem
(usnesení č. 816 z roku 2007). Je umístěna
na http://eklep.vlada.cz/eklep/page.jsf,
kde zpřístupňuje veškerý průběh přípravy
do-kumentů, jako jsou návrhy zákonů, návrhy jejich změn, nařízení, vyhlášky a další
dokumenty legislativní povahy. Například
u vládního návrhu zákona končí průběh jeho přípravy po jednání vlády, kdy je odeslán
Poslanecké sněmovně. Přístup na web nepodléhá žádné registraci, a kdokoliv tak
může získat přehled o tom, co vláda právě
v legislativní oblasti připravuje – a především, co už a v jaké podobě schválila. U každého návrhu jsou také různé přílohy, někdy
méně, jindy více. Mohou to být průvodní
dopis, obálka, návrh usnesení, příloha
k usnesení, předkládací zpráva, důvodová
zpráva, materiál, příloha k materiálu, vypořádání připomínek a stanovisko legislativní
rady vlády.
Při hodnocení porota přihlíží také k tomu,
jak si nominovaná organizace vede i v jiných
ohledech, zejména s jakou otevřeností informuje o své činnosti veřejnost prostřednictvím svého webu. V tomto směru lze vládě
vytknout, že její web paradoxně neobsahuje
předepsanou strukturu povinných informací. Chybějí tam například poskytnuté informace, zřízené organizace, registry (pokud
existují). Jinak však web obsahuje výroční
zprávy, rozpočet, popis postupu při získání
informací i další povinně zveřejňované informace. Celkově jej lze hodnotit jako poměrně obsažný web snažící se poskytovat
veřejnosti široký pohled na činnost vlády.
INSPIRACE Z HLUBOČEK
Diskusní web obce Hlubočky získal ve veřejnosti nejvíce hlasů, neboť občanům umožňuje vyjadřovat se k věcem veřejným. Web
listopad 2009
FOTO: OTEVŘENÁ SPOLEČNOST
láda byla do soutěže nominována za
Knihovnu připravované legislativy.
Porota toto řešení ocenila jako významnou a poměrně neobvyklou formu
otevřenosti rozhodování, kdy se veřejnosti
poskytují dokumenty, které jsou teprve ve fázi přípravy. Vzhledem k setrvačnosti a těžkopádnosti legislativního procesu je to často jediná možnost, jak ovlivnit podobu normy
včas a připravit pro to potřebné podklady
a argumenty.
Vládní Knihovna připravované legislativy byla
oceněna za poměrně neobvyklou formu
otevřenosti rozhodování, kdy se veřejnosti
poskytují dokumenty, které jsou teprve ve fázi
přípravy.
www.hlubocky.eu (není totožný s webovými
stránkami obecního úřadu v Hlubočkách –
www.hlubocky.cz) například uvádí avíza na
budoucí rozhodování (»Zapojte se do diskuse o rozpočtu«), umožňuje vyjadřovat i kritické názory (»Jste spokojeni s úklidem sněhu v obci?«), popisuje postupy při jednání
zastupitelstva, (»Jak schvaluje zastupitelstvo
stavby v Hlubočkách?«). »Taková praxe se
může stát novým zásadním trendem, který
vyřeší dosavadní odtrženost veřejnosti od
reálných procesů rozhodování,« tvrdí Oldřich Kužílek z Otevřené společnosti, o. p. s.
Že nejde o bezbolestný proces, dokládají
okolnosti vzniku a provozování diskusního
webu. Jeho vydavatelem je sice obec Hlubočky a správou je pověřena redakční rada
zpravodaje obce, ale ze strany vedení obce
jde spíše o trpěné dítko. Podle příspěvku informujícího o vítězství v hlasování veřejnosti byla práce redakce mnohými zpochybňována jako důležitý prostředek zpětné vazby
pro všechny představitele obce a starosta prý
chtěl web dokonce zrušit. Lze předpokládat,
že po osobním převzetí ceny od takového záměru upustil.
Výsledky soutěže OTEVŘENO x ZAVŘENO se
nacházejí na stránkách www.otevrete.cz. ■
J A R O S L AV W I N T E R
Veřejná správa
a internet /37
S
tránky Českého úřadu zeměměřického a katastrálního (ČUZK) jsme
navštívili už loni (viz MO č. 5/2008,
str. 15), kdy jsme se tam seznámili se
službou bezplatného nahlížení do katastru nemovitostí. Dnes se zaměříme na jeho geoportál http://geoportal.cuzk.cz.
Jde o komplexní internetové rozhraní pro
přístup k prostorovým datům v rezortu
ČUZK. Na úvodní stránce v horním menu
je odkaz na prohlížení dat v katastru nemovitostí (jak bezplatné, tak placené –
avšak úplné). V menu Mapy se dozvíte,
jaká mapová díla jsou k dispozici, přičemž o každé mapě doporučuji nastudovat základní informace. Hledáte-li totiž
něco konkrétního, je důležitá správná
volba mapy. Kupříkladu v mapě politického uspořádání státu výškopis nenajdete. Na záložce Ortofoto se dozvíte vše
o stavu leteckého snímkování a následném produktu ortofotomapy. V menu Zabaged je k dispozici základní báze geografických dat ČR, konkrétně polohopis,
výškopis 3D vrstevnic a výškopis grid
10x10 m. V dalším menu Správní a katastrální hranice se zájemcům nabízí mapa správního a územního členění státu.
Další menu v horní nabídce na úvodní
stránce nechám na vašem individuálním
prozkoumání.
Podívejme se však i na samotné mapy.
Na úvodní stránce je zobrazen pohled na
ukázku mapy. Do řádku nad mapou si
můžete napsat hledané území. Tedy například napíši Manětín a stisknu tlačítko
Hledej v mapě. Zobrazí se mně nabídka
všech správních jednotek (v tomto případě všech částí obce), kde se vyskytuje
slovní řetězec Manětín. Zvolím hledanou
správní jednotku, která se mně zobrazí
v mapě, kde mám základní funkcionality
jako třeba zvětšit a zmenšit. Pro podrobnější práci s mapou doporučuji stisknout
odkaz Otevřít v novém okně. Vzápětí se
zobrazí GeoProhlížeč WMS nad mapou,
čímž se otevře nové samostatné okno,
kde máte možnost měřit vzdálenosti, povrch ploch, vypínat a zapínat jednotlivé
mapové vrstvy, ale třeba také zvolené
území zobrazit nad jinou tematickou
mapou. V případě nejasností doporučuji
využít nápovědu v horním menu.
Stojí za to upozornit i na množství historických mapových děl, »lahůdek« nejen
pro znalce, pod odkazem Prohlížení
archiválií v pravém menu na úvodní obrazovce. Většinu map a dat – a nejen historických, si lze prostřednictvím internetového obchodu (odkaz v pravém menu
na úvodní stránce) i objednat.
■
VÁ C L AV K O U D E L E
vedoucí odboru informatiky
Krajský úřad Plzeňského kraje
13
MO12_14
30.10.09
7:11 AM
Page 14
INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE
Jak v Plzeňském kraji připravovali
aktivaci datových schránek
Už za sebou máme 1. listopad, tedy příslovečný »Den D«, kdy se
aktivovaly datové schránky povinných subjektů včetně měst
a obcí či krajů. Jaké jsou první zkušenosti, zatím však možná
spíše »dojmy«, z dosavadního provozu datových schránek municipalit a Krajského úřadu Plzeňského kraje?
P
lzeňský kraj je zřizovatelem nebo zakladatelem více než 120 subjektů. Většina
z nich patří do oblasti školství. Jde však
také o několik ústavů sociální péče, celou řadu kulturních zařízení (muzea, galerie, knihovny), správy a údržby silnic apod. Kraj je
rovněž zakladatelem sedmi nemocnic. Na jeho území je však také 501 měst a obcí, z nichž
téměř 350 má méně než 500 obyvatel. Z uvedených čísel vyplývá, že když jsme jako kraj
chtěli s datovými schránkami pomoci všem
těmto našim organizacím a společnostem
i městům a obcím, nebyl to nikterak jednoduchý úkol.
Naštěstí současné vedení kraje v čele
s hejtmankou doc. MUDr. Miladou Emmerovou, CSc., má na problematiku e-Governmentu a datových schránek v podstatě stejný
názor jako vedení předchozí, za jehož působení jsme zahájili první kroky s přípravou na
datové schránky. Už od počátku jsme problém viděli především u menších obcí, kde
podle našich informací z jiných krajských
projektů, bývají potíže s technickým vybavením, konektivitou k internetu a ve výjimečných případech i s informační gramotností
představitelů nebo zaměstnanců obce.
I N T E R N E T O VÁ K O N E K T I V I TA
J E K L Í Č O VÁ
A propos internetová konektivita. Samozřejmě je pro přístup k datové schránce důležitá,
ba téměř zásadní. Na konci první dekády třetího milénia je to možná až neuvěřitelné, ale
stále ještě existují obce, kde není možný přístup k vysokorychlostnímu internetu, který
je dnes jinak už téměř všude standardem.
V takových lokalitách pak zbývá jediná možnost připojení – klasickým starým analogovým modemem o rychlosti (v lepším případě) 44 kbps. Obrazně řečeno, je to stejné,
jako když do práce jezdíte novou octavií, zatímco váš kolega z vedlejší vesničky musí tutéž vzdálenost absolvovat denně pěšky. Byl
bych velmi vděčný vládě – nebo komukoliv
jinému, kdyby se nedostupností vysokorychlostní konektivity zabývala a řešila ji. Plzeňský kraj se bude velmi snažit, aby například
i s využitím evropských fondů alespoň na jeho území taková místa zmizela.
Když jsme se v polovině roku 2008 začali
připravovat na datové schránky, zjistili jsme,
že nám chybí dostatek relevantních informací a že už vůbec nemáme jasno v tom,
14
Asi nejdůležitější je naučit zaměstnance úřadu
přemýšlet nad tím, zda
lze konkrétní písemnost
poslat datovou zprávou,
nebo zda musí být poslána v papírové
podobě.
s čím vším datové schránky souvisejí. Proto
na jaře 2009 schválila rada kraje zpracování
analýzy dopadu zákona č. 300/2008 Sb. na
činnost samospráv, přičemž jsme požádali
o spolupráci ostatní kraje, některá města
i obce – a především ministerstvo vnitra. Právě spolupráce s ním byla pro kvalitu a aktuálnost analýzy klíčová. Spolupráce byla samozřejmě výhodná i pro ministerstvo,
protože díky naší společné práci získalo
zpětnou vazbu z území.
OPŘÍT SE LZE O TYPOVÉ POSTUPY
A S Y S T É M V I RT U O S
Nejdůležitějším výstupem analýzy byly tzv.
typové postupy pro jednotlivé druhy samospráv (například pro malou obec, obec s rozšířenou působností, kraj ...). Postupy jsou od
letošního května v aktualizované podobě
k dispozici všem městům a obcím na stránkách www.datoveschranky.info v sekci metodika – OVM. Každý typový postup obsahuje
krok za krokem přesné pokyny, na co nesmí
žádný subjekt při zavádění datové schránky
zapomenout. Současně města a obce mohou využívat systém VIRTUOS s důrazem na
elektronickou spisovou službu, kterou obsahuje. V neposlední řadě byla nabídnuta možnost konzultace všech souvisejících problé-
mů. VIRTUOS je informační systém, který
pro potřeby měst a obcí vyvinul Plzeňský
kraj. Obec, která jej využívá, má vyřešeny
všechny své »e-governmentové« povinnosti,
tedy kromě datových schránek i třeba elektronickou úřední desku nebo elektronické
formuláře. Více informací o něm lze najít na
www.evirtuos.cz, případně na [email protected].
KRAJSKÉ ORGANIZACE HLÁSÍ:
BEZ PROBLÉMU!
Jaký byl náš postup u zřizovaných nebo většinově vlastněných subjektů? Rada kraje jim
všem uložila využívat datovou schránku pro
komunikaci. Všem organizacím byla nabídnuta hostovaná spisová služba v rámci systému VIRTUOS. Kraj pro ně rovněž zajistil proškolení na využívání datových schránek.
Nemáme informace o tom, že by některá naše organizace měla s využíváním datové
schránky problém.
Jaká byla příprava pro samotný krajský
úřad? Už v červnu jsme byli na spuštění datových schránek připraveni technicky (v intencích v tu dobu známých a vydaných vyhlášek). Ředitel úřadu si s hejtmankou
předem odsouhlasil nastavení administrátorů a pověřených osob v datové schránce kraje. Rovněž jsme proškolili zaměstnance úřadu rozdílovým školením elektronické spisové služby a její návaznosti na datové
schránky. Zaměstnanci se seznámili s principy a možnostmi využívání datových schránek i se souvisejícími zákonnými povinnostmi. Za běžné situace nepřijde žádný z našich
zaměstnanců do přímého kontaktu s datovou schránkou, ale vždy jen prostřednictvím
elektronické spisové služby. Zahájili jsme
rovněž zavádění elektronických podpisů pro
zaměstnance s oprávněním cokoliv podepisovat. V červenci jsme převzali přístupové údaje k datové schránce a provedli její
základní nastavení. Datovou schránku jsme
aktivovali 24. srpna 2009. Byli jsme připraveni na aktivaci již v polovině července, ale bohužel nebyla ještě zcela funkční webová
služba pro napojení elektronické spisové
služby na ISDS (s využitím systémového certifikátu).
Asi nejdůležitější bude naučit zaměstnance úřadu přemýšlet nad tím, zda lze konkrétní písemnost poslat datovou zprávou, nebo
zda musí být poslána v papírové podobě.
Doufám, že datové schránky úspěšně překonají všechny porodní bolesti, jež systémy této velikosti a rozsahu mívají a které přinesou
skutečnou revoluci v komunikaci veřejné
správy.
■
VÁ C L AV K O U D E L E
vedoucí odboru informatiky
Krajský úřad Plzeňského kraje
listopad 2009
30.10.09
7:12 AM
Page 15
EVROPSKÁ UNIE
Realizovatelné projekty
OPŽP podpoří
P
říprava novely Plánu odpadového hospodářství ČR (POH) je ve finálním stadiu. Náměstek ministra životního prostředí Karel Bláha nedávno potvrdil, že je
hotové nové znění, které umožní výstavbu
zařízení pro energetické využití odpadů.
V původním POH z roku 2003 totiž bod
3.4. přikazoval nepodporovat výstavbu nových spaloven komunálního odpadu ze státních prostředků. Toto ustanovení vzhledem
k závaznosti POH na několik let znemožnilo
výstavbu »spaloven« směsného odpadu. Pod
pojem státní prostředky totiž spadají i dotace z evropských fondů.
ZMĚNY UMOŽNÍ PODPORU
Na změnu Plánu odpadového hospodářství
ČR musela navázat ještě změna v implementačním dokumentu Operačního programu Životní prostředí (OPŽP). Ten dosud dovoloval
podporu jen do výše 50 milionů korun pro jeden projekt, což bylo vzhledem k náročnosti
předpokládaných projektů málo (náklady se
pohybují ve stovkách milionů korun).
Změny umožní, aby byly z evropských financí podpořeny velké projekty v rámci integrovaných systémů komunálních odpadů.
V úvahu přicházejí dva druhy: energetické
využití odpadů (spalovny s využitím energie), nebo zařízení mechanicko-biologické
úpravy (MBÚ).
»Mezi možnými projekty jsou velké rozdíly v provozních nákladech i investiční náročnosti – spalovny jsou drahé na počátku a levné v provozu, mechanicko-biologická úprava odpadů je levná při výstavbě, ale drahá
v provozu. Proto je velmi obtížné nastavit
podporu tak, aby výsledkem bylo kvalitní odpadové hospodářství, které nebude zbytečně
drahé pro občany,« říká náměstkyně ministra životního prostředí Rut Bízková.
Již během podzimu by měla být vyhlášena
nová výzva OPŽP v prioritní ose 4, která podpoří energetické využívání odpadů a výstavbu MBÚ. Výzva by měla být dvoukolová – do
února roku 2010 se budou registrovat pouze
záměry, kdy předkladatelé budou muset
předložit jen základní dokumenty. »Ministerstvo si nejdříve potřebuje zmapovat, kolik
vlastně těchto projektů je ve stadiu úvah
a kolik je jich reálných,« vysvětluje Rut Bízková. Do dalšího kola postoupí projekty, které jsou reálné. Kritériem je jejich realizovatelnost do roku 2015.
DVOJKOLOVÝ SYSTÉM VÝBĚRU
Z A R E G I S T R O VA N Ý C H P R O J E K T Ů
Po prvním, dejme tomu registračním kole
proběhne kolo druhé – tam už bude nutné
předkládat projekty s kompletní dokumentací jako ve všech jiných výzvách. Posuzovat
zaregistrované projekty budou společně Ministerstvo životního prostředí ČR a Státní
fond životního prostředí ČR. Pouze vybrané
projekty by měly pak být vyzvány k účasti ve
druhém kole.
Na rizika výběru projektů mezi dvěma koly výzvy upozorňuje Jiřina Vyštejnová ze
Sdružení provozovatelů technologií pro ekologické využívání odpadů (STEO): »Výběr
projektů, aniž by posuzovatelé měli plnohodnotné podklady, znemožňuje objektivní
posuzování a odporuje zásadě transparentnosti a rovného přístupu.«
»Jde o složité, nákladné projekty, proto
není možné, aby byla výzva organizována
způsobem – nejlepší vyhraje, nejhorší odejde. Dokumentace se u těchto velkých projektů připravuje velmi dlouho a na její zpracování je třeba vynaložit značné finanční
prostředky. Projekty, které se dostanou do
druhého kola, již budou mít jistotu, že budou v rámci OPŽP dovedeny do konce, tj.
budou zpracovány kvalitně, podporu dostanou a bude na ni dost peněz,« slibuje Rut
Bízková.
■
J A R M I L A Š ŤA S T N Á
šéfredaktorka časopisu Odpady
MO000923
MO15
listopad 2009
15
30.10.09
7:12 AM
Page 16
EVROPSKÁ UNIE
Program nabízí spolupráci
městům střední Evropy
C
ílem programu je napomoci ekonomickému, ekologickému a sociálnímu
rozvoji střední Evropy díky partnerské
spolupráci subjektů z různých zemí. Priority
programu, dále rozdělené na oblasti intervence, sledují usnadňování a umožňování
inovace, zlepšování její dostupnosti, odpovědné využívání životního prostředí a zvyšování konkurenceschopnosti i atraktivity
měst a regionů.
Z Á K L A D N Í P R AV I D L A
Programové území Střední Evropa kromě
České republiky zahrnuje Rakousko, Polsko,
některé regiony Německa, Maďarsko, Slovinsko, Slovensko, část Itálie a část Ukrajiny.
Každý projekt musí mít minimálně tři partnery ze tří zemí, z čehož dva musí pocházet
z programového území. Aktivity těchto partnerů koordinuje zvolený vedoucí partner.
Obvyklý finanční rozpočet na projekt se
pohybuje od 1 do 5 milionů eur. Partneři
z ČR obdrží formou refinancování podporu
ve výši 85 % nákladů na projekt. Celkový rozpočet programu je 298 milionů eur a je spolufinancován Evropským fondem regionálního rozvoje.
Program podporuje neinvestiční projekty
a investice menšího rozsahu formou pilot-
Čeští projektoví partneři podle
právní subjektivity
Veřejné subjekty: obce – 7, kraje – 13, ostatní – 2
Instituce odpovídající svým charakterem veřejným orgánům: 17
■ Soukromé subjekty: 6
■
■
ních akcí. Vhodnými projekty jsou například
studie či příprava investic.
Představu o složení projektových partnerů
si lze udělat podle již probíhajících projektů
schválených v první výzvě. Z 45 českých projektových partnerů je sedm obcí (viz horní
rámeček). Město Brno se účastní dokonce tří
projektů.
PROJEKTY OBCÍ
Jako ukázku možného přínosu tohoto evropského programu pro municipální sféru uvádíme obsah projektů, kterých se účastní některá česká města. Vyhlášení další výzvy na
předkládání návrhů projektů se předpokládá
ve druhém čtvrtletí příštího roku. Přihlásit se
do výzvy bude možné s vlastním projektem,
který již bude řešit problémy daného města
či obce.
Co od projektu UrbSpace očekává Nadace Partnerství?
»Projekt je pro nás příležitostí jak sdílet, rozvíjet a sumarizovat zkušenosti s plánováním a tvorbou kvalitních veřejných prostranství. Naše nadace v této oblasti
působí řadu let a snaží se rozvíjet spolupráci i na mezinárodní úrovni, ať už s našimi dlouhodobými partnery z USA (Project for Public Spaces), nebo v rámci našeho konsorcia Environmental Partnership for Sustainable Development, kde působíme společně s pěti sesterskými nadacemi v Bulharsku, Maďarsku, Polsku,
Rumunsku a na Slovensku. Naše očekávání jsou jak praktická – realizace pilotních projektů v ČR, tak metodologická – utřídění a rozvíjení know-how,« říká
projektový manažer Mgr. Martin Nawrath.
■ Jak se nadace finančně podílí na projektu?
Mgr. Martin Nawrath
Podílíme se zejména na nákladech spojených s plánováním a fyzickými úpravami pěti veřejných prostranství.
■ Máte zkušenosti se zahraničními partnery?
Přestože projekt již trvá skoro rok, spolupráce bohužel funguje spíš na úrovni manažerské – organizační.
Na sdílení zkušeností nezbývá mnoho času. Administrativa projektu zabírá hodně prostoru. S partnery, se kterými jsme se znali před projektem, je spolupráce intenzivnější a méně formální. Jistou bariérou je pochopitelně jazyk. Vytíženost všech partnerů také způsobuje, že některé výstupy se uskutečňují v časovém presu. Přínosem jsou pracovní setkání projektu, kde je větší prostor pro seznámení se s činností jednotlivých partnerů.
■ Jaká je komunikace s vedoucím partnerem?
Vedoucí partner pracuje profesionálně a projekt »drží pohromadě«. Pochází ze Slovenska, jazyková bariéra je
tak minimální. Administrativní problémy se řeší velmi pružně.
FOTO: ARCHIV
Čtyři oblasti spolupráce, nejméně tři projektoví partneři
a zajímavé zkušenosti – tak láká zájemce o spolupráci Operační
program Nadnárodní spolupráce Střední Evropa, vyhlášený
Evropskou komisí již koncem roku 2007 v rámci Cíle 3 Evropské
územní spolupráce.
FOTO: ARCHIV
MO16_17
Vizualizace nové rozhledny, která by měla stát
v obnovovaném lesoparku brněnského
Nového Lískovce.
■ Města Most a Ústí nad Labem: Účastní se
projektu COBRA MAN, který bude pomáhat
obcím střední Evropy při revitalizaci pozemků bývalých průmyslových areálů, tzv.
brownfields.
■ Město Brno a Útvar koncepce a rozvoje
města Plzně: Staly se partnery projektu
REURIS, zabývajícího se revitalizací řek
v městských oblastech. Pilotními akcemi na
české straně jsou vytvoření zeleného koridoru podél řeky Stará Ponávka v postindustriální oblasti Brna a sportovní a rekreační stezky
v říčním údolí v Plzni.
■ Město Brno: Účastní se projektu UrbSpace, který se zaměřuje na úlohu a design otevřených městských prostranství s jejich vlivem na vnímání místního ducha i společenský život místních obyvatel a návštěvníků. Městská část Brno – Nový Lískovec
předložila k řešení pilotní projekt obnovy lesoparku.
■ Město Ostrava: Zapojilo se do projektu
ACT4PPP, který pomůže městům a regionům
lépe spolupracovat se soukromým sektorem.
To umožní zefektivnit veřejné služby a infrastrukturu, sociální bydlení, rozvoj průmyslových zón atd.
■ Město Brno: Účastní se projektu CENTROPE CAPACITY, který by měl zajistit udržitelnou spolupráci měst a regionů pro
polycentrický územní rozvoj v konkurenceschopném regionu střední Evropy.
Řídicí orgán a společný technický sekretariát programu sídlí ve Vídni, webové stránky
jsou www.central2013.eu.
V České republice plní funkci Národního
kontaktního místa Ministerstvo pro místní
rozvoj ČR – viz www.strukturalni-fondy.cz.
Lze se také obrátit na e-mail: [email protected] nebo tel.: +420 234 154 (014). ■
V Ě R A K O R K I S C H O VÁ
N A Ď A M A C H K O VÁ P R A J Z O VÁ
Ministerstvo pro místní rozvoj ČR
16
listopad 2009
MO16_17
30.10.09
7:12 AM
Page 17
EVROPSKÁ UNIE
Zelení proti hluku a emisím z dálnice
Hulín leží uprostřed úrodných polí v Hornomoravském úvalu.
Krajina rovná jako prostřený stůl byla odjakživa členěna jen větrolamy podél vodotečí a remízky. To vše se od roku 2008 mění.
V
úseku stavby dálnice D1 0135 Kroměříž východ – Říkovice vyrůstá jedna
z nejrozsáhlejších mimoúrovňových
křižovatek na Moravě – mimoúrovňová křižovatka Hulín. Na trase dálnice D1 jí předchází mimoúrovňová křižovatka Hulín – západ a na rychlostní silnici R55 směrem na
Otrokovice je budována mimoúrovňová křižovatka Hulín – východ. Tento dopravní uzel
zajistí napojení rychlostních komunikací
R55 a R49 na dálnici D1 a navíc i napojení této nové vyšší komunikační sítě na stávající
dopravní síť, tzn. silnice I. a II. třídy. Uprostřed propletence náspů, nadjezdů a podjezdů se nachází sedmapůltisícový Hulín.
N ÁV R H Y S T U D E N T Ů
Město navázalo spolupráci rovněž s Mendelovou zemědělskou a lesnickou univerzitou
v Brně. Studenti Zahradnické fakulty pod vedením doc. Dr. Ing. Dany Wilhelmové a dalších pedagogů z Ústavu zahradní a krajinářské architektury vypracovali šestnáct návrhů
krajinářské podoby lesoparku Nivky v rámci
svých ateliérových prací. Budoucí krajinářští
architekti se zabývali kompozičním řešením
celého prostoru i jeho jednotlivými tematickými sektory, jako jsou otevřené louky s doprovodnou zelení a vodními plochami. Modelovali terén, kompaktní celky zeleně
propojili funkční sítí cest apod. Některé návrhy obsahovaly naučné stezky, jiné cyklistické a bruslařské trasy. Výstava těchto prací
byla k viděni jak ve vestibulu radnice, tak
v městské knihovně.
■
M I R O S L AVA D V O Ř Á K O VÁ
vedoucí odboru životního prostředí
Městského úřadu Hulín
MO000911
Ž Á D O S T O D O TA C E
Vedení města s několikaletým předstihem
zajistilo, aby pozemky mezi dvěma budoucími mimoúrovňovými křižovatkami severovýchodně od Hulína přešly do jeho vlastnictví. Do územního plánu byl na této ploše
zapracován lesopark Nivky, který by měl vykompenzovat rušivé vlivy dálničního tělesa.
Zeleň by měla být ochranou nejen před bu-
doucím zdrojem hluku, ale také odclonit nežádoucí světelné efekty a ozdravit ovzduší.
Rovněž by se měly zvýšit retenční schopnosti půdy, které pak zamezí opakování se situace z roku 1997, kdy tudy stekla přívalová
srážková voda, aniž by se stačila vsáknout.
Lesopark Nivky nabídne výletníkům i možnost krátkodobé rekreace, vycházka z města
zabere tam i zpátky asi hodinu. V převážně
zemědělsky monokulturně využívaném okolí města vznikne také biocentrum, pestrý
zdroj rostlinných a živočišných druhů.
V městském rozpočtu pro rok 2009 byly
schváleny výdaje na projektovou dokumentaci pro územní řízení, která je nutnou podmínkou k tomu, aby se město mohlo ucházet
o podporu z Operačního programu Životní
prostředí (prioritní osa 6, oblast podpory
6.5. Podpora regenerace urbanizované krajiny). Dokument připravuje renomovaná projekční kancelář, která má se zakázkami podobného typu zkušenosti a dobré reference.
S vyřizováním žádosti o dotaci ze strukturálních fondů jsme neměli mnoho zkušeností. Poradili nám však pracovníci v Agentuře
ochrany přírody a krajiny ve Zlíně a na odboru regionálního rozvoje Krajského úřadu
Zlínského kraje. Spolupracujeme také s euromanažerem, který komunikuje i s projekční kanceláří. Úsilí všech se upírá k tomu, aby
na podzim mohla být žádost včetně povinných příloh úspěšně podána.
listopad 2009
17
30.10.09
7:13 AM
Page 18
EVROPSKÁ UNIE
J
Návštěvníky láká městské muzeum se stálou
výstavou hospodářského, kulturního a sociálního rozvoje města, Muzeum řemesel (jediné v celém Dolním Bavorsku) zase zprostředkuje přehled o vývoji rukodělné práce
v regionu.
»Máme otevřenou náruč a nabízíme toho
návštěvníkům z České republiky opravdu
hodně,« říká Anna Ederová. »Jsme rádi, že si
naši sousedé již nacházejí cestu k nám, stejně jako Deggendorfští do Čech. Máme na co
navazovat, ale také co dohánět. Proto jsme ve
městě otevřeli Německo-českou kontaktní
kancelář s česky hovořícími pracovníky, která je připravena zprostředkovat nejrůznější
formy spolupráce,« dodává primátorka.
en zhruba dvě a půl hodiny cesty autobusem dělí jihočeský Písek od bavorského Deggendorfu. Obě města pojí nejen
geografická blízkost a zájem o spolupráci, ale
také loni v listopadu podepsaná deklarace
o přátelství jako předstupeň budoucího
partnerství.
Deggendorf má dlouhou historii: První písemná zmínka o tomto malebném sídle na
Dunaji je z roku 1002; jako město se poprvé
uvádí od roku 1316, kdy mu vdova po Ottu
III. Dolnobavorském propůjčila městské
právo. V roce 1266 jej neúspěšně obléhala
vojska českého krále Přemysla Otakara II.
Novodobou historii lze připomenout rokem
1991, kdy nádražím v Železné Rudě, jehož
středem vede hranice s Německem, více než
po 40 letech slavnostně projel první zvláštní
vlak s tisícovkou nadšených pasažérů vypravený právě z Deggendorfu.
NÁRUČ ČECHŮM OTEVŘENÁ
Město má 33 tisíc obyvatel a rozkládá se od
břehů Dunaje až po zalesněné vrcholy bavorské Šumavy ve výšce přes 1100 m n. m.
Právě tato ideální poloha na jižní straně tzv.
předního Bavorského lesa láká stále více turistů, a to nejen z širokého okolí, ale i z Čech.
Díky prozíravé politice deggendorfské radnice v čele s primátorkou Annou Ederovou se
tam daří nejen sportu (lyžování na svazích
hor, cyklistice na stovce kilometrů dlouhé
stezce podél Dunaje, vodním sportům na
největší evropské řece a v plaveckém komplexu Elypso či golfu), ale i kultuře. Počátkem
letošního roku byla otevřena moderní kulturní hala s kapacitou téměř 4000 míst
a v bohatém programu, který se v hale trvale
nabízí, nechybějí ani čeští umělci a soubory.
Stará radnice v Deggendorfu.
FOTO: ARCHIV
Deggendorf a Písek:
Jak vzniká partnerství
FOTO: ARCHIV
MO18_19
Primátorka Deggendorfu Anna Ederová
a starosta Písku Ing. Miroslav Sládek loni
v listopadu podepsali deklaraci o přátelství
mezi oběma městy jako předstupeň budoucího
partnerství.
M Ě S TA Z A L O Ž I L A S P O L E Č N O S T I
PRO VZÁJEMNOU SPOLUPRÁCI
Podle vedoucí oddělení cestovního ruchu
a zahraničních vztahů městského úřadu
v Písku Ing. Edity Kučerové od září 2007, kdy
město do Deggendorfu poprvé vypravilo autobus se svými občany, zájem o spolupráci
stále roste. Obdobně jako němečtí partneři
také v Písku založili Společnost pro českoněmeckou spolupráci města.
»Nejde jen o kulturní spolupráci – počátkem října byla například v Deggendorfu
otevřena výstava loutkáře Jiřího Linharta,
naše skupiny se v létě zúčastnily tradiční
Sommertraumparty, aktuální je fotosoutěž
Písek a Deggendorf očima dětí. Kromě partnerských výměn se utvářejí kontakty mezi
mladými politiky z Deggendorfu a aktivní
mládeží píseckého gymnázia, probíhají konzultace při rekonstrukci památek – například
u oprav barokních soch či při budování podzemních garáží, s jejichž výstavbou má Deggendorf dobré zkušenosti. Deggendorf nabídl také pomoc Písku při letošních hrozících
záplavách. Již nyní je v přípravách bavorskočeský kulturní týden, který se uskuteční v září 2010,« uzavřela Ing. Edita Kučerová.
■
JAN ŠTOLBA
MO000907-2
18
listopad 2009
MO18_19
30.10.09
7:13 AM
Page 19
EVROPSKÁ UNIE
N
a to jsme se ptali Ing. Františka Jochmana, ředitele společnosti Asistenční
centrum, a. s., jedné z největších
a nejvýznamnějších firem v České republice
pro oblast dotačního poradenství. Na trhu
působí již 13 let a dosahuje vysoké úspěšnosti žádostí o dotace pro jejich klienty.
V čem obce nejčastěji chybují při žádání
o dotace?
Prvním faktorem je výběr vhodného dotačního programu. Pro obce jsou zřejmě nejzajímavější Program rozvoje venkova a Operační program Životní prostředí. Ostatní
programy lze považovat pouze za doplňkové
na menší akce (například příhraniční spolupráce) nebo již téměř rozdělené s nízkou
šancí na úspěch (například regionální operační programy). Vedení obcí by si každopádně mělo dát pozor na různé poradce.
Někteří mnohdy vyžadují platbu předem
a nabízejí získání dotace téměř na cokoliv.
Pro obec jsou to pak v konečném důsledku
jen zbytečně vynaložené prostředky a čas.
■
Je pravda, že někteří poradci mohou úspěšné získání dotace tzv. vylobbovat?
■
Takové poradce bych přirovnal ke školníkům, kteří vám slibují, že zařídí přijetí na
školu. Nic v tom nemohou udělat, ale od
přijatých studentů si vezmou provizi.
Systém hodnocení je nastaven tak, že je
projekt mnohdy hodnocen podle předem
daných kvantifikovatelných kritérií. Klient
si je tedy například může sám dopředu
ohodnotit, a tak si spočítat, zda má šanci na
úspěch, případně jak projekt upravit, aby se
šance zvýšila. Poté jdou bodově ohodnocené projekty do výběrové komise, která již
nemůže měnit pořadí projektů, ale pouze
některé ze závažných a předem stanovených důvodů vyřadit. V celém procesu jsou
navíc zapojeny desítky až stovky lidí z řad
hodnotitelů a členů komise. Je tedy nemožné někomu slíbit, že zařídí »vylobbování«
projektu.
Máte recept na úspěch?
Nejlepší lobby je kvalitní projekt. Tuto
pravdu dokládá více než 80% úspěšnost námi zpracovávaných projektů. A to jsme již
pro klienty zpracovali přes 700 úspěšných
projektů, získali pro ně přes 5 miliard korun
dotací. Stačí opravdu znát postupy hodnoce■
Jak tedy o dotace úspěšně žádat?
Zástupci obce si musí především uvědomit, že hledají dotaci na svůj projekt, a neměli by proto vymýšlet záměry, aby nějakou
dotaci získali. To potom nefunguje. Naše
společnost může najít vhodný dotační titul
a kompletně připravit žádost. Dotací je totiž
velké množství a naši specialisté znají detailní podmínky jednotlivých podpor a hodnoticích kritérií.
■
Kolik taková služba stojí?
Výše celkové částky závisí na úspěšném
získání dotace. Podle objemu záměru se pohybuje řádově v jednotkách procent ze získané dotace.
■
■ Co byste potenciálním žadatelům doporučil?
Nesmí se bát pokusit se o získání těchto
zajímavých prostředků, chtít pro to něco
udělat a včas si připravit podklady. Narychlo
zpracované žádosti a projekty až v době vyhlášení jednotlivých výzev mají mizivé šance
na úspěch. Čas běží a tuto možnost již nemusí třeba mít. Využije ji prostě někdo jiný.
Dotační zdroje se tenčí, přichází doba posledních šancí ještě nějakou podporu získat.
Druhá šance možná již pro mnohé obce nebude, takže špatné rozhodnutí nebudou moci napravit a podat projekt v dalších výzvách.
/sk/
MO000925
Jak zvýšit šance vaší
obce na získání dotace?
ní, hodnoticí kritéria a kvalitně připravit projektovou žádost.
30.10.09
7:14 AM
Page 20
EVROPSKÁ UNIE
Evropské dotace získané v rámci Regionálního operačního programu Moravskoslezsko pomohou zejména rozvoji dopravní
infrastruktury a dostupnosti kraje, veřejných služeb, cestovního
ruchu nebo občanské vybavenosti měst a venkova. A také zlepší
podmínky pro vzdělávání a volný čas.
D
otační příspěvek do školství a vzdělávání z Regionálního operačního programu (ROP) Moravskoslezsko se týká
především investic do infrastruktury – nových, rekonstruovaných a modernizovaných
škol a školských zařízení, hřišť a areálů nebo
multifunkčně upravených a vybavených speciálních učeben.
Do obojího investují jak samotné školy
a školky, tak města a obce v regionu, které
jsou často zřizovateli těchto výukových zařízení. Stejně jako statutární města, nebo Moravskoslezský kraj, který zakládá, zřizuje a financuje střední a vyšší odborné školství.
Projekty infrastruktury volného času na
vzdělávání často navazují. Doplňují výuku
nebo nabízejí odpočinek a sportovní vyžití.
Areály, hřiště a parky využijí nejen školáci, jejich rodiče, početné spolky a sdružení, ale
i široká veřejnost. Rovněž neziskový sektor,
který plní svou roli poskytovatele chybějících
služeb, nezřídka investuje tam, kde by jinak
peníze i aktivity chyběly.
FOTO: ARCHIV
Nejžádanější dotace?
Na volný čas a vzdělávání
Základní škola Generála Píky v Ostravě získala
na novou multimediální jazykovou učebnu
s digitální jazykovou laboratoří dotaci
2,5 milionu korun.
D O TA Č N Í P R AV I D L A
Základním kritériem pro výběr úspěšných
žádostí o dotaci z ROP Moravskoslezsko je
kvalita, potřebnost a další rozvoj. Projekty
přijímá a hodnotí regionální rada, která rovněž spravuje a přerozděluje prostředky
z programu. Úspěšným žadatelům může na
uskutečnění projektu přispět až 92,5 % dotací z celkových způsobilých výdajů. Dotační
princip programu je nastaven jednoduše.
Žadatelé spolu soutěží zvlášť podle zaměření a místa realizace projektu, malé obce
s malými, středně velká a statutární města se
sobě rovnými, v druhém případě i s Moravskoslezským krajem. Školství i navazujícím
volnočasovým aktivitám je vyhrazena dílčí
oblast podpory 2.1.1, kde se o miliony korun
ucházejí Moravskoslezský kraj, statutární
města a jimi založené a zřízené organizace –
zejména střední a vyšší odborné školy –
s projekty modernizace výuky a oborových
center praktické přípravy pro strategická
a tradiční odvětví. Menší města s 5 až 50 tisí-
ci obyvateli mají pro svůj rozvoj vyčleněny
peníze v oblasti podpory 3.2 (rozvoj měst –
subregionální centra), kromě občanské vybavenosti je podporována infrastruktura
školství a volného času. Stejně jako u malých
obcí a měst s 500 až 5000 obyvateli, které
soutěží navzájem o dotace z oblasti podpory
4.1 (rozvoj venkova).
V ŘEČI ČÍSEL
Regionální operační program disponuje dohromady zhruba 20 miliardami korun pro
období 2007–2013. Regionální radě se dosud
mezi úspěšné žadatele podařilo rozdělit téměř 6 miliard korun pro více než 250 projektů. Z toho putuje více než miliarda do vzdělávání a volného času – podpořeno bylo 115
záměrů. Početně tedy projekty tohoto zaměření válcují ostatní. Konkrétně jde o 850 milionů korun a 80 podpořených projektů infrastruktury vzdělávání a volného času
v oblastech rozvoje měst a venkova (oblasti
podpory 3.2 a 4.1). Dalších 35 projektů a 217
milionů korun míří na modernizaci výuky
a rozvoj oborových center (oblast podpory
2.1). Desítky dalších záměrů nyní regionální
rada hodnotí a příjem projektů bude nadále
pokračovat. Od listopadu předkládají žádosti středně velká města, jimi zřízené a založené organizace a jiné, které chtějí uskutečnit
projekty ve městech s 5 až 50 tisíci obyvateli.
Na tyto záměry bude z ROP uvolněno až 400
milionů korun.
FOTO: ARCHIV
MO20_21
Přeměna zahrady u Mateřské školy Jesenická na park Dětský svět ve Vrbně pod Pradědem
za přispění necelých 2 milionů korun poskytla dětem prostor pro pohyb a zábavu.
20
LIDSKÝMA OČIMA
Dosažených výstupů není málo a výsledky
stojí za pozornost. Školní rok 2009/2010
v nových a větších nebo zrekonstruovaných
a zmodernizovaných mateřských školách zahájili v Příboru, Rychvaldě, Krmelíně, Hati,
Závadě a jinde. Na základních školách jsou
evropské peníze vidět například v Ostravici,
Dětmarovicích, Pusté Polomi a Městě Albrechticích. Vybrané projekty lze sledovat
i v průběhu realizace na www.dobra-rada.cz
v sekci Ze života úspěšných projektů. Web
nabízí také úplné informace o vyhlášených
a plánovaných výzvách.
■
MICHAL SOBEK
manažer vnější komunikace
Úřad Regionální rady Moravskoslezsko
listopad 2009
MO20_21
30.10.09
7:14 AM
Page 21
EVROPSKÁ UNIE
Dotace EU je možné proplácet rychleji
Hospodářská krize ovlivňuje všechny sféry života včetně využívání fondů Evropské unie. Problémy mají zejména menší
subjekty, tedy i malé obce, které obtížně získávají finanční
prostředky na povinnou spoluúčast.
P
racovníci Národního orgánu pro koordinaci Ministerstva pro místní rozvoj
ČR proto připravili návrhy, jak dopady
této krize zmírnit. Šéf tohoto orgánu Ing. Daniel Braun upozorňuje na to, že malé subjekty jsou sice krizí ohroženy nejvíce, ale zároveň jsou flexibilnější, a tudíž schopnější se na
situaci adaptovat.
S N A Z Š Í A RY C H L E J Š Í P Ř Í S T U P
K PENĚZŮM
Banky nejsou v této době příliš ochotné poskytovat úvěry. Jde proto o hledání cest, které by tento problém překlenuly. Podle ředitele Brauna konkrétně třeba tím, že se vytvoří
jakýsi holdingový fond, ze kterého se budou
žadatelům poskytovat úvěry, případně záruky na ně.
S úvěry tohoto typu má u nás už letitou
zkušenost Českomoravská záruční a rozvojová banka. Ostatně ta už spolu s ministerstvem zahájila program Obec 2 (viz Moderní
obec č. 9/2009). Jelikož legislativa umožňuje
využít i Evropskou investiční banku, vznikne
nejdříve analýza, která zjistí nejvýhodnější
variantu.
Další a zásadní možností je rychlejší proplácení dotací. Žadatelé jsou prakticky vždy
zatíženi úvěrem a s každým dnem nabíhají
úroky. Není proto nutné, jak se většinou děje, poskytovat dotaci až zpětně. Je možné
zkrátit etapy a uskutečňovat platby častěji.
Zcela optimální pak je poskytnout dotaci ještě před tím, než se faktura uhradí dodavateli. Například v regionu soudržnosti Severovýchod se podařilo zkrátit v případě
regionálního operačního programu původní
Regionální operační
programy, které se obcí
týkají nejvíce, jako celkem bezproblémové.
zhruba tříměsíční lhůtu na pouhých pět dní.
Tento přístup je plně v moci NUTS 2.
Ředitel Braun připomíná, že pracovníci
ministerské sekce fungují jako koordinátoři,
ale za peníze jako takové odpovídají výhradně řídicí orgány. Některé operační programy
již urychlené proplácení zavedly, nyní by je
mohly následovat i další.
B Y R O K R AT I C K Á Z ÁT Ě Ž –
R E V I Z E L E G I S L AT I V Y
České zákony je žádoucí revidovat, protože
nejsou sladěny s evropskými.
»Hodně byrokratické zátěže je dáno nikoli
evropskou legislativou, ale českou. Máme
proto připravený dokument, který nyní konzultujeme s ministerstvem financí, obsahující návrhy, jejichž realizace by pomohla efektivněji čerpat evropské dotace,« říká ředitel
Ing. Daniel Braun. Legislativních norem,
jichž by se měla revize týkat, je asi deset.
Podstatná jsou rozpočtová pravidla, kde je
patrně nesoulad mezi českými a evropskými
pravidly největší.
Návrh by měla dostat nejpozději do konce
letošního roku vláda. Kdy ovšem Parlament
ČR návrhy projedná a případně schválí, je jiná otázka.
Návrh Národního orgánu pro koordinaci
upozorňuje i na to, že je žádoucí v případě
potřeby a možností vyhlašovat i dříve neplánované výzvy a peníze, které by se měly rozdělovat později, využít rychleji.
N Ě K T E R É P R O B L É M Y S E O PA K U J Í
Situaci ve zhruba třetině programového období čerpání strukturálních fondů hodnotí
ředitel Ing. Daniel Braun ve srovnání s ostatními zeměmi jako dobrou. Regionální operační programy, které se obcí týkají nejvíce,
jako celkem bezproblémové. Přesto adresuje
obcím dvě upozornění.
Za prvé je žádoucí připravovat projekty,
které mají smysl a obce budou schopné po
jejich dokončení investici využívat a mít také
peníze na další provoz. Typickým příkladem
jsou nákladné aquaparky – stále se objevují
žádosti o dotace na tento druh staveb, aniž
by byla zvážena jejich účelnost, budoucí využívání a provozní náklady.
Za druhé je nutné dodržovat podmínky, za
nichž bylo o přidělení dotace rozhodnuto.
Žadatelé dostávají peníze za určitých předpokladů, ale bohužel se dost často stává, že je
neplní.
Nerespektují například povinnost uchovávat dokumenty, vést správně účetnictví
apod. Nálezy auditorů zjišťují většinou tři
oblasti prohřešků: Veřejné zakázky se vyhlašují netransparentně a zadávají špatně. Dalším hříchem je nedovolená veřejná podpora,
což se ale obcí příliš netýká, a třetím zahrnování nezpůsobilých výdajů do nákladů projektu, čili peníze se využijí nepovoleným
způsobem.
Těmto problémům se bude snažit Národní
orgán pro koordinaci Ministerstva pro místní rozvoj ČR předcházet projekty na posílení
takzvané absorpční kapacity. Jde o cílenou
podporu žadatelů i příjemců, jejímž cílem je
co nejefektivnější čerpání finančních prostředků z evropských fondů.
/on/
Kraje žádají nejvíce peněz
z regionálních operačních programů
K
raje požádaly do začátku října z fondů Evropské unie o dotace ve výši
34,8 miliardy korun. Schváleno jim
již bylo 373 projektů v celkové hodnotě téměř 20 miliard korun. V programovém období 2007–2013 (s výjimkou Prahy) mohou
čerpat finanční prostředky ze 13 operačních programů, v nichž je pro všechny žadatele k dispozici přibližně 400,5 miliardy
korun. Dosud podaly 609 žádostí do 11
operačních programů a požadují 34,8 miliardy korun.
Nejaktivnějším regionem je Pardubický
kraj, který zatím předložil 78 projektových
listopad 2009
žádostí v celkové výši 3,006 milionu korun.
Za ním následuje Jihočeský kraj se 71 předloženými žádostmi v hodnotě 2,768 milionukorun. Naopak nejméně žádostí – zatím 19
podal Jihomoravský kra, který požádal dohromady o 847 milionu korun.
Nejvyšší počet schválených žádostí má Liberecký, kterému bylo dosud odsouhlaseno
50 projektů za 1,1 miliardy korun. Nejvíce
schválených finančních prostředků z fondů
EU mají kraje Moravskoslezský (2,8 miliardy
korun) a Vysočina (2,9 miliardy korun).
Nejefektivnějším žadatelem, to znamená
tím, který má nejvíce schválených projektů
na poměr předložených, je Středočeský kraj,
druhým nejlepším z tohoto hlediska je kraj
Karlovarský. Nejméně efektivní v čerpání peněz z evropských fondů zatím zůstává Plzeňský kraj.
Kraje se nejčastěji ucházejí o dotace z regionálních operačních programů. Z tematicky zaměřených operačních programů
nejvyšší počet žádostí poslaly do Operačního programu Životní prostředí. Největší
objem finančních prostředků žádají z Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost.
/sk/
21
30.10.09
7:33 AM
Page 22
SPRÁVA A ROZVOJ
Mariánskolázeňská Hlavní ulice
triumfovala v soutěži Cesty městy
H
lavní ulice plně odpovídá svému názvu: Jako historická dopravní tepna
mezi centrem a železničním nádražím
prochází téměř celým městem a nyní spojuje
jeho jižní obytnou a obchodní část s lázeňskou na severní straně. Tomu odpovídá i její
dopravní zatížení – zhruba 11 tisíc projíždějících vozidel denně. Ještě loni na jaře však 14
metrů široká vozovka na Hlavní ulici s jedním
jízdním pruhem pro každý směr sváděla k rychlé jízdě a předjíždění, a bezpečnost chodců
na přechodech příliš nepodporovaly ani provizorní ostrůvky z betonových svodidel.
Nynější zhruba čtyřsetmetrový úsek Hlavní ulice mezi křižovatkami s ulicemi Chebskou a U Nemocnice, který loni prošel
zásadními změnami v rámci projektu Rekonstrukce Hlavní ulice – 1. etapa, dává tušit,
Úpravy ulice dopravu zpomalily, nikoliv však
za cenu narušení plynulosti provozu.
Tu u všech křižovatek podporují i krátké
odbočovací pruhy pro odbočení vlevo.
Cyklisté novou organizaci dopravy chápou
a jednosměrné cyklopruhy využívají.
jakou přívětivou (a také bezpečnější) podobu získají další části této rušné tepny v navazujích etapách. Přihláška, kterou radnice podala do soutěže Cesty městy, uskutečněné
změny shrnuje takto: »Směrové rozdělení
provozu na vozovce, zřízení bezpečných
přechodů pro chodce, zřízení cyklostezky
v obou směrech jízdy, zřízení zastávkových
zálivů pro městskou a meziměstskou hromadnou dopravu, osazení nového veřejného
osvětlení, rozšíření chodníků, výsadba nové
zeleně, osazení městského mobiliáře (přístřešky na zastávkách hromadné dopravy,
stojany na kola, lavičky, odpadkové koše,
sloupky mezi chodníkem a komunikací. Pro-
22
vedenou rekonstrukci komunikace využili
správci podzemních sítí. Byla provedena celková rekonstrukce plynového potrubí, částečná rekonstrukce vodovodního řadu (přepojení na novější řad, výměna uzavíracích
armatur na odbočkách), byl položen napájecí kabel 22 kV do měnírny pro potřeby městské hromadné dopravy – provoz trolejbusů.«
Složitost projektu byla dána tím, že vozovka
Hlavní ulice (průjezdní úsek krajské silnice
II/215) je ve vlastnictví Karlovarského kraje,
zatímco chodník je majetkem města. Jednat
ovšem bylo nutné také se správci technické
infrastruktury v daném úseku. Proto nakonec
byla organizována dvě výběrová řízení – zvlášť
na dodavatele rekonstrukce chodníků a zvlášť
na dodavatele rekonstrukce vozovky. Staly se
jimi společnosti Algon Plus Cheb a Vodohospodářské stavby Teplice. Rovněž projektant
musel v projektu i výkazech výměr a rozpočtech vše důsledně dělit na stavební objekty
podle příslušného vlastníka.
Tomu odpovídá i dělené financování projektu: Z rozpočtu města si vyžádalo 15 mil.
Kč, zatímco Krajská správa a údržba silnic
zaplatila 12,34 mil. Kč. Celkem bylo uprave2
no zhruba 10 000 m povrchu ulice, takže cena na jeden metr čtvereční přibližně vychází
na velmi příznivých 2700 Kč.
Starosta Zdeněk Král nikoliv náhodou vyzvedává práci koordinačního týmu, který se
pod vedením radničního odboru investic
podařilo vytvořit ze zástupců města, projektanta i všech firem, které se na náročné akci
podílely. V jedné fázi stavebních prací byla
například veškerá doprava v této exponované části Mariánských Lázní svedena do jediného pruhu, značnou zátěž rovněž představovaly rozkopané chodníky. Proto průběh
rekonstrukce zároveň zůstával pod stálým
a nepřetržitým dohledem rady města.
Vedoucí projektant stavby Ing. Ota Řezanka z karlovarské Projekční a konzultační kan-
Cesty městy 2009
Základní informace o všech projektech přihlášených do letošního ročníku soutěže Cesty
městy, ale i do ročníků předchozích, naleznete
v databázi spravované Nadací Partnerství na
http://www.nadacepartnerstvi.cz/p12678&exp=male34 .
FOTO: ARCHIV
»Nejvíce si na projektu cením, že doprava na jedné z našich nejživějších tepen se skutečně zpomalila a že se tato někdejší pouhá průjezdová komunikace změnila na příjemný bulvár, který
preferuje chodce a bezpečnou jízdu cyklistů,« poznamenává
Zdeněk Král, starosta Mariánských Lázní, na okraj vítězství
svého města, jehož letos dosáhlo v kategorii liniových řešení
soutěže Cesty městy za 1. etapu rekonstrukce Hlavní ulice.
FOTO: ARCHIV
MO22_23
Starosta Zdeněk Král: Už chystáme druhou
etapu úprav Hlavní ulice, která počítá
i s okružní křižovatkou, navazující na
plánovanou rekonstrukci Nádražního náměstí
a dopravního terminálu. Což je zase akce kraje,
která bude financována z ROP
celáře INPLAN připomíná, že pro rekonstrukci Hlavní ulice byly připraveny tři varianty: První z nich vůbec nepočítala se zřízením cyklistických pruhů; druhá cyklistické
pruhy vedla hlavním dopravním prostorem
(vedle jízdních pruhů); třetí umístila cyklistické pruhy do přidruženého prostoru (podél
chodníku, přičemž měly být od vozovky odděleny zeleným pásem). Všechny tři varianty se z hlediska finančních nákladů od sebe
příliš nelišily, ale prakticky od počátku ve vedení města i veřejnosti panovala jasná podpora zřízení cyklistických pruhů.
Po vášnivých debatách zvítězila varianta
pro cyklostezky v přidruženém prostoru. Metr široké jednosměrné cyklistické pruhy jsou
tedy od vozovky odděleny 1,5 m širokým zeleným pruhem, pouze v jediném kratším úseku zůstávají v hlavním dopravním prostoru,
neboť jiné uspořádání šířka ulice v této části
neumožňovala. Cyklopruhy s povrchem
z jemnozrnného asfaltového betonu jsou vůči chodníkům sníženy o 20 mm a jsou ohraničeny chodníkovým obrubníkem, dešťová
voda se z nich odvádí sklonem do vozovky.
»Jde o velmi citlivé harmonizování všech
dopravních potřeb a prvků s ostatními funkcemi tohoto frekventovaného veřejného prostoru,« shodla se hodnoticí komise soutěže
Cesty městy v čele s doc. Ing. arch. Janem
Mužíkem, CSc. Odborný komentář komise
mimo jiné dodává: »Projektem se dosáhlo
zvýšení estetické hodnoty a pobytové přitažlivosti prostoru pro trvalé obyvatelstvo a pro
lázeňské hosty a návštěvníky města a příkladné je i uplatnění ne zcela běžných řešení
v uspořádání automobilové, cyklistické a pěší dopravy ve velmi frekventovaném uličním
prostoru.«
■
I VA N RY Š AV Ý
listopad 2009
MO22_23
30.10.09
7:33 AM
Page 23
SPRÁVA A ROZVOJ
V krizové situaci nesmí nastat chaos
K
apitán PhDr. Petr Kopáček, tiskový
mluvčí MV – Generálního ředitelství
Hasičského záchranného sboru (HZS)
ČR, vyzvedává například pokrok dosažený ve
spolupráci mezi HZS ČR a Českým hydrometeorologickým ústavem (ČHMÚ). »Informační tok mezi námi už není jednostranný,«
říká mluvčí. »Hasiči tedy jen nepřijímají a nedistribuují jednotlivé výstrahy a informace
o vývoji počasí, ale sami také tomuto ústavu
dodávají informace o zvýšené intenzitě své
zásahové činnosti v konkrétních místech,
což je pro hydrometeorology užitečná zpětná vazba. Slibujeme si od toho, že informace
o vývoji situace pak budou ještě přesnější
a lépe cílené. Tuto formu spolupráce chceme
nadále rozvíjet.«
DORUČIT INFORMACE VČAS
A N A S P R ÁV N É M Í S T O
Součinnost hasičů s obcemi se prověřuje také při velkých protipovodňových cvičeních,
z nichž poslední pod názvem VLTAVA a LABE
2007 se konalo před dvěma roky na území
hned šesti krajů a hlavního města Prahy. Cvičily se tehdy i povodňové orgány 135 obcí,
mezi nimiž bylo 32 s rozšířenou působností.
Akce tohoto druhu mají zejména prověřit,
jak představitelé krizových orgánů obcí
a krajů dokáží komunikovat mezi sebou
i s jednotlivými složkami IZS a zda vědí, jaké
informace mají při krizové situaci hasičům,
policii, zdravotníkům či armádě poskytovat.
Pokud jde o povodňové plány obcí s rozšířenou působností (ORP), je samozřejmě dů-
Hasiči se shodují v tom,
že v krizi starostovi
nezbývá mnoho času
promýšlet si, komu by
měl zavolat a co by měl
udělat ihned a co
případně až později.
Tyto činnosti by měly
být zautomatizované.
ležité, aby byly pravidelně aktualizovány
a obsahovaly vše, co jim ukládají právní
předpisy. »Ale hlavně jde o jejich praktickou
použitelnost. V krizi by přece tyto plány měly pomáhat – a ne komplikovat situaci,« poznamenává kpt. PhDr. Petr Kopáček a vzpomíná na cvičení VLTAVA a LABE 2007, kdy
některé obce prostřednictvím operačních
a informačních středisek HZS předávaly
centrálním úřadům odpovědným za povodňovou ochranu nepřesné nebo matoucí informace. Jiné obce zase vůbec nepotvrdily,
že cvičnou výstrahu ČHMÚ obdržely.
»Ani komunikace mezi obcemi a obcemi
s rozšířenou působností nebyla v některých
případech optimální. Šlo třeba o způsob vyhlašování jednotlivých stupňů povodňové
Krizové plánování v obcích
Povodňové plány ORP
Orgány obce, v jejímž územním obvodu může dojít k povodni, zpracovávají podle zákona č. 254/2001 Sb.,
o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon) povodňový plán obce. Povodňové plány správních obvodů obcí s rozšířenou působností zpracovávají podle tohoto zákona obce s rozšířenou působností. Věcnou
a grafickou část povodňového plánu územních celků a jeho změny zpracovatelé předkládají nadřízenému povodňovému orgánu k potvrzení souladu s povodňovým plánem vyšší úrovně. HZS příslušného kraje na základě vyžádání poskytuje obcím nezbytnou součinnost a údaje ke zpracování částí dokumentace (například pro
evakuaci, varování vyrozumění apod.). Spolupráce obcí s rozšířenou působností s obcemi je podle vyjádření
oslovených krajských pracovníků ve větší míře na dobré úrovni. Pokud jde o problematiku gesční odpovědnosti, na té se podílí ministerstvo životního prostředí s ministerstvem zemědělství.
■ Rozpracování vybraných úkolů z krizového plánu kraje na podmínky ORP
Zpracování krizového plánu kraje podle zákona 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů
(krizový zákon) zabezpečuje JZS kraje. Krizový plán schvaluje hejtman kraje. HZS kraje v souladu s ustanovením § 15 odst. 4 písm. a) krizového zákona, oznamuje určené obci (obci s rozšířenou působností) povinnost
rozpracovat vybrané úkoly krizového plánu kraje. Obecní úřad pro zajištění připravenosti obce na řešení krizových situací poskytuje hasičskému záchrannému sboru kraje podklady a informace potřebné ke zpracování
krizového plánu kraje a plní další úkoly stanovené krajským úřadem při přípravě na krizové situace a jejich řešení. Při rozpracování vybraných úkolů krizového plánu kraje obce s rozšířenou působností úzce spolupracují
s obcemi na svém správním území.
Protože jednotlivé obce s rozšířenou působností rozpracovávají úkoly krizového plánu kraje s rozdílnou kvalitativní úrovní, předpokládá se, že v rámci plánované novelizace krizového zákona se přijmou opatření, která
budou na tento stav reagovat.
■
ZDROJ: GŘ HZS
listopad 2009
ILUSTRAČNÍ FOTO: ARCHIV
Od rozsáhlých povodní v letech 1997 a 2002 celý Integrovaný záchranný systém (IZS) prošel zásadní modernizací, aby byl ještě
lépe připraven zvládat případné krizové situace. Přínos změn
se prokázal i při letošních červnových přívalových povodních.
Na hasiče je spolehnutí za všech mimořádných
situací, nejen při povodních.
aktivity, způsob předávání zpráv a hlášení,
kdy obce při svém rozhodování, předávání
informací, zpráv, žádostí o poskytnutí pomoci často vynechávaly povodňové orgány
obcí s rozšířenou působností a tyto informace a požadavky rovnou předkládaly povodňovému orgánu kraje či dokonce ústředním
orgánům. Což je přirozeně špatně,« podotýká kpt. PhDr. Petr Kopáček. I proto podle něho bude nutné přijmout takové změny v legislativě, aby se pro mimořádné situace
upřesnila role obcí nižších stupňů a jejich
vzájemná vazba s »trojkovými« obcemi.
»Vesměs šlo však o menší problémy. Koneckonců, kvůli tomu, aby se nedostatky a neznalosti zjistily, se každé cvičení koná. HZS
ČR pro starosty obcí a pracovníky krizových
štábů organizuje pravidelná školení v oblasti krizového řízení. Na nich se tito odpovědní lidé seznamují se svými kompetencemi,
rolí v krizo- vém řízení, zkrátka se vším, co by
měli v krizi znát a umět, aby na ni byli lépe
připraveni,« dodává mluvčí.
S P R ÁV N É P O S T U P Y
JE TŘEBA MÍT DOBŘE ZAŽITÉ
Hasiči se shodují v tom, že v krizi starostovi
nezbývá mnoho času promýšlet si, komu by
měl zavolat a co by měl udělat ihned a co případně až později. Tyto činnosti by měly být
zautomatizované, jinak v obci, kterou náhle
zasáhla mimořádná událost, hrozí zmatek.
Představitel obce, která se například ocitla
v ohrožení a potřebuje pomoc, musí vědět,
že se musí se svým požadavkem obrátit na
kraj, a nikoliv přímo na centrální orgány. Jinak v Integrovaném záchranném systému
nastává chaos, který komplikuje i samotné
záchranné práce v dané obci.
■
I VA N RY Š AV Ý
23
30.10.09
7:15 AM
Page 24
SPRÁVA A ROZVOJ
Proč u nás hrobníci scházejí
Součástí zkoušky je také uložení lidských
ostatků do transportní rakve, která pak bude
přenesena do říčanské kostnice.
Veronika Stejskalová není jedinou hrobnicí v ČR, další jsou například v Libušíně na
Kladensku nebo v krkonošských Křížlicích.
Dana Doležalová a Květa Řehořková se však
k hrobnictví dostaly dohromady již před 50
lety, mají tak v oboru značný náskok.
»Hrobníci obecně u nás scházejí,« říká David Stejskal, otec a zároveň učitel Veroniky. Je
to dané tím, že u nás pro tuto profesi neexistuje učební obor. Navíc tato práce není dostatečně finančně ohodnocena. Lépe jsou na
tom v Německu – například v Ausbildungszentrum v dolnofranckém Münnerstadtu,
kde mají učební obor dokonce s cvičným pohřebištěm. Získaný titul »mistr v oboru pohřebnictví« se tam vyrovná mistrovskému
stupni u jiných řemeslníků. Pokud však u nás
hrobník vykonává i správu a údržbu pohřebiště, zároveň je stavitelem hrobek, administrátorem, zahradníkem, údržbářem, částečně kameníkem atd. Každá tato činnost je sice
odbornou a kvalifikovanou prací, ale ve spojení s hrobničinou dohromady bývají neprávem považovány za méně náročné.
V Katalogu prací ve veřejných službách
a správě je hrobník stále zařazen do 2. až 4.
platové třídy, tedy níže než dlaždič nebo čistič kanalizačních zařízení. Přitom již 7 let
platí zákon o pohřebnictví, který každé obci
jako provozovateli pohřebiště ukládá povinnost zajistit pro své obyvatele dostupnost
služeb pohřebiště na vlastním území nebo
mimo ně. Má-li být hrobník opravdu kvalifikovaný, úslužný a samostatný, je asi málo
pravděpodobné, že se spokojí s nízkým platem. Přitom spouštění do hrobu a jeho celková úprava významně ovlivňují závěrečné
hodnocení celého pohřbu ze strany zúčastněných pozůstalých.
Kandidátka Veronika Stejskalová provádí před
autorizovanou osobou exhumaci opuštěné
hrobky na říčanském hřbitově.
Kdo jiný než hrobník je oprávněn kopat
hroby, provádět exhumace, pohřbívat lidské
pozůstatky a ostatky do hrobů a hrobek,
ukládat, rozptylovat a vsypávat zpopelněné
lidské ostatky? Je tedy s podivem, že ačkoliv
máme hřbitov takřka v každé druhé vesnici
(v roce 2006 bylo v ČR celkem 5799 nezrušených pohřebišť), služby pohřebiště nejsou
zajištěny ani v každé páté. Kvalifikovaným
odhadem nemáme ani v každé páté vesnici
hrobníka.
Veronika Stejskalová a Tomáš Boček jako
diplomovaní hrobníci můžou nyní využít
nedostatku hrobníků na trhu práce a vzít si
na starost třeba několik hřbitovů v sousedních vesnicích. V tomto povolání je však ani
závratná kariéra, ani průměrný blahobyt nečekají.
■
T O M Á Š K O T R LÝ
Ministerstvo pro místní rozvoj ČR
MO000921
D
obrá hrobnice se vyzná v materiálech
náhrobních kamenů, umí exhumovat
mrtvého do poslední kůstky, stará se
o vzhled hřbitova a zároveň komunikuje na
úrovni s pozůstalými. To je pouze část toho,
co má na půl úvazku již několik let v popisu
práce Veronika Stejskalová. Není sama z rodiny, kdo se věnuje práci v pohřebnictví. Maminka je vedoucí odboru správy hřbitovů na
Městském úřadu v Říčanech a tatínek je
v témže městě hrobníkem.
FOTO: AUTOR
Vykopat hrob je pouze část zkoušky na hrobníka. Letos 10. září
se o tom přesvědčila na hřbitově v Říčanech u Prahy 25letá
Veronika Stejskalová. Zkoušku na hrobnici tam nepodstoupila
sama. Spolu s ní prokazoval svoje znalosti a dovednosti o pár let
starší Tomáš Boček, který před deseti lety na stejném místě
vykonával náhradní základní vojenskou službu.
FOTO: AUTOR
MO24_25
MOI_VIII
30.10.09
7:40 AM
Page I
financování municipálních projektů
PŘÍLOHA
ILUSTRAČNÍ FOTO: ARCHIV
SPOLEČNÁ PŘÍLOHA ČASOPISŮ MODERNÍ OBEC A BANKOVNICTVÍ č. 11/2009
Obnova historických alejí a rondelů v barokní zahradě státního zámku v Miloticích na Hodonínsku je projekt, který čerpal dotaci v rámci Operačního
programu Životní prostředí – Podpora regenerace urbanizované krajiny.
Propad daňových příjmů ještě
nemusí přinést nižší rating
Města a obce v ČR v posledních několika letech dosahují dobrých výsledků hospodaření, vykazují
rostoucí provozní výsledky a dostatečnou výši finančních rezerv; současně dochází ke stabilizaci
zadluženosti. V roce 2008 skončilo jejich hospodaření s vysokým přebytkem (7 % provozních příjmů), což přispělo k růstu zůstatků na jejich účtech na 26 % provozních příjmů. Tyto prostředky
byly kumulovány mj. na uskutečnění projektů spolufinancovaných z fondů EU v programovém
období 2007–2013. Hospodářská krize tak místní samosprávy zasáhla v relativně silné pozici.
P
o několika letech dynamického růstu se
loni HDP ČR ve 4. čtvrtletí propadl do
záporných čísel a letos se počítá s jeho
dalším poklesem o 4,3 %. Propad ekonomiky
je spojen s výrazným snížením daňových
příjmů pro celý veřejný sektor a přes očekávané oživení ekonomiky v roce 2010 je jejich
opětovný růst málo pravděpodobný až do
roku 2011. To přímo ovlivní rozpočty municipalit a prověří jejich schopnost se přizpůsobit zhoršeným podmínkám i přes jejich
poměrně nízkou rozpočtovou flexibilitu.
Ú S P O R N Á O PAT Ř E N Í
Sdílené daně představují více než polovinu
provozních příjmů měst a obcí a jsou hlavním
zdrojem financování jejich kompetencí a investičních potřeb. Jsou také nejdynamičtějším příjmem. V letech 2003–2008 rostly mezi-
listopad 2009
ročně o 9–12 % (s výjimkou roku 2006) a podle původních očekávání měl jejich růst pokračovat i v letošním roce. Poslední odhady ministerstva financí však už předpokládají
meziroční propad sdílených daní o 14 %. Nejhůře zasaženy budou přímé daně – daň z příjmů právnických osob a v menší míře daň
z příjmů fyzických osob. DPH by naopak měla zůstat blízko úrovně z roku 2008. Pokles sdílených daní mohou obce zmírnit nově získanou pravomocí nad daní z nemovitostí,
kterou mohou zvýšit až na pětinásobek. Příjmy z této daně by měly mezi roky 2008 a 2009
růst o více než 20 %, její podíl na provozních
příjmech ale zůstává pod 5 %.
Také rok 2010 bude pro municipality obtížný, míra ekonomického oživení je nejistá
a velkou roli hraje časové zpoždění jeho pozitivních efektů. První návrhy rozpočtů na
rok 2010 vypadají spíše konzervativně. Odhady příjmů jsou méně optimistické a postupně se hledají úsporná opatření. Míra
a udržitelnost těchto opatření přitom bude
jedním z klíčových faktorů určujících budoucí finanční sílu subjektů hodnocených
Moody’s.
P Ř E D N O S T M A J Í Š K RT Y
Přizpůsobení rozpočtů novým podmínkám
vyžaduje dostatek času, proto dojde letos
podle Moody’s vlivem nenadálého poklesu
příjmů k oslabení provozních výsledků a deficitnímu hospodaření. To povede k čerpání
dosavadních finančních rezerv, které jsou
naštěstí poměrně vysoké. Přesto se některé
subjekty mohou dostat do problémů, zejména kvůli financování evropských projektů
a rychlému vyčerpání současných úspor.
I
›
MOI_VIII
30.10.09
7:40 AM
PŘÍLOHA
›
Page II
financování municipálních projektů
Očekáváme, že hodnocené subjekty v České republice budou pokračovat v dosavadní
konzervativní rozpočtové politice a udrží
kontrolu nad svými běžnými i kapitálovými
výdaji. To je důležité zejména v situaci, kdy je
pravděpodobné, že negativní dopady krize
se přenesou i do roku 2010. Škrty ve výdajích
a využití rezerv mají přednost před zvyšováním zadluženosti. Omezování provozních
výdajů, které tvoří z velké části činnosti vykonávané na základě zákona, je poměrně
složitý úkol.
Je tak na každé samosprávě, zda dokáže regulovat růst provozních výdajů, například reorganizací úřadu, personálními změnami,
změnou struktury svých příspěvkových organizací apod.
PŘÍMÝ DLUH JE POMĚRNĚ NÍZKÝ
Důležitým faktorem ratingového hodnocení
Moody’s je také zadluženost. Přímý dluh českých municipalit je stále poměrně nízký
Ratingy udělené českým
městům společností Moody’s
Národní ratingy
Beroun
Česká Lípa
Jihlava
Klatovy
Liberec
Příbram
Prostějov
Uherské Hradiště
Ústí nad Orlicí
Třebíč
Žďár nad Sázavou
Aa1.cz
Aa1.cz
Aa1.cz
Aa1.cz
Aa2.cz
Aa1.cz
Aa1.cz
Aa1.cz
Aa1.cz
Aa1.cz
Aa1.cz
Mezinárodní
ratingy
Brno
A2
Ostrava
A2
Praha
A1
ZDROJ: MOODY’S
Negativní a pozitivní faktory pro rating českých měst
Negativní faktory:
Pokles daňových příjmů. Očekává se pokles celkových daňových příjmů měst a obcí v roce 2009 o 12 %
proti roku 2008.
■ Vysoké investiční potřeby, spojené zejména s možností čerpání prostředků z fondů EU a potřebou modernizace infrastruktury na úroveň evropských standardů.
■ Nízká flexibilita rozpočtu spočívající v omezené schopnosti tvorby dodatečných vlastních zdrojů příjmů a vysoké rigiditě běžných výdajů.
■ Pozitivní faktory:
■ Poměrně mírná zadluženost většinou v domácí měně.
■ Rezerva finančních prostředků vytvořená v minulých letech.
■ Otevřený přístup k úvěrům.
■
■
(33 % provozních příjmů v roce 2008) a jeho
struktura, tvořená zejména bankovními úvěry s pravidelnými splátkami (63 % dluhu),
nepředstavuje zásadní riziko. Zbývající část
dluhu tvoří dluhopisy a půjčky ze státních
fondů. Většina úvěrů je v korunách a potřeba
refinancování je malá. Současnou výši dluhu
loni z velké části pokryly finanční rezervy (ze
79 % v roce 2008). Provozní přebytky měst
a obcí (24 % provozních příjmů v roce 2008)
přitom pohodlně stačily na krytí 5 % dluhové služby. Města mají navíc stále dobrý přístup na finanční trh a banky jsou ochotné
jim poskytovat úvěry. Jejich rizikové přirážky
sice vzrostly, klesající PRIBOR však přispívá
k udržení stabilní ceny úvěrů.
V portfoliu municipálních subjektů agentury Moody’s jsme zatím nezaznamenali čerpání mimořádných úvěrů na krytí výpadku
příjmů. Do budoucna však nelze zvýšení zadluženosti vyloučit vlivem omezení vlastní
schopnosti financování investic a potřeby
spolufinancování evropských projektů.
Moody’s neočekává plošné snížení ratingů
měst kvůli prudkému propadu jejich příjmů. Za předpokladu postupného oživení
ekonomiky od roku 2010 mají města a obce
kapacitu překonat nepříznivou příjmovou
situaci a udržet výši ratingového hodnocení.
Zhorší se však výsledky jejich hospodaření
i finanční pozice a u některých by to mohlo
vést ke snížení ratingu v roce 2009 a 2010.
Kvůli provázanosti rozpočtů měst se státním
rozpočtem by také jakákoli změna ratingu
České republiky vedla k přezkoumání finanční stability měst a mohla by ovlivnit jejich rating.
■
Poznámky
1. Více k této problematice – viz zvláštní
komentář Moody’s Propad daňových příjmů
pravděpodobně neovlivní ratingy regionálních
a místních samospráv ČR.
2. V současné době Moody’s v ČR hodnotí
14 municipalit. Udělené ratingy jsou na
poměrně vysokém investičním stupni, blízko
ratingu ČR A1. Na mezinárodní stupnici se
ratingy pohybují od stupně A1 po A2 a na
národní stupnici od Aa1.cz do Aa2.cz.
K AT E Ř I N A H A M P L O VÁ
analyst, Moody’s
ANDREA WEHMEIER
vicepresident-senior analyst, Moody’s
Obezřetnější přístup je namístě
N
ižší daňové příjmy obecních rozpočtů
a omezené dotace zřejmě donutí municipality, aby výrazně zmrazily své
investice. Již rozpracované projekty pravděpodobně »zakonzervují«, zruší, nebo naberou zpoždění. Podstatnější roli pak budou
mít alternativní zdroje financování.
Řada měst a obcí se také »spálila« při investování volných prostředků, které jim nyní mohou chybět. Doufejme, že pokud budou úvahy a rozhodnutí tohoto druhu
nadále činěny, bude municipální sféry přístup obezřetnější.
Zadluženost samospráv se sice skokově
nezvýšila, ale určitou progresi je vidět například ve spojení se zdroji, které se vynakládají na kofinancování projektů čerpajících dotace z evropských fondů. Jde především o to,
aby města a obce byly schopny dostát požadavkům na případné spolufinancování
II
schválených projektů, a to nejenom co se týká samotné investice, ale i následného období udržitelnosti projektu.
Podobně jako před půlrokem, trvá restriktivní bankovní politika. Například dříve bylo
možné získat úvěr při spolufinancování projektu v úrovni 15 %, nyní však již banky požadují i kolem 35 až 40 % vlastního kapitálu.
Půjčit si peníze za přijatelných podmínek
proto může být obtížné i pro bonitní klienty,
neboť banky se snaží především minimalizovat svá rizika.
Města a obce tak mají omezené možnosti –
kromě úvěrového financování – získat další
volné prostředky. Dluhopisy jsou administrativně náročné a hodí se jen pro krajská
města a velké obce. To platí i pro využití prostředků soukromého sektoru pro veřejné
projekty (Public Private Partnership). Nejvhodněji se jeví dotace ze strukturálních fon-
dů, ale ani v tomto případě nemusí být stoprocentně zaručen úspěch.
Municipality si musí dát pozor na několik
faktorů. Projekt by neměl být plně závislý na
dotaci. Měl by mít jasné výstupy v rámci
zpracované studie proveditelnosti a hlavně
udržitelnosti ve střednědobém horizontu. Je
také nutné si lépe hlídat ceny zakázek a být
důslednější při výběrovém řízení. Nejlevnější nabídka s sebou nutně nenese nejvyšší
kvalitu a záruky za realizaci.
Při přípravě projektu, jeho uskutečnění
a následné kontrole by města a obce měly
spolupracovat se subjekty, které poskytují
kvalitní služby a řádně za ně ručí.
TOMÁŠ KULMAN
business development manager
Poradenské služby
KPMG ČR
listopad 2009
30.10.09
7:40 AM
Page III
MO000799-2
MOI_VIII
MOI_VIII
30.10.09
7:41 AM
PŘÍLOHA
Page IV
financování municipálních projektů
JESSICA – strukturální
fondy trochu jinak
I
přes štědře nastavené současné programové období 2007–2013 najdeme řadu
projektů, které by tvář našich měst změnily k lepšímu, ale za nynějších podmínek na
podporu nedosáhnou. Zejména proto, že již
přímo v sobě nesou překážky, které přidělení
dotace ze strukturálních fondů EU znemožňují. Například pro uskutečnění projektu je
nezbytná spolupráce institucí jak veřejného,
tak soukromého sektoru. Nebo počítají s jistou mírou ziskovostí, která ale není pro soukromého investora zajímavá, či je pro jejich
realizaci nutné vypořádat složité majetkové
vztahy k územím, na nichž se bude projekt
realizovat. Pro tyto projekty je možným řešením nový finanční nástroj JESSICA.
NEJDE O ZCELA NOVÝ ZDROJ
JESSICA (Joint European Support for Sustainable Investment in City Areas) je iniciativou Evropské komise, Evropské investiční
banky a Rozvojové banky Rady Evropy. Cílem je podporovat projekty v následujících
oblastech: rozvoj městské infrastruktury,
udržitelnost kulturních a architektonických
památek, sanace a dekontaminace bývalých
průmyslových areálů, výstavba kancelářských prostor pro malé a střední podniky,
budov vysokých škol včetně zařízení zaměřených na medicínu, biotechnologie aj., zvýšení energetické účinnosti objektů.
JESSICA ale není zcela nový zdroj finančních prostředků. Umožňuje využít prostředky strukturálních fondů EU prostřednictvím
jiného mechanismu, než je to v případě
standardního grantového financování. Zároveň umožňuje zapojit soukromé investice.
Pokud se řídicí orgány (ministerstva, případ-
ně regionální rady) rozhodnou využít tento
nástroj a vyčlení část alokace svého operačního programu, mohou prostřednictvím tzv.
fondů rozvoje měst poskytovat podporu veřejným i soukromým subjektům na jejich investiční záměry formou půjček, záruk či
vlastního kapitálu. Na rozdíl od tradičních
grantových projektů tak budou podporovány projekty s určitou mírou návratností.
VÝHODY A MOŽNÉ VYUŽITÍ
Proti klasickému grantovému financování
má JESSICA několik výhod. Tou první je flexibilita: Nástroj umožňuje pružně reagovat
na potřeby daného regionu, například širší
definicí možných příjemců pomoci nebo tematického zaměření. Zároveň s jeho využitím je možné nastavit strukturu projektů
tak, aby co nejvíce odpovídala jejich podmínkám (například majetkové struktuře, financování z různých zdrojů, různému zapojení soukromých partnerů).
Druhým pozitivem je pákový efekt – při
použití finančních prostředků prostřednictvím nástroje JESSICA bude umožněno zapojení soukromých partnerů a využití jejich
zdrojů financování i zkušeností v oblasti realizace a řízení projektů.
Poslední a nezanedbatelnou předností je
také opětovné využití prostředků. Jak bylo
uvedeno, jde o návratnou formu pomoci,
kdy příjemce musí prostředky splatit zpět do
fondu rozvoje města. Vrácené prostředky lze
znovu použít pro financování investičních
projektů, a to i po ukončení programového
období 2007–2013. Naskýtá se tak možnost
připravit se na dobu, kdy peněz ze strukturálních fondů EU ubude.
Zejména první z uvedených pozitiv ilustruje na příkladech schéma, které ukazuje, že
projekty financované prostřednictvím finančního nástroje JESSICA je možné nastavit takovým způsobem, aby co nejvíce odpovídaly
skutečným podmínkám a zároveň dostatečně motivovaly k zapojení všech významných
aktérů.
Příklady znázorňují situaci, kdy město plánuje výstavbu vysokoškolského kampusu:
■ projekt je financován prostřednictvím
půjčky finančního nástroje JESSICA (v obrázku zastoupeným fondem rozvoje měst)
a grantového financování,
■ financování projektu prostřednictvím
půjčky finančního nástroje JESSICA a půjčky
od komerční banky. Lze tak doložit, že prostředky nástroje lze vhodně kombinovat
s dalšími zdroji podle potřeb města/příjemce. Obdobně je možné nastavit různou míru
a formu zapojení soukromého partnera.
CO NA TO ČESKÁ REPUBLIKA?
Ze všech řídicích orgánů operačních programů v ČR, které by tento finanční nástroj
mohly zavést, učinila první krok Regionální
rada regionu soudržnosti Moravskoslezsko
(viz Moderní obec č. 9, str. 24). Letos na jaře
si nechala zpracovat studii k využití nástroje
JESSICA.
Studie, kterou zpracovala PricewaterhouseCoopers, ukázala tři hlavní aspekty. V ČR
neexistují zásadní právní překážky pro fungování tohoto nástroje. Zároveň byl prokázán zájem potenciálních investorů o tento
typ finančních prostředků a také skutečnost,
že existují vhodné projekty pro financování.
Zkušenosti z dalších zemí EU ukazují, že je
jen otázkou času, kdy se touto cestou vydají
i další české regiony.
■
KAREL PŮBAL
senior manažer
JITKA DAMBORSKÁ
senior konzultantka
PricewaterhouseCoopers ČR
Možné využití nástroje JESSICA v praxi: Výstavba vysokoškolského kampusu
příklad 1
příklad 2
ZDROJ: PRICEWATERHOUSECOOPERS
IV
listopad 2009
MOI_VIII
30.10.09
7:41 AM
Page V
financování municipálních projektů
PŘÍLOHA
Ochrana a zhodnocení
finančních rezerv
Některé banky reagovaly na obavy klientů o bezpečnost svých úložek rozšířenou
nabídkou různých spořících a depozitních
účtů. Rozdíly v nabízených sazbách jsou docela výrazné. Jak jim může konkurovat alternativa zhodnocení volné hotovosti prostřednictvím finančních trhů, zvláště když
dostupný výnos není třeba o tolik vyšší?
Otázka je, jaký rozdíl považovat za výrazný.
Vždyť při dnešní úrovni sazeb může pár desetin procenta znamenat zvýšení zisku
i o čtvrtinu. To už je určitě zajímavé. Navíc je
užitečné si uvědomit, co vlastně jednotlivé
nabídky znamenají a jaká rizika z nich mohou vyplývat. Kdo a proč je předkládá. Nadstandardní sazby mohou banky nabídnout
v rámci konkurenčního boje nebo pokud by
zájmy klientů nadřadily vlastní efektivitě.
Obvykle však své klienty nedotují a vyšší úroky nabízí ten, kdo si za nižší sazby prostě půjčit nemůže. A zatím i u nás stále platí, že některým bankám se na mezibankovním
peněžním trhu prostě nepůjčuje, nebo jen ve
velmi omezené míře.
Pak bych si ale určitě rozmyslel, jestli banku nepřijatelnou pro odborníky, kteří se půjčováním peněz a profesionálním vyhodnocováním všech dostupných informací
zabývají naplno celou pracovní dobu, budu
■
listopad 2009
úvěrovat právě já. Zvlášť kdyby to mělo být
s omezeným informačním zázemím, z cizích
peněz a v objemu desítek milionů, tj. výrazně
nad limitem pojištění vkladů.
Jestliže by naše společnost prostřednictvím nadstandardně úročeného depozita
uložila podstatnou část konzervativního
portfolia některého našeho klienta, nebo
kdyby dokonce pro uložení jeho aktiv použila pouze tento jediný produkt, mohlo by se to
považovat za nedodržení odborné péče. Pravidla pro nakládání s majetkem obce sice
mohou být formulována odlišně, ale přílišná
důvěra ve stabilitu finančních institucí,
slibujících nadstandardní úroky se prostě
může vymstít. I přestože se zpočátku zdá, že
nabídka je opravdu výhodná, riziko jen teoretické a proto zanedbatelné.
Kromě toho je zajímavé, že když už se někdo po úvaze rozhodne kreditní riziko dané
banky akceptovat, získá obvykle spořícím či
depozitním účtem nižší výnos, než jaký přinese nákup jejích dluhopisů. Je to logické.
Zatímco depozitní sazbu nabízí samotná
banka, která přitom samozřejmě počítá s nějakou vlastní marží, názor trhu na její kredibilitu může být zdravější – zvlášť pokud nějaké kreditní riziko skutečně hrozí.
Jak lze snížit toto riziko?
Riziko můžeme snížit rozumnou diverzifikací, když místo jednoho dluhopisu dané
banky koupíme podobných dluhopisů raději několik. Podobně, jako to pro řadu obcí děláme v rámci jejich portfolií nebo u speciálních fondů pro naše municipální klienty.
I kdyby šlo o vyloženě konzervativní portfolio a rozdíl ve výnosu nebyl nakonec zásadní,
získáme ho s nižším rizikem než při vysoké
koncentraci depozit u jedné či dvou bank.
■
Jaké výnosy jsou dnes dostupné, zůstaneme-li u nejkonzervativnějších, spíše krátkodobých investičních scénářů? Které
z nich obce a města obvykle preferují? A jak
závisí na vývoji úrokových sazeb?
Dobrým příkladem je institucionální fond
KBC Money OMEGA, který využívá řada
měst i obcí. Jde o konzervativní a cenově velice výhodný fond, bez vstupního poplatku
dostupný už od deseti tisíc korun. V jeho
portfoliu převládají státní dluhopisy, asi třetina připadá na kvalitní korporátní či ban-
■
Jednoznačným požadavkem, s nímž se letos
setkáváme, je daleko silnější důraz na
bezpečnost a ochranu investovaných rezerv,
uvedl Jaroslav Rozehnal.
kovní dluhopisy. Průměrná doba do splatnosti všech úložek a investic (tzv. durace fondu) činí přibližně pět měsíců, průměrný výnos do splatnosti je okolo 2,5 % p. a. Tento
fond s dvoudenní likviditou doporučujeme
pro období asi od tří měsíců. Dlouhodobější
alternativou je institucionální fond ČSOB
státních dluhopisů s durací 1,6 roku a průměrným výnosem do splatnosti 2,98 % p. a.
Uvádíme-li jakékoli číslo, je naší formální
povinností upozornit na možnost kolísání
hodnoty investic a na to, že jejich návratnost
není zaručena. Ale právě konzervativní fondy peněžního trhu investují svěřené prostředky s nejvyšším důrazem na jejich bezpečnost, stabilitu a pravidelnost vytvářených
výnosů. Do individuálních portfolií dnes
podle dohody s konkrétním klientem nakupujeme dluhopisy s výnosy 2 až 4 % p. a. Jakousi »neutrální« investicí a základem řady
municipálních portfolií je nyní třeba státní
dluhopis s plovoucí úrokovou sazbou na
úrovni šestiměsíční sazby PRIBOR zvýšené
o 1 % p. a., v současnosti dostupný s výnosem okolo 2,3 % p. a.
Čekáme ještě jedno snížení sazeb ČNB
(tedy i většiny spořících a termínovaných
účtů) a v příštím roce už obrat trendu a postupný růst sazeb. Vliv těchto pohybů na výnosy našich municipálních produktů ale bude jen slabý. Je to proto, že se v souladu
s jejich potřebami orientujeme na dluhopisy
či úložky s krátkou dobou splatnosti. Jejich
tržní cena na změny sazeb reaguje jen málo,
navíc je často držíme až do splatnosti. Proto
už při nákupu známe koupený výnos, podobně jako u termínovaného vkladu. Proti
němu je ale výhodou mnohem vyšší likvidita, respektive možnost předčasného výběru
bez jakékoli sankce.
Podrobnější informace o nabídce ČSOB
Asset Management jsou dostupné prostřednictvím všech poboček ČSOB nebo Poštovní spořitelny.
/sk/
V
MO000930
Pokud jde o vaše produkty, co krize změnila na možnostech a preferencích obcí?
Jednoznačným požadavkem, s nímž se letos setkáváme, je daleko silnější důraz na
bezpečnost a ochranu investovaných rezerv.
Jednoduše to lze doložit třeba postojem ke
státním dluhopisům. I když obce vždy zdůrazňovaly svou konzervativnost, jejich zájem
dříve častěji mířil k vyšším výnosům. Státní
dluhopis vnímaly spíš jako benchmark, jehož výnos je třeba každopádně překročit –
a to pokud možno co nejvíce.
Dnes zaznamenáváme vyšší zájem o státní dluhopisy, případně emise se státní garancí. A to právě pro jejich silnější záruky. Také u jednoduchých depozitních produktů
začínají obce citlivěji vnímat především kreditní riziko, takže vyšší nabídnutá úroková
sazba přestává být rozhodujícím důvodem
pro změnu banky. V takovém prostředí je
snazší korektně porovnat výhody a nevýhody
jednotlivých finančních produktů včetně alternativ z naší nabídky.
■
FOTO: ARCHIV
Jaké finanční produkty municipality využívají a co krize změnila? Jakým způsobem zhodnocují své finanční rezervy? O tom
jsme hovořili s obchodním ředitelem ČSOB Asset Management
Jaroslavem Rozehnalem.
MOI_VIII
30.10.09
7:41 AM
PŘÍLOHA
Page VI
financování municipálních projektů
Vztahy bank a municipalit
se nezhoršují ani v průběhu recese
KB: NEJMENŠÍ MÍRA RIZIKA
Podle slov Lucie Kudrnové, vedoucí marketingu pro podniky a municipality Komerční
banky (KB), jsou města a obce pro banku významnými klienty a přístup KB k nim se ani
vlivem krize nemění. »I přes tento nesporný
fakt doporučuje Komerční banka městům
a obcím s vyšším dluhovým zatížením pečlivě posoudit své projekty a výši zamýšleného
úvěru s ohledem na aktuální přebytky běžného rozpočtu. Ty jsou kvůli recesi poznamenány výpadky v příjmech ze sdílených
daní. Všeobecně municipalitám doporučujeme realistickou aktualizaci rozpočtu na letošní rok a výhledu na roky příští,« dodává
Lucie Kudrnová.
Komerční banka pokračuje v úvěrovém
financování municipalit. Nedošlo ani ke
zpřísnění úvěrových podmínek, neboť
města a obce stabilně patří mezi klienty
s nejmenší mírou rizika pro banku. »KB
však samozřejmě musí zohlednit výpadky
ve sdílených daních municipalit při zpracování analýzy každého klienta. který žádá
o poskytnutí úvěrových zdrojů. Kromě finanční stability žadatele posuzujeme také
konkrétní podmínky každého projektu,
případně podmínky dotace,« vysvětluje Lucie Kudrnová.
Počty klasifikovaných úvěrů jsou dlouhodobě v segmentu municipalit marginální.
Během posledního roku jejich počet dokonce klesl. Jak zdůraznila Lucie Kudrnová, banka velmi dbá na prevenci: »Naši bankovní
poradci a především specialisté na financování měst a obcí se snaží klientům poradit,
jak si i v současné situaci udržet dobrou finanční kondici.«
ČSOB: PROJEKTY
S ENERGETICKÝMI PŘÍNOSY
Josef Vaňousek z oddělení Řízení obchodů
SME Československé obchodní banky uvedl,
že vztah ČSOB ke klientům z řad měst a obcí
nebyl a není dopadem momentálního ekonomického zpomalení nijak výrazně poznamenán. Města a obce jsou pro banku i nadále důvěryhodnými a spolehlivými partnery.
»Vůbec jsme neuvažovali o pozastavení či
omezení financování municipální klientely,
naopak jsme naši úvěrovou angažovanost
proti minulým obdobím ještě zvýšili. Jedním
z hlavních důvodů je fakt, že ČSOB podporuje projekty, které jim v budoucnu zajistí
především energetické a provozní přínosy.
V zájmu banky tak rozhodně není financování projektů megalomanského rozsahu
s negativním dopadem do cash flow nebo takových, které vyvolávají další nejasné investice. Postupně u takových klientů banka přehodnocuje postoj k jednostranně vypsaným
podmínkám, které jí například neumožňují
v potřebném rozsahu monitorovat příjmo-
Pohled z druhé strany
Pociťuje vaše město v průběhu současné hospodářské krize ze strany bank nějaké změny ve vašem vztahu? Zaznamenali jste například zpřísnění, případně pozastavení úvěrů? Na to jsme se zeptali představitelů tří měst.
■ Renata Ramazanová, starostka města Krnov: Naše město v tuto chvíli nepociťuje dopady hospodářské krize ze strany bank. Zatím jsme o úvěr nežádali, proto nevíme, zda a za jakých podmínek bychom úvěr
získali. Také banky dosud nevznesly žádný požadavek k současným úvěrům, které město má, například v podobě vyššího zajištění stávajících úvěrů či navýšení úrokových sazeb.
■ Dan Jiránek, primátor statutárního města Kladno: V uplynulých letech jsme splatili většinu dluhů
z minulosti. Ze splátek v úrovni 100 milionů korun ročně v roce 2004 jsme se nyní dostali na 35, respektive
25 milionů korun ročně při hospodářském výsledku za rok 2008 zhruba 200 milionů korun. Pravdou je, že
banky nyní vyžadují podstatně více informací i možnost ovlivnit další případné zadlužování města v budoucnu.
■ Jan Kislinger, náměstek primátora statutárního města Pardubice: Město má dlouhodobou finanční strategii – nezadlužování. Úvěry používá pouze v mimořádných případech. K úvěrování běžných projektů
(akcí) se neuchyluje ani v době finanční krize. Pouze v jednom případě budeme čerpat úvěr, a to na rekonstrukci Plaveckého areálu. Tento projekt má hodnotu 500 milionů korun a bude částečně hrazen z evropských fondů. Úvěr využijeme na dofinancování této dotace. Nemáme žádné špatné zkušenosti s bankami.
Neočekávám je ani v době finanční krize.
/sk/
VI
vou a výdajovou část jejich rozpočtu,« konstatoval Josef Vaňousek.
Ani v ČSOB zatím klasifikaci u úvěrů poskytnutých městům a obcím nezaznamenali.
PS: KRIZE ZASÁHLA I OBCE
Tisková mluvčí Poštovní spořitelny (PS) Denisa Salátková říká, že finanční krize zasáhla
všechny subjekty, obce nevyjímaje. »Navzdory tomu poptávka po investičních úvěrech pro obce zatím nebyla negativně ovlivněna. Ve srovnání s komerčními subjekty jde
o méně rizikový sektor. Stále platí, že obce
představují důvěryhodný, spolehlivý a pro
nás velmi důležitý segment,« komentuje financování municipalit.
Poštovní spořitelna je však obezřetnější
při vyhodnocování schopnosti konkrétní
municipality splácet poptávané financování
s ohledem na aktuální pokles daňových příjmů obcí a měst, který se dá očekávat i v příštím roce. Úvěry však PS nadále poskytuje.
Největší zájem je o úvěry na investiční projekty, na které obce čerpají dotace ze strukturálních fondů EU. »Na druhou stranu jsou
nyní obce samotné v zadlužování velmi opatrné, protože vědí, že budou muset šetřit
a nechtějí své rozpočty zatěžovat dalšími výdaji,« doplňuje Denisa Salátková.
Poštovní spořitelna podle vyjádření své
tiskové mluvčí – vzhledem ke značnému objemu prostředků – posuzuje žádosti o financování komunálních projektů vždy na individuální úrovni: »Proto úvěry, které jsme
poskytli municipalitám, jsou řádně a včas
spláceny.«
Č S : P L AT E B N Í M O R Á L K A
JE VELMI DOBRÁ
I Česká spořitelna (ČS) považuje stále municipality a ostatní subjekty veřejného sektoru
za dobré klienty s relativně nízkým kreditním
rizikem. Podle vysvětlení Milana Haška, ředitele úseku komunálního financování České
spořitelny, se změnila jedině výtěžnost daní,
která je nižší hlavně u daně z příjmu právnických a fyzických osob. »Vývoj daňového inkasa by se již neměl výrazně zhoršovat a situace by se s přijetím úsporných opatření
mohla i mírně zlepšit,« dodává.
ČS dosud neměla důvod k tomu, aby s financováním municipalit přestala, nebo ho
omezila. »Ratingové nástroje a úvěrovou politiku v tomto klientském segmentu máme
dobře nastavené. Platební morálka municipalit je velmi dobrá. Pokud se podíváme na
celkové úvěrové portfolio v tomto segmentu,
je procento klasifikovaných úvěrů zanedbatelné,« zdůrazňuje Milan Hašek.
/jch/
listopad 2009
MO000931
Z
měnila současná krize váš vztah s municipalitami jako s důvěryhodnými
a spolehlivými klienty? Došlo například ke zpřísnění podmínek úvěrů nebo k jejich pozastavení? Klasifikované úvěry rostou
v segmentu fyzických i podnikatelských
osob – jak je to s městy a obcemi? Na to jsme
se zeptali zástupců následujících bank.
MOI_VIII
30.10.09
7:41 AM
Page VII
financování municipálních projektů
Facility management v praxi
A
MO000931
by podnikání přinášelo patřičný efekt,
musí probíhat v odpovídajícím prostředí. V něm funguje široká škála
podpůrných činností, které představují
značné nákladové zatížení. Právě tato oblast
však je značným zdrojem rezerv a tedy pozornosti managementu firem na všech úrovních řízení. Management hledá cesty jak činnosti, které si až dosud firmy zajišťují samy,
smluvně svěřit profesionálům, kteří jsou
schopni držet krok se světovou špičkou a
odevzdávat kvalitní práci za menší náklady,
než tomu bylo dříve. Konkurenceschopnost
se stala východiskem strategických záměrů
států, odvětví i firem. Zaměření se na trvalé
získávání konkurenčních výhod znamená
kvalitní řízení podpůrných procesů v rámci
hodnotového řetězce firemních činností.
Problematika výrazného snižování režijních
nákladů v podnikatelských subjektech představuje v současné době významný stimul,
který nutí manažery hledat taková řešení,
která přinesou absolutní snížení těchto nákladů, a to bez snížení objemu řady činností
z oblasti podpůrných procesů.
Kniha Facility management – procesy a řízení podpůrných činností zkušeného autora
Ing. Vlastimila K. Vyskočila, kterou vydalo
nakladatelství Professional Publishing, přináší nejaktuálnější informace o formách úspěšné aplikace Facility managementu v praxi, příklady řešení i návody, jak prakticky při
uskutečňování procesů Facility managementu postupovat.
Text doprovází řada grafů a tabulek. Kniha
je určena top-managementu a manažerům,
kteří hledají cesty ke zvýšení konkurenční
schopnosti firmy prostřednictvím »chytrých
řešení« při snižování režijních nákladů. Současně bude dobrou inspirací i pro firmy, které procesy Facility managementu realizují
v praxi. Cena výtisku je 238 Kč včetně DPH.
Kód knihy je: 03640.
Knihu si můžete písemně objednat na adrese
ECONOMIA a.s.,VTÚ,Dobrovského 25,170 55
Praha 7, e-mail: [email protected] nebo na internetové adrese http/knihy.ihned.cz, kde vám zařídí její zaslání na fakturu či na dobírku přímo z nakladatelství
PROFESSIONAL PUBLISHING. Případné informace získáte na tel. čísle 604 115 129. Členové ECONOMIA Benefitklubu, kteří u této
publikace uvedou na objednávce pořadové
číslo své klubové karty, obdrží 30% slevu.
PŘÍLOHA
MOI_VIII
30.10.09
7:41 AM
PŘÍLOHA
Page VIII
financování municipálních projektů
Ř
ešit problém, kam s volnými prostředky, je v těchto dnech asi sen každého
primátora či starosty. Pokles ekonomiky s sebou přináší značný výpadek příjmů
městských rozpočtů a města nyní řeší spíše
otázku, kde peníze získat nebo kde ušetřit,
aby zajistila dlouhodobou udržitelnost svých
financí.
Vzhledem k rozsahu těchto rozpočtů existují i v této době prostředky, které bude nutné do nich zapojit až v budoucnu. Vyvstává
tak otázka, jaký finanční produkt využít.
Jedná se o veřejné peníze a není nejmenších pochyb o tom, že by na jedné straně neměly být vystavovány zbytečnému riziku, ale
na straně druhé by měly vytvářet přiměřený
výnos. Obzvláště v současné době může být
určité přilepšení pro řadu měst i obcí velmi
důležité.
B A N K O V N Í D E P O Z I TA
– VŠEHO S MÍROU
Česká národní banka se v současnosti snaží svou měnovou politikou pomoci oživení
naší ekonomiky a postupně zlevňuje peníze tím, že snižuje základní 14denní úrokovou sazbu (k 27. 10. 2009 1,25 % p. a. – pozn. autora). Na tuto sazbu navazuje cena,
za kterou Česká národní banka nabízí finančním institucím hotovost. Tento úrokový mechanizmus ovlivňuje tržní úrokové
sazby, od nichž se pak odvíjí úročení bankovních vkladů.
Není proto divu, že se u krátkodobých
depozit pohybuje nyní většinou hluboko
pod úrovní 2 % p. a. Úroky dolů tlačí také
fakt, že banky dnes příliš nekypí úvěrovou
aktivitou a dodatečné zdroje z depozit příliš nepotřebují.
K zamyšlení je v případě bankovních vkladů i otázka tzv. kreditního rizika, tedy bonity
konkrétní instituce, u které jsou peníze uloženy. Drobným střádalům řeší tento problém zákonem zřízený Fond pojištění vkladů, který kryje závazky do ekvivalentu 50
tisíc eur. Vyšší částky však pojištěny nejsou
a je na zvážení každého města a obce, zda je
konkrétní finanční instituce pro ně z tohoto
pohledu přijatelná.
Domácí bankovní systém se i přes nedávné turbulence těší výtečnému zdraví, ale právě minulé dva roky ukázaly, že problémy se
v kritických okamžicích nemusí vyhýbat ani
těm nejrenomovanějším bankovním domům. Depozita tak patří k základním nástrojům správy municipálních peněz, nicméně i zde je vhodné volit obezřetně
a rozkládat riziko.
VIII
S TÁT N Í D L U H O P I S Y
– R E L AT I V N Í J I S T O TA
Další, nyní často medializovanou možností,
je nákup státních dluhopisů. Ty nabízejí vyšší výnosy (podle splatnosti 2 až 6 % p. a.) než
bankovní vklady a z již zmíněného pohledu
bonity dlužníka je lze označit za ještě bezpečnější alternativu.
Záměrně v této souvislosti používám relativní přirovnání, protože stoprocentně bezpečný není žádný nástroj. Česká i světová
historie zná spoustu příkladů státních bankrotů, ať už v přímé formě, nebo v mírně eufemistické podobě měnové reformy.
Stačí se však zamyslet, co by se v případě
jakýchkoli problémů se splácením veřejného
dluhu stalo například se zmíněnými vklady
u bank, jejichž aktiva jsou v nezanedbatelné
míře tvořena právě státními dluhopisy. Nutně pak musíme dojít k závěru, že konzervativnější způsob uložení peněz, než jsou státní dluhopisy, v domácí měně nenalezneme.
Důležitým faktorem při rozhodování je
doba, na kterou je třeba peníze umístit. Státní dluhopisy s pevnou úrokovou sazbou (tzv.
kuponem) nabízejí jasný výnos do splatnosti. Pokud tedy majitel vlastní obligaci až do
jejího splacení, získá dopředu známé zhodnocení. Jsou-li investované prostředky potřeba dříve, lze dluhopis prodat, ale skutečný
dosažený výnos je závislý na prodejní ceně.
Ta se odvíjí především od aktuálního nastavení úrokových sazeb.
Z tohoto mechanismu vyplývá, že konzervativní investor by měl držet dluhopisy, jejichž splatnost alespoň řádově odpovídá
předpokládané době investice.
V případě využití otevřeného podílového
fondu, zaměřeného na státní obligace, platí to
samé pro průměrnou splatnost (duraci) dluhopisů v jeho portfoliu. V takovém případě se
pak jedná o velmi bezpečné a efektivní řešení
s minimální administrativní náročností.
S TÁT N Í O B L I G A C E
ZA JEDNU KORUNU
V současnosti se často diskutuje záměr státu
vydávat tzv. státní obligace za korunu pro veřejnost. Již prezentovanou výhodou pro stát
bude nižší úrok, než který musí platit v případě »dospělých« emisí státních dluhopisů.
Města a obce však díky vyšším investovaným
objemům na běžné státní obligace většinou
dosáhnou, ať už přímo, nebo prostřednictvím specializovaných podílových fondů. Je
proto otázkou, jakou jinou přidanou hodnotu by jim dluhopisy pro veřejnost byly schopny nabídnout.
FOTO: ARCHIV
Volné prostředky –
když už jsou, jak s nimi naložit?
Podobně jako v každé oblasti života,
i v případě ukládání finančních prostředků
platí, že univerzální a jediné »správné« řešení
neexistuje, říká Lukáš Vácha.
PODNIKOVÉ DLUHOPISY A AKCIE
– DOPLNĚK NA DELŠÍ DOBU
I když zkušenosti s těmito nástroji v uplynulých dvou letech příliš odvahy do dalších nákupů nedávají, ani o nich nelze jednoduše
prohlásit, že do portfolií měst a obcí nepatří.
S veřejnými prostředky by však nemělo
docházet ke zbytečným spekulacím a příslušný investiční manažer, ať už interní, nebo externí, by měl takové nástroje používat
v rozsahu, který je adekvátní příslušnému investičnímu horizontu. Rovněž by měl dbát
na maximální rozložení investičního rizika.
Pak mohou přinášet pro municipální rozpočet zajímavou přidanou hodnotu.
Zejména některé podnikové a bankovní
obligace lze bonitou srovnávat s bankovními
vklady (mají často totožného nebo příbuzného dlužníka). Nabízejí přitom o mnoho vyšší
výnos.
Podobně jako v každé oblasti života,
i v případě ukládání finančních prostředků
platí, že univerzální a jediné »správné« řešení neexistuje. Jednotlivé alternativy bychom
však měli posuzovat pokud možno objektivně, nepodléhat často zažitým klišé a respektovat základní zásady bezpečného investování, případně se obrátit na zkušeného
■
investičního manažera.
L U K Á Š VÁ C H A
obchodní ředitel
Conseq Investment Management, a.s.
listopad 2009
MO24_25
30.10.09
7:15 AM
Page 25
SPRÁVA A ROZVOJ
Obce potřebují sociální bydlení
■
Mají se obce starat o bydlení svých občanů? A do jaké míry?
Obce by určitě měly pečovat o prostředí,
v němž lidé bydlí. V případě různých přírodních katastrof, ale i jiných okolností, kdy občan potřebuje pomoc, je povinností obce,
aby mu ji poskytla. Nelíbí se mi dnes leckde
patrná tendence všechny byty privatizovat
a všeho majetku – a tedy i starostí – se zbavit.
dé a lidé vyžadující péči, ve druhé mladí, kteří bydlí v tzv. startovacích bytech. Obě budovy
byly rekonstruovány s výraznou finanční pomocí státu. V areálu nám zbyly ještě tři či čtyři hektary pozemků, které jsme nabídli pro
komerční výstavbu bytů a nyní se tam dokončuje nové sídliště. I když je teď bytů nadbytek,
myslím si, že nezůstanou dlouho prázdné,
protože jsou zajímavé nejen svou polohou.
■ A také jsou tu určité sociální skupiny, kte-
■
ré asi pomoc nutně potřebují.
V letech 2002–2006, kdy jsem byla místostarostkou Uherského Hradiště, jsem měla
na starosti mj. bydlení. Každá sociální skupina vyžaduje jiný přístup. Třeba azylový dům
pro ženy, jehož zřízení jsme prosadili, vznikl
přestavbou budovy školy, jež přestala plnit
svou funkci. Primární ale byla společenská
potřeba. Azylový dům je určen ženám, které
se ocitnou v obtížné situaci po rozvodu,
ovdoví, stanou se svobodnými matkami,
a ženám vystaveným domácímu násilí.
■ Je v Uherském Hradišti domácí násilí vel-
kým problémem?
V tu dobu to byl dokonce primární důvod,
proč jsme azylový dům zřídili. Uherské Hradiště na tom není jinak než celá společnost.
Když jsem projekt azylového bydlení pro ženy
prosazovala, měli někteří mí kolegové na radnici pochybnosti o jeho potřebě, domnívali
se, že to není až tak výrazný společenský problém. Praxe prokázala, že je.V azylovém domě
je 8 bytů a podle informací jeho ředitelky jsou
stále obsazené. Dům slouží celému souměstí,
kam patří ještě Kunovice a Staré Město, tj.
aglomeraci s přibližně 40 tisíci obyvateli.
Předpokládám, že stejná péče se věnuje
i starším občanům.
Nejen jim; také mladým. Asi před šesti lety
získalo Uherské Hradiště bezplatným převodem 17hektarový areál kasáren nacházející se
blízko centra města. Podle vítězného projektu se s pomocí peněz z evropských fondů areál rekonstruoval s tím, že zde vznikly tři zóny:
komerční, školská a bytová. V komerční zóně
byl postaven nový supermarket, ve školské
vznikla pobočka zlínské Baťovy univerzity,
která město velice obohatila o mladé lidi, vysokoškoláky. Bytovou zónu představují dvě
budovy, každá asi s 45 byty. Potřebovali jsme
dům s pečovatelskou službou a zvažovali tenkrát, zda oba objekty vyčlenit pro toto chráněné bydlení. Pak ale zvítězil názor, s nímž se
ztotožňuji, že není dobré soustřeďovat jednu
věkovou kategorii do jednoho místa.
Když se jedna generace vydělí, vzniká napětí. Myslím, že jsme udělali dobře, když jsou
nyní vedle sebe dvě – v jedné budově starší li-
MO000921
■
listopad 2009
Takže v Uherském Hradišti existují tři typy sociálního bydlení?
Dokonce čtyři. Máme ještě ubytovnu, kam
umísťujeme lidi z oné problematické skupiny,
kterou má každé město – ty, kteří neplatí nájem. Jsou to lidé, kteří se dostávají na okraj
společnosti a když jsou kvůli neplacení nájmu
vystěhováni, jsou zcela bezradní. Měli jsme
pro ně dříve tzv. holobyty na sídlišti, což byly
původně ubytovací buňky pro stavbaře. Bylo
to provizorní řešení, které se přežilo. Takže
jsme složitě hledali náhradu, až jsme našli řešení ve výstavbě nové ubytovny. Zpočátku se
to některým lidem nelíbilo, protože v místě
stavby nového objektu měli zahrádky a obávali se rušení klidu.
Obavy se zatím nenaplnily, zařízení funguje
bez výrazných problémů, neměla jsem žádnou negativní zpětnou vazbu. O tyto lidi i samotný objekt a dodržování jeho vnitřního řádu se stará Katolická charita, jíž město
finančně přispívá, takže ani tito lidé – i když se
dostali na okraj společnosti – nejsou zcela ponecháni svému osudu.
■ Jaký je váš názor na vymáhání dluhů formou záboru sociálních dávek?
Je to hodně drsný způsob, ale povinnost
platit nájemné platí pro každého. Úkolem
města ale je, aby nabídlo těm, kteří se dostanou do nepříznivé životní situace, nějaké řešení. Do složité životní situace, kterou nezvládne, se totiž může dostat skutečně téměř
kdokoli. Je zapotřebí takovému člověku pomoci, aby měl možnost přestěhovat se do bytu menšího, levnějšího. Je to i věc pracovníků
městských a obecních úřadů, kteří by měli
postupovat individuálně a citlivě. Nelze brát
člověka kus jako kus.
Podle vás tedy obce sociální bydlení potřebují?
Zcela určitě, i když definice sociálního bytu musí být jasně specifikovaná. Zajisté to
2
není byt o podlahové ploše 100 m . A stejně
tak není možné, aby nájem těchto bytů byl
dědičný. Každý by se měl o své bydlení starat,
jenže ne každý na vlastní byt skutečně dosáhne. Zejména dnes, kdy se ceny bytů dostaly úplně mimo možnosti lidí s průměrným platem.
■
FOTO:ARCHIV
Bydlení patří k nejzákladnějším potřebám každého člověka.
Převážně na toto téma jsme hovořili s Ing. Hanou Doupovcovou,
senátorkou Parlamentu ČR, zastupitelkou Zlínského kraje
a města Uherské Hradiště.
Nelíbí se mi dnes leckde patrná tendence
všechny byty privatizovat a všeho majetku –
a tedy i starostí – se zbavit, říká Hana
Doupovcová.
Platí to i pro menší města?
Ano. Uherské Hradiště nepatří mezi velká
města a přitom je jednou z poměrně drahých
lokalit, a to jak cenami pozemků, tak samotných bytů. U nových bytů se cena za 1 m2 pohybuje mezi 30 a 40 tisíci korunami. Na takové bydlení spousta lidí nedosáhne.
■
Jste v krajském a městském zastupitelstvu, v komisích pro kulturu a památky. Co
v nich aktuálně řešíte?
Starý problém Uherského Hradiště souvisí s umístěním známého Slováckého divadla
v budově, která patří Sokolům. Stále uvažujeme o tom, zda ji má město koupit, nebo nalézt zcela jiné řešení.
Jiným problémem je využití rozsáhlé jezuitské koleje, která přiléhá ke kostelu, dominantě největšího hradišťského náměstí. Jedno křídlo bylo již před delší dobou rekonstruováno a slouží kulturním účelům, o využití druhého se stále diskutuje. Uvažuje se
mj. o galerii se stálou výstavou obrazů Joži
Uprky ze soukromé sbírky. Osobnost tohoto
umělce je pro město bezesporu nosným tématem, ale nejsem si jistá, zda galerie, pokud
bude umístěna v celém objektu, přitáhne
dostatek lidí a oživí náměstí. Zda naopak přítomnost galerie, kam se rozhodně nechodí
denně, nepřispěje k úbytku skutečného života v centru města, jako se tomu děje jinde.
Nechtěla bych se dočkat krásného centra
v roli pouhých kulis – i když atraktivních –
pro turisty. Hlavní roli ale hrají především
peníze potřebné na rekonstrukci podobných
historických objektů. O penězích jsme jednali i na nedávném zasedání krajského výboru pro kulturu a památky – krátí se rozpočet,
a proto musí být i v případě památek stanovené priority.
■
■
J I Ř I N A O N D R Á Č K O VÁ
25
30.10.09
7:16 AM
Page 26
SPRÁVA A ROZVOJ
Regionální cestovní ruch není
bez nadějí ani v době recese
K
onference na podporu regionálního
cestovního ruchu, uspořádaná v září
zejména pro zástupce obcí a měst
agenturou Pragopublic v Hradci Králové pod
záštitou poslankyně Parlamentu ČR Ing. Hany Orgoníkové a poslance Evropského parlamentu, předsedy Svazu měst a obcí ČR Ing.
Oldřicha Vlasáka, si však vytkla za cíl přiblížit
způsoby, jak turisty a další návštěvníky přivábit i do dalších míst regionu a jak je zároveň možné tyto nové projekty podpořit.
počet turistů, snižuje se počet hostů v hromadných ubytovacích zařízeních,« konstatuje. »V ČR je však tento pokles výraznější;
protože zatímco v Evropě byl v polovině letošního roku zaznamenán pokles o 3 %, v naší zemi to bylo o více než 10 %. Významné
snížení příjezdů lze například zaznamenat
u britských a nizozemských turistů, a to o více než 25 %. Nejdůležitější zahraniční klientelou přitom pro nás stále zůstávají němečtí
turisté, následují Italové, Britové, Poláci, Rusové a Slováci.«
I z pozice poslance Evropského parlamentu Ing. Oldřich Vlasák potvrzuje, že Evropská
unie nemá vlastní pravomoci v oblasti cestovního ruchu, a proto ani nedisponuje
vlastními finančními nástroji vyhrazenými
zvlášť pro toto odvětví. Cestovní ruch je tak
EVROPSKÉ PENÍZE POMÁHAJÍ
Právě Ing. Oldřich Vlasák připomíná, že sektor cestovního ruchu se stal jedním z nejdříve a nejintenzivněji krizí postižených úseků
ekonomik ve světě i v České republice. »Podobně jako jinde v Evropě klesá i v naší zemi
Cestovní ruch podle různých kategorií turistů
Na konferenci v Hradci Králové se zdůrazňoval fakt,
že zejména v regionálním cestovním ruchu lze vytvářet nabídku »šitou na míru« jednotlivým kategoriím
turistů. Je to trend, který se prosazuje v celém světě
a přináší překvapivé úspěchy. Uvádíme dva příklady.
Zážitková gastronomie. Mgr. Josef Neufus,
který nyní řídí hotel Hilton v Káhiře, tak označuje poskytnuti gastronomicke služby spolu s jakousi »přidanou hodnotou« nad ramec uspokojení základních
potřeb, tedy nasycení a napojení. Typickými příklady
jsou podle něho restaurace, pivnice, bary, kavárny,
Českým národním jídlem je svíčková. Ale
cukrárny provozované v historických objektech nebo
jemné nuance její chuti se liší region od
objektech jinak zajímavých. Ať už jde o panoramaticregionu, ba i podle jednotlivých restaurací či
ký výhled, stylový design, dřívější návštěvu významné
rodin.
osobnosti, ojedinělé architektonické řešení apod.
Ovšem zážitkem může být, jak Mgr. Josef Neufus uvedl na konferenci, i gastronomie sama o sobě. Gastronomie je navíc typickým příkladem projevu lokální či regionální subkultury. Velkou chybou je snaha kuchařů dělat tzv. mezinárodní kuchyni. Ve skutečnosti nic takového neexistuje. Očekává-li návštěvník jižních Čech kulinářské zážitky, pak určitě nestojí o to, aby ochutnal »steak Hawaj« nebo pizzu, ale rád se porozhlédne
po cmundě nebo kulajdě a během houbařské sezony bude očekávat smaženici z pravých hřibů. A v pondělí
se bude trumfovat s kolegy v zaměstnání, kdo co kde ochutnal a zažil originálnějšího...
■
Technické památky. Ředitel Hospodářské komory hl. m. Prahy Zdeněk Kovář na konferenci hovořil
o projektu Praha technická. V rámci projektu, který pod tímto názvem rozvíjí právě Hospodářská komora,
si mohou zájemci například projít podzemní tunely – kolektory, v nichž je uložena převážná část inženýrských
sítí zajišťující chod moderního velkoměsta. Hospodářskou komorou proškolení odborníci ze společnosti Kolektory Praha, a. s., zájemce seznámí s technologií výstavby kolektorů a se způsobem uložení inženýrských
sítí. Ukážou í centrální dispečink s jedním z nejmodernějších a nejrozsáhlejších způsobů monitoringu na světě. Lze si také prohlédnout i důlní nádraží a svézt se důlní lokomotivou i projít se pod historickými památkami, jako je Prašná brána, Obecní dům, Staroměstské náměstí, Týnský chrám a řada dalších.
■
26
FOTO: ARCHIV
Na lichotivém čtvrtém místě se v žebříčku regionů podle návštěvnosti dlouhodobě udržuje Královéhradecký kraj. Na svém
území má i takové turistické atraktivity, jako je ZOO Dvůr Králové (největší chovatel afrických zvířat v Evropě a 6. nejnavštěvovanější místo v ČR), pozdně barokní zámek Dětenice, Prachovské skály v Českém ráji, Galerii Zdeňka Buriana či státní zámek
Ratibořice.
ILUSTRAČNÍ FOTO: IVO GOLDBACH
MO26_27
Ing. Oldřich Vlasák: Jsem poněkud skeptický
k efektivitě některých, i z evropských fondů
podporovaných marketingových aktivit.
Všichni jsme se jistě už setkali se stohy
propagačních brožur vytištěných na křídovém
papíře, které leží ladem v kancelářích. Naopak
při návštěvě mnoha zajímavých památek si
často nemůžete zakoupit základní informační
leták, protože neexistuje. Z Integrovaného
operačního programu je na marketing
a propagaci ČR na národní úrovni k dispozici
34,5 mil. eur. Další prostředky jsou k dispozici
v regionálních operačních programech.
Je proto velkou výzvou tyto peníze využít
opravdu efektivně.
na úrovni Společenství podporován prostřednictvím strukturálních fondů a Fondu
soudržnosti. Díky tomu obce a města mohou
využívat finanční možnosti jednotlivých regionálních operačních programů a národních odvětvových operačních programů.
Ing. Klára Dostálová, ředitelka Centra EP,
už na konferenci upozornila na tehdy teprve
ještě chystanou výzvu v rámci Regionálního
operačního programu (ROP) Severovýchod
do priority cestovní ruch. Nyní však už obce,
podnikatelé, neziskové organizace a další
subjekty do ní mohou až do 29. 1. 2010 podávat projekty v oblasti infrastruktury (například pro lázeňskou či golfovou turistiku,
zimní a letní sporty, ubytovací zařízení, cyklostezky, muzea, budování infocenter apod.).
Mohou však předkládat projekty také v oblasti marketingu a propagace.
PŘEHODNOTIT PROGRAMY?
ALE CO POSÍLIT?
JUDr. Čestmír Sajda, MBA, který byl na konferenci pozván jako odborník na evropské
fondy, je přesvědčen o tom, že operační i regionální operační programy nabízejí dostatek příležitostí pro rozvoj cestovního ruchu.
Pokud by se měly – i s ohledem na dopady
globální ekonomické krize – přehodnocovat,
pak by podle jeho názoru změny měly nastat
listopad 2009
30.10.09
7:16 AM
Page 27
spíše v procesu výběru projektů a zaměření
výzev, případně v přenastavení některých indikátorů, které limitují potenciál regionálního rozvoje, mimo jiné rovněž v oblasti cestovního ruchu.
Ing. Oldřich Vlasák v té souvislosti zdůrazňuje, že významným předpokladem cestovního ruchu je odpovídající dopravní infrastruktura. »V cestovním ruchu je čas zcela
kritickou veličinou. Trvá-li totiž cesta za některým turistickým cílem příliš dlouho, turisté se mu prostě vyhnou. Například typický
návštěvník Královéhradeckého kraje v něm
stráví dva až čtyři dny. To je příliš krátký čas
na to, aby jeho značnou část marnil v autě,
autobuse či ve vlaku. Pokud by se některé
operační programy s ohledem na dopady
ekonomické recese opravdu přehodnocovaly, doporučil bych některé měkké projekty
v nich upozadit a prostředky přesměrovat do
dopravní infrastruktury,« konstatuje Ing.
Oldřich Vlasák, který v minulosti zastával
i post královéhradeckého primátora a členem zastupitelstva v krajské metropoli je
dosud.
ILUSTRAČNÍ FOTO: JAN ŠILPOCH
MO26_27
Do Královéhradeckého kraje vábí návštěvníky i zámek Kuks.
Jednotlivé obce a města mohou také rozvíjet partnerskou tzv. twinningovou spolupráci s městy a obcemi v zahraničí. »Partnerství
je pro regionální cestovní ruch velmi důležité. Dnes se totiž nezaměřuje jen na kulturní
a sportovní spolupráci, stále více je prefero-
vána výměna zkušeností, ekonomická spolupráce nebo spolupráce na společných projektech místního rozvoje v rámci evropských
programů,« uzavřel Ing. Oldřich Vlasák. ■
I VA N RY Š AV Ý
Zářijová konference na podporu regionálního cestovního ruchu, která se uskutečnila v Hradci Králové, by mohla být v Královéhradeckém kraji začátkem
nové tradice. Podobné konference umožňující výměnu zkušeností mezi zástupci municipální sféry na
straně jedné a odborníky na turismus na straně druhé nad konkrétními věcnými tématy jsou totiž velmi
užitečné, takže podobná konference by se určitě
měla zopakovat i napřesrok. Soudí tak Ing. Hana
Orgoníková, která voliče Královéhradeckého kraje
zastupuje v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR
už od roku 1992.
Právě regionální cestovní ruch se totiž podle ní může stát jednou z příležitostí, jak mohou města, obce
i svazky obcí zmírňovat dopady globální hospodářské recese a čelit rostoucí nezaměstnanosti na svém
území.
Čím tedy mohou obce a města ve vašem kraji lákat turisty a další návštěvníky na své území?
Královéhradecký kraj má mnoho turistických atraktivit. Ať už budeme mluvit o Krkonoších, o něž se
»dělí« s Libereckým krajem, nebo o Orlických horách
či Kladském pomezí, o řadě hradů a zámků, jako
jsou Dětenice, Opočno, Nové Město nad Metují či
třeba Kuks. Ale stejně tak to mohou být prvorepublikové vojenské pevnosti nebo mnohá města. K Jičínu
se už dvě desetiletí váže novodobá tradice »města
pohádky«, která tam rok co rok přivádí tisíce dětských i dospělých návštěvníků. Do Hradce Králové
zase mnozí tuzemští i zahraniční návštěvníci přijíždějí
speciálně za jeho jedinečnou moderní architekturou
»salonu republiky« z počátku 20. století spjatou například se jménem architekta Josefa Gočára. A kdybych chtěla náš kraj »načít« ještě z jiného soudku,
určitě bych nesměla zapomenout na »Afriku« ve
Dvoře Králové. Tohle vše – a nejen tohle vše – zařadilo Královéhradecký kraj na 4. místo v žebříčku regionů podle návštěvnosti. Myslím si, že však máme ještě
na víc. Podle mého názoru to chce, aby starostové
a další zastupitelé spolu s místními podnikateli v ce■
listopad 2009
stovním ruchu více hledali možnosti, jak společně
danou obec nebo mikroregion zviditelnit a učinit pro
návštěvníky zajímavější. Může to být třeba kvalitní inline dráha, protože – pokud vím, takové v ČR chybějí
a tisíce českých bruslařů za nimi dojíždějí až do
Německa. Zejména bude-li mít in-line dráha i dostatečné zázemí v podobě ubytovacích a stravovacích
zařízení, vyřeší se u ní parkování apod. Jinou kategorii turistů zase může oslovit, jak na to konference
rovněž poukázala, zajímavá místní gastronomická
nabídka. I já sama se teprve nedávno dozvěděla, že
kupříkladu v už zmíněném Kladském pomezí si lze
pochutnat na Pavlišovském řízku a v Orlických horách zase na Chlenské uzenině a Ličenském pečivu.
Hořické trubičky pochopitelně znám velmi dobře.
V některém mikroregionu obce mohou podpořit své
podnikatele v cestovním ruchu a společně si pořídit
techniku na zimní protahování a údržbu běžeckých
stop. Koneckonců, hodně možností se otevírá
i v rámci místních akčních skupin (MAS), které přece
stojí na principu spolupráce samosprávy, místních
podnikatelů a neziskového sektoru. Tam je jistě možné společně hledat a nacházet dobré nápady, jak
cestovní ruch v místě podpořit a případně k tomu
vytvořit i nová pracovní místa.
Jaká by přitom měla být úloha kraje a státu?
V tom či onom mikroregionu nebo v té či oné obci,
městě může existovat sebezajímavější nabídka pro
turisty nejrůznějšího ražení, ale pokud se za touto
nabídkou bude muset návštěvník vypravit po rozbitých silnicích, asi od svého předsevzetí upustí. A nenarážím jen na nedokončenou dálnici D11 či rychlostní silnici R35. Tady je role především státu. Líbí se
mně, že například Regionální operační program Severovýchod pamatuje i na podporu cestovního ruchu, byť by jistě podle představ obcí a podnikatelů
mohla být ještě vyšší. A jsme-li u role krajů, chci připomenout rodinné pasy, tedy projekt podporující rodiny s dětmi, jimž nabízí různé slevy v oblasti volnočasových aktivit. Do tohoto projektu vstoupil také
Královéhradecký kraj. Jsem ráda, že na konferenci
■
FOTO: MARIE STRÁNSKÁ
»Peněz je třeba, ale dobrých nápadů také,« říká poslankyně Ing. Hana Orgoníková
Na konferenci v Hradci Králové se maskotu
projektu rodinných pasů Veverčáku Čendovi
podařilo nechat se vyfotografovat
i s poslankyní Ing. Hanou Orgoníkovou.
k rozvoji regionálního cestovního ruchu v Hradci Králové se mluvilo právě o rodinných pasech a ukázaly
se možnosti, jak by se do tohoto projektu mohly zapojit další příspěvkové organizace měst a obcí typu
muzeí, koupališť, sportovních zařízení, ubytovacích
služeb či pořadatelé různých festivalů a dalších kulturních akcí.
■ Městům a obcím ovšem klesají daňové příjmy. Neodsunou nyní projekty podobného druhu
kvůli nedostatku peněz na jejich financování?
Shánět nyní peníze na financování či kofinancování
velkých infrastrukturních projektů dnes pro starosty
skutečně není snadné. Ale projekty, o nichž hovoříme, obvykle nevyžadují milionové, ba ani statisícové
investice. V těchto případech to možná ještě více než
peníze chce hlavně dobrý nápad a pevnou vůli jej
uskutečnit.
I VA N RY Š AV Ý
27
MO28_29
30.10.09
7:17 AM
Page 28
SPRÁVA A ROZVOJ
Praha chystá nový územní plán:
Co přinese investorům a co občanům?
P
řípravou a zpracováním územního plánu, ale také Zásad územního rozvoje
české metropole je pověřena příspěvková organizace hlavního města Prahy –
Útvar rozvoje hlavního města Prahy (ÚRM).
Jeho ředitel Ing. Bořek Votava mimo jiné
zdůrazňuje, že koncept nového územního
plánu dává přednost výstavbě v již zastavěných lokalitách před zástavbou volných
ploch »na zelené louce«, a to zejména s ohledem na nutnost podpořit vyvážený růst města, ochranu volné krajiny i omezení dopravních problémů a znečišťování ovzduší.
Proč Praha chystá nový územní plán,
když ten současný platí teprve deset let?
Současný plán byl opravdu přijat v roce
1999. Jenže jeho základy se připravovaly už
někdy v roce 1996. Vezmete-li do úvahy, že
námi chystaný územní plán by měl vstoupit
v platnost v roce 2012, pak mezi těmito oběma daty je nejméně patnáctiletá perioda, během níž je v řadě směrů zákonitě překonán
územní plán v každém městě. Nehledě na to,
že vydat nový územní plán do roku 2015 předepisuje Praze, stejně jako dalším sídlům,
novela zákona č. 183/2006 Sb., stavebního
zákona. I nový územní plán nepochybně
■
projde několika aktualizacemi, ale určitě za
nějakých deset patnáct let od jeho schválení
se bude přijímat opět další, který – stejně jako ten, který připravujeme nyní – bude muset reagovat na nové podněty a výzvy, které
přinese doba a snaha o dlouhodobě udržitelný rozvoj. Jistěže máme své vize a představy, ale takoví vizionáři, abychom uměli rozvoj a potřeby města předvídat a definovat na
celá desetiletí dopředu, přece jenom nejsme.
A sešněrovávat rozvoj města na tak dlouhou
dobu dopředu by taky nebylo správné. Nicméně chtěl bych připomenout, že nejsme
ani žádní »revolucionáři«, neboť ze stávajícího územního plánu v tom novém ctíme například území ekologické stability, rozvojová
území, chráněné krajinné prvky apod.
A snad ještě jedna poznámka: Spolu s územním plánem připravujeme rovněž Zásady
územního rozvoje hlavního města, což je
územně plánovací dokument Prahy jako kraje. Praha si totiž udržuje dvojjediné postavení města i kraje zároveň, což pro ni, bohužel,
přes naše připomínky zákonodárci v novele
stavebního zákona nezohlednili výjimkou.
Proto v územním plánování zatím musíme postupovat dvoukolejně, ačkoliv by
mnohem smysluplnější bylo zpracovávat
Jak se lze s konceptem územního plánu hl. m. Prahy blíže seznámit
a případně na něj reagovat
Koncept Územního plánu hl. m. Prahy a vyhodnocení udržitelného rozvoje území budou vystaveny k veřejnému nahlédnutí od 2. listopadu až do 2. prosince 2009 u projektanta plánu – Útvaru rozvoje hl. města
Prahy – ÚRM (v areálu ÚRM, velký sál budovy A, Vyšehradská ul. 57, Praha 2, otevřeno pondělí, úterý a čtvrtek od 8 do 17 hod., v pátek od 8 do 15 hod.) nebo u pořizovatele plánu – na odboru územního plánu Magistrátu hl. m. Prahy (v Infocentru rozvoje hl. m. Prahy, Jungmannova 29, Praha 1 – přízemí Škodova paláce,
vchod také z Charvátovy ulice, otevřeno včetně konzultačních hodin pro veřejnost pondělí až čtvrtek
od 8 do18 hod., v pátek od 8 do 16 hod.).
■ Přednášky pro veřejnost s výkladem konceptu nového územního plánu (bez diskusní části a možnosti podávání námitek a připomínek) se budou konat ve velkém zasedacím sále Magistrátu hl. m. Prahy, Mariánské
nám. 2, Praha 1 ve dnech pondělí 9. listopadu od 17 hod. a v pondělí 16. listopadu od 10 hod.
■ Informace o konceptu územního plánu lze rovněž najít na http://www.uppraha.cz/.
■ Veřejné projednání konceptu je naplánováno na 23. listopad 2009 od 9 hod. do velkého zasedacího sálu
Magistrátu hl. m. Prahy, Mariánské náměstí 2, Praha 1.
■ Stanoviska, námitky a připomínky ke konceptu územního plánu včetně vyhodnocení vlivu na udržitelný
rozvoj území (VVURÚ) je možné podávat od 2. listopadu do 9. prosince 2009. Mohou tak učinit jednotliví občané, občanská sdružení a zástupci veřejnosti, a to buď písemně do podatelny Magistrátu hl. m. Prahy, nebo
poštou odboru územního plánu MHMP, Jungmannova 29/35, 111 21 Praha 1, nebo prostřednictvím elektronického formuláře vyvěšeného na internetové adrese http://www.magistrat.praha-mesto.cz pod odkazem
Územní plánování a rozvoj.
■
ZDROJ: MHMP
28
FOTO: ARCHIV
Veřejnost se v těchto dnech seznamuje s konceptem připravovaného nového územního plánu sídelního útvaru hlavního města
Prahy. Bude-li vše probíhat podle představ vedení pražského
magistrátu, zastupitelstvo hl. m. Prahy by nový územní plán
mělo schválit v roce 2011, aby od 1. 1. 2012 vstoupil v platnost.
Zatím však nadále platí současný územní plán v podobě, v níž
byl přijat před deseti roky.
Ředitel Útvaru rozvoje hlavního města Prahy
Ing. Bořek Votava: Nový územní plán přenese
větší odpovědnost na jednotlivé městské části.
Například zatímco dosud územní plán pro tu
či onu lokalitu přesně určuje, který z osmi
druhů sportu se na ní může provozovat, nově
půjde už jen o výběr mezi »otevřenými«
a »zakrytými« sporty. Bude tedy na městské
části, aby sama rozhodla, zda tam bude chtít
řekněme tenisovou či hokejovou halu nebo
fotbalový stadion.
pouze jeden územní plán platný jak pro
město, tak pro kraj.
Ke klíčovým pojmům v konceptu nového
územního plánu patří »přestavbové území«.
Co si pod tím máme představit?
Jde o to, aby Praha neztratila svoji, řekněme, »městskost«. Nejen pro Prahu je příznačné, že investoři mají tendenci napomáhat rozrůstání města do okolní volné krajiny
využíváním tzv. rozvojových ploch, zatímco
do zahušťování stávajících, dosud však
mnohde jen částečně zastavěných lokalit se
jim s novou výstavbou příliš vstupovat nechce. Pokud by na okrajích Prahy měla například vznikat další a další »satelitní městečka« či nové velké nákupní zóny, mizel by
tam prostor pro přírodu a zeleň. Proto v souladu se zásadami udržitelného rozvoje koncept nového územního plánu počítá s proměnou tzv. přestavbových neboli transformačních území. Jsou to dosud přehlížené
a zanedbávané lokality, které potřebují zvelebit a jimž je třeba vtisknout plnohodnotný
městský ráz. Tato území, jako bývalé tovární
areály či nádraží, patří k hlavnímu potenciálu vnitřního kompaktního města a představují potenciál i pro vznik dalších nových
center městských částí s podílem celoměstských funkcí.
■
listopad 2009
MO28_29
30.10.09
7:17 AM
Page 29
SPRÁVA A ROZVOJ
Jak však chcete investory do těchto ploch
nalákat, aby jim dali přednost před »zelenou loukou«?
Srovnáte-li grafické znázornění funkčního
využití území podle připravovaného územního plánu se současným, dosud platným plánem, určitě postřehnete, že zatímco nynější
plán pracuje s celkem 36 barvami, nový už jen
se 14. Mluvím o tom proto, že chceme územní plán zjednodušit a investorovi umožnit,
aby se v zastavitelném či nedostatečně zastavěném území mohl snadněji pohybovat. Máte-li například produkční plochu, která se časem pro tyto účely ukáže jako neperspektivní,
pak v ní už beze změny územního plánu budete moci umístit například administrativní
budovy nebo park – a za určitých podmínek
dokonce i budovat bytovou zástavbu, obchody, školy, objekty pro společenské akce nebo
volnočasové aktivity, sport apod. Obecně bude platit, že území, resp. plochy původně určené pro vyšší zátěž – tedy třeba zmíněná produkční území, bude možné využít pro
zátěžově méně náročné funkce. V žádném
případě to však nebude možné opačně – dejme tomu v obytném území začít stavět logistický areál. Investoři tak získají větší volnost
při výběru projektů pro konkrétní lokality,
protože projektanti budou moci využít větší
variability ve vnitřním uspořádání zastavitelných ploch. Územní plán nebude nutné v takovém případě měnit, ale u každé stavby se
bude pouze přihlížet ke specifikům dané lokality a pochopitelně k jejímu konkrétnímu
využití. Každý investor nebo developer umí
počítat a snadno si vyhodnotí, co je pro něho
ekonomicky výhodnější: Zda začít okamžitě
stavět, řekněme, administrativní budovu v takovém typu zastavěného či zastavitelného
území, nebo zda si pro svou investici vybrat
»zelenou louku« a čekat dva a půl roku na rozhodnutí o změně územního plánu.
padné výškové budovy, budou hodnoceny
i podle 3dimenzionálního modelu tak, aby
neohrozily unikátní panoráma města.
■
Už vidím, jak občané z okolního území
budou blahem bez sebe, až na takovou loka-
■
Jak se bude členit území
hl. města Prahy
Půjde o čtyři základní typy území – krajinné,
rekreační, obytné a produkční. Každý typ území
má svoji charakteristiku a dále se dělí na tři druhy
ploch. Pro každou z těchto ploch jsou stanoveny
regulativy.
Území krajinné:
plochy lesní,
- plochy nelesní,
- plochy zemědělské a pěstební.
Území rekreační:
- plochy parkové,
plochy rekreace,
plochy sportu.
Území obytné:
plochy veřejného vybavení,
-plochy bydlení,
- plochy smíšené.
Území produkční:
plochy dopravní infrastruktury (vyjma komunikací),
plochy produkce,
plochy technické infrastruktury.
ZDROJ: ÚRM
listopad 2009
Co nový územní plán přinese bezprostředně obyvatelům Prahy i jejím návštěvníkům?
Dovolte, abych ocitoval slova primátora
MUDr. Pavla Béma: »Praha jako jedinečné,
prosperující a mezinárodně uznávané město, nejdynamičtější i nejvýkonnější region
České republiky a také třináctý nejúspěšnější region Evropské unie, hlavní město ČR
i správní centrum evropského rozměru, středisko vzdělanosti a kultury a nositelka významných historických tradic si zaslouží nový územní plán vytvářející předpoklady pro
další udržitelný rozvoj, kde budou vyvážené,
harmonické podmínky jak pro příznivé životní prostředí, tak pro hospodářský rozvoj
města a sociální soudržnost obyvatel.« Za sebe připomínám soulad nového plánu se zásadami udržitelného rozvoje, kdy město nežije pouze ze své bohaté historie, ale vyvíjí se
tak, aby odpovídalo potřebám svých obyvatel a vytvářelo jim podmínky pro příjemný život. O přeměně dosud zanedbaných – transformačních – území, jsem se už zmínil. Na
závěr proto uvedu upřednostnění ekologičtější hromadné dopravy metrem, tramvajemi a vlaky, ochranu stávající zeleně a ve spolupráci se Středočeským krajem vytvoření
zeleného pásu kolem metropole.
■
ILUSTRAČNÍ FOTO: DAGMAR HOFMANOVÁ
■
V centru Prahy budou prostorové a výškové
regulativy nejpřísnější.
litu v jejich bližším či vzdálenějším sousedství, byť určenou k produkci, ale zatím stále
nezastavěnou, zamíří developer s plány na
administrativní budovu...
Ale co by asi říkali, kdyby tam – v souladu
s určením funkce dané plochy – zamířil investor s s plány na velkosklady? Každopádně
jednou z novinek připravovaného územního
plánu bude i prostorová a výšková regulace.
Regulativy budou v rozdílných stupních platit jak v historickém jádru města – tam pochopitelně budou nejpřísnější, tak ve vnitřním a vnějším kompaktním městě i ve
vnějším pásmu. Zavedením tohoto institutu
chceme posílit ochranu památkových a kulturních hodnot města, ale také lépe uchovávat jeho prostorové založení utvářené hmotou zástavby a velikostí ulic, náměstí
i dalších veřejných prostranství. V Pražské
památkové rezervaci, mimochodem největší
svého druhu ve světě pod ochranou
UNESCO, a centru hlavního města vůbec, regulativy jednoznačně zakážou výškové a rozměrné stavby, stanoví režim výškové regulace a určí nepřekročitelné podíly bydlení,
které tam musí zůstat zachovány, aby se
střed Prahy nestal jen mrtvou historickou
kulisou. Pokud jde o regulaci mimo centrum,
pro každou novou stavbu bude stanovena
převažující struktura zástavby v místě, koeficient podlažních ploch, maximální výška
stavby a minimální podíl zeleně na rostlém
terénu.
Takže riziko výstavby mrakodrapů je
v Praze zažehnáno?
V Praze zatím žádné skutečné mrakodrapy
nestojí, pouze výškové stavby. Ano, v Pražské
památkové rezervaci ani v její ochranné zóně
žádné výškové budovy nebudou moci vznikat. Ve světě však trendy na výstavbu tohoto
druhu neustále sílí – i s ohledem na nutnost
šetřit volné plochy – a patrně se jim nevyhneme ani v Praze. Proto vymezujeme některé části vnějšího města, kde takové budovy bude možné stavět, ale s tím, že každá se
bude individuálně předem velmi pečlivě posuzovat, zejména s ohledem na její náročnost vůči okolí, a chcete-li – i s ohledem na
její náročnost vůči historickému centru města. Možná bude čtenáře Moderní obce zajímat, že veškeré nové stavby, tedy nejen pří-
I VA N RY Š AV Ý
■
MO-000913-2
29
MO30_31
30.10.09
7:17 AM
Page 30
SPRÁVA A ROZVOJ
Občanské sdružení Romodrom již osmým rokem působí v různých oblastech podpory a pomoci lidem, především Romům.
Snaží se posilovat jejich všestranný rozvoj a obnovovat tradiční
romské hodnoty. Jeho předsedkyní je Marie Gailová, které jsme
položili následující otázky:
Jak jste se k této práci dostala?
Začínala jsem jako terénní sociální pracovnice v Městské části Praha 22, tedy v Uhříněvsi. Bylo tam romské ghetto a mým úkolem bylo s touto skupinou obyvatel komunikovat. Kolik přesně jich tam žilo, nikdo nevěděl. Žili v přístavcích u nádraží, které si sami postavili. Sociální pracovnice z úřadu
městské části se do této komunity bály chodit samy, a když tak v doprovodu policie.
S mou pomocí si Romové dali do pořádku
občanské průkazy, sociální a zdravotní pojištění. Vyřešili jsme i dluhy a některým práci.
Ale nebylo to vůbec jednoduché.
■
■ V těchto komunitách by asi měli pracovat
jako terénní pracovníci Romové?
Ano, je to jednodušší. Znají jejich jazyk,
zvyky, vědí jak se ke komunitě chovat. Lépe
a snáze si získají důvěru. Pokud se například
podaří dostat dítě do mateřské školy nebo
sehnat někomu práci, pak to jde snadno. Oni
zpočátku všechno neřeknou, nepřiznají, že
mají dluhy, nemají doklady, neplatí nájem
atd. Terénní pracovník je musí pravidelně
navštěvovat, udělat si čas a vypít s nimi kávu.
Je to běh na dlouhou trať.
■ Romové obtížně získávají práci, je to kvů-
li nedostatečnému vzdělání nebo chybějícím pracovním návykům?
Jsou zejména nevzdělaní, proto nedosáhnou na určité pracovní pozice. Většina by
pracovala, pokud by měla práci. Obecně však
vládne určitý předsudek, že Romové nechtějí
pracovat, že do práce stejně nebudou chodit.
■ Není to spíš špatná zkušenost než předsudek?
Samozřejmě také. Ale jsou Romové, kteří
pracovat chtějí a když dostanou tu příležitost, práci si udrží. Ty má smysl podporovat.
Mně se kdysi podařilo nasmlouvat firmy,
které mé klienty zaměstnaly, a denně jsem
od firem dostávala zpětnou vazbu. Kdokoliv
z nich nepřišel do práce, hned ten den jsem
to věděla, kontaktovala jsem ho a ptala se ho
na důvody. Rovněž jsem mu vysvětlila, co má
udělat a co ho čeká, když do práce nepřijde,
neomluví se.
Jak na to reagovali?
Většinou dobře – dva z deseti se vymlouvali, ostatní to pochopili, chtěli situaci řešit
a práci si udržet.
■
30
Vyplatí se Romům pracovat a nebýt na
sociálních dávkách?
Podle mého názoru se ze sociálních dávek
vyžít nedá. Každému se vyplatí, aby pracoval,
měl víc peněz. Pravdou ale je, že Romové příliš hospodařit neumějí, tomu se musejí učit.
Jsou náchylní k současným »lákadlům«, jako
jsou rychlé nevýhodné půjčky, hrací automaty, alkohol, drogy. Ale jde jen o určité procento lidí. Těm, kteří chtějí normálně žít, ráda pomůžu. Ostatním pomoci nemohu, je to
jejich boj.
■
Co ale mají obce dělat s těmi, kteří nechtějí pracovat?
Na ty, co nechtějí pracovat, by měl být
právní postih. Ať jsou jim odebrány i ty dávky. Na všechny musí být stejný metr. Jsou lidé, kteří potřebují šanci a možnost, a ti kteří
nechtějí, budou mít smůlu. Romové se také
sami musejí snažit. Je nutné postupovat systematicky – nastavit program vzdělávání, rekvalifikací, povinnost firem zaměstnávat Romy apod.
■
A když neposílají svoje děti do školy?
Tady bych zase přitvrdila – nebudeš posílat
děti do školy, odeberou se ti peníze. Dítě nemůže samo za sebe rozhodovat, od toho jsou
rodiče. Pokud to tak nedělají, opět by měl být
postih. Jak lidi k něčemu donutíte? Jedině
penězi. Je to metoda cukru a biče.
■
Pozorujete za tu dobu, co pracujete s Romy posun k lepšímu?
Někteří opravdu chtějí, aby jejich děti už
žily jinak. Dílčí úspěchy vidím zejména tam,
kde terénní pracovníci působí dlouhodobě.
A dlouhodobé by měly být i projekty, tak na
4 až 5 let. Ano, něco to stát stojí. Ale investice se vyplatí všem – Romům i společnosti.
Přístup ale musí být systémový.
Například obec má Romy, kteří jí působí
potíže. Tak se jich snaží zbavit, vytlačit je jinam. Z bodu A se problém přesune do bodu
B, hodí se jen na jiného starostu. To přece
není řešení. Obce by měly od státu mít peníze na sociální byty a na terénní pracovníky, kteří by se snažili zapojit Romy do pracovního procesu nebo veřejně prospěšné
práce.
■
Jenže takové Romy je nutné hlídat, dát
jim nářadí, kontrolovat odváděnou práci
a ve finále je často užitek malý.
■
FOTO: AUTORKA
Vykročit z řady není jednoduché,
je to dlouhodobý proces
Dílčí úspěchy vidím zejména tam, kde terénní
pracovníci působí dlouhodobě, říká Marie
Gailová.
Hlídat je mohou terénní pracovníci. Obce
by měly vytvořit jejich strukturu a zajistit finance. Romské iniciativy by pak už samy řešily dílčí věci. Dokud to vláda nebude chtít
řešit, když se nezmění zákony a obce na to
nedostanou pravomoci a peníze, velký posun nelze čekat.
Obce mají negativní zkušenosti s Romy –
nájemníky, kteří neplatí a dluhy nechají narůst. Co byste jim poradila?
Městské úřady by dluhy za nájemné nemusely vůbec mít. Předně mají evidenci dlužníků
nájemného. Jde o to, aby k těm dluhům vůbec
nedošlo. Lidem, kteří dostávají příspěvek na
bydlení, by mohly úřady strhávat a brát si ho
k umořování dluhu. Také by měla být provázanost terénních pracovníků a obecních úřadů, aby si vyměňovali informace o tom, kdo
neplatí. Někteří Romové neuvažují jako většina majoritní společnosti, žijí ze dne na den.
■
Proč to tedy radnice nedělají? Víte, jakou
bouři vyvolala primátorka Chomutova,
když dlužníkům sáhla na sociální dávky.
Musel by se změnit zákon.
■
Podle vás by obce měly poskytovat Romům sociální byty. Jenže jsou známy případy, kdy je doslova vybydlí.
Opět je tady prostor pro terénní pracovníky. Musejí tam denně chodit, dohlížet a ptát
se. Mám s tím osobní zkušenosti. Vím, že to
jde. Je to dlouhodobý proces a mravenčí práce, naučit Romy společnému soužití. A terénní pracovníci to umějí.
Pokud se Romové chtějí zařadit do majoritní společnosti, musí akceptovat její pravidla. Výhrady vůči těmto lidem nesouvisejí
s barvou pleti, ale s jejich chováním. Češi
jsou mírumilovní, ale hlučnost Romů, která
patří k jejich kultuře, jim vadí. Chápu to. Je
v pořádku, že jsme jiní, že máme svoji kulturu, ale k většinové společnosti se musíme
přiblížit a splnit to, co se po nás požaduje –
posílat děti do školy, pracovat, udržovat čistotu a pořádek.
■
■
E VA V Í T K O VÁ
listopad 2009
30.10.09
7:17 AM
Page 31
MO000862
MO30_31
30.10.09
7:35 AM
Page 32
ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
Na návrhu nového zákona
o odpadech se opět pracuje, ale jinak
Zpracování nového zákona o odpadech, které odstartoval bývalý
ministr Martin Bursík, se zadrhla na takřka obecně vyjádřeném
nesouhlasu s předloženým návrhem. Evropskou směrnici
2008/98/EC o odpadech je však třeba převést do českého práva
do poloviny prosince 2010, nehledě na to, že Evropská unie
napomíná Českou republiku za nepřesnou implementaci
směrnice 1999/31/ES o skládkách.
N
ástupce Martina Bursíka Ladislav Miko přistoupil k problému z jiné strany.
Tým pracovníků ministerstva životního prostředí (MŽP) a externích spolupracovníků připravil pracovní materiál, nazvaný
Teze rozvoje odpadového hospodářství v ČR
(dále jen Teze), který stanovuje před dalším
postupem legislativních prací dva klíčové cíle. Prvním je identifikace oblastí, které je
nutné řešit odchylně od dosud platného
předpisu. Druhým je dosáhnout maximální
shody uživatelů připravované normy na
principiálních zásadách tohoto nového
předpisu, a to ještě dříve, než začne rutinní
legislativní proces. Smyslem je navodit situaci, kdy principy, na nichž je připravovaný
předpis založen, nebudou příčinou střetů,
které pak v legislativním procesu znemožňují věnovat potřebnou péči technickým
a právním detailům normy samotné.
Současný zákon č. 185/2001 Sb. je podle
autorů Tezí sice v zásadě funkční právní
úpravou, byl ale tolikrát novelizován, že se
stal nepřehledným. To je důvod, proč ministerstvo dává přednost vytvoření zákona nového před další novelou existujícího předpisu, ačkoliv jeho valnou část lze převzít do
nového zákona bez zásadnějších změn. Určité oblasti je však nutno upravit jinak. Zpracované Teze by proto měly pomoci při kritické redakci současného textu zákona
(i »odloženého« návrhu nového zákona) –
nutné stanovit řadu nových definic, mimo jiné nově definovat »odpad z domácností«
a »komunální odpad«. Součástí nového zákona o odpadech musí být hierarchie nakládání s odpady definovaná podle nové evropské směrnice o odpadech.
Zásadním problémem k řešení je vztah výrobek – odpad – druhotná surovina. U kulatého stolu upozornil Miroslav Horák ze Svazu průmyslu druhotných surovin, že dokud
nebude jasně stanoveno, kdy odpad přestává
být odpadem, bude recyklační průmysl neustále narážet na problémy.
Velmi obecně lze stanovit, že odpad přestává být odpadem, když pro tuto látku nebo
tento předmět existuje trh nebo poptávka.
Teze rovněž navrhují zvážit možnost povinného využívání výrobků z recyklátu při veřejných zakázkách nebo podobné postupy, které by zajistily recyklačnímu průmyslu odbyt.
popisují odchylky budoucí normy od současné úpravy nebo ustanovení zcela nová,
která se v současné úpravě nenacházejí.
Teze rozvoje odpadového hospodářství
v ČR jsou zatím pouze pracovním materiálem. Cenné však je, že na nich pracovali společně experti z různých oblastí odpadového
hospodářství s pracovníky MŽP.
K diskusi o tomto materiálu svolalo ministerstvo kulatý stůl. Ministr Miko tak konečně
začal hovořit a jednat se subjekty, které musejí problémy odpadového hospodářství
denně řešit, ať jsou to obce a města nebo
průmyslové podniky. Připomínky z diskuse
i připomínkového řízení ministerstvo zapracuje a konečnou verzi Tezí chce předložit vládě ke schválení do 30. listopadu, a to v takovém znění, na kterém se se státní správou
shodnou rozhodující partneři z oblasti nakládání s odpady. Poslední den listopadu
bude také posledním dnem, kdy bude ministr Miko ve svém úřadě (vzal si ze svého vysokého postu v DG Environment »volno« jen
do předpokládaných předčasných voleb).
Uskutečnění Tezí a jejich začlenění do chystané legislativy již bude na jeho nástupci.
C O S E M U S Í U D Ě L AT
Při transpozici nové směrnice je podle materiálu potřeba zejména upřesnit definice
a pojmy. Aby bylo možno porovnávat naše
údaje se statistikami v Evropě, bude také
ILUSTRAČNÍ FOTO: DAGMAR HOFMANOVÁ
MO32_33
Připravovaný nový zákon o odpadech by měl mimo jiné nově definovat »odpad z domácností«
a »komunální odpad«.
32
K O M U N Á L N Í A O B A L O V Ý O D PA D
Mezi základními problémy oblasti komunálních odpadů uvádějí Teze otázku definice
a z ní vznikající nejasnosti. »Pojem komunální odpad ve stávající úpravě je definován jako veškerý odpad vznikající při činnosti fyzických osob na území obce. Definice
v zákoně však neodpovídá Katalogu odpadů,
který definuje skupinu 20 – Komunální odpady, jako odpady z domácností a jim podobné, přičemž odpady podobné (ne původem z obcí) tvoří více než 30 % z celkového
množství.
Systém by se měl (za splnění určitých podmínek) rozšířit i na živnostenské odpady podobné komunálním pocházejícím z drobných živností, obchodní sítě a služeb na
území dané obce. Pro potřeby statistických
hodnocení je třeba jednoznačně rozlišovat
odpad od obce jako původce (tj. domovní
odpad od občanů, odpad z činnosti obce při
údržbě jejího majetku a z jejího provozu)
a odpad podobný komunálnímu odpadu od
ostatních původců, kteří nejsou zahrnuti do
systému obce. V tomto duchu je nutné upravit i soustavu hodnoticích indikátorů k Plánu
odpadového hospodářství.«
U živnostenského odpadu, který má charakter běžného komunálního odpadu, uvažují Teze o jeho začlenění do statistiky využití odpadů. Veškeré materiálově využitelné
odpady podobné komunálním (včetně materiálově využitelných obalových odpadů) by
tedy měly být započteny do celkového využití komunálních odpadů vznikajících na území obce (zejména odpady z obchodní sítě,
kanceláří, úřadů a služeb).
Poplatek za odstraňování/skládkování odpadů označují Teze za účinný ekonomický
nástroj na omezení skládkovaných odpadů.
Předpokládá se jeho nárůst s pravidelným
vyhodnocováním jeho účinnosti – měl by
zvýhodňovat reálné způsoby nakládání s od-
listopad 2009
MO32_33
30.10.09
7:35 AM
Page 33
ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
ZPĚTNÝ ODBĚR VÝROBKŮ
Povinnost zpětného odběru se nyní týká baterií a akumulátorů, elektrozařízení, automobilů, pneumatik a olejů. Materiál doporučuje zvážit vyjmutí olejů z povinnosti
zpětného odběru a řešení této problematiky
samostatnou částí v zákoně o odpadech.
Stávající stav legislativní úpravy by mohl
být podle materiálu zachován, pouze by bylo třeba několik úprav (definice výrobku
s ukončenou životností, registrace výrobců
s cílem snížit počet tzv. free-riderů atd.). Novinkou možná bude povinnost vytvářet účetní a hotovostní rezervu na budoucí likvidaci
výrobků uvedených na trh v ČR (u výrobců)
nebo povinnost autorizovaných obalových
společností vytvářet rezervní fond určený
k překlenutí propadu cen druhotných surovin, který může destabilizovat systém třídění
domovního odpadu.
Také stávající právní úprava nakládání
s vozidly s ukončenou životností je podle Tezí naprosto nedostatečná. Řešením je vytvoření samostatného zákona o vozidlech
s ukončenou životností, tedy v podstatě jejich zařazení do režimu zpětného odběru,
což by mělo zamezit úniku autovraků mimo
systém legální ekologické likvidace.
EVIDENCE A KONTROLA
»V rámci nového zákona o odpadech je nutné zjednodušit systém vedení evidence odpadů tak, aby byl administrativně méně náročný, ale současně umožnil statistické
vyhodnocování odpadového hospodářství
a kontrolu v požadovaném rozsahu,« píše se
v materiálu ministerstva.
Mezi okruhy k řešení je jmenována úprava
evidence a procesu kontroly při přepravě nebezpečných odpadů (elektronické výkaznictví a on-line systém) nebo omezení duplicitního sběru dat prováděného Českým
statistickým úřadem v oblasti odpadového
hospodářství.
»Většina stávajících povinností daných zákonem o odpadech je obecně efektivně kon-
trolovatelná a vynutitelná, ale pouze při naplňování kontrolních kompetencí všech dotčených správních orgánů (obecní úřady, obecní
úřady obcí s rozšířenou působností, krajské
úřady, Česká inspekce životního prostředí
/ČIŽP/),« uvádí se v materiálu. »Kapacita
ČIŽP je pro provádění kontrol naprosto nedostatečná. Další kompetentní kontrolní orgány
provádějí svoji kontrolní činnost spíše nahodile a v malé míře nejčastěji z důvodů absence dostatečných sankčních kompetencí.«
Nový zákon by tedy měl zapojit i jiné kontrolní orgány, například Českou obchodní
inspekci. Krajské úřady, obecní úřady obcí
s rozšířenou působností i obce by měly mít
možnost uplatnit »měkké« sankční opatření
(nápravné opatření bez uložení pokuty, písemné napomenutí). U ČIŽP se využití měkkých sankčních opatření nedoporučuje.
Podle autorů je také třeba upravit trestní zákoník tak, aby definice trestných činů týkající se nelegálního nakládání s odpady byly na
rozdíl od současného stavu použitelné, a posílit personální obsazení ČIŽP.
Teze rozvoje odpadového hospodářství
v České republice, s nimiž jsme vás stručně
seznámili, je materiál pracovní. Bude podléhat mnoha dalším změnám v rámci připomínkového řízení a dalšího legislativního
procesu. Naznačuje však cesty, kudy by se
měl ubírat strategický rozvoj českého odpadového hospodářství.
■
J A R M I L A Š ŤA S T N Á
šéfredaktorka časopisu Odpady
MO000912-1
pady proti odstraňování/skládkování odpadů. Dále bude nutné diskutovat například
o zpoplatnění odpadů zařazených jako technologické zabezpečení skládky nebo dělení
výnosu z poplatků.
Náměstkyně ministra životního prostředí
Rut Bízková v diskusi upozornila, že zavedení emisních povolenek, tj. přepočet pro emise z uhlí a při spoluspalování vytříděných
odpadů, případně úspory emisí skleníkových plynů při recyklaci odpadů zřejmě zcela změní ekonomické poměry v odvětví.
Okruhy řešení pro biologicky rozložitelné
odpady (BRKO) poukazují na nesrovnalosti
v jejich zařazování: »Většina odpadů ze zeleně, která byla běžně kompostována a využívána, nebyla evidována v režimu odpadů.
Vlastní evidovaná produkce pak byla výrazně
nižší,« říká se v materiálu. Potřebné je také
přesné vymezené pojmů. Zjednodušení kvalitativní hodnocení kompostů by mělo do
budoucna umožnit jejich využití v zemědělské půdě.
30.10.09
7:19 AM
Page 34
SPRÁVA A ROZVOJ
Recyklohraní: Zná je i vaše škola?
Do školního recyklačního programu Recyklohraní, který si
pod záštitou ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy klade
za cíl podpořit ve školách zpětný odběr baterií, akumulátorů
a elektrozařízení k další recyklaci, bylo v polovině října přihlášeno už 1944 základních a středních škol.
K
Felbra a Petru Vápeníkovou, kteří jsou hlavními garanty programu za žákovský kolektiv.
dyž se učitel Mgr. Jiří Beneš ze Základní školy Slavonice poprvé doslechl
o programu Recyklohraní, získal pro
něj žáky tak, že Recyklohraní využil ve vlastním projektu Smeťákov tady nechceme. »Žáci byli nadšeni a hned se do Recyklohraní
přihlásili jako celá třída. Postupně se do programu zapojily ostatní třídy, takže nyní už
soutěží celá škola,« říká Mgr. Jiří Beneš.
34
Školám slouží nejen Modrá linka
Organizátorům Recyklohraní na školách pomáhá telefonní Modrá linka +420 844 100 101. Volání na ni z pevné linky v kterémkoliv místě republiky
se účtuje pouze jako místní hovor do pevné sítě.
■ Další informace školy naleznou na webu, dotazy lze také posílat na e-mailové kontakty zástupců
všech čtyř organizátorů Recyklohraní, které jsou na
webu uvedeny.
■ Nejčastější dotazy na Modré lince se týkají odvozů naplněných sběrných boxů: Jak mají školy přitom postupovat, jak dlouho trvá, než se plná nádoba odveze, případně se na této lince řeší potíže
související se ztrátou nádob nebo identifikačních
štítků. Školy také požadují upřesňující informace
k aktuálním soutěžním úkolům, řeší drobné potíže
s registrací nebo nejasnosti v souvislosti s pravidly
Recyklohraní. Žádají také upřesnění, co konkrétně,
pokud jde o elektro a baterie, opravdu lze sbírat
a co nikoliv.
■
■ Některé školy nejsou důsledné při označování
sběrných nádob určených k odvozu. Mohou se tak
zbytečně připravit o body.
■ Hladký průběh odvozu plných nádob může být
ohrožen, není-li u něho za školu přítomna osoba,
která za odvoz v nahlášeném termínu odpovídá,
a nejsou-li nádoby plné.
■ Školy někdy při zasílání splněných soutěžních
úkolů neuvádějí své kontaktní údaje, zejména IČO,
sloužící jako jejich identifikační číslo. Organizátoři
je pak při vyhodnocování splněných úkolů občas
nedokážou dohledat. Podobně by školy měly uvádět své kontaktní údaje při zasílání nejrůznějších
dotazů na info-mail.
(plus další bod, je-li dostatečně využita kapacita sběrné nádoby) či 3 body za každý kilogram drobných elektrozařízení. Další až
dvě stovky bodů škola získává za splnění každého soutěžního úkolu.
Pořádá-li škola ještě vlastní ekologické
soutěže, často pro jejich vítěze používá drobnější odměny z katalogu. Například ve Slavonicích si už některé dárky objednali, zejména
pro žáky, kteří nasbírali nejvíce baterií. Motivací pro ně bylo DVD za 922 bodů. Žáci, kteří plnili literární úkoly, si objednali českofrancouzské slovníky, petang, propisovací
tužky a další drobnosti. Naopak tamní skupina Baterkodlaků, jak si říká jedna soutěžící
skupina, si zatím »své« body pilně střádá. ZŠ
Slavonice v minulém školním roce obdržela
8355 bodů, čímž obsadila třetí místo v ČR.
Zatím žádný dárek si nevybrali v ZŠ HlučínRovniny. »Body sbíráme na hodnotnější
a pro školu nejpotřebnější dárek,« konstatuje Milada Holušová.
Program Recyklohraní organizují neziskové společnosti ASEKOL, ECOBAT, EKO-KOM
a Ekolamp. Školy se do něho mohou hlásit
kdykoliv během školního roku, sběrné nádoby jim pak jsou dodány nejpozději do dvou
měsíců.
■
I VA N RY Š AV Ý
Takto dokázali sběrové nádoby vyšňořit na ZŠ a víceletém gymnáziu v pražské Josefské ulici jako
jeden z výstupů loňského soutěžního úkolu.
listopad 2009
MO000927
A K T I V N Í Š K O LY, G A R A N T I I Ž Á C I
Hana Ansorgová ze společnosti ASEKOL potvrzuje, že mnohé školy se snaží žáky motivovat k zapojení do Recyklohraní prostřednictvím vlastních soutěží – tedy tak, jak se to
děje i v jihočeských Slavonicích. Školy s vysokými bodovými konty v Recyklohraní bývají zapojeny i do dalších ekologických programů a soutěží. Například ve slavonické ZŠ
zařadili do výuky volitelný předmět – environmentální seminář, získali prvenství v Malé energetické akademii, pořádané společností E.ON Česká republika, zapojili se do
přírodovědného projektu Krajina domova,
vyhlášeného pod patronací ministerstva životního prostředí občanským sdružením
Živly-AK, a vstoupili i do mezinárodního
projektu Regenerace Mařížského parku na
Evropský park. Volitelné předměty (zeměpisný seminář, ekologie a přírodovědná praktika) mají také v ZŠ Hlučín-Rovniny na Opavsku. V ZŠ Habrmanova v Hradci Králové
pořádají soutěže o nejlepší třídu i jednotlivce ve třídění odpadu a jejich organizátorce
Mgr. Aleně Jankové se dokonce pro ně podařilo získat grant od královéhradeckého magistrátu.
Významná role připadá ve školách garantům programu. Podle jednatele společnosti
ASEKOL Mgr. Jana Vrby se jimi často stávají
školní koordinátoři environmentálního
vzdělávání, výchovy a osvěty (EVVO), na
menších školách leckdy i sami ředitelé. Milada Holušová, která organizuje Recyklohraní v ZŠ Hlučín-Rovniny, ovšem připomíná,
že garant musí mít podporu kromě vedení
školy i ostatních vyučujících a musí se mu
podařit získat pro program co nejvíce žáků.
»Škola totiž dostává body nejen za každý kilogram odevzdaných elektrozařízení či baterií, ale také za splnění soutěžních, velmi
různorodých úkolů, u nichž platí, že větší
kolektiv je zvládne snáze,« dodává Milada
Holušová. Jak je důležitá ochota kolegů spolupracovat, dosvědčuje rovněž Mgr. Alena
Janková ze ZŠ Habrmanova v Hradci Králové. »Ale především je důležité do Recyklohraní zapojit zodpovědné a pracovité žáky,«
říká a vyzvedává přitom osmáky Lukáše
JE LIBO MÍČ, NEBO SNAD NOTEBOOK
ČI LASEROVOU TISKÁRNU?
Na webu Recyklohraní se jeden z odkazů
vztahuje k obsáhlému Katalogu odměn. Už
za deset bodů získaných v programu je možné objednat si jako dárek školní sešit, pokračovat lze přes tužky, hlavolamy, slovníky, kalkulačky, míče, vstupenky do aquaparků,
učební pomůcky a multimediální výukové
programy apod. až po notebook (12 689 bodů), dataprojektor (14 940) nebo barevnou
laserovou tiskárnu (15 960). Připomeňme, že
za každý kilogram baterií škola získá 4 body
Nejčastější nedostatky
ze strany škol
FOTO: ARCHIV
MO34_35
MO000927
MO34_35
30.10.09
7:19 AM
Page 35
30.10.09
7:35 AM
Page 36
ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
Úspěšné systémy nakládání s odpady
ve vybraných třinácti městech
Míra materiálového využití komunálních odpadů v ČR se pohybuje okolo 20 %. Cílem Plánu odpadového hospodářství ČR,
schváleného vládou v roce 2003, je zvýšit úroveň recyklace
do roku 2010 na 50 %. Je jisté, že tento úkol zůstane nesplněn.
N
a vině je zejména chybějící legislativa
podporující snazší třídění a recyklaci
v obcích. Přes chybějící podporu existují u nás obce, které úspěšně snižují celkové
množství komunálního odpadu a zvyšují míru recyklace. Některé jsme oslovili a vydali
studii popisující použité způsoby.
V rámci projektu jsme kontaktovali 13 obcí. Nejčastějším opatřením je tzv. pytlový
sběr tříděného odpadu a různé způsoby využití bioodpadů. Principem pytlového sběru
je umožnit domácnostem třídění recyklovatelných surovin do pytlů, které se později
svážejí. Takto se eliminuje nutnost odpady
nosit do ne vždy blízkých kontejnerů. Využití bioodpadu je logickou volbou, protože je
to hmotnostně nejzastoupenější složka komunálních odpadů.
UNIVERZÁLNÍ ŘEŠENÍ NENÍ
V Jiřetíně pod Bukovou na Jablonecku využívají bioodpady v komunitních kompostérech a zapojené domácnosti získávají 10%
slevu z místního poplatku za odpady. Komunitní kompostování využívají také ve Švihově na Klatovsku. V Uherském Hradišti třídí
bioodpad již od roku 1995. Ten se nyní sváží
od téměř všech bytových domů a ze sídlišť
a od zhruba 10 % rodinných domů. V Mladé
Boleslavi lze separovat papír, plasty, sklo, tetrapak a kovy do pytlů a odevzdávat je na určených sběrných místech. Za odevzdané
množství obdrží domácnosti slevu z místního poplatku. Město Nový Jičín přispělo téměř tisíci rodinám na koupi domácího kompostéru a v loňském roce rozmístilo po
městě kontejnery na bioodpad. Domácnosti
v Rozsochách na Žďársku platí podle toho,
kolik směsného komunálního odpadu (SKO)
vyprodukují. Zaregistrované popelnice jsou
vyváženy pouze tehdy, když je majitel označí žetonem zakoupeném na obecním úřadě.
Plast se třídí do pytlů a odevzdává na několika sběrných místech. V roce 2008 vyprodukovali v Rozsochách pouze 84 kg SKO na
osobu. Žetony k označení plných popelnic
používají také v Hustopečích nad Bečvou.
Může se hodit
Bližší informace o projektu a celou studii Vysoká
míra recyklace – úspěšné modely nakládání s odpady v českých obcích naleznete na www.hnutiduha.cz/obce/, www.hnutiduha.cz/publikace/uspesene_modely_nakladani_s_odpady_www.pdf.
36
FOTO: ARCHIV
MO36_37
V Novém Jičíně jsou kompostéry na bioodpad
rozmístěny po celém městě.
Sklo, kov a plast se třídí do pytlů, které po naplnění sváží obec. Občané si musí zakoupit
určitý minimální počet žetonů a pytlů
u smluvních prodejců. Množství vyprodukovaného SKO je pod hranicí 100 kg na osobu
a rok, což je zhruba třetina celostátního průměru.
Sbíraný bioodpad se ve Vysokém Mýtě využívá v bioplynové stanici. Ve Vsetíně poskytli zdarma zhruba 400 zájemcům domácí
kompostéry. Městský úřad si spočítal, že
úspora na skládkovném tuto investici vrátí
již při 300 zájemcích. Třídění v zástavbě rodinných domů také podpořili pytlovým sběrem plastu a papíru. Domácnosti v Letohradě na Ústeckoorlicku separují plast do
zakoupených pytlů a papír do balíků. Vytříděné suroviny jsou označeny samolepkou
s čárovým kódem a zaregistrovány svozovou
firmou při odběru. Na základě této evidence
náleží občanům finanční ohodnocení. Město rovněž může zapůjčit nádoby na bioodpad, který se vyváží od dubna do listopadu.
V Novém Boru dobrovolně zapojené domácnosti třídí papír a plast do pytlů, které jsou
po označení odváženy. Pytle se později zváží
a na základě hmotnosti je přiznána sleva
z poplatků za odpad pro následující rok. Ve
Starém Městě na Uherskohradišťsku se do
sběru bioodpadu zapojilo celé město; jeden
týden tam vyvážejí popelnice se směsným
komunálním odpadem, následující nádoby
s bioodpadem. Možnost separovat plasty
a tetrapak do pytlů mají obyvatelé rodinných
domů. Loni dosáhla úroveň recyklace v tomto městě 42 %. Zájemci v Turnově třídí do
pytlů papír, směsný plast a tetrapak. Letos
tam zahájili pilotní program sběru bioodpadu do kontejnerů rozmístěných po městě.
Jak je zřejmé z uváděných příkladů, neexistuje univerzální řešení, které by vyhovovalo
všem. Společným znakem všech opatření je
nabídnout domácnostem lepší recyklační
služby a motivovat je ke třídění odpadů. Více
vytříděných surovin zpravidla znamená pro
obec vyšší příjem za jejich prodej. Zároveň se
snižuje množství SKO a tím i poplatky za jeho odstranění. Většina uváděných systémů
nakládání s odpady začínala v malém měřítku, ale postupně docházelo k jejich rozšíření.
Ani tento stav není konečný.
Obce plánují další kroky ke zlepšení
funkčnosti a rozšíření svých systémů – a to
jak rozsahem, tak nabízenými službami. Nedílnou součástí bude informační kampaň,
která zdůvodní, podrobně vysvětlí, a propaguje změny.
NEFORMÁLNÍ SÍŤ OBCÍ
Již v červnu roku 2008 byla přijata nová evropská rámcová směrnice o odpadech, která
potvrdila pětistupňovou hierarchii nakládání s odpady. Prioritou je vzniku odpadů
předcházet. Dalším krokem je vzniklé odpady znovu použít, následuje materiálové využití a až poté je využití energetické. Na posledním místě zůstává odstranění odpadů
(skládkování). Do dvou let jsou členské země
EU povinny tuto směrnici implementovat do
svých národních legislativ. Čeká nás tedy
nový zákon o odpadech.
Příklady úspěšných obcí ukazují, že existují způsoby, jak snižovat množství odpadu
a zvýšovat nízkou míru recyklace. Je ale nutné obce podpořit v jejich úsilí a vytvořit jim
legislativní podmínky pro rozšíření třídění.
Současná diskuse o dotování nových spaloven v ČR je proto přinejmenším předčasná.
Nejprve je nutné snížit produkci odpadu
a zvýšit jeho materiálové využití. Prostor pro
zlepšení tu je – v Rakousku, Německu nebo
belgickém Vlámsku dosahují proti nám až
třikrát vyšší míry recyklace.
Obcí, které chtějí zlepšit stav svého odpadového hospodářství, je samozřejmě více
než jen uvedených třináct. Jsou ale stále
v menšině. Před dvěma roky jsme založili neformální informační síť obcí, jejímž záměrem je pomoci v přebírání úspěšných projektů, řešení a vzorů i výměně zkušeností
z ČR a dalších evropských zemí.
■
P E T R N O H AVA
Hnutí DUHA
listopad 2009
30.10.09
7:35 AM
Page 37
FOTO: AUTOR
MO36_37
Díky promptní finanční injekci fotovoltaická elektrárna v Holýšově již dodává svých 1,4 MW do elektrické sítě.
Elektrárna na zpětný leasing?
Příklad hledejte v Holýšově
Program garantovaného odbytu a ceny elektrické energie
umožnil nebývalý rozvoj projektů na ekologickou výrobu energie. Zřejmě nejpopulárnější jsou dnes fotovoltaické
elektrárny, ale nabízí se i další alternativní zdroje, jako jsou
například vodní a větrné elektrárny nebo spalování biomasy.
A
lternativní elektrárny vyžadují poměrně vysoké vstupní náklady, které
pro společnosti není účelné a často
ani možné financovat z vlastních zdrojů.
Proto UniCredit Leasing vytvořil pro tuto
oblast speciální produkt Financování obnovitelných zdrojů, který postihuje specifika energetických projektů a umožňuje
financovat celé technologické celky, případně i ve spojení s nemovitostmi. Majitelé již hotových elektráren mohou využít
zpětného leasingu.
Když se Česká republika zavázala, že určitá část energie vyrobené na jejím území
bude pocházet z obnovitelných zdrojů, vytvořila zároveň program garantovaného odbytu a ceny odebrané energie. Zájem podnikatelů na sebe nenechal dlouho čekat.
Jejich projekty díky garantovaným podmínkám počítají většinou s návratností okolo
sedmi let.
Financování zdrojů alternativní energie
má však svá specifika. Na zájem klientů jsme
se však velmi dobře připravili. Využíváme
znalostí z již uskutečněných projektů v České republice i zkušeností od evropských kolegů ze skupiny UniCredit. Poskytneme tedy
nejen finanční zdroje, ale díky znalostem
z podobných projektů i fundované odborné
poradenství.
listopad 2009
N E J D Ř Í V E P R O D E J , PA K S P L ÁT K Y
Zjednodušeně řečeno při zpětném leasingu
vlastník předmět – v tomto případě elektrárnu – odprodá leasingové společnosti, a pak
ji postupně splácí po různě dlouhou dobu.
Po vypršení leasingové smlouvy a vyrovnání
všech závazků plynoucích ze smlouvy
o zpětném leasingu přechází majetek zpět
do vlastnictví nájemce – původního vlastníka. Majetek tedy na dobu leasingu de iure
mění vlastníka, ale uživatel zůstává stále
stejný.
V poslední době je zpětný leasing stále
častěji využívanou formou financování. Na
tomto vývoji se podílí ekonomická recese,
která klade zvýšené nároky na volné finanční prostředky podnikatelů. Použití tohoto
modelu na financování energetických projektů, tj. projektů s poměrně jistou návratností v návaznosti na garanci odběru a výkupních cen elektrické energie, navíc
umožňuje překlenutí z hlediska financující
instituce nejvíce rizikového období, kterým
je doba výstavby a uvádění elektrárny do
provozu.
V případě fotovoltaických elektráren je
předmětem prodeje většinou zařízení, které
je nejen dohotoveno, ale jeho provozovatel
již obdržel licenci a má uzavřené smlouvy
s provozovatelem distribuční soustavy. To
výrazně redukuje složitost schvalovacího
procesu celé transakce.
ZPĚTNÝ LEASING A DANĚ
Velkou výhodou je možnost odpočtu nákladů
na zpětný leasing z daní. Část leasingové splátky tvořená leasingovým nájemným je plně daňově uznatelná. Z čistě finančního hlediska je
leasing položkou, která se nezapočítává do
celkové rozvahy společnosti. Nezanedbatelnou výhodou je jednoduchá administrativa
a doplňkové služby, poskytované UniCredit
Leasing levněji, než je na trhu běžné.
S PODPOROU EIB
UniCredit Leasing je expertem ve vyjednávání zvýhodnění úroků od Evropské investiční
banky (EIB) pro projekty firem, které patří
mezi tzv. malé a střední (segment SME).
V letošním roce vyjednává slevy klientům,
kteří zaměstnávají méně než 250 zaměstnanců, a to nejen při financování strojů a zařízení, ale i automobilů a další dopravní
techniky. Zvýhodněné financování s podporou EIB může znamenat při financování ve
výši jednoho milionu korun úsporu až
30 000 Kč.
Příkladem úspěšně realizovaného projektu je fotovoltaická elektrárna v Holýšově na
Domažlicku. Tento ambiciózní projekt jsme
zafinancovali zpětným leasingem na 15 let
v hodnotě 130 milionů korun, a tím pokryli
více než 72 % z celkových nákladů. Díky
promptní finanční injekci elektrárna již do■
dává svých 1,4 MW do elektrické sítě.
PETR FIŠER
ředitel divize nemovitostí
UniCredit Leasing
37
MO38_39
30.10.09
7:20 AM
Page 38
MANAGEMENT
Jak prakticky na standardy kvality
sociálních služeb? /2
Konkrétním nástrojem pro zvyšování úrovně sociálních služeb
je vzdělávání. Zmínili jsme je už v říjnu, kdy jsme se zabývali
uplatňováním standardů kvality sociálních služeb v souladu
s vyhláškou č. 505/2006 Sb.
O
becný postup pro zavádění standardů
jsme rozdělili do tří kroků: 1. Definování konkrétních hodnot zařízení a jejich následné promítnutí do všech písemných nástrojů – postupů, které nařizuje
standard. 2. Využití různých forem vzdělávání pro trénink a seznámení zaměstnanců
s písemnými postupy. 3. Zvyšování úrovně
kvality poskytovaných sociálních služeb prostřednictvím porovnávání se s okolím.
Zastavme se u vzdělávání jako účinného
nástroje pro reálné udržování a zvyšování
úrovně služeb (tj. standardů) v sociální oblasti. Jak se s tímto nástrojem řízení lidských
zdrojů pracuje? Popišme si celý proces, jehož
výstupem se stává kompetentní, motivovaný
a svědomitý zaměstnanec:
■ Celý proces začíná u vedoucího zařízení
a týmu jeho nejbližších spolupracovníků. Je-
jich zodpovědností je mimo jiné vtisknout
zařízení konkrétní a smysluplnou vizi: Jaké
zařízení chtějí občanům nabídnout, tj. kam
je hodlají konkrétně směřovat, co si v něm
předsevzali dokázat, čím by podle jejich pevného odhodlání mělo být charakteristické
(chcete-li »konkurenceschopné« neboli lišící
se od ostatních).
■ Vedení dále vybírá prioritní standardy sociální péče, jejichž důsledné uplatňování
podporuje uskutečnění nastavené vize a zaměření organizace. A srozumitelně a přesvědčivě tuto vizi i vybrané standardy komunikuje prostřednictvím vedoucích oddělení
a skupin směrem ke všem zaměstnancům jako svůj nezpochybnitelný záměr.
■ Vedení také nastavuje interní kritéria hodnot a projevů odvozených od vybraných
standardů, která chce v určené době (1 až 3
Růst kvality sociálních služeb
A. Analýza současné úrovně kvality
sociálních služeb
Výstupy z realizovaných inspekcí u poskytovatelů
sociálních služeb
Vyhodnocení dostupných dat v rámci ČR
Dotazníkový průzkum a jeho verifikace
u vybraných poskytovatelů
F. Nápravná opatření pro rozvoj kvality
sociálních služeb
Stanovení nápravných opatření
Uvedení nápravných opatření do života sociální
organizace
B. Nastavení hodnot (priorit) kvality
sociálních služeb
Aktualizace Střednědobého plánu rozvoje
sociálních služeb v regionu
Komunikace hodnot (priorit) poskytovatelům
a uživatelům služeb
Motivační systém (pravidla)
E. Měření a hodnocení kvality sociálních
služeb
Pravidelné vyhodnocování posunu kvality
sociálních služeb
Zjištění úzkých míst kvality
C. Tvorba nástrojů pro měření a hodnocení
kvality sociálních služeb
Soutěže
Sdílení best practice
Sebehodnotící zprávy (příběhy)
Reference
D. Trénink a vzdělávání zaměstnanců
Vytvoření inovativních nástrojů pro zvyšování
kvality sociálních služeb
Dovednosti pracovníků (poskytovatelů) při jejích
zavádění do praxe
Schopnost sdílet, prezentovat a komunikovat
kvalitu poskytovaných služeb
roky) sledovat a za jejich dodržování oceňovat a odměňovat zaměstnance.
■ Dalším klíčovým krokem je vzdělávání
(vyškolení) pracovníků na nižších úrovních
řízení tak, aby věděli, proč byla zvolena tato
filozofie přístupu, a uměli identifikovat
a hodnotit projevy správně uskutečňovaných standardů u svých podřízených a vedli
s nimi pravidelné hodnoticí rozhovory.
■ Pravidelné hodnocení zaměstnanců se
optimálně provádí v intervalu půl roku na
formálních pohovorech, během nichž se
vždy rekapituluje výkon zaměstnance a jeho
přístup k reálnému (tj. viditelnému a funkčnímu) uplatňování prioritních standardů;
v návaznosti na to se zaměstnanci do dalšího
pololetí určují nové úkoly a formuluje, co se
od něho očekává.
■ Vedení na žádné úrovni nezapomíná na
průběžnou zpětnou vazbu s podřízenými, ať
už jde o pochvalu za dobrý výkon či upozornění na nedostatek v běžném provozu zařízení. Odměňuje a vyzdvihuje také dosažení
dohodnutých cílů a úkolů v každém hodnoticím období.
■ U vedení se rovněž předpokládá, že bude
průběžně jasně a srozumitelně svým bezprostředním spolupracovníkům dávat najevo
míru své spokojenosti s jejich dílčími výsledky, aby se udrželo povědomí, motivace a úsilí lidí standardy plnit.
■ Obdobně vedení sdílí úspěch a ocenění ze
strany klientů, zřizovatelů a širší veřejnosti
také se zaměstnanci, aby si plně uvědomovali vazbu mezi svým úsilím a jeho konečným (oceňovaným) efektem.
Pokud vám tato doporučení připadají jako
běžná řídící práce, nemýlíte se: Vaše tušení je
správné. Bohužel, takový přístup stále ještě
nebývá běžný. Jakmile práce s lidmi upadne
do rutiny a stereotypu, rázem končí život
standardů v reálu a »standardně« putují na
papír, do skříně a šanonů pro případného
auditora a přestávají být v provozu zařízeni
vidět a znát.
Snaha řídit standardy kvality je nikdy nekončícím procesem. I když máme vysoký
standard našeho zařízení, má být ambicí
a motivací pracovníků jej ještě posunout dál,
pozměnit, zlepšit… a celý proces řízení,
vzdělávání a hodnocení může opět začít zcela nanovo.
Další neméně důležitou oblastí se stává
snaha »prodat« obecně se zvyšující kvalitu
v oblasti sociálních služeb i vně organizace –
svým klientům a ostatním zúčastněným
stranám. Schopnost dát o svém pozitivním
odlišení vědět, případně dokonce měřit
efekty dodržování standardů, pak může organizaci napomoci stát se důvěryhodným
zařízením, které je vyhledáváno širokým
okolím.
■
Z D E N A S VAT O Š O VÁ
konzultant M.C.TRITON
ZDROJ: M.C.TRITON
38
listopad 2009
MO38_39
30.10.09
7:20 AM
Page 39
LEGISLATIVA
Doporučení
ke smlouvě
na tvorbě webu
P
o právní stránce je možné na smlouvu
o vytvoření webu pohlížet jako na
smlouvu o dílo, a to zejména s ohledem
na předmět této smlouvy, kterým je vytvoření webu – díla.
OBECNĚ KE SMLOUVĚ
Smlouva o dílo jako smluvní typ upravují
obchodní a občanský zákoník. Pokud ji uzavírají mezi sebou dva podnikatelé a je zřejmé, že se týká jejich podnikatelské činnosti,
použijí se na úpravu smlouvy o dílo ustanovení § 536–565 obchodního zákoníku. To
však neznamená, že by smlouvu o dílo podle obchodního zákoníku nemohla uzavřít
s podnikatelem i osoba, která není podnikatelem. V tomto případě je však nutná výslovná písemná dohoda smluvních stran
o tom, že se jejich smluvní vztah bude řídit
obchodním zákoníkem (§ 262 obchodního
zákoníku). Bude-li však smluvní vztah podnikatele a osoby, která podnikatelem není,
podřízen občanskému zákoníku, bude třeba zvážit mimo jiné ustanovení občanského
zákoníku a jiných právních předpisů ochraňující nepodnikatele jako spotřebitele.
Ustanovení směřující k ochraně spotřebitele je třeba použít vždy, je-li to ve prospěch
smluvní strany, která není podnikatelem.
V dalším se budeme zabývat pouze smlouvou o dílo podle obchodního zákoníku, která je uzpůsobena potřebám podnikatelské
činnosti smluvních stran lépe než smlouva
o dílo upravená občanským zákoníkem.
Smlouva o dílo podle obchodního zákoníku (dále pojmenovaná také jako smlouva
o vytvoření webu) nemá předepsanou písemnou formu. Písemná forma je však s ohledem na právní jistotu smluvních stran doporučeníhodná. Vhodné je též sjednat, aby
i veškeré následné změny smlouvy byly písemné, například ve formě písemných číslovaných dodatků ke smlouvě, které by měly být
její nedílnou součástí.
Zákonná úprava smlouvy o dílo je kromě
kogentního ustanovení § 536 občanského
zákoníku dispozitivní povahy. To znamená,
že smluvní strany se mohou od ustanovení
podle svých potřeb smluvně odchýlit. Úprava obsažená v obchodním zákoníku má tedy
povahu pouze určité »předlohy chování«
smluvních stran.
Smluvní strany si mohou pojmy, které nejsou stanoveny obchodním zákoníkem, definovat samy. To je velmi vhodné zejména
s ohledem na různorodost jednotlivých potřeb smluvních stran.
Při uzavírání smlouvy by měli zejména
objednatelé zvážit zařazení ustanovení o významu a účelu smlouvy do smluvních ustanovení smlouvy, a to zejména s ohledem na
stávající právní úpravu náhrady škody a penalizace.
listopad 2009
S P E C I F I K A C E A T E S T O VÁ N Í
Smlouvou o vytvoření webu se zhotovitel zavazuje k vytvoření webu. Vzhledem k potřebné specifikaci díla (vytvářeného webu) je
vhodné, aby smlouva obsahovala zejména
požadavky na vytvoření webu (obsah
a struktura webových stránek, jejich grafický
design a technické zpracování atd.). Vzhledem k množství různých informací, které
mohou web specifikovat, je možné specifikaci díla s patřičným odkazem ve smlouvě vymezit také v příloze smlouvy, která by měla
být nedílnou součástí smlouvy.
S ohledem na objednatelem požadované
vlastnosti webu je vhodné si ve smlouvě dohodnout také jeho testování zhotovitelem.
Testování webu je vhodné uskutečnit v rozsahu nutném pro prověření jeho úplnosti
a jeho funkcí a současně pro ověření jeho
řádného provedení. Jestliže mají podle
smlouvy řádné provedení webu prokázat
zkoušky (otestováno), považuje se web za vytvořený až poté, co se zkoušky úspěšně uskutečnily. Úspěšným vykonáním zkoušek
a předáním webu objednateli zhotovitel splní svůj závazek vytvořit web vyplývající pro
něj ze smlouvy.
Ve smlouvě je možné sjednat také zkušební provoz webu. V rámci zkušebního provozu
je možné identifikovat případné vady webu
či jeho provozování a pružně na takové vady
reagovat.
ODMĚNA ZHOTOVITELI
Dalším základním závazkem vycházejícím
ze smlouvy o vytvoření webu je závazek
objednatele zaplatit zhotoviteli odměnu za
vytvoření webu. S ohledem na právní jistotu
smluvních stran by odměna měla být ve
smlouvě dohodnuta nebo by v ní měl být
alespoň stanoven způsob jejího určení. Také
případná platba záloh by měla spadat pod
úpravu obsaženou ve smlouvě, a to z důvodu předcházení budoucích možných sporů
smluvních stran.
D O B A A Z P Ů S O B V Y T VÁ Ř E N Í
Ze smlouvy o vytvoření webu by měl také
vyplynout závazek zhotovitele vytvořit web
na svůj náklad a nebezpečí ve sjednané
době.
Určení doby, v jaké by měl zhotovitel web
vytvořit, je důležité zejména s ohledem na
možnou penalizaci zhotovitele, byla-li tato
penalizace pro případ prodlení zhotovitele
s vytvořením webu smluvními stranami
sjednána.
Při vytváření webu postupuje zhotovitel
samostatně a není při určení způsobu provedení díla vázán pokyny objednatele, pokud
se k tomuto postupu smlouvou o vytvoření
webu nezavázal.
smlouvě o vytvoření webu, že byl předepsaným způsobem odzkoušen a že objednatel tento web přebírá. Zjistí-li objednatel vady webu, měly by být v zápise uvedeny a měla by být dohodnuta doba jejich odstranění
zhotovitelem.
N A B Y T Í V L A S T N I C K É H O P R ÁVA
K WEBU
Spolu s předáním webu objednateli je vhodné ve smlouvě upravit i nabytí vlastnického
práva k webu objednatelem. Přechod vlastnického práva ze zhotovitele na objednatele
je možné spojit právě s okamžikem převzetí
webu objednatelem. Po nabytí vlastnického
práva objednatelem by měl objednatel být
vlastníkem webu, tedy měl by mít zcela zajištěno užívání webu za smlouvou sjednaných podmínek i v případě zániku smlouvy
(například v případě odstoupení od smlouvy
kvůli porušení sjednaných povinností kteroukoliv ze smluvních stran).
Stejnou pozornost je třeba věnovat i vlastnickému právu k doméně. Ta by měla být od
okamžiku vytvoření výhradně ve vlastnictví
objednatele, a to z důvodu předejití budoucích možných sporů mezi zhotovitelem a objednatelem.
VA D Y A Z Á R U K A
Web má vady, jestliže jeho provedení nebude
odpovídat výsledku určenému ve smlouvě.
Zhotovitel odpovídá za vady, které má web
zejména v době jeho předání objednateli.
Za vady webu, na něž se vztahuje záruka za
jakost, odpovídá zhotovitel v rozsahu této záruky.
Zárukou za jakost přejímá zhotovitel písemně závazek, že dodaný web bude po určitou dobu způsobilý pro použití ke smluvenému, jinak k obvyklému účelu nebo že
si zachová smluvené, jinak obvyklé vlastnosti. Závazek zhotovitele spočívající v tom,
že web bude mít po smluvenou dobu vlastnosti požadované objednatelem a že ho objednatel bude moci užívat k požadovanému
účelu by měl být ve smlouvě o vytvoření webu upraven.
To samé platí i o určení délky záruční doby
a o stanovení okamžiku počátku jejího běhu
(obvykle předáním/převzetím webu).
Při přípravě smlouvy o vytvoření webu je
dále vhodné věnovat pozornost také například otázce autorství k webu a k podkladům
použitých pro výrobu webu, úpravě smluvních pokut stanovených pro případ nedodržení sjednaných povinností smluvních stran
nebo i úpravě náhrady případné škody. ■
J A N A H L A D Í K O VÁ
právní poradce
společnosti ANTEE s.r.o.
PŘEDÁNÍ A PŘEVZETÍ
Z ustanovení občanského zákoníku mimo jiné také vyplývá, že objednatel je povinen
provedené dílo (vytvořený web) od zhotovitele převzít. O předání a převzetí webu je
vhodné sepsat písemný zápis, který podepíší obě smluvní strany. Z tohoto zápisu by mělo zejména vyplývat, že web byl vytvořen
podle požadavků objednatele uvedených ve
39
30.10.09
7:21 AM
Page 40
LEGISLATIVA
Matriky bez
»tajemství«
Kontrolní i metodickou strukturu uzavírají
příslušné krajské úřady a ministerstvo vnitra.
Anna Sopoušková, vedoucí matričního
úřadu v Moravské Třebové, a Zdeňka Stránská, vedoucí úseku státního občanství, matrik a správních agend Krajského úřadu Pardubického kraje, se shodují v tom, že pro
kvalitní práci matrikářky je důležitá praxe.
Zejména v základních matričních obvodech
jsou jejich funkce navíc kumulovány s jinou
prací, zejména s organizačními záležitostmi
(občanské průkazy, pasy, vidimace listin
apod.). Přicházejí tak velmi často do styku
s nejrůznějšími klienty. Jak zdůrazňuje Zdeňka Stránská, ale až »lidský přístup, láska, pokora a úcta při této práci dělá v očích veřejnosti z matrikářky nebo matrikáře paní
matrikářku a pana matrikáře«. O tom, že si
také své práce váží, svědčí to, že například ve
správním obvodě Moravské Třebové se za
uplynulých 25 let změnila jen jedna matrikářka, a to odchodem do důchodu.
Odpovědné zvládnutí matričních agend
však vyžaduje nejen citlivý přístup k občanům. Jeho předpokladem je podle Zdeňky
Stránské také znalost poměrně velkého
okruhu zákonů, vyhlášek a nařízení, které
jsou provázány i do jiných agend státní správy. K jejímu nabytí slouží mjimo jiné kontrolní a metodická činnost nadřízených složek. Anna Sopoušková oceňuje, že Krajský
úřad Pardubického kraje pořádá pro trojkové i dvojkové obce porady s přednáškami
na různá témata. Školení bývají převážně
dvoudenní a jsou určena matrikářkám všech
54 matričních obvodů.
»Nejde přitom výhradně o odbornou tematiku spojenou s výkonem státní správy na
úseku matrik, ale například o aktuální změny
na úseku evidence obyvatel, občanských
průkazů a pasů. Jsou to rovněž metodické
Z
kušenosti z Pardubického kraje ukazují, jak důležitá je vzájemná vstřícnost
všech stupňů různorodé agendy matričních úřadů. Naplňuje se konzultacemi
mezi jednotlivými pracovníky na srovnatelné úrovni, stejně jako s krajským úřadem
a ministerstvem vnitra. Odpovědnost vůči
dalším generacím potom zaručuje spolupráce se Státním oblastním archivem v Zámrsku, která se uplatňuje nejen v oblasti matričních agend, ale i státoobčanských šetření.
P R A X E A V Z D Ě L ÁVÁ N Í
Matriky, jejich vedení a uložení jsou pro nejširší veřejnost obestřeny jistým tajemstvím.
Přispívá k němu mj. skutečnost, že se v nich
dají dopátrat dávní rodinní předkové. Jindy
ho zase podněcují mediálně vděčné případy
úprav uchovávaných záznamů apod. Tím
spíše je třeba, aby se s matrikami pracovalo
se vší odpovědností. Proto ji podrobně upravuje zákon č. 301/2000 Sb.,o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů.
Zcela nezastupitelné místo ve vedení matrik mají obce. Vedou je ty z nich, které určuje
příloha vyhlášky Ministerstva vnitra ČR číslo
207/2001 Sb. Samotné matriky sestávají
z knihy narození, knihy manželství, knihy registrovaného partnerství a knihy úmrtí. Podkladem pro zápis v nich jsou sbírky příslušných listin. Jsou to zásadní dokumenty
archivní hodnoty, proto vedení matriky na
nejnižším stupni dozorují matriční úřady
působící v obcích s rozšířenou působností.
FOTO: ARCHIV
MO40_41
Ukázky středověkých matrik uložených ve Státním oblastním archivu v Zámrsku.
40
porady se zaměřením na ukázky svatebních
obřadů s důrazem na vystupování a projevy
oddávajících, matrikářek, případně obřadníků apod. Letos se poslední školení uskuteční
v prosinci na téma Jméno a příjmení – problematika jejich zápisů, vydávání matričních
dokladů atd.,« doplňuje Anna Sopoušková.
Účinnost školení a průběžné sledování toho, jak si matrikářky plní povinnosti spojené
se skládáním zkoušek zvláštní odborné způsobilosti, ukazují výsledky kontrolních akcí.
Jak uvedla Zdeňka Stránská, v Pardubickém
kraji nejsou odhalována žádná závažná porušení zákona. Přitom matrikářky musí dodržovat nejen stávající zákon č. 301/2000
Sb., o matrikách. Při zpracovávání matričních dokladů předkládaných nejen českými
občany z ciziny, ale zejména cizinci žijícími
na území ČR musí také vycházet z mezinárodního práva soukromého a procesního
i z dvoustranných či vícestranných mezinárodních smluv a úmluv apod.
M AT R I K Y V A R C H I V U
Kontroly také sledují, jak jsou matriky, sbírky
i listiny zabezpečeny. Zatím pro všechny
matriční úřady platí, že matriky i sbírky jsou
uloženy v ohnivzdorných skříních a veškeré
ostatní písemnosti v uzamykatelných skříních. Pro současnou praxi podle zástupce ředitele Státního oblastního archivu v Zámrsku
Mgr. Jiřího Kuby platí, že se na matričních
úřadech do matrik pouze nahlíží, a tím ani
nemůže docházet k jejich opotřebování intenzivním studiem. K odbornému studiu
jsou určeny badatelny státních oblastních
archivů. Proto se o ně musí odpovídajícím
způsobem postarat fyzicky a zajistit, aby se
badatelským využitím neopotřebovaly.
»Matriční úřady do jejich archivu předávají matriky vesměs v takovém fyzickém stavu,
jak je převzaly po roce 1950 od původců, tj.
farních a politických úřadů. Například při
předávce matrik v letech 1997–1998 z přibližně 2500 knih bylo několik desítek poškozeno
a byly hned v archivu převázány. Za horší stav
matrik však matrikářky a matrikáři nemohli,«
konstatuje na základě dosavadních zkušeností Mgr. Kuba. Upozorňuje, že šlo totiž vesměs o knihy z 19. a 20. století se stovkami listů s velkou gramáží, zatímco matriky do
první poloviny 19. století jsou lehčí a méně
objemné, psané na ručním hadrovém papíru,
takže i jejich vazba je trvanlivější.
Při vlastní badatelské činnosti kromě poškozování matrik ze strany badatelů hrozí
i padělání zápisů. Podle Jiřího Kuby mu nemůže vždy zabránit ani přítomný dozor. Řešení nabízí jejich převod na studijní reprodukce – mikrofilmy a digitalizace.
Proto v polovině tohoto roku na základě
dohody uzavřené mezi Státním oblastním
archivem v Zámrsku a neziskovým sdružením Family Search International začala digitalizace uložených matrik. Postup je přitom
obdobný jako ve Státním oblastním archivu
v Třeboni, tj. v abecedním pořadí podle jednotlivých farností.
■
MILOŠ CHARBUSKÝ
JAN STEJSKAL
listopad 2009
MO40_41
30.10.09
7:21 AM
Page 41
LEGISLATIVA
N
ovela zákona č. 128/2000 Sb., o obcích
(obecní zřízení), ve znění pozdějších
předpisů, která byla přijata v souvislosti s vydáním zákona o základních registrech (viz novela č. 227/2009 Sb.), stanovuje
s účinností od 1. července 2010 postup při
přidělování čísel popisných a evidenčních
a dále vymezuje okruh dokladů potřebných
k přidělení těchto čísel (nový § 31a obecního
zřízení).
Nová úprava postupu přidělování čísel
a stanovení dokladů potřebných k jejich přidělení vychází ze stávajícího znění § 8 vyhlášky č. 326/2000 Sb., o způsobu označování ulic a ostatních veřejných prostranství
názvy, o způsobu použití a umístění čísel
k označení budov, o náležitostech ohlášení
o přečíslování budov a o postupu a oznamování přidělení čísel a dokladech potřebných
k přidělení čísel, který se již v současnosti
aplikuje v hlavním městě Praze.
P Ř I D Ě L O VÁ N Í P O P I S N Ý C H
A EVIDENČNÍCH ČÍSEL
V souladu s novou právní úpravou bude
obecní úřad od 1. července 2010 přidělovat
čísla popisná a evidenční:
■ v případě nově vzniklé budovy, která je
stavbou vyžadující stavební povolení nebo
ohlášení stavebnímu úřadu, na základě písemné výzvy příslušného stavebního úřadu
(viz nový § 121 odst. 2 stavebního zákona,
podle kterého platí, že vzniká-li stavbou nová
budova, které se přiděluje číslo popisné nebo
evidenční, stavební úřad po předložení podkladů uvedených v § 121 odst. 1 stavebního
zákona vyzve písemně příslušnou obec o přidělení čísla popisného nebo evidenčního),
■ v ostatních případech na základě písemné žádosti vlastníka budovy, jejíž přílohou je
geometrický plán a doklad, který osvědčuje,
že budova byla uvedena do užívání; uvedené
přílohy se nevyžadují, dochází-li na základě
žádosti vlastníka budovy k přečíslování budovy již zapsané v katastru nemovitostí, anebo jde-li o budovy uvedené v § 31 odst. 2
písm. c) obecního zřízení, tj. budovy, které
nevyžadují stavební povolení ani ohlášení
stavebnímu úřadu (s některými výjimkami).
Na základě výše uvedené písemné výzvy
příslušného stavebního úřadu vzniká obecnímu úřadu povinnost sdělit mu neprodleně
údaje o čísle popisném nebo evidenčním
a jeho příslušnosti k části obce (podle § 27
odst. 2 obecního zřízení je část obce evidenční jednotka vytvářená budovami s čísly
popisnými a čísly evidenčními, přidělenými
v jedné číselné řadě, která leží v jednom souvislém území), popřípadě název ulice, do níž
stavební objekt náleží, a údaje o čísle orientačním. O skutečnosti, že bylo přiděleno čís-
listopad 2009
ILUSTRAČNÍ FOTO: DAGMAR HOFMANOVÁ
Změna v zákoně
o obcích a vznik
základních
registrů /2
V případě zániku části obce rozhodne obec o přečíslování budov v zanikající části obce.
lo popisné, evidenční nebo orientační, vydá
obecní úřad vlastníku budovy písemný doklad (tento doklad, stejně jako samotný úkon
o přidělení čísla, nemá charakter správního
rozhodnutí ve smyslu § 9 a § 67 odst. 1
správního řádu, ale jedná se o úkon podle
části čtvrté správního řádu).
O Č Í S L O VÁ N Í , P Ř E Č Í S L O VÁ N Í
A Z R U Š E N Í Č Í S L O VÁ N Í
Při zániku budovy (míněn je »úplný« zánik,
nikoliv například podstatná rekonstrukce
budovy) obecní úřad přidělená čísla zruší.
Dojde-li k zániku ulice nebo jiného veřejného prostranství (tj. budovy nadále existují,
avšak již nadále nejsou součástí ulice nebo
jiného veřejného prostranství, popřípadě
dochází k přičlenění všech budov ze zanikající ulice do ulice jiné) se zrušují (případně)
přidělená čísla orientační. V případě zániku
části obce rozhodne obec o přečíslování budov v zanikající části obce.
K očíslování, přečíslování nebo zrušení
číslování budovy dochází zápisem do registru územní identifikace, adres a nemovitostí
podle zákona č. 111/2009 Sb., o základních
registrech, tj. zápis do tohoto registru má
konstitutivní účinky a k očíslování, přečíslování nebo zrušení číslování budovy tedy dojde až samotným zápisem do registru územní identifikace (viz § 31a odst. 7), nikoliv
»okamžitě« na základě samotného rozhodnutí obecního úřadu (§ 31a odst. 1).
Smyslem nového ustanovení § 31a obecního zřízení je především zajistit, aby příslušný
obecní úřad měl před přidělením čísla popisného nebo evidenčního k dispozici takové podklady, které by prokazovaly zejména
samotnou existenci stavby, neboť obecní
úřad si sám takové podklady opatřit nemůže.
U nových staveb zapisuje příslušný stavební úřad do registru některé údaje o budově (stavbě) a k tomu potřebuje znát mj. identifikaci budovy (tzn. i její číslo popisné),
kterou si vyžádá od příslušného obecního
úřadu. Poté prostřednictvím informačního
systému územní identifikace nebo svého informačního systému sloužícího k plnění
úkolů ve věcech stavebního řádu zapíše do
registru jak číslo popisné, tak další údaje
o budově. Obecní úřad údaj o přidělení takového čísla nové budově v době přidělování
tohoto čísla zapsat nemůže, protože v té době nebude v registru územní identifikace
o nové budově žádný údaj. Proto by nebylo
k »čemu« zápis o tomto čísle učinit.
V případě přečíslování budovy na základě
žádosti vlastníka již není třeba předkládat
zákonem stanovené přílohy k žádosti, neboť
obec disponuje na základě § 13 odst. 3 obecního zřízení a 22 odst. 5 zákona č. 344/1992
Sb., o katastru nemovitostí České republiky
(katastrální zákon), bezplatným dálkovým
přístupem k údajům katastru nemovitostí,
jehož prostřednictvím si údaje o již v katastru nemovitostí zapsané budově může ověřit.
Dálkovým přístupem může obec získat jak
výpis z katastru nemovitostí, tak kopii katastrální mapy v katastrálních územích, ve
kterých existuje katastrální mapa v digitální
podobě. V těch katastrálních územích, ve
kterých neexistuje katastrální mapa v digitální podobě, lze k ověření polohy budovy využít orientační mapu parcel, která pro daný
účel zcela postačuje.
DALŠÍ NEZBYTNOSTI
V registru územní identifikace, adres a nemovitostí bude o obci (městském obvodu
nebo městské části územně členěného statutárního města a městské části hlavního města Prahy) veden i doplňující údaj o znaku
a vlajce (§ 33 odst. 3 zákona č. 111/2009 Sb.,
o základních registrech). Proto je nezbytné, aby měl správce tohoto registru údaj o této skutečnosti »ihned« po jeho vzniku k dispozici.
K tomu je nutná součinnost Kanceláře
Poslanecké sněmovny, která poté, co její
předseda udělí obci (městském obvodu nebo
městské části) znak nebo vlajku, předá potřebné údaje neprodleně Českému úřadu zeměměřickému a katastrálnímu k zápisu do
registru /viz § 43 odst. 1 písm. a) bod 6 zákona č. 111/2009 Sb./.
Novela č. 227/2009 Sb. v rámci svých přechodných ustanovení stanoví, že pokud názvy ulic, silnic, náměstí, parků a mostů, jakož
i dalších veřejných prostranství v téže obci,
čísla popisná či evidenční v téže části obce
a čísla orientační v téže ulici jsou shodná, je
povinností obce rozhodnout o změně jejich
názvů, popřípadě čísel do 1 roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, tj. do 1. července 2011. Do stejného data mají vlastníci
stavebních objektů, kterým podle dosavadní
právní úpravy nebylo přiděleno číslo popisné ani evidenční a kterým se toto číslo přiděluje, povinnost požádat o přidělení čísla. ■
JAN BŘEŇ
právník
41
30.10.09
7:22 AM
Page 42
LEGISLATIVA
Co přinese nový
zákon o ochraně
ovzduší obcím
a městům
A
mbicí návrhu nového zákona o ochraně ovzduší, který je nyní předkládán
k veřejné diskusi v rámci legislativního procesu, je zásadní zlepšení kvality
ovzduší a především efektivnější ochrana
obyvatel před imisní zátěží. Navrhuje využití nástrojů stávajícího předpisu tam, kde se
ukázaly být efektivní, a zakotvuje některé nové zejména tam, kde právní úprava chybí nebo je nedostatečná (to je problém především
u znečištění ovzduší z dopravy a z vytápění
domácností). Některé nástroje si logicky vyžádají nové kompetence či jejich změny, které se dotknou rovněž obecních úřadů (jedničkových a trojkových obcí).
K O M P E T E N C E U M A LÝ C H Z D R O J Ů
Návrh zákona mění současnou kategorizaci
stacionárních zdrojů ze zvláště velkých, velkých, středních a malých na zdroje vyjmenované v příloze č. 2 zákona a zdroje v této příloze nevyjmenované. Zákon se vydává trendem, který nastavily průřezové předpisy
ochrany životního prostředí, zákon o integrované prevenci (IPPC) a zákon o posuzování vlivů na životní prostředí (EIA). Dochází tak ke zjednodušení a zpřehlednění,
všechny důležité povinnosti jednotlivých
zdrojů (mít povolení, povinnost kompenzačního opatření, placení poplatků, provozní řád) budou jasně uvedeny v příloze nového zákona a uživatel je nebude muset jako
dosud dlouze a složitě hledat v prováděcích
předpisech.
Díky změně kategorizace obecní úřady obcí s rozšířenou působností (ORP) již nebudou rozhodovat o poplatcích za (současné)
střední zdroje znečišťování ovzduší. Kapacitu těchto odborníků navrhujeme využít ve
vztahu ke zdrojům nevyjmenovaným v příloze zákona (zhruba současná kategorie malý
stacionární spalovací i ostatní zdroj). Návrh
zákona počítá s kompetencí ORP ve vztahu
ke zpoplatňování (účinnost poplatkové povinnosti je nicméně odložena až do roku
2015) a ke kontrole těchto zdrojů – předběžné i následné – a ukládání sankcí. U kontrolní a sankční činnosti zákon navrhuje tzv.
dělenou kompetenci – ke kontrole nad dodržováním povinností těchto zdrojů budou
příslušné jak ORP, tak Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP). Řízení o uložení opatření k nápravě nebo sankce zahájí ten, který
se o porušení povinnosti dozvěděl jako první. ČIŽP však může v méně závažných případech předat věc závazně k vyřešení ORP.
Ta má poté povinnost informovat inspekci,
jak s daným podnětem naložila.
Důvod pro tuto změnu je nasnadě. Současný stav kontroly nad malými zdroji ze
strany obecních úřadů je nevyhovující a ne-
42
jednotný zejména v menších obcích, kde
malé (zejména spalovací) zdroje působí největší problémy.1) Hodláme využít zkušeností
a uvolněných kapacit odborníků z ORP. Důležitým aspektem (opět zejména ve vztahu
k malým obcím) je výrazně slabší sociální
vazba mezi přestupcem a pověřeným úředníkem. ČIŽP, která se již dnes těmto problémovým zdrojům fakticky věnuje, bude mít
možnost důležitější případy sama převzít
a v méně závažných případech věc postoupit, za současného metodického vedení ORP.
KONTROLA V DOMÁCNOSTECH
Česká republika patří mezi země EU s nejhorší kvalitou ovzduší. Významný podíl na
těchto emisích má vytápění domácností –
odsud v roce 2007 pocházelo 30 % z celkových emisí jemného prachu a na 70 % emisí
rakovinotvorných polycyklických aromatických uhlovodíků.
Návrh zákona zavádí povinné ověřování
emisních a technických parametrů zdrojů od
15 do 300 kW, které jsou připojeny na ústřední vytápění, v tříletých intervalech. Tyto kontroly budou vykonávat osoby autorizované
ministerstvem životního prostředí (MŽP).
Kromě vizuální kontroly mohou tyto osoby
navíc seřídit a vyčistit kotel a případně doporučit, jak jej optimálně používat. První
kontrola bude rozložena v čase a budou ji
provádět nejprve provozovatelé spalovacích
zdrojů na pevná a kapalná paliva, a to do
31. 12. 2013. Po roce 2013 přijdou na řadu
plynové kotle. První kontrolu zajistí a zaplatí
MŽP. Administraci celého systému budou
mít na starosti ORP pro svůj obvod.
Protože u domácností není možné, na rozdíl od podnikatelských subjektů, v případě
neplnění požadavků zákona zakázat provoz
zdroje (lidé si domácnost vytápět musí), obsahuje návrh zákona možnost používat i nevyhovující spalovací zdroj. Ten bude možné
provozovat za poplatek, který alespoň zčásti
kompenzuje jeho negativní vliv na zdraví
spoluobčanů a kvalitu ovzduší.
Poplatkům budou podléhat spalovací
zdroje v domácnostech s příkonem 15–300
kW na pevná paliva, připojené na ústřední
vytápění, které nevyhovují emisním a technickým požadavkům zákona. Z toho vyplývá,
že domácnosti, které vytápějí ekologicky
šetrnějším způsobem (zemní plyn, dálkové
teplo, kvalitní kotle na jakákoli paliva apod.),
žádný poplatek platit nebudou. Znečišťující
zdroje budou zpoplatněny až od roku 2015,
což poskytuje dostatek času na pořízení vyhovujícího spalovacího zdroje nebo přechod
na jiný způsob vytápění, například s podporou z programu Zelená úsporám, která dosahuje až 95 tisíc korun u nejmodernějších kotlů. Nastavené technické a emisní požadavky
návrhu zákona jsou shodné s požadavky
uvedeného programu. Poplatek bude na počátku 500 Kč (v roce 2015), postupně se však
bude zvyšovat. Zpoplatnění ani povinné ověřování se nebude vztahovat na zdroje o příkonu do 15 kW a zdroje, které nejsou napojeny na ústřední vytápění, případně vytápějí
samostatné místnosti.
Výnosy z poplatků poplynou z poloviny
do rozpočtů ORP na částečné pokrytí nákla-
ILUSTRAČNÍ FOTO: ARCHIV
MO42_43
Významný podíl na zhoršování ovzduší má
vytápění domácností.
dů na administraci této agendy a z poloviny
do rozpočtů obcí, kde provozem nevyhovujících kotlů dochází ke znečišťování ovzduší.
Obce budou moci státní podporu doplnit
vlastním programem (dotace, bezúročné
půjčky), který bude financován z výnosů
z poplatků (případně i z jiných zdrojů), a ještě více tak svým občanům usnadnit pořízení takového způsobu vytápění, které bude
vyhovovat zákonu i sousedům v okolí a zajistí čistý vzduch v obci.
NÍZKOEMISNÍ ZÓNY
Silniční doprava vyprodukuje zhruba třetinu
celkových emisí velmi nebezpečného jemného prachu frakce PM 2,5 a téměř polovinu
emisí oxidů dusíku. Alarmující je zejména
fakt, že podíl silniční dopravy na celkové
emisní bilanci ČR neustále stoupá. Znečištění těmito látkami představuje vysoká zdravotní rizika. Jemné částice prachu a na ně
navázané rakovinotvorné a toxické látky se
vdechováním dostávají hluboko do plicních
sklípků, kde se usazují a dále mohou být krví
přenášeny do celého organismu. Oxidy dusíku zase mohou způsobovat například astma
či záněty spojivek.
Celkem paradoxně stávající zákon o ochraně ovzduší neobsahuje žádné nástroje k regulaci silniční dopravy. Návrh nového zákona
nabízí zejména větším městům zajímavou
možnost k omezení znečištění ovzduší z automobilů. Zakotvuje specifický nástroj, tzv.
nízkoemisní zóny. Obcím a městům
umožní vymezit určité území, do kterého
mají zakázán vjezd auta s vysokými emisemi.
Tuto možnost pouze nabízí, rozhodnutí
a konkrétní podmínky včetně výjimek si určí
samo město v rámci svého nařízení. Zákon
nicméně stanoví určité pojistky, aby zóny byly vyhlašovány pouze tam, kde to bude
splňovat svůj prvotní účel, tedy zlepšení nevyhovující kvality ovzduší, a zároveň nedojde
k omezení tranzitní dopravy. Nízkoemisní
zónu proto mohou obce vyhlásit jen tam,
kde jsou překračovány imisní limity a zároveň existuje vhodná objízdná trasa po silnici
stejného nebo vyššího typu bez omezení.
Z důvodů geografické blízkosti a dobrých
dosavadních výsledků v oblasti kvality
ovzduší byl pro ČR zvolen tzv. německý model, se kterým by měl být náš systém plně
kompatibilní. Český řidič by mohl využít
svou emisní nálepku jak pro cesty do českých, tak do německých měst.
Pokud se obecní samospráva rozhodne na
území obce nebo jeho části nízkoemisní zónu
listopad 2009
MO42_43
30.10.09
7:22 AM
Page 43
LEGISLATIVA
vyhlásit, vymezí hranice a emisní kategorie
vozidel, které budou mít vjezd do zóny povolen. Zároveň si určí výjimky, na které se omezení vztahovat nebude. Některé kategorie vozidel budou mít výjimku automaticky (vozidla
integrovaného záchranného systému, veteráni, zemědělské stroje), další si bude moci stanovit obec podle místních podmínek.
Všechna auta, která budou chtít vjíždět do
nízkoemisní zóny, budou muset být označena tzv. emisní nálepkou, která bude umístěna na předním skle automobilu. Emisní nálepky budou tři – červená, oranžová a zelená.
Vozidlo obdrží příslušnou emisní známku na
základě emisních parametrů uvedených
v technickém průkazu, případně podle data
první registrace. Budou je vydávat stanice
technické kontroly, dopravní inspektoráty
a pověřené subjekty. Možné bude rovněž jejich korespondenční vyřízení.
Hranice zóny bude vymezena dopravní
značkou zóny zákazu vjezdu s dodatkovou
tabulkou, na které budou vyobrazeny emisní
nálepky vozidel, která mají povolen vjezd.
Porušení povinnosti zákazu vjezdu bude dopravním přestupkem.
D A L Š Í P R AV O M O C I
Návrh zákona dává nově obcím pravomoc,
aby při povolování nových zdrojů znečišťování ovzduší na jejich územích, hájily zájmy
svých občanů a jejich právo na ochranu
zdraví a příznivé životní prostředí. Obecní
úřady se budou jako orgány ochrany ovzduší účastnit správních řízení o vydání povolení pro zdroje znečišťování ovzduší z pozice
dotčeného orgánu státní správy.
Stávající zákon o ochraně ovzduší zakotvoval možnost, aby obec závaznou vyhláškou zakázala spalování některých druhů
pevných paliv, které negativně ovlivňují kvalitu ovzduší. Napříště by mělo být spalování
těchto paliv (seznam je stejný) zakázáno přímo ze zákona. Právo obce upravit vyhláškou
podmínky pro spalování suchého rostlinného materiálu nebo toto spalování zakázat zůstává.
S ohledem na neutuchající turbulence
české politické scény lze jen velmi stěží odhadovat, jak bude pokračovat další schvalování návrhu zákona. Z hlediska časového
jsou však podstatné dvě skutečnosti. Za prvé,
povinnost ve vztahu k EU převést do českého
právního řádu směrnici 2008/50/ES o kvalitě
vnějšího ovzduší a čistším ovzduší pro Evropu nejpozději do června 2010. Za druhé, proti termínům uloženým Národním programem snižování emisí k přijetí nového
zákona, který schválila vláda, je již téměř
roční skluz. Proto je třeba v legislativním
procesu postupovat relativně svižně.
■
Poznámka
1) Stávající způsob kontroly dodržování
povinností ze strany domácností je
komplikovaný kvůli nemožnosti přístupu ke
zdroji. I to by měl návrh zákona řešit a přístup
ke zdrojům za jasně daných a transparentních
podmínek umožnit.
MICHAL BERNARD
odbor ochrany ovzduší
Ministerstvo životního prostředí ČR
listopad 2009
ZE SBÍRKY ZÁKONŮ
Uvádíme přehled vybraných právních
předpisů a dalších aktů státních orgánů
publikovaných ve Sbírce zákonů (od částky
54/2009 do částky 64/2009).
Částka 54 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 25. června 2009.
Sdělení Ministerstva pro místní rozvoj
č. 180/2009 Sb., o roztřídění obcí do velikostních kategorií podle počtu obyvatel, o územním
rozčlenění obcí seskupením katastrálních území,
2
o výši základních cen za 1 m podlahové plochy
bytů, o cílových hodnotách měsíčního nájemné2
ho za 1 m podlahové plochy bytu, o maximálních přírůstcích měsíčního nájemného a o postupu při vyhledání maximálního přírůstku
nájemného pro konkrétní byt
Částka 57 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 26. června 2009.
Zákon č. 190/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové
službě a o změně některých zákonů, ve znění
pozdějších předpisů, a další související zákony
Novela č. 190/2009 Sb. přináší základní princip právní úpravy spisové služby, kterým je preference elektronické spisové služby před listinnou spisovou službou. Státní orgány, státem
zřízené právnické osoby a některé další subjekty
veřejného práva budou vést povinně elektronickou spisovou službu, pokud by pro zvláštní povahu jejich působnosti (například z důvodů bezpečnostních) toto nebylo možné. V případě obcí
a dalších subjektů, jimž zákon ukládá vést spisovou službu, bude na jejich výběru, zda budou
vykonávat spisovou službu v elektronické podobě, či zda setrvají u listinné spisové služby.
Účinnost od 1. července 2009 (s výjimkami)
Vyhláška č. 191/2009 Sb., o podrobnostech
výkonu spisové služby
Vyhláška stanoví podrobnosti výkonu spisové
služby, které se vztahují k původcům dokumentů, jimiž se pro účely vyhlášky rozumí určení původci, obce, které nejsou určenými původci, organizační složky územních samosprávných celků
(ÚSC) a právnické osoby zřízené či založené
ÚSC v rozsahu, v jakém vykonávají spisovou
službu podle zákona č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
Účinnost od 1. července 2009
Vyhláška č. 193/2009 Sb., o stanovení podrobností provádění autorizované konverze dokumentů
Tato vyhláška upravuje technické náležitosti
provádění autorizované konverze dokumentů,
technické náležitosti dokumentu, který provedením konverze vznikl, technické náležitosti dokumentu, jehož převedením výstup při konverzi
vznikl, a vzor osvědčení o vykonání zkoušky zaměstnance provádějícího konverzi na žádost.
Účinnost od 1. července 2009
Vyhláška č. 194/2009 Sb., o stanovení podrobností užívání a provozování informačního
systému datových schránek
Tato vyhláška upravuje náležitosti přístupových údajů pro přihlašování do datové schránky,
elektronické prostředky pro přihlašování do datové schránky, technické podmínky a bezpečnostní zásady pro přístup do datové schránky,
přípustné formáty datové zprávy dodávané do
datové schránky, maximální velikost datové
zprávy dodávané do datové schránky, dobu uložení datové zprávy v datové schránce, technické
náležitosti užívání datové schránky a způsob
tvorby identifikátoru datové schránky.
Účinnost od 1. července 2009
Částka 58 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 29. června 2009.
Zákon č. 198/2009 Sb., o rovném zacházení
a o právních prostředcích ochrany před diskriminací a o změně některých zákonů (antidiskriminační zákon)
Tento zákon zapracovává příslušné předpisy
Evropských společenství a v návaznosti na Listinu základních práv a svobod a mezinárodní
smlouvy, které jsou součástí právního řádu, blíže
vymezuje právo na rovné zacházení a zákaz diskriminace ve věcech práva na zaměstnání a přístupu k zaměstnání, přístupu k povolání, podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti,
pracovních, služebních poměrů a jiné závislé
činnosti včetně odměňování, členství a činnosti
v odborových organizacích, radách zaměstnanců nebo organizacích zaměstnavatelů, včetně
výhod, které tyto organizace svým členům poskytují, členství a činnosti v profesních komorách, včetně výhod, které tyto veřejnoprávní
korporace svým členům poskytují, sociálního zabezpečení, přiznání a poskytování sociálních výhod, přístupu ke zdravotní péči a jejího poskytování, přístupu ke vzdělání a jeho poskytování,
přístupu ke zboží a službám, včetně bydlení,
pokud jsou nabízeny veřejnosti nebo při jejich
poskytování.
Účinnost od 1. září 2009 (s výjimkou)
Částka 64 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 20. července 2009.
Zákon č. 212/2009 Sb., kterým se zmírňují
majetkové křivdy občanům České republiky za
nemovitý majetek, který zanechali na území
Podkarpatské Rusi v souvislosti s jejím smluvním
postoupením Svazu sovětských socialistických
republik
Tento zákon upravuje způsob zmírnění majetkových křivd občanům České republiky za
nemovitý majetek, který zanechali jako státní
občané Československé republiky na Podkarpatské Rusi v souvislosti s jejím smluvním postoupením Svazu sovětských socialistických republik. Zákon se nevztahuje na nemovitý
majetek právnických osob ani nemovitý majetek, který tito občané do právnických osob vložili. Zákon se rovněž nevztahuje na ostatní majetkové podíly těchto občanů v právnických
osobách ani na cenné papíry a pohledávky
splatné na Podkarpatské Rusi. Zákon se nevztahuje na žádné věci movité.
Účinnost od 1. října 2009
Mgr. JAN BŘEŇ
43
MO44_45
30.10.09
7:22 AM
Page 44
LEGISLATIVA
Práva občanů
a povinnosti
samosprávy
O
bce i kraje by měly vždy usilovat o co
nejširší zapojování občanů do veřejné debaty o důležitých věcech. Vyslechnutí návrhů a vyvolání diskuse mohou
přinést alternativní řešení aktuálních problémů, cenné informace o potřebách a přáních lidí, jakož i nové podněty k činnosti.
Místní samospráva, za jejíž činností stojí široký konsenzus a podpora občanů, může
často prosadit svoje zájmy mnohem efektivnějším a v každém případě legitimnějším
způsobem.
Pomineme-li institut místního referenda,
mohou občané obce nebo kraje především
požadovat, aby byla konkrétní záležitost zastupitelstvem nebo radou projednána
a v souvislosti s tím mohou vznést návrh
usnesení, které má být přijato. Dále se mohou účastnit zasedání zastupitelstva a vyjadřovat na něm svá stanoviska k projednávaným věcem.
Relevantními právními předpisy jsou zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (zákon o obcích), zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze (zákon o hlavním městě Praze)
a zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (zákon
o krajích).
Z A S E D Á N Í Z A S T U P I T E L S T VA
NEBO SCHŮZE RADY
Podle § 16 odst. 2 písm. f ) zákona o obcích
má každý občan obce právo požadovat, aby
byla určitá záležitost v oblasti samostatné
působnosti obce projednána radou nebo zastupitelstvem obce a v souvislosti s tím
vznést návrh usnesení, které má být přijato.
V případě, že žádost o projednání podepíše
nejméně 0,5 % občanů obce, musí být projednána na zasedání rady nejpozději do 60
dnů a na zasedání zastupitelstva nejpozději
do 90 dnů.
Obdobně podle § 12 odst. 2 písm. d) zákona o krajích mohou občané kraje požadovat
projednání určité záležitosti v oblasti samostatné působnosti radou nebo zastupitelstvem. Počet podpisů občanů kraje zajišťující projednání ve stanoveném termínu je
stanoven na nejméně 1000. Věc musí opět
projednat rada nejpozději do 60 dnů a zastupitelstvo nejdéle do 90 dnů.
V případě hlavního města Prahy se uplatní
obdobný režim jako u krajů (1000 podpisů),
pro pražské městské části platí obdobná
právní úprava jako pro obce (0,5 % občanů
městské části), v obou případech musí být
věc projednána do 60 dnů, ať už radou nebo
zastupitelstvem /§ 7 písm. c) a § 8 písm. c)
zákona o hlavním městě Praze/.
V Y J A D Ř O VÁ N Í S TA N O V I S E K
V praxi jsme se setkali s tím, že vznikl spor
o otázce, kdy mohou občané obce vyjadřovat
44
svá stanoviska na zasedání zastupitelstva obce a diskutovat k jednotlivým bodům programu – jestli při jejich projednávání nebo až při
závěrečné diskusi. Dále vyvstala otázka, zda
se mohou občané vyjadřovat ke všem projednávaným věcem, a jestli pouze k nim nebo i k věcem jiným.
V souladu s ustanovením § 93 odst. 2 zákona o obcích je zasedání zastupitelstva obce veřejné, kdokoliv se ho proto může zúčastnit a veřejnost nemůže být z projednávání nikdy vyloučena. Občané obce1),
kteří dosáhli věku 18 let, mají navíc na základě ustanovení § 16 odst. 2 písm. c) zákona
o obcích právo »vyjadřovat na zasedání zastupitelstva obce v souladu s jednacím řádem svá stanoviska k projednávaným věcem«2). Podrobněji tuto otázku zákon o obcích neupravuje. Nechává tak na zastu- pitelstvu obce, aby bližší pravidla stanovilo
v jednacím řádu3). Tato pravidla však nesmějí být v rozporu s právem garantovaným občanům ustanovením § 16 zákona o obcích,
jehož realizace musí být vždy umožněna.
Výkladem ustanovení § 16 zákona o obcích lze jednoznačně dojít k závěru, že občané smějí vyjadřovat svá stanoviska i v průběhu zasedání, nemohou být omezeni na
závěrečnou diskusi. Zákon o obcích jasně
mluví o vyjadřování stanovisek k »projednávaným věcem«, jde tedy vždy o vyjádření
v aktuálním čase, v době, kdy se daný bod
projednává.
To vyplývá i z rozhodnutí Nejvyššího
správního soudu č. j. 3 Aps 1/2008 – 1514): »...
Nejvyšší správní soud se ztotožnil se závěry
krajského soudu, podle nichž má občan obce podle § 16 odst. 2 písm. c) zákona o obcích
právo vyjadřovat na zasedání zastupitelstva
obce svá stanoviska jedině tehdy, pokud tak
činí k právě projednávané věci, tj. pokud má
jeho stanovisko nějakou věcnou souvztažnost k aktuálně projednávanému bodu programu zasedání. Občané obce musí při realizaci tohoto práva respektovat program
zasedání. Jedině tehdy totiž může zastupitelstvo v dané věci a k danému bodu následně
zaujmout kvalifikovaný názor.« To odpovídá
i účelu citovaného ustanovení, kterým by
mělo být nalezení konstruktivního řešení při
projednávání konkrétní otázky, a to i v důsledku diskuse s občany.
Co se týče otázky, ke kterým věcem se mohou občané vyjadřovat, judikatura potvrdila,
že občan obce má právo vyjadřovat na zasedání zastupitelstva svá stanoviska ke všem
projednávaným věcem včetně samého programu zasedání, který se projednává jako jakákoliv jiná věc. Toto vyplývá jak z výše uvedeného rozhodnutí Nejvyššího správního
soudu, tak z usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem č. j. 15 Ca 164/2005-415).
Na druhou stranu je ze shora citovaného
rozsudku Nejvyššího správního soudu zřejmé, že se občané mohou při projednávání
určitého bodu programu vyjadřovat v danou
chvíli právě jen k tomuto bodu a ne k jinému.
Téměř identicky upravuje tuto problematiku pro zasedání zastupitelstva kraje zákon
o krajích v ustanoveních § 42 odst. 1 a § 12
odst. 2 písm. b)6). Mírně odchylnou úpravu
naopak obsahuje zákon o hlavním městě
Obce i kraje by měly
vždy usilovat o co nejširší zapojování občanů
do veřejné debaty
o důležitých věcech.
Praze. V § 7 písm. d) a § 8 písm. d) tohoto zákona se uvádí, že občané hlavního města
Prahy, respektive městské části mají právo
»vyjadřovat na zasedání hlavního města Prahy (respektive městské části) v souladu s jednacím řádem svá stanoviska«. Chybí tedy
formulace »k projednávaným věcem«. Přesto
se i zde uplatní obdobný výklad jako v případě vyjadřování občanů podle zákona o obcích a o krajích. Nelze vycházet pouze z jazykového výkladu, ale mj. i z výkladu logického
a systematického. Interpretaci výše citovaného rozhodnutí Nejvyššího správního soudu
lze využít i v tomto případě.
Navíc, argumentace vycházející z absence
formulace »k projednávaným věcem«, by
mohla – dovedena ad absurdum – vést také
k závěrům, že mají občané hlavního města
(městské části) právo vyjadřovat se k čemukoliv, tj. i k věcem, které nejsou vůbec na daném zasedání zastupitelstva projednávány,
což zřejmě nebylo úmyslem zákonodárce.
SHRNUTÍ
Občané obcí i krajů mají právo požadovat,
aby určitá záležitost byla projednána radou
nebo zastupitelstvem obce či kraje a v souvislosti s tím byl vznesen návrh usnesení,
které má být přijato. Mohou se účastnit zasedání zastupitelstva a vyjadřovat na něm svá
stanoviska ke všem projednávaným věcem,
a to vždy k tomu bodu, který je aktuálně projednáván a v čase, kdy se tak děje. Činit tak
mohou v souladu s jednacím řádem zastupitelstva, ten jim však toto právo nesmí upřít,
respektive jeho výkon znemožnit.
■
Poznámky
1) Občanem obce je státní občan České republiky,
který je v obci hlášen k trvalému pobytu.
2) Stejné právo mají dále podle § 16 a § 17 zákona
o obcích fyzické osoby, které dosáhly věku 18
let a vlastní na území obce nemovitost
a občané jiného státu Evropské unie, kteří jsou
v obci hlášeni k trvalému pobytu.
3) § 96 zákona o obcích: »Zastupitelstvo obce
vydá jednací řád, v němž stanoví podrobnosti
o jednání zastupitelstva obce.«
4) Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne
30. 4. 2008, č. j. 3 Aps 1/2008 - 151,
www.nssoud.cz.
5) Usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze
dne 29. 5. 2006, č. j. 15 Ca 164/2005-41,
publikované pod č. 965/2006 Sbírky
rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího správního
soudu.
6) § 42 odst. 1 »Zasedání zastupitelstva je
veřejné«; § 12 odst. 2 písm. b): »...vyjadřovat na
zasedání zastupitelstva obce v souladu
s jednacím řádem svá stanoviska
k projednávaným věcem«.
J A N A K R AV Č Í K O VÁ
Ekologický právní servis
listopad 2009
MO44_45
30.10.09
7:22 AM
Page 45
LEGISLATIVA
Kontrola platů
v příspěvkových
organizacích
M
ůže oficiální kontrolní orgán městské části (MČ) – úředníci, zaměstnanci v rámci veřejnosprávních
kontrol kontrolovat výši přiznaných platů
zaměstnanců včetně náležitostí u příspěvkových organizací (základních a mateřských
škol), které MČ zřídila? Na základě jaké platné právní legislativy?
Detailně nelze vždy nalézt v právu odpověď výslovně na vše – a je pak nutné držet se
při výkladu účelu zákona, logiky. Mít na
mysli i ostatní právní předpisy, a užít, nebojím se to říct, i zdravého rozumu. Tento interdisciplinární přístup a výklad účelu zákona patří k nejnáročnějším disciplínám,
v praxi působí problémy a vyvolává i výkladové spory – proto může být na jednu věc
i více názorů. I když v úvodu položená otázka je relativně složitá, krok za krokem dojdeme k poměrně jasnému výsledku. Pokud zní
dotaz současně i na legislativní rámec uvedeného problému, neobejdeme se bez citace základních ustanovení zákona – a to už
proto, že jinak nelze pochopit závěrečné tvrzení.
Orgán MČ má podle § 15 odst. 2 zákona
číslo 250/2000 Sb., o rozpočtových územních
rozpočtů v platném znění, nepochybně právo kontrolovat hospodaření příspěvkových
organizací.
CO ŘÍKÁ ZÁKON
»Územní samosprávný celek a svazek obcí
vykonává kontrolu hospodaření jím zřízených nebo založených právnických osob.«
Podle mého názoru to však nestačí ke konstatování, že obec nebo svazek obcí může
kontrolovat úplně všechno, protože i přís-
pěvková organizace má určitou míru samostatnosti. Meze této samostatnosti jsou v případě hospodaření dány ustanovením § 27
odst. 3: »Příspěvková organizace hospodaří
se svěřeným majetkem v rozsahu stanoveném zřizovací listinou.«
Zřizovatel také určuje, jaký objem prostředků může použít příspěvková organizace
na platy – je to součástí rozpočtu obce, v daném případě městské části. Tím je příspěvková organizace nepochybně vázána. Odráží
se to mj. i v dalším ustanovení zákona, konkrétně v § 28 odst.7 písm. e): »Příspěvková
organizace se dopustí porušení rozpočtové
kázně tím, že překročí stanovený nebo přípustný objem prostředků na platy, pokud toto překročení do 31. prosince nekryla ze svého fondu odměn.«
Abych mohla dojít k pochopitelnému závěru, je nutné citovat ještě ustanovení zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů
(zákon o finanční kontrole), ve znění pozdějších předpisů, který v § 4 uvádí hlavní cíle finanční kontroly, například: »Dodržování
právních předpisů a opatření přijatých orgány veřejné správy v mezích těchto předpisů
při hospodaření s veřejnými prostředky k zajištění stanovených úkolů těmito orgány.«
Nebo: »Zajištění ochrany veřejných prostředků proti rizikům, nesrovnalostem nebo
jiným nedostatkům způsobeným zejména
porušením právních předpisů, nehospodárným, neúčelným a neefektivním nakládáním
s veřejnými prostředky nebo trestnou činností«, atd.
účel a cíle kontroly, jak jsou obsaženy v § 4
zákona č. 320/2001 Sb.? Neměl.
Je tedy nutné, aby kontroloval konkrétní
platy zaměstnanců příspěvkové organizace,
které určuje jejich statutární zástupce? Ne.
Pro kontrolu hospodaření příspěvkové organizace není nutné kontrolovat konkrétní
platy a odměny jednotlivých zaměstnanců.
A protože zde máme i jinou hodnotu chráněnou zákonem – ochranu utajovaných skutečností, mezi něž výše platu nepochybně
patří, musíme tímto ne právě snadným výkladem dojít k závěru, že nelze v rámci veřejnoprávní finanční kontroly příspěvkové organizace kontrolovat jednotlivé platy
a odměny konkrétních pracovníků.
Podotýkám, že v praxi mohou nastat různé
situace, které se do tohoto obecného rámce
nevejdou – například v případě nějakých
vážných podezření. Pak nezbude nic jiného
než za přísného dodržení mlčenlivosti kontrolu platů provést. Například pokud je podezření, že je vyplácena nižší než minimální
mzda, aby si mohlo vedení přilepšit apod.
Takových situací nebývá mnoho, jsou spíše
výjimečné.
Kontrolní orgán by tak měl kontrolovat objem mzdových prostředků, protože jinak za
jejich rozdělení odpovídá statutární zástupce – vedoucí příspěvkové organizace. Jiná situace by nastala, kdyby například vznikla
mezi pracovníky organizace nespokojenost,
a sami z vlastního rozhodnutí seznámili vedení MČ například se svými platy, aby dokázali, že je v rozdělování nespravedlnost nebo
protekce apod. Avšak ani to nejsou běžné situace.
Tedy obecným závěrem musí být již výše
konstatované: Žádný předpis neumožňuje
kontrolním pracovníkům MČ kontrolovat
konkrétní platy konkrétních zaměstnanců.
Nemají k tomu totiž ani žádný obhajitelný
důvod.
■
C O Z U V E D E N É H O V Y P LÝ VÁ ?
Položme si základní otázku – potřebuje znát
kontrolní orgán MČ konkrétní výši platů
a odměn jmenovitě u jednotlivých pracovníků příspěvkové organizace, aby mohl zkontrolovat, zda byl překročen celkový objem
mzdových prostředků podle mezí schválených rozpočtem? Nikoliv.
Měl by kontrolovat něco jiného než celkový objem mzdových prostředků, aby splnil
J A N A H A M P L O VÁ
advokátka
a členka redakční rady Moderní obce
✄
OBJEDNÁVÁM PŘEDPLATNÉ měsíčníku Moderní obec
na 12 měsíců za cenu 1176 Kč (včetně DPH)
Předplatné se automaticky prodlužuje dokud není zrušeno.
ADRESA
KÓD:
2507
OBJEDNAVATELE:
PLATBY:
FAKTURA
PLATEBNÍ KARTA
SIPO
NÁZEV ORGANIZACE:
TITUL:
ÚDAJE
ULICE , Č. P.:
OBEC:
PSČ:
PROFESE:
PRO FAKTURACI:
IČ:
DIČ:
Č. ÚČTU:
ADRESA
PRO DORUČOVÁNÍ: (je-li shodná s adresou objednavatele,nevyplňovat)
NÁZEV ORGANIZACE:
VYPLŇTE
PŘÍJMENÍ:
JMÉNO:
TITUL:
Vyplněný lístek odešlete na adresu:
ECONOMIA a. s., oddělení distribuce, Dobrovského 25, 170 55 Praha 7.
Podrobnější informace: telefon zdarma 800 110 022,
internet – http://www.economia.cz a http://www.economia.cz/mo
KONTAKT:
TELEFON:
E-MAIL:
ULICE , Č. P.:
OBEC:
SLOŽENKA
spoj. č.
Akceptujeme Eurocard/Mastercard, Visa, JCB, Diners Club International.
Pro doplnění čísla karty a její platnosti vás budeme telefonicky kontaktovat.
PŘÍJMENÍ:
JMÉNO:
ZPŮSOB
PSČ:
RAZÍTKO/PODPIS:
Vyplněním kuponu souhlasím bezplatně s tím, aby údaje poskytnuté v rozsahu tohoto kuponu byly po dobu deseti let zpracovávány v souladu se zákonem č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, ve znění pozdějších předpisů, společností
ECONOMIA a.s. se sídlem Praha 7, 170 55, Dobrovského 25, jako správcem, k nabízení výrobků a služeb správce, k průzkumu trhu, analýz, organizování dalších akcí, zasílání informací prostřednictvím SMS zpráv, e-mailů, jakož i dalších elektronických
prostředků. Tento souhlas je udělován dobrovolně a může být kdykoli odvolán na adrese správce. Souhlasím se zasíláním obchodních sdělení elektronickou poštou ANO ) NE )
MO46_47
30.10.09
7:23 AM
Page 46
PRÁVNÍ PORADNA
Vyvěšování na úřední
desce
Je nutné na materiálech vyvěšovaných
na úřední desce obecního úřadu vyznačovat
kromě data vyvěšení na fyzické úřední desce i datum vyvěšení na úřední desce elektronické? A musí být toto datum shodné?
Stává se totiž, že žadatel o vyvěšení pošle žádost nejdříve e-mailem a pak třeba za 2 dny
klasickou poštou (nebo naopak), takže není
možné zajistit stejný datum vyvěšení.
Do 31. 12. 2005 byla problematika zřizování úředních desek obecních úřadů upravena
v zákoně o obcích, s účinností od 1. 1. 2006
obsahuje obecnou právní úpravu institutu
úřední desky pro všechny správní orgány
správní řád. Podle § 26 odst. 1 správního řádu každý správní orgán zřizuje úřední desku,
která musí být nepřetržitě veřejně přístupná.
Pro orgány územního samosprávného celku
se zřizuje jedna úřední deska. Obsah úřední
desky se zveřejňuje i způsobem umožňujícím dálkový přístup, tzn. zpravidla prostřednictvím webových stránek.
Z povahy institutu úřední desky vyplývá,
že zveřejnění písemností způsobem umožňujícím dálkový přístup by mělo časově odpovídat zveřejnění písemností na »fyzické«
úřední desce, tzn. písemnost by měla být na
»elektronické« úřední desce zveřejněna pokud možno ve stejnou dobu jako na »fyzické«
úřední desce. Vyloučit však nelze, že z různých důvodů (například kvůli technické po-
■
Vystoupení na
zasedání zastupitelstva
Jako občan obce mám právo vystoupit
na zasedání zastupitelstva obce. Avšak v některých případech, když se přihlásím, nechává starosta hlasovat, zda vystoupit mohu. Jak to tedy je?
Zákon o obcích v § 16 v odst. 1 stanoví, že
občanem obce je fyzická osoba, která je státním občanem České republiky a je v obci
hlášena k trvalému pobytu; v odst. 2 jsou pak
uvedena práva, kterými občan obce disponuje po dosažení věku 18 let. Mezi uvedená
práva občana obce patří právo vyjadřovat na
zasedání zastupitelstva obce (dále jen zastupitelstvo) v souladu s jednacím řádem svá
stanoviska k projednávaným věcem a k návrhu rozpočtu a závěrečnému účtu obce za
uplynulý kalendářní rok.
Podrobnosti tohoto oprávnění by měl
upravovat jednací řád zastupitelstva, který je
v souladu s ustanovením § 96 zákona o obcích zastupitelstvo povinno vydat.
Jednací řád zastupitelstva je svou povahou
vnitřní organizační předpis, jehož cílem je
upravit zásady či postupy jednání zastupitelstva. V jednacím řádu lze ve vztahu k oprávnění občana obce vyjadřovat na zasedání zastupitelstva stanoviska k projednávaným
věcem upravit např. pořadí jednotlivých diskutujících – a to tak, že po vystoupení přihlášených členů zastupitelstva a dalších osob
■
46
ruše), budou časy zveřejnění na »fyzické«
a »elektronické« úřední desce rozlišné. Obecně však platí, že ke zveřejnění dokumentu
způsobem umožňujícím dálkový přístup by
mělo dojít neprodleně po zveřejnění na »fyzické« úřední desce.
Pokud jde o náležitosti doložky o zveřejnění, kterou se opatřuje zveřejňovaná písemnost, dlouhou dobu její náležitosti nebyly
žádným předpisem stanoveny. To se změnilo
k 1. 7. 2009, kdy nabyla účinnosti novela zákona o archivnictví a spisové službě. Podle
novelizovaného ustanovení § 65 odst. 3 tohoto zákona je povinností správního orgánu
vyvěšovaný dokument opatřit datem vyvěšení a po sejmutí rovněž datem sejmutí; dokument je třeba zařadit do příslušného spisu
jako doklad o vyvěšení dokumentu na úřední desce. Zákon výslovně stanoví, že tato pravidla se nevztahují na zveřejňování dokumentů na elektronické úřední desce. To
znamená, že povinností správního orgánu je
opatřit vyvěšovanou písemnost pouze údaji
o době zveřejnění na »fyzické« úřední desce.
Na druhou stranu lze doporučit, aby rovněž
údaj o zveřejnění na »elektronické« úřední
desce byl nějakým způsobem podchycen,
a to například prostřednictvím evidence
k úřední desce.
Pro případ, že zveřejnění dokumentu je po
obci požadováno jiným správním orgánem
a tento dokument zaslal pouze v písemné
podobě, doporučuji vyžádat si rovněž elektronickou verzi dokumentu, a to s odkazem
na § 8 odst. 2 správního řádu (»správní orgá-
ny vzájemně spolupracují v zájmu dobré
správy«). Zde je podle mého názoru možno
akceptovat, že pokud správní orgán požadující zveřejnění vyvěsil dokument na vlastní
»elektronické« úřední desce, provede obec
zveřejnění aktivním odkazem ze své »elektronické« úřední desky na místo, kde je k dispozici dokument s totožným obsahem, vystavený jeho iniciátorem.
Nezveřejnění písemnosti způsobem
umožňujícím dálkový přístup způsobuje
právní následky spočívající v neplatnosti,
resp. neúčinnosti příslušného právní úkonu,
pouze v případech stanovených výslovně
právním předpisem (podle současné právní
úpravy se jedná pouze o případy doručování
veřejnou vyhláškou). V této souvislosti je
však třeba zmínit, že chybné zveřejnění,
resp. nezveřejnění dokumentu s sebou může
nést i jiné důsledky – např. podle rozpočtových pravidel územních rozpočtů ve znění
účinném od 1. 4. 2009 je nezveřejnění návrhu rozpočtu nebo závěrečného účtu zákonem předepsaným způsobem považováno
za správní delikt, za který se uloží pokuta do
1 000 000 Kč.
uvedených v § 93 odst. 3 zákona o obcích
(člen vlády nebo jím určený zástupce, senátor, poslanec, zástupce orgánů kraje) udělí
starosta/předsedající slovo přihlášeným občanům obce, aby mohli vyjádřit své stanovisko k projednávané věci nebo se vyjádřit k návrhu rozpočtu obce a k závěrečnému účtu
obce za uplynulý rok, případně stanovit časové omezení jednotlivého vystoupení – například, že nesmí být delší než 5 minut.
V praxi se naprosto neosvědčuje případ,
kdy v jednacím řádu je upraveno oprávnění
občana obce vyjadřovat se na zasedání zastupitelstva v jednom bodě programu ke
všem projednávaným bodům. K tomu je třeba poznamenat, že ze zákona o obcích vyplývá oprávnění občana obce vyjadřovat se
k projednávaným věcem (tzn. průběžně) a dále, že občan by ve svém vystoupení
mohl sdělit k předchozím uzavřeným bodům takové informace, které by mohly případně vést k revokaci předchozích přijatých
usnesení.
K udělování slova občanům obce k projednávaným věcem není zapotřebí souhlasu zastupitelstva. V souladu s jednacím řádem
může udělit občanovi slovo přímo starosta/předsedající. Když občan požádá o udělení slova v jiné věci, než která je součástí
schváleného programu, může jednací řád
stanovit, že starosta/předsedající udělí slovo
s předchozím souhlasem zastupitelstva (zastupitelstvo souhlas udělí hlasováním).
Oprávnění občana obce vystoupit na zasedání zastupitelstva má podle § 16 odst. 3 zákona o obcích také fyzická osoba, která dosáhne věku 18 let a vlastní na území obce
nemovitost, popř. za podmínek stanovených
v § 17 i cizí státní občan, který je v obci hlášen k trvalému pobytu.
Je třeba zdůraznit skutečnost, že právo
občana obce vystoupit na zasedání zastupitelstva obce upravuje zákon o obcích ve vztahu ke všem projednávaným bodům a občan
tedy toto právo může využít i např. při projednávání návrhu programu zasedání zastupitelstva. Zastupitelstvo však také může rozhodnout zařadit do programu svého jednání
například bod »podněty, připomínky, dotazy
občanů«, který umožní občanům vystoupit
na zasedání zastupitelstva – není tak zapotřebí nechávat hlasovat o umožnění vystoupení občanů k jiným věcem obsahově neodpovídajícím ostatnímu projednávanému
programu zasedání zastupitelstva.
M g r . PAV L A S A M K O VÁ
právnička
J U D r . M I R O S L AV B Ý M A ,
Ph.D.
právník
listopad 2009
MO46_47
30.10.09
7:23 AM
Page 47
PRÁVNÍ PORADNA
Rozhodnutí
o zrušení příspěvkové
organizace
Jak by mělo znít rozhodnutí o zrušení
příspěvkové organizace obce v situaci, kdy
činnost rušené organizace bude od 1. 1.
2010 zajišťovat samotná obec? Příspěvková
organizace má jen jednoho zaměstnance
a byla zřízena na dobu neurčitou.
Podle § 84 odst. 23 písm. d) zákona číslo
128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve
znění pozdějších předpisů, je zastupitelstvu
obce vyhrazeno zřizovat a rušit příspěvkové
organizace a organizační složky obce, schvalovat jejich zřizovací listiny. Rozhodnout
o zrušení příspěvkové organizace může tedy
výhradně zastupitelstvo obce. Podle § 27
odst. 7 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů, ke zrušení příspěvkové organizace dochází dnem určeným
zřizovatelem v rozhodnutí, jímž též určí, v jakém rozsahu přechází její majetek, práva
■
Smlouva o smlouvě
budoucí
Musí být smlouva o smlouvě budoucí –
v našem případě o zřízení věcného břemene
na pozemku – schválena zastupitelstvem
obce?
Stávající platné a účinné znění zákona
č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení),
neobsahuje žádné ustanovení, které by se týkalo zřizování věcných břemen na nemovitých věcech. Podle předchozí úpravy obecního zřízení bylo zastupitelstvu obce vyhrazeno rozhodování o zřízení věcného břemene na nemovitých věcech /§ 85 odst. 1
písm. j) ve znění do 11. července 2002/, avšak
novela obecního zřízení č. 313/2002 Sb.
s účinností od 12. července 2002 tuto vyhrazenou pravomoc zastupitelstva obce zrušila
bez náhrady. Jak vyplývá z důvodové zprávy
k novele č. 313/2002 Sb., důvodem popisované změny byla skutečnost, že uvedená vyhrazená pravomoc způsobovala problémy
při budování liniových staveb (např. kanalizace a kanalizační přípojky), a proto bylo
shledáno jako operativnější, aby o zřizování
věcných břemen rozhodovala rada obce na
základě § 102 odst. 3. Od 12. července 2002
tedy na základě »zbytkové« kompetenční
klauzule obsažené v § 102 odst. 3 obecního
splnit např. ve vztahu k Českému statistickému úřadu (oznámení o zániku organizace),
finančnímu úřadu, obchodnímu rejstříku
(byla-li organizace v něm zapsána), katastrálnímu úřadu (pokud organizaci byl k hospodaření předán nemovitý majetek), orgánům sociálního zabezpečení a zdravotní
pojišťovně atd. Důležité také bude získat dobrý přehled o právech a povinnostech organizace založených za jejího trvání smlouvami – vše přechází bez dalšího na zřizovatele.
Rozhodnutí o zrušení organizace se zveřejňují v Ústředním věstníku ČR. O zveřejnění
tohoto údaje je potřeba požádat.
zřízení rozhoduje o zřizování věcných břemen rada obce, resp. v obcích, kde rada obce
nevolí, starosta, avšak zastupitelstvo obce si
pravomoc ve věci zřízení věcného břemene
může (zcela nebo pouze pro určitý případ)
vyhradit.
Výše uvedené lze plně vztáhnout i na
smlouvu o smlouvě budoucí, jejímž předmětem má být v budoucnu zřízení věcného břemene na pozemku, tj. s ohledem na § 102
odst. 3 obecního zřízení bude v kompetenci
rady obce (není-li v obci rada, tak starosty)
uzavřít tuto smlouvu, avšak zastupitelstvo
obce si může danou pravomoc vyhradit. Lze
shrnout, že zastupitelstvo obce tedy nemusí
zmíněnou smlouvu schválit, pokud si tuto
pravomoc nevyhradí (obecně nebo pouze
pro jednotlivý případ).
koníku (zákon č. 513/1991 Sb.) se obchodním zákoníkem mj. řídí závazkové vztahy
mezi samosprávnou územní jednotkou
(územním samosprávným celkem) na straně jedné a podnikateli při jejich podnikatelské činnosti na straně druhé, jestliže se týkají zabezpečování veřejných potřeb.
Samotná smlouva o uzavření budoucí
smlouvy je upravena v § 289 až 292 obchodního zákoníku.
Pokud by subjektem uzavírajícím smlouvu
o smlouvě budoucí byl nepodnikatel (event.
podnikatel, který by však tuto smlouvu neuzavíral v rámci své podnikatelské činnosti),
popř. by obec zřízením věcného břemene
nesledovala zabezpečení veřejných potřeb,
potom by se na danou smlouvu o smlouvě
budoucí vztahoval § 50a zákona č. 40/1964
Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších
předpisů.
Na základě jakého právního předpisu by
se smlouva o smlouvě budoucí uvedená
v předchozím dotazu uzavírala?
V závislosti na tom, bude-li předmětem
smlouvy o smlouvě budoucí či nikoliv zabezpečování veřejných potřeb ze strany obce
a zda druhou smluvní stranou bude či nebude podnikatel při výkonu své podnikatelské
činnosti, se smlouva bude uzavírat podle
obchodního nebo občanského zákoníku.
V případě režimu obchodního práva platí,
že v souladu s § 261 odst. 2 obchodního zá-
■
J U D r. J A N J A N E Č E K
právník, Hradec Králové
Mgr. JAN BŘEŇ
právník
MO000928
■
a závazky na nové anebo přejímající organizace. Právní skutečností, na základě které organizace zaniká, je tedy samotné rozhodnutí zřizovatele. V případě řešeného dotazu,
kdy činnosti rušené organizace chce nadále
zajišťovat obec sama, bude platit, že rozhodne-li zřizovatel o zrušení organizace (a neurčí, v jakém rozsahu přechází její majetek,
práva a závazky na nové anebo přejímající
organizace), přechází uplynutím dne uvedeného v jeho rozhodnutí o zrušení její majetek, práva a závazky na zřizovatele. To mimo
jiné znamená, že zaměstnanec příspěvkové
organizace se k datu jejího zániku stane zaměstnancem obce. Samotné rozhodnutí zastupitelstva obce o zrušení organizace může
být poměrně stručné: »Zastupitelstvo obce
XY schvaluje zrušení příspěvkové organizace
ABC, se sídlem …, IČ 12345678, a to ke dni
31. 12. 2009.«
Na tomto místě je nezbytné upozornit na
to, že rozhodnutí o zrušení organizace je
prvním a možná nejjednodušším krokem,
který je v řešené věci potřeba provést. Při rušení příspěvkové organizace bychom neměli
zapomenout na povinnosti, které musíme
listopad 2009
47
30.10.09
7:23 AM
Page 48
SERVIS
KALENDÁRIUM
12. a 25. 11. Praha 6, Stavební fakulta ČVUT
Zadávání veřejných zakázek
■
FOTO: JOZEF GÁFRIK
První seminář se bude zabývat legislativními úpravami v roce 2009, druhý novými aspekty problematiky hodnocení
veřejných zakázek a praktickou aplikací
metod jejich hodnocení.
24. 11. Praha 6, Stavební fakulta
Řešení sporů ve výstavbě
■
Seminář pro pracovníky investorských
útvarů státní správy, samosprávy a soukromého sektoru, projektových a inženýrských kanceláří, stavebních firem,
konzultačních a poradenských organizací a developerských společností.
Dotazy u výše uvedených akcí na tel.:
224 354 531, e-mail: [email protected]. cz;
tel.: 224 354 522, e-mail: [email protected].
26. 11. Praha, Grand Hotel Bohemia
Elektronický úřad
Ve Vídni byla 21. října potřetí udělena cena středoevropské iniciativy Centrope, která
sdružuje příhraniční oblasti z Rakouska, Slovenska, Maďarska a České republiky. Letošním laureátem je Eduard Harant (na snímku uprostřed), vídeňský podnikatel českého původu, který dlouhodobě pomáhá při uskutečňování různých projektů. Jak uvedl, cenu, tj.
10 tisíc eur, věnuje ve prospěch Obecní knihovny v Dolních Dunajovicích u Mikulova, kde
se narodil Karel Renner (v letech 1918–1920 první rakouský kancléř a v roce 1945–1950 rakouský prezident). Z iniciativy Eduarda Haranta zde byla před devíti lety vybudována nová polyfunkční stavba, sídlo Fóra pro česko-rakouský dialog.
/jg/
■
Kulatý stůl na téma efektivní komunikace uvnitř úřadu a úřadu s občany apod.
Mediálním partnerem je Moderní obec.
Podrobnosti na [email protected], tel.:
222 310 084, www.conpro.cz.
■ 3. 12. Lisabonská 4, Praha 9
Činnost technického dozoru investora
Seminář se zaměří na dozor investora v
celém procesu výstavby včetně dopadu
aktuálních právních předpisů a dokumentování kontrolních činností.
8.– 9. 12. Lisabonská 4, Praha 9
Příprava k autorizačním zkouškám
■
Kurz je určen žadatelům o autorizaci
ČKAT ve všech oborech.
Více o semináři a kurzu je na: www.studioaxis.cz
Obnova a využívání
venkovských far
Tímto tématem se bude zabývat konference PRO památky, která se uskuteční 10. listopadu na ministerstvu kultury v Praze. Je určena vlastníkům far, zástupcům obcí
a občanských spolků, památkářům, architektům, investorům i širší veřejnosti. »Na
konferenci zazní mj. příspěvky o historii, stavební obnově i o možnostech financování
a řízení projektů,« uvedl Aleš Kozák, ředitel
Institutu pro památky a kulturu. Záštitu nad
konferencí poskytl ministr kultury prof. Václav Riedlbauch. Mediálním partnerem je
i Moderní obec. Podrobný program včetně
přihlášky je na www.propamatky.cz.
/jo/
SEZNAM INZERENTŮ
FIRMA
TEL.
FAX
STR.
Regionservis s.r.o.
257 199 616
1
ČSOB
3
Webhouse, s.r.o.
567 311 772
5, 48
RON Software spol. s r.o. 596 312 827
7
Státní fond životního
prostředí ČR
800 260 500
15
Komerční banka
800 111 055
17
Asistenční centrum, a.s. 476 105 840
19
Národní síť Zdravých
měst ČR
24
Atelier Maur, s.r.o.
377 240 033 377 455 094
29
EKO-KOM, a.s.
31
E.ON Česká republika, s.r.o. 33
ASEKOL s.r.o.
724 136 018
35
ANTEE, s.r.o.
39
Agentura NKL Žofín s.r.o.
47
FORD MOTOR COMPANY 800 555 109
2 .obálka
IBM Česká republika
3. obálka
MERCEDES - BENZ
4. obálka
Příloha MO +BA
Česká spořitelna
III
ČSOB Asset Management, a.s. V
Conseq Investment
Management, a.s.
800 900 905
VII
48
Dotace pro romské
lokality
Celkem 557,7 milionu korun z Evropského
fondu regionálního rozvoje (ERDF) a státního rozpočtu půjde na projekty v rámci 3. výzvy Investiční podpora vybraných sociálních
služeb a činností pro příslušníky sociálně vyloučených romských lokalit/komunit, kterou vyhlásilo ministerstvo práce a sociálních
věcí již 30. září. Přihlašovat se mohou – s výjimkou regionu hl. města Prahy – obce, svazky obcí a nestátní neziskové organizace, a to
až do 30. 6. 2013.
Dotace jsou určeny například na odborné
sociální poradenství, nízkoprahová zařízení
pro děti a mládež, terénní programy, krizovou pomoc, kontaktní centra, či tzv. domy na
půli cesty, dále na činnost komunitních center, na volnočasové, vzdělávací nebo sportovní aktivity apod. Na jeden projekt lze získat minimálně 500 tisíc, maximálně
20 milionů korun. Podpora může být až do
výše 100 % způsobilých výdajů s tím, že 85 %
prostředků půjde z ERDF, zbývajících 15 % ze
státního rozpočtu ČR.
Seznam sociálně vyloučených romských
lokalit je součástí vyhlášené výzvy. Bude průběžně aktualizován na základě analýz a výsledků činnosti Agentury pro sociální začleňování v romských lokalitách. Podrobnosti
včetně Příručky pro žadatele a příjemce jsou
na www.mpsv.cz/cs/7613.
/sk/
Regionální semináře
Projekt Příprava a zpracování zpráv o stavu životního prostředí ve městech, který začal v září 2008, vyvrcholí v listopadu regionálními semináři, kde budou představeny
hlavní výstupy. Jde o novou metodiku pro
přípravu zpráv o stavu životního prostředí ve
městech a konkrétní zprávy o stavu životního prostředí tří měst – Svitav, Vrchlabí a Dubí. Seminářů se zúčastní nejen projektový
tým TIMUR, ale i zástupci měst, kde byly pilotní zprávy zpracovány a další odborníci
z oblasti ochrany životního prostředí.
Regionální semináře se uskuteční 19. 11.
v Olomouci, 24. 11. v Ústí nad Labem, 26. 11.
v Praze. Více informací: www.timur.cz, přihlásit se lze na e-mail: [email protected].
/sk/
MO000777-3
MO48
listopad 2009
MO000916-1
MOobalka3
30.10.09
7:26 AM
Page 1
30.10.09
7:26 AM
Page 1
MO000900-1
MOobalka4