Original Message

AD: Nové poriadky na Živčáku - stanovisko Biskupského úradu Žilina
----- Original Message ----From: Magnificat
To: BU Zilina Riad. Mons. Michal Balaz
Cc: Ivan Mahrik
Sent: Wednesday, August 04, 2010 10:11 AM
Subject: pre: Mons. ThDr. Michal Baláž, PhD.
Milý otec kancelár!
Prijmite prosím môj srdečný pozdrav Pochválený buď Pán Ježiš Kristus!
Dovoľujem si obrátiť sa na Vás s dôverou a otázkou. Ide o horu Živčák v
Turzovke, pútnické miesto žilinskej diecézy. Odo dňa 1. júla 2010 tu bola
žilinským diecéznym biskupom Mons. Tomášom Galisom ustanovená duchovná
správa pod vedením Misionárov Najsv. Sŕdc Pána Ježiša a Márie (M.SS.CC.) správcom sa stal Mgr. Ondrej Sabó.
My v mesačníku M ROSA pravidelne uverejňujeme už dlhšiu dobu príspevky,
reportáže a informácie z hory Živčák, a je potešiteľné, že sa toto milostivé
miesto stalo aj oficiálnym pútnickým miestom, kam sa pútnici radi chodia
modliť a toto miesto je aj miestom pravidelných sv. omší a pobožností.
Pravdepodobne viete o tzv. "pondelkových pútiach" o. Jaroslava Stříža z obce
Křešice (litomieřická diecéza). Chodí na horu Živčák už 11 rokov a za tú dobu
pritiahol množstvo pútnikov z Čiech, Moravy a Slovenska, ktorí sa s nadšením
zúčastňujú týchto modlitbových stretnutí.
Pondelkové púte o. Jaroslava Stříža sú pre horu Živčák požehnaním, a keď
odhliadneme od duchovného prínosu, tak ide aj o významnú materiálnu podporu
údržby a výstavby Živčáku a objektov na nej od pútnikov.
O čo ide: Podľa správy našej redaktorky Márie Vízikovej ustanovený správca
pútnického miesta Hory Živčák v pondelok 26. júla 2010 vyhlásil, že bude
osobne viesť aj pondelkové púte. Tým pádom o. Jaroslav Stříž nemôže celebrovať sv. omšu, ani viesť večeradlo Panny Márie, tak ako to vždy doteraz robil.
Tento krok ani nemusel byť mienený zle, ale - vzhľadom na to, vzbudil nevôľu
ako českých, tak aj moravských a slovenských pútnikov, prosím vás týmto o
vysvetlenie a zdôvodnenie tohto kroku správcu hory Živčák, Mgr. Ondreja
Sabóa. Bolo by veľkou škodou, keby sa vzťah pútnikov k tomuto miestu resp.
ku správe hory Živčák narušil a tým by priniesol roztrpčenie a nepokoj namiesto
duchovného úžitku a pomoci, ktorú pútnici na Hore Živčák prežívajú.
Za odpoveď a vysvetlenie vám srdečne ďakujem a v mene pútnikov, ktorých
občiansky naše združenie Magnificat Slovakia zastrešuje - vás prosím o
prinavrátenie možnosti pre o. Jaroslava Stříža slúžiť na hore Živčák naďalej sv.
omše - teda na pútiach v posledné pondelky v mesiaci, aj s vedením
mariánskeho večeradla.
Ave Mária!
s úctou a vďakou Anton Selecký
predseda predstavenstva o.z. Magnificat Slovakia
a šéfredaktor mesačníka M ROSA
4. augusta 2010
Príloha. Správa redaktorky Márie Vízikovej
kópia.: pán dekan Ivan Mahrik, správca farnosti Korňa
----- Original Message ----From: "Kancelár BU Žilina" <[email protected]>
To: "Magnificat" <[email protected]>
Sent: Monday, August 09, 2010 11:35 AM
Subject: Re: pre: Mons. ThDr. Michal Baláž, PhD.
Vážený pán Selecký,
Odpovedám na Váš e-mail, ktorý ste mi poslali.
Duchovná správa nad týmto pútnym miestom bola daná diecéznym biskupom
mons. Tomášom Galisom vdp. Ondrejovi Sabóvi, MSSCC.
Preto každý kňaz, ktorý tam chce slúžiť sv. omšu, má sa podriadiť jeho
rozhodnutiu. Bez jeho povolenia to nie je možné. Preto je len na rozhodnutí
duchovného správcu o. Sabóa, či bude viesť pondelkové púte on. Každý kňaz
tam môže mať sv. omše, na to má právo, ak má platný celebret, no len podľa
podmienok, aké mu určí duchovný správca. Napr. koncelebrácia, súkromná
omša, inak vymedzená hodina a pod. Verejná slávnostná pútnická omša
nevyplýva zo samotného celebretu. Čo sa týka večeradla, i to je v úplnej
kompetencii správcu miesta. Toto všetko treba rešpektovať. Ak chce vdp.
Ondrej Sabó sám viesť pondelkové púte, má na to prednostné právo. Iný kňaz
len s jeho povolením. Kňaz Stříž teda musí komunikovať so správcom miesta.
Jeho doterajšie duchovné aktivity sa nemôžu viac konať bez vedomia a zvolenia
riadne ustanoveného správcu miesta, lebo ten má na to mandát diecézneho
biskupa.
S úctou mons. Michal Baláž,
Riaditeľ kancelárie
Z PONDELKOVÝCH PÚTÍ O. JAROSLAVA STŘÍŽA
m i s i a
K r á ľo v n e j
Krížová
Mária
- náš vzor
cesta
(Dokonãenie zo17. strany)
JANKA 21-roãná ‰tudentka
verejnej správy zo Skalitého:
o. Jaroslava Stříža
Viera mi pomáha
> M ROSA: Janka ão
Vás priviedlo na toto
miesto?
Janka: „Dlho som tu
nebola, ale ma to sem
Èahalo upevniÈ si duchovn˘ Ïivot a vieru.“
> M ROSA: Janka,
ako také mladé dievãa, ako ty praktizuje‰ vieru?
Janka: „Áno praktizujem, nehanbím sa za to, mne viera veºmi pomáha
zdolávaÈ prekáÏky a ÈaÏkosti, utiekam sa
k Panne Márii a Pánu JeÏi‰ovi v modlitbách a chodím ãasto do kostola a na Eucharistiu.“
> M ROSA: Chce‰ nieão odkázaÈ
mlad˘m dievãatám a chlapcom?
Janka: „Áno chcem, aby si aj oni
na‰li ãas na Pána BOHA a na modlitbu,
lebo modlitba nás k nemu pribliÏuje.“
Gréckokatolícky kÀaz
ªUBOMÍR NOVÁK, Bardejov:
Čítajte sv. Písmo!
> M ROSA: âo je podºa Vás
prameÀom múdrosti?
O. ªubomír: „Sväté
písmo. Mariánskym ctiteºom, ruÏencov˘m spoloãenstvám doporuãujem, Ïe by mohli okrem
svojich
modlitebn˘ch
aktivít upriamiÈ zrak aj
na ãítanie Svätého písma. V‰imol som si ako
kÀaz u mnoh˘ch kresÈanov, Ïe Sväté
písmo je na okraji duchovn˘ch aktivít
veriacich.
Vidím jeden jav, Ïe veºa kresÈanov je
zapálen˘ch srdcom pre Boha a Pannu
Máriu, ale myseº kresÈanov nemá ãasto
osvietenie BoÏou múdrosÈou. A tá sa
nedá nikde inde naãerpaÈ iba práve
kaÏdodenn˘m ãítaním Svätého písma...“
Nasledujúca púÈ s o. Jaroslavom StfiíÏom na horu Îivãák bude
dÀa 30. októbra 2006.
Mária VÍZIKOVÁ
18
M ROSA / NOVEMBER 2006
Tu r z o v k y
Svedectvo o. Jaroslava StfiíÏe
Pri‰li mi na pohreb
Tento 54 roãn˘ kÀaz cestuje
kaÏd˘ mesiac na Turzovku, kde sa
obetuje pre pútnikov a ãesÈ Panny
Márie. Nikdy nemyslí na únavu ãi
hlad, len na du‰e. Do MedÏugoria
si napríklad nikdy neberie so sebou potraviny, ale Ïije iba z vody
a z lásky ku Gospe. Tu je jeho
svedectvo:
Narodil jsem se 16. 12. 1952
v Kofienci u Boskovic.
Do ‰koly jsem zaãal chodit v Okrouhlé.
Do kostela jsem chodil do Bene‰ova, kde
jsem byl pokfitûn i bifimován. Po základní
‰kole jsem vystudoval gymnásium v Boskovicích. Hrával jsem v bigbeatové kapele,
orchestru „SPEKTRUM“ Boskovice asi 6 let.
Vystfiídal jsem téÏ nûkolik zamûstnání a také
vyzkou‰el práci v Ole‰nické masnû. Ta byla
poslední ‰tací svûtskou a posledním
pokusem o vysokou ‰kolu.
Ve 26 letech
jsem onemocnûl rakovinou, která se
bûhem roku 1980 roz‰ífiila po celém tûle.
Byl jsem na dvou operacích a pfiijal spoustu
chemoterapií. Nic to nepomohlo a mÛj
konec byl zpeãatûn. Mûl jsem téÏ oboustrannou rakovinu plic, ka‰lal jsem krev. Lékafii fiekli moji mamince, aby pfiipravovala
pohfieb. Dávali mi maximálnû t˘den Ïivota.
V té dobû jsem byl uÏ „obrácen˘“ po pfiedchozím velmi vlaÏném duchovním Ïivotû.
V tomto „posledním t˘dnu Ïivota“ jsem
se rozhodl jet do Budape‰ti na charismatické setkání letniãní církve - 1.-3. listopadu
1980. Bylo to právû o víkendu. Za totality
zde bylo tajné mezinárodní setkání charismatikÛ a vidûl jsem tam skuteãné zázraky
uzdravení a obrácení...
Po vyzvání jsem pfii‰el dopfiedu, aby se
pomodlili i za mne. Nikoho jsem tam tehdy
neznal, ani oni neznali mne. Dali mi tlumoãníky, manÏely-profesory z Komárna. Pfii
modlitbách v jazycích jedna paní zaãala ke
mnû prorokovat z Ducha svatého: „Dnes
jsi smrtelnû nemocn˘, ale JeÏí‰ Tû
uzdraví na tûle i na duchu, a pak odevzdበcel˘ svÛj Ïivot Pánu Bohu
a stane‰ se sluhou BoÏím. Tak se
stane!“ Opakovala: „Musí‰ vûfiit - tak se
stane!“
A tak se stalo skuteãnû: Byl jsem
uzdraven!
Doma mně čekalo
nemilé pfiekvapení: âekal tu na mne pán
faráfi, vzdálen˘ str˘c z Brna a fiádová pfiedstavená. Oba pfiijeli na pohfieb, samozfiejmû
na mÛj! Já jsem jim fiekl: „Jsem uzdraven
a Ïádn˘ pohfieb nebude. MÛÏete odjet
domÛ. S Pánem Bohem!“
Oni se v‰ak nedali tak rychle odb˘t
a mermomocí trvali na svém, spoleãnû
s mojí maminkou a sestrou. Nastala velká
hádka: Oni chtûli za kaÏdou cenu, abych se
pfiipravil na smrt a pfiijal v‰echny svátosti
nezbytné ke spáse. Já jsem to odmítnul
s tím, Ïe jsem zdráv... Tak jsme se „fiezali“ aÏ
témûfi do rána. Ráno oba odjeli s nepofiízenou. Moje drahá maminka nevûfiila, Ïe
jsem zdráv - je‰tû po cel˘ semináfi aÏ do
primice!
Do semináře
mnû vzali aÏ za 3 roky. TéÏ nikdo
z církevních pfiedstaven˘ch nevûfiil v mé uzdravení. Byl jsem pln˘ch 12 let v plném invalidním dÛchodu, i po dobu studia a je‰tû
jako knûz v pastoraci. KdyÏ jsem se hlásil na
CM bohosloveckou fakultu, dostal jsem posudek od lékafiÛ ze Îlutého kopce z Brna:
„Neschopen jakékoliv tûlesné i du‰evní
ãinnosti.“ Teãka. KdyÏ to v Litomûfiicích
uvidûla pfiijímací komise, spráskla ruce: „Co
s Tebou budeme dûlat? DÛchodce
a je‰tû neschopen - se hlásí na studium
vysoké ‰koly teologie. To jsme tady
je‰tû nemûli.“
¤ekl jsem jim, Ïe zajedu na „ÎluÈák“ do
VUKEO do Brna, aby mi zru‰ili dÛchod
a uschopnili ke studiu na V·.
V nemocnici
mnû pro zmûnu vyhodily lékafiské kapacity. Oni pr˘ ví lépe, co dûlají, neÏ nûjaká
pfiijímací komise v Litomûfiicích. A zatím, co
jsem byl v Brnû, slavná litomûfiická komise,
sloÏená ze zástupcÛ Církve a státních - komunistick˘ch orgánÛ, mû pfiijala na fakultu... Tak se stalo, Ïe neschopn˘, umírající
invalida vystudoval CMTF, stal se knûzem
a slouÏil Bohu a je‰tû pfii tom bral pln˘
invalidní dÛchod!
U lidí je to nemoÏné, ale ne u Boha,
vÏdyÈ u Boha je moÏné v‰echno. Amen.
Církevní tajemník mi je‰tû vyhroÏoval nûkolikrát, Ïe jsem se dostal na fakultu podvodem, a Ïe mi to „spoãítá“ strana a vláda!
m i s i a
K r á ľo v n e j
Tu r z o v k y
Verte a dostanete
o. Jaroslav StfiíÏ
Je‰tû jedna legraãní vûc se stala pfii volbách za totality: Bylo to v r. 1987.
Samozfiejmû jsem k volbám ne‰el. Bylo to
pfied svûcením. Po volbách pfiijeli soudruzi
aÏ z Ministerstva kulltury a ‰kolství: Klusák
a Jelínek. VyhroÏovali mi, Ïe mnû vyhodí,
a Ïe nikdy nedostanu souhlas. Smál jsem se
jim od oãí! To je je‰tû víc rozzufiilo a vykázali
mnû ven.
Do zápisu napsali, Ïe nejsem normální,
nemohou se mnou nic dûlat, mohu dále
studovat. Nikdy nedostanu v‰ak souhlas
k v˘konu knûÏské sluÏby! - O pÛl roku
pozdûji byli oba soudruzi propu‰tûni pro
neschopnost... BoÏí ml˘ny melou pomalu,
ale jistû.... Za rok pak padl i „vûãn˘, v‰emohoucí, komunistick˘ reÏim!“
KnûÏské svûcení jsem pfiijal 25. 6. 1988
t. j. o sedmém v˘roãí Zjevení Panny Marie
v MedÏugorí.
Rok a půl
jsem pÛsobil v Liberci. Po sametové
revoluci jsem byl poslán na poutní místo do
Kfie‰ic u Litomûfiic a k nûmu patfií dal‰ích
9 farností. Zde pÛsobím do dne‰ka.
Ze v‰ech kostelÛ a kaplí, které spravuji,
mi zÛstal jeden jedin˘ nevykraden˘
a nezniãen˘ od vandalÛ - Ú‰tûk. Dále v r.
2002 velká povodeÀ v Kfie‰icích nám zniãila
2 kostely a faru….
(r)
Minul˘ rok som Vám do redakcie
M ROSA poslala svedectvo o uzdravení a oslobodení môjho manÏela zo
závislosti od alkoholu na hore Îivãák,
ktoré ste zverejnili ãísle 11/2005.
Teraz Vám chcem znova písaÈ o prehojn˘ch milostiach, ktoré sa nám dostávajú od nebeského Otca a od nebeskej
Matky. Turzovka je na‰a srdcovka! UÏ ‰tyri
roky sa pravidelne zúãastÀujeme na
„poslednopondeºkov˘ch“ pútiach, ktoré
vedie pán farár Jaroslav ST¤ÍÎ z Kfie‰íc.
KaÏdú bolesÈ, kaÏdú radosÈ, kaÏdú
skú‰ku odovzdávam Panne Márii.
Ona a Jej Syn - nበPán JeÏi‰ Kristus,
robia v mojom Ïivote zázraky. Veºká
dôvera v nebeského Otca ma uãí prekonávaÈ v‰etky ÈaÏkosti a prekáÏky.
Pred troma rokmi moja najstar‰ia
dcéra ãakala druhé dieÈa. V ‰iestom t˘Ïdni
ho potratila. Má 5-roãného syna,
a s manÏelom túÏili po ìal‰om dieÈati.
Navrhla som jej, aby svoju prosbu odovzdala do rúk „Kráºovnej Turzovky“. V auguste 2005 sa zúãastnila púte a Panna
Mária jej u nebeského Otca vyprosila
dieÈatko. Celá na‰a rodina ìakovala za
tento dar, ktor˘ malo uzrieÈ tento svet
v júni 2006. Dcéra má 34 rokov, preto sa
musela podrobiÈ testom, ãi dieÈa bude
zdravé. V˘sledky testov ukázali, Ïe dieÈa
bude postihnuté, mongoloidné. Lekári jej
radili, aby si dala urobiÈ e‰te skú‰ku
z plodovej vody, tá je vraj spoºahlivej‰ia.
Dcéra absolvovala aj túto skú‰ku. Za mesiac sa mala dozvedieÈ v˘sledky.
Poviem Vám, Ïe ten mesiac ãakania
bol pre celú na‰u rodinu ãasom neprestajn˘ch modlitieb a chvál. Modlili sme sa,
prosili, postili, do modlitieb sme zapojiili aj
vizionára Miroslava, pána farára Jaroslava,
ktor˘ poriada púte na milostivú horu
„Îivãák“. Ja som svoju dcéru uisÈovala, aby
dôverovala Pánovi, lebo On vo svojom
Slove hovorí: „Verte, Ïe v‰etko, o ão
v modlitbe prosíte, ste uÏ dostali a budete
to maÈ.“ On, ão nám prisºúbil, v‰etko
splní.
Pravidelná a vytrvalá modlitba sv. ruÏenca nám dávala silu niesÈ túto skú‰ku.
Odvtedy som sa kaÏd˘ deÀ e‰te modlila
obetn˘ ruÏenec sv. Pátra Pia. Aj jeho som
prosila, aby orodoval u nebeského Otca za
narodenie zdravého dieÈatka.
Chvála Tebe Trojjedin˘ BoÏe, lebo si
zhliadol na na‰e prosby a daroval si mojej
dcére zdravé dievãatko, ktoré sa narodilo
20. júna 2006. Malá Ninka má uÏ 4 mesiace a je z nej zdravé, ãulé batoºa.
V tomto mojom svedectve chcem
zároveÀ vyzvaÈ v‰etky mamiãky,
ktoré sú v poÏehnanom stave a ocitnú
sa v takejto situácii, aby nezúfali. Aj
lekári sa môÏu m˘liÈ, ale my v‰ak máme
e‰te jedného lekára. On sa nikdy nem˘li.
Pán JeÏi‰ Kristus. Je na na‰u ‰kodu, Ïe na
Neho tak ãasto zabúdame. Nedá mi nespomenúÈ moju nevestu Zuzku, ktorá sa
tieÏ utieka k Turzovskej Panne Márii. Po
‰iestich rokoch manÏelstva poÏehnal
Zuzke nebesk˘ Otec dievãatko Luciu,
ktorá sa narodila mesiac po Ninke (17. júla
2006).
Nakoniec chcem vyzvaÈ v‰etk˘ch
ãitateºov, aby prichádzali na pútnické
miesta, kde je spolu so svojimi dietkami prítomná na‰a nebeská Maminka,
ktorá nás vnára do Svojho a JeÏi‰ovho
Srdieãka plného lásky. Ona sa s nami
raduje, te‰í, spieva, plaãe a vyprosuje nám
potrebné milosti k zvládnutiu v‰etk˘ch
na‰ich skú‰ok a vedie k svojmu Synovi
JeÏi‰ovi Kristovi.
HojnosÈ BoÏích milostí a BoÏieho
poÏehnania Vám vyprosuje Va‰a stála
ãitateºka
Anna Z BELU‰E
M ROSA / NOVEMBER 2006
19